908(437.3) VYHLÍDAL
J.
Blokša: Sbírka eucharistických promluv
ku mčstčnim schůzím arclbratrstva věčného klančnl 90 hal.
atd. (72 sir.)
Weninger-Parobek: Královna máje, událostech Lourdských na každý den měsíce Marianského. Příslušnými úvahami o pozdravení anděl ském opatřil. (426 str.) Místo 5 koř., pouze 2 kor.
neboli rozjímáni o zázračných
Kam nechceš? Kaiha výstrah, obsahující
líčeni
soudů Božích na věčnosti
a
udá
prostředky proti nim. Sepsal Dr. Kar. Lev. Řehák. ;Uvod, Do památníku ctihodným i přemilým přátelům mým.
vající
—
Čásf prvá, (361 stran) jež vykládá pravdy o očistci v přičíně spravedl nosti i slitovnosti Boži v podobě 30 pobožn. na měsíc listopad atd., z nichž každá obsahuje: a) část dogmatického pojednáni o očistci; b) historicky zaručená zjevení duší očistcových c) při měřené rozjímáni, vztahující se právě k a) a b) toho dne d) mod litby na základě 14 štací kříž. cesty a 15 tajemství růžence bolest ného, vše ve spojení s a), b) a c). Cena brož. 2 koruny 10 hal., ;
;
v plátně s červ. ořízkou v pouzdře 2 kor. 20 hal., v hladké černé kůži s pravozlatou ořízkou v pouzdře 3 kor. 80 hal., v kozí kůži elegantní s pravozlatou ořízk. v pouzdře 4 kor. 40 hal.
Část druhá obsahuje pobožnosti církevní za dušičky v očistci a sice a) cír kevní hodinky latinsko-česky dle brevíře; b) modlitby mešní latinc) modlitby při umírání, pohřbu a o du sko-česky dle missalu šičkách latinsko-česky dle rituálu; d) modlitby a zpěvy, jak si je oblíbil konati náš český lid. Cena 1 kor. 60 hal., v plátně s červenou ořízk. 2 kor. 40 hal., v kůži se zlat. ořízk. 2 kor. 90 hal., v kůži kozí se zlat. ořízk. 3 kor. 60 hal. Oba díly společně v jedno vázané v plátně 5 kor., v kůži hladké 6 kor., v kozí 7 kor. 50 hal. Každá část je o sobě úplná a tvoři celek. Račtež laskavě dobrou knihu tuto doporučovat!. :
;
—
Zmeškal Fr.: 0 salutaris Hostia čHi
mše
svátá a kněz 33 rozjímání na památku třiatřicetiletého Ježíše Krista na zemi. (164 stran.) Cena 2 kor. 1
713039
a rond zúcný
Sv. Hostýn. Kratičké dějiny a
popis
svatyně hostýnské. Sestavil
5
deseti
J.
V.
pohlednicemi a
pravým obrázkem Matky Boží Hostýnské mistra c.
k.
rektora
^^
Hanuše Schwaigra,
akadj
Cena
777003 802302 Nákladem R. Prombergra, knihkupectví v Olomouci.
K
„Poutní místa" napsané farářem Kar. Eichlerem
sestavení dílečka tohoto použito
na Moravě a ve
Slezsku,
knihy
a popisu obrazů a malby svatyně hostýnské sepsaného supe^ riorem svatohostýnským Frant. X. Zimmerhackiem.
Knížecí arcibiskupská knih- a kamenotiskárna v Olomouci.
—
1905-G00.
Moravské Lurdy
I.
—
Svatý Hostýn vypíná se jako vý běžek Karpatského pohoří do výše 736 nad mořem. S temene posvátné hory viděti daleko široko a pohled na nesčetné množství osad a měst, jest vskutku úchvatný.
m
Velmi pěknou podívanou skýtá pozorovateli město By střice rozkládající se na patě posvátné hory k severozápadu v rozkošném údolí. Bystřice je město neveliké, jemuž kostel sv. Jiljí v románském slohu s jehlancovitou věží, zámek baronů
Laudonů
s
rozsáhlým parkem a květnicí, měšťanská škola,
továrna na nářadí z ohýbaného dřeva ap. v. dodávají úhlednosti. Již pohanským předkům slovanským, byla hora ta po
Na
v opevněném městě (hradisku) bydleli, tam i své pohřebiště měli. Náspy zachovány podnes. Pohanští předkové slovanští z celého okolí měli tam též i středisko
svátnou.
ní
náboženské a soudí noval
se
se,
„Hostýnem"
že pohanský bůh zde uctívaný, či
„Hostínem“
a
jme byl odznakem po
hostinství.
•
KRAJSKÁ KNIHOVNA F, BART"!? sa sídlem ve Zlítá
1
4 Vypravuje
když
r.
—
se,
což se takřka
jistě tvrditi
může
863. věrověsti naši sv. Cyrili a Methoděj,
—
že
konajíce
horu na zavítali vlasti missionářské Hostýn. naší, po cesty Ve své apoštolské horlivosti zajisté že neopomenuli i na horu zavítati, již z té příčiny, že nadíti se mohli tam hoj i
ného výsledku své
činnosti.
Pro rozkvět křesťanské víry a aby věřící měli kde spo lečné pobožnosti konati, bylo zapotřebí míst k tomu posvě cených. Nelze pochybovali, že svati bratři Solunští taková místa volili, kde předkové naši v hojnějším počtu bydleli, nebo kam rádi se scházívali, a je chrámy aneb aspoň ka
plemi zasvěcovali, aby se tak křesťanství snadněji a hlouběji zakořenilo. Podobně mohlo se státi i na sv. Hostýne. Zprávy z dob pradávných dosvědčují, že na Hostýně kaple P. Marie byla zbudována a že tam P. Maria jako divotvorná r.
již
před
1241. byla uctívána. Královédvorský rukopis totiž vypravuje
o chlumku Hostýnu, „na němž Máti Boží dívy
Až do
r.
1241.
neví se o sv.
Hostýnu
tvoří“.
nic
určitého.
Za to však z r. 1241. zachovaly se o něm památky, které každého Moravana hrdostí musí naplnili. Hostýn souvisí s vítězstvím, kterého naši předkové dobyli nad mocným asijským národem Mongolů či Tatarů, Sv.
jenž hrozil zničili celou Evropu.
Mongolové či
Tataři byl národ
kočovný a obýval krajiny v střední Asii. Žili v rozsáhlých tamních pustinách z toho, co hovězí dobytek, velbloudi, koně, ovce a jiná domácí zvířata jim poskytovala a co na honech ulovili. Potloukali se ve větších tlupách z místa na místo, stále hašteřili se mezi
sebou; mužové vesměs byli ve zbraních a jízdě dobře vy cvičeni a zvyklí na boje. Ženy obstarávaly domácnost. Tataři mezi sebou v mezích slušnosti se drželi ve válkách,
—
5 však, obzvláště jako vítězové,
ženými; vše
trýznili
a ubíjeli,
neznali smilování i
s
přemo
dítky a starce, ženy však
před zabitím hanobili
Náboženství jejich bylo pohanské. Klaněli se ohni a slunci. Blesku a hromu se velice báli, majíce ho za ohnivého draka, jenž padaje
nebe, bije zemi ocasem a chrlí oheň.
s
Když jednomu se podrobiti
si
z jejich náčelníků,
množství
kmenů
Temudžínovi, podařilo
Tatarských, přijal
chána všech chánů a od
titul
Čin-
doby vystoupili Tataři jako národ výbojný na světové jeviště. Temudžín byl muž neohrožený a bezohledný; prorokováno mu, že poslán jest od Boha, aby ovládl celý svět. Hlavní pozornost věnoval gischána
vojsku.
t.
I
j.
té
ženy byly vycvičeny ve zbrani
k přemoženému Rozšířiv
a neznaly milosti
nepříteli.
Temudžín moc svou v
země
Asii, umínil si podrobiti
křesťanské a zahubiti národy, které neměly tváří golských. R. 1224. překročili Tataři hranice mezi
mon
Asií
a Evropou nedaleko Černého moře, setkávali se s Rusy a je na hlavu porazili. Tehdáž však ještě neužili vítězství svého
k dalšímu
do Evropy, poněvadž bylo jim utvrditi konečné panství své v Asii a pak Čingischáň Temudžín tažení
právě zemřel.
O
podmanění Evropy usiloval druhý Čingischán Ogotaj. týž r. 1237. po druhé udeřil na Rusy, rozdělené tehdáž na mnohá knížectví, mezi nimiž nebylo žádné svornosti. Ve čtyřech letech podmanil sobě skoro celé Rusko. Město za měštem dobýval, drancoval a pálil, lidi týral a ubíjel. Tak bohatá Moskva a matka věd umění, zpustošena byla město Kyjev. i
i
Přesmutný osud Ruska
stihl
i
Polsko,
Uhry
a
Slezsko.
Strach z ukrutného toho nepřítele rozšířil se daleko po všech zemích.
