PRŮVODNÍ ZPRÁVA obsah územní studie: textová část:
PRŮVODNÍ ZPRÁVA grafická část:
ŠIRŠÍ VZTAHY 1:5000 URBANISTICKÝ NÁVRH URBANISTICKÝ NÁVRH PŘÍČNÉ ŘEZY 1:500 KOORDINAČNÍ VÝKRES KOORDINAČNÍ VÝKRES VIZUALIZACE
1:1000 1:500 1:1000 1:500
obsah průvodní zprávy: strana
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ZADÁNÍ A ÚČEL STUDIE PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SOUČASNÝ STAV ÚZEMÍ HISTORICKÉ FOTOGRAFIE
URBANISTICKÝ NÁVRH PROBLÉMY ÚZEMÍ DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ KONCEPCE ZÁSTAVBY OBYTNÝCH LOKALIT UMÍSTĚNÍ STAVEB A PLOCH OV ÚPRAVY OKOLÍ KOSTELA ÚPRAVY CENTRÁLNÍHO PROSTRANSTVÍ 1000 M2 VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ VÝKAZ PLOCH NÁVRH REGULATIVŮ ZÁSTAVBY PRACOVNÍ SKICY
ELEKTROROZVODY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
2 2 4 4 5 13 14 14 15 20 24 27 28 34 35 35 36 38 40 1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE stupeň dokumentace: místo lokality: plocha řešeného území:
územní studie obec Vidochov - centrální část katastrální území: Vidochov 781738 36.600 m2
zadavatel studie:
Obec Vidochov Vidochov 94, 509 01 Nová Paka
pořizovatel studie:
Úřad územního plánování Nová Paka Dukelské náměstí 39, 509 01 Nová Paka
zpracovatel studie:
AK - architekt Kaut Šimáčkova 449, 460 01 Liberec XII IČ: 164 12 770 zodpovědný projektant: Ing. arch. Vlastislav Kaut číslo autorizace ČKA: 3309 technická spolupráce: Ing. Jana Hůlková vizualizace: Vojtěch Chaloupka část elektro: Martin Müller Východní 1448, 463 11 Liberec XXX vodohospodářská část: Ing. František Kujan Koželužská 385, 582 66 Krucemburk
termín zpracování:
leden 2014
ZADÁNÍ A ÚČEL STUDIE Územní studie (dříve urbanistická studie) je zpracována z podnětu Obce Vidochov na základě zadání pořizovatele z června 2013. Pořízení územní studie vychází z požadavku nového územního plánu Vidochova z prosince 2012, který vymezil na severní straně středu obce nové zastavitelné plochy ZB3, ZB4 a ZP1, pro které stanovil jako podmínku pro další rozhodování v území pořízení společné územní studie. Výřez z hlavního výkresu územního plánu je přiložen na další stránce. Uvedené lokality zastavitelných ploch lemují centrální prostranství obce a bezprostředně s ním souvisejí. Proto bylo požadavkem obce rozšířit zadání územní studie o toto centrální prostranství. Účelem územní studie je prověřit a navrhnout urbanistickou koncepci organizace celého vymezeného území centrální části obce. Navrhnout prostorovou kompozici centrálního prostranství mezi kostelem Andělů strážných a obecním úřadem, uspořádání zastavitelných ploch obytných lokalit a veřejných prostranství, parcelaci pozemků, umístění místních obslužných komunikací, vazby na okolní stávající i předpokládanou zástavbu a koncepci vedení a napojení inženýrských sítí. Územní studie by měla jako územně plánovací podklad sloužit pro další rozhodování a projektovou činnost v daném území.
2
výřez z hlavního výkresu Územního plánu Vidochov
3
PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ územní plán Vidochov - nabytí účinnosti 26.12.2012 (REGIO, projektový atelier s.r.o. Hradec Králové, prosinec 2012) ověřovací studie zástavby centrální části Vidochova (AK - architekt Kaut, říjen 2012) zadání územní studie - prověření změn využití v centrální části obce Vidochov (Úřad územního plánování Nová Paka, červen 2013) objednávka zpracování územní studie (Obec Vidochov, 26.6.2013) geodetické zaměření území (ZPK Nová Paka, Vojtěch Šolc, srpen 2013) katastrální mapa území (ČÚZK - katastr nemovitostí) doměření, dokreslení a fotodokumentace současného stavu území (zpracovatel studie, říjen a listopad 2013)
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Na jižní straně začíná vymezené území hranou stávajícího parkoviště u hlavní silnice, pokračuje podle stávající cesty ke kostelu, podle hranice pozemku kostela a hranice a plotu zahrad soukromých pozemků. Na západní straně je území omezeno zídkou pozemku obecního úřadu, hřbitovní zdí a dále kopíruje hranici mezi soukromými pozemky a hranici pozemku místní obecní cesty. Na východní straně je území ukončeno stávající obecní cestou ke hřišti, od křížení s nově navrhovanou obslužnou komunikací zahrnuje území i plochu úprav cesty ke hřišti. Na severní straně je řešené území ukončeno hranicemi zastavitelných ploch ZB3 a ZB4, stanovenými novým územním plánem. 4
VÝČET PARCEL na ploše řešeného území Katastrální mapa je vyznačena na situačních výkresech. Ve výčtu je uvedeno, pokud plocha řešeného území zasahuje jen část parcely. U parcel, které v katastru nemovitostí nemají evidováno vlastnictví, jsou v závorce uvedena čísla parcel zjednodušené evidence podle původního pozemkového katastru. (poznámka: Parcelní čísla budou sjednocena po dokončení komplexních pozemkových úprav ve Vidochově, zejména u pozemků vedených ve zjednodušené evidenci.) centrální prostranství, občanská vybavenost a obytná lokalita ZB4 parcely ve vlastnictví obce: 60, st.63/1, st.63/2, 341/1 část, 341/2 část, 341/3 část, 346/1, 347/2, 347/3, 350, 351/1, 351/2, 352/3, 352/4, 354/1 část (352/1 část), 1072/1 část, 1073/1 část, 1073/2, 1074/1, 1074/2, 1077 část (1075 a 1077 část) parcely ve vlastnictví římskokatolické farnosti: 75/8 část, 352/2 část (parcely jsou zasaženy pouze okrajově) parcela ve vlastnictví Fondu národního majetku ČR: 1186 obytná lokalita ZB3 parcely v soukromém vlastnictví: 347/1 (408 část a 411 část), 351/3 (408 část), 423/1 část (407 část), 1076 parcela ve vlastnictví obce: 1081/3 část
SOUČASNÝ STAV ÚZEMÍ Jako většina podhorských obcí má Vidochov rozvolněnou nepravidelnou zástavbu se stále znatelnou historicky vzniklou strukturou přípotoční lánové vsi. Zástavba probíhá údolím potoka podél páteřní silnice, kde je více zahuštěná a poměrně stabilizovaná, a do stran se rozbíhá více rozvolněná na větších pozemcích. Vidochov jako většina lánových vsí nemá vytvořený rozšířený prostor návsi ohraničený zástavbou. Přirozeným centrem obce se tak stává prostranství před kostelem Andělů strážných, který je nejvýznamnější kulturní stavbou obce a její jednoznačnou dominantou, vyznačující střed obce již v dálkových pohledech. Pro krajinný ráz obce jsou charakteristické řady vzrostlé zeleně lemující bývalé polní úvozové cesty, které rozdělovaly původní dlouhé lánové polnosti. Tyto zelené pásy vybíhají od páteřní zástavby do okolních strání, mezi nimi jsou nepravidelně rozmístěna novější obytná stavení a menší skupiny zeleně. Dochází tak k přirozenému propojení zástavby obce s okolní krajinou. Nová zástavba by měla tento krajinný ráz zachovat, respektovat a případně doplnit. Páteřní silnice III. třídy procházející obcí byla nedávno nově opravená. Vzhledem k tomu, že podle ní není upraven chodník, slouží vozovka i pro chodce. Šířka vozovky (505 cm mezi obrubníky) proto není příliš vyhovující. 5
V přiložené pracovní situaci širšího středu obce jsou do katastrální mapy vyznačeny objekty a vzrostlá zeleň, aby byla lépe patrná popisovaná urbanistická struktura zástavby obce. Zakreslena je také trasa vrchního vedení VN a její ochranné pásmo, které je značně limitující pro případnou novou zástavbu. Tmavomodrou čarou je vyznačena hranice současného zastavěného území a čárkovaně hranice nových zastavitelných ploch podle územního plánu. Z leteckého pohledu na zástavbu Vidochova i z přiložené situace je patrné, že právě v centru obce je zástavba značně zúžená a nepřirozeně otevřená do krajiny velkými prolukami. Na první pohled je zřejmé, že rozšíření zastavitelných ploch v střední části obce pásmem obytné zástavby nad severní stranou centra, navržené v územním plánu, je z urbanistického hlediska správné a potřebné. Navíc se jedná o jižní svahy, výhodné pro navrhované rodinné venkovské bydlení.
CENTRÁLNÍ PROSTRANSTVÍ Středem obce je v současnosti volný prostor mezi kostelem a obecním úřadem, v jeho čele ve vyvýšené poloze stojí objekty bývalého statku. Plochu prostranství tvoří travnatý jižní svah s několika upravenými záhonky a skupinou drobných keřů. V nejnižším místě na západní straně je prostranství vyspádováno k propustku, kterým jsou dešťové vody z území sváděny do potoka na druhé straně silnice. Podle travnaté cesty ke statku stojí menší dub a trojice vysokých jasanů, které potřebují odbornou úpravu. Uprostřed prostranství je umístěn ocelový příhradový stožár trafostanice, ukončující vrchní vedení VN, který působí jako technický poutač celého prostranství. Při hlavní silnici je vybudováno parkoviště s asfaltovým povrchem, které v současnosti slouží obyvatelům obce i jako shromažďovací plocha. 6
panoramatický pohled z parkoviště na centrální prostranství Od parkoviště vede podél zídky pozemku obecního úřadu asfaltová cesta, ukončená plochou před vstupní brankou do hřbitova v nároží hřbitovní zdi. Při parkovišti jsou nepříliš vhodně umístěny bílé skříně elektro. Druhou stranu parkoviště stráží vysoký košatý javor. Od něj vychází pohodlná široká cesta ke kostelu, dlážděná žulovou mozaikou, která se před kostelem obloukem otáčí ke statku a je zatím v oblouku ukončena. Při cestě je ve svahu umístěn menší pomník padlým, chráněný dvěma keři tújí.
pohled na centrální prostranství od obecního úřadu
KOSTEL ANDĚLŮ STRÁŽNÝCH Kostel byl postaven v roce 1879 v historizujícím pseudorománském slohu na vyrovnané plošině vyvýšené nad silnicí. Nová oprava kostela byla dokončena v roce 1994. K centrálnímu prostranství je kostel otočen vstupním západním průčelím, před kterým je vstupní plocha z betonové dlažby a vedle ní je parkovací plocha ze zatravňovacích dlaždic, dnes téměř zarostlých trávou. Před parkovací plochou stojí vysoký a hustě rostlý smrk. 7
Ve svahu k silnici jsou zbytky kamenného schodiště, které směřuje od bočního vstupu k soše sv. Václava na druhé straně silnice. Podél severní strany kostela byla vysázena hustá řada tújí. Tento nepříliš vhodný krajinný prvek vytváří jakousi další stěnu kostela.
