Promarněné talenty: soukromé bitvy se stávají věcí veřejnou Ženy a věda v zemích ENWISE

EVROPSKÁ KOMISE Community Research

Promarněné talenty: soukromé bitvy se stávají věcí veřejnou Ženy a věda v zemích ENWISE

VĚDA A SPOLEČNOST

Máte zájem o evropský výzkum? S ®tvrtletníkem RTD info budete získávat informace o hlavních událostech (výsledky, programy, akce atd.). Dostupný je v angli®tin¶, francouzštin¶ a n¶m®in¶. Volný ukázkový výtisk nebo volné pÄedplatné je možné získat na adrese: European Commission Directorate-General for Research Information and Communication Unit B-1049 Brussels Fax (32-2) 29-58220 E-mail: [email protected] Internet: http://europa.eu.int/comm/research/rtdinfo/index_en.html

Evropská komise Generální direktorát pro výzkum Direktorát C – V¶da a spole®nost Sekce C4 – Ženy a v¶da Kontakt Vera Fehnle European Commission Office: SDME 07/95 B-1049 Brussels Fax (32-2) 2991643 E-mail: [email protected] http://europa.eu.int/comm/research/science-society/women-science/enwise_en.html

Evropská komise

Promarněné talenty: soukromé bitvy se stávají věcí veřejnou Ženy a věda v zemích ENWISE

Zpráva Expertní skupiny ENWISE Evropské komise o postavení žen ve vědě v zemích střední a východní Evropy a pobaltských republik.

Marina Blagojević, Maija Bundule, Anke Burkhardt, Marina Calloni, Ene Ergma, Judith Glover, Dóra Groó, Hana Havelková, Dunja Mladenič, Elżbieta H. Oleksy, Nikolina Sretenova, Mioara Florica Tripsa, Daniela Velichová, Alina Zvinkliene. Redakční rada: Marina Blagojević, Hana Havelková, Nikolina Sretenova, Mioara Florica Tripsa* a Daniela Velichová. * Profesorka Mioara Florica Tripsa zemřela dne 4. října 2004.

2003

Generální direktorát pro vědu Věda a společnost – Ženy a věda

EUR 20955 CS

Služba Europe Direct vám pomÊže nalézt odpov¶di na otázky týkající se Evropské unie. Nová zelená linka: 00 800 6 7 8 9 10 11

Právní poznámka Evropská komise ani jiná osoba jednající jménem Evropské komise není odpov¶dná za to, jak mohou být používány informace obsažené v této publikaci. Názory vyjádÄené v této publikaci jsou výhradní odpov¶dností autorek a neodrážejí nutn¶ názory Evropské komise. Velké množství dalších informací o Evropské Unii je dostupných na Internetu. PÄístup k t¶mto informacím získáte prostÄednictvím serveru Europa (http://europa.eu.int). Katalogizaci data je možné nalézt na konci této publikace. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2003 ISBN 92-79-00331-3 © European Communities, 2003 Reprodukce textÊ této zprávy je povoleno za pÄedpokladu, že bude uveden zdroj. Reprodukce um¶leckých materiálÊ obsažených v této publikaci je zakázáno. Ilustrace na obalu a na stranách 16, 38, 66, 96, 124 a 132: © Sonia Delaunay, od SIAE 2004 Vytišt¶no v eské republice Tišt¶no na bílý bezchlorový papír

Design Studio Cerri & Associati, Milan Editace anglické veze Nelius Carey (Language Centre, European University Institute, Florence) Evropa

Obsah

Seznam grafů a tabulek Souhrn

Předmluva Philippa Busquina, komisaÃe pro výzkum Předmluva Ene Ergma, pÃedsedkynµ Expertní skupiny Enwise Úvod

1.

Od národních ikon k superženám Gender a spole®enská zm¶na od prekomunismu k postkomunismu 2. Financování bez svobody, svoboda bez financování Vysoké školství a sektor výzkumu a rozvoje v zemích Enwise 3. Včely a med Ženy ve v¶deckých profesích v zemích Enwise 4. Jak daleko je cíl? Míra ú®asti v¶dky¾ ze zemí Enwise v Rámcových programech výzkumu

5 6 9 10 13 16 38 66 96

Enwise workshopy: 䡺 Mladí lidé ve vµdµ 䡺 Bioetické otázky oima badatelek ze zemí Enwise 䡺 Poátek dialogu s vµdkynµmi z balkánských zemí

5.

Podpora pro využití talentu a vědomostí vědkyň ze zemí Enwise Doporu®ení

124

Epilog: Hojnost či nedostatek?

132

Gender a v¶decká elita v zemích Enwise Přílohy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

136

Mapy Evropy a zemí Enwise Genderová studia v zemích Enwise Hierarchická struktura v¶deckých hodností a akademických titulÊ ve vysokém školství a VaV Transformace VaV v pobaltských zemích Legislativa o VŠ v zemích Enwise (PÄechodné období a reformy z hlediska rozšíÄení EU) Zastoupení výzkumníkÊ a výzkumnic zemí Enwise v sektorech VaV Zastoupení výzkumníkÊ a výzkumnic v zemích Enwise podle pohlaví a sektoru výzkumu a vývoje Akademické hodnosti podle stupn¶ v zemích Enwise Zastoupení žen v národních akademiích v¶d zemí Enwise Helsinská skupina pro ženy ve v¶d¶ – ®lenky ze zemí Enwise Helsinská pracovní skupina statistických korespondentÊ a korespondentek –®lenky a ®len ze zemí Enwise

Zkratky Literatura Poděkování Expertní skupina Enwise (členky)

158 160 168 170

Seznam grafů a tabulek

Grafy Graf 3.1: Graf 3.2: Graf 3.3: Graf 3.4: Graf 3.5: Graf 3.6: Graf 3.7: Graf 3.8: Graf 4.1: Graf 4.2: Graf 4.3: Graf 4.4:

Podíl výzkumných pracovnic v zemích Enwise v roce 2001 (v procentech) Výzkumnice v zemích Enwise a ve tÄech ®lenských zemích v roce 2001 (celkové personální po®ty) Koeficient genderového postupu v zemích Enwise, 2001 Náklady na VaV v eurech za rok na výzkumníka/ici per capita, podle sektorÊ VaV, 2001 Hodnoty hrnce medu podle v¶dních oborÊ a sektorÊ, 2001 Korelace mezi hodnotami hrnce medu podle sektorÊ VaV a hrubých nákladÊ na VaV (GERD) na výzkumníka/ ®i výzkumnici per capita, 2001 Akademi®tí pracovníci a pracovnice s hodností A, 2000 (procentuální podíly) Podíl akademi®ek celkov¶ a podíl akademi®ek s hodností A, 2000 (v procentech) Pozorovatelky a odbornice ze zemí Enwise v programových výborech 5.RP Ženy v národních kontaktních organizacích pro 5.RP v zemích Enwise Pozorovatelky a odbornice ze zemí Enwise v programových výborech 6.RP Pracovnice v národních kontaktních organizacích pro 6. RP v zemích Enwise

Tabulky Pom¶rný podíl na publikacích a citacích v¶dcÊ z rÊzných zemí (1989) Státní a soukromé univerzity v zemích Enwise (2002) Podíl žen na vysokoškolském pedagogickém sboru (%) na celkovém po®tu univerzitních zam¶stnancÊ a zam¶stnanky¾ v 9 zemích Enwise (1999) Tabulka 2.4: Podíl žen ze zemí Enwise ve vysokoškolských funkcích na konci pÄechodného období (1999) Tabulka 2.5: Zastoupení mužÊ a žen ve funkci rektora ®i rektorky v zemích Enwise Tabulka 2.6: Výdaje na VaV jako procento DPH ve vybraných letech v období mezi lety 1992 a 2001 Tabulka 3.1: Zastoupení výzkumnic v jednotlivých sektorech VaV v zemích Enwise, rok 2001 (celkové personální po®ty a procentuální podíly) Tabulka 3.2: Podíl žen ze zemí Enwise na odbornosti, zam¶stnanosti a výzkumu (v procentech) Tabulka 3.3: Vysokoškolské vzd¶lání a absolventi a absolventky programÊ PhD. v zemích Enwise, 2001 Tabulka 3.4: Genderový pom¶r pravd¶podobnosti ve vyšším vzd¶lání, 2000 a 2001 Tabulka 3.5: Po®ty výzkumníkÊ a výzkumnic v zemích Enwise (ženy mezi nimi v %) podle v¶dních oborÊ v rámci vysokoškolského a státního sektoru, 2000 Tabulka 3.6: Náklady na VaV podle sektoru v tisících eur (a procentuální distribuce prostÃedkÉ VaV napÃí sektory), 2000 Tabulka 3.7: Náklady na VaV – v eurech ro®n¶ na výzkumníka ®i výzkumnici per capita podle jednotlivých v¶dních oborÊ ve vysokoškolském a státním sektoru, 2000 Tabulka 3.8: Hrubé m¶sí®ní výd¶lky ve v¶d¶, Litva 2001 Tabulka 3.9: Dostupnost po®íta®Ê pro studující a zam¶stnance ®i zam¶stnankyn¶ v institucích vyššího vzd¶lávání, Lotyšsko, 2000–003 Tabulka 3.10: PÄístup k internetu v institucích vyššího vzd¶lávání (HEE), Lotyšsko 2000–2003 Tabulka 3.11: Index nesoumµrnosti pracovníkÊ a pracovnic VaV zjišÈovaný napÄí® povoláními, 2000, podle sektorÊ VaV (v procentech) Tabulka 3.12: Podíl žen v akademickém personálu Slovenské akademie v¶d v roce 2002, podle pozice, odborné hodnosti a v¶dního oboru (v procentech) Tabulka 4.1: Odbornice ze zemí Enwise registrované v Exsis ( prosinec 2002) & vybrané pro evaluaci (1999–2002) Tabulka 4.2: Ženská ú®ast v Äešení úsp¶šných projektÊ 5.RP v Lotyšsku Tabulka 4.3: Odbornice ze zemí Enwise registrované v databázi EMM (Äíjen 2003) Tabulka 2.1: Tabulka 2.2: Tabulka 2.3:

5

Souhrn

■

Generální direktorát pro výzkum si nechal vypracovat tuto zprávu s cílem posoudit podmínky a postavení v¶deckých pracovnic v zemích stÄední a východní Evropy a pobaltských republikách. Po zpráv¶ ETAN nazvané Promoting Excellence through Mainstreaming Gender Equality (Podpora vµdecké excelence skrze prosazování genderové rovnosti), která se v¶novala pÄedevším situaci v¶deckých pracovnic ve stávajících ®lenských státech EU, je tato nová zpráva výsledkem jedné z plánovaných aktivit Ak®ního plánu pro v¶du a spole®nost: podporovat rovnost pohlaví v oblasti v¶dy v rámci rozšíÄené Evropy.

■

Expertní skupin¶ Enwise (angl. Enlarge Women In Science to East – doslova „rozšíÄit ženy ve v¶d¶ na východ”) pÄedsedala profesorka Ene Ergma a jejími ®lenkami byly význa®né v¶dkyn¶ z rÊzných v¶dních oborÊ, reprezentující akademie v¶d, univerzity, výzkumné ústavy i podnikovou sféru.

■

Zpráva zkoumá situaci v¶deckých pracovnic v zemích Enwise 1, umož¾uje hlubší pochopení této situace jak z pohledu minulosti, tak sou®asnosti. Navrhuje doporu®ení Äad¶ zú®astn¶ných subjektÊ: Evropské komisi, Evropskému parlamentu, zemím Enwise, jakož i stávajícím ®lenským státÊm EU a organizacím, které vychovávají, financují a zam¶stnávají v¶decké pracovníky a pracovnice.

■

V dob¶ pÄed nástupem komunismu procházelo postavení žen v t¶chto zemích obdobným vývojem jako v západních zemích. Proces byl však urychlen politickým vývojem, což vedlo k tomu, že volební právo žen, zastoupení žen ve veÄejné správ¶ a spole®né vzd¶lávání chlapcÊ a dívek bylo zavedeno dÄíve než v západní Evrop¶.

■

Zpráva poukazuje na vliv zvláštní genderové politiky uskute®¾ované v t¶chto zemích v období komunistického režimu, pro niž byla charakteristická rovná práva i povinnosti, pokud jde o zam¶stnání na plný úvazek a pÄístup ke vzd¶lání bez ohledu na pohlaví. Tato politika byla navíc dopln¶na o dostupnost zaÄízení pé®e o d¶ti, právní ochranu a státní podporu pro pracující matky. Avšak tato formální rovnost pohlaví byla dosažena a udržována pomocí politické cenzury, zrušení ženských hnutí a potla®ení svobody projevu. Systém navíc zavedl horizontální i vertikální segregaci ve všech oblastech zam¶stnávání (v®etn¶ vyššího školství a v¶dy).

■

Zpráva poukazuje na d¶dictví komunistické genderové politiky. PÄiznání významu vzd¶lání a pÄístupu k n¶mu vedly k tomu, že se objevila po®etná skupina vysoce kvalifikovaných žen ve všech sférách veÄejného života, a tudíž i ve v¶d¶.

■

Období transformace vedlo v zemích Enwise k restrukturalizaci systémÊ v¶deckého výzkumu a obecn¶ se vyzna®uje prudkým poklesem objemu prostÄedkÊ ur®ených na financování v¶deckého výzkumu, snížením po®tu v¶deckých pracovníkÊ a pracovnic a utlumením vojenského prÊmyslu a

6

1 Bulharsko, eská republika, Estonsko, Ma²arsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika a Slovinsko.

pÄidružených prÊmyslových odv¶tví. PÄestože tato zm¶na zasáhla muže i ženy pracující ve výzkumu, ženy byly dÊsledky transforma®ního období postiženy citeln¶ji. ■

Vyhlídky mladých v¶deckých pracovnic jsou velmi špatné kvÊli nedostatku finan®ních prostÄedkÊ, nepružným mechanizmÊm v kariérním postupu a uznávání zásluh a nedostatku vhodných sociálních politik. Každý z t¶chto faktorÊ je potencionální pÄí®inou odlivu mozkÊ.

■

A®koliv podíl žen mezi v¶deckými pracovníky v zemích Enwise je vyšší než ve starých 15 ®lenských státech, z hlubší analýzy ekonomické situace vyplývá, že ženy jsou lépe zastoupeny v zemích s mén¶ po®etnou v¶deckou obcí; dále pak to, že již dlouhou dobu pÄedstavují v¶tšinu vysoce kvalifikované pracovní síly a že je tudíž v¶tší pravd¶podobnost, že budou zam¶stnány v oblastech vyžadujících odborné znalosti.

■

Demografické údaje však nejsou jediným vysv¶tlením. Zpráva ukazuje, že dokonce v zemích, kde je celkové zastoupení žen a mužÊ ve v¶d¶ pom¶rn¶ vyvážené, existují rozdíly v zastoupení pÄíslušníkÊ obou pohlaví uvnitÄ rÊzných odv¶tví výzkumu a vývoje a v¶dních oborech. Ženy jsou vytla®eny z konkuren®ních, „vysokovýdajových“ systémÊ výzkumu a vývoje a absorbovány do živoÄících systémÊ coby ur®itá „zásobárna“ lidských zdrojÊ.

■

Zpráva také pÄináší hlubší zamyšlení nad každodenními pracovními podmínkami v¶deckých pracovnic v zemích Enwise. Ženy jsou stále nedostate®n¶ zastoupeny v nejvyšších funkcích akademií v¶d a univerzit. A®koliv pÄedstavují v¶tšinu pedagogických pracovníkÊ (54 %), obvykle pÄevažují v nižších akademických funkcích. A dále, pÄestože se podíl žen v Äadách univerzitních pracovníkÊ podobá jejich postavení ve v¶d¶, muži mají tÄikrát v¶tší šanci než ženy, že se dostanou do vysokých akademických funkcí.

■

Od po®átku devadesátých let minulého století byli v¶de®tí pracovníci ze zemí Enwise pÄidruženi k Rámcovému programu v¶deckého výzkumu EU. Od zahájení Pátého, a zejména pak Šestého rámcového programu, jsou považováni za rovnocenné partnery svých kolegÊ z EU-15. Navzdory velkému zájmu v¶deckých pracovnic o tyto aktivity jsou jejich odborné znalosti využívány pÄedevším pro podpÊrné ®innosti a mén¶ již pro monitorování Rámcového programu nebo poradní ®innost.

■

Mezi faktory, které v zemích Enwise brání rozvoji výzkumných spole®enství, a to zejména v oblastech s nízkými výdaji na výzkum a vývoj, patÄí nedostate®né financování, špatná infrastruktura a zastaralé vybavení. Jelikož zna®ný podíl na po®tu zam¶stnancÊ v t¶chto oblastech mají obvykle ženy, jsou v¶decké pracovnice vystaveny velkému riziku, že nebudou moci využít dostupných výzkumných nabídek. Je nutné usnadnit pÄístup k lepší infrastruktuÄe poskytující spolehlivé a nejnov¶jší informace.

7

■

Nedostatek ucelených údajÊ o zastoupení mužÊ a žen ve v¶d¶ na všech úrovních je klí®ovou pÄekážkou pro uplat¾ování koncepce rovnosti pohlaví. Obecná dostupnost dat segregovaných dle pohlaví a systematické sledování postavení žen ve v¶d¶ na vnitrostátní úrovni jsou nutnou podmínkou pro to, aby bylo možné podporovat rovnost pohlaví ve všech soukromých i veÄejnoprávních výzkumných institucích v zemích Enwise.

■

Nakonec je tÄeba najít konsenzus ohledn¶ dalších krokÊ, jež by vedly k dalšímu rozvoji aktivit na podporu žen ve v¶d¶ v zemích Enwise. Zapojit by se m¶la Evropská komise, Evropský parlament (zejména po rozšíÄení EU) a Rada, jakož i politici a organizace v zemích Enwise. Žádoucí je rovn¶ž úzká spolupráce se starými ®lenskými státy EU. Cht¶jí-li v¶decké pracovnice ze zemí Enwise hrát plnohodnotnou roli v Evropském výzkumném prostoru, pak je nemén¶ dÊležité i to, aby se v n¶m samy angažovaly.

8

Předmluva

Tato zpráva nazírá problematiku žen a vµdy v novém kontextu, kontextu rozšíÄené Evropy. V pÄedve®er nejvýznamn¶jšího rozšíÄení v historii evropské integrace promlouvají ženy v¶dkyn¶ ze zemí Enwise 1, aby pln¶ pÄisp¶ly k budování Evropského výzkumného prostoru. Dne 1. kv¶tna 2004 se k Evropské unii pÄipojí nové zem¶. V tomto kontextu je dÊležité aktivn¶ pÄisp¶t k ješt¶ výrazn¶jší transformaci hodnot i pÄístupÊ, a to jak ve starých, tak v nových ®lenských zemích. K prosazení této cesty jist¶ napomÊže skute®nost, že evropská výzkumná politika zpÄístupnila kandidátským zemím své programy a aktivity už na za®átku 90. let. Uvedená zpráva pÄedstavuje významný pÄísp¶vek k tomuto procesu. Ukazuje, jak výrazný podíl ve výzkumných institucích zemí Enwise tvoÄí vysoce kvalifikované ženy v¶dkyn¶ a v jak naprosto nedosta®ujících podmínkách pracují, což pÄedstavuje skute®né mrhání talenty, a to nejen pro jejich národní v¶decká spole®enství, ale i pro Evropský výzkumný prostor. Pokud se tato situace nezlepší, vyvstává riziko, že takto nedostate®né využívání schopností bude mít negativní dopad na mladší generaci a spíše ji od v¶decké dráhy odradí, což si evropský výzkum nemÊže dovolit. Problematika genderové rovnosti je velmi složitá. Tato zpráva nám pomáhá pochopit, jak se utváÄela v zemích Enwise. Ukazuje, že tÄebaže formální legislativa pro ni vytváÄí základní podmínky, sama o sob¶ rovnost nezaru®í. Zpráva volá i po zm¶nách v myšlení a v pracovních podmínkách. Svou roli pÄi podpoÄe a prosazování t¶chto zm¶n mají pÄedevším instituce – mohou zpochyb¾ovat stávající normy, stanovovat nové standardy a monitorovat, v ®em bylo dosaženo pokroku, a tak v¶dkyním umožnit, aby se mohly pln¶ zapojit do Evropského výzkumného prostoru a pln¶ pÄispívat k jeho utváÄení. Chci zde Expertní skupin¶ Enwise – a obzvlášt¶ Ene Ergma – k této zpráv¶ blahopÄát a pod¶kovat za ni. Budu pozorn¶ zkoumat její doporu®ení a na toto téma budu iniciovat širokou diskusi. Genderová rovnost v evropském v¶deckém výzkumu se však stane skute®ností jedin¶ tehdy, budou-li po diskusi následovat ®iny; rád bych tedy apeloval na každého ®tenáÄe a ®tenáÄku, aby se zamysleli nad tím, co mohou v této v¶ci ud¶lat, a aby pak za®ali skute®n¶ jednat!

1 Zem¶mi Enwise jsou Bulharsko, eská republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Ma²arsko, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika a Slovinsko.

Philippe Busquin KomisaÃ pro výzkum

9

Autorská předmluva

V roce 1998 ustavil Generální direktorát Evropské komise pro výzkum první Expertní skupinu zabývající se tématem postavení žen ve v¶d¶. Vynikající záv¶re®ná zpráva skupiny ETAN (Evropská síÈ pro technologické zhodnocení, European Technology Assessment Network) „Vµdní politiky v Evropské unii – Podpora vµdecké excelence skrze prosazování genderové rovnosti“ jasn¶ prokázala, že „Evropská unie by mµla zajistit, aby vµdkynµ mµly rovné právo jak na požívání výhod, jež mÉže vµdecká kariéra nabídnout, tak na úast na rozhodování o prioritách výzkumu.“ Prvního kv¶tna 2004 se osm zemí Enwise stane ®lenskými státy Evropské unie, pÄi®emž pro Bulharsko a Rumunsko se vstup plánuje na rok 2007. Jsou tyto zem¶ vnitÄn¶ pÄipraveny stát se sou®ástí Evropské unie? Cítíme se oprávn¶ni odpov¶d¶t ano, protože splnily všechny požadavky, které EU stanovila. Jsou však ob®ané z našich postkomunistických spole®ností pÄipraveni pÄijmout a podpoÄit státní politiku, která bude uplat¾ovat genderovou rovnost a ve všech oblastech ji i prosazovat? Za komunismu jsme se domnívali, že formáln¶ rovnoprávní jsme, pon¶vadž ženy a muži formáln¶ získali tatáž práva. Bylo to tak ale doopravdy? Mnoho v¶dcÊ a v¶dky¾ v našich zemích, v®etn¶ m¶, tehdy o genderové problematice jako o skute®ném problému vÊbec neuvažovalo. Jako kdybychom tuto otázku pohÄbili kdesi na dn¶ svých úvah. Po dÊkladném prozkoumání však vidíme, že ve svých zemích ®elíme podobným problémÊm, jakým ®elí sou®asné ®lenské státy EU: ve vyšších akademických i výzkumných pozicích dominují muži. Vzhledem ke zvláštnostem naší historie lze nicmén¶ vyzdvihnout alespo¾ jeden rozdíl: i když byla formální genderová rovnost právn¶ proklamována, aby se vyhov¶lo požadavkÊm EU, zÊstává pÄed námi ješt¶ dlouhá cesta – s nuancemi mezi jednotlivými zem¶mi – než se tato rovnost stane realitou. V našich zemích se právní zm¶ny ve prosp¶ch genderové rovnosti stále ®asto setkávají se silným odporem. V parlamentech našich zemí, jimž dominují muži, je odpor vÊ®i genderové rovnosti ješt¶ tužší. Genderová rovnost se n¶kdy dokonce chápe jako diskriminace mužÊ! Doporu®ení, která pÄedkládá tato zpráva, mají za cíl oslovit n¶kolik skupin: EU a její instituce, parlamenty a politické ®initele zemí Enwise, jejich univerzity a výzkumné instituce, média i ob®anskou spole®nost jako celek a ovšem i samotné v¶dkyn¶ a v¶dce.

10

Doufáme, že zprávy skupin ETAN i Enwise spole®n¶ s probíhající ®inností Helsinské skupiny pro ženy ve v¶d¶ dokážou inspirovat všechny zainteresované aktéry, zejména Evropskou komisi, Radu Evropy a Evropský parlament, aby našli vhodný zpÊsob, jak podpoÄit náš spole®ný cíl – aby se ve starých i nových ®lenských státech uplat¾ovala, prosazovala i podporovala pÄítomnost v¶tšího po®tu žen na všech v¶deckých úrovních. Abychom vybudovali otevÄen¶jší, efektivn¶jší a optimáln¶ fungující Evropský výzkumný prostor a abychom zajistili, že se Evropská unie stane do roku 2010 nejkonkurenceschopn¶jší znalostní spole®ností ve sv¶t¶, potÄebujeme ú®ast všech, žen i mužÊ, jejichž mozkový potenciál bude k dosahování t¶chto cílÊ pln¶ využíván a bude k nim pln¶ pÄispívat.

Ene Ergma, PÃedsedkynµ Expertní skupiny Enwise

Rádi bychom vyjádÄili zvláštní pod¶kování pÄi pÄíprav¶ této zprávy paní Brigitte Degen z Generálního direktorátu Evropské komise pro výzkum. Spolupráci s Expertní skupinou v¶novala mnoho svého ®asu – její ochota výraznµ pÃekroila rámec pouhé povinnosti, za což je jí Expertní skupina velmi zavázána.

11

Úvod

Existuje-li dnes v zemích Enwise pov¶domí o problematice žen ve v¶d¶ jako o politické otázce, sluší se uvést, že je to do zna®né míry zásluhou podn¶tÊ, které vzešly z Evropské unie (EU). Bez koordina®ního pÊsobení rÊzných sítí by se každá iniciativa zabývající se problematikou žen ve v¶d¶ v zemích stÄední a východní Evropy a v pobaltských zemích dosud rozvíjela jen izolovan¶. V procesu rozšiÄování EU se evropské výzkumné programy staly jednou z prvních oblastí, která se otevÄela 1 kandidátským zemím. Tento proces probíhal soub¶žn¶ s iniciativou Komise „mobilizovat ženy vµdkynµ k obohacení evropského výzkumu“ (Evropská komise, 1999), která pÄijala podobu ak®ního plánu, jehož hlavní sou®ástí bylo vytvoÄit politické fórum na celoevropské úrovni. V listopadu 1999 byla tedy ustavena Helsinská skupina 2 pro ženy ve v¶d¶ složená z vyšších úÄedníkÊ/úÄednic státní správy a/nebo expertÊ/expertek na gender z 32 zemí. Od samého po®átku byly v Helsinské skupin¶ zastoupeny nejen všechny ®lenské státy EU, ale i všechny zem¶ stÄední a východní Evropy a pobaltské zem¶, jakož i další zem¶ asociované k 5. Rámcovému programu. Jedním z prvních úkolÊ pro každého delegáta/delegátku Helsinské skupiny bylo sestavit do roku 2000 zprávu o situaci v jeho/její zemi, která by popisovala státní politiku (pokud n¶jaké existovala) na podporu žen ve v¶d¶. Na základ¶ bohatého materiálu t¶chto konkrétních zpráv o jednotlivých státech byla vypracována a publikována zpráva „Podpora žen ve vµdµ v politikách evropských státÉ“ (Evropská komise 2002). Ze zpráv pÄedložených n¶kterými zem¶mi stÄední a východní Evropy zÄeteln¶ vyplynulo, že zjišt¶ní a doporu®ení pÄedložená ve zpráv¶ „Vµdní politiky v Evropské unii – Podpora excelence skrze prosazování genderové rovnosti“ (Osborn 2000) expertní skupinou ETAN, zÄízenou Evropskou komisí v r. 1998, dostate®n¶ nezohlednila situaci, s níž se ženy v¶dkyn¶ z t¶chto zemí musí vyrovnávat, a nemohla tedy ani efektivn¶ posloužit jako základ pro tvorbu politiky. Komunistická minulost t¶chto zemí, pÄechod k tržní ekonomice a kontroverzní procesy demokratizace vskutku vytvoÄily specifickou situaci, v mnohých ohledech odlišnou od situace zemí Evropské unie i jiných kandidátských zemí.

Viz následující Kapitola 4. Seznam ®lenek Helsinské skupiny ze zemí Enwise je možné najít v PÄíloze 10 této zprávy. 1 2

13

1.

