1
Studijní materiál k vzdělávacímu kurzu „K2/KV2 Diseminace výstupů vědeckých projektů na republikové a mezinárodní úrovni v přírodních a technických vědách“ byl vytvořen v rámci projektu „Poznej tajemství vědy“. Projekt s reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0019 je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Vzdělávací kurzy představují nástroj pro vzdělávání cílové skupiny odborných pracovníků a popularizátorů vědy. Pro cílovou skupinu budou vytvořeny 2 - denní interaktivní kurzy ve dvou mutacích – pro junior a senior experty. Tyto verze se od sebe liší mírou podrobnosti výkladu (tím i rozsahem výukového materiálu. Každá verze kurzu bude realizována v počtu minimálně 5 běhů pro minimálně 20 osob. Pro tyto vzdělávací aktivity bude vytvořena studijní opora výukový materiál v tištěné/knižní i elektronické podobě obsahující: 1. Učební texty pro popularizátory vědy Učební text vznikl za účelem seznámení popularizátorů vědy s šířením výsledků vědy a výzkumu, osvojení si základních metod a prostředků a uvědomění si důležitých parametrů, které je nutné brát v potaz při výběru způsobu diseminace. 2. Aktivity pro popularizátory vědy k praktickému uplatnění Účastníci kurzu zpracují diseminační strategii a diseminační plánu v českém i anglickém jazyce a budou prezentovat své projektové záměry před svými kolegy v rámci fiktivního workshopu a konference. Materiál vytvořil expertní tým společnosti: ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28614950, Tel.: +420 596 112 649, Web: http://accendo.cz/, E-mail:
[email protected]. Společnost ACCENDO je vědecko-výzkumná organizace schválená poradním orgánem vlády – Radou pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, za účelem podpory vědeckého výzkumu v regionálních vědách. Svou činností se významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství. Garant vzdělávacích kurzů a workshopů pro výzkumníky a popularizátory: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Lektor vzdělávacích kurzů pro výzkumníky popularizátory: Ing. Jiří Ševčík, Mgr. Ondřej Jirásek, Ing. Jan Juráš, Mgr. Lukáš Dědič Publikace neprošla jazykovou korekturou. Zpracováno ke dni 23. 10. 2014. © ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., 2014
2
CÍL VZDĚLÁVACÍHO KURZU
Účastníci kurzu budou znát hlavní prostředky diseminace vědeckých výsledků, jejich výhody a nevýhody a vhodnost jejich využití.
Znalosti
Účastníci kurzu budou schopni vytvořit diseminační strategii a diseminační plán, osvojí si základní pravidla pro využití různých způsobů diseminace a naučí se anglickou terminologii základních Dovednosti pojmů v projektových žádostech vědecko-výzkumných projektových záměrů.
KLÍČOVÁ SLOVA diseminace, šíření výstupů, výzkumný projekt, disesminační strategie, diseminační plán, projektová angličtina, otevřený přístup, výsledky výzkumu
3
Obsah Modul A ................................................................................................................................................................ 5 Úvod .................................................................................................................................................... 5 A.1
Diseminace – vysvětlení pojmu ............................................................................................... 6
A.2
Výsledky výzkumu ................................................................................................................... 8
A.3
Nejpoužívanější prostředky diseminace ................................................................................ 16
A.3.1
Vědecké publikace ......................................................................................................... 16
A.3.2
Ústní prezentace............................................................................................................ 18
A.3.3
Média, informační a propagační materiály ................................................................... 21
A.4
Otevřený přístup – Open ACCESS .......................................................................................... 24
A.5
Diseminační strategie ............................................................................................................ 24
Modul B ............................................................................................................................................................. 27 B.1 Využití odborné angličtiny pro výzkumné pracovníky s cílem přenosu zahraničních zkušeností s popularizací přírodních a technických věd do výuky na ZŠ a SŠ ................................... 27 B.2
Praktická ukázka diseminace výsledků evropského výzkumného projektu .......................... 29
B.3
Zavádění výuky cizích jazyků do přírodovědných a technických oborů pro ZŠ/SŠ ................ 31
Seznam literatury .............................................................................................................................. 32
4
Modul A Úvod Teprve publikování a prezentací výsledků vědy a výzkumu je možné dosáhnout předání informací odborné veřejnosti a tím odstartovat implementaci těchto výsledků do praxe. Prezentace výsledků vědy a výzkumu, ať už ve formě prezentace na odborných konferencích a seminářích nebo publikační činnost v odborných publikacích a časopisech či na webových stránkách nejrůznějších organizací zabývajících se vědou a výzkumem, je mnohdy završením určité výzkumné aktivity, či celého výzkumného projektu. Bohužel tato ne přímo vědecká část vědecko-výzkumného bádání je často zanedbávána a tak i převratné a jedinečné výstupy vědeckého bádání mnohdy zůstávají nepovšimnuté a nejsou využívané v běžné praxi, čímž se je toto bádání znehodnoceno, výrazným způsobem je zpomalen rozvoj bližšího poznání zkoumané problematiky a jeho využití pro zájmy odborné i široké veřejnosti. Cílem tohoto textu je, aby si uživatel osvojil základní pravidla a principy zviditelnění výsledků jeho vědecké práce. Měl by být průvodcem při přípravě a realizaci různých typů diseminačních aktivit pro šíření výsledků a výstupů vědeckovýzkumného bádání tak, aby byla diseminace efektivní a zasáhla cílové skupiny v co největším rozsahu.
5
A.1 Diseminace – vysvětlení pojmu Slovo diseminace je odvozeno z latinských slov „dis“ (mimo) a „semin“ (semeno), tedy ve volném překladu lze říci, že znamená „setí semen“ či „rozsévání“. V širším pojetí je slovo diseminace chápáno obecně jako šíření a velmi často je používáno v lékařských oborech pro šíření nejrůznějších chorob. V užším pojetí se v současné době slovo diseminace používá obecně ve všech vědecko-výzkumných disciplínách. Diseminací se totiž rozumí sdílení a šíření výsledků vědeckého bádání. Jedná se o plánovaný proces poskytování informací o výsledcích a poskytovaných službách vědecko-výzkumných projektů jejich klíčovým aktérům a cílovým skupinám. Jde o pojem hojně využívaný v oficiální projektové dokumentaci mnoha národních i mezinárodních programů, výzev a dotačních titulů. V rámci těchto titulů je diseminace považována za část publicity, tedy šíření informací o projektu, a je na ni kladen čím dál tím větší důraz. Informace a znalosti mají totiž tendenci zůstávat v místě jejich zrodu. Diseminace by měla zabránit nepředávání znalostí a informací, jejich ztrátě, případně tzv. provádění výzkumu „do šuplíku“. Navíc diseminace představuje mnohdy přidanou hodnotu výzkumných projektů, protože dopad výzkumu díky ní bývá potenciálně širší, než bylo původně zamýšleno. V neposlední řádě lze diseminaci také považovat za efektivní a nenucenou reklamu vědecko-výzkumných organizací, která podporuje jejich profily a posiluje jejich výzkumné kapacity. Úkolem diseminace je zlepšit dostupnost výsledků výzkumu cílovým skupinám. To znamená zajistit fyzickou dostupnost výzkumných materiálů a zajistit jejich srozumitelnost pro odbornou veřejnost, které jsou tyto výsledky určeny. Šíření a dostupnost výsledků výzkumu je považována za prostředek maximalizující dopad výzkumu na vědecký vývoj a ve všech vědeckých oborech je součástí dobré praxe. V evropském kontextu koncept šíření (diseminace) znamená odpovídajícím způsobem zveřejnit projektové výsledky. „Odpovídající“ způsob je vše kromě formálních požadavků vznikajících při ochraně znalostí, tedy zveřejnění patentové přihlášky není považováno za diseminaci. Naopak vědecké publikace, informace na webových stránkách projektu nebo konference jsou dobrými příklady diseminace. Šíření výsledků je obvykle zaměřeno na vědeckou obec či určité odvětví. Nicméně v mnoha případech mohou být ve výsledcích výzkumu zainteresovány také např. média, politikové či široká veřejnost.
