Puls ekonomiky Výsledná zpráva o průzkumu společnosti KPMG ve střední a východní Evropě

Puls ekonomiky 2014 Výsledná zpráva o průzkumu společnosti KPMG ve střední a východní Evropě Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko kpmgpulsesurvey.com KPMG ve střední a východní Evropě

Obsah Úvodní slovo

3

Výhled ekonomiky

5

Výhled firem

15

Profil respondentů

23

© 2014 KPMG Central & Eastern Europe Limited, a limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member fims affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.

KPMG Puls ekonomiky 2014 | 3

Úvodní slovo Vážení čtenáři, po několika letech, kdy se trojice kanceláří KPMG rozhodla provést tento průzkum nejprve v Estonsku a následně ve všech třech pobaltských státech, jejich řady letos poprvé rozšířily Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. V průzkumu, který se Vám nyní dostává do ruky, jsme se vedoucích představitelů firem z osmi zemí (dále CEE8) dotazovali na stav národních ekonomik a vyhlídky jejich společností. Na základě zpětné vazby od 456 respondentů jsme stejně jako v předchozích ročnících zmapovali vývojové trendy a projekce v jednotlivých státech. Zajímavé je, že stejně jako dříve projevují v rámci CEE8 jasné známky důvěry pouze oslovení manažeři v Pobaltí, a to nejen v podobě předpokládaného očekávání pokračujícího růstu HDP mezi jedním až třemi procenty, nebo jejich úmyslu dalších investic do firem. Většina manažerů však vyslovila střízlivější odhady než oficiální zdroje, a to zejména pokud jde o růst HDP. Z průzkumu také vyplývá, že podmínky pro podnikání v zemích CEE8 vnímají respondenti jako uspokojivé, přestože zdůrazňují potřebu zachovat či zavést zjednodušený daňový systém, zejména pak jednotné sazby daně z příjmů. Mezi hlavní problémy nejbližší budoucnosti považují schopnost udržet si ve firmě talenty, ale také konkurenceschopnost a relativně pomalý růst domácí poptávky. Pádné argumenty se také objevují v případě pohledu na energetickou politiku jednotlivých států, kde by měla hrát hlavní roli jaderná energie. Doufám, že výsledky průzkumu, které informují o klíčových oblastech z pohledu čelních zástupců podnikatelské sféry, pro vás budou zajímavé.

Jan Žůrek Řídící partner KPMG v České republice

Stephen Spill COO KPMG ve střední a východní Evropě




Výhled ekonomiky Všechny státy očekávají růst HDP Ekonomiky všech osmi zemí střední a východní Evropy (CEE8), které se do průzkumu zapojily, podle očekávání respondentů v roce 2015 porostou, a to i navzdory náročným podmínkám hospodářského prostředí. V rámci regionu očekává 52 % dotázaných růst HDP o 1 až 2,9 %, přičemž pouhých 9 % počítá s poklesem. Nejoptimističtější nálada, již může ovlivňovat blížící se zavedení eura, panuje v Litvě, kde 77 % dotázaných předpokládá hospodářský růst ve výši 1 až 2,9 %; v závěsu se drží Česká republika a Maďarsko se 65 % takto přesvědčenými respondenty. Míra důvěry klesá v Estonsku a Rumunsku, kde 1–2,9procentní růst HDP předpovídá zhruba 35 % dotázaných. Estonsko má rovněž největší podíl respondentů (51 %), kteří se domnívají, že HDP poroste o méně než 1 %, nebo zůstane beze změny. V Rumunsku 29 % dotázaných předpovídá, že HDP v příštím roce poklesne; stejný názor zastává i 11 % dotázaných v Estonsku a 10 % na Slovensku. Pokles HDP očekává v celém regionu pouze 9 % respondentů.

Očekávaná změna HDP v roce 2015 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

Růst o 4,0 % či více

LT

LV Růst o 1,0–1,9 %

PL

RO

SK

CEE8

Pokles o 0,1–0,9 %

Růst o 3–3,9 %

Růst o 0,1–0,9 %

Pokles o 1,0–1,9 %

Růst o 2,0–2,9 %

Beze změny

Pokles o 2,0% či více


6 | KPMG Puls ekonomiky 2014

Inflaci? Držme těsně pod dvěma procenty Očekávaná změna indexu spotřebitelských cen v roce 2015

Co se týče měnové stability v eurozóně, cílem Evropské centrální banky je „držet míru inflace ve střednědobém horizontu těsně pod dvěma procenty“. Ačkoliv to není případ všech zemí eurozóny, země CEE8 zřejmě následují stejný trend, pokud budeme na téma nahlížet optikou účastníků průzkumu.

