Průvodce "Špindlerův Mlýn"

Průvodce "Špindlerův Mlýn"

Sněžka Hora

GPS poloha: 50°44'8.48"N 15°44'23.46"E

Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r. 1976. První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r. 1850. V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r. 1862 sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Bouda Česká byla postavena roku 1868. Zbourána byla v roce 2005. Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Špindlerův Mlýn" K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: http:// www.turistika. cz/mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko-Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde:http://www.virtualtravel.cz/snezka.html Zajímavý web o Sněžce je i zde: http://www.horasnezka.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/snezka

Obří důl Údolí, dolina

GPS poloha: 50°43'35.36"N 15°43'39.94"E

Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka". Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r. 1897 bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U Kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva. Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr Karla Kaviny (1890- 1948) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky. Na bočním Rudném potoce byla r. 1914 postavena vodárna pro Sněžku. http://www.region-krkonose.cz/zajimava-mista/obri-dul/ Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-dul

Jilemnice - zámek, Krkonošské muzeum Zámek

GPS poloha: 50°36'37.30"N 15°30'16.06"E

Historie Jilemnického zámku spadá do 16. století, kdy byl založen pány z Újezdce. První velká přestavba se uskutečnila v roce 1716. Do dnešní pseudorenesanční podoby byl zámek přestavěn v roce 1892. Dnes zámecká budova slouží jako muzeum, dokládá lidovou kulturu a historii západních Krkonoš a počátky lyžování v českých zemích. Expozice věnovaná historii lyžování byla otevřena v roce 1983. Součástí expozice je i galerie významného českého krajináře Františka Kavána. V muzeu je k získání turistická známka č. 388 - Jilemnice. Otevírací doba: celoročně: úterý - neděle 8-12 a 13-16 hod, v červenci a srpnu do 17 hodin. Kontakt: Krkonošské muzeum - zámek 514 01 Jilemnice Tel: 481 543 041 e-mail. [email protected] web: http://www.kmjilemnice.cz Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Špindlerův Mlýn" Na virtuální prohlídku vstupní (venkovní) části do budovy zámku a jeho okolí se můžeme podívat zde: http:// www. virtualtravel.cz/jilemnice/krkonosske-muzeum.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice-zamek-krkonosske-muzeum

Medvědín Vrchol

GPS poloha: 50°44'20.94"N 15°34'56.89"E

Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Popis lanové dráhy zde: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin Odkaz na webkameru: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedin

Mumlava Potok

GPS poloha: 50°45'22.75"N 15°31'58.75"E

Mumlava je horký potok pramenící na ve výšce kolem 1410 metrů na úpatí hory Kotel. Jde o typickou horskou říčku s množstvím malých vodopádů, zátočin atd... K nejkrásnějším vodopádům patří určitě Mumlavský vodopád. Viz lokalita 1070. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mumlava

Kozí hřbety Hřeben

GPS poloha: 50°43'59.81"N 15°39'37.12"E

Kozí hřbety - výrazný strmý hřeben, který vystupuje z Luční hory směrem ke Špindlerovu Mlýnu. Délka hřebene je cca 3 km. V období 16.- 17. století zde probíhala těžba stříbrných, měděděných a arsenových rud. Chůze po hřebenu je zakázana, přístupná je pouze Vyhlídka Krakonoš. Část bývalé stezky, která vedla přímo po hřebenu je ještě částečně viditelná. V zimě je, z důvodu lavinového nebezpečí, úbočí Kozích hřbetů nepřístupné. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozi-hrbety--3

Malý Šišák Vrchol

GPS poloha: 50°45'33.65"N 15°38'55.15"E

Malý Šišák je skalnatý vrchol na hranicích s Polskem (1440 m) nad Sedmidolím. I přes své jméno je o 16 m vyšší než Velký Šišák. Jihovýchodní svahy spadají do Čertova dolu s Čertovou strouhou, který jej odděluje od Čerova Návrší. Po vrcholu Malého Šišáku prochází státní hranice s Polskem, po severním svahu, po polské straně, vede magistrála Česko - polského přátelství. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/maly-sisak--1

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Špindlerův Mlýn" Labe - u pramene Pramen

