Průvodce "Hlavní město Praha"

Průvodce "Hlavní město Praha"

Okoř Hrad

GPS poloha: 50°9'49.20"N 14°15'30.65"E

Zřícenina hradu Okoř se nachází ve Středočeském kraji. Leží na skalnatém pahorku v údolí Zákolanského potoka, 15 kilometrů severozápadně od Prahy. Zříceninu hradu Okoř je možné navštívit od června do srpna každý den kromě pondělí a v září a říjnu pouze o víkendech. Dominantou zříceného hradu je torzo vysoké hranolové věže se zbytky raně gotické kaple v přízemí. Zachovány zůstaly zbytky pozdně gotického opevnění s baštami a klíčovými střílnami. Historie Hrad byl pravděpodobně vybudován ve 2. polovině 14. století bohatým měšťanem Františkem Rokycanským. V roce 1421 hrad dobyli husité. Ve 2. polovině 15. století hrad získali páni z Donína, kteří jej pozdně goticky přestavěli a vytvořili nové vnější opevnění. Na počátku 16. století byl hrad renesančně upraven Bořity z Martinic. Po třicetileté válce byl zpustošený hrad postupně opravován. Roku 1649 tehdejší majitelé hrad odkázali Jezuitské koleji u svatého Klimenta. Jezuité nechali hrad barokně upravit. Na počátku 18. století byly opravy hradu dokončeny. V roce 1773 Josef II. zrušil jezuitský řád a zkonfiskoval veškerý jeho majetek. Hrad Okoř začal rychle chátrat a to i kvůli tomu, že lidé z širokého okolí využili Okoř jako zásobárnu kvalitního stavebního materiálu. Brzy se tak z něj stala zřícenina. Od roku 1920 Okoř patřil Klubu českých turistů a od roku 1967 byl ve správě Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/okor

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Hlavní město Praha" Královská obora - Stromovka Park

GPS poloha: 50°6'24.63"N 14°25'19.53"E

Královská obora Stromovka leží v sousedství holešovického Výstaviště mezi ulicemi Za elektrárnou, Nad Královskou oborou a slepým ramenem Vltavy nazvaným Malá říčka. Její rozloha se v různých dobách měnila, v současnosti se rozkládá asi na 95 ha. Vznikla za Přemysla Otakara II., který ji nechal roku 1266 ohradit jako loveckou oboru a postavil letohrádek. Za husitské doby byla poničena a za Vladislava Jagellonského znovu obnovena. Od husitských dob byla obora vždy o svátku sv. Gotharda zpřístupňována veřejnosti. Z roku 1536 je doloženo vyměření obory - cca 86 ha (1500 x 1000 kroků). Ferdinand I. ji nechal v letech 1536 - 48 rozšířit a spojit přímou cestou s Pražským Hradem. Byl zde založen rybník, sázely se stromy přivezené ze Šárky a postupně vznikaly dvě části: východní obora s letohrádkem, která byla oddělena zdí od západní bažantnice s myslivnou, později ovocnou zahradou. Největší rozkvět však nastal za Rudolfa II. Letohrádek na stráni byl renesančně přestavěn, obora se rozšířila, velký (dnes již neexistující) rybník byl rozšířen na 21 ha a do jeho středu byl nasypán ostrov. Jeho nejvýznamnějším pozůstatkem do dnešních dob je tzv. Dubový pahorek - vyvýšený ostrov bývalého rybníka, na němž rostou mohutné zachovalé duby. V letech 1582 - 93 vzniklo pro zásobování rybníka vodou z Vltavy unikátní technické dílo - Rudolfova štola. Přestože byl Velký rybník později zasypán, Rudolfova štola o délce 1102 m přivádí vodu od Pichlova domku u Štefánikova mostu tunelem pod Letnou až do Stromovky, kde je osazen vchod do štoly renesančním portálem s datem 1583 a s monogramem Rudolfa II. V první polovině 18. st. se obora stala několikrát vojenským ležením s katastrofálními následky. Byla tak poničena, že se uvažovalo o jejím zrušení. Péčí hraběte Kinského však byla přece jen obnovena, takže se zde mohly konat lidové slavnosti za korunovace Františka I. Jeho císařský dekret z r. 1804 pak potvrdil definitivní zpřístupnění veřejnosti a od té doby nastává snaha změnit oboru na velký anglický krajinářský park. Po r. 1850 byla založna štěpnice, (německy Baumgarten) a odtud patrně vznikl název Stromovka. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralovska-obora-stromovka

