Psí ráj Peprík Aimee Harperová
Přeložila Andrea Vašíčková First published by HarperCollins Children’s Books under the original title: DREAM DOGS (1) PEPPER Text copyright © HarperCollins, 2010 The author asserts the moral right to be identified as the author of this work. Illustrations © Alice Sinkner, 2010 Translation © Andrea Vašíčková, 2010 ISBN 978-80-7447-009-7
Děkuji psímu salonu Šťastný pes ve Farnhamu.
Koho to tu máme? Jméno: Pepřík, zvaný také Pep Rasa: Norfolkský teriér Věk: 3 Barva: hnědá Libůstky: mazlení, procházky, kosti, smradlavé deky Strašáci: vysavače, bílé dodávky, sezení v pozoru Oblíbená hra: na schovávanou Snadno si ho spletete s: velkým rejžákem
1. kapitola
To jsou zmatky! „Tak pojď, Leo!“ vykřikla Bella a samým vzrušením poskočila. „Máma chce, abychom ten štít rozsvítili spolu!“ Bellin bráška Leo odhodil fotbalový míč a postavil se vedle Belly k vypínači světelného nápisu. „Jsem tu a připraven,“ řekl Leo a zazubil se při tom na sestru. Bella se podívala z okna a venku stála její maminka Zuzana. Srdce jí bušilo jak o závod. Světelný nápis Psí ráj se teď měl poprvé rozzářit! „Jdeme na to!“ zavelela Zuzana skrz skleněnou výlohu. Bella a Leo společnými silami svých ukazováčků stiskli vypínač. Leo se rozhlédl po místnosti a zklamaně pronesl: „A nic se nestalo.“ Bella se ale chichotala a ukazovala ven na
9
chodník, kde maminka směšně poskakovala a své nadšení ještě podporovala vztyčenými palci. „Ten nápis Psí ráj je přece venku, vzpomínáš?“ „No jo vlastně, úplně jsem zapomněl,“ zastyděl se Leo. Dveře se prudce rozletěly a Zuzana zavolala na Bellu a Lea: „Pojďte se rychle podívat, děti! Vypadá to báječně!“ Pepřík seděl ve svém košíku a nastražil jedno ucho. To druhé nechal líně viset jako obvykle. Bella se k němu sklonila a se smíchem mu rozčepýřila jeho chundelatou hlavičku. „Jdeme, Pepříku!“ řekla a dala mu pusu na čumáček. Zvíře se ani nehlo, a tak ho zvedla a schovala do podpaží, kam se vešlo jako malé hnědé klubíčko. Pepřík Belle olízl ucho. Ze všeho nejradši se totiž mazlí. To vždycky položí tlapky Belle okolo krku a objímá ji. Bella uháněla ven na chodník za maminkou a bráškou. Nápis Psí ráj nad výlohou jejich nového
10
psího salonu krásy růžově zářil do šera pozdního odpoledne. Byla to ta nejúžasnější věc, jakou kdy Bella viděla. „Tak, děti, podařilo se nám to,“ pronesla Zuzana šťastným hlasem. „Náš sen se brzy vyplní. Příští týden touto dobou otevřeme nejlepší psí salon krásy na světě!“ Bellin široký úsměv trochu ztuhnul. Nápis byl sice nádherný, ale pohled skrz výlohu byl přímo otřesný a navíc se nabízel každému kolemjdoucímu. Všude se povalovaly kýble s barvou a hromady krabic. Uprostřed podlahy byla halda
11
pytlů s odpadky. Stěny měly pořád bažinatě zelenou barvu po předchozích majitelích, kteří tu provozovali květinářství, a koberec byl prošlapaný. „Paráda, mami!“ vykřikl Leo. Pepřík zaštěkal na znamení souhlasu. Bella zalapala po dechu a snažila se znít šťastně. „Vážně krásný.“ „To neznělo zrovna nadšeně,“ řekla Zuzana překvapeně. „Myslela jsem, že budeš jásat!“
12
Bella polkla. „Promiň, já jen, že… že ještě není nic hotovo a máme otevírat už v sobotu!“ „Všechno zvládneme,“ slíbila maminka. „Ty jsi takový strašpytel, Bello!“ Bella věděla, že je to pravda, ale nemohla si pomoct. Ze všeho si dělala těžkou hlavu. Všichni se vrátili dovnitř, Zuzana zapnula rádio v rohu místnosti a budoucí salon zaplavila pohodová hudba. Zuzana a Leo před sebou tlačili velké pytle odpadků, ale hudba je najednou roztančila. Maminka vzala Bellu za ruku. „Tancuj s námi! Máme co slavit!“ Bella se rozesmála. Tuhle písničku má ráda. Leo se točil dokola, až z toho dostal závrať. Bella držela maminku za ruku a najednou jí vůbec nevadilo, že je každý z ulice mohl sledovat. Pepřík štěkal, poskakoval a pelášil kolem dokola. „Haf-haffffff-haf!“ zaštěkal Leo melodii písničky.
