Průvodce "Špindlerův Mlýn"
Sněžka Hora
GPS poloha: 50°44'8.48"N 15°44'23.46"E
Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r. 1976. První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r. 1850. V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r. 1862 sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Bouda Česká byla postavena roku 1868. Zbourána byla v roce 2005. Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Špindlerův Mlýn" K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: http:// www.turistika. cz/mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko-Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde:http://www.virtualtravel.cz/snezka.html Zajímavý web o Sněžce je i zde: http://www.horasnezka.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/snezka
Obří důl Údolí, dolina
GPS poloha: 50°43'35.36"N 15°43'39.94"E
Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka". Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r. 1897 bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U Kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva. Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr Karla Kaviny (1890- 1948) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky. Na bočním Rudném potoce byla r. 1914 postavena vodárna pro Sněžku. http://www.region-krkonose.cz/zajimava-mista/obri-dul/ Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-dul
Malá Úpa Chodník, naučná stezka
GPS poloha: 50°43'40.60"N 15°49'23.48"E
10 pohádkových zastavení je rozmístěno na malebná místa v Malé Úpě. Každé zastavení se skládá z panelu s Pohádkou od slavné spisovatelky paní Marie Kubátové, přeloženou do angličtinyj,němčiny a polštiny, a z herního prvku pro malé turisty. Pohádky jsou převzaty z knihy Pohádky z Krkonoš. Na jednotlivých zastaveních jsou zároveň umístěny reliéfové prvky, děti je mohou překreslit do brožurek, zakoupených za malý poplatek v infocetru. Po zakreslení všech 10 ornamentů, tudíž po zdolání celé stezky, získají na informačním centru nebo v penzionu Permoník odměnu - "Maloúpský pohádkový groš". Kromě toho si však rodiče i děti odnesou s sebou nevšední zážitky z nádherných výhledů na kouzelná panoramata východních Krkonoš. Autor článku: Zuzana Semeradova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mala-upa--1
Jilemnice - zámek, Krkonošské muzeum Zámek
GPS poloha: 50°36'37.30"N 15°30'16.06"E
Historie Jilemnického zámku spadá do 16. století, kdy byl založen pány z Újezdce. První velká přestavba se uskutečnila v roce 1716. Do dnešní pseudorenesanční podoby byl zámek přestavěn v roce 1892. Dnes zámecká budova slouží jako muzeum, dokládá lidovou kulturu a historii západních Krkonoš a počátky lyžování v Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Špindlerův Mlýn" českých zemích. Expozice věnovaná historii lyžování byla otevřena v roce 1983. Součástí expozice je i galerie významného českého krajináře Františka Kavána. V muzeu je k získání turistická známka č. 388 - Jilemnice. Otevírací doba: celoročně: úterý - neděle 8-12 a 13-16 hod, v červenci a srpnu do 17 hodin. Kontakt: Krkonošské muzeum - zámek 514 01 Jilemnice Tel: 481 543 041 e-mail.
[email protected] web: http://www.kmjilemnice.cz Na virtuální prohlídku vstupní (venkovní) části do budovy zámku a jeho okolí se můžeme podívat zde: http:// www. virtualtravel.cz/jilemnice/krkonosske-muzeum.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice-zamek-krkonosske-muzeum
Kozí hřbety Hřeben
GPS poloha: 50°43'59.81"N 15°39'37.12"E
Kozí hřbety - výrazný strmý hřeben, který vystupuje z Luční hory směrem ke Špindlerovu Mlýnu. Délka hřebene je cca 3 km. V období 16.- 17. století zde probíhala těžba stříbrných, měděděných a arsenových rud. Chůze po hřebenu je zakázana, přístupná je pouze Vyhlídka Krakonoš. Část bývalé stezky, která vedla přímo po hřebenu je ještě částečně viditelná. V zimě je, z důvodu lavinového nebezpečí, úbočí Kozích hřbetů nepřístupné. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozi-hrbety--3
Medvědín Vrchol
GPS poloha: 50°44'20.94"N 15°34'56.89"E
Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Popis lanové dráhy zde: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin Odkaz na webkameru: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedin
Rozhledna Štěpánka (Hvězda) Rozhledna
GPS poloha: 50°44'47.58"N 15°21'57.28"E
Štěpánka je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda (959 m) v nejzápadnějších Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Špindlerův Mlýn" Rozhledna je 24 m vysoká, postavena byla v letech 1847 až 1892. Stavbu zahájil kníže Camill Rohan, když v údolí probíhala výstavba císařské krkonošské silnice. Pojmenována je podle arcivévody Štěpána. Stavbu však nedokončil. Práce se na rozhledně zastavily na celých 40 let, kdy o ní pečoval kořenovský horský spolek, který ji od knížete převzal a po čtyřech letech prací ji v roce 1892 otevřel. Štěpánka spolu s rozhlednou Žalý patří k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerkých hor. Podle pověsti kníže Rohan zastavil stavbu poté, co mu cikánka předpověděla, že dokončení rozhledny mu přinese smrt. V září 1892, měsíc po jejím dokončení, zemřel. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-stepanka-hvezda
Malý Šišák Vrchol
GPS poloha: 50°45'33.65"N 15°38'55.15"E
Malý Šišák je skalnatý vrchol na hranicích s Polskem (1440 m) nad Sedmidolím. I přes své jméno je o 16 m vyšší než Velký Šišák. Jihovýchodní svahy spadají do Čertova dolu s Čertovou strouhou, který jej odděluje od Čerova Návrší. Po vrcholu Malého Šišáku prochází státní hranice s Polskem, po severním svahu, po polské straně, vede magistrála Česko - polského přátelství. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/maly-sisak--1
Jilemnice Zámek
GPS poloha: 50°36'37.08"N 15°30'11.55"E
Pěkný zámek se nachází v Jilemnici na Semilsku v Libereckém kraji. Zámek je patrový trojkřídlý objekt se dvěma šestibokými nárožními věžemi, průčelí je členěno rizality. Návštěvníci si mohou prohlédnout stálou historicko- etnografickou expozici, sbírku pohřebních cechovních štítů, sbírku betlémů. Je zde také Kavánova galerie. Samostatná expozice se věnuje historii českého lyžování. Na zámek navazuje rozsáhlý park. Historie Původní tvrz byla v 16. století za pánů z Újezdce přestavěna na renesanční zámek. V roce 1646 vypálili zámek Švédové. Za Harrachů byl zámek v roce 1716 obnoven. V roce 1788 objekt vyhořel. V 90. letech 19. století byl pak zámek novorenesančně upraven. V současné době na zámku sídlí Krkonošské muzeum. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice
Černá hora Vrchol
GPS poloha: 50°39'6.54"N 15°44'35.46"E
Výrazný vrchol, který se tyčí nad Černým Dolem a Jánskými lázněmi. Vybíhá z masivu Českého hřbetu a Luční hory. Na vrcholu je umístěn televizní vysílač. V letech 1927 - 28 byla postavena kabinková lanovka z Janských Lázní, která byla v roce 1980 modernizována. Významné středisko zimních sportů. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerna-hora--2
Labský důl Rezervace
GPS poloha: 50°45'19.27"N 15°33'11.26"E
Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a kaskádovitým typem vodopádu Pančavy (160m), v jeho blízkosti suťová jeskyně (Krakonošova klenotnice), na severním svahu zřídil v r. 1904 hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších, v r. 1956 zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech, bohaté naleziště Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Špindlerův Mlýn" vzácných vysokohorských rostlin (prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. ), na severním svahu Medvědína jsou haldy hlušiny po rudném průzkumu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labsky-dul
Špindlerův Mlýn - Aquapark Aquapark
GPS poloha: 50°44'3.01"N 15°36'33.73"E
Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním „šmajdání“ po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací dobu je možno ověřit na webu: http://www.aquaparkspindl.cz/ Kontakt: AQUA PARK Špindl Špindlerův Mlýn 300 543 51 Špindlerův Mlýn tel: +420 499 523 040 fax: +420 499 523 041 e-mail:
[email protected] web: http://www.aquaparkspindl.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-aquapark
Labská přehrada Přehrada
GPS poloha: 50°42'44.27"N 15°35'7.63"E
Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem byla vybudována v letech 1910 až 1916. Byla postavena v rámci programu podle zákonů z roku 1902 o stavbě soustavy nádrží a z roku 1903 o provádění říčních úprav a zřizování ochranných nádrží. Vydání těchto zákonů si vynutily velké škody po katastrofálních povodních v letech 1888, 1890 a 1897. Přehrada je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Účel vodního díla: - ochrana území před velkými vodami. - energetické využití. Postup stavby. Jak již bylo uvedeno, přehrada byla vybudována v letech 1910 až 1916 firmou Redlich a Berger nákladem 3. 500.000 rakouských korun. Hráz je založena v orthorulách 4 až 7 m pod původním terénem s vyjímkou pravobřežního zavázání, kde založení přelivu a kaskád bylo provedeno až v hloubce 16 m. Při stavbě nebylo provedeno žádné zamezení pronikání vody podložím hráze, což ukázali zkoušky propustnosti při dodatečném geologickém průzkumu. Pro převedení vody mimo staveniště byl vybudován obtokový tunel kruhového profilu o průměru 7 m. Je vylámán v rostlé skále v levém přehu a pouze v krátkém úseku u portálu je obezděn rulovým kamenem. Po dokončení stavby se do tunelu zabudovaly uzávěry ovládané šachtou z domku hrázného, aby mohl sloužit jako výpust. Do tunelu je také zaústěn levobřežní šachtový přeliv. Pro měření přítoku a odtoku byly pod i nad nádrží vybudovány limnigrafy. Hráz i okolní objekty byly vybudovány na tehdejší technické možnosti ve velmi Krátké době, i když se stavba nachází v prostředí, kde díky povětrnostním podmínkám nelze stavební práce plně rozvinout po dobu 5 až 6 měsíců v roce. Dělníci, kteří pracovali na vodním díle, byli povětšinou zkušení pracovníci z evropských stavenišť vodních děl a tunelů. Protože vodní dílo bylo dostavěno v polovině 1. světové války a mělo se stát symbolem rakouského mocnářství, byla na vzdušním líci hráze těsně pod korunou umístěna mohutná, v betonu provedená dvouhlavá rakouská orlice a pod ní velký znak z vyčnívajících obkladních kamenů líce znázorňující iniciály panovníka Františka Josefa 1. Kolem těchto dvou znaků se počátkem vzniku Československé republiky rozvinula řada jednání s cílem oba z hráze odstranit. Orlice byla zabetonována již v roce 1920, iniciály panovníka však zůstali až do roku 1926, protože nebylo dodavatele, ani jednotného názoru na způsob odstranění. Iniciály byly upraveny tak, že od roku 1926 až do dneška můžeme číst na vzdušním líci hráze písmena R. Č. znamenající Republika Československá. Od napuštění přehrady v roce 1916 byly pozorovány stále zvětšující se průsaky hrází máčející vzdušní líc. V roce 1930 činil naměřený průsak 314 l/min. Proto bylo nařízeno, aby se nádrž udržovala pokud možno prázdná. Z podnětu ministerstva veřejných prací byl zpracován projekt na opravu ve dvou variantách. K rekonstrukci však nedošlo, protože podle tehdejšího posouzení nebylo porušení zdiva a průsaky tak vážné, aby mohlo dojít k porušení díla a ohrožení obyvatel. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Špindlerův Mlýn" Teprve v roce 1958 bylo rozhodnuto o rekonstrukci přehrady a až v roce 1966 byly opravné práce zahájeny. Při rekonstrukci byly provedeny následující práce: Utěsnění návodního líce a předsypu. Předsyp byl utěsněn fólii PVC, která se ale neosvědčila. Proto se přistoupilo ke klasické injektáži zdiva hráze, přestože v původním záměru opravy se na základě zkušebních vrtů v hrázovém tělese jevilo zajištění vodotěsnosti injektáží nezaručené. Dále bylo provedenao přikotvení šoupátkových věží železnými kotvami, protože byly odtrženy od vlastního tělesa hráze. V části tunelu byla provedena obezdívka, neboť ve dvou místech skály se začaly objevovat poruchy. Porušené zdivo šachty, šachtový přeliv a zdivo uzávěrů obtokové štoly bylo injektováno. Původní šoupátka světlosti 1100 mm byly vyměněny za šoupátka 1000 mm s elektrickým pohonem. Jejich výměna nemá podstatný vliv na funkci nádrže. Současně s rekonstrukcí hráze se opravoval i přítokový a odtokový limnigraf a záměrem bylo sledování pohybu hráze. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-prehrada
Labská bouda Bouda
GPS poloha: 50°46'6.30"N 15°32'49.77"E