Po pádu Slezska tehdejší
český Václav I. činil vše možné přípravy k odvrácení zkázonosné návštěvy nezvaných hostí. Tataři hodlali vtrhnouti do Čech, že však byly tamnější král
průchody v horách krkonošských za taraseny, vtrhli podél řek Odry a Bečvy na Moravu. Zpráva o postupu Tatarů k hranicím moravským, způsobila na Mo ravě ohromné vzrušení, neboť byla země téměř bez vojska
průsmyky střeženy
a
a lid již věděl, že krutí nepřátelé nejen, že vše hubí a pálí, nýbrž, že křesťany nelidsky mučí a ženy hanobí. Věděli též,
že ještě žádnému křesťanskému národu nepodařilo se Tatarům ubrániti, že tudíž Moravu očekává smutný osud zemí ostatních. i
V
hrozné této nesnázi dal
král
kolik královských hradů opevniti
Václav na Moravě ně
vojskem obsadili a poslal tam svého zkušeného, kraje dobře povědomého vůdce Jaro slava ze Šternberka s osmi tisíci českého vojska. Jaroslav i
překročiv hranice moravské, stahoval ze všech stran branný lid k sobě a opatřiv Brno a jiná pevná města posádkou, pospíchal k Olomouci.
Tu
se k
němu
ozbrojených Moravanů, takže přivtěliv a ozbrojiv měšťanstvo, velel v Olomouci a
připojilo asi si
asi
4000
hradní
posádku 12.000 českých
moravských bojovníků.
Skoro v tu dobu, kdy Jaroslav vkročil na Moravu, vtrhli Tataři, dne P. května 1241., na Moravu, vraždíce a pálíce dle svého zvyku. Poděšení obyvatelé měst a vesnic utíkali do tmavých lesů a jeskyň aneb na nepřípustné skaly, za nechavše statky lupičům, jen aby život zachránili.
Obyvatelé Štramberka a okolních osad hledali útočiště na nedalekém kopci Kotouči, který, pokud bylo lze, ohradili. Tataři rozložili se po dolině táborem. V noci strhla se hrozná
Křesťané toho použili, rozkopali hráze rybníků výše položených a zaplavili tábor nepřátelský tak, že Tataři byli nuceni prchnouti.
bouře a
liják.
Po březích Bečvy
dostali se Tataři přes Hranice a Lipník
až k Přerovu, kteréhož dobyli a vypálili, odkud hrnuli se k Olomouci, na cestě vše pálíce a ničíce. Již třetího dne,
všechno vojsko tatarské s vůdcem Pajdarem přiblížilo se k Olomouci. Kamkoliv oko dosáhlo, všudy bylo plno bar barů; jejich nesčetné jízdectvo obklíčilo město jak věnec,
možno
něho se dostati. Nemohouce města dobýti, bylať Olomouc obehnána hlubo kými příkopami a vysokými pevnými zděmi, zamýšleli Ta takže nebylo
taři
ani
do něho,
vylákati obhájce z města ven,
Po marném
ani
z
čehož se jim nepodařilo.
stékání hradeb městských, vrhli se Tataři
na blízký opevněný klášter Hradištský, který dobyli a za
přítomné mnichy a muže z posádky povraždili, hlavy jim uřezali a uvázavše je na ohony koňské, jezdili s nimi okolo hradeb olomouckých. pálili,
Nevyjití obležených obhájcův z města do pole, pova žoval vůdce tatarský Pajdar za zbabělost, i začal méně šetřiti kázně a poslušnosti v ležení a dovolil, že skoro přes polovici
vojska rozprchlo se po žírných krajích Moravy všude dran cujíce a pálíce.
U
Dřevohostic a Hulína
a svedše s
ním
barbaři na zbrojný lid, půtku, pronásledovali ho na Hostýn, kde se
byli již dříve četní uprchlíci z kopem ohradili.
trefili
Hané
sešli a
zásekami a
pří
Pěvec staročeský v Rukopise Královédvorském popisuje
boj statečných křesťanů s Tatary takto:
Když na východě
počínalo se jitro, pozdvihl se všechen tábor Tatarův; tábor ten byl strašný kolkol chlumu až do
8 dalekosti
nedohledné.
Vrahové zaměřili
v jednu stranu; již Tataři na náspy
všichni hnali prudce na chlum vzhůru. Již se drali, již se jali náspy rozkotávati: tu křesťané svalili
náspů těžké klády; ty Tatary jak červy rozmačkaly i dále „Nemožno nám déle žízně snášeti, je až na rovině drtily. s
—
nemožno nám
déle bojovat!!" bědovali křesťané. Tu udatný Vratislav zvolá: „Za mnou pojďte, za mnou před stolec
ním množství k sv. kapli a tu se modlí: „Hospodine, vyslyš hlasy k Tobě volající! Obklíčeni jsme litými vrahy! Vyprosť nás z osidel krutých Tatarův, i dej svlažení útrobám našim!" Aj hle, na rozháralém nebi mráček! Větry vzdují, zahučí
Matky Boži!"
hrom
I
jde za
strašný, blesky ráz
příval
oživí
novou
sílu.
ráz bijí
pramen na chlumu,
v stany Tatarův. a
lid
Hojný
křesťanský pocítí
Udeřily zvuky bubnův břeskných, zahučely hlasy rohův
obě strany srazily se jarou silou, i nastala půtka krutější všech ostatních. Vzešel chřest i drnkot ostrých mečů, vzešel sykot kalených střel strašný, lom oštěpův, rachot kopí bystrých. Bylo klání, bylo porubáni; bylo lkáni, bylo radování. Krev se valila jako bystřiny dešťové, mrtvol tu leželo lesních;
jako v lese dříví. Křesťané počali
—
Tataré je litým davem hnáti. Ajta, Jaroslav jako orel přiletí; tvrdou ocel má na mohutných prsech, pod ocelí chrabrost, udatenství, pod helmicí veleutikati,
bystrý věhlas. Rozkácený žene se jako lev dražlivý: vojíni za ním jako krupobití. Ulekl se všechen lid tatarský, od-
dřevce sáhodlouhé, paloval, kdo utéci mohl tamo, odkud slunce vstává: i prosta byla Haná Tatar vrahův. metali
K
tomuto
zbývá dodati, že zbytek prcha asi 20.—24. jících Tatarův, kteří marně obléhali Hostýn června 1241 utekl ku hlavnímu voji v Olomouci.
—
líčení boje,
—
9
Zde však
právě k nejhoršímu. Jaroslav zpozorovav, že Tataři jsou roztroušeni, vytrhl časně z rána dne 25. června s lidem svým v důvěře v pomoc Boží, ještě před svítáním přišli
do hlavního ležení Tatarů. Nastala krutá baři bránili se statečně.
V
tuhém
meč s mečem se srážely, dotíral samého vůdce Pajdara (aniž prý
seč,
přepadení bar
kdy kopí s kopím, na svém oři Jaroslav na boji,
byl věděl s kým bojuje) a srazil ho s koně. Vidouce Tataři klesnouti vůdce svého, zmatek, strach a hrůza zmocnila se všech a vítězové stoupali,
když
je Jaroslav
slovem
i
příkladem povzbuzoval, přes hro
raněných nepřátel a donutil je po krutém boji k ústupu; část Tatarů sehnána do Moravy, kde utonuli. Vítězstvím tímto zachránil Jaroslav netoliko Olomouc,
mady mrtvých
a
nýbrž všechny západní země. O ústupu Moravanů před Tatary na Hostýn, o jejich bojích na hoře této svedených a o jejich zázračném zachrá nění na přímluvu Panny Marie vypravuje se v Rukopise Královédvorském. Z téhož pramene dovídáme
se,
že
již
před
r.
1241.
byla na hoře ku cti Panny Marie kaple vystavena a že již tehdy tam Máti Boží divy tvořila. Na její přímluvu potřel Bůh bleskem divoké Tatary a dal obleženým mimo déšf,
hojnou pramenitou vodu, která dosud proudí stejnou
silou.
II.
Od
doby, co byli Tataři na Hostýne poraženi, každý Moravan toužebným pozíral zrakem k památné hoře a přál té
si spatřiti to
na kterémž Panna Maria
—
pomocnice křesťanů tolik milostí těmto udělila a sklonití svá kolena k díkůčinění Nejvyššímu a k oslavě P. Marie. Rok od roku
—
místo,
vzrůstal počet poutníků, takže zvětšena býti musila kaple, v níž na oltáři postaven byl obraz Bohorodičky, držící v ná ručí
Božské
obrazené
dítko, z jehož
rukou blesky na Tatary dole vy
sršejí.
Brzy se ukázalo, že zvětšená kaple byla pro množství poutníků malá; pročež r. 1658 vystavěl hrabě Jan z Rottálů, pán na Bystřici, ještě dvě kaple vedle staré a třetí postavil farář Bystřičky
Tomáš Požárník
r.
1700. u pramene, jenž se
byl na prosbu křesťanů ze skály vyprýštil. Na počátku osmnáctého století zavázal se Jan
Sigmund
z Rottálů slibem, že na Hostýně vystaví nový chrám ke cti a chvále Panny Marie. Dříve však než mohl slib svůj usku tečnit!,
postižen byl smrtelnou nemocí.
