Prosté a krásné křesťanství

ČASOPIS SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PRAZE 1 SOUKENICKÁ

6 2016

█▐ Prosté a krásné křesťanství

PROSINEC 2016

I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí… (Lk 2,7)

Americký fyzik a držitel Nobelovy ceny Richard Feynman pověděl: „Pravdu poznáte podle toho, že je krásná a prostá.“ Nebyl sice křesťanem, jeho tvrzení se spíše týkalo mate­ matiky, ale my si můžeme jeho názor vypůjčit a poměřit ho s křesťanským učením, je-li podle této hypotézy pravdivé. Vědec už je mrtvý, nemůže se bránit, a jeho žáci mi to snad odpustí. Co prostšího a krásnějšího by mohlo být než narozené miminko! Děti se rodí, co je lidstvo lidstvem, tedy nic složi­ tého, a pohled na děťátko je synonymem krásy, snad ani ta nejnádhernější žena se mu nemůže rovnat. Nestvořený Bůh, tvůrce, o kterém čteme, že je duch, se rozhodl vstoupit do našeho času a prostoru jako kterýkoli jiný člověk – naro­ zením skrze tělo ženy. Je to sice nepochopitelné a  vlast­ně nepředstavitelné, že Stvořitel vstoupil do lidské buňky, kte­ rou oplodnil, sám se stal shlukem buněk, naprogramován jako kterýkoli jiný z lidí, aby z mateřského lůna vyšel v lid­ ské podobě. Není to prosté a krásné? Co prostšího a krásnějšího by také mohlo být, než že záchra­ na člověka, pro kterou Ježíš přišel na svět, se děje pouhou vírou v Boha, respektive důvěrou v Boží milost a slitování. Žádný složitý náboženský koncept, pokud tedy bychom ho sami nechtěli zkomplikovat. Bůh proto poslal na svět svého Syna, aby lidem umožnil tím nejjednodušším způsobem 1

dosáhnout spásy  – vírou. Člověk dopředu nemusí a vlastně ani nemůže splnit naprosto žádný mravní nebo náboženský požadavek, nemusí podstoupit pouť do Mekky nebo Santiaga de Compostely či do Jeruzaléma a ani do Říma nemusí dojít. Nemusí se vykázat tvrdými posty ani horečnatými modlitbami, aby se Bohu zalíbil, může jen pokorně a pokojně vírou přijmout, co mu bylo z lásky darováno. Modlitby, posty i poutě jsou pak jen darem navíc. Není to prosté a krásné? Co prostšího a krásnějšího by mohlo být, než že člověku jsou odpuštěny všechny hříchy jen z pouhé milosti. Na člověka není vložena podmínka satisfakce, nemusí a nemůže dát Bohu žádnou náhradu za to, co zlého udělal. Dokonce, i kdyby člověk chtěl nějak vynahradit ztráty a  zaplatit dluhy za svá provinění, bylo by to nedo­ sta­tečné a marné, protože zcela dostačující je pouze oběť Ježíše Krista. Je to sice nepochopitelné, ale stačí pouhopouhé pravdivé pokání, prosba o  milost, a  Bůh člověka zahrne svým dokonalým odpuštěním v  takové míře, že i  kdyby provedl sebehorší zločin, stane se v Božích očích čistější než lilie. A že se pak člověk přece jen usilovně snaží o nápravu vztahů a křivd? To z pouhé vděčnosti za spasení a z lásky k Bohu i k lidem, protože nemůže jinak! Není to prosté a krásné? „Pravdu poznáte podle toho, že je krásná a prostá,“ řekl americký fyzik. Netvrdím, že se nám kdy podaří lidským mozkem jednoduše dokázat Boží existenci, lze ale empiricky, tedy lidskou zkušeností, prokázat, že všude tam, kde lidé ve víře přijali Boha zjeveného v Ježíši Kristu, je to radikálně změnilo a přesměrovalo jejich životy – k dobrému. A že se pak křesťanská víra všelijak zkomplikovala lidskou nedokonalostí nebo snahou ji pochopit či definovat dogmaty? I to je nakonec důkazem o její hodnověrnosti, neboť co je prosté a krásné, není přece hloupé ani triviální, bývá jen křehké a nevypravitelné. Boží pravdy se nikdy nemůžeme zmocnit, ale můžeme ji jednoduše přijmout, žít a žasnout nad ní. Bronislav Matulík

