Psychologie je vědní obor, který zkoumá duševní život a objevuje zákony, jimiž se duševní jevy řídí. DUŠEVNÍ JEVY – poznání, cit a vůle, pozornost Pozornost je psychický stav člověka, který se projevuje zaměřeností a soustředěností. Rozeznáváme pozornost – Úmyslnou Neúmyslnou DUŠEVNÍ VLASTNOSTI – Charakterizují osobnost s takovými individuálními zvláštnostmi, kterými je vyjádřena odlišnost od druhých lidí: Zájmy, schopnosti, temperament, charakter. PSYCHIKA: je funkcí nervové soustavy zejména mozku. PSYCHIKA ČLOVĚKA: je vývojově determinována vznikla v důsledku vývoje živé hmoty v souvislosti s vývojem nervové soustavy zejména mozku. PSYCHOLOGIE SE DĚLÍ:
Obecná psychologie Vývojová psychologie Pedagogická psychologie Psychologie práce
CIT: člověk nezůstává k určitým věcem lhostejný STAVY: jsou podmíněné city a stavy pozornosti VĚDOMÍ: plné vědomí-polovědomí-bezvědomí POČITEK: je odraz jednotlivé vlastnosti předmětů a jevů, které působí na receptory člověka. PSYCHIKA ČLOVĚKA JE URČOVÁNA ČINITELY a) Biologické (kyslík, potrava, spánek, odpočinek) b) Společenské nebo sociální
6. 10. 2009
PSYCHOLOGIE POZNÁNÍ Je to příjem nejrůznějších informací, vědomostí, dovedností, znalostí a poznatků. Poznání – přímé zprostředkované (nepřímé) Poznávací procesy – počitky vjemy představy paměť, fantazie, myšlení Počitky a vjemy, jsou výsledkem procesu přímého působení podnětu na smyslové orgány.
Čivost (citlivost) – je schopnost organismu přijímat informace a odrážet skutečnost v mozku. Vjem – je odraz předmětů a jevů jako celku a) b) c) d) e)
zrakové (vnímání barev) sluchové čichové kožní (složitější vnímání hmatové) vnímání pohybu
Zvláštním druhem vnímání je pozorování, je to záměrné systematické vnímání.
Představa – Znovu vybavený vjem a) b) c) d)
obecná konkrétní počitá zvláštní
Představy a) b) c) d)
zrakové sluchové chuťové hmatové
Paměť – Tento proces způsobuje zapamatování, uchování a reprodukování toho co jsme dříve vnímali. Paměť rozeznáváme a) bezděčnou (neúmyslnou) b) úmyslnou
6. 10. 2009 Paměťové dráhy – mechanické logické Typy pamětí – obrazová slovně logická 1. 2. 3. 4.
rychlost zapamatování trvalost a stálost uchování v paměti (krátká paměť) přesnost paměti pohotovost paměti
Učení – bývá spojováno s pamětí Uplatňuje se zde postoj k učení motivace, charakterové vlastnosti Učení dělíme: 1. bezděčné (neúmyslné) 2. úmyslné Učení je proces osvojování vědomostí (jecílevědomí, řízený, systematický) Fantazie se nazývá proces obrazotvornosti – bezděčná (sny) - úmyslná (člověk si ukládá za úkol vytvořit něco nového) Snění je bezděčná v bdělém stavu. Vytváří obrazy toho, co již existuje a co je známé. Tvůrčí fantazie – vytváří nové obrazy toho, co dosud neexistuje.