Women, education and science in communist time

Komise pÄijala v rámci sm¶Äování k vytvoÄení Evropského výzkumného prostoru, kde se role a místo žen ve v¶d¶ pln¶ uznává, svÊj Akní plán rozvoje vµdy a spolenosti. Z jeho pln¶ní v rámci akce „Uplat½ování genderové rovnosti v rozšíÃené Evropµ“ vyplynula potÄeba analyzovat specifickou situaci, jíž musí v¶dkyn¶ ze stÄední a východní Evropy a pobaltských zemí ®elit. Aby se toto opatÄení skute®n¶ prosadilo, ustavila Komise v záÄí 2002 skupinu nezávislých expertek, známou jako Expertní skupina Enwise (Enlarge Women In Science to East, RozšíÄit prostor pro ženy ve v¶d¶ na východ), jejímiž ®lenkami jsou renomované v¶decké pracovnice z rÊzných oborÊ, univerzit, výzkumných ústavÊ a administrativy i obchodu. Byly zmocn¶ny, aby podaly zprávu o situaci žen ve v¶d¶ v t¶chto zemích 3: Bulharsku, eské republice, Estonsku, Ma²arsku, Lotyšsku, Litv¶, Polsku, Rumunsku, Slovenské republice a Slovinsku; aby do této zprávy za®lenily zkušenost nových východon¶meckých zemí a aby orienta®n¶ charakterizovaly situaci na Balkán¶. Kone®ným cílem bylo, aby tyto odbornice pÄedložily doporu®ení, jak podpoÄit potÄebu genderové rovnosti ve v¶deckém výzkumu v zemích Enwise, jak podpoÄit místo a roli v¶dky¾ t¶chto zemí v Evropském výzkumném prostoru i jak zvýšit jejich ú®ast na Rámcovém programu. Záv¶re®ná zpráva vychází z pÄísp¶vkÊ expertek 10 zemí Enwise a dvou expertek z nových východon¶meckých zemí a z oblasti Balkánu; prezentuje kolektivní stanovisko ®lenek expertní skupiny a je výsledkem spole®ného úsilí zachytit shodné rysy a zárove¾ respektovat rÊzné nuance a odlišnosti historického a geopolitického vývoje t¶chto zemí. Práce na posilování možností žen ve v¶d¶ pÄedpokládala propojit expertizy z rÊzných oborÊ, rÊzná kulturní zázemí i odborné schopnosti. Název zprávy „Promarn¶né talenty: soukromé bitvy se stávají v¶cí veÄejnou“ – poukazuje na pÄežívající zpÊsob vnímání tohoto problému v zemích Enwise, který spole®nost v podstat¶ stále pÄehlíží. V¶dkyní se žena mÊže stát, smíÄí-li se pÄedem s tím, že bude v rámci v¶decké obce hÊÄe odm¶¾ována, pÄijme-li dvojí zatížení neustálého vyvažování profesionálního života a automatických o®ekávání soukromé sféry, aniž by jí to pÄineslo jakékoli veÄejné uznání nebo ocen¶ní.

14

3 K t¶mto zemím budeme nadále odkazovat jako k zemím Enwise.

Neschopnost uznat dÊležitost vysokého po®tu vysoce kvalifikovaných badatelek v zemích ENWISE a nedostate®nost genderových politik a veÄejné podpory pro genderovou rovnost vyústilo v nepÄijatelné podcen¶ní intelektuálního potenciálu a promarn¶ní talentÊ. Struktura zprávy Enwise odráží snahu pÄedstavit problematiku žen a vµdy z dvojího hlediska – genderové rovnosti a výzkumu. První kapitola nasti¾uje hlavní strukturální faktory, které utváÄely zpÊsob, jakým se problematika genderové rovnosti v zemích Enwise vyvíjela v dob¶ pÄed komunismem, a poté b¶hem komunistického režimu až do období pÄechodu k tržní ekonomice. Druhá kapitola se zam¶Äuje na charakteristiku systému výzkumu a vývoje (VaV) a jeho vývoje od komunistického období k období transformace. TÄetí kapitola na základ¶ velkého množství kvalitativních i kvantitativních dat o jednotlivých zemích popisuje sou®asnou situaci, s níž se v¶dkyn¶ v oblasti v¶dy a výzkumu v zemích Enwise musí vyrovnávat. tvrtá kapitola vychází z údajÊ, které jsou k dispozici pro 5. Rámcový program, a z n¶kterých výsledkÊ prvního roku realizace 6. Rámcového programu, a podrobn¶ zkoumá, nakolik se ženy ze zemí Enwise ú®astní strategického procesu zavád¶ní genderové rovnosti do Evropského výzkumného prostoru. V páté kapitole formuluje expertní skupina doporu®ení, týkající se opatÄení a krokÊ, jež by m¶li podniknout všichni relevantní aktéÄi: Evropský parlament, Evropská komise, ®lenské státy EU, národní parlamenty zemí Enwise a jejich politi®tí ®initelé, univerzity a v¶decké komunity, média a spole®nost, ženy v¶dkyn¶ a ženská sdružení i mezinárodní organizace. Podpora žen ve v¶d¶ vyžaduje zm¶nu naší vlastní pÄedstavy o v¶d¶. Vyžaduje skute®né nasazení i pÄedstavivost. Pro vyjádÄení této sm¶si utopie a pragmatismu jsme se rozhodly použít dílo um¶lkyn¶ Soniy Delaunay, písmena jejíž Abecedy celou tuto zprávu symbolicky rámují. Výsledkem je tedy zpráva o v¶deckém um¶ní dopln¶ná v¶dou o um¶ní, jež má ®tenáÄÊm a ®tenáÄkám poskytnout podn¶ty k inspiraci, i prostor k vydechnutí.

Sonia Delaunay (Rusko, 1885 – Francie, 1979), rozená Sarah Sophie Stern Terk, byla kosmopolitní intelektuálka, hledající cesty, jak spojit tradice východní Evropy s duchem západní avantgardy. Její umělecká práce byla svébytná, novátorská, rozsáhlá a mnohotvárná, vytvořila v umění nové trendy. Její tvořivost spočívala v kombinování jednoduchých vzorů a barev a jejich prostřednictvím směřovala k pojmovému uchopení a zachycení různých druhů objektů. Její práce byla částečně vázána na tehdy tradiční ženský svět (sešívané tkaniny, koláže, oděvy, keramika, textilie, módní doplňky, šátky), u Delaunay však toto vše získává umělecký a avantgardní význam. Delaunay tedy představuje most mezi východní a západní Evropou, propojení tvůrčího potenciálu a znamenité tvorby žen mnohých generací. Z tohoto důvodu jsme vybrali jedno z jejích děl – Abecedu (1969) jako leitmotiv pro zprávu Enwise, a její písmena zde symbolizují prostředek pro vyjádření nových myšlenek pomocí písma. W, O, M, E, I, S – jako ve výrazu „Women in Science“ (ženy ve vědě), T – jako ve slově talent – tato písmena dohromady ilustrativně provázejí celou zprávu: E na obálce připomíná Evropu, „enlargement“ (rozšíření), Enwise, také výrazy „excellence“ (znamenitost) a „empowerment“ (posilování); ostatní písmena jsou vložena mezi kapitolami a odkazují k jejich názvu nebo obsahu.

15

1.

Od národních ikon k superženám Gender a společenská změna od prekomunismu k postkomunismu

17

1.

OD NÁRODNÍCH IKON K SUPERŽENÁM

Úvod Bližší pohled na životy žen v¶dky¾ v zemích Enwise by byl st¶ží možný bez základní znalosti obecn¶jšího genderového kontextu. Tato kapitola ukazuje, že základní neznamená jednoduchá. I když se snaží poskytnout ®tenáÄÊm a ®tenáÄkám z Východu i ze Západu tolik vysv¶tlujících vodítek, jak jen to je možné, nemá v úmyslu vše shrnout do n¶jakého zjednodušujícího vysv¶tlení. N¶kolik stereotypních pÄedstav o východoevropské ženµ se už ostatn¶ do ob¶hu dostalo, a práv¶ ty následující polemika v¶dom¶ narušuje, poukazujíc pÄitom na komplexnost skute®nosti, v níž tyto ženy žijí. Základním východiskem zde navíc je, že genderová historie zemí Enwise je možná ješt¶ složitější než jejich historie politická, jejíž složitost se všeobecn¶ uznává. Nejjednodušší sou®ástí tohoto úkolu byly institucionální a statistické aspekty genderového rozm¶ru této historie. Kapitola nabízí i Äadu kvalitativních výkladÊ, které se zam¶Äují na kulturní dopad politických historií a nasti¾uje pak možné zpÊsoby, jak interpretovat zatím dostupné údaje. Máme-li na pam¶ti alespo¾ nejzákladn¶jší poznatky o situaci žen v zemích Enwise, která na první pohled pÄímo pÄekypuje vnitÄními protiklady a paradoxy, je vnitÄní komplikovanost daných odpov¶dí zÄejmá. Takové antiteze jsou pro sou®asnou spole®enskou pozici žen pÄízna®né, zejména protiklad mezi zna®nou nezávislostí a profesionální aktivitou žen na jedné stran¶, a na druhé relativn¶ konzervativními genderovými modely, což je obojí tÄeba vzít v úvahu, zamýšlímeli se nad každodenními zápasy žen ve v¶d¶. PÄijít na kloub koÄenÊm této matoucí kombinace znamená dešifrovat sou®asné rozpory, jimž tyto ženy ®elí: tyto rozpory pÄedstavují poslední stadium dlouhého Äet¶zce kulturních prom¶n, v n¶mž má jak progresivismus, tak konzervatismus svÊj specifický význam, pro západoevropské spole®nosti ve v¶tšin¶ pÄípadÊ zcela neznámý. Ponechámeli stranou ob¶ sv¶tové války, které zem¶ Enwise spolu se zbytkem Evropy prožívaly (a®koliv ob¶ války v zemích Enwise za®aly a také zde trvaly delší dobu), prošly tyto zem¶ navíc třemi dalšími dramatickými makrospole®enskými a politickými zm¶nami: osvobozením se od bývalých Äíší, jejichž byly sou®ástí, což vyústilo ve vytvoÄení nezávislých národních státÊ (v®etn¶ vývoje od pÄedmoderních spole®enských forem k moderním); komunistickým převratem; a obnoveným budováním demokratického politického systému ve spojení s pÄechodem k tržn¶ orientované ekonomice. Tato kapitola se zabývá každým z uvedených stadií a zvažuje, zda by se nem¶lo doplnit ®tvrté, totiž proces přistupování k Evropské unii.1 Geopoliticky sice pÄedstavuje pÄistoupení k EU pro zem¶ Enwise jednorázový krok, ve skute®nosti však není ni®ím jiným než pokra®ováním spole®enských a kulturních pÄem¶n, které za®aly revolucemi v roce 1989. M¶li bychom zdÊraznit, že všechny výše zmín¶né transformace pÄedpokládají proces, který mÊžeme nazvat kulturní revolucí, který má v každém pÄípad¶ genderový aspekt, pokaždé se však projevuje jiným způsobem. V předkomunistickém období musela osvobozenecká hnutí v t¶chto zemích nalézt rovnováhu mezi národním sebepotvrzením a nutností modernizace, genderová politika m¶la tedy dvě stránky. Komunistická kulturní revoluce si kladla za cíl být v tomto sm¶ru nejradikáln¶jší, a pokud jde o gender i nejprogresivn¶jší, jenže ve skute®nosti, jak ostatn¶ vyplývá z její utla®ovatelské

18

1. KomentáÄe o jednotlivých evropských zemích a jejich mapy v rÊzných obdobích uvádí PÄíloha 1 této zprávy.

povahy, stanovila kone®né hranice ženské emancipace jak pÄímo tím, že omezila svobodu žen, tak nepÄímo tím, že vyprovokovala konzervativní protitlak; genderová zm¶na byla tedy velmi rozporuplná. Postkomunistické období transformace v rámci zemí bývalého Východního bloku nebylo vÊbec jednotné, ani pokud jde o kulturní genderový dopad: veÄejný diskurz (resp. jeho hlavní proud), který tato transformace znovu otevÄela, umožnil zm¶ny politické, ekonomické a do jisté míry i kulturní, zjevn¶ se však bál pÄípadné další revoluce v oblasti genderových vztahÊ a rodinného života, a té také bránil. Odrazujícími argumenty m¶lo být pÄetížení žen za komunismu a fámy o západním feminismu, popisovaném jako hroziv¶ militantní. Za clonou této hlu®né rétoriky se však v demografickém chování zna®né ®ásti mladší ženské populace i ve zm¶nách jejích postojÊ projevila velmi rychlá zm¶na v životních strategiích, sm¶Äujících k životu bohatšímu na samostatné, svobodné a uvážlivé volby. Prom¶ny genderové kultury, které v tomto dosud posledním období probíhají, jsou dílčí a neuspořádané, vícerychlostní, patrn¶ pomalejší v oblasti rétoriky než chování, jsou jak spontánní (díky novým pÄíležitostem), tak podnícené perspektivou rozšíÄení EU. Vzhledem ke škále historických výkyvÊ, jichž byly zem¶ Enwise sv¶dkem, lze kulturnímu kontextu jednotlivých období v každé zemi porozum¶t jen tehdy, najdeme-li klí® ke specifickým kombinacím kontinuity a diskontinuity. Vyjednávání genderového kontraktu v předkomunistické době V posledních dvou stoletích byly základním osudem spole®ností, o nichž zde pojednáváme, neustálé zm¶ny jejich postavení v geopolitickém (evropském) uspoÄádání. Historické analýzy dodnes rozebírají zpÊsob, jak se zkonstruovaly linie, podle nichž pak byla Evropa vnímána a nadále rozd¶lována: do 19. století vedla hlavní d¶licí ®ára podél osy Sever-Jih, v prÊb¶hu 19. století za®ala dominovat linie Východ-Západ, k ®emuž pozd¶ji pÄistoupila nov¶ vzniklá koncepce StÄední Evropy, která od té doby prožívá stav neustálé prom¶ny. Tyto skute®nosti jsou jist¶ dobÄe známé a není tÄeba je vypo®ítávat, v souvislosti s nimi však vyvstávají otázky vztahující se k našemu specifickému tématu: m¶ly všechny tyto zm¶ny mimo jiné i svÊj specifický genderový dopad? Pokud ano, v jakém teoretickém rámci lze takový dopad zhodnotit a dokumentovat? Jaký typ genderového dopadu se mÊže vztahovat k t¶mto hranicím, jež jsou jak reálné, tak symbolické? A zaostÄíme-li ješt¶ dál: byl tu n¶jaký specifický historický kontext, který tento vývoj uspíšil nebo podpoÄil? Jak tento kontext ovlivnil historické pozadí postavení žen ve v¶d¶ v zemích Enwise? PÄedb¶žný pohled vyvolává základní otázku: jak vysv¶tlit, že pÄes historické umíst¶ní t¶chto zemí na okraj Evropy v nich nelze, podle více rÊzných údajÊ i ukazatelÊ, považovat historické postavení žen za zaostalé? Tyto otázky budou v plném rozsahu zodpov¶ditelné až na základ¶ genderově ukotveného výzkumu, který je ve všech t¶chto zemích teprve tÄeba provést. I když jsou tu a tam k dispozici popisy a historické údaje o ženském hnutí i o historii spole®enského vzestupu žen, za®al se rozvíjet nový pÄístup, zam¶Äující se na konstruování této historie v®etn¶ konstruování genderu ve spole®nosti a v¶d¶, teprve postupn¶ po pádu komunismu, pÄedevším ke konci 90. let (Miethe a Roth, 2003). Máme-li tedy problematiku žen ve vµdµ uchopit v celkovém kontextu, je tÄeba dÊrazn¶ prosazovat a podporovat systematický výzkum

19

1.


historie žen ve vyšším vzd¶lání a ve v¶d¶ ve všech jednotlivých zemích stÄední a východní Evropy. Základní rámec je ovšem zÄejmý: ženská hnutí v tomto regionu byla siln¶ vázána na procesy formování národÊ a národního osvobození (v 19. století a na po®átku 20. století), pozd¶ji i na procesy vytváÄení nových národních států. Jinými slovy byla ženská hnutí tím ®i oním zpÊsobem propojena s národn¶ osvobozeneckým hnutím. Tato národn¶ osvobozenecká hnutí obsahovala ve srovnání s dominantními evropskými národy program navíc – nalézt si v Evrop¶ své místo. To se d¶lo po dvou základních cílových liniích: jedním z cílÊ bylo vyrovnat se západní Evrop¶, která platila za rozvinutµjší, tedy snaha prokázat, že se nové národy vyvíjejí sm¶rem k modernizaci a demokratizaci; druhým cílem bylo usilování o kulturní sebepotvrzení, tedy obrana místních kulturních tradic. Tyto cíle pÄedstavovaly progresivistické a konzervativní aspekty t¶chto formativních procesÊ a byly do zna®né míry navzájem protikladné. Jak ukazují nedávné analýzy pojaté z genderového hlediska, byla to práv¶ tato dvojzna®nost, která v tomto období genderovou politiku bezpochyby ovlivnila. Podívejme se na to z hlediska ženských hnutí v zemích Enwise: i když byly jejich cíle zjevn¶ tytéž jako cíle hnutí v rozvinutµjších zemích, pÊsobila tato hnutí v daleko složit¶jších podmínkách: musela navíc vyjednávat s vÊdci národn¶ osvobozeneckých hnutí, pro n¶ž bylo v rámci jejich vlastní politiky postavení žen zvláštní kartou, kterou mohli vynést. A®koli je pravda, že ženská hnutí v každé zemi musela vždy n¶jak vycházet s národními vÊdci, zde šlo o vyjednávání jiného druhu. Sou®asné feministické historické analýzy ukazují, že otázka postavení žen vytvoÄila argumentaci, kterou národní vÊdci ve svých poselstvích vÊ®i západnímu sv¶tu užívali ú®elov¶, a navíc ji využívali jak pro progresivní, tak pro konzervativní cíle. Jinými slovy, pozice na okraji patrn¶ dÊležitost genderu zvýšila. Spole®enské a kulturní postavení žen se tak stalo prostÄedkem, který m¶l demonstrovat rovnost v národ¶, nebo dokonce jeho pÄevahu vÊ®i Západu, a to ve dvou sm¶rech: na jedné stran¶ intelektuálové konstruovali nebo vyhledávali národní mýty s obrazy silných a slavných žen, což m¶lo doložit, že jistá podoba genderové rovnosti byla vždy tradi®ní sou®ástí národního charakteru. Tyto konstrukty ovšem zárove¾ potÄebovaly n¶jakou oporu v reálné skute®nosti, a snad práv¶ proto snahy o zlepšení situace žen nemusely ®elit tak tvrdé opozici, jak by se dalo o®ekávat. Sou®asn¶ však na druhé stran¶ jiná ®ást intelektuální elity a národních vÊdcÊ kladla zase dÊraz na morální pÄevahu žen jako strážky¾ tradi®ních konzervativních hodnot ve svých zemích, ve srovnání s ženami v západních zemích. Není náhodou, že tento druh dvojaké rétoriky lze najít i dnes v argumentech národních politických vÊdcÊ (mužÊ i žen!), když probírají uplat¾ování politiky rovných pÄíležitostí, kterou EU prosazuje: o postavení žen v zemích Enwise se na jedné stran¶ tvrdí, že je na dostate®n¶ vysoké úrovni, na druhé stran¶ se však obhajuje naše odlišná genderová kultura. Podle n¶kterých historikÊ a histori®ek (Evans, 1978) musely ženské aktivistky v t¶chto zemích pÄistupovat na zna®né kompromisy s národními vÊdci muži, což napÄíklad znamená, že se zde otázka volebního práva žen jako požadavek ženských skupin objevila podstatn¶ pozd¶ji než na Západ¶, mnohdy dokonce až 2 v 90. letech 19. století a na za®átku 20. století. Navzdory této skute®nosti byla cesta k zákonnému zavedení volebního práva žen v zemích Enwise nakonec

20

2. S výjimkou Polska, kde ženská skupina Nadšenci propagující ú®ast žen ve veÄejném život¶ byla založena již v roce 1846.

rychlejší než v západních zemích. K vysv¶tlení tohoto fenoménu je tÄeba v¶novat pozornost pÄístupÊm, které v dlouhodobé perspektiv¶ ukazují na možný pozitivní výsledek výše zmín¶ných jednání s národními vÊdci: „Diskurzy o ženách na okraji Evropy, a pÃedevším výzvy k jejich úasti v národních hnutích, v sobµ zahrnovaly potenciál vytvoÃit pÃíznivµjší atmosféru pro veÃejnou aktivitu žen, než bylo bµžné v západní Evropµ. I když to mµlo jen malý pÃímý i bezprostÃední dopad na každodenní podmínky života žen, vedla pozdµji tradice debat o ženách a národµ k tomu, že se tyto debaty odrazily v úvahách o spoleenském uspoÃádání v novém národním státµ. Názory na postavení ženy se již dÃíve staly integrální souástí sebepojetí národa a jeho charakteru, a proto také pÃežily i v nové situaci, která po skuteném vzniku národních státÉ následovala.“ Tento záv¶r je odvozen z komparativní analýzy intelektuálních diskurzÊ v osmanském Turecku, Rusku, Polsku, ®eských zemích, na Slovensku, a také v Itálii a Ãecku 19. století, a prÊkazn¶ je na všechny aplikovatelný (Male®ková 2002: 241). Tato zjišt¶ní nám mohou poskytnout klí® k porozum¶ní a interpretování historických údajÊ o historii žen v t¶chto zemích. Ve všech t¶chto zemích na za®átku 19. století vznikaly jednotlivé ženské organizace. Ke konci století a na samém po®átku 20. století se zformovaly celé sítě ženských organizací a vytvoÄily se jejich zastÄešující organizace. Z tohoto hlediska již tedy lze hovoÄit o ženském hnutí v pravém smyslu toho slova. Tyto organizace m¶ly samozÄejm¶ své ®asopisy, které propagovaly jejich myšlenky mezi širší veÄejností. ÚstÄedním cílem tohoto hnutí se stalo úsilí o vyšší vzdělání. Ve v¶tšin¶ pÄípadÊ to byl zám¶r, který politice národních vÊdcÊ nijak neodporoval, a tudíž se stal prioritou, byl totiž považován za prostÄedek k povznesení národa, vždyÈ výchovu v národním jazyce a vlasteneckém duchu zprostÄedkovávaly jako svou sféru pÊsobení práv¶ ženy. PÄesto musely ženské aktivistky n¶kdy pÊsobit v podzemí, což byl pÄípad tajné ženské vysoké školy založené v Polsku v roce 1885 a nazvané Létající univerzita, nebo pÄípad studentské organizace na ženské univerzit¶ založené v roce 1911 na univerzit¶ v Tartu (Estonsko). Historie povinné školní docházky chlapcÊ a dívek na stÄedních školách byla v rÊzných zemích rÊzná (v habsburské monarchii v roce 1774, v Bulharsku 1878), a samozÄejm¶ bylo jen n¶kolik výjime®ných v¶dky¾ a myslitelek, které, aniž by mohly dosáhnout oficiálního univerzitního diplomu, zasv¶tily život výzkumu.

Rané ženské hnutí v některých zemích Enwise Liga rumunských žen byla založena v roce 1866 a zastřešující organizace, Národní rada rumunských žen, v roce 1921. Sdružení pro vzdělání žen, Živena, bylo založeno na Slovensku v roce 1869, Ústřední sdružení českých žen se ustavilo v roce 1897 a Národní rada československých žen začala působit

v roce 1923. Bulharský svaz žen byl založen v roce 1901, Litevské ženské sdružení 1905 a Baltský svaz žen v roce 1909. V roce 1916 vznikla v Polsku Liga žen, která měla až 12 000 členek. Zdroj: od různých členek Expertní skupiny Enwise.

21

1.


Univerzitní vzd¶lání ukon®ily první ženy z tohoto regionu v Curychu v 70. letech 19. století - nicmén¶ nejvýznamn¶jší událostí ve vztahu k našemu kontextu byla oficiální institucionalizace pÄijímání žen na univerzity na celostátní úrovni, což za®alo platit v Rumunsku od roku 1883 a v Litv¶ od roku 1922. Po vytvoÄení nezávislých států podporovali vyšší vzd¶lání žen i jejich v¶deckou kariéru pÄedstavitelé státu, byÈ s ur®itými omezeními, která se mezi jednotlivými zem¶mi lišila (je pÄízna®né, že se zejména týkala pÄístupu na právnické fakulty). Významné bylo i zavedení koedukovaného vzd¶lání na prakticky všech typech škol. V mezivále®ném období dosáhl v zemích Enwise podíl žen studujících na univerzitách 25% všech studujících. Bylo už Äe®eno, že otázka volebního práva nebyla považována za prioritu. PÄesto se v ®ásti zemí Enwise stalo volební právo žen realitou pom¶rn¶ brzy, zpravidla po založení nezávislých státÊ. V t¶chto pÄípadech si ur®itý ®as vyžádal návrh ústavy, ženy však v¶tšinou byly kooptovány do národních shromážd¶ní na základ¶ prozatímních dohod ješt¶ dÄíve, než byla genderová rovnost do nov¶ sepsaných ústav oficiáln¶ za®len¶na, aby se do parlamentu dostaly co nejdÄíve.3 V Estonsku, Ma²arsku, Lotyšsku, Litv¶ a Polsku bylo ženám pÄiznáno volební právo v prozatímních ústavách 4 nových nezávislých státÊ v roce 1918

Slovenská botanička: Izabela Textorisová (1866-1949)

První maďarská univerzitní profesorka: Valéria Dienes (1879-1978)

Po ukončení základní školy se Izabela Textorisová připravovala na učitelské povolání. Do roku 1886 nejprve učila na základní škole, pak se stala výpomocnou úřednicí na poště a od roku 1886 vedoucí poštovního úřadu ve slovenském městě Blatnica, kde žila až do konce svého života. Zde se začala věnovat botanice, svůj botanický výzkum prováděla v horské oblasti Velké Fatry, v údolí Blatnice a údolí Gaderu, kde objevila některé vzácné endemické rostliny (Daphne cneorum L., Cyclamen fatrense, Leontopodium alpinum Cass. a další). Byla ve styku s významnými slovenskými a maďarskými botaniky. Své botanické zkušenosti rozpracovala a publikovala v odborném časopise Botanikai Közlemények (1903). Velký význam měla její rukopisná práce Floristické údaje z Turčianskej stolice (Našla Jsem na Netu, jak se to Jmenuje), kterou v roce 1930 předložila do soutěže pořádané slovenským národním vzdělávacím nevládním veřejným sdružením Matica slovenská. V ženských časopisech Ženské listy (1886) a Dievčenský svet (1893) publikovala své práce literární. Sebrala dialektologický materiál pro profesora F. Pastrneka, spolupracovala s představitelkami Živeny (aktivní slovenská veřejná organizace pro vzdělávání žen) i s představitelkami českého ženského hnutí.

Dr. Valéria Dienes se narodila v roce 1879 jako Valéria Geiger. Vystudovala učitelství na Elisabethině škole pro ženy. Na univerzitě Pétéra Pázmányho získala v roce 1905 doktorát z filozofie. Byla první maďarskou ženou, která se stala profesorkou na univerzitě. Psala články a eseje z filozofie a psychologie pro mnohé vědecké časopisy. Publikovala odborné stati z matematiky, některé společně s manželem. V průběhu 20. a 30. let se také zabývala eurytmikou a sémiotikou. V roce 1905 se vdala za Pála Dienese a měli dva syny, Gedeona a Zoltána. Zemřela v roce 1978.

Zdroj: Velichová, 2003.

22

Zdroj: Groó a Papp, 2003.

3. To vysv¶tluje, pro® lze o tom, kdy ženy vstoupily do národních parlamentÊ, získat rÊzné údaje. 4. To bylo pozd¶ji pod silným tlakem prvních poslanky¾ zahrnuto i do stálých ústav.

a v eskoslovensku v roce 1920, tedy dÄíve než v mnohých sou®asných ®lenských státech EU. Vysv¶tlení této vlny mÊžeme hledat jak v souvislosti s výše uvedenou teorií, tak s 1. sv¶tovou válkou,5 která, což je ironií, dala ženám pÄíležitost prokázat své dovednosti a ob®anské ctnosti: organiza®ní talent (napÄíklad ervený kÄíž), odvahu, fyzickou sílu i odborné dovednosti. V dalších zemích bylo volební právo zavedeno pozd¶ji: v Bulharsku 1937, ve Slovinsku 1945 a v Rumunsku 1946. Vedle základních práv daných ústavou byly pom¶rn¶ rychle pÄijaty i zvláštní zákony prosazující ve spole®nosti genderovou rovnost. Dvojsečný genderový kontrakt za komunismu Bylo-li pÄedkomunistické genderové rozložení sm¶sí modernizace a konzervatismu, pak to komunistické lze nazvat modernizací bez osvobození. Dv¶ základní linie politiky mocenských elit vÊ®i ženám byly totiž navzájem protikladné: na jedné stran¶ byly ženy zbaveny svého vlastního hlasu a možnosti jednat nezávisle, na druhé státní politika zÄeteln¶ sm¶Äovala k další modernizaci veřejného statutu žen. První omezení snadno zajistily zákony, které zakazovaly shromaž²ování, vylou®ení veškerých ob®anských organizací, v®etn¶ ob®anských ženských organizací 6 a svazkÊ mezi nimi, a totální cenzura veÄejného projevu, která bránila jakékoliv svobodné reflexi toho, co se ve

5. V Polsku se ženský aktivismus ve veÄejné sféÄe objevil dÄíve, už v prÊb¶hu d¶lení Polska, tedy mezi lety 1772 a 1918. 6. V pobaltských zemích sice nov¶ založené ženské organizace za sov¶tské éry existovaly, ovšem pod pÄísnou kontrolou komunistické strany.

Volební právo žen v zemích Enwise a v členských státech EU Rok

Země

Rok

Země

1906.

Finsko

1928.

Irsko**, Spojené království**

1915.

Dánsko

1929.

Rumunsko*

1917.

Nizozemsko (právo kandidovat ve volbách)

1931.

Portugalsko*, Španělsko

1918.

Rakousko, Estonsko, Německo,

1934.

Portugalsko*

Maďarsko, Irsko*, Lotyšsko, Litva,

1937.

Bulharsko (právo volit) *

Polsko, Spojené království*

1944.

Bulharsko**, Francie

Belgie (právo volit)*, Lucembursko,

1945.

Slovinsko

Nizozemsko (právo volit), Švédsko*

1946.

Itálie, Rumunsko**

1920.

Československo

1948.

Belgie**

1921.

Belgie (právo kandidovat ve volbách),

1952.

Řecko

Švédsko**

1976.

Portugalsko**

1919.