100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%


CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8

Růst o 4,0 % či více

Růst o 1,0–1,9 %

Pokles o 0,1–0,9 %

Růst o 3–3,9 %

Růst o 0,1–0,9 %

Pokles o 1,0–1,9 %

Růst o 2,0–2,9 %

Beze změny

Pokles o 2,0% či více

U inflace se všeobecně očekává, že zůstane pod dvěma procenty; nejvíce tento názor převládá v České republice a na Slovensku, kde se 73 %, resp. 64 % dotázaných domnívá, že se inflace bude držet mezi 0,1 a 1,9 %. Na největší cenový růst se spoléhá Litva (svou roli může opět hrát zavedení eura), kde 69 % respondentů věří, že inflace překročí 2 %; v závěsu se pak drží Maďarsko se 48 % dotázaných. Deflační nálady jsou naopak patrné v Lotyšsku, Polsku a Rumunsku, kde přibližně 8–9 % respondentů předpokládá pokles cen.


Ve srovnání s oficiálními odhady… Zajímavé je, že názory vedoucích představitelů firem, zejména na růst HDP, se neshodují s oficiálními odhady Evropské komise. I když se v CEE8 očekává mírný růst, manažeři v tomto ohledu vnímají pro rok 2015 jistá rizika. Odhady inflace se proti tomu odchylují méně.

Země

Odhad HDP*

% se stejným názorem

2,7

Česká republika

29 %

Odhad inflace* 1,4

% se stejným názorem 37 %

Estonsko

2,0

10 %

1,6

31 %

Maďarsko

2,5

43 %

2,5

33 %

Lotyšsko

2,9

19 %

1,8

22 %

Litva

3,1

0%

1,3

9%

Polsko

2,8

26 %

1,1

28 %

Rumunsko

2,4

12 %

2,1

25 %

Slovensko

2,5

8%

0,7

40 %

* Podzimní prognóza Evropské komise, listopad 2014

Euru navzdory problémům předpovídáme stabilitu Ačkoliv veřejná diskuse o osudu eura není tak výrazná, jako tomu bylo ještě před několika lety, názory na budoucnost společné evropské měny jsou pro byznys stále důležité. Mezi respondenty převládá názor, že poté, co bude euro v roce 2015 zavedeno v Litvě, nevstoupí do eurozóny do roku 2020 pravděpodobně žádná další země. Manažeři firem v České republice, Litvě (v obou případech 27 %) a Rumunsku (24 %) se však domnívají, že si euro celosvětově

přední pozici udrží a do eurozóny do roku 2020 vstoupí nové země, což může také naznačovat, že dva státy z právě jmenovaných by v nadcházejících letech rády Litvu následovaly. Přestože téměř nikdo nepočítá se zánikem eura, mnoho respondentů předpovídá společné měně stabilní léta, aniž by do eurozóny po Litvě vstupovaly jakékoliv další státy. Tento názor často vyjadřují polští (62 %), ale i slovenští (48 %) a estonští respondenti (46 %).

Budoucnost eura do roku 2020 (v %) 100 %

Euro bude hlavní globální měnou, přičemž od roku 2016 ji budou zavádět další státy.

90 %

Euro bude mít stabilní pozici, přičemž do eurozóny nebudou vstupovat žádné další země.

80 %

Euro se bude potýkat s problémy a eurozóna se po vstupu Litvy v roce 2015 již nebude dále rozšiřovat.

70 % 60 % 50 %

Euro se bude potýkat s vážnými problémy a některé země z eurozóny vystoupí, nebo budou nuceny z ní vystoupit.

40 %

Stávající systém zanikne a dojde k návratu k národním měnám.

30 % 20 % 10 % 0%

CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8



Požadavek na zjednodušení daňových postupů, negativní postoj vůči progresivnímu zdanění Za nejdůležitější otázku v oblasti daňové politiky, kterou by vlády jednotlivých zemí měly řešit, valná většina respondentů v regionu považuje zjednodušení postupů týkajících se placení a správy daní. Průměrné hodnocení této otázky na pětibodové škále činí v rámci CEE8 4,2 bodů, přičemž nejvyššími známkami tuto otázku ohodnotili v Polsku a na Slovensku (průměrně 4,6). Zavedení či zachování systému progresivního

zdanění příjmů fyzických osob proti tomu získalo nejnižší hodnocení v Estonsku (1,6), zatímco průměr za CEE8 zůstává na 2,3 bodech. Systém rovné daně pak považují za nejdůležitější v Estonsku a Rumunsku (4,1), přičemž snížení hlavní sazby DPH se těší podpoře v Rumunsku (4,3). Respondenti v řadě zemí by byli rovněž rádi, kdyby se jejich daňové zatížení přiblížilo úrovni sousedních států.

CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8

Zjednodušení postupů týkajících se placení a správy daní

4,4

4,4

4,4

4,2

4,2

4,6

2,3

4,6

4,2

Zavedení/zachování systému progresivního zdanění příjmů fyzických osob

2,0

1,6

2,6

2,2

2,6

3,4

2,3

2,1

2,3

Zavedení/zachování systému rovné daně z příjmů fyzických osob

3,7

4,1

3,2

3,2

3,1

3,2

4,1

3,8

3,7

Snížení hlavní sazby DPH

3,4

3,1

3,7

3,6

3,0

3,9

4,3

3,5

3,5

Snížení sazby daně z příjmů právnických osob

3,5

3,0

2,6

3,3

3,1

3,5

3,3

3,9

3,3

Přiblížení daňového zatížení úrovni sousedních států

3,2

2,9

4,1

4,1

4,1

3,0

3,4

4,0

3,4

Význam daňové problematiky pro vládu

Nejvyšší význam

Nejnižší význam



Klíčové je zastropování odvodů z mezd na sociální zabezpečení Co se týče návrhů na změny v oblasti daňové politiky, jimiž by se mohly jednotlivé vlády inspirovat, panel respondentů vybíral hned z několika variant. Dotázaní manažeři jsou pro zastropování odvodů z mezd na sociální zabezpečení, nejvýrazněji jmenovitě v České republice, kde tento bod uvedlo 85 % všech dotázaných, zatímco průměr za CEE8 činí 70 %. Významné jsou i další otázky týkající se odvodů na sociální zabezpečení jako např. snížení odvodů na sociální zabezpečení a změna poměru odvodů na sociální zabezpečení mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, které v regionu zmínilo 49 %, resp. 28 % manažerů.

Sazbu DPH u potravin a spotřebního zboží označili za problematickou v Polsku (požadavek na nižší sazbu zvolilo 77 % respondentů), Maďarsku (67 %), Lotyšsku (63 %) a Litvě (55 %). Není žádným překvapením, že nové nebo vyšší majetkové daně by oslovení manažeři s otevřenou náručí nepřivítali. Přestože respondenti v Estonsku a Litvě (53 %, resp. 45 % dotázaných) se kloní k vyššímu zdanění luxusního zboží, v České republice se tato myšlenka jeví jako mnohem méně vhodná (13 % respondentů).

Návrhy v oblasti daňové politiky adresované vládě (v %) Zastropování výše ročních odvodů z mezd na sociální zabezpečení Zavedení či zvýšení daně z luxusního zboží

77 37 24 7 48 13 85

CZ

44

67

35 11

13 22

38 53

50 37

50

63 55 23 9 18 45

31 16

36 10

16 18

40

61

73

44 34

64

61

68

59

EE

HU

LT

LV

28 79

PL

47

Snížení odvodů na sociální zabezpečení Zavedení či zvýšení majetkových daní

8

28 12

Změna poměru odvodů na sociální zabezpečení mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem

54

49

Snížení DPH u potravin a hlavního spotřebního zboží

30

33

59

70

70

RO

SK

CEE8

35



Konkurenceschopnost: kvalifikovaná pracovní síla, export a zeměpisná poloha mají hlavní vliv V rámci daného regionu označili respondenti za hlavní faktory ovlivňující konkurenceschopnost ekonomiky kvalifikovanou pracovní sílu (62 %) a export (59 %), zatímco tradice jednotlivých odvětví, domácí poptávka (obojí po 16 %) a měnová politika (8 %) hrají méně významnou roli. Tradice jednotlivých odvětví však zmiňují manažeři v České republice (40 %); domácí poptávku pak představitelé větších ekonomik – v Polsku (33 %) a Rumunsku (24 %).

Názory na výrobní náklady coby výhodu se liší země od země, přičemž tento faktor hraje významnější roli na Slovensku (62 %), nejméně významnou pak v Estonsku a Lotyšsku (18 %, resp. 16 %). Na přínosy daňového a právního systému upozorňují v Estonsku (60 %); na zeměpisnou polohu pak v Lotyšsku (59 %), Maďarsku (57 %) a Litvě (50 %).