3. 11. 2009 Myšlení je zprostředkované a z obecněné poznání. Soudy – Můžeme vytvářet z dostatečně jasnými pojmy • pravdivé • nepravdivé Úsudek – Je spojování soudů odrážející vztahy mezi předměty a jevy. Myšlenky vyjadřujeme pomocí jazyka. Vlastnosti myšlení a) kritičnost b) pružnost c) šíře myšlení d) rychlost
8. 12. 2009
CITY CITY- jsou prožíváním vztahů k poznané skutečnosti. Životní a společenské podmínky určují vznik a obsah lidských citů. Příklad – radost z dárků, uspokojení z dobře vykonané práce. Většina citů má protiklady
– veselost x smutek, Láska x nenávist
Mluvíme o polárnosti citů. CITY – a/ charakter pasivní b/ charakter aktivní Z tohoto hlediska je rozdělujeme
a/ stenické /zvyšuje životní aktivitu/ b/ astenické / snižuje život.akt./ např. strach CITY vyšší: a/ mravní city / vztah ke společnosti/ b/ estetické city c/ cit krásy / umělecký/výtvor/ NÁLADA: projev silného prudkého citu /má ráz krátkodobého výbuchu/např. výbuch hněvu,zoufalství, strach. CITY ovlivňují celý organismus, řada tělesných příznaků je patrná navenek / zčervenání, třesení, pocení, změna hlasu/.
Znaky citů: a/ citová zaměřenost – k čemu směřují city člověka, jaký je jejich obsah, čeho se týkají / prožitek téže věci je individuální/ - určitá věc nechává člověka chladným. b/ hloubka citů – jak intenzivní je prožívání/ úcta k člověku za všech podmínek, příklad hlubokého citu, matka a dítě/ c/ stálost citů – dlouhodobé trvání stejného prožívání / např. trvalé sympatie k životnímu povolání/. d/aktivita citů – je schopnost povzbuzovat člověka k činnosti např. cit estetický – vyhledávání krásna.
19.1.2010 Význam citů: city obohacují a zpestřují duševní život člověka.(láska k dítěti) Citové vztahy: vznikají při soužití lidí a projevují se jako snaha a úsilí o navázání určitého kontaktu potom vyjadřují kvalitu prožívání a vztahu člověka k lidským hodnotám, mají různou intenzitu.
Psychologie jednání a chování. Vůle: je duševní proces, který dává člověku schopnost jednat úmyslně, uvědoměle a cílevědomě. Chování: vyjadřuje postoj k lidem. Týká se společenských zvyklostí, mělo by vyjadřovat jak chce člověk žít ve společnosti. Při volním jednání jsou čtyři stádia 1. motivace 2. rozhodování 3. rozhodnutí 4. provedení rozhodnutí Motivace: závažný popud, který podněcuje člověka k jednání.(příklad-když jsme hladový snažíme si opatřit jídlo- hlad je motiv, který zaměřuje naší činnost) Pozornost: je schopnost organismu zaměřit po určitý čas vědomí k poznávanému ale i k prožívání našeho vztahu k jakékoliv činnosti. Pozornost se může dostavit zcela bezděčně nebo je vyvolána úmyslně. Znaky pozornosti: • rozdělování • rozsah • převádění pozornosti
Stálostí soustředění vědomí na delší čas nepřetržitě k jednomu jevu. Rozsah pozornosti: je znak kterým označujeme jaké množství podnětů jsme schopni zpracovat. Převádění pozornosti: označujeme pohotovost a rychlost přemístění naší pozornosti k jiné duševní činnosti. Nepozornost: označujeme roztěkanost zaviněnou tím, že se pokoušíme sledovat několik jevů současně. Roztržitost: je takový stav nepozornosti, jehož příčinou je přílišné soustředění na jednu okolnost, ostatní podněty nám pak utíkají. 30.3.10 Charakter: Soustava vlastností, které jsou pro jedince příznačné a poměrně stále. npř. způsob života, chování, vztahy klidem, ke společnosti. Rysy charakteru: Odvaha, čestnost, iniciativa, svědomitost, lenivost, zbabělost, uzavřenost. Kladné charakterové rysy: odvaha, čestnost, svědomitost, skromnost. Záporné charakterové rysy: zbabělost, nesvědomitost, vychloubačnost. 1) Vztah člověka k jiným lidem 2) Vztah člověka k sobě samému: pocit důstojnosti skromnost X nadutost, nedůtklivost, ostýchavost. 3) Vztah člověka k práci: iniciativnost, důslednost, láska k práci, svědomitost, přesnost, neúcta k výrobkům – jejich poškozování. Postoj: Je soustava charakterových vlastností, které jsou příčinou, proč člověk jedná v obdobných situacích ustáleným způsobem. Určitý postoj ke sportu k vážné hudbě, zaměstnání. Postoje vznikají a utvářejí se rozmanitým způsobem. a) Důsledek vlastních osobních zkušeností b) Důsledek velmi výrazného a závažného prožitku (npř. úmrtí) c) Převzetí hotových postojů od jiných osob velmi blízkých, respektovaných (rodičů, učitelů) Ideál: Je model-vzor pro naše jednání a chování.
