Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí"

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí"

Svatý Kopeček Poutní místo

GPS poloha: 49°37'49.94"N 17°20'33.69"E

Svatý Kopeček je velice pěkným a oblíbeným poutním a výletním místem a naleznete jej kousíček za Olomoucí. Stojí zde barokní poutní chrám Navštívení Panny Marie, který je významnou dominantou olomoucka. Místo je rodištěm malíře Karla Svolinského. A ještě jedna zajímavost na závěr - navštívíteli tohle půvabné místo s dětmi, máte příležitost jim ukázat mnoho vzácných druhů zvířat v místní zoologické zahradě. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svaty-kopecek

ARCIBISKUPSKÝ PALÁC V OLOMOUCI Zámek

GPS poloha: 49°35'44.59"N 17°15'39.17"E

Arcibiskupský palác je od svého vzniku až do současnosti sídelní rezidencí olomouckých biskupů a arcibiskupů (od roku 1777). Původní renesanční palác v místě dnešní rezidence začal budovat olomoucký biskup Stanislav Thurzo na počátku 16. století. Tento palác byl vážně poškozen během třicetileté války za švédské okupace Olomouce a požárem v r. 1661. Biskup Karel II. LichtensteinCastelcorn proto nechal rezidenci v letech 1664- 1669 přestavět v barokním slohu a výrazně rozšířit. O významu a architektonické kvalitě objektu svědčí mimo jiné to, že projekt vypracovali a stavbu řídili císařští architekti Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Dnešní podobu pak objekt získal na počátku 20. století, díky přestavbě po požáru, který budovu postihl v r. 1904. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Arcibiskupská rezidence je významným příkladem barokní palácové architektury na Moravě. Dvoupatrová budova s bohatě zdobeným neobarokním průčelím a trojicí barokních portálů je dispozičně uspořádána kolem dvou uzavřených nádvoří. V interiéru paláce je dochovaná řada místností s bohatou uměleckou výzdobou vznikající postupně od 2. poloviny 17. století do počátku 20. století. Veřejnosti je zpřístupněn jeden prohlídkový okruh, který zahrnuje HISTORICKÉ REPREZENTAČNÍ SÁLY ARCIBISKUPSKÉHO PALÁCE situované v prvním patře západního Křídla. Jedná se o 5 sálů, knihovnu, kabinet a také místnost pro krátkodobé výstavy. Interiéry mají dochovanou bohatou rokokovou, empírovou a neobarokní výzdobu a jsou vybaveny dobovým mobiliářem. Právě tyto místnosti jsou spjaty s nejvýznamnějšími událostmi, které se v budově odehrály. Jednalo se především o návštěvy významných osobností a státníků: králů, císařů a prezidentů. Jako například císařovny Marie Terezie, císaře Františka Josefa I. a dalších německých a rakouských císařů, československých prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše a dalších významných osobností. Arcibiskupský palác navštívil v r. 1995 také papež Jan Pavel II. Arcibiskupská rezidence v Olomouci se v letech 1848- 1849 dokonce stala dočasně sídlem rakouského panovnického dvora, dne 2. prosince 1848 zde nastoupil na trůn František Josef I. Před bitvou u Slavkova v r. 1805 se zde setkali rakouský císař František I. a ruský car Alexander I. Odehráli se zde další významné události středoevropských dějin (tzv. Olomoucké punktace aj.). Autor článku: Petr Fojtík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arcibiskupsky-palac-v-olomouci

Plané loučky Rezervace

GPS poloha: 49°37'19.41"N 17°13'55.46"E

Mokřadní území v údolní nivě řeky Moravy s vlhkými loukami, Rákosinami a tůněmi. Nejcennější je na malé ploše přítomná nesmírně pestrá mozaika různých typů stanovišť a na ně vázaných rostlin a živočichů. V periodických tůních žije vzácný korýš škeblovka (Lynceus brachyurus), která je z území Moravy známá pouze z Planých louček. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plane-loucky

U bílých hlin Přírodní památka

GPS poloha: 49°31'30.88"N 17°19'46.37"E

Přírodní památka(PP)(0,19ha) v blízkosti obce Krčmaň. Předmětem ochrany je travnatá step na mírně svažitém terénu jako pozůstatek původní teplomilné vegetace svýskytem ohrožených druhů rostlin (podobně jako v nedaleké „PP U strejčkova lomu"). K typickým zdejším druhům patří například hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvozdík Kartouzek (Dianthus carthusianorum), len žlutý (Linum flavum), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), máčka ladní (Eryngium campestre) a vstavač trojzubý (Orchis tridentata), pro který zde probíhá záchranný program na posílení populace. Ze zvířeny jsou zajímavé hlavně saranče modrokřídlá (Oedipoda coerulescens), modrásek vikvicový (Polyommatus coridon) a vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerae). Krajem PP prochází zelná tur. trasa mezi Grygovem a Krčmani. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/u-bilych-hlin

U Strejčkova lomu Přírodní památka

GPS poloha: 49°31'24.68"N 17°19'35.29"E

Přírodní památka (3,44 ha) mezi obcemi Grygov a Krčmaň na Olomoucku. Chrání starý vápencový lom a zejména jeho okolí - xerotermní rostlinná společenstva s výskytem teplomilných druhů rostlin i živočichů na podloží devonských vápenců. Hlavním předmětem ochrany této přírodní památky je jedna z největších populací koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) na Moravě,čítající v roce 2000 až 3570 trsů. Díky této rostlině byla lokalita zařazena do programu NATURA 2000. Z dalších rostlin se zde setkáme Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" např. se lnem žlutým, hořcem brvitým, bělozářkou větevnatou, hvězdnicí chlumní nebo hvězdnicí zlatovláskem a vstavačem trojzubým (Orchis tridentata), pro který zde probíhá záchranný program na posílení populace. Nachází se zde i zajímavá fauna a to především bezobratlých živočichů. Vyskytují se zde vzácní motýli jako kukléřka hvězdnicová (Cuculia asteris). modrásek vikvicový (Polymnatus coridon), vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerea) a okáč voňavkový (Brinthesia circe). Pod kameny v lomu a okolí se také vyskytuje náš největší střevlík - střevlík kožitý (Carabus coriaceus) Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/u-strejckova-lomu

Kostel sv.Mořice - vyhlídka Vyhlídka

GPS poloha: 49°35'42.62"N 17°15'3.99"E

Volně přístupná kostelní Věž s exkluzivním výhledem na město a okolí. Autor článku: Jaroslav Beňo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-svmorice-vyhlidka

