Průvodce "Špindlerův Mlýn"
Sněžka Hora
GPS poloha: 50°44'8.48"N 15°44'23.46"E
Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r. 1976. První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r. 1850. V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r. 1862 sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Bouda Česká byla postavena roku 1868. Zbourána byla v roce 2005. Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Špindlerův Mlýn" K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: http:// www.turistika. cz/mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko-Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde:http://www.virtualtravel.cz/snezka.html Zajímavý web o Sněžce je i zde: http://www.horasnezka.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/snezka
Obří důl Údolí, dolina
GPS poloha: 50°43'35.36"N 15°43'39.94"E
Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka". Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r. 1897 bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U Kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva. Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr Karla Kaviny (1890- 1948) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky. Na bočním Rudném potoce byla r. 1914 postavena vodárna pro Sněžku. http://www.region-krkonose.cz/zajimava-mista/obri-dul/ Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-dul
Pančavský vodopád Vodopád
GPS poloha: 50°45'39.71"N 15°32'42.68"E
Pančavský vodopád je nejvyšší vodopád v ČR, jeho celková výška je 145 metrů. Tok říčky Pančavy zde opouští Pančavskou louku a padá do Labského dolu. Přístup k vodopádu je po červené turistické značce mezi Labskou a Vrbatovou boudou. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pancavsky-vodopad
Pramen Labe Pramen
GPS poloha: 50°46'36.10"N 15°32'1.88"E
Pramen naší nejvýznamnější české řeky Labe vyvěrá na Labské louce, sousedící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Tento pramen v roce 1684 symbolicky vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talemberka a tak se Labská louka stala definitivně českým územím. V roce 1968 byla provedena úprava pramene Labe a nainstalována kovová deska s erby měst, kterými Labe protéká. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras (červené, zelené a žluté). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pramen-labe
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Špindlerův Mlýn" Medvědín Vrchol
GPS poloha: 50°44'20.94"N 15°34'56.89"E
Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Popis lanové dráhy zde: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin Odkaz na webkameru: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedin
Labský vodopád Vodopád
GPS poloha: 50°46'15.74"N 15°32'53.27"E
Labský vodopád se nalézá, pod Labskou boudou, při cestě do Labského dolu. Výška vodopádu je 45 metrů. V minulosti mohl být vodopád i mohutnější, tehdejší majitel staré Labské boudy Josef Šír zde nechal vybudovat malou nádrž se stavidlem a turistům tak mohl být vodopád pouštěn větším proudem. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labsky-vodopad--1
Česká poštovna na Sněžce Vrchol
GPS poloha: 50°44'9.64"N 15°43'56.32"E