Splnění učiněného slibu uložil před svou smrtí synu a dědici svému Františku Antonínu, který ochotně přání zvěč-
11
nělého otce vyhověl;
již
r.
1721. byl za velikého účastenství
položen a posvěcen od tehdejšího Hradištského opata Bernarda Vaňka základní kámen a po 27 letech zdobil již lidí
posvátnou horu krásný na Moravě.
a
velebný chrám, jakých bylo málo
postaven ve vlašském slohu, má okrouhlou podobu o dvou báních měděným plechem pokrytých, dvě věže a troje velké dvéře. Kulaté klenutí jest tak mistrně, pevně a podivně postavené, že ačkoliv od roku 1787. až do
Chrám
jest
roku 1845., tedy 57 let, střechy nemělo, předce nespadlo. Výška jeho obnáší na 28 metrů, délka chrámová 48 m a šířka na 32 m.
5
m
Okna
jsou podlouhookrouhlá, v průměru
mající.
chrámě byly též dvě sákristie a nad nimi dvě mo dlitebnice (oratoria). Uvnitř ozdoben byl chrám šesti nádher nými oltáři, zasvěcenými: bl. Panně Marii Vítězné, jejímu Nanebevzetí, sv. Janu Nep., svátým mučedníkům, sv. Anně Při
a Ukřižování Páně.
Na dvou
věžích, v průčelí k západu postavených byly čtyři zvony. Kolem chrámu táhla se dosti prostranná krytá chodba na sloupech, v nížto poutníci nocovali. levo od
V
chrámu
přistavěl hrabě Frant.
Antonín
zasvěcenou a v právo příbytky pro varhaníka.
Chrám
a
r.
tři
1749. kapli sv. Jiljí kněze, kostelníka a
Též hostinec byl pro pohodlí poutníků
všechna tato stavení byla pro
lepší
zřízen.
bezpečnost ohra
zena vysokou zdí
Až po
dobu konali služby Boží na Hostýně v čas poutí kněží z Bystřice. U nového kostela za přispění hraběte a jiných dobrodinců ustanoveni zvláštní kněží. Prvním adminisrátorem byl kněz Jan Hübner a kaplanem P. Frant Albl. tu
12
Nově postavený chrám
slavně posvěcen tehdejším olo mouckým biskupem a kardinálem Ferd. hrabětem z Troyerů u přítomnosti mnoho kněží a asi 30.000 lidi.
Po vykonaném posvěcení chrámu byl zázračný obraz Panny Marie ze staré kaple do nové svatyně s největší slávou a
přenošen při
Od něm
na
oltáři
umístěn.
doby, co nový kostel byl posvěcen a zvláštní kněží byli ustanoveni, poutě na Hostýn se množily; veliké
té
množství zbožných poutníků každoročně docházelo tam v pře četných průvodech. S úplnou důvěrou obraceli se Moravané k vítězné P. Marii
Hostýnské v různých svízelích a těžkostech. Bohužel, nestál však dlouho chrám hostýnský v první své kráse. Již ve 22. roku po dokončené jeho stavbě, dne 24. září 1769. udeřil při strašné bouři
z
něho vzniklý, obě věže
i
do věže blesk, a požár
střechu ztrávil a zvony rozpustil.
Neštěstím tímto, neutuchla však láska Moravanů k po svátnému místu, již ve dvou letech nasbíralo se tolik darů,
že vše opět opraveno
a
nové zvony zavěšeny, ano
i
nové
varhany pořízeny. Tato strašná živelní pohroma byla však jen předehrou bouře mnohem záhubnější, která se za císaře Josefa II.
nad Hostýnem
stáhla.
Z dějepisu známo, že tehdy rušeny
a
uzavírány byly chrámy, které zdály se býti zbytečné a tak
chrám hostýnský, drahocenný pomník světoslavného vítězství nad Tatary, dírám poutnícký, kam tolik nařízeno, zrušiti
lidí
i
ku chvále Boží a Panny Marie a k vlastnímu spasení
chvátalo.
Roku 1787. dne 14. února byl velebný službám Božím odňat (odsvěcen) a obraz
nádherný chrám P. Marie do by-
a
gtřického kostela přenesen, kdež posud se nalézá.
Zvony,
13 kostelní nářadí,
mešní roucha
a nádobí,
varhany
a křtitelnice
rozdány okolním farním kostelům. Hostýnští fundační kněží musili do 14 dnů Hostýn opustiti. Vše co nedalo se z chrámu
odnésti aneb upotřebiti, bylo zničeno. Střechy s chrámu a příbytků strženy; nabytým takto dřívím a železem, zakryta
ovčíma nedaleko kostela vystavená. Dvéře, okna
i
dlažba
zmizely a co lidská svévole nezničila, o to se přes půl sto letí (57 let) déšť, sníh a vítr pokoušely. Prachem, jenž větry línán usazoval se na klenbě kostelní, usadilo se tam tolik
množství mladého stro země, že tam bujná tráva rostla, moví, mezi nímž jednou i liška od myslivce byla zastřelena. i
A
předce nejen hlavní
lodí (chvála
zdi,
nýbrž
i
báňovitá klenba nad
důkladným stavitelům) přes
celý ten čas nepo
rušeny zůstaly.
Pomník slávy našich předků, měl,
jsa spustošen, přijití
v zapomenutí. Tisícové však předce neúnavně
chvátali ná
horu předrahou a v tiché modlitbě zasvěcovali díkůvřelou slzou osiřelý dům Páně. Bůh dobrotivý vyslyšel vzdechy a
prosby poutníkův. Počátkem XIX.
století
nadešla doba vše
obecného pátrání a oživení historických památek. Tak dělo na Moravě. K tomu blížila se šestistyletá památka do se bytého vítězství nad Tatary, kteráž takořka vyzývala k opravě chrámu hostýnského. i
1828. počali jednotlivci dárky k tomu účelu skláSbírkami se pověst o znovuzřízení chrámu stále šířila
Již dati.
r.
a nové příznivce vzbuzovala.
Sám
Ferdinand Dobrotivý předcházel dobrým příkladem a tak pomocí četných darů, mohlo se již dne 10. května 1841. s opravnými pracemi na Hostýně započíti. Obyvatelé bližších osad dřiví, cihly, vápno, cisař
písek a jiné věci s velikou ochotou a nezištností větším dílem darmo na horu dováželi a nádennickou práci bezplatně konali.
14 na horu, po jedné, dvou více cihlách aneb písek, kamení brávali a na vrch nosili, aby též měli podílu na díle bohumilém. 1
poutníci,
jdoucí
i
1
,
O
opravu chrámu velikých zásluh získal si tehdejší farář Bystřičky, Bernard Reger, Viktor Šlosar, prelát Rajhradský a
v.
,
,
j.
,
Počátkem července r. 1845 byl chrám Páně tak dalece opraven, že se v něm služby Boží opět mohly konati. Na V
]
který jistý dobrodinec na své útraty vystavěli dal, umístněna krásná socha od řezbáře Edela z Brna dle obrazu
oltáři,
,
i
Marie uměle vyvedená. Řezbář ten sochu s jinými ještě věcmi přivezl po dráze do Hulína; obyvatelé Hulínští pak zapřáhnuvše do vozu šest pěkných běloušů s radostnou ochotou dovezli ji zdarma na Hostýn; celkem po
Hostýnské
P.
;
na odvežení všech věcí 30 koní.
skytli
Kostel a věže, na nichž zatím šindelem.
i
zvony zavěšeny, pokryty pro-
j
(
Ačkoli nedostávalo se ještě
mnohých potřebných
věcí,
jako varhan, nádob a šatstva kostelního, postranních oltářů, stolic (dlažba byla jen v presbyteriu) předce chrám Páně ve svátek Navštívení P. Marie, dne
2.
července
1845,
,
slavně
,
benedikován. Chlum hory v den ten, byl zbožným lidem až přeplněn; nejméně na 50.000 lidí bylo slavnosti té účastno.
Od
té
doby byly mnohé
ještě scházející věci
od dobro-
]
i
dinců a ze zbírek pořízeny. Tak daroval dobrodinec z Jaroí, hňovic kříž před kostel, který fárníci Kojetínští v nejkrutší L
zimě
a
roku
byl
náledí
varhany v
dne
kostel
21. ledna
1846 na horu odvezli. Téhož
vydlážděn. R.
Novém
,
1848 dovezli Staro-Jičínští
Jičíně objednané.
Každoročně, když na
sv.
Hostýn poutníci počínají se jako
včelky rojiti, trpce pociťován byl nedostatek duchovenstva, kteréž
,.
,
15 pečovalo o duševní potřeby poutníků. Z té příčiny seskupilo se několik horlivých mužů v „družstvo sv. Ho
by
stále
stýnské", které si vytklo za cíl, odpomoci nedostatku tomu uvedením řeholníků na posvátnou horu. Jednatelem družstva,
na jehož bedrách hlavní starost spočívala a který také čin ností neumornou družstvo k cíli kýženému vedl, byl tehdejší kaplan Příborský, nyní farář a říšský a zemský poslanec, Dr. Ant. C. Stojan; předsedou byl kanovník Olomoucký hrabě d’Orsay. Protektorát přijal tehdejší kardinál, knížearcibiskup
Olomoucký Fürstenberg; pokladníkem
byl tehdejší kaplan
Příborský, Dr. Jan Schneider, nynější farář Slavkovský.
