Publikace byla vydána v rámci kampaně Ženská práva jsou lidská práva jako součást projektu Půl na Půl

Publikace byla vydána v rámci kampaně Ženská práva jsou lidská práva jako součást projektu Půl na Půl – rovné příležitosti žen a mužů, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR.

nesehnutí Brno 2008

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 První kroky – základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Pohlaví a gender . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Stručná historie feminismu aneb jak to vlastně začalo . . . . . . . . . . . . . . 8 Naše prababičky feministky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Druhá vlna feminismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Současnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Vydalo NESEHNUTÍ Brno, v Brně 2008. (třetí aktualizované vydání) Text: Kateřina Plesková, Petr Frank, Michaela Bosáková, Denisa Kuglerová Aktualizace textů a editorská úprava: kolektiv kampaně Ženská práva jsou lidská práva Finální editorská úprava: Kateřina Plesková Jazyková úprava: Alena Nekvapilová Ilustrace: Kateřina Bílková Sazba: Radim Šašinka, www.larvagrafik.com ISBN 978-80-87217-01-6 Brožura Průvodce na cestě k rovnosti žen a mužů vychází v rámci projektu EU EQUAL „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Příklady genderových stereotypů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Genderové stereotypy v jazyce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Genderové stereotypy v médiích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mýtus krásy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Genderové stereotypy v rodině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12 12 14 15 16

Rovné příležitosti žen a mužů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Diskriminace při vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Diskriminace při přijímacím pohovoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Diskriminační inzeráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Diskriminace v zaměstnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nerovná rozdělení práv a povinností v rodině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nerovnost mužů a žen v politickém životě a legislativě . . . . . . . . . . . . . . . Odstranění diskriminace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18 20 21 21 22 24 26 27

Násilí páchané na ženách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Domácí násilí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obchod se ženami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Znásilnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ženská obřízka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

29 30 35 38 39

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 O projektu EU EQUAL „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“ . . . . . . 44 O NESEHNUTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Úvod – – – – – –

Jak byste popsali muže a ženu? Podle jakých znaků muže a ženu poznáte? Jaké vlastnosti, schopnosti a charakteristické rysy byste mu nebo jí přiřadili? Co mají společného a jaký je mezi nimi rozdíl? V čem mají muži či ženy výhody/nevýhody? Jsou si rovni?

Na základě zodpovězení těchto otázek snadno zjistíme, že kromě jasných základních biologických rozdílů má každý/každá z nás trošku jinou představu o tom, jak charakterizovat „správného“ muže či „správnou“ ženu. Otázkou je, podle čeho o ženách či mužích usuzujeme jací jsou, jak by se měli chovat, jak oblékat, o co se zajímat, čím se zabývat, co pro ně je a není přirozené apod. Tyto odlišné představy mohou v lepším případě vyústit v drobné rozepře a plodné diskuse, v horším k útisku, přímé či nepřímé diskriminaci, porušování lidských práv či dokonce násilí. Jelikož se v našem obecném povědomí, a ve vztahu mužů a žen, stále ještě objevují především různé formy oné druhé varianty, rozhodli jsme se vytvořit stručného průvodce, který by sloužil jako odrazový můstek a vedl nás skrze poznání a uvědomění si základních souvislostí po klikaté cestě k rovnosti mužů a žen v různých oblastech naší lidské společnosti.

První kroky – základní pojmy Pohlaví a gender Souhlasíte s následujícími tvrzeními? – Kluci jsou raubíři, rádi hrají fotbal, nedaří se jim příliš udržet pozornost ve škole, zajímají se více o exaktní vědy a technické obory... – Holky jsou obvykle hodnější, jsou nadanější na ruční práce, více se učí a zajímají se hlavně o humanitní vědy a sociální práci… – Muži jsou většinou šikovní kutilové, rozumí politice, umí vydělat hodně peněz, ale nejsou moc citliví… – Ženy jsou dobré hospodyňky, s láskou se starají o rodinu, ale moc nerozumí technice a nemají rády sportovní přenosy… Ve chvíli, kdy se začneme zabývat tím, jací jako muži a ženy jsme a nejsme, začneme narážet na různé způsoby rozlišování jednotlivých osob na muže a ženy, jejich hodnocení a přisuzování jim různých vlastností: 1) základním ukazatelem je pohlaví – udává biologické (= fyzické) rozdíly dané ženám a mužům už od narození 2) dalším kritériem je gender – gender (čteno džendr) je slovo pocházející z řečtiny a znamená rod. Používá se k pojmenování takových rozdílů mezi muži a ženami, které nejsou dané biologicky, ale výchovou v rámci určité společnosti či kultury. Jedná se o rozlišování rozdílů sociálních a psychických (tedy toho, jak se kdo chová a projevuje), které se na rozdíl od biologických v čase proměňují a jsou také odlišné v různých kulturách (např. role žen a mužů v rodině, představy o ženské a mužské kráse, vlastnosti nebo profesní zaměření posuzované jako typické pro muže a ženy). – výzkumem a analýzou těchto sociálních a kulturně podmíněných rozdílů mezi muži a ženami, genderových vztahů a genderových dimenzí v různých oborech se zabývá multidisciplinární sociálněvědný obor genderová studia (nazývaný též rodová studia, studia rodu nebo anglické gender studies). Od tohoto termínu a způsobu rozdělování jsou odvozeny tradiční genderové role – jde o společenské role, které jsou osobám předepisované společností na základě jejich pohlaví. Tyto role nejsou určeny stejně ve všech společnostech a kulturách světa, ani ve všech vrstvách a subkulturách jedné společnosti a mění se v čase. Genderové role jsou způsoby chování, kterými se projevujeme jako muž či žena.

4

5

S pojmem genderových či tradičních rolí úzce souvisí tzv. genderové stereotypy – jedná se o stereotypní nahlížení, předsudky a představy o „správném“ a „přirozeném“ chování a posuzování jedinců obecně na základě jejich příslušnosti k určitému pohlaví bez toho, abychom se hlouběji zabývali otázkou, co je jim vrozené a co získali výchovou, jaké jsou jejich individuální schopnosti, představy o životě apod.

Chlapcům jsou přisuzovány především vlastnosti důležité pro veřejnou sféru a uplatnění „ve světě“ – soutěživost, průbojnost, racionalita apod. Oproti ženám mají tedy možnost výběru své budoucnosti výrazně širší. Naopak pokud orientují svůj život na jiné než čistě racionální hodnoty a chtějí být aktivní součástí rodiny a domácnosti, naráží často na nevůli okolí či dokonce zesměšňování jejich rozhodnutí.

V naší společnosti jsou ženy a muži už od útlého dětství vychováváni velmi odlišně. Nedílnou součástí jejich výchovy je i přejímání genderových stereotypů a vědomé či (zejména) nevědomé přijímání určitých rolí.

I když se postupem času tyto „tradiční“ genderové role a stereotypy čím dál více rozostřují a ženy i muži mají volnější možnost rozhodnutí, jak a kam budou ve svém životě směřovat, musí stále překonávat překážky, které jim tradiční pohled na ženský a mužský úděl přináší.

U dívek se podporují vlastnosti spojené s péčí o děti a rodinu (= soukromá sféra), jako je citlivost a starostlivost, umění naslouchat apod. Předpokládá se, že ženy jsou automaticky na základě své schopnosti rodit děti nejvhodněji uzpůsobené i k jejich výchově a udržování rodiny a domácnosti v širším smyslu. Tento předpoklad má za následek, že ženy nemají stejnou příležitost dokázat své schopnosti i v jiných, „netradičních“ oborech, nemají dostatečné zastoupení ve veřejném životě a mocenských strukturách, které určují podobu naší společnosti a kvalitu našeho života v ní.

6

– Dokážete si uvědomit některou ze svých vlastností, své jednání v nějaké situaci, které zapadá do konstruktu tradičního pohledu na role – „přirozené“ chování – mužů a žen? – A naopak – setkali jste se s odmítavým postojem k vašemu chování, které zřejmě tomuto pohledu nevyhovovalo? Právě pohled na ženské a mužské role jako na tradiční, a tudíž neměnné, a také nereflektování jejich škodlivého dopadu na každodenní život a fungování celé společnosti se stalo základem pro vznik hnutí za ženská práva, feminismu a genderových studií.

7

Stručná historie feminismu aneb jak to vlastně začalo – Jaké asociace se vám vybaví ve spojení s feminismem?  Feminismus je sociálně politické hnutí, které vychází z přesvědčení o nerovném postavení žen a mužů a usiluje o změnu této nerovnoprávné situace žen vůči mužům.

Naše prababičky feministky Citát k zamyšlení: Napoleon Bonaparte: „Příroda tomu chtěla, aby ženy byly našimi otrokyněmi…ony jsou naším vlastnictvím, ne my jejich. Patří nám, stejně jako stromy plodící ovoce patří sadaři. Co je to za šílenou myšlenku, požadovat rovnoprávnost pro ženy. Ženy nejsou nic jiného, než stroje na výrobu dětí.“ Současný obraz feminismu je stále velmi často spojován zejména s tzv. první vlnou feminismu, která probíhala od poslední třetiny 18. století a byla spojena s přechodem od tradiční společnosti k moderní. S jejím nástupem byla práva a svobody sice oficiálně přiznány všem lidem, ale ve skutečnosti pouze mužům, kteří byli tou dobou (na rozdíl od žen) chápáni jako svobodně se rozhodující a samostatně uvažující osobnosti, které se nemusí nikomu podřizovat. Na začátku 19. století se nerovnost mezi muži a ženami prohlubovala. Základním měřítkem se staly peníze. Ženy nemohly získat certifikát o profesi, a tak ve vyšších vrstvách žily pouze pro rodinu. V chudších vrstvách, kde byla placená práce žen pro rodinu nutností, mohly pracovat pouze jako dělnice v továrnách, služky, kojné nebo prostitutky. Vznikly nové zákoníky, které přímo upravovaly podřízené postavení žen vůči mužům. Ženy nesměly vlastnit majetek, na úřadech byly zastupovány svým otcem a posléze manželem, jejichž příkazy byly povinny poslouchat. Mužům byla určena veřejná sféra a ženy byly čím dál více vytlačovány do sféry soukromé. Muži se sice přímo neúčastnili výchovy svých dětí, ale ženy ji musely vykonávat podle jejich nařízení. Ve studiu a osobním rozvoji k nezávislosti byli podporováni pouze chlapci, dívky byly vedeny k poddajnosti a poslušnosti a přímo předurčovány pro udržování rodiny a chodu domácnosti. Proto se ženy začaly domáhat přiznání svých práv a svobod, která by jim zaručovala možnost rozhodovat o sobě a svém životě – šlo jim o zajištění základního předpokladu existence žen jako svéprávných a samostatných bytostí. Jednalo se o nejzákladnější práva pro občanský a politický život: – volební právo – právo na vzdělání – právo na vlastnictví majetku

8

Ve formě masového hnutí ženy se svými požadavky poprvé veřejně vystoupily za Velké francouzské revoluce a poté o sto let později v Anglii. Zde se tehdejším bojovnicím za ženská práva říkalo sufražetky (podle anglického suffrage = volební právo). Nejvýznamnějšími představitelkami ženského hnutí byla například spisovatelka Virginia Woolf nebo Mary Wollstonecraft, v tehdejším Československu pak třeba Františka Plamínková a ženské hnutí podporovala i Charlotte Garrigue a její manžel, první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. První vlna feminismu skončila přibližně v roce 1930, kdy byly hlavní cíle splněny. Došlo k odstranění legislativních překážek a ženám bylo postupně umožněno studovat, vlastnit majetek a volit. V Československu mohou ženy Ne neaktuální heslo i v roce 2008: Volební hlasy ženám volit jako v jedné z prvních zemí od roku 1918, ve Velké Británii od konce dvacátých a ve Francii až od čtyřicátých let. V jednom švýcarském kantonu musel v této otázce zasahovat parlament ještě v roce 1985 a např. v Kuvajtu dosáhly ženy volebního práva až v roce 2005. V některých zemích jako je např. Saudská Arábie ženy volební právo sice přiznané mají, ale velmi omezené.

Druhá vlna feminismu Citát k zamyšlení: Alexandre Dumas starší: „Emancipace ženy je měřítkem emancipace celé společnosti.“ Feministické hnutí svých cílů sice dosáhlo, ale o faktické rovnosti mezi pohlavími ještě zdaleka nemohla být řeč. Přibývalo vysokoškolaček a ženy během války také prokázaly své schopnosti obstát jak ve veřejném životě, tak v hospodářské sféře, kde musely muže zastoupit v řadě do té doby výhradně „mužských“ profesí. Po 2. světové válce došlo k hospodářskému rozmachu západních zemí, opětovnému posílení pozice mužů coby živitelů rodin a k návratu představy o jediném možném způsobu realizace žen – v rodině a domácnosti. V této době se řada žen cítila ve svých rolích nešťastnými a stále více si uvědomovaly, že se nejedná pouze o jejich soukromý problém, ale o problém celé společnosti. Po opětovném upev-

9

nění konzervativních představ o rolích žen (v soukromé sféře) a mužů (ve sféře veřejné) se začala v 60. letech 20. století utvářet tzv. druhá vlna feminismu, která se projevila zejména v USA, kde byla úzce spojena s hnutím hippies a bojem za lidská práva obecně. Ženy si uvědomily, že jsou jednou z utlačovaných a diskriminovaných skupin, která je podceňována a zesměšňována, nemá rovné zastoupení na politické scéně, jejich práce v domácnosti a při výchově dětí není dostatečně ohodnocena, a že existuje řada předsudků vůči jejich schopnostem. Feminismus se postupně z širokého protestního hnutí vydělil a formoval své požadavky, jejichž podstatou byla vůle žen rozhodovat nezávisle samy o sobě. Úspěšně prosazenými požadavky druhé vlny feminismu bylo přiznání práva na větší kontrolu žen nad svým tělem, právo na ukončení těhotenství a přístup ke všem profesím. Vznikala řada významných knih, které ovlivnily formující se nové feministické hnutí a mají značný vliv i na jeho současnou podobu. Mezi nejvýznamnější autorky patřily a patří Simone de Beauvoir, Betty Friedan či Germaine Greer. Feministické hnutí se částečně přesunulo na akademickou půdu a nová generace bojující za ženská práva se začala zabývat novými tématy. Hledal se původ nerovností mezi pohlavími a jedním z nejdůležitějších témat bylo zpochybnění tradiční „přirozené“ role žen ve světě ovládaném muži. Pozornost byla zaměřena na postavení žen a mužů v naší kultuře v nejširším smyslu (instituce, jazyk apod.) a na psychologii – formování mužské a ženské identity, sledování vzorců chování jednotlivých pohlaví. Tato formující se ženská (později i mužská) studia dala vzniknout novému vědnímu oboru – gender studies. Druhá vlna feminismu se nezabývala jenom rovností žen a mužů, ale také jejich rozdílností. Kladla důraz na to, aby jinakost nebyla předpokladem pro nerovnost, aby bylo umožněno každému najít a rozvíjet svoje individuální kvality. Ženské hnutí a jeho požadavky výrazně ovlivnily vývoj západní kultury. Byla nastartována širší a dlouhodobější společenská změna, která ještě musí projít řadou diskusí. Tato změna se však bohužel netýkala východních států pod nad­ vládou komunistického režimu, neboť řada feministických požadavků byla sice prosazena „shora“, avšak v situaci, kdy byla omezena svoboda projevu a shromažďování, a tudíž nemohlo jakékoliv širší ženské feministické hnutí vzniknout. Následkem je, že si ženy bývalého východního bloku neprošly stádiem sebeuvědomění, zformulováním a prosazením svých potřeb a požadavků.