Zdroj: Poznámky:

www.ipu.org * právo omezeno nebo podmíněno ** podmínky nebo omezení zrušeny

23

1.


spole®nosti d¶je (krom¶ bývalé Jugoslávie). Oficiální politika byla formulována v programových dokumentech ústÄedních výborÊ komunistických stran a skute®n¶ i postupn¶ zavád¶na v následujících oblastech: ideologické obhajování genderové rovnosti, pÄístup ke všem profesím pro ob¶ pohlaví, vyrovnávací opatÄení ve sféÄe politického zastoupení na nejvyšší úrovni i na místních úrovních, podpora zvýšení vzd¶lanosti žen, koedukace jako automatické pravidlo ve všech školách (k tomu pÄistupovalo i nesexistické vzd¶lání, praktikované na základních školách, napÄíklad v praktických pÄedm¶tech: chlapci i dívky m¶li spole®n¶ dílny, šití, vaÄení … jednotlivé zem¶ se v tom ale lišily a lišilo se to i v rÊzných desetiletích), dobÄe zorganizovaná infrastruktura pÄedškolních zaÄízení pé®e o d¶ti – jeslí a mateÄských škol, i pé®e o žáky po vyu®ování v družinách, což ženám umož¾ovalo být zárove¾ matkami a pracovat na plný úvazek. Pracující matky dále chránil zákon b¶hem mateÄské dovolené (která se postupn¶ prodlužovala) i b¶hem pé®e o d¶ti, když byly nemocné. Svobodné matky byly relativn¶ dobÄe chrán¶ny státními pÄídavky zabezpe®ujícími minimální životní úrove¾, otce jejich d¶tí bylo možné k placení alimentÊ snadno donutit, pon¶vadž prakticky každý muž i žena byli státními zam¶stnanci, takže zásah do jejich platÊ soudem prostÄednictvím zam¶stnavatele byl bezproblémový a také ®asto uplat¾ovaný. V neposlední Äad¶ se vícemén¶ liberalizovaly i zákony o um¶lém ukon®ení t¶hotenství, ve v¶tšin¶ pÄípadÊ byly pÄijaty v 50. letech (v Rumunsku došlo k op¶tnému omezení pozd¶ji). Ve všech zemích Enwise si státní politika vÊ®i ženám kladla za cíl zajistit jim zam¶stnání (na základ¶ všeobecného práva na práci) a umožnit jim skloubit mateÄství a profesionální život. VytvoÄil se tedy trvalý model zaměstnanosti, specifický pro komunistické období, který znamenal, že ženy b¶hem svých produktivních let spojovaly práci a rodinu a nepÄestávaly pracovat, i když m¶ly d¶ti, nebo jen s velmi krátkým pÄerušením. Tak vysoké procento zam¶stnanosti i skute®né pracovní nasazení bylo mezi ženami v západní Evrop¶ výjime®né.

Odlišná historie v bývalé Jugoslávii V případě bývalé Jugoslávie nebyla genderová smlouva založena na myšlence rovnosti, ale spíše na komplementaritě nerovnosti. Ženy byly prostě podřízeny národním cílům, ne však jako rovné mužům (což snad byl případ střední Evropy, ne však balkánských zemí), ale jako jejich doplněk (muži válečníci, ženy pečovatelky). Tyto odlišné genderové vzorce by se daly vysvětlit: 1) odlišnými předkomunistickými kulturami v dřívější Jugoslávii, do čehož by patřily i např. odlišnosti mezi muslimy a křesťany nebo odlišné genderové smlouvy existující ve veřejné i soukromé sféře; 2) odlišným komunismem, který

24

nebyl jen liberálnější a otevřenější, v určitém období zaznamenal i extrémně rychlý hospodářský rozvoj, což ženám poměrně usnadnilo mobilitu směrem vzhůru, a to nezávisle na členství ve straně; 3) rozdíly v transformaci, včetně válek! 4) odlišnostmi ve vývoji ženských hnutí v 80. a 90. letech; a 5) vývojem poznání o ženách, které bylo charakteristické pro balkánské země a které v zemích Enwise nikdo nesdílel. Dodejme, že otázka rozvoje, ba i chudoby se balkánských zemí zřejmě týkala více. Zdroj: Blagojević, 2003.

VytvoÄila se tedy situace plná vnitÄní ironie: ženské hnutí bylo zlikvidováno a pranýÄováno jako buržoazní d¶dictví: ženy byly politicky izolovány jedna od druhé i od ženských hnutí v zahrani®í. PÄesto b¶hem krátké doby v komunistických zemích v prÊb¶hu padesátých let (v pobaltských zemích ve ®tyÄicátých) získaly ženy komplex možností, který pozoruhodn¶ korespondoval s vý®tem cílÊ, za n¶ž bojovala druhá vlna feministického hnutí v 60. a 70. letech v buržoazních zemích. Druhou stránkou této ironie bylo, že politická opozice vÊ®i komunistickému režimu (tedy disidentské skupiny, neboÈ žádná otevÄená opozice nebyla možná) tíhla ke konzervativním hodnotám a m¶la sklon tradi®ní genderové vzorce idealizovat.7 DÊvodem bylo napÄíklad to, že opozice byla ®asto napojena na církve, které komunistické režimy potla®ovaly, ovšem pÄijmout zpÊsob, jakým komunistický režim odstra¾oval tradi®ní kulturu násilím, bylo t¶žko pÄijatelné i pro mén¶ nábožensky založené ®ásti t¶chto spole®ností. Tradi®ní genderové vzorce (®ímž je mín¶n v podstat¶ buržoazní model) se tedy staly sou®ástí t¶ch hodnot, které poskytovaly ochranné zázemí. Dodejme, že genderová rovnost byla sou®ástí oficiální politiky a v mnoha ohledech byla zkarikována, pro opozici se tedy stala stigmatizovanou problematikou. V neposlední Äad¶ se opozi®ní boj za politická práva zam¶Äoval pÄedevším (®asto i výlu®n¶) na souboj mezi totalitarismem a demokracií. Postavení žen v komunistických zemích bylo zárove¾ posilováno i oslabováno. Byla tu diskontinuita s pÄedkomunistickým ženským aktivismem a sebereflexí, a kontinuita v tom, že se jim otevÄela veÄejná sféra. Nejradikáln¶jší kritici komunistických režimÊ Äíkají, že tyto režimy ženy jen zneužívaly a vykoÄisÈovaly. Nej®ast¶jším argumentem je, že se tradi®ní mužské profese zpÄístupnily ženám jen proto, aby se tak získala levná pracovní síla, zejména v prÊmyslu. Sociologické údaje však ukazují složit¶jší obrázek zaměstnanosti žen a sv¶d®í o skute®ném zlepšení spole®enského statutu žen za komunismu. V¶tšina žen, obzvlášt¶ v zem¶d¶lských zemích, pracovala vlastn¶ pÄed nástupem komunismu t¶žce vždy, jako rolnice, tovární d¶lnice nebo služky. Je pravda, že se po komunistickém pÄevratu zvýšil po®et žen v továrnách, a na dÊkaz modernizace žen byly ®asto zobrazovány u strojÊ a v plné síle, což zkonstruovalo typický stereotyp ženy za komunismu. Statistiky však ukazují, že mladá generace žen se zárove¾ velmi rychle vyrovnávala mužÊm v úrovni vzd¶lání (otevÄený univerzitní systém to umož¾oval i starší generaci), takže ke konci 70. let dosáhly s mužskými studenty rovnováhy na úrovni stÄedního vzd¶lání a ve v¶tšin¶ zemí Enwise i terciálního vzd¶lání. S tím se postupn¶ m¶nila i struktura zam¶stnanosti žen a zna®ný po®et žen se posouval do kvalifikovan¶jších profesí. Mezi absolventy univerzit rostl významným zpÊsobem po®et lékaÄek, u®itelek i právni®ek, ®asto i pÄesáhl po®et mužských kolegÊ. Postupn¶ se zvyšoval i po®et v¶dky¾. PÄesto, navzdory veškeré propagand¶ o genderové rovnosti a rostoucích odborných dovednostech žen a navzdory pokusÊm uplat¾ovat nesexistické vzd¶lání, se horizontální i vertikální segregace mezi pohlavími nezmenšovala, spíše se naopak prohlubovala. Pracovní trh byl rozd¶len na lépe placené mužské a hÊÄe placené ženské sféry, a tÄebaže do vysoce kvalifikovaných profesí vstupovalo stále více žen, ve vedoucích pozicích se to nijak neodrazilo. I když tento fenomén zaznamenali i západní sociologové, byl tu významný

Polský plakát: „Zdravíme ženy, které pracují pro mír a rozvoj vlasti!“ Zdroj: © Gazeta Wyborcza, 2003.

Polský plakát: „Kráčej vpřed, mládí, v boji za šťastný socialistický polský venkov“ Zdroj: © Gazeta Wyborcza, 2003.

7. V tomto kontextu je zajímavé, že jedinou sférou, kam intervence státu nepronikly, byla rodina, která m¶la tradi®ní strukturu. To bylo v kritických rozborech ®asto zdÊraz¾ováno.

25

1.


rozdíl: v komunistických zemích nebyl existující sklenµný strop ženami reflektován, pojmenován ani kritizován. Nebyl ani tématem pro sociální v¶dy. Jak ®lenky Expertní skupiny Enwise opakovan¶ uvedly, ukázalo se, že zásadním kritickým faktorem v postupu žen v pracovní kariéÄe byl dodnes pÄetrvávající nedostatek genderového uvědomění mezi ženami samotnými, v®etn¶ žen ve v¶d¶: jde o to, že omezení v kariéÄe ženy samy pÄijímají jako pÄirozený dÊsledek své dvojí role a že vykazují velmi nízkou citlivost vÊ®i nerovnému zacházení. Jak lze takové sebeomezování vysv¶tlit? Je tÄeba vzít v úvahu širší kontext. Za komunismu bylo specifickými podmínkami totalitního státu pokÄiveno i samotné pojetí kariéry. Jedním z pÄedpokladÊ pro v¶tšinu v¶deckých drah od titulu PhD. výš bylo členství ve straně.8 Tento faktor se m¶nil podle oborÊ, v humanitních a spole®enskov¶dních oborech pÄedstavoval prakticky absolutní pÄekážku (a práv¶ tyto obory si ženy zpravidla volily), v pÄírodních v¶dách ne tak úplnou. Mnoho nad¶jných pracovníkÊ i pracovnic dalo v¶dom¶ pÄednost tomu do strany nevstoupit, pÄestože to znamenalo zlomový faktor v jejich další kariéÄe. Role ženy v rodin¶ jim usnad¾ovala, že se s touto volbou smiÄovaly snáze než muži. Dalším významným faktorem, který se v nekomunistických zemích nevyskytoval a který siln¶ ovlivnil specifické pojetí kariéry žen, byla politika sociální nivelizace. V komunistické zemi, kde se za základní sociální otázku

Ženy na slovinských univerzitách (1945/46 až 1995/96) ’ univerzitách Zˇ eny [%] ˇ na slovinskych Zastoupení zen

60 %

Studentky Absolventky

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 1945/46

1950/51

1955/56

1960/61

1965/66

1970/71

1975/76

1980/81

1985/86

1990/91

1995/96

Akademicky’ rok Zdroj: Slovinský statistický úřad, v Mladenič, 2003.

26

8. V pÄípad¶ Polska tomu tak docela nebylo, tam ®lenství ve stran¶ akademické kariéÄe sice napomohlo, nebylo ale naÄízené. Je však tÄeba pÄiznat, že i zde bylo množství pÄípadÊ, kdy byl pracovní postup akademických pracovníkÊ ®inných v disentu zpomalen nebo byli z akademie pÄímo odstran¶ni.

považovala otázka všeobecné rovnosti, m¶la státní politika na životy žen proměnlivý dopad. Pro mnoho žen, které se dÄíve mohly v¶novat kariéÄe, se život stal za komunismu obtížn¶jší, pon¶vadž pÄestala existovat kategorie domácí služky (byla ozna®ena za typické vykoÄisÈování). Tyto odbornice,9 které patÄily mezi inteligenci, tÄídu, jež byla považována za pÄirozeného nepÄítele socialistické revoluce, byly ®asto perzekvovány, posílány do továren nebo do v¶zení. Osobní výhody a vylepšení sociální situace naopak státní politika ®asto znamenala pro bývalé služky a ženy z nižších tÄíd. Předkomunistické ženské elity, které mohly ®asto ®erpat silný kulturní kapitál ze svých intelektuálních nebo majetných rodin, které m¶ly sebeúctu, pramenící z úsp¶chÊ, jichž dosáhly v prostÄedí sout¶že, a které byly ®asto ve styku s ženským aktivismem, však byly zni®eny. Paraleln¶ se postupn¶ formovaly nové skupiny žen, které zažívaly proces rychlé mezigenera®ní sociální mobility sm¶rem k profesionální dráze, což se ovšem d¶lo v politických podmínkách drasticky omezeného vlastního rozhodování i zpochybn¶ní charakteru, pon¶vadž postup v kariéÄe vyžadoval morální kompromisy s režimem a byl pÄedm¶tem neustálé ideologické cenzury, nemohl se opÄít o žádný kulturní (rodinný) kapitál ani o reflexi nebo podporu feministické scény, a zcela postrádal veřejnou diskusi o potÄeb¶ redefinování domácích rolí, o sklen¶ném stropu, o pÄedsudcích vÊ®i ženám, atd. Nejenže tedy byla první vlna ženských intelektuálních elit potÄena, byly odstran¶ny i dostupné vzory a modely žen, které dosáhly úsp¶chu

Distribution of women and men in Hungarian universities from 1970 to 2001

Zkušenost přirozené diskriminace

Year

Women

Men

1970

44.7 %

55.3 %

1980

49.9 %

50.1 %

1990

48.8 %

51.2 %

2000

53.6 %

46.4 %

2001

53.4 %

46.6 %

Když jsem se vrátila z mateřské dovolené, poprvé jsem pocítila, že nejsem brána jako plnohodnotná zaměstnankyně, ne proto, že jsem byla žena, ale proto, že jsem matkou, ačkoliv jsem nepracovala o nic méně než kterýkoliv z ostatních kolegů. Poprvé jsem tak zažila diskriminaci (důkazem které například bylo to, že můj plat přestal růst). Diskriminována jsem ovšem byla především proto, že jsem odmítla vstoupit do strany, nevyhodili mě sice, ale zacházeli se mnou jako se zaměstnancem druhého řádu. Přes toto své postavení jsem pociťovala svůj akademický život jako svého druhu luxus, přesto jsem se cítila privilegovaná.

V roce 1976 vyhlásil Ústav pro filozofický výzkum Bulharské akademie věd konkurz na doktorandský grant v oboru filozofie vědy. Přihlásila jsem se do konkurzu spolu se čtyřmi dalšími absolventy. V této soutěži jsem se umístila nejvýše se stejnými známkami spolu s jedním kolegou fyzikem. Dali přednost muži. Zeptala jsem se pak vedoucího Oddělení filozofie vědy: „Proč jste dali přednost tomu druhému?“, u vědomí toho, že jsme byli oba fyzici a oba jsme dosáhli stejného hodnocení. Odpověď byla krátká, prostá a přirozená: „No poněvadž je to muž, ale nic si z toho nedělejte! Příští rok bude v mém oddělení nový konkurz na doktorandský grant a máte dveře otevřené, abyste to zkusila znovu.“ Ta odpověď mě nepotěšila, ale ani nerozhořčila, protože mi připadala přirozená – věci jsou, jako byly vždycky, pevné a neměnné, a já s tím nemohu nic dělat. V té době mi citlivost pro diskriminaci chyběla. Teprve později (1990), poté co jsem se zúčastnila mezinárodního projektu „Genderové rozdíly ve vyšším vzdělání“, jsem si poprvé uvědomila, že jsem byla v roce 1976 vlastně diskriminována, jen jsem si toho tehdy nebyla vědoma.

Životopisné sdělení Hany Havelkové, české členky Expertní skupiny Enwise.

Životopisné sdělení Nikoliny Sretenové, bulharské členky Expertní skupiny Enwise.

Source: Hungarian Central Statistical Office in Groó and Papp, 2003.

Český případ diskriminace

9. V Polsku to zasáhlo jen ženy, které za 2. sv¶tové války bojovaly ve Vlastenecké armád¶.

27

1.


v kariéÄe, a od nuly se za®al rozvíjet úpln¶ nový, odlišný model pracovní kariéry. I když v¶tšina z toho platila i pro muže, bylo spojení mezi muži a kariérou samozÄejm¶ bráno více jako automatické. Padesát let tu tedy existovala plná zam¶stnanost žen a odborné dovednosti žen trvale rostly, navíc byla dostupná institucionální infrastruktura pé®e o d¶ti, která práci na plný úvazek umož¾ovala; pÄitom všem je pÄekvapivé, jak nízké bylo zastoupení žen ve vedoucích nebo vrcholných funkcích ve v¶d¶. Zde je tÄeba uplatnit zvláštní druh feministické archeologie,10 zejména výzkum toho, co se s genderovou konstelací za komunismu vlastn¶ pÄesn¶ stalo. V archivech lze zpravidla najít základní statistické údaje té doby specifikované podle pohlaví, jako jsou demografické údaje nebo hrubé pÄehledy struktury zam¶stnanosti. Ekonomové v¶tšinou sledovali údaje o odm¶¾ování, podle nich tedy lze rekonstruovat základní vývoj spole®enského statutu žen. Vzhledem k tomu, že poukazovat otevÄen¶ na sociální problémy však nebylo povoleno ani ob®anÊm, ani spole®enským v¶dcÊm a v¶dkyním, byly tyto údaje jen zÄídka analyzovány, teoreticky zpracovány ®i interpretovány. Pojmy jako genderový rozdíl v platech nebo sklenµný strop byly neznámé. O dvojím zatížení žen nebo tzv. dvojí smµnµ se sice ®as od ®asu diskutovalo, ale zvyk, že ženy spojují zam¶stnání s mateÄskými povinnostmi, se stal přirozeností. Role ženy jako druhého živitele byla v naprosté v¶tšin¶ rodin ekonomickou nezbytností, vedle toho se však stala i kulturní normou, takže ženy za®aly brát své zam¶stnání mimo rodinu jako svou povinnost, a stejn¶ tak to brali i jejich manželé a celá spole®nost. Pon¶vadž je však každý (v®etn¶ nich samých) považoval za druhé živitele, nepÄestalo být tradiční rozdělení genderových rolí nadále považováno

„Stále si to jasně vybavuji...a vzpomínám…“ Když byla Dr. Dorothy Crowfoot Hodgkin v Rumunsku, jmenovali mě, abych ji doprovodila na setkání s Elenou CeauŅescu, kterou tehdy nazývali „nejvyšší vědkyní rumunského komunistického režimu“. Přes věkový rozdíl třiceti osmi let, který mezi námi byl, jsem pocítila s Dr. Crowfoot Hodgkin velkou spřízněnost. Byla čestná, jemná a povzbuzující. Přiblížila jsem se Nobelově ceně, jak se mi nikdy ani nesnilo! Když jsme ale přijely do Eleniny kanceláře, dostala jsem jeden z nejtvrdších příkazů svého života: musela jsem zůstat venku, ve zvláštním pokoji, se dvěma velkými labradory, kteří mě pozorovali. Musela jsem čekat až do konce jejich schůzky, která trvala přes dvě hodiny. Dovedete si představit, co si asi Dorothy o té situaci musela myslet? Dovedete si představit míru ponížení, kterou jsem jako mladá vědkyně zažívala? Životopisné sdělení Mioary Florici Tripsy, rumunské členky Expertní skupiny Enwise.

28

Dorothy Crowfoot Hodgkin s Mioarou Floricou Tripsou (vlevo) a Eugenií Kovacs (vpravo) během své návštěvy v roce 1985 na Oddělení biofyziky Lékařské univerzity v Bukurešti. © Prof. Mioara Florica Tripsa

10. Používáme zde sou®asný a oblíbený termín západního feminismu pro rekonstrukci zapomenuté a skryté ženské historie…

za pÃirozené. V tomto ohledu se dosud ud¶lalo jen velmi málo kvalitativního výzkumu, i když je ho naléhav¶ tÄeba, máme-li se dozv¶d¶t, jak ženy svÊj život subjektivn¶ vnímaly a jaké byly jejich každodenní strategie. Transformace: nové promísení kontinuit a diskontinuit V¶dkyn¶ a v¶dci v oboru genderových studií a ženské aktivistky, které za®aly pÊsobit po pádu komunismu, za®aly hledat vysv¶tlení a zabývat se otázkou tohoto zvláštního druhu genderové slepoty. PÄes nedostatek systematického výzkumu je tu ohledn¶ zdrojÊ genderové slepoty, zd¶d¶né z doby komunismu, již n¶kolik obecných hypotéz. Nelze ignorovat fakt, že charakter moderniza®ního procesu popsaného výše odstranil tíživé zákonné pÄekážky, což pÄedstavovalo cíle masových ženských hnutí v 70. letech na Západ¶. I když za komunismu pÄetrvávaly závažné genderov¶ podmín¶né problémy, ba vytvoÄily se i nové, byly skrytější a jakoby zasunuty do spíše kulturní roviny, kde je prakticky nebylo možné zdolat. PÄí®inou této obtíže byla obzvlášt¶ kombinace modernismu s konzervatismem. Jak jsme ukázali výše, nedoprovázela modernizaci profesionálního statutu odpovídajícím zpÊsobem modernizace kulturních vzorcÊ – naopak byly ®asto posilovány tradi®ní vzorce prostÄednictvím specifické role rodiny, která se za komunismu vžila, totiž její role úniku od režimu. Výše jsme popsali specifický model ženské pracovní dráhy, v n¶mž mít d¶ti samo o sob¶ zahrnovalo pÄijmout omezení pracovních ambicí – a také v toto omezení zpravidla vyústilo; pÄitom mnoho žen ve svých odpov¶dích na otázku, zda se cítí diskriminované (aÈ už šlo o sociologický výzkum nebo rozhovor v médiích) tento model charakterizovalo vícemén¶ jako svobodnou volbu (v tom smyslu, že pÄijímaly jako skute®nost, že volba mít d¶ti automaticky ur®ité kompromisy vyžaduje). Ženy v komunistických zemích byly ®asto charakterizovány jako superženy. Mnohé se tak, jak se zdá, skute®n¶ cítily, jako dostate®n¶ silné, aby samy vyÄešily své problémy. Další dÊležitou rovinu výkladu je tÄeba hledat v oblasti, která se považovala (a ®áste®n¶ stále považuje) za politickou otázku. I pokud totiž dotazované ženy genderovou nerovnost, sexismus a podobné problémy pÄipustily, stále m¶ly tendenci považovat to za soukromý problém, odmítaly uznat nespravedlivé zacházení za systémový genderov¶ podmín¶ný problém, a Äešit jej na politické úrovni. Hlavním dÊvodem zde byl a je nedostatek veřejné diskuse. Za komunismu tu nebyl žádný veÄejný mluv®í, který by genderové otázky pojmenoval svobodn¶ a zÄeteln¶, autentickým a pluralitním zpÊsobem. Oficiální propaganda pÄekvapiv¶ zamlžovala i v¶c tak zÄejmou jako, že to jsou ve skute®nosti d¶ti, kdo je prostÄednictvím matek chrán¶n, ne ženy jako takové. Problematika postavení žen ovšem nepÄedstavovala téma ani pro politickou opozici. Nejen že toto téma nebylo v dÊsledku skute®nosti, že tvoÄilo sou®ást oficiální komunistické politiky, nijak populární, za prioritu byla ozna®ena výlu®n¶ obecná ob®anská a politická práva (®lov¶ka jako jedince). V sou®asné dob¶ se veÄejná diskuse o genderových otázkách sice otevÄela, pÄesto proces jejich pojmenování po roce 1989 práv¶ kombinace antifeministických a antikomunistických resentimentů výrazn¶ zpomalila.

29

1.


Transforma®ní proces, jež zapo®al po pádu komunismu 11 v zemích Enwise, byl postaven na principech, které jsou naprosto odlišné od principÊ pro komunismus st¶žejních. Individuální politická svoboda a svoboda volby se považují za hodnoty nadÄazené všem ostatním. Ve v¶tšin¶ zemí Enwise však s sebou antikomunistický obrat pÄinesl konzervativní reakci, v®etn¶ tendence zatla®it ženy zp¶t do jejich tradi®ních rolí. Tento konzervatismus byl ®asto spojen s oživením politického postavení církve nebo se vzestupem nacionalismu. Rozdíly mezi jednotlivými zem¶mi, pokud jde o novou genderovou ideologii, jsou velmi zásadní a mohou vyplývat i z odlišných náboženských a politických d¶jin – reálný výsledek však byl tentýž: k návratu žen do práce v domácnosti na plný pracovní úvazek nejenže nedošlo, byl prost¶ prakticky nemožný

Odlišný model ve východních zemích Německa Vzhledem k poměrně nízké obecné úrovni příjmu domácnosti vedl transformační proces ve východním Německu k tomu, že se z mnohých žen stali v rámci rodinného rozpočtu hlavní živitelé. V průměru se ženy v nových východních německých zemích podílely na příjmu domácnosti téměř 50 % (srovnáme-li s třetinou v západních zemích Německa). Obzvláště procento zaměstnanosti vdaných žen s dětmi pod 18 let je výrazně vyšší v nových spolkových zemích (na Východě 74 % oproti 56 % na Západě). Při prováděném průzkumu v roce 1991 se 35 % východoněmeckých mužů a 30 % žen vyjádřilo

následovně: „Je o mnoho lepší pro všechny, jsou-li muži plně zaměstnaní a ženy zůstanou doma, aby se staraly o domácnost a o děti.“ O pět let později toto číslo dosáhlo jen 27 % u východoněmeckých mužů a 26 % u východoněmeckých žen, což znamená, že zcela mizí šance na oživení konzervativního rodinného modelu pracujícího muže + ženy v domácnosti (zatímco v obou letech, kdy se průzkum prováděl, souhlasilo v západních zemích s tímto konzervativním modelem rodiny 50 % mužů a žen z průměrného vzorku). Zdroj: Nickel, 2003 a Schenk, 2003, citováno podle Burkhardt, 2003.

Genderový platový rozdíl v neupravené podobě v roce 2001 V zemích Enwise jsou stejně jako v členských státech EU i v jiných světových regionech příjmy žen v průměru nižší než příjmy mužů. 30 26 24 25 20 20

19

18 16

16

15

15 11 10

5

0 ˇ Ceská republika Estonsko

Slovensko

Mad'arsko

Rumunsko

Zdroj: Eurostat, 2003. Poznámka: Genderový rozdíl v platech v neupravené podobě (tj. nezařazený do dalších souvislostí) odkazuje na nerovnost v hrubých hodinových výdělcích mužů a žen jako procento průměrného hrubého hodinového výdělku mužů. Napříkladtento rozdíl ve výdělcích je v České republice 26%, což je největší rozdíl ze všech zemí Enwise a znamená, že ženy v průměru za hodinu vydělají 74% výdělku mužů

30

ˇ Lotyssko

Litva

Polsko

Slovinsko

(viz též kapitola 3, „Není všechno zlato, co se třpytí“). Na uvedený rozdíl odkazujeme jako na neupravený, protože nebere v potaz faktory jako vertikální segregace a segregace podle zaměstnání ani úroveň kvalifikace. Kritériem jsou zde hodinové výdělky, částečně je tedy zhodnocen faktor plného nebo částečného úvazku, není zde však nijak brána v potaz skutečnost, že platy za částečné úvazky jsou obecně nižší pro rata? než za plné úvazky.

11. O n¶mž se v jednotlivých zemích hovoÄilo jako o pádu železné opony, sametové revoluci nebo jako o „die Wende“ v NDR, což v n¶m®in¶ znamená radikální politickou zm¶nu.

z ekonomických dÊvodÊ. Ješt¶ pÄekvapiv¶jší je, že se výrazn¶ nezvýšil ani procentuální pom¶r ®áste®ných úvazkÊ: v¶tšina žen v produktivním v¶ku pracuje na plný úvazek a v prÊm¶ru tráví v práci jen nepatrn¶ mén¶ ®asu než muži. Jsou zde i strukturální dÊvody. Postkomunistické d¶dictví silné horizontální genderové segregace pracovního trhu zpÊsobilo, že jsou ženy jako pracovní síla nenahraditelné. Ženy obvykle tvoÄí n¶co mezi polovinou a 80 % pracovní síly (nebo ješt¶ v¶tší podíl) v sektoru služeb a zdravotní pé®e, v bankovnictví, pojišÈovnictví a v obchodu. Díky tomu, že jsou ochotny pracovat za nižší odm¶nu, vlastn¶ umož¾ují, aby n¶která celá odv¶tví vÊbec ješt¶ fungovala (zdravotní sestry, u®itelky a další). Stejn¶ dÊležité jsou i psychologické dÊvody: výzkumy ukazují, že si ženy cení zam¶stnání pro finan®ní nezávislost, kterou jim pÄináší, i pro možnost spole®enských kontaktÊ. Není tedy snadné zodpov¶d¶t otázku, zda lze na ženy pohlížet jako na ty, kdo na transforma®ní proces doplatili. Míra nezaměstnanosti se napÄí® zem¶mi Enwise liší a neustále se také m¶ní až do sou®asné doby. I v pÄípadech, kdy se rozdíl mezi mírou nezam¶stnanosti u mužÊ a u žen nijak dramaticky neliší, byl vypozorován další genderový fenomén, totiž v¶tší flexibilita žen na pracovním trhu. Znamená to napÄíklad nejen to, že jsou ženy ®ast¶ji ochotné se rekvalifikovat ®i m¶nit zam¶stnání (horizontáln¶), ale i pÄijmout místo pod svou úrovní kvalifikace, a pÄedevším, obecn¶ vzato, pracovat za méně. To platí zejména o mén¶ kvalifikovaných profesích, kde ženy pracují za velmi ubohé platy, ovšem podobné nepÄim¶Äené odm¶¾ování žen je problémem i na manažerské úrovni. Stále pÄetrvává tradi®ní praxe, že muži automaticky o®ekávají lepší platy, a také se jim lepší platy nabízejí, a že ženám se nabízejí nižší platy, a ony je pÄijímají. V neposlední Äad¶ se v pÄechodném období

Rozdělení zaměstnanců a zaměstnankyň v Rumunsku dle platové třídy (říjen 1998) 80 %

Ïeny

70 %

muÏi

60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 alatt 350

350500

350600

600800

8001 000

1 0001 250

1 2501 500

1 5001 750

1 7502 000

2 0002 500

2 5003 500

3 5005 000

5 0007 000

telett 7 000

tisíc lei

Zdroj: výzkum NCS v Tripsa, 2003. Poznámka: 1 EUR = 38080.0 Lei – Financial Times – 15. září 2003.