GPS poloha: 50°46'32.30"N 15°32'10.57"E

Pramen Labe, resp. prameny Labe se nacházejí na vrcholovém rašeliništi zvaném Labská louka. Pramen byl slavnostně vysvěcen již v roce 1648. Do dnešní podoby bylo místo, se skruží a se znaky měst, kterými Labe protéká, upraveno až v roce 1968. Nejsnažší přístup k prameni Labe je po červené značce od Vrbatovy boudy. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labe-u-pramene

Labský důl Rezervace

GPS poloha: 50°45'19.27"N 15°33'11.26"E

Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a kaskádovitým typem vodopádu Pančavy (160m), v jeho blízkosti suťová jeskyně (Krakonošova klenotnice), na severním svahu zřídil v r. 1904 hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších, v r. 1956 zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech, bohaté naleziště vzácných vysokohorských rostlin (prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. ), na severním svahu Medvědína jsou haldy hlušiny po rudném průzkumu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labsky-dul

Jilemnice Zámek

GPS poloha: 50°36'37.08"N 15°30'11.55"E

Pěkný zámek se nachází v Jilemnici na Semilsku v Libereckém kraji. Zámek je patrový trojkřídlý objekt se dvěma šestibokými nárožními věžemi, průčelí je členěno rizality. Návštěvníci si mohou prohlédnout stálou historicko- etnografickou expozici, sbírku pohřebních cechovních štítů, sbírku betlémů. Je zde také Kavánova galerie. Samostatná expozice se věnuje historii českého lyžování. Na zámek navazuje rozsáhlý park. Historie Původní tvrz byla v 16. století za pánů z Újezdce přestavěna na renesanční zámek. V roce 1646 vypálili zámek Švédové. Za Harrachů byl zámek v roce 1716 obnoven. V roce 1788 objekt vyhořel. V 90. letech 19. století byl pak zámek novorenesančně upraven. V současné době na zámku sídlí Krkonošské muzeum. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice

Kotel Vrchol

GPS poloha: 50°45'9.07"N 15°31'46.20"E

Kotel - výrazný svorový vrchol a dominanta západní části Krkonoš. Jihovýchodní svah Kotle tvoří Malá a Velká Kotelní jáma. Na severním svahu se nachází tajuplná Růženčina zahrádka se zachovalým geometrickým obrazcem z vyrovnaného valu kamení. Na severním svahu bylo ve druhé polovině 30. let 20. století postaveno několik obranných prvků (bunkrů, řopíků) prvorepublikového pevnostního opevnění. Vrchol Kotle je turisticky nepřístupný, i když bývalá turistická cesta je stále viditelná. Dnes Kotel obcházíme po severním úpatí po červené turistické značce ve směru Vrbatova bouda - Dvoračky. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kotel--1

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Špindlerův Mlýn" Krakonoš - vyhlídka u Kozích hřbetů Vyhlídka

GPS poloha: 50°44'2.65"N 15°39'55.21"E

K vyhlídkovému místu Krakonoš na začátku Kozích hřbetů natrefíme při cestě mezi Špindlerovým Mlýnem a Luční boudou, k vyhlídce vede od rozcestníku cca 200 m dlouhá odbočka. Cesta k vyhlídce je v podstatě jediných zachovaným úsekem bývalé cesty přes hřeben Kozích hřbetů. Z vyhlídky se nabízí směrem k východu pohled na Sněžku a Luční boudu s masivem Luční hory. K západu je to pohled směrem na Žalý, Pláně, Kozí hřbety, Medvědín a Kotel. K severozápadu se pohled nabízí na Vysoké kolo, Mužské a Dívčí kameny, Malý Šišák a do Údolí Bílého Labe. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krakonos-vyhlidka-u-kozich-hrbetu

