Jednací číslo: 13 C 203/2007
PROTOKOL O JEDNÁNÍ,
který je zaznamenán na nahrávacím zařízení Okresní soud v České Lípě dne 26. června 2015 v 11,00hodin PŘÍTOMNI: Samosoudkyně: Mgr. Martina Fendrychová
Protokolující úřednice: Eva Lepková
Žalobce: Město Česká Lípa Právní zástupce žalobce: JUDr. Stanislav Kadečka, Ph.D. – osobně, totožnost dle karty ČAK Mgr. Lukáš Rothanzl – osobně totožnost dle karty ČAK dor. vyk. dne 19.05.2015
Žalovaný VETT, a.s. Právní zástupce žalovaného: JUDr. Michal Říha – osobně, Totožnost dle karty ČAK dor. vyk. dne 19.05.2015 předseda představenstva: František Homolka – osobně, totožnost dle OP
Znalecký ústav: Ing. Jan Tichý – totožnost dle OP Michael Fridrín – totožnost dle OP Veřejnost: Luděk Bárta - není ve vztahu k žádnému účastníků řízení O zaplacení 70.512.022,87 Kč s příslušenstvím K dohodě mezi účastníky nedošlo, zopakovány dosavadní výsledky řízení. Sděluje se podstatný obsah znaleckého posudku na čl. 952-969. Přistoupeno k výpovědi znalce Ing. Jana Tichého, připomenut znalecký slib, i připomenuty trestněprávní důsledky při podání nepravdivého znaleckého posudku. Znalec předkládá slib znalce i poučení. Na dotaz soudu, zda by mohl znalec upřesnit obvyklou výši přiměřeného zisku na základě průzkumu, který dodatečně provedl, a který je obvykle dopravcům přiznáván, znalec odpovídá: Ve znaleckém posudku jsem vyčíslil jakousi horní maximální mez přiměřeného zisku vyplývající z příslušného nařízení vlády, obvyklá výše přiměřeného zisku není známa, neboť není statisticky sledována, čili jsem se snažil nějakým způsobem dojít k obvyklé výši.
2
13 C 203/2007
Přemýšlel jsem, co to vlastně obvyklá výše je. Obvyklá výše účetního zisku v linkové dopravě je podchycena ve výkazech statistických Ministerstva dopravy 204. Podle výkazu byla ve výši 1,77% nákladu. Je to vyčísleno v poměru zisk vs. Náklady. Tohle je ovšem výše účetního zisku a dovolím si upozornit, že je něco jiného účetní zisk a přiměřený zisk, tyto dvě kategorie nelze zaměňovat. Dle výše uvedeného nařízení vlády, co je zmíněné ve znaleckém posudku se přiměřený zisk vztahuje ke konkrétní službě, dopravnímu výkonu nikoli k hospodaření dopravce, jako takového, to je rozlišení toho účetního a přiměřeného zisku. Jeho maximální výše nezohledňuje náklady dopravce, vychází především z hypotetické hodnoty vozového parku a snižuje se odpisy těchto vozidel. Nezohledňuje, ani příjmy dopravce s výjimkou případných obdržených investičních dotací, vztahující se k majetku dopravce. Tím, že nezohledňuje náklady dopravce, nelze ho ani propojit s celkovým ziskem dopravce, je to opakuji, hypotetická hodnota. Dopravce jakožto podnik, má celou řadu dalších nákladů, které nemůže zahrnout do konkrétní služby realizované pro veřejný projekt, tedy objednatele veřejné dopravy. Tyto nákladové položky si vůči objednateli nemůže uplatnit, ačkoliv je nucen je nést, často to jsou zcela objektivně nezbytné výdaje, které však nelze zahrnout k dané službě. Samotná filozofie vyčíslení přiměřeného zisku je zaměřena na umožnění obnovy vozového parku, ve smyslu v podstatě, čím starší a více odepsaný má odepsaný vozový park tím vyšší vychází horní mez toho přiměřeného zisku, i přesto, že není z hlediska období, kterého se spor týká relevantní. Znalec dodává, že naproti tomu ve vyhlášce nové, která je teď platná o postupech pro sestavení finančního modelu a určení maximální výše kompenzace, která uvedené nařízení vlády nahradila, je filozofie přesně opačná, tzn., že přiměřený zisk má být chápán, jako zhodnocení prostředků investovaný podnikatelem, tedy čím víc má podnikatel na provozování dopravních služeb alokováno vlastních prostředků, to je čím vyšší jsou aktiva podniku, tím vyšší může být částka přiměřeného zisku. Do konkrétna zopakuji, že znalec trvá na svém konstatování, co uvedl ve znaleckém posudku, že stanovit obvyklou výši přiměřeného zisku nelze, neboť neexistují, žádné podklady, na základě, jež by bylo možné podložit jakékoliv tvrzení o obvyklosti této částky. Její výsledná podoba vždy závisí na smluvní dohodě mezi objednatelem a dopravcem. V praxi je fakt neobvyklé, že by přiměřený zisk dosahoval takové částky, jako je uvedena v tom znaleckém posudku, ta maximální, v té maximální výši v poměru k nákladům dopravce či v přepočtu na realizované výkony. Toto konstatování vychází z informací, které znalec získal z neoficiálních zdrojů. Takže v tom posudku byl uvedený, vlastně od nuly rozsah do nějaké maximální částky. Potom jsme pátrali dál, co je obvyklá částka, způsob jakým dospěla ke konkrétní výši přiměřeného zisku Univerzita Pardubice, bohužel z toho odborného vyjádření není možné zjistit, nicméně česká legislativa, jak již bylo řečeno uvádí pouze pravidla pro výpočet maximální výše přiměřeného zisku, nikoliv vzorec pro konkrétní hodnotu. V tom nařízení 493/2004 součet částky, která po zdanění a po minimálním příjmu do povinných fondů nepřekračuje 1/8 ceny autobusu atd., je důležité to slovo nepřekračuje, čili to je jakási fiktivní hodnota hypotetická, která nesmí být překročena. Obvyklá výše