Prvotní zjištění ze šetření Občanské postoje mládeže
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a stáním rozpočtem České republiky.
Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 2 1 Úvod ................................................................................................................................... 6 2 Informace o výzkumu Občanské postoje mládeže ............................................................. 7 2.1 Cíl studie a výzkumné otázky..................................................................................... 7 2.2 Výzkumné metody...................................................................................................... 7 3 Občanské postoje mládeže v roce 2010 .............................................................................. 8 3.1 Občan a společnost ..................................................................................................... 8 3.2 Vztah k vlasti ............................................................................................................ 10 3.3 Jak se angažuji a jak se chci angažovat .................................................................... 11 3.4 Důvěra v instituce a současnou politiku ................................................................... 15 3.5 Volby ........................................................................................................................ 18 3.6 Za posledních 20 let .................................................................................................. 21 3.7 Rovnost šancí, multikulturalita ................................................................................. 24 3.8 Demokracie ve škole ................................................................................................ 27 3.9 O Vás a Vašem zázemí ............................................................................................. 31 4 Občanské postoje mládeže – srovnání mezi lety 1999 a 2010 ......................................... 33 4.1 Občan a společnost – celkové srovnání .................................................................... 33 4.2 Vztah k vlasti – celkové srovnání ............................................................................. 35 4.3 Vztah k vlasti – srovnání mezi jednotlivými typy škol ............................................ 36 4.4 Důvěra v instituce a současnou politiku – celkové srovnání .................................... 45 4.5 Volby – celkové srovnání ......................................................................................... 46 4.6 Rovné příležitosti mužů a žen – celkové srovnání ................................................... 47 4.7 Rovné příležitosti mužů a žen – srovnání mezi jednotlivými typy škol ................... 48 4.8 Rovnost šancí etnických minorit – celkové srovnání ............................................... 53 4.9 Rovnost šancí etnických minorit – srovnání mezi jednotlivými typy škol............... 54 4.10 Rovnost šancí přistěhovalců – celkové srovnání ...................................................... 58 4.11 Rovnost šancí přistěhovalců – srovnání mezi jednotlivými typy škol ..................... 59 4.12 Demokracie ve škole ................................................................................................ 63 4.13 Co jsem se naučil – srovnání mezi jednotlivými typy škol ...................................... 64 4.14 Účast žáků na životě školy – celkové srovnání ........................................................ 70 5 Shrnutí výsledků ............................................................................................................... 75 5.1 Jaké jsou představy osmnáctiletých žáků o atributech dobrého občanství? ............. 75 5.2 Jaký mají mladí lidé vztah k vlasti?.......................................................................... 75 5.3 Jaký význam přikládají občanské angažovanosti? ................................................... 75 5.4 Jak důvěřují veřejným institucím a politikům? ........................................................ 75 5.5 Jaký je jejich vztah k volbám? .................................................................................. 75 5.6 Jak hodnotí vývoj v posledních 20 letech? ............................................................... 76 5.7 Jaký mají názor na roli a práva žen a mužů? ............................................................ 76 5.8 Jaký je jejich postoj k etnickým menšinám? ............................................................ 76 5.9 Jaký je jejich postoj k přistěhovalcům? .................................................................... 76 5.10 Jaká pozornost je věnována uplatňování principů demokracie v českých školách? 76 5.11 Které pro demokracii potřebné dovednosti žáci ve škole získali?............................ 77 5.12 Jak se změnily názory studentů mezi lety 1999 a 2010? .......................................... 77 5.13 Jaké jsou rozdíly mezi studenty jednotlivých typů škol? ......................................... 77 6 Příloha: Tabulky s daty z výzkumu Občanské postoje mládeže (2010) ........................... 79
2
Seznam obrázků Obrázek 1: U každé činnosti níže uveďte, za jak důležité považujete, aby ji dobrý občan vykonával, popř. aby splňoval danou charakteristiku ................................................................ 9 Obrázek 2: Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními o České republice?.................................................................................................................................. 10 Obrázek 3: Zajímáte se o následující záležitosti? ..................................................................... 11 Obrázek 4: Je mnoho způsobů, jakými mohou občané vyjádřit svůj nesouhlas s věcmi, o kterých si myslí, že jsou špatné. Uveďte, zda byste se vy osobně zúčastnil/a následujících forem protestu ........................................................................................................................... 12 Obrázek 5: U níže uvedených činností, které můžete vykonávat vy jako mladý člověk během několika následujících let, uveďte, nakolik předpokládáte, že je budete dělat......................... 13 Obrázek 6: U následujících výroků rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte či nesouhlasíte .................................................................................................................................................. 14 Obrázek 7: U následujících tvrzení, která se týkají politického systému a vašeho osobního názoru na politiku, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte či nesouhlasíte ..................................... 15 Obrázek 8: Máte důvěru v následující instituce?...................................................................... 16 Obrázek 9: Míra absolutní nedůvěry (odpověď „určitě ne“) v instituce u gymnazistů, středoškoláků a učňů. ............................................................................................................... 17 Obrázek 10: Půjdete volit? ....................................................................................................... 18 Obrázek 11: Půjdete volit? Rozdíly mezi gymnazisty, středoškoláky a učni ........................... 18 Obrázek 12: Přečtěte si následující výroky a rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte ....... 19 Obrázek 13: Přineslo posledních 20 let podle vašeho názoru více dobrého než zlého, více zlého než dobrého nebo stejně dobrého jako zlého? ................................................................ 21 Obrázek 14: Přineslo posledních 20 let podle vašeho názoru více dobrého než zlého, více zlého než dobrého nebo stejně dobrého jako zlého? Rozdíly mezi gymnazisty, středoškoláky a učni ........................................................................................................................................... 21 Obrázek 15: Uveďte, zda a případně jakou kvalitativní změnu představovalo v každé z níže uvedených oblastí posledních 20 let pro většinu lidí v ČR ...................................................... 22 Obrázek 16: Uveďte, nakolik s následujícími výroky souhlasíte či nesouhlasíte .................... 23 Obrázek 17: Názory na roli žen a mužů ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky .............................................................................................................. 24 Obrázek 18: Názory na práva a povinnosti občanů patřících do různých etnických skupin ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky ................................... 25 Obrázek 19: Lidé se čím dál častěji stěhují z jedné země do druhé. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky .............................................................................................................. 26 Obrázek 20: U každého z následujících tvrzení, která se týkají účasti žáků na životě školy, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte ............................................................................................. 27 Obrázek 21: Uveďte, jak často níže popisované situace nastávají ve vaší škole. Zohledněte zejména hodiny dějepisu a občanské výchovy ......................................................................... 28 Obrázek 23: Do jaké míry jsou ve vaší škole brány v úvahu názory žáků, když se rozhoduje o následujících záležitostech? ...................................................................................................... 28 Obrázek 23: Uveďte, zda si myslíte, že jste se ve škole naučil/a ............................................. 30 Obrázek 24: Kolik času věnujete následujícím činnostem během normálního školního dne po skončení školy? ......................................................................................................................... 32 Obrázek 25: U každé činnosti níže uveďte, za jak důležité považujete, aby ji dobrý občan vykonával, popř. aby splňoval danou charakteristikou – srovnání v letech 1999 a 2010 ........ 34 Obrázek 26: Vztah k vlasti – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .............................. 35 Obrázek 27: V ČR bychom měli být pyšní na to, čeho jsme dosáhli – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .................................................................................................................... 36
3
Obrázek 28: Raději bych trvale žil/a v jiné zemi – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .................................................................................................................................................. 37 Obrázek 29: Formy protestu– celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ............... 38 Obrázek 30: Formy protestu – napsat dopis do novin – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .......................................................................................................................................... 39 Obrázek 31: Formy protestu – zúčastnit se pochodu nebo shromáždění – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........................................................................................................... 40 Obrázek 32: Formy protestu – sbírat podpisy na petici – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .......................................................................................................................................... 41 Obrázek 33: Formy protestu – nasprejovat protestní slogany na zeď – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .................................................................................................................... 42 Obrázek 34: Formy protestu – zablokovat dopravu – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .......................................................................................................................................... 43 Obrázek 35: Formy protestu – obsadit veřejné budovy – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .......................................................................................................................................... 44 Obrázek 36: Důvěra v instituce– celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .......... 45 Obrázek 37: Účast ve volbách– celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ............ 46 Obrázek 38: Rovné příležitosti žen a mužů - celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .......................................................................................................................................... 47 Obrázek 39: Muži a ženy by měli mít stejná práva ve všech ohledech - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........................................................................................................... 48 Obrázek 40: Ženy by měly být mimo veškerou politiku - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ....................................................................................................................................... 49 Obrázek 41: Když není k dispozici dostatek pracovních míst, muži by měli mít větší právo získat práci než ženy - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........................................ 50 Obrázek 42: Pokud muži a ženy dělají stejnou práci, měli by dostávat stejnou mzdu - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........................................................................................... 51 Obrázek 43: Muži jsou způsobilejší pro vedoucí funkce než ženy - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .................................................................................................................... 52 Obrázek 44: Rovnost šancí etnických minorit – celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .......................................................................................................................................... 53 Obrázek 45: Příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ............................................................................. 54 Obrázek 46: Příslušníci všech etnických skupin by měli být motivováni, aby se ve volbách ucházeli o politické funkce - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ................... 55 Obrázek 47: Školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .................................................................................................... 56 Obrázek 48: Všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobrou práci - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ..................................................... 57 Obrázek 49: Rovnost šancí přistěhovalců - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........ 58 Obrázek 50: Děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .......................................................................... 59 Obrázek 51: Přistěhovalci, kteří žijí v zemi již několik let, by měli mít možnost účastnit se voleb - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ................................................................ 60 Obrázek 52: Přistěhovalci by měli mít možnost nadále udržovat vlastní zvyky a žít vlastním životním stylem - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010................................................ 61 Obrázek 53: Přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní obyvatelé této země - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........................................................................................... 62 Obrázek 54: Co jsem se naučil(a) ve škole – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ..... 63
4
Obrázek 55: Ve škole jsem se naučil(a) spolupracovat ve skupinách s jinými žáky – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........................................................................................... 64 Obrázek 56: Ve škole jsem se naučil(a) přispět k vyřešení problémů ve svém okolí – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........................................................................................... 65 Obrázek 57: Ve škole jsem se naučil(a) být vlastencem a občanem oddaným své zemi – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ............................................................................. 66 Obrázek 58: Ve škole jsem se naučil(a), co dělat pro ochranu životního prostředí – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........................................................................................... 67 Obrázek 59: Ve škole jsem se naučil(a) starat se o to, co se děje v jiných zemích – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........................................................................................... 68 Obrázek 60: Ve škole jsem se naučil(a), jak je důležité volit v celostátních i komunálních volbách – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ............................................................ 69 Obrázek 61: – Účast žáků na životě školy – celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .......................................................................................................................................... 70 Obrázek 62: Pro školu je dobré, když jsou voleni zástupci z řad žáků, aby navrhovali, jak vyřešit některé problémy týkající se školy – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ...... 71 Obrázek 63: Na naší škole dochází ke spoustě pozitivních změn, když žáci navzájem spolupracují – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ..................................................... 72 Obrázek 64: – Organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 .................................................. 73 Obrázek 65: – Se zájmem se zapojuji do diskusí o školních problémech - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 ........................................................................................................... 74
5
1 Úvod V roce 1999 se Česká republika zapojila do výzkumu Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání Civic Education Study (CIVED), který zjišťoval znalosti čtrnáctiletých a osmnáctiletých žáků v oblasti občanské výchovy a jejich občanské postoje1. V roce 2009 uskutečnila Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání výzkum International Civic and Citizenship Education Study (ICCS), který navázal na výzkum CIVED a poskytnul informace o tom, jak se změnily vědomosti, dovednosti a postoje čtrnáctiletých žáků v oblasti občanské výchovy v uplynulých deseti letech2. Osmnáctiletí žáci již bohužel nebyli do mezinárodního srovnání zařazeni. Protože Česká republika chtěla získat rovněž informaci o vývoji občanských postojů žáků osmnáctiletých, v roce 2010 doplnila mezinárodní šetření ICCS národním šetřením žáků navštěvujících 3. ročníky všech typů středních škol. V rámci tohoto šetření byly administrovány pouze dotazníky s postojovými otázkami a otázkami mapujícími rodinné zázemí žáků. Položky zjišťující vědomosti a dovednosti nebyly do výzkumu zařazeny. Při konstrukci dotazníků jsme vycházeli z dotazníků CIVED, abychom mohli zmapovat vývoj postojů mladých voličů od roku 1999. Spolu s žákovskými dotazníky byly administrovány rovněž dotazníky pro učitele občanské výchovy, respektive společenských věd. Tato zpráva obsahuje základní informace o výzkumu a jeho zjištěních. Přináší informace o občanských postojích žáků 3. ročníků různých typů středoškolského studia a změnách, které v těchto postojích nastaly od roku 1999. Získaná data budou dále analyzována s cílem odhalit příčiny uvedených zjištění. Spolu s touto zprávou poskytujeme odborné veřejnosti rovněž datové soubory, aby si mohla s jejich využitím hledat odpovědi na vlastní výzkumné otázky.
1
Informace o tomto výzkumu a o jeho výsledcích jsou k dispozici na http://www.uiv.cz/clanek/415/226. Informace o výzkumu ICCS, národní a mezinárodní zjištění, výzkumné nástroje a datové soubory jsou k dispozici na http://www.uiv.cz/clanek/231/1703.
2
6
2 Informace o výzkumu Občanské postoje mládeže 2.1 Cíl studie a výzkumné otázky Cílem výzkumu Občanské postoje osmnáctiletých bylo získat informaci o tom, jaké jsou postoje a názory osmnáctiletých žáků, tedy mladých lidí, kteří poprvé přistupují k volebním urnám, a jak se tyto názory a postoje změnily v uplynulých jedenácti letech. Výzkum vycházel z koncepce výzkumu CIVED, omezil se však pouze na zjišťování postojů, do výzkumu nebyly zařazeny kognitivní testy. Výzkum hledal odpovědi na následující otázky: •
Jaké jsou představy osmnáctiletých žáků o atributech dobrého občanství?
•
Jaký mají vztah k vlasti?
•
Jaký význam přikládají občanské angažovanosti?
•
Jak důvěřují veřejným institucím a politikům?
•
Jaký je jejich vztah k volbám?
•
Jak hodnotí vývoj v posledních 20 letech?
•
Jaký mají názor na roli a práva žen a mužů?
•
Jaký je jejich postoj k právům menšin a přistěhovalců?
•
Jaká pozornost je věnována uplatňování demokratických principů v českých školách?
•
Jak se změnili názory studentů mezi lety 1999 a 2010?
•
Jaké jsou rozdíly mezi studenty jednotlivých typů škol?
2.2 Výzkumné metody Respondenty výzkumu byli žáci ve 3. ročnících všech typů středoškolského studia. Výběr probíhal dvoustupňově. Nejdříve byly z databáze všech středních škol, které měly v roce 2010 3. ročníky, vybráno 100 škol, potom byla v každé škole náhodně vybrána jedna třída ve 3. ročníku. Výběr byl stratifikován podle typu studia do 3 strat: gymnázia, střední odborné studium s maturitní zkouškou, střední odborné studium bez maturitní zkoušky. Výběr a oslovení škol provedl realizační tým výzkumu IEA ICCS. Na každé škole byl stanoven koordinátor, zpravidla učitel občanské výchovy. Tento koordinátor měl za úkol přidělit žákům přístupové kódy k elektronickým dotazníkům a poskytnout jim ve vyučování prostor pro jejich vyplnění. Učitel rovněž vyplňoval dotazník pro učitele společenských věd. Administrace dotazníků proběhla prostřednictvím elektronického systému ÚIV využívaného k realizaci Rychlých šetření. Získaná data byla vyčištěna a byly okódovány otázky týkající se zaměstnání rodičů (klasifikace ISCO). Výsledný soubor obsahuje 1700 respondentů z 90 škol, z toho 715 gymnazistů, 653 žáků středního odborného studia s maturitou a 332 žáků středního odborného studia bez maturity. Pro účely analýz byla data převážena podle podílu absolventů jednotlivých typů studia v roce 2009.
7
3 Občanské postoje mládeže v roce 2010 3.1 Občan a společnost Jaké jsou charakteristiky dobrého občana? Mladí lidé soudí, že dobří občané se řídí zákony (95 % zvolilo odpověď „velmi důležité“ a „spíše důležité“), upozorňují na porušování lidských práv (88 %), jsou ochotni bránit svou zemi v případě nebezpečí (84 %), znají historii své země (80 %), třídí odpad (78 %), volí v každých volbách (75 %), účastnili by se protestu proti nespravedlivému zákonu (75 %), podílí se na aktivitách v prospěch jiných (71 %), sledují politické dění (70 %), jsou vlastenci (62 %) a přispívají na veřejné sbírky (50 %). Za velmi důležité považují studenti, aby se dobří občané řídili zákony (61 %), upozorňovali na porušování lidských práv (51 %) a pomáhali chránit svou zemi (43 %). Za nejméně důležité (odpověď „nedůležité“) považují vstoupit do politické strany (34 %), nevyjíždět v den bez aut (32 %) a vybírat si dražší výrobky z politických, etických nebo ekologických důvodů (29 %).
8
Obrázek 1: U každé činnosti níže uveďte, za jak důležité považujete, aby ji dobrý občan vykonával, popř. aby splňoval danou charakteristiku3
s e řídí zákony upozorňuje na případy, kdy js ou poruš ována lids ká práva
třídí odpad
40
38
zná his torii s vé zem ě
39
41
43
17
by s e zúčas tnil protes tu proti zákonu, který považuje za nes pravedlivý
30
44
16
je vlas tencem oddaným s vé zem i
21
s leduje politické dění v m édiích
20
nevyjede autem v den "Evrops kého dne bez aut"
s e zúčas tňuje pol. dis kus í
7
vybírá s i výrobky z politických, etických nebo ekologických důvodů, i když js ou dražš í
7
s i váží vládních předs tavitelů
6
vs toupí do pol. s trany
4
s píš e důležité
8
8 3
16
29
21
43
25
30
21
37
43
34
5
4
7
29
35
23
3
5
32
29
5
21
29
40
12
5 5
19
30
11
5 4
25
50
22
7 1
19
41
13
přís pívá na veřejné s bírky
velm i důležité
49
17
52
13
32
22
7 1
14
volí v každých volbách
podílí s e na aktivitách ve pros pěch druhých
3 5
8
41
43
upřednos tňuje čes ké výrobky
3
6 33
37
51
m á pom oci v rám ci s vých m ožnos tí chrání s vou zem i v případě nebezpečí
3 21
34
61
7
6
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % s píš e nedůležité nedůležité nevím
Název obrázku je totožný se zněním položky v dotazníku.
9
3.2 Vztah k vlasti Mladým lidem záleží na tom, aby ČR měla ve světě dobré jméno (88 % zvolilo odpověď „určitě ano“ a „spíše ano“). Stejný podíl mladých lidí se celkem výrazně identifikuje s českou kulturou – tradicemi, svátky, pohádkami, českou povahou a smyslem pro humor. Tři čtvrtiny studentů cítí národní hrdost, ale téměř pětina by chtěla určitě žít v jiné zemi. Důvěra mladých lidí ve zprávy českých médií zdaleka není bez výhrad, zcela jim důvěřuje pouze 8 % mladých lidí (odpověď „určitě ano“), spíše nebo určitě jim nedůvěřuje 44 %. Obrázek 2: Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními o České republice?
Záleží mi na tom, aby ČR měla ve světě dobré jméno.
60
Mám rád/a české tradice a kulturu (svátky, pohádky, lidové písně, českou povahu a smysl pro humor atd.).
55
Jsem hrdý na to, že jsem Čech (Moravan, Slezan).
Raději bych trvale žila/a v jiné zemi.
18
8
7 22
35
28
7 24
33
39
V ČR bychom měli být pyšní na to, čeho jsme dosáhli.
Mám důvěru ve zprávy, které vysílají či publikují česká média.
28
17
38
26
22
31
42
5 5
9 3
18
32
7
12
5
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
Ve vztahu k vlasti se postoje žáků jednotlivých škol příliš neliší. Učni4 pociťují největší jistotu pokud jde o národní hrdost a nejvíce se domnívají, že by ji měli cítit i ostatní. Žákům gymnázií nejvíce záleží na tom, aby ČR měla ve světě dobré jméno. Učni se od ostatních studentů liší i v absolutní důvěře ve zprávy – byť zdaleka nejsou zcela důvěřiví, 12 % učňů zprávám zcela důvěřuje (odpověď „určitě ano“) – oproti 5 % gymnazistů a 7 % středoškoláků5.
4
Pojmem „učeň“ zde označujeme žáky oborů středního vzdělávání, které poskytují střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání. Školy, na kterých tito žáci příslušné obory studují, jsou pro zjednodušení označované jako „učňovské školy“ nebo „SOU“. 55
Pojmem „žák střední odborné školy“ nebo „středoškolák“zde označujeme žáky oborů středního vzdělávání, které poskytují střední vzdělávání s maturitní zkouškou a nejsou přitom žáky gymnázií. Školy, na kterých tito žáci příslušné obory studují, jsou pro zjednodušení označované jako „střední odborné školy“ nebo „SOŠ“.
10
3.3 Jak se angažuji a jak se chci angažovat Oblasti zájmu Mladí lidé projevují největší zájem (odpovědi „ano, velmi“ a „spíše ano“) o životní prostředí (77 %), rovné příležitosti žen a mužů (67 %) a práva zvířat (65 %). Nejmenší zájem pak mají o evropskou politiku (33 %), mezinárodní politiku (36 %) a národnostní menšiny v ČR (40 %). Obrázek 3: Zajímáte se o následující záležitosti?
práva zvířat
28
životní prostředí
28
rovné příležitosti žen a mužů veřejné záležitosti ve vašem městě (obci)
15
problémy znevýhodněných skupin obyvatel
13
problémy zemí třetího světa
13
veřejné záležitosti v ČR
12
národnostní menšiny v ČR
11
mezinárodní politika
7
evropská politika
6
11
38
39
14
38
35
7
31
50
27
8
33
43
29
8
26
42
29
5
18
49
25
9
26
36
41 45 49
19 19 18
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % ano, velmi spíše ano spíše ne vůbec ne
O veřejné záležitosti v obci se zajímají nejvíce učni, 19 % odpovědí „ano, velmi“ve srovnání s 13 % a 11 % středoškoláků a gymnazistů. O veřejné záležitosti v ČR se zajímá více gymnazistů, ale učni více ve srovnání se středoškoláky. O evropskou a mezinárodní politiku a problémy třetího světa se zajímá výrazně víc gymnazistů než středoškoláků a učňů. Vyhraněný zájem (ano, zajímám se velmi) projevují učni o životní prostředí a o práva zvířat výrazně větší než středoškoláci a gymnazisté.