█▐ Hlavně, že mám Pána Ježíše

Příběh Oleny Frenis

Před časem jsem dostala do péče dva ukrajinské chlapce, ale protože ani jeden neumí ukrajinsky, začala jsem s nimi chodit do česky mluvícího sboru v Soukenické. Oběma se moc líbí v besídce a já jsem ráda, že mohou slyšet o Pánu Ježíši. I doma se spolu modlíme a čteme si příběhy z Bible. Požádala jsem, aby mohli ve sboru dostat požehnání. Ale to jsem trochu předběhla, vrátím se na začátek, do svého dětství. Narodila jsem se na Ukrajině v Mukačevě. Maminka má velkou rodinu, osm sou­ro­ zenců, a všichni jsou pravoslavní. To znamená, že věří v Boha i v Krista a dva­krát do roka jdou do kostela, na Vánoce a na Velikonoce. Od dětství jsem proto věděla o Boží existenci, ale život tomu vůbec neodpovídal. Rodiče se rozvedli, když jsem šla do sedmé třídy, bylo mi třináct a bylo to hodně drsné. Jako malá jsem měla totiž hodně blízko k  tátovi, jenomže ten po rozvodu 2

PROSINEC 2016

odjel do Ruska, zmizel z mého života. Tehdy jsem nechápala, že máma musela pořád pracovat, táhnout celou rodinu, protože táta pil. Když se tedy naši rozvedli, žila jsem pár let s mámou, ale měla jsem s ní problémy, proto jsem odešla z domu. Bylo mi šestnáct a zůstala jsem na ulici. Pobývala jsem u kamarádky, pak u druhé… Zoufale jsem se chtěla dostat k  tátovi, ale nebylo to možné. Pak šly události rychle za sebou, seznámila jsem se s jedním mužem, rok jsme spolu žili a pak se vzali. To byla moje jediná šance dostat se z ulice. Manželství nám ale vydrželo jen čtyři roky. Důvodem byly dluhy, ne ovšem oficiální exekuce, věřitelé hrozili, že nás třeba zabijí! Rozvedla jsme se a odjela do Prahy za sestřenicí, to už mi bylo dvacet tři let. Pracovala jsem asi rok a půl v  kuchyni, naučila jsem se trochu jazyk a pak jsem dělala barmanku. Byla jsem mladá, zdánlivě mi nic nechybělo. Jen si to představte, štíhlá hubená blondýna v minisukních, kamarádky, kamarádi, dělala jsem v baru, volný čas jsem trávila taky tam, připravovala jsem pití, koktejly, roznášela je a žila noční život od večera do šesti do rána. Vnitřně jsem ale stejně byla nešťastná, přestože jsem měla prachy i přítele, sžíral mě pocit, že mě nikdo nechce, že jsem všem ukradená a sama. Život mi přestával dávat smysl. Po šesti letech jsem řekla ne, takhle si to nepředstavuji. Tehdy jsem se seznámila s Martinem, slušným člověkem, který snad v životě neřekl sprosté slovo, byl velmi komunikativní a  příjemný. Padli jsme si do oka a začali mít vztah. Po roce jsme se vzali a začali spolu bydlet. Manžel nechtěl, abych dělala v  baru, šla jsem tedy pracovat do Penny Marketu. Ale byla to těžká práce a oproti baru za strašně malé peníze. Vrátila jsem se proto zpět. PROSINEC 2016

