Průvodce "Hlavní město Praha"

Průvodce "Hlavní město Praha"

Pražský Hrad Hrad

GPS poloha: 50°5'37.60"N 14°24'33.71"E

Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex palácových, církevních, úředních, obytných i obranných staveb různých slohů, soustředěných kolem tří nádvoří a Jiřské ulice. K nejcennějším stavbám patří především Starý královský palác, který obsahuje část původní románské stavby knížete Soběslava, dále pozdně gotický Vladislavský palác s rysy nastupující renesance, raně renesanční Ludvíkovo křídlo, Zelenou světnici, Archiv zemských desek, tzv. Vladislavovu ložnici, Českou kancelář z doby po roce 1516, síň říšské dvorské rady, Starou sněmovnu, Síň nových zemských desek aj. Většina místností v paláci pochází z období vrcholné či pozdní gotiky, dnešní vzhled však získala převážně při renesanční přestavbě po požáru v roce 1541. K dalším zajímavým stavbám patří např. pozdně gotické severní opevnění s věžemi Prašnou, Bílou a Daliborkou, k němuž přiléhá bizarní Zlatá ulička, renesanční křídlo na severní straně 2. nádvoří z doby Rudolfa II. se Španělským sálem a Galerií, Obrazárnou Pražského hradu aj. Budovy kolem 2. a zčásti i 3. nádvoří pocházejí v dnešní podobě převážně z pozdně barokní tereziánské přestavby a obsahují především honosně vyzdobené sály a komnaty, dnes slouží zejména ke státní reprezentaci prezidenta republiky. Součástí komplexu Pražského hradu jsou i církevní stavby, jako gotická a novogotická katedrála sv. Víta, která tvoří typickou dominantu a jsou v ní uloženy korunovační klenoty a ostatky českých vladařů, dále pak románská bazilika sv. Jiří s bývalým klášterem benediktinek, Kostel Všech svatých, kaple sv. Kříže, ale také původně šlechtické paláce, jako Lobkovický a Rožmberský. K Pražskému hradu patří i historické zahrady. Areál Pražského hradu je volně přístupný, jednotlivé objekty, ve kterých se platí vstupné, jsou přístupné po celý rok, hradní zahrady v sezóně.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Hlavní město Praha" Areál Pražského hradu a návštěvnické objektyLetní sezóna (1. 4. - 31. 10.) • Areál Pražského hradu - denně od 5.00 do 24.00 hodin • Přístupné objekty - denně od 9.00 do 18.00 hodin. • Zahrady - otevřeny denně: • duben a říjen: 10.00 - 18.00 hod. • květen a září: 10.00 - 19.00 hod. • červen a červenec: 10.00 - 21.00 hod. • srpen: 10.00 - 20.00 hod. Zimní sezóna (1. 11. - 31. 3.) • Areál Pražského hradu - denně od 6.00 do 23.00 hodin. • Přístupné objekty - denně (mimo 24. 12.) od 9.00 do 16.00 hodin. • Zahrady - uzavřeny Katedrála sv. Víta Poslední prohlídka 20 minut před zavírací dobou. Březen - říjen • Pondělí - sobota: 9.00 - 18.00 • Neděle: 12.00 - 18.00 Listopad - únor • Pondělí - sobota: 9.00 - 16.00 • Neděle: 12.00 - 16.00 Dětské hřiště na Novém světěOtevírací doba: • Od 1. dubna do 30. dubna - od 08.00 do 18.00 hod. • Od 1. května do 30. září - od 08.00 do 19.00 hod. • Od 1. října do 31. října - od 08.00 do 18.00 hod. Návštěvnické okruhy (druh vstupenky) Pražský hrad - velký okruh Starý Královský palác, expozice Příběh Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Jiřský klášter - Národní galerie, Zlatá ulička s věží Daliborkou, Obrazárna Pražského hradu, Prašná věž Pražský hrad - malý okruh Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička s věží Daliborkou Expozice Příběh Pražského hradu Obrazárna Pražského hradu Prašná věž Katedrála sv. Víta - vstup zdarma Vstupné do historických objektů Pražského hradu v péči SPH Druh vstupenkyPlné vstupnéSleva (*)Rodinné vstupné (*)Pražský hrad - velký okruh350 Kč175 Kč500 KčPražský hrad malý okruh250 Kč125 Kč300 KčExpozice Příběh Pražského hradu140 Kč 70 Kč200 KčObrazárna Pražského hradu150 Kč 80 Kč200 KčPrašná věž 70 Kč 40 Kč 110 Kč* Slevy vstupného • mládež od 6 do 16 let • studenti středních a vysokých škol v denním studiu do 26 let • rodina (1 až 5 dětí do 16 let a max. 2 dospělé osoby) • senioři starší 65 let Slevy jsou poskytovány po předložení platného průkazu nebo dokladu o denním studiu.


str. 2

Průvodce "Hlavní město Praha" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prazsky-hrad