přiměřeného zisku není bohužel známa, neboť není statisticky sledována. Na žádost všech tří stran znalec upřesnil rozsah, v jakém se obvykle pohybuje přiměřený zisk dopravce. Znalec provedl dodatečný průzkum veřejně dostupných zdrojů, ačkoliv je poskrovnu a zjistil, že přiměřený zisk je dopravcům přiznáván obvykle v rozmezí 0-10,-Kč za kilometr, přičemž v drtivé většině případů jde o částky spíše v dolní polovině tohoto intervalu, zhruba mezi 1-5,-Kč za kilometr. Z tohoto konstatování vyplývá interval obvyklé výše přiměřeného zisku na ty sledované, realizované dopravní výkony ve výši necelý 1.500 000 – 7.500 000,-Kč tady v tom intervalu 1-5,-Kč za kilometr a z toho dále vyplývá celková cena dopravního výkonu 66,7 milionů až 72,7 milionů korun. Pro doplnění by znalec rád upřesnil, co uvažoval za obvyklý přiměřený zisk a doplním ještě zdroje, z kterých jsem čerpal, byť jich je opravdu poskrovnu, pro nějaké statistické hodnocení. Jednak existuje přiměřený zisk
3
13 C 203/2007
spočítaný, tzn. maximální podle legislativy, podle nařízení vlády, dále je přiměřený zisk smluvní, tzn. zisk domluvený mezi objednatelem a dopravcem, tzn. zisk uvedený ve smlouvě a pak přiměřený zisk skutečný, tzn. ten, který je vyčíslen až po uplynutí těch období, ve kterých došlo k těm dopravním výkonům. Pro účely posudku jsem v rámci doplnění a zpřesnění intervalu, ve kterém by se měl pohybovat přiměřený zisk žalované strany, hledal přiměřený zisk skutečný, tzn. ten zisk, který dopravci deklarují nebo byl v těch zdrojích deklarován, jako finální přiměřený zisk. Pro úplnost výše uvedených tvrzení znalec dále konstatuje, že stanovit obvyklou výši přiměřeného zisku je složité, neboť městská hromadná doprava ve velkých městech je obvykle provozována městem vlastněným dopravním podnikem, které mu město přiměřený zisk nepřiznává. To platí pro města, kde je dopravní podnik vlastněný městem, tam je přiměřený zisk 0. Na webovém portálu Sdružení dopravních podniků ČR, konkrétně v dokumentu financování investic v MHD je uvedeno, cituji: „není žádným tajemstvím, že většina dopravců dostává přiměřený zisk v nulové výši“. Je to zdroj z roku 2013, nicméně tohle to tvrzení obecně platí i retrográdně, což bylo potvrzeno i e-mailovou korespondencí s p. Zatloukalem, dopravně provozním náměstkem města Olomouce, který je dnes vrcholných představitelů Sdružení dopravních podniků ČR. I přesto je někdy některým velkým městům přiměřený zisk přiznáván, jako např. ve smlouvě 2009/2510 mezi Plzeňskými městskými dopravními podniky, a.s. a Statutárním městem Plzeň, v níž je uvedeno, že přiměřený zisk do roku 2014 bude činit 3,83%, přičemž základnou pro výpočet přiměřeného zisku bude částka skutečných nákladů. Malé obce vlastní dopravní podnik nemají, proto je MHD na jejich území zajišťována vhodně koncipovanými linkami objednávány kraji, v rámci krajské dopravní obslužnosti. Bohužel najít nějaké smlouvy bylo velmi obtížné, tudíž jsem vzal za vděk tím málem, co jsem našel, jako vzor jsem tedy našel obec Metylovice z Moravskoslezkého kraje, která má podle dodatku č. 7 uveřejněném na internetu přiměřený zisk 3,28 Kč na kilometr, čili opět v intervalu 1-5,-Kč za kilometr. Malá a středně velká města mezi, které patří Česká Lípa, mají dopravní obslužnost obvykle zajištěnou na základě smlouvy mezi dopravcem a městem a tato data se bohužel opakuji, nikde souhrnně statisticky nezpracovávají, tak, aby bylo možné aplikovat nějakou běžnou statistickou metodu. Z neoficiálních rozhovorů, tedy zdrojů neoficiálních, z debat s dopravci provozujícím městskou dopravu i krajskou dopravu vyplynulo, že velcí dopravci Ariva a podobně mají obvykle skutečný přiměřený zisk ve výši max. 2,-Kč za kilometr. Pro úplnost hledal znalec i výši přiměřeného zisku v železniční dopravě, byť je to irelevantní k tomu případu. Nalezl jsem dokument s názvem integrace veřejné dopravy v Praze a Středočeském kraji, v němž je konstatováno, že přiměřený zisk ČD nesmí přesáhnout maximální výši 5% nákladů. Tady na základě těchto podkladů, nenašel jsem žádné jiné, které by mě opravňovaly k jinému tvrzení, jsem dospěl k názoru, že k výše uvedenému intervalu přiměřeného zisku 15,-Kč za kilometr musí dojít expertním odhadem a stanovil jsem tuhle tu výši. Takže to je moje odpověď na výši přiměřeného zisku. K tomu právní zástupce žalobce: Myslím, že doplnění bylo krásné a logické i pro nás právníky, chápu tu těžkost toho, stanovovat co je obvyklé, když nemáte výchozí data atd. Není mi zcela jasné, proč jste v tom odhadu ustrnul u částky 1-5,-Kč, což se mi zdá, pořád jako relativně široké rozmezí, chápu, že Vaše úvahy vedou k tomu že nemohu stanovit statistický průměr. Táži se, zda není možné přece jenom vycházet z toho všeho, co jste zde dnes přednesl, a ten odborný odhad v tomto směru zpřesnit. Ta otázka proč je tady kladena je jednoduchá, soud řeší tuto otázku, jako předmět sporu a samozřejmě nemůže sdělit, že jedna strana má druhé zaplatit tolik až tolik, ale musí stanovit nějakou částku, čili je potřebné co největší přiblížení, a to s největší přesností.