10

Současnost Feministické hnutí se začalo rozčleňovat do nejrůznějších myšlenkových směrů a v současné době mluvíme o tzv. třetí vlně feminismu. Dnešní feministky si dobře uvědomují hodnotu práv a výhod vybojovaných ženami předchozích generací, která nejsou samozřejmostí a je třeba o ně pečovat, utužovat jejich dodržování, a také je dále rozšiřovat. Muže neberou jako nepřátele, ale snaží se o společné zlepšování životních podmínek obou pohlaví. Požadavky různých směrů feminismu jsou: – stejné mzdy žen a mužů za stejnou práci, – rovné příležitosti žen a mužů v přístupu ke vzdělání, – rovné zastoupení žen a mužů v politice, – společné formy péče o děti, – právní a finanční nezávislost všech žen, – možnost antikoncepce a interrupce, – ukončení diskriminace lesbických žen, – ochrana všech žen před jakýmikoli formami násilí, – přeformulování zákonů a rovněž změna ve struktuře institucí, které zvýrazňují mužskou dominanci. V České republice se stále ještě udržuje poměrně špatný zvuk feminismu, který je důsledkem toho, že v 60. letech 20. st. chyběl volný průběh ideového proudu druhé vlny, a že po roce 1989 byly špatně vykládány feministické myšlenky přicházející ze západních zemí. Postupně však dochází k pozitivním změnám, na které má velký vliv snaha o splnění požadavků Evropské unie, rozvíjející se občanská společnost a také uvědomění, že je nutno změnit nerovné uspořádání naší společnosti. Základem feministického hnutí dneška (jehož součástí už dávno nejsou pouze ženy a které je v různých podobách rozšířeno po celém světě) je snaha o odstranění všech forem diskriminace, k čemuž je třeba nejdříve odstranit všeobecně přijímané genderové stereotypy z myšlení široké veřejnosti. Diskriminace je důsledkem genderových stereotypů a vede k nerovnému postavení žen a mužů ve společnosti, které s sebou nese řadu problémů pro obě pohlaví. Jedná se zejména o negativní dopady pro ženy (např. diskriminace na pracovním trhu, neúčast v mocenských a rozhodovacích procesech, násilí páchané na ženách), ale v řadě případů i pro muže (např. stereotypní pohled na muže na rodičovské dovolené, bariéry v některých „žensky“ pojímaných profesích).

11

Příklady genderových stereotypů K utužování genderových stereotypů významnou měrou přispívá zobrazování žen a mužů v médiích a také jazyk, který používáme.

Všechna tato podstatná jména mají sice i svůj ženský ekvivalent, ale stále se ještě často používají pouze rody mužské, a to i v případech, že jde o konkrétního jednoho člověka – ženu (viz foto 1) anebo se jasně jedná o skupinu lidí, ve které jsou pouze ženy (viz foto 2).

Genderové stereotypy v jazyce Základním komunikačním prostředkem, kterým vyjadřujeme svoje postoje, myšlenky, a kterým vnímáme svět vůbec, je jazyk. Genderové stereotypy a nerovné postavení žen v jazyce jsou hluboce zakořeněny. Česká gramatika v sobě skrývá řadu genderově nekorektních pravidel a záludností např. v podobě měkkého a tvrdého i/y v koncovkách sloves ve tvaru času minulého a dalších slov, která se řídí pravidlem, že měkké i se používá „byť jeden muž je mezi milionem žen a dětí“. Nejviditelnějším příkladem problematiky genderu v jazyce je používání tzv. generického maskulina (podstatná jména množného čísla, která – ač rodu

foto 1, foto 2

Výňatek z článku „Přednášky budou řešit postavení žen a mužů ve společnosti“, který vyšel v regionálních novinách Boskovicko s citátem jedné (!) z „pořadatelů“.

­ užského – označují souhrnm ně muže i ženy), při kterém dochází k „zneviditelnění“ žen a automatickém přesunu pozornosti na příslušníky mužského pohlaví (hromadná označování zaměstnanců, klientů, studentů, občanů, aktivistů, obyvatel, politiků, uprchlíků a příslušníků dalších skupin v různých tiskopisech, zprávách, vyhláškách, nařízeních apod.). Náborový plakát dopravního podniku „Přijmeme řidiče (!) tramvají, trolejbusů a autobusů“.

12

Odbornice a odborníci zabývající se genderovou rovností v jazyce upozorňují i na odlišný způsob projevu a komunikace mužů a žen (ženy mají tendence mluvit tišším hlasem, jejich projev není dostatečně důrazný, častěji se ve spojení s nimi používají zdrobněliny apod.) a na různý způsob hodnocení jazyka a zejména textů v případě, že jde o autora či autorku – zvláště u odborných textů byla prokázána menší důvěra veřejnosti v předkládaná fakta, pokud byl článek podepsán ženou (což také dokazuje provázanost a šíři vlivu genderově stereotypních představ a předsudků, neboť tato nedůvěra jistě též souvisí s příkladem nerovného postavení žen a mužů ve vědě). S nerovným postavením mužů a žen a projevy tohoto problému v jazyce souvisí také jejich vyobrazování ve školních učebnicích. Klasická skládanka slabik „Ema má mámu“ je nevinným startem k různým (nejčastěji jazykovým) cvičením a překladům, které jsou doplněny o ilustrace v učebnicích, kde jsou ženy vyobrazované věrně dle stereotypu týkajícího se provázanosti jejich existence s rodinou a úsilím o krásu, a muži jako budovatelé a průvodci světem mimo domov.

Ukázka netypického ilustračního obrázku s mužem jako pečující osobou vybraná z omalovánek „Táta–máma, máma–táta v kuchyni i u Fiata“, které vydala Evropská kontaktní skupina (2007, http://www.eks.ecn.cz) s cílem nabourat genderové stereotypy u předškolních a mladších školních dětí.

13

Genderové stereotypy v médiích

V mediálních strategiích je často využíván tzv. mýtus krásy.

Média jsou schopna ovlivňovat mínění lidí v obrovském měřítku, a tak má jejich poselství obsahující genderové stereotypy silný dopad na představy o postavení a rolích žen a mužů v široké společnosti. Bohužel prostřednictvím médií dochází především k prohlubování předsudků a stereotypních představ. Podle různých průzkumů se ženy téměř neobjevují ve zprávách či na titulních stránkách novin a pokud ano, tak zejména ve spojení s „lehčími“ tématy (např. herečky a zpěvačky). V reklamních kampaních na různé produkty jsou naopak jednou z hlavních součástí. Vedle reklamních spotů, kde mají převážně roli matek a hospodyněk, jsou to jen velmi výjimečně odbornice či jinak výše společensky situované ženy. Totéž platí také v běžných zprávách a různých zábavných i serióznějších pořadech. I když redaktor či redaktorka dělá rozhovor s významnou ženskou osobností (slavnou umělkyní, vysokou političkou, top managerkou), která se dostala vlastními schopnostmi na vrchol ve svém oboru, neodpustí si většinou otázku ve stylu „A jak to zvládá vaše rodina?“, čímž se stále Reklama na zmrzlinu… zdůrazňuje odpovědnost žen za plynulý chod rodiny a domácnosti.

Mýtus krásy Citát k zamyšlení: Johann Christopher Friedrich Schiller: „Největším ze všech majetků je krása ženy.“ Především u žen a dívek se klade velký důraz na jejich vzhled, který se stal důležitým měřítkem jejich hodnocení. Mýtus krásy je považován za novodobý nástroj útlaku žen, neboť se tvrdí, že kvalita zvaná „krása“ objektivně a univerzálně existuje, a že ženy ji musí chtít ztělesňovat a muži musí chtít vlastnit ženy, které ji ztělesňují. Ženy a dívky se snaží splnit očekávání na ně kladená a ztotožňují se s vytvořenými standardy krásy. Chtějí se vyrovnat top modelkám, jejichž ideální vzhled a tělesné proporce jsou uměle dotvářeny (elektronické korektury fotografií) a tato jejich „ideální“ podoba často hraničí s tím, co je jejich už tak narušený organismus ještě schopen zvládnout. Velkým nebezpečím se pak v důsledku honby za „ideální“ postavou stávají poruchy v příjmu potravy – anorexie a bulimie, jenž jsou smrtelnou hrozbou pro ženy, které převzaly tento nepřirozený model za svůj. Mýtus krásy je mohutně podporován ženskými časopisy, v nichž velkou část tvoří rady, jak být co nejdokonalejší, aniž by se kladl důraz na jiné osobnostní kvality než je nový typ líčení, útlý pas a moderní šaty. Citát k zamyšlení: Clarissa Pinkola Estés: „Podporovat pouze jeden jediný druh krásy znamená být nevšímavý k přírodě ...nemůže existovat jeden druh ňader, jeden druh pasu a jeden druh kůže.“

Samostatnou kapitolou je vztah médií k vyobrazování ženského těla. Často dochází k méně či více otevřeným projevům sexismu (pohlížení na jedince skrze jeho příslušnost k danému pohlaví). Tento prostředek je opět využíván především v reklamních spotech a na billboardech, ale také k doplnění článků v časopisech a novinách. Myslíte, že spolu může souviset zobrazování ženského těla v reklamě a násilí páchané na ženách? Jak?

14

15

Genderové stereotypy v rodině Nejsilněji působící genderové stereotypy jsou spojeny s představami o úloze a postavení žen a mužů v rodině, jejich podílem na výchově a péči o děti, a také se starostí o chod domácnosti všeobecně. Ačkoliv je možnost zůstat s dětmi na tzv. rodičovské dovolené (doba, která následuje po mateřské dovolené, kterou nastupuje žena po narození dítěte) uzákoněná pro muže i ženy, zůstávají po nadcházejících několik let doma s dětmi v drtivé většině ženy. Tato skutečnost je dána především stereotypní představou o poslání a přirozené úloze žen-matek, ale má spojitost i s menšími průměrnými výdělky žen. Stejný důvod (menší mzda) je většinou klíčovým argumentem pro muže, kteří se rozhodnou zůstat s malými dětmi na rodičovské dovolené v případě, že větší výdělek má netradičně žena. S tradičními rolemi mužů a žen v rodině souvisí také problematika vykonávání domácích prací a zajišťování chodu domácnosti. Ve většině rodin jsou domácí práce úzce spjaty s úlohou a činností matky, kdy se stávají náplní jejího volného času po té, co se vrátí z klasického placeného zaměstnání. Spousta mužů doma také „pomáhá“, ale zbývá jim daleko více volného času na jejich koníčky a záliby. Toto je základní rozdíl v přístupu v porovnání s ženami, které svůj volný čas mají více a pevněji spjat s rodinou a udržováním chodu domácnosti (úklid, výchova dětí, ruční práce apod.). Dalším problémem je zdánlivá „neviditelnost“ domácí práce, kdy není přesně jasné, kdo ji dělá, ale přesto je to nejčastěji žena a ostatní členové domácnosti jí s ní pomáhají. Při průzkumech o podílu na vykonávání domácích prací se většina (59 %) žen domnívá (oproti 9 % mužů), že v domácnosti vykonává více než spravedlivý podíl práce. 49 % mužů si myslí, že dělba práce mezi partnery je v jejich domácnosti vcelku spravedlivá, i když možná nestejně/nerovně rozložená. Toto pojetí spravedlivé nerovnosti je možné vysvětlovat v kontextu relativně silného souhlasu české populace s názorem, že „muž má vydělávat peníze a žena se má starat o domácnost a rodinu“ (zdroj: Gender, rovné příležitosti, výzkum č. 1/2004). – Napadají vás ještě jiné příklady genderových stereotypů v našem životě? – Podívejte se na následující fotografie žen v netradičních rolích. Jak na vás působí?

16

Kam pro radu a pomoc: • • • • • • • • • •

Gender Studies, o. p. s. – http://www.genderstudies.cz; http://www.feminismus.cz Genderové informační centrum NORA, o. p. s. – http://www.gendernora.cz Žába na prameni o. s. – http://www.zabanaprameni.cz; http://www.novimuzi.eu; http://www.novezeny.eu Otevřená společnost, o. p. s. – http://www.osops.cz/cz/projekty/genderova-rovnost kampaň Ženská práva jsou lidská práva NESEHNUTÍ Brno – http://zenskaprava.ecn.cz Aspekt – http://www.aspekt.sk GITA – Genderová informační a tisková agentura – http://www.ta-gita.cz ECONNECT – http://www.ecn.cz; http://obcan.ecn.cz Obor genderových studií katedry sociologie Fakulty sociálních studií ­Masarykovy univerzity v Brně – http://gender.fss.muni.cz Katedra genderových studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Praha – http://www.fhs.cuni.cz/gender/

Použitá literatura: [1] Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání – L. Jarkovská (NESEHNUTÍ Brno, 2003) [2] ABC feminismu – eds. K. Rytířová, L. Formánková (NESEHNUTÍ Brno, 2004) [3] Ženy, muži a společnost – C. M. Renzetti, D. J. Curran (UK Praha, 2003) [4] (RE)prezentace žen v médiích (Gender Studies, o. p. s., 2002) [5] časopis Poměchuť, 1/2000 (Medúza) [6] http://www.genderonline.cz – časopis Gender/rovné příležitosti/výzkum [7] http://www.feminismus.cz Další zajímavá literatura k tématu: [1] Gender ve škole: Příručka pro vyučující předmětů občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách – ed. I. Smetáčková (Otevřená společnost, o. p. s., 2005) [2] Pohlaví, gender a společnost – A. Oakley (Portál, 2000) [3] Ružový a modrý svet: Rodové stereotypy a ich dôsledky – eds. J. Cviková, J. Juráňová (Aspekt, 2003) [4] Společnost žen a mužů z aspektu gender – ed. H. Maříková (Nadace Open Society Fund Praha, 1999) [5] Mýtus krásy – N. Wolf (Aspekt, 2000)

17

Rovné příležitosti žen a mužů Jedním z předpokladů fungující demokratické společnosti jsou rovné příležitosti všech osob v přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdrojům veřejných financí a zdrojům veřejné moci bez rozdílu pohlaví, rasy, sexuální orientace, náboženského nebo politického smýšlení. Pokud neexistuje tato rovnost, nastává diskriminace.  Diskriminace je rozlišování, omezení nebo odnětí práv určité kategorii obyvatel pro její pohlaví, rasu, národnost, náboženství, třídní nebo politickou příslušnost. = rozlišování, které někoho poškozuje = neuznávání rovnosti jednoho člověka s druhými = omezování nebo popírání práv určitých kategorií obyvatelstva – Jaké způsoby diskriminace jsou podle vás nejčastější?  Rovné příležitosti = rovné, tedy nediskriminační podmínky pro všechny – Máte dostatek informací o problematice rovných příležitostí mužů a žen? – Kde byste takové informace hledali? Rovnost všech občanů a občanek České republiky je deklarována zejména v Listině základních práv a svobod. § Listina základních práv a svobod, článek 3 odstavec 1: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“ V našem každodenním životě se s diskriminací na základě pohlaví setkáváme poměrně často. Bohužel se týká především znevýhodňování žen vůči mužům. Hlavními formami diskriminace, se kterými se ženy a také muži setkávají, jsou zejména: – nerovný přístup ke vzdělání – nerovná rozdělení práv a povinností v rodině – nerovný podíl účasti v politice – diskriminace před vstupem do zaměstnání (diskriminační inzeráty, diskriminační přijímací řízení) – diskriminace v zaměstnání (platová nerovnost, nerovné pracovní podmínky, sexuální obtěžování)

Platová diskriminace I když dochází k diskriminaci žen i mužů, ve většině případů jsou diskriminovány ženy. Nejpatrnější nerovností mezi muži a ženami je nerovnost platová, v porov-

18

nání s muži mají totiž ženy až o 40% menší mzdu (viz následující tabulka). Procentuální rozdíl mezi průměrnou mzdou mužů a žen v České republice v roce 2006 dosahoval bezmála 25%, což byl výsledek výrazně nad 15% průměrem Evropské unie (zdroj: Eurostat, 2005; Život žen a mužů, ČSÚ, 2006). Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních zaměstnaneckých tříd (KZAM) v roce 2006 (zdroj: Zaostřeno na ženy a muže, ČSÚ, 2006) Zaměstnání Celkem

Průměrné hrubé měsíční mzdy celkem

ženy

muži

ženy/muži v %

22 908

19 305

25 593

75,4

Profesní a zaměstnanecké skupiny (KZAM): 1

zákonodárci, vedoucí pracovníci

46 840

32 264

53 836

59,9

2

vědečtí a odborní duševní pracovníci

30 501

26 113

35 679

73,2

3

techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci

25 124

21 616

29 107

74,3

4

nižší administrativní pracovníci

18 462

17 462

21 266

82,1

5

pracovníci ve službách a obchodě

14 556

12 906

17 167

75,2

6

kvalif. dělníci v zemědělství, lesnictví a rybolovu

15 156

14 268

15 951

89,4

7

řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé

18 955

13 948

19 938

70,0

8

obsluha strojů a zařízení

18 493

15 192

19 790

76,8

9

pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

12 898

11 556

14 576

79,3

Ačkoli se hovoří o stále lepším postavení žen ve společnosti, pravdou je, že za posledních deset let rozdíl mezi platy žen a mužů neklesl a v ČR se dokonce mírně zvýšil. Z výše uvedené statistiky mohou vyplývat dva závěry: buď vydělávají ženy na stejných pozicích méně peněz nežli muži, anebo se ženy nedostávají na lépe placené pozice – ve skutečnosti dochází k obojímu. A to přesto, že je v České republice je ze zákona zakázáno dávat za vykonání stejné práce různé platové ohodnocení. Tento zákon se však často obchází tím, že místo pro muže a místo pro ženu je jinak pojmenováno. § Zákoník práce, 262/2006 Sb., § 16, odstavec 1: „Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.“ Do 1. 1. 2007 upravoval rovnost odměňování Zákon o platu z roku 1991, ten byl ale účinností nového Zákoníku práce zrušen. – Co je příčinou takovéto zřejmé diskriminace? – Proč firmy ženy hůře platí a proč ženy nastupují do hůře placených odvětví?