Botanická zahrada hl. města Prahy v Troji Botanická zahrada

GPS poloha: 50°7'16.86"N 14°25'23.38"E

Botanická zahrada hl. m. Prahy je z pohledu ostatních Botanických zahrad benjamínkem. Svou činnost zahájila v roce 1969, první expozice byly otevřeny v létě 1992. Nemůžeme se chlubit bohatou minulostí, ale zajímavými rostlinami (sbírky rostlin čítají neuvěřitelných 15 000 taxonů), expozicemi i akcemi pro veřejnost. V naší zahradě se nachází tropický skleník vybavený nejmodernějšími technologiemi, historická Vinice sv. Kláry i meditační japonská zahrada. V přírodním areálu, který expozice obklopuje, a kde neuslyšíte žádné rušivé zvuky velkoměsta, si můžete připadat jako na venkově. Zahrada se rozvíjí, vznikají nové expozice. Proto je v současné době náš areál poněkud nespojitý. Navštívit můžete tzv. Areál JIH (venkovní expozice s japonskou zahradou a Vinice sv. Kláry jsou otevřeny denně), Areál SEVER (venkovní expozice s pivoňkovou loukou a sbírkou zimuvzdorných kaktusů zvanou Mexiko jsou do konce října otevřeny pouze o víkendech) a skleník Fata Morgana). Areál JIH a Vinice sv. Klára Areálem JIH v současné době nazýváme venkovní expozice v Nádvorní ulici spolu s Vinicí sv. Klára. Jeho dominantou je malá kaplička sv. Kláry, stojící na vrcholu stejnojmenné vinice. Mezi návštěvnicky nejatraktivnější patří Japonská zahrada. Tato expozice vytváří prostředí vhodné k uklidnění a uvolnění. Při výsadbě rostlin byl kladen důraz na eleganci stálezelených keřů, listnatých i jehličnatých stromů a zároveň se počítá s proměnlivostí scenerie během roku. Japonská zahrada je rozdělena na dvě části. První představuje "krajinu s horami, stromy, potůčkem a jezírkem". Ve druhé, sbírkové části, japonské zahrady jsou představeny dřeviny pocházející z Japonska a Číny. Během léta je vizuálně nejatraktivnější centrální trvalkový a letničkový záhon, na kterém v letních měsících kvete kolem 300 druhů a kultivarů letniček. Kromě toho v celém areálu soustředěna cenná kolekce cibulovin. Již od března rozkvétají ladoňky, šafrány, hyacinty, modřence, snědky, ke kterým se později přidávají narcisy, a tulipány. Sbírka drobných cibulovin a hlíznatých rostlin je doplněna nízkými pokryvnými skalničkami, které vyniknou především po zatažení cibulovin. V srpnu a září u jezírka rozkvétají ocúny, které společně se zlátnoucími travami navozují krásnou podzimní náladu. Pod vyhlídkou u Vinice sv. Kláry je soustředěna sbírka vřesovištních rostlin. Vřesy, vřesovce, medvědice, azalky a rododendrony spolu s drobnými jehličnany a dřišťály vytvářejí prakticky celoročně kvetoucí pestrobarevnou mozaiku. Na výslunné stráni pod Japonskou zahradou je umístěna Flora Středomoří a Turecka. Většina rostlin pochází z expedičních sběrů z let 1995 a 1996. Pěstujeme zde druhy skalních stepí, polopouští a pastvin střední části Malé Asie a horské druhy středomořské květeny jako např. polštářovité mařinky, písečnice, hvozdíky, kostřavy a pěchavy. Vinice sv. Klára Památkově chráněná Vinice sv. Kláry připomíná zašlou slávu pražského vinařství. Tato vinice zde byla pravděpodobně již za vlády Václava II. S určitostí lze říct, že zde vinohrad byl za vlády Karla IV. Vinice sv. Kláry původně náležela k Trojskému zámku, který nechal postavit Václav Vojtěch ze Šternberka v letech 1678 – 1685. Zde se také hrozny zpracovávaly v ohromných sklepích, do kterých se dalo vjet celými povozy. Současně se zámkem byla postavena kaple pro jeho manželku, která ji nechala zasvětit své patronce sv. Kláře. Drobná kaplička sv. Kláry vytváří pohledovou dominantu nejen nad zámkem, ale nad celou Trojou. Se zámkem byla kaple spojena nejen kompozičně, ale i fakticky, a to cestou stoupající od zámku až ke kapli. Se zámkem spojovala kapli i osoba stavebníka. Tím byl hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka. Kaple byla zasvěcena sv. Kláře, patronce a jmenovkyni stavebníkovy ženy Kláry Bernardiny, svobodné paní z Malzanu. Sortiment révy vinné nacházející se na této historické vinici je velice obsáhlý a skládá se z části produkční a části ukázkové. V tzv. produkční části jsou zastoupeny bílé moštové odrůdy Ryzlink rýnský, Müller- Thurgau, Sauvignon, Muškát moravský, Tramín červený, Ryzlink vlašský, Rulandské šedé. Z červených moštových odrůd zde nechybí Modrý Portugal a Rulandské modré. Ze stolních odrůd jsou v produkční části vysazeny odrůdy Chrupka bílá, Chrupka červená a Královna vinic. V ukázkové části najdeme sortiment téměř všech moštových odrůd révy vinné, které jsou povoleny k pěstování a výrobě vína v České republice. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Hlavní město Praha" V další částí ukázkové vinice je zastoupeno zhruba padesát stolních odrůd révy vinné, nachází se zde odrůdy vhodné jak pro pěstování venku, tak i ve skleníku, odrůdy s různou velikostí a barvou hroznů a bobulí. Pěstujeme i odrůdy s hrozny o hmotnosti až jeden kilogram, odrůdy vhodné pro přímý konzum, ale i pro zavařování či výrobu lehkých stolních vín. Výroba vín z Vinice sv. Klára má dlouholetou tradici, na kterou bylo znovu navázáno v roce 2003, kdy se jeho produkce a výroba obnovila. Díky jižnímu svahu a bohatému oslunění dozrávají hrozny na zdejší vinici do výborné kvality. Produkují se zde jak vína odrůdová jakostní, tak vína přívlastková, která jsou odrůdově typická, lehká, svěží, harmonická a chuťově čistá. V současné době jsou k dostání vína odrůd Ryzlink rýnský, Müller –Thurgau, Sauvignon, Modrý Portugal, a v budoucnu přibudou odrůdy Rulandské šedé a Rulandské modré. Na Vinici svatá Klára je od roku 2004 budována nová vinohradnická a vinařská naučná stezka, která je určena pro širokou laickou i odbornou veřejnost. Areál SEVER Část oplocené plochy na severním okraji území Botanické zahrady, která sousedí se sídlištěm Bohnice, slouží jednak jako tzv. zásobní zahrada. Ale na větší ploše se nachází velice atraktivní expoziční plochy a sbírky rostlin. Zejména během května a června je hojně navštěvovaná Pivoňková louka. Tato travnatá plocha s okrajovými pásy dřevin, místy vyplněná trvalkami, sortimentem narcisů, ocúnů a drobných cibulovin, je po obvodu osázena bylinnými pivoňkami a uvnitř plochy je trávník se sortimentem dřevitých pivoněk a magnólií. Pod pivoňkovou loukou našly ve vyvýšeném spirálovém záhonu své místo kosatce. Celý sortiment vysokých zahradních kosatců je sestaven podle barev – začínají bílou a končí tmavě modrou až modročernou. Po jednobarevných kosatcích následují výsadby dvou a více barevných kosatců. Na spodním záhonu jsou pěstovány botanické druhy a kolem vnitřních cestiček nízké zahradní kosatce. V Areálu SSEVER se nachází i velice zajímavá sbírka cesmín a stínomilných trvalek, které rostou v podrostech v listnatých lesích Evropy, Asie i Ameriky. Návštěvníci zde najdou i rozsáhlý sortiment zakrslých jehličnanů a listnatých dřevin. Na tyto výsadby navazuje rašeliniště a jezírko osázené vodními a rašeliništními rostlinami. Celoročně je největším lákadlem Areálu SEVER sbírka zimuvzdorných kaktusů zvaná Mexiko. Expozice je především zaměřena na severoamerické zástupce rodu opuncie. Mimo rostlin z čeledi kaktusových lze nejčastěji v expozicích pozorovat notoricky známou juku vláknitou a její křížence, s obřími, až dva metry vysokými nažloutle bělavými květenstvími a několik dalších druhů juk. Fata Morgana Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem. Skleník je zapuštěn do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze cca 1750 metrů čtverečních, která svým originálním řešením činí z Faty Morgany evropský unikát Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvník postupně seznamuje s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma. Výsadby jsou členěny podle významných fytogeografických oblastí a jsou uspořádány tak, aby navodily představu přirozených rostlinných společenstev. První část skleníku je věnována vegetaci aridních (suchých) tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí s xerickou (suchomilnou) vegetací jižního Mexika a několika oblastí Afriky, mezi nimiž nejvíce zaujme kapský Namaqualand a Little Karoo. Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les humidních (vlhkých) tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií obydlených množstvím tropických ryb a jiných živočichů. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín. Návštěvník se může znovu potěšit pozorováním života v tropických jezerech, tentokrát shora nad jejich hladinou, nebo se může na chvíli pozastavit na vyhlídkové terase a za zvuku blízkého vodopádu vstřebávat atmosféru pralesa. Poslední, chlazená část skleníku přibližuje drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky. Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely, formaci tzv. tepuí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Hlavní město Praha" Na e- mailu [email protected] si můžete předem objednat průvodcovskou službu; pro rodiny s dětmi nebo školní třídy nabízíme zajímavé programy s pracovními listy (Detektivem v Botanické zahradě, Léčivé rostliny, Masožravky, Jehličnany....) Bližší informace o vstupném, otevírací době, akcích pro veřejnost, dopravním spojení i expozicích a sbírkách najdete na www.botanicka.cz. Autor článku: Pavel K. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-hl-mesta-prahy-v-troji