31

1.


znovu objevuje horizontální segregace celých odv¶tví pracovního trhu, a to z nových pÄí®in: odv¶tví, která byla za komunismu feminizována, zÊstala nyní sou®ástí ekonomicky slabšího státního sektoru (školy všech stup¾Ê, zdravotní pé®e atd.). To op¶t znamená, že si ženy tato svá zam¶stnání udrží (konkurence v t¶chto odv¶tvích není pÄíliš silná, pon¶vadž muži sm¶Äují do finan®n¶ atraktivn¶jších oblastí), jenže za podmínek, které lze charakterizovat jako vykoÄisÈovatelské a podhodnocující kapacitu i dovednosti žen. NetÄeba dodávat, že a®koliv ženy nadále tvrd¶ pracují v profesionální sféÄe, stále se od nich o®ekává, vzhledem k postavení druhého živitele ve v¶tšin¶ partnerských vztahÊ, že budou zvládat i rodi®ovské povinnosti, což se od jejich mužských kolegÊ zpravidla neo®ekává. Pokud jde o každodenní život, byl proces transformace v prÊb¶hu 90. let genderov¶ podmín¶ný od samého po®átku. Muži se nadšen¶ vrátili do svých tradi®ních veÄejných funkcí a profesionálních postavení a stali se ekonomicky i spole®ensky siln¶jší než ženy. Pro ženy byla situace složit¶jší. Na jedné stran¶ se zát¶ž, která na n¶ doléhala, po pádu komunismu ješt¶ zvýšila. Sociální

Genderová slepota stále živá?

Soukromé boje otázkou veřejné diskuse

ANO, myslím si, že ženy skutečně mají stejné příležitosti. Vždycky se sice samozřejmě najdou situace, kdy někdo s mužem a ženou jedná odlišně, to ale záleží jedině na konkrétních lidech, kterých se to týká, ne na společnosti jako celku.

Genderové problémy nám stále připadají spíše jako soukromá záležitost (osobní nebo ženina) než celospolečenská. Jde ovšem o problém společnosti jako celku, jak podporovat výzkum a udržitelný rozvoj, není to jen její zákonné právo, ale i její povinnost, využít veškerého lidského potenciálu a mít užitek z vědeckých úspěchů celého lidstva.

Mladá estonská vědkyně (věk: 36 let, lékařství) na workshopu Enwise o mladých lidech ve vědě, Praha, duben 2003.

Mladá slovenská vědkyně (věk: 35, přírodní vědy) na workshopu Enwise o mladých lidech ve vědě, Praha, duben 2003.

Feministické hnutí v Jugoslávii Institucionální i zákonnou podporu genderové rovnosti poskytl federální stát, vedle ní se však začala rozvíjet feministická hnutí v Záhřebu, Bělehradu a Lublani už v 70. letech. Feministky byly marginalizovány, ale ne přímo zakázány, díky skutečnosti, že Jugoslávie byla vůči Západu dosti otevřená a byla pod silným vlivem vývojových proudů západního myšlení. První mezinárodní feministická konference v komunistických zemích se uskutečnila v Bělehradě (1978), stejně jako první postkomunistická feministická konference (1994). Ženská otázka se v 80. letech stala součástí veřejné diskuse a vědecké debaty. V druhé polovině 80. let se vydávaly feministické publikace, překlady, ale i původní feministické práce. V tomto desetiletí také začal v Záhřebu vycházet vědecký časopis Zena, kde se tiskly texty

32

různých badatelů/lek zabývajících se ženskými studii z celé Jugoslávie. Navíc Jugoslávské sociologické sdružení ustavilo sekci věnovanou Ženám a společnosti. Předmětem debaty byla i otázka žen ve vědě.V téže době organizovalo Meziuniverzitní centrum v Dubrovníku mezinárodní konference i kurzy zabývající se přímo či nepřímo genderovými otázkami. Tyto semináře se staly příležitostí pro vědkyně ze socialistických zemí vycestovat do zahraničí a setkat se s kolegyněmi z jiných zemí. Feministická hnutí v Jugoslávii vytvářela v krizi socialistického systému i před traumatickým počátkem občanských a etnických válek v 90.letech alternativní politický prostor. Zdroj: Blagojević, 2003.

transformace znamenala zvýšené požadavky jak na pe®ovatelskou roli žen (vyrovnat se s v¶tším psychologickým tlakem na ®leny své rodiny za pÄekotn¶ se m¶nících životních podmínek), tak na jejich pracovní ®innost (vyrovnat se s ekonomickými t¶žkostmi v rodin¶, udržet si zam¶stnání i poté, co pÄestalo platit právo na práci). PÄedchozí rozd¶lení rolí tak získalo nový rozm¶r. Muži se více než dÄíve soustÄedili na veÄejný úsp¶ch a ženy nesly nadále zodpov¶dnost za fungování rodiny, a to i za nových podmínek a s novými t¶žkostmi. Toto vše platí obzvlášt¶ pro rodiny s d¶tmi a výrazn¶ i pro ženy a muže, kteÄí své formativní roky strávili za tuhého komunismu, což nevyhnuteln¶ ovlivnilo jejich osobnost, hodnoty, spole®enské i pracovní organizace, atd. Kognitivní vzorce u nejmladší generace jsou složit¶jší, ®áste®n¶ jsou ukotveny v místní genderové kultuÄe, ®áste®n¶ jsou však už nové a odlišné, reagují na zm¶n¶né spole®enské podmínky. Proces transformace díky m¶nící se ekonomické situaci zjevn¶ otevÄel cestu k pÄíležitostem, které byly dÄíve mimo rámec možností, a hodnoty i priority lidí se m¶nily v pÄímé souvislosti. DÊsledkem této transformace je i genera®ní propast, která vyplynula ze zm¶n zahrnujících široké spektrum projevÊ chování a n¶kdy i hodnot, a tato propast je stále zÄeteln¶jší. Dodejme, že je zÄejmé, že liberalizace ekonomiky, která ke zm¶nám ve spole®nosti vedla, pÄinesla nové pÄíležitosti pÄedevším mladým ženám a ženám bez rodiny. Životní strategie mladých žen se zm¶nily, vdávají se pozd¶ji a mají mén¶ d¶tí, ovšem podle prÊzkumÊ veÄejného mín¶ní stále pÄetrvává vyšší hodnocení rodiny a d¶tí než pracovní kariéry v rétorice i mentalit¶ spole®nosti. Zd¶d¶ný (více mén¶ unifikovaný) model, v n¶mž si ženy nemusely mezi kariérou a rodinou vybírat, pÄetrval a mÊže být považován za pozitivní. Zárove¾ však dramaticky roste diferenciace mezi ženskou populací. Podle n¶kterých sociologÊ/žek se objevuje trend, kdy věk a vzdělání ovliv¾uje ekonomické

První náznaky pochopení … (I)

První náznaky pochopení… (II)

Během posledních 15 let, kdy pracuji v řízení výzkumu, jsem si začala příznaků genderové nerovnosti ve vědě více všímat. Občas jsem srovnala počet mužů a žen, kteří naší organizaci předkládají návrhy mezinárodních výzkumných grantů, a zjistila jsem, že je v těchto počtech šokující rozdíl. Pomalu jsem pochopila, že ve většině institucí předkládají návrhy šéfové pod svými vlastními jmény, zatímco kolegyně ženy – které zpravidla praktickou spolupráci s partnerskými institucemi vykonávají – mají leda právo návrhy připravit a pak se spolupráce zúčastnit. Tato zjištění mě přiváděla stále blíž k tématu ženy a věda, až jsem se stala maďarskou členkou Expertní skupiny Enwise.

V novém zaměstnání jsem se také začala zabývat problémy žen. Za komunismu tyto problémy jakoby neexistovaly a mě nikdy dříve ani nenapadlo se nad nimi zamyslet. Otevření země však přineslo ze zahraničí nové podněty a já si brzy uvědomila, o jak důležité problémy se jedná a do jaké míry moc totalitního systému dokázala, aby lidé zapomněli uvažovat i o tom, jak každý den žijí. Považovala jsem i za svou profesionální povinnost tento naléhavý dluh vůči genderové problematice dohnat. Životopisné sdělení Hany Havelkové, české členky Expertní skupiny Enwise.

Životopisné sdělení Dóry Groó, maďarské členky Expertní skupiny Enwise.

33

1.


postavení u ženské populace více než u mužské. Vzrostl také po®et t¶ch, kteÄí do manželství nevstupují, jak mužÊ, tak žen, a nemanželské spole®né soužití se stává rodinným modelem, jemuž dává pÄednost stále více lidí. Je však tÄeba zdÊraznit, že spole®nosti Enwise nejsou ješt¶ ustálené: mladé ženy, které byly pÄipraveny založení rodiny odložit, se stále samy sebe ptají, zda a jak je možné zvládnout kariéru i rodinu v nové, sout¶živé spole®nosti, a zda se o tom dokáží dohodnout se svými mužskými prot¶jšky v situaci, kdy konzervativní názory stále pÄetrvávají (více na mužské stran¶). Mladé vědkyně si tyto t¶žkosti za®ínají uv¶domovat. Kulturní dopad kognitivní zkušenosti nové generace se v sou®asné dob¶ vyvíjí v neustálé prom¶n¶ a bezpochyby tu budou velké rozdíly mezi jednotlivými sociálními skupinami a regiony. Vysv¶tlení demografických trendÊ vyžaduje dÊkladn¶jší výzkum zam¶Äený na kvalitativní analýzu – prozatím nelze obecné autoritativní záv¶ry pronášet. VeÄejný diskurz (teorie, média, literatura, um¶ní, atd.) se m¶ní jen pomalu, jeho prom¶nu však nelze zastavit. Ženský aktivismus zažil obnovu ihned po pádu komunismu ve všech zemích, jichž se to týká – v Jugoslávii o n¶co dÄíve. Nové ženské organizace se za®aly na prvním míst¶ zabývat nejvážn¶jšími sociálními problémy týkajícími se žen jako domácí násilí a násilí na ženách obecn¶ nebo diskriminace na pracovním trhu. V Polsku to bylo obzvlášt¶ pÄijetí zákona zakazujícího ukon®ení t¶hotenství, co ženské organizace zmobilizovalo. Ze srovnávacího hlediska je tÄeba upozornit na dv¶ v¶ci: historické přerušení mezi pÄedkomunistickými a postkomunistickými ženskými hnutími bylo tak dlouhé, že se postkomunistická ženská hnutí o svou pÄedkomunistickou historii nemohou pÄíliš opírat. I když pÊsobí na uv¶dom¶ní si vlastní historie žen jako ur®itá symbolická opora, sv¶t se mezitím posunul jinam. Nová vlna tedy musí za®ínat prakticky od nuly. To ovšem nijak neznamená, že by ženské organizace ve stÄední a východní Evrop¶ byly

Právo volby

Brzké poučení … ze zahraničí

Přistoupila jsem ke změně své identity z tradiční vdané ženy na samostatnou ženu, která se sama vypracovala, kterou ostatní (i když nikoliv západní feministky) označují za feministku. Musím říci, že moje profese, obzvláště práce v rámci genderových studií, mi nabízí možnost pochopit a, což je pro mě ještě důležitější, prohlásit, že mám právo žít bez muže a bez dětí. Je to můj vlastní život. Moje specializace na genderová studia ovšem omezuje mou kariéru, brání mi dosáhnout na mém institutu vyšších vědeckých funkcí.

V letech 1983/84 jsem strávila rok ve Spojených státech díky stipendiu Americké rady učených společností (American Council of Learned Societies), který byl v mé vědecké kariéře skutečným feministickým mezníkem. Připojila jsem se k univerzitní skupině nekonformních profesorek, nespokojených s rozdíly v kariérním postupu a s rozdíly v platech mezi ženami a muži na profesorských místech Státní univerzity New Yorku v Buffalu. Každý měsíc jsme se sešly v jednom z bytů některé z profesorek, abychom probíraly kritéria kariérního postupu a platy, a ke konci roku jsme pak sepsaly o svých poradách zprávu, kterou jsme předložily prezidentovi univerzity. Buffalo jsem znovu navštívila o pět let později a zjistila jsem, že naše úsilí nebylo marné. Od té doby se moje vědecká kariéra podstatně změnila. Vše, co jsem napsala potom, bylo už inspirováno feminismem a – později – genderovou teorií.

Životopisné sdělení Aliny Zvinkliene, litevské členky Expertní skupiny Enwise.

Životopisné sdělení Elźbiety Oleksy, polské členky Expertní skupiny Enwise.

34

izolované, naopak dostávají pÄímou pomoc od mnoha ženských organizací ze západních zemí.Zm¶ny v genderové kultuÄe na Západ¶ ovlivnilo celosv¶tové uznání celého komplexu genderových problémÊ za veÄejnou a politickou problematiku. Tyto poznatky byly do zemích Enwise importovány prostÄednictvím literatury, ®asopisÊ, filmÊ, atd. nebo prostÄednictvím osobní zkušenosti po roce 1989, i když s n¶kterými výjimkami. Tempo t¶chto kulturních zm¶n lze tedy urychlit práv¶ skrze kontakty se sv¶tem, i když to bude ješt¶ dlouhá cesta. Média ®i reklamy jsou genderov¶ stereotypizujících obrazÊ plná, stejn¶ jako vysloven¶ sexistických výrokÊ, které publikum jako takové vÊbec nerozezná. V médiích je na pÄípady misogynie skute®n¶ citlivých jen nemnoho lidí, a tuto citlivost nevykazují ani dozor®í rady, které mají na korektní obsah médií dohlížet. K členství v EU Mezinárodní mechanismy, vytvoÄené k tomu, aby pÄedcházely všem podobám diskriminace žen (jak je zformulovala Konvence pro odstran¶ní všech forem diskriminace žen, CEDAW) a/nebo prosazovaly politiku rovných pÄíležitostí (na níž se dohodla EU), sehrály zásadní roli pÄi vytváÄení tlaku na vlády zemí Enwise, aby se po roce 1989 zabývaly genderovými problémy. Vládní zprávy, které po podpisu Pekingské ak®ní platformy musí vlády doru®ovat Komisi OSN pro ženská práva, od nich vyžadují nejen sbírat informace, vytvoÄit pracovní týmy státních úÄedníkÊ a komunikovat s ženskými organizacemi; kritické pÄipomínky mezinárodních komisí k t¶mto zprávám poskytnou místním ®tenáÄÊm i zpětnou vazbu a upozorn¶ní, co státní agenda z hlediska mezinárodního srovnání postrádá. Bohužel si vlády zemí Enwise z doporu®ení OSN zatím pÄíliš mnoho pou®ení nevzaly, ba informa®ní materiály, pÄipravené

Misogynní obrazy v polských médiích „94 FM – to nás roztáčí“ – tato reklama rozhlasové stanice Rádio 94 FM, ukazující ženská ňadra, která mají místo bradavek rádiové knoflíky, se objevila na billboardech ve Varšavě v lednu 2003. Tato rozhlasová stanice oslovuje především muže a považuje se za něco jako pánský klub. Je pozoruhodné, že osobou zodpovědnou za propagaci této stanice je žena. Reklama vyvolala protesty polských ženských organizací. Zdroj: Oleksy, 2003.

35

1.


pod záštitou OSN, nebyly ani dostate®n¶ rozšiÄovány. Vývoj na úrovni EU však naproti tomu pÄinesl širší praktickou reformu. To, že místní vlády pÄijaly v rámci procesu harmonizace legislativy pÄistupujících zemí se zem¶mi EU princip politiky rovných pÄíležitostí, zafungovalo jako nezbytný katalyzátor prom¶ny jejich postojÊ. Jejich uvedení do praxe však navzdory pÄijetí zákonných zm¶n problémem zÊstává. Ženy se stále musí samy prosazovat, dojde-li k porušení zákona v jejich neprosp¶ch, díky novelizacím zákona se však už první pÄípady pÄed soud dostaly; ženské organizace za®aly provád¶t osv¶tu mezi ur®itými skupinami žen, t¶ch nejzraniteln¶jších, aby si za®aly svá práva uv¶domovat. V neposlední Äad¶ k otevÄení všeobecné veÄejné diskuse o t¶chto tématech výrazn¶ napomáhají i nové legislativní zm¶ny, jako explicitní zákaz obt¶žování a diskriminace na pracovišti nebo diskrimina®ní reklamy, o nichž prob¶hly debaty v národních parlamentech a dostate®n¶ se o nich hovoÄilo i v médiích. Dopad t¶chto zm¶n na kulturní vzorce a zpÊsoby chování nelze popÄít. Poznámky na závěr Situaci žen v zemích Enwise z komparativní perspektivy v dob¶ pÄed komunistickými pÄevraty mÊžeme tedy shrnout následovn¶: základních ob®anských práv, stejn¶ jako práva na vzd¶lání a majetek, dosáhly ženy v podobném procesu jako jinde v Evrop¶ a pÄibližn¶ ve stejnou dobu, a v mnohých pÄípadech tento proces i urychlila národn¶ osvobozenecká hnutí. Ženský aktivismus m¶l své po®átky jak v národn¶ obrodných hnutích, tak – což je v našem kontextu podstatné – v mezinárodním ženském hnutí, byl ve spojení s dalšími zem¶mi stÄední a východní Evropy i s celoevropskými organiza®ními sít¶mi. PÄetrvávají ovšem i tradi®ní genderové modely. V mezinárodním srovnání je v¶tšinou obtížné úrove¾ patriarchalismu odhadnout a pom¶Äit, obecn¶ lze Äíci, že by se od zem¶ k zemi lišila jak na Východ¶, tak na Západ¶: proto by nebylo správné vytváÄet stereotypní obrazy Východu a Západu jako dvou blokÊ. Zem¶ Enwise navíc prošly dalšími dv¶ma dramatickými makrospole®enskými a politickými zm¶nami: od ®áste®n¶ tradi®ních a ®áste®n¶ buržoazních spole®ností ke komunistickým, a od komunistických k demokratickému vládnutí, což lze také teoreticky zhodnotit jako skok z kulturní izolace ke globalizované kultuÄe. Všechny tyto spole®enské

36

Misogynní obrazy v estonských médiích (I)

„Zrcadlo, zrcadlo na stěně… kdo je z nich ze všech (vědkyň v Tartu*) nejkrásnější?“ PS: Tartu je nejvýznamnější univerzitní město a středisko vzdělanosti v Estonsku. Zdroj: Hillar Mets v „Eesti Päevaleht“, estonský deník, 9. září 2003.

„První mluvící věc vynalezl Bůh. .. Edison vynalezl první mluvící věc, kterou lze vypnout …“ Zdroj: © Hillar Mets v „Eesti Päevaleht“, estonský deník, 13. srpen 2003.

Misogynní výroky v estonských médiích Přednášející začíná svou přednášku těmito slovy: „Nyní budeme hovořit o věcech, kterým zjevně nebudou rozumět Číňané a ženy...“. Zdroj: Měsíčník „Eesti Naine“ (Estonská žena), č. 9/1989.

zm¶ny v sob¶ zahrnovaly i genderový rozm¶r, implicitn¶ i explicitn¶. A tÄebaže se komunistické genderové modely zatím m¶nily a m¶ní jen pomalu, vytváÄí se zde kognitivní zkušenost s novou konkuren®ní spole®ností, mladá generace pÄijímá nové životní strategie, v prosazování politiky genderové rovnosti se stále siln¶ji uplat¾uje vliv mezinárodních standardÊ – a to vše vede ke stále viditeln¶jší kulturní prom¶n¶.

Genderová rovnost za komunismu byla, stejně jako perfektně propracovaný imaginární objekt na obrázku, prostě jenom iluzí… Zdroj: Bruno Ernst, Abenteuer mit unmögliche Figuren, Taco erlaggesellschaft und Agentur, 1987 in Velichová, 2003.

37

2.

Financování bez svobody, svoboda bez financování Vysoké školství a sektor výzkumu a rozvoje v zemích Enwise

39

2.

FINANCOVÁNÍ BEZ SVOBODY, SVOBODA BEZ FINANCOVÁNÍ

Úvod Stejn¶ jako v pÄípad¶ ženských hnutí je diskurz postavený na protikladu kontinuita vs. diskontinuita použitelný i pro analýzu dobových zm¶n v sektorech vysokého školství (VŠ) a výzkumu a vývoje (VaV) v zemích Enwise. Cílem této kapitoly je poskytnout rámec pro porozum¶ní stávajícímu stavu t¶chto sektorÊ na základ¶ srovnávací analýzy mezi rÊznými zem¶mi Enwise. Pro tuto analýzu jsme zvolili metodologické a koncep®ní pojetí vědeckého centra a vědecké periferie navržené Josephem Ben-Davidem (Ben-David 1971). Podle jeho pojetí zem¶, která hraje roli vµdeckého centra, stanovuje (na ur®itý ®as) normy, modely a ideální vzory v¶decké ®innosti, v®etn¶ modelÊ pro VŠ a VaV, struktury organizace a Äízení v¶dy, tedy vµdní politiku. Zem¶ takzvané vµdecké periferie tyto v¶decké hodnoty, modely a struktury stanovené vµdeckým centrem naopak kopírují nebo alespo¾ imitují. Zem¶ vµdecké periferie pÄenášejí modely vµdeckého centra a pÄizpÊsobují je svému národnímu prostÄedí. V 19. století hrála roli vµdeckého centra pro část zemí Enwise Francie, na za®átku 20. století ji v této roli nahradilo N¶mecko. Po 2. sv¶tové válce hrál roli vµdeckého centra pro většinu zemí Enwise tém¶Ä padesát let bývalý Sov¶tský svaz. Tato kapitola se zabývá tÄemi obdobími, pÄi®emž zvláštní pozornost v¶nuje transformaci sektoru VŠ a VaV v zemích Enwise mezi komunistickým obdobím a obdobím pÄechodným, a pÄechodnému období samotnému. 1. PÄedkomunistické období (do 2. sv¶tové války) 2. Komunistické období (2. sv¶tová válka – 1989) 3. Období transformace (1990 – 1998/9) Žádnou dÊkladn¶jší pozornost zde nev¶nujeme dopadu t¶chto transforma®ních zm¶n na ženy v¶dkyn¶ v zemích Enwise, pon¶vadž v¶tšina ®lenek Expertní skupiny Enwise explicitn¶ prohlašuje, že tyto zm¶ny ovlivnily jak ženy, tak muže stejným dílem. PÄesto nasti¾uje o®ekávaný scénáÄ nov¶ zformovaných sektorÊ VŠ a VaV v zemích Enwise dosti pesimistické vyhlídky pro budoucí šance žen ve v¶d¶ v t¶chto zemích. Předkomunistické období (do 2. světové války) Institucionální budování moderních univerzit za®alo na po®átku 19. století a zakládalo se na rÊznorodosti teoretických koncepcí a pÄedstav o poslání i organiza®ní struktuÄe vysokoškolské instituce nového typu. Jednou z nich byl n¶mecký ideál moderní univerzity.1 Podle tohoto ideálu m¶lo být klí®ovou charakteristikou moderní univerzity propojení výuky a výzkumu a zásada autonomie univerzity.

40

1. Na za®átku 19. století jej rozpracovala skupina pÄedních n¶meckých filozofÊ a myslitelÊ, jako byli Fr. Schelling, W. v. Humboldt, J. Fichte, Fr. Schleiermacher, pozd¶ji z n¶ho vycházelo i založení Berlínské univerzity (1809).

V pÄedkomunistickém období probíhala ®innost v oblasti výzkumu a rozvoje ve v¶tšin¶ zemí Enwise na v té dob¶ již založených univerzitách. V paralelní linii k institucionalizaci univerzit založily n¶které zem¶ Enwise podle západního modelu i své Národní akademie v¶d (NAV), tehdy sdružení pÄedních v¶dcÊ. N¶kteÄí významní univerzitní profesoÄi byli tedy zárove¾ ®leny NAV a ob¶ tyto instituce fungovaly ve vzájemné sou®innosti a požívaly autonomie. Komunistické období (2. světová válka – 1989) Problém komunistické minulosti je velmi citlivý, protože komunistický režim ovlivnil každodenní život nejmén¶ tÄí generací lidí, v®etn¶ životÊ žen a mužÊ ve v¶d¶. V prÊb¶hu let se tento režim sám m¶nil. Jeho podoby se rÊznily nejen v ase, ale i v jednotlivých zemích. Z tohoto hlediska mají zem¶ Enwise sice spole®nou, nikoli však identickou komunistickou minulost. Konkrétní sm¶s pozitivních a negativních zkušeností se tedy napÄí® zem¶mi Enwise liší, stejn¶ jako se liší u rÊzných generací v¶dky¾ a v¶dcÊ, z nichž ty nejmladší to jako problém prožívají nejmén¶. DÊsledkem této situace v sou®asnosti je, že každý pokus nastínit spole®ný obrázek komunistické minulosti musí ®elit riziku pÄehnaného zobec¾ování a n¶kdy i zjednodušování. V širší škále názorÊ veÄejnosti v zemích Enwise reprezentuje komunistická minulost stále mnoho významových odstínÊ, což vede ve spole®nosti k ur®ité frustraci. Tato frustrace vychází z existence velmi mnoha a velmi odlišných hodnocení komunistické minulosti založených na osobních zkušenostech. Stává se, že zkušenost n¶kterých lidí zkušenostem jiných pÄímo odporuje. V prÊb¶hu pracovního workshopu Enwise v dubnu 2003 o Mladých vµdcích a vµdkyních prohlásil mladý slovenský po®íta®ový odborník2, že podle jeho názoru „hlavním dÉvodem, pro vµdci odcházejí ze svých zemí, nejsou peníze, ale to, že jsou zcela znechuceni domácí frustrací a netransparentním prostÃedím“. Dnes tedy v¶dci a v¶dkyn¶ spole®enských a humanitních oborÊ, vzhledem k uvedené složitosti této otázky, vnímají komunistickou minulost spíše jako dynamický proces než jako statický stav, aby tak do této charakteristiky mohli zahrnout a zhodnotit každou pozitivní i negativní zkušenost. Po 2. sv¶tové válce pÄijala v¶tšina zemí Enwise sovµtský model systému VŠ a VaV. To zpÊsobilo první dramatickou diskontinuitu s jejich národními kulturními tradicemi a budováním institucí. Sektory VŠ a VaV v zemích Enwise byly zcela transformovány a ztratily svou institucionální autonomii. Znamenalo to v prvé Äad¶ rozd¶lení sektorÊ VŠ a VaV. Novým posláním univerzit a ekvivalentních institucí vyššího vzd¶lávání se stala pÄedevším výuka a jen v menší míÄe výzkum. NAV v zemích Enwise byly reorganizovány

2. Více informací o workshopu Enwise o Mladých v¶dcích a v¶dkyních naleznete na konci 4. kapitoly.

41

2.


v souladu s organiza®ní strukturou sov¶tské Akademie v¶d. Hlavní formou organizace sektoru VaV v t¶chto zemích se tedy stala struktura výzkumných ústavÊ akademií v¶d. Za druhé to znamenalo zavedení striktního vládního plánování a Äízení obou sektorÊ. Direktivy ohledn¶ formování státní v¶dní politiky ur®ovali funkcionáÄi strany. Sektory VŠ a VaV byly pÄedm¶tem silného ideologického tlaku, který se týkal i pracovního a kariérního postupu výzkumných pracovníkÊ/pracovnic a vyu®ujících. V neposlední Äad¶ se slibným kádrÊm ze zemí Enwise nabízela možnost denního nebo postgraduálního studia ve vµdeckém centru (SSSR). Výzkumné ústavy zemí Enwise také zpravidla získávaly ze Sov¶tského svazu vybavení. Pouze pro ú®ely této analýzy, a abychom dokázali pochopit, jak komunistický systém VaV fungoval, jsme rozd¶lili zem¶ Enwise do tÄí typologických skupin3: ● Bulharsko, Česká a Slovenská republika (ob¶ v té dob¶ sou®ást eskoslovenska), Maďarsko a Polsko4: tyto zem¶ byly v komunistickém období nezávislými národními státy pod vlivem SSSR a sou®ástí tzv. sov¶tského bloku. Podle pojetí J. Ben-Davida patÄily tyto zem¶ na vµdeckou periferii. V¶tšina t¶chto zemí ustavila své NAV už v prÊb¶hu 19. století. Navíc tyto zem¶ vybudovaly demokratickou spole®nost a tržn¶ orientovanou ekonomiku už v 1. polovin¶ 20. století. ● TÄi pobaltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva: po 2. sv¶tové válce se tyto tÄi zem¶ na dalších padesát let staly sou®ástí SSSR, a tedy sou®ástí vµdeckého centra. Tato skute®nost je významná proto, že nám umož¾uje objasnit, jak jejich sektory VaV fungovaly za komunismu a poté v transforma®ním období. V obou t¶chto obdobích byla cesta tÄí pobaltských státÊ ve srovnání se zem¶mi z první skupiny velmi specifická. Zvláštnostem jejich reforem v sektoru VaV nelze porozum¶t, aniž bychom m¶li na pam¶ti uvedené

Německá demokratická republika (DDR) / Deutsche Demokratische Republik (DDR)

Socialistická federální republika Jugoslávie (SFRJ)

(1949 – 1990)

Údaje z prosince 1990

Rozloha

108 333 km2

Rozloha

255 804 km2

Hlavní město

Berlín

Hlavní město

Bělehrad

Počet obyvatel

16,4 milionu obyvatel (1989)

Počet obyvatel

23,5 milionu obyvatel

Náboženství

protestanti (31 %), římští katolíci (7 %), 1 % jiné vyznání/církev, bez vyznání 61 %

Etnický profil (sčítání lidu 1981)

Srbové, Chorvati, Muslimové, Slovani, Slovinci, Makedonci a Černohorci (přes 80%), Albánci (7,7 %) a Maďaři (1,9 %)

Náboženství

římští katolíci (30 %), srbská a makedonská ortodoxní církev (50 %), muslimové (9 %), protestanti (1 %), jiné (10 %)

Forma vlády

socialistická federativní republika

Měna (leden 1991)

US 1$ = dinár (YD10,50)

Forma vlády

socialistická republika

Měna

1 marka (východní) = 100 feniků

Zdroj: Statistisches Amt der DDR (1990): Statistisches Jahrbuch der DDR 1990. Rudolf Haufe Verlag: Berlin in Burkhardt, 2003

Zdroj: Blagojević, 2003.

