prosinec 2007 LISTY UNIVERZITY OBRANY

VZDUŠNÉ SÍLY ARMÁDY ČR

22. základna letectva Náměšť n. Oslavou Po problémech a nejistotě okolo osudu letecké základny v Náměšti nad Oslavou, které zasáhly do života vojáků a občanských zaměstnanců v roce 2003 se zdá, že toto letiště bude opět patřit mezi perspektivní a stane se jedním z pilířů Vzdušných sil AČR. Po dobudování infrastruktury a dokončení vybavení technickým materiálem se stane základnou, která bude splňovat požadavky kladené na letecké základny v rámci NATO. Historie vzniku základny je spojena se založením 20. stíhacího leteckého pluku v Čáslavi, který se v rámci redislokace v roce 1960 přesunul na nově vybudované letiště v Náměšti nad Oslavou. Byl vyzbrojen letouny MiG-15. V průběhu roku 1965 byly Migy nahrazeny letouny Suchoj Su-7, které vydržely ve službě až do roku 1987. V tomto roce započalo přezbrojení na nové letouny typu Su22. V dalších letech byly na základnu v Náměšti přemístěny letouny Su-25 z Pardubic. V provozu pak zůstala letka letounů Su-22 a letka Su-25. K leteckému výcviku byly používány i letouny L-29 „Delfín“ a L-39 „Albatros“. V letech 2001 až 2003 byly na základně dislokovány letouny L-159 „Alca“. Podle původních předpokladů jich zde mělo být umístěno 36 kusů. Bohužel další vývoj základny šel jiným směrem.

V průběhu let se 20. stíhací pluk přejmenoval na stíhací bombardovací, v roce 1990 byl zrušen a byla založena 20. základna taktického letectva (zTL). Ta byla v roce 1994 nahrazena 32. zTL. V roce 2003 dal tehdejší NGŠ pokyn ke zrušení základny k 30. 11. v souvislosti s problémy ve financování armády. Po dlouhých jednáních velitele vzdušných sil a představitelů města s Ministrem obrany ČR a vládou bylo rozhodnuto, že na základně zůstane letka letounů L-39 a tím byla vytvořena 22. základna letectva (zL). Organizační struktura 22. zL: Velitelství základny – hlavní orgán řízení a velení, který je členěn na štáb a jednotlivá oddělení, skupiny a služby jejichž úkolem je poskytovat technickou a administrativní podporu složkám LZ; Taktická letka – její hlavní náplní je letecký výcvik pilotů a zabezpečení provozuschopnosti letecké techniky. Po aktivaci zabezpečuje národní hotovostní systém. Je vybavena letouny L-39 ZA;

Letka zabezpečení velení – úkolem je zabezpečit letový provoz za všech povětrnostních podmínek po celý den jak pro vlastní letouny , tak i pro leteckou záchrannou službu, civilní letouny a pro letouny v nouzi. Má dva roje, roj radiotechnického zabezpečení a roj letových provozních služeb (mimo jiné zabezpečuje radiolokační monitoring jaderné elektrárny Dukovany); Letka bojového zabezpečení – poskytuje bojové zabezpečení vyčleněným národním nebo aliančním silám a vlastní letecké základně. Skládá se ze čtyř hlavních částí: - roj FAC (Forward Air Controller), výsledkem výcviku u tohoto roje je předsunutý letecký návodčí, který je schopen při spolupráci s pozemními jednotkami řídit přímou palebnou podporu poskytovanou taktickým letectvem. Výcvik probíhá v těsné spolupráci s dalšími armádami NATO, zvláště pak s Velkou Británií. Příslušníci tohoto roje se zúčastnili bojové mise v Afghánistánu v rámci jednotky SOG (Special Operations Group) - roj CSAR (Combat Search and Rescue), úkolem je příprava a výcvik k provádění pátrání a záchrany letových osádek a výcvik letových osádek k nouzovému opuštění letadla a v jejich přežití po přistání na padáku v terénu v míru i za bojových podmínek

- roj VHZSL, je součástí zabezpečení leteckého provozu, část sil je předurčena k možnému nasazení ve prospěch Integrovaného záchranného systému ČR - strážní roj Letka logistické podpory – plní úkoly, které zabezpečují denní chod základny. Skládá se letištního a technického zabezpečení, logistického zabezpečení, logistické podpory letového provozu a skladů. Příslušníci základny se účastní aliančních cvičení jako např. Clean Hunter, Shadow Hunter či Brilliant Arrow. Každoročně základna hostí účastníky cvičení Flying Rhino zaměřené na procvičení postupů přímé letecké podpory, udržení a zvýšení kvalifikace leteckých návodčích a procvičení letových postupů pilotů.

LISTY UNIVERZITY OBRANY

Na základně probíhá rozsáhlá výstavba nových objektů a rekonstrukce stávajících. Do dnešní doby byly proinvestovány přibližně dvě miliardy korun, z toho asi jedna polovina je z prostředků NATO. Podle posledního rozhodnutí vlády se má z Přerova do Náměště přesunout koncem roku 2008 letka bitevních vrtulníků Mi-24/35. Tímto se snad rozptýlí obavy o budoucí osud zdejší základny, regionu to přinese stabilitu, zdroj pracovních míst, větší zájem podnikatelů a tím větší perspektivu jeho rozvoje. Ing. Michal Ropek, K-205 Foto: archiv 22. zL

prosinec 2007

Vyhrajte super triko

Mistrovství Armády ČR v zimním přírodním víceboji

WINTER SURVIVAL 2008

Vyluštěnou tajenku zašlete do 15. ledna 2008. Písemně na adresu: Univerzita obrany, Redakce Listů UO, Kounicova 65, 612 00 Brno. Rovněž ji můžete zaslat e-mailem na adresu: [email protected] Dva výherce odměníme věcnou cenou. Výherci z č. 3 jsou Lenka Marišlerová a Pavel Větrovský.

Text: Pavel PAZDERA Foto: Svatopluk KOUŘIL

Zimní „survival“ v rodině extrémních outdoorových sportů představuje bezesporu královskou disciplínu. Svým pojetím má blízko k vojenské praxi, a tak se nelze divit, že v rámci české armády má tento sport tradici prezentovanou formou již 14. ročníku mezinárodního Mistrovství Armády České republiky v zimním přírodním víceboji Winter Survival 2008. Vytrvalostní závod Winter Survival 2008 se pojede ve dnech 27. ledna až 1. února v pohoří Hrubého Jeseníku a bude zahrnovat přesun terénem podle mapy, orientační běh, sjezdové a běžecké lyžování, horolezectví, střelbu z armádních zbraní, překonávání vodních toků, vyprošťování raněného, biatlonový závod družstev na sněžnicích, nouzové přespání ve volné přírodě apod. Tradiční soutěž tříčlenných družstev v podstatě simuluje činnost vojenské hlídky v neznámém zimním horském terénu a od závodníků vyžaduje vysokou úroveň individuálních schopností a dovedností, stejně jako týmovou spolupráci.

Toto nejtěžší sportovní klání zimní sezóny v podmínkách Armády České republiky pořádá Generální štáb AČR a organizačně akci zabezpečuje Univerzita obrany. Od čtvrtého ročníku se tento náročný závod pořádá s mezinárodní účastí a každý rok přijíždí v průměru čtyři zahraniční družstva. Jsou to příslušníci armád z Belgie, Nizozemí, USA, Německa, Francie, Rakouska, Norska, Polska, Maďarska a Slovenska. Loňským vítězem mezinárodní části soutěže se stali vojáci ze Školy horských vůdců a záchranářů v rakouském Saalfeldenu. Samozřejmě nejpočetnější zastoupení na mistrovství má Armáda ČR. Nejinak tomu bude i v roce 2008, kdy do čtyřdenní soutěže vyšlou své týmy Společné síly AČR, Síly podpory a výcviku AČR, Vojenská policie a vojenské školy. Příslušníci české armády tak budou mít možnost zúročit praktické zkušenosti z výcviku a speciální přípravy. Úroveň předešlých ročníků armádního mistrovství v zimním přírodním víceboji, skvělá sportovní atmosféra i kulturně společenské zázemí, které spoluvytváří další spolupracující instituce, organizace i jednotlivci, svědčí o tom, že jde o výjimečnou sportovní událost, jenž posiluje kredit české armády doma i v zahraničí. Winter Survival je novou tradicí. Je bitvou i svátkem, novou sportovní filozofií, možností skvělé reprezentace, dává širší dimenzi armádnímu sportu.

Perličky ze školy. Angličtina je velmi těžká. Skládá se ze samých cizých slov, které je třeba ještě . . .

Pavel PAZDERA

Šance pro dva čtenáře

LISTY UNIVERZITY OBRANY

Z OBSAHU Středoevropské fórum o vojenském vzdělávání

2

Nositel Řádu bílého lva zavítal na UO

7

3

Studenti univerzity neplesejte předčasně

8

4

Velení a řízení v prostředí NEC

10

6

Získali zkušenosti z výcviku Američanů

12

Měsíčník Univerzity obrany Ročník 4 / číslo 4 akademický rok 2007/2008 Vydavatel Univerzita obrany Kounicova 65, 612 00 Brno IČ: 60162694 www.unob.cz Redakce Oddělení vnějších vztahů UO Kounicova 65, 612 00 Brno Telefon: 973 443 203 Fax: 973 442 160 E-mail: [email protected]

O den otevřených dveří UO byl velký zájem Mezinárodní kurz pod hlavičkou EU Štábní cvičení Dobré sousedství 2007

Vedoucí redaktor Mgr. Zdeňka Dubová [email protected] Redakční rada předseda pplk. RNDr. Antonín Müller, CSc. místopředseda Dr. Miloš Dyčka, CSc. Grafická úprava a zlom Marek Sobola Vydavatelská skupina VIOd UO Tisková příprava a tisk MO ČR – AVIS (Agentura vojenských informací a služeb, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6) V jednotkách ozbrojených sil rozšiřuje AVIS a UO Evidenční číslo MK ČR E 15403 Uzávěrka čísla: 7. 12. 2007 Číslo 4 vyšlo: 20. 12. 2007

z EDITORIAL z Zavane svěží vítr? Možná … Probírám se staršími čísly Listů Univerzity obrany s trochou nostalgie v duši. Čtu si totiž v tiráži. Že to není moc zajímavé čtení? Není, souhlasím s vámi. Je totiž zpravidla trochu nudné. Tiráž se podobá té předchozí většinou jako vejce vejci a mnozí z nás ji pouze zběžně přelétnou svým pohledem. Ta dnešní je přece jen trochu jiná. Našli jste v čem? Asi by se spíše hodilo říci, v kom, mluvíme totiž o lidech a v tomto případě ještě navíc k tomu o ženě. Že už víte? Ano, správně, jako vedoucí redaktorka je uvedena Mgr. Zdeňka Dubová. Inu, lidé přicházejí a jiní odcházejí. Pomyslné žezlo, v tomto případě spíš pero, jí předal dosavadní vedoucí redaktor Dr. Pavel Pazdera na prosincovém zasedání redakční rady. Ani jsme mu pořádně nepoděkovali a už utíkal plnit nové úkoly. Tak mu děkuji aspoň touto cestou. Díky, Pavle, za vše, cos pro Listy Univerzity obrany po dobu,

kdy vznikaly pod Tvou taktovkou, udělal. Příslušníky školy, jejichž časopisem Listy Univerzity obrany jsou, určitě zajímá, co bude dál. Budou listy jiné? Určitě budou, osobnost vedoucího redaktora jim jistě vtiskne svým osobitým přístupem svou tvář. Bylo tomu tak vždy, bude tomu určitě i teď. To ani jinak nemůže být. Zavane tedy svěží vítr do redakce? Možná. To ukáže čas. Popřejme nové šéfredaktorce, ať je to ten pravý vítr. Předseda Redakční rady Listů UO pplk. RNDr. Antonín MÜLLER, CSc.

U DÁ L O S T

Středoevropské fórum pro vzdělávání proběhlo – a co dál? Na samém konci listopadu proběhlo na Klubu UO setkání středoevropských a východoevropských institucí zabývajících se vojenským vzděláváním. Zúčastnili se ho čelní představitelé vojenských škol Baltských států, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Srbska. Pořadatelská škola, Univerzita obrany byla zastoupena na nejvyšší úrovni: kromě rektora-velitele se ho zúčastnili i všichni prorektoři a děkani fakult. Setkání bylo dvoudenní. První den jednotlivé státy představily své školy a vzdělávací systémy. Něco jako „zahřívací kolo“, nicméně pro hledání potenciálních partnerů

pro spolupráci velmi důležité. A to ať už na multilaterální nebo jen bilaterální úrovni. Druhý den zahájil rektor-velitel UO brigádní generál Rudolf Urban představením naší idey o spolupráci. Nastínil, že může být opravdu rozmanitá, od spolupráce ve vojenské oblasti až po výměnné pobyty studentů a učitelů na bázi Erasmu. V tomto duchu se odvíjela i další diskuse. Zahraniční účastníci se v ní zamýšleli nad svými možnostmi spolupráce a viděli ji v různých horizontech. Zatímco chorvatská vize šla až daleko do budoucnosti, kdy by mohla vzniknout celoevropská vzdělávací instituce připravující účastníky z jednotlivých zemí, Slováci se drželi více při zemi a navrhovali spolupráci při tvorbě bakalářských a magisterských prací: nutno podotknout, že tato spolupráce již měla hmatatelnou podobu – obě školy si vyměnily témata BP a DP a lze očekávat, že spolupráce nezůstane jen na papíře. Diskuse se rovněž točila kolem toho, zda by studenti na partnerské škole měli