OBECNÍ ÚŘAD Jako protiváha kostelu - symbolu moci duchovní, uzavírá prostranství na druhé straně symbol moci světské - obecní úřad. Budova úřadu stojící na terase vyvýšené nad silnicí byla nedávno ukázkově opravena, práce skončily v roce 2011 opravou kamenné opěrné zdi po obvodu terasy pozemku. Fasáda budovy dostala výraznou terakotovou barvu, navazující na barevnost soklu a opěrné zdi z místního červeného pískovce. V nároží opěrné zdi u silnice je umístěno kamenné sousoší Piety se stříškou. Před budovou byla upravena autobusová zastávka s malou budkou čekárny.
8
HŘBITOVNÍ ZEĎ Za obecním úřadem uzavírá centrální prostranství dlouhá kamenná zeď hřbitova, postavená ze stejného červeného pískovce jako navazující opěrná zídka terasy obecního úřadu. Hřbitovní zeď je výrazným krajinným i orientačním prvkem celého území.
BÝVALÝ STATEK V územním plánu je dvorcové seskupení budov bývalého statku zařazeno mezi urbanisticky hodnotné celky - usedlosti, u kterých je nutno zachovat typické uspořádání objektů a respektovat jejich původní architektonické formy. Podle pamětníků zde býval zájezdní hostinec, to by odpovídalo významnému umístění v čele centrálního prostranství obce. V současnosti je statek ve stavebně značně zchátralém stavu, který téměř vylučuje jeho možnou rekonstrukci. Při předpokládané demolici objektů by mohly být soklové pískovcové kvádry užity při stavbě vyrovnávacích zídek. Zajímavostí jsou rohové nosné sloupy rozlehlé stodoly, které jsou opracovány povětrností do téměř sochařské podoby a mohly by být třeba umístěny jako plastiky v parku.
9
ZASTAVITELNÉ PLOCHY Plochy území severně od centrálního prostranství jsou určeny územním plánem jako zastavitelné lokality pro venkovské bydlení. V současnosti se jedná o travnaté jižní svahy, volně otevřené do okolní krajiny. Bývalé polní úvozové cesty zahloubené do svahu a lemované vzrostlou stromovou i náletovou zelení vymezují v území dvě základní plochy - menší západní (určenou pro obytnou lokalitu ZB3) a větší východní (určenou pro obytnou lokalitu ZB4). Zelené pásy podél bývalých úvozových cest stoupajících do svahů jsou výrazným přírodním prvkem, charakteristickým pro krajinný ráz obce. Úvozová cesta ohraničující území z východní strany byla upravena jako asfaltová vozovka ke hřišti. Je lemována alejí vysokých stromů, tvořenou javory, jasany a třešněmi. Úvozová cesta ohraničující území ze západu a cesta, která území rozděluje, jsou bývalé polní cesty, dnes místy již zcela zarostlé náletovou zelení, tvořící směsici jasanů, jeřábů, osik, třešní, planých ovocných stromků, trnek a hlohu. 10
Jejich případné obnovení a zprovoznění bude znamenat značné prořezy zeleně se zachováním pouze hodnotných stromů a keřů. Výrazně negativním zásahem je trasa vrchního vedení VN 35 kV, která prochází napříč celým územím a ze které navíc odbočuje další vrchní vedení VN ke stožárové trafostanici, stojící uprostřed centrálního prostranství. Ochranná pásma těchto vedení (7 m od krajních vodičů) značně omezují možnosti umisťování zástavby. Řady rychle rostoucích japonských topolů, vysázených bývalým vlastníkem pozemku pod vrchním vedením, budou muset být vykáceny z důvodů bezpečnostních, ale také pro nepatřičný zásah do krajinného prostředí.
pohled na území od sloupu VN před střední úvozovou cestou
pohled do území ze hřbitova
pohled do území z východní úvozové cesty ke hřišti 11
západní část území mezi vedeními VN
zarostlá západní úvozová cesta
zarostlá střední úvozová cesta
12
HISTORICKÉ FOTOGRAFIE
pohled na území ze severozápadu - v popředí budovy statku, za nimi kostel Andělů strážných před opravou, vpravo původní věžová trafostanice
procesí v místě dnešního parkoviště, uprostřed původní věžová trafostanice, v pozadí statek
13
URBANISTICKÝ NÁVRH PROBLÉMY ÚZEMÍ Územní studie je zpracována na základě zadání úřadu územního plánování Nová Paka, ve kterém jsou zahrnuty podmínky vyplývající z územního plánu, požadavky obce Vidochov a další požadavky pořizovatele. Vedle těchto základních podmínek a požadavků ovlivňují a omezují koncepci urbanistického řešení také další specifické okolnosti či problémy daného území. Jsou to zejména vlastnické vztahy a průběh vrchního vedení VN.
VLASTNICKÉ VZTAHY Větší část území, zahrnující plochy centrálního prostranství a veřejné zeleně, plochy občanské vybavenosti a území obytné lokality ZB4, je ve vlastnictví Obce Vidochov. Záměry obce na využití svých pozemků jsou zřejmé a byly formulovány v zadání studie. Menší část území, zahrnující obytnou lokalitu ZB3, je v soukromém vlastnictví dvou vlastníků (jeden vlastní pouze úzký pruh bývalé polní cesty procházející územím), kteří nejsou obyvateli obce. Záměry vlastníků na využití svých pozemků úplně zřejmé nejsou, hlavní vlastník také zvažuje případný prodej části pozemku obci. Protože vlastníci nepodali námitky proti územnímu plánu, dá se předpokládat, že souhlasí s navrženým využitím svých pozemků pro umístění smíšené obytné venkovské zástavby. Návrh zástavby území obytné lokality ZB3 je proto nutno považovat pouze jako směrný, prokazující možnost využití území podle podmínek územního plánu. Koncepce urbanistického návrhu je z těchto důvodů od začátku zpracována tak, aby organizace využití území fungovala bez nutnosti zásahu do soukromých pozemků. Hlavní místní obslužná komunikace je vedena na pozemcích obce podél hranice soukromých investorů. Koncept urbanistického návrhu územní studie byl projednán a odsouhlasen zastupitelstvem obce na jednání dne 6.1.2014 a obec má zájem na brzkém zahájení prvních stavebních prací. Navržená urbanistická koncepce umožňuje část území na pozemcích soukromých vlastníků ještě v rámci stanoveného funkčního zařazení upravit podle konkrétních záměrů současných vlastníků nebo případného nového vlastníka.
VRCHNÍ VEDENÍ VN Napříč vymezeným územím vede dálková trasa vrchního vedení VN 35 kV a přípojka tohoto vrchního vedení ke stožárové trafostanici, umístěné urbanisticky nevhodně uprostřed centrálního prostranství obce. Vrchní vedení VN 35 kV má ochranné pásmo 7 m od krajních vodičů, ve kterém je zakázáno zřizovat stavby a umisťovat konstrukce. Tato dvě ochranná pásma značně limitují možnosti umisťování staveb v daném území. Malá obec Vidochov však nemá a ani v budoucnu nebude mít prostředky nutné na přeložení těchto vedení či jejich uložení do země. Koncepce zástavby se proto musí jejich ochranným pásmům přizpůsobit. 14
Mezi hranicí ochranného pásma VN a hranicí pozemku rodinného domu by měla být dostatečná vzdálenost pro umístění RD na pozemku. Jako limitní pro návrh zástavby jsem zvolil vzdálenost 16 m (6 m pro minimální odstup RD od hranice pozemku a 10 m pro umístění běžného RD). Vrchní vedení VN omezuje také možnosti návrhu terénních úprav pod vedením, stanovením minimální volné výšky pod vodiči - nad terénem je to 6 m a nad komunikacemi 7 m.
DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ Netradičně začínám popis koncepce urbanistického návrhu řešením dopravy. Prostory místních komunikací jsou v obcích většinou nejdůležitějšími veřejnými prostory a pro koncepci zástavby nového území je návrh komunikační kostry základem. A bude to výstavba komunikací, kterou obec zahájí práce v území. Páteřní komunikací obce Vidochov je průtah silnice III. třídy III/28421, která se připojuje na východním počátku obce na hlavní krajskou silnici I. třídy I/16 a prochází Vidochovem a Stupnou do Bělé u Pecky. Silnice byla v roce 2009 opravena za pomoci prostředků EU. Po opravě má vozovka asfaltový povrch a ve středu obce šířku 505 cm mezi obrubníky. Vzhledem k tomu, že je provedena bez chodníků a je po ní vedena linka autobusové dopravy, není šířka vozovky dostatečná. V územním plánu je jako opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu navrženo provedení chodníků alespoň v místech, kde to umožní prostorové poměry. Ostatní místní komunikace v obci, které se na páteřní silnici napojují, jsou provedeny jako místní obslužné komunikace bez chodníků, jednopruhové obousměrné se společným provozem vozidel a chodců. U páteřní silnice bylo ve středu obce vedle obecního úřadu upraveno parkoviště s asfaltovým povrchem. Bylo provedeno s dostatečnou hloubkou pro kolmá stání 8 až 9 m od hrany vozovky, umožňující vyjíždění bez nutnosti nacouvání do protisměru silnice. V územní studii zůstává parkoviště zachováno, úpravy území začínají až za hranou jeho obrubníku. Navrhované dopravní řešení je vedeno snahou navázat na stávající komunikační strukturu obce, na dopravní zvyklosti obyvatel, a nevytvářet speciálně pro toto menší území novátorská dopravní řešení s různými šikanami, vysazenými plochami, zpomalovacími prahy a jinými dobře míněnými bariérami, které ve výsledku obyvatelům znepříjemňují život. Nové komunikace v řešeném území jsou navrženy jako místní obslužné bez chodníků. Podle zařazení dle ČSN 736110 - projektování místních komunikací se z hlediska urbanistickodopravní funkce jedná o funkční skupinu C, komunikace místní obslužné (MO). Z důvodu zklidnění dopravy se doporučuje omezení rychlosti provozu na 30 km/h (zóna 30). Komunikace se smíšeným provozem vozidel a chodců se mohou zřizovat při intenzitě provozu motorových vozidel menší než 500 vozidel/24h v obou směrech. Je zřejmé, že v daném území bude této intenzity těžko dosaženo. 15
(ČSN 736110, odst. 3.1.12 - komunikace bez chodníků: Místní komunikace obslužná, jedno nebo dvoupruhová bez chodníků. Provoz všech účastníků provozu ve společném prostoru místní komunikace s tím, že chodci se pohybují vlevo. Jedná se zpravidla o komunikaci s obslužnou funkcí v malých obcích a v okrajových částech obcí. V odůvodněných případech se doporučuje omezení nejvyšší dovolené rychlosti na 30 km/h.) Hlavní obslužná komunikace celého území by podle územního plánu měla zajistit dopravní obsluhu obytných lokalit ZB3 a ZB4 a v budoucnu pokračovat jako obslužná komunikace lokality ZB5. Protože ve výsledku bude komunikace obsluhovat přes 20 nových rodinných domů a připojovat i okolní stávající zástavbu, je navržena jako obousměrná dvoupruhová. Komunikace je vedena od parkoviště podél zídky terasy obecního úřadu a zdi hřbitova až k hranici pozemků ve vlastnictví obce, kde se v zatáčce napojuje spojovací komunikace k obecní cestě za hřbitovem. Od zatáčky hlavní komunikace stoupá podél hranice pozemků a obytné lokality ZB3 do svahu a v místě připojení upravené střední úvozové cesty se otáčí do obytné lokality ZB4. V obytném území sleduje v mírném zvlnění vrstevnici terénu a umožňuje oboustrannou obsluhu zástavby. V rámci řešeného území je ukončena křižovatkou se stávající úvozovou cestou ke hřišti a krátkým úsekem s připojeným parkovištěm je připravena pro výhledové pokračování do obytné lokality ZB5. Ostatní obslužné komunikace - propojení na obecní cestu za hřbitovem a upravené úseky původních úvozových cest připojující krajní pozemky obou obytných lokalit - jsou již navrženy jako místní komunikace bez chodníků, jednopruhové obousměrné, doplněné o místa s výhybnami. (ČSN 736110, odst. 8.4.4 - Funkční skupina C: Úsporné typy jednopruhových obousměrných komunikací se mohou navrhovat při intenzitě menší než 500 vozidel/24 hod v obou směrech.)