4
13 C 203/2007
K tomu znalec: Já bych strašně rád, mám rád čísla a tabulky, já si netroufám, jakoby říct, konkrétní hodnotu, protože těch čísel, s kterými můžu pracovat, je velmi málo. Mně přijde nefér, tady konstatovat, že zisk je 3,-Kč a není to jinak. Já bych strašně rád to svoje tvrzení opřel o nějaké podobné konstatování, jako Univerzita Pardubice, ale bohužel, ani tam jsem si nemohl vzít inspiraci, jak oni k tomu dospěli, k tomu konkrétnímu číslu a když se bavíte s jakýmkoliv dopravcem, tak všichni Vám řeknou, že ten přiměřený zisk se pohybuje v rozmezí, oni Vám neřeknou je to tolik a tolik, tudíž ani já jako znalec, prostě z těch čísel nedokážu říct, konkrétní hodnotu, byť je mi jasné, že chcete slyšet číslo. K tomu právní zástupce žalobce: K těm návaznostem na tu moji otázku a Vaší odpověď, jestli by nebylo možno toto učinit za situace, kdy byste k tomu provedl nějaký průzkum, tzn. obrátil se řekněme na srovnatelná města, typu České Lípy, tak jestli v momentě, kdybyste se obrátil na nějaký vzorek, jak odborný, byste musel říct, jestli ten vzorek je dostatečný těch obcí 8,15,20 , zda za této situace by nebylo možno ten znalecký posudek dovést k nějakému konkrétnímu číslu. K tomu znalec: Za předpokladu, že bych k tomu dostal svolení a samozřejmě spolupráci objednatelů za město, dopravu, nevím, do jaké míry je tam nějaká vymahatelnost zaslání odpovědí na moje dotazy, tak asi by to bylo splnitelný. K tomu právní zástupce žalovaného: Zda v těch dodatečných zkoumání znalec zohledňoval jednak stáří vozového parku zdejšího dopravce, což je žalovaná strana, a také skutečnost, že žalovaný byl smluvně vázán, že každý rok bude pořizovat dva nové autobusy. Vy jste v úvodu říkal, že ten přiměřený zisk podle té staré vyhlášky by měl být o to vyšší, o co byly starší autobusy, a tady to bylo průměrně 11 let, jestli se nepletu stáří vozového parku. K tomu znalec: Já jsem tohle nezohledňoval, protože vlastně v tom zadání, tak já jsem ho pochopil, jsem měl stanovit obvyklou hodnotu plnění dopravních výkonů včetně přiměřeného zisku a za tu obvyklou hodnotu plnění jsem tedy považoval obvyklou výši nákladů a obvyklou výši přiměřeného zisku a pokud je něco obvyklého, tak já nepovažuji za správné, jaksi uvažovat v nějaké anomálii, tohoto konkrétního případu. Takže ve vztahu stejně jako u nákladů, když jsem počítal s obvyklými hodnotami, doložitelnými, tak jsem se snažil u tohoto stanovit obvyklou výši přiměřeného zisku bez ohledu na stáří vozového parku, protože nemám to čím dokládat. K tomu právní zástupce žalovaného: Já se přiznám, že moc nechápu, říkal jste, že je tam nějaké rozmezí a že tedy k té vyšší hranici by se to klonilo u dopravců, kteří mají starý vozový park a opačně a současně teď říkáte, že to nezohledňujete. K tomu znalec: Znovu opakuji, snažil jsem se stanovit obvyklou hodnotu přiměřeného zisku a tu jsem hledal v dostupných zdrojích a nezohledňoval jsem žádné vstupní údaje, které byly v soudním spise. Čte se předběžný odhad odborné prokazatelné ztráty MHD ČSAD Havířov r. 2010, dodatek č. 4, dále předběžný odhad prokazatelné ztráty r. 2011 ČSAD Havířov, dodatek č. 6,
5
13 C 203/2007
včetně výkazů a nákladů a tržeb, předběžný odhad ČSAD Frýdek – Místek r. 2014, to je obec Metylovice, přibližně shodný objem dopravních výkonů, jako u města Česká Lípa a společností Vett v žalovaném období, odborný odhad prokazatelné ztráty město Opava r. 2015, je to ale jen pro dokreslení, že skutečně ten dohodnutý přiměřený zisk se nerovná tomu přiměřenému zisku stanoveného dle vyhlášky 493/2004. Dále se čte předběžný odhad prokazatelné ztráty r. 2015 Karviná, Krnov, Karlovy Vary, MHD Cheb. Znalec požádán, aby se k listinám vyjádřil a pokud možno porovnal objem dopravních výkonů s projednávaným případem. K tomu znalec: Tady v tom dokumentu MHD Cheb je v podstatě naprosto totožný objem dopravních výkonů v tom daném roce, je tady menší počet autobusů. Z toho usuzuji, že dohodnutý přiměřený zisk, teďka tady narychlo vymýšlím, je tady dohodnutý přiměřený zisk ve výši 30 halířů by měl být vyšší, protože v České Lípě těch autobusů bylo víc, nicméně myslím si, že by to bylo srovnatelný, nevím, kolik obyvatel má Cheb, asi předpokládám, že bude větší než Česká Lípa, ale to si netroufám tvrdit. Ale z hlediska dopravních výkonů a její velikosti v daném roce je totožné a opakuju, myslím si, aniž bych to propočítával, že ten dohodnutý přiměřený zisk v předmětu Česká Lípa by měl být vyšší než 30 haleřů, ale kolik, to si netroufám tvrdit. K tomu