6
Diseminaci výsledků vědy a výzkumu lze obecně rozdělit dle jejího účelu na následují: 1. Diseminace za účelem zvyšování povědomí V tomto případě se jedná o informování veřejnosti o činnostech ve vašem projektu či společnosti. Povědomí o vašich činnostech může být užitečné pro ty cílové skupiny, které nevyžadují a nepotřebují podrobné znalosti dané problematiky, ale může jim být prospěšné základní povědomí o Vaší činnosti a výstupech. Diseminace za účelem zvyšování povědomí Vám pomůže vytvářet identitu a profil v rámci Vaší cílové komunity. Obecně lze říci, že účelem tento typ diseminace je propagací či reklamou. 2. Diseminace za účelem porozumění Tento typ diseminace cílí na určité cílové skupiny, které mohou přímo těžit z toho, co Vaše vědecko-výzkumné výstupy a výsledky nabízejí, pokud pochopí jejich princip, význam a využití. Na rozdíl od předchozí diseminace je již nutná hlubší znalost zkoumané problematiky v rámci vašeho projektu, či společnosti. 3. Diseminace za účelem implementace výstupů do běžné praxe V tomto případě je diseminace cílená na skupinu mající vliv na implementaci změn vycházejících z Vašich vědecko-výzkumných výstupů a výsledků do běžné praxe ať už jednotlivých organizací či územních celků. Členové této cílové skupiny budou muset mít nejširší znalosti a dovednosti vycházející z vašeho vědeckého bádání a budou muset dokonale rozumět principům, výsledkům a výstupů, aby byly schopni jejich skutečné implementace do praxe. Do této kategorie spadá také zavádění nových výstupů a poznatků vědy a výstupu do výuky na školách.
7
A.2 Výsledky výzkumu Pro výsledky výzkumu existuje mnoho různých způsobů jejich dělení do kategorií. V České republice je využívána databáze výsledků RIV (Rejstřík informací o výsledcích). RIV je jednou z částí informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve které jsou shromažďovány informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Údaje do RIV předávají poskytovatelé účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České republiky, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky. Obsah RIV, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje, zvláštními právními předpisy a provozním řádem IS VaV. Přímé vyhledávání v RIV je umožněno pomocí uživatelské aplikace. RIV navazuje na databázi RIP (Registr informací o publikacích výzkumu a vývoje v rozpočtových a příspěvkových organizacích), která byla provozována Úřadem vlády ČR do roku 1995. RIV obsahuje údaje o výsledcích výzkumu a vývoje uplatněných od roku 1993.
Pro všechny druhy výsledků, kterých bylo dosaženo řešením výzkumných aktivit s poskytnutou podporou podle zákona platí, že je k danému projektu nebo výzkumnému záměru lze zařadit pouze v případě, že jich bylo prokazatelně a nezpochybnitelně dosaženo řešením daného projektu či výzkumného záměru (ať už se týká časového nebo věcného vymezení řešeného projektu nebo výzkumného záměru). Rovněž nelze k danému projektu či výzkumnému záměru přiřadit výsledek, jehož tvůrce se na řešení nepodílel. Dále platí zásada, že jeden výsledek daného projektu nebo výzkumného záměru lze do RIV zařadit každým předkladatelem pouze jednou a označený jako ten druh výsledku, který dosažený výsledek nejvíce charakterizuje.
8
Kód Název výsledku výsledku
Popis
I. kategorie - Publikace Odborný článek zveřejněný v odborném periodiku bez ohledu na stát vydavatele, který prezentuje původní výsledky výzkumu a který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o celé texty prací s členěním podle požadavků vydavatelů periodika na strukturu vědecké práce (nejčastěji souhrn, úvod, literární přehled, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěr) s obvyklým způsobem citování zdrojů, event. s poznámkovým aparátem, nikoliv pouze články informativního charakteru, ediční materiály, opravy nebo abstrakta či souhrny, byť publikované v odborném periodiku. Článkem v odborném periodiku není abstrakt vědeckého příspěvku (např. na konferenci). Odborným periodikem je vědecký časopis, který je recenzován, je vydáván jako periodická publikace v tištěné nebo elektronické podobě a má přidělen ISSN kód. Odborným periodikem není denní tisk ani populárně naučný časopis. Články v v odborném periodiku (časopise) se člení na: Jimp – článek v odborném periodiku, který je obsažen v databázi Web of Science společností Thomson Reuters s příznakem „Article“, „Review“, „Proceedings Paper“ nebo „Letter“, a je publikován v periodiku, jehož impaktní faktor je každoročně zveřejňován v databázi Journal Citation Report (JCR) společností Thomson Reuters Jneimp – článek v odborném periodiku, který je obsažen ve ze světově uznávané databázi ERIH nebo Scopus. Jrec – článek v odborném periodiku, které je zařazeno v Seznamu neimpaktovaných recenzovaných periodik vydávaných v České republice (zveřejněno na www.vyzkum.cz)
J
článek v odborném periodiku (časopise)
B
Odborná kniha prezentuje původní výsledky výzkumu, který byl uskutečněn autorem knihy nebo týmem, jehož byl autor členem. Kniha je neperiodická odborná publikace o rozsahu alespoň 50 tištěných stran vlastního textu bez obrazových, mapových apod. příloh vydaná tiskem nebo elektronicky v nakladatelství s vědeckou redakcí a recenzovaná alespoň jedním obecně uznávaným recenzentem z příslušného oboru (ne však z pracoviště autorů knihy). Týká se přesně vymezeného problému určitého vědního oboru, obsahuje formulaci identifikovatelné a vědecky uznávané metodologie odborná kniha (explicitně formulovaná metodologická východiska i v monografiích směřujících k aplikacím a/nebo formulace nové metodologie opírající se o dosavadní teoretická bádání v dané oblasti. Formálními atributy odborné knihy jsou odkazy na literaturu v textu, seznam použité literatury, souhrn v aspoň jednom světovém jazyce, eventuálně poznámkový aparát a bibliografii pramenů. Kniha má přidělen kód ISBN nebo ISMN a povinný výtisk je registrován v Národní knihovně České republiky. Celou knihu vytváří jednotný autorský kolektiv (bez ohledu na to, jaký mají jednotliví členové autorského
9
kolektivu na obsahu podíl), a to i v případě, kdy mají jednotlivé kapitoly knihy samostatné autorství. Odbornou knihou je např. monografie, vědecky zpracovaná encyklopedie a lexikon, kritická edice pramenů, kritická edice uměleckých (hudebních, výtvarných apod.) materiálů doprovázená studií, kritický komentovaný překlad náročných filosofických, historických či filologických textů doprovázený studií, vědecky koncipovaný jazykový slovník a odborný výkladový slovník, kritický katalog výstavy apod., pokud splňují uvedená formální kritéria. Odbornou knihou nejsou učební texty (učebnice, skripta), odborné posudky a stanoviska, překlady, ročenky a výroční nebo obdobné periodické zprávy, statistické ročenky, nepublikované diplomové, doktorské a habilitační práce, jazykové slovníky, tiskem nebo elektronicky vydaný souhrn rešerší, účelově vydané souhrny odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště), sborníky (jednotlivé příspěvky ve sborníku jsou výsledkem druhu D), tiskem nebo elektronicky vydané souhrny abstraktů. U vícesvazkové vědecké monografie je možné do RIV zařadit každý svazek, pokud každý jednotlivě splňuje požadovaná kriteria a byl vydán jako samostatná publikace s vlastním ISBN. Pokud je odborná kniha zařazena jako výsledek druhu B, nemohou být její kapitoly zařazeny jako výsledek druhu C. Hodnoceny budou knihy pouze s přiděleným ISBN nebo ISMN kódem. Knihy vydané vydavateli v ČR budou do hodnocení zahrnuty pouze v případě registrace povinného výtisku v Národní knihovně ČR.
C
D
Kapitola nebo kapitoly v odborné knize (viz výsledek druhu B) v případě, kdy celá kniha má jen editora a každá kapitola má samostatného autora nebo autorský kolektiv. kapitola Upřesnění pro účely hodnocení: v odborné knize Kapitoly v knize nebudou samostatně hodnoceným výsledkem a jejich hodnocení bude uváděno v rámci hodnocení výsledků druhu B s definicemi platnými pro knihu.