3

A v tu dobu jsem potkala ženu, která byla věřící. Ptala jsem se jí na církev, kde se schází, a ona mi řekla, že v Soukenické. Řekla jsem jí, že někdy přijdu, ale nepřišla jsem. Asi za dva měsíce jsme se potkaly znovu a ona mě opět pozvala, že budou mít návštěvu z Ruska a že mě doprovodí. Souhlasila jsem a zažila něco, co mě vrátilo o mnoho let zpátky, když jsem v šestnácti letech potkala na ulici v Mukačevě nějaké charizmatiky, kteří mi tehdy vyprávěli o Pánu Ježíši, a já k nim krátký čas chodila, dokonce i pokání činila, ale dlouho mi to tenkrát nevydrželo. A najednou jsem prožila to stejné, lidi se modlili, zpívali chvály, slyšela jsem svědectví… a začala jsem brečet, tak mě to dojalo. Vždyť můj život skončí záhubou, zničím sama sebe, co to dělám?! Po shromáždění jsem si chtěla s někým promluvit. Přivedla mě ke kazateli a já jsem mu vyprávěla, jak jsem se rozvedla, že jsem strašně zhřešila a co mám dělat? On se mě zeptal, jestli to nechci říct Bohu v modlitbě? Chvíli jsem se vymlouvala, váhala, ale pak jsem najednou slyšela, jak mi Bůh říká, ty se to nestydíš tady říkat před kazatelem a tolika lidmi a stydíš se to říct mně? Chceš odejít a neudělat si pořádek ve svém životě? A dál už si nic nepamatuji. Padla jsem na kolena a začala se modlit, nastal definitivní obrat v mém životě. Od té chvíle jsem nechtěla nic jiného, než být s  Pánem Ježíšem. Hned jsem přestala pracovat za barem, protože jsem nechtěla Pánu Ježíši působit hanbu, ale přinášet mu jen radost. Jenomže k  mému překvapení manžel byl najednou jako vyměněný. Z  dobrého člověka, který by pro mě udělal první i poslední, se změnil v někoho, kdo mi řekl, že neví, kdo jsem, a že mě takovou nechce! Víra mi přinesla úlevu, ale také spoustu problémů. Ale co na tom, hlavně že mám Pána Ježíše! Často jsem se modlila a i na modlitbách plakala, zápasila jsem například o to, abych mohla přestat po dvaceti letech kouřit. Manžel mě viděl a říkal, když ti je tak dobře s Pánem Ježíšem, tak co tady klečíš a brečíš? Prosila jsem Krista, aby mi dal, co mám odpovědět. Byla jsem vyslyšena, řekla jsem mu, ano, já tady klečím a brečím, protože teď momentálně mám nějaký problém, který musím vyřešit, ale v nitru jsem šťastný člověk, mám radost, mám ke komu se obrátit, vím, kdo jsem, proč tady jsem, kam jdu. Ale ty jdeš někam se svými kamarády, radujete se, pijete, ale uvnitř jste všichni nešťastní, vevnitř máte smutek a slzy, protože nevíte, proč tady jste, proč žijete, nemáte smysl života. Stál přede mnou s  otevřenou pusou, věděl, že mám pravdu, protože jsem přesně tak ještě donedávna sama žila. Začala jsem pro sebe hledat Boží cestu. Udělala jsem ekonomickou školu, šla jsem na vysokou a tento rok jsem dodělala pedagogickou školu. Četla jsem pak v  Bibli, že  máme pomáhat sirotkům a vdovám. Tak jsem se rozhodla vzít si děti. Napřed jsem chtěla pracovat v  dětském domově, ale to nešlo. Dozvěděla jsem se o  pěstounské péči na dlouhou dobu. Prosila jsem Pána Ježíše, aby mi dal děti, které můžu vychovat, které on chce, abych měla. Dostala jsem rozhodnutí, že se stávám pěstounem. Přišla jsem na ministerstvo, kde mi dali fotografie dvou kluků. Původně jsem chtěla děvče, ale oni mi řekli, že to jsou Ukrajinci. V  tu chvíli jsme věděla, že to Pán Ježíš takhle udělal. Měla jsem radost, že se jmenují jako evangelisté – Marek a Lukáš. 4

PROSINEC 2016

Teď se s  Boží pomocí stěhujeme do Tábora, kde máme větší byt a kam jsem už začala chodit do našeho sboru Církve bratrské. Jsem ráda, že tam budeme moci přijít s Božím požehnáním. Prosím ale, abyste se za nás modlili a abych zvládla oba chlapce dobře vychovat. Olena Frenis