znalec: Jestli ještě můžu doplnit. V podstatě u těch velkých dopravců ten přiměřený zisk dohodnutý se pohybuje i třeba do koruny, ale po tom to skutečné vyčíslení na konci po realizaci dopravních výkonů je větší než koruna. K tomu soud: Takže čím větší je dopravce, realizuje větší objem dopravních výkonů, tak z průzkumu trhu vyplývá, že ten přiměřený zisk, ten dohodnutý je nižší. K tomu znalec: Myslím si to, ale nemám to čím doložit. K tomu právní zástupce žalobce: Já jsem nepochopil jednu věc. Vy jste říkal, že ten dohodnutý přiměřený zisk bývá často do koruny, ale reálný vyplývá přes korunu, takže jsem nepochopil, jak může být vyšší než dohodnutý. K tomu znalec: Protože ten dopravce v rámci toho roku vlastně, třeba některé náklady, které má na smlouvané mu potom nejsou uznány, a o to se navýší přiměřený zisk. Čili on je dopředu domluvený třeba ve výši 0,9 Kč, ale v reálu je to pak třeba 1,2 Kč nebo něco takového, to je ten skutečný upřesňuji. Je to něco jako plán ve firmě a plánujete si výdaje a po tom ve skutečnosti se to třeba liší o něco. Dále znalec podává vysvětlení k dotazům účastníků - náklady na 1km za rok 2005, které nebyly přepočítávány, resp., komentář k těm položkám v roce 2005. Já jsem vycházel z výkazu Ministerstva dopravy 204 za rok 2003-2006, konkrétně ze sloupečku pro městskou dopravu, vlastně z údajů přepočtených na 1 km. Jak je vidět na následujícím grafu, který ukazuji na dálku. Tady je patrné, jaký si trend nebo nějaká linka, a
6
13 C 203/2007
v tom r. 2005 všechny ty čísla, co jsou v tom výkaze, jsou najednou vyšší i položky, který nesmyslně v podstatě by měly držet nějakou linku, tak jsou vyšší a já jsem pátral po příčinách, toho proč v těch výkazech jsou čísla, který jak si nedávají smysl, vymykají se plynulému trendu, v některých případech jde o výkyv ve výši třeba 50%, byť to jsou ty menší položky a já se domnívám, že tento výkyv může být způsoben rozdílným započtením údajů do jednotlivých sloupců od dopravců v roce 2005, neboť někteří dopravci provozují jak městskou dopravu, tak tu meziměstskou dopravu a na Ministerstvu dopravy, kde to zpracovávají to těžko rozlišují, tak se domnívám, že tam došlo ke špatnému započítání linek do jiného sloupce a tudíž tam tyhle čísla započítali špatně. Samozřejmě je to moje domněnka. Ptal jsem se na Ministerstvu dopravy, jestli tamta chyba mohla vzniknout, řekli, že ano, že ten člověk, který to zpracovával, tam není a těžko mě můžou tuhle tu domněnku vyvrátit nebo potvrdit, protože jsem usoudil, že ten výkyv je anomální, tak proto jsem přepočítal hodnoty v tom roce 2005 a snažil jsem se je dát nějak podle mého názoru do normálu. Náklady na jeden kilometr za rok 2005 u položek, které byly přepočítávány, tzn., ano mohl jsem stanovit hodnoty položek pohonné hmoty, příjmem mzdy, odpisy a odvody do fondů v roce 2005, jako průměr z let 2003-2004 a 2006, nicméně jsem měl za to, že trend u těchto druhů nákladů je růstový a tudíž mi přišlo správnější počítat jenom ty poslední dva roky, abych ten rok 2003, který by to zas ovlivňoval nesmyslně ten průměr, tak jsem ho neuvažoval. Tyto hodnoty však nemají podle mě žádný vliv na další výpočet, protože tento postup jsem zvolil u položek, které tvoří v součtu 20%, možná nákladů a ty dominantní náklady jsem počítal úplně mimo. Dostupnost výkazu MD Dop 4-04 je problematická, protože výkazy statisticky zpracovává pro ministerstvo Centrum dopravního výzkumu. Centrum dopravního výzkumu má smlouvu s Ministerstvem dopravy, která končí teď, na zpracovávání statistických výkazů a nechci říkat, že tam dochází k nějakému komunikačnímu šumu, ale prostě Centrum dopravního výzkumu, prostě není Ministerstvo dopravy a prostě výkazy starší, jeden mi tam chyběl, prostě k dispozici na Ministerstvu dopravy nemají, výkaz za rok 2003, protože si ten výkaz nezpracovávali sami. Na internetu jsou údaje od roku 2007. Na ministerstvu ten výkaz nenašli a Centrum dopravního výzkumu nám ho nedalo. Zvolil jsem tedy uvedený postup, protože mě ty čísla chyběly a neměl jsem je čím doložit, tzn. hodnotu odpisu v roce 2003 jsem stanovil, jako aritmetický průměr z let 2004-2006, pro tu tabulku z které jsem pak odvodila ta cena dopravního výkonu. Rozsah autobusového parku. Tady k tomu bych uvedl, že žádosti soudu bylo to, aby znalec stanovil obvyklou hodnotu plnění dopravních výkonů, říkám obvyklou hodnotu, kterou poskytla žalovaná strana prostřednictvím vozového parku dle evidence na straně 626 soudního spisu. Postupoval jsem, tedy podle této strany 627 a žádné další autobusy jsem neuvažoval a uvažoval jsem jejich využití v tom kontextu, co je na straně 627. Přezkum hodnot zjištěných v rámci kontroly, vyúčtování přepravních služeb. Soud ve svém usnesení, jímž jmenuje znalce, žádný takový přezkum nepožaduje, tudíž jsem nic takového nedělal. Žalovaný nemá žádných otázek. K tomu právní zástupce žalobce: My k tomu nemáme otázku, ale mám za to, že znalec špatně pochopil zadání posudku, neboť neoptimalizoval oběh vozidel, to je pro nás relevantní z hlediska řešení otázky bezdůvodného obohacení. K tomu soud: Úkolem znalce nebyla optimalizace vozidel, vozového parku, zadání znalec pochopil správně.