Naše škola se prosazuje v zahraničí

2

studovat předměty, které mají v „domácím“ studijním plánu nebo naopak by se měli zaměřit na témata, která doma nemají a rozšířili by si tak svou odbornost o nové poznatky. Většina účastníků se však shodla v tom, že je třeba usilovat o zahájení a další rozvoj spolupráce, pohybovat se přitom na platformě, kterou vytyčilo Bolognské komuniké. Nezůstalo jen při obecné deklaraci. Na dalším obdobném setkání v Toledu v květnu příštího roku by měli účastníci doložit, jakou konkrétní spolupráci a s kým navázali. No a nebo, že se jim nepodařilo nic. A to je úplně jiná káva, než obecné deklarace o podpoře další spolupráce. Uvidíme, co kdo položí v Toledu na stůl. Nezapomeňme však, že ostatní budou zvědavi, co položíme na stůl my. Já ostatně také. Náčelník studijního oddělení UO pplk. RNDr. Antonín MÜLLER, CSc. Foto: Pavel PAZDERA

Dohodu o spolupráci mezi Univerzitou obrany v Brně a srbskou Vojenskou akademií v Bělehradě podepsal 5. prosince 2007 na pětileté období rektor-velitel UO brigádní generál Rudolf Urban. Za partnerskou stranu dokument podepsal náměstek ministra obrany pro řízení lidských zdrojů Dr. Bojan B. Dimitrijevič. Smyslem dohody je prohloubení mezinárodní spolupráce na základě výměnných programů v oblasti vzdělávání, výcviku a ve výzkumných projektech. Dále pak spolupráce v oblasti krátkodobých tréninků a sympózií, výměna akademických dat a informací, výměna zkušeností odborného personálu a také výměna studentů. Konkrétním výsledkem čerstvě podepsané dohody bude pak například vyslání tří srbských studentů do Brna na studium Univerzity obrany v říjnu příštího akademického roku. Ke studentům z Lotyšska a Vietnamu (ti na naši univerzitu nastoupí koncem prosince letošního roku) tak můžeme na konto zahraničních studentů připsat další národnost. Je dobré, že Univerzita obrany šíří své pozitivní image i v zahraničí. Mgr. Zdeňka Dubová Foto: VA Bělehrad

Z P R ÁV Y

Co přineslo listopadové kolegium V pondělí 26. listopadu se na zasedací místnosti rektorátu uskutečnilo poslední pracovní zasedání kolegia rektora-velitele Univerzity obrany v kalendářním roce 2007. Na program jednání byla zařazena mimo jiné problematika střednědobého plánování na léta 2009–2014, příprava rozpočtu UO na nový kalendářní rok a návrh koncepce „Strategie marketingu“ naší vojenské vysoké školy. V rámci prvního bodu jednání prezentoval prorektor pro rozvoj plk. Bohuslav Přikryl, který je garantem procesu střednědobého plánování na UO, základní východiska, parametry a časový harmonogram zpracování plánu alokace zdrojů v oblasti kapitálových i běžných výdajů pro období let 2009–2014. Odevzdání souhrnných podkladů střednědobého plánu za UO na nadřízenou složku proběhne do konce první poloviny ledna 2008. Při následné rozpravě

o přístupech k tvorbě návrhu ročního rozpočtu školy zdůraznil rektor-velitel brigádní generál Rudolf Urban jako rozhodující hledisko výsledné podoby a vnitřního členění rozpočtu vytvoření nezbytných finančních podmínek pro naplnění sedmi hlavních cílů, které jsou před UO postaveny v roce 2008. Ve druhé části jednání předložil prorektor pro vnější vztahy plukovník gšt. Miloslav Vácha členům kolegia návrh „Strategie marketingu UO“. Smyslem tohoto dokumentu je stanovit jednoznačná pravidla a dosáhnout koordinovaného a efektivního působení managementu školy, jejích součástí a složek, popř. individuálních vědeckopedagogických a servisních pracovníků při prezentaci a popularizaci jednotlivých stránek života a práce UO. Úhelným kamenem je kvalifikované, motivující a včasné poskytování informací cílovým skupinám, ze kterých se rekrutují potenciální uchazeči o studium na fakultách naší školy. Koordinátorem všech směrů marketingového působení a rozvoje systému poskytování informací zájmovým skupinám civilní i vojenské veřejnosti mimo UO je oddělení vnějších vztahů. Odpovědnost za

Den otevřených dveří UO Brněnské fakulty Univerzity obrany – Fakulta ekonomiky a managementu a Fakulta vojenských technologií – se prezentovaly na Dni otevřených dveří UO. Ve čtvrtek 6. prosince 2007 se tak končící středoškoláci spolu se svými rodiči mohli seznámit s podrobnostmi studia jednotlivých oborů v akademickém roce 2008/2009. Zazněly zde informace ohledně přijímacího řízení, o průběhu studia a vojenské přípravy i o možnostech budoucího uplatnění absolventů UO. Počet zájemců, kteří v Den otevřených dveří zavítali do areálu vojenských kasáren na Šumavskou, svědčí o tom, že prestiž Univerzity obrany roste. Někteří z účastníků mají ve svém výběru již jasno, jiní přišli získat vstupní informace, které pak jejich rozhodování ulehčí. Na otázku, proč uvažují o studiu na Univerzitě obrany, nám odpovědělo několik potencionálních uchazečů. Leoš Teska: Mám rád fyzickou činnost a mám zájem o balistiku. Myslím, že na Univerzitě obrany bych si mohl splnit svůj sen. Matěj Vločko: Podle mě je to jediné místo, kde se dá spojit fyzická kondice, taktické myšlení a rozhodování v boji. Petra Hurbišová: Zajímám se o civilní studium – ekonomiku a management. Tato škola mi vyhovuje jednak svým umístěním, jednak svou prestiží. Michal Straka: Od dětství mě bavila historie válek a vše, co se týká zbraní… Monika Veselá: Chtěla bych spojit fyzickou činnost se studiem. Od této školy také očekávám zajištění své budoucnosti.

Aleš Hrdý: Tělem i duší jsem sportovec a zvažuji obor, kde si to budu moci užívat. Přiznám se, že mě také lákají benefity, které lze během studia na Univerzitě obrany získat. Podporují mě v tom i rodiče. Jenom ještě přesně nevím, jakou zvolím fakultu. Rozhodovat bude asi uplatnění po studiu. Jana Lavičková: Ještě nejsem vůbec rozhodnuta na jakou školu se budu hlásit. Jsem tady, abych se dověděla více, některé informace byly docela zajímavé. Uvidíme… Zbývá jenom dodat, že snad studenti zvolí svou budoucí studijní kariéru správně a že je bude bavit, pro co se rozhodnou.

vlastní obsah sdělované informace, popř. za kvalitativní stránku konkrétní marketingové aktivity, však musí nést ta složka školy, která má danou oblast nebo předmět zájmu žadatele takříkajíc v náplni své práce. V další části objasnili děkani FEM a FVT plk. Miroslav Šuhaj a plk. Zdeněk Vintr, proděkan FVZ prof. Josef Fusek a zastupující ředitel ÚOTS plk. gšt. Jiří Hanus některé dílčí otázky výuky předmětu NEC v rámci oborové a modulární části studia, popř. u kariérových kurzů. Na závěr jednání vyslechli členové kolegia doklad prorektora plk. gšt. Váchy o splnění úkolů v souvislosti s přípravou Středoevropského fóra k problematice vojenského vzdělávání, které proběhlo ve dnech 28. a 29. listopadu 2007 na klubu Univerzity obrany. Jednání se zúčastnilo přibližně 40 představitelů vojenských vysokých škol a řídících složek ministerstev obrany z 12 zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy, včetně zástupců pobaltské Baltic Defence College. (O průběhu a výsledcích této významné akce podrobně informujeme v Listech UO na jiném místě – pozn. autora). Miloš DYČKA, správní rada sekretariátu rektora-velitele

Výrazně přibývá civilních studentů Počet civilních studentů, zapsaných ke studiu se v tomto akademickém roce výrazně zvýšil? Posuďte sami: Zatímco všech civilních studentů je na Univerzitě obrany zapsáno 174, v prvním ročníku jich je 92, tedy více než polovina. Tento poměr platí i pro prezenční studium, kde z rovné stovky zapsaných studentů jich je v prvním ročníku 59. Semestrální zkoušky s těmito čísly určitě zamávají, nicméně se jedná o výraznou změnu trendu UO. – AM –

Text a foto: Mgr. Zdeňka Dubová

3

P O D H L AV I Č K O U E U

Prestižní mezinárodní kurz na UO Ve dnech 3. až 7. prosince 2007 se na základě zapojení České republiky do činnosti European Security and Defence College konal na Univerzitě obrany třetí modul kurzu High Level Course na téma Operace krizového řízení. Kurz, který má za cíl poskytnout účastníkům komplexní informace o evropské bezpečnostní a obranné politice, byl zahájen v pondělí 3. prosince v Hlavním sále Ministerstva obrany Na Valech v Praze. Mezinárodní kurz slavnostně zahájili náměstek ministryně obrany – ředitel Kanceláře MO Radek Šmerda, prorektor Univerzity obrany plukovník Bohuslav Přikryl a ředitel Ústavu strategických studií Univerzity obrany Zdeněk Plchot. Od úterý do pátku probíhal modul v prostorách Univerzity obrany v Brně, kde sedmdesáti zahraničním a domácím účastníkům přednášeli vrcholní představitelé struktur Evropské unie pro oblast evropské bezpečnostní a obranné politiky a vybraní experti mezinárodní bezpečnostní komunity. Kurzu se za ČR účastní první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Jaroslav Kolkus. European Security and Defence College (ESDC) představuje virtuální školu, resp. síť prestižních evropských vzdělávacích a výzkumných institucí, která poskytuje výběrové vzdělávání zejména představitelům vyššího managementu resortů obrany a zahraničních věcí. ESDC je oficiální vzdělávací institucí Evropské unie a její klíčová aktivita – High Level Course – je pořádán pod záštitou Javiera Solany, generálního tajemníka Rady EU a vysokého zmocněnce pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Základ ESDC tvoří vzdělávací instituce z osmi zemí Evropy. Jsou to Royal Higher Defence Institute (RHDI), Brusel (Belgie); Bundesakademie für Sicherheitspolitik (BAKS), Berlín (Německo); Finnish National Defence University (Santahamina), Helsinki

4

(Finsko); Instituto da Defesa Nacional (IDN), Lisabon (Portugalsko); Baltic Defence College (BDC), Tartu (Estonsko); Landesverteidigungakademie (LVAK), Vídeň (Rakousko); Nederlandse Defensie Academie (NDA), Haag (Nizozemí) a Istituto Superiore di Stato Maggiore Interforze (ISSMI), Řím (Itálie). Nyní se k nim připojila i Univerzita obrany (UO), Brno (Česká republika), jako devátá instituce. High Level Course se každoročně skládá z pěti týdenních modulů a v pořadí třetí modul se konal v ČR. Modul pořádaný Ústavem strategických studií Univerzity obrany nesl název „Crisis Management Operations“ a měl za úkol seznámit účastníky kurzu s problematikou současných operací krizového řízení, s jejich plánováním a prováděním, především v intencích procedurálního rámce krizového managementu Evropské unie, dále s hlavními aspekty mezinárodního práva,

mezinárodního humanitárního práva a lidských práv. Přednášek bylo celkem patnáct a účastníci kurzu jeden den pracovali ve skupinách, kde také vedli diskuse k daným tématům. V rámci doprovodného programu účastníci kurzu navštívili slavkovské bojiště a Mohylu míru, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově a absolvovali prohlídku města Brna. Organizace modulu v České republice probíhala za podpory britské Defence Academy a velitel její velitelské a štábní fakulty admirál Neil Morisetti ve čtvrtek 6. prosince 2007 zavítal mezi účastníky kurzu. Admirála Morisettiho (na horním snímku vpravo) v tento den přijal také rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Rudolf Urban. Text a foto: Pavel Pazdera

K A R I É R O V É V Z D Ě L Á VÁ N Í

21. kurz GŠ navštívil další významné centrální instituce V polovině měsíce listopadu proběhlo další praktické zaměstnání 21. kurzu Generálního štábu, který nese čestný název „generála Aloise Eliáše“, v pražských centrálních institucích s cílem seznámení se s těmito organizacemi blíže a v rámci zaměstnání, jež byla prováděna formou prezentací, diskutovat s představiteli těchto institucí o otázkách obrany a bezpečnosti. Dne 13. listopadu navštívili příslušníci kurzu společně se zástupci oddělení K-401 Ústavu operačně taktických studií UO nejprve 15. ženijní záchrannou brigádu v Bechyni, kde se uskutečnila krátká informační prezentace o možnostech této brigády, její struktuře a úkolech v nadcházejícím 2. kroku reformy, kterou měl připravenu velitel brigády. Poté následovalo vystoupení náčelníka štábu 151. ženijního praporu, který informoval příslušníky kurzu o možnostech, schopnostech a organizační struktuře praporu. V diskusi byly zmíněny dopady reformy na činnost brigády, její schopnosti plnit stanovené úkoly a možnosti organizačních struktur, které by zabezpečily splnění uložených úkolů. Po ukončení zaměstnání se příslušníci přesunuli do Vojenského historického ústavu v Praze, kde bylo zaměstnání zahájeno prohlídkou stálé expozice historických událostí Rakouska-Uherska do roku 1914, vzniku Československé armády, přes období 1. a 2. světové války a poválečný vývoj příslušníků Československé armády. Zaměstnání probíhalo volnou formou besedy a příslušníci kurzu získali velké množství velice zajímavých informací o historii našeho státu a vzniku naší armády. Druhý den zaměstnání pokračovalo návštěvou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde se skupině věnoval předseda výboru pro obranu Jan Vidím. Příslušníci kurzu byli seznámeni s personálním obsazením a politickým rozložením v 18-ti členném výboru a poté se rozběhla diskuse nad tématy týkajícími se kontroly záležitostí související s obrannou státu, plnění závazků poskytování osob a materiálu do misí a rozpočtu pro AČR. Dále se přítomní seznámili se způsobem vytváření rozpočtu rozpočtových kapitol, schvalováním a realizací zabezpečování finančních požadavků pro AČR. Byly vzpomenuty problémy s dlouhotrvajícím akvizičním procesem v AČR a s tímto problémem spojená modernizace armády. Po přesunu do České národní banky v odpoledních hodinách přijal příslušníky kurzu Ing. Miloslav Lorenc, který si připravil prezentaci na téma „Místo a úloha procesu finančního zabezpečení resortu MO“, kde seznámil přítomné s informacemi o příjmech a výdajích státního rozpočtu, schématem státní pokladny a přehledem mimorozpočtových

prostředků. Potom následovalo vystoupení Ing. Veroniky Shrbené s tématikou „ČNB v systému krizového řízení ČR“, ve které byly vzpomenuty otázky spojené s péčí o cenovou stabilitu, nezávislostí postavení ČNB vůči státním institucím, vazbou na Evropskou unii, vládu ČR, správní úřady a komerční zónu. Paní Ing. Shrbená připomněla, že za mimořádných událostí jsou garantovány ČNB finanční a bankovní služby, jsou zpracovávány krizové plány ČNB, jsou vytvořeny struktury krizového řízení a kritická infrastruktura finančního trhu. Závěrečný den výjezdu ke státním institucím byl zahájen na Generálním štábu AČR. Byly připraveny prezentace jednotlivých sekcí, které měly za cíl seznámit příslušníky kurzu s jejich úkoly, organizační strukturou a plněním stanovených úkolů. Čas, který byl vymezen pro diskusi, byl věnován problematice transformace AČR, růstu schopností AČR, rozhodujících úkolů v roce 2008 pro

jednotlivé druhy sil, vojsk a služeb. Zástupce ředitele SRDS - OS MO generál Jásek se zabýval otázkami nového návrhu mobilizačních opatření a schopností nasaditelnosti sil ve společných operacích NATO. Plukovník gšt. Šanda ze SPS MO seznámil příslušníky kurzu se způsoby obranného plánování, procesním auditem AČR a snižováním počtů VZP a OZ v AČR. Generál Bálint, jako zástupce náčelníka SOC MO, připravil prezentaci, která se týkala úkolů, struktury činností, zabezpečením PVO pod velením NATO a národním velením a v neposlední řadě komunikačními vazbami SOC MO a ujasněním místa a úlohy v míru, krizi a za války. Závěrem lze konstatovat splnění hlavních cílů tohoto zaměstnání, a to získání základního přehledu o struktuře, úkolech a jejich realizaci státními institucemi pod vedením vlády a Parlamentu ČR. Pplk. Ing. Petr RYP, ÚOTS