█▐ Islám jako výzva pro křesťany

Rozhovor s Pavlem Hoškem

Vyšla tvoje nová knížka „Islám jako výzva pro křesťany“, co tě vedlo k napsání? Často jsem se dostával pod palbu otázek od křesťanů, jak přemýšlet o řadě naléhavých výzev a problémů dnešního světa. Ať se jedná o migrační vlnu, uprchlickou krizi, nebo o islámský stát a válku v Sýrii a Iráku. Snažil jsem se odpovídat, na kolik jsem ty odpovědi znal. Zejména jakou roli v těch problémech hraje islám jako náboženství. A hlavně jakým způsobem my křesťané o tom máme přemýšlet. Uvědomil jsem si, jaká výzva před námi stojí, když naši přátelé propadají obavám, úzkostem a strachu! Měl jsem to štěstí, že jsem se dostal do kontaktu s  křesťany, kteří se službou muslimům zabývají celý život. Pokusil jsem se zprostředkovat jejich moudrost, která mi velmi pomohla se zorientovat a naučit se o věci správně přemýšlet, a proto jsem tuto knihu napsal.

Co tedy s lidmi, kteří především pociťují z této situace strach? Protože, jak píšeš, bezpečnostní hledisko není jediné, které bychom měli zvažovat. Velkým poučením nám je minulost, protože křesťané jsou vystaveni výzvě islámu už 1400 let. V minulosti opakovaně docházelo k tomu, že se křesťané více či méně oprávněně cítili muslimy ohroženi, a tak se z té úzkosti a strachu začali hádat mezi sebou. Začali hledat zrádce ve vlastních řadách, nebo začali jednu či druhou stranu sporu označovat za přisluhovače islámu. Domnívám se, že na jednu stranu bezpečnostní hlediska podceňovat nesmíme, ale na druhou stranu je potřeba vzít vážně i poučení z dějin, že křesťané, právě proto, že  se cítili znepokojeni, na islám reagovali nekřesťan­ ským způsobem, přestali se chovat jako křesťané. Na­jed­ nou zmizelo z jejich zorného pole Ježíšovo kázání na hoře, přikázání lásky k  bližnímu, biblické přikázání, abychom pomáhali bližním v nouzi, a že Ježíšovo při­kázání lásky se vztahuje dokonce i na nepřátele! Takže i  pokud bychom považovali muslimy za nepřátele, tak vůči nim máme hledat to, co by udělal Ježíš, kdyby žil v naší době. Velkou výzvou je pokušení ohrožení, které vede k panice a beznaději. Nám však zde z  Bible ožívá výzva k  důvěře, že Hospodin kra­ luje, a  proto určujícím motivem našeho jednání by neměl být strach. PROSINEC 2016