27.4.2010 Temperament: Duševní vlastnost, která určuje způsob chování a jednání člověka a vyjadřuje vztah citové vzrušivosti. Temperament označujeme jako dynamickou stránku osobnosti. Dynamické vlastnosti: Rychlost a sílu citových reakcí, stálost, trvání. Temperament do určité míry je daný vrozenými dispozicemi, typem nervové soustavy, činností žláz vnitřní sekrecí, způsobem života, výchovou, prostředím a věkem. Třídění temperamentu: 1. Sangvinický typ: snadno zvládne své úkoly, překonává překážky, přiměřeně reaguje neunaví se prací, která ho nebaví, snadno se orientuje a přizpůsobuje svému okolí, je aktivní v přátelství vytrvalí. 2. Cholerický typ: prudký a výbušný, těžce se ovládá – souvisí to s nevyrovnaností nervové soustavy, vnější projevy – neklidné pohyby a uchvátaná mluva 3. Flegmatický typ: řeč i pracovní činnost bývají pomalé, ale jsou schopni vyvinout značnou aktivitu a pracovat houževnatě a pravidelně, aniž by se daly rušit vnějšími podněty (hlukem), bývá samostatný, vyrovnaný, klidný až lhostejný. 4. Melancholický typ: je plachý, samotářský, zahleděný do sebe, hodně citlivý, snadno se unaví a vyčerpá, city vznikají pomalu jsou silné a hluboce prožívané, vyžaduje přátelské a laskavé zacházení, potřebuje posilovat sebedůvěru, v práci velmi pečlivý. Členění typů vyšší nervové činnosti I. V. Pavlovem:
Sangvinik – silný vyrovnaný pohyblivý typ Flegmatik – silný vyrovnaný nepohyblivý typ Cholerik – silný nevyrovnaný typ Melancholik – slabý typ
25.5.10 MOTIVAČNÍ VLASTNOSTI OSOBNOSTI Jak budeme reagovat v určité situaci, není závislé jen na temperamentu, ale také na zvláštních podnětech pro činnost, jenž říkáme motivy. Motivační vlastnosti Je jich několik druhů. Nejjednodušší je ta, která vyplývá ze základních lidských potřeb a pudů biologického charakteru. Složitější jsou motivační vlastnosti společenské a sociální.(př. Potřeba životní sociální jistoty, společenské sounáležitosti, uznání, seberealizace ale také zájmy, záliby, sklony a zvyky, životní cíle a plány.) Pro uspokojení biologický potřeb je člověk vybaven účelnými reakcemi (reflexi)aniž by se je musel učit. A tyto dědičné reflexi se přenášejí z generace na generaci. Říkáme jim pudy a instinkty. Pud motivuje k činnosti – potravinový reflex umožní novorozencům, přijímat potravu – sací reflex. 19.10.10 Obranný reflex – Označujeme jej jako pud sebezáchovy – umožní člověku chránit se před Nebezpečím. Zájem – Je déle trvající zaměření k lidem, předmětům i činnostem. V průběhu života, se stává silnou motivační vlastností osobnosti. Je však charakteristickým rysem jen tehdy, není-li přechodný jako např. (dočasný zájem hladového o jídlo) Nedostatek trvalých a kladných zájmů, hodnotíme u člověka jako vážnou chybu. Silnější motivací je tak zvaná záliba Záliba – Záliba je vlastnost, zaměřená na prožívání určité činnosti.(vřelý vztah k četbě) Sklon – Je motivační vlastnost, která podněcuje osobnost k určité činnosti. příkl. už v dětství se může projevovat sklon k určité profesi, motivující dítě, k hrám na něco. Zvyky – Jsou vlastností motivující znovu a znovu, k opakovaní určitých činností, takže se, zcela zautomatizují.