13
„Haf-haf!“ odpověděl Pepřík po svém. Bella se pobaveně zasmála. Písnička dohrála a udýchaná Zuzana se sesunula na hromadu papírových krabic. Pepříkovi i Leovi se tak točila hlava, že se oba svalili na podlahu. Bella objala maminku okolo pasu, Pepřík se vzchopil, vyskočil na krabice a olízl mamince tvář. Zuzana oplatila Belle objetí a řekla: „Už máme objednávky na příští týden. Nemohla jsem tomu uvěřit, když včera zazvonil telefon. Ten inzerát v novinách byl výborný nápad.“ Bella vykulila oči. Máma už přijímala objednávky a zatím nebylo vůbec nic hotovo. Kousla se do rtu a nesměle se zeptala: „Ale co když salon ještě nebude připravený?“ Zuzana stiskla Belliny dlaně a s naprostou jistotou odpověděla: „Všechno bude v pořádku. Věř mi, miláčku.“ Bella se zahleděla do maminčiných očí, stejně
14
hnědých a laskavých jako má Pepřík. Ten si zatím položil hlavu na Bellin klín, všechno pozorně poslouchal a vrtěl ocasem. Najednou se papírová krabice, na níž seděli, propadla a vypadly z ní ručníky a všemožné nádoby a nádobičky, což nepořádek v salonu ještě vylepšilo. Pepřík z úleku vyštěkl a utekl po schodech do bytu nad salonem. Leo a maminka se rozesmáli na celé kolo. Bellu to ale nepobavilo. Pomyslela si, že prostě není možné, aby byl Psí ráj za týden připravený na slavnostní otevření. S povzdychem se sehnula k zemi, aby posbírala ten nepořádek. Máma se musela úplně zbláznit!
15
2. kapitola
Nové p rˇ átelství Bella otevřela oči a zadívala se na strop. Chvíli si vůbec nemohla vzpomenout, kde je, ale pak se jí všechno vybavilo. Přestěhovali se! Tohle je přece jejich nový domov! Posadila se na posteli a zhluboka se nadechla mořského vzduchu. Dům, kde měli byt a salon Psí ráj, byl jen dvě ulice od pláže. Pocítila náhlé vzrušení, které úplně odválo její včerejší starosti. U moře přece člověk nemůže mít starosti. „Už jste vy dva vzhůru?“ ozval se maminčin hlas z chodby. „Dnes vás čeká škola!“ Belle a Leovi začínal druhý týden v jejich nové škole. Bella vyskočila z postele a oblékla se do nové školní uniformy, která byla ještě neonošená a hebká a navíc se jí líbila její fialová barva. Přesto
16
byla Bella trochu nesvá. Všichni spolužáci se k ní minulý týden chovali hezky, ale ještě si nenašla nejlepší kamarádku. Doufala, že se to brzy změní. „Fialová je pro holky,“ reptal Leo, když se na druhé straně pokoje vyplazil z postele. Soukal se do školní uniformy tak neochotně, jako kdyby nebyla z měkké bavlny, ale ze slizu. „Tak to bychom ti možná měli začít říkat Leona,“ dobírala si brášku Bella. Přetáhla si přes hlavu svetřík, sáhla po kartáči a v okamžiku bylo její hnědé mikádo dokonale upravené. Leo se s hřebenem zbytečně nezdržoval. Vlasy mu na hlavě stejně stojí jako ježčí bodlinky, ať už se je snaží k poslušnosti přesvědčit jakkoliv.
17
„Pep je dnes rozhodnutý pochytat všechny vlny na moři,“ řekla Zuzana dětem, zatímco vkládala toasty do topinkovače. Základní škola Mušlová je na nábřeží a jediná cesta z domu k ní vede přes pláž. Pepřík si na moře musel teprve zvykat. Všechny vlny sice pronásledoval, ale zdráhal se namočit si tlapky. Bella Pepa pohladila po hlavičce. „Minulý týden ses v chytání vln moc nevyznamenal, viď Pepe? Byly ty vlny rychlejší než ty, nebo ti jen nahnaly takový strach?“ Pepřík si kýchnul, začmuchal a olízl Belle ruku. Z topinkovače vyskočil opečený toast. Zuzana ho vytáhla dvěma dlouhými, růžově nalakovanými nehty. Bella si všimla, že maminka byla celá růžová, dokonce i v copu měla propletenou růžovou hedvábnou stuhu. „Ty jsi dneska fakt dost růžová, mami,“ neodpustila si poznámku Bella.
18
„Růžová je barva Psího ráje,“ odvětila Zuzana zasněně a obdivně si prohlédla svoje nalakované nehty. „Jsem taková chodící reklama na náš salon. Vlastně přemýšlím, že nechám vyrobit trička s nápisem Psí ráj. V barvě růží, jak jinak, a nápis bude vypadat přesně jako ten nad výlohou. Co myslíte?“ „Tak do toho mě nenavlíkneš,“ měl v tom jasno Leo. Zuzana jeho odpověď odměnila pohlazením po vlasech. „No, měla jsem na mysli spíš uniformu, kterou bych já nosila v salonu,“ vysvětlila a tiše si povzdychla. „Montérky! Růžové montérky s nápisem Psí ráj. To je nápad! A pak mě můžou naši psí zákazníci zmáčet od hlavy až k patě a nebude mi to vůbec vadit!“ Bella se zamračila. Nevěděla toho moc o růžových montérkách s uhozenými nápisy, ale odhadovala, že jejich výroba nějakou dobu potrvá.
19