19

Diskriminace při vzdělávání

Diskriminace při přijímacím pohovoru

Nerovnosti mezi ženami a muži se začínají formovat již na prvních stupních vzdělávacího systému. Výzkumy poukazují na rozdílný přístup k chlapcům a dívkám při výchově a vzdělávání mimo rodinu. Dívky jsou směřovány k určitým povoláním (např. učitelka, švadlena, kadeřnice, zdravotní sestra) a navzdory individuálním předpokladům jsou zrazovány od tradičně mužských oborů (např. fyzik, správce sítě, stavební inženýr, truhlář). Na vysokých školách studovalo v roce 2005/06 téměř shodný počet žen a mužů, odlišnosti se ale projevily v konkrétních studovaných oborech.

Zaměstnavatelé předpokládají, že žena se na rozdíl od muže odebere na rodičovskou dovolenou, bude doma s nemocným dítětem a po práci se bude věnovat péči o domácnost a děti. Velký vliv má také stereotypní pohled na pracovní schopnosti žen (např. předpoklad, že ženy jsou dobré kuchařky a účetní, ale v technických oblastech a odpovědnějších funkcích jsou údajně méně schopné), kvůli kterým jsou diskriminovány jak ve vzdělávacím procesu, tak při žádání o zaměstnání. Při přijímacím pohovoru zaměstnavatel často u žen zjišťuje věk, počet dětí a plány v soukromém životě, ačkoliv by ho tyto údaje neměly zajímat a otázky by měly být zaměřeny na kvalifikační předpoklady a praxi uchazečky o zaměstnání. Na základě takto zjištěných dat ze soukromí ženy většinou dochází k diskriminaci (například malá úspěšnost mladých žen při žádání o práci vzhledem ke stereotypní představě, že žena ve věku 25–35 let se jistě bude brzy chtít stát matkou a způsobí tak problémy svému zaměstnavateli). Přitom tímto přístupem dochází k porušování zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce.

Studenti/studentky vysokých škol podle oborů studia v akademickém roce 2005/06 (zdroj: Zaostřeno na ženy a muže, ČSÚ, IIE, 2007) 100% 80% muži

60%

ženy

40% 20% 0%

e y y ní dy dy dy dy dy uk é uk v v .p na um ív .v na év c é r ní n a a k a o k d e s s e ic áv et ro dy dy en Pr ía l tu v av Pí chn ku c. ole év lstv Te ké a k p e o c t i c s i m n ky mi u far ía es au no a, i tn o -l .a ko an gik an a E lsk o y k m g d d , lé Hu da V m tví Pe Ze tnic o rav Zd

Právě ve školství, které by se zdánlivě dalo považovat za obor, kde mají ženy a muži rovné příležitosti, k diskriminaci často dochází. Na základních a středních školách je převaha učitelek, zatímco na vysokých školách převažují muži. „Čím vyšší pedagogickou hodnost vyučující na VŠ mají, tím je mezi nimi zastoupení žen nižší: mezi asistenty je jich 50,7%, mezi odbornými asistenty 42,8%, mezi docenty 25,6% a mezi profesory 12,1%.“ (zdroj: Ženy a muži v datech, ČSÚ, MPSV, 2005) – Proč si myslíte, že ke zmíněné situaci ve školství dochází? – Myslíte si, že v průběhu výchovy a vzdělávání dochází i k diskriminaci mužů? Jakým způsobem?

20

Nerovné postavení žen a mužů ve vzdělání je často umocněno genderovými stereotypy v jazyce.

§ Zákon o zaměstnanosti, 435/2004, §4, odstavec 2: „Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.“ § Zákoník práce, 65/1965 Sb. (ke dni 1.10.2004), §1, odstavec 4: „ V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace…“ (dále stejné znění jako v zákoně o zaměstnanosti) – Zkuste sehrát přijímací pohovor do zaměstnání tak, aby byl diskriminující, a naopak, aby byl korektní.

Diskriminační inzeráty I přes zákon o zaměstnanosti se poměrně často setkáváme s diskriminačními inzeráty. Jsou to takové inzeráty, které se při nabídce zaměstnání obrací buď přímo na ženy nebo na muže a tím diskriminují druhé pohlaví. Například: „Hledáme manažera, vedoucího marketingu, prodavačku, sekretářku, uklízečku.“, či přímo: „Hledáme mladého muže bez závazků, ženu s odrostlými dětmi.“ Některé inzeráty diskriminují nepřímo, například: „Požadujeme maximální časovou flexibilitu, nabízíme práci v mladém dynamickém kolektivu.“ Z uvedeného inzerátu je zřejmé, že se

21

bude nejspíše jednat o práci pro mladé muže bez závazků. Oproti jiným formám diskriminace, které se poměrně špatně dokazují, se lze diskriminačním inzerátům relativně jednoduše bránit. Stačí upozornit příslušný Úřad práce, který může zaměstnavateli, jenž takový inzerát používá, udělit pokutu. 1) Inzeráty ve většině případů diskriminují ženy. Muže v případech, pokud se jedná o zaměstnání, která jsou „tradičně“ určována ženám (viz obr. vpravo). 2) „Hledáme mladého komunikativního muže, příjemného vzhledu a vystupování pro kuchyňské studio jako prodavač-vedoucí. Nadstandardní platové ohodnocení. Pracoviště v Brně.“ (zdroj: Jobservis rádia Hey!, 10. 5. 2004) 3) Diskriminační inzeráty přímo směřují muže a ženy ucházející se o zaměstnání k určitému typu výběru: „Společnost působící v oblasti prodeje, pronájmu a servisu stavebních strojů hledá do svého týmu vhodnou kandidátku na pozici fakturantka“ nebo „Společnost ICZ a.s. hledá pro divizi Private nového kolegu na pozici konzultant – analytik.“ (zdroj: Jobs.cz, 3. 2. 2008) Diskriminačními inzeráty samozřejmě nejsou inzeráty typu: „Hledáme ženu do pěveckého sboru, mladšího muže pro obsazení do filmu.“, protože těžko může mladého studenta hrát ve filmu starší žena. Na tyto případy zákoník práce také pamatuje: § Zákoník práce, 262/2006 Sb., § 16, odstavec 3: „Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.“ – Najdete další zaměstnání, která by mohla vykonávat pouze žena či muž?

Diskriminace v zaměstnání Kromě rozdílu ve finančním ohodnocení žen a mužů na identických pracovních pozicích je diskriminací také rozdíl v přidělování tzv. bonusů a zaměstnaneckých výhod (služební auto, služební mobilní telefon, příspěvek na stavební spoření apod.).

22

Dalším příkladem diskriminace v zaměstnání je rozdíl v pracovních podmínkách poskytnutým mužům a ženám. Mezi pracovní podmínky patří například pracovní doba, pracovní režimy, práce přesčas, pracovní pohotovost, překážky v práci, určování a poskytování dovolené, péče o kvalifikaci a bezpečnost práce, právo zaměstnané osoby na informace, podmínky pro vykonávání práce. Mezi porušování rovných pracovních podmínek spadá například i nepřítomnost dámských toalet na pracovišti. Zde hovoří opět jasně zákoník práce: § Zákoník práce, 262/2006 Sb., § 16, odstavec 1: „Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.“ V tomto odstavci je zmíněn také postup v zaměstnání. Není tomu tak náhodou, i v této oblasti jsou často ženy diskriminovány. Mnoho vedoucích pracovníků i pracovnic nedůvěřuje ženám co se týče pracovních výkonů a zodpovědnosti. Přitom tyto předsudky nejsou nijak podložené. Odsuzování člověka pouze na základě jeho pohlaví se nazývá sexismus. – Setkali jste se s projevy sexismu? S jakou formou nejčastěji? Další specifickou oblastí diskriminace v zaměstnání je sexuální obtěžování, které se týká mužů i žen. Jedná se o sexuální návrhy, jejichž odmítnutí má pro oběť negativní dopady v zaměstnání či jakékoliv jiné chování se sexuálním podtextem (sexuálně zabarvené vtipy, posílání pornografických obrázků emailem, narážky na soukromý intimní život apod.), které je dané osobě nepříjemné. Obtěžování přichází často ze strany zaměstnávající či nadřízené osoby, pro oběť je proto těžké se bránit. V každém případě je ale možno sexuální obtěžování žalovat nebo nahlásit na Úřadu práce, protože na tuto formu diskriminace také pamatují zákony: § Zákon o zaměstnanosti, 435/2004, §4, odstavec 9: „Obtěžování z důvodu příslušnosti k pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci.“ § Zákoník práce, 262/2006 Sb., § 16, odstavec 2: „V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje zvláštní právní předpis.“ Speciální tzv. antidiskriminační zákon vymezující pravidla rovného zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací je v současné době projednáván

23

poslaneckou sněmovnou. Poslední verzi, která se značnými problémy prošla politickým vyjednáváním, odsoudilo k dalšímu nezdaru a nejistému začátku platnosti veto prezidenta ČR na jaře 2008. Tento zákon by měl zajistit ochranu proti diskriminaci v rozsahu, který garantují směrnice EU a měl být součástí české legislativy již roku 2004, jako podmínka vstupu země do EU. Z tohoto důvodu již byla proti České republice Evropskou komisí zahájena čtyři řízení o porušení smlouvy.

Nerovná rozdělení práv a povinností v rodině Jednou z největších příčin diskriminace žen je nerovnoměrně rozdělená péče o dítě. Již byl zmíněn zažitý a stereotypní předpoklad, že žena se na rozdíl od muže odebere na rodičovskou dovolenou, bude zůstávat doma s nemocným potomkem a po práci se bude věnovat péči o domácnost a děti. Tento stav je pro ženu na pracovním trhu velkým handicapem. Naproti tomu jsou muži také diskriminováni, neboť se předem předpokládá, že se péče o dítě nebudou účastnit, a leží na nich břímě finančního zabezpečení rodiny. Současná situace tedy ztěžuje mužům možnost starat se o dítě, a to nejen z důvodů finančních, ale také kvůli obavám z posměchu a z diskriminace v zaměstnání. Muži, který čerpá rodičovskou dovolenou, může být znesnadněn další postup či odnímány platové výhody.

V praxi to znamená, že rodičovskou dovolenou může čerpat jak otec, tak matka (a dokonce i oba zároveň). Rodičovský příspěvek však nenáleží otci po dobu, kdy matka pobírá peněžitou pomoc v mateřství (po dobu tzv. mateřské dovolené). V případě obou rodičů na rodičovské dovolené může rodičovský příspěvek pobírat pouze jeden z nich. Od 1. ledna 2004 si může rodič na rodičovské dovolené přivydělat libovolnou částku, přitom ale trvá povinnost zajistit trvalou péči o dítě, neboť na státní zařízení péče o děti předškolního věku, má nárok jenom po dobu 4 dnů v měsíci, pokud se jedná o dítě mladší tří let. Rodičovský příspěvek je od 1. ledna 2007 stanoven ve třech výších, které jsou vypláceny podle délky čerpání příspěvku. Ve zvýšené rodiče čerpající částku do dvou let věku dítěte (11 400 Kč), základní pro matku nebo otce, kteří se rozhodnou zůstat na rodičovské dovolené po dobu tří let (7 600 Kč) a snížené výši pro rodiče kteří si zvolí čtyřletou rodičovskou dovolenou (3 800 Kč) (zdroj: MPSV, 2007). Jak je patrné z uvedeného mezinárodního srovnání (viz následující tabulka), pro ženy v České republice přináší mateřství výrazný pokles pracovní aktivity, oproti realitě většiny ostatních evropských států. Míra zaměstnanosti žen a mužů podle počtu nezletilých dětí (čtvrté čtvrtletí roku 2005), zdroj: Zaostřeno na ženy a muže, ČSÚ Eurostat, 2007. Země

Ženy 20–49 let 1 dítě

Jednou z možností, jak by se mohl otec podílet na výchově dětí, je čerpání tzv. rodičovské dovolené. Rodičovská dovolená pro obě pohlaví byla v ČR zavedena až v roce 2001. Upravuje ji zákoník práce: § Zákoník práce, 262/2006 Sb., §196 – Rodičovská dovolená: „K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.“

24

2 děti

Muži 20–49 let 3 a více dětí

1 dítě

2 děti

3 a více dětí

Belgie

70,5

75,9

50,9

88,9

92,4

88,2

Česká republika

65,4

58,7

31,3

91,4

94,4

84,8

Německo

64,6

55,8

37,4

88,1

90,1

82,9

Řecko

57,8

56,4

51,8

93,1

96,4

95,0

Španělsko

59,9

56,1

47,1

90,4

93,2

90,4

Francie

71,5

69,3

45,0

87,5

91,7

87,8

Itálie

56,7

50,8

38,6

90,0

93,2

91,1

Kypr

69,3

71,7

54,3

87,3

94,6

98,8

Lotyšsko

73,0

75,0

48,3

92,2

91,2

88,1

Lucembursko

68,8

62,2

44,6

93,0

97,0

96,0

Maďarsko

60,8

51,7

20,7

83,0

87,0

70,1

Nizozemsko

75,6

74,1

62,5

93,6

94,8

92,5

Rakousko

76,4

66,3

49,4

91,8

94,5

88,7

Polsko

65,4

59,4

50,8

81,3

86,1

82,5

Portugalsko

76,9

74,3

54,5

90,5

93,5

85,3

Slovinsko

81,9

85,3

74,7

91,1

95,7

91,1

Slovensko

66,7

57,5

33,4

84,5

89,7

71,9

Velká Británie

71,2

66,3

44,6

89,9

92,3

85,9

25

V současnosti v České republice čerpá rodičovskou dovolenou minimum mužů. Český otec tedy zůstává ve většině případů „ekonomickým“ zajišťovatelem rodiny, zatímco žena se výrazně angažuje na poli péče o rodinu. Dá se předpokládat, že podobně jako v jiných evropských zemích bude v ČR v budoucnosti stoupat počet mužů, kteří využijí rodičovskou dovolenou alespoň na pár týdnů po porodu. Zapojení mužů do péče o dítě by mělo vyvolat odpovídají reakce u zaměstnavatelů, kteří by měli vzít na vědomí také rodinný život. – Jak by se podle vás dala současná diskriminující situace řešit? Rozdělením rolí při péči o potomstvo však nerovnosti v rodině nekončí. Tím, že má žena zpravidla nižší plat, se stává na svém muži finančně závislou a vznikají další nerovnosti v rodině. Žena je většinou fyzicky slabší než muž a když se tento fakt spojí s finanční závislostí, vzniká často nerovnováha moci v rodině, kdy muž má zásadní vliv na všechna důležitá rozhodnutí. Samozřejmě může vzniknout i opačná situace. Nerovnováha moci v rodině někdy vede do extrémů, jako například domácí násilí, kdy jsou výrazně pošlapávána základní lidská práva dotčených osob (ve výrazné většině případů žen).