Labská rokle - Labský důl Rokle

GPS poloha: 50°45'56.81"N 15°33'14.83"E

Délka labského dolu, který se rozkládá mezi Dívčími lávkami a Labskou loukou s prameny Labe, je cca 8 km. Pomyslný okraj Labské rokle se nalézá u Labského vodopádu jehož výška je cca 45 metrů, dalších cca 200 metrů zde voda padá po skaliskách. V minulosti mohl být vodopád i mohutnější, tehdejší majitel staré Labské boudy Josef Šír zde nechal vybudovat malou nádrž se stavidlem a turistům byl pouštěn vodopád větším proudem. Při sestupu od Labského vodopádu postupně obdivujeme 3 tzv. jámy, které jsou od sebe odděleny skalnatými svahovými žebry. První je jáma Navorská, druhou Pančavská jáma s vodopádem Pančavy padajícím po dráze dlouhé téměř 150 metrů. Následující třetí jamou je jáma Harrachova. Za přítokem říčky Pudlavy můžeme obdivovat Malý Labský vodopád. Turistický chodník, který vede labským dolem patří mezi nejstarší krkonošské cesty. Vybudován byl hrabětem Harrachem na konci 19. století jako tzv. Harrachova cesta za účelem spojení Špindlerova Mlýna s Labskou boudou. Čas potřebný k sestupu labským dolem do Špindlerova Mlýna je cca 2,5 - 3 hodiny. Cestu můžeme samozřejmě jít i opačně. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-rokle-labsky-dul

Černohorská rašelina Rašeliniště

GPS poloha: 50°39'38.93"N 15°45'16.19"E

Krkonošské rašeliniště, které se nachází se v horské proláklině asi 1 km severně od vrcholu Černé hory. Jeho vznik datují odborníci do doby před přibližně 6000 lety. Na okraji rašeliništní louky s rozlohou cca 2,5 ha stojí vyhlídková věž. Okolo rašeliniště vede Naučná stezka. Autor článku: Jan Vaverka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cernohorska-raselina

Špindlerův Mlýn - Aquapark Aquapark

GPS poloha: 50°44'3.01"N 15°36'33.73"E

Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním „šmajdání“ po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací dobu je možno ověřit na webu: http://www.aquaparkspindl.cz/ Kontakt: AQUA PARK Špindl Špindlerův Mlýn 300 543 51 Špindlerův Mlýn tel: +420 499 523 040 fax: +420 499 523 041 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Špindlerův Mlýn" e-mail: [email protected] web: http://www.aquaparkspindl.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-aquapark

Ski areál Herlíkovice Ski areál

GPS poloha: 50°39'32.18"N 15°35'48.91"E

Ski areál Herlíkovice se nachází 4 km od Vrchlabí při silnici do Špindlerova Mlýna. • 2x čtyřsedačková lanovka a 5x vlek • 12,4 km sjezdových tratí různých obtížností • 90 % tratí skiareálu zasněžováno • Parkování přímo ve skiareálu ZDARMA • VEČERNÍ LYŽOVÁNÍ - 3km osvětlených sjezdovek • Občerstvení přímo na sjezdovkách • MĚŘENÝ SLALOM - Slalomová trať měřená profesionální časomírou - 12 branek postavených jako při závodech • Autobusová doprava do skiareálu - na denní i večerní lyžování, do areálu a zpět (Rezervace a Informace + 420 737 222 456) • O2 EXTRA DĚTSKÝ PARK - Pohyblivý koberec, kolotoč, pohádkový slalom a další • LYŽAŘSKÁ ŠKOLA ve skiareálu Herlíkovice - Sjezdové lyžování i Snowboarding, skupinová i individuální výuka pro dospělé i děti • PŮJČOVNY LYŽÍ A SNOWBOARDŮ • NETRADIČNÍ JÍZDA na SNOWBIKE - OPĚT JINÝ ZÁŽITEK • KVALITNÍ A ZDRAVÉ STRAVOVÁNÍ - Restaurace a občerstvaní na několika místech skaireálu; Speciality české kuchyně, zdravá výživa; Zeleninové saláty i dezerty; Příjemné posezení uvniř i venku

Informace o provozu areálu: 737 222 456 nebo [email protected] Na co se můžete v nové sezóně těšit ... • NOVÁ samoobslužná Restaurace s terasou u dolní stanice lanovky na Žalý • Širší a pohodlnější dojezd na sjezdovkách • Wi - Fi zdarma • Online rezervace skibusů - jednoduše a rychle • Aktuální informace do Vašeho mobilu - Mobilní aplikace Snowhill • ... a mnohé další Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-herlikovice