11
Formy protestu Nejpřijatelnějšími formami protestu jsou pro mladé lidi internetová diskuse (63 % odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“), sbírání podpisů pod petice (63 %) a účast ve stávce (62%). Nejméně přijatelnými pak blokování dopravy (84 % odpovědí „spíše ne“ a „určitě ne“), obsazení veřejné budovy (83 %) a sprejování (78 %). Více než polovina mladých lidí by také nekontaktovala poslance (66 %), nerozdávala letáky (64 %) ani nenosila protestní odznak nebo tričko (54 %). Obrázek 4: Je mnoho způsobů, jakými mohou občané vyjádřit svůj nesouhlas s věcmi, o kterých si myslí, že jsou špatné. Uveďte, zda byste se vy osobně zúčastnil/a následujících forem protestu
Sbírat podpisy na petici.
25
38
25
Účast na internetovém polickém f óru nebo diskusní skupině.
24
38
23
Zúčastnit se stávky.
23
39
Zúčastnit se pochodu nebo shromáždění.
21
Nekupovat určitý výrobek.
21
29
Napsat dopis do novin.
20
32
Nosit odznak nebo tričko vyjadřující můj názor.
18
Kontaktovat zvoleného poslance či senátora.
10
Rozdávat letáky vyjadřující můj názor.
10
Nasprejovat protestní slogany na zeď.
10
26
29
10
13
4
21
33
33
40
22
4
13
33
3
13
15
31
25
23
12
21
36
20
10 2
5
4
3
4
24
3
56
2
Zablokovat dopravu.
6
7
27
58
2
Obsadit veřejné budovy.
6
8
26
57
3
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 %
určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
Internetová diskuse, nekupování výrobků, psaní článků do novin, nošení odznaku a trička a kontaktování poslanců jsou nejpřijatelnější pro gymnazisty. Sprejování, obsazení veřejných budov a blokování dopravy je výrazně přijatelnější pro učně než pro ostatní studenty.
12
Pravděpodobnost zapojení do veřejných aktivit Ochota mladých lidí účastnit se veřejného života je poměrně malá. Více než 70 % mladých lidí nepočítá s tím, že by se někdy v budoucnu účastnilo organizovaných diskusí k politickým a společenským záležitostem, přispívalo k tomuto tématu do médií, zapojilo se z politických či společenských důvodů do nějaké organizace či spolku nebo pomáhalo ve volební kampani. Lepší je předpokládané zapojení do dobrovolnických aktivit, přesto více než polovina studentů nepočítá s tím, že by trávili svůj čas jako dobrovolníci a pomáhali lidem ve svém okolí. Obrázek 5: U níže uvedených činností, které můžete vykonávat vy jako mladý člověk během několika následujících let, uveďte, nakolik předpokládáte, že je budete dělat
Trávit čas jako dobrovolník a pomáhat lidem v okolí.
14
30
38
13
5
Účastnit se organizovaných diskusí o názorech na politické a společenské záležitosti.
6
18
44
28
4
Připojit se k organizaci, spolku či asociaci z politických či společenských důvodů.
5
19
43
28
5
31
3
Přispívat do médií na téma společenské a politické záležitosti.
5
15
Pomáhat kandidátovi nebo straně s kampaní během voleb.
4
14
46
39
36
7
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
Mezi studenty jednotlivých typů škol nejsou velké rozdíly s výjimkou dvou oblastí – zapojení do organizací z politických či společenských důvodů a dobrovolnictví. Do organizací by se zapojilo výrazně více gymnazistů (33% odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ vs. 22% středoškoláků i učňů). Dobrovolnictví se naproti tomu hodlá věnovat největší podíl učňů (50% oproti 42 % středoškoláků a 37 % gymnazistů). I nejintenzivnější přesvědčení o svém zapojení do dobrovolnictví mají právě učni (19 % odpovědí „určitě ano“ oproti 11 % u středoškoláků a 9 % u gymnazistů). Formy účasti na politickém životě Možnosti odvolávat se na svá práva by měli využívat jenom ti občané, kteří jsou si zároveň vědomi svých povinností – s tímto výrokem souhlasí více než 70 % respondentů. Více než polovina mladých lidí souhlasí s tvrzením, že demonstrovat by se mělo jenom v extrémních případech, dále že zájmové skupiny umožňují, aby byly ve společnosti vyslyšeny názory, které by jinak vyslyšeny nebyly, že součástí politického dění je jakýkoliv projev občanského nesouhlasu a NNO jsou důležité.
13
Významný podíl mladých lidí (68 % odpovědí „spíše ne“ a „určitě ne“) se necítí být součástí politického dění, třetina se cítí být zcela mimo něj. Více než polovina studentů (58 %) má dojem, že kromě voleb občan ČR nemá dost dalších příležitostí, jak ovlivňovat politiku. Obrázek 6: U následujících výroků rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte či nesouhlasíte
Možnosti odvolávat se na svá práva by měli využívat jen ti občané, kteří si jsou zároveň vědomi svých povinností.
30
41
23
Demonstrovat by se mělo pouze v extrémních případech. Zájmové skupiny a asociace umožňují, aby byly ve společnosti vyslyšeny názory, které by jinak vyslyšeny nebyly.
19
Součástí politického dění je jakýkoli projev občanského nesouhlasu.
18
Neziskové organizace jsou nezbytnou součástí dobře f ungující demokratické společnosti.
18
Petice, která požaduje rozumnou změnu a je podepsána od dostatečného množství lidí, je v ČR při rozhodování o veřejných záležitostech brána v potaz.
15
Kromě účasti na volbách má občan ČR ještě dost dalších možností, jak ovlivňovat politiku.
13
I já se cítím být součástí politického dění.
9
Vybírání peněz na dobročinné účely lze zpravidla důvěřovat.
7
15
43
18
43
20
40
20
30
33
24
20
9
6
13
7
7
10
18
9
12
42
16
38
41
7
6
25
38
7
4
30
32
13
3
7
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
V názoru na možnosti ovlivňování politiky se studenti jednotlivých typů středních škol liší dvakrát větší podíl učňů než gymnazistů si myslí, že kromě účasti na volbách mají občané ještě dost možností jak ovlivňovat politiku. Menší podíl učňů než gymnazistů a středoškoláků se naopak domnívá, že zájmové skupiny umožňují vyslyšení názorů, které by jinak vyslyšeny nebyly. Zajímavá je míra ostrého nesouhlasu (odpověď „určitě ne“) – zatímco jenom 2 % gymnazistů a 3 % středoškoláků striktně nesouhlasí s názorem, že NNO jsou nezbytnou součástí dobře fungující demokratické společnosti, tuto myšlenku sdílí až 13 % učňů. Celá pětina učňů nemá na tuto věc názor.
14
3.4 Důvěra v instituce a současnou politiku Důvěra v současnou politiku Mladí lidé vřele souhlasí s názorem, že politici rychle zapomínají na potřeby lidí, kteří je zvolili (87 % odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“). Velká je i míra souhlasu s tím, že pár jednotlivců má velkou politickou moc, zatímco zbytek lidí má velmi malou moc (81 %). Více než tři čtvrtiny studentů (76 %) se domnívají, že vládní představitelé se velmi málo zajímají o názory lidí. Jenom čtvrtina mladých lidí si myslí, že když se více lidí spojí, aby požadovali nějakou změnu, tak jim představitelé vlády naslouchají. Obrázek 7: U následujících tvrzení, která se týkají politického systému a vašeho osobního názoru na politiku, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte či nesouhlasíte
Politici rychle zapomínají na potřeby lidí, kteří je zvolili.
V této zemi má pár jednotlivců velkou politickou moc, zatímco zbytek lidí má velmi malou moc.
42
V ládní představitelé se velmi málo zajímají o názory lidí.
41
Když se lidé spojí dohromady, aby požadovali nějakou změnu, vedoucí představitelé vlády jim naslouchají.
6
V láda se velmi zajímá o to, co si my všichni myslíme o nových zákonech.
6
10
39
15
36
22
44
20
10
7 42
27
61
4 5
7 2
8
2
43
39
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
Čtvrtina učňů se domnívá, že vláda se velmi zajímá o to, co si my všichni myslíme o nových zákonech (oproti 9 % gymnazistů a 12 % středoškoláků). Učni nejméně upírají politikům dobrou paměť – „jenom“ 81 % učňů se domnívá, že politici rychle zapomínají na potřeby lidí, kteří je zvolili – oproti 90 % středoškoláků a 93 % gymnazistů. Učni také nejvíc nesouhlasí s výrokem, že vládní představitelé se velmi málo zajímají o názory lidí – s tímto výrokem nesouhlasí 27 % učňů (odpověď „určitě ano“ a „spíše ano“) oproti 18 % gymnazistů i středoškoláků. Absolutní důvěru v zájem vlády o naše názory na nové zákony (odpověď „určitě ano“) má až 10% učňů oproti 2% gymnazistů a 3% středoškoláků. Důvěra v instituce Mladí lidé mají největší důvěru v armádu a to jak celkově (odpovědi „určitě ano“ a „spíše ano“) – 74 %, tak absolutně (odpověď „určitě ano“) – 30 %. Druhá v pořadí v celkové důvěře
15
je Česká národní banka (71 %), v absolutní pak Akademie věd (27 %). O třetí místo se v celkové důvěře dělí Akademie věd a prezident (68 %), v absolutní prezident s ČNB (22 %). Největší míru nedůvěry (jak celkové, tak absolutní) mají mladí lidé k Poslanecké sněmovně (74 % a 26 %), vládě ČR (67 % a 23 %), Senátu (66 % a 22 %) a policii 48 % a 16 %). Největší nejistotu (odpověď „nevím“) projevují ohledně ombudsmana (19 %), Nejvyššího kontrolního úřadu (14 %) a Akademie věd ČR (13 %). Obrázek 8: Máte důvěru v následující instituce?
Armáda
30
44
27
Akademie věd ČR Česká národní banka (ČNB)
22
Prezident
22
Ombudsman
12
Soudy
12
Vláda ČR
5
Senát
4
Poslanecká sněmovna 3 0%
12
7
23
40
13 7
37 45
11
14
27 44 44 48
3
19
32
23
7 9
11 23
24
6
21
32
17
7
15
46
12
Policie
41 49
14
Nejvyšší kontrolní úřad
13
16
3
12
4
23
4
22
8
26
6
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
Gymnazisté, středoškoláci a učni se příliš neliší v důvěře ve vládu, Poslaneckou sněmovnu, Nejvyšší kontrolní úřad a Policii ČR. Největší důvěru v Senát (odpovědi „určitě ano“ a „spíše ano“) mají gymnazisté (37 %) v srovnání se středoškoláky (28 %) a učni (20 %). Učni nejintenzivněji absolutně důvěřují policii (odpověď „určitě ano“ udává 15 % učňů oproti 11 % středoškoláků a 8 % gymnazistů). Ve srovnání se studenty jiných typů škol učni nejméně důvěřují České národní bance (62 % oproti 75 % středoškoláků a 79 % gymnazistů), soudům (48 % oproti 60 % středoškoláků a 66 % gymnazistů), ombudsmanovi (34 % oproti 50 % středoškoláků a 61 % gymnazistů), armádě (70 % oproti 77 % gymnazistů i středoškoláků) a Akademii věd ČR (59 % oproti 71 % středoškoláků a 79 % gymnazistů). Učni obecně vykazují největší míru absolutní nedůvěry (odpověď „určitě ne“) ke všem institucím. To je v jistém kontrastu s důvěrou v současnou politiku, prezentovanou v předchozím textu.
16
Obrázek 9: Míra absolutní nedůvěry (odpověď „určitě ne“) v instituce u gymnazistů, středoškoláků a učňů.
40 35 30 25 20 15 10 5 0
35 31
12
10 64
a
)
11 5
nk
Pr
a
ez
(Č
N
id e
Č d vě
ná
ro d
Ak
ní
ad
ba
em
ie
3
nt
R
y ud
d
So
íú ln tr o
ko n
6
ád
8
Č
es
ká
N
ej
vy šš í
13
810
88
34
m ds bu m
O
17
m
8
an
ie Po
Č a ád Vl
l ic
R
t ná Se
na ov
17
B
19
Ar
21 1513
15
5
ěm sn ec ká sl an Po
21
18 14
řa
22 19
29
gymnazisté
středoškoláci
učni
Gymnazisté mají největší důvěru v Akademii věd a ČNB (79 % odpovědí „určitě ano“a „spíše ano“), jež jsou následovány armádou (77 %). U středoškoláků vede armáda (77 %), následovaná ČNB (75 %) a prezidentem (73 %). Stejné preference mají i učni, důvěru ale projevuje menší podíl z nich (70 %, 62 %, 62 %).
17
3.5 Volby Osmnáctiletí studenti neprojevovali velkou jistotu ohledně své účasti ve volbách. Rozhodně chtělo volit jenom 2 % mladých lidí (bez ohledu na typ školy). Svou účast ve volbách předpokládalo 70 % gymnazistů, 46 % středoškoláků a 37 % učňů (odpovědi „určitě ano“ a „spíše ano“). Téměř čtvrtina učňů (23 % odpovědi „určitě ne“) byla rozhodnuta, že volit nepůjde (oproti 17 % středoškoláků a 8 % gymnazistů). Mladí lidé se domnívají, že jejich rozhodování se řídí nejvíce jejich vlastním názorem (85%) a volebním programem stran (60%). Vlastní názor i volební program uvedla jako rozhodující kritérium největší část učňů. U učňů mají větší podíl na rozhodování příbuzní a kamarádi. Učni jsou nejstriktnější – výrazně vyšší podíl ve svém rozhodování než u gymnazistů a středoškoláků nezohledňuje rodinu a kamarády (26%) ani volební program, 7% dokonce ani vlastní názor. 60% mladých lidí se domnívá, že volby jsou důležitým předpokladem zapojování do veřejného života – lidé, kteří se jich neúčastní, nemají dle nich právo stěžovat si na politiky, pokud se voleb neúčastní, přičemž nejvýrazněji se tento názor objevuje u gymnazistů. Obrázek 10: Půjdete volit?
určitě ano spíše ano Půjdete volit?
2
45
25
17
10
spíše ne určitě ne nevím
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Obrázek 11: Půjdete volit? Rozdíly mezi gymnazisty, středoškoláky a učni
18
67
70 60 50
44
40
35
%
28
30
24 23 19
20
17 8
8
10
4
2
16
2
2
0 gymnazisté určitě ano
středoškoláci spíše ano
spíše ne
učni určitě ne
nevím
Politická angažovanost Pro budoucí členství v politické straně je jednoznačně rozhodnuto jenom 5 % mladých lidí, dalších 10 % vidí své angažmá jako velmi pravděpodobné. Pro více než polovinu mladých lidí končí jejich politická angažovanost odevzdáním hlasu ve volbách. Až 64 % studentů bude klidně volit i takovou stranu, která je bez šancí, přičemž nejvíc jich je mezi středoškoláky (70%). Obrázek 12: Přečtěte si následující výroky a rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte
19
Rozhodující je pro m ě před volbam i s i utvořit vlas tní názor.
51
Dom nívám s e, že prezident by m ěl být volen přím o.
39
Klidně budu volit i takovou s tranu, která nem á velkou š anci ve volbách us pět.
37
Pokud s e voleb neúčas tním , nem ám právo s i s těžovat na politiky.
20
Předáním volebního hlas u pro m ě končí m á politická angažovanos t.
18
Před volbam i m ě nejvíce ovlivňují názory členů rodiny a kam arádů.
7
Rozhodující je pro m ě před volbam i volební kam paň jednotlivých politických s tran.
6
Chci s e s tát//už js em členem /členkou některé z politických s tran.
5 10
12
30
17
12
21
40
10
24
38
23
36
30
25
39
23
11
17
26
54
23
14
5
17
28
33
Před volbam i s e rozhoduji podle volebního program u jednotlivých politických s tran.
7 44
34
7
6
7
9
5
7
7
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
Aktivní politické angažmá předpokládá největší podíl učňů (17 % oproti 13 % středoškoláků a 14 % gymnazistů). Nejstriktněji jsou o svém nečlenství v politických stranách přesvědčeni středoškoláci (57 %), největší podíl těch, kteří nevědí, byl zaznamenán u učňů (10 %).
20
3.6 Za posledních 20 let Posledních 20 let – celková změna Největší podíl studentů (31 %) neuměl změny posoudit. Třetina studentů se domnívá, že posledních 20 let přineslo více zlého než dobrého, pětina si myslí, že stejně dobrého jako zlého. Posun k lepšímu vidí v uplynulých 20 letech jenom 2 % mladých lidí. Obrázek 13: Přineslo posledních 20 let podle vašeho názoru více dobrého než zlého, více zlého než dobrého nebo stejně dobrého jako zlého?
Co přines lo 2 pos ledních 20 let?
20
0%
30
20%
31
40%
60%
více dobrého než zlého
stejně dobrého jako zlého
nevím
neodpovídám
17
80%
100%
více zlého než dobrého
Spíše pozitivně hodnotí uplynulou dobu gymnazisté – 38 % si myslí, že uplynulých 20 let přineslo více nebo stejně dobrého jako zlého. Výrazně kritičtější jsou středoškoláci (20 %) a učni (15 %). Učni mají v této oblasti největší nejistotu – 40 % uvedlo odpověď nevím. Mladí lidé tedy hodnotí změny uplynulých 20 let spíše negativně, a to i přesto, že dobu před 20 lety nezažili a srovnávat tedy mohou spíše na základě zprostředkovaných zkušeností svých rodičů a dalších příbuzných. Obrázek 14: Přineslo posledních 20 let podle vašeho názoru více dobrého než zlého, více zlého než dobrého nebo stejně dobrého jako zlého? Rozdíly mezi gymnazisty, středoškoláky a učni
45 40 40 36 35
32
32
30
30
27
více dobrého než zlého stejně dobrého jako zlého
25 %
více zlého než dobrého 20
18
17
18
18
13
15
nevím neodpovídám
13
10 5
2
2
2
0 gymnazisté
středoškoláci
učni
21
Posledních 20 let – kvalitativní změny Nejvíce se podle studentů zlepšila demokracie (44 % odpovědí „velmi zlepšilo“ a „spíše zlepšilo“), osobní bezpečnost (36 %) a spravedlnost (35 %). Nejvíce se zhoršila důvěra vládě (57 % odpovědí „spíše se zhoršilo“ a „velmi se zhoršilo“), poctivost v jednání (53 %), bohatství a starost o druhé (obě 41 %). Názory studentů jednotlivých typů škol se významně liší. 69 % gymnazistů si myslí, že se zlepšila kvalita demokracie oproti 48 % středoškoláků a 26 % učňů. Podobně diferencovaná je i osobní bezpečnost (48 %, 37 %, 29 %) a spravedlnost (59 %, 36 %, 21 %). Významné jsou i rozdíly v tom, jak studenti jednotlivých typů škol vidí zhoršování – spravedlnost se zhoršila – (13 % gymnazistů, 21 % středoškoláků, 34 % učňů), bohatství (19 %, 42 %, 52 %), osobní bezpečnost (20 %, 30 %, 39 %), starost o druhé (32 %, 42 %, 45 %), demokracie (9 %, 15 %, 26 %), poctivost (45 %, 54 %, 57 %), tolerance k menšinám (32 %, 37 %, 46 %), důvěra vládě (47 %, 57 %, 62 %). Obrázek 15: Uveďte, zda a případně jakou kvalitativní změnu představovalo v každé z níže uvedených oblastí posledních 20 let pro většinu lidí v ČR
Demokracie
29
16
Spravedlnost
9
26
Osobní bezpečnost
8
28
Bohatství
8
Tolerance k menšinám
7
Aktivita občanů
6
Starost lidí o druhé
6
0%
13
35
21
27
25
23
30
15
32
25 20%
8
26
28 40%
60%
4 7
16 20
29
6
11 20
33
19
10 9
21
22
19
5
15
29
23
Poctivost jednání 2 10 Důvěra vládě 2 9
27
22
7 9 5 5
29
8
80%
100%
velmi zlepšilo
spíše zlepšilo
nedošlo ke změně
spíše se zhoršilo
velmi se zhoršilo
neumím posoudit
Postoj ke komunistům Polovina (odpovědi „určitě ano“ a „spíše ano“) mladých lidí si myslí, že toho o moderních dějinách ví dost. 63 % je přesvědčeno, že i jejich generace se má komunistickou minulostí zabývat. Polovina si nemyslí, že by se komunisté mohli stát nejsilnější stranou. Podíl těch, kteří si myslí, že strany hlásící se ke komunistické ideologii by měly být postaveny mimo zákon, je poměrně vyrovnaný – 41 % je pro, 37 % je proti, až pětina mladých lidí tuto otázku neumí posoudit. Studenti jednotlivých typů škol se nejvíce lišili v tom, zda by strany s komunistickou ideologií měly být postaveny mimo zákon (54 %, 40 %, 35 %) a zda by se i mladá generace měla zabývat minulostí (81 %, 66 %, 50 %). V obou oblastech uvedl odpověď „určitě ano“ dvojnásobný podíl gymnazistů ve srovnání s učni.
22
Obrázek 16: Uveďte, nakolik s následujícími výroky souhlasíte či nesouhlasíte
I moje generace by se stále měla komunistickou minulostí zabývat.
31
Každá strana hlásící se ke komunistikcké ideologii by měla být postavena mimo zákon.
19
V ím toho dost o období v československých dějinách mezi léty 1948-1989.
12
V naší zemi se komunisté stále mohou stát nejsilnější stranou.
9
0%
určitě ano
spíše ano
32
spíše ne
22
17
25
38
28
8
13
22
31
36
12
9
15
9
13
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%
určitě ne
100 %
neumím posoudit
23
3.7 Rovnost šancí, multikulturalita Rovnost šancí mužů a žen Muži a ženy by měli mít stejné šance podílet se na řízení země – s tímto výrokem určitě nebo spíše souhlasí 92 % mladých lidí. O něco menší je přesvědčení, že muži a ženy by měli mít stejná práva ve všech ohledech – 90 % mladých lidí s tímto výrokem souhlasí, 67 % přitom vyjadřuje absolutní souhlas (odpověď „určitě ano“). Téměř čtvrtina mladých lidí se domnívá, že muži mají větší právo na práci než ženy, 86 % si myslí, že pokud muži a ženy dělají stejnou práci, měli by dostávat stejnou mzdu. Třetina mladých lidí se domnívá, že muži jsou způsobilejší pro vedoucí funkce než ženy. Téměř polovina (47%) se domnívá, že hlavní prioritou života všech žen by měla být výchova dětí. Rovnost šancí je nejvíce respektována studenty gymnázií a středoškoláky. Až 21 % učňů si myslí, že ženy by měly být mimo veškerou politiku (oproti 5 % a 8 % gymnazistů a středoškoláků), 33 % učňů si myslí, že muži mají větší právo na práci (oproti 13 % gymnazistů a 20 % středoškoláků), 40 % učňů se domnívá, že muži se lépe hodí na vedoucí funkce (29 % a 30 %) a 54 % studentů učňovských škol považuje za hlavní prioritu života všech žen výchovu dětí (44 % a 38 %). Za stejnou práci by měla přináležet ženám stejná mzda jako mužům – to si myslí 79 % učňů oproti 87 % středoškoláků a 95 % gymnazistů. Obrázek 17: Názory na roli žen a mužů ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky
Muži a ženy by m ěli m ít s tejné š ance podílet s e na řízení zem ě. Pokud m uži a ženy dělají s tejnou práci, m ěli by dos távat s tejnou m zdu.