Hlavní faktory ovlivňující konkurenceschopnost ekonomiky (v %) 2 10 33

74

7 31 60

22 13 57

5 36

40


37

67 11 18 4 28

54 15 57

25

23

2 12 24

22

64 23 5 50

54

Domácí poptávka

28

2

16

24

43 62 41

2

33 62

59

15

3 16 16

49 10

45

59

48

6 20

40

51

59

78

33

24

14

16

PL

RO

SK

CEE8

60

59

59

59

15

9

11

9

16

CZ

EE

HU

LT

LV

52

3 15 23

41 2

62 14

8

Externí poptávka (export) Zeměpisná poloha Tradice jednotlivých odvětví Nízké výrobní náklady Měnová politika

35

Kvalifikovaná pracovní síla

16

Daňový a právní systém

39

Investiční pobídky Jiné

59


V rámci energetického mixu preferujeme jádro Silná podpora jádra v České republice (77 %), na Slovensku (66 %) i v řadě dalších zemí naznačuje, že jaderná energie bude v energetickém mixu daného regionu pravděpodobně hrát klíčovou roli – v zemích CEE8 tento názor zastává průměrně 40 % respondentů. Silná pozice obnovitelných zdrojů energie není překvapením – na druhé příčce se v hodnocení umístila biomasa (12 %),

zejména díky značné podpoře v Litvě (32 %) a Lotyšsku (31 %). Preference solární energie převládá v Maďarsku (39 %); vodní energii upřednostňují v Lotyšsku (31 %) a Rumunsku (28 %). Kromě zemí, které se mohou pochlubit „národním bohatstvím“, jakým jsou ropné břidlice v Estonsku (16 %) a uhlí v Polsku (34 %), nepřikládají respondenti fosilním palivům do budoucna význam.

Preferované zdroje energie (v %) 100 %

Jaderná energie

90 %

Biomasa

80 %

Větrná energie

70 %

Solární energie Vodní energie

60 %

Ropné břidlice

50 %

Břidlicový plyn

40 %

Zemní plyn

30 %

Ropa, uhlí a další fosilní zdroje

20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8



Problémy týkající se nepřiznaných příjmů a podvodů v oblasti DPH V průměru se 75 % dotázaných domnívá, že šedá ekonomika představuje v regionu CEE8 problém. Z hlediska výsledků v jednotlivých zemích považuje šedou ekonomiku za problém 98 % respondentů v Maďarsku a Rumunsku, naproti tomu jen 55 % manažerů v Estonsku. Z pohledu hodnocení konkrétních forem šedé ekonomiky představují nejpalčivější problém daňové úniky způsobené nepřiznáním skutečných příjmů, a to zejména v Litvě (55 %), České republice (51 %) a v Rumunsku (45 %).

Přibližně čtvrtina dotázaných vnímá jako problém podvody v oblasti DPH, ve větší míře na Slovensku (54 %), v Maďarsku (37 %) a Estonsku (31 %). Z průzkumu také vyplývá, že pašování zboží podléhajícího spotřební dani je rozšířené především v Litvě (36 %) a Estonsku (31 %), zatímco práce na černo představuje podle vedoucích představitelů firem problém v Maďarsku (33 %) a Lotyšsku (31 %).

Je šedá ekonomika problém? (v %) 100 %

Ano

90 %

Ne

80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8

Složky šedé ekonomiky (v %) 100 %

Pašování zboží, které podléhá spotřební dani (palivo, tabák a alkohol)

90 %

Daňové úniky způsobené nepřiznáním skutečných příjmů

80 %

Práce na černo

70 %

Podvody v oblasti DPH

60 %

Jiné

50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8



Více prostředků ze státních rozpočtů se doporučuje na vzdělávání, vědu a inovace Rozhodovat o tom, jak rozdělit prostředky ze státního rozpočtu, bývá pro jednotlivé vlády často obtížné. Respondenti v rámci průzkumu proto doporučili několik oblastí, v nichž by se měly výdaje ze státního rozpočtu v letech 2015 až 2018 určitě zvýšit.

(56 %) a v Maďarsku (52 %). Značné podpoře se těší také oblasti infrastruktury (15 %), zdravotnictví (12 %) a demografie (11 %), kdežto kultura podle respondentů nevyžaduje téměř žádné dodatečné prostředky. Zatímco v Estonsku se 17 % dotázaných domnívá, že je třeba vynaložit více prostředků na sociální zabezpečení, v ostatních zemích se podpora pro tuto oblast pohybuje pod 5 %.