42

3. DÊvody pro vytvoÄení t¶chto tÄí typÊ uvádíme u každé skupiny zemí. 4. a N¶mecká demokratická republika.

odlišnosti. Pobaltské zem¶ v 19. století své NAV nezaložily. I tato skute®nost je relevantní, pokoušíme-li se pochopit specifi®nost jejich reforem v sektoru VaV. ● Slovinsko a Rumunsko: za komunistického období bylo Slovinsko sou®ástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ) a Rumunsko bylo nezávislým národním státem. SFRJ byla pod vlivem SSSR, nebyla však sou®ástí sov¶tského bloku, kdežto Rumunsko bylo pod vlivem SSSR a zároveň i sou®ástí sov¶tského bloku. Na rozdíl od ostatních zemí Enwise vykazovaly v komunistickém období režimy SFRJ a Rumunska ur®ité separatistické tendence. Komunistický režim v SFRJ byl hodnocen jako pÄíliš liberální (podle jeho vlastních standardÊ svobody), v Rumunsku zase jako pÄíliš autoritativní (op¶t podle jeho vlastních standardÊ svobody). V každém pÄípad¶ však SFRJ i Rumunsko odmítaly pÄijmout sovµtský model VaV, stejn¶ jako model VŠ. Tato skute®nost nám tedy umož¾uje pochopit, jak fungují sektory VŠ a VaV v Rumunsku a Slovinsku, které v daném období pÄijaly ur®itou sm¶s západního a sov¶tského vµdeckého modelu. Strategickým cílem t¶chto zemí a tzv. sovµtského bloku bylo vyhrát závody studené války pod vedením SSSR. V¶da a v¶dci/v¶dkyn¶ ze zemí Enwise m¶li vysokou zodpov¶dnost za prosazení racionality socialistické společnosti. Z tohoto hlediska se komunistickým médiím podaÄilo ve spole®nosti vytvoÄit pozitivní obraz v¶dy. Na v¶dce a v¶dkyn¶ se už nepohlíželo jako na nositele národních kulturních tradic a hodnot (jako v pÄedkomunistických dobách), ale jako na budovatele této racionální socialistické spole®nosti. Za tohoto období se v¶decká profese t¶šila relativní prestiži. V roce 1949 založil Sov¶tský svaz, Bulharsko, eskoslovensko, Ma²arsko, Polsko a Rumunsko tzv. „Radu vzájemné hospodáÃské pomoci“, známou pod zkratkou RVHP5. Jednotící ideou RVHP bylo spole®né plánování, vzájemná pomoc a d¶lba práce, v®etn¶ intelektuální práce. RVHP zahrnoval Výbor pro spolupráci ve VaV v zemích Enwise. Se svými více než 70% obyvatelstva RVHP však této organizaci dominoval SSSR, výrazn¶ i proto, že byl pro skupinu hlavním zdrojem energie a nerostných surovin. V praxi RVHP

5. Pozd¶ji se pÄipojila NDR, Albánie, Mongolsko, Kuba a Vietnam a v roce 1964 za zvláštních ujednání i SFRJ.

Závody mezi Východem a Západem během studené války Během komunistického období byla věda stejnou záležitostí v zemích Enwise i v západních zemích v tom smyslu, že se vědci z těchto zemí účastnili jednoho a téhož závodu. Současná věda je však velmi nákladnou záležitostí. Podle ruské odborné zprávy byl „poměr mezi materiální a technickou základnou (nezbytné vybavení) a výdaji na

informační zdroje poskytovanými sovětské vědě a vědě v západních zemích (včetně USA) v období komunismu 1:100“. Je-li toto tvrzení pravdivé, pak se zdá, že závod byl prohraný, ještě než začal. Zdroj: Sretenova, 2003.

43

2.


fungovala jako deštník, pod nímž veškerý proces výzkumu a vzd¶lávání plánoval i Ãídil SSSR. V prÊb¶hu následujících let pÄid¶lila RVHP v¶tšin¶ jednotlivých zemí Enwise jejich specifický profil. Pod vedením Michaila Gorba®ova v osmdesátých letech Sov¶ti skon®ili s ekonomickým tlakem na Východní Evropu a cíle RVHP byly v roce 1985 nahrazeny Jednotným programem vědecké a technické spolupráce. Namísto pÄedchozího zam¶Äení na t¶žký prÊmysl byla dána priorita p¶ti oblastem, v nichž podle Gorba®ovova názoru RVHP za Západem nejvíce zaostávalo: používání počítačů, komplexní automatizace, atomová energie, nové materiály a technologie a biotechnologie (Gavin 2001: 86).

Mobilita v¶dcÊ a univerzitních pracovníkÊ se ®áste®n¶ rozvíjela v rámci programÊ vzájemné vým¶ny a vztahÊ zemí RVHP, byla však pod naprostou kontrolou SSSR. Ãízení v¶dy za komunismu, tedy státní v¶dní politika v®etn¶ mechanismÊ financování i struktury VaV byla t¶mto strategickým cílÊm pln¶ podÄízena. 䡲 Struktura sektoru VaV v zemích Enwise Ve v¶tšin¶ zemí Enwise m¶l sektor VaV dv¶ odd¶lené substruktury. Základní a pokro®ilý výzkum se provozoval na v¶deckých akademiích (Národních akademiích v¶d, Zem¶d¶lské akademii, LékaÄské akademii atd.), zatímco aplikovaný výzkum a technologický rozvoj tvoÄil tzv. sektorové VaV ve státních výzkumných ústavech pod záštitou rÊzných ministerstev a prÊmyslových podnikÊ. Tyto dv¶ roviny (substruktury) vytváÄely státní sektor VaV. NAV v zemích Enwise fungovaly jako hlavní národní výzkumná střediska (jako

Společný institut pro jaderný výzkum (Joint Institute for Nuclear Research, JIRN) Dne 12. srpna 1953 se v rámci intenzivního soutěžení mezi USA a SSSR na poli atomové energie uskutečnilo odpálení první sovětské vodíkové bomby (H-bomby). V malém městečku Obninsk poblíž Moskvy začaly v roce 1954 práce v první atomové elektrárně na světě. V tomto roce byla také založena Evropská organizace pro jaderný výzkum (European Organisation for Nuclear Research, CERN), největší světové středisko pro výzkum elementárních částic. V roce 1955 bylo v Moskvě podepsáno několik bilaterálních smluv mezi SSSR a několika zeměmi Enwise. Např. byla v tomto roce podepsána „tajná dohoda“ mezi SSSR a Bulharskem o spolupráci na poli jaderné fyziky a využití atomové energie pro mírové účely. V této smlouvě se SSSR zavazuje pomoci Bulharsku postavit experimentální jaderný reaktor a také školit bulharské fyziky v oblasti jaderné fyziky. V roce 1956 bylo v Moskvě podepsáno ujednání

44

mezi SSSR a zástupci vlád některých zemí Enwise (Bulharska, Československa, Polska a Rumunska) plus dalších členských států o založení Společného institutu pro jaderný výzkum (Joint Institute for Nuclear Research, JINR), mezinárodní mezivládní výzkumné organizace umístěné v Dubně nedaleko Moskvy. JINR byl vytvořen za účelem sjednocení intelektuálního a materiálního potenciálu členských států pro studium fundamentálních vlastností hmoty. Postupně se JINR transformoval z čistě vědeckovýzkumné instituce v mezinárodní středisko, kde se základní věda, inženýring a aplikovaný výzkum úzce pojily s praktickým výcvikem. Podle webové stránky JINR „JINR zaujímá prakticky tentýž intelektuální prostor jako před rozkladem komunistického systému v Evropě“. Zdroj: Sretenova a Tripsa, 2003.

CNRS ve Francii nebo ústavy Maxe Plancka v N¶mecku6), a zárove¾ jako sdružení pÄedních v¶dcÊ a v¶dky¾ (západní model akademie). NAV zam¶stnávaly nejlepší v¶dce a v¶dkyn¶ a požívaly ur®itých výhod. NapÄ. Ma²arská akademie v¶d, která byla hlavní v¶deckou institucí v zemi, m¶la exkluzivní právo ud¶lovat v¶decké hodnosti. NAV Estonska, Lotyšska a Litvy byly podÄízeny Prezidiu Akademie v¶d SSSR, instituce VŠ zase Ministerstvu školství SSSR. 䡲 Věda za ideologické represe Ideologický tlak na v¶dce a v¶du se v rÊzných institucích (univerzity versus v¶decké akademie) a oborových disciplínách lišil. Míra tlaku siln¶ závisela na již definovaných strategických cílech: vyhrát závody studené války a vybudovat racionální socialistickou spole®nost. Z tohoto hlediska byl komunistický režim celkov¶ tolerantn¶jší vÊ®i NAV a státnímu VaV, což se dalo jen zÄídka Äíci v pÄípad¶ univerzit. DÊvod tohoto dvojího institucionálního standardu byl zcela zÄejmý. Akademický sbor univerzit tu byl proto, aby vyu®oval, tedy vychovával mladou generaci v¶dcÊ a badatelÊ. Nespolehlivým akademikÊm se tudíž nemohlo dovolit, aby u®ili mladé lidi, zejména v sociálních v¶dách a humanitních oborech. Zvláštní pozornost se v¶novala rozvoji pÄírodních v¶d (kvÊli vojenskému zájmu), úpln¶ stejn¶ jako v Západním bloku. Ideologický tlak na exaktní v¶dy však byl ve srovnání s tlakem na sociální v¶dy a humanitní obory slabší. Od t¶chto oborÊ se totiž o®ekávalo, že budou podporovat oficiální stranickou linii, takže zde žádný kompromis nebyl možný. 䡲 Ideologický tlak a budování kariéry V tržn¶ orientované ekonomice stojí nejvýše na kariérním žebÄí®ku uplatn¶ní v byznysu, dále v politice, v um¶ní a ve v¶d¶. Za komunistické éry byznys neexistoval vÊbec, politika podléhala zvláštním kritériím výb¶ru a um¶ní bylo pod kontrolou. Znamenalo to, že do omezeného výb¶ru dostupných oblastí, kde byla nad¶je na kariéru, patÄila práv¶ oblast VŠ a VaV. Z nedostatku v¶tšího po®tu alternativ tedy sektory VŠ a VaV v zemích Enwise lákaly národní intelektuální elitu.

PÄedpokladem pro úsp¶šné budování kariéry jak ve VŠ, tak ve VaV bylo ®lenství ve stran¶. Pro hodnocení kvality výzkumu i kariérní postup byl zaveden dvojí standard. Základním m¶Äítkem výb¶ru a postupu byly tÃídní a stranické provµrky. PÄíslušníci inteligence byli vládnoucí komunistickou stranou tolerováni, museli ovšem procházet n¶kolika povinnými provµrkami, aby se tak vytÄídili ti, kteÄí byli režimu nepÃátelští, aÈ už oni sami nebo jejich rodiny. Pokud se snad takovým lidem pÄece podaÄilo usp¶t a místo na univerzit¶ nebo ve výzkumném ústavu získat, byl každý krok jejich profesionálního vývoje státostranou pe®liv¶ sledován. Kdo byl považován za nevyhovujícího, zÊstal na nízké úrovni v¶decké hierarchie až do dÊchodu. V tomto období vyžadovalo jmenování docentem a univerzitním profesorem souhlas vládnoucí komunistické strany.

6. NDR se v komunistickém období vždy držela Humboldtova modelu, podle n¶hož byly univerzity institucemi pedagogickými i výzkumnými.

45

2.


Za komunistického období se podstatná ®ást kulturní vým¶ny v oblasti v¶decké výchovy a výzkumu plánovala v rámci zemí Enwise a mezi t¶mito zem¶mi a SSSR; jako skupina tyto zem¶ spole®n¶ trp¶ly relativní izolací od zbytku sv¶ta. Otázka izolace pÄedstavuje citlivé téma, pon¶vadž vychází z vládnoucího komunistického režimu. Je tÄeba ji zaÄadit do konkrétního vývojového kontextu, tj. z hlediska ®asu i místa. To znamená, že na za®átku tohoto období byla v¶decká izolace výrazn¶jší a ke konci komunistického období se postupn¶ zmír¾ovala. Z hlediska místa ®i konkrétní zem¶ se konferencí poÄádaných v západních zemích mohli zú®ast¾ovat b¶žn¶ slovinští v¶dci a ®áste®n¶ v¶dci ma²arští a polští (alespo¾ od sedmdesátých let). Žádná omezení pro návšt¶vy západních zemí se v zemích Enwise za komunismu nevztahovala na vedoucí v¶dce ve vysokých funkcích, spolehlivé v¶dce a ovšem na stranickou nomenklaturu. Situace sektorÊ VaV v SFRJ a Rumunsku do jisté míry z linie ostatních zemí Enwise vybo®ovala. Zatímco ostatní zem¶ transformovaly své NAV v akademie sovµtského typu, ud¶lal Ceaus‚escÉv režim v 70. letech pÄesný opak: Rumunská akademie v¶d se od svých 51 výzkumných ústavÊ odd¶lila a transformovala se do akademie západního typu, tj. ve sdružení v¶decké elity (Glenday 1993). Tato elita byla ovšem vybírána ®ist¶ politicky. Vycházíme-li z uvedených skute®ností, vyvstává zde nutnost zodpov¶d¶t jednu dÊležitou otázku: pro® byl sektor VaV v zemích Enwise za komunismu tak velkoryse financovaný, a pÄitom ve srovnání s VaV v západních zemích

Spolupráce a soutěž v odvětvovém výzkumu: CERM a JINR, západní a východní výspy špičkové vědy Hlavními pilíři, které vědeckou činnost za komunismu v rámci VaV řídily nebo ovlivňovaly, byly RVHP (řízení), Společný institut pro jaderný výzkum (Joint Institute for Nuclear Research, JINR – řízení) a Evropská organizace pro jaderný výzkum (the European Organisation for Nuclear Research, CERN – ovlivňování). CERN, jeden z prvních evropských joint venture v sektoru VaV, i JINR byly založeny proto, aby umožnily fyzikům ze západních i východních zemí přispívat k problémům základního výzkumu ve fyzice tak, jak by si to nemohli dovolit, kdyby pracovali odděleně. V tomto období se výzkumných a vzdělávacích programů JINR účastnily různé země Enwise (dalším příkladem dobré praxe a spolupráce mezi zeměmi Enwise za komunismu byl společný výzkumný program „Interkosmos“). Třebaže i takové programy musely fungovat podle komunistických pravidel, nelze podceňovat jejich význam v tom, že svedly dohromady společenství

46

odborníků. Na poli jaderné energie různé země Enwise patřily nebo patří dosud k různým partnerským systémům v rámci JINR ve výzkumu a vzdělávání. Za studené války spolupracovaly CERN a JINR v rámci určitých programů vzájemně se doplňujícím způsobem. To umožňovalo fyzikům ze zemí Enwise, kteří působili v rámci JINR, aby měli přístup i k programům CERN. V současné době mají tyto dvě organizace několik společných členských států, což bylo za studené války zcela nemožné. Dnes je členskými státy CERN těchto 20 zemí: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovenská republika, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Smlouva o spolupráci mezi Rumunskem a CERN byla podepsána v roce 2002. Zdroj: Sretenova aTripsa, 2003.

mén¶ efektivní? Jist¶ tu hrají roli faktory jako ideologický tlak a izolace, výb¶rové mechanismy založené na tÄídním a stranickém kádrování, dvojí hodnotící standard atd., ale samy o sob¶ úplnou odpov¶² neposkytují. Abychom tuto otázku zodpov¶d¶li, je tÄeba v¶novat pozorn¶jší pohled vµdní politice za komunistického období. Obecn¶ Äe®eno má každá vµdní politika p¶t vzájemn¶ propojených komponentÊ: mechanismy financování, organizace a Äízení, potenciál lidských zdrojÊ, materiální a technickou základnu (nezbytné vybavení) a informa®ní základnu. Hledáme-li tedy odpov¶² na výše položenou otázku, mÊžeme prohlásit, že mechanismus centráln¶ plánovaného financování VaV státem za komunismu pÄisp¶l k nefunk®nosti tohoto sektoru, pon¶vadž tento mechanismus spíše financoval pracovní místa (fyzické osoby) než výzkumný systém jako takový.

Jak se v¶dci ze zemí Enwise, stejn¶ jako ruští v¶dci, zahrnutí do vµdeckého centra, vyrovnali s daným výzkumným prostÄedím a infrastrukturou? Spolehlivým ukazatelem porovnání efektivnosti komunistického VaV (i když samozÄejm¶ ne jediným) je mezinárodní hodnocení v¶deckých publikací, zaznamenávané uznávanými mezinárodními informa®ními zdroji a také na základ¶ citací v odborných ®asopisech s vysokou úrovní impaktového faktoru. Spolehlivým informa®ním zdrojem je Institut pro vµdecké informace ve Philadelphii (USA). Tento ústav sleduje v¶decké publikace a jejich citace ve tÄech specializovaných databázích s vysokou mírou selektivnosti: Vµdecký

Sedm kroků k mezinárodní konferenci … (jimiž musel projít rumunský vědec či vědkyně, aby se mohl zúčastnit) Krok 1: Získat pozvání od organizátorů; ospravedlnit své osobní napojení a komunikaci s organizátory (odkud se znáte, jak vás objevili); prohlásit, zda máte či nemáte příbuzné v zemi, kde se konference koná, nebo vůbec někde v cizině; mít doporučení od vedoucího svého oddělení (většinou jím byl muž). Krok 2: Získat souhlas stranické organizace v instituci, kde pracujete. Krok 3: Získat souhlas od osoby, která má na starost tajné informace (tzv. Securitatea) na úrovni instituce. Ten (nikdy se snad nestalo, že by to byla ona) měl povolení vás vyslýchat, z různých zdrojů o vás shromažďovat informace a vynést konečné ano či ne bez jakýchkoliv dalších vysvětlení.

Krok 4: Získat souhlas od Odboru pro zahraniční vztahy Ministerstva školství (vedoucí odboru byl jmenován Elenou CeauŅescu a měl za úkol ji o možné cestě informovat). Krok 5: Získat souhlas univerzitního ústředí Komunistické strany v Bukurešti. Krok 6: Všech těchto pět kroků bylo nezbytných k přípravě kádrového materiálu, který musel být předložen Oddělení pasů a víz na Ministerstvu vnitra, aby mohlo být uděleno rumunské vízum. Krok 7: Získat rumunské vízum; obdržet zahraniční vízum od příslušného velvyslanectví v Rumunsku. Zdroj: Tripsa, 2003.

47

2.


citaní index (Science Citation Index, SCI) pro pÄírodní a technické v¶dy; Citaní index spoleenských vµd (Social Science Citation Index, SSCI) pro sociální v¶dy a humanitní obory; Citaní index umµleckých a humanitních oborÉ (Art & Humanities Citation Index, A&HCI). Následující tabulka 2.1 nabízí vhled do pom¶rného podílu na publikacích a citacích v¶dcÊ z rÊzných zemí, v®etn¶ n¶kolika zemí Enwise, ke konci komunistického období: Tabulka 2.1: Poměrný podíl na publikacích a citacích vědců z různých zemí (1989) Země

Poměrný podíl publikací

Poměrný podíl citací

36,81 %

50,82 %

Velká Británie

8,96 %

9,61 %

SSSR

7,27 %

1,63 %

Polsko

0,88 %

0,38 %

Československo

0,76 %

0,30 %

Bulharsko

0,24 %

0,06 %

Rumunsko

0,15 %

0,05 %

USA

Zdroj: Scientometrics, V. 1-6, N°. 16, 1989.

Tentýž zdroj také uvádí údaje o profilech a prioritách VaV v rÊzných zemích Enwise ke konci komunistického období. NepÄímo sv¶d®í o tom, že zmín¶né zem¶ Enwise m¶ly ve dvou oborových oblastech, v chemii a ve fyzice, podobný profil VaV jako vµdecké centrum (SSSR). K celkovému dÊkladnému prozkoumání tohoto problému by ale byly nezbytné další studie. Za komunistického režimu m¶li v¶dci a v¶dkyn¶ tzv. sov¶tského bloku pÄim¶Äenou finan®ní podporu, byli ale tvrd¶ omezováni politicky a ideologicky. Po pádu komunistického režimu dostali v¶dci a v¶dkyn¶ politickou svobodu, pÄišli ale o v¶tší ®ást své dÄív¶jší finan®ní podpory. Tragédií v¶dcÊ a v¶dky¾ zemí Enwise je, což lze vztáhnout i na ruskou v¶du, že vždy na rozdíl od svých západních kolegÊ m¶li buď finanční podporu, nebo svobodu, nikdy však obojí zároveň.7

Samotný systém financování VaV (tj. podpora pracovních míst spíše než výzkumného systému jako takového) nebyl založený na principu sout¶že. Na osobní úrovni m¶la tato zvláštnost systému financování n¶kolik dÊsledkÊ: všichni v¶dci m¶li definitivu a zabezpe®ený m¶sí®ní pÄíjem (plat); v¶dci požívali luxusu v¶novat veškerý svÊj ®as výzkumné ®innosti, a ne konkuren®nímu boji o financování projektÊ, což je vždy a všude ®innost velmi náro®ná na energii i na ®as. Tato specifická situace zpÊsobila, že se v tomto období vykonalo více práce v teoretických oblastech VaV a mén¶ v oblastech experimentálních. Uvedený luxus však nem¶l na efektivitu sektoru VaV jako celku vždy pozitivní vliv: pon¶vadž tu nebyl žádný fungující grantový systém, a tudíž ani žádná sout¶ž o financování projektÊ, byla solidní práce na poli

48

7. Tato situace podnítila amerického historika a filozofa v¶dy Lorena Grahama, aby vznesl otázku: „Co je pro v¶du dÊležit¶jší, svoboda, nebo peníze?“ Ve své poslední studii, „Co jsme se dozvµdµli o vµdµ a technologii z ruské zkušenosti?“, ji zodpov¶d¶l následujícím zpÊsobem: „Pokud jde o v¶decké výsledky, docházíme bohužel k neradostnému záv¶ru, že podpora má v¶tší vliv než represe“ (Graham 1998: 130).

v¶dy do zna®né míry vµcí osobní volby, oddanosti a zaujetí pro výzkum (pravidlem bylo, že když už byl n¶kdo dosazen do ur®itého postavení v sektoru VaV, nemohl být propušt¶n jen pro špatné výsledky). Za komunistického období tedy sektor VaV v zemích Enwise fungoval pom¶rn¶ úsp¶šn¶ ne díky existující organizaci a Äízení v¶dy a s tím souvisejícího systému financování, ale všemu tomu navzdory. Přechodné období (1990-1998/9) Pád komunistického režimu v roce 1989 pÄinesl spole®nostem Enwise mnoho bouÄlivých zm¶n, což vedlo k novému uspoÄádání systémÊ hodnot, budování nových struktur, ztrát¶ starých iluzí a zrodu nových. Spole®ným cílem zemí Enwise byl návrat do Evropy, kde už pÃedtím po více než tisíc let byly, a návrat k tržn¶ orientované ekonomice a spole®nosti, kterou už rozvíjely b¶hem první poloviny 20. století. Abychom porozum¶li probíhajícím procesÊm, je tÄeba mít na zÄeteli, že všechny zem¶ Enwise dychtily po návratu ke svým národním pÄedkomunistickým kulturním tradicím a usilovaly o transformaci všech oblastí veÄejné ®innosti v souladu s t¶mito tradicemi. B¶hem prvních let, které po zm¶nách následovaly, bylo kolektivní veÄejné mín¶ní pÄímo posedlé návratem ke koÃenÉm. Tento zvláštní druh náchylnosti k romantice ®áste®n¶ vysv¶tluje, pro® se zem¶ Enwise vydaly po rÊzných cestách, i když sledovaly jeden a týž spole®ný cíl: reformovat své sektory VŠ a VaV, aby se staly efektivn¶jšími a konkurenceschopn¶jšími v demokratické a tržn¶ orientované spole®nosti. Bez ohledu na výše zmín¶nou náchylnost k romantice je tÄeba v rámci metodologie, z níž zde vycházíme8, zodpov¶d¶t následující otázku: která zem¶hrála roli vµdeckého centra b¶hem tohoto pÄechodného období pro zem¶ Enwise? Je to klí®ová otázka, protože se týká odklonu modelÊ VŠ a VaV od vµdeckého centra, a následného pÄizpÊsobení a realizace t¶chto modelÊ v národních kontextech. Nabízí se pokusná hypotéza, že pro v¶tšinu zemí Enwise hrály tuto roli USA, zejména pokud jde o pÄijímání modelÊ VŠ v tomto období. Abychom tuto hypotézu potvrdili nebo vyvrátili, tedy abychom ukázali, zda transformaci sektoru VŠ v zemích Enwise dominovaly trendy americké nebo evropské, museli bychom mít k dispozici specializovanou srovnávací studii modelÊ VŠ v zemích Enwise, což jde nad rámec této zprávy. B¶hem pÄechodného období prošla celková transformace sektorÊ VŠ a VaV v zemích Enwise dv¶ma odlišnými fázemi: první mezi lety 1990 a 1995, kterou bychom mohli vnímat jako fázi iniciovanou zespodu, a druhou mezi lety 1995 a 1998/9, jako fázi iniciovanou shora. Navrhujeme analyzovat nejprve transformaci sektorÊ VaV a pak sektorÊ VŠ (i když, kde to bude relevantní, budeme na sektor VŠ odkazovat i v rámci analýzy VaV). Transformace sektoru VaV znamenala hlubokou a n¶kdy i dramatickou zm¶nu všech jeho složek, tedy legislativy, v¶dní politiky, Äídících orgánÊ, organiza®ní struktury, institucionálního rámce, atd. Zem¶ Enwise jsme op¶t utÄídili do

8. Koncepce J. Ben-Davida o v¶deckém centru a periferii.

49

2.


skupin, v tomto pÄípad¶ do dvou, abychom se vyvarovali vytváÄení zevšeobec¾ujícího obrázku, který by byl zavád¶jící: ● Bulharsko, eská republika, Ma²arsko, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika a Slovinsko, které dále uvádíme pod zkratkou ZSVE (zem¶ stÄední a východní Evropy); ● Estonsko, Lotyšsko a Litva, tj. pobaltské zem¶. 䡲 Úsilí vědeckého společenství – fáze transformace sektoru VaV iniciovaná zespodu

䡲 ZSVE ▫ Prvním krokem sm¶rem k restrukturalizaci sektorÊ VŠ a VaV bylo zlepšení legislativy. ZSVE pÄijaly nové zákony 9 o vysokých školách a v¶d¶ a výzkumu, jejichž cílem bylo znovu zavést akademickou autonomii v obou typech institucí (v akademiích v¶d a na univerzitách) a znovu nastolit akademickou svobodu. Tento první krok také souzn¶l s procesem demokratizace sektoru VaV a vyústil v širokou decentralizaci fungování institucionálních struktur. Univerzity se posléze staly samosprávnými výzkumnými jednotkami. Iniciativa nadále vycházela z roviny výzkumných jednotek, ba i jednotlivých výzkumných pracovníkÊ. Tento krok byl i v souladu s obnovováním národní pÄedkomunistické kulturní tradice, v níž NAV i univerzity byly autonomními institucemi. V t¶chto letech ®elil sektor VaV ostrému poklesu finan®ních zdrojÊ a jejich nedostatku.

Snížení stavu zaměstnanců v českém sektoru VaV

Snížení stavu zaměstnanců v bulharském sektoru VaV

Pro demonstraci rozsahu tohoto snížení je velmi instruktivní příklad, jejž dokládají údaje Akademie věd ČR jako hlavní výzkumné instituce v České republice. Celkový počet výzkumných ústavů se snížil z 85 na 59 a celkový počet zaměstnanců byl redukován z 13 896 v roce 1989 na 6 972 v říjnu 1993.