Příkazy - soubor staveb lidové architektury Skanzen

GPS poloha: 49°38'41.71"N 17°8'21.16"E

Soubor staveb lidové architektury v Příkazích pochází z 19. století. Rok 2009 byl ve znamení příprav projektu na stavební úpravu obytné části stavení čp. 54. Projekt mimo jiné obsahuje obnovu původní dispozice a podoby kuchyně, výstavbu chlebové pece, kachlových kamen, znovuotevření někdejších průchodů a nahrazení novodobých trojdílných oken novými, koncipovanými v tradičním pojetí dle dochované fotodokumentace. Soubor staveb lidové architektury v Příkazích (obecně nazývaný „Hanácké skanzen“) tvoří památkově chráněná usedlost čp. 54 s tzv. špaletovou stodolou v zahradě a několik přilehlých zahrad, v nichž jsou umístěny další 3 stodoly, rovněž památkově chráněné. Všechny stavby pocházejí z 19. století a dokladují místní tradiční architekturu a péči o ni. Bohatý mobiliář skanzenu umožňuje přiblížení mnoha stránek života na Hané, zejména v období přelomu 19. a 20. století. Obytná část usedlosti obsahuje předměty a vybavení tradiční kuchyně a světnic, řemeslnickou dílničku s mnoha pomůckami a druhy nářadí (kamnářské, knihařské, stolařské, tesařské, bednářské, Kovářské, sedlářské, zámečnické, obuvnické, krejčovské, mlékařské, včelařské, atp.) Hospodářská část usedlosti obsahuje předměty spjaté především se zemědělstvím a chovem domácího zvířectva, ale také s praním a žehlením. Ve stodolách pak můžeme nalézt staré vozy, vozíky, sáně, mlátičky obilí a jejich hnací motory (parní, benzínové, elektrické), pluhy, secí stroje a spoustu dalších, velmi důmyslně sestrojených pomocníků někdejšího hospodáře. Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prikazy-soubor-staveb-lidove-architektury

Rozhledna Svatý Kopeček Rozhledna

GPS poloha: 49°38'6.50"N 17°20'20.15"E

Rozhledna Svatý Kopeček se nachází přímo v areálu zoologické zahrady a je tedy přístupná ve stejnou otevírací dobu. Přím pod věží se nachází moderní občerstvení a posezení, kde si můžete odpočinout a najíst. Samotná rozhledna byla dokončena v roce 1975, tedy v době, kdy se moc vyhlídkových věží nepostavilo - spíše naopak. Autorem projektu byl architekt Jan Navrátil. Rozhledna se stala dominantou ZOO na Svatém kopečku a je vidět i z velkých vzdáleností. Nepleťte si ji však s jinou věží - vysílačem v Radíkově, pod kterým se pro změnu zase nachází jiná památka - Fortová pevnost. O ní se dočtete v mém dalším článku. Dnešní vzhled rozhledna získala v roce 2000, kdy prošla generální rekonstrukcí. Celková výška rozhledny na Svatém kopečku je 32 metrů a vyhlídková plošina ve tvaru trojúhelníku, na kterou vede 128 schodů, se nachází ve výšce 29 m. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Z rozhledny lze shlédnout pohoří Nízkého a Hrubého Jeseníku, pochopitelně zvířata v ZOO, také Hostýnské Vrchy, Chřiby či Poutní chrám Panny Marie v Dubu nad Moravou, o kterém se dočtete v dalším mém článku. http://zoo-olomouc.cz/app/sekce/52/vyhlidkova-vez Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-svaty-kopecek

ZOO Olomouc - Svatý Kopeček ZOO

GPS poloha: 49°37'58.12"N 17°20'38.94"E

ZOO v Olomouci na Svatém Kopečku byla vždy naším vděčným cílem, zejména když byly naše děti menší a také protože jsme to z našeho domova v Olomouci neměli ke zvířátkům daleko. Poprvé jsme se sem vydali autobusem, protože jsme ještě neměli žádné auto. V pokladně jsme koupili vstupenku a jelikož jsme ještě nesbírali turistické známky, nic dalšího jsme nekupovali a šli jsme si prohlédnout faunu, kterou v té době zahrada nabízela. Protože jsme přišli dnes už starým vchodem, jako první se nám nabízela prohlídka opičích pavilonů a okolo rybníku pro ptáky jsme dorazili k žirafám. Prohlédli jsme si také plameňáky a pak jsme se vydali k vyhlídkové věži. Dále jsme pokračovali okolo medvěda, který našim očím ale zůstal skrytý. Zato se nám líbily kočkovité šelmy, které jsme si rozhodně nenechali ujít. Uchváceni jsme byli také z obřího akvária. Potom jsme prošli okolo soba a vešli do lesa, kde jsme viděli vlky, šakala či další šelmu Dhoula čínského. Jak jsme se při návštěvě dozvěděli, olomoucká ZOO byla otevřena v roce 1956 a ze začátku se zde nacházeli především zástupci české a evropské fauny. O dva roky později přibyli opice a kočkovité šelmy, které máme moc rádi. Na závěr jsme kromě všichni vešli do pavilonu netopýrů a okolo obří voliéry pro ptáky jsme zamířili k východu a ZOO opustili.

Druhá naše návštěva proběhla o rok později a to jsme na Svatý Kopeček přijeli autem, které jsme měli pouze pár dní. Auto jsme nechali na placeném parkovišti a okolo stánků jsme šli do pokladny, v níž jsme si koupili vstupenku. Stále jsme ještě nesbírali turistické známky ani razítka. Dá se říci, že jsme šli stejnou trasou jako minule. Začali jsme prohlídkou pavilonu opic, který je nejstarším pavilonem v zoo a prošel mnoha přestavbami. Opět jsme prošli okolo rybníka, který byl největší vodní plochou v ZOO Olomouc a vznikl roku 1980. Poté jsme shlédli plameňáky, žirafy, lamu alpaku a přišli jsme k výběhu s kozami, které se už minule dětem líbily. Roztomilým sudokopytníkům jsme koupili dokonce krmení, ale mlsné kozy malé dceři snědly krmivo i s papírovým sáčkem. Rozhlednu i medvěda jsme pouze minuli. Zato jsme se zastavili u výběhu s gepardem či u lvů. Akvária nás zase nezklamaly a pak jsme se zašli podívat až úplně dozadu na velblouda. Při zpáteční cestě syna píchla vosa, ale naštěstí to nesl celkem statečně. Vešli jsme do lesa, kde se děti vyřádili na houpačkách. Potom jsme si prohlédli kozorožce kavkazského, kozu kašmírskou či jelena sibiřského a sika. Následovaly šelmy psovité, okolo nichž jsme přišli k voliéře se sovami. Poté jsme okolo výběhu pro kozorožce sibiřského došli k obří voliéře, která nás zaujala svým vzhledem. Přezdívá se jí bábovka a slouží především k chovu vodního ptactva a menších druhů dravců. A zase jsme byli na konci prohlídkové trasy a tak jsme zahradu opustili a vrátili se k autu.

Potřetí jsme si ZOO v Olomouci prohlédli o další dva roky později. Přijeli jsme opět stejným autem a měli jsme sebou již náš v té době nový fotoaparát a tak jsme si mohli zvířátka vyfotit. V pokladně jsme koupili vstupenku a ani tentokrát jsme ještě nesbírali známky. Nicméně o tři měsíce později jsme si již dřevěné kolečko koupili, to jsme ale zase nešli dovnitř zahrady. Prohlídka začala klasicky u pavilonu opic, vedle něhož jsme si prohlédli medvěda malajského a hrošíka liberijského. U rybníka dostal syn do rukou Výra velkého a měl co dělat, aby jej udržel. Dále jsme viděli žirafy a u rozhledny jsme nakrmili mlsné kozy. Tentokrát nám sáček vydržel, ale krmivo nikoli. Dále jsme si nezapomněli prohlédnout akvária a pak jsme již zamířili k pavilonu kočkovitých šelem. Nejvíce se nám líbil lev berberský. Následně jsme viděli třeba zebru, klokana rudého, velblouda dvouhrbého, páva korunkatého či soba polárního. Vešli jsme do lesa, prošli okolo kozorožců a jelenů k lávce přes údolí. Poprvé jsme se na ni odvážili a přes tuto opičí lávku přešli na druhou stranu, aniž by nás nějaký makak ohrožoval. Potom jsme přišli k výběhu s kozorožcem sibiřským, kde jsme se zastavili a na lavičce posvačili. Poté jsme pokračovali k východu, ale ještě jsme se zastavili u stáje, kterou obývala ovce kamerunská. Dále jsme zašli k dravcům, kteří byli ve volné přírodě zraněni a v zoologické zahradě jim byla poskytnuta péče. Pak jsme se vrátili k houpačkám u východu a když se děti dostatečně vyřídili, vyšli jsme ven a vrátili se k autu, které jsme měli zaparkované nedaleko baziliky.