7
13 C 203/2007
K dotazu právního zástupce žalované: Kontrola správnosti vyúčtování za rok 2005….. chci se zeptat, zda jste se s tím seznámil a jestli nám můžete okomentovat tam stanovené hodnoty, zvolené postupy správního orgánu, protože mimo jiné on přezkoumával i ten přiměřený zisk. K tomu znalec: Já vím, že obsahem toho soudního spisu takováhle kontrola byla, nicméně mým úkolem bylo stanovit obvyklou hodnotu dopravního výkonu a dál jsem to nezkoumal, protože bych přezkoumával dokument, který vlastně pro mě nebyl, v podstatě důležitý. Můžu mu dát za pravdu, nemusím, ale pro ten posudek je podle mého názoru irelevantní. K tomu právní zástupce žalovaného Z hlediska, že jsou třeba dejme tomu, ty vstupní údaje jiné než Vaše, takže, kdybyste třeba shledal nějaký rozpor, a teď už se nebavím o přiměřeném zisku, ale pro ten vlastní výpočet obvyklé výše. K tomu znalec: Nevím, jaké tam byly údaje, nezabýval jsem se tím. Já se dostanu v odpovědích na dotazy žalující strany v podstatě i k tomu co jste mezi sebou diskutovali ohledně oběhu a té optimalizace vozového parku. Zvolený postup stanovení obvyklé hodnoty dopravního výkonu, asi to už tady zaznělo. Znalec souhlasí s tvrzením žalobce při stanovení nákladů dopravce na dopravní výkon je v konkrétním případě nutné obvykle stanovit oběhy vozidel. Já jsem však vycházel z požadavku soudu, podle kterého mám stanovit obvyklou hodnotu dopravních výkonů v rozsahu uvedeném v soudním spise, nikoli vztahovat svůj posudek na konkrétní případ. Já teďka mimo to, co tady mám napsané. Ty hodnoty, s kterýma jsem počítal, vychází vlastně ze statistik Ministerstva dopravy, který jsou v podstatě dá se říct průměrnýma hodnotama a ti dopravci, předpokládám si ten optimální oběh dopravních prostředků řídí, takže v podstatě implicitně v těch číslech z kterých jsem vycházel, ten optimální oběh je zahrnutý. Samozřejmě jsou to průměrné hodnoty a můžete namítat, že Česká Lípa není průměrné město a že by to mohlo být jinak, nicméně implicitně v těch hodnotách vstupních, ta optimalizace toho vozového parku tam podle mého názoru je zahrnutá. Vycházel jsem tedy z uvedených dopravních výkonů, které zjednodušeně řečeno jsem vynásobil obvyklou výši nákladů na 1 km, přitom jsem vycházel z podstatě jediných celostátně sledovaných statistických údajů, které jsou výsledkem statistických údajů, které jsou výsledkem statistických údajů výkazu vlastně stovek dopravců uvedených teda ve výkaze MD Dop 2-04 a 4-04. Potom jsem přepočítal v podstatě čtyři nejvýznamnější položky, tvořící 75% nákladů a tím jsem měl za to, že jsem stanovil správně obvyklou hodnotu dopravního výkonu. Rozsah vozového parku, tady jsem vycházel z požadavku soudu stanovit obvyklou hodnotu plnění dopravních výkonů prostřednictvím vozového parku na té straně 627, tam je uvedeno, i struktura i časové využití autobusového parku. Takže znalec rozuměl danému požadavku tak, aby stanovil obvyklé náklady na uvedený vozový park a obvyklé náklady provozu. Počet řidičů, tady to je v podstatě jediná položka, kde jsem potřeboval v rámci té metodiky, kterou jsem zvolil, nějakým způsobem znát počet těch autobusů, protože v těch jiných položkách jsem vycházel z těch výkazů Ministerstva dopravy, kde už to je jak si vyčísleno ty ostatní náklady. U počtu řidičů jsem vycházel z vozového parku, přičemž obvyklý počet nutný k obsluze definovaného vozového parku jsem stanovil na základě přepočtu vyplývající ze statistických výkazů MDD 204, odkud jsem stanovil poměr autobusů a počet řidičů, které jsou obvykle používány na dané dopravní výkony. Tím, že jsem přihlédl k velikosti města Česká Lípa, kde nejsou možné takové úspory
8
13 C 203/2007