Krčský zámek Zámek

GPS poloha: 50°2'9.20"N 14°27'3.24"E

První zmínky o objektu jsou v záznamech majetku vyšehradského proboštství z roku1273. V roce 1420 byla tato tvrz dobyta husity, kteří tudy pod vedením Jana Žižky z Trocnova táhli na pomoc Praze proti Zikmundovi. Zámek spolu s rybníkem a parkem je lehce dosažitelný městskou hromadnou dopravou. Cesta trvá cca dvacet minut z centra Prahy. Na zámku probíhají bezvadné gastronomické akce, které rozhodně doporučujeme navštívit. Památka je vhodná i ke svatbám, slouží i jako hotel. Více na stránce www.chateauhotel.cz. Autor článku: Eva Heřmanová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krcsky-zamek

Chotkovy sady Park

GPS poloha: 50°5'37.43"N 14°24'25.36"E

Chotkovy sady se rozprostírají pod Královským letohrádkem mezi ulicí Mariánské hradby a Chotkovou ulicí na rozloze 3,7 ha. Byl zde první městský veřejný park v Praze. Ve 14. a 15. století zde byla řada vinic a pastviny, v 17. století prostor sloužil jako hospodářské zázemí Pražského hradu, zejména k ukládání stavebního a palivového dřeva a sena. Konávaly se tu i různé hry, jezdecké soutěže, rytířské turnaje apod. Když v čele zemské správy začal působit hrabě Karel Chotek, zasloužil se jako nejvyšší purkrabí o rozsáhlou modernizaci a zkrášlení Prahy vysazováním zeleně. Tak založil v r. 1832 i nejstarší veřejný park ve východní části Královské zahrady nedaleko Letohrádku královny Anny. Byl to park anglického typu s původním názvem Obecní nebo Lidová zahrada (Volksgarten), od roku 1841 slavnostně pojmenována podle svého zakladatele Chotkovy sady. Autorem plánu byl patrně Josef Fuchs, veškeré práce vedl zkušený zahradník Jiří Baul, financovány byly z obecních prostředků. Založení parku navázalo na stavbu Chotkovy silnice v letech 1831 - 32, která spojila Malou Stranu s Mariánskými hradbami a nahradila starou velmi příkrou úvozovou cestu zvanou Myší díra.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Hlavní město Praha" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chotkovy-sady

Kinského zahrada Zahrada

GPS poloha: 50°4'44.26"N 14°24'0.21"E

Zahrada o výměře téměř 22 ha leží na jižním a jihovýchodním svahu vrchu Petřína, od ostatních petřínských zahrad je oddělena Hladovou zdí. Hlavní vstup je z náměstí Kinských. Zprvu zde byly lesy, ve středověku pak Vinice, většinou klášterní. Známé je jméno Vinice Ráj nebo V kartouzích (podle kláštera kartuziánů). Později byly zakládány usedlosti a dvory. Po třicetileté válce místo zpustlo. V r. 1828 koupila pozemky Růžena Kinská a její syn Rudolf Kinský zde založil zahradu v anglickém stylu podle návrhu svého hospodářského ředitele Františka Höhnla. Na stavbě tehdy pracovalo několik set dělníků. Ti v roce 1831 dokončili empírový letohrádek a o pět let později i první část zahrady. Tu v květnu roku 1901 i s letohrádkem od rodu Kinských koupily společně tehdy samostatný Smíchov a město Praha. Park pak zpřístupnily veřejnosti. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kinskeho-zahrada