Čtvrtá návštěva proběhla opět po dvou letech, kdy jsme sem přijeli zase autem. To jsme nechali na placeném parkovišti Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" a vydali se do pokladny pro vstupenku, kde jsme získali také razítko do památníku. Známku jsme již dva roky vlastnili, takže jsme se rovnou odebrali k pavilonu opic. Zde nás zaujal Kočkodan husarský, který na rozdíl od ostatních kočkodanů nežije na stromech, ale většinu času tráví na zemi a je nejrychleji běhajícím primátem, jelikož dokáže vyvinout rychlost až 40 km/h. Dále jsme zavítali za hrošíkem liberijským, který je mnohem menší než hroch obojživelný a oproti svému většímu příbuznému tráví méně času ve vodě. Vedle jsme si prohlédli medvěda malajského, který je nejmenším druhem medvědů a žije samotářsky v rozsáhlých pralesích. Kolem rybníka jsme přišli k žirafám, které jsou nejvyššími savci, jelikož samci dosahují výšky 5,3 m i více. Pokračovali jsme k rozhledně a pak jsme šli dál. Za chvíli jsme konečně uviděli baribala, který je nejmenším druhem severoamerických medvědů. Vzápětí jsme s nadšením hleděli na nejrychlejšího savce na zemi, který umí krátkodobě běžet rychlostí přes 110 km/ h. Opět se nám líbily akvária, zejména to velké mořské, v němž žijí dva žraloci černoploutví, jeden žralok lagunový a přes sto různých korálových ryb. Okolo pavilonu šelem jsme prošli k výběhu pro soba polárního, jehož stáda ve volné přírodě někdy dosahují až několik desítek tisíc jedinců a na jaře a na podzim podnikají daleké cesty. Lesem jsme prošli k výběhům kozorožců a jelenů, ale tentokrát jsme se věnovali hlavně protějším mini pavilonům. Zde jsme viděli třeba cibetku africkou, jejíž výměšek análních žláz, tzv. pižmo, se používal při výrobě kosmetiky. Vedle jsme našli surikatu, která žije ve velkých koloniích, kde panuje pevná hierarchie. Fosa na nás čekala vzápětí ve vedlejším pavilonu. Je největší šelmou Madagaskaru. Má zatažitelné drápy, výborně šplhá a v korunách stromů obratně loví lemury, ptáky, plazy a další obratlovce. Kočka rybářská, kterou jsme viděli ihned poté, se tak jmenuje právem. Specializuje se na lov ryb, nebojí se vody a ráda plave a dokonce se i potápí. Poslední kočkovitou šelmou byla jaguarundi, která žije v lesích a křovinatých oblastech Střední a Jižní Ameriky. Okolo starého výběhu pro vlky jsme přišli k lávce pro makaky červenolící, který je nejseverněji žijícím primátem a v zimě žije i na sněhu. Pak jsme již známou cestou zamířili k východu ze ZOO, kterou jsme poté opustili.

Díky sponzorování lva berberského jsme získali permanentku na 30 vstupů zdarma, takže jsme toho využili a vydali se ZOO popáté. Při této návštěvě došlo ke změně - přijeli jsme sem novým autem. Starým vchodem jsme prošli dovnitř ZOO a prohlédli si nejdřív opičí pavilon, jak jinak. Dle kalendáře vládla nad počasím sice stále ještě paní zima, ale teplota byla nad nulou a tak některá zvířata byla i venku. Zrovna opice ale byly vevnitř. Po pavilonu žiraf, který byl vybudován v letech 1990 - 1992, nás zaujal nosál červený, který patří mezi medvídkovité šelmy. Je příbuzný mývalu severnímu a stejně jako on je všežravec, v obydlených oblastech nepohrdne ani odpadky a domácí drůbeží. Došli jsme k rozhledně, které jsme se vyhnuli, stejně tak jsme vynechali medvěda - byla přece jen ještě zima. Za šelmami jsme opět museli dovnitř, zato sob polární se vyhříval na zimním sluníčku. Schováni nebyli ani jeleni či vlci arktičtí. Za netopýry jsme nešli. Kozorožec sibiřský byl opět na svém místě. Naše návštěva se tím nachýlila ke konci, vrátili jsme se k autu a jeli domů.

Pošesté jsme se do zoologické zahrady na Svatém Kopečku vypravili všichni po návštěvě Fortu Radíkov. Auto jsme nechali u cesty na Radíkov zdarma a vydali se k pokladně. Jako ve všech předchozích případech, i tentokrát jsme do ZOO vešli ještě starým vchodem. Přišli jsme k pavilonu opic, kde se proháněl kočkodan husarský či tamarín pinčí. Růžová barva zcela převládala u plameňáků a adax se pásl nedaleko žiraf. Šli jsme dál a nad našimi hlavami se procházel nosál červený. Na věž jsme nešli i když zde bylo v pozdní odpoledne již málo lidí. Pod věží se nám líbilo nově vybudované občerstvení, kterého jsme využili. Snad poprvé jsme se zašlo podívat také na dikobraza srstnatonosého. Ten bývá obvykle zalezlý, ale protože byl právě krmen jablkem od jednoho návštěvníka, předvedl se nám v celé své kráse. Zajímavé je, že při obraně se otáčí k útočníkovi zády, chřestí ostny, a když tato taktika nepomůže, prudce couvne a při zapíchnutí ostny pouze uvolní. Dále nás čekala oblíbená mlsná koza kamerunská. Zuzka za nimi bez bázně vlezla a nechala se s nimi vyfotit. V pavilonu šelem jsme shlédli krokodýla čelnatého, který se nám vůbec nelíbil. Zato hodně se nám líbil lev berberský. V obřím akváriu plul žralok v pravidelných kruzích pořád dokola. Vyšli jsme ven a prohlédli si emu hnědého a nandu pampového. Ve vedlejším výběhu se líně povalovali gepardi. V lesní části jsme viděli jelena sibiřského, mangustu liščí, jelena siku či charzu žlutohrdlou. Pak přišel na řadu moc hezký výběh pro vlky arktické, který obývali spolu s medvědy baribaly. Výběh vznikl na místě bývalého výběhu jelenů vznikl v letech 2009 - 2010 na ploše přibližně jednoho hektaru. Potom jsme již po šesté hodině večerní ZOO opustili a jeli domů. Od poslední naší návštěvy byl vybudován nový vchod, v roce 2010 se otevřela společná expozice vlků arktických a medvědů baribalů. Rok 2012 přinesl otevření Chovného centra pro lemury kata, jehož součástí je i nový vstup do zoo s mořským akváriem. V roce 2013 zpřístupněn pavilon pro levharty mandžuzské a 30. července téhož roku pak byla otevřena první část Safari v Zoo Olomouc - Safari Euroasie. Pokladna je otevřena: http://zoo-olomouc.cz/app/uvod/1 leden, únor 8:00h - 16:00h březen 8:00h - 16:30h duben až srpen 8:00h - 18:00h září 8:00h - 16:30h říjen až prosinec 8:00h - 16:00h Zoo je nutné opustit od října do března hodinu po uzavření pokladny, v období od dubna do září do dvou hodin po uzavření pokladny. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Vstupné dospělí: 90 Kč děti od 3 do 15 let: 50 Kč studenti, důchodci: 50 Kč skupinové vstupné pro školy: 40 Kč/ os. rodinná vstupenka na 30 jednotlivých vstupů: 900 Kč/rok držitelé průkazů ZTP a ZTP/P: zdarma Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-olomouc-svaty-kopecek