5

V čem je ta dnešní situace dějinně stejná a v čem je zcela jiná? To, co je stejné, je, že valná většina z té 1,6 miliardy muslimů ve světě jsou velmi chudí lidé. I kdyby nebyla uprchlická krize, islámský stát a projevy terorismu posledních let, čelíme situaci, která nemá snadné řešení. Islámští učenci i evropští pozorova­ telé se shodují, že největším problémem islámského světa je bída, negramotnost a nedostupnost lékařské péče. Nám Evropanům se donedávna dařilo žít poměrně daleko od té hrozně bědné situace většiny lidí ve třetím světě, protože nebyli v našem zorném poli. To je to, co je jiné. Dneska se do Evropy z různých důvodů snaží dostat mnoho lidí, jejichž životní perspektivy jsou v domácím prostředí beznadějné. Určitě není řešením, aby Evropa byla zaplavena lidmi, kteří by se chtěli podílet na našich životních standardech. Na druhou stranu Evropa nemůže dál žít, a to je nové, se zavíráním očí před tím, že skoro celý zbytek světa žije v  nepředstavitelně horších životních podmínkách. Z tohoto hlediska je potřeba kompetentně a profesionálně promýšlet takové druhy pomoci zemím třetího světa, nejenom těm islámským, které pomůžou konsolidovat tu situaci tak, aby lidé, kteří dnes řeší dilema, zda se někam přestěhovat, mohli zůstat doma. Řešení je třeba hledat v oblasti politické a ekonomické a myslím si, že křesťané tady mají velmi zvláštní úkol, který Pán Bůh svěřil právě jim a který za ně nikdo neudělá. Vím, že v Izraeli postavili vysokou zeď a bezpečnost se tím výrazně vylepšila. Je tedy řešením stavět zdi a dělat bezpečnostní rámy v obchodních domech? Je ta opatrnost a omezení naší svobody na místě? Opatrnost je určitě na místě. Naivní dobrodějství často ve výsledku škodí dokonce i těm, kterým chce pomáhat. Pravda je v často zneužívané metafoře, že když se do člunu s  kapacitou 50 lidí nalodí 200 lidí, tak se utopí všichni. Na druhou stranu strategie domluvy se všemi těmi, kteří ke společenství evropských zemí chtějí patřit, musí být taková, že se věcně a prakticky vyjednají závazné podmínky soužití. Ty  budou naprosto neoddiskutovatelným předpokladem veškerých rozhovorů o tom, zda a za jakých podmínek se jakýkoliv člověk odkudkoliv bude moci ucházet o pobyt. Hostitel určuje pravidla. Není to xenofobní, pohrdlivé ani zlomyslné vůči těm, kdo se o vstup do Evropy ucházejí. To je jeden z asi deseti kroků, které jsou nezbytné. Ale těch dalších devět je stejně nezbytných, a to se nesmí ztratit ze zřetele. Protože dokud bude trvat současná situace, tak proti sobě stojí populistické bonmoty, které nevycházejí z  důkladného seznámení se s  jinými kulturami, z kompetentního zvážení skutečných rizik, ale vycházejí z líbivých zkratek, které jen víří veřejné debaty. Jeden z bonmotů je, že musíme chránit naše židokřesťanské hodnoty… I tady můžeme vidět islám jako výzvu, která k nám přichází shůry. Jako křesťané se můžeme nově zamyslet, jak je to s  naším křesťanstvím. Jedna z  věcí, která se děje, a mně připadá znepokojivá, je, že se začalo křesťanskými hodnotami šermovat i v kruzích, které se tomu předtím vesele vysmívaly. A když se teď někteří politici 6

PROSINEC 2016

křesťanskými hodnotami za­ štiťují, tak to působí tragiko­ micky. Ve skutečnosti je to jen jiné jméno pro strach z  cizí kultury. A protože my teď po­ třebujeme nějak po­jmenovat tu naši, sáhneme ke křesťan­ ským hod­notám dosti pokry­ tecky. Evropské křesťanství ale nedojde niterné obrody ze strachu z  islámu. Strach není dobrým motivem k  du­ chovní obrodě. Na druhou stranu nám odlišnost islám­ ské kultury staví před oči vel­ mi důležité otázky, jak to tedy je s  tou evropskou kulturní identitou.

Mohl bys říct, co jsou ty naše hodnoty, aby tomu rozuměl postmoderní člověk? V  současné evropské kultuře, která se jako celek ke křesťanství nehlásí, najdeme zřetelné stopy židovsko-křesťanských hodnot zejména v  pojetí člověka a jeho důstojnosti. Důstojnost každého lidského tvora je dána tím, že je nositelem Božího obrazu, protože každá lidská bytost byla stvořena milujícím Pánem Bohem se vznešeným úkolem být zrcadlem jeho moudrosti a slávy. Člověk, který postaví na důstojnosti, svobodě a svébytnosti nezpochybnitelná, všeobecná lidská práva, ale odřízne pojetí člověka od židovsko-křesťanských duchovních hodnot, se ocitá ve vakuu. Pokud by se to stalo, pak se nabízí otázka, proč by příští vláda neměla odhlasovat nějaký jiný soubor lidských práv anebo proč by neměla nějakou skupinu obyvatel vyčlenit z těch, na které se lidská práva vztahují.