V roce 1989 se Bulharská akademie věd skládala ze 122 výzkumných jednotek, dnes jich obsahuje 68 (ústavy, střediska a laboratoře). Celkový počet výzkumných pracovníků ve státním sektoru VaV byl redukován z 12 842 v roce 1993 na 6 387 v roce 2001 (tj. redukce o 50,2%).

Zdroj: Havelková, 2003.

Zdroj: Sretenova, 2003.

Zhodnocení aktivit v polském sektoru VaV V Polsku tento druhý krok doprovázelo zavedení systému hodnocení „peer review“ : „Systém hodnocení „peer review“, zavedený v roce 1991, byl založen na principu posuzování činnosti v oblasti výzkumu a rozvoje zástupci oborů a vědních disciplín, kteří byli voleni akademickou obcí ve dvou kolech (ti, kteří dosáhli titulu PhD. a vyššího). Toto hodnocení probíhalo na různých úrovních (jednotlivě,

50

v sekcích, týmově). Výbor, který měl vynést závěrečné hodnocení, se skládal z 12 zástupců obce a 7 ministrů jmenovaných premiérem. Posuzování tak zahrnovalo politický prvek, do úvahy se bral vztah mezi výzkumnou politikou a současnou vládní politickou linií, i postoje jednotlivých ministrů.“ Zdroj: Oleksy, 2003.

9. V letech 1990 (VŠ) a 1991 (Bulharská akademie v¶d) pro Bulharsko, v l. 1990-92 pro eskou republiku, v r. 1990 pro Polsko, v l. 1990-92 pro Rumunsko …

Tato situace vedla k pÄijetí ur®ité adaptaní strategie ve všech postkomunistických NAV (vládním sektoru VaV)a ke druhému kroku restrukturace VaV. ▫ Druhý krok k restrukturalizaci sektoru VaV byl propojen s drastickým snížením po®tu výzkumných pracovníkÊ/pracovnic ve v¶tšin¶ ZSVE. NAV zemí Enwise na základ¶ svého nového právního statutu nezávislé samosprávné výzkumné instituce reformovaly své struktury v zájmu optimalizace po®tu svých výzkumných jednotek i po®tu svých výzkumných pracovníkÊ/pracovnic. V ZSVE probíhal proces redukce po®tu výzkumných pracovníkÊ/pracovnic paraleln¶ s procesem posuzování ®innosti v oblasti výzkumu a rozvoje na dvou rÊzných úrovních – za®ínal u jednotlivcÊ a kon®il u výzkumných organizací jako celku. ▫ TÃetí krok k restrukturalizaci sektoru VaV souvisel se zavedením nových mechanismÊ financování pro VaV na základ¶ grantového systému. NAV jako hlavní zástupci státního sektoru VaV ve v¶tšin¶ ZSVE, s výjimkou Polska a Slovinska, stále dostávaly svÊj rozpo®et přímo od státu (jak tomu bylo v pÄedchozím období), a pak tyto finan®ní prostÄedky distribuovaly jednotlivým ústavÊm. Níže uvedené komentáÄe ukazují, že nov¶ vytvoÄené grantové agentury a nadace pro financování výzkumné ®innosti na základ¶ sout¶že jsou ve v¶tšin¶ ZSVE pro financování VaV více ®i mén¶ dopl¾kovými zdroji.

Nové systémy financování na Slovensku

Nové systémy financování v Maďarsku

Ve Slovenské republice bylo v roce 2002 sektoru VaV přiděleno 0,59 % HDP, z čehož 0,30 % HDP bylo hrazeno ze státního rozpočtu. Zvláštní státní orgány – Agentura pro vědu a technologii a VEGA (Vědecká grantová agentura) – schvalují výzkumné granty na základě soutěže. Roční podporu, kterou tyto dvě grantové instituce dávají k dispozici, lze považovat za doplňkový příjem pro rozpočet Slovenské akademie věd, který je financován především ze státního rozpočtu.

V Maďarsku tvoří státní financování VaV asi 65-70 % celkových finančních zdrojů Akademie a univerzit. Většinu těchto zdrojů představují granty, které udělují různé státní grantové orgány jako OTKA (Vědecký výzkumný fond), MÜFA (Fond technologického rozvoje) a NKFP (Národní program výzkumu a rozvoje).

10. Podle pÄíru®ky Frascati Manual spadá ®innost VaV do ®tyÄ sektorÊ: sektor vysokého školství (SVŠ), státní sektor (SS), podnikatelský sektor (PS) a soukromý neziskový sektor (SNS).


Zdroj: Velichová, 2003.

Nové systémy financování v Polsku

Nové systémy financování v Bulharsku

V Polsku distribuuje Ministerstvo pro vědecký výzkum a informační technologie finanční prostředky Polské akademii věd a jiným institucím VaV, nad nimiž má dohled. Instituce VaV mohou mít i své vlastní zdroje financování, realizují např. výzkum, na který získávají granty, jež udělují jiné orgány.

V Bulharsku představují dotace ze státního rozpočtu asi 80 % příjmů Bulharské akademie věd, granty z Národního fondu výzkumu (státní orgán, který schvaluje granty na základě grantové soutěže) představují ročně asi 3 %. Zdroj: Sretenova, 2003.

Zdroj: Oleksy, 2003.

51

2.


N¶které novátorské neziskové soukromé výzkumné instituce 10 vznikly mimo státní VaV nejdÄíve v Ma²arsku, poté i v Polsku. ▫ ¬tvrtý krok k restrukturalizaci sektoru VaV souvisel s postupným propojováním sektoru VŠ a VaV a vznikem nového spole®ného sektoru, tj. sektoru výzkumné innosti rozvíjené v rámci institucí VŠ, který v minulém období bu² chyb¶l úpln¶, nebo byl zanedbáván. Zavedení nových mechanismÊ financování výzkumné ®innosti m¶lo pozitivní vliv na povzbuzení výzkumu v rámci univerzit, protože se výzkum stal jedním z dopl¾kových zdrojÊ finan®ních prostÄedkÊ. Nov¶ ustavená výzkumná stÄediska v rámci univerzitních fakult však vznikla, pokud jde o finan®ní prostÄedky pÄid¶lované státem, jako autonomní struktury. Bývalé rozd¶lení na instituce zabývající se vyu®ováním a výzkumem se jakoby ®áste®n¶ opakovalo v rámci samotných sektorÊ VŠ a VaV. Je zjevné, že navzdory snahám nebude moci být ve v¶tšin¶ ZSVE sovµtský model VaV, uplat¾ovaný tém¶Ä pÊl století, snadno pÄekonán. Integrování a skute®né oživení výzkumné ®innosti v rámci univerzit bude vyžadovat více ®asu, než se pÊvodn¶ pÄedpokládalo. V prÊb¶hu této fáze pÄijala v¶tšina ZSVE nové zákony o vysokých školách a v souvislosti s nimi došlo k revizi systémÊ v¶deckých hodností 11. V Ma²arsku získaly univerzity zp¶t své právo ud¶lovat akademický titul PhD. (v Bulharsku, eské republice, Polsku, Rumunsku, Slovenské republice a ve Slovinsku m¶ly univerzity právo ud¶lovat tento titul vždy, i za komunistického období). ZSVE prošly tém¶Ä shodnou fází transformace svých sektorÊ VaV. Všechny si v souladu se svými národn¶ kulturními tradicemi zachovaly (byÈ v oklešt¶né podob¶) své NAV. V n¶kterých z t¶chto zemí ovšem odd¶lení výzkumné a pedagogické ®innosti stále existuje. NAV jsou ze státního rozpo®tu stále

Slovinská dobrá praxe V roce 1985 zavedlo Slovinsko zvláštní program financování mladých vědců v magisterském a postgraduálním studiu. Slovinská vláda se také snaží stimulovat aplikovaný výzkum tím, že nabízí výzkumným

ústavům a univerzitám podporu projektů, které už získaly částečný příděl finančních prostředků z průmyslu.

Soukromý neziskový sektor VaV v Maďarsku

Soukromý neziskový sektor VaV v Polsku

Nadace Beje Zoltána je největší výzkumnou nadací v zemi. V roce 1993 ji založil Národní výbor pro technologický rozvoj. Tato nadace má tři výzkumné ústavy: Ústav biotechnologií, Ústav materiální vědy a technologie a Ústav logistiky a strojírenské výroby. Je financována z grantů, smluv VaV a z úroků (nevládní financování).

V Polsku začaly fungovat soukromé instituce VaV po zavedení tržní ekonomiky a byly založeny i nezávislé oborové ústavy. Byla vytvořena i nová, autonomní výzkumná střediska, jako Ústav A. Smitha ve Varšavě nebo Case Foundation. Instituce zde uvedené byly založeny jako nadace, jsou tedy financovány ze soukromých fondů. Samy se charakterizují jako instituce nezávislé, soukromé, nekomerční a neziskové.


Zdroj: Oleksy, 2003.

52

Zdroj: Mladenič, 2003.

11. Pohled na hierarchické struktury systému v¶deckých hodností a akademických titulÊ/funkcí v rámci VŠ a VaV v zemích Enwise nabízí PÄíloha 3 této zprávy.

financovány pÃímo (s výjimkou Polska a Slovinska). Navíc si tyto zem¶ uchovaly pÄedchozí systém v¶deckých hodností ve dvou liniích – s výjimkou Rumunska a Slovinska, kde nebyl tento systém nikdy zaveden. Reflexe této první fáze transformace VaV v ZSVE odhaluje n¶které nedostatky. Znovuvybudování sektoru VaV v t¶chto zemích bylo zahájeno bez propracované národní strategie nebo alespo¾ bližší pÄedstavy dlouhodobého rozvoje tohoto sektoru, což pÄineslo ve svých dÊsledcích ur®ité ztráty. Dopad reforem práv¶ na oblast Sektorového výzkumu byl nejvíce negativní a s výjimkou Ma²arska v podstat¶ došlo k jeho úplnému rozpuštění. 䡲 pobaltské země Jako skupina zd¶dily Estonsko, Lotyšsko a Litva pom¶rn¶ rozvinutý sektor VaV z bývalého SSSR. Tento sektor byl však strukturován tak, aby sloužil potÄebám velkého Sov¶tského svazu. DÊsledkem bylo, že se jeho pÄednosti vlastn¶ zm¶nily v nedostatky, pon¶vadž v pÄechodném období k tržní ekonomice nemohl sektor VaV udržet svou kapacitu a musel být zredukován, aby odpovídal možnostem i potÄebám malé nezávislé zem¶: pro tento ú®el ovšem nebyl pÊvodn¶ programován. Z tohoto hlediska je pochopitelné, pro® byla transformace sektoru VaV ve tÄech pobaltských zemích ve srovnání se ZSVE radikálnější a dramatičtější. Obecn¶ Äe®eno byl formální model transformace sektoru VaV v pobaltských zemích tentýž. Obsah i kontext tohoto formálního modelu však byl ve srovnání se ZSVE odlišný. Srovnání mezi pobaltskými zem¶mi a ZSVE je uveden níže a pozornost zam¶Äuje pÄedevším na odlišnosti transforma®ních procesÊ. ▫ První krok: TÄi pobaltské zem¶ vytvoÄily novou legislativní základnu zam¶Äenou na sektory VaV12. Nová legislativa týkající se výzkumné ®innosti, kterou pobaltské zem¶ b¶hem první fáze transformace sektoru VaV pÄijaly, nejenže znovu zavedla princip autonomie, ale vytvoÄila i základnu pro integraci výzkumné ®innosti do univerzit. V té dob¶ zam¶Äovaly ZSVE svou pozornost na vytvoÄení legislativní základny pro transformaci sektoru VŠ. ▫ Druhý krok: V roce 1994 transformovalo Estonsko svou akademii v¶d sovµtského typu v akademii západního typu, tj. ve sdružení pÃedních vµdcÉ/vµdky½. Totéž prob¶hlo v lotyšské a litevské akademii v¶d. Bývalé výzkumné ústavy, které byly sou®ástí t¶chto akademií (17 výzkumných ústavÊ v Estonské AV, 18 v Lotyšské AV a 19 v Litevské AV), však m¶ly odlišný osud: ®ást z nich byla zrušena, z n¶kterých se staly nezávislé státní výzkumné ústavy pod záštitou pÄíslušného ministerstva školství a/nebo v¶dy a ®ást z nich byla integrována do pÄíslušných univerzit. Hlavním rozdílem mezi transformací VaV ZSVE a tÄí pobaltských státÊ tedy bylo, že zatímco ZSVE své NAV zachovaly a tyto stále fungují jako veÄejné státní výzkumné organizace, tÄi pobaltské zem¶ své NAV transformovaly ve veÄejné nestátní organizace. V dÊsledcích tedy tÄi pobaltské zem¶ – na rozdíl od ostatních zemí Enwise – svÊj bývalý státní sektor VaV pln¶ transformovaly. ▫ TÃetí krok: TÄi pobaltské zem¶ radikálně transformovaly strukturu financování výzkumu, tj. úpln¶. V Estonsku byly napÄ. založeny Estonská nadace pro vµdu (Estonian Science Foundation, ESF) a Nadace pro inovace (Innovative Foundation – nyní sou®ást Estonské podnikové agentury, Enterprise Estonia Agency, EAS), aby pokryly financování VaV na všech úrovních. Byl zaveden

Změna zákonů ve Slovinsku Slovinsko bylo zřejmě jedinou zemí střední a východní Evropy, která v průběhu této fáze zaměřila pozornost i na rozšiřování legislativy v oblasti VaV. V roce 1991 byl ve Slovinsku přijat zákon o vědecké činnosti, v roce 1994 pak několik zákonů o financování národních výzkumných programů. Zdroj: Mladenič, 2003.

12. Estonsko: „Zákon o organizaci výzkumu“ (1994) a „Zákon o univerzitách“ (1995), Lotyšsko: „Zákon o výzkumné ®innosti“ (1992), Litva: „Zákon o výzkumu a vysokém školství“ (1991).

53

2.


zcela nový grantový systém jako nástroj šíÄení politiky v oblasti v¶dy a technologií na principu sout¶že. 䡲 Úsilí o tvorbu nové politiky – fáze transformace sektoru VaV iniciovaná shora

Tato fáze m¶la za cíl pÄesunout pozornost k ur®ení národních priorit, potÄeb a možností zemí Enwise na úrovni pÄíslušných ministerstev, za podpory nov¶ zformovaných poradních orgánÊ. B¶hem této druhé fáze se jako nejúsp¶šn¶jší v pÄem¶n¶ struktury financování výzkumu jeví Ma²arsko, kde vykazoval soukromý sektor stále rostoucí podíl na rozpočtu VaV. To však nebyl pÄípad ostatních ZSVE. V prÊb¶hu této fáze revidovaly tÄi pobaltské zem¶ 13 svou pÄíslušnou legislativu, stejn¶ jako mechanismy financování svých výzkumných ústavÊ. Mezi lety 1995 a 1998 integrovaly tÄi pobaltské státy 14 výzkumné ústavy, které byly dÄíve sou®ástí NAV, do univerzit. Tato integrace se však projevila spíše jako formální proces než jako skute®ná integrace, pon¶vadž státní výzkumné ústavy jsou v rámci univerzit stále právn¶ nezávislými jednotkami. 䡲 Upadající veřejná prestiž vědy a vědců v transformující se společnosti V¶tšina ®lenek Expertní skupiny Enwise prohlašuje, že nízké investice do v¶dy, nízká úrove¾ výzkumného prostÄedí a infrastruktury a nízké platy v¶dcÊ pÄispívají k odchodu v¶dcÊ z profese. Tyto dÊvody však vypovídají jen o ®ásti, ne o celém problému. Dalšími dÊvody upadající prestiže v¶dy a v¶dcÊ mÊže být, za prvé, že v prÊb¶hu pÄechodného období n¶jak vymizel jasn¶ definovaný strategický cíl. To znamená, že v¶da a v¶dci ze zemí Enwise už nebyli nositeli oné velké zodpov¶dnosti, která na n¶ byla vkládána dÄíve – totiž vyhrát studenou válku a vybudovat racionální socialistickou spole®nost. Za druhé se b¶hem tohoto období vynoÄily rÊzné vyhlídky na nové lákavé kariéry mimo sektor VaV. Toto období otevÄelo nové obzory a úpln¶ novou intelektuální mapu pro osobní tvoÄivou ®innost a iniciativu. V tomto kontextu ztratila nová média jakýkoliv zájem budovat ve spole®nosti veÄejnou prestiž v¶dy a v¶dcÊ, neboÈ m¶la sama své nové priority a program. 䡲 Od legislativní reformy k jejímu uplatňování: reforma VŠ v zemích Enwise V pÄechodném období odrážela transformace vzdělávacího systému v zemích Enwise zásadní sociální a ekonomické procesy. Školství jako hlavní zdroj kvalifikované pracovní síly muselo reagovat na nové životní výzvy. Základní faktory, které ovlivnily zavedení reformy systémÊ vzd¶lávání, vycházely z pÄechodu k tržní ekonomice a z podstatných zm¶n v institucionální, ekonomické a sociální infrastruktuÄe. Mnohé z t¶chto zm¶n obecn¶ provázely stejné prÊvodní jevy jako sociální a ekonomickou reformu: váhavost a liknavost a pokusy pÄekonat existující bariéry, jež hrozily pÄerÊst v krize, prostÄednictvím reforem ve všech

54

13. N¶které podrobnosti transformace VaV ve tÄech pobaltských zemích uvádí PÄíloha 4 této zprávy. 14. V Litv¶ lze stále zaznamenat dva typy státních výzkumných ústavÊ: univerzitní výzkumné ústavy zahrnuté do rámce univerzit a státní výzkumné ústavy nezávislé na univerzitách.

vzd¶lávacích sektorech. RÊzné výzkumy zabývající se reformou školství v zemích Enwise po pádu komunismu charakterizují 2 hlavní fáze se specifickými cíly i výsledky: ● Fáze přechodu (1990-1995), kterou bychom mohli nazvat fází stanovení potřeb a budování právního kontextu, jež zahrnovala následující specifická stadia: 䡩 dekonstrukce (1990), charakterizovaná vylou®ením ideologické indoktrinace ze vzd¶lání a obecn¶ vzato zrušením omezení, která uplat¾ovala komunistická vzd¶lávací politika; jeden z nejvýznamn¶jších krokÊ této doby byla tvorba nové legislativy 15 pro sektor VŠ garantující univerzitám autonomii; 䡩 stabilizace (1991/92), považovaná za stadium konsolidace po bouÄlivých zm¶nách, které po pádu komunismu prob¶hly; pro toto stadium jsou relevantní otázky demokratizace a decentralizace. ● Fáze celkové nebo urychlené reformy (1995-1998/9), která provázela proces rozšíÃení a sestávala ze zm¶n shrnutých do šesti kapitol: reforma kurikula (plánování vzd¶lání, vzd¶lávací programy, u®ebnice) a pÄizpÊsobení národního kurikula evropskému; pÄechod od mechanického biflování k u®ení se Äešit problémy a obnova vědeckého výzkumu v rámci univerzit; nové propojení základních, stÄedních škol a univerzit s jejich ekonomickým, administrativním a kulturním prostÄedím; správní reforma škol a univerzit prostÄednictvím decentralizace; posílení autonomie vzd¶lávacích institucí; zlepšení infrastruktury a její napojení na sv¶tové komunika®ní linie; vysp¶lé formy mezinárodní spolupráce. Každá z t¶chto dvou fází nastartovala rÊznorodé procesy s následujícími dÊsledky: ● Poet univerzit – státních a soukromých vzd¶lávacích institucí – se zvýšil; rozvoj tohoto dvojitého systému vyššího vzd¶lávání na státních a soukromých institucích je potÄeba zdÊraznit ve všech zemích Enwise. Tabulka 2.2 níže ukazuje sou®asný po®et státních a soukromých VŠ institucí v zemích Enwise. Jejich vzrÊst lze ®áste®n¶ vysv¶tlit vznikem nového soukromého sektoru, který pÄed rokem 1990 neexistoval – s jedinou výjimkou Katolické univerzity v polském Lublinu. RÊznorodost typu vlastnictví ve vzd¶lávacím systému vytvoÄila konkuren®ní prostÄedí mezi jeho poskytovateli, kteÄí museli reagovat na nové požadavky na kvalitu a inovaci systému. Tyto soukromé iniciativy také zpÊsobily diverzifikaci nabídky vzd¶lání, což poskytlo studujícím širší výb¶r programÊ.

15. Celkový pÄehled zákonÊ o vysokých školách pÄijatých v zemích Enwise uvádí PÄíloha 5 této zprávy.

Nová legislativa týkající se vysokoškolského sektoru v zemích Enwise Na pozadí nových legislativních procesů, přijatých v průběhu přechodného období, vyvstaly důležité problémy, jako: vyloučení politických faktorů z procesu vzdělání; autonomie univerzit; rozvoj soukromého školství jako alternativy ke školství státnímu; akreditace VŠ institucí; potřeba kvalitativních standardů pro sektor VŠ; uplatňování nového kurikula v institucích VŠ povzbuzujícího zájem o integrování výzkumné

činnosti do těchto institucí; znovuzavedení výzkumných úspěchů jako standardního kritéria pracovního postupu ve VŠ; zavedení grantového systému s možností financovat výzkumné univerzitní projekty; zachování početní hranice (numerus clausus), adepti se zájmem o studium musí projít přijímacími zkouškami. Zdroj: od různých členek Expertní skupiny Enwise.

55

2.


Tabulka 2.2 Státní a soukromé univerzity v zemích Enwise (2002) Země

Státní instituce

Soukromé instituce

Bulharsko*

37

5

Česká republika

26

30

Estonsko

6

4

Maďarsko**

55

34

Lotyšsko***

20

13

Litva

19

7

105

277

Rumunsko

56

18

Slovenská republika

21

2

3

8

Polsko

Slovinsko**** Zdroj: od různých členek Expertní skupiny Enwise. Poznámky:

* V Bulharsku je vedle těchto 42 univerzit 48 fakult (z nichž 6 je soukromých) ** maďarské údaje pro rok 2001 *** V Lotyšsku je z 33 VŠ institucí 5 státních univerzit, 15 státních vysokoškolských zařízení a 13 soukromých vysokoškolských institucí **** Ve Slovinsku je z 8 soukromých institucí 5 fakult a 3 jsou instituce VŠ

●

Zvýšil se po®et studujících na univerzitách – mužÊ i žen. Struktura pom¶rného podílu studujících na různých studijních oborech ukazuje ur®itou korespondenci mezi požadavky m¶nícího se pracovního trhu a s tím souvisejících ekonomických reforem. Dnes se studentské preference týkají zejména oborÊ jako: obchod a správa, strojírenství, právo, ekonomie a sociální v¶dy, odliv zájmu studujících zaznamenala matematika, pÄírodní v¶dy a fyzika. Je tu tendence vybírat si sociální v¶dy jako psychologie, sociologie, politologie, ekonomie, dÊsledkem ®ehož je, že v t¶chto oborech je absolventÊ mnoho, kdežto v exaktních v¶dách je jich nedostatek. Dodejme, že se nijak neusiluje o to, aby byly dívky motivovány k zájmu o technické univerzity a informatiku. ● Na populárnosti mezi studujícími získala informatika, i když pÄípad Slovinska ukazuje odlišný trend: zatímco v bývalé Jugoslávii bylo 40 % studujících v tomto oboru žen, b¶hem pÄechodného období tento po®et poklesl na mén¶ než 10 %. Tento trend však nelze vysv¶tlit pouze jako reakci na vµdní systém zavedený v dobµ komunismu, pon¶vadž tyto charakteristiky studentských preferencí lze vnímat jako spole®né zemím postkomunistickým

Zvyšující se počet studujících na univerzitách v zemích Enwise V některých pracovních dokumentech z roku 2003 poskytnutých členkami Expertní skupiny Enwise se uvádějí následující údaje: - Bulharsko: počet studujících se zvýšil ze 116 407 v roce 1987 na 247 006 v roce 2000/2001; - Maďarsko: v roce 1989/90 dosáhl počet přijatých studentů a studentek 100 868; do roku 1997-1998 se tento počet vyšplhal na 233 657 a v roce 2001/2002 dosáhl 313 238; - Litva: počet studujících se v roce 1994/1995 snížil oproti roku 1990/91 z 67 312 na 51 482 a do roku 2000/2001 opět vzrostl na 95 593;

56

- Rumunsko: v období 1990-1997 vzrostl počet studujících státních a soukromých VŠ institucí na 168 000, což představuje dvojnásobek oproti údaji z roku 1990; - Slovenská republika: v roce 1989/1990 dosáhl počet studujících 63 466 a do roku 2001/2002 se vyšplhal na 131 088, přičemž počet studentek převýšil polovinu počtu všech studujících od akademického roku 1997/1998.

i západním. Exaktní v¶dy ztratily pro mladé generace pÄitažlivost stejn¶, jako je tomu na Západ¶. Na základ¶ rÊzných údajÊ shromážd¶ných ®lenkami Expertní skupiny Enwise mÊžeme shrnout, že v dosahování magisterského titulu v oblasti strojírenství a v technologiích je úsp¶šnost žen zÄeteln¶ vyšší než mužÊ. Tato situace je pÄesn¶ opa®ná v humanitních oborech, kde jsou muži úsp¶šn¶jší než ženy. Dá se pÄedpokládat, že významnou roli tu hrají nároky pracovního trhu. Ženy zabývající se výzkumem v humanitních oborech totiž ®asto nemohou po dosažení titulu bakaláÄe (Bc.) najít uplatn¶ní, a proto ve studiích pokra®ují na magisterské úrovni (Mgr.). Situace na oborech strojírenství a technologie je následující: požadavek pracovního trhu na studenty muže je sice vysoký, mnozí z nich však magisterský program nedokon®í až k obhajob¶ diplomové práce, pon¶vadž si zajistí zam¶stnání už b¶hem studií. Studentky ženy pracovní trh zjevn¶ tolik nefavorizuje, takže míra jejich úsp¶šnosti v obhájení diplomové práce je o mnoho vyšší. Posun univerzitního vzd¶lání od elitního k masovému však vzhledem k rozpo®tovým omezením uspokojivý není, což vytváÄí problémy pÄi získávání vyu®ujících, uspokojování požadavkÊ studujících a realizaci strukturální reformy univerzit. ● Procento žen mezi univerzitními vyučujícími se koncem pÄechodného období zvýšil a dosáhl významného po®tu, jak ukazuje níže uvedená Tabulka 2.3. Tabulka 2.3 Podíl žen na vysokoškolském pedagogickém sboru (%)v celkovém počtu univerzitních zaměstnanců a zaměstnankyň v 9 zemích Enwise (1999) Země

Podíl žen na pedagogickém sboru (%)

Bulharsko

40,2 %

Česká Republika

31,7 %

Estonsko

43,7 %

Maďarsko

53,6 %

Lotyšsko

78,6 %

Litva*

31,5%

Polsko

45,2 %

Rumunsko

35,1%


39,0 %

Zdroje: pracovní dokumenty Expertní skupiny Enwise. Pozn.: * = pouze ty, které mají vědeckou hodnost nebo akademický titul

Podíl studujících dle studijních oborů V pracovních dokumentech z roku 2003 poskytnutých některými členkami Expertní skupiny Enwise se uvádějí následující údaje: - v Bulharsku: v období 1990-2002 byly a stále zůstávají pro bulharské studenty a studentky nejlákavější tyto specializace: Obchod a administrativa, právo, ekonomie a sociální vědy. Struktura studujících podle oboru vzdělání v roce 2001/2002 ukazuje následující obrázek: 21,9 % přijatých na obchod a správu, 17,5 % na strojírenství a obchod se strojírenskými výrobky, 12,9 % na sociální a behaviorální vědy, 9,4 % na pedagogiku, 7,3 % na humanitní obory, 5,3 % na právo, 1,6 % na fyzikální vědy, 0,5 % na matematiku, 0,6 % na životní prostředí, atd.; - v Rumunsku: byly zaznamenány tytéž trendy jako v Bulharsku;

- v Estonsku: ve vztahu k určitému studijnímu oboru lze vypozorovat několik zajímavých trendů ohledně úspěšnosti v magisterském studiu, stejně jako ohledně genderového poměru studujících. V humanitních oborech je celkový počet přijatých žen téměř třikrát vyšší než mužů, v obhájení diplomových prací jsou ale úspěšnější muži. Z těch, kteří byli přijati do magisterského studia, obhájí diplomovou práci každá čtvrtá žena a každý třetí muž. Strojírenství a technologie jsou silně maskulinizovanými obory, mužů je tam čtyřikrát více než žen, úspěšnost v obhájení je však u mužů a žen stejná (každý/á čtvrtý/á).

57

2.