Aquapark v Olomouci Aquapark

GPS poloha: 49°34'27.55"N 17°13'27.73"E

Již přibližně rok funguje v Olomouci nový Aquapark. prošel svými dětskými nemocemi, kdo chtěl, odzkoušel v zimě, kdo chtěl, vyzkoušel v létě. Provozovatelé přišli s akcemi i slevami. Co vše nabízí? vodní atrakce - VNITŘNÍ AREÁL spacebowl, široká skluzavka, proudový kanál, vodní dělo, chrliče, masážní trysky, vodní ježek a kruhová masážní lavice, whirpool, výplavový bazén ... vodní atrakce - LETNÍ AQUAPARK tobogán - délka 117 metrů, široká skluzavka, vodní trampolína, vodní stěna, chrlič, vodopád . Dětský koutek "Vodní svět" Ve volně přístupné komerční části se nachází velmi dobře vybavený dětský koutek. Kromě velkého množství hraček je zde unikátní hrací konstrukce s tobogánem, ve které mohou děti zdolávat překážkovou dráhu, projít labyrintem, hrát si s míči či zábavnými tabulemi Dále tu najdete... parní prohřívárna - tepidarium, sauna, solárium, dětské hřiště s lanovou houpačkou, lezecká stěna, beach volejbal, 4 Restaurace, bistro, bar, wi-fi připojení v celém areálu. A ceník? Je trochu složitější, rozdělený do časových pásem, doby pobytu a věku návštěvníka. Doporučuji web stránky www.aqua-olomouc.cz. Vyplatí se dívat se na akce, které pak nabízejí zvýhodněné vstupné.

Jak se dostanete? Určitě autem když pojedete směr Brno (výpadovka na Brno), tramvají - konečná č 1 a 4 a 6 nebou autobusem, který jezdí k Nákupnímu centru Haná (č. 16) Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/aquapark-v-olomouci

Olomouc - koupaliště u plaveckého bazénu Koupaliště

GPS poloha: 49°35'52.51"N 17°14'44.84"E

Téměř v centru města Olomouce je Plavecký bazén u něho funguje v letním období venkovní Koupaliště. Nejlépe k němu dojdete pěšky od některé zastávky tramvaje v centru. Projdete kolem Slovanského domu, podběhnete pod křídlem odstaveného letadla TU 134 a již jste u bazénu. Bývá zde v hezkém počasí poměrně živo, ale to člověk asi při letní návštěvě plovárny očekává. Voda je čistá, stánky s občerstvením fungují. Nejvyšší vstupné je za celý den v sobotu a v neděli 65 Kč. Od této částky se pak odvíjejí slevy. Aktuální ceník najdete na následujícíh web-stránkách: http://www.olterm.cz/plavecky-bazen/mdl/info/plavani-letni-bazen Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-koupaliste-u-plaveckeho-bazenu

zimní návštěva ZOO OLOMOUC ZOO

GPS poloha: 49°37'39.83"N 17°20'24.72"E

ZOO na Svatém kopečku u Olomouce se zavděčí návštěvníkům v každém ročním období.Jistě,v zimě nebudou po venku pobíhat žirafy nebo lvi, ale navštívit je můžeme v pavilonech,a venku s teplejším oblečením zase sledovat vlky, muflony, jeleny a dravce. Zoo Olomouc je otevřena celoročně a má několik jedinečností. Třeba tou nejnovější je společný výběh polárních vlků a medvědů , pavilon netopírů, průchozí výběh pro makaky, obří akvárium pro žraloky o objemu 42 000 litrů a byl přestavěn pavilon hyen na pavilon jihoamerický. Olomoucká ZOO má za sebou také mnoho chovatelských úspěchů. K těm nejvydařenějším patří odchov antilop adaxů, koz šrouborohých nebo kozorožců. Součástí areálu je také kovová, 30 m vysoká, vyhlídková věž. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Pro děti je přitažlivá kontaktní zoo. Mají možnost se procházet ve výběhu koz, hladit je a krmit. Naproti kozímu výběhu se nachází dětský koutek s krásnou dřevěnou klouzačkou ve tvaru slona.U Zoo je také velká moderní restaurace. Na Sv.Kopečku potom můžeme ještě chvílu zůstat a vyjít si k poutnímu kostelu nebo 3km vzdálené zřícenině kláštěra Kartouzka. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zimni-navsteva-zoo-olomouc

ZOO na Svatém kopečku ZOO

GPS poloha: 49°37'46.41"N 17°20'40.55"E

ZOO na kopečku za Olomoucem Autor článku: Romana Chalupová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-na-svatem-kopecku

Návštěva ZOO na Svatém Kopečku u Olomouce ZOO

GPS poloha: 49°37'57.43"N 17°20'31.52"E

Olomoucká ZOO patří svým Krásným a příjemným prostředím k těm nejhezčím na Moravě. V mnoha výbězích a 5 pavilonech se tu můžeme setkat se zástupci mnoha zvířecích druhů - celkový počet exemplářů přesahuje číslo 1 600. Raritou zdejší ZOO je přes 30 m vysoká vyhlídková věž, z níž se lze za hezkého počasí pokochat výhledem jak na veliký kus Hané s městem Olomoucí, tak i na zalesněnou náhorní rovinu Nízkého Jeseníku. My bohužel toto štěstí neměli, protože v den naší návštěvy bylo nebe se zemí propojeno provazci padající vody. I tak byla ale kupodivu tato návštěva velice hezkým zážitkem a od deště si člověk mohl oddechnout v interiérech hezkých pavilonů. Nás asi nejvíce ze všeho zaujala veliká mořská akvária s ukázkami oceánské fauny i flóry, pavilon šelem, vodní ptáci a výběh s klokany, kteří se krčili uvnitř pod střechou svého výběhu a nevěřícně pozorovali to, co padalo z nebe - ve své původní vlasti tolik vody najednou určitě nikdy neviděli ! Kromě mnoha jiných věcí tady mají unikátní výběh s medvědy a vlky, které chovají ve společné komunitě. V době naší návštěvy byly ale tyto výběhy odděleny, protože u vlků přibyl nový přírustek - šest malých " štěnátek"... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/navsteva-zoo-na-svatem-kopecku-u-olomouce