Pražská ZOO ZOO

GPS poloha: 50°7'4.04"N 14°25'24.35"E

Pražská ZOO... Pražská ZOO patří mezi nejlepší a nejvybavenější Zoologické zahrady v České republice. A není ani divu. V ZOO najdeme například koně převalského, adaxy, zubry a mnohé další. ZOO je velmi vhodná na Krásně strávený den s rodinou. A myslíte si, že vás návštěva pražské zoo zrujnuje? Kdepak! Rodinná celodenní vstupenka s 2 rodiči a 2 dětmi vás vyjde na 450Kč . Myslím si, že to není zas až tak hodně. Navíc zoo je velmi dobře přístupná po celý rok. Pokud byste si chtěli pořídít nějaký ten suvenýr, také to není problém. V areálu najdete několik stánků se suvenýry. Co se týče cen, jsou stejné asi jako v každé jiné zoo. Na závěr vám mohu tento výlet jen a jen doporučit :). Dospělí 150 Kč 500 Kč Děti 3*-15 let, studenti, důchodci, ZTP, ZTP/P Doprovod dospělých s průkazkou ZTP/P má vstup volný. Dospělý doprovod dětí s průkazkou ZTP nebo ZTP/P má vstup volný. 100 Kč 300 Kč Rodiny (2 dospělí + 2 děti) 450 Kč 1200 Kč Děti 0-3 roky Vstup volný - Skupiny nad 10 osob V případě školních výprav má pedagogický doprovod vstup volný. (Na 10 dětí maximálně 1 dospělý, pro děti předškolního věku na 5 dětí maximálně 1 dospělý.) Sleva 10% - Důchodci s průkazkou na slevy PID 1 Kč - Důchodci nad 70 let (včetně) 1 Kč - Psi 20 Kč 100 Kč Lanová dráha 20 Kč Parkoviště - osobní vozy Držitelé průkazek ZTP a ZTP/P mají parkování bez poplatku. 50 Kč / den - Parkoviště - autobusy 200 Kč / den - Večerní procházky s průvodcem (vybrané dny v srpnu, prosinci a lednu) Dospělí 200 Kč Děti 110 Kč - Vyhlídkový vláček (Jezdí jen v sezoně - duben až říjen) Dospělí 30 Kč Děti, studenti, důchodci, držitelé ZTP 20 Kč - Trojská karta Dospělí 250 Kč Děti 6-15 let 130 Kč Rodinná (2 dospělí + 2 děti 6-15 let) 650 Kč Autor článku: baruska100 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prazska-zoo

Národní Divadlo, Praha Dům, budova

GPS poloha: 50°4'50.62"N 14°24'49.27"E

Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V.I.Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančního návrhu J. Zítka, který zvítězil v soutěži r. 1866. Rozřešil stavbu na nepravidelném pozemku sjednocenou hmotou vyvrcholenou kopulovitou střechou. Do Národní třídy se obrací vstupní portikus nesoucí lodžii, průčelí k Vltavě tvoří pět okenních oblouků mezi dvěma rizality, dole s podjezdem pro kočáry. Do Divadelní ulice jednoduché průčelí nese dole arkádovou galerii vyloženou na Kamenných krakorcích. Jeviště bylo pro 1700 diváků. V roce 1881 budova dokončena, ale v létě téhož roku vyhořela. Sbírkami národů obnovena r. 1883, menší změny J. Schulze, jimiž byla zlepšena viditelnost a zvýšen prostor hlediště. Umělecká výzdoba dílem ?generace Národního divadla?: malířů M. Alše (foyer), Fr. Ženíška (strop, jeviště), J. Tulky (lodžie), V. Hynaise (opona), sochařů B.Schnircha (sochy na attice), A. Wagnera aj. V.Myslbeka (sochy na průčelích) aj. V letech 1977-83 celková rekonstrukce budovy s úpravami hlediště, využitím podzemí, přestavbou jeviště a technického provozu (Z. Vávra a F. Flašar) a přístavbou nových budov. Tip od Turistika.cz: Aktuální program Národního divadla a předprodej vstupenek Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Hlavní město Praha" Nová scéna Původní uvažovaný projekt společenské budovy s víceúčelovým sálem s výstavní galerií v r. 1981 změněn na Novou scénu (K. Prager). Budova obložena zeleným kubánským mramorem, před který je představena stěna ze skleněných tvarovek. Jeviště má možnost variabilního uspořádání pro scénu kukátkovou ? 401 míst, alžbětínskou -481 míst a arénu 563 míst. Ve vstupní hale plastika Život rodné země ? M.Axman, ve foyeru obraz Česká krajina ? F.Jiroudek a reliéfy J. Simota. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-divadlo-praha