(oblékání, snídaně) Děláme to automaticky bez přemýšlení. Zvyk nás nutí k tomu, že nechceme opustit zautomatizované postupy k činnosti, i když jsou zastaralé. Zvyky však obyčejně urychlují a usnadňují naše činnosti a zmenšují vynakládanou námahu. Mnohé pohnutky našeho jednání a chování jsou závislé na životních cílech a plánech, které si vytvoříme příkl.(být dobrý ve svém oboru) Volný čas – je často podnětem k různým činnostem. Jedná se o činnosti, jež může člověk provozovat zcela libovolně. Buď aby si odpočinul, pobavil se, nebo rozvinul své tvůrčí schopnosti a vědomosti, aby se uvolnil. Nepočítá se sem spánek, jídlo, osobní hygiena. Znakem volného času je především možnost svobodné volby činnosti.
7. 12. 2010 VLASTNOSTI DŮLEŽITÉ PRO POVOLÁNÍ Kvalitní pracovní činnost je závislá na souboru vlastností, vědomostí a dovedností. Schopnostmi rozumíme takové duševní vlastnosti osobnosti, které umožňují úspěšné vykonávání určité činnosti. Základem schopností jsou vlohy, a to jsou vrozené předpoklady pro určité činnosti. Nadáním – nazýváme soubor vloh, schopností, i když závisí na vrozených vlohách jsou vždy výsledkem rozvoje. Schopnosti se rozvíjí především v procesu učení. Talentem – nazýváme takový soubor vlastností, který zabezpečuje tvůrčí možnost vykonávání nějaké činnosti. Má-li člověk určité schopnosti a tvůrčí přístup ke své činnosti, označujeme jej za talentovaného odborníka. Mimořádný talent dovolující vytvářet vrcholná díla se nazývá genialita. Schopnosti ani talent se nepřináší na svět hotové. Tyto vlastnosti se u člověka postupné vyvíjejí. Při posuzování pracovních schopností je nutné brát v úvahu tyto skutečnosti: a) Ne každá vloha se musí stát schopností – není-li schopnost cvičená, zůstane vloha nevyužitá. b) Ne každou schopnost je možné vypěstovat. Chybí li od narození vloha, nebude existovat ani schopnost. c) Ne každá schopnost dosáhne libovolné stanovené úrovně. Vlohy jsou u každého člověka jiné a předurčují proto individuální maximální hranici schopnosti. Zda li bude této hranice dosaženo, je pak otázka nacvičování schopnosti Rozvoji pracovní schopnosti patří odborný výcvik dále pracovní podmínky a vliv prostředí, ale i délka lidského života. Neboť další a další schopnosti je možné získávat neustále. Schopnosti se můžou členit podle různých hledisek. - pro pracovní činnosti vyhovuje třídění na schopnosti: a) senzorické b) intelektové c) psychomotorické SENZORICKÝMI schopnostmi rozumíme – rozlišování barev, zvuků, pachů, chutí apod. Je to funkce všech smyslových orgánů. INTELEKTOVÝMI schopnostmi rozumíme – poznání logické, zprostředkované a zobecněné poznání, hledání vztahu, usuzování. PSYCHOSOMATICKÉ schopnosti jsou – závislé na dobré činnosti svalového a kosterního aparátu. Patří k nim – koordinace, přesnost a ladnost pohybu, manuální zručnost. Schopnost přesně plnit pohyb, který mozek diktuje. Každá pracovní činnost vyžaduje většinou několik schopností (vysloveně manuální činnost si žádá schopnosti senzorické i psychosomatické, ale i různé povahové vlastnosti, zájmy, volní a charakterové vlastnosti a sociální přizpůsobivost.