Hlavní snaha nesla se především k tomu, aby sbírkami a půjčkami dosáhlo se potřebných peněz na založení kláštera.
Když potřebný peněžitý obnos opatřen, započato r. 1885. se stavbou budovy klášterní, kteráž po dvou letech dokončena. Dne 4. května 1887. „družstvo sv.-Hostýnské“ klášterní bu dovu ohledalo a
přijalo.
Mezi tím vyjednáváno
rozličnými řády, aby se uvázaly v duchovní správu na Hostýně; žádný však nechtěl se v ní uvázati, poněvadž podmínky a různé okolnosti byly velmi s
nepříznivý. Nebylo postaráno o dostatečnou nadaci k vydr žován řeholníků potřebnou, v dostavěném klášteře byly jen
holé zdi
— prázdné pokoje bez všelikého potřebného nábytku.
Také odvislost hostýnského chrámu Páně odpuzovala mnohé řeholníky, poněvadž týž je kostelem filiálním a proto všechny milodary lidu, odváděny jsou příslušnému farnímu úřadu do Bystřice.
K uvedeným nepříznivým okolnostem tížnou a drahou dopravu potravin a (zimní,
přičísti sluší
p. věci,
ob
zejména v době
kdy sněhové vánice, náledí a mrazivý
velmi obtížnou.
i
vítr činí
cestu
16
Řád
maje na mysli hlavně duchovní prospěch a zvelebení národní svatyně, odvážil se, ovšem ne bez ve jesuitský,
likých obětí, přijmouti kardinálem Bedřichem z Fiirstenberků nabízenou duchovní správu. Počátkem května 1887. vy
—
členové jeho: P Jan Cibulka, P. Fr. Zimmerhackel a bratr laik J. Houf a ujali se úkolu svého. stoupili na sv. horu
tři
Počali ihned svatyni uvnitř ozdobovali.
Malba
a
vnitřní
úprava v chrámu svatohostýnském vy
1887.—1888. Celý presbytář a téměř celá chrá mová loď vyjmouc milostnou sochu a její okolí se čtyřmi sloupy, hlavní oltář, kazatelnu a všechny prostranní oltáře, byly obnoveny.
konána v
-
r.
III.
Význam
a
pořadí jednotlivých obrazů.
V presbytáři.
1.
chrámovou
s
1.
Na klenbovém
pasu
presbytářem, jest po evangelní
pojícím loď straně obraz
Methoděje, kteří se stráně sv. Hostýna dle zbožné tradice praotcům našim víru Kristovu hlásají, je křestí a úctu k Rodičce Boží zavádějí; za sv. Methodějem stojí lípa, slo sv. Cyrilla a
vanský strom, na němž
svato-Methodějské svátého věrověstce
visí
obraz Matky Boží tak Zvané
Staro-Boleslavské; pod pravou nohou leží shozená modla, kteréž pohané chtěli
čili
květiny, v koši přinesené, obětovali.
Následující obraz představuje Moravany, jak jsou r. 1241. od Tatarů na sv. Hostýně obleženi a hroznou žízní trápeni; proto matky spínají ruce a dítě leží tam mrtvé. Vra 2.
obraze rek v zeleném hávu) však ukazuje ke kapli „na chlumku" stojící a mužně volá:
tislav (na
mnou pojďte, muži, kdo tak smýšlí, Za mnou před stolec Matce Boží!" „Za
Moravané ke chlumku, kde Máti Boží divy náspů leží nakupené klády, které křesťané na
Již chvátají tvoří
Na
Tatary
kraji
svalili.
addlemvaZM
i
18 3.
Matka
Ve
vrcholu klenbového pasu vznáší se jako v oblacích Boží svatohostýnská a chová na levé ruce svého bož
ského Synáčka, který na
její
přímluvu blesky metá na Tatary.
Na
vedlejším obraze viděti, jak Tataři jsou pomateni nebo povaleni na zemi, jak v divokém zmatku utíkají a stany 4.
jejich,
bleskem zapálené, jedním plamenem
hoří.
Poslední obraz na klenbovém pasu představuje, co se
5.
V pozadí stojí
chrám svatohostýnský, r. 1787. rozbořený a r. 1845. zase obnovený, týž jest zevnitř upra vený, uvnitř vymalovaný a konečně vysvěcený (až do r. 1901. byl jen benedikován). Viděti kardinála knížearcibiskupa Olo
teprve
státi
mělo
mouckého Fürstenberga
jak se sv. Hostýna sestupuje, s lidem
se loučí a žehná. *) starou kapli sv. Jiljí v levo, tak zvanou kaplanku, a část nového kláštera v právo; lid v národním kroji.
Viděti
také
Po evangelní straně naproti hlavnímu oltáři lze viděti obraz Matky Boží svatohostýnské, který dosud zapomenutý, ale v starých modlitebních knihách zase nalezen byl s ná 6.
pisem: Obraz, jak se od roku 1242. uctíval, až jej Václav, rytíř Bitovský, mučitel bl. Jana Sarkandra r.' 1620. zničil.
Jako
starostlivá
matka se
ohlíží
a nabízí svou
pomoc; roz
pod nim celý zástup klečících Moravanů v staroslovanském kroji. Z toho poznati, že obraz v Bystřici chovaný, není nejstarší. prostírá
plášť svůj
a
kryje
Kardinal chtěl dne 15. srpna 1901. chrám hostýnský vysvětit! ale pro slabost a churavost prosil biskupa Brněnského Dr. Frant. Bauera, na sv. Hostýne přítomného, aby zamýšlené dílo místo něho vykonal::
)
Stalo se tak.
Po konsekraci kardinal sloužil pontifikální mši sv, a udělil asi 100.000 poutníkům kolem chrámu shromážděným apoštolské požehnání, což na obraze jest naznačeno.
19 pod zadním oknem jest obraz Matičky Boží Hostýnské v nynější podobě; vznáší se nad zeleným temenem svaté hory a z ruky jejího božského Sy
Na
7.
straně
epištolní
blesky na Tatary. Frant. Ant. hrabě z Rottálů
náčka stojí
Pod
srší
viděti chrám,
ní
jak jej
1721.—1748. vystavěl, v právo stavení tehdejších duchovních správců, byt kostelníkův r
a varhaníkův, a jak se zdá, i škola, v levo stará kaple, z níž obraz přenesen byl; trochu níže je hospoda a vodní kaple. Celý obraz jest malován dle staré mědirytiny, kterou P. Frt. Albl, jeden z prvních
Nevídala
Ant.
r.
duchovních správcův od malíře Jana
1748. zhotovili dal, a
zakladateli kostela
věnoval. 8.
Nad oběma dveřma
sakristie je
viděti
dva anděly
na zlaté půdě; jeden pozdravuje Pannu Marii, druhý prosí jí, což zlatými písmeny kolem nich jest napsáno. Oči jejich
všude 9.
tě sledují,
kamkoli se obrátíš.
Pozdvihneš-li očí k římsám, uvidíš pod nimi šestero
poprsních obrazů českomoravských sv. patronů: Sv. Hedviky (začínaje na epištolní straně), sv. Cyrilla, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Methoděje a bl. Jana Sarkandra.
Než vstoupíš do chrámové
ozdob po obou stranách milostivé sochy, spatříš zlatými písmenami ve zlatých ozdobách na červené půdě vyvedenou litanii Loretánskou. Po šesti napodobených pilířích pnou se ozdoby z říše rostlinstva, po jedněch růže jakožto odznak svátosti lodi,
všimni
si
pokání (mlčenlivosti), na jiných lilie, obraz nevinnosti a na třetích pšeničné klasy a réva s hrozny jakožto odznak oběti
mše
sv.
Neopomeň
též všímnouti
souhrn přirozené záře
sluneční a
si
okrouhlého okna, kde
umělých paprsků slunce
oko líbezně dojímá. 2*
20
V chrámové
II.
lodi.
10.
U
kazatelny vidíš na
klenutí oltáře sv. Josefa dvě skupiny Svatých a
Rodičku Boží, v
uprostřed právo jest sv. Jan Nep., jemuž oltář ten byl
před půl druhým stoletím zasvěcen, týž stojí před kaplí Staro-Boleslavskou a prosí Rodičku Boži o zachování mlčen
Vedle něho a naproti němu sv. biskup Vojtěch, sv. Alžběta, bl. Anežka Česká s beránkem, sv. Va vřinec s erbem Přerovským; v levé skupině: sv. František Seraf., sv. Jiljí s erbem Bystřickým, sv. Václav, sv. Ludmila svátostní.
livosti
a
sv.
Bartoloměj. 11.