HOTEL****HORIZONT Cyklisté vítáni

GPS poloha: 50°41'46.32"N 15°44'8.16"E

Ubytování, adresa: Velká Pláň 141, Pec pod Sněžkou Telefon: +420499861222, e-mail: [email protected] Kapacita: 320 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Špindlerův Mlýn" vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Hotel Horizont se nachází v centru malebného horského střediska Pec pod Sněžkou. Díky své poloze je ideálním výchozím bodem pro cyklistické i pěší výlety, v zimě pak pro lyžování a další zimní aktivity. Cyklisté najdou v hotelu Horizont vše potřebné, včetně půjčovny horských kol. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-horizont

Špindlerova bouda (Špindlerovka) Bouda

GPS poloha: 50°45'44.14"N 15°38'7.30"E

Horský hotel dostupný též kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Východisko turistických tras do západních i východních Krkonoš. Původní stavení na tomto místě známé již v r. 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v r. 1824 (též Rychrářova bouda). Vyhořela r. 1826 a znovu r. 1885. Velké stavební úpravy začátkem 20. stol. prováděla rodina Lhotova. Silnice do sedla od r.1914, dnes vjezd pro osobní auta omezen (platí se mýtné). Turistický přechod do Polska. Informace o obytování viz: http://www.spindlerovabouda.cz/ . Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindlerova-bouda-spindlerovka

Bouda u Bílého Labe Bouda

GPS poloha: 50°44'27.89"N 15°38'51.32"E

Bouda u Bílého Labe se nachází, cca v polovině Dolu Bílého Labe, cca 4 km od Špindlerova Mlýna. K Boudě u Bílého Labe se dostaneme po asfaltové silnici od rozcestí U Dívčí lávky, nebo po modré značce od Luční boudy. Info o možnosti ubytování a provozní době je zde: http://www.boudabilelabe.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda-u-bileho-labe

Labská bouda Bouda

GPS poloha: 50°46'6.30"N 15°32'49.77"E

Založena po r. 1830 nad závěrem karu Labského dolu, vyhořela 6. 11. 1965 a nově postavena jihozápadně od zbořeniště v r. 1975 podle projektu Ing. arch. Z. Říháka. Je zde stanice Horské služby. V blízkosti na Labí patrné zbytky malé nádrže, sloužící dříve k nadržení vody pro Labský vodopád. Ubytovat se můžete ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích s výhledem do Labského dolu, na Dívčí a Mužské kameny, Malý Šišák, Luční horu, Medvědín, Stoh a na Sněžku. Pokoje mají vlastní sociální zařízení (WC, umyvadlo, sprcha). 1) Ubytování se snídaní: 1 osoba …….…………..... 395,- Kč 1 dítě ( 3-12 let ) ………… 295,- Kč Labská bouda leží na křižovatce nejznámějších a nejkrásnějších zimních turistických tras. Odtud se rozbíhají cesty do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Špindlerův Mlýn" všech atraktivních částí Krkonoš. Na běžkách můžete jet do Špindlerova Mlýna, Horních Míseček, Harrachova, k prameni Labe, k Labskému vodopádu a Špindlerovce, odtud dál na Luční boudu, do Pece pod Sněžkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-bouda

lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka

GPS poloha: 50°44'24.86"N 15°35'12.37"E

Lanová dráha na Medvědín . Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/medvedin.aspx Webkamera Medvědín, viz: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin

lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka

GPS poloha: 50°42'54.04"N 15°36'50.33"E

Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu 1947. Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech 1963-64 byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/svaty-petr.aspx Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-plan-ski-areal-svaty-petr