článek ve sborníku
Článek ve sborníku prezentuje původní výsledky výzkumu, který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Článek má obvyklou strukturou vědecké práce a s obvyklým způsobem citování zdrojů (nikoliv abstrakt) a je zveřejněný ve sborníku. Sborníkem je recenzovaná neperiodická publikace, vydaná u příležitosti pořádané konference, semináře nebo sympozia a má přidělen ISBN kód, který obsahuje samostatné stati různých autorů, které mají většinou nějaký společný prvek nebo příbuzné téma, nikoliv ale pouhé abstrakty. Sborníkem není účelové vydaný souhrn odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště). Upřesnění pro účely hodnocení: Hodnoceny budou pouze autorské, nikoliv editorské příspěvky s příznakem „Proceedings Paper“ ve sbornících evidovaných v databázi Conference Proceedings Citation Index – Science nebo Social Science & Humanities (dříve ISI Proceedings) společností Thomson Reuters, v minimálním rozsahu 2 stran textu.
II. kategorie - Patenty
10
P
patent
Patentem je vynález, kterému je vydáno osvědčení o vynálezu, které uděluje: - u českého patentu Úřad průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených zákonem č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů; - u evropského patentu Evropský patentový úřad za podmínek stanovených evropskou patentovou úmluvou; - u ostatních patentů příslušný patentový úřad podle podmínek stanovených daným patentovým úřadem. Výsledkem je udělený patent, který chrání původní výsledky výzkumu a vývoje, jenž byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Za uplatněný výsledek tohoto druhu lze tedy považovat výsledek až v okamžiku vydání patentové listiny (v případě českého patentu), event. jiné listiny, která má stejný účinek. Za výsledek tohoto druhu nelze považovat patentovou přihlášku, a to v jakékoliv fázi řízení o udělení patentu. Hodnotí se pouze udělený patent, nikoliv patentová přihláška. Bodově jsou odlišeny patenty národní (jakýkoliv patent udělený národním patentovým úřadem, s výjimkou USA a Japonska) a evropské, USA a Japonské. U národních patentů bude dále rozlišováno, zda je patent doposud nevyužívaný nebo je využíván vlastníkem patentu, nebo zda je využíván na základě platné licenční smlouvy.
III. kategorie - Aplikované výsledky
Zpolop
Ztech
Zodru
poloprovoz
Poloprovoz ověřil původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o zkušební a ověřovací provozy, sloužící pro ověření vlastností, činností, poruchovosti a dalších sledovaných parametrů před uvedením (např. technologie nebo systému) do provozu k maximálnímu nebo plánovanému výkonu. Nutnou podmínkou je novost a unikátnost ověřovaného návrhu – celý výrobní postup (technologie) i strojní vybavení; za poloprovoz nelze označit stávající nebo již funkční provozy, u kterých dochází k obměně, rozšíření nebo vylepšení pouze dílčích technologických nebo systémových prvků, včetně prvků ovládacích.
ověřená technologie
Výsledek „Ověřená technologie“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o obdobu poloprovozu s tím rozdílem, že novost je aplikována u výrobního postupu (technologie). Podmínkou je testování (ověření) technologie, podložené protokolem o ověření a následné uplatnění ve výrobě. Takovým termínem lze např. označit výsledek, který je předmětem smlouvy o uplatnění výsledku uzavřené mezi autorem výsledku (příjemcem nebo dalším účastníkem) a uživatelem výsledku.
odrůda
Výsledek „Odrůda“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy vznikla nová rostlinná odrůda, která má udělenou ochranu práv podle zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, ve znění pozdějších předpisů. Registrace pro uvedení odrůdy do oběhu není považována za výsledek Z-odrůda.
11
Zplem
plemeno
Výsledek „Plemeno“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Výsledkem je nové plemeno, pro které je zavedena nová plemenná kniha podle § 9 zákona č. 154/2000 Sb., plemenářského zákona.
Upozornění k výsledkům druhu Z: Podmínkou pro zařazení takového výsledku do IS VaVaI bude uzavření příslušné smlouvy o využití/uplatnění výsledku mezi autorem výsledku (tj. příjemcem event. dalším účastníkem) a uživatelem (realizátorem) výsledku; u výsledků druhu odrůda a plemeno bude uplatnění dáno registrací daného výsledku (odrůdy, plemena) v příslušném registru nebo plemenné knize. Uváděna bude cena, resp. ekonomické parametry za které se bude výsledek realizovat (tj. cena, která bude uvedena jako cena prodejní ve smlouvě o využití/uplatnění výsledku).
Fuzit
Fprum
užitný vzor
Výsledek „Užitný vzor realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Užitným vzorem jsou technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Za užitný vzor lze považovat pouze taková technická řešení, která jsou zapsána Úřadem průmyslového vlastnictví v rejstříku užitných vzorů. Podrobnosti o přihlášení, zápisu a době platnosti užitného vzoru stanovuje zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů.
průmyslový vzor
Výsledek „Průmyslový vzor“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Průmyslovým vzorem je výsledek, který požívá ochrany podle zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
Upozornění k výsledků druhu F: Povinně budou do RIV uváděny údaje o registraci vzorů (označení příslušného orgánu, datum přiděleného osvědčení, číslo osvědčení). Výsledek „Prototyp“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o složitější průmyslový výrobek, zhotovený jako jeden kus k ověření vlastností konstrukce v praxi nebo na zkušebně před zavedením sériové nebo hromadné výroby. Za takový výsledek může být považován pouze takový výrobek, jehož vývoj byl cílem řešení projektu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného VaVaI.
Gprot
prototyp
Gfunk
Výsledek „Funkční vzorek“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o obdobu prototypu, pouze s tím rozdílem, že za vývojem či výrobou funkčního vzorku bezprostředně nenásleduje sériová nebo hromadná výroba. Jedná se funkční vzorek např. o návrh, vývoj a následnou výrobu unikátního přístroje nebo laboratorního zařízení. Za takový výsledek může být ale považován pouze takový výrobek nebo přístroj, jehož vývoj byl cílem řešení projektu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného VaVaI.
12
Hleg
Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem realizovaly původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, výsledky jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, jehož obsah bude (bez úprav) promítnuté do převzat do návrhu právního předpisu (nebo jeho části) nebo normy. V případě právních aplikace výsledku do právních předpisů se musí jednat o český právní předpis. předpisů V případě aplikace výsledku do normy je podmínkou, aby vydavatelem normy a norem byl autorizovaný normalizační institut oprávněný vydávat normy (závazné či doporučující). Nerozlišuje se, zda se jedná o normu národní (českou nebo jiného státu s národní působností) nebo nadnárodní (evropskou).
Hneleg
výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele
Výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele realizovaly původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, který je použit (převzat bez úprav) do konečného znění směrnice či předpisu nelegislativní povahy, který může příslušný poskytovatel nebo jiný kompetenčně příslušný orgán v rámci své kompetence vyhlásit za obecně závazný (nejedná se o metodiku) a je zveřejněn ve Věstníku příslušného ministerstva.
Hkonc
výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů VaVaI orgánů státní nebo veřejné správy
Výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy realizovaly původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek prokazatelně využitý při tvorbě specializovaných politik výzkumu a vývoje a koncipování dlouhodobých programů výzkumu a vývoje, přičemž se nerozlišuje, zda jde o úroveň národní, regionální či nadnárodní.
Upozornění k výsledkům druhu H: Povinně budou do RIV uváděny údaje o čísle nebo názvu právního předpisu, normy směrnice či předpisu nelegislativní povahy (včetně čísla usnesení vlády). Hodnoceny budou pouze právní předpisy, normy a předpisy nelegislativní povahy, které se v roce uplatnění budou lišit maximálně o plus jeden rok (např. rokem uplatnění je rok 2008, právní předpis byl vydán ve sbírce zákonů v roce 2009). Výsledek „Certifikovaná metodika“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy autor výsledku vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní správy schválena a doporučena pro využití v praxi.