Nerovnost mužů a žen v politickém životě a legislativě Stejně jako se objevuje diskriminace žen v rodině, vzdělání a zaměstnání, tak také dochází k jejich diskriminaci při přístupu ke zdrojům veřejné moci. Spočítámeli podíl žen v politice na všech úrovních, zjistíme, že naprosto všude (vláda, parlament, politické strany, obecní zastupitelstva většiny zejména větších obcí atd.) jsou ženy v menšině. Malému procentu žen zastoupených v těchto institucích se pak zpravidla vymezuje prostor v oblastech sociální a zdravotní péče, školství, problematiky dětí, mládeže a rodiny. V současnosti (jaro 2008) má ČR dvě ministryně (obrany a pro lidská práva a menšiny), což znamená zhruba 11 % žen ve vládě. V poslanecké sněmovně je to 12 % a v senátu 14 %. Česká republika těmito počty zaujímá jedno z posledních míst mezi ostatními členskými státy Evropské unie. – Proč si myslíte, že je malá účast žen v politice? – Jakým způsobem by se tato situace dala řešit? Pokud však v zákonodárných orgánech budou nadále chybět ženy, klesá naděje na významnější posun v problematice rovných příležitostí žen a mužů. Změně tohoto stavu by mohli napomoci také voličky a voliči sami tím, že by dali jasně najevo nepřijatelnost politické strany, která nemá v kandidátce a na předních místech rovně zastoupeny ženy a muže. V České republice sílí diskuse o tzv. kvótách – dočasně uplatňované pozitivní akci podporující ženy zavedením povinnosti pro politické strany umísťovat je na své kandidátské listiny rovným dílem s muži.

26

Odstranění diskriminace Postupem času by legislativa České republiky neměla obsahovat žádné diskriminující zákony, ba naopak, měla by účinně diskriminaci zabraňovat. Stejně tak by nemělo docházet k diskriminaci žen při tvoření veřejných rozpočtů. Prostředky z veřejných financí by se měly rovnoměrně vynakládat na zabezpečování potřeb a zájmů jak mužů, tak žen. V současné době je jediný významný rozdíl mezi mužem a ženou před zákonem ten, že zákon chrání ženy v těhotenství a mateřství. Ale i tyto rozdíly jsou přehodnocovány, zda nediskriminují muže nebo dokonce ženy samotné v jejich samostatné volbě. Tak došlo například k této změně zákoníku práce: § K 1.10.2004 se ze zákoníku práce, 65/1965 Sb, §150 vypouští věta: „Ženy nesmějí být též zaměstnávány pracemi, které jsou pro ně fyzicky nepřiměřené nebo škodí jejich organizmu, zejména pracemi, které ohrožují jejich mateřské poslání.“ – Myslíte si, že zakotvení antidiskriminačních zákonů v legislativě je důležité? A proč? – Jaký zákon byste navrhli vy? – Vyhledejte si co znamenají termíny zavádějící genderovou rovnost „gender mainstreaming“ a „gender budgeting“. Žádný člověk by neměl zůstat lhostejný k projevům diskriminace či sexismu ve svém okolí. Lidé by měli mít dostatek informací o svých právech a postupech při obraně proti diskriminaci. Základem naší obrany by mělo být heslo „Začít se bránit!“. Diskriminaci v zaměstnání i při přijímacím pohovoru se můžeme aktivně bránit např. tím, že budeme po zaměstnavateli žádat vysvětlení a nápravu. Byl-li porušen zákon, můžeme se domáhat nápravy a zadostiučinění za pomoci soudu. O více informací lze žádat Ministerstvo práce a sociálních věcí, Veřejného ochránce práv (ombudsman) a různé neziskové a nevládní organizace, které se tématem rovnosti žen a mužů zabývají (např. pražské Gender Studies, o. p. s., které provozuje bezplatnou právní poradnu pro oběti diskriminace založené na pohlaví). Obecná změna stávající situace, která diskriminuje ženy i muže, je obtížná, ale ne nemožná. V České republice i ostatních zemích Evropy je patrný posun k lepšímu, jak v oblasti zaměstnání, tak i vzdělávání žen. Základem pro změnu je zejména: – – – – – –

odsouzení sexismu aktivní odpor proti diskriminaci zvýšení informovanosti laické i odborné veřejnosti nestereotypní model péče o dítě, rodinu a domácnost vytvoření podmínek pro možnost sladění rodinného a pracovního života rovné zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech naší legislativy

27

Kam pro radu a pomoc: • •

• • • •

Gender Studies, o. p. s., Gorazdova 20, 120 00 Praha 2, tel./fax: 224 915 666, e-mail: [email protected], http://www.pulnapul.cz, http://rovneprilezitosti.ecn.cz Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Ječná 7, 120 00 Praha 2 – Nové Město, tel.: 224 829 087, e-mail: [email protected], http://www.poradna-prava.cz, http://www.diskriminace.cz Veřejný ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno, tel.: 542 542 888, e-mail: [email protected], http://www.ochrance.cz Český helsinský výbor, Štefánikova 21, 150 00 Praha 5, tel.: 257 221 141, e-mail: [email protected], http://www.helcom.cz APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství, Šmilovského 5, 120 00 Praha 2 tel./fax: 222 513 099, e-mail: [email protected], http://www.aperio.cz Fórum 50 %, Plzeňská 846/66, 150 00 Praha 5, tel.: 257 216 170, e-mail: [email protected], http://www.padesatprocent.cz

Použitá literatura: [1] Rovné příležitosti žen a mužů v zaměstnání – M. Huňková, K. Rytířová, J. Navrátilová (NESEHNUTÍ Brno, 2003) [2] Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání – L. Jarkovská (NESEHNUTÍ Brno, 2003) [3] http://www.mpsv.cz – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů [4] http://europa.eu.int/comm/eurostat/ – Eurostat (statistický úřad Evropské komise) [5] http://www.genderonline.cz – časopis Gender/rovné příležitosti/výzkum [6] http://zpravodaj.feminismus.cz – Zpravodaj Rovné příležitosti do firem Další zajímavá literatura k tématu: [1] Aktivní otcovství – eds. L. Sedláček, K. Plesková (NESEHNUTÍ Brno, 2008) [2] Příručka na cestu k rovnosti žen a mužů – C. Asklöf, B. Hedman, H. Strandberg, K. E. Wenander (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2003) [3] Česká politika: Ženy v labyrintu mužů? – P. Rakušanová (Fórum 50 %, 2006) [4] Sexualizovaná realita pracovních vztahů: Analýza sexuálního obtěžování v ČR – eds. A. Křížková, H. Maříková, Z. Uhde (Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2006) [5] Rovné příležitosti jako konkurenční výhoda – H. Velíšková (Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů a Gender Studies, 2007) [6] Diskriminace a právo – I. Spoustová, B. Havelková, E. Fialová (Gender Studies, o. p. s., 2007) ad.

28

Násilí páchané na ženách Informace v této kapitole se budou týkat násilí. Nepůjde o násilí, které ohrožuje nás všechny (bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti apod.), ale o specifické druhy násilí, které ohrožují především ženy v různých částech světa – v rozvojových zemích stejně jako ve vyspělých západních státech. Toto násilí má řadu podob a jeho hlavní příčinou je nerovné postavení žen a mužů v různých společnostech a kulturách a nerovnováha moci v jejich vzájemném soužití. – V důsledku násilí na základě pohlaví je na celém světě zabito nebo zraněno více žen ve věku 15–44 let, než kolik zemře na rakovinu, malárii, dopravní nehody.* – Každá třetí žena v ČR zažila během svého života násilí ze strany svého partnera (zdroj: výzkum Sociologického ústavu AV ČR, 2004) – 70% ženských obětí vražd je zabito svými partnery.* – Každým rokem se stávají obětí obchodu s lidmi asi dva miliony dívek ve věku 5 až 15 let.* – Každý rok jsou dva miliony dívek ohroženy ženskou obřízkou.* (*zdroj: Amnesty International) § Dle článku 1 deklarace OSN o postavení žen z roku 1993 je násilí páchané na ženách definováno jako „jakýkoliv rodově podmíněný násilný čin, který vede, anebo který by mohl vést k fyzické, sexuální či psychické újmě, anebo zranění žen, včetně vyhrožování těmito činy, zastrašování anebo svévolnému omezování svobody, a to ve veřejném či soukromém životě“. Násilí páchané na ženách se do určité míry vyvinulo ze systému genderových rolí, podle kterých jsou muži nadřazeni ženám. Myšlenka dominance mužů (dokonce až vlastnictví žen muži) vládne ve většině společností a kultur a odráží se v jejich zákonech a zvycích. Podle toho by se násilí nemělo považovat za nenormální, ale za jakési pokračování víry, která mužům garantuje právo kontrolovat chování ženy. Abychom mohli zabránit násilí páchanému na ženách, musíme se snažit o změnu našeho myšlení. Například věta jako „Ona si o to znásilnění koledovala už jenom tím, jakou měla minisukni“, je nesmysl a dělá z ženy viníka násilného činu, přičemž ve skutečnosti má vždy veškerou zodpovědnost za znásilnění pachatel. Když přijde někdo na policii s tím, že mu ukradli nový mercedes, policisté mu také neřeknou: „A proč se divíte, že Vám ukradli auto. To jste si holt neměl kupovat takový pěkný automobil.“

Nejčastější formy násilí páchaného na ženách: domácí násilí, obchod s lidmi (ženami), znásilnění, ženská obřízka V případě České republiky se jedná zejména o domácí násilí mezi partnery, kdy jsou ženy obětí ve více než 90 % případů.

29

Domácí násilí Tímto pojmem se označuje fyzické, psychické a sexuální násilí mezi partnery, které se odehrává v soukromí, je opakované a má stupňující se tendenci. Zahrnuje veškeré násilí, které probíhá za zdmi domova. Může směřovat nejen k partnerům/partnerkám a manželům/manželkám, ale i ke starým lidem, dětem a zdravotně postiženým. Vyskytuje se zejména v případech, kdy lze konstatovat nerovnováhu moci (např. jedna osoba je fyzicky silnější, ozbrojená, anebo na rozdíl od druhé disponuje financemi). § Zásadní zlom v české legislativě týkající se oblasti domácího násilí nastal 1. 6. 2004, kdy vstoupila v účinnost novela trestního zákona (zákon č. 91/2004 Sb.), která v § 215a – Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě nebo osoby blízké zavádí trestnost domácího násilí: „Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán spáchá-li čin (…) zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách nebo pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu.“ Pojem týrání, zavedený již v ustanovení § 215 – Týrání svěřené osoby, byl do soudní praxe zaveden jako úmyslné zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří (může jít o bití, pálení či jiné tělesné poškozování, ale i psychické a sexuální násilí, vydírání nebo zneužívání, vyhrožování, nucení k ponižujícím úsluhám nebo jiným činnostem, kterou týranou osobou neúměrně fyzicky nebo psychicky zatěžují). K tomu je třeba uvést, že trvalost pachatelova jednání je nutno posuzovat v závislosti na intenzitě zlého nakládání. Nevyžaduje se, aby šlo o jednání soustavné nebo trvající delší dobu, stejně jako nemusí nutně vzniknout následky na zdraví (zdroj: http://www.mvcr.cz/nasili/default.htm). 1. ledna poté vstoupil v platnost nový zákon ze dne 14. března 2006 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. S ním přichází i novinka v oblasti ochrany před domácím násilím, kterou je institut vykázání pachatele. Policie tak má možnost pachatele či pachatelku domácího násilí vykázat ze společného obydlí a jeho bezprostředního okolí, aby nedocházelo k dalšímu ohrožování oběti a ta tak měla možnost svou situaci řešit. Pachatel/ka je vykázán/a na dobu 10 dní. Otázkou zůstává, proč oběti nevyhledají pomoc samy nebo nezažalují násilníka a raději ze strachu volí variantu zůstat a přetrpět. Důvodem může být starost o děti, strach z násilníka, nedůvěra okolí apod., ale dost často rovněž fakt, že nevědí, kam by šly. V České republice je totiž zatím nedostatek azylových zařízení s utajenou adresou, kde by byly oběti opravdu v bezpečí. Mnohdy navíc bývají ke svému partnerovi velmi citově vázané.

30

Problém silné citové vazby oběti na pachatele vysvětluje tzv. Stockholmský syndrom – byl popsán v sedmdesátých letech dvacátého století v souvislosti s přepadením banky, při němž útočníci zadržovali po několik dní rukojmí. Tento jev spočívá ve vytvoření silné emocionální vazby mezi násilníkem a jeho obětí. Jde o identifikaci oběti s jednáním násilníka, kdy se oběť snaží zavděčit svému trýzniteli, pomáhat mu a chránit jej, čímž si podvědomě vykupuje jeho shovívavost a ochranu svého života. Stockholmský syndrom se vyskytuje především u těch případů domácího násilí, kdy je oběť vystavena mimořádně silnému mocenskému působení násilníka, vůči němuž nemá prakticky žádnou možnost obrany. Mezi předpoklady existence Stockholmského syndromu patří: – život oběti se nachází v permanentním a intenzivním ohrožení – oběť žije s intenzivním pocitem, že nemá možnost úniku – izolace od lidí – přechodná náklonnost násilníka (drobné dárečky, pozornosti) – Představte si, že se svou tříletou dcerou jdete do banky vyzvednout si peníze, když náhle dva maskovaní a ozbrojení lupiči zařvou na celou banku: „Všichni si lehnou na zem!“. Jeden míří na úředníka za přepážkou a vyžaduje peníze. Druhý míří na vás. Náhle jsou z venku slyšet policejní sirény a lupiči jsou v pasti. Rozhodnou se, že vezmou všechny zákazníky banky jako rukojmí, s tím, že jestli policie nevyhoví jejich požadavkům, tak vás zastřelí. – Nyní si promyslete: Jak byste se cítili? Co byste si mysleli? Co byste udělali? Jak byste se chovali k útočníkům? Možnost řešení bezvýchodné situace oběti žijící s násilníkem v jedné domácnosti nabízí právě institut vykázání pachatele, kdy pachatel musí opustit společnou domácnost a je tzv. vykázán z cesty oběti, kdy se k ní nesmí přiblížit. V Nizozemí neexistuje speciální zákon o domácím násilí, základní trestní sazba se však zvýší o jednu třetinu, jestliže je obětí matka, otec, manželka či manžel nebo dítě. Především zásluhou lepší informovanosti odborné i laické veřejnosti o specifikách a možnostech řešení domácího násilí se zkracuje doba, kdy se oběti rozhodnou­ hledat řešení pro svoji situaci. Potvrzuje to i analýza Bílá místa v péči o oběti domácího násilí, kterou v roce 2007 po ročním monitoringu v Jihomoravském kraji zpracovalo občanské sdružení Liga lidských práv (projekt Persefona). Na základě dotazníků vyplněných 359 klientkami/klienty poraden pro oběti domácího násilí (97,2% žen a 2,8% mužů) se průměrná délka násilného vztahu pohybuje kolem šesti let. „Polovina klientek situaci začíná řešit cca do 4 let od výskytu násilí (jeho uvědomění si) ve vztahu. Bohužel jsou vztahy, v nichž násilí existuje 20 až 40 let.“

31

– Ekonomické násilí – snaha o zamezení možnosti oběti disponovat finančními prostředky např. zabavení celé její výplaty či zabránění oběti vykonávat práci a získat peníze legální cestou. – Většinou dochází ke kombinaci různých druhů výše popsaných forem domácího násilí.