Břevnovský klášter v Praze Klášter

GPS poloha: 50°5'0.82"N 14°21'23.11"E

Pokaždé, když jedu přes Vypich po Bělohorské ulici směrem do centra Prahy, upoutá mne na levé straně jedna dominantní stavba. Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí jakousi ústavou, které se říká Řehole. Tu pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Benediktinští mniši jsou křesťané, kteří se společně v komunitě modlí a pracují, přičemž za jistý druh modlitby považují benediktini i práci. Život tohoto řádu vystihuje nejlépe tradiční benediktinské heslo “modli se a pracuj“.

Klášter byl založen v roce 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným. Jednalo se o vůbec první mužský klášter na českém území. V 11. století byl v Břevnově (opat Menhard) postaven první kamenný kostel. Jeho krypta se zachovala pod dnešní bazilikou (v nedávné době byla odkryta). Později byl na stejném místě, kde stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek.

Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka. Ten najal přední stavitele a umělce své doby, jakými byli Kryštof Dientzenhofer, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a další. Jejich prací v letech 1708 – 1740 vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Kostel byl vysvěcen roku 1715. Vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhoval syn slavného stavitele, Kilián Ignác Dientzenhofer. Na bočních oltářích je umístěno šest obrazů Petra Brandla nebo fresky od Jana Jakuba Stevense. Na kůru jsou cenné barokní vahany. Na jižní stěně kostela se nachází zajímavý gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře.

V době po druhé světové válce nepřály dějiny ani tomuto klášteru. V roce 1950 byl Břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Objekt kláštera během komunistické éry značně zchátral.

Po sametové revoluci se obnovené benediktinské komunitě za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993. Při této příležitosti bylo papežem Břevnovské opatství obdařeno čestným titulem »arciopatství«. Papež Jan Pavel II. pak také osobně v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice navštívil. S opravami celého komplexu se průběžně pokračuje.

Návštěvníci Břevnovského kláštera si mohou prohlédnout barokní baziliku sv. Markéty, románskou kryptu z 11. století a barokní prelaturu s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut. Pravidelných prohlídek s průvodcem v českém jazyce se konají v sobotu a v neděli (za letního času: 10. 00; 14.00; 16. 00, v zimním čase: 10.00; 14. 00). Kontakt pro případné objednání v jinou dobu: tel: 220 406 270; e-mail: klaster@brevnov. cz. Vstupné by mělo v letošním roce činit pro dospělé 80 Kč, studenti, důchodci zaplatí 50 Kč. Kromě zajímavých budov se v areálu Břevnovského kláštera nachází i krásná klášterní zahrada. Její stávající podoba je výsledkem celkové barokní úpravy areálu K. a K. I. Dietzenhofery a dílčích úprav pozdějších. Klauzurní (dolní část), v níž Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Hlavní město Praha" stojí samotný objekt kláštera je veřejnosti přístupná v sobotu a v neděli od 5:30 do 20:30, ve všední dny od 5:30 do 8:00 a od 17:00 do 20:30, v ostatní době pouze v rámci prohlídky s průvodcem. Její součástí je i barokní pavilon zvaný Vojtěška s pramenem potoka Brusnice. Nad pramenem nacházející se gotická křížová klenba je jediným pozůstatek gotického kláštera. Podle legendy se na tomto místě setkali sv. Vojtěch a kníže Boleslav při založení kláštera. V zahradě se dále nalézají terasy, pozůstatky skleníků a soustava barokních štol, jimiž byla voda zaváděna do kláštera. Tzv. horní sad (severně od kláštera, nad klauzurní částí) je otevřen stále. Zajímavá je také sochařská výzdoba areálu. Například vstupní bráně dominuje socha sv. Benedikta nebo v severozápadním rohu nádvoří se nachází Socha sv. Jana Nepomuckého. V Praze jsem navštívil mnoho zajímavých míst, asi nejblíže se nacházejí tato: - bitva na Bílé hoře:http://www.turistika.cz/mista/praha-bitva-na-bile-hore - magický vrch Petřín:http://www.turistika.cz/mista/magicky-vrch-petrin - bitva na Bílé hoře:http://www.turistika.cz/mista/praha-bitva-na-bile-hore - muzeum Bertramka:http://www.turistika.cz/mista/muzeum-bertramka-v-praze - hladová zeď:http://www.turistika.cz/mista/hladova-zed-v-praze - kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:http:// www. turistika. cz/ mista/ kostel- panny- marie- vitezne- prazskejezulatko - kříž Kalvárie v Praze Motole:http://www.turistika.cz/mista/kriz-kalvarie-v-praze-motole - letohrádek Hvězda:http://www.turistika.cz/mista/obora-a-letohradek-hvezda-v-praze