68
Muži a ženy by m ěli m ít s tejná práva ve vš ech ohledech.
67
Hlavní prioritou života vš ech žen by m ěla být výchova dětí.
9
Když není k dis pozici dos tatek pracovních m ís t, m uži by m ěli m ít větš í právo zís kat práci než ženy.
7
4 8
18
23
33
23
24
49
21
17
23
23
33
14
Muži js ou způs obilejš í pro vedoucí funkce než ženy.
Ženy by m ěly být m im o veš kerou politiku.
19
73
62
23
4 12
8 34
6 12
8
10
6
3
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
24
Postoj k etnickým menšinám Vyjádřený postoj k etnickým skupinám je velmi vstřícný. 82 % mladých lidí souhlasí s tím, že všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v ČR dobré vzdělání. Čtyři pětiny studentů souhlasí s tím, že příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti. 79% studentů souhlasí s tím, že školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin. Obrázek 18: Názory na práva a povinnosti občanů patřících do různých etnických skupin ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky
Příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti.
V šechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobré vzdělání.
43
Školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin.
42
V šechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobrou práci.
15
0%
určitě ano
spíše ano
10 4 7
37
13
40
29
27
4 7
7 4 7
39
35
Příslušníci všech etnických skupin by měli být motivováni, aby se ve volbách ucházeli o politické f unkce.
9
33
47
12
5 7
17
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%
spíše ne
určitě ne
100 %
nevím
Ve většině oblastí jsou k jiným etnickým skupinám tolerantnější studenti gymnázií – stejné šance na vzdělání neupírá jiným etnickým skupinám 91 % gymnazistů oproti 84 % středoškoláků a 75 % učňů, stejné šance na získání dobré práce 86 % gymnazistů oproti 77 % středoškoláků a 68 % učňů), stejná práva a povinnosti 90 % gymnazistů oproti 80 % středoškoláků a 74 % učňů, motivaci ke vstupu do politiky 50 % gymnazistů oproti 41 % středoškoláků a 42 % učňů. Postoj k přistěhovalcům 86% (odpověď „určitě ano“ a „spíše ano“) mladých lidí souhlasí s tím, že děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi. Více než tři čtvrtiny (77 %) mladých lidí si myslí, že přistěhovalci by měli mít stejná práva a povinnosti. Ve většině oblastí jsou k imigrantům tolerantnější studenti gymnázií, výjimkou je možnost komunikace přistěhovalců s úřady vlastním jazykem – studenti učňovských škol souhlasí s tímto výrokem v 49 % (oproti 39 % gymnazistů resp. 42 % středoškoláků). Nejméně tolerantní jsou učni pokud jde o možnost účasti ve volbách (61 % oproti 71 % gymnazistů a 69 % středoškoláků), jenom 52 % učňů si myslí, že by přistěhovalci měli mít možnosti udržovat vlastní zvyky (oproti 65 % gymnazistů a 61 % středoškoláků), jenom 70 % učňů se domnívá, že přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní (oproti 84 % gymnazistů a 79 % středoškoláků).
25
Obrázek 19: Lidé se čím dál častěji stěhují z jedné země do druhé. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky
Děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi.
48
Přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní obyvatelé této země.
39
Pokud není dostatek pracovních míst, imigrace by měla být omezena.
14
41
19
14
12
37
26
Přistěhovalci by měli mít možnost nadále udržovat vlastní zvyky a žít vlastním životním stylem.
7 34
38
34
Přistěhovalci, kteří žijí v zemi již několik let, by měli mít možnost účastnit se voleb.
Přistěhovalci by měli mít možnost v komunikaci s úřady hovořit svým jazykem.
38
4
19
40
29
6 6
22
31
11
6
11
19
7
9
7
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
26
3.8 Demokracie ve škole 87 % mladých lidí se domnívá, že pro školu je dobré, když jsou voleni zástupci z řad žáků, aby navrhovali, jak vyřešit některé problémy týkající se školy. Tři čtvrtiny studentů se domnívají, že všechny školy by měly mít žákovský parlament. Zhruba stejný podíl mladých lidí si myslí, že organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy. Jenom 61 % studentů ale tvrdí, že na škole dochází ke spoustě pozitivních změn, když žáci navzájem spolupracují a 52 % se se zájmem zapojuje do diskusí o školních problémech. Obrázek 20: U každého z následujících tvrzení, která se týkají účasti žáků na životě školy, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte
Pro školu je dobré, když jsou voleni zástupci z řad žáků, aby navrhovali, jak vyřešit některé problémy týkající se školy.
V šechny školy by měly mít školní parlament (žákovskou radu).
Na naší škole dochází ke spoustě pozitivních změn, když žáci navzájem spolupracují.
Se zájmem se zapojuji do diskusí o školních problémech.
23
40
21
33
36
4 7
14
45
29
16
11 3 10
38
38
Organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy.
626
33
54
9
8
11 5
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 %
určitě ano
s píš e ano
s píš e ne
určitě ne
nevím
K pozitivním změnám díky vzájemné spolupráci žáků dochází výrazně více na gymnáziích (66 % odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ oproti 60 % středoškoláků a 59 % učňů), obecný přínos demokratických institucí nejméně oceňují učni, přičemž výrazně méně než jiné školy podporují myšlenku, že všechny školy by měly mít školní parlament (69 % oproti 81 % gymnazistů a 80 % středoškoláků). Situace ve výuce Zhruba tři čtvrtiny studentů mohou nesouhlasit s názory svých vyučujících na politické a společenské události často nebo alespoň někdy. Učitelé je podporují ve vytváření a vyjadřování vlastních názorů, žáci mohou své názory volně vyjadřovat a pokud potřebují pomoc, tak ji dostanou. Ve 44 % žáci nikdy nebo skoro nikdy nedávají podněty k diskusi o aktuálních politických událostech, často jenom ve 14 %.
27
Obrázek 21: Uveďte, jak často níže popisované situace nastávají ve vaší škole. Zohledněte zejména hodiny dějepisu a občanské výchovy
Učitelé podporují žáky ve vytváření a vyjadřování vlas tních názorů.
38
38
16
44
Žáci m ohou během výuky volně a otevřeně nes ouhlas it s názory s vých vyučujících na politické
37
41
15
35
Pokud potřebuji pom oc, od s vých učitelů ji dos tanu. Žáci ve třídě volně vyjadřují s vé názory, dokonce i tehdy, když s e liš í od názroů větš iny os tatních žáků.
35
38
35
40
Učitelé res pektují názory žáků.
27
Při vys větlování nějakého tém atu učitelé předkládají žákům několik různých pohledů.
25
Učitelé jednají s e žáky s pravedlivě.
23
Učitelé vybízejí žáky k dis kus ím o politických a s polečens kých událos tech, na které m ají lidé různé
22
38
Učitelé opravdu nas louchají tom u, co říkám .
22
41
Žáci dávají podněty k dis kus i ve třídě o aktuálních politických událos tech.
14
16
44
17
7 3
21
42
21
42
6 6
6 5
18
49
25
24
32
35
4 6
9
6
7 6
12
6
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % často
někdy
výjimečně
nikdy
nevím
Partnerský vztah mezi učiteli a žáky je nejčastější na gymnáziích, méně častý na středních odborných školách a školách připravujících učně. Podle výpovědí studentů učitelé nejméně naslouchají žákům na učňovských školách, tam také žáky nejméně podporují ve vytváření a vyjadřování vlastních názorů. Jak jsou brány do úvahy názory žáků? Téměř čtvrtina studentů vypovídá, že se do značné míry přihlíží k jejich názorům na zájmové aktivity ve škole, problémy mezi lidmi ve škole a výzdobu a vybavení školy. Zhruba polovina mladých lidí má dojem, že k jejich názorům na výše uvedené oblasti se přihlíží střídmě. Míra přihlížení k ostatním oblastem je výrazně menší. Až 35 % studentů vypovídá, že se vůbec nepřihlíží k jejich názorům na školní řád, rozvrh hodin nemůže ovlivnit 30 % studentů. 45 % žáků tvrdí, že jejich názory k obsahu výuky jsou brány v úvahu nepatrnou měrou nebo vůbec. Obrázek 22: Do jaké míry jsou ve vaší škole brány v úvahu názory žáků, když se rozhoduje o následujících záležitostech?
28
Zájmové aktivity žáků v rámci školy
26
Výzdoba a vybavení školy
23
Problémy mezi lidmi ve škole
23
Školní řád
18
Pravidla třídy
18
Obsah výuky
16
Rozvrh hodin
16
Způsob výuky
46 46
26
0%
10%
21 23
18
24
30
48
25
46
do značné míry
30%
15
27
30
40%
8
35
39
20%
13 20
44
14
8
18
49
15
Učební materiály (pomůcky)
19
12
26 50%
střídmě, průměrně
60%
70%
14 80%
nepatrnou měrou
90%
100%
vůbec
Ve způsobu výuky, obsahu výuky, učebním materiálům, rozvrhu hodin, pravidlům třídy i školnímu řádu se nejvíce přihlíží k názorům učňů. Studenti gymnázií jsou spíše vyslyšeni v oblasti výzdoby a vybavení školy a zájmových aktivit žáků v rámci školy. Co jsem se ve škole naučil Největší podíl mladých lidí udává, že se ve škole naučili spolupracovat ve skupinách (85 % odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“), respektovat jiné lidi (83 %) a zodpovědně plnit povinnosti (80 %). Nejmenší podíl se pak naučil účastnit se evropských voleb (44 %), být vlastencem (54 %) a účastnit se voleb v ČR (55 %).
29
Obrázek 23: Uveďte, zda si myslíte, že jste se ve škole naučil/a
spolupracovat ve skupinách s jinými žáky
42
zodpovědně přistupovat k plnění svých povinností
43
respektovat lidi, kteří smýšlejí jinak
12
48
35 31
3
12
48
5
15
6
jednat cílevědomě s ohledem na druhé
28
50
16
6
hájit práva svá i jiných lidí v různých životních situacích
27
50
16
6
přispět k vyřešení problémů ve svém okolí
25
48
21
6
co dělat pro ochranu životního prostředí
24
49
21
6
odolávat myšlenkové manipulaci
22
uznávat a podporovat tradice, hodnoty a kulturu svého národa
21
jak komunikovat s úřady a s dalšími institucemi
19
jak je důležité volit v celostátních i komunálních volbách
17
starat se o to, co se děje v jiných zemích
17
45
30
7
zvažovat své jednání s ohledem na trvale udržitelný rozvoj
15
49
28
8
být vlastencem a občanem oddaným své zemi
15
jak je důležité volit v evropských volbách
12
26
45
22
50 28
43
32
40 40
7 10 13
32
38
32
8
14 16
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Poměrně vysoké procento studentů se ve škole určitě nenaučilo být vlastencem (17 % gymnazistů, 13 % středoškoláků, 14 % učňů). Spolupracovat ve skupinách, přispět k řešení problémů v okolí a zodpovědně si plnit povinnosti se nejméně naučili učni, významně více se však naučili být vlastenci a komunikovat s úřady.
30
3.9 O Vás a Vašem zázemí Účast v zájmových aktivitách Nejvíce mladí lidé navštěvují sportovní, umělecké a počítačové kroužky (60 % gymnazistů, 44 % středoškoláků a 29 % učňů). Sportovní kroužky hrají prim u studentů všech škol, u studentů gymnázií a středních škol se na druhém místě umístily umělecké kroužky, u studentů učňovských škol počítačový kroužek. Na třetím místě jsou u studentů gymnázií činnost ve studentské radě a charitativních organizacích, u středoškoláků počítačový kroužek a u učňů umělecký kroužek. Nejméně se zapojují do činností mládežnických organizací přidružených k nějaké politické straně (2%), organizací pro lidská práva (4%) a do činnosti církevních organizací (6%). Tabulka 1: Účast žáků jednotlivých typů škol ve sportovních a uměleckých zájmových aktivitách
učni
středoškoláci
gymnazisté
Sportovní kroužky.
52
62
67
Umělecké kroužky
26
51
62
Učni se daleko méně zapojují do tvorby školního časopisu, do dobrovolné činnosti v prospěch okolí, do činnosti charitativních organizací, skautských a turistických oddílů. Výrazně menší je i podíl učňů zapojených do sportovních a uměleckých kroužků. Trávení času po skončení školy Během normálního školního dne po skončení školy nejvíce času (více než dvě hodiny) tráví nejvyšší podíl mladých lidí s kamarády (tváří v tvář). Následuje „jsem na počítači pro zábavu“ a „chatuji s kamarády přes mobilní telefon nebo internet“. Nejmenší podíl mladých lidí sleduje politické dění (1 %) nebo si čte pro zábavu (7%) více než dvě hodiny denně. 23 % mladých lidí si pro zábavu nečte vůbec, 40 % nesleduje vůbec politické dění. 12 % mladých lidí se pak vůbec neučí. Téměř polovina studentů sleduje politické dění 30 min denně a méně, 40 % ho nesleduje vůbec. Více než půl hodinu denně mu věnuje 12 % mladých lidí. Zhruba třetina mladých lidí se učí půl hodinu až hodinu, další třetina méně než 30 %. Vůbec se neučí 12 % mladých lidí a jen 8 % se učí více než 2 hodiny denně. Na počítači pro zábavu je 35 % mladých lidí více než 2 hodiny, další čtvrtina pak mezi hodinou a dvěma hodinami. Žádný čas na počítači pro zábavu netráví pouhá 4 % mladých lidí. Počítač kvůli škole využívá třetina lidí méně než půlhodiny, další třetina mezi půl hodinou a hodinou , dvě a víc hodin 9 % dětí. Stejný podíl dětí není na počítači kvůli škole vůbec. Chatování se čtvrtina dětí věnuje více než dvě hodiny denně, další čtvrtina pak méně než půl hodiny. Vůbec nechatuje 10 % mladých lidí. Téměř polovina mladých lidí tráví svůj čas po škole s kamarády více než 2 hodiny, další čtvrtina něco mezi hodinou a dvěma hodinami.
31
Třetina studentů si denně čte pro zábavu méně než 30 minut, další čtvrtina něco mezi půl hodinou a hodinou. 23 % mladých lidí si nečte vůbec a 7 % tráví čtením více než dvě hodiny denně. 33 % učňů si vůbec nečte pro zábavu (oproti 12 % gymnazistů a 20 % středoškoláků). Více než dvě hodiny jsou na počítači pro zábavu v nejmenší míře gymnazisté 31 % oproti 36 % středoškoláků a učňů). Menší podíl gymnazistů tráví také více než dvě hodiny s kamarády (38 % oproti 48 % středoškoláků a 47 % učňů). Obrázek 24: Kolik času věnujete následujícím činnostem během normálního školního dne po skončení školy?
Sleduji politické dění u nás i ve světě. Čtu si pro zábavu. 12
Chatuji s kamarády přes mobilní telefon nebo internet (skypy, icq, qip).
10
Dívám se na televizi, video nebo DVD pro zábavu.
Používám počítač nebo internet pro zábavu. 4
Trávím čas s kamarády (tváří v tvář). 3 10
24
16
35
24
22
15
9
15
29
31
19
6
15
31
36
9
Používám počítač nebo internet pro školu.
26
17
22
25
8
18
33
30
7
12
25
33
23
Píšu domácí úkoly nebo se učím.
9 21
48
40
46
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 %
žádný
30 min a méně
30-60
1-2
2 a víc
¨ Využívání počítače 70 % mladých lidí má k dispozici počítač, který může používat pro přípravu do školy, 74 % pak uvádí připojení na internet. Polovina mladých lidí má svůj vlastní počítač. Nejvíce se od svých spolužáků liší studenti učňovských škol - jen 61 % (oproti 77 % gymnazistů a 73 % středoškoláků) má počítač, který může využívat pro přípravu do školy, 64 % (oproti 85 % gymnazistů a 77 % středoškoláků) má připojení na internet a 43 % učňů (oproti 58 % gymnazistů a 53 % středoškoláků) svůj vlastní počítač.
32
4 Občanské postoje mládeže – srovnání mezi lety 1999 a 2010 4.1 Občan a společnost – celkové srovnání Ve srovnání s rokem 1999 se v roce 2010 zvýšil podíl mladých lidí, kteří považují za velmi důležité bránit vlast (o 13 p.b.), vážit si vládních představitelů (o 7 p.b.), účastnit se politických diskusí (o 6 p.b.), vstoupit do politické strany (o 5 p.b.) a znát historii své země (o 2 p.b.). Poklesl podíl těch, kteří považují za důležité sledovat politické dění v médiích (o 10 p.b.), podílet se na aktivitách ve prospěch druhých (o 8 p.b.), být vlastencem (o 4 p.b.), řídit se zákony (o 2 p.b.) a volit v každých volbách (o 1 p.b.). Podíl těch, kteří by se zúčastnili protestu proti zákonu, který považují za nespravedlivý, zůstal stejný. V charakteristikách dobrého občana se největší pozitivní rozdíl týkal pojetí dobrého občana jako člověka, který v rámci svých možností chrání svou zemi v případě nebezpečí – oproti 71 % mladých lidí v roce 1999 dnes považuje tuto charakteristiku občana za důležitou celých 84 % studentů. Změnil se především poměr těch, kteří tuto charakteristiku považuji za velmi důležitou – vzrostl z 30 % na 43 %, především na úkor možnosti „spíše nedůležité“. Největší negativní rozdíl pak zaznamenala charakteristika „sleduje politické dění v médiích“. U některých položek se celková důležitost příliš nezměnila, významné posuny ale nastaly mezi jednotlivými kategoriemi. U položky „řídí se zákony“ se změnil podíl kategorií „velmi důležité“ a „spíše důležité“ ve prospěch druhé kategorie. U položky „vstoupí do politické strany“ významně klesl podíl v kategorii „nedůležité“ z 45 % na 34 %. U položky „zná historii své země“ stoupl podíl v kategorii „velmi důležité“ a klesl podíl v kategorii „spíše důležité“. U položky „podílí se na aktivitách v prospěch druhých“ klesl poměr u položky „spíše důležité“ z 58 % na 49 %.
33
Obrázek 25: U každé činnosti níže uveďte, za jak důležité považujete, aby ji dobrý občan vykonával, popř. aby splňoval danou charakteristikou – srovnání v letech 1999 a 2010
je vlastencem oddaným své zemi
se zúčastňuje pol. diskusí 4
15
55
25
46
32
by se zúčastnil protestu proti zákonu, který považuje za nespravedlivý 4
30
44
30
45
vstoupí do pol. strany 2 10
18
47
spíše důležité
7 1 61 3 21
34 21
76
se řídí zákony
52
0 17
43
5 4
6
45
61
velmi důležité
61
18
43
29
0%
16
34
32 volí v každých volbách
52
16
43
12
3 5
13
41
39
40
7 3
19
41
30
zná historii své země
8
41
43 má pomoci v rámci svých možností chrání svou zemi v případě nebezpečí
21 8 3
19
50
20 sleduje politické dění v médiích
17
58
22
3 5 5
19
49
22 podílí se na aktivitách ve prospěch druhých
21
48
25
2 7
21
37
30
6
4
23
49
23
si váží vládních představitelů 4
21
43
25
7
5 8 2
23
42
25
8
25
41
21
210
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % spíše nedůležité
nedůležité
nevím
34
4.2 Vztah k vlasti – celkové srovnání Oproti roku 1999 se významně zvýšil podíl mladých lidí, kteří by raději trvale žili v jiné zemi – o 28 p.b. V položce „v ČR bychom měli být pyšní na to, čeho jsme dosáhli“ nedošlo k významné změně v celkovém souhlasu (+1 p.b.), zvýšil se ale podíl mladých lidí, kteří s ní určitě souhlasí (o 14 p.b.). Obrázek 26: Vztah k vlasti – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
18 Raději bych trvale žila/a v jiné zemi.
5
26
11
31 44
28 V ČR bychom měli být pyšní na to, čeho jsme dosáhli.
10%
51 20%
30%
určitě ano
40% spíše ano
7
32 38
14 0%
18
50%
60%
spíše ne
8
22
9
26
4
70%
80%
určitě ne
nevím
90%
3 6 100%
35
4.3
Vztah k vlasti – srovnání mezi jednotlivými typy škol
→ v ČR bychom měli být pyšní na to, čeho jsme dosáhli Ve srovnání s rokem 1999 se rozdíly mezi studenty jednotlivých typů škol zmenšily – zatímco rozdíl v souhlasu studentů gymnázií a učňovských škol byl v roce 1999 14 p.b., v roce 2010 to byly jenom 3 p.b. Tato změna je způsobená tím, že o 12 p.b. vzrostla hrdost na výsledky ČR u studentů gymnázií. K žádné celkové změně nedošlo u učňů, u středoškoláků cítí hrdost o 3 p.b. menší podíl studentů. I u studentů učňovských škol došlo ale k posunu v jistotě – oproti roku 1999 se zvýšil podíl odpovědí „určitě ano“ o 18 p.b. Zároveň u středoškoláků třikrát a u učňů dvakrát stoupl podíl těch studentů, kteří s daným výrokem určitě nesouhlasí. Obrázek 27: V ČR bychom měli být pyšní na to, čeho jsme dosáhli – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70
60 53 50
47
51
45 40
% 40
36 33
33
30 22
24
23
25 24
22 18
20
19
13 10
4 5
10
9
8
8
4
6 3
5
4
4
2
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
36
→ raději bych trvale žila/a v jiné zemi Ve srovnání s rokem 1999 na všech typech škol chtěl trvale žít v jiné zemi významně vyšší podíl studentů – na gymnáziích vzrostl o 28 p. b., na SOŠ o 27 p. b. a na SOU o 29 p. b., rozdíly mezi školami zůstaly malé (do 3 p.b.). Nejvíce se změnil postoj studentů učňovských škol, kde podíl odpovědí „určitě ano“ vzrostl o 14 p. b. Obrázek 28: Raději bych trvale žil/a v jiné zemi – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010 80
70
60 49
50
45 39
% 40
36 32 28
30
32 32 27
26
26
28
20 18
20
15 9 8
5
20
17 12
10 10
17
11 7 8
4
7
6
5
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
37
Formy protestu Ve vyjadřování nesouhlasu vznikly mezi rokem 1999 a 2010 významné změny. Největší se týkají pokojných forem protestu. Významně se zvýšila přijatelnost vyjadřování protestu dopisem v médiích – o 47 p.b. Podobné rozdíly se týkají i sbírání podpisu pod petice (o 38 p.b.) a účasti na pochodu nebo shromáždění (o 21 p.b.). Postoj k agresivnějším formám protestu je nadále významně nesouhlasný, i když tolerance se od roku 1999 zvýšila. To se nejvýrazněji projevilo u sprejování sloganů, které se stalo výrazně přijatelnější formou protestu - v roce 2010 s ním souhlasilo 20 % oproti 5 % v roce 1999. U obsazování veřejných budov došlo k nárůstu o 9 p.b., u blokování dopravy o 7 p.b. Obrázek 29: Formy protestu– celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
6 Obsadit veřejné budovy.
6 Zablokovat dopravu.
27
7 34
2 4
Nasprejovat protestní slogany na zeď.