200

počet impulsů

Zastoupení jednotlivých impulsů k vyhledání odborné pomoci (zdroj: výše zmíněná analýza)

150

Mýty o domácím násilí

100

(zdroj: publikace Konať proti násiliu na ženách, vydaly organizace ProFamilia a ASPEKT, 2000)

187 (54,7 %)

50

96 (28 %) 58 (17 %) 16 (4,7 %)

0 nečekaně brutální útok

násilí se obrátilo proti dětem

32 (9,4 %) pachatel oběť vyhodil z bytu

rozhodnutí zrálo delší dobu

typy impulsů jiné

Formy domácího násilí: – Fyzické násilí – strkání, fackování, bití pěstmi, tahání za vlasy, pálení cigaretou, kopání, smýkání, ohrožování zbraní, nožem, házení předměty, tlučení hlavou oběti o stěnu, demolice majetku atd. Tato nejčastější forma násilí může být směřována např. i proti oblíbenému domácímu zvířeti jako varování oběti, co ji může potkat. – Psychické násilí – citové a slovní týrání, zesměšňování na veřejnosti, shazování, odpírání stravy či spánku, výslechy, ovlivňování dětí nebo vyhrožování sebevraždou atd. Při této formě domácího násilí násilník neustále vzbuzuje ve své oběti strach, kontroluje ji, pronásleduje atd. – Sexuální násilí – všechny sexuální činy, které jsou na oběti vynucované např. znásilnění, vkládání různých předmětů do pochvy, nucení k nepříjemným sexuálním praktikám. – Sociální násilí – cílem je především izolování oběti, např. zákaz „…ta žehlička mě popálila úplně náhodou, celkem třikrát. styku s rodinou, přáteli, zabloko– Bojí se říct pravdu. Vy nemusíte.“ Tak zněl text plakátu, vání telefonu, zamykání, zákaz který byl vytištěn v rámci celorepublikové Kampaně proti chodit do zaměstnání, přesné stadomácímu násilí na ženách (2003–2004), jejímž základním novení povolené doby návratu, mottem byla výzva k netoleranci násilí – „Netečnost přičemž při jejím přesáhnutí byť pomáhá násilníkům“. o minutu následuje trest.

32

1. To není násilí, ti dva se jen hádají. Při hádce jde většinou o konflikt zájmů a každá ze zúčastněných stran se pokouší prosadit svoje zájmy. Pokud je mezi nimi nerovnost síly a moci (např. jedna osoba je fyzicky silnější, ozbrojená, anebo disponuje financemi), vzniká nebezpečí, že silnější strana zneužije svoji převahu na prosazení svých zájmů. Tehdy se hádka mění na násilí. 2. Násilí se vyskytuje pouze v problémových rodinách. Násilí může postihnout každou ženu nezávisle na příslušnosti k sociální vrstvě, kultuře a náboženství a nezávisle na věku. Dojem, že násilí se týká jen „problémových“ rodin, vzniká proto, že v některých skupinách společnosti se násilí utajuje více než v jiných. Pro ženy z těch skupin, kde je povídání o zážitcích s násilím zapovězeno, je proto ještě těžší hledat a získat pomoc. Pro mnoho žen má zveřejnění násilí závažné důsledky, např. může utrpět pověst rodiny, muž může ztratit zaměstnání, u cizinek může být ohroženo povolení pobytu. Starší ženy mají menší šanci na začátek „nového“ života, zdravotně postižené ženy si uvědomují, že nemají skoro žádnou jinou možnost, než snášet násilnického partnera. 3. Násilí v rodině je soukromá záležitost. Násilí mezi partnery nesmí být chápáno jako soukromá záležitost za zavřenými dveřmi, ale jako jev ohrožující celou společnost. Násilné činy jsou podle našich zákonů trestné bez ohledu na to, zda jsou páchané v rodině či mimo ni. 4. Ženy si jen vymýšlí, aby získaly byt anebo výhody při rozvodu. Skutečnost je taková, že skryté násilí při násilných činech v rodině vysoko převyšuje nahlášené případy. Ženy násilí mnohem častěji utajují nebo bagatelizují, než aby v tomto směru přeháněly. 5. Ženy chtějí být týrané, jinak by přece násilníka opustily. Ženy, které zažívají násilí, zkouší vše možné, aby změnily situaci. Chtějí, aby násilí přestalo, často si však přejí zároveň udržet vztah či manželství. Někteří muži kontrolují své ženy tak, že se ženy bojí hovořit s někým o tom, co zažívají. Ne všechny ženy se můžou uchýlit k příbuzným nebo známým. Bojí se, protože ani tam nejsou v bezpečí. Mnohé ženy nemají peníze a nevědí, kam by se mohly obrátit. Většina žen má strach z budoucnosti, ze zhoršení finanční situace, ze ztráty přístřeší.

33

6. Ženy provokují násilí nebo si ho nějakým způsobem zaslouží. Za „provokaci“ bývá často označeno už to, že žena přijde o něco později z práce, má na něco vlastní názor, navštíví svou přítelkyni nebo si dovolí muže kritizovat. I ženy, které usilují o to být „perfektní“, bývají týrané. Jakýkoliv důvod (ať už skutečný či smyšlený) však opakované násilí omlouvat nemůže. Za násilné chování je vždy plně odpovědný násilník. 7. Ženy si samy vybírají partnery, kteří je týrají. Žádná žena nechce, aby ji někdo bil, znásilňoval nebo vraždil. Na začátku vztahu tyrani obvykle ještě nesahají po násilných prostředcích. Násilné jednání většinou začíná po určitém čase soužití. Šílená zamilovanost se postupně mění v šílenou žárlivost, ubezpečování „Jsem do tebe zblázněný“ se mění na tvrzení „Mám právo na tebe i na tvoje tělo“. 8. Muži týrají ženy, protože sami v dětství zažili násilí. Zážitky z dětství mají různé následky. Někdy mohou jednání vysvětlit, ale nikdy ho nemohou ospravedlnit. Muži, kteří násilí v dětství zažili, se násilníky mohou stát, negativní zkušenosti však mohou vést i k odmítavému postoji vůči násilí. Násilí v dětství automaticky neznamená, že by bludný kruh násilí musel nevyhnutelně pokračovat. 9. Základní příčinou mužského násilí je alkoholismus nebo drogy. Alkohol a drogy nejsou příčinou násilí a ani nemohou být jeho omluvou. Jsou jen určitým stimulátorem – odbourávají zábrany, a proto se impulsy agresivity zesilují. 10. Muži týrají ženy proto, že nedokážou vyjádřit své city jiným způsobem. Násilné činy v soukromé sféře se všeobecně chápou jako čistě afektované jednání – muž jednoduše někdy „vybuchne“. Tento argument přehlíží skutečnost, že násilné jednání je zpravidla výběrové. Muži ani ve stavu silného afektu neudeří například svého šéfa, svou ženu však často ano. – Jak byste se zachovali, když byste již poněkolikáté z bytu sousedů slyšeli velký křik a pláč a měli jste pocit, že se jedná o domácí násilí? – Jak byste se zachovali, když by se vám kamarádka/kamarád svěřili s tím, že jsou obětí domácího násilí? Kam pro radu a pomoc: • • • •

34

KOORDONA – Koalice organizací proti domácímu násilí, http://www.koordona.cz Magdalenium, nonstop linka pomoci: 776 718 459, e-mail: [email protected], http://www.magdalenium.cz Persefona o. s., Jiráskova 8, 602 00 Brno, tel.: 545 245 996, linka pomoci: 737 834 345 (každý den 9:00–17:00 hod.), e-mail: [email protected], http://www.persefona.cz proFem, o. p. s. – projekt AdvoCats for Women, Plzeňská 66, 150 00 Praha 5, tel./fax: 224 917 224, linka pomoci: 224 910 744 (st 18:30–20:30 hod.), e-mail: [email protected], http://www.profem.cz

• • •

•

Psychosociální centrum Acorus, nonstop linka pomoci: 283 892 772, e-mail: [email protected], http://www.acorus.cz ROSA, o. s., Podolská 25, 147 00 Praha 4, tel./fax: 241 432 466, linka pomoci: 602 246 102 (po–pá: 15:00–18:00 hod.), e-mail: [email protected], http://www.rosa-os.cz Bílý kruh bezpečí, Slovinská 41, 612 00 Brno, tel.: 541 218 122, nonstop linka pomoci DONA: 251 511 313, e-mail: [email protected], – další poradny v Plzni, Praze, Pardubicích, Olomouci, Ostravě, http://www.bkb.cz, http://www.domacinasili.cz Sdružení Linka bezpečí, Ústavní 91/95, 181 21 Praha 8, nonstop linka pomoci zdarma: 800 155 555, e-mail: [email protected], http://www.linkabezpeci.cz

Obchod se ženami § Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi, zvláště se ženami a dětmi doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, který ČR podepsala 10. prosince 2002:˝„Obchodováním s lidmi se rozumí najímání, přepravování, převádění, přechovávání nebo přijímání osob na základě vyhrožování, použití síly či jiných forem nátlaku, pomocí únosu, lži, zneužití moci nebo bezmocnosti osoby, případně poskytování či přijímaní finančních prostředků či jiných výhod k získání souhlasu osoby, která má v moci jinou osobu, s úmyslem tuto osobu zneužívat. Zneužíváním se mimo jiné rozumí využívání jiných osob k prostituci či jiným formám sexuálního zneužívání, nucená práce či služby, otroctví či praktiky podobné otroctví, útisk nebo odjímání orgánů.“ Charakteristické znaky obchodu s lidmi (zjednodušení výše uvedené definice): TRANSPORT (odloučení od svého obvyklého prostředí přes hranice i v rámci hranic jednoho státu) DONUCENÍ (násilí, pohrůžka násilí; podvod; zadlužení, dlužní otroctví; zneužití výhodnější mocenské pozice) ZNEUŽÍVÁNÍ (prostituce a jiné formy sexuálního zneužívání, nucené práce a služby, otroctví a praktiky podobné otroctví)

Mýty a stereotypní představy spojené s obchodem s lidmi: 1. Obchod s lidmi je prostituce. Prostituce je jen jedním z účelů, kvůli kterým se s lidmi obchoduje (dalšími jsou např. práce v domácnosti, v průmyslu, žebrota či sňatek). 2. Oběti obchodu s lidmi si svou situaci zavinily samy (byly hloupé, naivní či dokonce špatné už předtím – například prostitutky). Je nutno mít na paměti, že oběti byly zmanipulovány, oklamány a zneužity.

35

3. Obchod s lidmi se týká pouze osob z nižších sociálních vrstev a osob s nízkým vzděláním. Obětí obchodu s lidmi se může stát kdokoliv. 4. Obchod s lidmi je v podstatě ilegální migrace. Jakákoli migrace je vždy dobrovolné rozhodnutí opustit jedno místo a přestěhovat se jinam. Naopak obchodování s lidmi je nedobrovolná forma migrace, kdy je obchodovaná osoba silou, hrozbou, násilím nebo podvodem přinucena k transportu z jednoho místa na druhé.

ukazuje, že metody najímání narůstajícího počtu žen pocházejících ze zemí střední a východní Evropy jsou daleko méně formální, než se obecně předpokládá. Bylo zjištěno, že více než polovina z obětí byla získána přáteli, rodinnými známými a jejich přáteli, nebo dokonce naprosto neformálním způsobem na ulici, na diskotéce nebo v baru. Zkoumání způsobů, jak byly najímány české ženy, ukazuje, že tento trend nadále pokračuje. Najímání žen se většinou skládá z různých stupňů lží, podvodů a lstí (falešné smlouvy, klamavé inzeráty apod.). Přestože většina žen nemusí předem platit žádný poplatek, po příjezdu mnohé z nich zjišťují, že údajně dluží značné částky (např. za jízdenky, víza, ubytování) těm, kteří jejich příjezd zprostředkovali (nebo přímo svým novým vlastníkům), které musí zaplatit či odpracovat. – Zkuste si zahrát scénku. Jeden/jedna bude představovat agenta/agentku, který/která slibuje dobrou práci v zahraničí, druhý/druhá bude představovat osobu, která je přemlouvána. Jaké argumenty použijete, abyste ji přesvědčil/ přesvědčila?

Obchod s lidmi je jednou z nejvýnosnějších nelegálních aktivit. Převážná většina obětí jsou ženy (ročně se jedná o statisíce osob) a děti (zejména nezletilé dívky). Hlavními oblastmi pro „nábor“ žen jsou chudé země Asie a postkomunistické země, oblíbenými místy jsou také Afrika a Jižní Amerika. Zejména situace v Thajsku či Barmě je děsivá. Ženy a dívky (většinou nezletilé) jsou prodávány do otroctví, nebo nuceny k prostituci svými rodinami, pro něž je to mnohokrát jediná možnost, jak získat peníze na základní obživu pro zbytek rodiny. Obchod se ženami se nevyhnul ani České republice, která byla původně územím, odkud se ženy a dívky dovážely do zemí tehdejší EU. Nyní se Česká republika stala místem, kde kvete sexuální turistika a za tímto účelem se sem sjíždí cizinci ze zemí západní Evropy. Nejen tedy, že dívky z ČR tvoří početnou skupinu evropských obětí dovezených např. do Španělska, ale i přímo do ČR se nyní dováží dívky a ženy především ze zemí bývalého Sovětského Svazu a Balkánského poloostrova. Pro některé oběti je ČR pouze tranzitní zemí odkud pak pokračují dále do západní Evropy. České Ministerstvo vnitra v současné době připravuje nový zákon o obchodu s lidmi a oslovilo v této souvislosti i nevládní organizace, které se tímto tématem zabývají. Studie o obchodování se ženami ze střední a východní Evropy, kterou provedla Mezinárodní organizace pro migraci Praha (IOM – http://www.iom.cz) v roce 1995,

36

Oběti obchodu se ženami: 1) ženy, které odešly do zahraničí s vědomím, že budou pracovat jako prostitutky, ale bez toho, že by věděly, za jakých podmínek budou nuceny tuto práci vykonávat. To znamená ženy, které jako prostitutky pracovaly, nadále takovou práci odmítají, ale jsou k ní nuceny a nemohou se vrátit zpět do své země původu. 2) ženy, které přijaly práci velmi blízkou prostituci a tušily, že se jednou ocitnou v situaci, kdy budou muset prodávat svoje tělo (striptýzové tanečnice, masérky v erotických klubech, číšnice v „klubech lásky“ apod.). 3) oběti, které vůbec netušily a ani neodjížděly do ciziny s cílem se prostituovat, ale byly k tomu později donuceny (např. au pairs, modelky, servírky, cílené únosy žen a dětí z ulic). – Myslíte, že legalizace prostituce může pomoci řešit problém obchodu se ženami? – Jedním z rizikových faktorů u žen je neznalost jazyka země, ve které jsou nuceny pracovat, nebo jejich nízké vzdělání. Dokázali byste vymyslet další faktory? Kam pro radu a pomoc: • •