Na vrcholu Sněžky stávala dříve roubená chalupa, která začala jako poštovna sloužit kolem roku 1899. Později se stala jen součástí-kioskem-patřícím k České boudě. Pro nevyhovující stav ji pak v roce 1990 zavřeli. A v roce 2004 byla poštovna nahrazena novou stavbou a to poštovnou Anežka od architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana. Jedná se o dřevěnou stavbu tvořenou dřevěnými okenicemi a dvojsklem. Okenice se podle počasí dají polohovat. Při nepřízni počasí se poštovna těmito dřevěnými žaluziemi uzavře. Stavba také nabízí vyhlídkovou terasu přístupnou točitým schodištěm. o stavbě poštovny více na stránkách arch. Rajniše: http://www.e-mrak.cz/ Autor článku: Jana Fiorela Kubecová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-postovna-na-snezce
Zlaté návrší Vrchol
GPS poloha: 50°44'58.20"N 15°33'20.59"E
Zlaté návrší (Krkonoš) je holý svorový hřbet, který se nalézá mezi masivem Kotle a Medvědínem. Zlaté návrší je nyní turisticky nepřístupné a tak krásné výhledy, z jeho vrcholu, už jsou dnes bohužel jen krásnou vzpomínkou. Cesta od Medvědína se u Šmídovy vyhlídky odklání k Masarykově silnici po níž se dostaneme k Vrbatově boudě. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlate-navrsi
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Špindlerův Mlýn" Ambrožova vyhlídka Vyhlídka
GPS poloha: 50°45'45.42"N 15°32'43.12"E
Ambrožova vyhlídka se nachází při cestě mezi Labskou a Vrbatovou boudou (červená značka) na hraně ledovcového karu pod Pančavskou loukou. Z vyhlídky se nabízí pohled do Labského dolu, na východní část Krkonoš s Luční a Studniční horou, z vrcholu Sněžky je však viditelný jen kousek. Směrem při pohledu vpravo se nabízí pohled na Medvědín, Zlaté návrší a hranu Labského dolu. Vyhlídka je pojmenována po Jindřichu Ambrožovi, který byl významným pracovníkem KČT a ochráncem přírody. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ambrozova-vyhlidka--1
Sněžka - nejvyšší česká hora. Hora
GPS poloha: 50°44'10.86"N 15°44'30.70"E
Sněžka dosahuje výšky 1602 m n. m. a tím pádem se řadí na první místo nejvyšších hor Krkonoš i celé České republiky. Hora Sněžka se nachází na Hraničním hřebenu ve východní části Krkonoš. Vrcholem prochází česko- polská hranice. Jižní česká strana spadá do Obřího dolu. Holý skalnatý vrchol umožňuje neomezený panoramatický výhled dakeko do Polska a Čech a má rozlohu třicet akrů. Roční teplota se tu točí okolo pouhých 0,2 ºC. Na vrchol se už za léta od prvního pokoření dostalo nejen spousty lidí, ale i staveb. Naleznete zde Polskou boudu s meterologickou stanicí, čtrnáct metrů vysokou rotundovou kapli sv. Vavřince a kamenný trigonometrický obelisk. Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/snezka-nejvyssi-ceska-hora
Labská bouda Rekreační oblast
GPS poloha: 50°46'12.76"N 15°32'46.18"E
Labskou boudu jsme navštívili na podzim, když jsme se vydali na pěší tůru ze Špindlerova Mlýna. Nejdříve jsme dorazili k lanovce, kterou jsme vyjeli na Medvědín (1235m n. m. ) Od lanovky jsme zamířili po dobře označených turistických chodnících směrem ke Zlatému návrší (asi 1 hodina chůze). Po červené značce jsme dále pokračovali směrem k Labské boudě. Cestou jsme míjeli mohylu Hanče a Vrbaty, kteří tragicky zahynuli při lyžařském závodě na 50 km, v roce 1913. Ještě jsme cestou viděli jednu pamětní bronzovou desku, kterou však skoro všichni turisté přehlédnou, protože je umístěna těsně nad zemí. Schválně jsme na chvíli u této desky postáli, ale i když prošlo několik lidí, nikdo tento pomníček nezaregistroval. Tato bronzová deska je věnována zakladateli HS Krkonoše, kterým byl Otakar Štětka (23. 10.1916-23. 9. 1975). K Labské boudě jsme došli za necelou hodinu volné chůze.Mrzí mě, že se nyní uvažuje o zbourání Labské boudy.Když je již něco vybudované, nemělo by se to bezmyšlenkovitě ničit!! Labská bouda je i stanicí Horské služby. Z Labské boudy se pohodlně dostaneme po jednom kilometru chůze, k pramenům Labe. Autor článku: Božena Hlavinková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-bouda--2