Preferovanou oblastí, kam by do roku 2018 mělo směřovat více prostředků ze státního rozpočtu, je s velkou převahou oblast vědy a vzdělávání – v regionu CEE8 tento názor zastává v průměru 43 % dotázaných, nejvýrazněji je tomu na Slovensku

Preferované oblasti pro zvýšení výdajů ze státního rozpočtu v období let 2015–2018 (v %) 100 %

Propagace země v zahraničí

90 %

Kultura

80 %

Vzdělávání a věda/inovace

70 %

Obrana

60 %

Zdravotnictví Infrastruktura

50 %

Demografie (populační růst)

40 %

Sociální zabezpečení

30 %

Jiné

20 % 10 % 0%

CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8




Výhled firem

Udržení kvalitních lidí Pro dlouhodobý rozvoj podnikání jsou nepostradatelní kvalifikovaní a motivovaní zaměstnanci, společnosti by se proto měly zaměřit na jejich udržení – právě tento klíčový aspekt získal ze všech nabízených možností největší podporu (69 % respondentů), následován růstem produktivity (61 %) a snižováním nákladů (47 %). Překvapivě pouze 19 % respondentů v regionu CEE8 se přiklání k podpoře investic do výzkumu a vývoje; celkově ovšem manažeři očekávají, že do této oblasti budou více investovat jejich vlády. Na Slovensku považují manažeři za důležité snižování nákladů (98 % respondentů), zatímco v Estonsku (33 %) a České republice (26 %) se uvedené otázce takový význam nepřisuzuje. S podporou přibližně jen 15 % dotázaných manažerů v rámci CEE8 se k podstatným aspektům neřadí získání náskoku před konkurenty ani hledání zdrojů dlouhodobého financování. Polsko (49 %), Rumunsko (40 %) a Lotyšsko (37 %) pak chtějí hledat nová odbytiště pro export.

Klíčové aspekty, na které by se měly společnosti zaměřit (v %)

18 41 13 45

64 19

28 37

45

64

50

27

8 10 15

41

12 8

10 26

33

73

84

CZ

EE

23

15 9 23 45

HU

73

19 17

51

71

40

46 62

57

18 9

37

55

37

10 3

64

70

LT

LV

16 10 57

41

61 25

49

18

58

78

37

20

40 11 15

98

17 15 47

45

51

49

PL

RO

71

69

SK

CEE8

Udržení kvalitních zaměstnanců

Hledání nových odbytišť pro export

Snižování nákladů

Zvyšování produktivity

Hledání zdrojů dlouhodobého financování

Vývoj nových produktů

Získání náskoku před konkurenty

Investování do výzkumu a vývoje



Obavy z tvrdé konkurence a nízké domácí poptávky Podle účastníků průzkumu brání růstu obratu v regionu CEE8 nejčastěji tvrdá konkurence (42 % odpovídajících) a nízká poptávka na domácím trhu (38 %). Za omezující faktory respondenti dále považují novely zákonů (35 %) a růst daňového zatížení (31 %). Navzdory výsledkům svědčícím o významu šedé ekonomiky ji jako faktor ovlivňující růst obratu uvádí pouze 15 % respondentů.

Tvrdou konkurenci nejčastěji zmiňovali v Litvě (68 %) a v České republice (64 %). Na Slovensku konkurenci za omezující nepovažují (uvádí ji pouze 2 % respondentů), naopak nízkou domácí poptávku ano (53 %). Obavy z daňového zatížení jsou patrné v Polsku (48 %) a na Slovensku (45 %).

Hlavní problémy bránící růstu obratu do konce roku 2015 (v %) Růst daňového zatížení

23

27

18

44 24

5

17

37

40

35

22

25

21 10 27

17

15 20

37

68 5

48

37

40

14

21

31

38

CZ

EE

HU

50 10

36

37

18 9 27 9 5

30

LT

13

13 25

31

25

34

40

40 8 4 38

43 48

23

LV

Vysoká cena kvalifikované práce

42

Ceny surovin (včetně cen energií)

53

38

18 18 20

26 12 24

24

Nízká poptávka na domácím trhu

RO

Nízká poptávka na exportním trhu Tvrdá konkurence Šedá ekonomika Jiné

35

45

29

PL

Nedostatek kvalifikované pracovní síly

15

18

33

10 20

20

22 18 2 24

27

43

27

Novely zákonů

43

18

30

38

64

31

SK

CEE8

69 procent dotázaných manažerů se chystá v letech 2015–2017 investovat V rámci domácího trhu jsou aktivní společnosti v Polsku (84 % respondentů zamýšlí investovat v tuzemsku), Estonsku (64 %) a v České republice (63 %).

Valná většina respondentů uvádí, že v následujících třech letech plánuje investovat, přičemž tuto aktivitu zaměří na domácí trh a sousední země. Častěji jsou zmiňovány investice do Estonska (18 %), Polska a České republiky (obě země po 13 % manažerů).