5

Š TÁ B N Í C V I Č E N Í

Dobré sousedství 2007 Ve dnech 3. až 7. prosince 2007 probíhalo v prostorách Centra simulačních a trenažérových technologií a Univerzity obrany mezinárodní velitelsko-štábní cvičení Dobré sousedství 2007. Cvičení se účastnilo 26 důstojníků z Národní akademie obrany Ozbrojených sil Slovenské republiky v Liptovském Mikuláši, 20 studentů kurzu vyšších důstojníků při Ústavu operačně taktických studií Univerzity obrany a tým pozorovatelů ozbrojených sil Rakouska. Námětem tohoto štábního cvičení bylo pro všechny zúčastněné velmi aktuální téma, které se pro Ozbrojené síly Slovenské republiky a Armádu České republiky stane zanedlouho reálným úkolem, a to je výstavba společného brigádního úkolového uskupení, tzv. EU Battle Group a jeho případné nasazení do oblastí vzdálených i několik tisíc kilometrů. Jedním z nejvýznamnějších úkolů cvičení bylo především plánování a provedení přepravy jednotek na strategickou vzdálenost 5000 km za použití prostředků vzdušné a námořní přepravy. Další velmi závažnou procvičovanou oblastí byla zpravodajská příprava oblasti odpovědnosti brigádního úkolového uskupení. Krátce po pondělním slavnostním zahájení, které provedl prorektor UO plukovník gšt. Ing. Miloslav Vácha, bylo započato úvod-

6

ní sladění jednotlivých skupin cvičného velitelství brigádního úkolového uskupení EU. Následovalo ujasnění jednotných operačních postupů po jednotlivých odbornostech za přímé účasti pedagogických pracovníků Ústavu operačně taktických studií UO. Po seznámení s námětem cvičení bylo přistoupeno ke zpracování základních plánovacích dokumentů a k přípravě příspěvků po jednotlivých oblastech do brífinku velitelů č. 1 a 2. Jak bylo ředitelstvím cvičení předpokládáno, největší intenzita činnosti v první fázi cvičení probíhala v oblasti zpravodajského a logistického zabezpečení. V těchto skupinách byla prováděna intenzivní a konstruktivní společná práce cvičících důstojníků za odborné podpory rozhodčích cvičení. Všichni důstojníci měli v průběhu velitelsko-štábního cvičení možnost využívat prostředků Centra simulačních a trenažérových technologií především při využívání operačně taktického systému velení a řízení vojsk (OTS VŘ). Na průběhu cvičení se významně také podílel pedagogický sbor obou

vysokých škol, pro které se poznatky získané při cvičení stanou zdrojem pro vedení další výuky. Na závěr třetího dne cvičení, po ukončení brífinku č. 2 velitele brigádního úkolového uskupení EU, se uskutečnilo dílčí vyhodnocení dosavadního průběhu cvičení jeho ředitelem plk. gšt. Ing. Jiřím Hanusem, CSc. Ředitel cvičení vyjádřil svou dosavadní spokojenost s průběhem cvičení, dosaženými výsledky při přípravě nasazení cvičného BÚU EU a s intenzitou činnosti všech cvičících. Cvičící během dalších dvou dnů nacvičovali možné varianty sladění jednotek, jejich přepravy a zasazení. Text a foto: mjr. Karel Kout, tiskový a informační důstojník cvičného BÚU EU

JUBILANT

Rektor-velitel UO se setkal s výjimečným člověkem Životopis Lubomíra Dvořáka

Ve středu 21. listopadu 2007 přijal rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Rudolf Urban člena Konfederace politických vězňů ČR plukovníka v.v. Lubomíra Dvořáka, nositele nejvyššího českého státního vyznamenání Řádu bílého lva, u příležitosti jeho významného životního jubilea 80. narozenin. Brigádní generál Rudolf Urban při setkání vyjádřil úctu a obdiv k statečnosti a vysokým mravním hodnotám, které plukovník Lubomír Dvořák po celý svůj dlouhý život prosazoval. Plukovník Dvořák, který byl v rámci politických procesů v 50. letech nespravedlivě odsouzen a dlouhých 14 let vězněn, se v současnosti podílí na práci Konfederace politických vězňů a účastní se různých etických projektů.

Setkání se zúčastnili další členové Vojenské sekce Konfederace politických vězňů plk. v.v. Miroslav Kubík a plk. v.v. Alois Haukvic, kteří se s rektorem UO shodli na nutnosti vojensko-vlastenecké výchovy a předávání zkušeností studentům Univerzity obrany – nastupující mladé generaci vojenských profesionálů Armády ČR. Hosté v srdečném rozhovoru připomenuli udělení čestné stuhy Vojenské sekce Konfederace politických vězňů ČR bojovému praporu Univerzity obrany v červenci letošního roku jako ocenění úspěšné spolupráce Univerzity obrany s konfederací. U příležitosti významného jubilea popřál rektor-velitel Univerzity obrany plukovníku Dvořákovi hodně úspěchů v osobním životě a hodně zdraví a udělil mu pamětní list za jeho přínos k posilování morálního stavu naší země, budování Armády České republiky a za pomoc při výchově mladých vojenských profesionálů AČR. Pplk. Vladimír Šidla, OdVV Foto: npor. Alois Brázda

Lubomír Dvořák (* 1927) se narodil v rodině ředitele obecné školy v Albrechticích v okrese Karviná. V Českém Těšíně začal studovat gymnázium, ale po Mnichovu 1938 a po obsazení Albrechtic a okolí polským vojskem musela rodina za dramatických okolností opustit domov a uprchnout před pomstou polských nacionalistů. Ti nemohli jeho otci zapomenout, že získával děti do české školy. Ve studiu pokračoval na gymnáziu v Prostějově, protože se rodina přestěhovala do nedaleké obce Hrubčice. Po několika měsících následovalo stěhování do Brna, kde získal jeho otec místo učitele v Černých Polích. Okupaci dne 15. března 1939 zažil v Brně. Poprvé se setkal s německými vojáky, když obsadili školu, kde jeho otec učil. Těžkou ztrátu pro něj znamenala smrt matky v roce 1940. V roce 1944 se zapojil do akcí proti Němcům formou rozmnožování a rozšiřování letáků. Bezprostředně po skončení války se dobrovolně zapojil do strážní služby při ostraze objektů a německých zajatců. Poté nastoupil na studium pedagogické fakulty do Olomouce. V roce 1947 složil přijímací zkoušky na Vojenskou akademii v Hranicích. Po únoru 1948 byl svědkem vylučování posluchačů akademie pro jejich politické názory a původ. Sám měl spory s akademiky-komunisty, kteří měli za úkol sledovat názory a postoje svých kamarádů. Po ukončení akademie byl zařazen k pěšímu pluku v Benešově. Pluk byl přemístěn do výcvikového prostoru Boletice. V té době pomáhal v přechodu státní hranice několika osobám, které byly ohroženy perzekucemi. Převedl přes hranice i dva důstojníky, kteří za války bojovali na Západě. Po únoru 1948 nesouhlasil s perzekucemi a čistkami v armádě. Negativně na něj působilo i násilné združstevňování, které postihlo jeho vzdálenější rodinu a také případ Babice, který se udál nedaleko jeho působiště. Na začátku 50. let se podílel na vytváření protistátní skupiny v armádě. Několikrát byl různými lidmi upozorněn, že je sledován Státní bezpečnosti. Začátkem května 1954 byl zatčen a koncem roku byl odsouzen spolu se skupinou spolupracovníků k doživotí za trestné činy velezrady a vyzvědačství. Trest si odpykával v Jáchymově a později na Bytízu u Příbrami. Zde se neúspěšně pokusil o útěk. V roce 1965 byla zamítnuta jeho žádost o podmínečné propuštění. Z vězení byl propuštěn až na amnestii prezidenta republiky dne 9. 5. 1968. Lubomír Dvořák byl po roce 1989 plně rehabilitován a nezákonný rozsudek byl v plném rozsahu v roce 1990 zrušen. O rok později byl mimořádně povýšen do hodnosti plukovníka. Dne 28. října 1995 byl prezidentem republiky Václavem Havlem vyznamenán Řádem bílého lva, vojenské skupiny III. třídy

7

A K T UÁ L N Ě

Studenti neplesejte předčasně Většina studentů, kteří jsou spíše technicky zaměřeni a zrovna nemilují studium cizích jazyků, asi po přečtení nového Rozkazu MO o zásadách tvorby systemizovaných míst (RMO č. 20/2007 Věstníku MO) zaplesali. Vždyť podle čl. 13 se jazykový kvalifikační požadavek SLP 3333 stanovuje na systemizovaná místa vojáků z povolání se stanovenou vojenskou hodností v hodnostním sboru generálů, na systemizovaná místa vojáků z povolání určená pro činnosti ve strukturách NATO a na systemizovaná místa vojáků z povolání u vojenských jednotek vyčleněných pro zasaditelné síly NATO se stanovenou vojenskou hodností v hodnostním sboru nižších a vyšších důstojníků. Ve srovnání s tím se mohou cíle jazykové přípravy na Univerzitě obrany, jak je definuje čl. 6 RMO č. 1/2007 Věstníku MO „Jazykové vzdělávání zaměstnanců v resortu Ministerstva obrany“, zdát nadnesené. Někteří studenti mají jasno: Je třeba změnit cíl jazykového vzdělávání ve vojenských školách. Mnohé napadlo, že přece není důvod věnovat studiu angličtiny tolik času a úsilí a podstupovat náročné jazykové zkoušky, když tak vysoké jazykové požadavky se stanovují jen u vybraných systemizovaných míst. Dokonce se objevil názor, že obě normy jsou v rozporu, a proto podle obecné zásady právní „lex posterior derogat priori“ je třeba použít normu novější, tedy RMO č. 20/2007 Věstníku MO. Nicméně, plesání studentů je, podle mého názoru, předčasné. Úroveň jazykového vzdělání absolventů vojenských škol požadovaná RMO č. 1/2007 Věstníku MO vychází z cíle výstavby sil G 0356 Jazyková způsobilost zasaditelných sil, který přijala Česká republika jako svůj závazek vůči Severoatlantické alianci. Schématicky, a poněkud zjednodušeně je možné G 0356 znázornit takto:

Dále je nutné si uvědomit, že voják z povolání podle § 6 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, vykonává službu podle potřeb ozbrojených sil na území státu i v zahraničí, a to v ozbrojených silách České republiky a na ministerstvu, rozuměj ministerstvu obrany. A protože úkolem Univerzity obrany je podle § 94 odst. 1 zákona o vysokých školách vzdělávat odborníky zejména pro ozbrojené síly, musí být schopna připravit vojáky z povolání k výkonu služby na různých systemizovaných místech v maximální možné kvalitě, včetně dostatečného jazykového vybavení. Závěrem lze tedy shrnout, že mezi úpravou cílů jazykového vzdělávání ve vojenských školách podle čl. 6 RMO č. 1/2007 Věstníku MO a příslušnými ustanoveními o jazykových kvalifikačních požadavcích, které pro systemizovaná místa stanovuje RMO č. 20/2007 Věstníku MO, žádné rozpory nejsou. RMO č. 1/2007 Věstníku MO vychází z cíle G 0356, a proto jako cíl jazykového vzdělávání na UO upravuje takovou úroveň, která odpovídá požadavkům, které mohou být kladeny na vojáky z povolání v průběhu celé jejich vojenské kariéry. RMO č. 20/2007 Věstníku MO pak stanoví požadavky na konkrétní skupiny systemizovaných míst. Takže studenti Univerzity obrany, nežehrejte a cizím jazykům se pilně věnujte, neboť laicky řečeno, nevíte, kdy a kde je budete potřebovat. JUDr. Irena Volfová, Sekce personální MO

Jazykové požadavky podle G 0356 na systemizovaná místa u jednotek vyčleňovaných pro zasaditelné síly NATO

personál, u něhož se plánuje plnění úkolů v mnohonárodnostních velitelstvích  důstojníci SLP 3333  nižší hodnosti (podle terminologie RMO č. 20/200 – praporčíci) SLP 3232

8

všechen personál zasaditelných sil  důstojníci SLP 3333  nižší hodnosti s častými kontakty s personálem jiných států (podle terminologie RMO č. 20/2007 – praporčíci) SLP 3232  personál zabezpečující komunikaci na operačně taktické úrovni (podle terminologie RMO č. 20/2007 – rotmistři) SLP 2221

Na šest podruhé Přesně před rokem jste si mohli přečíst v našem časopise výzvu k zapojení do projektu „NÁrodní dotazníkové ŠEtření STudentů“, stručně vtipně označeném na 6, organizovaném Akademickým centrem studentských aktivit (ACSA). Vzpomínáte? Tenkrát jsme vám nabídli účast na dotazníkovém šetření prostřednictvím našich webových stránek, kde jsme na základě požadavku organizátorů umístili příslušný odkaz. Nebylo to bez odezvy. Do šetření se zapojilo 207 studentů naší školy. Jak to vím? Inu, ACSA splnila svůj slib a na zmíněném internetovém odkaze zveřejnila výsledky. Dokonce jeden výtisk výsledků s poděkováním za zapojení dostal rektor-velitel UO. Poděkování patří však vám, studentům, protože bez vaší aktivní účasti v šetření by se tak nestalo. Mohu vám za to nabídnout nahlédnout do výsledků a podívat se, zda se váš názor kryje s tím většinovým. Webová stránka je stále k dispozici. Náčelník studijního oddělení UO pplk. RNDr. Antonín Müller, CSc.