PODÉLNÉ A PŘÍČNÉ SKLONY KOMUNIKACÍ Vzhledem k tomu, že jsou místní obslužné komunikace navrženy bez chodníků, musí pro pohyb chodců vyhovovat podmínkám vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Tedy mít maximální podélný sklon (spád) 1:12 (8,33%). Podle ČSN 736110 mohou mít tyto komunikace v mimořádných případech ve stávající zástavbě spád až 1:8 (12,5%). (vyhláška č. 398/2009 Sb., příloha č.2, odst. 1.1.2: Komunikace pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:12 (8,33%) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2%).) Terénní úpravy pro nové obslužné komunikace v řešeném území jsou navrženy i s úseky nutného částečného zahloubení tak, aby jejich spád nebyl nikde větší než 1:12. Jediný počáteční krátký úsek od parkoviště ke hřbitovu, v trase původní vozovky, má spád 1:10 (10%), který je i pro osoby se sníženou pohyblivostí ještě přijatelný. (Úpravy terénu navrhované v územní studii jsou na výkresu urbanistického návrhu naznačeny upravenými vrstevnicemi a kótami terénu.) Vzhledem k požadavku vyhlášky č. 398/2009 Sb. jsou navrženy příčné sklony vozovek 2%.
16
ŠÍŘKY KOMUNIKACÍ Hlavní obslužná komunikace řešeného území je napojena na páteřní silnici obce, která má šířku vozovky cca 5 m. Vzhledem k zachování jakési významové dopravní posloupnosti (a také z ekonomických důvodů) navrhuji dvoupruhovou místní obslužnou komunikaci provést v souladu s ČSN 736110 s minimální možnou šířkou vozovky 4,5 až 5 m (2 x 2,25 až 2,5 m) mezi obrubníky. (ČSN 736110, odst. 8.2.2 - šířka jízdního pruhu: ...Na dvoupruhových komunikacích menšího dopravního významu (např. v menších obcích a v okrajových částech obcí) a dále při aplikaci opatření podle zvláštních předpisů (vyhlášky č. 389/2009 Sb. o OTP zabezpečujících bezbariérové užívání staveb) …se může šířka jízdního pruhu snížit až na 2,25 m a za předpokladu vyřešení odvodnění se nemusí navrhovat vodící proužky. V těchto případech se doporučuje snížit dovolenou rychlost.) V místech, kde obslužná komunikace prochází oboustrannou zástavbou je šířka veřejného prostoru místní komunikace (mezi ploty pozemků rodinných domů) navržena 8 m, v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. (vyhláška č.501/2006 sb., §22 (2): Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m.) V trase průběhu zástavbou lokality ZB4 je obslužná komunikace navržena v zářezu do terénu, který je vysvahován ve sklonu 1:2. Takto by měla obec nechat komunikaci provést v rámci přípravy území. Majitelé pozemků by pak měli mít možnost si u vjezdů na svůj pozemek vybudovat podélná odstavná stání, u pozemků na severní straně ohraničená opěrkou svahu. schematické příčné řezy provedení vozovky obslužné komunikace v rámci přípravy území a s rozšířením o podélná odstavná stání provedeným stavebníky:
17
Ostatní obslužné komunikace v řešeném území jsou jednopruhové s obousměrným provozem. Podle ČSN 736110 musí mít jednopruhová komunikace minimální šířku vozovky mezi obrubníky 3 m, umožňující průjezd vozidel IZS (hasiči a sanitky). Protože se však jedná o komunikaci bez chodníků, musí vozovka umožnit bezpečné míjení vozidel a chodců, třeba i maminek s kočárky. Navržena je šířka vozovky 3,5 m mezi obrubníky a v místech výhyben se šířka zvětšuje na 5 m. UPOZORNĚNÍ: V předběžném vyjádření Dopravního inspektorátu PČR Jičín k této územní studii požaduje por. Ing. Kůtek u všech nově budovaných místních komunikací minimální šířku 5,5 m. Po dohodě s pořizovatelem studie je požadované rozšíření vyznačeno v základním výkresu urbanistického návrhu čárkovanou čarou. Já jako zpracovatel studie ani obec jako její zadavatel však s požadavkem DI nesouhlasíme. Pokládáme ho za provozně neodůvodněný a neekonomický, zbytečně navyšující investiční náklady obce. Obslužné komunikace rodinné zástavby na okraji obce s minimálním provozem osobních automobilů a chodců by byly širší, než hlavní páteřní silnice obce s veškerým provozem včetně nákladní a autobusové dopravy. Domníváme se, že místo požadovaného zklidnění dopravy by to svádělo řidiče k nepřiměřené rychlosti jízdy. (Více viz Komentář zpracovatele územní studie k vyjádření DI PČR Jičín, uvedený v dokladové části.) V případě hlavní obslužné komunikace by požadované rozšíření znamenalo větší sklon zářezu do terénu, který by již vyžadoval nějaké nákladnější stavební zajištění svahu proti sesouvání. schematický příčný řez:
U ostatních obslužných jednopruhových komunikací se požadavek rozšíření vozovky na 5,5 m jeví zcela mimo realitu dopravní situace v obci. (V místě objíždění stávajícího sloupu VN by rozšířená komunikace zasáhla o cca 1 m do sousedního pozemku.) O výsledné šířce nových místních komunikací rozhodne vedení obce spolu s projektantem dopravy v následné dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí.
PARKOVIŠTĚ Na několika místech jsou pro potřeby obyvatel a návštěvníků obce navržena parkoviště s kolmým stáním, s hloubkou stání dostatečnou pro najetí a vycouvání vozidel (11 m s šířkou vozovky). Jedná se o parkoviště u hřbitova (10 míst), parkoviště u vjezdu do areálu penzionu (10 míst) a menší parkoviště na konci obslužné komunikace (cca 6 míst) a na konci upravené cesty u hřiště (5 míst). 18
ÚVOZOVÉ CESTY Kromě napojení na stávající místní komunikace obce umožňují nově navrhované komunikace také připojení bývalých polních úvozových cest - západní a střední, dnes zarostlých náletovou zelení. Obě cesty budou upraveny jako místní obslužné komunikace až po hranici vymezeného řešeného území a budou obsluhovat krajní pozemky obou obytných lokalit. Pro úpravu průjezdnosti jejich dalšího pokračování bude nutné prořezání stávající zeleně a terénní úpravy pro rozšíření úvozů a vyrovnání míst s největším spádem. I tak bude spád vozovek dosahovat poměru 1:7 (14,3%). Tyto úpravy nejsou součástí územní studie, budou provedeny až v případě potřeb obce. Západní úvozová cesta je také součástí plánu společných zařízení komplexních pozemkových úprav Vidochova - jako příjezdová cesta k pozemkům mimo zastavěné území obce. Střední úvozová cesta by měla umožnit příjezd k polnostem za zástavbou obce. Podél střední úvozové cesty je v rámci řešeného území navrženo doplnění vzrostlé zeleně, aby zelený pás byl zatažen do území zástavby. Východní úvozová cesta je již dnes užívána jako místní obslužná komunikace s asfaltovým povrchem, ve spodním úseku napojuje pozemky rodinných domů a dále pokračuje jako příjezdová cesta ke hřišti na kopci. Ve výkresu urbanistického návrhu je vyznačena úprava celé její trasy tak, aby vyhovovala normovým požadavkům, tedy s rozšířením vozovky na 3,5 m a umístěním výhyben. V trase podél stromové aleje je navrženo posunutí vozovky asi o 1 m, aby mohla být podchycena vymletá pata svahu a zakryty obnažené kořeny stromů. Vyznačeno je také vyrovnání úseků s největším spádem (až 1:5,5 - 18,2%) a úprava spádu u křižovatky s novou obslužnou komunikací. Výsledný spád na celé trase není větší než 1:7,5 (13,3%), je přijatelný pro motorová vozidla, ale nevyhovuje požadavkům pro pohyb osob s omezenou pohyblivostí. (Kopec ale narovnat nelze.) Do řešeného území jsou započteny pouze úpravy této komunikace od křižovatky ke hřišti, které jsou na pozemcích ve vlastnictví obce. Naznačené úpravy spodní části cesty zasahují do pozemků soukromých vlastníků a mohou být proto provedeny pouze s jejich souhlasem či případným přispěním.
POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOMUNIKACÍ V návaznosti na povrchy ostatních vozovek v obci předpokládám i pro nové vozovky krycí vrstvu z asfaltového betonu ACO (obrusná vrstva asfaltové směsi z obalovaného kameniva). Z asfaltových betonů a podkladních štěrkodrtí by měla být provedena i nosná konstrukce vozovek, návrh skladby konstrukce vozovek může být proveden až v následné projektové dokumentaci na základě geologického posouzení podloží. Variantně může být povrch vozovek proveden z betonové zámkové dlažby. Doporučuje se to zejména uvnitř obytné zástavby, z estetických a také psychologických důvodů (nesvádí řidiče k rychlejší jízdě jako hladký asfaltový povrch). Parkoviště by měla mít povrch z betonové zámkové dlažby, odlišující plochu od povrchu vozovek.
19
KONCEPCE ZÁSTAVBY OBYTNÝCH LOKALIT Územní plán Vidochov určuje k zástavbě smíšené obytné - venkovské (SV) nové lokality zastavitelných ploch ZB3 a ZB4 v severní části řešeného území. Koncepce zástavby vychází z ověřovací studie z října 2012 a požadavku obce Vidochov zvolit zástavbu lokality ZB3 podle varianty 3a a zástavbu lokality ZB4 podle varianty 3b této studie.