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brevnovsky-klaster-v-praze

Emauzy Klášter

GPS poloha: 50°4'20.24"N 14°25'3.18"E

Objekt kláštera s kostelem - perlou českého gotického stavitelství - byl postaven v blízkosti starého farního podskalského kostelíka sv. Kosmy a Damiána, vystavěného prý sv. Václavem. Klášter založil roku 1347 Karel IV. poté, co mu k tomu dal souhlas papež Kliment VI. pro mnichy benediktiny východního obřadu povolané z Dalmacie a Chorvatska, kteří používali jako liturgického jazyka staroslověnštinu. Karel IV. Měl v úmyslu upevnit slovanské vztahy a přispět tak k odstranění rozkolu mezi západní a východní církví. Klášter fungoval rovněž v době husitské. Husité jej totiž v roce 1419 převzali, obsadili, a jako v jediném českém klášteře zde bylo praktikováno přijímání podobojí, a to až do roku 1589. Ke klášteru Karel IV. založil roku 1371 kostel zasvěcený Panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi. Císař prosadil, aby klášter vysvětil pražský arcibiskup, a nikoli papežský nuncius, zdůraznil specifičnost nové instituce. Stavba chrámu trvala čtyřiadvacet let. V levém rohu se za oltářem nachází socha sedící Matky Boží montserratské. Dvoupatrová budova staré kvadratury ze 14. století byla ničivě zasažena náletem a jako původní se zachovalo pouze přízemí a zdivo prvního patra, které je u východního křídla zčásti opukové a zčásti cihlové. Tato Černá Madona při bombardování kostela roku 1945 jako zázrakem nebyla poškozena. Po rekonstrukci v Kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí byla vrácena na své původní místo. Nástěnné malby v chrámu řadíme mezi nejvzácnější památky české gotiky. Křížová chodba (ambit) je zdobena párovou malbou, tedy obrazy zobrazujícími výjevy z obou biblických zákonů. Vnější fasády vynikají svou strohostí, na západním průčelí se nachází mozaika sv. Josefa od Viktora Foerstera z roku 1910. Dvorním průčelím dominují po obvodu přízemi trojdílná lomená okna křížové chodby a opěrné pilíře. V 50. letech 20. století byly fresky restaurovány tzv. pekováním. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Hlavní město Praha"

Metrem stanice Karlovo náměstí, výstup směrem Karlovo náměstí Tramvají linky 3, 4, 10, 14, 16, 18, 24, stanice Moráň nebo Karlovo náměstí Hlavní vstup do areálu je z Vyšehradské ulice, cca 50m dolů směrem z Karlova náměstí Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/emauzy

Černínský palác Dům, budova

GPS poloha: 50°5'19.87"N 14°23'25.96"E

Myšlenka postavit si v Praze na Hradčanech svůj vlastní palác vznikla v hlavě hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic (1628-1682). Hrabě začal v období, kdy působil v Benátkách coby diplomat ve funkci císařského vyslance, hledat schopného architekta, jenž by se takovéhoto náročného projektu budoucího Černínského paláce dokázal zhostit. Stavební pozemek, zakoupený Černínem v roce 1666 však nebyl pro takovou stavbu zrovna ideální. Architektům ztěžoval práci především jeho nerovnoměrný tvar 60 x 250 metrů a klesání 8, 5 metru. Po mnoha neúspěšných pokusech o nalezení vhodného projektanta černínského sekretáře Hrušku navštívil italský architekt Francesco Caratti a nabídl hraběti své služby. Caratti předložil svůj návrh paláce a Černín se s ním dohodl na spolupráci. S výkopovými pracemi pro základy stavby se začalo na jaře roku 1669. Po Carattiho smrti se na stavbě podíleli Giovanni Battista Maderna, Domenico Egidio Rossi, Giovanni Battista Alliprandi a Giovanni Battista Allio. Kamenické práce prováděli Giovanni Pozzi, Domenico Semprizi a J. Santini - Aichel, štukatérské Francesco Perri, Antonio Travelli a Santin Bussi a malířské práce Lazar Maria Sanguinetti. K dokončení stavby ve vrcholně barokní úpravě došlo v letech 1717 - 1723 podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky. Kámen pro stavbu byl dovážen z lomu konventu Strahovského kláštera na nedaleké Bílé hoře. A bylo jej potřeba hodně, neboť jen základové zdivo představovalo 6200 kubických metrů kamene. Dřevo pro tesaře bylo do Prahy plaveno po Vltavě z křivoklátských lesů. Na podzim roku 1673 navštívil stavbu paláce císař Leopold, jenž ji jízlivě okomentoval slovy: „Je to velká stodola, ale nemá vrata?“. A Černínové mu za tuto poznámku po mnoho let nemohli přijít na jméno. Zato Mikuláš hrabě Colloredo byl jiného názoru a roku 1675, kdy byl již palác zvnějšku hotov a byly prováděny interiérové práce, napsal: „Palác bude nejkrásnějším skvostem Prahy, jeho architektura a umístění jsou dokladem vysokého úsudku kavalíra, který dává takovou stavbu provádět. “ Historie mu dala zapravdu - palác je dodnes považován za jeden ze skvostů pražské barokní architektury. Ve středním křídle stojí monumentální schodiště završené tamburem a klenbou, do níž v roce 1718 Václav Vavřinec Reiner namaloval obrovskou fresku „Pád Titánů“. Z dílny Matyáše Bernarda Brauna pochází skupina soch Merkura, Androniky a Kupida u paty schodiště, skupiny světlonošů a dekorativní vázy na zábradlí schodiště. Roku 1742 byl palác zpustošen francouzským a bavorským vojskem. Opravy provedl v letech 1744 - 1749 Anselmo Lurago, který navrhl a postavil nové portály hlavního průčelí a spojil je balkonem. Na těchto pracích se podíleli: sochař Ignác František Platzer (Herkules v arkádě zahradního průčelí), malíř Siardus Nosecký (oprava Reinerovy fresky) a štukatér Bernardo Spinetti. Znovu byl palác poničen při pruském ostřelování v roce 1757 a následné opravy provedl Jan Antonín Quitainer. Koncem osmnáctého století Černínové přesídlili do Vídně a pražský palác zůstal opuštěn. V objektu se vystřídal špitál, obydlí chudiny, továrna na karty i skladiště chmele. V roce 1848 objekt vykoupil stát a zřídil zde kasárna, která tu po sobě zanechala dost zdevastované interiéry. V letech 1928 - 1934 v paláci proběhla rekonstrukce, kdy architekt Pavel Janák, vycházeje z původních plánů Francesca Carattiho, citlivě odstranil předešlé přestavby i přístavby. Černínský palác je dnes nejdelší barokní stavba Prahy, délka průčelí stavby je pozoruhodných 150 metrů. V paláci sídlí Ministerstvo zahraničí. Zčásti je dochován ipůvodní inventář a pracovna Jana Masaryka. Privátní expozice ale není přístupná veřejnosti. Adresa objektu: Praha 1 - Hradčany, Loretánské náměstí 5, čp. 101 Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerninsky-palac


str. 8

Průvodce "Hlavní město Praha" Bývalé Státní reálné gymnázium Dům, budova

GPS poloha: 50°6'0.07"N 14°23'9.89"E

Budova vznikla na bývalé Velvarské třídě na několika spojených pozemcích, na nichž stála dvojtřídka obecné školy s prádelnou, navržená Rudolfem Hrabětem v roce 1925. Budovu navrhl roku 1935 významný architekt Evžen Linhart. slouží školství i nadále: sídlí tu vyšší odborná škola pedagogická, střední odborná škola pedagogická a gymnázium s esteticko-výchovným zaměřením. Evropská 33, čp. 330, Praha 6-Dejvice Web: www.pedevropska.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/byvale-statni-realne-gymnazium