Nmet
certifikovaná metodika
Nlec
Výsledek „Léčebný postup“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, léčebný postup které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kterým je v humánní nebo veterinární medicíně ověřený
13
komplex činností zahrnující popis onemocnění, zjištění příčin vzniku onemocnění a na základě těchto poznatků je stanovena léčebná metoda, která vede k obnovení fyziologické rovnováhy organismu. Podmínkou u léčebného postupu je ověření pomocí klinického testování. Výsledek „Památkový postup“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Památkový postup je postup, kterým je v aplikovaném výzkumu národní a kulturní identity ověřený soubor činností a v některých případech i materiálů a technologií, které vedou k záchraně, zachování nebo zhodnocení objektu kulturního dědictví. Podmínkou u památkového postupu je prokázané ověření v praxi.
Npam
památkový postup
Nmap
Výsledek „Specializovaná mapa s odborným obsahem“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o takový výsledek, kdy specializovaná mapa s odborným obsahem je syntézou kartograficky nebo prostřednictvím geografického informačního systému (GIS) vyjádřených bodových, plošných, prostorových a případně i časových informací (4D) a jejich souvislostí, získaných na podkladě výzkumu určitého území. Jedná se např. o geovědní mapy, mapy památkových objektů, archeologických lokalit, chráněných specializovaná přírodních území, technických objektů, mapy/plány velkých měřítek menších mapa území (např. památkových objektů a areálů, technických s odborným objektů, archeologických lokalit a parků) včetně komplexní obsahem dokumentace stavebně-historických, urbanistických nebo krajinářských průzkumů, ale např. i biologických a přírodních jevů, historických či společenských souvislostí apod. Nezbytnou podmínkou je, že se jedná o mapy, které jsou dokumentované údaji získanými a interpretovanými příslušnými výzkumnými metodami. Tímto druhem výsledku nejsou různé klasické mapy kartografické, silniční, turistické, apod. U výsledku Specializované mapy s odborným obsahem budou do RIV povinně uváděny údaje o využití mapy na straně poskytovatele.
Upozornění k výsledkům druhu N: Podmínkou je udělení mezinárodně uznávané certifikace (akreditace) u příslušného odborného certifikačního (akreditačního) orgánu nebo osvědčení příslušného odborného orgánu státní správy, který je věcně odpovědný za oblast, ve které jsou metodika nebo postup uplatňovány. V případě kdy certifikaci uděluje věcně příslušný poskytovatel, musí být taková certifikace poskytovatelem na základě vypracování dvou nezávislých oponentních posudků. Metodiky nebo postupy bez takového schválení (akreditace, certifikace) nebudou hodnoceny. U výsledku léčebné postupy bude rozhodující zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví (v případě humánních léčebných postupů) nebo schválení kompetenčně příslušnou autoritou.
R
software
Výsledek „Software“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy software vznikl prokazatelně v souvislosti s řešením výzkumné aktivity a jeho autorem (tvůrcem) je / jsou osoby podílející se u příjemce (nebo dalšího účastníka) na řešení výzkumné aktivity, a který může být volně
14
využíván v souladu s licenčními podmínkami tvůrce a v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb. Nejedná se o software, který příjemce vytvořil pouze pro svoji potřebu a který využívá pouze příjemce nebo další účastník, nebo který je určen výhradně a pouze po potřeby poskytovatele (tzn. pokud není jeho vývoj dán požadavkem právních předpisů). Upozornění k výsledkům druhu R: Podmínkou pro zařazení takového výsledku do IS VaVaI bude uzavření příslušné smlouvy o využití/uplatnění výsledku mezi autorem výsledku (tj. příjemcem event. dalším účastníkem) a uživatelem(-li) (realizátorem(-y)) výsledku, tak aby byl doložen ekonomický přínos výsledku R v minimální výši 1 mil. Kč
V
výzkumná zpráva
Výsledek „Výzkumná zpráva“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o takový výsledek, který byl uplatněn v souladu s § 4 písm. g) Nařízení vlády č. 267/2002 Sb., do 31.12,2009 a od 1.1.2010 o uplatněný výsledek v souladu s § 4 písm. g) Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., obsahujícím utajované informace podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 244/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 56/1999 Sb.). Podmínkou hodnocení takového výsledku je, že: - tento výsledek byl deklarován v návrhu projektu či byl očekávaným výsledkem definovaným v cílech programu. - údaje o takovém výsledku byly do IS VaVaI předány prostřednictvím tajné spisovny poskytovatele
15
A.3 Nejpoužívanější prostředky diseminace V této kapitole jsou popsány nejpoužívanější prostředky a techniky diseminace vědeckých projektů, zásady jejich tvorby a diseminace. Nejpoužívanější prostředky diseminace lze rozdělit do 3 kategorií na vědecké publikace, ústní prezentace a využití médií a informačních a propagačních materiálů. Níže uvedené schéma zobrazuje základní klasifikaci nejpoužívanějších prostředků diseminace.
A.3.1 Vědecké publikace Mezi standardní publikační výstupy patří:
Kniha Za odbornou knihu lze považovat monografie, encyklopedie a lexikony, kritické edice pramenů, kritické komentované přehledy textů, vědecky koncipované slovníky, souhrny rešerší, abstraktů či odborných prací. Knihy jsou označovány ISBN (International Standard Book Number).
Odborné periodikum Jedná se o článek zveřejněný v odborném periodiku bez ohledu na stát vydavatele. Za odborné periodikum je považován vědecký časopis, který je recenzován, je vydán jako periodická publikace v tištěné nebo elektronické podobě a má přidělen ISSN 16
(International Standard Seriál Number) kód. Za odborné periodikum není považován denní tisk ani populárně naučný časopis.
Vědecký článek ve sborníku Sborníkem se rozumí recenzovaná neperiodická publikace, vydaná u příležitosti pořádané konference, semináře nebo sympozia a má přidělen ISBN kód. Sborník obsahuje samostatné stati různých autorů s příbuznými tématy, nejedná se však o pouhé abstrakty.
Písemný výstup lze považovat za jednu z nejdůležitějších vizitek vědeckého badatele. Nekvalitně provedená formální úprava může znehodnotit i jinak vysoce odborný text. Při psaní jakýchkoliv odborných publikací je nutné dodržovat zásady pravopisu jazyka, ve kterém jsou publikace psány, a sloh. Pokud si pravopisem či slohem není výzkumník jistý, může využít Pravidla českého pravopisu nebo Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český. Abychom mohli napsat kvalitní odborný text jasně a srozumitelně, musíme splnit následující podmínky a předpoklady:
Vím, co chci říci Nejdůležitějším předpokladem dobrého odborného textu je myšlenka. Chceme-li myšlenku podat co nejvýstižněji a ušetřit tak čtenáři čas, musíme se držet určitých zásad, které budou rozebrány dále.
Vím, komu to chci říci Vždy je nutné mít na paměti, že text píši pro čtenáře. Své poznámky píšeme jinou formou než výzkumnou zprávu, článek, knihu nebo dopis. Podle předpokládaného čtenáře se rozhodneme pro způsob psaní, rozsah informací a míru detailu.
Mám dokonale promyšlený a sestavený obsah sdělení a pořadí myšlenek, které chci čtenáři sdělit Jakmile víme, co a komu chceme sdělit, musíme si rozvrhnout strukturu textu. Ideální je rozvržení, které tvoří logický přesný a navazující celek, jehož jednotlivé části do sebe přesně zapadají. Musí být jasné všechny souvislosti a musí být zřejmé, co kam patří. Proto je nutné pečlivě rozvrstvit text do kapitol, podkapitol a uvědomovat si vztahy mezi nimi. Pokud bychom tuto strukturu chtěli znázornit diagramem, měl by mít podobu spíše stromu, než řetězce.
Píši strukturovanou a co nejsrozumitelnější formou, včetně dobrého slohu a značení Máme-li splněny všechny výše uvedené body, můžu začít psát. Při prvního konceptu se snažíme zaznamenat všechny své myšlenky a názory, vztahující se k jednotlivým kapitolám a podkapitolám. Každá myšlenka musí být srozumitelně vysvětlena, popsána a prokázána.