Setkání k 5. výročí Summitu NATO U příležitosti 5. výročí Summitu NATO, který se konal v listopadu 2002 v Praze, zorganizovala Katedra letectva Fakulty vojenských technologií UO ve spolupráci s oddělením vnějších vztahů UO Diskusní podvečer s přímými účastníky z řad Vzdušných sil AČR. Za velení Vzdušných sil AČR v roce 2002 připomněl náročnou organizaci ochrany vzdušného prostoru České republiky generál v záloze Ing. Čuma. Koordinaci řízení letového provozu pak připomněli plukovník gšt. Ing. Otta a podplukovník Ing. Dobiáš. O organizaci a spolupráci při samotném leteckém zabezpečení na letecké základně Čáslav diskutoval tehdejší velitel 41. letky podplukovník Ing. Borůvka. Filmový režisér Zbyněk Podskalský prezentoval své filmové záběry o spolupráci letecké základny Čáslav a letky USAF, která zabezpečovala vzdušný prostor při Summitu 2002 společně s příslušníky Vzdušných sil AČR. Večer byl ukončen filmovým dokumentem Zbyňka Podskalského, který připomněl legendu československého armádního letectva generála Františka Peřinu. Milovníci armádního letectva se tak mohli opět dozvědět o současné novodobé historii vzdušných sil a v diskusi slyšet i odpovědi na otázky týkající se současného života Vzdušných sil AČR. Plk. gšt. Miloslav Bauer, K-205

ANGLIČTINA PRO LISTY UO Roof above head

Proverbs

Fill the gaps with an appropriate word from the choice:

Complete the following sentences with offered words: leap, indeed, still, milk, tricks, swallow, sleeping, broth

mansion mud hut igloo

church synagogue terraced house

mosque semi-detached house skyscraper

cottage

1) You can´t teach an old dog new ………… ……….………………………………………

1. I always feel quite claustrophobic in New York with all those …………………..s around. 2. That building over there with the round dome and the crescent on top is the local …………. 3. A ……………………is one of a line of houses that are joined to each other. 4. Auntie Nell use to live in a lovely little …………………… with low ceilings and doorways until she married a very tall man. 5. I can’t understand why ………………..s never melt when fires are lit inside them. 6. We thought it would be rather nice living next to the village ………………….. until we discovered that the bells chime every hour - day and night. 7. Did you hear about the Senegalese woman in London who got so fed up with her husband that she built herself a ………………….. in the garden and moved into it? 8. One day I’m going to have enough money to buy myself a great big ………………….. in the country surrounded by plenty of land. 9. The old Jewish ………………….. has just been reopened. 10. Living in a ………………………… is all right if you get on with the family next door, though obviously a detached house would be better.

2) ………………….…… waters run deep.

Solution: 1) skyscraper, 2) mosque, 3) terraced house, 4) cottage, 5) igloo, 6) church, 7) mud hut, 8) mansion, 9) synagogue, 10) semi-detached house

Can you match them with Czech equivalents?

Changing money Look at the following terms and try to fill them in the dialogue: Commission charge – extra money charged for changing your currency Currency – cash, usually in the form for each particular country (pounds in Britain, dollars in the US, etc.) Current rate – the price of money on that day Denominations – units of money (50 pounds, 10 pounds, one pound) although you can often hear “amounts” in spoken English Notes – (BrE) also called bills (AmE) – paper money (a 50 dollar bill, a ten dollar bill)

3) One ………………………. does not make a summer. 4) Too many cooks spoil the ……………….. 5) Look before you …………………………. 6) It´s no use crying over spilt …………….. ………………………………………………. 7) Let ……………………………… dogs lie. 8) A friend in need is a friend …………… ……………………………………………….

a) Jedna vlaštovka jaro nedělá. b) Mnoho psů - zajícova smrt. c) Tichá voda břehy mele. d) Dvakrát měř, jednou řež. e) V nouzi poznáš přítele. f) Nedráždi hada bosou nohou. g) Starého psa novým kouskům nenaučíš. h) Pozdě bycha honit. Solution: 1) tricks - g), 2) still – c), 3) swallow – a), 4) broth – b), 5) leap – d), 6) milk – h), 7) sleeping – f), 8) indeed – e). Připravila skupina AJ, CJP

At the exchange office Customer: Good morning, I would like to change some money please. Bank clerk: What 1) ………….. do you want to change? C: I have just arrived in the UK, so I would like to buy some pounds with Euros. B: How much do you want to change? C: Can I have 100 Euros’ worth of sterling? B: I will just check the 2) …………… of exchange. The 3) ……………… for the transaction is one pre cent – do you want that charge included – or to pay it separately? C: I would prefer commission include. B: So this is the amount of pounds you can buy right now, less the cost of the transaction. If you want to proceed, please just sign here. C: Thank you – and please can you give me the money in small 4) ……………..? B: Certainly, this is your amount in small currency 5)…………… and some loose change. Have a good holiday. Solution: 1) currency, 2) current rate, 3) commission charge, 4) denominations, 5) notes

9

KONFERENCE

Velení a řízení v prostředí NEC – IV Ve dnech 29. a 30. listopadu 2007 se v Praze na Novoměstské radnici konala 4. mezinárodní konference „Velení a řízení v prostředí NEC – IV“ (Network Enabled Capability). Pořadatelem konference byl Ústav strategických studií Univerzity obrany v součinnosti se Sekcí komunikačních a informačních systémů MO, Sekcí rozvoje druhů sil – operační sekcí MO a agenturou CAROLINA. Konference se konala pod záštitou náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Ing. Vlastimila Picka a místopředsedy výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Antonína Sedi. Cíle konference byly stanoveny v návaznosti na obsah jednání a závěry konferencí organizovaných Ústavem strategických studií (ÚSS) „Problémy velení a řízení profesionální armády – I“ konané ve dnech 10. a 11. 6. 2004, „Velení a řízení v prostředí NEC – II“ konané dne 6. 10. 2005 a „Velení a řízení v prostředí NEC – III“ konané dne 20. 6. 2006. Šlo v prvé řadě o objasnění stavu realizace Strategie budování NEC v ozbrojených silách ČR, s důrazem na naplňování operačních požadavků AČR do roku 2014 (2018) v souvislosti s rozpracováním úkolů 2. kroku Reformy ozbrojených sil ČR a dosahování operačních schopností po roce 2014 (2018) v nové vyšší kvalitě. Dále o nastínění vlivu NEC na velení a řízení při dosažení převahy v rozhodování, o požadavky na přípravu vojenských profesionálů a požadavky na výzkum pro podporu NEC v předpokládaném budoucím operačním prostředí. Rovněž bylo poukázáno na potřebu přerůstání dimenze budování NEC při naplňování ambicí ČR v mezinárodním měřítku (NATO, EU) a v národním měřítku do oblasti krizového řízení. V neposlední řadě byly deklarovány požadavky na výměnu informací o současném stavu a připravovaných projektech informační podpory ve prospěch operačního použití sil, řídících a zabezpečovacích činností rozvoje resortu obrany. Jednou z důležitých oblastí efektivního plnění úkolů současné AČR je vzájemná interoperabilita informačních systémů, schop-

10

nost spolupracovat, předávat si a sdílet data a informace. Cestou ke zkvalitnění je strategie NEC, která je chápána jako souhrn systémových a technologických pravidel a opatření, s cílem zajistit dostupnost informací na správném místě, včas a v požadované kvalitě. To znamená realizovat plně, plošně a komplexně informační podporu procesů velení a řízení. Tato strategie byla schválena vládou ČR 22. října 2007. Program konference byl rozdělen do pěti tématických okruhů. Po zahajovacím vystoupení náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Ing. Vlastimila Picka, následovalo vystoupení plk. gšt. Ing. Jana Kaše, ředitele Sekce komunikačních a informačních systémů MO (SKIS MO) – náčelníka spojovacího vojska AČR. Podle plukovníka Kaše základ pro budování NEC v podmínkách AČR vytvoří současný operačně taktický systém velení a řízení pozemních sil. Postupně budou k němu integrovány senzory, zbraňové systémy druhů vojsk a doplňovány nástroje pro podporu práce s informacemi, jako je automatizovaný sběr, zpracování a využití grafických informací z bojiště, prvky umělé inteligence a další. V prvém tématickém okruhu zabývajícím se vojensko-politickým významem NEC vystoupil Ing. Vladimír Šilhan, CSc. MSc. ze Sekce obranné politiky a strategie MO s Významem rozvoje NEC v kontextu transformace NATO a CDE a s možnostmi experimentování s vybranými schopnostmi NEC. Ve druhém tématickém okruhu rozebíra-

jícím realizaci strategie NEC v AČR patřili mezi stěžejní vystupující velitel Společných sil generálmajor Ing. Jiří Halaška, Ph.D. s tématem Velení a řízení v prostředí NEC z pohledu vojenského uživatele „Force Providera“. Dále to bylo vystoupení plk. Ing. Radovana Hájka ze SKIS MO k tématu Strategie budování NEC v ozbrojených silách ČR spolu s plk. Ing. Danielem Bambuškem rovněž ze SKIS MO, který pojednával o Vybudování integrovaného prostředí NEC. Prorektor Univerzity obrany plk. prof. Ing. Bohuslav Přikryl, PhD. se zaměřil na Přístupy k implementaci problematiky NEC do podmínek a prostředí UO. Plk. Ing. Vladislav Mrázek, CSc. ze Sekce rozvoje druhů sil – operační sekce MO (SRDS-OS MO) rozebral Využití NEC v procesech velení a řízení a prognózu požadavků na další rozvoj operační domény. Zahraniční host generálmajor Koen Gijsbers z nizozemské armády, Assistant Chief of Staff (ACOS) C4I Allied Command Transformation (ACT) – Norfolk, podrobně a zajímavě popsal Command, Control, Communication, Computers and Intelligence Division. Ve třetím tématickém okruhu zaměřeném na výměnu zkušeností o současném stavu a potřebách rozvoje NEC a informační podpory ve prospěch operačního použití sil a řídících a zabezpečovacích činností (rozvoje) resortu obrany (z uplatnění NEC při zasazení) vystoupil na úvod s kritickým zhodnocením prof. Ing. Ladislav Buřita, CSc. z UO na téma NEC a informatizace resortu obrany – plány, možnosti a skutečnost. Doc. Ing. František Dohnal, CSc., poradce prvního náměstka ministryně obrany, ukázal na problematiku NEC MO ČR jako byznys oblast a ukázal na Projekt PRIS MO. Další ze zahraničních hostů doc. Ing. Ján Jakubek, CSc. z Akadémie ozbrojených síl gen. M. R. Štefánika z Liptovského Mikuláše se zamýšlel nad NATO NEC C2 Maturity Model. Doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně poukázal na NEC jako důsledek rozvoje informačních technologií. Mjr. Ing. Jaroslav Kozubek z UO pohovořil velmi