La Strada ČR, o. p. s., P. O. Box 305, 111 21 Praha 1, tel.: 222 721 810, linka pomoci: 222 717 171, e-mail: [email protected], http://www.strada.cz Charita Česká republika, linka pomoci Magdala: 737 234 078, http://www.caritas.cz

37

Znásilnění Citát k zamyšlení: Bidbaj: „Žena si více váží toho, kdo ji znásilňuje než toho, kdo ji zbožňuje.“ Znásilnění je zákonem definován takto: § Trestní zákon, 140/1961 Sb., § 241, odstavec 1: „Trestný čin znásilnění spáchá ten, „kdo násilím nebopohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného“... Zákon definuje násilí jako fyzickou sílu, která je použita k překonání kladeného odporu či zamezení odporu, který lze očekávat. Přičemž neplatí podmínka, aby napadená osoba aktivní odpor kladla. O násilí se jedná i tehdy, pokud pachatel/pachatelka uvede osobu do stavu bezbrannosti lstí nebo omamnými látkami. Obecně lze za násilí považovat jakýkoliv čin, který má za následek poškození oběti – psychického i fyzického rázu – ať již odpor kladla či ne. Oproti minulosti současné zákony (§ 241 a § 242, které definují i pohlavní zneužívání) nově upravují, že oběťmi znásilnění mohou být jak ženy, tak i muži, což souvisí s důležitým posunem ve vnímání znásilnění pouze jako aktu soulože, kdy se v potaz bere i možnost znásilnění jinými způsoby (orální, anální). Znásilnění v kterémkoli věku a jakýmkoliv způsobem je brutálním překročením intimních hranic člověka a znamená pro oběť těžké trauma, které může dlouhodobě negativně ovlivňovat její život, pokud se jí nedostane potřebné pomoci. I znásilnění je opředeno mnoha mýty, které bohužel existují v povědomí většiny lidí. Realita se však liší. V následující tabulce jsou uvedeny ty nejdůležitější z nich:

Jak už bylo zmíněno, velice často se zodpovědnost za znásilnění klade na oběť – ženu. Často lze slyšet výroky typu: „Ona ho vyprovokovala. Ona si o to řekla. Ona to v podstatě chtěla.“ Za znásilnění je vždy zodpovědný pachatel a nikoli oběť jako u každého trestného činu. – Myslíte si, že současná sankce odnětí svobody na 2–8 let za znásilnění je dostatečná? V dějinách byly ženy opakovaně vystavovány i mimořádně brutálním znásilněním po dobu válek, kdy se z násilí na ženách stává válečný nástroj. V nedávné minulosti bylo masové znásilnění zdokumentováno v Bosně, Kambodži, Libérii, Peru, Somálsku a Ugandě. Výzkumná skupina Evropského společenství odhaduje, že v Bosně bylo od začátku bojů v dubnu 1992 znásilněno více jak 20 000 muslimských žen, mnohé z nich byly zavřeny ve „znásilňovacích“ táborech, kde byly opakovaně znásilňovány a nuceny proti své vůli rodit srbské děti. Kam pro radu a pomoc: •

Elektra, o. s. Michnova 1622, 149 00 Praha 4 tel./fax: 279 111 10 e-mail: [email protected] www.centrumelektra.cz

Znásilňování jako jeden z projevů nerovnosti žen a mužů je palčivým celosvětovým problémem.

Mýty o znásilnění

38

Co si myslíme

Jaká je skutečnost

Znásilnění probíhá formou anonymního přepadení.

Ve většině případů žena pachatele zná (kolega, známý, přítel, manžel).

Pachatelé jsou psychicky vyšinutí a nápadní.

Nemusí být vůbec nápadní a duševně choří.

Většina žen se v průběhu znásilnění brání.

Většina žen se obvykle pokouší o slovní obranu, strach o život je ale blokuje.

Znásilnění způsobuje hlavně těžkou újmu na tělesném zdraví.

Většina znásilnění končí spíše lehčími až středně těžkými tělesnými zraněními, závažnější jsou poškození psychická.

Ženy vnímají znásilnění jako agresívní vynucený sexuální styk.

Ženy vnímají znásilnění jako existenciální ohrožení života, jehož následkem jsou dlouhodobá duševní traumata.

Ženská obřízka V některých zemích Afriky a Středního Východu se stále praktikuje tento rituál, který je součástí širšího rituálu přechodu mezi dívčím věkem a ženskou dospělostí. Někdy se ženská obřízka praktikuje už v útlém dětství nebo naopak třeba až v pokročilém stavu těhotenství. V této proceduře jde buď o klitoridektomii (odstranění klitorisu), excizi (odstranění klitorisu a části/celých stydkých pysků) nebo o infibulaci (odstranění malých stydkých pysků a zmrzačení velkých stydkých pysků tak, aby mohly být sešity přes dělohu – ponechán je pouze malý otvor na moč a menstruační krev, který bývá později rozšířen k umožnění pohlavního styku a porodu). Méně známé jsou další formy jako např. popálení nebo zjizvení genitálií či roztržení vagíny, které byly nebo stále jsou praktikované u některých izolovaných etnických skupin a původních obyvatel Austrálie, Afriky nebo Latinské Ameriky.

39

K této praktice jsou dívky z drtivé většiny nuceny často i svými matkami, které se bojí, že by jejich dcera nenašla bez obřízky manžela, a byla tak vyloučena ze společnosti, což by jí způsobilo vážné existenční potíže. Jsou ale i případy, kdy s obřízkou nesouhlasí ani matka ani dcera a k obřízce jsou donuceny vesničany. Navíc ženy, které provádějí ženskou obřízku (plní i funkci porodních bab), získávají touto praxí peníze a prestiž, tudíž se jí nechtějí vzdát. Slibují dívce sexuální přitažlivost, tvrdí, že obřízka jí zlepší hygienu. Opak je pravdou – zdravotní a psychické následky obřízky jsou nedozírné (šok, krvácení, znecitlivění, hnisání, poruchy vylučování moči, infekce a někdy i smrt). Zjizvená tkáň ztěžuje sexuální styk a ten je pak pro ženu bolestivý. To může vyústit v trauma, sexuální frigiditu a odpor k mužům. Objevují se také rizika neplodnosti a komplikace při těhotenství a porodu, nemluvě o tom, že Masajské ženy z Keni – minimálně jedna z těchto tří prošla bolestivým a nebezpečným rituálem obřízky. Důvod? Aby operace se provádějí jedním nožem se vdala. či žiletkou na několika dívkách a hrozí tudíž riziko nákazy AIDS. Ženská obřízka není pouze ženskou záležitostí. Celý tento rituál je vykonáván kvůli mužům. Žena obřízku podstupuje v zájmu cudnosti, protože obřízka má potlačit její sexuální touhy a znemožnit pohlavní styk – muž má zaručeno, že jeho manželka bude panna. O přístupu k obřízce svědčí i pojem ikpiko, což je termín, který v západní Nigérii označuje pohrdlivý vztah vůči neobřezaným dívkám. – Vžijte se do situace, že jste matka, která musí „přemluvit“ svou dceru k obřízce a naopak, že jste přemlouvaná dcera. Jaké argumenty použijete?  Něco málo o mužské obřízce Na celém světě je obřezána asi čtvrtina všech mužů, přičemž se tento podíl v jednotlivých zemích výrazně liší. V Americe je obřezáno kolem 65% mužů, asi 20% v Anglii a ještě více v Kanadě, na Novém Zélandě a v Austrálii (zdroj: Wikipedie). Obřízka je zcela normální v Africe a z náboženských důvodů u židovských chlapců, kteří jsou obřezáváni osmý den po narození. U muslimských chlapců je obřízka zpravidla prováděna mezi třetím a dvanáctým rokem, v každém případě ještě před pubertou. Jak se dělá obřízka? Jedná se o operativní odstranění předkožky (kožní řasy), překrývající na konci penisu žalud. Po obřízce zůstává v ideálním případě celý žalud, včetně jeho lemu, trvale odkrytý. Obřízka zabraňuje fimóze: vrozené vadě, při které nelze předkožku (vinou jejího zúžení v přední části) bezproblémově přetáhnout přes žalud. Na rozdíl od ženské obřízky však nemá vliv na sexuální prožitky a zdraví.

40

Ženská obřízka je praktikována především v afrických a arabských zemích, ovšem nevyhnula se ani zemím západním. Přestože je ve většině západních zemí jakýkoliv typ ženské obřízky zakázán, je mezi příslušníky přistěhovaleckých komunit prováděna, a to buď ilegálně nebo je dívka za tímto účelem poslána „domů na prázdniny“. Statistika nevládní organizace Terre des Femmes z roku 1999 hovoří např. o 20 700 obřezaných ženách v Německu, z toho byla dvěma tisícům obřízka provedena na jeho území a asi 5 500 dívek pod 15 let jí je ohroženo. V mnoha zemích (např. Nigérie, Etiopie, Ghana) byly prosazeny zákony proti ženské obřízce. Avšak tato opatření jsou mnohdy neúčinná. Příkladem může být stát Súdán. Tam je obřízka už od roku 1946 ilegální, a přesto 89 % dívek a žen v severním Súdánu je obřezáno. OSN odhaduje, že tato praktika byla provedena na sto třiceti milionech dívek a žen. Existuje nebezpečí, že dva miliony dívek budou každým rokem dalšími oběťmi obřízky, což znamená šest tisíc každý den (zdroj: Amnesty International). Bojovat proti tomuto mrzačení ženských genitálií je velmi obtížné, neboť jde o hluboce zakořeněnou tradici. Jako možné řešení se jeví zachovat rituál, kdy se z dívky stane žena, přičemž však obřízka proběhne pouze symbolicky. Příklady rozšíření ženské obřízky v Africe. (zdroj: časopis Koktejl, leden/1997) Země

Rozšíření

Somálsko

98 %

Egypt

97 %

Etiopie

90 %

Keňa

50 %

Senegal

20 %

– Některé země se snaží problém ženské obřízky řešit tak, že ji povolují vykonávat v nemocnicích kvalifikovanými lékaři či lékařkami. Myslíte si, že je to dobré řešení či nikoli? – Objevují se názory, že euroamerická kultura nemá právo zasahovat do tradic jiných kultur. Jaký je váš názor?

41

Shrnutí:  Nikdo si nezaslouží být z jakéhokoliv důvodu ohrožován na zdraví a životě.  Násilí je problém a chyba násilníka, ne oběti.  Každá osoba má právo na bezpečí a nenásilí.  Netolerujte násilí!

Použitá literatura: [1] Násilie páchané na ženách – L. L. Heise, J. Pitanguy, A. Germain (ASPEKT a ProFamilia, 1998) [2] ABC feminismu – eds. K. Rytířová, L. Formánková (NESEHNUTÍ Brno, 2004) [3] Květ pouště – W. Dirie (výběr Ženská obřízka v knihovně NESEHNUTÍ Brno) [4] http://www.profem.cz [5] http://www.strada.cz [6] http://www.amnesty.cz/svaw – Amnesty International, kampaň Stop násilí na ženách [7] http://www.a-kontra.net – článek Fakta a mýty o ženské obřízce

Závěr Každý/každá z nás může velkou měrou k rovnosti žen a mužů přispět změnou svého vlastního vnímání našich „tradičních rolí“, které se zdají být neměnné a těžko překonatelné. Na cestě k rovnosti všech jedinců bez ohledu na to, kam je naše společnost řadí, je třeba odsoudit všechny formy diskriminace a násilí a být připraven/připravena postupně měnit své okolí a hlavně svůj vlastní pohled a názor na muže a ženy – svobodné individuality v naší společnosti.

Šťastnou cestu!

Další zajímavá literatura k tématu: [1] Domácí násilí: Příručka pro současné i potenciální oběti se zákonem č. 135/2006 Sb. Platným 1. ledna 2007 – H. L. Conwayová (Albatros, 2007) [2] Domácí násilí – záležitost nikoli soukromá: konferenční sborník – M. Lienau a kol. (Koordinační kruh prevence násilí na ženách, 1997) [3] Obchod se ženami v postkomunistických zemích střední a východní Evropy (La Strada Česká republika, 1998) [4] Domácí násilí v českém právu z pohledu žen – J. Voňková, M. Huňková (proFem, o.p.s., 2004) [5] Znásilnění – sborník přednášek (Elektra, 2001)

42

43

O projektu EU EQUAL „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“ (Fifty – fifty) „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“ je tříletým projektem (2005–2008) realizovaným v rámci programu EU EQUAL na národní i mezinárodní úrovni. Iniciativa společenství EQUAL na celém území EU podporuje mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. Cílem Iniciativy je vyvinout a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, nízkokvalifikovaných, absolventů škol, starších občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, azylantů apod.), kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházení buďto přímo v zaměstnání, nebo při hledání zaměstnání. Jedna z tematických oblastí Iniciativy Společenství EQUAL je zaměřena pouze na problematiku rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce. Právě v této oblasti Gender Studies, o. p. s. ve spolupráci s dalšími významnými partnery koordinuje dva projekty. Jeden z nich je zacílen na Jihomoravský, Královéhradecký a Liberecký kraj, druhý se zaměřuje na oblast hlavního města Prahy. Hlavním cílem je snižování nerovností mezi muži a ženami na trhu práce v ČR a rozvoj inovativních řešení této problematiky. V rámci projektu probíhají informační, mediální, vzdělávací, výzkumné, poradenské a lobbyingové aktivity, které přinesou přímý prospěch ohroženým skupinám na trhu práce a také tvůrcům politik. Projekt „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“ je partnerským projektem na národní a mezinárodní úrovni:

Národní partnerství • • • • • • • • • •

44

Gender Studies, o. p. s.: www.genderstudies.cz Asociace pro rovné příležitosti Business Leaders Forum: www.blf.cz Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK: www.cerge-ei.cz Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů: www.csrlz.cz Českomoravská konfederace odborových svazů: www.cmkos.cz Evropská kontaktní skupina v ČR: www.ekscr.cz Knihovna Jiřího Mahena v Brně: www.kjm.cz Krajská vědecká knihovna v Liberci: www.kvkli.cz Most k životu, o. p. s.: www.mostkzivotu.cz

• • • •

Nezávislé sociálně ekologické hnutí – NESEHNUTÍ Brno: http://zenskaprava.ecn.cz ProFem, o. p. s.: www.profem.cz (do 31. března 2006) Síť mateřských center v ČR: www.materska-centra.cz Výzkumný ústav práce a sociálních věcí: www.vupsv.cz

Mezinárodní partnerství • •

VEGA – Valuing Empowerment in Gender Attitudes Španělsko – Plán rovnosti; Rakousko – Rodičovská dovolená a kariéra; Dánsko – VACUUM; Česká republika – Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů EWA – European Women‘s Advancement Lotyšsko – Pracovní trh otevřený pro ženy; Polsko – @lterEgo; Česká republika – Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů

Cílové skupiny projektu

A. ohrožené cílové skupiny na trhu práce: ženy 24–35 let (ženy-matky, ženy potencionální matky); ženy 50+; muži-otcové; muži na rodičovské dovolené B. skupiny, které svým postavením či postoji mohou ovlivňovat situaci na trhu práce: zaměstnavatelé (HR management – personalisté, topmanagement); zákonodárci; úřady práce; široká veřejnost; krajské úřady; specialisté z oblasti práva; média

Cíle projektu • • • •

rovnost příležitostí žen a mužů na trhu práce a v rodinném životě snižování rozdílů mezi zaměstnáváním mužů a žen snižování genderové diskriminace na trhu práce zvyšování informovanosti o rovných příležitostech u ohrožených skupin na trhu práce i u osob v rozhodovacích pozicích

Aktivity projektu • • • • • • •

Jednotlivé cíle jsou naplňovány prostřednictvím propojených aktivit: výzkumných; informačních; právně-poradenských; vzdělávacích; rozvoj zaměstnavatelů; mediálních; lobbyingových Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR.

více informací: www.rovneprilezitosti.cz

45

Tipy na publikace „Půl na půl“ Nenechte se diskriminovat a nedovolte to jiným vydalo Gender Studies, o. p. s. v Praze, 2008 autorky: I. Spoustová, A. Králíková-Lužaić, E. Fialová Brožurka kapesního formátu je určená osobám ohroženým diskriminací na základě pohlaví. Obsahuje stručného průvodce základními pojmy diskriminace a zaměřuje se na pracovněprávní poměr, diskriminaci v přístupu k zaměstnání, v odměňování a diskriminaci při výkonu rodičovských práv, sladění rodinného a pracovního života, sexuální obtěžování, možnosti nápravy porušených práv, soudní řízení aj. Součástí jsou také aktuální informace z oblasti mateřské a rodičovské dovolené. Jednotlivé kapitoly jsou doplněny případy z právní poradny.