17
Struktura vědecké publikace je velmi důležitá, i když pro ni neexistuje striktní předpis či norma. Obecně však lze říci, že vědecká publikace, ať již se jedná o příspěvek, článek, či knihu, by měla obsahovat minimálně následující logické celky:
název; abstrakt; klíčová slova; úvod; cíl a metodika; výsledek; diskuze; závěr; použitá literatura.
Ve fázi samotného psaní zvláště oceníme možnost zpracování textu pomocí počítače. Písemné výstupy se v současnosti zpracovávají pomocí textových softwarů, tzv. textových editorů (nejznámější je MS Word). Tyto editory značně mohou značně usnadnit tvorbu textových výstupů. Především poskytují následující funkce:
možnost nastavení vzhledu stránky (zejména velikost stránky, okraje, zarovnávání textu); výběr a charakter písma (zejména velikost písma, font, styl, proložení); kontrolu pravopisu; předdefinované styly odstavců a nadpisů a tak mít celý dokument v jednotné úpravě a možnost tuto úpravu okamžitě změnit; vkládání poznámek pod čarou, které jsou ve vědeckých pracích hojně používány; možnost vyhledávání, resp. nahrazování určitého slova či řetězce slov; tvorbu tabulek, grafů, psaní vzorců a vytváření jednoduchých schémat; přebírání tabulek a grafů z jiných programů
A.3.2 Ústní prezentace Kromě psaných výstupů je většinou samozřejmá jejich ústní prezentace. Ta je využívána převážně na konferencích, workshopech, seminářích, kolokviích či odborných přednáškách. Při takovémto osobním vystoupení je základním faktorem samotná osobnost přednášejícího, ale je také důležitý hlasový projev, řeč těla a mimika. Stručně řečeno je pro diseminaci ústním projevem velmi důležitá rétorika. Dalšími důležitými faktory jsou vzájemná provázanost prezentace a v současné době čím dál tím více vystupuje do popředí využívání vizuálních technik. Presentace se proto v dnešní době stává více než jen samotnou rétorikou, ale definována jako osobní přednes uspořádaného sledu myšlenek, podporovaného vizuálními pomůckami, předem připravenému publiku.
18
Přesto, že v současnosti si tento způsob diseminace již nedokážeme představit bez využití projekční techniky, stále zůstává role prezentujícího nezastupitelná a nenahraditelná moderními technologiemi. 1. Příprava prezentace a zásady vystupování Důkladná příprava prezentace je velmi důležitá a odvíjí se hlavně od cílové skupiny posluchačů a druhu vystoupení. Téma musí reflektovat jak odbornou úroveň posluchačů, tak odbornou úroveň prezentujícího. Před samotnou prezentací je vhodné, aby prezentující věděl, kolik posluchačů se bude prezentace účastnit a zjistit, jaká bude k dispozici audiovizuální technika, respektive zajistit, aby technické vybavení bylo adekvátní vzhledem k počtu posluchačů. Při přípravě přednášky musí být brána v potaz logická struktura vystoupení, která by měla mít úvod (představení přednášejícího a účelu prezentace), samotný výklad a závěr (shrnutí důležitých bodů a toho co z předchozího výkladu vyplývá). Již při přípravě prezentace je nutné dbát střídání náročných částí výkladu s méně náročnými, např. není vhodné zahlcovat posluchače množstvím grafů a čísel jdoucích po sobě, ale proložit je textovými úseky prezentace či zopakovat náročné části srozumitelnější formou (např. uvedením konkrétního příkladu). Celkovou prezentaci je vhodné, obzvláště u nezkušených vystupujících, předem nacvičit a přednést před jinou sobou, nebo si výklad nahrát na (audio)vizuální nosič a přehrávat si jej. Je také nutné klást důraz na dodržení časového limitu vystoupení. Obecně platí, že čím má být prezentace kratší, tím její jedna reálná minuta zabere více času přípravy. Z výše uvedeného vyplývá, že příprava prezentace je velice důležitá. Navíc poskytuje přednášejícímu pocit větší jistoty a sebevědomí, což je velice důležité pro celkový dojem jeho vystoupení. Ústní prezentace výsledků vědeckého výzkumu má dvě roviny:
jazykovou (verbální);
nonverbální.
Text celého vystoupení si je nutné z důvodu osvojení před prezentací důkladně přečíst, i když ho má prezentující připravený v písemné formě. Samotný projev se odvíjí od zkušeností přednášejícího a odbornosti a náročnosti posluchačů. Nejvíce náročný projev, tedy výklad pouze z paměti, ani druhý extrém, doslovné čtení textu nejsou pro prezentaci Vašich výsledků vhodné. Preferuje se tedy kombinovaná forma čtení a volného projevu, přičemž úvod a závěr by měly být předneseny volně, byť s pomocí osnovy. Prezentace nesmí být nudná a únavná. Proto by přednášející měl:
19
a. použít kratší věty a mluvit přiměřeně rychle (běžně se uvádí méně než 120 slov za minutu); b. používat řečnické obraty (jako např. „tady narážíme na další problém“, „nyní si shrneme závěry“, atd.); c. používat řečnických otázek, tj. otázky, na které neočekává odpověď publika a sám je zodpoví; d. hovořit, tak aby posluchače zaujal, tedy zvyšoval intenzitu hlasu při důležitých výrazech, měnit tempo řeči či klesat hlasem na konci vět – čili neměl by mluvit monotónně; e.
vyhýbat se těžko vysvětlitelným pojmům a neměl by používat příliš mnoho cizích slov, pokud je to možné;
f. mluvit spisovně, přesto, je-li to vhodné z hlediska posluchačů, může text obohatit vtipnými poznámkami; g. mít na paměti větší souvislost přednášené problematiky, než je obsahem prezentace. Přesto, že hlavní částí prezentace je samotná řeč prezentujícího, z hlediska posluchačů je velmi důležité také jeho nonverbální vystupování. To dokonce tvoří větší část celkového zaujetí posluchačů přednáškou. Nonverbální část vystoupení např. postoj, aktivní zrakový kontakt, gesta a mimika přednášejícího, ale také reakce jeho těla na podměty posluchačů. Velmi důležitý je oční kontakt přednášejícího s posluchači. Pomůckou pro začínající přednášející je může být navázání očního kontaktu na jednu konkrétní osobu při konkrétní přednášené myšlence a při další myšlence se zaměřit na další konkrétní osobu z publika. Neexistující oční kontakt či naopak strnule zahleděný pohled jsou častými chybami přednášejících. Dále je důležité zvolit optimální polohu postoje mezi škrobeným stáním na místě a nervózním přecházením sem a tam. Držení těla by mělo být sebevědomé, ale ne arogantní. Vhodné je také nonverbálně reagovat na podměty z publika např. kontrolovanou změnou místa přednášejícího blíže k cílovému posluchači nebo změnou polohy rukou či zvýšením hlasitosti a rychlosti hlasu. 2. Vizualizace a technická podpora prezentace V dnešní době se již nedílnou součástí prezentace stává použití vizuálních prostředků. Při volbě užití této technické podpory je nutné brát v potaz cílovou skupinu posluchačů, stanovení cílů presentace, prostorové podmínky a čas na přípravu. Nejčastější formou je v současnosti prezentace ve formátu MS
20
PowerPoint, ale je možné použít také například zpětný projektor, flipchart, interaktivní tabule či jiný vizualizační nástroj.
A.3.3 Média, informační a propagační materiály K propagaci výsledků vědecko-výzkumného bádání mohou sloužit i klasické i moderní mediální kanály jako jsou rádio, televize, tiskoviny, či internet. Diseminace vědeckých výstupů a výsledků prostřednictvím těchto kanálů má převážně informační a propagační charakter a funguje na principu reklamy (vyjma článku či dokumentárního filmu), měla by tedy dodržovat zásady její tvorby. Tyto materiály lze rozdělit na audio/video a textové.
V rámci audio/video, či audio-video diseminace, tedy diseminace primárně prostřednictvím rádia či televize (případně internetu) je nutné se dbát určitých zásad. Základem je slogan, který by měl být unikátní, snadno zapamatovatelný, poutavý a srozumitelný. Pro tento typ diseminace je vhodné oslovit reklamní agenturu. Výjimku tvoří dokumentární film či rozhovor na dané téma.