TÄebaže ženy pÄedstavují význa®ný podíl absolventÊ rÊzných vysokých škol a zaujímají i významný podíl mezi univerzitními vyu®ujícími, je t¶ch, které ud¶laly úsp¶šnou univerzitní kariéru, o mnoho mén¶. Dodejme, že profesionální vývoj je také siln¶ závislý na studijním oboru. Ke konci pÄechodného období výrazn¶ vystupuje do popÄedí genderová vertikální segregace ve VŠ, jak lze vyvodit z následující Tabulky 2.4. Tabulka 2.4 Podíl žen ze zemí Enwise ve vysokoškolských funcích na konci přechodného období (1999)

Země

Plné profesorky

Docentky

Odborné asistentky

16,4%

30,7%

44,4%

56,5%

7,2%

20,0%

41,6%

56,4%

Estonsko

16,5%

31,6%

50,9%

68,0%

Maďarsko

11,6%

33,0%

40,0%

údaj neznámý

Lotyšsko

18,0%

40,0%

43,0%

68,0%

Litva*

11,6%

33,1%

*

údaj neznámý

Bulharsko Česká republika

Lektorky

Polsko

15,5%

21,7%

20,9%

38,8%

Rumunsko**

10,2%

32,0%

45,0%

údaj neznámý

8,0%

25,0%

48,0%

údaj neznámý

10,0%

15,0%

20,0%

údaj neznámý

Slovenská republika Slovinsko

Zdroje: Expertní skupina Enwise – Pracovní dokumenty 2003 a databáze Ženy ve vědě. Poznámky: *: v Litvě odpovídá titul docent oběma západním titulům Associate Professor a Assistant Professor **: započítáno je jen 10 hlavních státních univerzit v Rumunsku

Povinnosti univerzitních vyu®ujících na poli pedagogickém se v dÊsledku zvyšujících se po®tÊ studujících zv¶tšily, což nijak nepodporuje rozšíÄení výzkumných kapacit na univerzitách. Vezmeme-li v úvahu vysoké procento žen v postavení lektorek a/nebo odborných asistentek, situace nazna®uje, že v¶tšina žen pÊsobících na univerzit¶ je využívána jako pedagogické pracovnice a prostoru pro jejich vlastní výzkum se jim ponechává jen málo. V kombinaci s nízkým odměňováním je tato situace ovšem výhodná jak pro univerzitní systém jako takový, tak pro nároky, které na univerzitu klade spole®nost, jmenovit¶ v tom, že poskytuje stále kvalitn¶jší služby za podmínek stagnujícího financování.

Financování vzd¶lání a investi®ní politika jsou zásadními problémy, které vytváÄejí nezbytný pÄedpoklad pro pÄístup ke vzd¶lání. Univerzitní výzkum zÊstává v období pÄechodu zvláštním problémem. Systém povinností je stále nejasný a výzkumné volno („sabbatical years“) se sice uznává, ale velice málo využívá. Po®et žen ve vedoucích funkcích ve vysokoškolských institucích je stále velmi nízký, jak lze vid¶t na údajích, týkajících se funkce univerzitního rektora/rektorky, v Tabulce 2.5 níže.

58

Tabulka 2.5 Zastoupení mužů a žen ve funkci rektora/rektorky v zemích Enwise Země

Ženy

Muži

Bulharsko**

1

41

Estonsko**

1

56

Maďarsko***

8

57

Lotyšsko**** Polsko*

1

4

24

255

Rumunsko*

1

45

Slovensko* a *****

0

15

23

63

1

2

***** Slovinsko*

FZdroj: Expertní skupina Enwise - Pracovní dokumenty 2003. Poznámky: * univerzitní rektor/rektorka ** Estonská akademie věd *** počet rektorů/rektorek na univerzitách a fakultách v Maďarsku **** na lotyšských univerzitách jsou ve funkci rektora/rektorky 1 žena a 4 muži (viz tabulka); v ostatních státních vysokoškolských institucích jsou 2 ženy a 13 mužů ve funkci rektora/rektorky a v soukromém sektoru je 5 žen a 8 mužů v této funkci ***** univerzitní prorektoři/prorektorky

䡲 Reforma vysokoškolského sektoru a proces rozšiřování EU V prÊb¶hu období, které následovalo po roce 1998/9, pÄijaly zem¶ Enwise politiku integrace do Evropské unie. Postupný vývoj prakticky propojených procesÉ v období rozšiÄování v zemích Enwise umož¾uje trojrozm¶rnou analýzu rolí, které zde pro dosažení spole®ného cíle integrace do EU hrály Evropská komise, vlády na státních úrovních a vysokoškolské instituce: ● Evropská komise: Sorbonnská deklarace z 25. kv¶tna 1998 podtrhla ústÄední roli univerzit v rozvíjení evropského kulturního rozm¶ru. Položila dÊraz na vytvoÄení evropského prostoru vysokoškolského vzd¶lání jako klí®ového zpÊsobu, jak napomoci osobní i profesionální mobilit¶ ob®anÊ a celkovému rozvoji kontinentu. Na druhé stran¶ otevÄela Komise univerzitám zemí Enwise dveÄe svých výzkumných programÊ, což za®alo 5. RP a dále pokra®ovalo ješt¶ výrazn¶ji 6. RP (viz Zkratky na záv¶r textu). ● Národní vlády: 29 evropských zemí, v®etn¶ zemí Enwise, podepsaly tzv. Bolo¾skou deklaraci s cílem reformovat strukturu svých vysokoškolských systémÊ konvergentním zpÊsobem. Bolo¾ská deklarace je spole®nou deklarací evropských ministrÊ školství (19. ®ervna 1999) a jde o klí®ový dokument, který pÄedstavuje mezník ve vývoji evropského vysokého školství. Základní principy autonomie a vnitÄní rÊznorodosti, které sektor VŠ získal z národních legislatur, jsou pln¶ respektovány. Deklarace vyzdvihuje hodnotu koordinovaných reforem, kompatibilních systémÊ i spole®né akce. ● Vysokoškolské instituce: v zemích Enwise byly rozpracovány národní strategie a ve VŠ za®aly skute®né komplexní reformy. 䡲 Nové výzvy sektorům VŠ a VaV v přechodném období V prÊb¶hu pÄechodného období byly sektory VŠ a VaV v zemích Enwise konfrontovány se ®tyÄmi hlavními problémy: nedostatek finan®ních prostÄedkÊ, nízké platy, únik mozkÊ a v¶kový problém. Každý z t¶chto problémÊ má specifický genderový rozm¶r: vztah mezi genderem, financováním a platy bude dále rozebírán v Kapitole 3.

59

2.


䡲 Nedostatek finančních prostředků Když se podíváme na výdaje na VaV jako na procento hrubého domácího produktu (HDP) v pÄechodném období, je možné zkoumat trendy ve výdajích na VaV v kontextu jednotlivých národních ekonomik. V osmi zemích Enwise, pro n¶ž jsou údaje k dispozici, došlo ve výdajích na VaV jako procenta HDP mezi lety 1992 a 1996 k poklesu, i když po roce 1996 se tato situace za®ala zlepšovat, jak ukazuje Tabulka 2.6: Tabulka 2.6: Výdaje na VaV jako procento HDP ve vybraných rocích v období mezi lety 1992 a 2001

Země

% změna mezi lety

% změna mezi lety

Rozdíl ve výdajích na VaV jako % podílu na HDP mezi lety

Rozdíl ve výdajích na VaV jako % HDP mezi lety

1992.

1995.

1996.

1997.

2000.

2001.

1992–1996

1997–2001

1992–1996

1997–2001

Bulharsko(1)

1,64%

0,62%

0,52%

0,51%

0,52%

0,47%

-62%

-8%

-1,12%

-0,04%

Česká republika

1,72%

1,01%

1,04%

1,16%

1,33%

1,30%

-41%

12%

-0,68%

0,14%

:

:

:

:

0,66%

0,78%

:

:

:

:

Maďarsko

0,83%

0,69%

0,71%

0,71

0,67%

0,68%

-17%

-4%

-0,12%

-0,03%

Lotyšsko

0,59%

0,53%

0,47%

0,42%

0,48%

0,44%

-10%

5%

-0,12%

0,02%

:

0,46%

0,52%

0,56%

0,6%

0,69%

:

23%

:

0,13%

1,05%

0,73%

0,65%

0,72%

0,8%

0,95%

-30%

32%

-0,40%

0,23%

Estonsko

Litva Polsko Rumunsko

0,85%

0,80%

0,71%

0,58%

0,37%

0,39%

-6%

-33%

-0,14%

-0,19%

Slovensko

1,80%

0,93%

0,92%

1,09%

0,65%

0,64%

-48%

-41%

-0,88%

-0,45%

1,91%

1,61%

1,36%

1,35%

1,46%

1,57%

-16%

16%

-0,55%

0,22%

Slovinsko Zdroj: Poznámky:

Eurostat, S&T statistics.Údaje za Slovenskou republiku z Velichová, 2003. (1) Přerušení v časové řadě mezi lety 1996 a 1999 - : = údaje nejsou k dispozici

V období 1997-2001 se situace za®ala zlepšovat v eské republice, v Ma²arsku, Litv¶ a Slovinsku. V Bulharsku, Lotyšsku, Polsku, Rumunsku a Slovenské republice zatím ke konci 90. let o zlepšení výdajÊ na VaV jako procentu HDP nic nesv¶d®í. Nejvýrazn¶jší snížení procentuálního podílu výdajÊ na VaV zažilo Bulharsko – z 1,64% v roce 1992 na 0,47% v roce 2001 – tém¶Ä 1,2%, a nejv¶tší stabilitu vykazuje Ma²arsko s nepatrným snížením 0,1 % v tomtéž období. Další dÊsledky t¶chto trendÊ analyzuje Kapitola 3. 䡲 Nízké platy v sektorech VŠ a VaV Nízká úrove¾ platÊ zapÄí®inila vznik nového jevu dvojí zaměstnanosti, ba i trojí zam¶stnanosti akademických a výzkumných pracovníkÊ/pracovnic státních sektorÊ VŠ a VaV. Je veÄejným tajemstvím, že i ten nejnižší plat v soukromém sektoru a ve státní správ¶ pÄesahuje ten nejvyšší v rámci sektorÊ VŠ a VaV. Jev dvojí zam¶stnanosti v pÄechodném období umožnil rostoucí po®et univerzit a ekvivalentních vysokoškolských institucí i odpovídající rÊst po®tu studujících. 䡲 Únik mozků ze zemí Enwise – mobilita, nebo ztráta? Exodus výzkumných pracovníkÊ v posledním desetiletí se pro sektor VaV stal jak v ®lenských státech EU, tak v zemích Enwise reálnou hrozbou. Únik mozkÊ z oblasti výzkumu je jedním z klí®ových problémÊ, protože se do jejich

60

odborné pÄípravy investoval nemalý veÄejný kapitál, ovšem s pÄedpokladem, že pÄinesou výzkumu n¶co prosp¶šného a spole®nosti se tak její investice vrátí. Talentovaní a špi®koví odborníci z EU odcházejí do USA a v menší míÄe i do Kanady a Austrálie, ze zemí Enwise zase do ®lenských státÊ EU, do USA, Kanady, Austrálie a do Jižní Afriky. Problém úniku mozkÊ je jevem komplexním a složitým. Zm¶Äit únik mozkÊ ve statistických ®íslech je obtížné, ne-li nemožné, pon¶vadž nikdo nemÊže znát dopÄedu životní plány a životní scénáÄ každého mobilního výzkumného pracovníka ®i pracovnice – zda se vrátí domÊ, zÊstane v hostitelské zemi nastálo, nebo se pÄest¶huje do další zem¶. Potenciální riziko, že se do®asná mezinárodní mobilita zm¶ní v únik mozkÊ, tedy existuje v každém jednotlivém pÄípad¶. Sou®asná situace pobízí k tomu, abychom pÄesunuli pozornost z cíle únik mozkÊ změřit k úkolu problematice úniku mozkÊ porozumět, tj. ozna®it faktory, které výzkumné pracovníky k emigraci motivují. Hlavní pÄí®iny, které u výzkumných pracovníkÊ a pracovnic z EU a zemí Enwise vedou k osobní volb¶ emigrovat, jsou podobné, i když i zde existují n¶které významné rozdíly, protože migrující v¶dci a výzkumní pracovníci tvoÄí zvláštní skupinu se sdílenými hodnotami. V rámci této skupiny se na úniku mozkÊ podílejí stejn¶ významným zpÊsobem sociální dÊvody jako ekonomické. ▫ Proč je snadné zlákat vědce/vědkyně, obzvláště ze zemí Enwise, aby pracovali v cizině?

Jak je dobÄe známo, pÄíležitosti jsou hybnou silou v pozadí lidského jednání. Je velmi dÊležité pochopit, pro® možnost zm¶nit místo pobytu znamená tak ®asto pro výzkumné pracovníky a pracovnice z EU jednosm¶rnou letenku do USA a pro výzkumné pracovníky a pracovnice ze zemí Enwise jednosm¶rnou letenku bu² do EU, nebo do USA, ®emuž pÄímo ®i nepÄímo pÄedchází do®asný pobyt v EU. Obecn¶ Äe®eno závisí migrace pracujícího obyvatelstva jako celku siln¶ na politických, sociálních, ekonomických a geografických faktorech. Výzkumní pracovníci a pracovnice však tvoÄí zvláštní skupinu, u níž vedou k migraci jiné motivy. V¶dci a v¶dkyn¶ a výzkumní pracovníci a pracovnice jsou zpravidla vyhran¶nými osobnostmi ®i mají vyhran¶né postoje, a jejich sv¶tonázor se od sv¶tonázoru jiných skupin liší. Jako specifická skupina si na prvním míst¶ cení kvality výzkumného systému a jeho prostÄedí; za druhé pojetí svobody, obzvlášt¶ akademické svobody; a za tÄetí je tato skupina, na rozdíl od jiných migrantÊ, schopna pÄekonat kulturní a jazykové bariéry hostitelské spole®nosti. V jejich hodnotovém systému mají vysokou prioritu podmínky pro výzkum, pracovní prostÄedí a praxe, tj. vybavení, jež je k dispozici, rozvinutá infrastruktura, efektivní organizace práce, možnost publikovat v¶decké výsledky, atd. Diskuse o mobilit¶ však, jak se zdá, má v zemích EU a v zemích Enwise jiný kontext. V ®lenských státech EU se jeví být sou®ástí témat jako je flexibilní struktura pracovního a platového postupu, vyhlídky na pracovní povýšení, možnost ®i nemožnost získat v domácí vysokoškolské ®i výzkumné instituci

61

2.


stálé místo, podoba a fungování postgraduálního systému v té které zemi, rozmanitost návratných grantových programÉ, pocit spokojenosti, stabilita, atd. V zemích Enwise však diskuse o mobilit¶ pÊsobí jako osobní volba mezi dv¶ma možnostmi – zamrznutí mozkÉ („frozen brain“) doma, nebo únik mozkÉ do cizí zem¶. Není tedy velkým pÄekvapením, že v¶tšina nejlepších a nejschopn¶jších v¶dcÊ a v¶dky¾ (aÈ už za®ínajících nebo zkušených) dává pÄednost možnosti odjet a vlastn¶ volí nomádský zpÉsob života, aby mohla pracovat ve svém oboru efektivním a produktivním zpÊsobem. Profesionální uznání je pro n¶ dÊležité stejn¶ jako pro každého jiného v¶dce ®i v¶dkyni na sv¶t¶. V¶dec si zkrátka nemÊže ud¶lat jméno, pracuje-li v malé zemi na výzkumné periferii Evropy, k mezinárodní odborné obci má jen omezený pÄístup, a tudíž i omezené možnosti publikovat v nejprestižn¶jších mezinárodních odborných ®asopisech. Záv¶r, který z výše na®rtnutého obrázku vyplývá, tedy je, že ekonomický faktor sám o sob¶ (sou®asná nelákavá ekonomická situace zemí Enwise a ubohé platy výzkumných pracovníkÊ) vypovídá jen zpola o problematice exodu výzkumných pracovníkÊ a pracovnic a o jejich motivaci svou zemi opustit. Není pochyb, že je ekonomický faktor dÊležitý – je zárove¾ dÊkladn¶ zkoumanou sou®ástí této otázky –, nelze jej však považovat za jediné vysv¶tlení problému úniku mozkÊ ze zemí Enwise. Kvalita výzkumného systému stojí jako prioritní faktor na prvním míst¶, za ní následuje v širším smyslu kvalita života. Jak už bylo Äe®eno, jedním z dÊvodÊ, pro® v¶dci a v¶dkyn¶ ze svých vlastních zemí odcházejí, je znechucení z místní frustrace a složitostí a zmatkÊ domácího prostÄedí. ▫ Kontraproduktivní flexibilita výzkumných pracovnic ze zemí Enwise Problému úniku mozkÊ nyní ®elí všechny zem¶ Enwise (s výjimkou Slovinska). Lze prohlásit, že tato situace spíše vyžaduje reflexi v intencích ztráty mozků (jak interní, tak externí) než v intencích cirkulace mozků. Analýza podporuje následující pÄedb¶žnou hypotézu: ve v¶tšin¶ zemí Enwise dominuje nad externím i interním únikem mozkÉ externí i interní zmaření. Sou®asná situace spíše vzbuzuje obavy o ztrátu intelektuálního lidského kapitálu každé z t¶chto zemí, než o skute®ný proces úniku mozkÉ. N¶které ®lenky (estonská, litevská, slovinská…) Expertní skupiny Enwise explicitn¶ prohlásily, že jakmile se žena do výzkumu jednou dostane, má tendenci v n¶m zÊstat, protože do toho musela hodn¶ investovat, a tolik alternativ tu zase není. Znamená to, že výzkumné pracovnice, které z v¶dy odejdou, je tÄeba považovat za ztrátu mozkÉ. Jak zdÊraznila už Kapitola 1, musí se ženy v zemích Enwise vyrovnávat s obtížnou ekonomickou situací, a mají tudíž tendenci pÄijmout zam¶stnání pod úrovní své kvalifikace a obecn¶ pracovat za nižší mzdu, což je zÄídka pÄíklad jejich mužských kolegÊ. Tato flexibilita v pÄístupu k pracovnímu trhu z nich vlastn¶ vytváÄí potenciální emigrantky. 䡲 Stárnutí akademických a výzkumných pracovníků/pracovnic Jak ukázala Kapitola 1, v pÄechodném období se v zemích Enwise životní strategie mladých dívek zm¶nily, pozd¶ji se vdávají a mají mén¶ d¶tí. Podle údajÊ Eurostatu se po®et obyvatel zemí Enwise snižuje. Negativní pÄirozený

62

rÊst (úmrtí pÄevyšující narození) byl zaznamenán ve všech zemích Enwise bez výjimky (Eurostat 2002). Tento viditelný trend k negativním údajÊm demografického indikátoru pÃirozený pÃírÉstek obyvatelstva ovliv¾uje všechny sektory veÄejné ®innosti, v®etn¶ sektorÊ VŠ a VaV. Stárnutí zam¶stnancÊ a zam¶stnanky¾ VŠ a VaV, kteÄí mají v¶deckou hodnost, je mnohostranným jevem s rÊznými aspekty, jako je nedostate®ná demografická politika i politika dÊchodového zabezpe®ení (dÊchodový systém), politika získávání mladých v¶dcÊ/v¶dky¾, politika pracovního postupu ve v¶d¶, odm¶¾ování, spole®enské prestiže v¶dy a lákavosti kariéry ve výzkumu, atd. Ve v¶tšin¶ zemí Enwise lze pozorovat stárnutí výzkumných pracovníků a pracovnic s vědeckou hodností. V Bulharsku bylo v akademickém roce 2000/2001 asi 27% univerzitních profesorů/profesorek ve věku 60 let nebo starším, tém¶Ä 50% v důchodovém věku a pouze 2,4 % pod 50 let. Skupina mladých v¶dcÊ/v¶dky¾ (mladších než 35 let) tvoÄí 14,5 % všech akademických pracovníkÊ/pracovnic. Trend stárnutí výzkumu je patrný i v rumunském sektoru VaV, kde v roce 2000 patÄilo do v¶kové skupiny 40-60 let asi 60 % všech výzkumných pracovníkÊ/pracovnic. Na konci roku 1996 byl prÊm¶rný v¶k lotyšských aktivních výzkumných pracovníkÊ/pracovnic s v¶deckou hodností 54,5 %. V eské republice, Estonsku, Ma²arsku a Slovinsku zpÊsobil nízký pÄírÊstek obyvatelstva v kombinaci s nedostate®ným financováním státního sektoru VaV a možnosti, jež nabízí soukromý sektor to, že v¶decká kariéra se pro mladé nadané lidi stala daleko mén¶ lákavou. Za pÄechodného období se sektory VŠ a VaV vyrovnávaly s následujícími otázkami: Je vůbec reálné vysoce kvalifikované akademiky/akademičky, kteří ze systému odcházejí, nahradit? Jak přilákat talentované mladé akademiky/akademičky, aby začali pracovat ve výzkumu?

Čtyři P … která osvětlují problém úniku mozků Pro absolventy/absolventky a pracovníky/pracovnice ve vyšším postavení se vžil jistý sarkastický pohled na problém (nejsem jeho autorem), charakterizovaný třemi P: Prestiž, Plat a Potěšení. Z těchto tří P byste se vždy měli snažit zajistit si pro sebe alespoň dvě z nich. Tři možné kombinace tak zhruba ukazují spektrum kategorií, do nichž lze absolventy/absolventky zařadit. Doplnil bych čtvrté P: Politika (politická linie státu/konkrétní programová politika), což je ovšem jiná rovina, která vztahy mezi třemi P reguluje. Pro absolventa/absolventku je vždy důležité definovat své místo ve vztahu k politickému prostředí (…) Tato P jsou samozřejmě výrazně metaforická. Prestiž neznamená jen vědecké uznání v oboru, ale i lákadlo k ještě větším investicím a ještě usilovnějšímu sebezdokonalování; Plat je kódem pro všechny druhy materiální odměny, společenské výhody, plány na důchod i materiální zabezpečení pracovního prostředí; Potěšení je

nejobtížněji vysvětlitelné, zahrnuje totiž individuální soukromé zájmy, zájem o druhé, morální a estetické kategorie a všechno, co spolutvoří „příjemný život“. Žádná z těchto kategorií není „čistá“. Přesto jsou tato tři P indikátorem rozhodujících faktorů, které ukazují míru nezávislosti mezi jedincem a systémem. Čtvrté P se vysvětluje samo. Má ale dvě stránky: subjektivní, kde jedinec „vyvolá“ politický dopad tím, že se rozhodne, zda zůstane, nebo odejde, a objektivní, která může člověka donutit zůstat, či odejít. Tato P jsou rozhodující pro příslušné volby v profesionální kariéře. Zdroj: Professor Michael Daxner, univerzita v Oldenburgu, Německo, referující a účastník pracovní schůzky Enwise „Zahajujeme debatu s vědkyněmi v Balkánském regionu“, Brusel, listopad 2003.

63

2.


Poznámky na závěr Analýza transformace sektorÊ VŠ a VaV v ZSVE a ve tÄech pobaltských zemích vyjevila n¶které spole®né obtíže, které lze tedy aplikovat na všechny zem¶ Enwise a shrnout následujícím zpÊsobem: 䡲 Úsilí o za®len¶ní výzkumné ®innosti do univerzit, tj. budování výzkumného sektoru v rámci vysokoškolského vzd¶lávání je spíše formální než efektivní, pon¶vadž nov¶ založená výzkumná stÄediska pÄi®len¶ná k univerzitním fakultám vznikla, pokud jde o financování, jako autonomní struktury. Tato výzkumná stÄediska akademikÊm/akademi®kám umož¾ují zam¶Äit se výlu®n¶ na výzkum bez jakýchkoliv pedagogických povinností. Bývalé rozd¶lení na ®innost pedagogickou a výzkumnou se tak za®alo ve vysokoškolském sektoru ástenµ reprodukovat v rámci samotného výzkumu. 䡲 V sektoru VŠ dochází k posunu od elitního univerzitního systému k masovému modelu, což, jak se v sou®asné dob¶ zdá, negativn¶ ovliv¾uje kvalitu pedagogické práce i fungování výzkumné ®innosti v rámci VŠ institucí. 䡲 V sektoru VŠ došlo v souvislosti s nízkým pÄírÊstkem obyvatelstva a s odlivem absolventÊ/absolventek na univerzity v USA nebo EU na jedné stran¶, a na druhé s rostoucím po®tem univerzit, k ochabnutí soutěže o přijetí na vysokou školu, což má Äadu dÊsledkÊ. 䡲 V sektoru VaV mÊže nízký pÄírÊstek obyvatelstva, doprovázený existujícím komplikovaným a zastaralým systémem povyšování do v¶deckých funkcí i ztrátou lidského intelektuálního kapitálu, vytvoÄit skute®ný problém, pokud jde o pÄedání v¶deckých oborÊ nové generaci v¶dcÊ/v¶dky¾, 䡲 Ve v¶tšin¶ zemí Enwise došlo ke snížení po®tu pracovníkÊ/pracovnic VaV v pÄechodném období asi o 50 %. Z tohoto hlediska je pÄed zem¶mi Enwise skute®ný problém, pon¶vadž je nepravd¶podobné, že se jako nové ®lenské

64

Co přesně je zdravá výzkumná instituce… v souvislosti s věkem? „Výzkumnou instituci lze považovat za zdravou, se slibnou budoucností, pokud počet výzkumných pracovníků a pracovnic juniorské kategorie převyšuje výzkumné pracovníky a pracovnice seniorské kategorie třikrát. Stávající situace v bulharském vysokoškolském sektoru, kde je tento poměr nižší než 1,5, je možné považovat za katastrofický“. Zdroj: Velev, 2002 v Sretenova 2003.

zem¶ EU dostanou do roku 2010 do takového postavení, aby mohly plně participovat na 3 % barcelonské směrnici. O®ekávaný scénáÄ pro budoucnost zemí Enwise je dokonce ješt¶ horší. Není vylou®eno, že se výzkumný potenciál lidských zdrojÊ t¶chto zemí sníží pod požadovanou kritickou mez, což podváže jeho konkurenceschopnost i samotnou možnost další integrace do Evropského výzkumného prostoru.

Tříprocentní barcelonský cíl V březnu 2002 přijala Evropská rada v Barceloně směrnici o zvýšení průměrné úrovně investic do výzkumu z dnešního 1,9 % HDP na 3 % HDP do roku 2010, z čehož 2/3 by měl financovat soukromý sektor. Aby se tohoto cíle dosáhlo, měly by evropské investice do výzkumu každoročně růst v průměru o 8 %, což by bylo rozděleno na 6 % vzrůst státních výdajů a 9 % roční vzrůst soukromých výdajů. Aby se plánovaného růstu výdajů dosáhlo do roku 2010, bude Evropa potřebovat více a přiměřeně

vyškolených odborníků/odbornic. Zvýšené investice do výzkumu zvýší i poptávku po výzkumných pracovnících: odhaduje se, že pro naplnění této směrnice bude zapotřebí 1,2 milionu dalších zaměstnanců/zaměstnankyň ve výzkumu, včetně 700 000 dalších výzkumných pracovníků/pracovnic, a to ještě vedle nezbytné náhrady za stárnoucí pracovní sílu ve výzkumu. Zdroj: Investing in research: an action plan for Europe (Evropská komise, 2003d).

65

3.

Včely a med Ženy ve vědeckých profesích v zemích Enwise

3.

VČELY A MED

Úvod Jedním z prvních a hlavních pracovních výsledkÊ Helsinské skupiny pro otázky žen ve v¶d¶, konkrétn¶ její pracovní skupiny statistických zpravodajÊ a zpravodajek1 ustavené v roce 2000, bylo vytvoÄení a utÄíd¶ní národních souborÊ dat rozlišených podle pohlaví a jejich analýza. Jejich práce vycházela z doporu®ení zprávy ETAN (Osborn et al. 2000), která zdÊraznila nedostatek údajÊ, jež by podpoÄily argumenty o diskriminaci žen ve v¶deckých povoláních. Poprvé byly publikovány statistické profily 30 zemí, a to ve zpráv¶ Helsinské skupiny „Evropské politiky týkající se postavení žen ve vµdµ“ (National Policies on Women and Science in Europe, Evropská komise, 2002). Vzniklé partnerství Komise a statistických zpravodajÊ a zpravodajek se dále posilovalo a vedlo ke shromážd¶ní velkého množství informací z kvalitativních a kvantitativních výzkumÊ, jež poukázaly na rozdílnost postavení žen ve v¶d¶ v jednotlivých státech. Tato data byla zpracována v dosud nejobsáhlejší sbírce statistických údajÊ „Údaje v ženském rodµ pro rok 2003“ (She Figures, Evropská komise, 2003b)2. Stojí za pozornost, že v zemích Enwise byla dostupnost i kvalita dat rozlišených podle pohlaví mnohem lepší než v 15 ®lenských zemích EU. To se dá vysv¶tlit tím, že zem¶ Enwise, s výhledem na rozšíÄení EU, musely své národní statistické systémy pÄizpÊsobit standardÊm a požadavkÊm Statistického úÄadu Evropských spole®enství (Eurostat). Data soustÄed¶ná v první ®ásti této kapitoly se zam¶Äují pÄedevším na výzkumné pracovnice3 (OECD, 2002: §301), a to ze dvou dÊvodÊ. Za prvé, z národních pÄehledÊ výzkumu a vývoje (VaV), které jsou poskytovány Eurostatu a OECD a které mají jednotná kritéria a vycházejí z jednotných definic, je možné získat o výzkumnících a výzkumnicích kvalitní údaje. Za druhé, výzkumní pracovníci a pracovnice tvoÄí jádro v¶decké obce4, z n¶hož vychází inovace a které v sob¶ koncentruje technický a ekonomický potenciál evropského výzkumu. V zemích Enwise pracuje asi 214 000 výzkumných pracovníkÊ a pracovnic, z nichž žen je okolo 81 000. V této kapitole se budeme blíže zabývat dynamikou d¶jÊ, která se za pom¶rn¶ silným zastoupením výzkumnic v t¶chto zemích skrývá, a dÊsledky, které to má jak pro ženy, tak pro výzkum a vývoj.