Labská přehrada Přehrada
GPS poloha: 50°42'44.27"N 15°35'7.63"E
Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem byla vybudována v letech 1910 až 1916. Byla postavena v rámci programu podle zákonů z roku 1902 o stavbě soustavy nádrží a z roku 1903 o provádění říčních úprav a zřizování ochranných nádrží. Vydání těchto zákonů si vynutily velké škody po katastrofálních povodních v letech 1888, 1890 a 1897. Přehrada je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Účel vodního díla: - ochrana území před velkými vodami. - energetické využití. Postup stavby. Jak již bylo uvedeno, přehrada byla vybudována v letech 1910 až 1916 firmou Redlich a Berger nákladem 3. 500.000 rakouských korun. Hráz je založena v orthorulách 4 až 7 m pod původním terénem s vyjímkou pravobřežního zavázání, kde založení přelivu a kaskád bylo provedeno až v hloubce 16 m. Při stavbě nebylo provedeno žádné zamezení pronikání vody podložím hráze, což ukázali zkoušky propustnosti při dodatečném geologickém průzkumu. Pro převedení vody mimo staveniště byl vybudován obtokový tunel kruhového profilu o průměru 7 m. Je vylámán v rostlé skále v levém přehu a pouze v krátkém úseku u Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Špindlerův Mlýn" portálu je obezděn rulovým kamenem. Po dokončení stavby se do tunelu zabudovaly uzávěry ovládané šachtou z domku hrázného, aby mohl sloužit jako výpust. Do tunelu je také zaústěn levobřežní šachtový přeliv. Pro měření přítoku a odtoku byly pod i nad nádrží vybudovány limnigrafy. Hráz i okolní objekty byly vybudovány na tehdejší technické možnosti ve velmi Krátké době, i když se stavba nachází v prostředí, kde díky povětrnostním podmínkám nelze stavební práce plně rozvinout po dobu 5 až 6 měsíců v roce. Dělníci, kteří pracovali na vodním díle, byli povětšinou zkušení pracovníci z evropských stavenišť vodních děl a tunelů. Protože vodní dílo bylo dostavěno v polovině 1. světové války a mělo se stát symbolem rakouského mocnářství, byla na vzdušním líci hráze těsně pod korunou umístěna mohutná, v betonu provedená dvouhlavá rakouská orlice a pod ní velký znak z vyčnívajících obkladních kamenů líce znázorňující iniciály panovníka Františka Josefa 1. Kolem těchto dvou znaků se počátkem vzniku Československé republiky rozvinula řada jednání s cílem oba z hráze odstranit. Orlice byla zabetonována již v roce 1920, iniciály panovníka však zůstali až do roku 1926, protože nebylo dodavatele, ani jednotného názoru na způsob odstranění. Iniciály byly upraveny tak, že od roku 1926 až do dneška můžeme číst na vzdušním líci hráze písmena R. Č. znamenající Republika Československá. Od napuštění přehrady v roce 1916 byly pozorovány stále zvětšující se průsaky hrází máčející vzdušní líc. V roce 1930 činil naměřený průsak 314 l/min. Proto bylo nařízeno, aby se nádrž udržovala pokud možno prázdná. Z podnětu ministerstva veřejných prací byl zpracován projekt na opravu ve dvou variantách. K rekonstrukci však nedošlo, protože podle tehdejšího posouzení nebylo porušení zdiva a průsaky tak vážné, aby mohlo dojít k porušení díla a ohrožení obyvatel. Teprve v roce 1958 bylo rozhodnuto o rekonstrukci přehrady a až v roce 1966 byly opravné práce zahájeny. Při rekonstrukci byly provedeny následující práce: Utěsnění návodního líce a předsypu. Předsyp byl utěsněn fólii PVC, která se ale neosvědčila. Proto se přistoupilo ke klasické injektáži zdiva hráze, přestože v původním záměru opravy se na základě zkušebních vrtů v hrázovém tělese jevilo zajištění