Zpravodaj Rovné příležitosti do firem vydálo Gender Studies, o. p. s. v Praze, 2008 editorka: Alexandra Jachanová Doleželová Zajímavé rozhovory, články, tipy z praxe – rozhovor s Lindou Sokačovou, ředitelkou pro rozvoj a strategické plánování Gender Studies, která popisuje průběh projektu Půl na půl; novinkou jsou praktické tipy pro firmy v oblasti rovných příležitostí žen a mužů týkající se náboru a výběru, kariérního růstu, slaďování osobního a pracovního života a předcházení diskriminace na základě pohlaví; rozhovor s Vlastou Diblíkovou, první dopravní pilotkou ČSA; články o rovných příležitostech ve veřejné správě, aktivním otcovství, firemních zařízeních péče o děti aj.  Tyto a další publikace projektu Půl na půl si můžete zdarma vyzvednout v tištěné či speciální CD podobě na adrese Gender Studies, Gorazdova 20, Praha 2, nebo si objednat jejich zaslání prostředníctvím [email protected]. Více informací a on-line verze publikací naleznete na webových stránkách http:// www.pulnapul.cz. Elektronický archív zpravodaje Rovné příležitosti do firem a formulář přihlášení k odběru hledejte na http://zpravodaj.feminismus.cz.

46

O NESEHNUTÍ Občanské sdružení Nezávislé sociálně ekologické hnutí (NESEHNUTÍ) vzniklo na podzim roku 1997 v Brně s cílem aktivně napomoci řešení problémů v oblasti ochrany lidských práv, životního prostředí a práv zvířat s důrazem na podporu občanské aktivity vedené zdola od aktivních lidí. Právě v přiblížení rozhodovacího procesu těm, jichž se rozhodnutí bezprostředně dotýkají a vlastní zájem o dění kolem sebe považujeme za efektivní nástroj k prosazování myšlenek ohleduplnějšího přístupu k životnímu prostředí a respektování lidských práv. Výčet našich aktivit sahá od vydávání a šíření informačních materiálů, přes pořádání benefičních koncertů, organizování přednášek, výstav, seminářů až po odborné analýzy či veřejná vystoupení jako jsou pouliční happeningy a demonstrace. V roce 2008 je se věnujeme především těmto kampaním a projektům, do kterých se můžete zapojit, podpořit je či využít některé z jejich aktivit. Ženská práva jsou lidská práva (http://zenskaprava.ecn.cz) Kampaň se zaměřuje na spoluvytváření prostoru, v němž by se měnily postoje k otázkám spojeným se stereotypními představami o roli žen a mužů ve společnosti a řešily se problémy z toho vyplývající (násilí na ženách, nerovnost na pracovním trhu a v dalších sférách). Naším cílem je přenést informace a diskusi týkající se feminismu, ženských práv a genderových studií z akademických kruhů do všedního života. Mezi naše aktivity patří vzdělávání (cykly vzdělávacích seminářů, série přednášek a workshopů nejen pro školy), publikace a distribuce informačních materiálů, pořádání tématických veřejných akcí, putování foto-informačních výstav. Mimo jiné provozujeme i Informační centrum pro rovné příležitosti žen a mužů a organizujeme aktivity na podporu tzv. aktivního otcovství. Zaostřeno na hypermarkety (http://www.hyper.cz) Kampaň reaguje na nekontrolovanou expanzi obřích nákupních řetězců, která s sebou přináší řadu negativních jevů (nárůst dopravy, zábor zelených ploch, vylidňování městských center, agresivní reklamní strategie apod.). Šíříme informací a pomáháme občanům/kám zapojit se do rozhodování v konkrétních případech plánování výstavby super a hypermarketů. Ekologická poradna (http://www.ekobrana.cz) Poradíme, odkážeme, vyhledáme informace, zanalyzujeme situaci. Dotazy odpovídáme osobně, telefonicky, emailem i přes interntetové rozhraní. Specializujeme se na prosazování účasti veřejnosti a práv občanů v územním plánování, ale je možné se na nás obrátit i s jakýmkoliv jiným eko-dotazem.

47

Zbraně, nebo lidská práva? (http://zbrane.ecn.cz) Cílem kampaně je upozornit na problém celosvětově rostoucích výdajů na zbrojení a na problematické vývozy zbraní z ČR do zemí, kde probíhá občanská válka, etnický konflikt nebo kde dochází k systematickému porušování lidských práv. Snažíme se rozpoutat o této problematice veřejnou diskusi, prosazujeme zavedení veřejné kontroly zbrojních exportů. Poukazujeme na fakt, že výdaje na zbrojení odčerpávají finanční a lidské zdroje využitelné k řešení sociálních problémů a pomáháme sociálně slabým spoluobčanům. Hlásíme se k filosofii celosvětového hnutí Food not Bombs. Bezpečí pro uprchlíky (http://nesehnuti.ecn.cz/cz/uprchlici.html) Cílem kampaně je zlepšit situaci uprchlíků v ČR. Pořádáme volnočasové aktivity pro uprchlíky a jejich děti z pobytových středisek v okolí Brna. Upozorňujeme na nedostatky azylové politiky ČR. Vydáváme tématický čtvrtletní zpravodaj Přes. Pořádáme veřejné akce za účelem zvýšení povědomí o problematice uprchlictví i širších souvislostech multikulturního soužití ve společnosti. Za práva zvířat (http://nesehnuti.cz/pravazvirat) Aktivity kampaně upozorňují na porušování práv zvířat v různých oblastech (při pokusech na zvířatech, v kožešinovém průmyslu, velkochovech apod.). Nabízíme možné pozitivní alternativy a dobré příklady. Zaměřujeme se i na propagaci vegetariánství a veganství. Knihovna NESEHNUTÍ (http://www.knihovna.nesehnuti.cz) On-line dostupný seznam knih, brožur i časopisů je rozdělen do sekcí feminismus a genderová studia, ekologie a ochrana životního prostředí, ochrana a práva zvířat, lidská práva a společnost, sociální práce, právo. Celkem nabízíme přes 2000 knih a 600 časopisů – odbornou literaturu i beletrii, ne vždy zcela běžně dostupné tituly.

Zapojte se – podpořte nás NESEHNUTÍ je nevládní nezisková organizace, jejíž činnost stojí především na nezištné pomoci řady dobrovolníků/dobrovolnic a sympatizantů/sympatizantek, kteří se podílejí na našich aktivitách. Důležitá je pro nás každá pomoc, ať už aktivním zapojením (od šíření informačních materiálů až po práci na konkrétních aktivitách jednotlivých kampaní) anebo finanční podporou. Darujte nám například roční dar 365 Kč (= 1 Kč/den) a nakládání se svým finančním příspěvkem můžete sledovat na našem transparentním účtu vedeném u FIO, družstevní záložny – č. účtu: 2600013234/2010.

svoboda – zodpovědnost – angažovanost www.nesehnuti.cz 48

Tipy na publikace NESEHNUTÍ Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání vydáno v Brně, 2005 (druhé aktualizované vydání), autorka: L. Jarkovská Publikace seznamuje s tím, kde můžeme hledat kořeny nerovnosti mezi pohlavími a předkládá podněty všem, kdo se nechtějí chovat genderově stereotypně, diskriminačně a předpojatě, ale naopak chtějí přispívat k vyrovnanému rozvoji schopností obou pohlaví.

ABC feminismu vydáno v Brně, 2004, editorky: L. Formánková a K. Rytířová Sborník textů, které reflektují nejvýznamnější současná témata feministického hnutí (postavení ženy v rodině, rovné příležitosti žen a mužů v zaměstnání, postoj společnosti k ženskému tělu a ženské sexualitě, domácí násilí, obchod se ženami, vysvětlení problematiky genderové nerovnosti ve společnosti a v jazyce, souhrnný přehled historie ženského hnutí ad). Autorkami textů jsou významné představitelky ženského hnutí v České republice.

Aktivní otcovství vydáno v Brně, 2008, editor/ka: L. Sedláček, K. Plesková Jednotlivé texty první české původní brožury o mužích na rodičovské dovolené se zabývají dílčími tématy spojenými s problematikou aktivního otcovství, ať už se jedná o legislativu (jak může stát podporovat větší angažovanost otců v péči o děti), stereotypy a dogmata o rodičovství, historii otcovství či téma pracujících matek.

NESEHNUTÍ Brno (Nezávislé sociálně ekologické hnutí) tř. Kpt. Jaroše 31, Brno 602 00 tel./fax/zázn.: 543 245 342, mobil: 605 239 579 e-mail: [email protected] web: www.nesehnuti.cz

Publikace je vydána v roce 2008 v rámci kampaně Ženská práva jsou lidská práva jako součást projektu Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů, který je ván Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR

Vytištěno na recyklovaném papíře.

 Publikace si můžete zakoupit či zdarma vyzvednout v tištěné podobě v knihovně NESEHNUTÍ, tř. Kpt. Jaroše 31, Brno, nebo si objednat jejich zaslání prostřednictvím [email protected]. Více informací a on-line verzi publikací naleznete na webových stránkách http://zenskaprava.ecn.cz.

49

Nabídka přednášek Nesehnutí NESEHNUTÍ Brno realizuje k tématům brožurky též přednášky, které mohou být doplněny workshopy a projekce filmových dokumentů, a lze je uspořádat samostatně či jako menší cyklus – na školách (pro SŠ, VOŠ) i pro širší veřejnost v klubech, knihovnách apod.

Nabízená témata: 1. Genderové stereotypy a rovné příležitosti žen a mužů – úvod do problematiky, základní pojmy a východiska, příklady a překonávání genderových stereotypů, popis oblastí diskriminace 2. Násilí na ženách – základní východiska a souvislosti, seznámení s problematikou nejčastějších forem (domácí násilí, obchod se ženami, znásilnění, ženská obřízka), možnosti obrany a pomoci

Kdo jsou feministky? O co jim jde? Jaká práva ještě ženám chybí? Co je gender? Jsou si ženy a muži rovni/y? Existuje diskriminace? Kde všude? A proč se tím mám zabývat?

ve inace krim i a dis žitost é příle vn o R

ě ot živ

d do

en

ním

ké atic sti okr dem příležito nání, ěst rasy, pilířemrovné í, o itým jsou ělání, zam lav poh ví neb Důlež nosti nst ve vzd dílu leč spo osob bez roz nábože ch atd., ace, Lisvše na v ch e ent zejmé inační sti. ována diskrim žen politic ní ori slušno ní je deklar část hodně uál Velká sex znevý sti, kteráinaci. ké pří rovno se týká nosti. této zí k diskrim áme, politic ení společ itost dochá setkáv poruš