Nad
tímto oltářem vidíš pod římsami sv. evange
Matouše a Jana, dle jehožto výroku Panna Maria vznáší se mezi nimi ve vzduchu jako „žena oděná sluncem, pod jejíž nohami byl měsíc, a na jejíž hlavě byla koruna dvanácti hvězd". Matouš má u sebe znamení člověka, pro tože své Evangelium od člověčenství Syna Božího začíná; Jan má na boku znamení orla, poněvadž ve svých spisech jako orel se vznáší a Evangelium své od Božství Ježíše listy,
Krista začíná. 12.
nad ním
Naproti oltáři sv. Josefa
stojí
oltář sv. Valentina;
dvě skupiny Svatých a uprostřed nich Hlavní osoba, bl. Jan Sarkandr, bývalý farář
spatříš opět
Rodičku Boží.
Holešovský, klečí v levé skupině; ostatní jsou Svatí z řádu Tovaryšstva Ježíšova, na jehož ústavech za mládí svá studia konal
V
a
k
němužto po celý
život s
Sv. Ignác, v bilé mešní roucho, sv. Alois s s
pravé skupině jsou:
velikou láskou
lnul.
zakladatel řádu, oblečen lilií u nohou, bl. Kanisius
katechemismem od něho sepsaným,
sv. Stanislav, sv. Alfons, bratr laik
bl.
řádu;
Bobola, mučedník,
v levé:
bl.
Kam-
pian jako mučedník v červeném mešním rouše, sv. Petr Klaver, sv. František Regio, sv. František Xav. v bílé rochetce,
21
Jakub a Pavel, a poslední sv. mládenec Berchmanns s křížem, růžencem a řeholní knížkou. Ten oltář byl v minulém století zasvěcen
tři
svati
mučedníci
japonšti
s
Jan,
kříži,
svátým mučedníkům, ale lid mu říkával mučedníka Jana Sarkandra".
Nad těmito obrazy
„oltář
blahoslaveného
pod římsami ostatní dva evangelisté sv. Marek v právo, sv. Lukáš v levo. Tento má u sebe znamení obětného býka, poněvadž své Evangelium začíná od oběti Zachariašovy; onen znamení lva, protože své Evangelium od hlasu volajícího na poušti začíná. Uprostřed nich vznáší se ve vzduchu tak zvaná „Panna Maria Sněžná", 13.
jsou
kterou dle podání maloval Lukáš „Evangelista
Panny Marie"
jmenovaný. 14.
Nyní obrať se k druhému
oltáři
na epištolní straně,
který zasvěcen jest sv. Šebestiánu, druhdy sv. kříži, a před
nímž v minulém
některé osoby pochovány byly; za na jeho klenutí zlatý kříž, znamení
století
tou příčinou stkví se Syna člověka a představen jest soud: Kristus božský Soudce, Rodička Boží prosící za milosrdenství, čtyři svati evangelisté se
svými odznaky,
sv. apoštolé,
sv.
Jan
Křtitel,
a
na sou
vislém pozadí čtyři andělé s troubami, zatmělé slunce, kr vavý měsíc a padající hvězdy. Pozdvihneš-li očí nad klenutí téhož oltáře, spatříš tam dva sv. Otce hájící božské mateřství Panny Marie proti 15.
dvěma křivověrcům; v právo
stojí sv.
Athanáš, maje u nohou
přemoženého Aria; v levo sv. Cyrill Alexandrinský, maje u nohou přemoženého Nestoria a uprostřed nich zdvihá se ve vzduchu Maria jako „Matka dobré rady“. Hadové ze spisů křivověrců syčící znamenají jed v nich obsažený; kolem
Matky Boží
jest
duha.
22 16.
Naproti sv. Šebestiánu jest oltář sv. Anny; na klenutí
jeho jsou dvě skupiny Svatých, zvláštních ctitelů Marianských anebo připomínajících jména dobrodincův a příznivců sv.
Hostýna. s
erbem
V
levé skupině: sv. Karel Boromejský, sv. Mořic Kroměřížským, sv. Jindřich s kostelem Vambe-
řickým, sv. Bedřich s dvěma šavlema, sv. Kliment s mučed nickou palmou, v popředí sv. Antonín s lilií a sv. patriarcha
Benedikt
s
erbem Rajhradským.
Kliment Hofbauer,
V
pravé skupině:
sv.
Vilém,
Norbert s monstrancí, sv. Arnošt, sv. Kateřina s kolem, sv. Bernard s marianským spisem „Homilia de Missus est“ a naproti němu sv. František Pau lánský, na jehož prsou stojí „charitas" láska. Na souvislém bl.
sv.
pozadí: sv. Anna, učíc bl. Pannu Marii, ku kteréž s jedné strany anděl vede ctihodného P. Martina Středu z Tov. Ježí šova, zachovatele Brna (1645.), a s druhé strany jiný anděl vede Františka Antonína hraběte z Rottálu, zakladatele chrámu
svato-hostýnského, s půdorysem téhož chrámu v rukou; třetí anděl drží erb Rottálský s křížem; čtvrtý štít s jménem „Ježíš“ (IMS). 17.
kteří
Nad klenutím
hájili
oltáře sv.
Bezhříšnost
a
Anny
Panenství
vidíš
Matky
dva
sv.
Boží.
V
Otce, levo
pacholátkem, kteréž ho po učuje o nevyzpytatelnosti nejsvětější Trojice, a v právo sedí na poušti sv. Jarolím, uprostřed nich vznáší se ve vzduchu
stojí sv.
Augustin se
známým
Maria, jako čistá Panna 18.
Mezi oltářem
s
sv.
lilií
v ruce.
Josefa a
sv.
Anny
jest
nad se
verním vchodem velký výklenek; na vrcholu jeho vidíš tajemství Nanebevzetí Panny Marie, jemuž před půl druhým stoletím zadní hlavní oltář a vůbec celý tehdejší kostel zasvěcen byl
23
V
právo od
ní jest
kolem úmrtního lože jsou svati některé zbožné ženy. Rozeznáš v levo od ní
Blažené usnutí
19.
apoštolé a
její;
Tadeaše, který dle tváře Kristu podoben byl; v právo od ní sv. Jana, miláčka Páně; svátý Tomáš schází.
sv. Petra, sv.
Na druhé
20.
avšak jak
již
z
straně téhož klenutí jest
něho
vstala
její
svátý hrob,
Svatí apoštolé jsou
kolem něho,
a sv. Tomáš, ruku drže k čelu, jakoby nevěřil, hrob, z něhož lilie rostou.
prohlíží si
V
protějším velkém výklenku jest na oblouku vy kreslena „Panna Maria Vítězná", kteréž druhdy v Rottálském 21.
kostele hlavní oltář zasvěcen byl. Po obou stranách má an děla a v náručí božského Synáčka, který žehná různý lid,
všelijakým
neduhem
oči
prosící;
její
stižený a Matky svatohostýnské o pomoc ohlížejí se vítězoslavně na levou stranu
po Jaroslavovi ze Šternberka, jenž vzývaje Rodičku Boží, Tatary u Olomouce na hlavu porazil. K ní obrací Jaroslav sedě na bujném koni vděčný zrak; před početím boje za Pod kopyty koně slíbil se, že Jí, zvítězí-li, kostel vystaví. leží mrtvý vůdce Tatarů, Pajdar. V pozadí viděti Olomouc..
Na
protější straně spatřiti lze církev,
znázorněnou papežem
ukazujícím všem stavům, že mají hledati pomoc u Matky Boží Vítězné, chtějí-li vítězně překonali boje života. Jak viděti na obrazu, synové a dcery svaté církve poslou s tiarou,
odevzdává království v ochranu Panny Marie, žebrák se k ní utíká, kněz o její přímluvu úpěnlivě prosí,
chají
:
král
aby nezabloudil a neustal, malíř (J. Zapletal, Kroměřížan, týž maloval nástěnné obrazy v kostele hostýnském) jí svá díla poroučí, kovkop se jí před sestupem do země kloní, hříšník prosí, aby okovy hříchu roztrhla, poutník k
uí
pozírá,
matka nemluvně a
dospívající dítě
jí
k vychování doporoučí;
24 taktéž jeptiška, učitelka a vychovatelka
vážnému vzývá, řemeslník
jí
o moudrost k dílu
s nástroji sv. Josefa
na své svízele
ukazuje a mnich, neúnavný badatel, vědecké knihy k nohám stolice moudrosti klade, rolník se srpem, kleče o úrodu prosí.
Pod tímto dojemným obrazem lidských stavů k Vítězné Panně Marii se o pomoc utíkajících, viděti ve výklenku Sochu tu darovala panna mo sochu Panny Marie Lurdské
Kolem sochy
jde průvod poutníků s biskupem z go tického kostela lurdského, který nad skálou se pne. Před ravská.
sochou v levo klečí panny, díky vzdávající za uzdravení svých sourozenců a svých drahých, v právo vedou děti své slepé matky a choré poutníky ke zřídlu, v němž se umívaji, nebo z něho
K
pijí
a zdraví nabývají
těmto Lurdům, druží se na protější straně naše Lurdy moravské, francouzských mnohem starší, kde již přes 650 roků teče voda zázračná, Matičkou Hostýnskou předkům našim vyprošená: je to pramen Hostýnský, ze skály pod
náspem
se řinoucí.