PODMÍNKY ÚZEMNÍHO PLÁNU Konečná verze ÚP z prosince 2012 stanovuje pro zastavitelné plochy ZB3 a ZB4 tyto požadavky a podmínky využití: - velikost pozemku stavby pro bydlení nesmí klesnout pod 1 500 m2 - koeficient zastavění pozemků RD a usedlostí v ploše - max. 0,3 - podlažnost RD a usedlostí: jedno NP, možnost využití podkroví (v případech odůvodněných zvláštními požadavky na archit. řešení jsou přípustná dvě NP) - prostorové a architektonické řešení staveb bude přizpůsobeno venkovskému charakteru zástavby z hlediska měřítka
ZÁKLADNÍ URBANISTICKÝ ZÁMĚR Základní myšlenkou urbanistického záměru je zachování rozvolněného charakteru a nepravidelné struktury venkovské zástavby obce a jejího krajinného rázu. Rozvolněný charakter zástavby je zřetelně patrný z leteckých pohledů na obec, ale je zřejmý i z výkresu urbanistického návrhu, kde jsou zvýrazněny objekty zástavby v okolí středu obce. Krajinný ráz obce dotvářejí zelené pásy podél bývalých polních cest, které vybíhají ze zastavěného území do okolních strání. (Více viz kapitola SOUČASNÝ STAV ÚZEMÍ.) Nová zástavba by neměla vytvářet pravidelné řady ani opakovat stejný typ domů. Nepravidelnou otevřenost krajiny by neměla uzavírat příčnými řadami zástavby či vzrostlé zeleně. Z těchto důvodů nedoporučuji ani případný prodej pozemků developerovi, který by zde mohl postavit zástavbu stejných domů. Negativním příkladem takovéto zástavby je holandská vesnice „pravých krkonošských chalup“ ve Stupné.
NÁVRH PARCELACE ZÁSTAVBY Možnosti nepravidelného rozčlenění zástavby značně omezují ochranná pásma vedení VN. Zástavba lokality ZB3, umístěné na severovýchodním okraji území za hlavní obslužnou komunikací, umožňuje umístění tří pozemků RD. Jižní pozemek je nejvíce zasažen vedením VN, ochrannými pásmy obou jeho tras. (Tato nevýhoda je částečně kompenzována největší zvolenou plochou pozemku.) Zástavba lokality ZB4, umístěné v severní části území, využívá pozemky po obou stranách hlavní obslužné komunikace, která územím prochází v mírně zvlněné trase přirozeně kopírující vrstevnice terénu. Pozemky na jižní straně vytvořené „ulice“ jsou také zasaženy průběhem ochranného pásma VN.
20
Mezi pozemky jižní části lokality ZB4 je navržen spojovací chodník od obslužné komunikace k přístupové cestě ke kostelu, umožňující obyvatelům lokality rychlé pěší propojení s centrem obce. Chodník je veden v přirozenější lomené trase, podélný sklon je tak snížen na poměr 1:10 (10%). Vzhledem k očekávanému častému používání je navržena šířka chodníku 2 m, povrchová úprava se předpokládá z betonové zámkové dlažby s protiskluzovým povrchem. Velikost pozemků RD se podle navržené parcelace pohybuje od 1440 do 1870 m2. Trochu odsunutá lokalita ZB3 má pozemky větší nad 1800 m2 (1810, 1830 a 1870 m2). Jižní část lokality ZB4, znevýhodněná průběhem VN, má pozemky velikosti okolo 1600 m2. (1560, 1590, 1600, 1600 a 1700 m2). Severní část lokality ZB4 má pozemky velikosti okolo 1500 m2 (1440, 1500, 1500, 1500 a 1570 m2). (poznámka: Jediný pozemek s velikostí pod limitem 1500 m2 je „výjimkou potvrzující pravidlo“. Má atraktivní polohu u cesty do volné krajiny, ze které je možné připojení RD v horní části pozemku a tím uvolnění pozemku před obytnou jižní stranou RD.)
NÁVRH UMÍSTĚNÍ RD NA POZEMCÍCH Území pro zástavbu RD je umístěno na jižním svahu s většinovým sklonem 1:7,5 až 1:6,5 (13,3 až 15,4%). Pro umístění RD v tomto svahu to znamená, že přízemí příjezdu ze severu může být zároveň patrem jižní obytné části a naopak obytná část přízemní ze severu může být patrem nad příjezdem z jihu. Tím je trochu znejasněna výšková regulace RD určená v ÚP: jedno NP (přízemí) a podkroví. Navíc se ukazuje, že mnohde může být výhodné provedení RD s uskočením podlaží o půl patra. Svah daného území naštěstí znemožňuje umístění většiny typových katalogových domů. Jednoznačně by mělo být zakázáno vytváření širokých lavic narovnávajících terén (nutných pro osazení do svahů u většiny typových domů), které dokáže zcela zlikvidovat přirozený krajinný ráz území. Nepřípustné by proto mělo být umísťování přízemních RD - bungalovů. Podle základního urbanistického záměru koncepce zástavby tak vlastně hlavním regulačním požadavkem pro zástavbu RD v tomto území je požadavek různorodosti a nepravidelného umístění na pozemcích. Umístění RD na pozemku, jeho usazení a provedení by mělo být ponecháno na uvážení a představách jednotlivých stavebníků a na šikovnosti jejich projektantů, s jakou se vypořádají s terénními podmínkami daného pozemku. A bude záležet také na stavebném úřadu, jak pohlídá požadovanou různorodost a nepravidelnost zástavby. Jako příklad různých možností umísťování RD na pozemcích uvedu zástavbu severní části lokality ZB4 s méně výhodnými příjezdy z jižní strany: Některý stavebník může požadovat umístění RD ve středu pozemku s příjezdem zapuštěným do terénu do garáže umístěné v suterénu objektu. Jiný stavebník předsadí garáž před objekt RD a využije její střechu jako terasu před obytnou částí. Další stavebník se rozhodne postavit samostatnou garáž v dolní části pozemku u příjezdu a RD umístí v horní části pozemku s využitím plochy pozemku před obytnou částí RD. Obdobná variabilita je možná a žádoucí i u pozemků v jiných částech území. 21
schematické řezy různých možností umístění RD po obou stranách obslužné komunikace:
UPOZORNĚNÍ: Na základním výkresu urbanistického návrhu je proto zakreslení rodinných domů a jejich umístění na pozemku provedeno pouze směrně, jako příklad možné různorodosti zástavby. Domy jsou zakresleny v obvyklé velikosti venkovského rodinného domu. Schematicky jsou naznačeny příjezdy a přístupy k RD, umístění garáží, směry střešních hřebenů i možné umístění jižních teras před obytnou částí RD.
22
Pro prostorovou a tvarovou regulaci dané zástavby navrhuji jen dva regulativy: Prvním je stanovení minimální vzdálenosti RD (případně jen garáže RD) od příjezdové hranice pozemku na 6 m. Tato minimální „uliční čára“ vychází z požadavku na umístění odstaveného vozidla na pozemku RD. Druhým regulativem by mělo být povinné užití sedlových střech. (poznámka: Druhý regulativ doporučuji se sebezapřením, protože jako architekt proti jeho striktnímu uplatňování často razantně vystupuji. Po prohlídce charakteru venkovské zástavby Vidochova však uznávám tento požadavek za opodstatněný.) Nedoporučuji ani obvyklý požadavek ochranářů na umístění střešního hřebene rovnoběžně s vrstevnicemi terénu. Pro zástavbu střední části Vidochova je charakteristické právě střídání směrů hřebenů střech a u sestavy bývalého statku to bylo dokonce shledáno jako typický urbanistický prvek hodný ochrany.
BAREVNOST ZÁSTAVBY RD Fasády RD by měly mít přirozenou barevnost klasických omítek (lomená bílá, šedavá, písková, okrová …) a režného zdiva, doplněnou o přírodní odstíny dřevěných obkladů, vhodně navazující na barevnost místního červeného pískovce. Neměly by být povoleny nepřirozené chemické barvy současných plastových omítek. Téměř všechny střechy ve Vidochově mají barevnost od šedé do šedočervené. Střešní krytiny nové zástavby by měly na tyto barevné odstíny navázat.
VZROSTLÁ ZELEŇ NA POZEMCÍCH Na pozemcích RD by měla být vzrostlá zeleň umisťována v ucelených skupinách, neměla by vytvářet řady pohledově uzavírající otevřený krajinný charakter zástavby. Pro novou výsadbu vzrostlé zeleně by měly být užity dřeviny v místě obvyklé (javor, lípa, dub, dub, jasan, jeřáb, smrk, modřín …). A samozřejmě také ovocné stromy. Snad i nějakou dotaci bych navrhoval pro každého stavebníka, který u svého domu vysadí velký vzrostlý strom (lípu, kaštan), tradiční doplněk venkovských stavení, který se většině současných stavebníků jeví jako nežádoucí (neroste pod ním anglický trávník, padá listí na střechu…). Vzhledem k tomu, že umístění RD na pozemcích je ponecháno na uvážení stavebníků, je také umístění skupin vzrostlé zeleně vyznačené na výkresu urbanistického návrhu pouze směrné, jako příklad při zakresleném umístění RD. Současná zákonná úprava svěřuje péči o soukromou zahradu do rukou majitele, nemůžeme mu tedy přikázat, kde a jakou zeleň má na svém pozemku vysadit. Návrhy zahradních úprav jednotlivých pozemků se budou lišit také podle toho, zda majitelé budou zahradu užívat více pro rekreaci a odpočinek nebo více jako ovocný sad. Tato studie pouze naznačuje základní princip řešení, který by měl být stavebníkům doporučen stavebním úřadem pro žádoucí zachování krajinného rázu obce.
23
OPLOCENÍ POZEMKŮ Oplocení pozemků by mělo být závazně průhledné (pletivo, laťkový plot), zachovávající požadovanou otevřenost zástavby. Nepřípustné by měly být ohradní zdi, ale také neprůhledné vysoké živé ploty.
UMÍSTĚNÍ STAVEB A PLOCH OV Plochy navrhované pro umístění staveb občanského vybavení jsou v územním plánu vymezeny pro funkční využití SV - plochy smíšené obytné, venkovské a částečně pro plochy PV plochy veřejných prostranství. Obě tyto kategorie umožňují v přípustném využití umístění navrhovaného občanského vybavení.
PODMÍNKY ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚP Vidochov, odst. 2.2 Ochrana a rozvoj hodnot území - urbanisticky hodnotné celky: - Zejména se jedná o usedlost u kostela Andělů strážných (severozápadně od tohoto kostela) Při rekonstrukcích, změnách staveb nebo doplňování areálu je nutno zachovat typické uspořádání objektů a respektovat původní architektonické formy objektů. ÚP Vidochov, odst. 3.2 Vymezení zastavitelných ploch - lokalita ZB4: - přednostně bude prověřeno umístění stavby občanského vybavení veřejné infrastruktury v západní části plochy, která dotváří veřejné prostranství
ZÁKLADNÍ URBANISTICKÝ ZÁMĚR Základní myšlenkou urbanistické koncepce utváření řešeného území obce je uzavření centrálního prostranství pásmem základního občanského vybavení. Stávající objekty - kostel, obecní úřad a hřbitov je navrženo doplnit o penzion s restaurací a hospodářský objekt (garáž) obce. Právě uzavření objekty a pozemky občanského vybavení, důležitými v životě obyvatel obce, dodává centrálnímu prostranství význam skutečného středu obce. Teprve ve druhém sledu za tímto pásmem je centrum obce obklopeno obytnou zástavbou.