Plánované investice v letech 2015–2017 podle jednotlivých zemí a regionů (v %) 20 % 18 %

18

16 %

17

17

14 %

10

8%

9

8

7

6%

7

6

6

6

5

4%

4

4

2%

3

2

2

BY

10 %

U A

12 %

er ik a O st s t a át t n y í SN S

e

Am

ná vi

U

di

H

an Sk

RO

Ev sta ro tní pa

O

ie As

RU

15 EU

LV

LT

SK

CZ

PL

0%

EE


30

31 6

15 14


Financování z EU není pro společnosti v celkovém měřítku významné Podle 34 % všech respondentů závisí obrat jejich společnosti na financování z EU nebo na veřejných zakázkách, které lze získat na projekty financované z fondů EU. Zatímco však zhruba 65 % litevských manažerů přiznává, že obrat jejich společností na financování z EU závisí, na Slovensku se tento ukazatel

pohybuje na úrovni 23 %, což je nejnižší hodnota ze všech zemí zahrnutých do průzkumu. Omezený počet dotázaných uvádí, že skutečná míra závislosti přesahuje 20 % obratu, přičemž v průměru 17 % respondentů v regionu CEE8 tvrdí, že až 10 % obratu závisí na financování z EU.

Závislost na financování z EU 100 %

Vůbec nezávisí

90 %

1–10 %

80 %

11–20 %

70 %

21–30 %

60 %

31–40 % 41–50 %

50 %

Více než 50 %

40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8

Zaměstnanost? Převážně dobré zprávy Vůbec nejméně dynamická situace panuje v Litvě a Estonsku, kde 75 %, resp. 61 % dotázaných nepočítá pro rok 2015 s významnějšími změnami počtu zaměstnanců. Mírné snížení jejich stavu předpovídají respondenti v České republice (16 %) a v Maďarsku (15 %), v menší míře pak v Lotyšsku, Litvě a na Slovensku.

I když v regionu CEE8 v průměru 50 % dotázaných uvádí, že žádné významné změny počtu zaměstnanců neplánuje, značná část jich se chce zaměřit na nábor nových zaměstnanců – konkrétně 50 % v Lotyšsku, 47 % v České republice a 43 % v Polsku.

Trendy týkající se počtu zaměstnanců v roce 2015 100 %

Zvýšení o více než 10 %

90 %

Zvýšení o 5–10 %

80 %

Zvýšení max. o 4,9 % Neplánují se žádné významné změny

70 %

Snížení max. o 4,9 %

60 %

Snížení o 5–10 %

50 %

Snížení o více než 10 %

40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8



Mzdy dále mírně stoupají V průměru 69 % respondentů plánuje v roce 2015 zvýšit mzdy, přičemž 50 % uvádí, že se bude jednat o nárůst maximálně o 5 %. Nejpravděpodobnější bude navýšení o 2 až 4,9 %, které v rámci regionu CEE8 zmiňuje 37 % dotázaných. Štědřejší růst platů – o více než 5 % – se očekává v Lotyšsku (30 % dotázaných), Polsku (29 %) a Rumunsku (27 %). V Polsku 8 % respondentů dokonce uvádí, že plánuje mzdy zvýšit o více než 10 %.

Žádné změny nechystá více než polovina respondentů na Slovensku a v Rumunsku (54 %, resp. 43 %); v Estonsku naopak jen 21 %. Z výsledků průzkumu vyplývá, že téměř nikde neplánují snižovat mzdy.

Trendy týkající se mezd zaměstnanců v roce 2015 100 %

Zvýšení o více než 10 %

90 %

Zvýšení o 5–10 %

80 %

Zvýšení o 2–4,9 % Zvýšení max. o 1,9 %

70 %

Neplánují se žádné významné změny

60 %

Snížení max. o 1,9 %

50 %

Snížení o 2–4,9 %

40 %

Snížení o 5–10 %

30 %

Snížení o více než 10 %

20 % 10 % 0%


CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8


Mzdy rostou díky vyšší produktivitě, ale také omezenému pracovnímu trhu a tlak ze strany zaměstnanců si stěžovalo 41 % respondentů, přičemž v Estonsku tyto činitele vnímá v souvislosti se mzdovým navýšením 70 % dotázaných. V Polsku (36 %), Litvě (33 %) a České republice (31 %) budou hrát velkou roli také lepší hospodářské výsledky firem.