z rozsahu, jako u velkých měst, jsem stanovil koeficient 1,25 řidiče na jeden autobus, jinými slovy, na čtyři řidiče, kteří jezdí v terénu, jeden řidič navíc, který supluje dovolené, nemoci, školení řidičů, různé anomálie, tzn. ten koeficient musí zohlednit fond pracovní doby řidiče a musí respektovat i zákoník práce, dobu nutnou na oddech řidičů, dobu k odpočinku atd. Znalec i z výše uvedených důvodů postupoval při stanovení obvyklého počtu řidičů ve vztahu k uvedenému počtu autobusů a ne k uvedenému rozsahu dopravních výkonu, tam samozřejmě mohly vyplynout nějaké věci, které některá strana může se ji nelíbit, nicméně metodika je stejná pro všechny čtyři roky a nemám důvod o tom pochybovat. Pro úplnost znalec dodává, že změna rozsahu dopravních výkonů směrem dolů či nahoru totiž sama o sobě nemusí vyvolat vůbec žádnou změnu řidičů. Zároveň však může i nepatrně zvýšení dopravních výkonů vést k potřebě dodatečného vozidla, tzn. i o 100% navíc na té lince, ale to bysme opravdu museli dělat nějaký další přezkumy toho oběhu a optimalizace a to nebylo v zadání. K tomu právní zástupce žalobce: Ten Váš znalecký posudek vycházel - výchozím číslem pro další výpočty byl počet autobusů vykazovaný žalovaným K tomu znalec: Ten co byl na té straně 627, tak nevím, kdo ho teď vykazoval. K tomu právní zástupce žalobce: Možnost aspoň hypoteticky z toho požadovaného dopravního výkonu, tedy z těch jízdních řádů stanovit k tomuto objektivně potřebný počet autobusů, to matematicky vypočitatelné je? K tomu znalec: Ano jistě, ČVUT nemá software, který by to umožňoval. K tomu právní zástupce žalobce: S ohledem na to co jste říkal a vycházel z Vašich odborných zkušeností, máte nějaké vysvětlení toho, co zde zaznělo, že srovnatelný s Českou Lípou je zhruba Cheb, kde byl dopravní výkon stejný, ale počet autobusů výrazně nižší? K tomu znalec: To je otázka trasování linek a to není v mých možnostech posuzovat. K tomu právní zástupce žalobce: Žádá, aby se znalec vyjádřil k odbornému vyjádření Univerzity Pardubice - v čem jsou odlišnosti, jestli spatřuje nějaké jejich pochybení nebo jestli je to jiný přístup, jiná východiska, zjevně se to liší z hlediska závěrů. K tomu znalec: Je to moje konstatování možná pod čarou, nevím. Mně to odborné posouzení přišlo naprosto perfektně zpracované. Nerozuměl jsem, jak dospěli k vyčíslení toho přiměřeného zisku, nepochopil jsem jestli je to maximální možný zisk nebo skutečný přiměřený zisk. Pochopil jsem, že tam pečlivě počítali s jízdními řády a stanovovali počet autobusů a neměl jsem důvod pochybovat o tom, proč bych používal jiný počet autobusů, než k tomu dospěli ostatní, co to po mě chtěli. Takže podle mého názoru, to odborné posouzení je velmi dobré a za sebe můžu říct, jako odborně překvapilo, že ačkoliv si počítali podrobně asi počet autobusů atd. My jsme postupovali z obvyklých hodnot zprůměrovaných, tak jsme v podstatě došli v té celkové ceně dopravního výkonu ke stejné částce, byť samozřejmě náklady a přiměřený zisk se trošičku
9
13 C 203/2007
liší, ale byl jsem v podstatě potěšen. K tomu právní zástupce žalovaného: K těm podkladům, které jsem dostal, tady je dodatek smlouvy s obcí Metylovice. Mně tady velmi zaujalo a chci na to upozornit, že je to úplně stejný případ, jako naše smlouva, kdy ta jejich smlouva také neobsahovala předběžně odborný odhad prokazatelné ztráty a formou dodatků ji prodlužovali, tak jak je v souladu se stanoviskem Ministerstva dopravy z roku 2005, které je obsahem spisu a řekl bych tedy, že nelze z toho učinit dva závěry rozdílné k hodnocení paltnosti smlouvy dále ke znalci: nepochopil jsem pane znalče, když jste řekl, když jste se vypořádával s dotazem na oběh vozidel, že předpokládáte, že ten oběh si stanoví dopravce optimálně, já se naopak domnívám, že s tím nemůže dopravce nic dělat, když to má podle schválených jízdních řádů, které jim to stanoví. K tomu znalec: Asi narážíte na tu moji zmínku, předpokládám Ministerstvo dopravy sečetlo údaje od desítek nebo stovek dopravců, do toho výkazu MD Dop 2-04 a implicitně v těch číslech, který jsou potom v tom výsledném výkazu, v podstatě jsou zahrnutý průměrný počty vozidel nebo autobusů a náklady na jejich provoz a očekávám, že tady ty průměrný hodnoty vychází z reálné situace, u které očekávám, že si objednatel řídí nějaký optimum oběhů těch vozidel, takhle jsem to myslel. Znalec požaduje znalečné, vyúčtuje včetně přípravy na toto jednání standartním způsobem. -
čete se Seznam autobusů.cz z internetu Na dotaz soudu, zda žalobce má jiné informace o tom, že by autobusy byly dále provozovány, tedy spol. ČSAD Semily Busline za účelem dopravní obslužnosti Česká Lípa žalobce sděluje, že nemá žádné jiné informace.