Založena po r. 1830 nad závěrem karu Labského dolu, vyhořela 6. 11. 1965 a nově postavena jihozápadně od zbořeniště v r. 1975 podle projektu Ing. arch. Z. Říháka. Je zde stanice Horské služby. V blízkosti na Labí patrné zbytky malé nádrže, sloužící dříve k nadržení vody pro Labský vodopád. Ubytovat se můžete ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích s výhledem do Labského dolu, na Dívčí a Mužské kameny, Malý Šišák, Luční horu, Medvědín, Stoh a na Sněžku. Pokoje mají vlastní sociální zařízení (WC, umyvadlo, sprcha). 1) Ubytování se snídaní: 1 osoba …….…………..... 395,- Kč 1 dítě ( 3-12 let ) ………… 295,- Kč Labská bouda leží na křižovatce nejznámějších a nejkrásnějších zimních turistických tras. Odtud se rozbíhají cesty do všech atraktivních částí Krkonoš. Na běžkách můžete jet do Špindlerova Mlýna, Horních Míseček, Harrachova, k prameni Labe, k Labskému vodopádu a Špindlerovce, odtud dál na Luční boudu, do Pece pod Sněžkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-bouda
lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka
GPS poloha: 50°44'24.86"N 15°35'12.37"E
Lanová dráha na Medvědín . Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/medvedin.aspx Webkamera Medvědín, viz: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin
lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka
GPS poloha: 50°42'54.04"N 15°36'50.33"E
Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu 1947. Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech 1963-64 byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Špindlerův Mlýn" Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/svaty-petr.aspx Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-plan-ski-areal-svaty-petr
Rýchorská bouda Bouda
GPS poloha: 50°39'36.68"N 15°50'59.89"E
Rýchorská bouda, dnes již bývalá horská, byla postavena v r. 1926. Dnes ji využívá České centrum ekologické výchovy. Občerstvení pro návštěvníky je však v provozu. K Rýchorské boudě je možný přístup z několika směrů, po červené turistické značce, tzv. Cesta bratří Čapků, po žluté z Horního Maršova a po zelené ve směru Janské Lázně - Žacléř První budovou, která byla, na do té doby zapomenutém hřbetu Rýchor postavena, byla roku 1892 Maxova bouda. Dnes je v místě Maxovy boudy upravené vyhlídkové místo s možností výhledů na panorama východních Krkonoš. Sousední Rýchorskou boudu, jako moderní pohostinské zařízení, postavil za jeden milion korun stavitel Wagenknecht z Trutnova, v roce 1926, pro Bertholdu Hampelovou a Josefa Grossmanna. V roce 1946 přešla bouda pod národní správu Klubu českých turistů v Praze. V srpnu 1950 ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet. Delší čas bouda patřila podniku Interhotel Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí. V roce 1976 byla Rýchorská bouda převedena pod Správu KRNAP s tím, že zde bude vybudováno, u nás první, školící středisko ochrany přírody internátního typu. V letech 1980–1985 byla budova, Správou KRNAP, rekonstruována investicí, která přesahovala 8 milionů Kčs. Činnost Výchovně vzdělávacího střediska státní ochrany přírody byla započata v roce 1986. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rychorska-bouda
Špindlerova bouda (Špindlerovka) Bouda
GPS poloha: 50°45'44.14"N 15°38'7.30"E
Horský hotel dostupný též kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Východisko turistických tras do západních i východních Krkonoš. Původní stavení na tomto místě známé již v r. 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v r. 1824 (též Rychrářova bouda). Vyhořela r. 1826 a znovu r. 1885. Velké stavební úpravy začátkem 20. stol. prováděla rodina Lhotova. Silnice do sedla od r.1914, dnes vjezd pro osobní auta omezen (platí se mýtné). Turistický přechod do Polska. Informace o obytování viz: http://www.spindlerovabouda.cz/ . Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindlerova-bouda-spindlerovka
Dolní Maršov - Turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°38'1.66"N 15°48'42.31"E
Turistické informační centrum "Krkonoše", kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází při hlavní silnici ve směru Trutnov - Pec pod Sněžkou, na tzv. Rýchorském sídlišti čp. 146. Kontakt: Turistické informační centrum "Krkonoše" Dolní Maršov I. Rýchorské sídliště 146 542 24 Svoboda nad Úpou tel./fax: 00420 499 871 167 tel.: 00420 499 692 953 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Špindlerův Mlýn" e-mail:
[email protected] web: http://www.svobodanadupou.eu/cz/informacni-centrum/kontakt Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-marsov-turisticke-informacni-centrum
Obří důl - informační středisko správy KRNAP Infocentrum