Pro 28 % respondentů je hlavním důvodem růstu mezd zaměstnanců vyšší produktivita. Významnou roli hrají i lepší hospodářské výsledky (25 %); naopak méně významným faktorem navyšování platů je, na rozdíl od tuzemského odbytu, nárůst exportu. Na nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Hlavní důvody navyšování mezd v roce 2015 (v %) 100 %

Zvýšení produktivity zaměstnanců

90 %

Lepší vyhlídky na domácím trhu

80 %

Nárůst exportu

70 %

Lepší hospodářské výsledky společnosti

60 %

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu Tlak ze strany zaměstnanců

50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8



Vyšší produktivita a marketing mají zajistit růst obratu S výjimkou 21 % respondentů očekávají manažeři firem v regionu CEE8, že obrat v roce 2015 poroste, a to zejména díky vyšší produktivitě zaměstnanců (uvedlo 39 % dotázaných) a intenzivnějším aktivitám v marketingu (38 %). Zlepšení hospodaření společnosti (18 %) ani kvalitnější řízení dodavatelskoodběratelských vztahů (16 %) nejsou vnímány jako klíčové faktory.

Oslovené firmy v Lotyšsku (konkrétně v 37 % případů) a Estonsku (35 %) více než jinde plánují zvyšovat ceny, zatímco marketingové aktivity jsou preferovaným řešením slovenských (54 %), polských (48 %) a českých (47 %) společností. V Rumunsku se také spoléhají na vyšší produktivitu (53 % dotázaných).

Hlavní faktory růstu obratu v roce 2015 (v %) Růst cen výrobků/služeb

28 30 22 13 22 16

23 13 3 24

27

21

47

35 37

CZ

25 15 18 33

40 17

25

35

EE

15 20

18 9 14

17 13 10 23 33

36

30

27

37

20

14 18 14

37

HU

LT

LV

41

Zvýšení produktivity zaměstnanců

11 13 21 38

34 28 48

49

Zvýšení marketingového úsilí

19 6 19 33

36 38

53

21

Růst domácí poptávky

16 18

Růst poptávky po vývozech

27 25

28

54

38

44

39 23

16

26

17

PL

RO

SK

Zlepšení hospodaření společnosti Zlepšení řízení dodavatelskoodběratelských vztahů Obrat se pravděpodobně nezvýší

CEE8

Hlavní f © 2014 KPMG Central & Eastern Europe Limited, a limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member fims affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.


Top manažeři rádi jezdí na kole se jako nejoblíbenější v celém regionu ukázala být jízda na kole, za níž následovalo plavání (15 %) a běhání/jogging (14 %). Vespod žebříčku se umístily týmové sporty typu fotbal (4 %) a basketbal (2 %). Jízda na kole je nejoblíbenější na Slovensku (45 %), v České republice (24 %) a Lotyšsku (24 %), běhání pak v Maďarsku (23 %) a plavání v Rumunsku (23 %); v Estonsku naopak dávají manažeři přednost golfu (18 %).

Vedoucích představitelů firem, kteří se zúčastnili průzkumu středoevropských kanceláří KPMG, jsme se mimo jiné také zeptali na jejich oblíbenou fyzickou aktivitu, protože hodnota pulsu člověka představuje jeden z klíčových ukazatelů jeho fyzické aktivity. Vycházeli jsme z předpokladu, že i vysoce postavení manažeři se také dokážou věnovat odpočinkovým činnostem (regeneraci). S 20procentním podílem respondentů

Oblíbená fyzická aktivita (v %) 100 %

Fotbal

90 %

Posilování/fitnes

80 %

Plavání

70 %

Golf Jízda na kole

60 %

Basketbal

50 %

Běhání/jogging

40 %

Tenis

30 %

Jóga

20 %

Jiné

10 % 0%

CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8




Profil respondentů

Většina působí v průmyslu Do průzkumu se zapojilo celkem 456 respondentů, z toho 29 % pocházelo z průmyslu, následovaly velkoobchod a maloobchod (14 %), finanční zprostředkování a pojišťovnictví (11 %).

Oblast podnikání (v %) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

Zemědělství, rybolov

Energetika

Průmysl

Finanční zprostředkování a pojišťovnictví

Stavebnictví a reality

Veřejná správa a obecně prospěšné služby, činnosti domácností

Velkoobchod a maloobchod, ubytování a pohostinství

Jiné

Doprava a logistika


CEE8


Převládají společnosti se zahraničními vlastníky Bezmála polovina respondentů (44 %) pochází z firem, které vlastní rezidenti z méně než 50 %, přičemž nejvyšší podíl takovýchto firem jsme zaznamenali v Maďarsku (67 %). Podíl domácích soukromých společností byl nejvyšší v Estonsku (42 %), které těsně následovalo Lotyšsko (41 %). Typ společnosti 100 %

Soukromá společnost (více než z 50 % vlastněna rezidenty dané země)

90 %

Soukromá společnost (z 50 % vlastněna rezidenty dané země)