Žalobce ani žalovaný nemá návrhy na doplnění dokazování. Soud shrnuje dnešní dokazování a sděluje předběžné právní hodnocení. Vyhlášeno usnesení: Jednání se přerušuje ve 12,25hod. na 20 minut za účelem závěrečných návrhů. V 12,45 hod. pokračováno v ústním jednání. Žalobce závěrem: V zásadě toliko rekapituluji tak, že žalobce na svém žalobním trvá, setrvává na něm v plném rozsahu a požaduje, aby mu bylo přiznáno 70.512.021,877 Kč, to je ta částka po opravě zřejmé nesprávnosti ve výpočtu, se zákonným úrokem z prodlení s tím, že ten zákonný úrok z prodlení by byl počítán jednak z částky 51.142.789,783 Kč od 28.03.2007 a z částky 19.369.232,094 Kč od 14.03.2008, to vše do zaplacení. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, zde žalobce požaduje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000.000,-Kč, odměnu právního zástupce dle advokátního tarifu s tím, že by tak mělo být činěno za jednotlivé úkony, toto soudu dodá v písemné podobě. Pokud jde o odůvodnění, domníváme se, že náš návrh byl v řízení prokázán, mezitímním pravomocným rozsudkem bylo rozhodnuto o tom, že bezdůvodné obohacení vzniklo, toho se tedy dožadujeme, v této fázi sporu je na místě pouze již jen řešit jeho výši, ta výše byla námi vyčíslena. Pokud jde o správný výpočet, setrvávám na
10
13 C 203/2007
tom, co zde zaznělo v průběhu dnešního jednání, tzn. domníváme se, že je na místě sice stanovovat to bezdůvodné obohacení se započtením všech těch částek, které zde byly zmíněny, přiměřeného zisku, jehož výše musí být stanovena dle právních předpisů, dle nařízení vlády. Nicméně domníváme se, že to bezdůvodné obohacení na straně žalobce, které má být počítáno, nemůže započítávat autobusy, které jsou vykazovány, ale pouze ty, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby realizovaly službu pro žalobce. V tomto směru poukazujeme na odborné vyjádření Univerzity Pardubice, které si kvalifikovaně provedlo výpočet, jaký počet autobusů, a tím pádem, jaký počet řidičů byl potřebný pro poskytnutí té služby. Dnes přítomný soudní znalec se o odborném vyjádření Univerzity Pardubice vyjádřil velmi pochvalně. Co se týče těch závěrů, který znalec dnes přednesl, kdy tedy své závěry ukončil u rozpětí od 1-5,-Kč na kilometr, zde se domníváme se, že není žádný další důvod, aby byla stanovena jakákoliv jiná výše, než ta, která je na onom spodním rozpětí, tzn. 1,-Kč, všechno ostatní by si zasloužilo nějaké odůvodnění, kterého nenacházíme. Soudem sděleno, že žalobce setrvává na rozšíření žaloby o částku 19.369.232,094 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14.03.2008 do zaplacení s tím, že požaduje k zaplacení, po upřesnění, částku 70.512,021,877 Kč s úrokem z prodlení z částky 51.142.789,783 Kč od 28.03.2007 do zaplacení a z částky 19.369.232,094 od 14.03.2008 do zaplacení. S ohledem na skutečnost, že změna žaloby byla již předurčena usnesením zdejšího soudu č.j. 13C 203/2007-287, avšak toto rozhodnutí bylo zrušeno Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočka Liberec č.j. 29 Co 392/2009-350 ze dne 11.03.2010, tak soud z důvodu procesní jistoty vyhlašuje: USNESENÍ Připouští se změna žaloby, a to rozšíření o částku 19.369.232,094 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14.03.2008 do zaplacení s tím, že žalobce požaduje zaplacení celkové částky 70.512.021,877 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jak uvedl v písemném podání. Žalovaný uvádí: Jsem překvapen tím, že slyším, že až dnes se připouští rozšíření žaloby, není mi známo, že by to v původních usneseních bylo zrušeno. Na to soudem sděleno: Při minulém ústním jednání jsme o tom diskutovali, je to zaznamenánoi v protokolu i ve vyjádření žalující strany, které Vám bylo zasláno. Žalovaný v závěrečném návrhu uvádí: V prvé řadě odkazuji na všechna písemná podání, kde máme podrobně rozveden názor žalované strany. V reakci na výsledky dnešního jednání jsem pochopil, že soud bude vycházet ze závěru znalce z ČVUT, který stanovil obvyklou cenu poskytnutých dopravních výkonů na částku 65.243.935,- Kč a dále bude soud pomoci vlastní úvahy, dospívat k nějakému závěru o výši přiměřeného zisku. Pakliže dnes znalec vysvětloval ty své úvahy, odkazy a neoficiální