ka

ž

d, ce či svobo m životě ny členy u příležm, polia všech stejno mické role či ě absen práv v denní pro mít rové i se ínky i musí na ekono V případ ních gende základ a t se zí podm všichn tině ů, se kterým tavují telstv s muži. výcho ená, že ost podílepředs ace, obyva projev nání orii lní orient – stejné to znam a možnení, která v porov kateg itosti a ženy nosti omez určité ní, sexuá přílež muže schop bez práv vyzná vím t své životě ví. odnětí rovné no na ho m enské a pohla ě pohlaúplné Vztaže dně rozvíjeenské ických okolí, nebo nosti, nábož p k oběm svobo a společy na základ ení ě biologpem rově ný přístuzáklad přístu tickém li bariére – omez národ na gende rozdíl ěna ví, rasy,šnosti. jekéko minac uje pouzeje ovlivn uje do na pohla í“, ě pohla diskri ké příslu ně uplatň nikoli části dítě začleň em „klučič encí. se ve utváříz velké na základ se ny s ohled jí na se na či politic se tradič a se a prefer . Dítě pohla ující entuvěku třídní í, kde člověk ví, ale vybírá se rozlišu ávání přání orient reprez ejšího ost ktu, jí pohla jejich su vzdělbiologickým oválad od nejútl ení bývají konta „holčičí“, navíc dospělosti u z oblast ma Osobn ení pověř m Jedno podíl zí do níci) a Barbie vést v budou obleč také žů) y va.tak je napřík á. Již vyjádř i v proce íněný lad velký dné přichá bojov jako ván podm a často , že se nich je výcho zic,ně ní- c vyrůstur – barvy i a mu napříkování může y mají vají brzy jim kladstej svobo posilo tavou se u dispo jedine eze h strukt y, se kterým é (auta, ky – ěji se hračk dostá nedor pro h dále přístupem při výucepředs aticky žen dpo A .němž už veřejn panen násled né om ým prosto ováni vanou Autom a snadn jsou líně ky, odliše k dětemň se ještěovlivnitel- ně role pře tupv a typníctaké hračk sféře slepé hán p je v dětec é. rázu „kluci zmiňo o (kočár stereo y se na t své přís dky le ke i. akaerově á s odlišněji zapoj ponec přístu veřejn ického , že: k discip í s již kde u, života krásy, jehožGend hračk ale zárovesnadn h je tradič dítěte uni i,obvyk setkáv aktivn ané áza zen dsu víost y). vajícímje jící tlením sklony a snad ého Tento lavici bývají souvis ě ve sféře techn první velmi kterýc udky, ácn ideál – u ost kom rodinn ěty což ené“ tém ic- í hopí je naučí vysvě směřu ity vším y váz dok ově jí s pře předs ohled ky, ve sky vyčká školní chlapci úkoly, hlavn ání potrav lým fiktivn se lečn sys jebol „přiroz nepoc dom néoblast ident íženy . Tím byl – hodiovat í pro předm ánípřijím klad ost ě zap áva a jem spo jšími vím v tomto u i pohádu k trpitelkrásné by jim s obvyk vány stejněstačí, když ně erové nezat a pěstu pohyb žov . sym hám ěty pky tradič očeká dpo ežit ičn setk iny vzá vni je acím – gend ještě jsou tudíž ohled ve vztah že jsou aniž ni složitě cnu větší nadán poruc přestu jsou é předm ovat ují dívky pře příl trad se tí rod vni úro ělávaž ktzv jsou , a o uvavání také ské u dívek v tomtohrdinů je fakt, ve světě, v budouokládá jící nou byl jí, čás úro í vzd í ani formo ení, kdyřu- dovat logick ou potřebabsolv k t jsou ou ých na níh vání žů. měrou vá – , že y“ předp štějí kázeň rozho vise stej jim inuí sou na ráln u, nen typ mu naroz áva lou mužsk u zásluh fungo ost kapito nebud „logik “. Naopa a ají po velkou h použí u ktu tém samy dom en o najevo cího odpou takoví roz kon áší. í role reo a u lice i sou jedino druho je stejně něné nem kam e aktivn nej stru sys třen ste ženkážou y ckou budou aktivn repub ve školác na ještě ílnojejichž prostě jim dáván že zakoře dílny. typ sí přenapřin ují na se Uše em ost s nimženy ch, é sféřbýt rodě, byli proto né.reoSpecifi vám,ní l jejich ned ihová jev ale i itickémd. ém a bývá sí, rámci této ci mají vají v Českékterý aste ejn mu spo visl udá vá y (a že posta ějí pad ovn ož ezemode školou ová aný učíme leče jako V é role avy , bez ivid le ým ani nemu a stevyzdv co chlap přispíice a jazyk, v mužsk tní sou í – udá ou, typ ek, v oblve veř cht se prolivci, pol í apo Do ner rodičů měť. děl stá žsk dst luší e ind káv se spo li om , jeh ován ví, dán i. á typů či y pouze í zdravo lav – nliv reo led osti nazpa í, zatím role ní, žensk mu témvštěp í pře přís naš oče m ité se mě ost tick ze strany zda u roz adětem ost desice ch, kdy typ not ářst ořá a chlapáSte nás V tétopoh der mě vařen vání stereo ivé učebnpsány u středn . rolí si urč ená ová ház ří ží, jed lné ové ny opn alisys hrn t... atn pře sob m e hom za sch kte ade reo zi pod usp lečnje fak • gen o pro necitl řády jsou ovano tní sestryní znam k dívkám dpokl žům jsou der hod ženské – zále ste me hos éka sou Svý ost lné ion sti K posiloerově ní a my mu jaké pu je nepře způ o vyc a ži, • se ost to ém spo ch jem byc obl s vystud zdravo chová přístu am žite st, rac tno e – ži. í gen st roz na gend lad studij mu v příp ové tu v inn not vní oto dky a ou, priori přím muži ováni jakoinačnímu ého vlas rol mu oju jak t, nes vyu ičn žno led lečn pro e. mi der tak eny rod hod úro toh ale a ů. dsu ám hov a . Osv se, ova napřík mladí vno . – rolí st, spo z nás ám a h žen ové y označ u diskrim ně odlišnvími, a výrok Gen a kon otv ví, Od ch ivo sti iati atd výc me adř u tradší moní pohtech stranu ávna jí pře zak nst em nýc pohla jů der žen ace Učí , vyj ce citl tno inic by t si tradič ový čas něj typ démpřekon aču jako ali donednastíněném nor růz a, vlas y mezi h posto ože živo jsou gen jako ializ já. vat všíma záli získ a der ána jed kaž vol em jí ů na ozn nám e ivit . – jov ké reo ich jí tako- t rozdíl typníc Čelit jících náb sfér ání me é soc tní cho dé/ typ gen tup ma ste y – ré jsm d. ktova se stereo uzu ká kon rov vlas ně“ tele á pas atd spo stic a vyuču hto pos ži jim e v naš kaž reo respe typ í, kteé, co apo Přis tují Z eho a káv mi á tori své ráv na cům, vyvarovat u. zen é. naš ory ž se y i mukteré žuj , a ch ste reo ván z těc a „sp oče i dět býv mo řítk pre ávn do kům vě dat ste cho vrozeni, náz se lým muži st, I kdya žen ky, y udre i my ový mě ň a spr ají y, klu prá tno ma s ové m“ je ost ove jí káž typ jsm der A táv u žen í pak zda kém zár tné enk der ené o, co opn pře reo tí gen , že šenNao cká ovs í a pla dos pan Ste čás obě gen„přiroz toh sch nad . ván cně avy s tím ce, mé techni sou pod a ení sti, v obrcho dst kám a… u. obe pře ; hol aut v urč tno lidí rce e se prá kro e ů jsoupří- rá vlas o ění vzo jako ní drá hlá ám ní sou tak sfér typ ším kte amimin a pou typ mo a ryc káv o ruč e , ale ou reo něj u, lék t mínsti hlídat vky? reo m o Set m ve sféř lost veřejn ste itel rod ní Mám chá ste čků piv zkuma ova tno ch vid záje ače i své áže ávis nebo m ivň vlas lidé tyto 1, logie z jiný nej žskéhoozn mají ort na vším nez é pro ape le ch socio istka 00 Praha a ovl ité které in se , chl chlapů ejí, ta, ežit ní rep ry Ved Jeji na mu dnáače a ignují rác , lingv 1, 110 opn urč y, důl Kated á ma ová k. y. vyt při disnky obor istickm, Jilská sch lavím del a novrůž prádlo Žijí ě jen jazy typ jmé hro ozn Člá u rez by rce é jní .cz sů ří y feminvýzku í. je reo ná st studi – jsou poh é moopi pat naprameni svět i? m ste stat uvé a tatoívaj šinoy jako je inzek přím a – ová tosti, AV – celoživotní na muž dia m nsk čas a sex z, www.zaba í ý ústav studi Valdr příleži dke ové pod lze chn ouž h, vět žen em k životu kám y Mé livý leče , aprameni.c• Most Sociologick erová Jana r, rovné stře der – lad Vše nep dec něj lad ház a věda, info@zaban 21.cz not spo lamHolčič šmink e-mail: , www.slovo – Ženy • Gend • PhDr. pro gen m přík d. ěř úřa se z přík doc is Gende vé , rek í. ám 384 210, centrum.cz í centrum linu o i ender enderčasop ním y sku Jek tů apo tém na že ším sobem tel.: 296 vize šlen žen – manushe@ kontaktn ni.cz/g ni.cz/g ČR se ře u, něj kač něn ma y. 5 – Zbraslav,e-mail: • Národní my a; fss.mu fhs.cumie věd 00 Praha 518 554, .k.zivotu.cz uni oře ké i žen studenak ty ulák tom itel to způ aut 496, 156 2, tel.: 222 www. z, www.Akade , vid cz, z, www.most kom e zak eric že anů avš ší form í Žitavského 00 Praha ház Nej tím ě, muni. .cuni.c ústav 4, 120 [email protected] na prameni, ním boc . gen ně muobč rod něj doc ži. kdy Blanická most.k.zivo r@fss. r@fhs ogický Žába růz a mu ice, lad hlu tzv s.cz • rodiny atd., e-mail: gende ů, m l: gende364, – Sociol a jejich 841 998, www.osop Zák něm je souhrn itik ské nej ka, než poz ženy tel.: 499 e-mai 620 logie 3, [email protected], romské em jí , pol žen jako jazy é né v pro 090, 251 socio t gendervesk služby 541 03 Trutnov 497 tel.: & klad aču telů y v jně nos ežit růz 549 13, er 979, e-mail: zdravotníŠikmá 300, důl 540 na ste Gend tel.: právní, ozn uči ent Praha • 222 násilí, žen, áže 3, tel.: Brno, 158 00 nder řů, ival h, vyv méně ků“ e romských domácíhoaveda.cz 00 00 Praha vní 602 2075, .cz/ge 47, 130 a emancipacpomoc obětemwww.zeny ekv médiíc u y a 10, kova eamos veda.cz, v ovo byl aco . s., Seifertovavzdělávání příležitosti, t, o. p. podpora , Joštov , Husní , www. – pro rovnée-mail: info@zenya rod by í „pr žen Společnos studia Hůrka .jcu.cz Manusheinfocentrum222 322, jako dán ci e, ová areál va@pf Otevřená21 o. s. – 222 y, 1, tel.: hle ina rekvalifikac ender • Slovo Praha valdro 00 Karlov l: vzdělávání,1, 110 krim ogie/grzity Jilská

typy ereo é st erov

Ge

vm

h

iíc

éd

typy ereo é st erov

nd

ge

nd

er

ov

te és

re

ot

yp

yv

y h ob jic ůs je livě “ už i zp ch je án ým ší Zd – „m ž zn ěj í. a“ ne í rů dn av en ěr kých ž“: uj ákla hl í „ž ic a „muní ná fin jz ě po en rozm na“ oze jed „že nar ta; de z ne ad ez ý atom mů od živo kl m i jin an se již u y poj ní dé ím zá vy ekt ám běh uje Li jedn na hé nese vá asp i žen v prů jev dení pro gen e si ž lad žům ané rii. a čení uc bě tato ěka. i se tzv. zák é mu získ ego /mu rým u utvářím díly kat ur dnod v so ns ov ček ces e dva danroz í, kte pro y, ape not chl jem díly cké nou je ak é ko í čl ván ní v a ny lišu roz chi áře “ cho , hod utv roz oze vš uh nost í a naroze my ena to logickéí a psy y ném odv nsk nor a/ž nán ráv šího ní po liš i pro bio iáln jed již od é čičk jsou nsk hol ost vá soc leče o „sp bliž uál ní ch od

zyce

v ja

Nada a gend ční fond

Na da čn í fon d Slo

náro erov Slova va dlou dní, ale ou rovn k-Czech k-C ženy hodobá i míst ost žen Wom ze fund , prosazov řešen ní úrov a muž en’s Fund ch í. Úkol ni a ů. Wo • prospodp oruje ání žens em jsou samyZákladnímje nevlá me • prev azov dní orga kých fond n’s • ochr ence ání rovn nizac práv u je tedy schopné principem orga nizac Fu • prev ana a boj ých e půso a upla zajiš najít práce e, nd příle • obha ence repro proti násil žitos bící v tňování ťovat nejefektiv SCW jejíž vizí dukč násle zdro je nější F je přesv je spole joba a potla ních í pách tí žen dujíc princ práv čová práv, aném a muž ích ipu gendna podp způs ědče čnos Příst hlavn žen ní obch oru oby, ní, že t plně u na ů, luprá up SCW ze znev odu ích erové rovn orga jak žená obla řešit ženy respektují a Slove ci různ F je založ ch, ýhod se žena nejlé stech osti nizací a cí ve spole inicianaléhavé pe Fond nské ých žens en něný : znají práv na ch skupmi, va. byl založ republice kopr spolu čnos tiv zamě situace, situa a žen NE Od ávníc prác ti. Slova řený ale ci na in. „Věří svéh en zá . h aktiv i, rovn v o vis me roce k-Cz ch na i hledat založ rozh NESE it, vzdě osti lé ech prác odov ve scho ení 2004 a Wom i pro So álním HNUTÍ lávac partn at o pnos podp . Jeho ciá en´s svém ti a ořil Nad zakla í akce erstv Kam i příči vzniklo lně život sílu žen. nadační date a profeí. Proto Boři ační fond Od počápaň Žensnami a v roce ě. Věřím Věřím fond li jsou Ek vojo sní fond z akad tku ká právdůsledky, 1997 va 105, Slov olo Open SCW rozvo také e e ak-C ve svět, ve spole F částk Socie na utvá emic je jejím a jsou a zabýjako nezis j žens podp gic Prah zech kopr oruje ké kde čnos ou 3 ty Fund ho post ření kých kruh cílem lidsk vá se ková a 3, Wom ávníc česko si ženy t, ve 700 HN www en´s Prah praco aven vhodného ů a přispět á práva tak nejenorganizac h nezis -slov a dívkykteré 000 Kč a a vyso .wom Fund UT je z nás, vním í žen ženy Nadá kový enské pros košk k rozší od roku ochr e, která Í– ensf a moh mají 54 proje cia ch orga proje Věnu tak i trhu, násil mužů toru, olský ření infor 2000 anou NE und vním ou otvo ktů dost být .cz SE nizac kty, sponí matejeme fungován í na v různ v něm ch poslu mací jedn životního á ekolo jisté, atek v Česk renej spolo se HN í v Česk belet riály. vzdě í celé ženách ých obla ž by se cháre a disku ou z hlavn pros gické že na informacíé repu UT blice čnosti é tředí prob jejich Od únorrii i odbo V naší lávacím spole ad.). Jednstech měnily n do reali se o Í , ale lémy žens ích čnos a hodn a možn a na SloveBratislaknih á se na řešenpostoje ty všed kých aktivit. i lidsk ve a 2006 rné publbrněnskéaktivitám ti. otách ostí, o zása í prob k řešen ního práv ých spojitosti dom ovny je ikace kanc , orga fung a snec aby mohnsku. práv, dní život ech, Vítám ácímu distribuce uje knih a časo eláři nizuj femi téma lémů í otáze h zálež ly včetn s jejich a. prov eme ta, kteráz toho k stere Zároveň nism ovna pisy. více e nové násilí – ě práv sociozuje veřej í.“ u na http spolu KOORfeministic i jako vyplý me žen. se dotý vajícotypního se chce a gend žens né akce ://ze praco DONA kých infor erov NESE kopr , tema kají ích (nap rozd me aktiv ých nska vnice a dobr publ mačn ávní ělen jak tická ikací í centr prav tř. Kpt HNUTÍ a á sekci každ ř. znev í rolí ně podístudiích a.ecn spolu spolu NESE oden ýhod a nero let Jaro Brno knih promítání .cz praco práce HNU um pro še 31, ovny ního nění vnévníky mezi TÍ i rovn NESE a bese život žen 602 . orga řady další é příle a každ na HNU dy, publ 00 žitos nizac Brno TÍ, obsa ikuje é/ho emi ch orga ti žen , tel.: hujíc me je také nizac a muž 543 í femi infor jedn í. Jsme ů. Přidr 245 nistic mačím z členy 342; užen kou našic Koali e-m h zákla ce ou aktiv ail: brno dních organizac itou @ne vých í proti sehn odise uti.c k. z, www .nes ehnu ti.cz

Žen

ská

prá va js

ou lid ane ská p b ka r mpa áva k, p ane nko ?

va a á r á p práv k s á Žen lidsk u jso

í láván vzdě ově a vých

Putovní informační výstava NESEHNUTÍ nabízí odpovědi!

�

nd

�

ge

e-mai ra sociolUnive icích, Kated studií učebn , Brno, nitníchjazyce rzity huma vě, a výcho y unive í, Fakult r ve rykovstudi gende e.cz e), ronlin í Masa ch studi erový o politic gende lních ra gendpanelu , www. sociá h na cas.cz ty s • Kated @soc. o kvótác Fakul um ni.cz/g(citát rteam l: gende centr fss.mu er www. rzity unive e-mai Gend MU 924, FSS eské 220 Jihoč 222 tel.:

ČR,

ak, p kam o? b e an anenk p

Už dva roky putuje po českých a moravských obcích a městech jedenáct informačních panelů výstavy, která diváky a divačky v čajovnách, kinech, knihovnách, školách, informačních centrech i galeriích a jiných prostorech provádí historií a současností ženského hnutí, představuje oblast tzv. genderových stereotypů a rovnosti příležitostí žen a mužů v různých oblastech, popisuje násilí páchané na ženách či oblast reprodukčních práv a dává nakouknout i do života žen v jiných zemích.

Staňte se součástí naší celorepublikové informační kampaně na jejímž konci stojí méně stereotypů, více rovnosti! Kontaktujte nás ať už vlastníte prostory či prostou ochotu je pro výstavu ve svém okolí domluvit. více informací a výstava on-line na http://zenskaprava.ecn.cz

50

Místo pro vaše poznámky:

Brožura je zdrojem informací pro získání základního přehledu o problematice rovného postavení žen a mužů ve společnosti a zároveň pracovním sešitem určeným pro vlastní bádání na cestě k rovnosti a překonání předsudků a stereotypů.

NESEHNUTÍ Brno (NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ) tř. Kpt. Jaroše 31, 602 00 Brno tel./fax/zázn.: 543 245 342, mobil: 605 239 579 e-mail: [email protected] web: www.nesehnuti.cz Třetí aktualizované vydání. Vytištěno na recyklovaném papíře.