vodotěsnosti injektáží nezaručené. Dále bylo provedenao přikotvení šoupátkových věží železnými kotvami, protože byly odtrženy od vlastního tělesa hráze. V části tunelu byla provedena obezdívka, neboť ve dvou místech skály se začaly objevovat poruchy. Porušené zdivo šachty, šachtový přeliv a zdivo uzávěrů obtokové štoly bylo injektováno. Původní šoupátka světlosti 1100 mm byly vyměněny za šoupátka 1000 mm s elektrickým pohonem. Jejich výměna nemá podstatný vliv na funkci nádrže. Současně s rekonstrukcí hráze se opravoval i přítokový a odtokový limnigraf a záměrem bylo sledování pohybu hráze. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-prehrada
Špindlerův Mlýn - Aquapark Aquapark
GPS poloha: 50°44'3.01"N 15°36'33.73"E
Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním „šmajdání“ po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací dobu je možno ověřit na webu: http://www.aquaparkspindl.cz/ Kontakt: AQUA PARK Špindl Špindlerův Mlýn 300 543 51 Špindlerův Mlýn tel: +420 499 523 040 fax: +420 499 523 041 e-mail:
[email protected] web: http://www.aquaparkspindl.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-aquapark
Pec pod Sněžkou - lanové centrum - Relaxpark Zábava, atrakce
GPS poloha: 50°41'55.43"N 15°44'14.50"E
Lanové centrum, které je součástí Relaxparku se nachází na pravé straně od příjezdu na parkoviště za vodní nádrží na Úpě. Lanové centrum - "MONKEYPARK" je určen široké veřejnosti včetně dětí od výšky 140 cm Lanové centrum je projektováno tak, aby ho zvládl i netrénovaný návštěvník od dané Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Špindlerův Mlýn" výšky. Podrobné info o provozní době a vstupném je zde: http://www.relaxpark.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pec-pod-snezkou-lanove-centrum-relaxpark
Ski areál Herlíkovice Ski areál
GPS poloha: 50°39'32.18"N 15°35'48.91"E
Ski areál Herlíkovice se nachází 4 km od Vrchlabí při silnici do Špindlerova Mlýna. • 2x čtyřsedačková lanovka a 5x vlek • 12,4 km sjezdových tratí různých obtížností • 90 % tratí skiareálu zasněžováno • Parkování přímo ve skiareálu ZDARMA • VEČERNÍ LYŽOVÁNÍ - 3km osvětlených sjezdovek • Občerstvení přímo na sjezdovkách • MĚŘENÝ SLALOM - Slalomová trať měřená profesionální časomírou - 12 branek postavených jako při závodech • Autobusová doprava do skiareálu - na denní i večerní lyžování, do areálu a zpět (Rezervace a Informace + 420 737 222 456) • O2 EXTRA DĚTSKÝ PARK - Pohyblivý koberec, kolotoč, pohádkový slalom a další • LYŽAŘSKÁ ŠKOLA ve skiareálu Herlíkovice - Sjezdové lyžování i Snowboarding, skupinová i individuální výuka pro dospělé i děti • PŮJČOVNY LYŽÍ A SNOWBOARDŮ • NETRADIČNÍ JÍZDA na SNOWBIKE - OPĚT JINÝ ZÁŽITEK • KVALITNÍ A ZDRAVÉ STRAVOVÁNÍ - Restaurace a občerstvaní na několika místech skaireálu; Speciality české kuchyně, zdravá výživa; Zeleninové saláty i dezerty; Příjemné posezení uvniř i venku
Informace o provozu areálu: 737 222 456 nebo
[email protected] Na co se můžete v nové sezóně těšit ... • NOVÁ samoobslužná Restaurace s terasou u dolní stanice lanovky na Žalý • Širší a pohodlnější dojezd na sjezdovkách • Wi - Fi zdarma • Online rezervace skibusů - jednoduše a rychle • Aktuální informace do Vašeho mobilu - Mobilní aplikace Snowhill • ... a mnohé další Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-herlikovice
Ski areál Špindlerův Mlýn Ski areál
GPS poloha: 50°43'13.55"N 15°36'48.82"E