informace a některé dohledané údaje, které citoval, tak k tomu považuji za vhodné poznamenat, že sám znalec zdůraznil, že částka v tom nižším rozpětí 1-5,-Kč za kilometr se týká zejména velkých společností a veřejné dopravy, která je provozována ve větších městech obchodními společnostmi, které jsou obvykle vlastněny tím městem. Je zjevné, že by nedávalo smysl, aby samo město si z jedné kapsy do druhé platilo nějaké poměrně vysoké zisky, to je moje prvá poznámka. Pak soud tedy poznamenal, že bude vycházet i z těch dalších údajů, které se ve spise nacházejí, i z té horní hranice, kterou ustanovil znalec, tak tedy budu rád, pokud k ní taky přihlédne. Pak upozorňuji, že sama strana žalující opakovaně odkazovala
13 C 203/2007
11
na odborné vyjádření, které založila k důkazům a na které dnes v závěrečném návrhu odkázala a tvrdila, že z údajů v něm uvedených vychází. V tomto odborném vyjádření je vypočten v části 8, v tabulce 15 přiměřený zisk částku 13.780.160 Kč. Pak dále také soud sdělil účastníkům, že bude vycházet mimo jiné z oné neplatné smlouvy a připomínám tedy písemné stanovisko strany žalované, která má za to, že máme tedy dáno nadřízenými soudy, že smlouva je neplatná, ale to neznamená, že neexistuje, že se strany ničeho nesjednaly. Z té smlouvy jednoznačně vyplývá projev vůle účastníků dohodnout si výpočet přiměřeného zisku v podstatě v těch maximálních mezích, tak jak tehdejší provádějící předpis stanovil, a tomu by nasvědčovalo, podle mého názoru i poznámka soudu, který tu dnes prohlásil, že bude vycházet také z dohody o přiměřeném zisku na rok 2007. Prosím soud, aby věnoval zvýšenou pozornost textu té dohody neboť ona obsahem není dohodou, ale je dodatkem k té smlouvy, kterou máme prohlášenou za neplatnou. Z toho já usuzuji, že pakliže soud chce vycházet z toho dodatku, tak logicky bude nezbytné vycházet i z té vlastní smlouvy. Proto já z těchto h důvodů činím závěr stejný, jako byl už opakovaně písemně zmíněn, podle mého přesvědčení ta částka se naopak bude blížit k horní hranici stanovené znalcem, a to z toho důvodu, že takto si to strany ujednaly, ostatně nasvědčuje tomu i vlastní žalobní tvrzení. K vlastnímu předmětu sporu chci upozornit na to, a to ostatně soud také předeslal na minulém jednání, že jeho úkolem je porovnat ta vzájemná protiplnění, která si strany poskytly na základě, tedy neplatné smlouvy. Dnes naznačil, že od hodnoty plnění, které poskytla strana žalovaná, hodlá odečíst tržby, tam se domnívám, že takový postup je zjevně nesprávný, z toho důvodu a není důvod sporovat, že ty tržby obdržela strana žalovaná, ale neobdržela od žalobce. My zde řešíme pouze bezdůvodné obohacení mezi stranami tohoto řízení, je to obdobné jako, když strana žalovaná byla minule upozorněna, že pokud se domnívá, že ji plynou z těchto samotaných vztahů nějaké další nároky, tak buď ne vůči žalobci, ani nejsou předmětem tohoto řízení. Je nesprávné odečítat hodnotu obdržených tržeb, neboť se nejedná o plnění, které by si poskytly strany tohoto sporu mezi sebou. A obdobná situace u poskytnutých dotací, tam mám za to, že také soud na minulém jednání souhlasil se stranami, že nebude odečítat, ale že jsou významnou položkou pro výpočty znalce, neboť v konkrétních případech zahrnuje do výpočtu té obvyklé ceny poskytnuté služby. Proto, ať počítám, jak počítám, tak mě stále vychází, že žalobce poskytl plnění zhruba v částce 80 a půl milionu korun, žalovaný poskytl plnění, podle znalce zhruba 65.000.000,-Kč a pak tedy sporné plnění ne co do obsahu, ale co do výše, je přiměřený zisk - tam ze všech těch důvodů, , mám za to, že ta částka se pohybuje v rozmezí 10-15 milionů korun. Proto mě početně vychází takový závěr, že je na místě žalobu zamítnout, pokud jde o vyčíslení nákladů, tak to soudu dokládám písemně. Vyhlášeno usnesení: Jednání se odročuje na 10.07.2015 ve 13,00hod., č. dv. 37/I.patro za účelem vyhlášení rozsudku. Termín vyhlášení berou účastníci na vědomí s tím, že již nebudou obesíláni. Jednání skončeno v 13,06hodin. Protokolující úřednice:
Samosoudkyně:
12
13 C 203/2007
Protokol sepsala na základě zvukového záznamu protokolující úřednice Eva Lepková dne 03.07.2015 CD č. 168/2015 je přiloženo ke spisu.