22
10
10
2 2
Napsat dopis do novin. 1 5 20%
určitě ano
8 13
31
40%
spíše ano
50%
60%
spíše ne
70% určitě ne
4 3
45
30%
4
13 13
47 10%
8
13
32
2
10
43
20
0%
56
26
31
5
2
25
36
21 Zúčastnit se pochodu nebo shromáždění.
57
54
22
3
2
38
25 Sbírat podpisy na petici.
58
66
27
23
2
64
29
23
3
57
26
8
80%
90% 100%
nevím
38
→ napsat dopis do novin Názor mladých lidí na to, zda si myslí, že budou psát dopisy do novin, se u všech typů škol změnil dramaticky – podíl odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ stoupl u gymnazistů o 54 p.b., u středoškoláků o 47 p.b. a u učňů o 44 p.b. Svůj radikální negativní postoj nejvíce změnili studenti učňovských škol – podíl odpovědí „určitě ne“ klesl o 41 p.b. (u SOŠ o 31 p.b. a u gymnázií o 21 p.b.). Obrázek 30: Formy protestu – napsat dopis do novin – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70 58
60
57 50
50 43 % 40
35
35 30
31 28
27
27
30
37 33
21 17
20
7
10
16 12
9 3
1
4 1
0
3 4
1
4
2
4
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
39
→ zúčastnit se pochodu nebo shromáždění Oproti roku 1999 se zvýšila ochota studentů účastnit se pokojných pochodů nebo shromáždění, nejvíce u gymnazistů – o 27 p.b., u středoškoláků pak o 21 p.b. a u učňů o 20 p.b. U gymnazistů také nejvíce stoupl podíl odpovědí „určitě ano“. Zatímco u gymnazistů a středoškoláků stoupl podíl těch, kteří se takových pochodů určitě nehodlají účastnit, u učňů tento podíl klesl. Obrázek 31: Formy protestu – zúčastnit se pochodu nebo shromáždění – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70
60
50 43
% 40
45
43
42
37
36 32
32 28
30
24
26
25 22
21
20
20
10
5
5
7
12
9
15
14 8
3
19
5
7
6
3
5
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
40
→ sbírat podpisy na petici Také u sbírání podpisů na petice došlo oproti roku 1999 k významnému posunu. U všech typů škol významně vzrostl podíl studentů, kteří by byli ochotni se této aktivity účastnit. Nejvýrazněji stoupl podíl studentů gymnázií a SOŠ (o 43 p.b.), pak studentů SOU (o 40 p.b.), nakonec studentů SOŠ (o 24 p.b.). Stoupl především podíl těch, kteří uváděli odpověď „určitě ano“. Obrázek 32: Formy protestu – sbírat podpisy na petici – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70
60
56
54
54
50 42 38
% 40
35 28
30
24
23 24
21
26
26
26
18
20 12 11
8 7 9
10 3
17 10
7 2
3
2
8 3
2
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
41
→ nasprejovat protestní slogany na zeď Byť je tato forma protestu nadále považována za nepříliš přijatelnou, její přijatelnost se zvýšila. Podíl studentů, ochotných na protest nasprejovat protestní slogany na zeď, se oproti roku 1999 zvýšil na všech typech škol, nejvíce však na učilištích – o 16 p.b. Tam také nejradikálněji poklesl podíl těch, kteří sprejování považují za nepřijatelnou aktivitu. Obrázek 33: Formy protestu – nasprejovat protestní slogany na zeď – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80 68
70
68 64
62
60 60
48
50
% 40 27
30
28
25 22
24 21
20
15 11
10
7 0
2
10
6
6 2 2
2
3
2 2
4
5
2 3
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
42
→ zablokovat dopravu Blokování dopravy zůstává nadále málo přijatelnou formou protestu, byť se podíl studentů, kteří ji připouštějí, mírně zvýšil na všech typech škol. Rozdíly mezi jednotlivými typy škol nejsou velké (u gymnázií a SOŠ o 6 p.b., u SOU o 9 p.b.). Jedinou výjimkou je zásadní nesouhlas studentů gymnázií, jejichž podíl se zvýšil o 9 p.b. Obrázek 34: Formy protestu – zablokovat dopravu – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70
65 60
60
56
58 55
53
50 38
% 40
35
33 28
30
26
25
20 10 10
5 1
3
4
6 3
1
2
4
7
6 2 2
3
5
2 3
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
43
→ obsadit veřejné budovy Souhlas s obsazováním veřejných budov stoupl jenom nevýznamně a na všech typech škol podobně. Zatímco u studentů gymnázií stoupl podíl těch, kteří obsazování veřejných budov považují za zásadně nepřijatelné, u studentů SOŠ a SOU jejich podíl klesl, nejvýrazněji u studentů SOU – o 12 p.b. Obrázek 35: Formy protestu – obsadit veřejné budovy – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
66 67
70
65
63 58
60
51 50
% 40 30
29
30
28
26
26
23 20
10 4 0
6 2
8
6 2
1
2
2
9
8 2 2
3
6
4
3
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
44
4.4 Důvěra v instituce a současnou politiku – celkové srovnání Ve srovnání s rokem 1999 se v roce 2010 zvýšil kredit policie (o 5 p.b.) a vlády (o 3 p.b.). Přes jistý pokles (o 8 p.b.) mají mladí lidé stále největší důvěru v soudy. Obrázek 36: Důvěra v instituce– celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
12
37
6
Policie
32
38
45
12
24
V láda ČR 2 0%
27 52
5
10%
12 29
44
24 30% určitě ano
40% spíše ano
50% spíše ne
70%
určitě ne
80%
4
4 11
60%
1
4 2 23
60 20%
3 10
45
13
Soudy
16
90%
3 100%
nevím
45
4.5 Volby – celkové srovnání Oproti roku 1999 se významně snížil počet lidí, kteří počítají s tím, že půjdou k volbám. Snížil se především poměr těch, kteří uvedli odpověď „určitě ano“ – z 36 % v roce 1999 na 2 % v roce 2010. Pokles zde může být do jisté míry způsoben i odlišnou formulací otázky. Zatímco v roce 1999 byli žáci dotazováni na hypotetickou budoucnost („budete v budoucnu volit?“), v roce 2010 byli dotázáni na to, zda půjdou volit v těchto konkrétních volbách (případně zda by šli volit, kdyby jim již bylo 18 let). Obrázek 37: Účast ve volbách– celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
2
45
Půjdete volit?
25
36
0%
10%
20%
17
43
30% určitě ano
40% spíše ano
50% spíše ne
10
11
60%
70%
určitě ne
80%
7
90%
3
100%
nevím
46
4.6 Rovné příležitosti mužů a žen – celkové srovnání Přestože podíl mladých lidí deklarujících, že muži a ženy mají mít stejná práva ve všech ohledech, se zmenšil o 5 p.b., celkově se pohled studentů v mnoha konkrétních ohledech významně změnil ve prospěch emancipace žen. Nejvýraznější změna nastala v pohledu na zapojení žen do politiky – zatímco v r. 1999 si 93 % mladých lidí myslelo, že ženy by měly zůstat mimo veškerou politiku, v roce 2010 tento názor zastávalo pouze 12 % studentů. Významný rozdíl lze zaznamenat i pokud jde o právo žen na práci – podíl studentů, kteří si myslí, že muži mají v případě nedostatku pracovních příležitostí větší právo na práci, klesl o 63 p.b. Podobně je méně zastoupen i názor, že muži se hodí na vedoucí funkce lépe než ženy – o 42 p.b. Poněkud překvapivě poklesl počet mladých lidí, kteří si myslí, že ženy by měly za stejnou práci dostávat stejnou mzdu jako muži – z 96 % v roce 1999 na 86 % v roce 2010. Obrázek 38: Rovné příležitosti žen a mužů - celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
Muži jsou způsobilejší pro vedoucí funkce než ženy.
18
43
32
18
68 Pokud muži a ženy dělají stejnou práci, měli by dostávat stejnou mzdu.
33
63 7
Když není k dispozici dostatek pracovních míst, muži by měli mít větší právo získat práci než ženy. 4 8 Ženy by měly být mimo veškerou politiku.
44 8 34 310 6
49
21
17 47
39
9 32
23
62
3 4 21
38
55 67
Muži a ženy by měli mít stejná práva ve všech ohledech.
10
33
23
24
9
62
23
6 12
34
311
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
47
4.7
Rovné příležitosti mužů a žen – srovnání mezi jednotlivými typy škol
→ muži a ženy by měli mít stejná práva ve všech ohledech Ve srovnání s rokem 1999 došlo na všech typech škol k mírnému poklesu podílu studentů, kteří si myslí, že ženy a muži by měli mít stejná práva ve všech ohledech. Mírně stoupl podíl odpovědí „určitě ano“, nejvíce na SOU. Rozdíly mezi školami se významně nezměnily. Obrázek 39: Muži a ženy by měli mít stejná práva ve všech ohledech - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80 70
69 70
67
70
58
60 51 50
41 % 40 30
30
28
30 22
22
20 10 10
5 1
5
5 0 2 0 2
2
1 2 1 2
2 1 1 3
0
gym nazis té
s tředoš koláci
učni
48
→ ženy by měly být mimo veškerou politiku V náhledu na účast žen v politice došlo mezi lety 1999 a 2010 k nejradikálnější změně – podíl studentů, který s daným výrokem souhlasili, byl v roce 2010 o 92 p. b. nižší na gymnáziích, o 87 p.b. na SOŠ a o 69 p.b. na SOU. Názory se na všech typech škol změnily radikálně – vzrostl zejména podíl odpovědí „určitě ne“. Obrázek 40: Ženy by měly být mimo veškerou politiku - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
79
80 70
66
66 60
60
48
50
47
42 % 40
35 31 28
30
23 20
15
10
1
4 2
13
1
0 1
3
5
8 3
2
0
8
3
2
5 1
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
49
→ když
není k dispozici dostatek pracovních míst, muži by měli mít větší právo získat práci než ženy
Podíl studentů, kteří si myslí, že na práci mají větší právo muži, poklesl ve srovnání s rokem 1999 dramaticky na všech typech škol – na gymnáziích o 77 p.b., na SOŠ o 68 p.b., na SOU o 47 %. Jak je vidět, rozdíly mezi školami nadále zůstávají výrazné – nejradikálněji s daným výrokem nesouhlasí studenti gymnázií, nejméně se změnily názoru studentů SOU. Obrázek 41: Když není k dispozici dostatek pracovních míst, muži by měli mít větší právo získat práci než ženy - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80 70 60
65
54
52
51
50
44 37
36
% 40
37
37
30 22
22
21
19 20
16 12
10
8
6
10 3
2
2 3
4
13
7 2
4
1
7 3
0
gym nazis té
s tředoš koláci
učni
50
→ pokud muži a ženy dělají stejnou práci, měli by dostávat stejnou mzdu Podíl studentů, kteří si myslí, že muži a ženy by za stejnou práci měli dostávat stejnou mzdu, oproti roku 1999 mírně klesl na všech typech škol (o 4 p.b. na gymnáziích, 10 p.b. na SOŠ a 14 p.b. na SOU) a to přesto, že podíl studentů, kteří uvedli odpověď „určitě ano“ na všech typech škol mírně stoupl. Obrázek 42: Pokud muži a ženy dělají stejnou práci, měli by dostávat stejnou mzdu - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
90 81 80
72
70 66
70
59
60
54
50 %
40 40 31 30 20
27 21
17
14
11 8
10 1
2
2 0 1
2
4 1 2 0
5
1
4
6 1
0
gym nazis té
s tředoš koláci
učni
51
→ muži jsou způsobilejší pro vedoucí funkce než ženy Ve srovnání s rokem 1999 na všech typech škol klesl podíl studentů, kteří si myslí, že muži jsou pro vedoucí funkce způsobilejší než ženy. Nejvíc tento podíl klesl na SOŠ a gymnáziích (o 47 p.b. a 46 p.b.), nejméně na SOU (o 32 p.b.). Zatímco podíl těch, kteří uvedli odpověď „spíše ne“ se změnil poměrně málo, vzrostl podíl těch, kteří uvedli odpověď „určitě ne“, nejvíce na gymnáziích (o 36 p.b.). Obrázek 43: Muži jsou způsobilejší pro vedoucí funkce než ženy - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80 70 60 50 39
% 40
38 35
33
28
30 22 20 10
45
43
42
24
23
27 19
19 16
13
10
7 4
12
9
7 3
25
23
22
3
5
4
3
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
52
4.8 Rovnost šancí etnických minorit – celkové srovnání Ve srovnání s rokem 1999 mírně klesl podíl studentů, kteří si myslí, že příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti (o 4 p.b.), zároveň se tento názor upevnil (o 19 p.b. vzrostl podíl studentů, kteří uvedli odpověď „určitě ano“). Celková tolerance vůči etnickým minoritám poklesla – snížil se podíl studentů, kteří si myslí, že příslušníci etnických skupin by měli být motivováni, aby se ucházeli o politické funkce (o 24 p.b.), snížil se rovněž podíl těch, kteří si myslí, že všechny skupiny by měli mít stejnou šanci získat v České republice dobrou práci (o 15 p.b.) a dobré vzdělání (o 11 p.b.). Dále se o 12 p.b. se snížil podíl těch, kteří si myslí, že škola by měla žáky vést k respektování všech etnických skupin. Obrázek 44: Rovnost šancí etnických minorit – celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
47 Příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti.
28 29
11
38
6
10
4
53 13 55
5
7 8 20
39
40
7 7 20
40
35
32
17
27 37
43 V šechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobré vzdělání.
12
57
35 V šechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobrou práci.
4 7 12
27
42 Školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin.
9
55
15 Příslušníci všech etnických skupin by měli být motivováni, aby se ve volbách ucházeli o politické f unkce.
33
7 4 7
54
4 20
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
53
4.9
Rovnost šancí etnických minorit – srovnání mezi jednotlivými typy škol
→ příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti Ve srovnání s rokem 1999 se podíl studentů stvrzujících stejná práva a povinnosti všech etnických skupin na gymnáziích zvýšil o 4 p.b., na SOŠ poklesl o 6 p. b. a na SOU o 4 p.b. Celkově se ale jistota souhlasících studentů zvýšila – významně stoupl podíl odpovědí „určitě ano“. Obrázek 45: Příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70 62 60
56
56
52 49
50
% 40
37
37
33 30
30
28
31
22 20 14 12
12
10 9
10 4 0
3 2 3
4 2
7
10 5
2
4
2
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
54
→ příslušníci
všech etnických skupin by měli být motivováni, aby se ve volbách ucházeli o politické funkce
Podíl studentů, souhlasících s výše uvedeným výrokem, oproti roku 1999 významně poklesl – u studentů gymnázií o 23 p.b., u studentů SOŠ o 29 p.b. a u studentů SOU o 19 p.b. Mírně stoupla jistota studentů – podíl odpovědí „určitě ano“ stoupl u gymnazistů i středoškoláků o 6 p.b., u učňů pouze o 1 p.b. Obrázek 46: Příslušníci všech etnických skupin by měli být motivováni, aby se ve volbách ucházeli o politické funkce - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70 60
60
60 51 50
% 40 32
31 30
25
26
25 25
18
20
28
28
14
13 10
10 2
19
17
16
13
30
10
9 10
9
11
5
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
55
→ školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin Názory na roli školy ve vedení žáků k respektu se rovněž změnily – podíl studentů, kteří s uvedeným výrokem souhlasili, poklesl na všech typech škol – na gymnáziích o 7 p.b., na SOŠ o 10 p.b. a na SOU o 16 p.b. Obrázek 47: Školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70
60
57
56 52
50
49
48 44 39
% 40
38
38
33
31 29
30
20
14
10 4
7
5 0
2
4
11
10
8 5
6
4 5
2
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
56
→ všechny
etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobrou práci
Ve srovnání s rokem 1999 klesl podíl studentů všech škol, kteří si myslí, že všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v ČR dobrou práci – na gymnáziích o 11 p.b., na SOŠ o 15 p.b., na SOU o 16 p.b. Obrázek 48: Všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobrou práci srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70
60
58
55 52 48
50 44
42 % 40
38
37
40
35
30
26
28
20
17 12 9
10
12
6
4
3 0
3
5
6
9 5
6
2
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
57
4.10 Rovnost šancí přistěhovalců – celkové srovnání K přistěhovalcům jsou čeští studenti tolerantnější než k etnickým minoritám, i když i zde se ve všech ohledech tolerance zmenšila. Podíl studentů, kteří si myslí, že přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní obyvatelé této země, se snížil o 7 p.b., podíl studentů, kteří se domnívají, že přistěhovalci mají mít možnost nadále udržovat vlastní zvyky, klesl o 12 p.b., podíl těch, kteří si myslí, že přistěhovalci, kteří v zemi již žijí několik let, by měli možnost volit, klesl o 13 p.b. a podíl těch, kteří neupírají dětem cizinců stejné právo na vzdělání, klesl o 8 p.b. Obrázek 49: Rovnost šancí přistěhovalců - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