Tiskoviny můžeme rozdělit na články v novinách a časopisy a propagační materiály. o
Články v novinách a časopisech by se měl řídit stejnými principy jako text do odborného časopisu, jen by měl být podán více populární formou, aby byl pro čtenáře poutavý a srozumitelný. Jednou z možností je také vytvořit zcela nové periodikum zaměřené přímo na výsledky konkrétního projektu.
o Zvláštní formou tiskovin jsou propagační materiály, nutno dodat, že i ty se mohou vyskytnout v novinách či časopisech. Jedná se o letáky, brožury, prospekty, postery, či banery. Tyto materiály by měly splňovat následující zásady:
text musí mít výrazný titulek;
na první pohled by mělo být jasné, co leták nabízí a co chce říci;
text musí být maximálně přehledný a výrazně členěný (není na škodu heslovité vyjadřování);
důležité jsou kontaktní údaje a odkazy na bližší informace;
vše důležité je třeba zvýraznit grafickou úpravou, velikostí písma apod.;
je nutné používat atraktivní grafické zpracování
Internet je moderním prostředkem umožňujícím efektivní a levnou diseminaci. Výhodou internetu z pohledu diseminace je jeho operativnost, interaktivnost a vysoká flexibilita. Propagační prostředky lze na internetu rychle měnit a doplňovat. Navíc lze s relativně nízkými náklady oslovit výrazný poměr cílové skupiny. Přes internet lze využít tyto nástroje: 21
o Online publikace a periodika U online publikací a periodik platí stejná pravidla jako u jejich tištěných forem, viz výše. Jejich velkou výhodou je možnost uvádění přímého odkazu na publikaci v digitální podobě na webových stránkách, blozích či sociálních sítích. Stejně jako u tištěných forem lze vytvořit periodikum, které bude zaměřené na konkrétní projekt a jeho výstupy. V takovém případě se často využívá tzv. emailových zpravodajů nebo RSS kanálů (Really Simple Syndication - volně přeloženo jako skutečně jednoduché shromažďování). o Webové stránky Pro vytvoření kvalitních webových stránek existuje mnoho pravidel, týkajících se syntaxe, používání webových nástrojů, jazyků a způsobů jejich publikace. V rámci tohoto studijního materiálu se však zaměříme na to, jak by webové stránky měly vypadat spíše, než jak by měly být vytvořeny. Pokud mají být webové stránky prezentující výsledky vědeckých projektů kvalitní a oslovující správné cílové skupiny, musí splňovat následující pravidla:
Důležitý je vzhled stránky. Její grafická úprava udává první dojem celého webu a mnohdy na ní závisí, zda se uživatel bude stránkou detailněji zabývat.
Na úvodní stránce webu by mělo být hned zřejmé, o čem celý web pojednává, tedy měl by zde být základním způsobem, jednoduchou a přehlednou formou, shrnut celý projekt, jeho cíle, výstupy a přínosy. Opět by mělo být vše popsáno spíše heslovitě, aby uživatel nemusel číst dlouhé odstavce textu a okamžitě věděl, čeho se stránky týkají a zda je pro něj přínosné se stránkami a tedy i celým projektem více zabývat
Na každé stránce webu by mělo být hned zřejmé, o čem stránka pojednává. To znamená, že struktura webu musí být logická rozčleněná do spolu souvisejících celků. Musí být použity přehledné a srozumitelné titulky, nadpisy, členění do odstavců, zvýrazňování důležitých bodů, atd.
Každá stránka webu by měla mít jiný titulek. Návštěvník musí být přesně vědět, v jakém logickém celku se přesně nachází, ne jen že je na stránkách Vašeho projektu. Titulek by se měl také zobrazovat ve vyhledávači a mělo by být dostatečně jasné, co daná stránka bude obsahovat.
Každá stránka musí být tisknutelná, proto je vhodné vytvářet tzv. styly pro tisk. Případně i pro jiná média.
Navigace (menu) na stránkách musí mít stejnou pozici a musí být na první pohled jasné, že se o navigaci jedná.
22
Text musí být dobře čitelný. Barva pozadí a textu musí mít dostatečný kontrast.
Písmo musí být dostatečně velké, aby bylo pro všechny čitelné. Pomůckou při volbě velikosti písma může být, že musí být čitelné ve vzdálenosti 1,5 m od monitoru.
Důsledně používejte hierarchii nadpisů. Hierarchie h1, h2, …hn umožňuje jak snazší vyhledávání přes vyhledávač, tak snazší orientaci uživatele stránek. Nadpis je hlavním záchytným bodem v textu nebo na stránce. Nesmí vypadat jako běžný text.
Odlište odkazy od textu. Nejlepší jsou podtržené odkazy. Uživatelé jsou na to zvyklí, proto by na stránkách nemělo být nic jiného podtrženo.
Webová stránka by měla být klidná a neměnná. Uživatelé neocení, pokud se stránka bude samovolně měnit bez jejich úmyslu.
o Sociální sítě Sociální sítě jsou poměrně novým typem webových aplikací. Jejich základem jsou vztahy mezi uživateli a fungují na principu sdílení a komunikace mezi uživateli. Na sociálních sítích si uživatel vytváří svůj profil, který však nemusí zastupovat pouze fyzickou osobu, ale také například společnost, či přímo vědecký projekt. Sociální sítě nabízejí všechny výhody webových stránek a navíc jsou schopné sami aktivně šířit informace bez nutnosti vyhledávání informací uživatelem pomocí vyhledávače, pouze na základě vazeb mezi jednotlivými uživateli. V rámci diseminace vědeckých výsledků mohou být velice užitečným nástrojem, který se umí nejlépe zaměřit na specifické cílové skupiny a velmi efektivně oslovit podstatnou část jejich populace. Nejznámějšími sociálními sítěmi jsou Facebook, Twiter, Google+, Linkedin a mnoho dalších.
23
A.4 Otevřený přístup – Open ACCESS Přesto, že neexistuje právně závazná definice pojmu „otevřený přístup“, je chápán jako poskytnutí bezplatného a neomezeného on-line přístupu koncovému uživateli k vědeckým informacím s možností dalšího využití těchto informací. Toto vymezení vychází z práva vytvářet kopie, šířit, vyhledávat, propojovat, využívat a vytěžovat vědecké výsledky všemi uživateli. Zajišťuje šíření a výměnu poznatků, podporuje inovace, konkurenceschopnost, internacionalizaci i kvalitu výzkumu a přináší hospodářský, sociální i kulturní prospěch celé společnosti. Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování bezplatně, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech. Otevřený přístup neznamená variantu „publikování vlastním nákladem“, tj. že autor zveřejní „článek“ na svém webu, či blogu. U otevřeného přístupu se nelze vyhnout běžnému recenznímu řízení a publikačnímu procesu. Současně nejde o žádný druhořadý způsob publikování, jehož cílem je snížit náklady na publikační proces. Jedná se zkrátka o prostředek pro volné online zpřístupnění výsledků výzkumu celé vědecké obci i veřejnosti, která o něj má zájem. Zde je uveden seznam hlavních výhod, které otevřený přístup poskytuje:
neomezená a bezplatná dostupnost kvalitních vědeckých výstupů; rychlé sdílení nových poznatků, informací a dat; účinná komunikace mezi zainteresovanými vědeckými uživateli; zviditelnění autorů výstupů a jejich vědecké práce; častější využívání citací vědeckých publikací a tím i jejich větší ohlas; vyšší dopad, který je obzvláště důležitý u projektů podpořených veřejnými zdroji; zvýšení prestiže autorů a společností.
Otevřený přístup využívá tradiční osvědčené formy publikování, ale navíc umožňuje uživatelům vědeckých výstupů přístup bez poplatků a finančních bariér. Otevřený přístup je v souladu s autorskými právy, s požadavky na kvalitu, prestiž, recenzní řízení či indexování, respektuje požadavky na dlouhodobé uchovávání a zpřístupňování publikací i na další služby a funkce spojované tradičně s publikováním vědeckých informací.