GPS poloha: 50°42'23.80"N 15°43'55.78"E
AKTUÁLNĚ: od 1. ledna 2012 je toto informační centrum uzavřeno. Více info na webu KRNAPu, zde: http:// www. krnap. cz/ specialni- projekty/ tiskova- zprava- sprava- krnap- uzavre- informacni- centrum- vobrim-dole/ ................................................................................................ Informační středisko správy KRNAPu v Obřím dole, kde návštěvník obdrží veškeré informace o KRNAPu a Krkonoších, se nachází nedaleko dolní stanice lanové dráhy. Otevírací doba: červen - září po-ne 8:30 - 12:00 a 12:30 - 17:00 říjen - prosinec po-pá 8:00 - 12:00 a12:30 - 15:00 leden - březen po-ne 8:30 - 12:00 a 12:30 - 17:00 (od 27.12) duben - květen po-pá 8:00 - 12:00 a 12:30 - 15:00 Kontakt: Informační středisko správy KRNAP, Obří Důl 128, 542 21 Pec pod Sněžkou e-mail:
[email protected] tel: 499736311 web: www.krnap.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-dul-informacni-stredisko-spravy-krnap
Vrchlabí - infocentrum Infocentrum
GPS poloha: 50°37'38.78"N 15°36'38.66"E
Vrchlabské regionální informační centrum, kde návštěvník o městě a Krkonoších najde vše potřebné, se nachází v budově městské radnice na náměstí T. G. Masaryka. Otevírací doba: červen - září prosinec - únor mimo sezonu po-pá: 9:00-18:00 po-pá: 9:00-17:00 po-pá: 9:00-17:00 so-ne:10:00-15:00 so-ne: 10:00-15:00 so: 10:00-13:00 Kontakt: Regionální informační centrum Krkonošská 8 543 01 Vrchlabí tel: 499 405 744 e-mail:
[email protected] Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Špindlerův Mlýn" http://www.muvrchlabi.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchlabi-infocentrum
Výrovka Ostatní
GPS poloha: 50°42'55.33"N 15°40'49.33"E
Bouda postavena na místě původní Výrovky a Havlovy Boudy, které vyhořely v r. 1947 a 1948, občerstvení, křižovatka turistických cest. Nachází se v první zóně Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko druhé a třetí (Studniční a Luční) nejvyšší hory ve výšce 1368 m.n.m. Jak vznikl název Výrovka není úplně jasné. Němečtí osadníci nazývali toto místo Geiregrucke, což je v překladu Supí rozhled. Tento název s podobným – Ostříží výhled, nalezneme ve starých českých turistických průvodcích hned s vysvětlením, že vznikl od strážního bodu, kde se celníci rozhlíželi. Jiná legenda, jak uvádí pan Jirásko, hovoří o pašeráku Georgu Wenzelovi, který byl zván Geierwanz a v tomto místě omylem zabil svou dceru na místo nenáviděného grenzjägera. Možné vysvětlení je i od německého klení “zum Geier!“, což je jako Naše “k čertu!“ či “kýho výra“, které patřilo zde hlídajícím celníkům, grencákům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyrovka
Lánov - infocentrum Infocentrum
GPS poloha: 50°37'11.13"N 15°39'21.68"E
Lánovské informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o obci, mikroregionu a Krkonoších, se nachází v části obce Prostřední Lánov čp. 39, v křižovatce při silnici č. 14 vedoucí ve směru Vrchlabí - Trutnov. v budově IC se nacházi i veřejné toalety. Otevírací doba: po - pá 8:00-11:30 a 12:00-16:00 Kontakt:e-mail:
[email protected] tel.: 499 432 083 web: http://www.lanov.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanov-infocentrum
Špindlerův Mlýn - turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°43'30.63"N 15°36'31.00"E
Turistické informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o Špindlerově Mlýnu a Krkonoších se nachází ve Svatopetrské ulici čp. 173 v budově městského úřadu. V infocentru je k získání turistická známka č. 15 - Špindlerův Mlýn. Kontakt: Turistické informační centrum Svatopetrská 173 543 51 Špindlerův Mlýn e-mail:
[email protected] [email protected] web: http://www.spindlmu.info tel.: 499 523 656 fax: 499 523 818 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Špindlerův Mlýn" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-turisticke-informacni-centrum
Benecko - Infocentrum Flora Ostatní
GPS poloha: 50°39'55.44"N 15°32'55.72"E
Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Benecko 200 tel. 481 582 606; 603 269 460 Provozní doba: 15.12. - 31.3. Po - So 9:00 - 17:30 Ne 10:00 - 15:00 1.4. - 14.12. Po - Pá 9:00 - 16:30 So 9:00 - 12:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/benecko-infocentrum-flora
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