39 Přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní obyvatelé této země.
38
28
55
19 Přistěhovalci by měli mít možnost nadále udržovat vlastní zvyky a žít vlastním životním stylem.
12
22
41
33
6 13
38 61
32
5 5
19
64
6
9
20
48 Děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi.
11
59
15
6 12
40
26 Přistěhovalci, kteří žijí v zemi již několik let, by měli mít možnost účastnit se voleb.
12
7 4 3
7 34 4 20
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
58
4.11 Rovnost šancí přistěhovalců – srovnání mezi jednotlivými typy škol
→ děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi Oproti roku 1999 na všech školách klesl podíl studentů, kteří si myslí, že děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi – na gymnáziích o 5 p.b., na SOŠ a SOU o 9 p.b. Na všech typech škol se zvýšil podíl odpovědí „určitě ano“. Obrázek 50: Děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70
65 61 59
60
56 49
50 44 % 40
40
38
36
41
34
30
24
20 8
10 1
3
2 0 1 0
3
7
10 6
3 4
3 1 3 1
0
0
gym nazis té
s tředoš koláci
učni
59
→ přistěhovalci,
kteří žijí v zemi již několik let, by měli mít možnost účastnit se
voleb Na všech typech škol klesl podíl mladých lidí, kteří si myslí, že přistěhovalci by měli mít možnost zúčastnit se voleb – na gymnáziích o 15 p.b., na SOŠ o 13 p.b., na SOU o 12 p.b., rozdíly mezi školami se tedy oproti roku 1999 výrazně nezměnily. Stoupl podíl studentů, kteří uváděli odpověď „určitě ano“ a „spíše ne“. Obrázek 51: Přistěhovalci, kteří žijí v zemi již několik let, by měli mít možnost účastnit se voleb - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80 70 70
66 59
60 50
45 41 37
% 40 30 20 10
28
25
24 18
16
21
19
16
17 13
12
9 5 1
4
6
6 3
4
10
7 8
6
3
0
gym nazis té
s tředoš koláci
učni
60
→ přistěhovalci by měli mít možnost nadále udržovat vlastní zvyky a žít vlastním životním stylem Tolerance poklesla i pokud jde o názor na udržování zvyků a životního stylu – podíl souhlasících studentů poklesl na gymnáziích o 7 p. b., na SOŠ o 12 p.b. a na SOU o 15 p.b., přestože se zvýšil podíl studentů, kteří uvedli odpověď „určitě ano“. Obrázek 52: Přistěhovalci by měli mít možnost nadále udržovat vlastní zvyky a žít vlastním životním stylem - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80 70 62 59
60 50
56
45 41
% 40
36
30 21 20
21
19
18
20 22
21 21 17
14
3
7
7
7 6 6
10
3
13
13
11
10
10
4
4
0
gym nazis té
s tředoš koláci
učni
61
→ přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní obyvatelé této země Podíl studentů, kteří se domnívají, že přistěhovalci by měli mít stejná práva, poklesl oproti roku 1999 jenom mírně – na gymnáziích o 2 p.b., na SOŠ o 7 p.b. a na SOU o 9 p.b. Obrázek 53: Přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní obyvatelé této země - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80 70 60
56
56 52
50 42
42
41 38
% 40
35
33
35
30 30 22 20 12 10
10
9 0
2 2
4
14 13
12
9 2
5
2
9
5
5
2
0
gym nazis té
s tředoš koláci
učni
62
4.12 Demokracie ve škole Co jsem se naučil – celkové srovnání Studenti hodnotí schopnost školy naučit žáky znalostem a dovednostem důležitým pro demokracii oproti roku 1999 jako lepší . Oproti roku 1999 má vyšší podíl studentů dojem, že se ve škole naučili sledovaným dovednostem. Jedinou výjimkou je spolupráce ve skupinách s jinými žáky, kde se podíl studentů v roce 2010 mírně snížil (o 3 p.b.). Nejvíc se zvýšil podíl studentů, kteří si myslí, že se ve škole naučili přispět k řešení problémů ve svém okolí – o 19 p.b., nejméně pak podíl těch, kteří si myslí, že se ve škole naučili starat se o to, co se děje v jiných zemích – o 11 p.b. Příliš se nezměnil podíl těch, kteří si určitě myslí, že se daným dovednostem ve škole určitě nenaučili. Obrázek 54: Co jsem se naučil(a) ve škole – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
být vlastencem a občanem oddaným své zemi
43
42 spolupracovat ve skupinách s jinými žáky
3
42
48
7
6
21
48
25 přispět k vyřešení problémů ve svém okolí
12
53
30
7
14
32
40
15
6
38
50
7
6
21
49
24 co dělat pro ochranu životního prostředí
5
44
47
5
7
30
45
17 starat se o to, co se děje v jiných zemích
13
50
32
6
jak je důležité volit v celostátních i komunálních volbách
13
32
38
17
12
11 1
72
15
3
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
63
4.13 Co jsem se naučil – srovnání mezi jednotlivými typy škol
→ spolupracovat ve skupinách s jinými žáky Ve srovnání s rokem 1999 se dojem studentů, že se ve škole naučili spolupracovat ve skupinách s jinými žáky, změnil poměrně málo. Podíl studentů gymnázií se v roce 2010 zvýšil o 2 p.b., podíl středoškoláků oproti tomu klesl o 2 p.b. a podíl studentů učňovských škol o 6 p.b. I když se podíl studentů, kteří si myslí, že se ve škole naučili spolupracovat, významně nezměnil, tak se významně zvýšila jistota studentů v tom, zda se této dovednosti naučili. To lze dokumentovat nárůstem podílů odpovědí „určitě ano“ a současně tím, že podíl odpovědí „určitě ano“ se zvýšil na úkor odpovědí „spíše ano“. Nejvíce se zvýšila jistota studentů gymnázií, nejméně pak studentů učňovských škol. Ve všech skupinách se zvýšil podíl těch studentů, kteří si myslí, že se ve škole určitě nenaučili spolupracovat ve skupinách, nejvýznamněji u studentů učňovských škol. Obrázek 55: Ve škole jsem se naučil(a) spolupracovat ve skupinách s jinými žáky – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
75
73 70
70
60
50
45
44
43
43
43 37
% 40
30
20
16 12
12
15 12
10 11
10
15
10
6 1 2
1 2
2
0 gymnazisté
středoškoláci
učni
64
→ přispět k vyřešení problémů ve svém okolí Oproti roku 1999 se ve všech typech škol významně zvýšil podíl studentů, kteří mají dojem, že se ve škole naučili přispět k vyřešení problémů ve svém okolí – u studentů gymnázií o 28 p.b., u středoškoláků o 20 p. b. a u učňů o 14 p. b. Studenti všech typů škol mají rovněž vyšší jistotu v tom, že tuto dovednost získali – významně narostl podíl odpovědí „určitě ano“. I v této položce se nejméně zvýšila jistota studentů učňovských škol, nejvíce však vzrostla jejich jistota v tom, že se této dovednosti ve škole nenaučili. Obrázek 56: Ve škole jsem se naučil(a) přispět k vyřešení problémů ve svém okolí – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80 70 60 52 50
45
49 47
48
49 48 42
40
% 40 30
4
23
20
19
20 10
28
25
3 4
22
8
6 3
8
5
4
0 gymnazisté
středoškoláci
učni
65
→ být vlastencem a občanem oddaným své zemi Oproti roku 1999 se ve všech typech škol významně zvýšil podíl studentů, kteří mají dojem, že se ve škole naučili být vlastencem a občanem oddaným své zemi. Nevíc se změnil podíl studentů gymnázií - o 26 p.b., u středoškoláků to bylo o 15 p.b. a u učňů o 17 p.b. Poměrně stabilní je podíl těch, kteří se této dovednosti ve škole nenaučili na gymnáziu i na střední škole, u učňů stoupl o něco výrazněji – o 5 p.b. Obrázek 57: Ve škole jsem se naučil(a) být vlastencem a občanem oddaným své zemi – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80 70 64 60 52 50
46 42 39
% 40
36
36
36
34
32 30
24 18
20
20
16 17 11 13
12
10 10
14 10
9
5 2
0 gymnazisté
středoškoláci
učni
66
→ co dělat pro ochranu životního prostředí Ve srovnání s rokem 1999 se ve všech typech škol významně zvýšil podíl studentů, kteří mají dojem, že se ve škole naučili, co dělat pro ochranu životního prostředí. Nevíc se změnil podíl studentů gymnázií - o 35 p.b., u středoškoláků o 14 p.b. a u učňů o 9 p.b. Podíl těch, kteří se této dovednosti určitě nenaučili, na gymnáziích klesl o 4 p.b., na ostatních typech škol mírně stoupl. Podobně jako u ostatních položek, i zde je podíl těchto odpovědí poměrně stabilní a podíl odpovědí „určitě ano“ vzrostl spíše na úkor odpovědi „spíše ne“. Obrázek 58: Ve škole jsem se naučil(a), co dělat pro ochranu životního prostředí – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80 70
60 54
55 52
51
48
50 37
% 40
48
37 30 27
30 21
23 20
23 20
20 11
9
10
5
2
5 6
6
5 6
0 gymnazisté
středoškoláci
učni
67
→ starat se o to, co se děje v jiných zemích Oproti roku 1999 se ve všech typech škol zvýšil podíl studentů, kteří si myslí, že se ve škole naučili starat o to, co se děje v jiných zemích. Nevíc se změnil podíl studentů gymnázií o 19 p.b., u středoškoláků to bylo o 8 p.b. a u učňů o 10 p.b. Vzrostl ale i podíl těch, kteří se této dovednosti určitě nenaučili, nejvíce na učňovských školách. Změna patří k výraznějším – zvýšení u odpovědi „určitě ano“ jde v největší míře na úkor „spíše ne“. Obrázek 59: Ve škole jsem se naučil(a) starat se o to, co se děje v jiných zemích – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70 60 49
49 48
50
48
46 42
41
41
43
% 40
34
32 30
25 21
20
10
15 4 5
5
13 5
4
7
10 6
5
0 gymnazisté
středoškoláci
učni
68
→ jak je důležité volit v celostátních i komunálních volbách Oproti roku 1999 se ve všech typech škol zvýšil podíl studentů, kteří si myslí, že se ve škole poučili o tom, jak je důležité volit v celostátních i komunálních volbách. Nevíc se změnil postoj studentů gymnázií – podíl odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ se zvýšil o 30 p.b. (u středoškoláků o 13 p.b. a u učňů o 16 p.b.). U studentů gymnázií se změnil především podíl těch, kteří uvedli odpověď „spíše ne“, také u nich klesl podíl těch, kteří uvedli „určitě ne“. Obrázek 60: Ve škole jsem se naučil(a), jak je důležité volit v celostátních i komunálních volbách – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70 60
57 48
50 % 40 27
40
38
36
30
47
34
34
33
30
29
23 20 13 10
16
15
12 13
11 6
14 14
6
3 0 gymnazisté
středoškoláci
učni
69
4.14 Účast žáků na životě školy – celkové srovnání Zapojovaní žáků do života školy přikládají studenti v roce 2010 menší význam než v roce 1999. Nejpatrnější je to u souhlasu s položkou „se zájmem se zapojuji do diskuse o školních problémech“ – oproti roku 1999 se podíl studentů, kteří s tímto výrokem souhlasí, snížil o 12 p.b. Nadále mají vysokou podporu školní parlamenty, i když i v jejich případě podpora poklesla o 6 p.b. Obrázek 61: – Účast žáků na životě školy – celkové srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
Se zájmem se zapojuji do diskusí o školních problémech.
Organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy.
22
57
9
33
54 Pro školu je dobré, když jsou voleni zástupci z řad žáků, aby navrhovali, jak vyřešit některé problémy týkající se školy.
9
23
40
21 Na naší škole dochází ke spoustě pozitivních změn, když žáci navzájem spolupracují.
11 1 5
65
18
56
37
4 7
14
45
29
5
33
30
53
11
11
33
36
16
4
8
8
62 6
5 12
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
70
→ pro
školu je dobré, když jsou voleni zástupci z řad žáků, aby navrhovali, jak vyřešit některé problémy týkající se školy
Podpora školních parlamentů je vysoká na všech typech škol. Oproti roku 1999 stoupla jistota v tom, že podíl žáků na správě školy je užitečný – významně vzrostl podíl žáků, kteří odpověděli „určitě ano“ – u gymnázií a SOŠ o 18 p.b., u SOU o 17 p.b. Tento nárůst byl na úkor položky „spíše ano“, podíl odpovědí „spíše ne“ a „určitě ne“ se příliš nezměnil. Obrázek 62: Pro školu je dobré, když jsou voleni zástupci z řad žáků, aby navrhovali, jak vyřešit některé problémy týkající se školy – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70 60 60
57
56 55
55
49
50 42 38
% 40
34
32
31
34
30
20
8
7 7
10 2
4 0
2 1
3
5
4 5
2 2 2
1 1 1
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
71
→ na
naší škole dochází ke spoustě pozitivních změn, když žáci navzájem spolupracují
U této položky se názory žáků jednotlivých typů škol liší – u gymnázií došlo od roku 1999 k pozitivnímu vývoji, byť nepatrnému – podíl odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ stoupl o 3 p.b. Oproti tomu podíl studentů SOU poklesl o 4 p.b. a podíl studentů SOŠ o 9 p.b. Obrázek 63: Na naší škole dochází ke spoustě pozitivních změn, když žáci navzájem spolupracují – srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70 60 60
55
54
50 42
40 37
% 40
30 24
24
24 21
20
22
20
24
22
20 12 10
9
9
8
5 2
8 7 8
10
9
8 9
4
4
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
72
→ organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy Podíl studentů, kteří se domnívají, že organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy, klesl ve všech typech škol. Nejvíce u studentů učňovských škol – o 10 p.b. (na gymnáziích to bylo o 3 p.b., na SOŠ o 7 p.b.). I v této položce se oproti roku 1999 zvýšila jistota přesvědčení – nejvíce u studentů gymnázií, nejméně u studentů učňovských škol. U těch je také největší podíl těch, kteří s uvedeným výrokem určitě nesouhlasí. Obrázek 64: – Organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70
66
66 62
60
50
47
46 44
% 40 32 30 30
20
26 19
18
16 12
14
14
13
10
10 0
3
14 10
5 4 1
3
5
7
6 3
5
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
73
→ se zájmem se zapojuji do diskusí o školních problémech Podíl studentů, kteří se se zájmem zapojují do diskusí o školních problémech, se oproti roku 1999 snížil na všech typech škol – na gymnáziích o 11 p.b., na SOŠ o 16 p.b. a na SOU o 8 p.b. Zároveň se mírně zvýšil podíl studentů, kteří uvedli odpověď „určitě ano“ a výrazněji klesl podíl těch, kteří uvedli „spíše ano“ – nejvýrazněji u studentů SOŠ a gymnázií (o 14 p.b. a 12 p.b.). Významně se zvýšil podíl studentů, kteří uvedli „určitě ne“, zvláště na SOU (o 9 p. b.). Obrázek 65: – Se zájmem se zapojuji do diskusí o školních problémech - srovnání mezi lety 1999 (šrafovaně) a 2010
80
70
60
55
55
48
50
38
% 40
36
35
35
35
31
31 28
30
20
10
28
17
16
15
9
8 1
14
12
12
9
3 3
3
3
5
5
4
6
0
gymnazisté
středoškoláci
učni
74
5 Shrnutí výsledků Tato zpráva obsahuje základní informace o vývoji občanských postojů osmnáctiletých žáků. Výzkum se zaměřil na postoje žáků v osmi oblastech: Občan a společnost, Vztah k vlasti, Jak se angažuji a jak se chci angažovat, Důvěra v instituce a současnou politiku, Volby, Za posledních 20 let, Rovnost šancí, multikulturalita a Demokracie ve škole. Zpráva přináší výsledky národního šetření Občanské postoje mládeže realizovaného v roce 2010 a jejich srovnání s výsledky mezinárodního šetření CIVED, realizovaného v roce 1999. Cílovou skupinou byly žáci ve 3. ročnících všech typů středoškolského studia. 5.1
Jaké jsou představy osmnáctiletých žáků o atributech dobrého občanství? Mladí lidé se domnívají, že mezi základní atributy dobrého občanství patří respektování zákonů, upozorňování na porušování lidských práv a ochota bránit svou zemi v případě nebezpečí. Za nejméně důležité atributy dobrého občanství považují vstup do politické strany, výběr dražších výrobků z politických, etických nebo ekologických důvodů a účast v politických diskusích. 5.2 Jaký mají mladí lidé vztah k vlasti? Mladým lidem záleží na tom, aby ČR měla ve světě dobré jméno a mají rádi českou kulturu – tradice, svátky, pohádky, českou povahou a smysl pro humor. Zhruba tři čtvrtiny studentů cítí národní hrdost, přesto by téměř pětina z nich chtěla určitě žít v jiné zemi. 5.3 Jaký význam přikládají občanské angažovanosti? Ochota mladých lidí účastnit se veřejného života je poměrně malá.Více než 70 % mladých lidí nepočítá s tím, že by se někdy v budoucnu účastnilo organizovaných diskusí k politickým a společenským záležitostem, přispívalo k těmto tématům do médií, zapojilo se z politických či společenských důvodů do nějaké organizace či spolku nebo pomáhalo ve volební kampani. Více než polovina neplánuje trávit svůj čas dobrovolnictvím a pomáhat lidem ve svém okolí. Nejpřijatelnějšími formami protestu jsou pro mladé lidi internetová diskuse, sbírání podpisů pod petice a účast ve stávce. Nejméně přijatelnými pak blokování dopravy, obsazení veřejné budovy a sprejování. Významný podíl mladých lidí se necítí být součástí politického dění, třetina se cítí být zcela mimo něj. 5.4 Jak důvěřují veřejným institucím a politikům? Důvěra v politiky je velice nízká. Téměř 90 % mladých lidí má dojem, že politici rychle zapomínají na potřeby lidí, kteří je zvolili a pár jednotlivců má velkou politickou moc, zatímco zbytek lidí má velmi malou moc. Pouze čtvrtina studentů se domnívá, že má smysl sdružovat se, aby jim naslouchali představitelé vlády. Mladí lidé nejvíc důvěřují armádě, České národní bance, Akademii věd a prezidentovi. Největší míru nedůvěry pak mají k Poslanecké sněmovně a vládě ČR. Největší nejistotu mají pokud jde o důvěru v ombudsmana. 5.5 Jaký je jejich vztah k volbám? Osmnáctiletí studenti neprojevovali velkou jistotu ohledně své účasti ve volbách. Rozhodně chtělo volit jenom 2 % mladých lidí (bez ohledu na typ školy). Svou účast ve volbách předpokládalo 70 % gymnazistů, 46 % středoškoláků a 37 % učňů (odpovědi „určitě ano“
75
a „spíše ano“). Téměř čtvrtina učňů (23 % odpovědi „určitě ne“) byla rozhodnuta, že volit nepůjde (oproti 17 % středoškoláků a 8 % gymnazistů). Mladí lidé se domnívají, že jejich rozhodování se řídí nejvíce jejich vlastním názorem (85%) a volebním programem stran (60%). 60% mladých lidí se domnívá, že volby jsou důležitým předpokladem zapojování do veřejného života – lidé, kteří se jich neúčastní, nemají dle nich právo stěžovat si na politiky, pokud se voleb neúčastní, přičemž nejvýrazněji se tento názor objevuje u gymnazistů. 5.6 Jak hodnotí vývoj v posledních 20 letech? Třetina studentů si netroufla vývoj hodnotit, dalších 17 % se rozhodlo otázku neodpovědět. Zbylí studenti hodnotí vývoj v posledních 20 letech spíše negativně – třetina se domnívá, že uplynulých 20 let přineslo více zlého než dobrého, jenom 2 % vidí předchozí vývoj pozitivně, pro pětinu mladých lidí přinesly změny po revoluci stejně dobrého a zlého. Největší podíl studentů hodnotil zlepšení v oblasti demokracie, osobní bezpečnosti a spravedlnosti. Nejvýraznější zhoršení spatřují studenti u důvěry vládě, poctivosti v jednání, bohatství a starosti o druhé. 5.7 Jaký mají názor na roli a práva žen a mužů? Více než 90% mladých lidí souhlasí s tím, že muži a ženy by měli mít stejné šance podílet se na řízení země a stejná práva ve všech ohledech. O něco nižší podíl (86 %) si myslí, že pokud muži a ženy dělají stejnou práci, měli by dostávat stejnou mzdu. Téměř polovina studentů se domnívá, že hlavní prioritou života všech žen by měla být výchova dětí. Třetina mladých lidí považuje muže za způsobilejší pro vedoucí funkce než ženy, téměř čtvrtina mladých si myslí, že muži mají větší právo na práci než ženy 5.8 Jaký je jejich postoj k etnickým menšinám? Deklarovaný postoj mladých lidí k etnickým skupinám je velmi vstřícný – zhruba čtyři pětiny studentů souhlasí s tím, že všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v ČR dobré vzdělání, že příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti a že školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin. 5.9 Jaký je jejich postoj k přistěhovalcům? Více než čtyři pětiny studentů souhlasí s tím, že děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi. Postoj ke právům a povinnostem imigrantů je o něco rezervovanější než k právům etnických menšin– zhruba tři čtvrtiny mladých lidí si myslí, že přistěhovalci by měli mít stejná práva a povinnosti jako ostatní občané země. 5.10 Jaká pozornost je věnována uplatňování principů demokracie v českých školách? Nejméně tři čtvrtiny studentů oceňují různé formy činnosti studentské samosprávy. Výrazně menší podíl mladých lidí se v ovlivňování života na škole aktivně angažuje – jenom zhruba polovina se například zapojuje do diskusí o školních problémech. Nesouhlas s vyučujícími v názoru na politické a společenské události mohou vyjádřit tři čtvrtiny studentů často nebo alespoň někdy. Podněty k diskusi o politických událostech však studenti přinášejí jen výjimečně – téměř polovina je nedává nikdy nebo skoro nikdy, často přináší podněty jenom 14 % studentů. Studenti mohou ovlivnit zájmové aktivity ve škole, výzdobu a vybavení a částečně také řešení problémů mezi lidmi. Na druhou stranu téměř polovin studentů má dojem, že jejich názory 76
k obsahu výuky jsou brány v úvahu nepatrnou měrou nebo vůbec, více než třetina se domnívá, že se vůbec nepřihlíží k jejich názorům na školní řád. 5.11 Které pro demokracii potřebné dovednosti žáci ve škole získali? Více než čtyři pětiny mladých lidí se ve škole naučilo spolupracovat ve skupinách, respektovat jiné lidi a zodpovědně plnit povinnosti. Nejméně se školám povedlo vést studenty k účasti v evropských volbách, vlastenectví a účasti ve volbách v ČR. 5.12 Jak se změnily názory studentů mezi lety 1999 a 2010? Ve srovnání s rokem 1999 došlo u studentů k významné změně postojů zejména v oblasti emancipace žen, ochotě nekonfliktní formou veřejně vyjádřit nesouhlas, vůli žít v jiné zemi a podpoře politického angažování příslušníků etnických skupin. Nejvýraznější změna nastala v postoji na zapojení žen do politiky – zatímco v r. 1999 si 93 % mladých lidí myslelo, že ženy by měly zůstat mimo veškerou politiku, v roce 2010 tento názor zastávalo pouze 12 % studentů. Klesl také podíl studentů, kteří si myslí, že muži mají v případě nedostatku pracovních příležitostí větší právo na práci než ženy (o 63 p.b.) a podíl těch, kteří si myslí, že muži se hodí na vedoucí funkce lépe než ženy (o 42 p.b). Oproti roku 1999 je významně větší podíl studentů ochoten aktivně vyjadřovat nesouhlas s děním ve společnosti. Daleko víc mladých lidí by napsalo dopis do novin (o 47 p. b.), sbíralo podpisy pod petice (o 38 p.b.) nebo se zúčastnilo pokojného pochodu či shromáždění (o 21 p.b.). Stoupl podíl mladých lidí, kteří by raději žili v jiné zemi – o 28 p.b. Jejich postoj může být důsledkem nespokojenosti s místními poměry i projevem zvyšující se mobility. Klesl podíl těch, kteří by se účastnili voleb (o 32 p.b.) a těch, kteří si myslí, že příslušníci etnických skupin by měli být motivování, aby se ucházeli o politické funkce (o 24 p.b.). Posun v názorech osmnáctiletých studentů je v řadě ohledů rozporuplný. Přes výrazný posun v názoru na zapojení žen do politiky, jejich příhodnost pro vedoucí funkce a právo na práci, mírně poklesl podíl těch, kteří si myslí, že muži a ženy mají mít stejná práva ve všech ohledech a za stejnou práci dostávat stejnou mzdu. Stejně tak je zajímavý vztah mezi obecným vnímáním správného chování a vlastní ochotou k němu. Podíl mladých lidí, kteří by si myslí, že dobrý občan by se zúčastnil protestu proti zákonu, který považují za nespravedlivý, se nezměnil. Výrazně se ale stoupla ochota studentů zapojit se do pokojných forem vyjadřování protestu. Pozoruhodné jsou i oblasti, ve kterých jsou mladí lidé značně konzervativní – změna oproti roku 1999 byla 5 p.b. a méně. Nezměnil se názor na mnohé atributy dobrého občanství (vstoupit do politické strany, znát historii své země, být vlastencem, řídit se zákony, volit v každých volbách, zúčastnit se protestu proti zákonu, který považuje za nespravedlivý). Malou změnu zaznamenal rovněž kredit vlády a policie a hrdost na to, čeho jsme dosáhli. V oblasti práv se nezměnil názor na to, že muži a ženy by měli mít stejná práva ve všech ohledech a že příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti. Ke změně nedošlo ani v oblasti spolupráce ve škole – žáci se ji naučí ve stejné míře jako před jedenácti lety a spolupráce vede k pozitivním změnám ve škole u srovnatelného podílu studentů. 5.13 Jaké jsou rozdíly mezi studenty jednotlivých typů škol? Názory studentů jednotlivých typů škol se ve většině položek liší, rozdíly dosahují až 43 p.b., i když většinou nepřesahují 20 p.b. V některých ohledech se výrazněji liší studenti gymnázií od studentů středních a učňovských škol, v jiných ohledech jsou ve větším odstupu studenti 77
učňovských škol. Jenom výjimečně byl zaznamenán výrazně rozdílný názor u studentů středních škol. Zajímavé rozdíly mezi názory studentů jednotlivých typů škol jsou popsány v jednotlivých kapitolách, podrobněji se jimi budeme zabývat v další fázi zpracování výsledků výzkumu.
78
Má-li každý právo svobodně vyjadřovat své názory. Zaměstnávají-li vedoucí představitelé vládních stran ve vládě své příbuzné. Nejsou-li noviny podřízeny žádné kontrole vlády. Vlastní-li všechny noviny jedna společnost. Jsou-li bezvýhradně respektována společenská a politická práva všech lidí. Mají-li politické strany pravidla, která podporují ženy, aby se staly vedoucími politickými představitelkami. Pokud lidé kritizující vládu vyjadřují svůj názor na veřejných mítincích. Mají-li občané právo nejít k volbám. Jsou-li soudci a soudy pod vlivem politiků. Pokud se občané sdružují v různých spolcích a organizacích. Je-li životní minimum zajištěno pro každého. Prezentují-li všechny televizní stanice stejné názory. Když bohatí podnikatelé mohou ovlivňovat vládu. Důvěřují-li lidé automaticky vedoucím vládním představitelům. Protestují-li lidé proti zákonu, o kterém jsou přesvědčeni, že je nespravedlivý. Když poslanec prosadí prodej podílu ve státním podniku firmě, v níž je jeho žena členkou představenstva.
