PRVNÍ POMOC NA PALUBĚ
SANDRA ROBERTS
Sandra Roberts První pomoc na palubě Copyright © Sandra Roberts 2010 Originální vydání 2011 John Wiley&Sons Ltd. The Atrium, Southern Gate, Chichester West Sussex, PO 19 8SQ, United Kingdom. Z anglického originálu FIRST AID A�oat vydaného Jihn Wiley &Sons Ltd, 2011 přeložila 2011 © Lucie Schürerová. Odborná korektura MUDr. Pavel Lindovský Jazyková korektura Mgr. Jana Holešovská Redakce a sazba Mgr. Jaroslav Foršt Vydalo IFP Publishing & Engineering s.r.o. v roce 2011 jako svou 18. publikaci. www.ifp-publishing.cz Vytiskla tiskárna LIBERTAS a.s., Praha © Všechna práva vyhrazena. ISBN 978-80-87383-07-0
OBSAH KAPITOLA 1 PRVNÍ POMOC První pomoc Anatomie a fyziologie Zvládání nehod Celkové posouzení stavu postiženého
10 10 11 13
KAPITOLA 2 RESUSCITACE Zajištění základních životních funkcí Přehled zajištění základních životních funkcí u dospělých Dušení Bezvědomí Šok
18 25 26 28 31
KAPITOLA 3 RÁNY A PORANĚNÍ Vnější krvácení Vnitřní krvácení Krvácení z nosu Popáleniny Popálení žárem Popálení mrazem
36 41 42 43 43 45
KAPITOLA 4 ÚRAZY Zlomeniny Vymknutí Podvrtnutí a namožení Znehybnění Úrazy oka Úrazy hlavy Úrazy hrudníku Úrazy břicha Úrazy páteře
48 51 51 54 63 64 66 67 69
KAPITOLA 5 NEGATIVNÍ VLIVY PROSTŘEDÍ Mořská nemoc Vyčerpání z horka Úpal a úžeh Spálení sluncem Hypotermie (podchlazení) Omrzliny
74 75 76 77 77 78
KAPITOLA 6 NEMOCI A NÁHLÁ ZDRAVOTNÍ SELHÁNÍ Bolest na hrudi Příčiny Křeče Cukrovka Astma Otravy Uštknutí a bodnutí
82 82 84 86 87 89 92
KAPITOLA 7 DĚTI A KOJENCI Resuscitace dětí a kojenců Přehled zajištění základních životních funkcí u dětí a kojenců Když se dítě dusí
96 100 101
KAPITOLA 8 POSTUPY A VYBAVENÍ Přemístění postiženého Evakuace postiženého Transport na záchranné plavidlo Lékařská asistence přes vysílačku Vybavení lékárničky Léčiva Hygiena
106 107 108 108 111 114 114
REJSTŘÍK
115
dostáváte do rukou publikaci, která svým významem přesahuje oblast pro kterou je určena. Poskytnout první pomoc osobě v nouzi je základní povinností každého člověka. Je však rozdíl, jestli tuto pomoc poskytujeme v dosahu pomoci ze strany odborníků, nebo tam, kde se musíme spolehnout především sami na sebe. A právě pro tyto situace, a to na vodě, je tato publikace určena. Když jsem se poprvé ocitla na jachtě a na moři, očekávala jsem především nevšední zážitek. Velmi mě překvapil pocit absolutní svobody a volnosti a zároveň i odpovědnosti za svoje společníky. Důvodem je nejspíše skutečnost, že jsem zdravotník, který má již jak se říká „něco za sebou“. Představila jsem si možnosti, které poskytuje loď ke zranění, a také to, jaké možnosti mám k tomu, jak jim zabránit a pokud dojde ke zdravotním komplikacím, tak jak je vyřešit. Jako profesionální zdravotník vím, že nebezpečí úrazu a rozsah možných zdravotních komplikací je velmi široký a nelze se připravit na vše. Je však důležité si uvědomit, že poranění či onemocnění, které běžný život přináší a v dosahu odborné zdravotní péče je možné je považovat za maličkosti, může být v situaci, kdy se musíte spoléhat pouze sami na sebe, velmi vážnou komplikací, která může ovlivnit celou posádku a znepříjemnit tak pobyt na vodě. Publikace, kterou máte před sebou se proto snaží přinést a popsat nejzákladnější postupy první pomoci při úrazech, či jiných zdravotních komplikacích, ke kterým bohužel může při pobytu na vodě dojít, je nutné je neprodleně řešit, a to bez možnosti zásahu odborníků. Žádná kniha nemůže nahradit osobní zkušenost, ale samozřejmě může pomoci při