1
Studijní materiál k vzdělávacímu kurzu „K2/KV2 Diseminace výstupů vědeckých projektů na republikové a mezinárodní úrovni v přírodních a technických vědách“ byl vytvořen v rámci projektu „Poznej tajemství vědy“. Projekt s reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0019 je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Vzdělávací kurzy představují nástroj pro vzdělávání cílové skupiny odborných pracovníků a popularizátorů vědy. Pro cílovou skupinu budou vytvořeny 2 - denní interaktivní kurzy ve dvou mutacích – pro junior a senior experty. Tyto verze se od sebe liší mírou podrobnosti výkladu (tím i rozsahem výukového materiálu. Každá verze kurzu bude realizována v počtu minimálně 5 běhů pro minimálně 20 osob. Pro tyto vzdělávací aktivity bude vytvořena studijní opora výukový materiál v tištěné/knižní i elektronické podobě obsahující: 1. Učební texty pro popularizátory vědy Učební text vznikl za účelem seznámení popularizátorů vědy s šířením výsledků vědy a výzkumu, osvojení si základních metod a prostředků a uvědomění si důležitých parametrů, které je nutné brát v potaz při výběru způsobu diseminace. 2. Aktivity pro popularizátory vědy k praktickému uplatnění Účastníci kurzu zpracují diseminační strategii a diseminační plánu v českém i anglickém jazyce a budou prezentovat své projektové záměry před svými kolegy v rámci fiktivního workshopu a konference. Materiál vytvořil expertní tým společnosti: ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28614950, Tel.: +420 596 112 649, Web: http://accendo.cz/, E-mail:
[email protected]. Společnost ACCENDO je vědecko-výzkumná organizace schválená poradním orgánem vlády – Radou pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, za účelem podpory vědeckého výzkumu v regionálních vědách. Svou činností se významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství. Garant vzdělávacích kurzů a workshopů pro výzkumníky a popularizátory: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Lektor vzdělávacích kurzů pro výzkumníky popularizátory: Ing. Jiří Ševčík, Mgr. Ondřej Jirásek, Ing. Jan Juráš, Mgr. Lukáš Dědič Publikace neprošla jazykovou korekturou. Zpracováno ke dni 23. 10. 2014. © ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., 2014
2
CÍL VZDĚLÁVACÍHO KURZU
Účastníci kurzu budou znát hlavní prostředky diseminace vědeckých výsledků, jejich výhody a nevýhody a vhodnost jejich využití.
Znalosti
Účastníci kurzu budou schopni vytvořit diseminační strategii a diseminační plán, osvojí si základní pravidla pro využití různých způsobů diseminace a naučí se anglickou terminologii základních Dovednosti pojmů v projektových žádostech vědecko-výzkumných projektových záměrů.