Olomouc -Minigolf Odpočinkové místo

GPS poloha: 49°35'37.07"N 17°15'29.02"E

V Olomouci Minigolf najdete u atletického stadionu na Envelopě. Leží přímo pod hradbami naproti Korunní pevnůstce. Jde o jediný minigolf v centru města (a to v 80. letech společnost Flora byla na výrobu minigolfů v republice jediná:). Otevřeno je od dubna do října mimo prázdnin a víkendů od 13 hodin do 21 hodin. O prázdninách a víkendech od 10 hodin. Vše pro hru je tu k zapůjčení. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-minigolf

Olomouc - Přírodní koupaliště Poděbrady Koupaliště

GPS poloha: 49°37'36.19"N 17°13'30.07"E

Přírodní koupaliště Poděbrady najdete v Olomouci, pokud projedete městskou částí Hejčín a Řepčín směr Horka nad Moravou a nebo přes městskou část Lazce směr Chomoutov. Jde o přírodní jezera, která jsou využívána turisty k rekreaci. Již několik let probíhá spor o místní "hospodu" a přilehlé pozemky. A tak některý rok se na Poděbradech vybíralo vstupné a pláže byly upravené, jiné roky zase vše zelo prázdnotou. letos hlásí radní, že k dohodě došlo a zázemí koupajících bude zajištěno. Jen doporučuji dostatečné množství repeletu. V letošním deštivém roce 2010 se urodilo více jak hodně komárů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Pokud byste nejeli autem, tak oblíbeným dopravní, prostředkem je kolo. Můžete využít cyklostezku podél Moravy i Mlýnského potoka. Na Poděbrady jezdí i MHD - autobusy, které jedou do Horky nad Moravou tu na znamení zastavují. A je možné využít i spojení vlakem. Najdete tu i nudistickou pláž, pláž s dobrým přístupem do vody a pak břeh pro trochu odvážnější. Ten je často oblíbeným místem rybářů. Kdo má rád přírodní koupání, tak si přijde "na své". Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-prirodni-koupaliste-podebrady

Flóra Olomouc Zajímavost

GPS poloha: 49°35'15.43"N 17°15'2.81"E

Do hanácké metropole jsme přijeli za účelem návštěvy Výstaviště Flora Olomouc. V areálu Smetanových sadů se v současné době pořádá celoročně patnáct různorodých výstav a veletrhů. Výstavní areál se čtyřmi pavilony o celkové výstavní ploše přes čtyři tisíce metrů čtverečných je situován ve Smetanových sadech poblíž historického centra města. Výstaviště rovněž pečuje o krásné a zajímavé plochy městských parků. Mezinárodní zahradnická výstava a veletrh FLORA OLOMOUC je největší a nejstarší zahradnickou výstavní akcí v České republice. První květinová výstava v Olomouci se konala 24. srpna 1958. My jsme sem zavítali v srpnu, kdy se koná letní etapa této výstavy. Výstavnický areál uvnitř pavilónů i na venkovních plochách ožívá záhony rozkvetlých květin a těší se velkému zájmu návštěvnické veřejnosti. Kdo má rád kytičky, tak si zde přijde na své. Kromě prohlížení všech možných druhů rostlin je možno nakoupit domů a na zahradu květiny, semena, okrasné rostliny, školkařské výpěstky, zahradnický sortiment nebo a drobnou zahradní mechanizaci, pomůcky či potřeby. Kytičkovaté jako v Holandsku to zde sice není, ale návštěvu mohu doporučit. Přehled výstav a další upřesňující informace lze zjistit na: http://www.flora-ol.cz/

Při cestě z Olomouce jsme si prohlíželi kytičky ještě na jednom zajímavém místě:http://www.turistika.cz/mista/lysice--2 Když už ale píši o květinách, tak si musím vždy vzpomenout na návštěvu květinového trhu Keukenhof v Holandsku: http:// www.turistika.cz/mista/vylet-do-holandska-za-tulipany-a-dalsimi-krasnymi-kvetinami

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/flora-olomouc

Arcidiecézní muzeum Olomouc Muzeum

GPS poloha: 49°35'53.35"N 17°15'42.45"E

Arcidiecézní Muzeum je ve své kategorii jedinné muzeum v ČR. Zpřístupněno bylo 1. 6. 2006 po rozsáhlé rekonstrukci Přemyslovského hradu (paláce). Objekt nese známky několika slohů románský, gotika, baroko, klasicismus ale i soudobé architektury. V sousedství komplexu se nachází Katedrála svatého Václava. Autor článku: Jaroslav Beňo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arcidiecezni-muzeum-olomouc

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Olomouc - Radnice s Orlojem Radnice

GPS poloha: 49°36'0.11"N 17°15'14.51"E

OLOMOUC – krajské město stejnojmenného kraje a zároveň největší město na Hané je historické město, které má spoustu památek a zajímavostí. Mezi nejvíce navštěvovanější patří samotné centrum – Dolní a Horní náměstí. Dominantou Horního náměstí je Radnice s orlojem a Sloup Nejsvětější Trojice. Radnice s orlojem V roce 1378 povolil moravský markrabě Jošt Lucemburský stavbu (tehdy gotické) budovy radnice, u které byl ve stejném roce položen i první základní kámen, čímž začala její výstavba. Společně se stavbou radnice byla založena i městská rada. V roce 1411 byla dokončena stavba dřevěné radnice, která však v roce 1417 během husitských válek vyhořela. V roce 1420 začala stavba Kamenné radnice a její stavby byla dokončena roce 1443. V dalších létech bylo postupně realizováno mnoho úprav ( postaveno 2. patro, velký gotický sál, místnost pro orloj, kaple sv.Jeronýma atd. ). Poslední úpravy byly v létech 1601 – 1607 kdy byla zvýšena věž kostela s arkádovým ochozem na dnešních 75m. Orloj - je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 metrů. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1519. Orloj byl během své historie několikrát přebudováván a vybavován různými druhy pohyblivých loutek. Nejstarší části dnešního astronomického stroje pocházejí z roku 1898, kdy byl orloj vybaven heliocentrickým ciferníkem. Orloj byl poškozen událostmi 2. světové války a kompletně přebudován v duchu socialistického realismu v letech 1947–1955 Karlem Svolinským. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-radnice-s-orlojem

Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice Socha

GPS poloha: 49°35'47.29"N 17°15'14.51"E

OLOMOUC – krajské město stejnojmenného kraje a zároveň největší město na Hané je historické město, které má spoustu památek a zajímavostí. Mezi nejvíce navštěvovanější patří samotné centrum – Dolní a Horní náměstí. Dominantou Horního náměstí je Radnice s orlojem a Sloup Nejsvětější Trojice.

Sloup Nejsvětější Trojice Je monument postavený v létech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem bylo díkuvzdání za ukončení morových událostí , které na Moravě řádily v létech 1714-1716. Sloup je 35m vysoký a představuje nejvyšší sousoší v České republice. V roce 1995 byl vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 2000 byl zařazen jako jedno z vrcholných děl středoevropského baroka mezi světové dědictví UNESCO.