Valdštejnská zahrada Zahrada

GPS poloha: 50°5'23.58"N 14°24'25.98"E

Valdštejnská zahrada je pravděpodobně první palácová zahrada v Praze vybudovaná v návaznosti na palácový objekt. Náleží k Valdštejnskému paláci čp. 17, který je přístupný z Valdštejnského nám. 4. Přísně geometrická zahrada reprezentující rané baroko se prostírá mezi palácem, Valdštejnskou jízdárnou a Letenskou ul. a je uzavřena ohradní zdí. Má plochu 1, 7 ha. Palácový komplex včetně zahrady vznikl v letech 1623 - 30. Císařský vojevůdce Ferdinanda II. Albrecht z Valdštejna vybudoval areál na místě 25 domů, 7 zahrad, Cihelny a dalších pozemků. Byla zbudována jako manýristický park podle vzoru italských palácových zahrad pozdní renesance se sallou terrenou, voliérou, grottou, kašnami, volnými plastikami, jízdárnou a geometricky upravenými záhony. Bronzové plastiky mytologyckých postav a koní vytvořil A. de Vries. V průběhu 18. století doznala úprava zahrady změny k volnějšímu pojetí pod vlivem aglických parků a v 50. letech 20. století se uskutečnila rekonstrukce s novým rozmístěním kopií původních plastik (originály odvezla v roce 1648 drancující švédská armáda po obsazení Malé Strany). Současný vzhled zahrady je výsledkem rekonstrukce z let 1954 - 1955. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valdstejnska-zahrada

Emauzy Klášter

GPS poloha: 50°4'20.24"N 14°25'3.18"E

Objekt kláštera s kostelem - perlou českého gotického stavitelství - byl postaven v blízkosti starého farního podskalského kostelíka sv. Kosmy a Damiána, vystavěného prý sv. Václavem. Klášter založil roku 1347 Karel IV. poté, co mu k tomu dal souhlas papež Kliment VI. pro mnichy benediktiny východního obřadu povolané z Dalmacie a Chorvatska, kteří používali jako liturgického jazyka staroslověnštinu. Karel IV. Měl v úmyslu upevnit slovanské vztahy a přispět tak k odstranění rozkolu mezi západní a východní církví. Klášter fungoval rovněž v době husitské. Husité jej totiž v roce 1419 převzali, obsadili, a jako v jediném českém klášteře zde bylo praktikováno přijímání podobojí, a to až do roku 1589. Ke klášteru Karel IV. založil roku 1371 kostel zasvěcený Panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi. Císař prosadil, aby klášter vysvětil pražský arcibiskup, a nikoli papežský nuncius, zdůraznil specifičnost nové instituce. Stavba chrámu trvala čtyřiadvacet let. V levém rohu se za oltářem nachází socha sedící Matky Boží montserratské. Dvoupatrová budova staré kvadratury ze 14. století byla ničivě zasažena náletem a jako původní se zachovalo pouze přízemí a zdivo prvního patra, které je u východního křídla zčásti opukové a zčásti cihlové. Tato Černá Madona při bombardování kostela roku 1945 jako zázrakem nebyla poškozena. Po rekonstrukci v Kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí byla vrácena na své původní místo. Nástěnné malby v chrámu řadíme mezi nejvzácnější památky české gotiky. Křížová chodba (ambit) je zdobena párovou malbou, tedy obrazy zobrazujícími výjevy z obou biblických zákonů. Vnější fasády vynikají svou strohostí, na západním průčelí se nachází mozaika sv. Josefa od Viktora Foerstera z roku 1910. Dvorním průčelím dominují po obvodu přízemi trojdílná lomená okna křížové chodby a opěrné pilíře. V 50. letech 20. století byly fresky restaurovány tzv. pekováním. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Hlavní město Praha"

Metrem stanice Karlovo náměstí, výstup směrem Karlovo náměstí Tramvají linky 3, 4, 10, 14, 16, 18, 24, stanice Moráň nebo Karlovo náměstí Hlavní vstup do areálu je z Vyšehradské ulice, cca 50m dolů směrem z Karlova náměstí Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/emauzy

Letecké muzeum Praha-Kbely Muzeum

GPS poloha: 50°7'37.12"N 14°32'16.85"E

Pro milovníky letectví a jeho historie je tu Letecké muzeum. Nachází se v Praze- Kbelích v areálu bývalého letiště Praha-Kbely. Nový areál se nachází hned vedle.

Muzeum je tvořeno čtyřmi hangáry. Každý z nich je zaměřen na určité časové období našeho letectví - od vůbec prvního českého letadla až po současné letouny. Letadla a leteckou techniku nenajdeme jen uvnitř hangárů, rozsáhlá expozice leteckých "dědečků" je i venku.