UMÍSTĚNÍ PENZIONU S RESTAURACÍ Zamýšlený penzion je umístěn na místě bývalého statku v čele centrálního prostranství. Současný stav statku je popsán a zdokumentován v kapitole SOUČASNÝ STAV ÚZEMÍ. Je zřejmé, že stavební stav objektů již neumožňuje rekonstrukci a bude nutné statek demolovat. Na jeho místě zvažuje obec vybudovat penzion s restaurací, který by měl obyvatelům obce nahradit chybějící hospodu, doplněnou případným ubytováním a menším sálem pro kulturní účely obce. Toto využití je pro dané místo asi nejvhodnější, ostatně podle pamětníků tady býval zájezdní hostinec. Druhou alternativou, kterou obec zvažuje v tomto místě, je výstavba penzionu pro důchodce. Je to využití možné, ale méně vhodné. Vzhledem k významné poloze v centru by také penzion důchodců měl umožnit alespoň nějaké využití pro veřejnost obce (kulturní místnost, restaurace, menší prodejna). 24
(poznámka: Zdá se, že také z psychologického hlediska není umístění zařízení pro důchodce vedle hřbitova příliš vhodné.) Ještě není rozhodnuto, zda bude obec penzion budovat sama nebo prodá pozemek zájemci, který zde penzion postaví a bude chtít provozovat. Z těchto důvodů a také podle požadavku ÚP jsou zatím v urbanistickém návrhu budovy penzionu zakresleny ve stávající půdorysné stopě bývalého statku, čárkovaně je vyznačeno možné prodloužení objektu stávající stodoly do původního půdorysu. Pozemek pro penzion je zvolen ve velikosti, která by měla vyhovovat pro různé možnosti jeho využití. Celková plocha je 3730 m2. Směrem k centrálnímu prostoru je navržena vyvýšená terasa, ukončená opěrnou vyrovnávací zdí pohledově provedenou z místního červeného pískovce. Terasa umožní venkovní posezení návštěvníků a hostů s atraktivními výhledy na střed obce. Hlavní přístup k objektu penzionu od centrálního prostranství je navržen širokým stupňovitým schodištěm, bezbariérový přístup je umožněn prodloužením oblouku současné pohodlné cesty ke kostelu. Nároží terasy směrem ke kostelu je umístěno v pomyslném středu oblouku přístupové cesty. (Na výkresu urbanistického návrhu je čárkovaně vyznačeno možné zvýraznění nároží kruhovou baštou.) Vyrovnávací zídky před budovami penzionu umožní oddělit plochu pozemku penzionu od veřejného centrálního prostranství, ale také toto prostranství jednoznačně urbanisticky vymezí a pohledově ukončí. Ve spojovací části větší z budov se předpokládá umístění vstupní haly se vchodem od přístupového schodiště a východem na zadní část pozemku s terénními úpravami. V přízemí by mohla být restaurace s kuchyní a na druhé straně vstupní haly sociální zařízení a pomocné provozy. V podkroví by vzhledem k předpokládané výšce sedlové střechy mohlo být umístěno ubytování ve dvou podlažích. Menší budova penzionu v samostatné vyvýšené poloze (stodola bývalého statku) může být využita jako dependance pro ubytování. Pokud budou budovy penzionu provedeny podle požadavku ÚP zhruba v půdorysu bývalého statku, jsou odhadnuty přibližně tyto kapacitní údaje: celková zastavěná plocha objekty 640 m2 celkový obestavěný prostor 5500 m3 ubytovací kapacita až 40 míst počet míst v restauraci 70 až 80 Příjezd na pozemek penzionu je navržen od obslužné komunikace ze západní strany, dopravní řešení uvnitř pozemku musí umožnit parkování vozidel návštěvníků a přístupy k různě výškově položeným budovám penzionu. Návrh uspořádání celého pozemku penzionu (vyznačený na výkresu urbanistického návrhu) je nutno považovat pouze jako směrný, jako ukázku možného řešení. Skutečné provedení stavby penzionu a úpravy jeho pozemku bude podle požadavků výsledného vlastníka a podle návrhu jeho projektanta.
25
UMÍSTĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO OBJEKTU OBCE Umístění nového hospodářského objektu - obecní garáže je navrženo podle požadavku obce, zahrnutého do zadání studie. Hospodářský objekt by měl obsahovat garáž pro techniku údržby (traktor, sněžný pluh, sekačky) a dodávkový automobil, dílenské a skladovací prostory a minimální sociální zařízení pro obsluhu. Objekt je umístěn na úzké volné ploše mezi pozemkem penzionu a ochranným pásmem VN. Ukončuje vyvýšenou terasu hospodářského dvora s příjezdem z nové obslužné komunikace ze západní strany. Zatravněná plocha pod vedením VN mezi hospodářským dvorem a parkovištěm u obslužné komunikace může být využita jako plocha potřebná k navážení sněhu odklizovaného z místních komunikací. (Voda z tajícího sněhu odtud může odtékat terénním rigolem až k propustku pod silnicí.) Hospodářský objekt obecní garáže připomíná navrhovaným protáhlým tvarem venkovskou stodolu, půdorys má cca 9 x 15 m. V čele obráceném k příjezdu budou velká garážová vrata, vedlejší vjezd a vstup do zadní části jsou možné z boční strany. Štít objektu obrácený do centrálního prostranství a navazující opěrné zídky hospodářské plochy jsou navrženy s obkladem z místního červeného pískovce a jsou pokračováním stejně provedených zídek terasy sousedícího penzionu. Štít obecní garáže se tak stane výrazným a potřebným urbanistickým prvkem uzavírajícím pohledově centrální prostranství v místě současné otevřené údolní proluky pod vedením VN. schematický pohled na štítovou zeď hospodářského objektu - obecní garáže:
26
ÚPRAVY OKOLÍ KOSTELA Pozemek kostela Andělů strážných je v ÚP zařazen do ploch OV - občanské vybavení, okolí kostela je zařazeno do ploch ZV - veřejná zeleň a plochy ZS - zeleň soukromá a vyhrazená.
PODMÍNKY ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚP Vidochov, odst. 2.2 Ochrana a rozvoj hodnot území – kulturní a civilizační hodnoty: - Je třeba zachovat odstup okolní zástavby od kostela, respektovat otevřenost prostoru při jeho jasném vymezení, zvýšit podíl veřejné zeleně a v soukromých zahradách upřednostnit výsadby původních dřevin.
ÚPRAVY POZEMKU KOSTELA Pozemky kolem kostela jsou ve vlastnictví římskokatolické farnosti a nejsou proto zařazeny do plochy území řešeného v územní studii. Úpravy zakreslené v urbanistickém návrhu jsou proto pouze doporučující. Hlavní doporučovanou úpravou je oprava (nebo spíše nové provedení) kamenného schodiště ve svahu pod kostelem. Schodiště vytváří důležitou urbanistickou osu, vedoucí od bočního vstupu do kostela k soše sv. Václava za silnicí. Navrácením tradičního přístupu by prostranství mezi kostelem a silnicí bylo výrazně zkultivováno. S opravou schodiště souvisí i zakreslené doplnění chodníků před boční stranou kostela. Plocha za druhou stranou kostela je nepříliš vhodně uzavřena souvislou řadou vysokých tújí, která vytváří jakousi další zeď kostela. Doporučuji proto prostor mezi ní a kostelem ponechat volný, jako novou přírodní kostelní loď pro klidový pobyt věřících.
ÚPRAVY OKOLÍ KOSTELA Územní plán zdůrazňuje nutnost odstupu okolní zástavby od kostela, aby zůstalo zachováno dominantní působení kostela v zástavbě i krajině obce. Aby nebyl narušen důležitý pohled na kostel hlavním příchodem od centrálního parkoviště, jsou travnaté plochy svahů podél příchodové cesty ponechány volné, bez terénních úprav a bez vysazování vzrostlé zeleně. Plochu za kostelem vymezuje ÚP pro veřejnou zeleň. Navrhované úpravy toto vymezení respektují a požadovaný pohledový odstup zástavby je dán možností umístění RD až za ochranným pásmem VN. Plocha veřejné zeleně by měla být parkově upravena a případně doplněna menšími skupinami vhodné vzrostlé zeleně. Proti vedlejšímu vstupu do kostela navrhuji umístění menší plochy pro meditativní posezení ve svahu nad kostelem, chráněné keřovou zelení. Ve spodní části upraveného parku je podél vnější strany řady tújí navržen chodník, který začíná obloukem od vstupní plochy před kostelem a pokračuje podél odvodňovacího rigolu k místní cestě ke hřišti. Tato trasa je již dnes často používána jako příchod ke hřišti z centrálního prostranství. Protože se jedná o významnou promenádní trasu centrálního území obce, je chodník navržen v šířce 2 m, povrchová úprava se předpokládá z betonové zámkové dlažby. 27
ÚPRAVY CENTRÁLNÍHO PROSTRANSTVÍ VÝZNAM MÍSTA PRO OBEC Centrální prostranství mezi kostelem a obecním úřadem je nejdůležitějším prostorem obce v přirozeném středu její zástavby. V současnosti je toto prostranství otevřené do krajiny, pohledově neuzavřené a urbanisticky neurčité. Jeho dnešní stav je podrobněji popsán v kapitole SOUČASNÝ STAV ÚZEMÍ. Význam centrálního prostranství pro urbanistickou strukturu obce je v ÚP nejlépe popsán v jeho odůvodnění: Odůvodnění územního plánu Vidochov, odst. g.3 Ochrana kulturních a civilizačních hodnot centrální veřejné prostranství s kostelem Andělů strážných ve Vidochově: Těžiště zachovalé urbanistické struktury Vidochova tvořené veřejným prostranstvím kolem kostela není výrazné, ale pro obraz obce mimořádně významné. Do budoucna je třeba zvýšit kvalitu tohoto prostoru zejména z estetického a funkčního hlediska. Je třeba zachovat odstup okolní zástavby od kostela, respektovat otevřenost prostoru ale zároveň i vytvořit jeho jasné vymezení, umožnit vyznění kostela sv. Andělů strážných v zástavbě i v krajině. K tomu je nutné na centrálním prostranství zvýšit podíl ploch veřejné zeleně, vymezené soukromé zahrady ponechat nezastavěné a upřednostnit v nich výsadby původních dřevin. Při obnově hospodářské usedlosti, jež se také v centrálním prostranství výrazně uplatňuje, je nutné co nejvíce respektovat její původní urbanistickou formu.
ZÁKLADNÍ URBANISTICKÝ ZÁMĚR Základním cílem urbanistické koncepce je zřetelné definování centrálního prostranství, jeho vymezení, pohledové uzavření a urbanistické ukončení. Urbanistický záměr ohraničení prostranství pásmem základního občanského vybavení je více popsán v kapitole UMÍSTĚNÍ STAVEB A PLOCH OV. Úpravy tohoto prostranství by měly obyvatelům obce nahradit chybějící náves, přirozený centrální shromažďovací prostor obcí, většinou obklopený okolní zástavbou.