Historie Stavbu navrhl kamenický mistr a privilegovaný císařský architekt Václav Tender. Během budování stavby však zemřel. Ani jeho následovníkům Františku Thoneckovi, Janu Václavu Rokickému a Augustinu Scholtzovi nebylo souzeno vidět sloup hotový. Stavbu nakonec dokončil Rokického syn Jan Ignác. Sochařskou výzdobu započal Filip Sattler a když zemřel tak na něj navázal Ondřej Zahner .Stačil během 7 let vytvořit 18 soch a 9 reliéfů. O něco šťastnější byl Zlatník Šimon Forstner, který vytvořil pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie. Své dílo dokončil s podlomeným zdravím díky toxickým sloučeninám rtuti, které používal. Sloup se po svém dokončení v roce 1754 stal pro Olomouc zdrojem ohromné hrdosti. 9. září 1754 byl vysvěcen za velké slávy, jíž se zúčastnila také císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-sloup-nejsvetejsi-trojice--1

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Svatý Kopeček u Olomouce - poutní bazilika Panny Marie Chrám

GPS poloha: 49°37'46.13"N 17°20'19.07"E

Svatý Kopeček se nachází pouze 5 km od města Olomouce. Jeho dominantou, viditelnou již ze vzdálenosti několika kilometrů je poutní Bazilika Navšívení Panny Marie. Za dobrých podmínek je dokonce vidět z dalších poutních míst - z Dubu nad Moravou, Svatého Hostýna či dokonce ze Svatého kopečku v Mikulově. Předchůdcem Baziliky byla kaple, vysvěcená roku 1633 a postavená na pozemku premonstrátského opatství Klášterní Hradisko v Olomouci. Místo se jmenovalo Svatá Hora a jistý obchodník s vínem Jan Andrýsek ( 1595 - 1673 ) slíbil postavit zde kapli, neboť se mu zde dle legendy zjevila Matka Boží ve snu. Během třicetileté války byla sice kaple zničena, ale později opět obnovena. V letech 1669 - 1679 zde řád premonstrátů nechal vybudovat prostorný kostel, protože zde začal narůstat počet návštěvníků. Uzavřený poutní areál na Svatém Kopečku se sestává z chrámu Navštívení Panny Marie, dále obytných a účelových budov, ambitů s kaplí. Je cenným barokním dílem 17. a počátku 18. stol. Poutní místo navštívila i císařovna Marie Terezie 19. června 1748 za opata Ferdinanda Václavíka, který získal pro baziliku roku 1784 i výsady "malé baziliky". V té době to znamenalo, že poutník návštěvou svatokopeckého chrámu měl možnost získat stejné odpustky jako kdyby navštívil římskou baziliku Santa Maria Maggiore. Chrámové průčelí má bohatou sochařskou výzdobu: v průčelní zdi u vchodu je alegorie božských ctností - víry, naděje a lásky od J. Winterhalter, v nikách v průčelí jsou sochy Panny Marie s Ježíškem, sv. Štěpána, sv. Augustina a sv. Norberta. Nad horizontální římskou atikou obou křídel jsou sochy dvanácti apoštolů a sv. Šebestiána a sv. Rocha, ochránců před morem. V blízkosti chrámu je kříž věnovaný v r. 1909 prarodiči Jiřího Wolkra. Poutní kostel sestává z hlavní a příčné lodi, má valenou klenbu, kopuli a osm bočních kapli. Interiér chrámu oslní prostorností, výtvarnou výzdobou a světlostí. Valená klenba s lunetami v presbytáři a lodi je celá pokryta plastickou štukou a velké freskové obrazy Nejsvětější Trojice, Boží oslava a nanebevzetí Panny Marie. Na Vítězném oblouku je malba připomínající korunovaci milostného obrazu z r. 1732 a znaky všech zemí tehdejší rakouské monarchie. Štuková výzdoba kruchty vytváří spolu s varhanami harmonický celek řazený mezi evropské pozoruhodnosti. Chrámová kopule s lucernou spočívá na čtyřech pilířích, je vyzdobena freskovými obrazy zobrazujícími události ze života šesti starozákonních žen: Sáry, Rebeky, Abigail, Betsabé, Judith a Ester. Hlavní oltář vhodně včleněný do přemíry uměleckého bohatství je mistrovským dílem navrhovatele Baltassare Fontany. Na stěnách presbytáře jsou ve stříbře tepané obrazy vztahující se k událostem při založení kostela. Poutní místo zažívalo ve své historii období rozkvětu i úpadku. Při osvobozování Olomouce v květnu roku 1945 dokonce chrám hořel, ale podařilo se zachránit a obnovit věže a vnější chrámovou fasádu. V roce 1950 byli premonstráti odvlečeni a vrátili se zde až 11. února 1990. Následovaly významné události, kdy bazilika byla poctěna titulem "bazilika minor" a v roce 1995 navštívil Sv. Kopeček papež Jan Pavel II. Napravo od vchodu do chrámu jsou dveře na nádvoří, přes které se dostanete do muzea, které je otevřeno o víkendech a vstupné je dobrovolné. V muzeu najdete spoustu věcí spojených s historií Svatého Kopečka - pohlednice, roucho, obrazy a další předměty. V muzeu se nachází také Svaté schody, které byly často zřizovány na poutních místech na připomínku 28 schodů v jeruzalémském paláci, po kterých Kristus vystupoval při svém odsouzení Pontiem Pilátem. Na vrcholu schodiště je mimořádná řezbářská práce uničovského Jiřího Antonína Heinze - Pieta. Po prohlídce muzea je možné nahlédnout na polokruhové nádvoří s ambity a s oválnou kaplí Jména Panny Marie. Architektem kaple Jména Panny Marie byl patrně Domenico Martinelli, odchovance Jana Blažeje Santiniho. V ambitu jsou vloženy dvě kaple kajícníků: sv. Petra a sv. Marie Magdalény. Od roku 1940 jsou vnitřní zdi ambitu vyzdobeny dřevořezbami čtrnácti zastavení Křížové cesty, která zhotovil olomoucký řezbář Jaroslav Kubeček. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svaty-kopecek-u-olomouce-poutni-bazilika-panny-marie

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Olomouc - Přemyslovský palác , Dóm Sv. Václava a Arcidiecézní muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°35'52.42"N 17°15'42.79"E