Nad pramenem vystavěna
kaple.
Pod
oltářem téže kaple, dole v rozpuklé skále, vytryskuje pramen,
sklepením krytý; voda stéká v kamenné trouby
do nádržek, u nichž těle, tak
i
viděti poutníky
a
vede se
vodou svátou, jak na
na duši se občerstvovali.
Kroje poutníků jsou malovány dle skutečnosti.
Viděti
Hostýn a ubírá prokopanými náspy a Ma tičku Hostýnskou nad náspy se vznášející, jak se radostně na lid dívá a Synáček, již ne blesky, nýbrž růže sype na lid, Jeho Matičku miluje. Dole na nejnižší ploše, kudy jenž Ho procesí,
jež
se
s
i
přebytečná voda uniká, ukazují hluší, že sluchu, slepí, že zraku, chromí, že přímosti údů, všelijakými nemocemi postiženi, že zdraví nabývají, jak každoroční zkušenost ukazuje.
Ve skupině poutníků ano
viděti
i
pověstného
viděti
Hanáky, Valachy, Slováky,
šiřitele
knih dědictví sv.-Janského
25 Cyrillomethodějského, horlitele proti nádheře a parádě, na zádech, se schodů jak v režném oděvu, brašnou s knihami sestupuje a jak se mu k nemalé mrzutosti dvě vystrojené
a
Slováčky do cesty staví.
Nad klenbovým pasem,
22.
který pojí presbytář s lodí,
zazděném okně „Korunováni Panny Marie“, kolem duha a nahoře její jméno, pod ní tři anděly.
vidíš v ní
tomu oknu
na polozazděném okně vykreslen, jak žehná lidu; v otevřené knize stojí řecké 23.
Naproti
jest Spasitel
A O,
jakoby volal: Já jsem Alfa a Omega, po čátek a konec, Bůh a pramen veškerého požehnání.
písmeny
Pod římsami a bezprostředně nad čtyřmi většími oblouky spatříš po dvou andělích, ani Matičce Hostýnské 24.
odznaky, jež v rukou nesou, připo
úctu a chválu vzdávají;
mínají ctnosti, 25.
moc
a slávu Královny andělů.
Na klenbovém pasu hudebního choru
jsou nakresleni
bohonadšení pěvci a zvelebovatelé církevního zpěvu, uprostřed nich Rodička Boží s dvěma anděly; v levo od ní stojí sv prorok
který příchod Spasitelův z
Isaiáš,
„Ejhle panna počne“;
holubičkou
5
sv.
(= Duchu
král
sv.),
David
která
s
Panny zvěstuje:
harfou,
sv.
mu vnuká opravu
Řehoř církev
n ho zpěvu, svátý Ambrož, též obnovitel a zvelebitel církevní hudby. Na pravém poli od matky Boží: sv. Cecilie, patronka i
žiji,
sv.
Kazimír, dík Marii ..."
hudby,
a oslavují
polský kralevič, který zpívá: „Dokud as ním zpívají zároveň mnozí andělé
svou nebeskou Královnu.
Jak patrno, představují první obrazy
Hostýna; jiné
(10.,
12.,
14.,
16.,
(1
18., 21.)
—7.) celé dějiny směřují k tomu,
aby staré památky bývalého kostela Rottálského potomkům zachovány byly; ostatní zase, aby Marie oslavena a ctěna
26 byla jako „Panna“, jako „Bohorodička“, jako „Bez poskvrny Počatá", jako „Panna Vítězná“ a „Královna všech Svatých a andělů“.
V
chrámové
pod římsami na vlysu tento velký nápis: „Zdrávas vítězná ochrano Moravy! Zůstaň Matkou lidu svému!“
U
lodi jest
postranních vchodů jsou
dva velké a červené ko
berce; na jednom, kde stojí socha Srdce Páně, je totéž Srdce 87krát nakresleno, na druhém, kde stojí socha Lurdské Panny Marie, stkví se Srdce bolestné Rodičky Boží. Ve výšce na
modré báni leskne se 360 vypouklých a zlatých hvězd, uprostřed visí erb pánů baronů Laudonů, jimž patřívala půda*), na níž chrám stojí. Konečně visí u hlavního vchodu pamětihodný kříž. Tělo Kristovo zhotoveno jest z cedrového dříví a to z jed noho kmene, vyjmouc zasazená ramena. Kříž dodán prý z Kroměříže; odkud vlastně jest, se neví.
Obrazy maloval rodák Kroměřížský, Zapletal, okrasy provedl rodák Huštěnovický, bratr Obdržálek z Tov. Ježí šova a práci pozlačovačskou, Pokorný
Se snahami
ct.
Bystřického, který
stýne peněz, 24.000 K.
Ve
00. r.
z
Prahy.
Jesuitů, jde současně přičinění faráře
1887
z nasbíraných
pokrýti střechu bílým
dal
po
léta
na
Ho
plechem, což stálo
Hlavní zasvěcen jest Panně Marii Vítězné, na straně evandělní sv. Josefu, na epištolní: sv. Valentinu, u kůru hudebního na straně evandělní sv.
Anně
svatyni
je
7
oltářů.
a naproti sv. Šebestiánu. Přičiněním řádu Tov. Ježíšova,
přibyly dva nové
mramorové
Panny Marie Lurdské, :!:
)
Od
r.
jest
oltáře.
zasvěcen
Jeden
stojí
pod sochou
sv. Ignáci z
Lojoly a byl
1895. patří „Matici svatohostýnské“.
27 vystavěn nákladem nejmenovaného faráře moravského. Druhý stojí pod sochou Božského Srdce Páně, jest zasvěcen sv. byl nákladem terciářů a terciářek, každoročně vikář z Poličky, J Hetmánek z Čech
Františku Assiskému a kteréž
a Moravy na
Oba
V
sv.
Hostýn vodívá,
oltáře zhotovil sochař
levo od
zřízen.
Neumann
z Kroměříže.
chrámu přistavěna hrabětem
Frant.
Anto
nínem Rottálem r. 1749 kaple sv. Jlljí zasvěcená, kteráž v r. 1787. současně s chrámem svatohostýnským zanikla. stalo se Když později svatyně hostýnská obnovena
|
:tak v první polovici
minulého
století
—
—
byly rozvaliny kaple sv. Jiljí přikryty a „magacín“ tesařský a zednický z ní učiněn Literární jednotou bohoslovců moravských a zbožným
l,
Moravy a z Čech zaniklá kaple opět vystavěna a velice pěkně vyzdobena; zasvěcena ku cti a slávě Boží ý blahoslavenému mučedníku Janu Sarkandrovi, bývalému fa lidem
z
Holešovskému, patronu zpovědního tajemství a poutníku v Hostýnskému. ráři
Malířské ozdoby na stropě provedené, znázorňují kře sťanství stromem vydávajícím ve svátých vzácné ovoce.
i-
Na klenbě kaple
:
3
)
stromu, na větvích pak
_í
sv. ■
-
I
sv.
Cyril la a Methoděje u kořenů spatřili lze sv. Václava, sv Ludmilu,
viděti sv.
Vojtěcha, sv. Štěpána, bl. Anežku Českou, Hedviku a na vrcholku sv. Jana Nepomuckého. Posledním
Prokopa,
sv.
3vocem dle času
jest bl.
Jan Sarkandr.
Obrazy nástěnné znázorňují jednotlivé významné výjevy ze života
blahoslavencova.
Klášteříka a získáním duchovní správy svatohostýnského účel družstva svatohostýnského
Kpyž vystavěním chrámu j
I
!
dosažen, toto
r.
1887. zaniklo.
IV.
Roku 1895 vešel v život spolek „Matice svatohostýnská". Úkolem „Matice svatohostýnské" jest cil zaniklým „Druž stvem svatohostýnským povznášeli poctu
správu
i
vytčený, co nejvíce zdokonalovat, Panny Maric, křísiti, obnovovali a zve
památky na
lebovali sv.
v kostele
bl.
“
i
mimo
sv.
kostel;
Hostýne, zvýšovati pobožnosti zabezpečovali tamní duchovní
rozmnožovali přísluhu kněžskou v poměru k nastalé
potřebě.
„Matice svatohostýnská“ pečuje též o tělesné potřeby poutníků, dbá, aby přístřeší a ostatní zaopatření jejich při měřeně a slušně řízeno býti mohlo, přihlížejíc při všem ku platným církevním předpisům.
Aby
však
„Matice"
toho účelu dosáhla, užívá jmění
spolkového, členských příspěvkův a darův. Jednací řeč jest česká.
Sídlem spolkovým jest sv. Hostýn. Členové spolku jsou: zakládající, řádní a přispívající. Zakládajícím členem je kdo věnuje spolku buď více než
K najednou, nebo kdo nejméně 2 K platí ročního příspěvku.
40 a
10
K
věnuje najednou
29
Členem řádným ročního příspěvku
1
jest
kdo věnovav nejméně 4 K,
platí
Iv
Přispívajícím členem stává se ten, kdo věnovav spolku najednou nejméně 2 K, ročního příspěvku platí nejméně 40 h.