Pro Čechy je jistě zajímavou technickou památkou modul, ve kterém přistál na Zem náš první kosmounat Vladimír Remek.

Do muzea se v pohodě dostaneme autem - je zde parkoviště. Muzeum je dostupné i MHD, jen pro úplnost dodávám, zde v autobusech platí lístky na metro a Zastávka je na znamení (viz webové stránky). Vstup je zdarma. Otevřeno úterýneděle, 10-18hod, pouze květen-říjen. Autor článku: Alena Novotna Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letecke-muzeum-praha-kbely

Malostranské mostecké věže Dům, budova

GPS poloha: 50°5'14.09"N 14°24'24.89"E

Nižší mostecká věž, též zvaná Juditina, je v jádru románská, pochází asi z počátku druhé čtvrti dvanáctého století. Je zřejmě starší než byl Juditin most. Je stavěna z opuky a byla součástí opevnění levobřežního sídliště. Zevní úprava věže se zbytky rustikované omítky, okenními šambránami, štíty a střechou je z doby renesanční úpravy roku 1591. Na začátku patnáctého století bylo ve věži zřízeno vězení pro nejtěžší provinilce. Od konce šestnáctého století do roku 1784 sloužila jako celní úřad. Potom vystřídala několik majitelů a od roku 1893 patří městu. Věž není veřejnosti přístupná. Ve sklepení se zachoval unikátní soubor rytin pocházejících z poloviny 13. století, které zobrazují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou Hvězdu a řadu šlechtických erbů. K věži je přistaven malý domek, zvaný celnice (čp. 56). V jeho prvním patře vedle vchodu do menší mostecké věže se nachází pozdně románský opukový reliéf, který zdobil východní průčelí věže a až do 16. století byl vidět z mostu. Reliéf byl upraven v roce 1951 a restaurován v letech 1981-83. O původu a námětu díla se vedou spory. Na reliéfu jsou dvě postavy téměř v životní velikosti: vpravo panovník sedící na trůně, vlevo klečící muž jakoby panovníkovi něco podával nebo od něj něco přijímal. Mezi nejpřijatelnější patří názor, že jde o císaře Fridricha Barbarosu a klečícího krále Vladislava v okamžiku, kdy císař předává Vladislavovi královskou korunu. Další názor nabízí např. téma adorace Přemysla Otakara II. Vyšší mostecká věž byla postavena po roce 1464 na náklad Jiřího z Poděbrad na místě starší věže románské. Její podoba navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské mostecké věže. Stavební materiál tvoří velké pískovcové kvádry. Na věži jsou připravené výklenky, do nichž byly patrně plánovány i monumentální sochy, jejichž provedení však nebylo realizováno. Důkladně opravována byla v letech 1874 - 79 pod vedením arch. Josefa Mockera. Věž sloužívala jako hláska a skladiště. Tato věž je veřejnosti přístupná. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Hlavní město Praha" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/malostranske-mostecke-veze

Valdštejnský palác Dům, budova

GPS poloha: 50°5'24.53"N 14°24'20.89"E

Valdštejnský palác je rozsáhlý raně barokní komplex, který byl postaven v letech 1621 - 1626 pro Albrechta z Valdštejna podle projektu A. Spezzy a N. Sebregondiho. Jednalo se o první monumentální světskou barokní stavbu v Praze. Aby mohl tak velký, a na svou dobu v Čechách neobvyklý, komplex vzniknout, musel vévoda v prostoru Malé Strany vykoupit cca 3O domů (mj. palác Trčků z Lípy) a několik zahrad. Hlavní budova je dvoupatrová se dvěma nádvořími paralelně k průčelí. Na ni napojen trakt koníren s navazující čtyřkřídlou jednopatrovou budovou určenou pro provoz dvora. Severní chodba vede k příčně položené jízdárně. Valdštejnský palác je bohatý na vnitřní výzdobu, v roce 1995 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Od roku 1996 je sídlem Senátu České republiky. Společně s Valdštejnským palácem byla v letech 1623 ? 1629 budována i Valdštejnská zahrada. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valdstejnsky-palac

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5