Historické město Olomouc je známé především radnicí s orlojem a Morovým sloupem na náměstí a také výstavou květin Flora. V tomto příspěvku bych Vás chtěl ale pozvat do míst, kde samotná Olomouc vznikla - jedná se o Přemyslovský palác , ve kterém se dnes nachází Arcidiecézní muzeum a vedle stojící monumentální Dóm Sv. Václava. Tyto významné památky najdete nedaleko samotného středu města , z náměstí se sem dá dojít pěšky , nebo využít tramvaje a jet od OD Prior dvě zastávky , kde vystoupíte a uličkou nahoru se vydáte na Václavské náměstí . Dóm Sv. Václava je výraznou dominantou města Olomouce a to především svojí hlavní věží, vysokou 102 metrů , což znamená , že je druhou nejvyšší kostelní věží a nejvyšší novogotickou věží v České republice. V katedrále je také umístěn největší zvon na Moravě. Psala se zde i historie - roku 1469 zde část českých a moravských pánů a zástupců měst prohlásila uherského krále Matyáše Korvína za českého krále , ale ještě předtím zde byl zavražděn český král Václav III., se kterým vymřela legitimní větev Přemyslovců. Byl zabit - neznámo kým - třemi ranami do hrudi a v necelých sedmnácti letech, se dožil nejnižšího věku ze všech českých panovníků. Václav byl nejprve pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci (1306-1326), odkud jej o dvacet let později nechala sestra Eliška převézt do zbraslavského kláštera a uložit vedle ostatků otce Václava II. Přemyslovské pozůstatky se bohužel ztratily nejen v průběhu husitských válek, kostra Václava III. se nedochovala vůbec.Kostel sv. Václava začal stavět někdy před rokem 1107 olomoucký kníže Svatopluk a od začátku patřil olomouckým biskupům. Deset let po katedrále si biskup Zdík pak u kostela vybudoval kapitulní dům i svůj vlastní palác. Poté byl kostel několikrát přestavován , zejména díky častým požárům. Někdejší bazilika získala podobu gotického trojlodí . Křížové klenby trojlodí přibyly ve 14. století za biskupa Jana Volka. V 15. století byla část někdejšího kapitulního domu a biskupského paláce přestavěna na sakristii s dosud dochovanými klenbami. Střední věž, vestavěná do západního průčelí v závěru 16. století se nedochovala, nicméně zobdobí renesance se dochovala kaple sv. Stanislava, postavená v letech 1582 - 1591 na jižní straně kostela. Na počátku baroka v českých zemích stála výstavba raně barokního presbytáře z let 1616 - 1618, iniciovaná kardinálem Františkem Dietrichštejnem. Monumentální jsou rozměry prostoru presbytáře - 35 x 23 metrů. V roce 1803 musela být katedrála opravena po požáru tří průčelních věží způsobeném bleskem. Významně se podoba katedrály změnila z iniciativy arcibiskupa Bedřicha Fürstenberka. Poslední významnou přestavbou byla regotizace letech 1883 - 1888. Přestože šlo o úpravu více než radikální, katedrála sv. Václava dodnes nese mnohé stopy téměř devíti staletí své existence. Uvnitř najdete několik vzácných uměleckých děl . K nejvzácnějším patří čtyři sochy církevních otců, umístěné dnes na hlavním novogotickém oltáři v presbytáři kostela. Během prohlídky kostela jsme se šli podívat i do krypty , kde je v současnosti výstava uměleckých děl. Vstupné do katedrály je dobrovolné , otevřeno PO , ÚT , PÁ 9:00 - 18:00 , ST 9:00 - 16:00 , ČT 9.00 - 17:00 , NE 11:00 18:00. Přemyslovský palác (někdy zvaný Zdíkův nebo také Biskupský palác) , stojí vedle katedrály a jeho základy jsme si prohlédli během návštěvy arcidiecézního muzea . Jeho prohlídka je rozdělena na dvě části . Nejdříve jsme si prohlédli přízemí - zde je k vidění biskupský kočár a klenotnice . Potom jsme sestoupili do suterénu , kde jsme viděli základy Přemyslovského hradu . Na Václavském návrší měla moravská knížata již v11. století svůj hrad , ale místo bylo osídleno již dříve . Dochované části palácové stavby jsou však pozdějšího data a váží se k osobě olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Ten si před polovinou 12. století nechal postavit v sousedství katedrální baziliky biskupský palác. Poté , co jsme si prohlédli podzemní prostory , jsme se vrátili stejnou cestou na začátek prohlídky a vystoupali do 1.patra , kde jsme viděli část uměleckých sbírek olomouckých biskupů. Obrazy , mince a další předměty jsou vystaveny v nádherných místnostech , z nichž vyniká hlavně erbovní sál. Expozici tvoří výběr nejlepších děl českých, moravských, německých a rakouských malířů, pocházejících především ze 17. a 18. století. Ani zde ještě prohlídka nekončí - následoval náš přesun po chodbě do kaple , kde nás nejvíc zaujal dlouhý řetěz , na němž je zavěšeno osvětlení. Zde už naše prohlídka pravdu skončila, nepočítám-li shlédnutí zamřížované studny před vchodem do muzea , které jsme si prohlédli asi za 1,5 hodiny a to jsme se nikde příliš nezdržovali. Raději si na prohlídku rezervujte 2 hodiny. Otevřeno je ÚT - NE 10- 18 hodin , vstupné je 50 kč , děti 25 kč ( rok 2009 ) . Přijedete-li však ve středu nebo neděli , máte jako my, vstup zdarma. Parkování taktéž zdarma přímo před katedrálou , razítko muzea kdispozici v pokladně. Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění. Arcidiecézní muzeum je opravdu pěkněudělané a rozhodně stojí za to jej navštívit. V tomto příspěvku najdete menší počet fotografií . Celá fotogalerie je v mých cestopisech. Najdete tam i podobu starého Olomouckého hradu.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-premyslovsky-palac-dom-sv-vaclava-a-arcidiecezni-muzeum

Fort č.II Radíkov Pevnost, opevnění

GPS poloha: 49°38'34.08"N 17°22'8.18"E

Fort nad obcí Radíkov byl vybudovaný v letech 1871 - 1874 jako poslední z 26 fortů tvořících okruh kolem města. Nachází se nedaleko ZOO na Svatém kopečku. U Fortu se nachází Radíkovský vysílač, podle kterého se můžete orientovat v terénu. Až k budovám opevnění vede silnička, kam je ovšem vjezd autům zakázán. Kolem vede cyklostezka. Fort má šestiúhelníkový tvar, jež je patrný i při pohledu na mapy a tento motiv se nachází jak na oficiálním razítku, tak na turistické známce. Obojí jsme získali v pokladně, včetně pěkné pohlednice. Je to architektonicky a historicky unikátní pevnostní objekt, který se dochoval v jediném exempláři na území ČR. Konstrukčně se jedná o jednovalový dělostřelecký fort, který měl 26 děl na valu a 10 děl v kaponierách v suchém příkopu na obranu vlastního fortu. Vlastní zděné objekty jsou obdélné, jednopodlažní, kryté plochou střechou. Po obvodu fortu je z větší části zachován hluboký příkop zpevněný vyzdívkami z lomového kamene, který jsme si s průvodcem prošli během naší návštěvy. V tomto příkopu je také jedna zajímavost - odvodňovací kanál dlouhý přes 40 metrů. Fort byl poslední postavenou pevností na našem území až do výstavby pevností v pohraničí v roce 1935 - 1938 proti hitlerovskému Německu. Byl postaven z důvodu zvětšení dostřelu děl a ochraně původních bastionových pevností před moderním dělostřelectvem. Radíkovská pevnůstka nebyla zcela dokončena a také stavba ostatních pevností okolo nebyla realizována. Poslední stavební úpravy proběhly v roce 1886-konkrétně byla vyražena odvodňovací štola. Pevnost nebyla nikdy dobývána, jelikož v roce 1894 došlo ve vztazích s Pruskem ke značnému zlepšení. Armáda pevnost prodala do soukromých rukou a bohužel se tím spustila její postupná devastace. Za 2. světové války ji vlastnila německá rodina, která kolaborovala s nacisty, takže se v roce 1945 musela odstěhovat a fort připadl opět státu. Armáda, tentokrát československá, fort využívala jako skladiště. Později zde sídlila drogerie (Barvy, laky), dále se zde vyráběla pyrotechnika. V roce 2006 opevnění svitla naděje na obnovu. Občanské sdružení Fort Radíkov se snaží tento fort postupně renovovat. Započaly postupné práce na obnově pevnosti - vzhledem ke stavu, ve kterém se nachází, bude potřeba několik stovek miliónů na opravu. V samotné pevnosti se momentálně nacházejí stáje, které patří jezdeckému oddílu. Ten nabízí možnost projížděk a dalších podobných aktivit spojených s koňským dobrodružstvím. Vedle pevnosti se nachází restaurace s posezením vevnitř i na zahrádce. Jídla jsou zde chutná a jsou zde i atrakce pro děti. Informace o otevírací době a vstupném najdete zde : http://www.pevnost-radikov.cz/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/fort-c-ii-radikov