Tabulka 2: U každé situace uveďte, zda je dobrá nebo špatná pro demokracii – celkové výsledky
6 Příloha: Tabulky s daty z výzkumu Občanské postoje mládeže (2010)
69 2 32 2 50 22 31 27 3 26 41 5 2 4 48 3
velmi dobré 27 6 34 8 34 42 44 34 5 47 38 12 6 14 37 8
2 46 18 35 8 14 13 23 21 11 10 47 18 44 8 34
1 38 4 48 3 4 3 11 67 2 5 29 71 29 3 40
1 7 12 7 5 17 8 6 4 14 5 9 3 10 5 15
spíše spíše velmi nevím dobré špatné špatné
79
Má-li každý právo svobodně vyjadřovat své názory. Zaměstnávají-li vedoucí představitelé vládních stran ve vládě své příbuzné. Nejsou-li noviny podřízeny žádné kontrole vlády. Vlastní-li všechny noviny jedna společnost. Jsou-li bezvýhradně respektována společenská a politická práva všech lidí. Mají-li politické strany pravidla, která podporují ženy, aby se staly vedoucími politickými představitelkami. Pokud lidé kritizující vládu vyjadřují svůj názor na veřejných mítincích. Mají-li občané právo nejít k volbám. Jsou-li soudci a soudy pod vlivem politiků. Pokud se občané sdružují v různých spolcích a organizacích. Je-li životní minimum zajištěno pro každého. Prezentují-li všechny televizní stanice stejné názory. Když bohatí podnikatelé mohou ovlivňovat vládu. Důvěřují-li lidé automaticky vedoucím vládním představitelům. Protestují-li lidé proti zákonu, o kterém jsou přesvědčeni, že je nespravedlivý. Když poslanec prosadí prodej podílu ve státním podniku firmě, v níž je jeho žena členkou představenstva.
Tabulka 3: U každé situace uveďte, zda je dobrá nebo špatná pro demokracii – gymnazisté
73 1 47 1 60 24 28 23 1 30 41 1 2 1 46 2
velmi dobré 27 3 34 3 34 48 51 36 2 54 42 5 4 12 44 5
0 51 11 32 3 11 12 26 18 7 10 47 21 47 5 37
0 39 2 62 1 3 2 10 78 0 3 42 72 33 1 45
0 6 6 3 2 14 7 6 1 8 4 5 1 6 4 10
spíše spíše velmi nevím dobré špatné špatné
80
Má-li každý právo svobodně vyjadřovat své názory. Zaměstnávají-li vedoucí představitelé vládních stran ve vládě své příbuzné. Nejsou-li noviny podřízeny žádné kontrole vlády. Vlastní-li všechny noviny jedna společnost. Jsou-li bezvýhradně respektována společenská a politická práva všech lidí. Mají-li politické strany pravidla, která podporují ženy, aby se staly vedoucími politickými představitelkami. Pokud lidé kritizující vládu vyjadřují svůj názor na veřejných mítincích. Mají-li občané právo nejít k volbám. Jsou-li soudci a soudy pod vlivem politiků. Pokud se občané sdružují v různých spolcích a organizacích. Je-li životní minimum zajištěno pro každého. Prezentují-li všechny televizní stanice stejné názory. Když bohatí podnikatelé mohou ovlivňovat vládu. Důvěřují-li lidé automaticky vedoucím vládním představitelům. Protestují-li lidé proti zákonu, o kterém jsou přesvědčeni, že je nespravedlivý. Když poslanec prosadí prodej podílu ve státním podniku firmě, v níž je jeho žena členkou představenstva.
Tabulka 4: U každé situace uveďte, zda je dobrá nebo špatná pro demokracii – středoškoláci
66 2 34 2 51 22 28 21 2 25 40 2 2 3 49 3
velmi dobré 31 5 36 7 37 44 46 37 3 50 41 11 5 12 37 8
2 53 16 35 6 12 14 27 24 11 9 52 17 45 6 34
0 34 3 50 2 3 3 9 68 2 5 27 73 30 2 38
1 6 11 6 4 18 9 5 3 12 5 8 3 9 6 17
spíše spíše velmi nevím dobré špatné špatné
81
Má-li každý právo svobodně vyjadřovat své názory. Zaměstnávají-li vedoucí představitelé vládních stran ve vládě své příbuzné. Nejsou-li noviny podřízeny žádné kontrole vlády. Vlastní-li všechny noviny jedna společnost. Jsou-li bezvýhradně respektována společenská a politická práva všech lidí. Mají-li politické strany pravidla, která podporují ženy, aby se staly vedoucími politickými představitelkami. Pokud lidé kritizující vládu vyjadřují svůj názor na veřejných mítincích. Mají-li občané právo nejít k volbám. Jsou-li soudci a soudy pod vlivem politiků. Pokud se občané sdružují v různých spolcích a organizacích. Je-li životní minimum zajištěno pro každého. Prezentují-li všechny televizní stanice stejné názory. Když bohatí podnikatelé mohou ovlivňovat vládu. Důvěřují-li lidé automaticky vedoucím vládním představitelům. Protestují-li lidé proti zákonu, o kterém jsou přesvědčeni, že je nespravedlivý. Když poslanec prosadí prodej podílu ve státním podniku firmě, v níž je jeho žena členkou představenstva.
učni
Tabulka 5: U každé situace uveďte, zda je dobrá nebo špatná pro demokracii – učni
75 0 24 0 63 19 20 19 0 15 56 6 0 3 53 1
velmi dobré 24 8 46 6 27 57 53 28 3 58 34 6 3 24 38 5
1 63 20 39 3 5 18 34 29 10 5 52 16 39 5 48
0 20 1 52 1 3 1 15 66 3 4 23 78 27 0 30
0 9 9 3 6 16 8 4 3 14 1 13 3 8 4 15
spíše spíše velmi nevím dobré špatné špatné
82
se řídí zákony volí v každých volbách vstoupí do pol. strany by se zúčastnil protestu proti zákonu, který považuje za nespravedlivý zná historii své země má pomoci v rámci svých možností chrání svou zemi v případě nebezpečí sleduje politické dění v médiích podílí se na aktivitách ve prospěch druhých si váží vládních představitelů upozorňuje na případy, kdy jsou porušována lid. Práva se zúčastňuje pol. diskusí třídí odpad nevyjede autem v den "Evropského dne bez aut" je vlastencem oddaným své zemi vybírá si výrobky z politických, etických nebo ekologických důvodů, i když jsou dražší upřednostňuje české výrobky přispívá na veřejné sbírky
velmi důležité 61 32 4 30 39 43 20 22 6 51 7 40 13 21 7 17 11
spíše spíše důležité nedůležité nedůležité 34 3 2 43 17 7 12 43 34 44 16 5 41 13 5 41 8 3 50 19 8 49 19 5 30 37 21 37 6 3 25 43 21 38 14 7 22 29 32 41 25 8 23 35 29 30 29 21 40 29 16 nevím 1 1 6 4 2 5 3 5 7 3 4 1 5 5 7 3 5
Tabulka 6: U každé činnosti níže uveďte, za jak důležité považujete, aby ji dobrý občan vykonával, popř. aby splňoval danou charakteristikou. Dobrý občan… celkové výsledky
83
se řídí zákony volí v každých volbách vstoupí do pol. strany by se zúčastnil protestu proti zákonu, který považuje za nespravedlivý zná historii své země má pomoci v rámci svých možností chrání svou zemi v případě nebezpečí sleduje politické dění v médiích podílí se na aktivitách ve prospěch druhých si váží vládních představitelů upozorňuje na případy, kdy jsou porušována lid. Práva se zúčastňuje pol. diskusí třídí odpad nevyjede autem v den "Evropského dne bez aut" je vlastencem oddaným své zemi vybírá si výrobky z politických, etických nebo ekologických důvodů, i když jsou dražší upřednostňuje české výrobky přispívá na veřejné sbírky
velmi důležité 63 40 1 23 40 38 27 19 6 59 6 31 8 14 6 14 8 spíše spíše důležité nedůležité nedůležité 34 1 1 47 9 3 8 48 40 51 20 3 47 9 2 48 8 2 55 13 4 56 16 4 34 36 19 34 4 1 29 45 16 45 14 7 22 36 31 44 28 9 27 38 24 35 28 21 45 32 12 nevím 1 1 3 4 1 3 2 4 6 2 3 2 3 5 4 2 4
84
Tabulka 7 – U každé činnosti níže uveďte, za jak důležité považujete, aby ji dobrý občan vykonával, popř. aby splňoval danou charakteristikou. Dobrý občan… středoškoláci
V ČR bychom měli být pyšní na to, čeho jsme dosáhli. Raději bych trvale žila/a v jiné zemi. Jsem hrdý na to, že jsem Čech (Moravan, Slezan). Záleží mi na tom, aby ČR měla ve světě dobré jméno. Mám rád/a české tradice a kulturu (svátky, pohádky, lidové písně, českou povahu a smysl pro humor atd.). Mám důvěru ve zprávy, které vysílají či publikují česká média.
spíše ano 38 26 35 28 33 42
určitě ano 28 18 39 60 55 8
22 31 17 7 7 32
0 0 4 5 0 1 0 1 9 1 3 0 1 6 1 0 3
9 18 5 2 2 12
určitě ne
nevím
spíše ne
spíše spíše důležité nedůležité nedůležité 20 1 1 44 8 5 6 48 41 52 19 1 34 8 1 43 1 5 56 16 3 47 18 1 42 30 18 34 3 3 30 47 18 35 13 1 28 37 20 51 16 8 19 46 27 27 38 27 44 32 11
Tabulka 9: Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními o České republice? – celkové výsledky
se řídí zákony volí v každých volbách vstoupí do pol. strany by se zúčastnil protestu proti zákonu, který považuje za nespravedlivý zná historii své země má pomoci v rámci svých možností chrání svou zemi v případě nebezpečí sleduje politické dění v médiích podílí se na aktivitách ve prospěch druhých si váží vládních představitelů upozorňuje na případy, kdy jsou porušována lid. Práva se zúčastňuje pol. diskusí třídí odpad nevyjede autem v den "Evropského dne bez aut" je vlastencem oddaným své zemi vybírá si výrobky z politických, etických nebo ekologických důvodů, i když jsou dražší upřednostňuje české výrobky přispívá na veřejné sbírky
velmi důležité 77 43 1 23 57 49 25 33 1 59 3 51 14 19 8 9 10
3 7 5 4 2 5
nevím
85
Tabulka 8 – U každé činnosti níže uveďte, za jak důležité považujete, aby ji dobrý občan vykonával, popř. aby splňoval danou charakteristikou. Dobrý občan… učni
V ČR bychom měli být pyšní na to, čeho jsme dosáhli. Raději bych trvale žila/a v jiné zemi. Jsem hrdý na to, že jsem Čech (Moravan, Slezan). Záleží mi na tom, aby ČR měla ve světě dobré jméno. Mám rád/a české tradice a kulturu (svátky, pohádky, lidové písně, českou povahu a smysl pro humor atd.). Mám důvěru ve zprávy, které vysílají či publikují česká média.
Tabulka 12: Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními o České republice? – učni
V ČR bychom měli být pyšní na to, čeho jsme dosáhli. Raději bych trvale žila/a v jiné zemi. Jsem hrdý na to, že jsem Čech (Moravan, Slezan). Záleží mi na tom, aby ČR měla ve světě dobré jméno. Mám rád/a české tradice a kulturu (svátky, pohádky, lidové písně, českou povahu a smysl pro humor atd.). Mám důvěru ve zprávy, které vysílají či publikují česká média.
Tabulka 11: Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními o České republice? – středoškoláci
V ČR bychom měli být pyšní na to, čeho jsme dosáhli. Raději bych trvale žila/a v jiné zemi. Jsem hrdý na to, že jsem Čech (Moravan, Slezan). Záleží mi na tom, aby ČR měla ve světě dobré jméno. Mám rád/a české tradice a kulturu (svátky, pohádky, lidové písně, českou povahu a smysl pro humor atd.). Mám důvěru ve zprávy, které vysílají či publikují česká média.
Tabulka 10: Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními o České republice? – gymnazisté
spíše ano 33 26 29 30 34 35
36 20 46 56 54 12
40 26 38 26 32 46
23 17 36 62 57 7
určitě ano
spíše ano
45 28 38 30 35 46
22 15 34 61 54 5
určitě ano
spíše ano
určitě ano
19 28 17 7 7 31
spíše ne
24 32 17 6 7 32
spíše ne
24 32 17 6 7 33
spíše ne
10 20 5 2 2 14
určitě ne
9 17 4 2 2 10
určitě ne
5 18 5 1 2 13
určitě ne
2 5 4 5 2 7
nevím
4 8 4 3 2 5
nevím
4 8 6 2 2 3
nevím
86
veřejné záležitosti ve vašem městě (obci) veřejné záležitosti v ČR evropská politika mezinárodní politika národnostní menšiny v ČR problémy znevýhodněných skupin obyvatel (např. lidí bez domova, fyzicky nebo mentálně handicapovaných apod.) rovné příležitosti žen a mužů problémy zemí třetího světa práva zvířat životní prostředí
Tabulka 14: Zajímáte se o následující záležitosti? - gymnazisté
veřejné záležitosti ve vašem městě (obci) veřejné záležitosti v ČR evropská politika mezinárodní politika národnostní menšiny v ČR problémy znevýhodněných skupin obyvatel (např. lidí bez domova, fyzicky nebo mentálně handicapovaných apod.) rovné příležitosti žen a mužů problémy zemí třetího světa práva zvířat životní prostředí
Tabulka 13: Zajímáte se o následující záležitosti? – celkové výsledky
ano, velmi 11 16 10 11 11 11 22 13 23 24
ano, velmi 15 12 6 7 11 13 25 13 28 28
spíše ano 46 54 35 40 32 38 40 39 34 50
spíše ano 43 50 27 29 29 39 42 35 36 49
spíše ne 34 24 42 37 41 42 29 36 30 21
spíše ne 33 31 49 45 41 38 26 38 26 18
87
vůbec ne 9 5 13 12 17 9 9 12 13 6
vůbec ne 8 7 18 19 19 11 8 14 9 5
veřejné záležitosti ve vašem městě (obci) veřejné záležitosti v ČR evropská politika mezinárodní politika národnostní menšiny v ČR problémy znevýhodněných skupin obyvatel (např. lidí bez domova, fyzicky nebo mentálně handicapovaných apod.) rovné příležitosti žen a mužů problémy zemí třetího světa práva zvířat životní prostředí
Tabulka 16: Zajímáte se o následující záležitosti? – učni
veřejné záležitosti ve vašem městě (obci) veřejné záležitosti v ČR evropská politika mezinárodní politika národnostní menšiny v ČR problémy znevýhodněných skupin obyvatel (např. lidí bez domova, fyzicky nebo mentálně handicapovaných apod.) rovné příležitosti žen a mužů problémy zemí třetího světa práva zvířat životní prostředí
Tabulka 15: Zajímáte se o následující záležitosti? - středoškoláci
ano, velmi 19 12 5 7 12 17 29 13 32 34
ano, velmi 13 10 6 6 10 9 23 12 28 26
spíše ano 42 48 21 26 29 35 42 32 39 48
spíše ano 43 50 27 26 29 42 42 34 35 49
spíše ne 29 31 52 44 38 36 25 37 24 13
spíše ne 37 33 50 49 43 38 25 40 27 20
88
vůbec ne 10 9 23 23 21 12 5 17 5 6
vůbec ne 7 6 17 19 19 10 9 14 10 5
Napsat dopis do novin. Účast na internetovém polickém fóru nebo diskusní skupině. Nosit odznak nebo tričko vyjadřující můj názor. Rozdávat letáky vyjadřující můj názor. Kontaktovat zvoleného poslance či senátora. Zúčastnit se pochodu nebo shromáždění. Sbírat podpisy na petici. Nekupovat určitý výrobek. Nasprejovat protestní slogany na zeď. Zablokovat dopravu. Obsadit veřejné budovy. Zúčastnit se stávky.
určitě spíše ano ano 20 32 24 38 18 25 10 23 10 20 36 21 25 38 21 29 10 10 6 7 6 8 23 39
spíše určitě ne ne nevím 31 13 4 23 12 3 33 21 3 40 24 3 33 33 4 26 13 4 25 10 2 29 15 5 22 56 2 27 58 2 26 57 3 21 13 4
89
Tabulka 17: Je mnoho způsobů, jakými mohou občané vyjádřit svůj nesouhlas s věcmi, o kterých si myslí, že jsou špatné. Uveďte, zda byste se vy osobně zúčastnil/a následujících forem protestu – celkové výsledky
Napsat dopis do novin. Účast na internetovém polickém fóru nebo diskusní skupině. Nosit odznak nebo tričko vyjadřující můj názor. Rozdávat letáky vyjadřující můj názor. Kontaktovat zvoleného poslance či senátora. Zúčastnit se pochodu nebo shromáždění. Sbírat podpisy na petici. Nekupovat určitý výrobek. Nasprejovat protestní slogany na zeď. Zablokovat dopravu. Obsadit veřejné budovy. Zúčastnit se stávky.
určitě spíše ano ano 27 35 36 40 24 31 9 25 11 25 24 43 28 42 32 35 7 6 5 4 4 6 20 44
spíše určitě ne ne nevím 27 9 1 17 6 1 29 15 1 43 23 1 38 24 3 22 7 3 21 7 2 20 10 2 22 64 2 25 65 1 23 67 1 22 10 4
90
Tabulka 18: Je mnoho způsobů, jakými mohou občané vyjádřit svůj nesouhlas s věcmi, o kterých si myslí, že jsou špatné. Uveďte, zda byste se vy osobně zúčastnil/a následujících forem protestu – gymnazisté
Napsat dopis do novin. Účast na internetovém polickém fóru nebo diskusní skupině. Nosit odznak nebo tričko vyjadřující můj názor. Rozdávat letáky vyjadřující můj názor. Kontaktovat zvoleného poslance či senátora. Zúčastnit se pochodu nebo shromáždění. Sbírat podpisy na petici. Nekupovat určitý výrobek. Nasprejovat protestní slogany na zeď. Zablokovat dopravu. Obsadit veřejné budovy. Zúčastnit se stávky.
určitě spíše ano ano 17 35 23 38 16 24 8 23 8 20 21 37 23 38 20 28 6 11 6 6 6 8 25 39
spíše určitě ne ne nevím 33 12 4 25 11 3 33 24 3 40 26 3 34 34 3 25 14 3 26 11 2 31 15 5 21 60 2 28 58 2 26 58 2 21 12 3
91
Tabulka 19: Je mnoho způsobů, jakými mohou občané vyjádřit svůj nesouhlas s věcmi, o kterých si myslí, že jsou špatné. Uveďte, zda byste se vy osobně zúčastnil/a následujících forem protestu – středoškoláci
spíše určitě ne ne nevím 31 16 4 24 15 5 35 22 4 38 22 5 29 36 6 28 15 5 26 10 3 33 17 7 24 48 3 26 53 3 26 51 6 21 15 5
Trávit čas jako dobrovolník a pomáhat lidem v okolí. Účastnit se organizovaných diskusí o názorech na politické a společenské záležitosti. Přispívat do médií na téma společenské a politické záležitosti. Připojit se k organizaci, spolku či asociaci z politických či společenských důvodů. Pomáhat kandidátovi nebo straně s kampaní během voleb.
spíše ano 30 18 15 19 14
určitě ano 14 6 5 5 4
38 44 46 43 39
spíše ne
13 28 31 28 36
určitě ne
5 4 3 5 7
nevím
92
Tabulka 21: U níže uvedených činností, které můžete vykonávat vy jako mladý člověk během několika následujících let, uveďte, nakolik předpokládáte, že je budete dělat – celkové výsledky
Napsat dopis do novin. Účast na internetovém polickém fóru nebo diskusní skupině. Nosit odznak nebo tričko vyjadřující můj názor. Rozdávat letáky vyjadřující můj názor. Kontaktovat zvoleného poslance či senátora. Zúčastnit se pochodu nebo shromáždění. Sbírat podpisy na petici. Nekupovat určitý výrobek. Nasprejovat protestní slogany na zeď. Zablokovat dopravu. Obsadit veřejné budovy. Zúčastnit se stávky.
určitě spíše ano ano 21 28 20 37 17 23 13 21 12 17 20 32 26 35 16 27 15 10 7 10 8 9 24 36
Tabulka 20: Je mnoho způsobů, jakými mohou občané vyjádřit svůj nesouhlas s věcmi, o kterých si myslí, že jsou špatné. Uveďte, zda byste se vy osobně zúčastnil/a následujících forem protestu – učni
28 23 16 27 15
9 6 5 6 3
45 48 51 44 44
spíše ne 12 21 24 17 32
určitě ne 6 3 3 6 5
nevím
31 17 15 18 13
11 5 4 5 2
41 45 46 44 41
spíše ne
13 30 32 30 37
určitě ne
4 3 3 4 6
nevím
Trávit čas jako dobrovolník a pomáhat lidem v okolí. Účastnit se organizovaných diskusí o názorech na politické a společenské záležitosti. Přispívat do médií na téma společenské a politické záležitosti. Připojit se k organizaci, spolku či asociaci z politických či společenských důvodů. Pomáhat kandidátovi nebo straně s kampaní během voleb.
spíše ano 31 17 14 17 15
určitě ano 19 7 6 5 6
32 42 44 41 35
spíše ne
13 29 33 31 36
určitě ne
6 6 4 6 8
nevím
93
Tabulka 24: U níže uvedených činností, které můžete vykonávat vy jako mladý člověk během několika následujících let, uveďte, nakolik předpokládáte, že je budete dělat – učni
Trávit čas jako dobrovolník a pomáhat lidem v okolí. Účastnit se organizovaných diskusí o názorech na politické a společenské záležitosti. Přispívat do médií na téma společenské a politické záležitosti. Připojit se k organizaci, spolku či asociaci z politických či společenských důvodů. Pomáhat kandidátovi nebo straně s kampaní během voleb.
spíše ano
určitě ano
Tabulka 23: U níže uvedených činností, které můžete vykonávat vy jako mladý člověk během několika následujících let, uveďte, nakolik předpokládáte, že je budete dělat – středoškoláci
Trávit čas jako dobrovolník a pomáhat lidem v okolí. Účastnit se organizovaných diskusí o názorech na politické a společenské záležitosti. Přispívat do médií na téma společenské a politické záležitosti. Připojit se k organizaci, spolku či asociaci z politických či společenských důvodů. Pomáhat kandidátovi nebo straně s kampaní během voleb.
spíše ano
určitě ano
Tabulka 22: U níže uvedených činností, které můžete vykonávat vy jako mladý člověk během několika následujících let, uveďte, nakolik předpokládáte, že je budete dělat - gymnazisté
Kromě účasti na volbách má občan ČR ještě dost dalších možností, jak ovlivňovat politiku. Součástí politického dění je jakýkoli projev občanského nesouhlasu. I já se cítím být součástí politického dění. Neziskové organizace jsou nezbytnou součástí dobře fungující demokratické společnosti. Zájmové skupiny a asociace umožňují, aby byly ve společnosti vyslyšeny názory, které by jinak vyslyšeny nebyly. Možnosti odvolávat se na svá práva by měli využívat jen ti občané, kteří si jsou zároveň vědomi svých povinností. Vybírání peněz na dobročinné účely lze zpravidla důvěřovat. Petice, která požaduje rozumnou změnu a je podepsána od dostatečného množství lidí, je v ČR při rozhodování o veřejných záležitostech brána v potaz. Demonstrovat by se mělo pouze v extrémních případech.