SKI AREÁL SVATÝ PETR SKIAREÁL Špindlerův Mlýn - novinky z největšího lyžařského areálu v ČR 25 km sjezdových tratí, 5 lanových drah, 11 vleků, 1 pohyblivý koberec, přepravní kapacita 20.000 osob/hod., 80 km běžeckých tratí, 3 snowparky. Rozšířená nabídka slev, možnost nákupu skipasu přes internet - také letošní sezona ve Skiareálu Špindlerův Mlýn nabízí lyžařům hory příjemných překvapení. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Špindlerův Mlýn" Ceny skipasů zůstávají po loňském snížení nezměněny, naopak přibylo možností, jak si je pořídit výhodněji, než kdy dříve. Připraveny jsou individuální i skupinové slevy, zvýhodněné pobytové balíčky a celá řada dalších bonusů. Absolutní novinkou je nákup skipasu v pohodlí domova přes internetovou adresu www. skiareal. cz. K tomuto e- skipasu lyžař automaticky získává cestovní pojištění Kolumbus od Kooperativy. Dopravní zařízení letos rozšíří nový 30 metrů dlouhý pohyblivý koberec Sun Kid pro nejmenší lyžaře, který je instalovaný v lyžařské škole u hotelu Harmony a kde je pro děti zajištěno jak zázemí lyžařské školy, tak občerstvení a pobyt v teple. I v letošní sezóně mají návštěvníci Skiareálu Špindlerův Mlýn k dispozici parkování zdarma na odstavných parkovištích u dolních stanic lanových drah Hromovka a Medvědín. K přesunům v rámci Špindlerova Mlýna poslouží lyžařům i snowboardistům bezplatné skibusy, jejichž jízdní řádynávštěvníci objeví na www.skiareal.cz. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-spindleruv-mlyn--1
Ski areál ALDROV - Vítkovice v Krkonoších Ski areál
GPS poloha: 50°41'1.19"N 15°31'18.04"E
Lyžařský areál Aldrov leží v nadmořské výšce 733 m n.m. a lyžaři si zde mohou vybrat jednu ze 4 sjezdových tratí - 3 se nacházejí na lanové dráze nazvané Prezidentský expres a jedna na letos novém vleku Jizerka. Čtyřsedačková lanovka Doppelmayr překoná výškový rozdíl 135 metrů během několika minut a každou hodinu přepraví až 2400 osob. Takže málokdy se stane, že byste na dolní Stanici museli strávit více jak deset minut čekáním. Pojezdový pás vás od branek doveze až k najíždějící lavici lanovky. Otevírání lanovky se zúčastnil prezident Václav Klaus, proto byla nazvána Prezidentský expres. Nový vlek Jizerka je také od firmy Doppelmayr, s přepravní kapacitou 1200 os/hod. a s černou sjezdovkou. Díky umělému zasněžování nabízí areál vynikající podmínky začínajícím i pokročilým lyžařům po celou zimu. Na své si tu přijdou i milovníci večerního lyžování, protože sjezdovky jsou osvětlené. Ski areál disponuje veškerým zázemím počínaje občerstvením a konče půjčovnou a servisem lyží a snowboardů - to vše v horské boudě Aldrov, která se nachází u dolní stanice lanovky. V letošním roce se propojili všechny 3 areály Vítkovického údolí (Aldrov, Vurmovka a Janova Hora) jedním odbavovacím systémem. Vznikl nový "Golden Pass", se kterým můžete navštívit lanovku a 5 vleků, to je celkem 8 sjezdovek, mezi kterými můžete přejíždět skibusem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-aldrov-vitkovice-v-krkonosich
Špindlerův Mlýn – známé lákadlo pro letní a zimní turisty Zábava, atrakce
GPS poloha: 50°43'25.86"N 15°36'44.14"E
Špindlerův Mlýn je známým turistickým střediskem v oblasti Krkonoše a v centru města se nachází horská silnice na Špindlerovu boudu. Špindlerův Mlýn leží v nadmořské výšce 575 – 1555 m, při soutoku Svatopetrského potoka a řeky Labe. Nejvyšším zdejším bodem je Luční hora, zároveň se jedná o druhou nejvyšší horu České republiky. Špindlerův Mlýn vás zaujme v létě i v zimě. Během léta se vypravte na pěší výlety nebo na cyklotoulky na horských kolech. Najdete tady ideální podmínky pro různé zimní sporty. Nejznámější jsou běžecké a sjezdové tratě, které se pravidelně upravují a zahrnují obtížnosti různého typu. Skiareál Špindlerův