KAMENNÉ OPĚRNÉ ZDI Nejvýraznějším prvkem uzavírajícím centrální prostranství jsou vedle vlastních objektů občanského vybavení také navrhované kamenné opěrné zdi a zídky jejich vyvýšených teras. Opěrné a vyrovnávací zídky jsou typické pro zástavbu obcí v této kopcovité krajině i pro okolní zástavbu Vidochova. Hrany opěrných zdí zřetelně urbanisticky vymezují plochu centrálního prostranství. Koruny zdí zároveň vytvářejí zábradlí teras a tím je zvýšena jejich čelní plocha, pohledově uzavírající prostranství. Předpokládám provedení opěrných zdí s nosnou betonovou konstrukcí a pohledovými plochami z kamenného obkladu. Vhodné by bylo užití místního červeného pískovce, zdi a zídky by tak navázaly na zídky kolem obecního úřadu a na zeď hřbitova ze stejného pískovce. Celé centrální prostranství by tak dostalo výrazně sjednocený charakter s typickou přírodní barevností podkrkonošské krajiny, kde je červená i zemina. 28
Kamenný obklad by měl být proveden z lomových pískovcových hranolů (haklíků), případně jen z pískovcových obkladových desek. Materiál může být získán z místních lomů (např. Kamenolom Javorka u Lázní Bělohrad) nebo třeba i z bouraček v okolí (např. i z bývalého statku). Odhad plošné výměry kamenného obkladu navržených opěrných zdí a zídek: 310 m2. (Do odhadu je započtena i čelní štítová zeď obecní garáže a opěrná zídka u dlážděné plochy.) Haklíkové zdivo z červeného pískovce:
V případě nečekané materiálové nouze (všechny lomy na červený pískovec zavřeny, demolice nikde žádné) je možné připustit náhradu jiným pískovcem a v nejméně vhodném případě i provedení z betonových bloků napodobujících pískovec (např. betonárka Kamenný svět Jičín). V těchto náhradních případech by však již centrální prostranství ztratilo navrhovaný sjednocený výraz.
DLÁŽDĚNÁ PLOCHA Současné centrální prostranství nemá plochu, která by umožnila základní funkci každé návsi či náměstíčka - možnost shromažďování obyvatel. Hlavně pro tento účel je navržena dlážděná plocha ve středu území za stávajícím parkovištěm. Plocha je vyrovnána zahloubením do svahu a má lichoběžníkový tvar. Z východní strany je ukončená ve směru navazujícím na hranu parkoviště a cesty ke kostelu, západní strana je kolmá k obrubníku parkoviště. Plocha je rozdělená do dvou výškových úrovní. Větší jižní část u parkoviště je určena pro základní shromažďovací funkci, menší vyvýšená část je zamýšlena jako odpočinková s možností posezení pod vyrovnávací zídkou. Zídka by měla mít stejné provedení jako kamenné opěrné zdi ukončující prostranství, bude však postavena pouze do výšky terénu nad ní. Pro dlážděnou plochu je zamýšleno víceúčelové využití. Může sloužit pro shromáždění obyvatel při událostech důležitých pro život obce, pro akce svolávané sousedícím obecním úřadem, pro pořádání trhů, poutí a jiných slavností nebo jen pro různá sousedská setkávání. Mohou sem zajíždět pojízdné prodejny a jiné atrakce nebo tady mohou postavit své stánky různí prodejci. 29
Pracovně tuto plochu nazývám „Horáčkovo náměstí“ (a myslím, že by jí tento název slušel i do budoucna). Z dlážděné plochy by se mělo stát jakési srdce života obce, odtud vedou jako tepny cesty k nejdůležitějším cílům obyvatel: ke kostelu, do hospody, na obecní úřad, ke hřišti i na hřbitov. A odtud se také obyvatelé rozcházejí do svých domovů v okolní zástavbě. Horní část plochy je určena pro sousedská posezení a jako místo různých debat a setkání. Je proto opatřena lavicemi se stolky, které navrhuji ochránit před nepohodou lehkým zastřešením, vykonzolovaným z vyrovnávací zídky. Zároveň to však může být místo zastavení procházejících nebo projíždějících turistů, u plochy by proto měla být umístěna turistická informační tabule. Turisté zde mohou u stolků pojíst svá občerstvení a přitom být seznámeni se zajímavostmi obce a kraje. Tři schodišťové stupně rozdělující dlážděnou plochu budou pravděpodobně také využívány pro neformální posedávání dětí a mládeže. Dlážděná plocha „Horáčkova náměstí“ je oddělena od obslužné komunikace záhonem se skupinou vzrostlých keřů. Před nimi jsou na okraji plochy umístěny lavičky pro krátké posezení. (poznámka: Velikost navrhované dlážděné plochy je zvolena pocitově, urbanistickým odhadem. Pokud prokáže plocha v životě obce své oprávnění, bude využívána a vznikne potřeba jejího rozšíření, může být zvětšena právě o plochu oddělujícího záhonu.) Půlkruhový záhon při parkovišti je na ploše umístěn vynuceně, navrhuji na něm osadit okrasné keře, které alespoň částečně zakryjí nevhodné skříně elektro. Zároveň by jejich bílá nápadná barva mohla být utlumena např. šedým nátěrem. (poznámka: Vhodnější úpravou by bylo přesunutí skříní elektro do sousedního trávníku, bylo by ale pro obec dost nákladné.) Z dlážděné plochy je veden krátký spojovací chodník k obslužné komunikaci před obecním úřadem ohraničený nízkou zídkou se zábradlím nad hranou stávajícího propustku. Lavičky, lavice i stolky na celém centrálním prostranství by měly být bytelné, předpokládám provedení z masivních dřevěných fošen upevněných k betonovým podstavcům. Konzolová konstrukce přístřešku nad posezením v horní části plochy může být provedena z dřevěných nosníků, případně z uzavřených ocelových profilů, stojiny budou ukotveny do vyrovnávací zídky, zastřešení by mohlo být z průhledného polykarbonátu. Dlažbu plochy předpokládám kamennou, nejlépe také z místního červeného pískovce. Dlažba může být provedena jako nepravidelná ze štípaných pískovcových desek různého tvaru (dlažba anglická) nebo jako dlažba z řezaných pískovcových desek sestavená z několika formátů (dlažba římská). Stejně jako u kamenného obkladu opěrných zdí je možné také u dlažby v odůvodněných případech připustit náhradu jiným pískovcem a jako nejméně vhodnou náhradu betonovými výrobky napodobujícími pískovcový povrch. 30
pískovcová dlažba anglická:
pískovcová dlažba římská:
SCHODIŠTĚ K PENZIONU Schodiště stoupající od dlážděné plochy „Horáčkova náměstí“ ke vstupu do penzionu s restaurací je výrazným urbanistickým prvkem úprav centrálního prostranství. Je navrženo v důstojné šířce 3,5 m (stejné jako je šířka stávající cesty ke kostelu), s mírně zalomenou trasou podle směru výstupu. Pro usazení do současného svahu je děleno postupnými podestami – odpočívadly, které usnadňují pohodlný výstup. Střední podesta je delší, protože se k ní připojuje cesta do parku. Schodiště by z důvodů urbanistického sjednocení výrazu prostranství mělo mít stejný povrch jako centrální dlážděná plocha. I tady se dá předpokládat, že bude vedle přístupové funkce sloužit hlavně v letních měsících i pro posedávání na schodech s výhledem na centrální plochu. (V souvislosti s římskou dlažbou mne napadá s notnou nadsázkou přirovnání ke Španělským schodům v Římě.) 31
„KOUZELNÁ“ ZAHRADA Nejnižší místo celého centrálního prostranství za dlážděnou plochou je vyspádováno do propustku pro odvedení dešťových vod do potoka na druhé straně silnice. Původně jsem v tomto místě zamýšlel založit jezírko či rybníček jako obvyklý prvek venkovských návsí. Zastupitelé obce však toto využití odmítli hlavně z praktických důvodů. Jako druhý pokus doporučuji tuto terénní prohlubeň využít pro vytvoření jakési barevné „kouzelné“ zahrady. Základ by měly tvořit různobarevné mrazuvzdorné okrasné trávy - ozdobnice, které mění barvy v průběhu roku a jsou krásné a tajemné i v zimě. Doplněné mohou být výrazně kvetoucími trvalkami a vřesy, osázenými do různě barevných skupin kolem kameny upraveného přírodního koryta. Tuto barevnou zahradní mísu by mohly lemovat skupiny velkých kamenů doplněné barevnými keři, které také mění svou barevnost během roku nebo mají barevné plody. „Kouzelná“ zahrada by se měla stát šperkem celého prostranství. Aby tak mohla působit, měl by její návrh být odborně proveden zahradním architektem. ilustrativní příklady:
32
STOŽÁROVÁ TRAFOSTANICE Uprostřed centrálního prostranství stojí stožárová trafostanice vrchního vedení VN, provozovatelem je ČEZ Distribuce Děčín. O nutnosti zachování vrchního vedení VN i koncové trafostanice jsem psal už v kapitole PROBLÉMY ÚZEMÍ. Doporučuji proto úpravu trafostanice v duchu “když už, tak už“. Tedy, když už tu musí stožár trafostanice zůstat, využít ho jako výrazný osobitý technicistní poutač centrálního prostoru, strážící ústřední plochu „Horáčkova náměstí“. Navrhuji po dohodě s provozovatelem opatřit technickou příhradovou konstrukci nátěrem výraznou signální barvou (nejlépe červenou) a krabice trafa a rozvodny naopak potlačit šedým nátěrem. A pokud to bezpečnostní předpisy provozovatele umožní, umístit na stožár směrem k ústřední ploše velké hodiny, jako náhradu věžních hodin obvyklých na návsích či náměstích.
VEŘEJNÁ ZELEŇ - PARK Plochu zeleně za stožárem trafostanice pod opěrnými zdmi penzionu a obecní garáže navrhuji využít jako oddechovou klidovou část veřejného prostranství s parkovou úpravou. Územím prochází v oblouku sledujícím vrstevnici svahu pod skupinou vzrostlých stromů parková cesta spojující obslužnou komunikaci u hřbitova se střední podestou schodiště k penzionu. Podél obvodových kamenných zdí doporučuji doplnit skupiny vzrostlé stromové i keřovité zeleně a mezi nimi umístit odpočinková místa s posezením na lavičkách. Při těchto místech by mohla být provedena i zařízení pro hry malých dětí (pískoviště, prolézačky). Případná dětská zařízení by ale neměla mít obvyklé vybarvení pouťových atrakcí, měla by být vyrobena z přírodního dřeva ve stylu ostatního vybavení parku. (poznámka: Dětská zařízení doporučuji umisťovat uváženě, nejedná se o dětské hřiště v městském sídlišti, kde děti nemají jiné místo pro hry. Tady půjdou maminky s dětmi na vycházku spíše do hodnotné okolní krajiny a také pro starší děti budou robinzonádní zákoutí okolní přírody větším lákadlem, než uměle vytvořená zařízení. Různá zařízení pro pohybové a sportovní vyžití by také měla být umístěna na volných plochách u hřiště za centrálním prostranstvím.)