procvičování a získání potřebných vědomostí. Důležité tedy je, abychom si uvědomili, že jde pouze o jeden článek potřebných vědomostí. Pokud si uvedené rady nevyzkoušíte v praxi, samozřejmě jenom cvičně například v rámci kurzu první pomoci, tak jde jen o poloviční řešení. Kurz zaměřený na první pomoc poskytovanou přímo na lodi je v České republice pořádán SHOCK Training Centre ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. Přeji vám, aby vám získané informace po přečtení této publikace přinesly to, co od nich očekáváte a také to, aby jste je nikdy nemuseli použít v praxi a na vodě jste zažívali jen pocity štěstí a spokojenosti. Každý kdo se vydá na vodu, musí nejen umět ovládat svou loď, ale nese také odpovědnost za osoby, které s ním na lodi jsou. Erna Mičudová Fakultní nemocnice Brno
PŘEDMLUVA
Vážení čtenáři,
K
dyž se plavíte na moři, všichni očekávají, že si užijí pěkný výlet bez nehod. Jenže nemoci a nehody se bohužel stávají, a každý, kdo vstupuje na palubu plachetnice nebo malého plavidla by měl vědět, jak si s nimi poradit. Dočkat se pomoci trvá na moři déle, než na pevnině. Tato kniha představuje základy první pomoci, které by měl znát každý, kdo se vydává na moře. Jejím cílem je doplňovat, nikoliv nahrazovat, praktickou instruktáž. Společně se školením v technikách přežití, požární bezpečnosti a radiokomunikace by kurz první pomoci měl být součástí základní přípravy každého jachtaře. Všechny takové kurzy jsou běžně v nabídce mnoha různých organizací. Přečtěte si tuto knihu a seznamte se s zde uvedenými radami dříve, než budete muset skutečně poskytnout první pomoc u skutečné nehody!
8
• • • •
První pomoc Anatomie a fyziologie Zvládání nehod Celkové posouzení stavu postiženého
PRVNÍ POMOC
Tato kapitola představuje techniky první pomoci a nabízí přehled postupů jak zvládnout nehodu na moři, jejímž důsledkem je onemocněním nebo úraz.
PRVNÍ POMOC DEFINICE První pomoc je první dostupná asistence poskytnutá osobě, která náhle onemocněla, nebo se stala obětí nehody.
CÍLE Cíle první pomoci lze shrnout pod pojmy záchrana života, prevence dalších škod a podpora zotavení.
PRIORITY Ve všech situacích vyžadujících první pomoc je vždy prioritou zajistit průchodnost dýchacích cest, aby byl postižený schopen dýchat. Zachránce se ovšem nejdřív musí ujistit, že okolní prostředí je bezpečné.
ANATOMIE A FYZIOLOGIE Základní porozumění tomu, jak funguje lidské tělo, pomůže v krizové situaci zachránci pochopit, co se oběti nehody přihodilo a jak kroky, které podniká, zraněnému pomáhají. Kyslík potřebují všechny buňky v lidském těle. Bez kyslíku zemřeme. Při první pomoci vždy usilujeme o to, aby se kyslík dostal ke všem životně důležitým orgánům. Dýchaný kyslík cirkuluje po těle rozpuštěný v krvi v krevním oběhu. Pokud dýchání nebo krevní oběh ovlivní nemoc či zranění, povede to ke kyslíkové deprivaci tkání. Ta pak může být trvale poškozena nebo může dokonce odumřít. Mozkové buňky začínají bez kyslíku odumírat již po několika minutách a srdce bez něj přestane bít. Cévy, které rozvádějí okysličenou krev do tkání, se nazývají tepny. Když se prořízne tepna, vystřikuje krev s každým úderem srdce a má světle červenou barvu, protože obsahuje kyslík. Cévy, odvádějící odkysličenou krev zpět k srdci, se nazývají žíly. Když je poraněna žíla, krev není pod takovým tlakem a neobsahuje kyslík, takže je tmavě červená a nevystřikuje, ale volně vytéká nebo se řine z rány. Kapiláry jsou nejmenší cévy, a když dojde k jejich poranění, krev prosakuje a pomalu vytéká.