V čem ti je muslim bratrem? Muslim je především člověk a až potom muslim. V tom musíme důsledně vycházet z  knihy Genesis, že všichni lidé jsou příslušníky lidské rodiny, jsou tedy také nositeli Božího obrazu. Takže jestliže dokážeme vidět obraz Boží moudrosti a slávy v našich ateistických kamarádech a přátelích, tak neméně to platí o muslimech. A to znamená, že ačkoliv s  řadou islámských náboženských přesvědčení nemusíme souhlasit, něco z  Boží moudrosti a slávy se zrcadlí jistě také v  myslích a srdcích muslimů. Celá řada hodnot, které vidíme v tradičních muslimských společenstvích, je zdrojem inspirace i pro Evropany. Např. rodina je velkorodina a lidská pospolitost je pro nás dobrým zdrojem inspirace. Připravila Jana Matulíková

PROSINEC 2016

7

█▐ Informace ze staršovstva Kralupy – nově probíhají modlitební miniskupinky, pokračuje spolupráce se za­ hraničními misionáři a měsíční setkání Legoklubu bude probíhat na Základní škole.

Neveklov – byly dokončeny smlouvy o směně sborových pozemků v Neveklově. Od 13. do 17. 12 se v modlitebně CB bude opět konat výstava Betlémů, které letos vyrobí žáci 7. až 9. tříd ZŠ Jana Kubelíka. Br. Tomáš Trávníček dostal pozvání do ZŠ, kde bude moci všem žákům vyprávět o vánočním evangeliu, a také promluví na večerním koncertě, který škola pořádá pro veřejnost. 18. 12. se bude konat tradiční adventní koncert Marie Kozákové

Ukončení členství – staršovstvo sboru Církve bratrské v Praze 1 a manželé Daniela a Jiří Sedláčkovi se po vzájemné dohodě na základě vstupu Sedláčkových do ŘKC rozhodli pro ukončení členství v CB vynětím z evidence členů sboru CB v Praze 1 (dle Řádu CB čl. 11, odst. 4) ke dni 31. 12. 2016. Celocírkevní konference v  Bratislavě – staršovstvo bylo informováno o tom, že na kon­ferenci zástupců z ČR a SR bylo schváleno aktualizované Vyznání víry CB a Duchovní zásady CB.

Mimořádná konference – staršovstvo poslalo pozměňovací návrh k  novému Řádu CB, o kterém se bude jednat na mimořádné konferenci 3. 12. 2016 na Žižkově. Nový režim využívání místnosti malé besídky za velkým klubem – z  důvodu bezpečnosti dětí je nutná stálá přítomnost dospělého, bude zavedeno přihlašování dozoru. V případě absence dozoru zůstane místnost uzavřena. Staršovstvo souhlasí.

Úklid sborových budov po ukončení pracovního poměru sestry Marty Gru­ lichové – hledání zájemců bylo oznamováno více než měsíc z kazatelny a bylo i na sborových stránkách. Osobně se přihlásil jediný zájemce. E-mailem se ozval jeden další a nepřímo (přes někoho) byly poskytnuty informace dalším třem lidem. Nikdo z této druhé skupiny neprojevil zájem o setkání na místě a o další podrob­nosti – pouze sdělili, jaké oni mají požadavky (např. práce na plný úvazek, který by je uživil) nebo omezení (např. práce pouze ve všední dny 9–16 hodin). Staršovstvo nejprve rozhodlo o rozsahu úvazku a mzdě, která se v hodinovém vyjádření v  podstatě nezměnila. Úklid bude mít na starosti sestra Anna Němečková.

Bohoslužby v Domě s pečovatelskou službou Šlejnická – v listopadu se poprvé uskutečnila ekumenická bohoslužba v Praze 6, na které sloužil br. kaz. Radislav No­ votný. V této službě chceme pokračovat jednou za měsíc, vždy jeden pátek odpoledne. Sbírka sboru na mimořádné stavební výdaje v letošním roce – vynesla 152 tis. Kč. 8

PROSINEC 2016

█▐ Od židovství ke křesťanství Adventní koncert s  Alexandrem Shonertem

Od židovství ke křesťanství

Vstupné dobrovolné

Unikátní propojení židovské a křesťanské hudby a vánoční koledy v netradiční úpravě pro housle a klavír v podání houslového virtuóza, nositele prestižních mezinárodních ocenění, Alexandera Shonerta a klavíristky Natalie Shonert.