KLÍČOVÁ SLOVA diseminace, šíření výstupů, výzkumný projekt, disesminační strategie, diseminační plán, projektová angličtina, otevřený přístup, výsledky výzkumu
3
Obsah Modul A ................................................................................................................................................................ 5 Úvod .................................................................................................................................................... 5 A.1
Diseminace – vysvětlení pojmu ............................................................................................... 6
A.2
Výsledky výzkumu ................................................................................................................... 6
A.3
Nejpoužívanější prostředky diseminace .................................................................................. 8
A.3.1
Vědecké publikace ........................................................................................................... 8
A.3.2
Ústní prezentace.............................................................................................................. 9
A.3.3
Média, informační a propagační materiály ................................................................... 10
A.4
Otevřený přístup – Open ACCESS .......................................................................................... 11
A.5
Diseminační strategie ............................................................................................................ 11
Modul B ............................................................................................................................................................. 13 B.1 Využití odborné angličtiny pro výzkumné pracovníky s cílem přenosu zahraničních zkušeností s popularizací přírodních a technických věd do výuky na ZŠ a SŠ ................................... 13 B.2
Praktická ukázka diseminace výsledků evropského výzkumného projektu .......................... 14
B.3
Zavádění výuky cizích jazyků do přírodovědných a technických oborů pro ZŠ/SŠ ................ 16
Seznam literatury .............................................................................................................................. 17
4
Modul A Úvod Teprve publikování a prezentací výsledků vědy a výzkumu je možné dosáhnout předání informací odborné veřejnosti a tím odstartovat implementaci těchto výsledků do praxe. Prezentace výsledků vědy a výzkumu, ať už ve formě prezentace na odborných konferencích a seminářích nebo publikační činnost v odborných publikacích a časopisech či na webových stránkách nejrůznějších organizací zabývajících se vědou a výzkumem, je mnohdy završením určité výzkumné aktivity, či celého výzkumného projektu. Bohužel tato ne přímo vědecká část vědecko-výzkumného bádání je často zanedbávána a tak i převratné a jedinečné výstupy vědeckého bádání mnohdy zůstávají nepovšimnuté a nejsou využívané v běžné praxi, čímž se je toto bádání znehodnoceno, výrazným způsobem je zpomalen rozvoj bližšího poznání zkoumané problematiky a jeho využití pro zájmy odborné i široké veřejnosti. Cílem tohoto textu je, aby si uživatel osvojil základní pravidla a principy zviditelnění výsledků jeho vědecké práce. Měl by být průvodcem při přípravě a realizaci různých typů diseminačních aktivit pro šíření výsledků a výstupů vědeckovýzkumného bádání tak, aby byla diseminace efektivní a zasáhla cílové skupiny v co největším rozsahu.
5
A.1 Diseminace – vysvětlení pojmu Diseminací se rozumí sdílení a šíření výsledků vědeckého bádání. Jedná se o plánovaný proces poskytování informací o výsledcích a poskytovaných službách vědecko-výzkumných projektů jejich klíčovým aktérům a cílovým skupinám. Diseminace je považována za část publicity, tedy šíření informací o projektu, a je na ni kladen čím dál tím větší důraz. Měla by zabránit nepředávání znalostí a informací, jejich ztrátě, případně tzv. provádění výzkumu „do šuplíku“. V evropském kontextu koncept šíření (diseminace) znamená odpovídajícím způsobem zveřejnit projektové výsledky. „Odpovídající“ způsob je vše kromě formálních požadavků vznikajících při ochraně znalostí, tedy zveřejnění patentové přihlášky není považováno za diseminaci. Naopak vědecké publikace, informace na webových stránkách projektu nebo konference jsou dobrými příklady diseminace. Diseminaci výsledků vědy a výzkumu lze obecně rozdělit dle jejího účelu na následují: 1. Diseminace za účelem zvyšování povědomí 2. Diseminace za účelem porozumění 3. Diseminace za účelem implementace výstupů do běžné praxe
A.2 Výsledky výzkumu Pro výsledky výzkumu existuje mnoho různých způsobů jejich dělení do kategorií. V České republice je využívána databáze výsledků RIV (Rejstřík informací o výsledcích). RIV je jednou z částí informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve které jsou shromažďovány informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Obsah RIV, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje, zvláštními právními předpisy a provozním řádem IS VaV. Přímé vyhledávání v RIV je umožněno pomocí uživatelské aplikace. Pro všechny druhy výsledků, kterých bylo dosaženo řešením výzkumných aktivit s poskytnutou podporou podle zákona platí, že je k danému projektu nebo výzkumnému záměru lze zařadit pouze v případě, že jich bylo prokazatelně a nezpochybnitelně dosaženo řešením daného projektu či výzkumného záměru (ať už se týká časového nebo věcného vymezení řešeného projektu nebo výzkumného záměru). Rovněž nelze k danému projektu či výzkumnému záměru přiřadit výsledek, jehož tvůrce se na řešení nepodílel. Dále platí zásada, že jeden výsledek daného projektu nebo výzkumného záměru lze do RIV zařadit každým předkladatelem pouze jednou a označený jako ten druh výsledku, který dosažený výsledek nejvíce charakterizuje.