10
Muskuloskeletární (kostně-svalový) systém se skládá z kostí, svalů, šlach a vazů. Kostra tvoří konstrukci, která podpírá tělo, umožňuje mu pohyb a zároveň také poskytuje určitou ochranu vnitřním orgánům. Svaly pohybují kostmi a jsou k nim upnuty šlachami. Vazy spojují kosti k sobě v kloubech a také podepírají vnitřní orgány. Osoba poskytující první pomoc nemusí znát jednotlivé názvy těchto struktur. Při popisu zranění je nejlepší používat běžné pojmy jako „stehno“ nebo „horní část paže“.
ZVLÁDÁNÍ NEHOD Při jakékoliv nehodě, která vyžaduje první pomoc, se zachránce drží určitého postupu. To platí kdekoliv, na zemi i na moři. Je třeba vyhodnotit nehodu a stav zraněného, zajistit pomoc, ošetřit zraněného a vyřešit další následky nehody. Doba, kterou to zabere, a použité metody se mohou měnit podle okolností a závažnosti situace, avšak vždy je třeba tento postup provést.
Zkontrolujte, zda již nehrozí žádné nebezpečí vám ani zraněnému a pokud ano, eliminujte jej. Nezapomeňte, že nebezpečí nemusí být na první pohled zřejmé. Myslete na hygienu a osobní bezpečnost.
Vyhodnocení situace
Zkontrolujte prostor v bezprostřední blízkosti zraněného (např. rozlité tekutiny na palubě, rizika možného zakopnutí, rozbité sklo, dřevěné třísky). Uvažujte i o nebezpečí typické pro prostředí okolo vás samotných (např. rozkyv ráhna, otevřené poklopy, volné provazy, bouřlivé moře). Hledejte vodítka, která vám napoví, co se přihodilo.
11
PRVNÍ POMOC
Jestliže oběť nehody krvácí, je nutné rozpoznat typ krvácení a podle toho podniknout další kroky.
ZVLÁDÁNÍ NEHOD - POKRAČOVÁNÍ
Úvodní hodnocení stavu zraněného se nazývá primární vyšetření, které je prioritou při každé situaci vyžadující první pomoc.
Posouzení stavu postiženého
Má zraněný průchodné dýchací cesty? Dýchá? Pokud je zraněný schopen hovořit nebo vydávat zvuky, dýchá. K jakým poraněním došlo? Vidíte krvácení nebo zlomené kosti? Co je zraněný schopen vám říci?
Zavolejte o pomoc, aby ostatní na palubě věděli, že se něco přihodilo.
Zajištění pomoci
Dbejte, aby všichni na palubě věděli, jak v případě nouzové situace zavolat pomoc vysílačkou. Pokud budete žádat pomoc, budou se od vás žádat identi�kační informace o plavidlu, vaše poloha, co se přihodilo a jakou pomoc potřebujete, kolik je postižených a jaká mají zranění.
Když ošetřujete zraněného, neustále kontrolujte, zda jemu nebo vám, nehrozí nebezpečí.
Ošetření zraněného
Nezapomeňte: Prioritou první pomoci je zajistit dýchání a průchodné dýchací cesty. Tato kniha vám ukáže, jak provádět základní ošetření u mnoha zranění a nemocí.
12
Řešení dalších následků
Kromě vyřešení praktických otázek je třeba se zamyslet i nad emočními následky pro posádku. Jestliže došlo k vážné nehodě, může to být velmi traumatizující pro všechny zúčastněné. Ačkoliv můžete správně zareagovat a v danou chvíli si se situací poradit, nebojte se později hovořit o tom, jak se cítíte.
CELKOVÉ POSOUZENÍ STAVU POSTIŽENÉHO Po zhodnocení a ošetření všech zjevných zranění postiženého je důležité ho fyzicky vyšetřit, zda neutrpěl i další zranění.