Skrbeň Tvrz

GPS poloha: 49°38'35.11"N 17°10'41.26"E

Obec Skrbeň s tvrzí se nachází 9 km Sz od Olomouce směrem na Litovel. Ze silnice na konci Olomouce odbočíte z kruhového objezdu doprava směrem na Svitavy a po pár metrech odbočíte opět vpravo na Křelov. Na křižovatce před Restaurací Prachárna odbočíte vlevo, projedete Křelovem,kolem Břuchotína a u motorestu Křepelka odbočíte vpravo a asi po 1 km na návsi za kostelem sv.Floriána po levé straně uvidíte budovy dvora bývalé tvrze. Po zaparkování na návsi si můžete prohlédnout nádvoří a exteriér bývalé tvrze i jejich hospodářských budov.Tvrz sama je využívána pro bytové účely. Drobný šlechtický rod se ve Skrbení připomíná již v pol.12. stol. kdy byl pánem Skrbeně vladyka Sedlek, který neměl Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" žádné potomky a tak daroval Skrbeň kostelu sv. Václava v Olomouci. V r. 1263 se jmenuje světský vladyka Donon ze Skrbeně. Ze 14.stol. jsou známi vladykové Rudlin a Markvart z Morkovic a ze Skrbeně, Filip ze Skrbeně s manželkou Ofkou ze Zdislavic. Jejich potomci r.1379 prodali vše co měli ve Skrbeni, tj. 10 lánů, tvrz se dvorem, 21 podsedků, 2 hospody, vinice a 2 mlýny markraběti Joštovi. Markrabě Jošt celou, již sjednocenou vesnici daroval r. 1382 Lackovi z Kravař. Ten prodal již r.1391 Skrbeň Alšovi a Václavovi Doloplazskému z Bystřice. Po Alešově smrti se Skrbeň rozdělila mezi tři bratry Franka, Václava a Jana. Bratři Václav a Jan se zúčastnili husitských válek za kterých Skrbeň utrpěla mnoho škod. Václav Skrbenský r. 1437 pohnal před soud purkmistra a město Olomouc, že mu „tvrz obořili, příkopy zarovnali, ryby lovili a druhé zdávili a na lidech mu ve vsi leželi a most na Moravě podrúbali, a to v plném lantfridu“. Zchudlí bratři Jan a Václav pak své veškeré zboží ve Skrbeni a vesnicí Hynkovem s rybáři a ostatními lidmi, s robotami, s oběma břehy Moravy, s menším i větším sadem prodali Ondřeji Znátovi z Ojnic(Vojnic). Po Ondřeji zdědila Skrbeň dcera Markéta, která držela Skrbeň se 4 syny až do r.1531 kdy ji odkázala svému vnukovi Janovi z Hříště, který přijal název „Skrbenský“. Jan z Hřiště měl 4 syny, Jana, Jaroslava, Petra a Václava. Jaroslav, který zdědil panství hošťálkovské s dalším zbožím, se stal zemským maršálkem knížectví Těšínského a měl za manželku Annu Morkovskou ze Zástřizl. R. 1574 prodali jejich potomci Skrbeň i Hynkov Petrovi staršímu Pražmovi z Bílkova. Po Petrově smrti jeho bratři Jan starší a Šebor Pražmové prodali Skrbeň s Hynkovem r.1579 purkmistru a radě města Olomouce u nichž zůstala až do zrušení nevolnictví. Skrbenští z Hřiště nabyli značného jmění a vlivu v zemi. Z 5 synů Jaroslava Skrbenského zasluhuje zmínku Jan a Bernard. Jan byl nejvyšším zemským sudím knížectví Těšínského. Za krále Ferdinanda III. byl v r. 1658 povýšen do stavu svobodných pánů v království Českém a zemích připojených do stavu baronského. Z jeho potomků Ota Karel obdržel dědictvím Šenov a byl zemským hejtmanem knížectví Těšínského. Lev Skrbenský z Hřiště se stal po studiích v Římě a v Olomouci v r.1899 arcibiskupem pražským a v r.1901 byl povýšen na kardinála. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skrben--1

Olomouc - přírodovědecká fakulta UPOL Ostatní

GPS poloha: 49°35'32.47"N 17°15'46.95"E

Přírodovědecká fakulta se stala součástí univerzity teprve v roce 1958, kdy byla do svazku UP začleněna Vysoká škola pedagogická v Olomouci i se svou fakultou přírodních věd. Celá léta byla jednotlivá pracoviště fakulty rozeseta doslova po celém městě. Teprve v roce 2009 získala konečně fakulta vlastní budovu, která byla nově vystavěna na Envelopě. Unikátní stavba vytváří důstojný protipól historické zástavbě centra olomouce. Nové sídlo umožnilo soustředit všechna pracoviště pod jednu střechu a zefektivnit tak výzkum i výuku. V šestipatrové budově sídlí 12 kateder, děkanát, knihovna a studijní oddělení. Architektonický návrh je dílem týmu Ateliéru M1 architekti. Celkový tvar dává budově individuální charakter, její dimenze a osvětlení vnitřních prostor zase předznamenávají humanistickou vznešenost, rytmus vnitřních sloupů přináší lidské měřítko, zatímco abstraktní forma jí datuje do dnešní doby. Nová budova je šetrná k životnímu prostředí a zároveň ohleduplná ke svému okolí. Při její více než dva roky trvající stavbě byly použity nejmodernější technologie a materiály, včetně žulových desek dovezených z Brazílie a tropických dřevin. Autor článku: Jitka Štěpánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-prirodovedecka-fakulta-upol

Horka nad Moravou - Sluňákov Infocentrum

GPS poloha: 49°38'36.24"N 17°11'54.28"E

Sluňákov - to je známý pojem především mezi dětmi v Olomouci a okolí. Jde o centrum ekologických aktivit a infocentrum Litovelského Pomoraví. Najdeme je za obcí Horka nad Moravou a dovedou nás k němu cedule. Stavba je ekonomická a ekologická a získala mnoho architektonických ocenění. Ve vestibulu je mnoho info-letáků a informací o Litovelském Pomoraví. Je zde možnost ubytování. Objekt je často využíván jako výletní místo místních škol. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horka-nad-moravou-slunakov

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Olomouc město - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°35'42.28"N 17°14'27.48"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • WC • prostory pro cestující Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-mesto-zeleznicni-stanice

Příkazy - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°38'19.20"N 17°8'39.21"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prikazy-zeleznicni-stanice

Bystrovany - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°35'55.89"N 17°19'20.52"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bystrovany-zeleznicni-stanice

Velká Bystřice - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°35'35.76"N 17°20'38.94"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • čekárna pro cestující • WC Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velka-bystrice-zeleznicni-stanice

Blatec - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°31'32.45"N 17°14'47.68"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • čekárna pro cestující • WC

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce ""Sváteční" procházka Olomoucí" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/blatec-zeleznicni-stanice

Bohuňovice - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°39'45.98"N 17°16'52.00"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • čekárna pro cestující • WC Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bohunovice-zeleznicni-stanice

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15