Muzeum Bertramka v Praze Muzeum

GPS poloha: 50°4'13.73"N 14°23'42.25"E

Při jedné z návštěv Prahy jsem navštívil zajímavý objekt nacházející se v Praze na Smíchově. Jeho jméno zní Bertramka.

Před vchodem do budovy se dočítám následující: „Po desítkách let okupace Bertramky státními institucemi a jejich podnájemníky byla Bertramka v prosinci 2009 vrácena Mozartově obci. Vyrabovaná. České muzeum hudby, MČ Praha 5 a firma nájemníka K. Muzikáře „Comenius“ odvezli z expozice i exponáty a zařízení patřící Mozartově obci. Té pak muzeum vzkázalo, ať si je vymáhá soudní cestou. Takový proces trvá léta. Naštěstí existují jiné instituce a spolky, které zapůjčením svých expozic umožňují oživit výstavní sály Bertramky už v sezóně 2010. Národní divadlo prokázalo k pražskému mozartovskému památníku jiný vztah než Národní muzeum. Německá Hasse- Gesellschaft, slavící v roce 2010 sto let své existence, jde ve stopách skladatele J. A. Hasseho: ten kdysi podpořil mladého Mozarta, ona nyní pomáhá pražské Mozartově společnosti.

Vcházím tedy, platím vstupné, prohlížím si výstavy a také se vyptávám. V době mé návštěvy zde byly dvě expozice. První se jmenovala „Mozartova Zahradnice a její osudy“. Tuto výstavu o Mozartově opeře La finta giardiniera (Zahradnice z lásky) sem zapůjčilo Národní divadlo v Praze. Výstavu, věnovanou této málo uváděné opeře devatenáctiletého Mozarta, připravila muzikoložka Mgr. Milada Jonášová, Ph.D. (Kabinet hudební historie EÚ AVČR) ve spolupráci s Národním divadlem u příležitosti prvního uvedení opery La finta giardiniera v Národním divadle a návštěvníci ji mohli shlédnout na přelomu roku 2008 a 2009.

Z vystavených materiálů se dozvídám, že Mozart operu psal během podzimu 1774 pro mnichovskou karnevalovou sezonu na objednávku tamního divadelního intendanta Josepha Antona von Seeau. Předlohou mu bylo libreto Giuseppa Petroselliniho, které už před ním použil italský skladatel Pasquale Anfossi (1774). La finta giardiniera byla Mozartovým již devátým jevištním dílem a teprve jeho druhou komickou operou. 13. ledna 1775 se v mnichovském Salvator-Theater konala její premiéra. Inscenace byla sice úspěšná, ale v Mnichově se hrála již jen dvakrát a bylo to také poslední představení původní italské verze této opery za autorova života. Jsou zde k vidění stránky z autografní partitury, Mozartův dopis otci s popisem příprav nastudování opery v mnichovském Salvatortheater nebo kopie nedávno objeveného fragmentu partitury z hudební sbírky Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově. Mozart také vytvořil i německojazyčnou verzi této italské opery s názvem Die verstellte Gärtnerin. Expozice dále předvádí partituru a provozovací materiál ze soukromého provedení Gärtnerin v upravené verzi na zámku v Náměšti nad Oslavou. Zaujali mne také fotografie z nedávných inscenací Zahradnice v Bruselu, Kolíně n. R., Linci a v Salcburku.

Druhá výstava s názvem „Johann Adolf Hasse - Leben und Werk“ byla zapůjčena od J. A. Hasse-Gesellschaft Bergedorf (Hamburg). Johann Adolf Hasse není u nás známým skladatelem. Žil v letech 1699 až 1783. Jeho dílo překonalo hranice neapolské operní školy, ke které bývá řazen a stal jedním ze zakladatelů klasického hudebního období. Přestože řada Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Hlavní město Praha" originálů jeho děl byla zničena, dochovalo se víc než 60 oper, 12 oratorií, 60 mší a rekviem, 90 kantát a stovky dalších skladeb. Mezi nimi např. 80 flétnových koncertů psaných pro krále Fridricha II., který byl znamenitým amatérským hudebníkem. Soupis jeho děl zahrnuje na 1635 položek. Málokterý skladatel se za svého života těšil tak mimořádnému úspěchu jako Johann Adolf Hasse. Jeho umění nadšeně aplaudovalo měšťanské publikum i korunované hlavy Neapole, Vídně, Drážďan, Berlína, Londýna i Paříže. Během svého života se setkal s Johanem Sebasrianem Bachem i Wolfgangem Amadeem Mozartem a s oběma hudebními velikány ho pojila vzájemná úcta.

Obě výstavy se mi líbily, i když nejsem hudební znalec. Zajímavý je také samotný objekt Betramky a okolní zahrada. Tak jsem si našel něco z historie:

Původně na tomto místě stával starý dřevěný viniční domek. Prvním stavebníkem dnešní Bertramky se stal zámožný malostranský měšťan a sládek Jan František Pimskorn, který koupil pozemky roku 1699. Když je roku 1710 prodával, stálo na nich už obytné stavení z lomové opuky a stodola s vozy. V březnu 1743 koupila usedlost v dražbě choť vrchního revidenta berního úřadu Františka z Bertramu. Později byla usedlost upravena na letovisko po vzoru předměstských vil. V roce 1784 objekt koupila operní pěvkyně Josefína Dušková se svým chotěm Františkem Xaverem Duškem. V letech 1787 a 1791 zde měli vzácného hosta, Wolfgang Amadeus Mozart využíval zdejšího klidu i pro komponování a dokončoval tady například operu Don Giovanni před její pražskou premiérou.