Kostel s. Petra a Pavla Kostel

GPS poloha: 50°44'30.48"N 15°49'2.99"E

Tento památný kostel se nachází na území Krkonoš, které bylo osídlováno už při kolonizaci za Přemysla Otakara II. ve 13. století. Osídlování Malé Úpy však začalo až v 16. století, kdy majitel vrchlabského panství Kryštof z Gendorfu inicioval těžbu nerostu a hlavně dřeva pro Stříbrné doly v Kutné Hoře. Podle trutnovského kronikáře Simona Hüttela začaly práce na plavebních přehradách ? klausách a těžbě dřeva prvně v roce 1566 právě v okolí horské říčky Malá Úpa. Podle tereziánského katastru vznikla stejnojmenná obec až v roce 1748. Z dalších údajů v Hüttelově kronice vyplývá, že lidé v Malé Úpě příležitostně žili asi už od roku 1500. Do té doby nedotknutelná příroda okolo říčky Malá Úpa se začala v druhé polovině 16. století zaplňovat dřevorubci z Tyrolska a to zejména z Korutan a Štýrska. Těžba dřeva i nerostů již na začátku 17. století upadala, ale osadníci hned po příchodu založili na vykácených pasekách louky a postavili první horské chalupy. Mýta zúrodňovali stále usilovněji, aby mohli chovat krávy a kozy. Každá rodina dostala k vykácení svou lokalitu a proto i vzniklé luční enklávy a lesní samoty ještě několik dalších století obývali převážně příslušníci jedné rodiny. Rudy byly těženy v 16. století v osadě Smrčí a ve Lvím dole. Sem se vrátila těžba ještě v roce 1735 a potom hlavně v letech 1841 až 1866. Vytěžená železná ruda a arzenik se tehdy zpracovávaly v Peci pod Sněžkou. Další obživou našich předchůdců bylo pašování cukerínu ze sousedního Slezska. V roce 1779 navštívil Malou Úpu budoucí císař Josef II., doprovázený známým generálem Laudonem. V rámci své náboženské politiky nechal místním horalům postavit kostel. Dne 22. února 1791 byl stánek Boží, nejvýše položený kostel v Čechách (975 m), zasvěcen patronům Petru a Pavlovi. Ovšem 10. 9. 1806 ve 20.45 hodin po zásahu bleskem dřevěný kostel vyhořel. Ihned byla zahájena výstavba nového kostela a 18. října 1807 už v něm byla sloužena mše svatá. Při stoletém výročí byla na stropním oblouku mezi presbytářem a lodí umístěn pamětní nápis s letopočtem 1791 a rakouskou orlicí. Krátce na to v roce 1889 byl kostel ve větším rozsahu renovován. Poslední oprava proběhla za těžkých podmínek v roce 1986. Nebýt vydatné finanční pomoci krajanů žijících Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Špindlerův Mlýn" dnes v Německu, zřejmě by k renovaci vůbec nedošlo. Při větších vnitřních úpravách v roce 1936 byl postaven nynější hlavní oltář. Na ústředním obraze jsou církevní patroni kostela Petr a Pavel. Levý obraz představuje svatou Terezu příklad zbožnosti a pravý obraz svatou Alžbětu Durynskou, jako příklad dobročinnosti. Boční oltář vpravo je zasvěcen Matce boží a na levé straně je svatá Barbora, ochránkyně horníků. Oltář je památkou na hornickou minulost Malé Úpy. Horníci, kteří pracovali na slezské straně hor v Arnsbergu, severně od Pomezních Bud, oslavovali každoročně svatou Barboru slavnostním průvodem zakončeným mší svatou na její počest. Staré věžní hodiny, které nejsou v provozu, teprve na rekonstrukci čekají. Kostel ztratil už třikrát své zvony. Poprvé při požáru v roce 1806, podruhé 1916 pro válečné účely a ze stejného důvodu i v roce 1943. Jenom malý zvon ve věžičce všechny války přečkal. Varhany pocházejí z roku 1833. Několikrát byly vylepšeny nebo opraveny a dodnes hrají. Zdejší farnost, založená spolu s kostelem již od roku 1946, po násilném vystěhování německých obyvatel, neexistuje. Nedílnou součástí kostela je i přilehlý hřbitov, kde se pohřbívalo od konce 18. století až do konce 2. světové války. Po odsunu Němců byl hřbitov takřka zapomenut, v jedné chvíli mu dokonce hrozila likvidace. Zásluhou několika starousedlíků se zachoval a opět tu nachází věčný klid ti, kterým se Malá Úpa stala více než domovem. O kostel i hřbitov se dnes stará několik místních lidí, kterým za práci vzdáváme dík a vyslovujeme uznání. Už od 18. století v Malé Úpě existovala zařízení, která poskytovala příchozím potřebné služby. První větší hostince a horské boudy, zaměřené na poskytování služeb cestovnímu ruchu, vznikly až v druhé polovině 19. století při celoevropském rozmachu turistiky. V Malé Úpě nejvíce vzrostl cestovní ruch až s rozvojem zimních sportů po l. světové válce. Roku 1945 měla obec Malá Úpa kolem 1000 stálých obyvatel. V té době měly obě části ? Dolní i Horní Malá Úpa již 1120 lůžek pro hosty (oproti dnešním 2500 lůžkům). Při srovnání s počtem trvale usedlých obyvatel je zřejmé, že Malá Úpa měla již tehdy charakter rekreačního horského střediska. V roce 1980 byla Malá Úpa jako samostatná obec zrušena a stala se součástí Pece pod Sněžkou. Až po sametové revoluci roku 1989 se podařilo zdejší občanské iniciativě obec Malou Úpu opět osamostatnit. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-s-petra-a-pavla