Tabulka 26: U následujících výroků rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte či nesouhlasíte – gymnazisté
Kromě účasti na volbách má občan ČR ještě dost dalších možností, jak ovlivňovat politiku. Součástí politického dění je jakýkoli projev občanského nesouhlasu. I já se cítím být součástí politického dění. Neziskové organizace jsou nezbytnou součástí dobře fungující demokratické společnosti. Zájmové skupiny a asociace umožňují, aby byly ve společnosti vyslyšeny názory, které by jinak vyslyšeny nebyly. Možnosti odvolávat se na svá práva by měli využívat jen ti občané, kteří si jsou zároveň vědomi svých povinností. Vybírání peněz na dobročinné účely lze zpravidla důvěřovat. Petice, která požaduje rozumnou změnu a je podepsána od dostatečného množství lidí, je v ČR při rozhodování o veřejných záležitostech brána v potaz. Demonstrovat by se mělo pouze v extrémních případech. 20 15 32 33 18
43 41 41 30 43
19 30 7 15 23
18 13 36 37
21 41 20 44 49 38 44 33 44
9 20 12 26 21 40 3 11 23
20
50 25 40 14
spíše ano
určitě ano
spíše ne
42 25 38 20
24 40 20 38
13 18 9 18
spíše ne
spíše ano
určitě ano
Tabulka 25: U následujících výroků rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte či nesouhlasíte – celkové výsledky
7
8
9
4
2
17 5 26 2
určitě ne
9
9
13
7
6
16 7 30 7
určitě ne
6
11
7
6
9
2 8 1 13
nevím
6
12
7
7
13
4 10 3 18
nevím
94
Kromě účasti na volbách má občan ČR ještě dost dalších možností, jak ovlivňovat politiku. Součástí politického dění je jakýkoli projev občanského nesouhlasu. I já se cítím být součástí politického dění. Neziskové organizace jsou nezbytnou součástí dobře fungující demokratické společnosti. Zájmové skupiny a asociace umožňují, aby byly ve společnosti vyslyšeny názory, které by jinak vyslyšeny nebyly. Možnosti odvolávat se na svá práva by měli využívat jen ti občané, kteří si jsou zároveň vědomi svých povinností. Vybírání peněz na dobročinné účely lze zpravidla důvěřovat. Petice, která požaduje rozumnou změnu a je podepsána od dostatečného množství lidí, je v ČR při rozhodování o veřejných záležitostech brána v potaz. Demonstrovat by se mělo pouze v extrémních případech.
Tabulka 28: U následujících výroků rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte či nesouhlasíte – učni
Kromě účasti na volbách má občan ČR ještě dost dalších možností, jak ovlivňovat politiku. Součástí politického dění je jakýkoli projev občanského nesouhlasu. I já se cítím být součástí politického dění. Neziskové organizace jsou nezbytnou součástí dobře fungující demokratické společnosti. Zájmové skupiny a asociace umožňují, aby byly ve společnosti vyslyšeny názory, které by jinak vyslyšeny nebyly. Možnosti odvolávat se na svá práva by měli využívat jen ti občané, kteří si jsou zároveň vědomi svých povinností. Vybírání peněz na dobročinné účely lze zpravidla důvěřovat. Petice, která požaduje rozumnou změnu a je podepsána od dostatečného množství lidí, je v ČR při rozhodování o veřejných záležitostech brána v potaz. Demonstrovat by se mělo pouze v extrémních případech.
Tabulka 27: U následujících výroků rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte či nesouhlasíte – středoškoláci
18 13 32 34 19
44 43 43 30 45
21 31 7 15 24
23 18 31 31
28 39 19 31 39 39 36 29 42
18 18 10 11 15 25 10 17 21
17
32 23 35 25
spíše ano
určitě ano
spíše ne
46 27 39 18
23 41 21 41
11 17 8 19
spíše ne
spíše ano
určitě ano
13
13
19
10
9
16 9 33 13
určitě ne
8
7
10
7
4
16 6 30 3
určitě ne
8
11
5
8
14
6 11 4 20
nevím
5
14
8
6
13
3 9 2 19
nevím
95
39 15 10 7 44
10 36 39 27 20
6 41 42 61 6
22
43 7 4 4
určitě ne
8
2 2 5 2
nevím
46 13 12 4 52
7 47 47 36 21
2 33 34 57 3
16
43 4 2 1
určitě ne
8
1 2 5 3
nevím
Vláda se velmi zajímá o to, co si my všichni myslíme o nových zákonech. Vládní představitelé se velmi málo zajímají o názory lidí. V této zemi má pár jednotlivců velkou politickou moc, zatímco zbytek lidí má velmi malou moc. Politici rychle zapomínají na potřeby lidí, kteří je zvolili. Když se lidé spojí dohromady, aby požadovali nějakou změnu, vedoucí představitelé vlády jim naslouchají.
42 14 9 5 47
9 38 38 29 20
3 41 43 62 5
spíše ne
spíše ano
určitě ano
21
43 4 3 3
určitě ne
6
3 3 7 2
nevím
Tabulka 31: U následujících tvrzení, která se týkají politického systému a vašeho osobního názoru na politiku, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte či nesouhlasíte středoškoláci
Vláda se velmi zajímá o to, co si my všichni myslíme o nových zákonech. Vládní představitelé se velmi málo zajímají o názory lidí. V této zemi má pár jednotlivců velkou politickou moc, zatímco zbytek lidí má velmi malou moc. Politici rychle zapomínají na potřeby lidí, kteří je zvolili. Když se lidé spojí dohromady, aby požadovali nějakou změnu, vedoucí představitelé vlády jim naslouchají.
spíše ne
spíše ano
určitě ano
Tabulka 30: U následujících tvrzení, která se týkají politického systému a vašeho osobního názoru na politiku, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte či nesouhlasíte gymnazisté
Vláda se velmi zajímá o to, co si my všichni myslíme o nových zákonech. Vládní představitelé se velmi málo zajímají o názory lidí. V této zemi má pár jednotlivců velkou politickou moc, zatímco zbytek lidí má velmi malou moc. Politici rychle zapomínají na potřeby lidí, kteří je zvolili. Když se lidé spojí dohromady, aby požadovali nějakou změnu, vedoucí představitelé vlády jim naslouchají.
spíše ne
spíše ano
určitě ano
Tabulka 29: U následujících tvrzení, která se týkají politického systému a vašeho osobního názoru na politiku, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte či nesouhlasíte – celkové výsledky
96
Vláda ČR Prezident Poslanecká sněmovna Senát Soudy Česká národní banka (ČNB) Ombudsman Nejvyšší kontrolní úřad Policie Armáda Akademie věd ČR 49 32 40 37 44 41
14 12 12 30 27 23 23 32 13 12
15 11 11 16 7 7
7
spíše spíše ne určitě ne ano 24 44 23 46 21 9 17 48 26 23 44 22 45 27 12
22
5 22 3 4 12
určitě ano
Tabulka 33: Máte důvěru v následující instituce? – celkové výsledky
7
4 3 6 8 4
19 14 3 6 13
nevím
Vláda se velmi zajímá o to, co si my všichni myslíme o nových zákonech. Vládní představitelé se velmi málo zajímají o názory lidí. V této zemi má pár jednotlivců velkou politickou moc, zatímco zbytek lidí má velmi malou moc. Politici rychle zapomínají na potřeby lidí, kteří je zvolili. Když se lidé spojí dohromady, aby požadovali nějakou změnu, vedoucí představitelé vlády jim naslouchají.
30 17 10 10 37
14 27 36 19 20
10 44 45 61 8
spíše ne
spíše ano
určitě ano
26
43 11 5 7
určitě ne
9
3 2 4 2
nevím
Tabulka 32: U následujících tvrzení, která se týkají politického systému a vašeho osobního názoru na politiku, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte či nesouhlasíte učni
97
57 42 47 39 48 43
22
20 10 8 28 36
4 21 2 3 11
16 21 36 11 6
10
Vláda ČR Prezident Poslanecká sněmovna Senát Soudy Česká národní banka (ČNB) Ombudsman Nejvyšší kontrolní úřad Policie Armáda Akademie věd ČR 52 34 42 41 46 47
15 11 11 31 24
20 23 32 13 9
13 8 8 13 4 4
5
spíše spíše ne určitě ne ano 25 47 21 51 19 6 18 50 22 25 46 18 50 26 10
23
3 22 2 3 11
určitě ano
5 8 15 6 3
3
spíše spíše ne určitě ne ano 27 49 15 49 20 8 18 54 19 33 40 14 56 23 8
Tabulka 35: Máte důvěru v následující instituce? – středoškoláci
Vláda ČR Prezident Poslanecká sněmovna Senát Soudy Česká národní banka (ČNB) Ombudsman Nejvyšší kontrolní úřad Policie Armáda Akademie věd ČR
určitě ano
Tabulka 34: Máte důvěru v následující instituce? – gymnazisté
9
5 2 7 9 3
7
4 3 8 8 4
22 16 3 7 16
nevím
19 15 2 6 11
nevím
98
celkové výsledky gymnazisté středoškoláci učni
určitě ano
Tabulka 37: Půjdete volit?
Vláda ČR Prezident Poslanecká sněmovna Senát Soudy Česká národní banka (ČNB) Ombudsman Nejvyšší kontrolní úřad Policie Armáda Akademie věd ČR
2 2 2 2
25 35 32 40 34
9 14 15 31 25
31 23 30 16 18
21
spíše spíše ne určitě ne ano 45 25 17 67 19 8 44 28 17 35 24 23
41
10 4 8 16
nevím
19 17 21 10 13
11
spíše spíše ne určitě ne ano 21 39 29 39 23 12 14 43 35 15 43 31 35 29 17
21
7 23 4 4 13
určitě ano
Tabulka 36: Máte důvěru v následující instituce? – učni
7
4 3 4 6 5
16 10 3 4 10
nevím
99
Před volbami se rozhoduji podle volebního programu jednotlivých politických stran. Rozhodující je pro mě před volbami volební kampaň jednotlivých politických stran. Před volbami mě nejvíce ovlivňují názory členů rodiny a kamarádů. Rozhodující je pro mě před volbami si utvořit vlastní názor. Pokud se voleb neúčastním, nemám právo si stěžovat na politiky. Předáním volebního hlasu pro mě končí má politická angažovanost. Domnívám se, že prezident by měl být volen přímo. Klidně budu volit i takovou stranu, která nemá velkou šanci ve volbách uspět. Chci se stát//už jsem členem/členkou některé z politických stran.
určitě ano 26 4 4 63 44 15 43 33 4
Tabulka 39: Přečtěte si následující výroky a rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte – gymnazisté
Před volbami se rozhoduji podle volebního programu jednotlivých politických stran. Rozhodující je pro mě před volbami volební kampaň jednotlivých politických stran. Před volbami mě nejvíce ovlivňují názory členů rodiny a kamarádů. Rozhodující je pro mě před volbami si utvořit vlastní názor. Pokud se voleb neúčastním, nemám právo si stěžovat na politiky. Předáním volebního hlasu pro mě končí má politická angažovanost. Domnívám se, že prezident by měl být volen přímo. Klidně budu volit i takovou stranu, která nemá velkou šanci ve volbách uspět. Chci se stát//už jsem členem/členkou některé z politických stran.
určitě ano 20 6 7 51 33 18 39 37 5
spíše spíše ne určitě ne ano 45 20 7 19 46 28 26 45 22 31 4 1 25 16 12 44 26 9 31 10 4 27 24 12 10 27 53
spíše spíše ne určitě ne ano 40 21 12 23 39 25 30 36 23 34 7 4 26 17 17 38 24 10 30 12 5 28 17 11 10 23 54
Tabulka 38: Přečtěte si následující výroky a rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte – celkové výsledky
2 3 3 2 3 6 12 5 5
nevím
7 7 5 4 6 9 14 7 7
nevím
100
Před volbami se rozhoduji podle volebního programu jednotlivých politických stran. Rozhodující je pro mě před volbami volební kampaň jednotlivých politických stran. Před volbami mě nejvíce ovlivňují názory členů rodiny a kamarádů. Rozhodující je pro mě před volbami si utvořit vlastní názor. Pokud se voleb neúčastním, nemám právo si stěžovat na politiky. Předáním volebního hlasu pro mě končí má politická angažovanost. Domnívám se, že prezident by měl být volen přímo. Klidně budu volit i takovou stranu, která nemá velkou šanci ve volbách uspět. Chci se stát//už jsem členem/členkou některé z politických stran.
určitě ano 17 8 9 44 27 19 38 38 5
Tabulka 41: Přečtěte si následující výroky a rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte – učni
Před volbami se rozhoduji podle volebního programu jednotlivých politických stran. Rozhodující je pro mě před volbami volební kampaň jednotlivých politických stran. Před volbami mě nejvíce ovlivňují názory členů rodiny a kamarádů. Rozhodující je pro mě před volbami si utvořit vlastní názor. Pokud se voleb neúčastním, nemám právo si stěžovat na politiky. Předáním volebního hlasu pro mě končí má politická angažovanost. Domnívám se, že prezident by měl být volen přímo. Klidně budu volit i takovou stranu, která nemá velkou šanci ve volbách uspět. Chci se stát//už jsem členem/členkou některé z politických stran.
určitě ano 19 6 7 51 34 18 37 37 4
Tabulka 40: Přečtěte si následující výroky a rozhodněte, do jaké míry s nimi souhlasíte – středoškoláci
spíše spíše ne určitě ne ano 33 23 17 23 35 25 31 28 26 31 10 7 27 15 21 32 25 13 29 12 7 23 15 15 12 22 52
spíše spíše ne určitě ne ano 44 20 10 24 40 24 31 38 20 38 5 2 26 19 16 40 24 9 31 13 4 32 17 8 9 23 57
9 9 6 7 10 12 14 9 10
nevím
6 6 4 3 5 9 15 6 6
nevím
101
nevím 31 17 30 40
neodpovídám 17 13 18 18
Spravedlnost Bohatství Osobní bezpečnost Starost lidí o druhé Demokracie Poctivost jednání Tolerance k menšinám Důvěra vládě Aktivita občanů
9 8 8 6 16 2 7 2 6
velmi zlepšilo
nedošlo spíše se velmi se neumím ke zhoršilo zhoršilo posoudit změně 26 35 15 9 6 23 22 21 20 7 28 29 21 11 4 19 29 26 15 5 29 27 13 5 10 10 30 32 22 5 19 27 23 16 7 9 25 28 29 8 25 33 20 8 9
spíše zlepšilo
Tabulka 43: Uveďte, zda a případně jakou kvalitativní změnu představovalo v každé z níže uvedených oblastí posledních 20 let pro většinu lidí v ČR – celkové výsledky
celkové výsledky gymnazisté středoškoláci učni
více dobrého stejně dobrého více zlého než než zlého jako zlého dobrého 2 20 30 2 36 32 2 18 32 2 13 27
Tabulka 42: Přineslo posledních 20 let podle vašeho názoru více dobrého než zlého, více zlého než dobrého nebo stejně dobrého jako zlého?
102
41 38 37 24 34 10 25 14 31
18 14 11 4 35 1 9 3 8
nedošlo spíše se velmi se neumím ke zhoršilo zhoršilo posoudit změně 24 8 4 4 22 12 7 7 27 15 5 5 35 23 9 6 17 7 3 4 39 30 15 4 29 21 11 5 30 28 19 6 30 19 6 7
Spravedlnost Bohatství Osobní bezpečnost Starost lidí o druhé Demokracie Poctivost jednání Tolerance k menšinám Důvěra vládě Aktivita občanů
7 6 8 4 14 1 7 1 5
velmi zlepšilo
nedošlo spíše se velmi se neumím ke zhoršilo zhoršilo posoudit změně 28 38 13 8 6 23 22 22 20 7 29 30 20 9 3 22 27 27 15 5 34 26 11 4 10 11 28 32 23 5 22 28 22 15 7 8 27 31 26 7 25 34 20 7 10
spíše zlepšilo
103
Tabulka 45: Uveďte, zda a případně jakou kvalitativní změnu představovalo v každé z níže uvedených oblastí posledních 20 let pro většinu lidí v ČR - středoškoláci
Spravedlnost Bohatství Osobní bezpečnost Starost lidí o druhé Demokracie Poctivost jednání Tolerance k menšinám Důvěra vládě Aktivita občanů
spíše zlepšilo
velmi zlepšilo
Tabulka 44: Uveďte, zda a případně jakou kvalitativní změnu představovalo v každé z níže uvedených oblastí posledních 20 let pro většinu lidí v ČR - gymnazisté
6 6 7 8 6 3 6 2 6
nedošlo spíše se velmi se neumím ke zhoršilo zhoršilo posoudit změně 16 38 20 14 6 14 22 25 27 6 22 29 24 15 3 13 30 26 19 4 20 34 18 8 13 8 27 33 24 5 12 27 25 21 9 6 21 24 38 10 21 33 20 10 10
spíše zlepšilo
Vím toho dost o období v československých dějinách mezi léty 1948-1989. V naší zemi se komunisté stále mohou stát nejsilnější stranou. Každá strana hlásící se ke komunistické ideologii by měla být postavena mimo zákon. I moje generace by se stále měla komunistickou minulostí zabývat.
12 9 19 31
určitě ano
Tabulka 47: Uveďte, nakolik s následujícími výroky souhlasíte či nesouhlasíte – celkové výsledky
Spravedlnost Bohatství Osobní bezpečnost Starost lidí o druhé Demokracie Poctivost jednání Tolerance k menšinám Důvěra vládě Aktivita občanů
velmi zlepšilo
38 28 22 32
spíše ano
31 36 25 17
spíše ne
9 15 13 8
určitě ne
9 13 22 12
neumím posoudit
Tabulka 46: Uveďte, zda a případně jakou kvalitativní změnu představovalo v každé z níže uvedených oblastí posledních 20 let pro většinu lidí v ČR - učni
104
Vím toho dost o období v československých dějinách mezi léty 1948-1989. V naší zemi se komunisté stále mohou stát nejsilnější stranou. Každá strana hlásící se ke komunistické ideologii by měla být postavena mimo zákon. I moje generace by se stále měla komunistickou minulostí zabývat.
Tabulka 50: Uveďte, nakolik s následujícími výroky souhlasíte či nesouhlasíte – učni
Vím toho dost o období v československých dějinách mezi léty 1948-1989. V naší zemi se komunisté stále mohou stát nejsilnější stranou. Každá strana hlásící se ke komunistické ideologii by měla být postavena mimo zákon. I moje generace by se stále měla komunistickou minulostí zabývat.
Tabulka 49: Uveďte, nakolik s následujícími výroky souhlasíte či nesouhlasíte – středoškoláci
Vím toho dost o období v československých dějinách mezi léty 1948-1989. V naší zemi se komunisté stále mohou stát nejsilnější stranou. Každá strana hlásící se ke komunistické ideologii by měla být postavena mimo zákon. I moje generace by se stále měla komunistickou minulostí zabývat.
Tabulka 48: Uveďte, nakolik s následujícími výroky souhlasíte či nesouhlasíte – gymnazisté
10 11 14 21
určitě ano
11 7 19 29
určitě ano
18 10 29 54
určitě ano
32 28 21 28
spíše ano
39 29 21 37
spíše ano
48 25 24 27
spíše ano
35 32 25 24
spíše ne
31 36 25 15
spíše ne
25 41 23 10
spíše ne
10 16 13 11
určitě ne
10 14 13 7
určitě ne
6 18 12 3
určitě ne
13 14 26 16
neumím posoudit
9 14 22 11
neumím posoudit
4 7 12 5
neumím posoudit
105
19 23 8 17 18 24 33
73 67 4 7 68 9 14
Muži a ženy by měli mít stejné šance podílet se na řízení země. Muži a ženy by měli mít stejná práva ve všech ohledech. Ženy by měly být mimo veškerou politiku. Když není k dispozici dostatek pracovních míst, muži by měli mít větší právo získat práci než ženy. Pokud muži a ženy dělají stejnou práci, měli by dostávat stejnou mzdu. Muži jsou způsobilejší pro vedoucí funkce než ženy. Hlavní prioritou života všech žen by měla být výchova dětí.
spíše ano 13 16 4 10 14 22 32
určitě ano 83 80 1 3 81 7 6
Tabulka 52: Názory na roli žen a mužů ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – gymnazisté
Muži a ženy by měli mít stejné šance podílet se na řízení země. Muži a ženy by měli mít stejná práva ve všech ohledech. Ženy by měly být mimo veškerou politiku. Když není k dispozici dostatek pracovních míst, muži by měli mít větší právo získat práci než ženy. Pokud muži a ženy dělají stejnou práci, měli by dostávat stejnou mzdu. Muži jsou způsobilejší pro vedoucí funkce než ženy. Hlavní prioritou života všech žen by měla být výchova dětí.
spíše ano
určitě ano
2 3 15 19 2 23 27
spíše ne
4 6 23 21 8 23 23
spíše ne
Tabulka 51: Názory na roli žen a mužů ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – celkové výsledky
1 1 79 65 2 39 29
určitě ne
1 1 62 49 3 33 23
určitě ne
1 1 1 3 1 10 6
nevím
2 2 3 6 4 10 8
nevím
106
19 22 5 16 17 24 35
74 70 3 4 70 7 9
Muži a ženy by měli mít stejné šance podílet se na řízení země. Muži a ženy by měli mít stejná práva ve všech ohledech. Ženy by měly být mimo veškerou politiku. Když není k dispozici dostatek pracovních míst, muži by měli mít větší právo získat práci než ženy. Pokud muži a ženy dělají stejnou práci, měli by dostávat stejnou mzdu. Muži jsou způsobilejší pro vedoucí funkce než ženy. Hlavní prioritou života všech žen by měla být výchova dětí.
spíše ano 23 28 13 22 21 27 31
určitě ano 65 58 8 12 59 13 23
Tabulka 54: Názory na roli žen a mužů ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – učni
Muži a ženy by měli mít stejné šance podílet se na řízení země. Muži a ženy by měli mít stejná práva ve všech ohledech. Ženy by měly být mimo veškerou politiku. Když není k dispozici dostatek pracovních míst, muži by měli mít větší právo získat práci než ženy. Pokud muži a ženy dělají stejnou práci, měli by dostávat stejnou mzdu. Muži jsou způsobilejší pro vedoucí funkce než ženy. Hlavní prioritou života všech žen by měla být výchova dětí.
spíše ano
určitě ano
Tabulka 53: Názory na roli žen a mužů ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – středoškoláci
7 10 28 22 11 23 21
spíše ne
4 5 23 21 8 22 23
spíše ne
1 1 47 37 4 25 16
určitě ne
2 2 66 52 2 38 25
určitě ne
4 3 5 7 6 12 9
nevím
2 2 3 7 4 9 7
nevím
107
spíše spíše ne určitě ne ano 39 7 4 40 13 5 37 10 4 29 27 12 33 9 4
7 7 7 17 7
nevím
spíše spíše ne určitě ne ano 35 5 2 38 9 3 33 5 2 31 26 10 28 4 3
2 3 4 13 3
nevím
Všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobré vzdělání. Všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobrou práci. Školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin. Příslušníci všech etnických skupin by měli být motivováni, aby se ve volbách ucházeli o politické funkce. Příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti.