KONFERENCE systémů Univerzity obrany a její participaci při přípravě lidského faktoru pro NEC. Mgr. Ing. Vratislav Pokorný spolu s PhDr. PaedDr. Evou Pindešovou z UO připravili poutavou prezentaci Vybrané náměty k realizaci principů NEC jako teorie a praxe války v informačním věku v procesech přípravy lidí a lidských systémů. Ing. Jiří Novotný z INVEA-TECH, a. s. popsal Monitorování a bezpečnost síťového provozu v NEC. Konference se zúčastnilo první den 223 osob a druhý den 181 osob. Ze zahraničí se zúčastnilo 16 osob, a to z Francie, Nizozemí, Polska, Slovenska, Švédska, Švýcarska a USA. Celkem bylo předneseno 40 vystoupení, z toho 7 ze zahraničí. V průběhu konference bylo konstatováno, že NEC Plukovník gšt. Ing. Jan Kaše, ředitel SKIS MO není cíl, ale nástroj (prostředek) jak docílit předem definovaného zajímavě o Budování schopností NEC v podstavu, například podporu při dosahování bumínkách U.S. Army „Stryker Brigade Comdoucích operačních schopností. Je to určitý bat Team“. Ing. Juraj Hrabovský z VOP-026 systém, který je nabízen k využívání pro doŠternberk, s. p., divize VTÚO Brno rozebral sahování požadovaného efektu v operacích podrobně Strukturu informačního systému (EBAO). Záleží pak na jednotlivých uživateuvnitř průzkumně rušících systémů a doc. lích, jak využijí daných možností pro plnění Ing. Ladislav Nesrsta, CSc. z firmy DELINFO úkolů s co nejmenšími zdroji k dosažení co s.r.o. pohovořil o Využití OTS VŘ Pozemních nejlepšího výsledku (efektu). sil při řešení krizových situací. Uspořádání konference se setkalo s příVe čtvrtém tématickém okruhu k tématu znivou odezvou, jak ze strany zahraničních Meziresortní (mezinárodní) spolupráce a účastníků, tak našich čelních armádních rozvoj NEC pro potřeby krizového řízení představitelů a zástupců spolupracujících vystoupil s propracovanou prezentací plk. civilních organizací. Přítomnost NMO Ing. Ing. Luděk Štolba z Ministerstva vnitra – GeFrantiška Padělka, NGŠ genpor. Ing. Vlasnerálního ředitelství Hasičského záchrannétimila Picka, velitele Společných sil genmjr. ho sboru ČR k Informačnímu systému pro Ing. Jiřího Halašky, Ph.D., ředitele SKIS plk. podporu krizového řízení. Ing. Lukáš Pilný gšt. Ing. Jiřího Kaše, prorektora UO plk. prof. z Institutu ochrany obyvatelstva Bohdaneč Ing. Bohuslava Přikryla, Ph.D. a dalších arvěcně rozebral Geodatovou bázi krizového mádních funkcionářů a jejich kvalifikovaná řízení. Další zahraniční host Lee Holloway vystoupení vytvořila pro jednání patřičnou z firmy RUAG Electronics C4ISTAR Services se zabýval Implementation of NEC strategy a Eva Senderovitz z firmy Saab Systéme Ltd. hovořila o How can legacy systems be transformed into a NEC environment? Dále vystoupil Dr. Ing. Pavel Kotyk z Rohde a Schwarz s tématem SDR jako perspektivní prostředek pro NEC. V pátém tématickém okruhu projednávajícím vědu, výzkum a vzdělávání v oblasti NEC na úvod vystoupil Ing. Jan Haleňák ze Sekce vyzbrojování MO k Perspektivám obranného výzkumu a vývoje. RNDr. František Herodek z Vojenské akademie Vyškov přínosně probral Přípravu příslušníků AČR pro práci v prostředí NEC. Další zahraniční host Dr. Patric Vye z poradenského týmu CUBIC rozebral NEC Lessons Learned. Dr. Drahomír Hausner z Centra simulačních a trenažérových technologií Brno velmi poutavě pohovořil o Výcviku ve velení a řízení v prostředí NEC s podporou STT. Pplk. doc. Ing. Vlastimil Malý, CSc. z UO se věnoval Katedře komunikačních a informačních

úroveň, jakou si otázky související se zaváděním NEC do AČR vyžadují. Přítomnost zahraničních hostů a jejich aktivní vystoupení, především generálmajora Koen Gijsberse z pracoviště ACT v Norfolku, přinesla zkušenosti z NATO. Jak vyplynulo z jednotlivých příspěvků účastníků konference, výstavba prostředí NEC se dnes stává objektivní potřebou a jedním z pilířů udržení a zvyšování operační efektivnosti ozbrojených sil ČR, která nebude založena jen na modernizaci vojenské techniky, ale zejména na inteligentním a efektivním využití informací ve velení a řízení vojskům vytvářejícím předpoklady pro získání informační převahy. V jednání konference byly rovněž naznačeny potřeby a možnosti meziresortní spolupráce. V této oblasti čeká MO ještě hodně práce a vyjednávání. V závěru bylo konstatováno, že budování prostředí NEC významnou měrou přispěje k naplnění vojensko-politických ambicí ozbrojených sil ČR, tedy dosažení požadovaných operačních schopností AČR a možností její efektivní účasti v plném spektru aliančních a koaličních operací. Dvoudenní jednání konference bylo kladně hodnoceno zejména jako krok od teorie k praxi, a to jak v oblasti vzdělávání a přípravy na vojenských cvičení, přes vazby (struktury) a procesy, až po nově zaváděné prostředky včetně simulátorů a trenažérů. Odborné jednání i doprovodný kulturní program – vystoupení Ženského pěveckého sboru Iuventus paedagogica a následná produkce Vojenského uměleckého souboru Ondráš – na závěr prvého dne jednání v historických prostorách pražské Novoměstské radnice byly vysoce kladně oceněny všemi zúčastněnými. Svého úkolu se velmi dobře zhostila zabezpečující agentura CAROLINA poskytující veškeré logistické i technické zázemí. Čtvrtá mezinárodní konference „Velení a řízení v prostředí NEC – IV“ stanovené cíle naplnila. Antonín Krásný, ÚSS Foto: Pavel Pazdera

11

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOST

Spojení teorie a praxe Joint Multinational Readiness Center (JMRC) – Hardstands Albertshof je americkou základnou na území Německa. Základnu, která slouží pro přípravu zejména amerických jednotek před jejich vysláním do zahraničních misí, jsme měli možnost navštívit v sestavě skupiny příslušníků AČR, jež se minulý měsíc účastnila odborné přípravy v německém Hohenfelsu. JMRC disponuje výcvikovým prostorem cca 10 x 20 km, ve kterém jsou vybudovány dvě „předsunuté operační základny“ (Forward Operations Bases – FOBs) sloužící pro dislokaci cvičících vojsk. Pro přípravu vojsk jsou zde využívány moderní technické prostředky výuky a výcviku. Součástí JMRC je středisko MILES (vyšší kategorie než jakými je vybaveno CSTT – středisko Vyškov). Všichni účastníci cvičení se po celou jeho dobu (od několika dnů až po několik týdnů) pohybují na zá-

12

kladně s těmito prostředky 24 hodin denně. Prostředky MILES jsou vystrojeni vojáci i veškerá technika (po příjezdu týmu z AČR byla prostředky MILES vystrojena všechna dopravní technika – 8 UAZ-469, 4 LR, 2 T815), ve výcvikovém prostoru i civilní osoby, které jsou nasmlouvány pro imitaci činností spřátelených i znepřátelených sil. Velká pozornost se ve výcviku věnuje zastavěným prostorům – Military Operations in Urban Terrain (MOUT). Ve výcvikovém prostoru jsou tři relativně velké osady, ve kterých je imitován reálný život. Osady v době výcviku reálně obývá až několik desítek osob, většinou nasmlouvaných civilistů různých národností (včetně Rusů, Kurdů, Turků…) se vším, co k reálnému životu patří (osobní vozidla, BUS hromadné dopravy, imitované obchody a tržnice, dětská hřiště, mešity…). Těmito osadami projíždí velmi četné patroly cvičících vojsk a reagují na okamžitou situaci. Součástí všech osad jsou i „neobývané domy“, které jsou prostorem pro intenzivní výcvik vojsk v přístupu k domu, vniknutí do něj a pohybu v něm. Velmi významné místo v přípravě na plnění úkolů v mírových misích sehrává výcvik v

Civil Military Operations, v podmínkách AČR činnosti sil a prostředků CIMIC. V obydlených osadách i mimo ně (např. na VCP – Vehicle Check Point) jsou rozehrávány „incidenty“ s civilními osobami – od pokojného pohybu těchto osob, přes pouliční prodejce až po násilnější demonstrace. Působí až legračně, když například žena v národním oděvu jde osadou a má na tomto oděvu umístěno vestové řemení MILES (aby mohlo být vyhodnoceno, že i například civilní osoby neúčastnící se incidentu byly postřelovány či „zabity“). Obrovskou pozornost věnují Američané výcviku v prostorech minového nebezpečí – Improvised Explosive Device (IED). Každá patrola při výjezdu ze základny (předsunuté základny) řeší tuto činnost. Aby měli vojáci neustále na paměti nejčerstvější poznatky, neustále se aktualizují informace o IED v destinacích, ve kterých působí americká i jiné armády a tyto informace se vojákům ihned předávají. Působení na vojáky v oblasti IED jde až tak daleko, že například na FOB WEST jsou trvale vystaveny některé IED-prostředky teroristů v prostoru jídelny velkého stanu. Neodmyslitelnou součástí přípravy vojáků do misí je pravidelné, velmi četné a detailní hodnocení epizod a celého výcviku – After Action Review (AAR). AAR se provádí po fázích výcviku a v jeho závěru. Obvykle provádí velitel cvičících vojsk AAR po 24 hodinách výcviku a na jeho závěr. Například v průběhu našeho pobytu v JMRC bylo celkové AAR organizováno 14. 11. (celý den). V tento den se nekonal výcvik, všichni příslušníci jednoho z připravovaných kontingentů se zúčastnili hodnocení. AAR napomáhají technické prostředky výcviku. Po obvodu výcvikového prostoru je řada satelitních přijímačů, kamer (včetně termovizí), téměř celý výcvikový prostor je pokryt signálem, který zabezpečuje trvalý záznam činnosti cvičících vojsk. Všechny aktivity, činnosti, postupy, zkušenosti, informace a poznatky, které lze předat ostatním, musí být předány na místa, kde jich lze využít, stále musí být aktualizovány. Neustále je uplatňován princip Lessons Learned. Centre for Army Lessons Learned – strukturální prvek základny je samostatnou součástí JMRC.

COMMANDOS Chata Univerzity obrany na Brněnské přehradě se stala dějištěm v pořadí již třetího výběrového víkendu skupiny Commandos

Pot šetří krev! Je pátek 9. listopadu a nad poloprázdnou Brněnskou přehradou se nese mnohohlasé zvolání „Pot šetří krev!“. Toto a jemu podobná hesla spolu s litry potu jistě utkvějí v paměti všem patnácti studentům Univerzity obrany, kteří se zúčastnili výběrového víkendu skupiny Commandos. Krátce po příjezdu si je vzali do parády instruktoři z řad bývalých i současných „komandosáků“. Série kliků a sed-lehů jako by neměly konce a také ostatní cvičení dávala odhodlaným adeptům pořádně zabrat. Aby těla vydržela a mysl nezůstala nečinná, cvičení fyzická střídaly psychotesty a eseje na různá témata. Sobotní ráno přivítalo již jen jedenáct studentů. Vysoká fyzická zátěž, nepřízeň počasí a nedostatek spánku, to vše si vyžádalo své oběti. I druhý den proběhl ve znamení zkoušení hranic a pevné vůle. Úspěšné absolvování víkendu nespočívá totiž ve splnění limitů. Nikdo po adeptech nechtěl, aby zaběhli 3 km pod 12 minut a udělali 15 shybů, museli však ukázat motivaci pro vstup a práci v týmu Commandos. Každý prostě musel dát do výkonů maximum, s méně než tím by se podle nás v armádě a samozřejmě i v Commandos neměl nikdo spokojit. Pro lepší ilustraci zde ocituji pár úryvků z prací adeptů: „… už si ani nepamatuji veškerou naši činnost, množství kliků, sklapovaček, ale vím, že to byla dobrá posilovna…“ „…orientoval jsem se jen podle hladu, jídla a tmy…“ „…ostré a nekonečně vytrvalé tempo instruktora mě změnilo v nohy necítícího a na nic nemyslícího hadrového panáčka…“ „…když jsme si v pátek na rozjezd dali 2x šedesát kliků, uvědomil jsem si, že to bude peklo…“ „…nejvíce mi dělalo problémy zvyknout si na píšťalku, …, nemohl jsem usnout, protože jsem očekával její pronikavý hvizd…“ O náročnosti víkendu svědčí i fakt, že ho úspěšně dokončilo pouze osm borců. Ty mezi námi ještě jednou vítám a s těmi, kterým se víkend nevydařil, se rádi setkáme na dalším „výběráku“, který je předběžně plánován na měsíc květen příštího roku. Prap. Roman ROSTÁS, vedoucí instruktor Commandos

Všechno v procesu přípravy amerických (i dalších účastnících se) vojáků směřuje k dosažení maximální profesionality. Profesionalitu na JMRC chápou nejen jako odbornou připravenost vojáka, ale opravdu v celé šíři tohoto pojmu. Svědčí o tom i prezentace, které jsme se zúčastnili na Combat Maneuver Training Centre (CMTC). Ve všech jídelnách na základně jsou vyvěšeny názorniny – plakáty s fotografiemi vystihujícími jednotlivé složky profesionálního vojáka, od loajality až po jeho odborné kvality. Tři skupiny příslušníků AČR, které se v období 8. až 20. 11. 2007 zúčastnily přípravy v Hohenfelsu (částečně zaměřené na vyslání do misí jejich konkrétních kontingentů), poznaly podmínky, v nichž se připravují zejména američtí vojáci k plnění svých mírových misí a získaly některé poznatky a zkušenosti Američanů využitelné pro finální části jejich příprav a vlastní plnění úkolů v misích. Pplk. Zdeněk FLASAR, K-110

13

Historie Highlanders

U příslušníků malého Švejkova národa je tradičně vztah k armádě poněkud zvláštní. Kromě vzdálenější historie na tom má jistě i podíl doba nedává, kdy v „idylce studené války“ byl na vojně výcvik zaměřen především na ukázky pro spojené velení. Strážní služba se pak držela hlavně proto, aby včas hlásila podezřelý pohyb kontrolních orgánů. Trvalá bojová pohotovost byla vynucena neustálým nebezpečím, že „někdo“ neočekávaně přijde. Krvavé konflikty se naštěstí odehrávaly jen na obrazovkách televizorů. Text a foto: Vladimír Horák

14

POSTŘEHY ODJINUD

Jiné to však bylo a je u našich tehdejších velkých spojenců. Pohled na mladé muže na invalidních vozících v polních uniformách žebrající v ulicích ruských měst a dále prostřílené, krví zbrocené stranické a komsomolské průkazy „afghánských“ hrdinů SSSR v moskevském muzeu ozbrojených sil mě názorně přesvědčil, že v této zemi o hru na vojáky ani zdaleka nešlo a nejde. Když ale našinec navštíví bývalé koloniální impérium za La Manche je překvapen jak mnoho mají tyto přežívající mocnosti společného. Podobná je imperiální úloha ozbrojených sil schopných snadno ubránit jak Falklandské, tak Kurilské ostrovy. Shodně významné je i jejich společenské postavení projevující se nejen množstvím vojenských muzeí, kde je jako vzácný exponát vystaven Montgomeryho baret analogicky jako Žukovova cigártaška, ale i skutečností, že následníci britského trůnu tradičně absolvují školu vojenského námořnictva v Greenwich. Při návštěvě této koleje ani nepřekvapují pytle s pískem kryjící vchod se silnou ostrahou a osobní prohlídka každého návštěvníka jako bezpečnostní opatření proti teroristům.