S Bertramkou je těsně spjata i historie Mozartovy obce. Tento spolek byl založen v roce 1927 a v lednu 1929 se stal majitelem této nejvýznamnější pražské mozartovské památky a započal s rekonstrukcí. V poválečném komunistickém období začala česká bolševická byrokracie normalizační éry vymýšlet způsob, jak převést Bertramku do státního majetku se zdáním legálního postupu. Po návratu demokratického režimu se Mozartova obec snažila o vrácení objektu zpět do svého vlastnictví. Soudní spor o Bertramku trval 18 let.

Usedlost tvoří areál, jehož hlavním objektem je obytná budova obrácená Průčelím do dvora. Hlavními viditelnými prvky této stavby jsou předsunuté dvojramenné schodiště a lodžie. Jižní krátké čelo budovy se otevírá do prostoru stoupající zahrady. Naproti je stodola s třípatrovým špýcharem. Hned vedle domu stojí přízemní část bývalého viničného lisu se silným zdivem. V zahradě se nachází Pomník Wolfganga Amadea Mozarta. Celý objekt prošel rekonstrukcí v roce 1956 u příležitosti 200. výročí Mozartova narození. Další opravy proběhly v letech 1986 a 1987. Zajímavostí je část původního malovaného trámového stropu z počátku 18. století, který se zachoval. Návštěvníci si ho můžou prohlédnout v jedné z místností muzea.

Usedlost, která je od roku 1964 památkově chráněna, se nachází v Mozartově ulici č. p. 2. Objekt pod označením Bertramka vstoupil do českých i zcela určitě i evropských kulturních dějin. Je proto škoda, že okolo něho probíhají takové nehezké věci. Musím říct, že se mi zde líbilo včetně přístupu k návštěvníkům a mohu tedy prohlídku pouze doporučit.

V okolí tohoto objektu je mnoho zajímavých věcí. Zde uvádím několik odkazů na místa, která jsem navštívil, a líbilo se mi tam: - magický vrch Petřín:http://www.turistika.cz/mista/magicky-vrch-petrin - Kampa:http://www.turistika.cz/cestopisy/prochazka-po-ostrove-kampa - Petřínská rozhledna:http://www.turistika.cz/mista/petrinska-rozhledna--1 - kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:http:// www. turistika. cz/ mista/ kostel- panny- marie- vitezne- prazskejezulatko - hladová zeď:http://www.turistika.cz/mista/hladova-zed-v-praze Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Hlavní město Praha" - Rotunda sv. Martina:http://www.turistika.cz/mista/rotunda-sv-martina-na-vysehrade - Vyšehradský hřbitov:http://www.turistika.cz/mista/vysehradsky-hrbitov-misto-narodni-hrdosti - Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě:http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-petra-a-pavla-na-vysehrade

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-bertramka-v-praze

Národní technická knihovna Ostatní

GPS poloha: 50°6'13.61"N 14°23'26.74"E

Národní technická knihovna v Dejvicích je jednou z největších polistopadových veřejných staveb na našem území. Autoři projektu – Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek. Stavba vznikla v letech 2000 až 2009. Nacházejí se tu soustředěné fondy Státní technické knihovny, Ústřední knihovny ČVUT, VŠCHT a pobočky Městské knihovny pro Prahu 6. Polootevřený parter, jako pokračování venkovního prostoru, poskytuje různorodé, bohaté společenské kontakty a veřejné služby s doplňujícími funkcemi. Najdete tu i restauraci s barem i dětským koutkem či obchod s výpočetní technikou . Technická 6, čp. 2710, Praha 6-Dejvice Web Národní technické knihovny: www.techlib.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-technicka-knihovna

Křižíkova fontána v Praze Ostatní

GPS poloha: 50°6'23.80"N 14°26'8.88"E

Křižíkova fontána na Výstavišti v Praze je nádherný zážitek! Je to evropský unikát s 49 čerpadly a téměř 3000 tryskami. Barevné efekty vytváří 1248 podvodních reflektorů spousty barev. Jedna zajímavost: rozvod vody nerezovým potrubím měří přes dva kilometry. Světelná fontána se stala již před 100 lety každovečerní atrakcí tehdejší výstavy. Dnes amfiteátr pojme asi 6000 diváků. Pokud sem zavítáte v létě, doporučuji jít na představení až později, ve tmě je to mnohem větší zážitek. Představení začíná v 20.00, 21.00, 22.00. Stojí to za to!!! Vstupné na představení činí 200 kč. Autor článku: Jarus Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizikova-fontana-v-praze


str. 11

Průvodce "Hlavní město Praha" Strahovský pivovar Ostatní

GPS poloha: 50°5'9.64"N 14°23'20.00"E

Strahovský pivovar sa nachádza v objekte Strahovského kláštora. Prvé zmienky o pivovare pochádzajú zo začiatku 14. storočia. Rozhodnutím opáta Kašpara Questenberga roku 1628 bol postavený nový pivovar na mieste, kde je dnešná reštaurácia. Roku 1907 bol pivovar uzavretý, po rekonštrukcii je od roku 2000 zasa otvorený. Dnes má reštaurácia a vonkajšia terasa kapacitu až 350 miest. Pochutnať si tu môžeme na pive Sv. Norbert - špeciálne tmavé pivo alebo špeciálne polotmavé pivo jantár. K Strahovskému pivovaru sa dostaneme od Pražského Hradu alebo môžeme zísť dole po prechádzke na Petříne. Špeciálne polotmavé pivo jantár, nefiltrované. Stupňovitosť 13%, obsah alk. 5,3% obj. Zloženie: jačmenný slad, upravený chmel, voda, pivovarské kvasnice. Spodne kvasené, stredne plné a stredne horké celosladové pivo. Inšpiráciou pre zostavenie tejto receptúry bol Vienna lager a bavorský Märzen. Farbou má bližšie k Märzenu a horkosťou k Vienna lager. Märzen, česky březňák, je pivo, ktoré sa prv varilo v březnu, keď je ešte relativne chladno. Dnes je v pivovare strojné chladenie a tak sa varí jantár celoročne. Špeciálne tmavé pivo, nefiltrované. Stupňovitosť 14%, obsah alk. 5,5% obj. Zloženie: jačmenný slad, upravený chmel, voda, pivovarské kvasnice. Prvé pivo, ktoré sa tu po dlhoročnej prestávke opäť začalo variť. Pôvodom z Mníchova z prvej polovice 19. stor.. Sv. Norbert je v chuti viac suchší a horkejší než mníchovské tmavé. Celosladové dobre chmelené pivo, v chuti sa prejavujúce mníchovským, karamelizovaným a praženým sladom. Varí sa celoročne. Autor článku: Rudolf Minarčík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strahovsky-pivovar