Bouda u Sněžných jam - Wawel Bouda

GPS poloha: 50°46'43.64"N 15°33'21.67"E

Bouda u Sněžných jam-Wawel, byla jako turistická útulna, založena již r. 1831. Nyní je nepřístupná a slouží jako tel. vysílač pro Polsko. Bouda u Sněžných jam se sice nachází v Polsku, ale vzhledem k přístupnosti po Cestě Českopolského přátelství jsem si "dovolil" přiřadit ji k ČR. Bouda je výrazným orientačním bodem při toulkách v západní části Krkonoš. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda-u-sneznych-jam-wawel

Vrchlabí - infocentrum Infocentrum

GPS poloha: 50°37'38.78"N 15°36'38.66"E

Vrchlabské regionální informační centrum, kde návštěvník o městě a Krkonoších najde vše potřebné, se nachází v budově městské radnice na náměstí T. G. Masaryka. Otevírací doba: červen - září prosinec - únor mimo sezonu po-pá: 9:00-18:00 po-pá: 9:00-17:00 po-pá: 9:00-17:00 so-ne:10:00-15:00 so-ne: 10:00-15:00 so: 10:00-13:00 Kontakt: Regionální informační centrum Krkonošská 8 543 01 Vrchlabí tel: 499 405 744 e-mail: [email protected] Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Špindlerův Mlýn" http://www.muvrchlabi.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchlabi-infocentrum

Obří důl - informační středisko správy KRNAP Infocentrum

GPS poloha: 50°42'23.80"N 15°43'55.78"E

AKTUÁLNĚ: od 1. ledna 2012 je toto informační centrum uzavřeno. Více info na webu KRNAPu, zde: http:// www. krnap. cz/ specialni- projekty/ tiskova- zprava- sprava- krnap- uzavre- informacni- centrum- vobrim-dole/ ................................................................................................ Informační středisko správy KRNAPu v Obřím dole, kde návštěvník obdrží veškeré informace o KRNAPu a Krkonoších, se nachází nedaleko dolní stanice lanové dráhy. Otevírací doba: červen - září po-ne 8:30 - 12:00 a 12:30 - 17:00 říjen - prosinec po-pá 8:00 - 12:00 a12:30 - 15:00 leden - březen po-ne 8:30 - 12:00 a 12:30 - 17:00 (od 27.12) duben - květen po-pá 8:00 - 12:00 a 12:30 - 15:00 Kontakt: Informační středisko správy KRNAP, Obří Důl 128, 542 21 Pec pod Sněžkou e-mail: [email protected] tel: 499736311 web: www.krnap.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-dul-informacni-stredisko-spravy-krnap