Mlýn je moderním komplexem, kde se kromě lyžování provozuje snowboading, lyžařská škola, půjčovna lyží. Pro běžkaře nabízí okolo 75 km upravovaných tratí. Jedinečné lyžování si užijete od listopadu do dubna. Na výběr máte rovnou tři lyžařské areály – Svatý Petr, Horní Mísečky a Medvědín. Celoročně jsou k dispozici lanovky na Pláně a na Medvědín. Zalesněný vrch Medvědín leží v Českém hřebenu, nad soutokem Labe a Bílého Labe. Najdete tady lyžařské centrum a jakmile se sem dostanete čtyřsedačkovou lanovkou, můžete se vypravit na túry po hřebenech, na cyklotrasy. Naskytnou se vám i pěkné výhledy na hřebeny Krkonoš a na horu Sněžku. Špindl Bike Park mohou navštívit milovníci sjezdových kol. Z dalších sportovních aktivit je možné se pustit do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Špindlerův Mlýn" praktikování paraglidingu, raftingu, jízdy na horských kolech, plavání, tenisu nebo sjezdu na bobové dráze. Ve Špindlerově Mlýně se můžete projít po naučné stezce o délce 2, 5 km. Naučná stezka Správy KRNAP - Čertův důl začíná od chaty Bílé Labe ve Špindlerově Mlýně a projdete si po ní místa bez turistických značek. Po trase poznáte nejen přírodní krásy, ale i více než sto let staré hrazenářské dílo na Čertově strouze. Projdete se kolem potoka v Černém dole, kde spatříte pozůstatky původní kovárny. Stezka je určena pro vycházky v letním čase a po cestě narazíte na dva informační panely a letní informační srub. Špindlerův Mlýn - Adventure park je umístěn v severní části Špindlerova Mlýna, na pravém břehu Labe. Zájemcům poskytne pořádnou dávku adrenalinu. K vyzkoušení se nabízí obří houpačka, pavoučí síť, bungee trampolína, skákací a klokaní boty. V areálu nechybí ani dětský lanový park. Od Erlebachových bud se lze projet na terénních koloběžkách, připraven je sjezd o délce deseti kilometrů. AQUA Park Špindlerův Mlýn je dalším způsobem trávení volného času. V prostorách najdete rekreační a dětský bazén se třemi tobogány a další vodní atrakce. Pokud se rozhodnete pro ubytování Špindlerův Mlýn, můžete se pustit do obdivování místa a zdejších atrakcí v kterémkoliv ročním období. Pension Karolina je jen kousek od těchto atrakcí, takže si užijete spoustu zábavy a objevování přírodních krás. Autor článku: Lucie Doležalová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-zname-lakadlo-pro-letni-a-zimni-turisty--1
Přehrada v Bukovém údolí Přehrada
GPS poloha: 50°41'54.53"N 15°44'13.49"E
V roce 1897 povodeň zničila velkou část obcí Velké Úpy a Horního Maršova. Divoká voda strhla množství domů, téměř všechny mosty i lávky a na loukách zanechala kameny a Kamenná pole. Po této katastrofě byla v roce 1900 ustanovena zemská komise, aby posoudila vzniklé škody a navrhla jak jim předejít a zabránit. V letech 1905- 1906 byla postavena štěrková hráz, aby zadržovala sedimenty včetně velkých kamenů a stržených stromů. Poté postupem let byla Úpa a její přítoky postupně regulovány. Velká povodeň se opakovala v roce 1997 a po té 2006. Povodeň zničila příčné objekty a ze štěrkové přepážky, v které se zachytily velké kameny, bylo vytěženo 7 997 m3 nánosů. Větší balvany použily na ochrany břehů. Autor článku: Anna Holubová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prehrada-v-bukovem-udoli
Ski areál Horní Mísečky - Medvědín Ski areál
GPS poloha: 50°44'30.19"N 15°34'57.61"E
Areál Medvědín je ideální pro milovníky pohodového lyžování na slunci, místní černá a červená sjezdová trať jsou vhodné především pro sportovní lyžařskou jízdu. Z vrchlu Medvědína můžete vyrazit na hřebenové túry, nebo sjet na běžecké tratě na Horních Mísečkách.