6
Kód
Popis
J
Článek v odborném periodiku
B
Odborná kniha
C
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
D
Článek ve sborníku Výzkumná zpráva obsahující utajované informace (takový výsledek lze do RIV vložit pouze v případě,
V
P
že zpráva obsahuje utajované informace a pole R12 = U), nebo souhrnná výzkumná zpráva Patent Prototyp, uplatněná metodika, funkční vzorek, autorizovaný software, výsledky aplikovaného výzkumu
S
promítnuté do právních předpisů a norem, užitný vzor
Z
Poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno
A
Audiovizuální tvorba
M
Uspořádání (zorganizování) konference
W
Uspořádání (zorganizování) workshopu
E
Uspořádání (zorganizování) výstavy
O
Ostatní výsledky, které nelze zařadit do žádného z výše uvedených druhů výsledku
F
Výsledky s právní ochranou (užitný vzor, průmyslový vzor)
R
Software Certifikované metodiky, léčebné postupy, památkové postupy, specializované mapy s odborným
N obsahem Poskytovatelem realizované výsledky (výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, do směrnic H
G
a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušeného poskytovatele) Technicky realizované výsledky (prototyp, funkční vzorek)
7
A.3 Nejpoužívanější prostředky diseminace V této kapitole jsou popsány nejpoužívanější prostředky a techniky diseminace vědeckých projektů, zásady jejich tvorby a diseminace. Nejpoužívanější prostředky diseminace lze rozdělit do 3 kategorií na vědecké publikace, ústní prezentace a využití médií a informačních a propagačních materiálů. Níže uvedené schéma zobrazuje základní klasifikaci nejpoužívanějších prostředků diseminace.
A.3.1 Vědecké publikace Mezi standardní publikační výstupy patří:
Kniha
Odborné periodikum
Vědecký článek ve sborníku
Písemný výstup lze považovat za jednu z nejdůležitějších vizitek vědeckého badatele. Nekvalitně provedená formální úprava může znehodnotit i jinak vysoce odborný text. Abychom mohli napsat kvalitní odborný text jasně a srozumitelně, musíme být schopni jasně zodpovědět následující otázky:
8
Vím, co chci říci?
Vím, komu to chci říci?
Mám dokonale promyšlený a sestavený obsah sdělení a pořadí myšlenek, které chci čtenáři sdělit?
Píši strukturovanou a co nejsrozumitelnější formou, včetně dobrého slohu a značení?
Struktura vědecké publikace je velmi důležitá, i když pro ni neexistuje striktní předpis či norma. Obecně však lze říci, že vědecká publikace, ať již se jedná o příspěvek, článek, či knihu, by měla obsahovat minimálně následující logické celky:
název; abstrakt; klíčová slova; úvod; cíl a metodika; výsledek; diskuze; závěr; použitá literatura.
Ve fázi samotného psaní zvláště oceníme možnost zpracování textu pomocí počítače. Písemné výstupy se v současnosti zpracovávají pomocí textových softwarů, tzv. textových editorů (nejznámější je MS Word).
A.3.2 Ústní prezentace Kromě psaných výstupů je většinou samozřejmá jejich ústní prezentace. Ta je využívána převážně na konferencích, workshopech, seminářích, kolokviích či odborných přednáškách. Při takovémto osobním vystoupení je základním faktorem samotná osobnost přednášejícího, ale je také důležitý hlasový projev, řeč těla a mimika. Stručně řečeno je pro diseminaci ústním projevem velmi důležitá rétorika. Důkladná příprava prezentace je velmi důležitá a odvíjí se hlavně od cílové skupiny posluchačů a druhu vystoupení. Téma musí reflektovat jak odbornou úroveň posluchačů, tak odbornou úroveň prezentujícího. Před samotnou prezentací je vhodné, aby prezentující věděl, kolik posluchačů se bude prezentace účastnit a zjistit, jaká bude k dispozici audiovizuální technika, respektive zajistit, aby technické vybavení bylo adekvátní vzhledem k počtu posluchačů. Ústní prezentace výsledků vědeckého výzkumu má dvě roviny:
jazykovou (verbální);
nonverbální.