A.5 Diseminační strategie Cílem diseminační strategie je zajistit, aby se informace, které chceme šířit, dostaly co nejjednodušší a nejpřístupnější formou k těm uživatelům, pro které by mohli být přínosné, či 24
zajímavé. Identifikuje a organizuje činnosti, které mají být prováděny s cílem podpořit a zvýšit povědomí o výsledcích daného výzkumného projektu a maximalizuje jejich dopad. Diseminační strategie by měla být vytvořena před samotnou realizací projektu. Jejím hlavním výstupem je diseminační plán, který je většinou vyžadována při předkládání projektových žádostí. Před samotným vytvořením diseminační strategie je nutné zodpovědět následující otázky, které nám pomohou identifikovat nejlepší způsoby a zacílení diseminace:
Jaké výsledky chceme šířit? Jaké jsou cílové skupiny a co jim výsledky projektu mohou přinést? Kdy začnu výsledky šířit? Jaké jsou nejvhodnější prostředky diseminace pro konkrétní výsledky a cílové skupiny? Jakým způsobem budeme financovat diseminaci výsledků?
Pokud jste schopni zodpovědět výše uvedené otázky, můžete vytvořit dokument Diseminační strategie, u které se předpokládá s následujícími problémovými okruhy:
Cíle a záměry projektu Výsledky projektu vhodné k šíření Cílové skupiny Přínosy výsledků koncovým uživatelům Metody šíření / aktivity Časový rámec a odpovědnosti Cíle diseminace Náklady na diseminaci Hodnocení a kritéria úspěšnosti diseminace
Pokud již má projekt svou diseminační strategii, je nutné přenést do praxe. K tomu slouží diseminační plán. Diseminační plán je součástí celkového plánu projektu a vysvětluje, jak bude projekt sdílet výsledky se zúčastněnými subjekty, příslušnými orgány, organizacemi a jak to přispěje k celkové diseminační strategii projektu. Zkušenosti ukázaly, že vytvoření dobré diseminační strategie nemusí vést nutně k jejímu účinnému naplňování. Následující rámec by měl poskytnout užitečný kontrolní seznam pro sledování vývoje. Rámec uvedený níže je pro ukázku vyplněn pro příkladový projekt.
25
Účel
Cílová skupina
Metoda
Prostředek
Načasování
Odpovědnost
Seznámení členů konsorcia s projektem
Partneři, administrativní pracovníci, odborní pracovníci, pracovníci IT podpory, akademičtí pracovníci
Face to Face, polostrukturované rozhovory, dotazníky
Osobní kontakt, email, telefon, www, výzkumní asistenti
1.11. – 19.12. 2014
členové konsorcia jsou zodpovědní za své společnosti
Členové řídící skupiny
Probíhá – dosaženo 50 % oddělní do konce prvního roku, 75 % do konce druhého roku
Členové řídící skupiny
Zvýšení povědomí o práci na projektu
Propagace projektu prostřednictvím tisku
Zkoumání převoditelnosti modelů a akreditačního systému
Vyšší management institucí
Střední a vysoké školy, praktici, zaměstnanci a vyučující, vývojáři, veřejnost
zástupci vysokých a středních škol, zástupci akreditační komise
Výbory institucí, neformální setkání
Články, tiskové zprávy, osobní kontakt s novináři, dopisy
Workshopy / konference, internet, reporty
Školní zpravodaje, Newslettery institucí, odborné časopisy, zpravodajské weby (idnes.cz)
probíhá
– odborné časopisy
Prosinec 2014
Prezentace probíhají, případové studie budou vyhotoveny každého půl roku od začátku druhého roku průběhu projektu, webové stránky jsou vytvořený a průběžně aktualizovány
květen 2015
Partneři ve vlastních společnostech, vysokoškolská obec, oborové pracovní skupiny
Prezentace, případové studie, workshopy, reporty, webové stránky
Workshopy, publikace případových studií v oborových časopisech a na webových stránkách projektu
Propagace výsledků projektu
Komunita středního a vysokoškolského vzdělávání, vědecká obec, vydavatelé softwaru
Newslattery, publikace, tisk, webové stránky
Závěrečná konference projektu
Ing. Novák – newslettery Bc. Dvořáková
Workshopy, konference, webové stránky
Sdílení zkušeností s implementací výstupů projektu do školících modulů
26
Mgr. Jirásek – školní zpravodaje + zpravodajské weby
Mgr. Jirásek – workshopy, konference Ing. Novák – webové stránky
Mgr. Jirásek – prezentace, workshopy Ing. Novák – reporty, webové stránky, případové studie
Mgr. Jirásek
Modul B B.1 Využití odborné angličtiny pro výzkumné pracovníky s cílem
přenosu zahraničních zkušeností s popularizací přírodních a technických věd do výuky na ZŠ a SŠ Jazykem moderní vědy je angličtina, protože jsou v ní publikovány všechny nové a důležité poznatky. Tato skutečnost se v poslední době ještě násobí rozvojem internetu a moderních technologií, kde angličtina jednoznačně dominuje. Jinak to není ani v případě popularizace přírodních a technických věd v zahraničí. K tomu, aby mohli výzkumní pracovníci přenést nejlepší zahraniční praxi nejen v rámci popularizace vědy, ale výstupů vědy jako takových do výuky na školách, bez angličtiny se neobejdou. Kromě osvojení si odborných termínů daného vědního oboru je nutné, aby výzkumný pracovník znal základní anglickou terminologii projektového managementu, která v současné době prochází skrz výzkum ve všech vědních oborech. Následující slovník by jim měl ulehčit orientaci v zahraničních projektech týkajících se přírodních a technických věd. Anglický termín
Překlad
Vysvětlení
Abstract
Shrnutí
Acronym
Akronym
Action
Akce
Background
Stávající znalosti
Beneficiaries
Účastníci projektu, příjemci grantu
Budget
Rozpočet
Call for Proposals
Výzva k projektů
Cash-flow Classified Information
Peněžní tok Utajované informace
Consortium
Konsorcium
Consortium Agreement (CA)
Konsorciální smlouva
Coordinator
Koordinátor
Deadline
Uzávěrka
Deliverables Dissemination Eligibility
Výsledky projektu Diseminace Formální správnost návrhu
předkládání
27
návrhů
Krátké shrnutí (většinou max. 1 strana) projektu. zkratka projektu, která projekt identifikuje (např. REUIP – Registr elektronizace úkonů inspekce práce) v projektové dokumentaci je míněno ve smyslu „projekt“ Jakékoliv informace, data či knowhow, které má žádající a které jsou potřeba pro realizaci projektu. Účastníci projektu, příjemci grantu. Veškeré předpokládané způsobilé náklady projektu. Zveřejněná informace, která vyzývá k předložení návrhů projektů na daná témata Průběh financování projektu. Pokud mají vstupy či výstupy projektu charakter utajení, je nutné tuto skutečnost uvést v projektové žádosti. Sdružení více partnerských společností. Smlouva mezi partnerskými společnostmi. Člen konsorcia zodpovědný za řízení a koordinaci projektu a projektového týmu. Datum a hodina, do kdy musí být projektová žádost podána. Výsledky projektu Šíření výsledků projektu Aby mohla být projektová žádost hodnocena po obsahové stránce, musí splňovat formální náležitosti.
Evaluation
Evaluace
Excellent Science
Vynikající věda
Expected Impact
Očekávaný dopad
Exploitation
Využívání výsledků
Milestones
Milníky, mezníky
Monitoring
Sledování
Objective
Cíl
Project proposal
Projektový návrh/žádost
Results
Výsledky
Stakeholders
Zainteresované strany
State of the Art
Současný stav
Topic Work Package (WP)
Téma Pracovní balíček
28
Proces hodnocení kvality návrhů projektů. Cíl EU rozvíjet nejlepší myšlenky a talenty v Evropě a poskytovat vědcům špičkovou výzkumnou infrastrukturu. Klíčové prvky výsledků projektů z hlediska zaměření dané výzvy. Využití výsledků projektu v dalších výzkumných činnostech. Kontrolní body v průběhu projektu. Plán či strategie dosažení určitého cíle. Cíle projektu, jejichž plnění je kontrolováno a hodnoceno. Návrh projektu, který řeší cíle vymezené výzvou. Hmotné i nehmotné výstupy projektů. Cílová skupina uživatelů výzvy či projektu. Současné poznatky ve zkoumané oblasti. Téma pro návrh projektu. Ucelená část projektu s jasně definovanými výstupy a aktivitami.