Nadmořská výška: 1000-1235 m.n.m. Sjezdové tratě: 11,7 km Zasněžové tratě: 0 km Večerní lyžování: 0 km Počet lanovek/vleků: 9 Běžecké tratě: 65km Provozní doba: 08:30-16:00 Ceník skipasů: Dospělí Děti Jednotlivá jízda 60 40 Odpolední 220 130 1 den 300 200 5 dnů 1250 800 6 dnů 1400 900 Večerní Mísečky 120 120 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-horni-misecky-medvedin
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Špindlerův Mlýn" lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka
GPS poloha: 50°44'24.86"N 15°35'12.37"E
Lanová dráha na Medvědín . Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/medvedin.aspx Webkamera Medvědín, viz: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin
Luční bouda Bouda
GPS poloha: 50°44'4.20"N 15°41'47.58"E
Luční bouda - posvátné místo, nejen, českých turistů. Luční bouda se nachází na Bílé louce, při levém břehu Bílého Labe, pod severním svahem Studniční a Luční hory. Historie boudy sahá do počátku 17. století, kdy zde byla postavena zemědělská usedlost. Přestavba boudy se dle nalezého kameme uskutečnila v letech 1623, nebo 1625. V roce 1914 zde bylo, po přestavbě, již 120 pokojů. Pohromou pro Luční boudu byl den 2. 10. 1938, kdy byla zničena požárem. Obnovena byla v průběhu 2. sv. války, kdy sloužila jako výcvikové středisko. V této podobě je Luční bouda známa dodnes. U Luční boudy se stýkají značené trasy KČT, modrá ve směru Špindlerův Mlýn - Sněžka, červená ve směru Špindlerův Mlýn - Výrovka a žlutá od Cesty Česko Polského přátelství. Info o možnosti ubytování, ceník a kontakty jsou zde: http://www.lucnibouda.cz/ Odkaz na webkameru, která nám přináší pohled z Luční boudy ke Sněžce je zde: http:// www. turistika. cz/ mista/ webkamera-lucni-bouda Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lucni-bouda--1
Špindlerova bouda (Špindlerovka) Bouda
GPS poloha: 50°45'44.14"N 15°38'7.30"E
Horský hotel dostupný též kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Východisko turistických tras do západních i východních Krkonoš. Původní stavení na tomto místě známé již v r. 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v r. 1824 (též Rychrářova bouda). Vyhořela r. 1826 a znovu r. 1885. Velké stavební úpravy začátkem 20. stol. prováděla rodina Lhotova. Silnice do sedla od r.1914, dnes vjezd pro osobní auta omezen (platí se mýtné). Turistický přechod do Polska. Informace o obytování viz: http://www.spindlerovabouda.cz/ . Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindlerova-bouda-spindlerovka
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Špindlerův Mlýn" lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka
GPS poloha: 50°42'54.04"N 15°36'50.33"E
Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu 1947. Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech 1963-64 byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/svaty-petr.aspx Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-plan-ski-areal-svaty-petr
Bouda u Bílého Labe Bouda
GPS poloha: 50°44'27.89"N 15°38'51.32"E
Bouda u Bílého Labe se nachází, cca v polovině Dolu Bílého Labe, cca 4 km od Špindlerova Mlýna. K Boudě u Bílého Labe se dostaneme po asfaltové silnici od rozcestí U Dívčí lávky, nebo po modré značce od Luční boudy. Info o možnosti ubytování a provozní době je zde: http://www.boudabilelabe.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda-u-bileho-labe
turistické rozcestí Sněžka Rozcestí
GPS poloha: 50°44'9.56"N 15°44'23.86"E