Trocha historie Muzeí věnovaných ozbrojeným silám je ale ve spojeném království mnohem víc. Jsou názornější, oživené figurínami a výjevy z minulosti britského vojenského života. Disciplína byla tvrdá. Jde až mráz po zádech z toho, kolik ran důtkami dostal voják za krádež brambor na poli, kterými chtěl nakrmit své věčně hladové děti. Seznámíte se i s pravidly platnými před dvěma stoletími pro rodiny vojáků sídlící v posádce. Denní režim zahrnoval budíček, skládání lůžek i večerku a týkal se všech, včetně manželek a dětí. I jejich život byl tvrdý. Vdova po padlém příslušníkovi měla dva dny na smutek a třetího dne musela buď kasárna opustit, anebo si najít v posádce někoho, kdo by byl ochoten se s ní okamžitě oženit. Když ona žena slehla, měla od velitele v den porodu povoleno vézt se při přesunu na voze.

Muzeum pluku Highlanders Svoje expozice mají i některé významnější jednotky. Zajímavé je muzeum slavného skotského pluku Highlanders. Sídlí ve staré, ale dokonale udržované pevnosti Fort Highlanders Jejího Veličenstva v červených kabátcích a tradičních tartanech s dudami a bubny jsou hrdí na svá válečná tažení do Indie, Palestiny, Egypta, Súdánu, Jižní Afriky a Číny.

Postavení ozbrojených sil

George, která je asi ze stejné doby jako náš Josefov a nachází se až v severní části Skotska poblíž města Inverness. V minulosti pluku se nejprve taktně přejde účast předchůdců skotských Highlanders v protianglickém povstání, které skončilo porážkou rebelů roku 1746 u nedalekého Cullodenu. Byla to závěrečná epizoda z dlouhých dějin jejich bojů za svobodu, jak už to bývá u malých národů, žijících v sousedství těch velkých a rozpínavých. Potom jsou již od roku 1778 jako věrní Highlanders Jejího Veličenstva v červených kabátcích a tradičních tartanech s dudami a bubny hrdí na svá válečná tažení do Indie, Palestiny, Egypta, Súdánu, Jižní Afriky, Číny. V expozici jsou vystaveny i zbraně protivníků: africká kopí, luky a šípy, indické křivé šavle i dlouhé arabské pušky. Na druhé straně je vidět polní děla a kulomety. Fotografie obětí, vyvolávající u normálních smrtelníků asi nejspíš stud. Historie pluku v sukních pokračuje důstojnější, ale pro Highlanders určitě mnohem krvavější účastí na válčištích obou světových válek. Stěny místností jsou posety spoustou řádů a vyznamenání. Ve vitrínách leží i osobní věci významnějších velitelů jako jsou uniformy a výstroj, ale i brýle, břitva a štětka na holení. Jinde, vedle sportovních trofejí, na návštěvníka jiskřivě skleněnými očky zírají vypreparované hlavy kozlů. Jejich dlouhé zatočené rohy byly opatřeny stříbrnými špičkami, jak to vyžadovalo jejich důležité poslání – sloužili jako plukovní maskoti. Závěr expozice připomíná službu v dobách studené války na Dálném a Středním východě, ve Střední Americe a v Německu. Nechybí samozřejmě ani účast jednotky v konfliktu s Argentinou o Falklandy nebo ve válce v zálivu a v Bosně.

Historické metamorfózy Analogii lze u velmocí také spatřit při návštěvě reprezentativních zbrojnic v Kremlu a na královském hradu Winsdoru. Je zde vystavena historická zbroj panovníků vedle darů od vazalských států a drahocenností ukořistěných za častých válek. Označení exponátů jako například: „Zlatá tygří hlava – podstavec trůnu sultána Tipu – součást trofejí získaných ve Východním Timoru roku 1799 britskými jednotkami pod velením generálmajora George Harrise,“ ve mně vzbuzovalo smíšené pocity. Asi proto, že patřím k národu, který patřil při podobných příležitostech většinou mezi oběti. Jak se vlastně rozlišuje mezi pojmem kořist a krádež? Zdá se, že dobové zvyklosti a časový odstup od historické události zjemňuje její označení. Národy se nejprve stěhovaly. Husité konali spanilé jízdy. Švédové u nás za třicetileté války ukořistili co jen mohli, včetně knih. Napoleonská vojska rekvírovala. Ale Němci a Rusové v poslední válce již kradli. Jsem jen na rozpacích jak to vlastně bylo s částí carského pokladu, jenž přivezly z Ruska naše legie.

15

VOJENSKÉ TRADICE

Historické události, které by se neměly opakovat Pod tímto názvem se dne 3. prosince uskutečnilo setkání veteránů druhé světové války a studentů Univerzity obrany v Klubu UO na Šumavské. Vzpomínkového setkání, jež bylo iniciativou Univerzity obrany a Společnosti Ludvíka Svobody, se zúčastnili také rektor-velitel UO brigádní generál Rudolf Urban a předseda Společnosti Ludvíka Svobody generálporučík v.v. Jozef Činčár. Desítky účastníků se zájmem naslouchali vystoupení renomovaných historiků, kteří se zamýšleli nad událostmi 2. světové války. Tato historická událost, jež skončila před více jak 62 lety, byla největším válečným konfliktem v dějinách lidstva, ale také největší tragédií lidského pokolení. Na svědomí má asi 55 milionů lidských životů. Provázely ji otřesné a neomluvitelné zločiny, ať už vzpomeneme holocaust, genocidu, cílené bombardování měst a civilních cílů, a kromě dalších

zvěrstev také kruté zacházení s válečnými zajatci. O těchto tématech hovořili ve svém vystoupení rektor Vysoké školy Karla Engliše doc. Ladislav Zapletal, vedoucí vědecký pracovník Katedry sociálních věd a práva FEM doc. František Hanzlík a vědeckopedagogický pracovník ze stejné katedry doc. Rostislav Kozílek. Docent Zapletal ve svém projevu mimo jiné řekl na adresu přítomných: „Je tragické, že existují popírači holocaustu a koncent-

račních táborů. Proto mám k vám prosbu – mějte na paměti odkaz těch, kteří se nemohli dožít osvobození, ale i těch, co přežili. Je to memento a odkaz do budoucnosti, který je také smyslem tohoto setkání.“ Hrůzy válečných okamžiků zprostředkovali přítomným nejenom přední historikové, ale také pamětný filmový dokument z druhé světové války a osobní setkání s válečnými veterány. Své o tom ví například i plk. v.v. Marie Ljalková Lastovecká, první snajperka v bitvě u Sokolova. „Poznali jste mě v tom filmovém dokumentu?“, ptá se a ve slušivé uniformě se mile usmívá na kolemsedící. „Tak tenkrát mi bylo dvaadvacet let!“, sděluje a přesto, že se často dívala smrti do tváře, nezahořkla a své zážitky ochotně vypráví i přítomným studentům UO. Stejně tak paní Mája Dočkalová, předsedkyně Společnosti Ludvíka Svobody v Brně, paní Anna Radová anebo plk. v.v. Emil Boček, kteří mají krutosti svých osobních válečných zážitků vryty hluboce do své paměti. A jak podotkl rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Rudolf Urban „musíme se naučit i odpouštět, ale nikdy nesmíme zapomenout, co se stalo.“ Na závěr odpoledního setkání veteránů druhé světové války a studentů prvního ročníku Univerzity obrany byly uděleny pamětní medaile Ludvíka Svobody za záslužnou práci pro přátelství mezi národy a uchování paměti o společném boji proti fašismu ve 2. světové válce Rostislavu Nedbálkovi, Vladimíru Holoubkovi, Vladimíru Plašilovi a Ladislavu Zapletalovi. Zdařilého vzpomínkového setkání se zúčastnili také někteří představitelé brněnské samosprávy a vojenských útvarů a zařízení posádky Brno.

První snajperka slavila narozeniny V den, kdy byla jednou z účastnic setkání veteránů 2. světové války a studentů Univerzity obrany, slavila své 87. narozeniny. Usměvavá plukovnice v.v. Marie Ljalková Lastovecká přijímala gratulace s velkou dávkou skromnosti a pokory. Byla šestou ženou, která ve dvaadvaceti letech vstoupila do československé jednotky v bývalém SSSR. Jen málokdo by uvěřil, že tato křehká žena za války obratně zacházela i se zbraní a byla první československou snajperkou v bitvě u Sokolova. Marie Lastovecká se narodila v malé ukrajinské vsi Horoděnka v rodině volyňských Čechů. Na počátku války se přihlásila jako zdravotní dobrovolnice nově formované československé vojenské jednotky v Buzuluku. Jejích pozoruhodných střeleckých schopností si tehdy povšimnul velitel výcviku, a tak je po absolvování kurzu přidělena k 2. pěší rotě 1. čs. samostatného praporu. Se svou jednotkou prodělala křest ohněm v boji u Sokolova. Za mimořádnou udatnost a odvahu v boji byla vyznamenána Československým válečným křížem 1939 a sovětské velení ji udělilo Řád Rudé hvězdy.

16

Současně byla povýšena do poddůstojnické hodnosti. V období formování 1. čs. samostatné brigády v Novochepersku se stala instruktorkou střelby a následně prodělala bojové operace při osvobození Kyjeva a západní Ukrajiny. V té době se podruhé provdala a v létě 1944 požádala o přeložení ke zdravotníkům. Pracovala jako vedoucí zdravotnice 1. tankového praporu, se kterým zažila karpatsko-dukelskou operaci, později jako řidička sanitního vozu i jaselsko-gorlickou operaci. U Dukly byla raněna, dodnes má „na památku“ v hlavě kus kovu. Bojovou misi zakončila ve Slezsku a na podzim 1945, kde se svojí jednotkou zajišťovala hranice. Po válce pracovala jako rotmistryně zdravotní služby ve vojenské nemocnici v Praze a později dlouhá léta v Olomouci. V březnu 1947 byla armádou přijata do trvalého služebního poměru a povýšena do důstojnické hodnosti. Dnes plukovnice ve výslužbě Marie Lastovecká žije v Brně. K jejím krásným narozeninám srdečně blahopřeje i redakce.

Marie Lastovecká v den setkání na Klubu UO slavila své 87. narozeniny

Stranu připravila: Mgr. Zdeňka Dubová

Z A J Í M AV O S T I

BUDOSHOW 2007 V neděli 28. října 2007 odpoledne se konala v Brně ve sportovní hale na Vodově ulici sportovně společenská akce pod názvem BUDOSHOW 2007. Šlo o prezentaci bojových umění a sportů pro odbornou a laickou veřejnost. Akce se koná každoročně, ale letos šlo o jubilejní 10. ročník a tomu odpovídaly přípravy i počet vystupujících škol a hostů. Jen s potěšením mohu sdělit, že na tuto akci byl pozván i klub MUSADO MCS Univerzity obrany Brno, aby předvedl boj zblízka.

Naše vystoupení se dostalo na řadu v druhé části večera. Nikdy jsem příliš nechválil studenty za jejich vystoupení, ale myslím si, že letošní ukázka byla jedna z nejlepších. Nasazení, přesnost technik, vystupování a zdravá agresivita všech vystupujících vytvořily z osmi minutového představení krásnou podívanou a skvělou prezentaci AČR a Univerzity obrany. Nejvíce si cením skutečnosti, že naše vystoupení bylo hodnoceno kladně všemi ostatními styly a systémy a zejména pak panem Li-

venem, který mimo jiné pracoval jako člen ochranky prezidenta Izraele. Chtěl bych poděkovat všem vystupujícím, kteří se na akci připravovali v osobním volnu, stálo je to nemalé úsilí a stresu (především se mnou). Předvedli totiž skvělou show a odvedli kus dobré práce, která možná není tolik prezentována, o to více si ji vážím. Jen doufám, že tímto vystoupením dostanou ještě větší chuť do tréninku a také budeme motivovat ostatní zájemce o MUSADO MCS, aby přišli do našich řad. Tomáš Novohradský, K-219

Nabídka bojových umění byla pestrá. Diváci mohli zhlédnout teakwondo ITF, box, karate, sambo, kick – box, wu-shu, jiu – jitsu a další. Zlatým hřebem večera se potom stalo vystoupení pana Raffi Livena (na snímku uprostřed) z Izraele, který předvedl systém Krav – Maga Li, ukázku přerážení hrdel od pivních lahví sekem ruky a prokopávání dřevěných tyčí holenní. Mimochodem jsem se od slovenských kolegů, kteří s ním cvičí, dozvěděl, že pan Liven drží světový rekord v usekávání právě zmíněných pivních lahví. Celým programem doprovázel moderátor Leoš Mareš a JUDr. Michal Frabša, mimochodem zástupce Českého svazu full – contactu .