Výrovka Ostatní

GPS poloha: 50°42'55.33"N 15°40'49.33"E

Bouda postavena na místě původní Výrovky a Havlovy Boudy, které vyhořely v r. 1947 a 1948, občerstvení, křižovatka turistických cest. Nachází se v první zóně Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko druhé a třetí (Studniční a Luční) nejvyšší hory ve výšce 1368 m.n.m. Jak vznikl název Výrovka není úplně jasné. Němečtí osadníci nazývali toto místo Geiregrucke, což je v překladu Supí rozhled. Tento název s podobným – Ostříží výhled, nalezneme ve starých českých turistických průvodcích hned s vysvětlením, že vznikl od strážního bodu, kde se celníci rozhlíželi. Jiná legenda, jak uvádí pan Jirásko, hovoří o pašeráku Georgu Wenzelovi, který byl zván Geierwanz a v tomto místě omylem zabil svou dceru na místo nenáviděného grenzjägera. Možné vysvětlení je i od německého klení “zum Geier!“, což je jako Naše “k čertu!“ či “kýho výra“, které patřilo zde hlídajícím celníkům, grencákům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyrovka

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Špindlerův Mlýn" Lánov - infocentrum Infocentrum

GPS poloha: 50°37'11.13"N 15°39'21.68"E

Lánovské informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o obci, mikroregionu a Krkonoších, se nachází v části obce Prostřední Lánov čp. 39, v křižovatce při silnici č. 14 vedoucí ve směru Vrchlabí - Trutnov. v budově IC se nacházi i veřejné toalety. Otevírací doba: po - pá 8:00-11:30 a 12:00-16:00 Kontakt:e-mail: [email protected] tel.: 499 432 083 web: http://www.lanov.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanov-infocentrum

Špindlerův Mlýn - turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°43'30.63"N 15°36'31.00"E

Turistické informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o Špindlerově Mlýnu a Krkonoších se nachází ve Svatopetrské ulici čp. 173 v budově městského úřadu. V infocentru je k získání turistická známka č. 15 - Špindlerův Mlýn. Kontakt: Turistické informační centrum Svatopetrská 173 543 51 Špindlerův Mlýn e-mail: [email protected] [email protected] web: http://www.spindlmu.info tel.: 499 523 656 fax: 499 523 818 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-turisticke-informacni-centrum

Benecko - Infocentrum Flora Ostatní

GPS poloha: 50°39'55.44"N 15°32'55.72"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Benecko 200 tel. 481 582 606; 603 269 460 Provozní doba: 15.12. - 31.3. Po - So 9:00 - 17:30 Ne 10:00 - 15:00 1.4. - 14.12. Po - Pá 9:00 - 16:30 So 9:00 - 12:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Špindlerův Mlýn" Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/benecko-infocentrum-flora

Cesta ČS - PL přátelství Turistická trasa

GPS poloha: 50°45'45.81"N 15°38'19.15"E

Asi 9km dlouhý úsek turistické(červené) trasy vedoucí pod hlavním hřebenem od Špindlerovy boudy pod Sněžku nad Obří důl, vedoucí po poském území ale využívaný volně příslušníky obou států a nezbytně doplňující naší turistickou síť. Celá trasa vede v klečovém veg. stupni severním úpatím Malého Šišáku dále kolem skalního útvaru Slonecznik a po horní hraně ledocových kotlů nad Velkým a Malým Stawem k chatě pod Sněžkou. Celou trasu jsou výhledy do Polska. V druhé polovině trasy(od Sloneczniku) je pěkný výhled na Sněžku. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesta-cs-pl-pratelstvi

Vrchlabí - informační středisko správy KRNAP Infocentrum

GPS poloha: 50°37'46.35"N 15°36'26.52"E

Vrchlabské informační středisko správy KRNAP, kde návštěvník obdrží veškeré informace o KRNAPu a Krkonoších, se nachází na náměstí Míru 223 v budově Krkonošského muzea v souboru tří štítových domů, které patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších. Otevírací doba: listopad - květen červen - říjen út - ne: 9:00 12:00 a 13:00 - 16:00 út - ne: 9:00 12:00 a 13:00 - 17:00 Kontakt: Informační středisko KRNAP - Tři domky Náměstí Míru 223 543 01 Vrchabí e-mail: [email protected] web: http://www.krnap.cz/ic-vrchlabi/ tel.: 499 421 474 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchlabi-informacni-stredisko-spravy-krnap

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12