VEŘEJNÁ ZELEŇ - VOLNÁ PLOCHA Travnatý svah pod navrhovanou kamennou opěrnou zdí terasy penzionu až k přístupové cestě ke kostelu je podle požadavku ÚP ponechána volná. (Viz kapitola ÚPRAVY OKOLÍ KOSTELA.) Zůstane tak zachován pohledově nerušený příchod ke kostelu od centrálního parkoviště (jakési vstupní antré). Tomuto účelu také napomáhá i navržená opěrná zeď, která přímo navádí pohled směrem ke kostelu. Plocha svahu by měla být upravena jako volná travnatá plocha - louka. Případné doplnění o drobnou keřovitou zeleň by mělo být provedeno zahradnicky uváženě ve skupinách nerušících pohled ke kostelu, nikoli nahodilým rozmístěním ve svahu. To ostatně platí i pro ostatní volné plochy veřejné zeleně na centrálním prostranství.
33
1000 M2 VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ POŽADAVKY A VYMEZENÍ Územní plán Vidochov, odst. 3.2 Vymezení zastavitelných ploch - lokality ZB3 a ZB4: - územní studií bude prověřeno umístění veřejného prostranství o rozloze min. 1000 m2 pro základní vybavenost lokalit ZB3 a ZB4, přičemž do této rozlohy nelze započítat plochy komunikací Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, §7 (2): - Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, §34: - Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
ZOHLEDNĚNÍ POŽADAVKU Územní plán požaduje umístění veřejného prostranství o rozloze 1000 m2 pro obytné lokality ZB3 a ZB4. V odůvodnění územního plánu je upozornění, že již ověřovací studie tento požadavek nezohlednila, i když je dán obecně závazným předpisem (vyhl. č. 501/2006 Sb.). Citovaná vyhláška však stanovuje, že pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení je nutné vymezit s touto zastavitelnou plochou související plochu veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2. Již z prvního pohledu na výkres urbanistického návrhu této územní studie je zřejmé, že se zastavitelnou plochou obytných lokalit ZB3 a ZB4 (dohromady cca 2,1 ha) bezprostředně souvisí množství ploch veřejných prostranství (veřejná zeleň, park, hřiště, centrální prostranství a hlavně veřejně přístupné okolní louky a sady) o výměře mnohonásobně větší, než je požadovaných 1000 m2. (poznámka: Uváděný požadavek byl do vyhlášky č. 501/2006 Sb. doplněn změnou z roku 2009, která byla vyvolána vznikajícími rozsáhlými plochami monofunkční rodinné satelitní zástavby, kde byly plochy rozparcelovány developery bez ponechání jakéhokoli veřejného prostranství pro setkávání, hry dětí a jiné aktivity obyvatel. Z tohoto hlediska se zdá, že uplatňovat požadavek vyhlášky pro malou skupinu venkovské obytné zástavby obklopené volnou krajinou trochu postrádá smysl.)
34
VÝKAZ PLOCH výměry v m2
navrhované plochy pozemky RD
21.070
pozemky OV
4.230
plochy komunikací
3.580
plochy chodníků a cest
1.370
veřejná zeleň
6.350
řešené území celkem
RD 01 - 10 (lokalita ZB4) RD 11 - 13 (lokalita ZB3) penzion s restaurací hospodářský objekt vozovky parkoviště centrální dlážděná plocha schodiště k penzionu doplnění cesty k penzionu ostatní chodníky parkové cesty
15.560 5.510 3.730 500 2.900 680 350 90 40 700 190
36.600
NÁVRH REGULATIVŮ ZÁSTAVBY rekapitulace (více viz kapitola KONCEPCE ZÁSTAVBY OBYTNÝCH LOKALIT) umístění RD na pozemcích: - minimální vzdálenost RD (garáže RD) od příjezdové hranice pozemku = 6 m - nepřípustnost vytváření stavebních čar zástavby - požadavek nepravidelné zástavby - nepřípustnost opakování stejných typů RD - požadavek rozmanitosti zástavby - orientace domů a směru střešních hřebenů není stanovena - nepřípustnost vytváření širokých lavic vyrovnávajících terén pro usazení RD do svahu, požadavek přirozeného usazení RD do terénu výšková regulace zástavby (podlažnost): - v nejvyšším místě usazení do terénu: max. 2 podlaží (1 NP a 1 obytné podkroví) - v nejnižším místě usazení do terénu: max. 3 podlaží (1 ob. PP, 1NP a 1 ob. podkroví) - nepřípustnost umisťování přízemních RD (bungalovů) tvarová regulace zástavby: - požadavek užití sedlových střech, min. sklon = 350 (v odůvodněných případech architektonického řešení lze připustit sestavu pultových střech se stejným min. sklonem) oplocení pozemků: - nepřípustnost neprůhledného oplocení (včetně vysokých živých plotů) barevnost zástavby: - požadavek přirozené přírodní barevnosti omítek, režného zdiva a dřevěných obkladů - doporučená barevnost střešní krytiny ve škále od tmavošedé do cihlově červené - nepřípustnost nepřirozené chemické barevnosti umělých plastových omítek a nátěrů 35
PRACOVNÍ SKICY - zákresy do panoramatických fotografií
pohled od parkoviště
pohled od kostela
pohled ze hřbitova 36
pohled od obecního úřadu
pohled z chodníku od hřiště pohled z cesty ke hřišti
37
ELEKTROROZVODY Rozvody NN V nově navrženém území pro výstavby rodinných domů budou instalovány nové rozvody NN pro napájení jednotlivých objektů. Na hranici pozemků budou instalovány přípojkové skříně v pilířích. Napájení přípojkových skříní bude provedeno z rekonstruované transformátorové stanice u parku. Rozvody budou provedeny zemním kabelem AYKY uloženém podél komunikací, které budou smyčkovány do jednotlivých přípojkových skříní. Z přípojkových skříní budou napojeny elektroměrové rozvaděče umístěné na hranici pozemku na volně přístupném místě – přístup pracovníků ČEZ. V lokalitě bude umístěno 13 rodinných domů a penzion. U 7 rodinných domů (typ A) se předpokládá vytápění a ohřev TUV pomocí tuhých paliv, vaření a letní ohřev TUV pomocí elektrické energie s celkovým soudobým příkonem 11kW. U 6 rodinných domů (typ B) se předpokládá vytápění, ohřev TUV a vaření pomocí elektrické energie – elektrický přímotopný kotel, či tepelné čerpadlo s elektrickým dohřevem s celkovým soudobým příkonem 18kW. Pro rodinné domy se předpokládá soudobost spotřeby elektrické energie 0,42. Tímto koeficientem je snížen celkový soudobý příkon lokality RD. U penzionu pro 40 lůžek s restaurací se předpokládá vytápění pomocí elektrické energie – elektrický přímotopný kotel, či tepelné čerpadlo s elektrickým dohřevem a vaření v restauraci elektrickou energií. Příkon penzionu se odhaduje na 30kW, příkon restaurace na 70kW a příkon topení na 70kW. Při soudobosti 0,7 je celkový předpokládaný příkon penzionu 120kW. Napěťová soustava: 3-PEN, 50Hz, 230/400V, TN-C Energetická bilance: Instalovaný příkon nových svítidel Rodinný dům A (topení pevnými palivy) 11kW Rodinný dům B (topení elektrickou energií) 18kW Soudobost pro 13 RD (77+108) / 0,42 Penzion (ubytování + restaurace) 120kW Celkový soudobý příkon lokality (77,7+120.0)
7 RD 6 RD β 0,42 1 objekt
= 77kW = 108kW =77,7kW = 120kW =197,7kW
38
Veřejné osvětlení V nově navrženém území pro výstavby rodinných domů a v okolí kostela bude instalováno nové veřejné osvětlení. Podél komunikací jsou navržena silniční svítidla na stožárech výšky 6m, podél pěších uliček a parku jsou navržena parková svítidla na stožárech výšky 5m. Napájení veřejného osvětlení bude provedeno ze stávajícího rozvaděče RVO u parkoviště, jako záloha budou rozvody smyčkou napojeny na stávající osvětlovací stožár u kostela. Rozvody budou provedeny zemním kabelem CYKY. Kabely budou uloženy v chráničkách ve výkopech podél komunikace v hloubce 80cm, pod komunikací v hloubce 120cm. Napěťová soustava: 3-PEN, 50Hz, 230/400V, TN-C 1+PE+N, 50Hz, 230/400V, TN-S Energetická bilance: Instalovaný příkon nových svítidel Typ A 1x70W 16 ks =1120W Typ B 1x50W 13 ks = 650W Celkový příkon VO
=1,77kW
Při průměrném provozu 365dní x 11,2hod denně je předpokládaná roční spotřeba 7.235kWh/rok.
Liberec, leden 2014
Martin Müller
39
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Investor
:
Projektant
:
Projekt. stupeň Část Zakázka číslo
: : :
Obec Vidochov Vidochov 94, 509 01 Nová Paka Ing. František Kujan Koželužská 385, 582 66 Krucemburk Územní studie Vodní hospodářství 280.00/13
Soubor
:
280_Vidochov - vodní hospodářství
0.
Obsah
0.
Obsah .....................................................................................................................................40
1.
Úvod .......................................................................................................................................41
2.
Přehled výchozích podkladů ....................................................................................................41
3.
Technické řešení zásobování vodou a odvádění odpadních vod ..............................................41 3.1
Popis stávajícího stavu ......................................................................................................41
3.2
Zásady pro navrhované řešení ...........................................................................................41
3.3
Zásobování pitnou vodou ...................................................................................................42
3.4
Zásobování požární vodou.................................................................................................42
3.5
Odvedení odpadních vod splaškových ...............................................................................42
3.6
Odvedení odpadních vod srážkových ze střech a komunikací ............................................42
4.
5.
Hydrotechnické výpočty...........................................................................................................43 4.1.
Předběžný výpočet potřeby vody a bilance odpadních vod .................................................43
4.2.
Komentář k bilanci dešťových vod ......................................................................................44 Závěr ......................................................................................................................................44
40
1.
Úvod Cílem této části studie je základní posouzení zájmového území určeného pro výstavbu 13 domů určených k bydlení doplněných o penzion s cca 40 lůžky, a to zejména z hlediska vodního hospodářství. V současné době není zájmové území využíváno vyjma zemědělského hospodaření. Dostupnost území je zajištěna prostřednictvím stávajícího komunikačního systému obce Vidochov.
2.
Přehled výchozích podkladů Pro zpracování studie byly použity následující podklady: zadání objednatele včetně koncepčního návrhu dopravního řešení v daném území (autor: Ing. arch. Vlastislav Kaut – leden 2014) snímek pozemkové mapy v měřítku 1:2880 polohopisný a výškopisný popis terénu v zájmovém území včetně informativního zákresu stávajících podzemních zařízení a inženýrských sítí na základě informací jednotlivých správců rekognoskace území jednání vedená v průběhu zpracování studie s upřesňujícími požadavky objednatele a investora hydrogeologický průzkum pro vyhledání a návrh vodního zdroje (zpracovatel: Hydrogeologie Pardubice, s.r.o. – červenec 2013) vyjádření DOSS, fyzických a právnických osob dotčených stavbou (pokud byla vydána) příslušné ČSN a odborná literatura
3.