Neschopnost určité pracovní činnosti neznamená jen chybění schopnosti, ale je to právě i určitá struktura osobnosti, která má pro danou pracovní činnost nevhodné duševní vlastnosti. Neúspěch pracovní činnosti se nepromítá jen do kvantity práce, ale i do osobního uspokojení z dobře vykonané práce, které se v případě neúspěchu v povolání nedostaví. Vědomost – nazýváme mnohé teoretické poznatky, jako jsou konkrétní fakta, vztahy mezi nimi, poučky, pravidla. Dovednost – je schopnost správně co nejrychleji a s nejmenší námahou vykonat určitou činnost (mytí rukou) Složité práce (kadeřnice) Cvičení – říkáme opakovanému provádění činností, které se má stát dovedností. Získané dovednosti musí doprovázet vědomost zprostředkovaná slovem, vysvětlením, instrukcí. a) lze postupovat cestou myšlenkové analýzy b) dostat se k řešení hledem (náhlé pochopení) c) metodou pokusu a omylu. Získané řešení je potřeba uchovat v paměti (jinak bychom začínali vždy znovu)
19. 4. 2011 VOLNÍ VLASTNOSTI Volní jednání charakterizuje člověka celí jeho život. Dává vzniknout volním vlastnostem. Z nichž nejdůležitějším jsou uvědomělost rozhodnost sebeovládání energičnost a vytrvalost Uvědomělost: Spočívá v určitém postupu daném přesvědčením, o správnosti určitých cílů Uvědomělost je znakem rozvinuté vůle. Nedostatek vůle a uvědomělosti, se projevuje sugestibilitou (snadné podřizování se cizím vlivům) a negativismem (neodůvodněnou snahou jednat navzdory druhým. Rozhodnost: Volní jednání podporuje odůvodněná a určitá rozhodnost. Rozhodný je takový člověk, který dovede v pravý okamžik odstranit zbytečné pochyby v jednání. Rychlost jednání nelze zaměňovat s rozhodností. Naopak mnoho lidí, se slabou vůlí se rozhoduje snadno a lehce, protože pro ně je rozhodování nepříjemné a problémy chtějí, co nejrychleji vyřešit. Sebeovládání: V průběhu vlastního jednání, je pak důležité sebeovládání. Znamená to, umět se přinutit, ke splnění, přijatého rozhodnutí. Např. překonat strach, lenivost a dokázat zamezit impulzivním činům.
Energičnost a vytrvalost: jsou potřebné k překonání překážek stojících v cestě volnímu jednání. Energičnost bez vytrvalosti by byla málo platná. Vytrvalé vypětí energie, které neslábne, nýbrž roste, narazí-li na obtíže, je projevem silné vůle. Profil osobnosti: rozumíme určitou, ale stručnou charakteristiku duševní stránky člověka. Profil osobnosti je závislí na požadavcích, které vyplívají ze specifiky profese. Základním požadavkem na psychiku pracovníka je kvalitní činnost většiny smyslových orgánů. K získání a udržení odborných znalostí, je nezbytná dobrá funkce dalších poznávacích procesů. představivost paměť myšlení fantazie Dále to může být citová stránka láska k povolání radost z dobře vykonané práce příjemná nálada estetické cítění Z duševních vlastností je hlavní charakter vytvářet kladné postoje k lidem a práci regulovat projevy temperamentu zájem o svou odbornou práci