Prezentace nesmí být nudná a únavná, naopak musí posluchače zaujmout a upoutat. Přesto, že hlavní částí prezentace je samotná řeč prezentujícího, z hlediska posluchačů je velmi důležité také jeho nonverbální vystupování. To dokonce tvoří větší část celkového zaujetí posluchačů 9
přednáškou. Nonverbální část vystoupení např. postoj, aktivní zrakový kontakt, gesta a mimika přednášejícího, ale také reakce jeho těla na podměty posluchačů.
A.3.3 Média, informační a propagační materiály K propagaci výsledků vědecko-výzkumného bádání mohou sloužit i klasické i moderní mediální kanály jako jsou rádio, televize, tiskoviny, či internet. Diseminace vědeckých výstupů a výsledků prostřednictvím těchto kanálů má převážně informační a propagační charakter a funguje na principu reklamy (vyjma článku či dokumentárního filmu), měla by tedy dodržovat zásady její tvorby. Tyto materiály lze rozdělit na audio/video a textové.
V rámci audio/video, či audio-video diseminace, tedy diseminace primárně prostřednictvím rádia či televize (případně internetu) je nutné dbát určitých zásad. Základem je slogan, který by měl být unikátní, snadno zapamatovatelný, poutavý a srozumitelný. Pro tento typ diseminace je vhodné oslovit reklamní agenturu. Výjimku tvoří dokumentární film či rozhovor na dané téma.
Tiskoviny můžeme rozdělit na články v novinách a časopisy a propagační materiály. o
Články v novinách a časopisech by se měl řídit stejnými principy jako text do odborného časopisu, jen by měl být podán více populární formou, aby byl pro čtenáře poutavý a srozumitelný. Jednou z možností je také vytvořit zcela nové periodikum zaměřené přímo na výsledky konkrétního projektu.
o Zvláštní formou tiskovin jsou propagační materiály, nutno dodat, že i ty se mohou vyskytnout v novinách či časopisech. Jedná se o letáky, brožury, prospekty, postery, či banery.
Internet je moderním prostředkem umožňujícím efektivní a levnou diseminaci. Výhodou internetu z pohledu diseminace je jeho operativnost, interaktivnost a vysoká flexibilita. Propagační prostředky lze na internetu rychle měnit a doplňovat. Navíc lze s relativně nízkými náklady oslovit výrazný poměr cílové skupiny. Přes internet lze využít tyto nástroje: o Online publikace a periodika o Webové stránky o Sociální sítě
10
A.4 Otevřený přístup – Open ACCESS Přesto, že neexistuje právně závazná definice pojmu „otevřený přístup“, je chápán jako poskytnutí bezplatného a neomezeného on-line přístupu koncovému uživateli k vědeckým informacím s možností dalšího využití těchto informací. Toto vymezení vychází z práva vytvářet kopie, šířit, vyhledávat, propojovat, využívat a vytěžovat vědecké výsledky všemi uživateli. Zajišťuje šíření a výměnu poznatků, podporuje inovace, konkurenceschopnost, internacionalizaci i kvalitu výzkumu a přináší hospodářský, sociální i kulturní prospěch celé společnosti. Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování bezplatně, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech. Otevřený přístup neznamená variantu „publikování vlastním nákladem“, tj. že autor zveřejní „článek“ na svém webu, či blogu. U otevřeného přístupu se nelze vyhnout běžnému recenznímu řízení a publikačnímu procesu. Současně nejde o žádný druhořadý způsob publikování, jehož cílem je snížit náklady na publikační proces. Jedná se zkrátka o prostředek pro volné online zpřístupnění výsledků výzkumu celé vědecké obci i veřejnosti, která o něj má zájem. Zde je uveden seznam hlavních výhod, které otevřený přístup poskytuje:
neomezená a bezplatná dostupnost kvalitních vědeckých výstupů; rychlé sdílení nových poznatků, informací a dat; účinná komunikace mezi zainteresovanými vědeckými uživateli; zviditelnění autorů výstupů a jejich vědecké práce; častější využívání citací vědeckých publikací a tím i jejich větší ohlas; vyšší dopad, který je obzvláště důležitý u projektů podpořených veřejnými zdroji; zvýšení prestiže autorů a společností.