Církev bratrská Soukenická 15, Praha 1

4. prosince 2016 v 17:00 hodin

Alexander Shonert

Od židovství ke křesťanství

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykou-

Houslista a pedagog Alexander Shonert se narodil na Sibiři. Od roku 1999 žije a pracuje v Praze. Jako uznání za přínos české kultuře mu bylo v roce 2010 uděleno české občanství. Alexander Shonert vystupuje jako houslový sólista po celé Evropě i ve Spojených Státech. V  roce 2014 vystoupil s  dvou­ hodinovým recitálem před naplněným sto­jícím sálem v jedné z nejprestižnějších kon­cert­ních síní v USA v National Gallery of Art ve Washing­tonu DC. Alexander Shonert hraje nejen standardní hou­ slovou klasiku, ale též provokativní, emoci­onálně bohaté, improvizované melodie v jedinečné inter­pretaci a současně má odvahu, pustit se do spolupráce  s  umělci i z  odlišných žánrů. Nabídne tak svým posluchačům přesah do zcela nových vjemů a  zážitků. Brilantní virtuozita, hluboká emocionalita a výrazná osobitost Alexandrova inter­pretačního stylu  a jeho okouzlující impro­vi­ zace si získaly uznání kritiků. Jeho životním krédem je: „Hra na housle je pouze jeden z  prostředků k  dosažení du­chov­ní doko­na­ losti. Je to filosofie a životní styl.“

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka, jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna; zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí, slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi… (Evangelium podle Lukáše 1,68-73)

v neděli 4. 12. v 17.00 hod.

Adventní koncert 2016



Petra Veselá

█▐ Adventní a vánoční program

Syn člověka – z nebe přicházející Mesiáš

NEDĚLNÍ BOHOSLUŽBY 27. 11. 2016 Zachránce: Syn člověka přišel spasit, co zahynulo. (Mt 18,11) 4. 12. 2016

Přítel:

Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkají: „Hle, milovník hodů hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků.“ (Mt 11,19)

11. 12. 2016 Služebník: Tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé. (Mt 20,28) 18. 12. 2016 Soudce: PROSINEC 2016

Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy. (Mt 25,31) 9

25. 12. 2016 Přicházející: Jako když se zableskne a rázem se osvětlí všecko pod nebem z  jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni. (Lk 17,24)

BIBLICKÉ HODINY

29. 11. 2016 Odpouštějící Mesiáš: Syn člověka má moc odpouštět hříchy na zemi… (Mt 9,6)

6. 12. 2016 Znamení Mesiáše: Jako byl Jonáš znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka tomuto pokolení. (Lk 11,30)

13. 12. 2016 Vydaný Mesiáš: Slyšte a dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidí. (Lk 9,44) 20. 12. 2016 Sestupující a vyvýšený Mesiáš: Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka. (J  3,13) V rámci biblické hodiny prožijeme vánoční program.

█▐ Tipy na vánoční dárky Každý rok touto dobou se mnoho z nás zabývá otázkami – komu a co dát k Vánocům. Mám pro vás pár tipů: 1. Na penězích nezáleží – lásku, přátelství, radost si za peníze stejně nekoupíte. 2. Na srdci záleží – zkuste letos třeba vyrábět a věnovat vašim blízkým něco, v čem bude i kus vašeho srdce. 3. Na obalu nezáleží – obyčejný papír, zlatý papír, zelená stužka, červená stužka, všechno nakonec skončí v popelnici. 4. Na příběhu záleží – příběh vymýšlení, zrození nápadu, vyrábění, balení dárku možná snáz skončí v paměti obdarovaného. 5. Na chvilkové emoci nezáleží – vteřina úsměvu a zpátky do každodenních starostí. 6. Na vzpomínce záleží – není lepší dát něco, na co si obdarovaný při každodenních starostech vzpomene a na chvíli se může vrátit do oněch radostných chvil? Co třeba dát poukaz na pár společných odpolední? 7. Na aktuální potřebě nezáleží – vzpomene si ráno při oblékání ten, komu jste dali ponožky, že to jsou zrovna ty, které od vás dostal k Vánocům? 8. Na vztahu záleží – věnujte mu raději trošku víc svého času. Vkládejte na konto přátelství tu nejcennější věc, kterou máte – váš čas. 9. Na jedné sms nezáleží – neříkám, že sms nepotěší. 10. Na přání záleží – ale zkuste napsat ručně přání těm, které máte rádi. Petra Veselá