Kdo jakýmkoli darem na
účely spolkové přispěje, za dobrodince spolku zaznamenán bude. Všichni členové a dobrodinci účastni jsou mší svátých, které se za ně slouží, zvláštních modliteb, které se denně
za ně konají a ochrany Matky Boží.
.
Nynější výbor „Matice svatohostýnské" skládá se ze staWeinlich, rošty, jimž toho času jest gener. vikář Dr. J
z mistostarosty, kterým byl nedávno zemřelý kanovník Hanák, z jednatele Dr. A. C. Stojana, z pokladníka Dr. J. Schneidra a z hospodáře Josefa Scharia, který úřaduje místo J. Harny. Spolek jest od počátku svého založení passivní, maje nyní asi 86 000 K dluhů, nicméně, díky obětavosti členů a dobrodinců, ubývá jich každoročně. „Matice svatohostýnské" vynaložila trváni na různé své účely asi 320.000 K.
během osmiletého
Jak úžasná to suma! Matice zakoupila r. 1896. celé temeno svatohostýnské od barona Laudona asi za 130.000 K; vystavěla r. 1897. rriísto staré krčmy, krásný hotel nákladem taktéž asi 130.000 K; opravila špatné a nepohodlné cesty a pořídila užitečné věci.
mnohé
Rozhledna (r. 1898) a křížová cesta (r. 1901) duchovní správy Tov. Ježíšova na sv. Hostýně.
11
jest
ještě
dílem
Roku 1895. oslavováno 501eté jubileum znovuzřízení chrámu svatohostýnského, při kteréž příležitosti připutoval též kníže-arcibiskup olomoucký Dr. Theodor Kohn a přinesl vzácný dar ostatky
bl.
Jana Sarkandra.
■
■
30
Na památku
pouti a zlatého jubileum panování Jehol Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. dne 1. září 1897,1
vystavěna rozhledna r. 1898. Záslužná činnost „Matice“ pro naši národní svatyni nal sv. Hostýne jest obdivuhodná s ohledem na dluhy, s kte-l
rým
i
jest
jí
Proto,
zápasiti.
ať
každý Moravan „Matici“ v záslužném dílci
pokud možno, podporuje.
Mistra Hanuše Schwaigra, rektora české akademie
Matka Boží Hostýnská. překrásná starobylá malba ze
velikost
75/45 cm.
v 17. stol. reliefe:u ve stříbře a zlatě provedeným a vítězství nad Tatary pod Hostýnem Cena 8 K, v pův. starobylém, z tvrdého na znázorňujícím opatřena. puštěného dřeva nahoře kulatém rámci so zlaceném závitkem za sklem 20 K, v úpravě jiné dle volby K 18-20, 19, 20, 21. V passepartout 98-63 cm vel. v rámci z pravého mahagoni (červen.) za sklem 50 K.
•Originfil jest
14. stol. a
—
=====
•
Menší Vydání velikost 40/23 cm.
=
;
iCena 3 K, v rámci pův. za sklem Iv 13, v passepart. 56/39 cm, v rámci za sklem K 13 HO atd., na plátně v rámci K 7, 9, 10 atd. Malé vydání do knížek modlitebních velikost 11/71/4 cm *-“v*
okrajem se vzorkem bud hanáckého, valašského neb slováckého vyšívání dle mistra Schwaigra, kus po 8 li, 100 kusů 6 K:
J °žy
Dětské procesí. sklem K 20"— 21*—. Drobné rámci
Úprky:
15-—.
než jdou a
HCena
8 Iv v
za
a
děti,
j
—
:
=
W "* obrazů svátých Velký sklad
v rámcích dle volby nádherně, vkusně, levně upravených.
Sochy.
po 40
hal.,
Seznamy
poštou 45
Knihkupectví R.
hal.
*
—
„Češti umělci“
*
Pro odběratele zdarma.
PROMBERGER
v
Olomouci.
Mistra Hanuše Schwaigra, rektora české akademie umění:
Sv. Cyrill a Methoděj.6)
JŠ,,
Pivodní, vlastnoručně kolorované dřevorytiny mistra.
dle starých fresek z VIII. stol. v. klášteře St. Zeno ve Veroněobjevených na účet kn. Liechtensteina Schwaigrem kopírovaných. —Ruční’ kolorit s autografem mistra, cena 50 Iv, v rámci originál, malovaným za sklem, cena 70 K. Cena koloritu zeleného 20 K. koloritu červeného; 24 K, v rámci za sklem K 20, 34 a výše. .. ^ za 40 K. o mal zcela sklem ováném zvláštním V rámci dle malby Schwaigra
Komposice
'
—-
======
-
;
POZDRAV ZE
SV.
HOSTÝNA.
Nové kaple
dle architekta Jurkoviče.
Místo na psaní.
DOPISNICE.
10 hal.
co dopisnice. 3 hal.
při 3 slovech.
POZDRAV ZE
SV.
HOSTÝNA.
Celkový pohled.
Místo na psaní.
DOPISNICE.
10 hal.
co dopisnice. 3 hal. při 3 slovech.
P>9H
'VNAISOH AS 3Z AVHQZOd
Místo na psaní.
DOPISNICE.
10 hal.
co dopisnice. 3 hal.
při
3 slovech.
1
Hlavní oltář.
POZDRAV ZE
SV.
HOSTÝNA.
Místo na psaní.
DOPISNICE.
10 hal.
co dopisnice. '3 hal.
při 3 slovech.
POZDRAV
ZE SV.
HOSTÝNA
Vodní kaple.
Místo na psaní.
DOPISNICE.
10 hal.
co dopisnice. 3 hal. při 3 slovech*
POZDRAV ZE SV. HOSTÝNA
Pohled na čásť křížové
cesty.
Místo na psaní.
DOPISNICE.
10 hal.
co dopisnice. 3 hal. při 3 slovech.
POZDRAV ZE SV. HOSTÝNA
Pohled na Hostýnský chrám Páně od strany
severní.
Místo na psaní.
DOPISNICE.
10 hal.
co dopisnice. 3 hal. při 3 slovech.
Dřevěná kaple
POZDRAV ZE
SV.
stojící
na místě kaple prvotní.
HOSTÝNA.
Místo na psaní.
DOPISNICE.
10 hal.
co dopisnice. 3 hal.
při 3 slovech.
Oltář zasvěcený
POZDRAV ZE
SV.
sv.
Františku Assiskému.
HOSTÝNA.
Místo na psaní.
DOPISNICE.
10 hal.
co dopisnice. 3 hal. při 3 slovech.
Mramorový
POZDRAV ZE
oltář zasvěcený sv. Ignáci z Lojoly.
SV.
HOSTÝNA.
Místo na psaní.
DOPISNICE.
10 hal.
co dopisnice. 3 hal. při 3 slovech.
v
V
10—15
posvátný Hostýn doznal utěšených změn a učinil velký krok do předu k svému zve lebení a povznesení. Stalo se tak zásluhou 00. Jesuitů a
posledních
letech
Matice Svatohostýnské, jichž snahou jedinou
aby
sv.
národním poutním místem, svatyní
stal se
Hostýn
je,
národní.
Útočištěm národa, radosti národa, školou národa, klenotem a chloubou národa. Sv. i
Hostýn
hmotného
lebu.
byl
obrozen
duchovně,
dostalo
se
mu
nyní měl býti též oděn v krásu a ve mělo ozdobiti jeho památné témě.
zajištění,
Umění
Myšlenka: snésti na sv. Hostýn poklady umění, umění novodobého a českého vedla nástupce P. Cibulky P. Fr. Zimmerhackla, že dal r. 1903 vypracovali od architekta
Dušana Jurkoviče plán celého vrchu a zvláštní pro kří žovou cestu a začal stavětí barvité kapličky, které se táhnou jak pestrá zrnka růžence od cesty k rozhledně dolů úvalem lesním až zase
budou všechny
vzhůru
pod
kostel.
Rokem
kapličky, svítící mile svými klými stříškami a jasným trámovím, hotovy.
letoším
1912
barvami,
les
Mosaikové obrazy nové křížové cesty původně navrhl Jóža Úprka a ve skle na asbest kladeném a olovem spo-
jováném provedl B Škarda v Brně. Provedení to však ne odolalo deštům, větrům a mrazům. Tak provedl J. Uprka jen 3 obrazy a od dalších upustil. Díla nyní se ujal Jano Koehler, Který obrazy provede
v inajolice (řezané keramice). Vpalovati je bude šamotárna v Rakovníce. Je také Koehler pro svou vážnou povahu spíše
povolán k
dílu,
jako je
Úprka.
1904
R.
založen
00.
byl
„Hlasy Sv atohostýnsk é", k
Panně Marii zvelebovali
a
cesta
křížová,
než veselý
Jesuity měsíčník pro lid které mají za účel údu
obeznamovali čtenáře
s
nej
novějšími událostmi hostýnskými. ,Hlasy Svatohostýnské“ Stojí v osmém roč plní svůj úkol dobře a jsou rozšířeny.
níku a předplatné roční obnáší jen
1
K.