80 %

Soukromá společnost (méně než z 50 % vlastněna rezidenty dané země

70 %

Státní podnik

60 %

Podnik vlastněný orgány územní samosprávy

50 %

Jiné

40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8

Názory top managementu Více než třetina respondentů (37 %) působí na pozici finančního ředitele, 30 % jako generální ředitel, 21 % jsou ostatními členy vedení a 11 % vlastníky společnosti. Podíl vlastníků je vyšší v pobaltských státech (pohybuje se v rozmezí 19 % a 30 %) a v České republice, kde se průzkumu zúčastnili převážně generální ředitelé (42 %). Pozice respondenta (v %) 100 %

Vlastník Generální ředitel

90 %

Finanční ředitel

80 %

Jiný člen vedení

70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8



Třetinu dotázaných tvoří ženy Ačkoliv danému vzorku dominují muži, 30 % respondentů je ženského pohlaví. Největší podíl žen na celkovém vzorku vykazuje Rumunsko (56 %) a Lotyšsko (48 %), nejmenší pak Česká republika (17 %) a Slovensko (21 %). Pohlaví (v %) 100 %

Žena

90 %

Muž

80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8

Ve větších zemích převládají firmy s velkými obraty Průzkum zachycuje průřez podnikového prostředí v jednotlivých zemích. Podíl společností s obratem převyšujícím 100 milionů eur je největší v Maďarsku (31 %), České republice (25 %) a Rumunsku (20 %), zatímco v Lotyšsku zastupuje 24 % respondentů společnosti s ročním obratem pod jeden milion eur a dalších 24 % působí ve firmách s obratem od 50 do 100 milionů eur. Respondenti v členění dle obratu společnosti (2013) (v %) 100 %

Méně než 1 mil. eur 1–4,9 mil. eur

90 %

5–9,9 mil. eur

80 %

10–24,9 mil. eur 25–49,9 mil. eur

70 %

50–100 mil. eur

60 %

Více než 100 mil. eur

50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8



Zhruba dvě třetiny firem vyváží do zahraničí Většina (65 %) společností zahrnutých do průzkumu je aktivní na exportních trzích: 77 % na Slovensku, 76 % v Rumunsku a 73 % v Estonsku. V Maďarsku, Litvě a Polsku vyváží přibližně polovina společností. V porovnání firem, na jejichž obratu se export podílí z více než 50 %, je na prvním místě Slovensko s 61 %, následované Rumunskem (43 %).

Podíl exportu na tržbách společnosti (2013) 100 %

76–100 % 51–75 %

90 %

26–50 %

80 %

1–25 % Žádný

70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% CZ

EE

HU

LT

LV

PL

RO

SK

CEE8

Zkratky a názvy zemí a regionů: BY – Bělorusko CZ – Česká republika EE – Estonsko EU 15 – Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. HU – Maďarsko LT – Litva LV – Lotyšsko PL – Polsko SK – Slovensko RO – Rumunsko RU – Ruská federace UA – Ukrajina Asie Ostatní Evropa Skandinávie Amerika Ostatní státy SNS



Kontaktujte nás V České republice

V Litvě

V Rumunsku

Jan Žůrek T: +420 222 123 441 E: [email protected]

Stephen Young T: +370 52 102 600 E: [email protected]

Serban Toader T: +40 741 800 800 E: [email protected]

kpmg.com/cz

Office in Klaipėda

kpmg.com/ro

V Estonsku Andris Jegers T: +372 62 68 700 E: [email protected] kpmg.com/ee V Lotyšsku Stephen Young T: +371 67 038 000 E: [email protected]

Rokas Kasperavicius T: +370 46 48 00 12 E: [email protected]

Na Slovensku

kpmg.com/lt

Stanislav Sumsky T: +421 2 59984 111 E: [email protected]

V Polsku

kpmg.com/sk

Leszek Wronski T: +48 22 528 11 00 E: [email protected] kpmg.com/pl

kpmg.com/lv

Hlavní kontakt průzkumu Andrea Dintser E: [email protected] kpmg.com/cee

The information contained herein is of a general nature and is not intended to address the circumstances of any particular individual or entity. Although we endeavour to provide accurate and timely information, there can be no guarantee that such information is accurate as of the date it is received or that it will continue to be accurate in the future. No one should act on such information without appropriate professional advice after a thorough examination of the particular situation. The KPMG name, logo and “cutting through complexity” are registered trademarks or trademarks of KPMG International. © 2014 KPMG Central & Eastern Europe Limited, a limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.

Puls ekonomiky Výsledná zpráva o průzkumu společnosti KPMG ve střední a východní Evropě

Recommend Documents