B.2 Praktická ukázka diseminace výsledků evropského
výzkumného projektu Pro praktickou ukázku diseminace výsledků byl vybrán výzkumný projekt s akronymem IRMA, který je zaměřen na řízení sociálních a bezpečnostních, ekonomických a environmentálních rizik. Cílem projektu bylo vydefinovat příčiny těchto rizik, jejich kauzalitu a predikci budoucího vývoje. Získaná teoretická znalost bude podkladem pro vytvoření nového konceptu integrovaného řízení rizik v územním plánování, jehož pilotní použití bude uskutečněno ve vybraných referenčních oblastech na území České republiky a Norska. Pro podporu aplikace konceptu bude vytvořený softwarový nástroj umožňující analýzu a predikci rizik. Softwarové výstupy budou zpracovány do podoby map se specializovaných map s expertním obsahem které budou vizualizovat výskyt zkoumaných rizik. Výsledky projektu budou prezentovány na evropských kongresech ERSA (European Regional Science Association - Evropská asociace pro regionální výzkum) a publikovány prostřednictvím odborných článku v recenzovaných časopisech a finální monografie. Projektová žádost s tímto projektem byla předkládána v rámci výzvy zaměřené na vědu a výzkum Česko-Norských mechanizmů a byla předkládána v anglickém jazyce. Níže je uveden popis Work Package zaměřeného na diseminaci tohoto projektu. 4.1.3 WP title Dissemination of project results and mobility 4.1.4 WP leader RNDr. Petr Kořán, Ph.D. 4.1.5 WP start date 11/2015 4.1.6 WP end date 01/2017 4.1.7 WP objective WP objective is project knowledge management. Knowledge transfer will be ensured by mobility of project team members, workshops realization and dissemination of project results (final monograph, conference contributions, and scientific papers in reviewed journals). All outputs will be published in English in print and electronic form on project website. 4.1.8 WP task Task 5.1 Scientific papers, conference contributions and final monograph Start month: 04/2014 End month: 01/2017 Results of the project will be presented at European congresses of ERSA (European Regional Science Association) and published in specialized international journals and in the final monograph. On the basis of achieving a broader knowledge of the issue will be drafted a monograph that will comprehensively address integrated approach to the assessment and management of risks in area. The monograph will have five parts:
29
1. 2. 3. 4. 5.
Definition of environmental, economic, social and safety risks in the context of spatial planning Spatial distribution of risks including their trends in EEA countries Evaluation and manage risks, legislative and political context in EEA Integrated approach to risk with using of multi-criteria analyses Recommendation for legal changes, strategic planning and best practices
Task 5.2 Mobility and workshops to exchange of knowledge Start month: 11/2014 End month: 01/2017 The exchange of knowledge between Czech and Norwegian institutions in the field of integrated risk management is one of the specific objectives of the project. The experience will be exchanged on daily basis in frame of the particular research teams working together on various technical WPs. In addition, the young researchers will get the opportunity to visit the cooperating institutions and spend several weeks in the close contact with the scientists from the cooperating institution. Three PhD students or young scientists from ACCENDO will be invited to Bioforsk Svanhovd in project year 2015 and 2016. The estimated stay length is 1 weeks. Their visit will be focused on the exchange of knowledge in the field of spatial assessment of environmental risks. 2 scientists from Nordlandsforskning will be invited to ACCENDO in project year 2015 and 2016. The estimated stay length is 3 days. Their visit will be focused on the exchange of knowledge in the field of spatial assessment of environmental risks. More detailed topics of the scientific exchanges will be approved by the Steering Committee during the initial phase of the project once the students are selected – the topics will have to correspond with their PhD theses or their actual scientific activities. 4.1.9 WP deliverable D5.1. Mobility Report – 09/2015; 09/2016 (M13; M25) D5.2. Monograph of Integrated Risk Management – 01/2017 (M29) D5.3. Conference contributions (ERSA) – 08/2015; 08/2016 (M12; M24) 4.1.10WP milestone M5.1. National workshops – 04/2015; 04/2016 (M8; M20) M5.2. Monograph of Integrated Risk Management – 01/2017 (M29) M5.3. Final conference – 01/2017 (M29)
30
B.3 Zavádění výuky cizích jazyků do přírodovědných a
technických oborů pro ZŠ/SŠ Pro zavádění výuky cizích jazyků nejen do přírodovědných a technických oborů získává na oblibě tzv. metoda CLIL (Content and Language Integrated Learning). Jedná se o integrovanou formu výuky, kdy je odborný školní předmět vyučován prostřednictvím cizího jazyka. Školní předmět nemusí vůbec souviset se studiem cizích jazyků, může se jednat např. o výuku biologie v angličtině. Metoda CLIL se používá ve všech oblastech vzdělávání od základního přes vyšší až po vzdělávání dospělých a osvědčila se jako efektivní způsob výuky. Její úspěšnost za posledních 10 let vzrostla a roste i nadále. Vyučující, kteří používají metodu CLIL jsou spíše odborníky ve svém vlastním oboru než tradičními učiteli cizích jazyků. Přesto by měli být schopni plynně hovořit cizím jazykem, ve kterém výuka probíhá. V rámci této výuky si student osvojuje nové znalosti v „nejazykovém“ předmětu a zároveň si osvojuje cizí jazyk jak v základní hovorové úrovni, tak zároveň v odborné angličtině probíraného učiva. Používané metodiky a přístupy se většinou vztahují k vyučovacímu předmětu a pro výukovou činnost je nejdůležitější obsah. Podrobněji je tato metoda výuky rozebrána ve studijních materiálech k vzdělávacímu workshopu K2/WP2 „Využití odborné angličtiny v přírodních a technických vědách“.
31
Seznam literatury Použité zdroje: MOOZ, Hal, Kevin FORSBERG a Howard COTTERMAN. Communicating project management: the integrated vocabulary of project management and systems engineering. Chichester: Wiley, 2003, xxi, 384 p. ISBN 04-712-6924-7. HARMSWORTH, Sally, Sarah TURPIN a TQEF NATIONAL CO-ORDINATION TEAM. Creating an Effective Dissemination Strategy: An Expanded Interactive Workbook for Educational Development Projects, 2000 POKORNÁ, Gabriela, Michael APPLEGARTH a Howard COTTERMAN. Projekty - jejich tvorba a řízení: [příručka rad, metod a nástrojů pro vedoucí a členy týmů, kteří chtějí dobře a efektivně zvládat své úkoly a povinnosti]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 111 s. Management do kapsy, 7. ISBN 80-244-1914-9. POSNER, Keith, Michael APPLEGARTH a Howard COTTERMAN. Projektový management: [příručka rad, metod a nástrojů pro vedoucí a členy týmů, kteří chtějí dobře a efektivně zvládat své úkoly a povinnosti]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 111 s. Management do kapsy, 7. ISBN 80736-7141-7. SVOZILOVÁ Alena, Projektový management, Praha 2006 ŠIROKÝ, Jan. Publikování a presentace výsledků vědy a výzkumu. Olomouc, 2010. Výukový modul. Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s AUTHOR) .., [prepared by the Consortium of the USEandDiffuse Project]. O. Mc Nerney (lead.., Michael APPLEGARTH, Howard COTTERMAN a AUTHOR) .. Strategic guide to successful use and dissemination of the results of research and development projects [make European research work for your company ; ... for busy professionals]: [příručka rad, metod a nástrojů pro vedoucí a členy týmů, kteří chtějí dobře a efektivně zvládat své úkoly a povinnosti]. 1. ed. Stuttgart: Steinbeis-Ed, 2010, 111 s. Management do kapsy, 7. ISBN 39-414-1727-4. Internetové zdroje: Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.html Technologická Agentura České republiky. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.tacr.cz/ Horizon 2020. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.h2020.cz/cs RADA PRO VÝZKUM, vývoj a inovace. Rejstřík informací o výsledcích a Informace o předávání údajů [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=986
32