Otevřený přístup využívá tradiční osvědčené formy publikování, ale navíc umožňuje uživatelům vědeckých výstupů přístup bez poplatků a finančních bariér. Otevřený přístup je v souladu s autorskými právy, s požadavky na kvalitu, prestiž, recenzní řízení či indexování, respektuje požadavky na dlouhodobé uchovávání a zpřístupňování publikací i na další služby a funkce spojované tradičně s publikováním vědeckých informací.
A.5 Diseminační strategie Cílem diseminační strategie je zajistit, aby se informace, které chceme šířit, dostaly co nejjednodušší a nejpřístupnější formou k těm uživatelům, pro které by mohli být přínosné, či 11
zajímavé. Identifikuje a organizuje činnosti, které mají být prováděny s cílem podpořit a zvýšit povědomí o výsledcích daného výzkumného projektu a maximalizuje jejich dopad. Diseminační strategie by měla být vytvořena před samotnou realizací projektu. Jejím hlavním výstupem je diseminační plán, který je většinou vyžadována při předkládání projektových žádostí. Dokument Diseminační strategie by měl obsahovat minimálně následující okruhy:
Cíle a záměry projektu Výsledky projektu vhodné k šíření Cílové skupiny Přínosy výsledků koncovým uživatelům Metody šíření / aktivity Časový rámec a odpovědnosti Cíle diseminace Náklady na diseminaci Hodnocení a kritéria úspěšnosti diseminace
Pokud již má projekt svou diseminační strategii, je nutné přenést do praxe. K tomu slouží diseminační plán. Diseminační plán je součástí celkového plánu projektu a vysvětluje, jak bude projekt sdílet výsledky se zúčastněnými subjekty, příslušnými orgány, organizacemi a jak to přispěje k celkové diseminační strategii projektu. Následující rámec by měl poskytnout užitečný kontrolní seznam pro sledování vývoje diseminační strategie a plánu. Rámec uvedený níže je pro ukázku vyplněn pro příkladový projekt. Účel
Cílová skupina
Metoda
Zvýšení povědomí o práci na projektu
Vyšší management institucí
Výbory institucí, neformální setkání
Propagace projektu prostřednictvím tisku
Propagace výsledků projektu
Střední a vysoké školy, praktici, zaměstnanci a vyučující, vývojáři, veřejnost
Komunita středního a vysokoškolského vzdělávání, vědecká obec, vydavatelé softwaru
Články, tiskové zprávy, osobní kontakt s novináři, dopisy
Newslattery, publikace, tisk, webové stránky
12
Prostředek
Načasování
Odpovědnost
Členové řídící skupiny
Probíhá – dosaženo 50 % oddělní do konce druhého roku, 75 %
Členové řídící skupiny Mgr. Jirásek – školní zpravodaje + zpravodajské weby
Školní zpravodaje, Newslettery institucí, odborné časopisy, zpravodajské weby (idnes.cz)
probíhá
Závěrečná konference projektu
květen 2015
Ing. Novák – newslettery Bc. Dvořáková – odborné časopisy
Mgr. Jirásek
Modul B B.1 Využití odborné angličtiny pro výzkumné pracovníky s cílem