Výstava o pomoci krajanů z USA Vernisáží byla v úterý 20. listopadu 2007 na Univerzitě obrany zahájena výstava Za svobodu a demokracii, která přibližuje vojenské i civilní veřejnosti pomoc amerických krajanů Československé republice ve 20. století. Vernisáže se zúčastnilo několik desítek příslušníků UO a pozvaných hostů. Výstava, jejímiž autory jsou renomovaní historikové Václav Vondrášek a František Hanzlík, dává na dvaceti panelech vůbec poprvé ucelený pohled na dosud málo známou kapitolu moderních českých a slovenských dějin. Většina kopií prezentovaných dokumentů ve vitrínách pak pochází z rozsáhlé archivní sbírky, kterou založil a více jak tři desetiletí vedl profesor Chicagské univerzity Zdeněk Hruban. Sbírka je uložena v Archivu Čechů a Slováků v zahraničí (ACASA), který se nachází ve zvláštním depozitáři Regensteinovy knihovny Chicagské univerzity. Dále byly využity materiály archivu redakce Kanadských listů z Toronta. „Studium v zahraničních archivech, spolu se zpřístupněním v minulosti utajovaných pramenů, dává historikům možnosti hlouběji proniknout k samotné podstatě jevů. Smyslem archivního výzkumu není totiž hledání

senzací za každou cenu, jak se s tím občas setkáváme v části historizující publicistiky, ale náročná vyčerpávající práce, navíc ztížená nezpracovaností některých fondů, ale mnohdy i samotnou povahou pramenů v totalitním režimu,“ uvedl docent Vondrášek. Čeští a slovenští krajané a představitelé exilu na americkém kontinentě přes všechny obtíže, které přinášelo dlouhodobé odloučení od domova a přátel, v průběhu uplynulého století důsledně naplňovali postulát T. G. Masaryka zakotvený ve Washingtonské deklaraci, týkající se víry v demokracii a svobodu, a snažili se různými formami pomáhat

demokratickým silám u nás. Mnozí z nich se nedočkali pádu komunistického režimu v Československu. Jejich ostatky jsou uloženy na Českém národním hřbitově v Chicagu a místu jejich posledního odpočinku je také věnován jeden z panelů výstavy. Výstavu Za svobodu a demokracii, kterou pořádá Katedra sociálních věd a práva Fakulty ekonomiky a managementu UO, zahájil prorektor pro vnější vztahy Univerzity obrany plukovník gšt. Miloslav Vácha. Výstava na UO potrvá do 31. ledna 2008 a veřejnosti je přístupná v pracovní dny od 8 do 18 hodin v budově Univerzity obrany v Kounicově ulici č. 44. Pavel Pazdera Foto: npor. Alois Brázda

17

Dráček okouzlil Rakovník Vysněným vrcholem například sportovce je účast na národním mistrovství, pro amatérské divadelníky je tímto vrcholem národní přehlídka amatérského divadla pro děti Popelka v Rakovníku. Letos již po dvacáté šesté se zde setkala nejlepší amatérská divadla z celé České republiky. Jedním z nich bylo i divadlo Dráček, které působí dvacátým čtvrtým rokem na Univerzitě obrany. Po vítězství v březnu na krajské přehlídce ve Žďáru nad Sázavou, Dráček uspěl i v tvrdé konkurenci – místy téměř profesionálních divadel v Rakovníku. Divadelní soubor na Popelku přivezl svoji původní pohádku Čert a Káča, kterou na známé motivy napsala Zina Hošková, písničkami doplnil principál a režisér divadla

Svatopluk Kouřil a hudbu zkomponoval Vilém Lipold. Představení, které je velmi iluzivní, s krásnými kulisami, bohatými kostýmy a podmanivými písničkami, navíc umocněné dobrými hereckými výkony celého souboru, vtáhlo do děje dětské publikum přeplněného Tylova divadla a místy doslova zvedalo děti ze sedadel. Jejich spontánní reakce a potlesk na závěr, i během představení, svědčily o tom, že je Dráček nadchl a okouzlil. Od začátku do konce pohádky děti žily dějem a svými reakcemi dokazovaly, že jim osud Káči (Martina Svobodníková), čertíka Kleofáše (Květa Ceníková), ovčáka Jíry (Jaroslav Lorenc) nebo Marjánky (Zina Hošková), navzdory lstivým úkladům zlého zámeckého správce (Rostislav Haluza), není lhostejný. Respekt a lehké mra-

Kurzu třetího věku se daří O tom, že vzdělávání není jenom výsadou mládí, svědčí i zájem posluchačů-seniorů o kurz třetího věku, který od letošního roku probíhá pod patronátem rektora-velitele Univerzity obrany. Oproti minulým rokům se počet zájemců zdvojnásobil a mezi posluchači je i sedm zástupkyň ženské populace, dokonce i téměř devadesátiletý posluchač! Kurz kopíruje odborné zaměření všech kateder univerzity a od letoška má kontinuální charakter. Zájem je o technická i vojenská témata, jež lektoři podávají posluchačům populárně vědeckou formou. Návštěvníci kurzu obdrží na závěr akademického roku slavnostní certifikát o absolvování. Při naší návštěvě v kurzu přednášel dr. Luboš Štancl, CSc. na téma Současné trendy vývoje světového zbrojního trhu ve světě. Text a foto: Mgr. Zdeňka Dubová

18

zení u nich vzbuzovaly pekelné scény Lucifera (Svatopluk Kouřil) a čertů (Jarmila Plachá, Vilém Lipold a Libor Švihálek). Na tom, že představení šlapalo se podíleli zvukový mistr Petr Valík a jevištní technik Vladimír Gabén Červinka. Poctivá příprava se vyplatila. Představení bylo hodnoceno jako jedno z nejvydařenější letošní národní přehlídky a v hodnocení dětské poroty byl Dráček vůbec nejlepší. Odborná porota udělila Martině Svobodníkové za roli Káči čestné uznání za nejlepší herecký výkon. Svůj podíl na úspěchu má i odborná pomoc paní Růženy Köttnerové, dále podmínky vytvořené pracovníky Klubu UO vedené mjr. Josefem Čuříkem. Poděkování patří velení UO, jmenovitě plk. Jiřímu Durcovi. Letošní vydařený kalendářní rok ukončilo vánoční představení pohádky Čert a Káča 6. prosince v Divadle Bolka Polívky v Brně. Den před tím hudební složka divadla pod vedením Vildy Lipolda zahrála v Domově pro osoby se zdravotním postižením ve Chvalčově. Příští rok čeká soubor příprava nové inscenace, účast na přehlídkách v Hodoníně, Žďáru nad Sázavou a Znojmě. V další sezóně oslaví divadlo 25 let svého trvání a k této příležitosti připravuje několik akcí včetně celovečerního programu známého jako „Večeře s Dráčkem“. Doufáme, že nám elán, chuť a nápady vydrží. Dovolte, abych závěrem poděkoval našim členům, jejich rodinám a všem příznivcům Dráčku a popřál jim, stejně jako vám, čtenářům univerzitních listů, pevné zdraví, hodně štěstí a mnoho úspěchů v roce 2008. Svatopluk Kouřil, principál divadla Dráček

Veletržní okénko C o n a b í z í v ý s t av i š t ě v l e d nu Turistika Pod titulkem se skrývá hluboká minulost člověka sahající až k jeho kořenům. Paleolitický lovec byl nomád putující za velkou zvěří. Na strategických brněnských výšinách si vybíral svá tábořiště odkud sledoval cesty mamutích stád. Pro autora těchto řádků v roce 1968 byl šokem nejen samotný fakt okupace, ale i skutečnost, jak sovětské dělostřelectvo je kolem Brna rozmístěno na místech pravěkých loveckých táborů. Pravěký lovec používal pazourek z Polska a do hrobů ve Francii kladl lastury z Indického oceánu. Zdá se, že i tehdejší svět byl do jisté míry globální. Římský svět sahal od Kaspiku po Britské ostrovy a křížili ho římští císařové se svými legiemi. Marcus Aurelius psal své filozofické dílo na řece Hronu během operací proti Germánům. Renesance napodobovala antický svět. Šlechtic v mládí se musel vydat na Kavalírskou cestu řečeno dobovou terminologií a to většinou do Itálie. V průvodcích pro jejich vychovatele stojí. „Dojde-li k milostné schůzce vašeho svěřence s místní italskou šlechtičnou, druhý den neprodleně odcestujte co nejdále.“ Chudé italské šlechtičny číhaly na bohaté kavalíry ze severní Evropy. Reakcí na průmyslovou revoluci byl romantismus. Do měst se přesunulo 20 % populace a středověká městská jádra byla přeplněná. Emancipující se měšťanské vrstvy utíkají do přírody a objevují svou minulost. Mácha putuje po hradech spatřených, Lord Byron podle antického vzoru přeplavává Bospor, dobývají se evropské velehory. Dnešní doba má k cestování motivaci ještě vyšší. Na rozdíl od 19. století žije ve městech 50 % populace. Rozdíl oproti minulosti je v technické úrovni a z ní vyplývající globalizaci. Výsledkem je turistický průmysl, který v některých zemích je jedním z hlavních zdrojů národního důchodu. Největší komplet turistických nabídek ve střední Evropě bude k vidění na brněnském výstavišti od 10. do 13. ledna. Bude tam probíhat 18. mezinárodní veletrh průmys-

lu cestovního ruchu GO a 17. mezinárodní veletrh turistických možností v regionech REGIONTOUR. Letošní odborné zaměření bude na golfovou a kongresovou turistiku. Podle názoru odborníků je kongresová turistika jedním z nejlukrativnějších zdrojů příjmu států i soukromníků. V golfové turistice se naše země stává novou golfovou destinací díky strategickému zeměpisnému umístění a relativně zachovalé přírodě. V pavilonu V na Go budou nabízet na 80 turistických cílů zavedené turistické kanceláře jako Sunny Days, Vítkovice Tours, Shenko´s Blue Style a Pressburg i nově se představující ČD travel s.r.o., nebo Ulyses T.R.U.S.T. Prague Jen ze Slovenska to bude na 130 vystavovatelů a nabízeny budou cesty od Indie po Tunis. Na Regiontouru v pavilonu F budou k vidění expozice krajů a regionů, ale i ochutnávky krajových specialit včetně jihomoravského vína, např. z Arcibiskupských sklepů v Kroměříži. Nově se samostatně představí regiony Domažlicko, České Švýcarsko, Svitavy a Rožmitál pod Třemšínem. Cestovatelé, horolezci, polárníci a milovníci adrenalinových sportů se sejdou na Go Kameře jejímž letošním tématem budou Himaláje. V Kongresovém centru bude tak probíhat setkání celé první ligy českých a slovenských horolezců. Nejlépe je přijít se podívat a případně požádat o podpis. Dr. Vít Pospíšil Lístky na veletrh Studenti, uvedené veletrhy můžete zdarma navštívit; jak? Nejpozději 7 dní před zahájením veletrhu (pozdější objednávky nebudou vyřízeny) si musíte u paní Jarmily Klučkové (Kounicova 65, kancelář 112 ve 3. – rektorském – patře), telefonicky na 442732 anebo e-mailem na adresu [email protected] – což doporučujeme – objednat jmenovitě potřebný počet vstupenek. Nezapomeňte uvést hodnosti, učební skupinu a kdo si lístky přijde vyzvednout (jeden vyzvedávající maximálně 10 lístků nebo pro jednu učební skupinu).

„Bez jídla se aspoň krátce/ dá žít (…)/ ale jako natruc válce/ žít se nedá bez legrace.“ Takto uvádí Alexandr Tvardovskij (19101971) svou poemu Voják Ťorkin (Praha 1985. 231 + 13 s.). Je to ale jiný druh humoru než Hellerova Hlava XXII. „Zkrátka Ťorkin na frontě je/ správný voják jak má být,/ všechny kolem rozesměje,/ v práci /= v boji/ umí za to vzít…“ Když nahý v zimě přeplave řeku a položí ho na postel a natírají lihem, říká jako ze spaní: „Doktore, což takhle malý/ doušek toho mazání?/ Na kůži je ho škoda…“ Když padl vedle něho granát a nevybuchl, Tvardovskij zaveršuje: „Nad granát (..) / naklonil se dopředu/ a jak kluk vykonal řádně/ nad ním malou potřebu.“ Když je Němci zasypávali v bažinách minami, Ťorkin to komentuje: „Adresy k nám znají přesně,/ (…)/ a ty ležíš, mrazí tě/ a jen čekáš, kdy tě mina/ trefí rovnou do řitě.“ Když vojáci ležící v bahně a v dešti brblají, snaží se jim situaci humorně zlehčit: „Copak je nám tady zle?/ Máme to tu jako lázně:/ rašelina, koupele…“ Zesměšní Němce, když předvede, jak by falešně zazpívali „Moskvo má“. Dělá si legraci ze situace, kdy se v boji málo daří (s. 119), a kdy naopak je boj úspěšný (s. 146). Formuluje i moudra, např.: „I dnes platí: dosyta se/ při ústupu nadlábni,/ v obraně jen trochu, ale/ před útokem vyhládni!“ Nebo: „Dělba práce trvá dál:/ města vyklizuje voják,/ dobývá je generál.“ Pozvedával náladu v období ústupu před Němci: „Nápad u něj stíhal nápad./ Za dlouhého pochodu/ opakoval: Vpřed, směr západ -/ i na cestě k východu.“ Opakovával: „Jenom chlapci, nefňukat./ Však my nějak prorazíme,/ budem žít, když neumřem./ Jednou se sem navrátíme/ a zas všechno dobudem.“ Někde Ťorkinův humor je až filosofováním o smrti, když nadhazuje otázku „V kterou roční dobu umírá se aspoň snáz?“ A těžce raněn odmítá v rozhovoru se smrtí se jí vzdát. (Smrt a voják – na s. 154.). Ač literární postava, vrostl vojákům do duše, jako by byl jedním z nich a působil tedy svým humorem pozitivně. Plk. v.v. doc. PhDr. Jiří Sedlák, CSc.