Nejvýše položený český turistický rozcestník, který se nalézá na vrcholu Sněžky, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po značce červené ve směru Špindlerova bouda - Pomezní bouda a po značce žluté ve směru Sněžka - Růžohorky, Portášovy boudy. Samostatný příspěvek věnovaný Sněžce je zde: http://www.turistika.cz/mista/snezka Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-snezka
Výrovka Ostatní
GPS poloha: 50°42'55.33"N 15°40'49.33"E
Bouda postavena na místě původní Výrovky a Havlovy Boudy, které vyhořely v r. 1947 a 1948, občerstvení, křižovatka turistických cest. Nachází se v první zóně Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko druhé a třetí (Studniční a Luční) nejvyšší hory ve výšce 1368 m.n.m. Jak vznikl název Výrovka není úplně jasné. Němečtí osadníci nazývali toto místo Geiregrucke, což je v překladu Supí rozhled. Tento název s podobným – Ostříží výhled, nalezneme ve starých českých turistických průvodcích hned s vysvětlením, že vznikl od strážního bodu, kde se celníci rozhlíželi. Jiná legenda, jak uvádí pan Jirásko, hovoří o pašeráku Georgu Wenzelovi, který byl zván Geierwanz a v tomto místě omylem zabil svou dceru na místo nenáviděného grenzjägera. Možné vysvětlení je i od německého klení “zum Geier!“, což je jako Naše “k čertu!“ či “kýho výra“, které patřilo zde hlídajícím celníkům, grencákům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyrovka
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Špindlerův Mlýn" Cesta ČS - PL přátelství Turistická trasa
GPS poloha: 50°45'45.81"N 15°38'19.15"E
Asi 9km dlouhý úsek turistické(červené) trasy vedoucí pod hlavním hřebenem od Špindlerovy boudy pod Sněžku nad Obří důl, vedoucí po poském území ale využívaný volně příslušníky obou států a nezbytně doplňující naší turistickou síť. Celá trasa vede v klečovém veg. stupni severním úpatím Malého Šišáku dále kolem skalního útvaru Slonecznik a po horní hraně ledocových kotlů nad Velkým a Malým Stawem k chatě pod Sněžkou. Celou trasu jsou výhledy do Polska. V druhé polovině trasy(od Sloneczniku) je pěkný výhled na Sněžku. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesta-cs-pl-pratelstvi
Pec pod Sněžkou - infocentrum Veselý výlet Infocentrum
GPS poloha: 50°41'39.95"N 15°44'2.80"E
Informační středisko Veselý výlet, ve kterém návštěvník obdrží veškeré informace o Peci pod Sněžkou a Krkonoších, se nachází v Peci pod Sněžkou čp. 196 při pravé straně silnice, cca 100 metrů před městským úřadem. K získání je zde nespočet průvodců, map a knih s tématikou hor. Druhé patro je využíváno jako výstavní síň. Otevírací doba: Každý den od 8:30 do 18:00 vyjma jarní mezisezóny od Velikonoc do začátku května a listopadu. Kontakt:e-mail:
[email protected] web: http://www.veselyvylet.cz/ tel.: 499 736 130, 499 874 221 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pec-pod-snezkou-infocentrum-vesely-vylet
turistické rozcestí Luční bouda Rozcestí
GPS poloha: 50°44'4.09"N 15°41'51.47"E
Turistický rozcestník, který se nachází u Luční boudy, ukazuje turistům cestu v třech směrech. Po značce červené od rozcestí Chalupa na Rozcestí, Výrovka - Špindlerův Mlýn, po značce modré ve směru Špindlerův Mlýn, Údolí Bílého Labe - rozcestí u bývalé Obří boudy (dále po červené Sněžka) a po značce žluté přes Stříbrný hřbet ve směru Luční bouda - cesta Česko-polského přátelství. Na dalším rozcestníku jsou samostatně značeny cesty pro běžkaře ve směru Pod Malym Szyszakiem - Dom Slasky. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-lucni-bouda
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11