zimní semestr 2008/2009
Pěstování pokusných rostlin Přednáška 7: Zakládání pokusů
Pěstování pokusných rostlin ZS 2008/2009 – cvičení „klíčivost a vzcházivost“ – příklady založení pokusu: 15. 10. 2008
Convallaria majalis
foto: 20. 10. 2008
Linum usitatissimum
Carthamus tinctorius
Oenothera biennis
Zinnia elegans
Typy pokusů: podle místa: laboratorní, skleníkové, fytotronové nádobové (vegetační) – nejčastěji vliv živin, hnojiv, pesticidů polní (podmínky blízké reálným během pěstování) podle zaměření: šlechtitelské a semenářské odrůdové (ÚKZÚZ, SOK - LPO) agrotechnické – osevní postupy, mechanizace fytopatologické speciální podle počtu sledovaných faktorů: jednofaktorové vícefaktorové (z hlediska interpretace – vhodné max. 3 faktory)
Termíny: pokusný činitel (faktor): může mít v pokuse několik stupňů (úrovní), např. různé koncentrace, různé odrůdy pokusný člen (pokusné číslo) – základní sledovaná jednotka, je umisťována na pokusný dílec (parcelu), který tvoří nejmenší a základní jednotku pokusu opakování: část pozemku, která obsahuje všechny pokusné členy jedenkrát Pokus s více opakováními sníží náhodnou (experimentální) chybu: vždy minimálně 3 opakování
Uspořádání nádobového pokusu: nahoře – správně, dole - nevhodně
Příprava pokusu:
nutno jasně formulovat cíle práce! znalost literárních pramenů o zadané problematice (metodické i věcné hledisko) je o biologický experiment, kde se uplatňují i nekontrolovatelné vlivy (půdní nevyrovnanost, vliv sousedních dílců atd.) spolehlivost závisí na: správném uspořádání pokusu přesnosti provedení vhodném modelu hodnocení výsledků
Volba pozemku, velikost a tvar pokusného dílce: pozemek: hodnocení půdní vyrovnanosti: slepý pokus – sklizeň jednotné předplodiny z několika míst pozemku vyrovnané mikroklimatické podmínky (spodní vody, blízkost vodních nádrží), agrotechnické podmínky – stejná předplodina po 2-3 roky, zaplevelení, choroby, škůdci, organizačně-technické hledisko (dostupnost, možnost závlahy atd.) velikost pokusného dílce: dílec se již nedělí, čím menší, tím přesnější výsledek, ale potřeba zachovat minimální počet rostlin, respektovat agrotechnické zásahy tvar závisí na druhu pokusné plodiny, způsobu ošetřování případě půdní nevyrovnanosti – raději obdélníkový tvar dílce
Plán pokusu = návod na založení, hodnocení polního pokusu výpočet celkové plochy – z velikosti jednoho dílce, manipulační prostor, případně meziřádky mezi dílci, cesty, ochranný pás legenda –bližší údaje o počtu rostlin, variantách apod. první opakování – vždy na dolním okraji plánu
Uspořádání pokusných členů v pokuse - metody standardní: zařazování standardní (kontrolní) odrůdy (čím vyšší půdní nevyrovnanost, tím častěji) – tehdy, když je k dispozici málo rostlinného materiálu, každá odrůda jen v jednom opakování; hodnocení pokusných členů - porovnáním s vypočtenou teoretickou hodnotou mezi dvěma sousedními kontrolami
1.
2. šachovnicovitá: uspořádání pokusných členů je systematické s posunutím pokusných členů v opakováních, není potřeba zařazovat kontroly Tyto metody neumožňují hodnotit pokusy pomocí modelu analýzy variance (rozptylu)
3. metoda znáhodněných bloků: tzv. náhodně řízené uspořádání pokusných členů zásady: 1. pokusné členy by neměly být v dalších opakováních nad sebou 2. pokusné členy by neměly být v dalších opakováních systematicky za sebou 3. stejná čísla nemají ve více opakováních sousedit diagonálně
Řízené náhodné uspořádání - ukázka
4. metoda latinského čtverce: počet opakování = počtu zkoušených členů vhodný pouze pro menší počet pokusných členů při menším počtu variant nelze vždy dodržet požadavek, aby totéž pokusné číslo nesousedilo v diagonálním směru
5. metoda latinského obdélníku:
vychází z latinského čtverce sloupce rozděleny na více částí a položeny vedle sebe každé pokusné číslo v řadě a sloupci jen jedenkrát
Vícefaktorové pokusy: faktor A: odrůdy a1 a2 a3 faktor B: dávky hnojení b1 b2 b3 pokusné členy: 1. a1b1 2. a1b2 3. a1b3 4. a2b1 5. a2b2 6. a2b3 7. a3b1 8. a3b2 9. a3b3 lze hodnotit podle popsaných metod, v případě nutnosti agrotechnických zásahů na větší ploše – metoda dělených dílců
Příklad – cvičení Pěstování pokusných rostlin ZS 2008/2009 – téma „řízkování stálezelených keřů“ Pro každý druh stálezeleného keře (např. Hedera helix): faktor A: „student“ - a1, a2, a3, kde a1 = Jana, a2 = Hana, a3 = Anna faktor B: „ovlivnění“ - b1, b2, kde b1 = se stimulací, b2 = bez stimulace faktor C: „ substrát“ – c1, c2, kde c1 = Perlit, c2 = zemina
úkol pro vás: vytvořte pokusné členy z faktorů: a1a2a3, b1b2, c1c2 Anna: Hana: Jana: a3b1c1 = 9 a2b1c1 = 5 a1b1c1 = 1 a3b1c2 = 10 a2b1c2 = 6 a1b1c2 = 2 a3b2c1 = 11 a2b2c1 = 7 a1b2c1 = 3 a3b2c2 = 12 a2b2c2 = 8 a1b2c2 = 4 a uspořádejte pokus
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12
Schéma dvoufaktorového pokusu založeného metodou dělených dílců
Schéma dvoufaktorového pokusu - metoda znáhodněných bloků (3 opakování)
Doporučená literatura
Ehrenbergerová J, 1995. Zakládání a hodnocení pokusů. MZLU v Brně.