Technické řešení zásobování vodou a odvádění odpadních vod
3.1
Popis stávajícího stavu Zájmové území je v současné době využíváno převážně pro zemědělské hospodaření – sečené louky navazující v jižní části na zpevněné účelové plochy a silnici III – 28421. V obci není vybudována soustavná kanalizační síť, zásobování pitnou vodou je realizované z jednotlivých studní situovaných poblíž nemovitostí. Obcí protéká vodoteč místního významu, která je pravým přítokem Zlatnice.
3.2
Zásady pro navrhované řešení Kanalizace Pro odkanalizování zájmového území je navržena jednotná kanalizace s předpokládaným napojením na místní vodoteč. Likvidace splaškových vod bude prováděna přímo u jednotlivých nemovitostí v biologických septicích doplněných o biologické dočišťovací filtry. Přepady předčištěných vod budou svedeny do přípojkových šachet umístěných na pozemcích vlastníků ve vzdálenosti cca do 3,0 m od oplocení. Z přípojkových šachet navrhujeme připojení do stok jednotné kanalizace krátkými kanalizačními přípojkami profilu DN 150, u penzionu pak profilem DN 200. Všechny přípojky budou zaústěny přes originální odbočovací kusy. Každá nemovitost bude vybavena pouze jedním napojovacím bodem. Dešťové vody budou přednostně likvidovány na pozemcích jednotlivých vlastníků. Vodovod Zásobování pitnou vodou je uvažováno z nového vodního zdroje. V rámci přípravných prací zajistil investor hydrogeologický průzkum pro vyhledání a návrh vodního zdroje. Napojení jednotlivých nemovitostí bude řešeno samostatnými přípojkami přes navrtávací pas, které budou ukončeny na jednotlivých pozemcích vodoměrnými šachtami osazenými fakturačními vodoměry dle standardů provozovatele vodovodu.
41
3.3 Zásobování pitnou vodou Zdrojem pitné vody by měla být vrtaná studna na pozemkové parcele č. 354/1 v katastrálním území Vidochov s následujícími parametry:
navržená hloubka vrtané studny ............................... cca 60 m pod terénem
technologie odvrtu ...................... rotační příklep se vzduchovým výplachem
doporučený průměr odvrtu ............................................. 254 / 245 / 219 mm
doporučená výstroj vrtu ............................................... PVC-U 160 / 6,5 mm
předpokládaná vydatnost vrtu ........................................................... 0,5 l.s-1
(atest)
Na jednom z vytyčených míst je nutné provést průzkumný hydrogeologický vrt s parametry budoucí studny. Na vrtu provést hydrodynamické zkoušky (čerpací a stoupací zkouška) pro zjištění využitelné vydatnosti a dosahu jímacího účinku a analýzu vody pro zjištění kvality podzemní vody. Průzkumem bude ověřena správnost navrženého technického řešení a předpokládaného rozsahu jímání podzemní vody. Průzkumný vrt bude možno v případě příznivých výsledků průzkumu aktivovat jako vodní dílo následným vodoprávním řízením. Pro zajištění dostatečného množství pitné vody by měla být následně realizována akumulace o 3 obsahu cca 40 – 50 m . Zásobování zájmového území pitnou vodou bude zajištěno novými rozvodnými řady z tlakových trubek PE dn 90 mm. Trasy jednotlivých řadů doporučujeme provést v souběhu s navrženými kanalizačními stokami v osové vzdálenosti cca 1,0 m. Trasa přívodu od studny respektive akumulace bude upřesněna až po dokončení hydrogeologického průzkumu. Materiál:
potrubí z PE dn 90 mm armatury
-
délka cca 800 m výrobní program HAWLE
3.4 Zásobování požární vodou Okruhová vodovodní síť z PE profilu dn 90 mm umožňuje osazení požárních hydrantů DN 80, které budou využívány i pro provozní účely pro odkalení a odvzdušnění jednotlivých řadů. Podrobné řešení a stanovení počtu hydrantů bude předmětem požárně bezpečnostního řešení stavby v rámci dalších stupňů projektové dokumentace.
3.5 Odvedení odpadních vod splaškových Odvedení předčištěných splaškových odpadních vod je navrženo soustavou uličních stok profilu DN 300 s napojením do vodoteče místního významu. Trasy jednotlivých stok jsou navrženy převážně ve veřejně přístupných komunikacích a zpevněných plochách tak, aby bylo možné zajistit řádný provoz kanalizační sítě s využitím dostupných mechanizačních prostředků. Materiál: kanalizační trubky plastové DN 300 / SN 10 cca 730 m kanalizační šachty DN 1000 celoprefabrikované cca 26 kpl. (kyneta a nástupnice z kameniny nebo čediče, poklop litinový se zajištěním)
3.6 Odvedení odpadních vod srážkových ze střech a komunikací Srážkové odpadní vody ze střech jednotlivých nemovitostí budou podchyceny střešními vtoky a přednostně likvidovány přímo na jednotlivých pozemcích. Odvodnění komunikací je řešeno v rámci dopravního řešení uceleným návrhem uličních vpustí vybavených kalovými koši pro zachycení plovoucích nečistot a splachů. Tyto vpusti budou opět připojovány krátkými kanalizačními přípojkami DN 150 do předem připravených odboček na jednotlivých stokách jednotné kanalizace. Pro podchycení případných dešťových přívalů z úvozových cest jsou navrženy tři záchytné žlaby zakryté litinovými mřížemi s napojením na jednotnou kanalizaci.
42
4.
Hydrotechnické výpočty
4.1.
Předběžný výpočet potřeby vody a bilance odpadních vod Pro výpočet potřeby pitné vody byly použity reálné spotřeby dle provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu upravené pro účely návrhu nového vodního zdroje na 120 l.os-1.den-1. V zájmovém území má být v cílovém roce vybudováno 13 rodinných domů, penzion s kapacitou do 45 lůžek a technický objekt obce se základním sociálním vybavením. Pro předběžné výpočty bylo uvažováno s následujícími vstupy:
Předpokládaná potřeba pitné vody Počet osob v rodinných domech
1
Specifická potřeba pitné vody
13 * 4
52
120
120
52 * 120 *0,001
6,240
l / os.den 3
Potřeba pitné vody
m / den
Pohostinské zařízení s ubytováním
l / lůžko.den
Mezisoučet
45 * 150
6,750
3
6,240 + 6,750
12,990
3
m / den
Maximální denní potřeba vody Qd
m / den
12,990 * 1,35
17,536
Maximální hodinová potřeba vody Qh
m3 / hod
17,536 / 24 * 1,80
1,315
1,315 / 3,6
0,365
12,990 * 365
4 741,35
l/s m3 / rok
Potřeba pitné vody
Produkce splaškových vod m3 / den
Produkce denní
3
Produkce měsíční Produkce roční
12,990
m / měsíc
12,990 * 30
389,700
m3 / rok
12,900 * 365
4 741,35
Množství dešťových vod Druh plochy
plocha / m2/
odtokový součinitel
Redukovaná plocha (m2) (plocha * odtokový součinitel)
A – střechy
2 779
0,90
2 501,1
A – komunikace (živice)
2 900
0,90
2 610,0
B
3 053
0,40
1 221,2
C
38 756
0,05
1 937,8
Součet redukovaných ploch (m2) :
8 270,1
Dlouhodobý srážkový úhrn - předpoklad ( mm/rok) : Roční množství srážkových vod (m3) = součet redukovaných ploch (m2) * dlouhodobý srážkový úhrn (m/rok)
800,0
Q = 6 616 m3/rok
43
Odtokový součinitel: Plocha A – zastavěné plochy a těžce propustné plochy v případě možnosti odtoku do kanalizace…………………0,9 Plocha B – lehce propustné zpevněné plochy v případě možnosti odtoku do kanalizace…………………0,4 Plocha C – plochy kryté vegetací v případě možnosti odtoku do kanalizace…………………0,05
4.2.
Komentář k bilanci dešťových vod Zájmové území představuje z hlediska vodního hospodářství plochu o rozloze cca 3,58 ha, při zohlednění ovlivnění zájmového území částí pozemku nad zájmovým územím pak činí celková plocha cca 4,75 ha. Při návrhové srážce 150 l.s-1.ha-1 činí okamžitý odtok cca 35,6 l.s-1. Při zohlednění stávající zástavby lze předpokládat navýšení okamžitého odtoku na celkových cca 45,0 l.s-1. Příčinek -1 způsobený navrhovanou zástavbou tedy činí cca 79,0 l.s . Pro odvedení tohoto množství dešťových vod je proto uvažováno s využitím koryta stávající vodoteče.
5.
Závěr Návrh zásobování zájmového území pitnou vodou a následného odvádění odpadních vod respektuje požadavky objednatele. Vodovodní řady jsou navrženy z tlakových trubek PE dn 90 mm, armatury pak z výrobního programu HAWLE. Celková délka řadů cca 800 m. Pro návrh kanalizace byl zaveden předpoklad rozmístění domů určených pro bydlení – viz urbanistický návrh. Průměrná hloubka kanalizace potom činí vzhledem k výškopisnému popisu terénu cca 2,0 – 2,2 m, což umožňuje provedení křížení s ostatními sítěmi. Jednotná kanalizace je navržena z kanalizačních trubek plastových PP/SN10 profilu DN 300. Celková délka jednotné kanalizace dosahuje cca 730 m. Ve všech směrových a výškových lomech jsou navrženy celoprefabrikované kanalizační šachty s kynetou a nástupnicí z čediče (kameniny), pro vstupní část budou použity prefabrikáty s těsnícím profilem z mikroporézní EPDM pryže. Uzavření šachet poklopy DN 600, třída D400 (dle ČSN – EN 124) z tvárné litiny, vybavení kloubem a automatickým zajištěním pružnou západkou, tlumící vložkou z kompozitních materiálů zajišťující bezhlučný provoz. Pro další stupeň projektové dokumentace je nutné zajistit: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)
Projekt hydrogeologického průzkumu pro návrh vodního zdroje a následně konkrétní návrh technický návrh vodního zdroje. Realizaci vodního zdroje respektive vodního díla. Upřesnit návrh akumulace včetně přívodního řadu do spotřebiště. Rozpracování podrobného technického návrhu komunikací a zpevněných ploch. Doměření polohopisu a výškopisu pro technický návrh vyústních objektů. Prověření kapacity zatrubnění vodoteče pod silnicí III. třídy. Kontrolu stavebně-technického stavu stávajících podzemních vedení a inženýrských sítí, které mohou ovlivnit definitivní návrh na vodoteč. Aktualizaci požadavků navazujících profesí. V rozpracovanosti projednání technického návrhu se správcem vodního toku (Povodí Labe).
Krucemburk, únor 2014
Ing. František Kujan
44