KO M I K S

19

HISTORIE

BRNĚNSKÉ VOJENSKÉ OSOBNOSTI

srbský generál František A. Zach Na čestném pohřebišti brněnské vojenské posádky se ve skupině 73, hrobové místo č. 19, nachází skromný hrob bývalého srbského generála a slovanského vlastence Františka Alexandra Zacha, který se narodil 1. května 1807 v Olomouci a zemřel 14. ledna 1892 v Brně. Tento český vlastenec, panslavista a diplomat vyznamenaný mnoha řády evropských zemí je v dnešní době pro širokou veřejnost neznámou osobou. Matka F. A. Zacha pocházela z Hané a jeho otec byl známý brněnský hostinský a majitel restaurace U černého orla na Orlí ulici. Mladý Zach vystudoval s výborným prospěchem německé gymnázium v Brně a poté studoval práva na vídeňské univerzitě. Již během studií v Brně se seznámil s filozofem Josefem Dobrovským, s kterým společně navštěvoval v Praze Františka Palackého. To v něm probudilo slovanské národnostní cítění, které prohluboval ve Vídni přátelstvím se slovanskými studenty a pokrokovými Rakušany. V roce 1830 vypuklo v Polsku proticarské povstání a Zach se rozhodl osobně pomoci. Počátkem následujícího roku odcestoval do Krakova, kde ale onemocněl a povstání bylo mezitím potlačeno. Po návratu do Rakouska byl šikanován policií a hrozilo mu násilné odvedení do armády. Proto se rozhodl emigrovat do Francie a díky svým známostem se stal knihovníkem na zámku Fontainebleau, kde se věnoval překladu vojenských publikací a studiu anglického jazyka. Roku 1837 podal žádost o omilostnění a díky své sestře se mohl vrátit domů. Snaží se zapojit do civilního života, ale je sledován policií, což jej vede k opětovné emigraci do Francie a později do Švýcarska. Zde se seznamuje s polsko-ruským knížetem Adamem Czartoryskim, který jej vyslal do Bělehradu, kde existovalo autonomní srbské knížectví v rámci Osmanské říše. Tato cesta se stala pro jeho další život osudnou, protože se zde setkal s utlačovanými Srby, kterým později věnoval velkou část svého života. S nimi se v červnu 1848 účastní Slovanského sjezdu v Praze a Svatodušních bouří. Následuje opětovná cesta do Bělehradu a setkání se Slováky L. Štůrem a

20

M. Hurbanem a založení Slovenské národní rady. Společně plánují ozbrojenou pomoc Slovensku v době maďarského povstání a podaří se jim soustředit na 450 dobrovolníků převážně z Čech a už v září bojovat na Slovensku. Po krátkém boji bez podpory místního obyvatelstva se musí stáhnout na Moravu. O dalším postupu proti Maďarům jednají s rakouským vojenským velením a jejich Dobrovolnický sbor opět může bojovat na Slovensku. Díky prvním vojenským úspěchům je pozván 20. března 1849 v Olomouci na oběd s mladým rakouským císařem Františkem Josefem I. Po ukončení bojů je pozván srbským generálem Š. Kničaninem do Bělehradu, aby provedl reorganizaci srbské autonomní armády. Je povýšen do hodnosti kapitána a zakládá vojensko-dělostřeleckou školu, z které se později stává akademie. I přes svoje zásluhy musí se setkává se záští některých srbských důstojníků a musí zemi opustit. Opět pobývá ve Švýcarsku a roku 1858 je opět povolán do Srbska. Je povýšen do hodnosti majora a pracuje na zkvalitnění armády, která dosahuje počtu 50 000 mužů. Na jaře 1862 dochází k povstání proti Turkům v Hercegovině a Černé hoře. Boje se přesouvají i do Srbska a Turci jsou vytlačeni. F. A. Zach je opět povýšen a stal se vrchním inspektorem armády. Díky jeho jednání s Řeky, Bulhary a Černou Horou jsou podepsány spojenecké smlouvy. Roku 1875 je povýšen na generála a jmenován náčelníkem hlavního stanu srbské armády. V následujícím roce vypukla válka proti Turecku a generál Zach je pověřen velením jedné ze čtyř armád. Při tažení utrpěl zranění na pravé noze, která musí být nad kolenem amputována. Válka se díky špatnému velení vyvíjela v neprospěch Srbska a k obratu dochází až díky ruské vojenské pomoci. Po vyléčení se generál opět zapojuje do bojů jako první pobočník srbského knížete Milana Obrenoviče. Dne 11. dubna 1883 byl z rozkazu nově zvoleného krále Milana dán na odpočinek s plným generálským platem a vyznamenán. Plných 34 let věnoval boji za osvobození Srbska a ostatních slovanských národů. V 77 letech se rozhodl vrátit do Čech a žil střídavě v Praze a na zámku Svobodné Hamry. Roku 1890 se odstěhoval k sestře do Brna, kde v domě na Baštách 4 po krátké nemoci 14. ledna 1892 umírá. Na zvláštní rozkaz rakousko-uherského císaře Františka Josefa I byl generál F. A. Zach pochován na čestném vojenském pohřebišti brněnské posádky s vojenskými poctami. Císař FJI se s generálem Zachem setkal kromě oběda v Olomouci roku 1849 ještě třikrát při různých diplomatických jednáních. Přesto, že v něm viděl panslavistu a revolucionáře, tak si ho císař vážil a také jej vyznamenal.

Generál František Alexandr Zach byl nositelem těchto řádů a vyznamenání: z velkokříže srbského královského Řádu Takova z ruského carského Řádu svatého Stanislava z Řádu rumunské hvězdy z srbského královského Řádu bílého Orla z kříže komandéra s hvězdou Rakouského císařského řádu Františka Josefa z ruského carského Řádu svaté Anny z Řádu italské koruny z královské srbské medaile Za statečnost, zlaté, stříbrné a mnoha dalších vyznamenání. Během první republiky byla z iniciativy Čsl. obce legionářské, čs. armády a městské rady Brna odhalena 29. června 1928 bronzová pamětní deska na Baštách 4, kde generál žil a také zemřel. Během druhé světové války byla deska stržena, ale zachráněna. Znovu je instalována 24. dubna 1948. Zde je až do 90. let 20. století, kdy byla během rekonstrukce domu sejmuta a uložena do depozitáře Muzea města Brna, kde se bohužel nachází doposud. V letošním roce jsme si připomenuli 200. výročí narození jmenovaného. Díky finanční podpoře Magistrátu města Brna a Jihomoravského kraje byl restaurován generálův hrob, který přesto, že se jedná o osobu mezinárodního významu, není dnes zapsán do seznamu válečných hrobů. V den výročí jeho narození se k hrobu přišel poklonit srbský velvyslanec v ČR jeho excelence pan Vladimír Vereš a při květnovém setkání evropských prezidentů v Brně položil u jeho hrobu věnec i srbský prezident Boris Tadič, jako dík srbského národa. Vlastimil Schildberger, ml.

Vyhrajte super triko

Mistrovství Armády ČR v zimním přírodním víceboji

WINTER SURVIVAL 2008

Vyluštěnou tajenku zašlete do 15. ledna 2008. Písemně na adresu: Univerzita obrany, Redakce Listů UO, Kounicova 65, 612 00 Brno. Rovněž ji můžete zaslat e-mailem na adresu: [email protected] Dva výherce odměníme věcnou cenou. Výherci z č. 3 jsou Lenka Marišlerová a Pavel Větrovský.

Text: Pavel PAZDERA Foto: Svatopluk KOUŘIL

Zimní „survival“ v rodině extrémních outdoorových sportů představuje bezesporu královskou disciplínu. Svým pojetím má blízko k vojenské praxi, a tak se nelze divit, že v rámci české armády má tento sport tradici prezentovanou formou již 14. ročníku mezinárodního Mistrovství Armády České republiky v zimním přírodním víceboji Winter Survival 2008. Vytrvalostní závod Winter Survival 2008 se pojede ve dnech 27. ledna až 1. února v pohoří Hrubého Jeseníku a bude zahrnovat přesun terénem podle mapy, orientační běh, sjezdové a běžecké lyžování, horolezectví, střelbu z armádních zbraní, překonávání vodních toků, vyprošťování raněného, biatlonový závod družstev na sněžnicích, nouzové přespání ve volné přírodě apod. Tradiční soutěž tříčlenných družstev v podstatě simuluje činnost vojenské hlídky v neznámém zimním horském terénu a od závodníků vyžaduje vysokou úroveň individuálních schopností a dovedností, stejně jako týmovou spolupráci.

Toto nejtěžší sportovní klání zimní sezóny v podmínkách Armády České republiky pořádá Generální štáb AČR a organizačně akci zabezpečuje Univerzita obrany. Od čtvrtého ročníku se tento náročný závod pořádá s mezinárodní účastí a každý rok přijíždí v průměru čtyři zahraniční družstva. Jsou to příslušníci armád z Belgie, Nizozemí, USA, Německa, Francie, Rakouska, Norska, Polska, Maďarska a Slovenska. Loňským vítězem mezinárodní části soutěže se stali vojáci ze Školy horských vůdců a záchranářů v rakouském Saalfeldenu. Samozřejmě nejpočetnější zastoupení na mistrovství má Armáda ČR. Nejinak tomu bude i v roce 2008, kdy do čtyřdenní soutěže vyšlou své týmy Společné síly AČR, Síly podpory a výcviku AČR, Vojenská policie a vojenské školy. Příslušníci české armády tak budou mít možnost zúročit praktické zkušenosti z výcviku a speciální přípravy. Úroveň předešlých ročníků armádního mistrovství v zimním přírodním víceboji, skvělá sportovní atmosféra i kulturně společenské zázemí, které spoluvytváří další spolupracující instituce, organizace i jednotlivci, svědčí o tom, že jde o výjimečnou sportovní událost, jenž posiluje kredit české armády doma i v zahraničí. Winter Survival je novou tradicí. Je bitvou i svátkem, novou sportovní filozofií, možností skvělé reprezentace, dává širší dimenzi armádnímu sportu.

Perličky ze školy. Angličtina je velmi těžká. Skládá se ze samých cizých slov, které je třeba ještě . . .

Pavel PAZDERA

Šance pro dva čtenáře

VZDUŠNÉ SÍLY ARMÁDY ČR

22. základna letectva Náměšť n. Oslavou Po problémech a nejistotě okolo osudu letecké základny v Náměšti nad Oslavou, které zasáhly do života vojáků a občanských zaměstnanců v roce 2003 se zdá, že toto letiště bude opět patřit mezi perspektivní a stane se jedním z pilířů Vzdušných sil AČR. Po dobudování infrastruktury a dokončení vybavení technickým materiálem se stane základnou, která bude splňovat požadavky kladené na letecké základny v rámci NATO. Historie vzniku základny je spojena se založením 20. stíhacího leteckého pluku v Čáslavi, který se v rámci redislokace v roce 1960 přesunul na nově vybudované letiště v Náměšti nad Oslavou. Byl vyzbrojen letouny MiG-15. V průběhu roku 1965 byly Migy nahrazeny letouny Suchoj Su-7, které vydržely ve službě až do roku 1987. V tomto roce započalo přezbrojení na nové letouny typu Su22. V dalších letech byly na základnu v Náměšti přemístěny letouny Su-25 z Pardubic. V provozu pak zůstala letka letounů Su-22 a letka Su-25. K leteckému výcviku byly používány i letouny L-29 „Delfín“ a L-39 „Albatros“. V letech 2001 až 2003 byly na základně dislokovány letouny L-159 „Alca“. Podle původních předpokladů jich zde mělo být umístěno 36 kusů. Bohužel další vývoj základny šel jiným směrem.

V průběhu let se 20. stíhací pluk přejmenoval na stíhací bombardovací, v roce 1990 byl zrušen a byla založena 20. základna taktického letectva (zTL). Ta byla v roce 1994 nahrazena 32. zTL. V roce 2003 dal tehdejší NGŠ pokyn ke zrušení základny k 30. 11. v souvislosti s problémy ve financování armády. Po dlouhých jednáních velitele vzdušných sil a představitelů města s Ministrem obrany ČR a vládou bylo rozhodnuto, že na základně zůstane letka letounů L-39 a tím byla vytvořena 22. základna letectva (zL). Organizační struktura 22. zL: Velitelství základny – hlavní orgán řízení a velení, který je členěn na štáb a jednotlivá oddělení, skupiny a služby jejichž úkolem je poskytovat technickou a administrativní podporu složkám LZ; Taktická letka – její hlavní náplní je letecký výcvik pilotů a zabezpečení provozuschopnosti letecké techniky. Po aktivaci zabezpečuje národní hotovostní systém. Je vybavena letouny L-39 ZA;

Letka zabezpečení velení – úkolem je zabezpečit letový provoz za všech povětrnostních podmínek po celý den jak pro vlastní letouny , tak i pro leteckou záchrannou službu, civilní letouny a pro letouny v nouzi. Má dva roje, roj radiotechnického zabezpečení a roj letových provozních služeb (mimo jiné zabezpečuje radiolokační monitoring jaderné elektrárny Dukovany); Letka bojového zabezpečení – poskytuje bojové zabezpečení vyčleněným národním nebo aliančním silám a vlastní letecké základně. Skládá se ze čtyř hlavních částí: - roj FAC (Forward Air Controller), výsledkem výcviku u tohoto roje je předsunutý letecký návodčí, který je schopen při spolupráci s pozemními jednotkami řídit přímou palebnou podporu poskytovanou taktickým letectvem. Výcvik probíhá v těsné spolupráci s dalšími armádami NATO, zvláště pak s Velkou Británií. Příslušníci tohoto roje se zúčastnili bojové mise v Afghánistánu v rámci jednotky SOG (Special Operations Group) - roj CSAR (Combat Search and Rescue), úkolem je příprava a výcvik k provádění pátrání a záchrany letových osádek a výcvik letových osádek k nouzovému opuštění letadla a v jejich přežití po přistání na padáku v terénu v míru i za bojových podmínek

- roj VHZSL, je součástí zabezpečení leteckého provozu, část sil je předurčena k možnému nasazení ve prospěch Integrovaného záchranného systému ČR - strážní roj Letka logistické podpory – plní úkoly, které zabezpečují denní chod základny. Skládá se letištního a technického zabezpečení, logistického zabezpečení, logistické podpory letového provozu a skladů. Příslušníci základny se účastní aliančních cvičení jako např. Clean Hunter, Shadow Hunter či Brilliant Arrow. Každoročně základna hostí účastníky cvičení Flying Rhino zaměřené na procvičení postupů přímé letecké podpory, udržení a zvýšení kvalifikace leteckých návodčích a procvičení letových postupů pilotů.

LISTY UNIVERZITY OBRANY

Na základně probíhá rozsáhlá výstavba nových objektů a rekonstrukce stávajících. Do dnešní doby byly proinvestovány přibližně dvě miliardy korun, z toho asi jedna polovina je z prostředků NATO. Podle posledního rozhodnutí vlády se má z Přerova do Náměště přesunout koncem roku 2008 letka bitevních vrtulníků Mi-24/35. Tímto se snad rozptýlí obavy o budoucí osud zdejší základny, regionu to přinese stabilitu, zdroj pracovních míst, větší zájem podnikatelů a tím větší perspektivu jeho rozvoje. Ing. Michal Ropek, K-205 Foto: archiv 22. zL

prosinec 2007