přenosu zahraničních zkušeností s popularizací přírodních a technických věd do výuky na ZŠ a SŠ Jazykem moderní vědy je angličtina, protože jsou v ní publikovány všechny nové a důležité poznatky. Tato skutečnost se v poslední době ještě násobí rozvojem internetu a moderních technologií, kde angličtina jednoznačně dominuje. Jinak to není ani v případě popularizace přírodních a technických věd v zahraničí. K tomu, aby mohli výzkumní pracovníci přenést nejlepší zahraniční praxi nejen v rámci popularizace vědy, ale výstupů vědy jako takových do výuky na školách, bez angličtiny se neobejdou. Kromě osvojení si odborných termínů daného vědního oboru je nutné, aby výzkumný pracovník znal základní anglickou terminologii projektového managementu, která v současné době prochází skrz výzkum ve všech vědních oborech. Následující slovník by jim měl ulehčit orientaci v zahraničních projektech týkajících se přírodních a technických věd. Anglický termín
Překlad
Vysvětlení
Abstract
Shrnutí
Acronym
Akronym
Action
Akce
Background
Stávající znalosti
Beneficiaries
Účastníci projektu, příjemci grantu
Budget
Rozpočet
Call for Proposals
Výzva k projektů
Cash-flow Classified Information
Peněžní tok Utajované informace
Consortium
Konsorcium
Consortium Agreement (CA)
Konsorciální smlouva
Coordinator
Koordinátor
Deadline
Uzávěrka
Deliverables Dissemination Eligibility
Výsledky projektu Diseminace Formální správnost návrhu
předkládání
13
návrhů
Krátké shrnutí (většinou max. 1 strana) projektu. zkratka projektu, která projekt identifikuje (např. REUIP – Registr elektronizace úkonů inspekce práce) v projektové dokumentaci je míněno ve smyslu „projekt“ Jakékoliv informace, data či knowhow, které má žádající a které jsou potřeba pro realizaci projektu. Účastníci projektu, příjemci grantu. Veškeré předpokládané způsobilé náklady projektu. Zveřejněná informace, která vyzývá k předložení návrhů projektů na daná témata Průběh financování projektu. Pokud mají vstupy či výstupy projektu charakter utajení, je nutné tuto skutečnost uvést v projektové žádosti. Sdružení více partnerských společností. Smlouva mezi partnerskými společnostmi. Člen konsorcia zodpovědný za řízení a koordinaci projektu a projektového týmu. Datum a hodina, do kdy musí být projektová žádost podána. Výsledky projektu Šíření výsledků projektu Aby mohla být projektová žádost hodnocena po obsahové stránce, musí splňovat formální náležitosti.
Evaluation
Evaluace
Excellent Science
Vynikající věda
Expected Impact
Očekávaný dopad
Exploitation
Využívání výsledků
Milestones
Milníky, mezníky
Monitoring
Sledování
Objective
Cíl
Project proposal
Projektový návrh/žádost
Results
Výsledky
Stakeholders
Zainteresované strany
State of the Art
Současný stav
Topic Work Package (WP)
Téma Pracovní balíček
Proces hodnocení kvality návrhů projektů. Cíl EU rozvíjet nejlepší myšlenky a talenty v Evropě a poskytovat vědcům špičkovou výzkumnou infrastrukturu. Klíčové prvky výsledků projektů z hlediska zaměření dané výzvy. Využití výsledků projektu v dalších výzkumných činnostech. Kontrolní body v průběhu projektu. Plán či strategie dosažení určitého cíle. Cíle projektu, jejichž plnění je kontrolováno a hodnoceno. Návrh projektu, který řeší cíle vymezené výzvou. Hmotné i nehmotné výstupy projektů. Cílová skupina uživatelů výzvy či projektu. Současné poznatky ve zkoumané oblasti. Téma pro návrh projektu. Ucelená část projektu s jasně definovanými výstupy a aktivitami.
