Postoje Měření postojů
Postoje • Relativně stálé tendence k jednání • Naučené • Týkají se příznivých nebo nepříznivých reakcí • Souvisí s jednáním a činností
Dimenze postojů • Kognitivní -názory a myšlenky • Afektivní (emocionální) – city, emocionální reakce • Konativní (behaviorální) – sklony k chování či jednání
Postoje – hodnoty - názory • Názory – neutrální výrok, předpoklad pravdivosti • Postoje - emočně zabarvené, hodnotící • Hodnoty – základní hodnotová soustava
Funkce postojů • Hodnocení objektů – umožňuje orientaci v realitě • Externalizace – spojování nevědomých motivů s vnějšími podmínkami • Sociální přizpůsobení – sociální soudržnost, identifikace referenčních skupin
Znaky postojů • Komplexnost -podíl kognitivní, emocionální, konativní složky • Konzistence -pevnost, stálost, soudržnost • Konsonance – souzvuk trsu postojů • Intenzita • Extrémnost • Rezistence vůči změně • Centrálnost/perifernost
Změna postojů 1. 2. 3. 4.
Obtížná Usnadňuje ji, jestliže Probíhá pozvolna Týká se periferní oblasti postojů Týká se postojů málo vyhraněných Osoba je aktuálně emočně stabilní Tlak na změnu centrálního postoje vyvolává úzkost
Teorie kognitivní disonance • Leon Festinger (1957) – postojové trsy • Snaha dosáhnout konsonance, souladného vztahu mezi postoji • Disonance postojů - důležitý zdroj jejich změny • Dynamický proces, zahrnuje strukturu osobnosti, hodnocení vjemů a mediálních nosičů • Výsledek – změna postoje nebo přidání dalšího, který umožňuje novou interpretaci
Námitky vůči teorii Kognitivní disonanci lze řešit i jinak než změnou postoje, např.: • Ignorováním skutečnosti • Diskreditací zdroje • Účelovým výběrem informace
Model změny postojů založený na komunikaci • Hodnocení komunikačního zdroje (jeho důvěryhodnost, snaha přesvědčit) • Povaha informace (včetně jazyka, jistoty mluvčího apod.) • Charakteristiky příjemce
Měření postojů – postojové škály • Transformace kvalitativních údajů na souhrnné znaky (obvykle o stejných intervalech) • Měřící stupnice (škály) vytvořené sadou položek, které tvoří určité kontinuum • Stupnice umožňuje kvantitativní uspořádání od jednoho pólu ke druhému • Z odpovědí na jednotlivé položky se stanovuje souhrnná hodnota (index) pro každou zkoumanou osobu
Požadavky na postojové škály • • • • •
Homogenita – jednorozměrnost Představa spojitého kontinua Linearita – stejné intervaly Validita Reliabilita
Škála etnické distance • • • •
E. S. Bogardus (1925) 7 výroků odstupňované intenzity Seznam etnik (sociálních skupin) Dotázaný vyslovuje souhlas či nesouhlas ve vztahu k příslušníku etnika/skupiny
Výroky 1. Sňatek blízkého příbuzného se členem této skupiny 2. Být členem stejného klubu 3. Bydlet ve stejné ulici 4. Pracovat na jednom pracovišti 5. Být občanem naší země 6. Být turistou v naší zemi 7. Být vyhnán ze země
Intervalová škála • • • •
L. L. Thurstone (1929) Soubor tvrzení vztahujících se k určitému jevu Vyslovují se soudy o jevu (oznam. způsob) Škála odpovědí 5-9 bodů se střední variantou (naprosto souhlasím, ….. „ani-ani“….. naprosto nesouhlasím) • Apriorní škála (technika soudců - laiků) • Nevýhoda – dlouhá přípravná fáze • Výhoda – včasná eliminace nevhodných položek, relativní univerzálnost použití škály
Sumační škála • R. Likert (1932) - bodová, škála sumovaných odhadů • Měří intenzitu postojů • Aposteriorní škála – tvoří se na již sebraném materiálu • Výběr položek do rozlišující škály je vztažen jen ke zkoumané skupině • 5bodová škála odpovědí (silně souhlasím … ani-ani…. silně nesouhlasím)
Skalogram • L. Guttman (1950) • Postupné přidávání vlastností, které vyjadřují intenzitu nějakého jevu • Každá kladná odpověď v řadě obsahuje všechny předcházející kladné odpovědi • Např. schopnost, znalost, stupeň identifikace
Příklad skalogramu: Schopnost číst v cizím jazyce • Rozumí známým jménům, slovům a velmi jednoduchým větám. • Umí číst krátké jednoduché texty. • Rozumí textům, které obsahují slovní zásobu často užívanou v každodenním životě. • Rozumí článkům a zprávám zabývajícím se současnými problémy. • Rozumí dlouhým složitým textům. • Snadno čte všechny formy písemného projevu.
Vícerozměrné přístupy
• Faktorová analýza – R. C. Cattell (1952) • Sémantický diferenciál – Ch. Osgood (1958)
Faktorová analýza • Cíl – identifikovat malý počet faktorů, které nahradí velký počet původních položek • Vychází z analýzy korelační matice dat • Faktorová zátěž – míra vztahu mezi položkou a faktorem • Faktorový skór – vypočtená hodnota odpovědí v daném faktoru (pro jednotlivce, skupinu)
Příklad faktorové analýzy Strategie a životní orientace 1999 1. faktor Strategie aktivního hledání příležitostí, podnikavosti 2. faktor Orientace na rodinu a nenáročný život 3. faktor Strategie pohodlného přežívání 4. faktor Orientace/rezignace na pracovní (odbornou) kariéru
Faktorové skóry ve věk. skupinách Věková skupina Do 29 let
1. faktor podnikavost - 0,33
2. faktor rodina 0,39
30 – 39
- 0,07
0,07
40 - 49
0,17
-0,02
50 - 59
0,21
-0,24
60 - 69
0,32
0,58