NÁSLEDNÉ VYŠETŘENÍ Následné vyšetření zjišťuje, jaká další zranění postižený má a která nebyla rozpoznána na první pohled. Postižený vám to možná bude schopen říci, avšak může se stát, že je budete muset hledat. Následné vyšetření se nazývá také celkové, zkrátka „od hlavy až k patě“, což přesně vystihuje, co je zapotřebí udělat. Když poskytujete první pomoc, prohmatejte tělo postiženého od hlavy dolů a hledejte boule, odřeniny a další zranění. Všímejte si, zda je některé místo citlivé na pohmat. V ideálním případě byste měli mít rukavice, které vás ochrání při kontaktu s krví nebo dalšími tělesnými tekutinami. Kromě pátrání po zraněních, která nebyla patrná na první pohled, může vyšetření pomoci odhalit příčinu, proč dotyčný onemocněl, nebo se nachází v bezvědomí. Stáváte se detektivem. Předměty v kapsách postiženého nebo pach jeho dechu vám mohou pomoci problém pojmenovat. Jestliže je postižený v bezvědomí, měli byste ho uložit do stabilizované polohy dříve, než začnete s vyšetřením.
13
PRVNÍ POMOC
Sem patří doplnění záznamů do lodního deníku, doplnění použitého materiálu z lodní lékárničky a bezpečné vyčištění tělesných tekutin.
CELKOVÉ POSOUZENÍ STAVU POSTIŽENÉHO
POZOROVÁNÍ Zatímco čekáte až dorazí pomoc, je třeba monitorovat stav postiženého. Může být vhodné si pozorování zapisovat, nebo tím někoho pověřit. Frekvence záznamů bude záviset na stavu postiženého, ale nejčastěji se zápis provádí každých deset minut. Kontrola dýchání musí být častější. Kontrolujte následující skutečnosti:
Opravdu postižený dýchá? U postiženého, který je v bezvědomí, to kontrolujte neustále, každou jednu až dvě minuty.
Dýchání
Jak rychlé je dýchání? Zjistěte počet dechů za minutu. Dýchá postižený hluboce, nebo mělce? Je dýchání hlučné? Kašle postižený? Zdvíhá se hrudník pravidelně? Je dýchání ztížené?
Zkratka PHSB vám pomůže zapamatovat si, co je třeba udělat. P – je postižený skutečně při vědomí? Dokáže vám říci, jak se jmenuje a kde je?
Vědomí
H – reaguje postižený na váš hlas, když ho požádáte, aby něco udělal? Nakolik reaguje? S – reaguje postižený na prostou fyzickou stimulaci, jako například zatřesení ramenem? Pokud ne, reaguje na bolest? B - je postižený v bezvědomí?
14
Puls
Reagují zornice rychlým stažením, když do nich posvítíte? Je reakce stejná u obou očí?
Puls nahmatáte na vnitřní straně zápěstí pod základním kloubem palce. U vážně nemocných, podchlazených nebo zraněných postižených hmatejte puls raději na krku ze strany vedle hrtanu. Jaký je počet tepů za minutu? Je tep pravidelný? Je silný nebo slabý?
Jakou barvu má pokožka postiženého? Je bledá a popelavá, nebo rudá a zapálená? Má postižený promodralou tvář a ústa?
Pokožka
Je pokožka na dotek chladná nebo rozpálená? Suchá nebo vlhká? Jsou na ní vidět nějaké stopy?
Krvácí rána i nadále?
Rány a zlomeniny
Zkontrolujte krevní oběh pod obvazem nebo zlomeninou. Jestliže stisknete na chvíli kůži, je po uvolnění nejprve bílá a pak rychle opět zrůžoví? Je končetina studená na dotek? Stěžuje si postižený na mravenčení a píchání v končetině?
Toto vše jsou důležité informace o postiženém, které bude třeba předat, až se dostaví lékařská pomoc. Doplňují základní údaje o druhu zranění a první pomoci, která byla postiženému již poskytnuta.
15
PRVNÍ POMOC
Zornice
Mají zornice postiženého v obou očích stejnou velikost a tvar?
• • • • •
Zajištění základních životních funkcí Tonutí Dušení Bezvědomí Šok
RESUSCITACE
V této kapitole naleznete podrobné vysvětlení, jak řešit život ohrožující situace, z nichž některé mohou vyžadovat resuscitaci.
ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ Ve Velké Británii (a nejen tam, pozn. editora) je nejčastější příčinou smrti srdeční onemocnění. To může být pomalé a postupně se zhoršovat, často bez přítomnosti vnějších příznaků a symptomů, dokud se tato nemoc náhle neprojeví. Infarkt je hlavní příčinou srdeční zástavy, což je stav, kdy srdce přestane bít a krev a kyslík přestanou obíhat po těle. Pokud srdce přestane bít, postižený také nedýchá. Zachránce musí tyto funkce organismu převzít a usilovat o to, aby se kyslík dostal k životně důležitým orgánům, především k mozku a k samotnému srdci. Tomu se říká kardiopulmonární resuscitace. Pokud k těmto účelům nemáme žádné vybavení, používá se také pojem zajištění základních životních funkcí. Je důležité, aby zachránce začal se zajištěním základních životních funkcí okamžitě. V průběhu let se doporučené techniky resuscitace zjednodušily tak, aby byly snadnější pro zachránce. Pořadí kroků si lze zapamatovat podle zkratky DR DOC. D jako Dostatečné bezpečí – je okolí bezpečné pro zachránce, postiženého i další přítomné? R jako Reakce – reaguje postižený? D - Dech – dýchá postižený samostatně? O - Oběh – rozvádí srdce krev po těle? C - dýchací Cesty – jsou dýchací cesty průchodné, umožňují postiženému dýchat? Pozn. překl.: anglicky DR ABC, Danger, Response, Airway, Breathing, Circulation
REAKCE Už když se blížíte k postiženému, volejte na něho a sledujte, zda reaguje. Řekněte mu, aby zůstal v klidu a nehýbal se. Pokud postižený nereaguje, klekněte si k němu, znovu na něj zavolejte a přitom jím jemně zatřeste za ramena. Pokud stále nereaguje, otočte jej na záda, pokud už tak neleží. Jestliže jste to ještě neudělali, nadešla chvíle zavolat pomoc.
18
RESUSCITACE
Jemně postiženým třeste za ramena.
Mluvte na postiženého.
DÝCHACÍ CESTY Ujistěte se, zda má postižený volné dýchací cesty. Položte mu dlaň na čelo a mírně mu zakloňte hlavu. Prsty druhé ruky položte pod bradu a zvedněte ji vzhůru. Tyto kroky otevřou dýchací cesty tím, že uvolní jazyk tak, aby je neblokoval.
Rukou na čele jemně zakloňte hlavu.
Prsty zvedněte bradu.
19
ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ, POKRAČOVÁNÍ
KONTROLA DECHU Snažte se ucítit či uslyšet dýchání.
Přiložte hlavu blízko k tváři postiženého.
Podpírejte hlavu.
Bradu držte zvednutou.
20
Nezaměňujte nepravidelná hlučná zalapání po dechu (tzv. lapavý dech) za normální dýchání. Pokud jste na pochybách, zda je dýchání normální, postupujte, jako by nebylo, a pokračujte s resuscitací. Jestliže postižený nedýchá, okamžitě vyhlaste poplach, pokud jste to již neučinili – i kdyby to znamenalo opustit na chvíli postiženého.
STLAČOVÁNÍ HRUDNÍKU Nyní je čas začít s resuscitací – stlačováním hrudníku obnovíme oběh a zajistíme, že mozek postiženého bude dostávat kyslík, zatímco čekáte na pomoc. Klekněte si po boku postiženého a položte dlaně doprostřed jeho hrudi. Položte dlaň druhé ruky na tu první, propleťte prsty obou rukou a pozvedněte obě dlaně tak, abyste nevyvíjeli vůbec žádný tlak na žebra. Při resuscitaci byste neměli stlačovat dolní konec hrudní kosti ani horní část břicha.
21
RESUSCITACE
A nyní zkontrolujte dýchání. Skloňte hlavu blízko k tváři postiženého, bradu stále podpírejte a hledejte, zda cítíte či slyšíte známky normálního dýchání. Nemělo by to ovšem trvat déle než deset sekund. Cítíte na tváři dech? Vidíte, že se hrudník zdvíhá a klesá? Slyšíte zvuk dechu?
ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ, POKRAČOVÁNÍ
Nakloňte se nad postiženého, propněte paže tak, aby dlaň, loket i rameno byly v jedné rovině a stiskněte hrudní kost o cca 4 – 5 cm. Po každém stlačení uvolněte veškerý tlak na hrudník a nechte jej vrátit do původní polohy, ovšem dlaně nedávejte pryč. Frekvence stlačování je 100x za minutu. Stlačení i uvolnění by mělo zabrat stejnou dobu. Proveďte 30 stlačení.
Rameno, loket a dlaně v jedné linii.
Hrana dlaně uprostřed hrudníku.
22
Po 30 stlačeních uvolněte postiženému dýchací cesty postupem „zaklonit hlavu, zvednout bradu“. Stiskněte postiženému nos mezi palcem a ukazovákem jedné ruky a druhou rukou mu držte zvednutou bradu. Otevřete mu ústa, normálně se nadechněte a položte rty kolem úst postiženého tak, aby nikde neunikal vzduch. Vydechněte stabilním proudem vzduch do úst postiženého a sledujte, zda se mu zvedne hrudník jako při normálním dýchání. To trvá asi jednu vteřinu. Odtáhněte ústa a sledujte, jak hrudník klesá, zatímco vzduch uniká opět ven. Tento postup ještě jednou zopakujte. Tím úspěšně zakončíte dva cykly umělého dýchání. Jestliže se při umělém dýchání hrudník nezdvihl a neklesl, tak dříve, než podniknete další pokus, zkontrolujte ústa postiženého, zda neuvidíte nějaké zjevné překážky a přesvědčte se, jestli je hlava zakloněná a brada zvednutá. Nedýchejte víckrát než dvakrát, pak se zase vraťte ke stlačování.
Stiskem ucpěte nos
Otevřete ústa
Podepřete bradu
23
RESUSCITACE
UMĚLÉ DÝCHÁNÍ
ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ, POKRAČOVÁNÍ Bez odkladu přiložte opět dlaně na hrudník a proveďte dalších 30 stlačení. Takto pokračujte v resuscitaci, vždy 30 stlačení na 2 vdechy. Resuscitaci nepřerušujte. Je naprosto nepravděpodobné, že se postižený zotaví pouze aplikací kardiopulmonární resuscitace. Resuscitaci přerušte pouze pokud jste v ohrožení, vyčerpáni, nebo dorazila pomoc, která postiženého převezme. Zachránce pocítí únavu již po minutě provádění resuscitace. Pokud jsou k dispozici dva zachránci, měli by se střídat každé dvě minuty, aniž by přitom přerušili resuscitaci. Pokud nemůžete provádět vdechy kvůli riziku infekce, známkám krve nebo zvratků, podezření na otravu, nebo z jiných vážných důvodů, je důležité i přesto provádět stlačování hrudníku. Stlačujte hrudník bez přestávek, dokud nedorazí pomoc. Je třeba, aby postižený ležel na tvrdém podkladu, proto jej možná budete muset přesunout z kóje na palubu.
TONUTÍ Pokud u případu tonutí zjistíte, že postižený nedýchá, měli byste bezodkladně zahájit zajištění základních životních funkcí. Pořadí kroků ovšem bude poněkud odlišné. Na rozdíl od náhlého zhroucení v důsledku srdeční příhody oběť utonutí již nějakou dobu nedýchá a nemá v krvi kyslík, který by se mohl uvolnit do oběhu. A je to právě nedostatek kyslíku, který vede k zástavě srdce. Jestliže jste s postiženým sami, poskytněte mu pět vdechů umělým dýcháním, pak teprve zahajte resuscitaci třiceti stlačeními hrudníku na dva vdechy. To provádějte asi minutu a teprve potom můžete na chvilku opustit postiženého a vyhlásit poplach. Pokud máte po ruce někoho, kdo vyhlásí poplach, proveďte pět vdechů umělým dýcháním a pak pokračujte v resuscitaci 30 : 2, dokud nedorazí pomoc.
24
RESUSCITACE
PŘEHLED ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ U DOSPĚLÝCH NEREAGUJE?
ZAVOLEJTE POMOC
ZAJISTĚTE PRŮCHODNOST DÝCHACÍCH CEST
NEDÝCHÁ NORMÁLNĚ?
VYHLAŠTE POPLACH
30X STLAČTE HRUDNÍK
2 VDECHY UMĚLÝM DÝCHÁNÍM
POKRAČOVAT 30 STLAČENÍ NA 2 VDECHY 25