Hostýn vídenský nun cius Granito di Belmonte, kte ý přesvědčil se o zbož nosti lidu moravskému a podivoval se tisícům na sv. Hostýn
Téhož roku
s
8. září navštívil
sv.
důvěrou spěchajícím.
1908 v jubilejním roce na památku návštěvy Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. dala Matice R.
svatohostýnská vysázeti jubilejní hájek poblíž cesty, po které císař pán jel, a v něm postavili památník s nápisem „F. J.
I.
1848—1908“, do něhož zazděny jsou památné
spisy,
týkající se sv. Hostýna.
1909 usneseno na
valné hromadě Matice,
aby od vodní kaple až ke kostelu upravilo se schodiště, poněvadž tato část posvátné hory měla obtížný přístup pro náhlý sklon a také nesmírně trpěla každoročně přívaly. Návrh byl přijat R.
našli se dobrodinci, kteří jednotlivé
schody zakupovali a tak za půl druhého roku bylo celé schodiště hotovo. Má celkem 200 schodů, z nichž je 221 pískovcových a 29 žulových.
33 Schodiště u kostela postavil dle plánů architektů E. Sochora a J. Holečka z Prahy stavitel O. Zeman f Bystřice. Na
schodech jsou vryta jména jednotlivých dobrodinců. R. 1911 rozhodnuto, aby letos r. 1912 byla socha Panny Marie hostýnské korunována. Vykonány lined všechny při pravý, vyžádán souhlas moravských biskupů a pak
Otce
zhotovení zlatých korun žíška svěřeno architektovi prof Jos. sv.
a
pro
i
dovolení
Matku Boží
a Je
Fantovi
v Praze. Týž podjal se s láskou práce, návrhy zhotovil a dle nich za jeho stálého dozoru v dílnách českých živnostníků v Praze koruny
provedeny. Jsou krásným a drahocenným pomníkem naší do mácí české práce.
Koruna mariánská
podobna koruně svatoštědémantovým závěskem a 6 šňů je
pánské. Sestává z čelenky s rami rerel ukončenými emeilovými ozdobami.
znaky
jsou
Moravy,
Čech
a
Slezska
Nad čelenkou
sepjaté
emailovými
vložkami, které tvoři korunový pás, z něhož vychází 18 pa prsků. Paprsky sbíhají se v osmnáctidílnou hvězdu, nad níž se zvedá křížek. Koruna je z ryzího zlatá, pokryta perlami a drahokamy, jichž je: 27 démantů, 546 perel, 148 rubínů,
topasů a 47 opálů. Věnovací nápis zní: „Pořízena jsem byla zbožností lidu Cyrillomethodějského, z lásky k Marii Panně, v touze větší slávy Boží.
138 smaragdů, 113
Praha 1.
jest rodiště
safírů, 21
mé, posvěcena jsem byla Piem X. v Římě
P. 1912.“
Koruna Jezulátka
sestává ze zlatého pasu, z něhož se zvedají vzhůru aduláry ve skupinách po 1 a po 3 Na modré půdě na zlatě emailované a topasy ozdobené jsou který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi“. Uvnitř je: „Posvěcena jsem byla P cm X. v Římě 1912.“ Koruna je rovněž plně ze zlata s 30 rubíny, 20 vel slova: „Beránku Boží,
kými aduláry
a 5 topasy.
34 Koruny, které byly zvláštní deputací 14 člennou do Říma dovezeny, posvětil dne 21. července r. 1912 sám sv. Otec, který ke’.korunovaci dne 15. srpna 1912 poslal za sebc J. E. kardinála dr. Fr Bauera V době, kdy nebudou koruny zdo bili
sousoší,
budou vystaveny v kovové
skříni
stěnami
se
z broušeného skla křišťálového.
do konce července provedl známý český malíř Viktor Foerster nad portálem kostela nádherný mosai kový obraz Panny Marie Svatohostýnské, který v důkaz úcty věnovalo „Své královně“ kněžstvo česko moravské. R. 1912
2 m 25 veliký, zhotoveny z barevných broušených je skleněných hranolků stmelených kamenou maltou Nad ním
Obraz
je nápis:
„Zůstaň matkou lidu svému;“
Hostýne hřbitov a první na něm pochován dne 21. května zemřelý P. Filip Malý T. J., vyčištěny a obnoveny malby v kostele, zřízena te lefonní stanice a z tak zv. „Ovčárny“ upravena prostorná R.
1912 zřízen též na
sv.
útulna pro poutníky 00. Jesuiti, kteří 1. května
1912
slavili
25
leté
jubilenm svého příchodu na sv. Hostýn, chtějí za pomoci M. S. H. celý kostel znova vymalovat! a sice umělci povolanými. Vedle toho mají býti na schodišti postaveny sochy a časem
zbudovány brány a opevněného Hostýna i
upravena
Náš zorňoval:
má
to
r.
v těch
stávaly.
býti okolo ko. ule
Sušil na
kde
místech,
K tomu
i
staré
koruna
s
brány křížem
chrámu.
procházkách u Brna se zastavoval a upo
„Tamo
sv.
Hostýn;
pozdravte
Pannu
Marii!" Koruna chrámu do dálky zářící a třpytící se bude též Moravany napomínat, aby pozdravili Matku Páně!
dř
Pesch Til.,
S. J.: Život dle náboženství-
Příruční knížka pokynů a modliteb. S ocelorytinou. Dle 7. vydáni německého na jazyk český převedl P. Placidus Buchta, benediktin raj hradský, 2. vydání. Jest to kniha pro vzdělance katolické, psaná slohem tak vzletným, že každého uchvátí a k pravému rozjímání pobídne. Vydáni německé v několika letech rozprodalo se v 70.000 výt. (505 a XIII. a VIII. str. 1 koř. 60 hal., v plátně s červ. ořízkou vázaná 2 kor. 60 hal., v kůži se zlatou ořízkou 3 kor. 60 hal., nádherná vazba 5 kor.
—
Řehák
J.:
Královně májové.
Pobožnost májová upravená pro
tři
roky. (154 stran.)
1
kor. 20 hal.
Skalík Fr.: Jiskry Eucharistické. Pro vzdělanější
věřící jest kniha tato výborným duch. čtením; srdečný a duchaplný ton knihy, při tom též skvostná úprava v brzku učiniia kmhu velmi hledaným dárkem příležitostným Schválena jest nejdůst. konsistoří Olomuckou. 10 archů 16°, tisk s
červeným rámečkem, cena brožovaného výtisku
vazbě plátěné se zlatou ořízkou
2 kor., 2 kor. 40 hal.
1
v eleg,
kor., v
eleg
vazbě kožené
Strnad AI.: Svatý růženec a nejsv. svátost oltářní. kor. 60 hal. Doufáme, že nyní zvláště, kdy úcta k nejsv. Svátosti tak utěšeně se vzmáhá jednak spolkem kneží se klanějídch, jednak mezi lidem bratrstvy k uctěni Svátosti oltářní založenými, spiskem 1
tímto posloužíme.
50 národních
—
Ludvik Holain, Cena larisovati.
Soukup Rob.
Račte objednali a
Fr.: Postní
harmonia
Laciným tímto vydá původním zněni popu-
2 koruny. mají se překrásné slovácké písně v
složil
ním
písní s prův.
siřití.
promluvy o po
sledních věcech člověka.
(Připojeno kázáni na Velký pálek.)
Cena
90 haléřS.
Zlatou knihou pro každého katolíka jest
Katolicky lidový katechismu*. Kalv:>1a. sepsal Fr. Splrago, přeložil F.
Díl
M
..ti; každý Věrouka, II. Mravouka, til. po K 2 —. Celé dílo K 6 —, poctou K 6'20
1.
===== Třetí
české vydání.
Některé posudky duchovenstva o Neznám vypracováni
tak
časové
a
1
i
křesťanské nauky
katechism"lak praktické,
jasného slohu jak toto (Elsásko). Zřídka kniha s takovým nadšením jak tento
tak
kdy přivítána byla
nábožen lidový katechismus. To, co hledáme no mnohx jiných ských knihách, shledáváme zde krátce a do re sestaveno (Lu ' ide, an cemburk). Tuto krásnou knihu
obsah
boil at ý,
doporoučím
krásné sestavený
a
řízný
(Porýnsko). Váš katechismus nemohu vice postrádali. Nahrazuje mi veškeré ostatní prostředky. (Solnohrady.) Během 301eté praxe neshledal jsem žádný katechismus, jenž by byl tak dokonalý, praktický, obsáhlý a pro mládež tak úspěšný jako tento (Hor. Rakousy). Kniha má pro mne nej větší c.:nu (rektor z Indie). Jsem velmi
potěšen krásným Vaším dílem ('.Viirtenbersko).
V
roku 1894 vyšlo první vydání,
v 36.000 v již
d
1904 již
KKFB ZLIN
e v á
& Co
r.
a L
holand
šesté vydáni ku vydali
Le
Rouxe
Szatmaru, n av
ě.
k na př.: chováni,
Nos O nábož ženskou 3
777003 802302