B.2 Praktická ukázka diseminace výsledků evropského
výzkumného projektu Pro praktickou ukázku diseminace výsledků byl vybrán výzkumný projekt s akronymem IRMA, který je zaměřen na řízení sociálních a bezpečnostních, ekonomických a environmentálních rizik. Cílem projektu bylo vydefinovat příčiny těchto rizik, jejich kauzalitu a predikci budoucího vývoje. Získaná teoretická znalost bude podkladem pro vytvoření nového konceptu integrovaného řízení rizik v územním plánování, jehož pilotní použití bude uskutečněno ve vybraných referenčních oblastech na území České republiky a Norska. Pro podporu aplikace konceptu bude vytvořený softwarový nástroj umožňující analýzu a predikci rizik. Softwarové výstupy budou zpracovány do podoby map se specializovaných map s expertním obsahem které budou vizualizovat výskyt zkoumaných rizik. Výsledky projektu budou prezentovány na evropských kongresech ERSA (European Regional Science Association - Evropská asociace pro regionální výzkum) a publikovány prostřednictvím odborných článku v recenzovaných časopisech a finální monografie. Projektová žádost s tímto projektem byla předkládána v rámci výzvy zaměřené na vědu a výzkum Česko-Norských mechanizmů a byla předkládána v anglickém jazyce. Níže je uveden popis Work Package zaměřeného na diseminaci tohoto projektu. 4.1.3 WP title Dissemination of project results and mobility 4.1.4 WP leader RNDr. Petr Kořán, Ph.D.
14
4.1.5 WP start date 11/2015 4.1.6 WP end date 01/2017 4.1.7 WP objective WP objective is project knowledge management. Knowledge transfer will be ensured by mobility of project team members, workshops realization and dissemination of project results (final monograph, conference contributions, and scientific papers in reviewed journals). All outputs will be published in English in print and electronic form on project website. 4.1.8 WP task Task 5.1 Scientific papers, conference contributions and final monograph Start month: 04/2014 End month: 01/2017 Results of the project will be presented at European congresses of ERSA (European Regional Science Association) and published in specialized international journals and in the final monograph. On the basis of achieving a broader knowledge of the issue will be drafted a monograph that will comprehensively address integrated approach to the assessment and management of risks in area. The monograph will have five parts: 1. 2. 3. 4. 5.
Definition of environmental, economic, social and safety risks in the context of spatial planning Spatial distribution of risks including their trends in EEA countries Evaluation and manage risks, legislative and political context in EEA Integrated approach to risk with using of multi-criteria analyses Recommendation for legal changes, strategic planning and best practices
Task 5.2 Mobility and workshops to exchange of knowledge Start month: 11/2014 End month: 01/2017 The exchange of knowledge between Czech and Norwegian institutions in the field of integrated risk management is one of the specific objectives of the project. The experience will be exchanged on daily basis in frame of the particular research teams working together on various technical WPs. In addition, the young researchers will get the opportunity to visit the cooperating institutions and spend several weeks in the close contact with the scientists from the cooperating institution. Three PhD students or young scientists from ACCENDO will be invited to Bioforsk Svanhovd in project year 2015 and 2016. The estimated stay length is 1 weeks. Their visit will be focused on the exchange of knowledge in the field of spatial assessment of environmental risks. 2 scientists from Nordlandsforskning will be invited to ACCENDO in project year 2015 and 2016. The estimated stay length is 3 days. Their visit will be focused on the exchange of knowledge in the field of spatial assessment of environmental risks.