Dejvické divadlo Ostatní

GPS poloha: 50°6'24.88"N 14°23'36.13"E

Dejvické divadlo je jedno z nejvýznamnějších současných českých divadel. Vzniklo v roce 1992 a od roku 1993 má status profesionální scény. Sídlí v Zelené ulici v Pražských Dejvicích, asi 700 m severním směrem od stanice metra Dejvická. Divadlo je provozováno městskou částí Praha 6. Původní herecký soubor působil v Dejvickém divadle celkem čtyři sezony. V této době zde vznikly inscenace Jakuba Krofty (Spoonriverská antologie), Arnošta Goldflama (koláž z textů Daniila Charmse, romanticko-tragicko-heroická opera Kvas krále Vondry XXVI. a adaptace textů Richarda Weinera Rovnováha), Jana Borny (Dobrodružství dona Quijota, Mrožkovo Tango a dvě Pohádky To je nápad! a Zpívej, klaune?). K nejvýznamnějším počinům této doby jistě patří i inscenace J. A. Pitínského Sestra Úzkost, která v roce 1995 získala Radokovu cenu jako Inscenace roku a Dejvické divadlo se stalo poprvé Divadlem roku. V současné době v divadle působí řada silných hereckých osobností. Mezi nejznámější patří: Tatiana Vilhelmová, Ivan Trojan, Martin Myšička, Martha Issová, David Novotný, Pavel Šimčík, Zdeňka Žádníková-Volencová. Jako hosté zde vystupovali také: Lilian Malkina, Alois Švehlík, Radek Holub, Jitka Smutná, Jiří Macháček, Jiří Bartoška, Nina Divíšková. O mnohé inscenace Dejvického divadla je velký zájem, při předprodeji nutno stát i několik hodin. Nejdříve cca 2- 3 hod. na pořadové číslo (rozdávají se od 8 hod.), vlastní předprodej začíná v 10 hod. Jen s nízkým pořadovým číslem máte šanci na získání vstupenek na žádané tituly, resp. kvalitní místa. Pozor na „důchodcovské překupnické gangy“! Web Dejvického divadla: www.dejvickedivadlo.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dejvicke-divadlo

Toulcův Dvůr Ostatní

GPS poloha: 50°2'54.20"N 14°31'12.50"E

Na 8 hektarech plochy se nachází komplex památkově chráněných budov (gotický špýchar, barokní stáje), přírodně zajímavá společenstva (mokřad, lužní les, skalní výchoz, javorový les, květnatá louka.) a zelené plochy obhospodařované člověkem (sad, pole, ekozahrada, školka lesních dřevin.). Součástí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Hlavní město Praha" areálu je hospodářský dvůr s huculskými koňmi, ovcemi, kozami a dalšími domácími zvířaty. Areál je volně přístupný veřejnosti každý den od 8.00 do 18.00 hodin. Pravidelné akce nejen pro děti (třeba jak zvládat hyperaktivní děti, školení apod. ), více najdete na stránce www. toulcuvdvur.cz/kalendar-akci. Na Toulcově dvoře se nachází farma s domácími zvířaty. Farma je využívána pro ekologickou výchovu v rámci výukových programů, seminářů a kroužků. Své nezastupitelné místo má při pracovních terapiích našich klientů – osob s postižením. Více najdete na www.toulcuvdvur.cz/farma-areal/farma. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/toulcuv-dvur

Křižíkova fontána Ostatní

GPS poloha: 50°6'26.90"N 14°25'45.07"E

Křižíkova fontána je v evropským unikátním představením vodního tance, hudby a barev, které se provozuje v letní sezóně na Výstavišti. Fontána, vybudovaná geniálním vynálezcem Františkem Křižíkem pro Jubilejní výstavu v roce 1891, byla technickým zázrakem své doby. Pro fontánu velikosti 30 x 40 m použil Křižík tehdy 26 obloukových lamp, které byly jeho vynálezem. Lampy byly pod proskleným stropem a kolem nich bylo na 50 vodních trysek. Tryskající voda byla pomocí elektromotoru vháněna do výše několika metrů, zespodu ji osvětlovaly silné zdroje světla umístěné pod vodní hladinou a před světly se otáčely barevné filtry. To vše ovládalo jediné čerpadlo, které navíc obsluhovalo ještě další fontány v okolí. Měnící se barva zpěněné vody proti temné obloze vyvolávala mohutný dojem. "Fontaine lumineuse" byla známa po celé Evropě. Za 2. světové války byl původní bazén přeměněn na požární nádrž a časem došlo k podmáčení prostoru a k havárii stavby. Přibližně po stu letech 15. května 1991 byl provoz obnovené fontány na stejném místě zahájen Smetanovou Vltavou. Zasloužil se o to Projektový a architektonický ateliér Praha, dipl. ing. arch. Zdeněk Stašek a ing. arch. Milan Honzík. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizikova-fontana

Betlémské náměstí Náměstí

GPS poloha: 50°5'6.34"N 14°24'53.46"E

Náměstí nazvané podle Betlémské kaple, na kraji stojí dům U Halánků, který proslul v 19.století, kdy byl majetkem Vojty Náprstka a jeho choti Josefy, známých lidumilů a kulturních pracovníků. Náprstek založil velkou knihovnu, kterou spolu s domem věnoval muzeu, které nese jeho jméno. Dům čp. 258/ 10 Krásná barokní stavba Jana Křt. Alliprandiho se sochou P. Marie na fasádě a bustou Josefa I. na vrcholu štítu Autor článku: Vladimíra Mašínová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/betlemske-namesti


str. 13

Průvodce "Hlavní město Praha"

Recommend Documents