určitě ano 44 35 44 16 49
spíše spíše ne určitě ne ano 40 6 4 42 12 5 38 8 5 25 28 14 31 9 4
108
6 6 6 17 7
nevím
Tabulka 57: Názory na práva a povinnosti občanů patřících do různých etnických skupin ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – středoškoláci
Všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobré vzdělání. Všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobrou práci. Školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin. Příslušníci všech etnických skupin by měli být motivováni, aby se ve volbách ucházeli o politické funkce. Příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti.
určitě ano 56 48 56 18 62
Tabulka 56: Názory na práva a povinnosti občanů patřících do různých etnických skupin ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – gymnazisté
Všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobré vzdělání. Všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobrou práci. Školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin. Příslušníci všech etnických skupin by měli být motivováni, aby se ve volbách ucházeli o politické funkce. Příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti.
určitě ano 43 35 42 15 47
Tabulka 55: Názory na práva a povinnosti občanů patřících do různých etnických skupin ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – celkové výsledky
spíše spíše ne určitě ne ano 40 10 5 40 17 6 38 14 5 32 28 11 37 12 4
spíše spíše ne určitě ne ano 29 31 19 38 7 3 41 19 6 40 22 11 38 12 6 37 14 4
Přistěhovalci by měli mít možnost v komunikaci s úřady hovořit svým jazykem. Děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi. Přistěhovalci, kteří žijí v zemi již několik let, by měli mít možnost účastnit se voleb. Přistěhovalci by měli mít možnost nadále udržovat vlastní zvyky a žít vlastním životním stylem. Přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní obyvatelé této země. Pokud není dostatek pracovních míst, imigrace by měla být omezena.
určitě ano 11 59 25 21 42 31
spíše spíše ne určitě ne ano 28 39 17 36 3 1 45 18 5 45 21 7 42 9 2 40 13 4
Tabulka 60: Lidé se čím dál častěji stěhují z jedné země do druhé. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – gymnazisté
Přistěhovalci by měli mít možnost v komunikaci s úřady hovořit svým jazykem. Děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi. Přistěhovalci, kteří žijí v zemi již několik let, by měli mít možnost účastnit se voleb. Přistěhovalci by měli mít možnost nadále udržovat vlastní zvyky a žít vlastním životním stylem. Přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní obyvatelé této země. Pokud není dostatek pracovních míst, imigrace by měla být omezena.
určitě ano 14 48 26 19 39 34
Tabulka 59: Lidé se čím dál častěji stěhují z jedné země do druhé. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – celkové výsledky
Všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobré vzdělání. Všechny etnické skupiny by měly mít stejné šance získat v České republice dobrou práci. Školy by měly vést žáky k respektování všech etnických skupin. Příslušníci všech etnických skupin by měli být motivováni, aby se ve volbách ucházeli o politické funkce. Příslušníci všech etnických skupin by měli mít stejná práva a povinnosti.
určitě ano 35 28 31 10 37
109
5 2 6 6 4 11
nevím
7 4 7 9 6 11
nevím
10 9 11 19 10
nevím
Tabulka 58: Názory na práva a povinnosti občanů patřících do různých etnických skupin ve společnosti se liší. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – učni
spíše spíše ne určitě ne ano 31 35 16 38 8 3 41 19 6 41 22 10 38 12 5 39 14 4
spíše spíše ne určitě ne ano 29 22 22 41 10 4 37 21 8 36 21 13 35 13 9 33 13 4
7 3 6 7 5 9
7 6 10 13 9 14
nevím
nevím
110
určitě spíše spíše určitě ano ano ne ne nevím 54 33 6 2 6 Pro školu je dobré, když jsou voleni zástupci z řad žáků, aby navrhovali, jak vyřešit některé problémy týkající se školy. 21 40 23 9 8 Na naší škole dochází ke spoustě pozitivních změn, když žáci navzájem spolupracují. 29 45 14 4 7 Organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy. 16 36 33 11 5 Se zájmem se zapojuji do diskusí o školních problémech. 38 11 3 10 38 Všechny školy by měly mít školní parlament (žákovskou radu).
Tabulka 63: U každého z následujících tvrzení, která se týkají účasti žáků na životě školy, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte – celkové výsledky
Přistěhovalci by měli mít možnost v komunikaci s úřady hovořit svým jazykem. Děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi. Přistěhovalci, kteří žijí v zemi již několik let, by měli mít možnost účastnit se voleb. Přistěhovalci by měli mít možnost nadále udržovat vlastní zvyky a žít vlastním životním stylem. Přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní obyvatelé této země. Pokud není dostatek pracovních míst, imigrace by měla být omezena.
určitě ano 20 40 24 17 35 36
Tabulka 62: Lidé se čím dál častěji stěhují z jedné země do druhé. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – učni
Přistěhovalci by měli mít možnost v komunikaci s úřady hovořit svým jazykem. Děti přistěhovalců by měly mít stejnou možnost vzdělání jako ostatní děti v zemi. Přistěhovalci, kteří žijí v zemi již několik let, by měli mít možnost účastnit se voleb. Přistěhovalci by měli mít možnost nadále udržovat vlastní zvyky a žít vlastním životním stylem. Přistěhovalci by měli mít stejná práva jako ostatní obyvatelé této země. Pokud není dostatek pracovních míst, imigrace by měla být omezena.
určitě ano 11 49 28 19 41 34
Tabulka 61: Lidé se čím dál častěji stěhují z jedné země do druhé. Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky – středoškoláci
60 24 32 15 44
31 42 47 38 37
56 20 30 16 41
Pro školu je dobré, když jsou voleni zástupci z řad žáků, aby navrhovali, jak vyřešit některé problémy týkající se školy. Na naší škole dochází ke spoustě pozitivních změn, když žáci navzájem spolupracují. Organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy. Se zájmem se zapojuji do diskusí o školních problémech. Všechny školy by měly mít školní parlament (žákovskou radu).
34 40 46 35 39
49 22 26 17 32
34 37 44 35 37
určitě spíše ano ano
Tabulka 66: U každého z následujících tvrzení, která se týkají účasti žáků na životě školy, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte – učni
Pro školu je dobré, když jsou voleni zástupci z řad žáků, aby navrhovali, jak vyřešit některé problémy týkající se školy. Na naší škole dochází ke spoustě pozitivních změn, když žáci navzájem spolupracují. Organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy. Se zájmem se zapojuji do diskusí o školních problémech. Všechny školy by měly mít školní parlament (žákovskou radu).
určitě spíše ano ano
Tabulka 65: U každého z následujících tvrzení, která se týkají účasti žáků na životě školy, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte – středoškoláci
Pro školu je dobré, když jsou voleni zástupci z řad žáků, aby navrhovali, jak vyřešit některé problémy týkající se školy. Na naší škole dochází ke spoustě pozitivních změn, když žáci navzájem spolupracují. Organizované skupiny žáků, kteří vyjadřují svůj názor, mohou škole pomoci řešit problémy. Se zájmem se zapojuji do diskusí o školních problémech. Všechny školy by měly mít školní parlament (žákovskou radu).
určitě spíše ano ano
Tabulka 64: U každého z následujících tvrzení, která se týkají účasti žáků na životě školy, uveďte, nakolik s nimi souhlasíte – gymnazisté
2 9 3 8 3
3 5 4 3 9
1 8 3 9 2
5 8 7 5 8
7 22 14 28 14
2 10 6 14 5
111
8 9 10 6 13
spíše určitě nevím ne ne
5 24 14 35 10
spíše určitě nevím ne ne
4 21 14 36 8
spíše určitě nevím ne ne
často
17 25
38 42 40 38 42 35 41 38 49
38 27 35 22 25 14 22 35 23
21 32 24 16 18
16 21
41
15
výjimečně
37
někdy
nikdy
6 12 7 4 6
9
4
4 7
3
Žáci mohou během výuky volně a otevřeně nesouhlasit s názory svých vyučujících na politické a společenské události. Učitelé podporují žáky ve vytváření a vyjadřování vlastních názorů. Učitelé respektují názory žáků. Žáci ve třídě volně vyjadřují své názory, dokonce i tehdy, když se liší od názorů většiny ostatních žáků. Učitelé vybízejí žáky k diskusím o politických a společenských událostech, na které mají lidé různé názory. Při vysvětlování nějakého tématu učitelé předkládají žákům několik různých pohledů. Žáci dávají podněty k diskusi ve třídě o aktuálních politických událostech. Učitelé opravdu naslouchají tomu, co říkám. Pokud potřebuji pomoc, od svých učitelů ji dostanu. Učitelé jednají se žáky spravedlivě.
často
17 24
37 46 42 39 43 38 46 43 54
46 34 37 26 24 18 25 36 24
24 33 18 13 15
12 13
42
11
výjimečně 42
někdy
nikdy
6 9 6 3 4
8
2
3 4
2
Tabulka 68: Uveďte, jak často níže popisované situace nastávají ve vaší škole. Zohledněte zejména hodiny dějepisu a občanské výchovy – gymnazisté
Žáci mohou během výuky volně a otevřeně nesouhlasit s názory svých vyučujících na politické a společenské události. Učitelé podporují žáky ve vytváření a vyjadřování vlastních názorů. Učitelé respektují názory žáků. Žáci ve třídě volně vyjadřují své názory, dokonce i tehdy, když se liší od názorů většiny ostatních žáků. Učitelé vybízejí žáky k diskusím o politických a společenských událostech, na které mají lidé různé názory. Při vysvětlování nějakého tématu učitelé předkládají žákům několik různých pohledů. Žáci dávají podněty k diskusi ve třídě o aktuálních politických událostech. Učitelé opravdu naslouchají tomu, co říkám. Pokud potřebuji pomoc, od svých učitelů ji dostanu. Učitelé jednají se žáky spravedlivě.
nevím
nevím
Tabulka 67: Uveďte, jak často níže popisované situace nastávají ve vaší škole. Zohledněte zejména hodiny dějepisu a občanské výchovy – celkové výsledky
112
3 3 6 5 3
3
2
2 3
2
6 6 6 6 5
6
4
4 3
5
často
18 26
39 41 38 35 41 33 42 40 49
39 29 36 24 26 14 22 34 21
22 34 25 16 21
15 22
38
16
výjimečně
38
někdy
nikdy
Žáci mohou během výuky volně a otevřeně nesouhlasit s názory svých vyučujících na politické a společenské události. Učitelé podporují žáky ve vytváření a vyjadřování vlastních názorů. Učitelé respektují názory žáků. Žáci ve třídě volně vyjadřují své názory, dokonce i tehdy, když se liší od názorů většiny ostatních žáků. Učitelé vybízejí žáky k diskusím o politických a společenských událostech, na které mají lidé různé názory. Při vysvětlování nějakého tématu učitelé předkládají žákům několik různých pohledů. Žáci dávají podněty k diskusi ve třídě o aktuálních politických událostech. Učitelé opravdu naslouchají tomu, co říkám. Pokud potřebuji pomoc, od svých učitelů ji dostanu. Učitelé jednají se žáky spravedlivě.
často
19 24 17 24 18 30 26 18 16
43 38 41 40 40 42 37 37 33 45
32 21 31 19 25 13 21 37 24
15
výjimečně 32
někdy
nikdy
Tabulka 70: Uveďte, jak často níže popisované situace nastávají ve vaší škole. Zohledněte zejména hodiny dějepisu a občanské výchovy – učni
Žáci mohou během výuky volně a otevřeně nesouhlasit s názory svých vyučujících na politické a společenské události. Učitelé podporují žáky ve vytváření a vyjadřování vlastních názorů. Učitelé respektují názory žáků. Žáci ve třídě volně vyjadřují své názory, dokonce i tehdy, když se liší od názorů většiny ostatních žáků. Učitelé vybízejí žáky k diskusím o politických a společenských událostech, na které mají lidé různé názory. Při vysvětlování nějakého tématu učitelé předkládají žákům několik různých pohledů. Žáci dávají podněty k diskusi ve třídě o aktuálních politických událostech. Učitelé opravdu naslouchají tomu, co říkám. Pokud potřebuji pomoc, od svých učitelů ji dostanu. Učitelé jednají se žáky spravedlivě.
6 12 10 5 9
10
6
5 10
4
6 13 6 4 6
9
3
4 5
3
Tabulka 69: Uveďte, jak často níže popisované situace nastávají ve vaší škole. Zohledněte zejména hodiny dějepisu a občanské výchovy – středoškoláci
nevím
nevím
113
9 9 6 6 6
7
6
6 4
6
5 5 5 7 4
6
4
4 3
4
střídmě, průměrně 48 39 46 30 44 26 46 49 46
nepatrnou měrou 25 27 26 24 23 21 19 20 18 vůbec 12 18 14 30 15 35 8 8 13
Způsob výuky Obsah výuky Učební materiály (pomůcky) Rozvrh hodin Pravidla třídy Školní řád Zájmové aktivity žáků v rámci školy Problémy mezi lidmi ve škole Výzdoba a vybavení školy
9 7 10 8 15 8 26 23 27
do značné míry
střídmě, průměrně 42 35 39 20 41 17 50 51 47
nepatrnou měrou 37 37 34 30 26 26 17 20 16 vůbec 13 21 17 42 18 50 6 7 10
Tabulka 72: Do jaké míry jsou ve vaší škole brány v úvahu názory žáků, když se rozhoduje o následujících záležitostech? – gymnazisté
Způsob výuky Obsah výuky Učební materiály (pomůcky) Rozvrh hodin Pravidla třídy Školní řád Zájmové aktivity žáků v rámci školy Problémy mezi lidmi ve škole Výzdoba a vybavení školy
do značné míry 15 16 14 16 18 18 26 23 23
Tabulka 71: Do jaké míry jsou ve vaší škole brány v úvahu názory žáků, když se rozhoduje o následujících záležitostech? – celkové výsledky
114
střídmě, průměrně 49 40 47 29 45 27 48 48 48
nepatrnou měrou 26 29 28 28 25 21 19 22 19 vůbec 12 18 12 33 15 37 7 8 13
Způsob výuky Obsah výuky Učební materiály (pomůcky) Rozvrh hodin Pravidla třídy Školní řád Zájmové aktivity žáků v rámci školy Problémy mezi lidmi ve škole Výzdoba a vybavení školy
do značné míry 22 25 18 25 24 28 25 25 24
střídmě, průměrně 49 40 48 37 45 30 42 50 44
nepatrnou měrou 17 20 20 17 19 18 21 17 19 vůbec 11 15 14 21 12 24 11 8 14
Tabulka 74: Do jaké míry jsou ve vaší škole brány v úvahu názory žáků, když se rozhoduje o následujících záležitostech? – učni
Způsob výuky Obsah výuky Učební materiály (pomůcky) Rozvrh hodin Pravidla třídy Školní řád Zájmové aktivity žáků v rámci školy Problémy mezi lidmi ve škole Výzdoba a vybavení školy
do značné míry 13 12 12 11 15 15 27 21 20
Tabulka 73: Do jaké míry jsou ve vaší škole brány v úvahu názory žáků, když se rozhoduje o následujících záležitostech? – středoškoláci
115
respektovat lidi, kteří smýšlejí jinak spolupracovat ve skupinách s jinými žáky přispět k vyřešení problémů ve svém okolí být vlastencem a občanem oddaným své zemi co dělat pro ochranu životního prostředí starat se o to, co se děje v jiných zemích jak je důležité volit v celostátních i komunálních volbách jak je důležité volit v evropských volbách zodpovědně přistupovat k plnění svých povinností hájit práva svá i jiných lidí v různých životních situacích jak komunikovat s úřady a s dalšími institucemi uznávat a podporovat tradice, hodnoty a kulturu svého národa zvažovat své jednání s ohledem na trvale udržitelný rozvoj odolávat myšlenkové manipulaci jednat cílevědomě s ohledem na druhé
určitě ano 31 42 25 15 24 17 17 12 35 27 19 21 15 22 28
Tabulka 75: Uveďte, zda si myslíte, že jste se ve škole naučil/a – celkové výsledky spíše spíše ne určitě ne ano 48 15 6 43 12 3 48 21 6 40 32 14 49 21 6 45 30 7 38 32 13 32 40 16 48 12 5 50 16 6 43 28 10 50 22 7 49 28 8 45 26 8 50 16 6
116
respektovat lidi, kteří smýšlejí jinak spolupracovat ve skupinách s jinými žáky přispět k vyřešení problémů ve svém okolí být vlastencem a občanem oddaným své zemi co dělat pro ochranu životního prostředí starat se o to, co se děje v jiných zemích jak je důležité volit v celostátních i komunálních volbách jak je důležité volit v evropských volbách zodpovědně přistupovat k plnění svých povinností hájit práva svá i jiných lidí v různých životních situacích jak komunikovat s úřady a s dalšími institucemi uznávat a podporovat tradice, hodnoty a kulturu svého národa zvažovat své jednání s ohledem na trvale udržitelný rozvoj odolávat myšlenkové manipulaci jednat cílevědomě s ohledem na druhé
určitě ano 30 45 25 10 21 25 23 14 36 26 12 16 13 25 27
Tabulka 76: Uveďte, zda si myslíte, že jste se ve škole naučil/a – gymnazisté spíše spíše ne určitě ne ano 52 13 5 43 10 2 52 19 4 36 36 17 54 20 5 48 21 5 36 29 11 31 40 15 50 9 5 52 17 5 38 36 14 50 27 7 52 26 9 46 22 7 54 15 5
117
respektovat lidi, kteří smýšlejí jinak spolupracovat ve skupinách s jinými žáky přispět k vyřešení problémů ve svém okolí být vlastencem a občanem oddaným své zemi co dělat pro ochranu životního prostředí starat se o to, co se děje v jiných zemích jak je důležité volit v celostátních i komunálních volbách jak je důležité volit v evropských volbách zodpovědně přistupovat k plnění svých povinností hájit práva svá i jiných lidí v různých životních situacích jak komunikovat s úřady a s dalšími institucemi uznávat a podporovat tradice, hodnoty a kulturu svého národa zvažovat své jednání s ohledem na trvale udržitelný rozvoj odolávat myšlenkové manipulaci jednat cílevědomě s ohledem na druhé
určitě ano 29 44 28 12 23 15 16 11 36 29 18 22 14 22 31
Tabulka 77: Uveďte, zda si myslíte, že jste se ve škole naučil/a – středoškoláci spíše spíše ne určitě ne ano 51 15 5 43 11 2 47 20 5 39 36 13 48 23 6 46 32 7 38 34 13 29 44 16 49 12 3 50 17 4 41 33 8 49 25 5 49 31 6 45 26 8 48 17 4
118
respektovat lidi, kteří smýšlejí jinak spolupracovat ve skupinách s jinými žáky přispět k vyřešení problémů ve svém okolí být vlastencem a občanem oddaným své zemi co dělat pro ochranu životního prostředí starat se o to, co se děje v jiných zemích jak je důležité volit v celostátních i komunálních volbách jak je důležité volit v evropských volbách zodpovědně přistupovat k plnění svých povinností hájit práva svá i jiných lidí v různých životních situacích jak komunikovat s úřady a s dalšími institucemi uznávat a podporovat tradice, hodnoty a kulturu svého národa zvažovat své jednání s ohledem na trvale udržitelný rozvoj odolávat myšlenkové manipulaci jednat cílevědomě s ohledem na druhé
Tabulka 78: Uveďte, zda si myslíte, že jste se ve škole naučil/a – učni určitě ano 34 37 23 20 27 13 15 12 32 26 23 22 17 20 27
spíše spíše ne určitě ne ano 43 15 7 43 15 6 48 22 8 42 24 14 48 20 6 43 34 10 40 30 14 37 36 16 48 14 7 49 16 8 48 18 10 52 17 8 48 26 10 44 27 8 49 16 8
119
40 6 12 4 9 10 3 23 13
30 min. a méně 48 19 30 15 36 25 10 33 27
Sleduji politické dění u nás i ve světě. Dívám se na televizi, video nebo DVD pro zábavu. Píšu domácí úkoly nebo se učím. Používám počítač nebo internet pro zábavu. Používám počítač nebo internet pro školu. Chatuji s kamarády přes mobilní telefon nebo internet (skype, icq, qip). Trávím čas s kamarády (tváří v tvář). Čtu si pro zábavu.
žádný 24 7 8 2 5 9 3 12
30 min. a méně 58 23 27 12 33 28 10 32
15 33 34 26 36 25 21 31
30-60 min.
9 31 33 22 31 22 16 25 24
30-60 min.
Tabulka 80: Kolik času věnujete následujícím činnostem během normálního školního dne po skončení školy? - gymnazisté
Sleduji politické dění u nás i ve světě. Dívám se na televizi, video nebo DVD pro zábavu. Píšu domácí úkoly nebo se učím. Používám počítač nebo internet pro zábavu. Používám počítač nebo internet pro školu. Chatuji s kamarády přes mobilní telefon nebo internet (skype, icq, qip). Trávím čas s kamarády (tváří v tvář). Čtu si pro zábavu.
žádný
Tabulka 79: Kolik času věnujete následujícím činnostem během normálního školního dne po skončení školy? – celkové výsledky
1-2 hod.
1-2 hod.
3 27 22 28 19 16 27 16
2 29 18 24 15 17 24 12 18
120
1 9 9 31 7 22 38 9
2 hod. a víc
1 15 8 35 9 26 46 7 18
2 hod. a víc
40 7 10 3 7 10 3 20
30 min. a méně 51 18 29 15 35 24 9 35
Sleduji politické dění u nás i ve světě. Dívám se na televizi, video nebo DVD pro zábavu. Píšu domácí úkoly nebo se učím. Používám počítač nebo internet pro zábavu. Používám počítač nebo internet pro školu. Chatuji s kamarády přes mobilní telefon nebo internet (skype, icq, qip). Trávím čas s kamarády (tváří v tvář). Čtu si pro zábavu.
žádný 48 4 15 5 13 10 4 33
30 min. a méně 40 18 34 16 38 24 11 33
8 29 28 20 25 21 13 19
30-60 min.
7 32 37 23 33 23 17 26
30-60 min.
Tabulka 82: Kolik času věnujete následujícím činnostem během normálního školního dne po skončení školy? - učni
Sleduji politické dění u nás i ve světě. Dívám se na televizi, video nebo DVD pro zábavu. Píšu domácí úkoly nebo se učím. Používám počítač nebo internet pro zábavu. Používám počítač nebo internet pro školu. Chatuji s kamarády přes mobilní telefon nebo internet (skype, icq, qip). Trávím čas s kamarády (tváří v tvář). Čtu si pro zábavu.
žádný
Tabulka 81: Kolik času věnujete následujícím činnostem během normálního školního dne po skončení školy? - středoškoláci
1-2 hod.
1-2 hod.
3 29 16 23 13 17 25 9
1 29 16 23 16 18 22 12
121
1 19 7 36 9 28 47 7
2 hod. a víc
1 14 8 36 9 25 48 7
2 hod. a víc