10

PROSINEC 2016

NAROZENINY Děti

Sboru Církve Bratrské v Praze 1 Vás srdečně zvou na

DĚTSKOU VÁNOČNÍ SLAVNOST „Hledali jsme krále…“

V neděli 18. 12. 2016 v 16.00 v modlitebně Církve bratrské Soukenická 15, Praha 1 Těšíme se na Vás

Matějovský Lukáš Tauerová Blanka Efler Tomáš Šímová Jana Němečková Anna Váňa Zdeněk Žežulová Hana Beran Šimon Švrčková Marcela Matulík Bronislav Sluga Jaroslav Hrnko Milan Pavlíková Alena Vernerová Petra Bartošová Eva Borovičková Daniela Klemperová Marta Černá Hana Baron Milan

1. 12. 2. 12. 4. 12. 4. 12. 6. 12. 7. 12. 8. 12. 9. 12. 9. 12. 12. 12. 13. 12. 17. 12. 17. 12. 17. 12. 18. 12. 20. 12. 20. 12. 26. 12. 29. 12.

█▐ Adventní a vánoční akce v pražských sborech 3. 12.

14.00

Adventní dílna pro děti z besídky — Praha 5 – Smíchov

11. 12.

16.00

Dětské vánoční odpoledne s dílničkou — Praha 3 – Žižkov

10. 12. 11. 12. 13. 12. 16. 12. 24. 12. 24. 12.

19.30

13.00 14.30

17.30 22.00 23.00

PROSINEC 2016

Adventní koncert – Moravské dvojzpěvy — Černošice Zdobení perníčků — Praha 9 – Horní Počernice

Adventní hraní a zpívání — Praha 2 – Vinohrady Vyráběcí večer — Praha 9 – Horní Počernice

Půlnoční bohoslužba — Praha 9 – Černý Most

Půlnoční vánoční bohoslužba — Praha 4 – Šeberov

11

█▐ Mimořádná shromáždění Postní den a modlitby v postní době – v pondělí 28. 11. 2016 v 18.00 hod.

Vzpomínkové shromáždění na bratra Jana Věka – ve čtvrtek 1. 12. 2016 v 16.00 hod. Diakonská ordinace Jany Matulíkové – v neděli 4. 12. 2016 v 10.00 hod.

Adventní koncert Alexandra Shonerta – v neděli 4. 12. 2016 v 17.00 hod.

Celopražská mládež s Markem Macákem – v neděli 18. 12. 2016 v 18.30 hod. Adventní koncert v Neveklově – v neděli 18. 12. 2016 v 14.30 hod. Dětská vánoční slavnost – v neděli 18. 12. 2016 v 16.00 hod. Silvestr – v sobotu 31. 12. 2016 v 16.00 hod.

Novoroční bohoslužba – v neděli 1. 1. 2017 v 10.00 hod.

█▐ Pravidelná setkání v našem sboru

Neděle

Úterý

Středa

Čtvrtek Pátek

8.30 9.00 9.00 10.00

zkouška smíšeného sboru modlitební chvíle výuka náboženství NEDĚLNÍ BOHOSLUŽBA našeho sboru

9.30 19.00

setkání maminek s dětmi zkouška smíšeného sboru

15.00 18.30 16.30 18.00 16.00

po skončení je příležitost k setkání v Klubu u čaje a kávy

setkání nad biblí setkání nad biblí setkání Awany setkání mládeže setkání dorostu

Sborové listy — vydává Sbor Církve bratrské v Praze 1, Soukenická 15, ročník XXVI redakce: Bronislav Matulík, Petra Veselá, Jan Němeček, Blahoslav Marek tel.: 724 285 687, 222 312 534 ▪ e-mail: [email protected] ▪ http://cb.cz/praha1 12

PROSINEC 2016