15
More detailed topics of the scientific exchanges will be approved by the Steering Committee during the initial phase of the project once the students are selected – the topics will have to correspond with their PhD theses or their actual scientific activities. 4.1.9 WP deliverable D5.1. Mobility Report – 09/2015; 09/2016 (M13; M25) D5.2. Monograph of Integrated Risk Management – 01/2017 (M29) D5.3. Conference contributions (ERSA) – 08/2015; 08/2016 (M12; M24) 4.1.10WP milestone M5.1. National workshops – 04/2015; 04/2016 (M8; M20) M5.2. Monograph of Integrated Risk Management – 01/2017 (M29) M5.3. Final conference – 01/2017 (M29)
B.3 Zavádění výuky cizích jazyků do přírodovědných a
technických oborů pro ZŠ/SŠ Pro zavádění výuky cizích jazyků nejen do přírodovědných a technických oborů získává na oblibě tzv. metoda CLIL (Content and Language Integrated Learning). Jedná se o integrovanou formu výuky, kdy je odborný školní předmět vyučován prostřednictvím cizího jazyka. Školní předmět nemusí vůbec souviset se studiem cizích jazyků, může se jednat např. o výuku biologie v angličtině. Metoda CLIL se používá ve všech oblastech vzdělávání od základního přes vyšší až po vzdělávání dospělých a osvědčila se jako efektivní způsob výuky. Její úspěšnost za posledních 10 let vzrostla a roste i nadále. Vyučující, kteří používají metodu CLIL jsou spíše odborníky ve svém vlastním oboru než tradičními učiteli cizích jazyků. Přesto by měli být schopni plynně hovořit cizím jazykem, ve kterém výuka probíhá. V rámci této výuky si student osvojuje nové znalosti v „nejazykovém“ předmětu a zároveň si osvojuje cizí jazyk jak v základní hovorové úrovni, tak zároveň v odborné angličtině probíraného učiva. Používané metodiky a přístupy se většinou vztahují k vyučovacímu předmětu a pro výukovou činnost je nejdůležitější obsah. Podrobněji je tato metoda výuky rozebrána ve studijních materiálech k vzdělávacímu workshopu K2/WP2 „Využití odborné angličtiny v přírodních a technických vědách“.
16
Seznam literatury Použité zdroje: MOOZ, Hal, Kevin FORSBERG a Howard COTTERMAN. Communicating project management: the integrated vocabulary of project management and systems engineering. Chichester: Wiley, 2003, xxi, 384 p. ISBN 04-712-6924-7. HARMSWORTH, Sally, Sarah TURPIN a TQEF NATIONAL CO-ORDINATION TEAM. Creating an Effective Dissemination Strategy: An Expanded Interactive Workbook for Educational Development Projects, 2000 POKORNÁ, Gabriela, Michael APPLEGARTH a Howard COTTERMAN. Projekty - jejich tvorba a řízení: [příručka rad, metod a nástrojů pro vedoucí a členy týmů, kteří chtějí dobře a efektivně zvládat své úkoly a povinnosti]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 111 s. Management do kapsy, 7. ISBN 80-244-1914-9. POSNER, Keith, Michael APPLEGARTH a Howard COTTERMAN. Projektový management: [příručka rad, metod a nástrojů pro vedoucí a členy týmů, kteří chtějí dobře a efektivně zvládat své úkoly a povinnosti]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 111 s. Management do kapsy, 7. ISBN 80736-7141-7. SVOZILOVÁ Alena, Projektový management, Praha 2006 ŠIROKÝ, Jan. Publikování a presentace výsledků vědy a výzkumu. Olomouc, 2010. Výukový modul. Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s AUTHOR) .., [prepared by the Consortium of the USEandDiffuse Project]. O. Mc Nerney (lead.., Michael APPLEGARTH, Howard COTTERMAN a AUTHOR) .. Strategic guide to successful use and dissemination of the results of research and development projects [make European research work for your company ; ... for busy professionals]: [příručka rad, metod a nástrojů pro vedoucí a členy týmů, kteří chtějí dobře a efektivně zvládat své úkoly a povinnosti]. 1. ed. Stuttgart: Steinbeis-Ed, 2010, 111 s. Management do kapsy, 7. ISBN 39-414-1727-4. Internetové zdroje: Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.html Technologická Agentura České republiky. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.tacr.cz/ Horizon 2020. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.h2020.cz/cs RADA PRO VÝZKUM, vývoj a inovace. Rejstřík informací o výsledcích a Informace o předávání údajů [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=986
17