Ženy jako zaměstnankyně národních statistických úřadů v pobaltských zemích Národní statistické úřady v pobaltských zemích zaměstnávají hlavně ženy. Například v Litvě ženy na konci roku 2002 představovaly 89% všech zaměstnaných (476 z celkového počtu 533), v Lotyšsku 84% (496 z 591) a v Estonsku 83% (300 z 361). Stojí za zmínku, že i nejvyšší vedoucí pozici v úřadu zaujímá v Lotyšsku žena (nic neobvyklého pro Lotyšsko, ale stále rarita pro evropskou patnáctku). Proč je statistika v pobaltských zemích výrazně feminizovanou oblastí? Jsou pro to zřejmě dva hlavní důvody – jednak platy jsou poměrně nízké, jednak sovětská éra vypěstovala vůči vysokoškolskému vzdělání v tomto oboru genderovou předpojatost. Odbornou kvalifikaci ve

68

statistice bylo v té době možné získat na ekonomické fakultě univerzity a ta byla považována za ženskou fakultu. Nyní se charakter statistického vzdělání poněkud proměnil – odbornou kvalifikaci matematickostatistickou lze získat na fakultě matematiky, kde studuje více mladých mužů. Nicméně tito nově kvalifikovaní odborníci jen zřídka začínají svou kariéru ve statistických úřadech, protože soukromé firmy nabízejí platy podstatně vyšší.

Zdroj: Maranda Behmane, lotyšská statistická zpravodajka Helsinské skupiny pro ženy a vědu.

1. Seznam statistických zpravodajÊ a zpravodajek Helsinské skupiny pracujících v zemích Enwise je uveden v pÄíloze 11 této zprávy. 2. Viz také http://europa.eu.int/comm/ research/science-society/women/wssi/ index_en.html 3. „Výzkumníci/ice jsou odborníci/ice, kteÄí vytváÄejí nové znalosti nebo jejich koncepce, produkty, postupy nebo metody a kteÄí se ú®astní Äízení projektÊ tuto práci zahrnující”. 4. Pracovníci a pracovnice v¶decké praxe jako lékaÄi/ky, ekonomové/ky jsou z tohoto hlediska také relevantní, avšak dostupné statistiky je neumož¾ují konkrétn¶ vy®lenit.

Využijeme existujících znalostí získaných na úrovni EU a nahlédneme pod vn¶jší slupku, abychom prozkoumali, zda vysoká úrove¾ zastoupení je pro v¶decké pracovnice zemí Enwise skute®ným pozitivem. Budeme se zabývat jejich sou®asnou situací a pokusíme se postihnout, jaké implikace má pro ženy v t¶chto zemích a pro výzkum a vývoj v prom¶¾ujícím se spole®enském, ekonomickém a politickém prostÄedí, jež popsaly pÄedchozí dv¶ kapitoly. V nich vytvoÄená historická dimenze zde bude využita pÄi popisu rÊzných druhÊ pÊsobení genderu na pracovní dráhy v¶dky¾. Stejn¶ tak je naším zám¶rem popsat sou®asné vlivy a procesy, na které je tÄeba reagovat, pokud má být napln¶n cíl stanovený pro Evropský výzkumný prostor, totiž posilovat roli a postavení žen ve v¶deckém výzkumu – tedy cíle, který by se m¶l vztahovat také na ženy v zemích Enwise. Je svědectví statistik pro výzkumnice optimistické? Po®ínaje výše zmín¶nou zprávou Helsinské skupiny z roku 2002 se velká pozornost zam¶Äuje na vysoké procento výzkumnic v zemích Enwise v porovnání se stavem v pÊvodních 15 ®lenských zemích EU. Jak ukazuje tabulka 3.1 níže, sledujeme-li procentuální zastoupení žen ve výzkumu v každé ze zemí Enwise, získáme dojem, že ve všech zemích krom¶ eské republiky je prÊm¶rné zastoupení žen lepší než v evropské patnáctce. V prÊm¶ru deseti zemí Enwise pak ženy pÄedstavují 38% z celkového počtu výzkumných pracovníků/ic (od nejvyššího 52% zastoupení v Lotyšsku pÄes 33% výzkumnic v Ma²arsku až po nejnižších 27% v eské republice) ve srovnání s 27% v evropské patnáctce. Graf 3.1: Podíl výzkumných pracovnic v zemích Enwise v roce 2001 (v procentech) % žen 60

52 47

46

43

43

40

38

40

38

36

33 27

27

20

0 Lotyšsko

Zdroj: Poznámky:

Litva

Bulharsko Estonsko Rumunsko Slovenská Polsko republika*

Enwise-10 Slovinsko Maďarsko

EU-15

Česká republika

Evropská komise, 2003b Jednotka: celkové personální počty kromě *, kde byly počítány plné úvazky. Výjimky v roce, k němuž je odkazováno: BG, EE, LV (HES+GOV), PL, SI – 2000. PNP nezahrnut pro HU, PL, RO + SK, a dále u těchto zemí při výpočtu průměru pro Enwise-10.

69

3.

VČELY A MED

Pokud se ovšem soustÄedíme pouze na procentuální hodnoty, zam¶Äíme svou pozornost na podíl žen mezi výzkumnými pracovníky v každé zemi obecn¶, avšak pomineme reálnou velikost výzkumných komunit v jednotlivých zemích. Dostaneme tak falešný obraz, který mÊže vést k nesprávným závěrům, totiž že výzkumnice v zemích Enwise nepotÄebují zvláštní podporu, protože to vypadá, že v prÊm¶ru jsou na tom lépe než jejich prot¶jšky v evropské patnáctce! Jednou z cest, jak získat odpovídající obraz o situaci, je analýza absolutních po®tÊ výzkumnic, které jsou uvedeny v grafu 3.2. Graf 3.2: Výzkumnice v zemích Enwise a ve třech členských zemích v roce 2001 (celkové personální počty) Počty výzkumnic 60 000

56 320

50 000

40 000 33 564

30 000

20 000 12 686 10 107

10 974

9 363 7 079

10 000

4 801

4 781

3 816

3 033

2 340

1 947

0 Francie Zdroj: Poznámky:

Polsko

Finsko Rumunsko Portugalsko Maďarsko Česká republika

Litva

Bulharsko Slovenská Lotyšsko Slovinsko Estonsko republika *

Evropská komise, 2003b. Jednotka: celkové personální počty kromě *, kde byly počítány plné úvazky. Výjimky v roce, k němuž je odkazováno: BG, EE, LV (HES+GOV), PL a SI: 2000. PNP nezahrnut pro HU, PL, RO + SK.

Na základ¶ tohoto nového obrázku se do ®ela hodnocení dostává Polsko a Rumunsko, protože jsou to zem¶ s nejpo®etn¶jšími komunitami výzkumnic. Ony ®tyÄi zem¶ Enwise (Lotyšsko, Litva, Bulharsko a Estonsko), které pÄevyšovaly ostatní v grafu 3.1, jsou nyní mezi zem¶mi s nejmenšími5 po®ty výzkumnic. V zájmu úplnosti a zárove¾ ve snaze zamezit zkreslení, které by mohlo vzniknout zahrnutím pÄemíry vysokých ®ísel, neuvádíme celkový po®et výzkumnic v zemích Enwise ani v EU-15, ale zato pÄidáváme do grafu po®ty výzkumnic v n¶kterých ®lenských zemích EU – ve Francii6, Finsku a Portugalsku. To umož¾uje srovnat velikost komunit výzkumnic v zemích Enwise proporcionáln¶ ve vztahu k n¶kterým zemím patnáctky. Pro uzavÄení t¶chto srovnávacích pohledÊ zbývá dodat, že procentuální zastoupení žen ve výzkumné obci ve Francii, Finsku a Portugalsku je 27%, 28% a 44%.

70

5. Pro získání ješt¶ úpln¶jšího obrazu situace lze pro každou zemi srovnat po®ty výzkumnic na 1 000 obyvatel. 6. Francie s nejvyšším po®tem výzkumnic v rámci evropské patnáctky byla do grafu zahrnuta jako prot¶jšek Polska, které drží stejný primát mezi zem¶mi Enwise.

Po rozšíření v roce 2004, výzkumníci a výzkumnice z osmi pÄistupujících zemí Enwise rozmnoží výzkumnou komunitu EU o asi 180 000 zástupcÊ, z nichž 66 000 bude žen (pÄedstavujících 37% v rámci daného celkového po®tu). Jestliže vyjdeme z údajÊ pro rok 2000, Bulharsko a Rumunsko, jež by se m¶ly stát ®leny EU v roce 2007, pÄisp¶jí o n¶co více než 34 000 výzkumníky a výzkumnicemi, z nichž 15 000 bude žen (pÄedstavujících tentokrát 44% daného po®tu). Popsaný pÄírÊstek od 1. 5. 2004 bude znamenat asi šestnáctiprocentní zv¶tšení celé výzkumné obce ®lenských státÊ EU; komunita výzkumnic zaznamená zv¶tšení o 22%. 66 000 pÄibylých výzkumných pracovnic však ovlivní procentuální zastoupení žen ve výzkumné obci všech (15+8) ®lenských státÊ jen omezen¶. Citeln¶jší nárÊst zaznamená státní (GOV) sektor (OECD, 2002: §184)7, kde pÄibližn¶ 33 000 jedincÊ (z nichž 13 000 je žen) zvedne podíl zastoupení žen ve výzkumné obci tohoto sektoru z 31% na 33%. V HES, tedy sektoru vysokého školství (OECD, 2002: §206)8, se procentuální podíl zvedne pouze z 33% na 34%; sektor BES, tedy soukromý podnikatelský (OECD, 2002: §163)9, zaznamená nárÊst z 15% na o n¶co mén¶ než 16%. Zastoupení výzkumnic uvnitř každého z uvedených sektorů v zemích Enwise – s výjimkou zanedbatelného soukromého neziskového sektoru (OECD 2002: §194)10 – ukazuje tabulka 3.1 níže. Tabulka 3.1: Zastoupení výzkumnic v jednotlivých sektorech VaV v zemích Enwise, rok 2001 (celkové personální počty a procentuální podíly) Sektor VaV

Soukromý průmyslový

Vysoké školství

Státní

Všechny sektory (1)

Země Bulharsko Česká republika Estonsko

605

4,5%

875

1,8%

3 301

17,1%

4 781

5,9%

1 341

10,0%

3 504

7,3%

2 234

11,6%

7 079

8,8%

164

1,2%

1 434

3,0%

349

1,8%

1 947

2,4%

1 208

9,0%

6 313

13,1%

1 842

9,5%

9 363

11,6%

Lotyšsko

518

3,9%

2 059

4,3%

419

2,2%

2 996

3,7%

Litva

248

1,9%

3 439

7,1%

1 114

5,8%

4 801

5,9%

Polsko

3 332

24,9%

24 925

51,8%

5 307

27,5%

33 564

41,5%

Rumunsko

4 835

36,2%

2 470

5,1%

2 802

14,5%

10 107

12,5%

644

4,8%

2 089

4,3%

1 083

5,6%

3 816

4,7%

Maďarsko

Slovenská republika (2) Slovinsko Enwise-10 Zdroj: Poznámky:

471

3,5%

1 007

2,1%

862

4,5%

2 340

2,9%

13 366

100,0%

48 115

100,0%

19 314

100,0%

80 795

100,0%

Evropská komise, 2003b. Jednotka: celkové personální počty, kromě (2) kde byly počítány plné úvazky. Výjimky v roce, k němuž je odkazováno: BG, EE, LV (HES+GOV), PL a SI: 2000. (1) PNP nehodnocen.

42% z po®tu o málo vyššího než 80 000 výzkumnic, které jsou zam¶stnány v daných tÄech sektorech, pochází z Polska; Ma²arsko a Rumunsko spole®n¶ pÄispívají dalšími 25% (zbývajících 33% je rozd¶leno mezi dalších sedm zemí Enwise). Zastoupení výzkumnic v daných zemích se liší podle typu sektoru. Ve státním sektoru se p¶t zemí podílí 81% na celkovém po®tu asi 19 000 výzkumnic. Jsou jimi Bulharsko (se 17%), eská republika (12%), Ma²arsko (10%), Polsko (27%) a Rumunsko (15%). Pouhé dv¶ zem¶, Polsko (52%) a Ma²arsko (13%), pokrývají 65% z asi 48 000 výzkumnic zam¶stnaných v sektoru vysokého školství. Kone®n¶ ®tyÄi zem¶ výrazn¶ pÄevyšují ostatní po®ty

7. Státní sektor zahrnuje všechna ministerstva, úÄady a další útvary, které spole®nosti poskytují, ale zpravidla neprodávají takové b¶žné služby – s výjimkou vyššího vzd¶lávání – které nelze jinak hospodárným a vyhovujícím zpÊsobem poskytovat, a které pro spole®nost zabezpe®ují státní, hospodáÄskou a sociální politiku. Tento sektor také zahrnuje neziskové organizace Äízené a z v¶tší ®ásti financované vládou, avšak nespadající do kompetencí sektoru vyššího vzd¶lávání. 8. Sektor vysokého školství se skládá ze všech univerzit, vyšších odborných škol a ostatních institutÊ vyššího než stÄedního vzd¶lávání s jakýmkoli právním statutem a se všemi zdroji financování. Zahrnuje také výzkumné ústavy, experimentální stÄediska a praktická centra, jejichž ®innost je pÄímo Äízena, zabezpe®ena ®i spojena s institucemi vyššího vzd¶lávání. 9. Soukromý podnikatelský (BES) zahrnuje všechny firmy, organizace a instituce, jejichž hlavní ®inností je tržní produkce zboží a služeb (jiných než vyšší vzd¶lávání) za ú®elem jejich prodeje široké veÄejnosti za hospodáÄsky významné ceny. 10. Soukromý neziskový sektor zahrnuje netržní, neziskové organizace poskytující služby domácnostem (tedy široké veÄejnosti) a soukromým osobám, nebo domácnostem.

71

3.

VČELY A MED

výzkumných pracovnic v soukromém sektoru – z 13 366 žen zajišÈuje Rumunsko 36%, Polsko 25%; mén¶ eská republika (10%) a Ma²arsko (9%). Ješt¶ komplexn¶jší obrázek o situaci získáme, podíváme-li se11 na podíly výzkumníků a výzkumnic z každé zem¶ Enwise napříč sektory a na podíly výzkumníků a výzkumnic z každé zem¶ uvnitř každého ze sektorů. Zatímco podíl výzkumnic v soukromém neziskovém sektoru nikde nepÄekra®uje 1%, a tak jej lze považovat z tohoto hlediska za zanedbatelný, n¶která pozorování dalších tÄí sektorÊ stojí za dopln¶ní. PÄibližn¶ 19 000 výzkumnic všech zemí Enwise pÄedstavuje ve státním sektoru v prÊm¶ru 24% výzkumných zam¶stnancÊ a zam¶stnanky¾ v sektoru (v evropské patnáctce ®iní prÊm¶rný podíl výzkumnic ve státním sektoru 15%). V bulharském státním sektoru je zam¶stnáno 69% všech výzkumnic této zem¶; ve Slovinsku 36%. Ve vysokoškolském sektoru pracuje o málo víc než 59% všech výzkumnic zemí Enwise-10 (pro evropskou patnáctku podíl na tento sektor ®iní 68% všech výzkumnic). V Ma²arsku (67%) a ve tÄech pobaltských zemích jsou podíly ješt¶ vyšší (73% všech výzkumnic v Estonsku, 72% v Litv¶ a 69% v Lotyšsku). A kone®n¶ soukromý podnikatelský sektor zemí Enwise (o n¶m podrobn¶ji na konci této kapitoly) zam¶stnává jen o n¶co více než 13 000 výzkumnic, což v prÊm¶ru pÄedstavuje 17% výzkumných pracovníkÊ a pracovnic sektoru. To je zhruba srovnatelné s podílem 15%, který v tomto sektoru pÄedstavují výzkumnice z deseti12 spole®n¶ zkoumaných ®lenských státÊ EU. Ze ®tyÄ zemí (eská republika, Ma²arsko, Polsko a Rumunsko), které „obstarávají“ 80% všech výzkumnic zam¶stnaných v tomto sektoru zemí Enwise, pouze v Rumunsku je v tomto sektoru zam¶stnán významn¶jší po®et žen (47%). V Ma²arsku jen 13% všech výzkumnic a v Polsku 10% je zam¶stnáno v soukromém podnikatelském sektoru. Tyto údaje nev¶stí nic dobrého o zam¶stnanosti žen v soukromém podnikatelském sektoru, na který se soustÄe²uje silný politický zájem s cílem zvýšit investice a zam¶stnanost do roku 2010 (viz barcelonský „cíl tÃí procent“ v záv¶re®ných poznámkách této kapitoly). Výše uvedené odchylky od prÊm¶ru a rozdíly mezi jednotlivými zem¶mi Enwise ve tÄech hlavních sektorech výzkumu a vývoje jsou pravd¶podobn¶ zpÊsobeny odlišnými strukturními vzorci zd¶d¶nými z komunistických ®asÊ a procházejícími odlišnými transforma®ními procesy. Tyto odlišnosti, popsané v kapitole 2, je tÄeba dále zkoumat, abychom získali argumenta®n¶ podložená a v¶cná vysv¶tlení týkající se situace v jednotlivých zemích a rozdílÊ mezi nimi. Pokud se znovu vrátíme k genderovému rozmístění výzkumníků a výzkumnic v každém sektoru, vidíme, že celkový prÊm¶r zastoupení žen ve v¶d¶ ve v¶tšin¶ zemí Enwise je vyšší než v EU-15. Jak ukazuje PÄíloha 7, zastoupení žen mezi výzkumníky je 38% v Enwise-10 a 27% v EU-15. Pokud jde o prÊm¶rné zastoupení žen zemí Enwise v sektorech jednotliv¶, pÄedstavují 43% ze všech

72

11. Této perspektiv¶ slouží dv¶ podrobné tabulky, udávající pro všechny zem¶ Enwise rozmíst¶ní výzkumníkÊ a výzkumnic (v celkových personálních po®tech a procentuálních podílech) napÄí® sektory výzkumu a vývoje (PÄíloha 6) a uvnitÄ každého ze sektorÊ (PÄíloha 7). 12. Data o soukromém podnikatelském sektoru v EU nezahrnují Belgii, Lucembursko, Holandsko, Švédsko a Velkou Británii, protože pro tyto zem¶ nejsou k dispozici údaje rozlišené podle pohlaví.

výzkumníkÊ a výzkumnic ve státním sektoru, 39% ve vysokoškolském sektoru a 31% v soukromém podnikatelském sektoru. Tyto prÊm¶ry zakrývají n¶které výrazné rozdíly mezi zem¶mi v podílech žen zam¶stnaných ve veÄejné výzkumné sféÄe. Ve státním sektoru je estonských výzkumnic zam¶stnáno 52%, zatímco v eské republice tvoÄí podíl žen 32%. Ve vysokoškolském sektoru pÄedstavují ženy 51% lotyšských výzkumníkÊ ®i výzkumnic, zatímco v eské republice pracuje v tomto sektoru jen 32% žen. Rumunsko je zvláštní pÄípad, protože soukromý podnikatelský sektor zde zam¶stnává okolo poloviny všech výzkumníkÊ nebo výzkumnic a ženy mají velmi dobré zastoupení (41%). Situace není tak pÄíznivá pro eskou republiku, Ma²arsko a Polsko, kde podíl žen v tomto sektoru ®iní 17%, 25% a 28%. DÊvody t¶chto rozdílÊ lze hledat v kapitole 2. Souvisejí možná s tím, že b¶hem období transformace muži v rozhodujících po®tech opoušt¶li výzkum a vývoj, aby našli výnosn¶jší zam¶stnání v podnikání a v politice. Výzkumnice v širší perspektivě zaměstnanosti V zemích Enwise jsou ženy celkov¶ ve vyšší míÄe aktivní na trhu práce než v evropské patnáctce. To mÊže také ®áste®n¶ vysv¶tlit pÊsobení v¶tšího po®tu výzkumnic v zemích Enwise. Tyto pom¶rné vztahy ukazuje tabulka 3.2. Tabulka 3.2: Podíl žen ze zemí Enwise na odbornosti, zaměstnanosti a výzkumu (%) Ženy a Země

Odbornice

Zaměstnankyně

Bulharsko

64,9%

47,5%

Výzkumnice 45,6%

Česká republika

52,7%

43,7%

26,8%

Estonsko

64,3%

49,2%

43,1%

Maďarsko

57,9%

45,0%

33,0%

Lotyšsko

68,4%

49,5%

52,1%

Litva

71,4%

49,1%

47,0%

Polsko

62,7%

45,6%

38,1%

Rumunsko

48,3%

46,3%

42,8%


63,6%

45,8%

39,8%

Slovinsko

61,8%

45,9%

35,9%

Enwise-10

59,2%

45,9%

37,8%

EU-15

46,5%

43,1%

27,2%

Zdroje: Poznámky:

Údaje o odbornících/odbornicích (ISCO-2) a zaměstnanosti: Eurostat – Přehled pracovních sil společenství– RSEs data: Evropská komise, 2003b. průměry odbornic (ISCO-2) a zaměstnanosti v Enwise-10: odhad Generální direktorát pro vědu RSEs. Rok, k němuž je odkazováno, je 2001 kromě BG, EE, LV (HES+GOV), PL, SI: 2000. Údaje jsou v celkových personálních počtech kromě SK (plné úvazky). Průměr Enwise-10: odhad Generální direktorát pro vědu. Soukromý neziskový sektor není zahrnut.

73

3.

VČELY A MED

Jestliže 45,9% ze 41 milionu lidí zam¶stnaných v roce 200213 v zemích Enwise tvoÄily ženy (Franco & Blöndal 2003), pak celkový podíl žen mezi výzkumníky a výzkumnicemi je relativn¶ nízký (37,8%). Tabulka 3.2 výše ukazuje, že zhruba polovinu pracovní síly v každé zemi Enwise pÄedstavovaly ženy. Výzkumnice jsou zahrnuty do hlavní skupiny pracujících nazývaných odborníci ®i odbornice14, pro které je charakteristická vysoká vzd¶lanostní úrove¾ a odborná zkušenost. Z tabulky 3.2 je patrné, že podíl žen na odbornosti (59,2%) je vyšší než jejich podíl na celkové zam¶stnanosti (45,9%) i ve výzkumné obci (37,8%). Platí to pro každou ze zemí Enwise krom¶ Lotyšska, kde mají ženy o n¶co vyšší podíl na výzkumné práci (52,1%) než na zam¶stnanosti (49,5%). Protože výzkumnice jsou zahrnuty mezi odbornice, dané údaje poukazují na to, že vysoce kvalifikované ženy v zemích Enwise jsou pravd¶podobn¶ více soustÄed¶ny v nevýzkumných povoláních. Na základ¶ vysokého procentuálního zastoupení žen mezi odborníky a odbornicemi by se dal pÄedpokládat v¶tší podíl žen na výzkumu. Op¶t bude tÄeba dalších studií, abychom mohli porozum¶t významu tohoto jevu v zemích Enwise. Gender ve vzdělání a výuce áste®né vysv¶tlení pro výše popsaný jev poskytuje míra dosažené kvalifikace. Publikované údaje (Dunne 2003; Evropská komise 2003b; Strack 2004) o toku absolventÊ a absolventek a výstupech z jednotlivých zemí (Pracovní materiály Enwise 2003) ukazují, že jsou to spíše ženy než muži, kdo po dosažení osmnácti let s v¶tší pravd¶podobností pokra®ují ve studiu, kdo tvoÄí v¶tšinu absolventÊ/ek

Rodičovská a otcovská dovolená ve Slovinsku

Dvojí zátěž v soukromé a pracovní sféře v Litvě

Přesto, že otcové ve Slovinsku mají možnost dělit se o větší část rodičovské dovolené s matkami, v devadesátých letech minulého století se tak chovalo jen 1% – 2% otců. Jednoroční placená rodičovská dovolená byla rozdělena do 105 dnů mateřské dovolené (kterou může čerpat výhradně matka od 44. až 28. dne před datem porodu) a části zbývající, rodičovské dovolené (kterou mohou využít podle svého rozhodnutí oba partneři, buď jeden po druhém, anebo – jestliže budou oba pracovat na částečný úvazek – zároveň). Od roku 2003 mají slovinští otcové nárok na dalších 15 dní otcovské dovolené (využitelné během 105 dní mateřské dovolené). V následujících letech má být těchto 15 dní postupně prodlužováno až na konečných 90 dní (při částečné náhradě mzdy).

V roce 2002 využilo rodičovskou dovolenou v Litvě (kde jsou služby předškolních zařízení dostupné jen 53,7% dětí dané věkové skupiny) jen 179 mužů. To představuje pouhé 1% všech osob, které tuto dovolenou čerpaly. (Údaje pocházejí ze Státního fondu sociálního pojištění.) Důvodem jsou stereotypní postoje, podle nichž péče o dítě není mužská práce:Průzkum provedený Baltijos tyrimai zjistil, že 57,2% mužů se domnívá, že jejich jedinou povinností je vydělávat peníze na zajištění rodiny. Na druhé straně zákoník práce stanovuje, že osoby zodpovědné za péči o předškolní děti, staré a postižené osoby, mají nárok na kratší pracovní dobu, ale žádné průzkumy, které by sledovaly dodržování tohoto uzákonění v reálných pracovních podmínkách, nejsou prováděny. V ústavě Litevské republiky jsou dokonce obsažena ustanovení o rovnosti rodičovských povinností i práv partnerů, přesto tradiční genderové role přetrvávají.

Zdroj: Mladenič, 2003.

Zdroj: převzato z pracovního materiálu Komise „Jednotný programový dokument pro iniciativu společenství EQUAL v Litvě”, 2003.

74

13. Zam¶stnané osoby jsou takové, které b¶hem sledovaného týdne vykonávaly alespo¾ hodinu jakoukoli práci za plat nebo pro zisk, anebo nepracovaly, ale m¶ly práci, z níž byly momentáln¶ uvoln¶ny. Osoby vypomáhající v domácnostech jsou zahrnuty. 14. Hlavní skupina 2, Mezinárodní standardní klasifikace povolání (ISCO-88), také známá jako (ISCO-2).„“Tato hlavní skupina zahrnuje povolání, jejichž úkoly vyžadují vysokou míru odborných znalostí a zkušeností v oborech v¶d o živé a neživé pÄírod¶, exaktních, spole®enských a v oborech humanitních. Úkoly spo®ívají v rozšiÄování existujícího objemu znalostí, v aplikování v¶deckých a um¶leckých konceptÊ a teorií pÄi Äešení problémÊ a v systematické výuce výše zmín¶ného.“

s vyšším vzd¶láním (Dunne 2003) a vykazují v¶tší nárÊst v po®tech absolventÊ/ek vyšších úrovní studia. Tabulka 3.3: Vysokoškolské vzdělání a absolventi a absolventky programů PhD. v zemích Enwise, 2001 Absolventi/ky VŠ celkově

Země

Z nich žen (HC)

Z nich žen (%)

Absolventi/ky PhD. celkově

Z nich žen (HC)

Z nich žen (%)

Bulharsko

47 500

29 700

62,5%

376

158

42,0%

Česká republika

43 600

24 100

55,3%

1 066

370

34,7%

Estonsko

7 600

5 000

65,8%

149

77

51,7%

Maďarsko

57 900

35 600

61,5%

793

301

38,0%

Lotyšsko

20 300

11 300

55,7%

37

18

48,6%

Litva

27 500

17 500

63,6%

261

137

52,5%

431 100

284100

65,9%

4 400

1 832

41,6%

Polsko Rumunsko

76 200

41 800

54,9%

:

:

:


26 300

14 200

54,0%

532

212

39,8%

12 000

7 100

59,2%

298

146

49,0%

750 000

470 400

62,7%

7 912

3 251

41,1%

Slovinsko Enwise-10 Zdroje: Poznámky:

Eurostat, statistiky vzdělání. Jednotka: celkové personální počty (HC) a “ : “ = nedostupné. Rumunsko není zahrnuto v odhadu pro Enwise-10. Vysokoškolské vzdělání (HE) odpovídá ISCED 5+6; PhD. odpovídá ISCED 6 (Unesco 1997).

Polsko, Estonsko a Litva mají nejvyšší podíl absolventek programÊ vysokoškolského vzd¶lávání a v Litv¶ je také nejvyšší zastoupení žen mezi absolventy a absolventkami programÊ PhD. Avšak podíl absolventek klesá mezi první úrovní vysokoškolského vzd¶lání a doktorskou úrovní. Tato ztráta žen

Genderově podmíněné vnímání pracovních možností v Maďarsku

Podíl žen v pedagogickém sboru podle vzdělávacích stupňů v Rumunsku (1997–1998)

Na odlišnosti ženského a mužského vnímání genderu jako určujícího faktoru pracovní kariéry dobře poukazují výsledky průzkumu provedeného Maďarským centrálním statistickým úřadem v roce 2000. Následující tabulka vyčísluje v procentech ženy a muže (s různou úrovní vzdělání), kteří souhlasili s výrokem: „V Maďarsku má na pracovní možnosti silný vliv to, zda jde o muže či ženu“. Míra souhlasu se zejména mezi ženami zvyšuje s rostoucí úrovní vzdělání. Zároveň se však s rostoucí úrovní vzdělání rozevírá ve vnímání tohoto problému genderová propast.

předškolní 99,6 100%

80%

střední 60,9 60%

40% Úroveň vzdělání

Ženy

Muži

Základní škola

32%

29%

Vyučen/a

37%

30%

Ukončené střední vzdělání

40%

30%

Ukončené vysokoškolské vzdělání

50%

22%

Zdroj: Maďarský centrální statistický úřad v Budapešti, In: Groó a Papp, 2003.

1. a 2. stupeň základního 74,6

střední odborné 51,9

univerzitní 35,1

20%

0

Zdroj: NCS, statistiky školství, Bukurešť, In: Tripsa, 2003.

75

3.

VČELY A MED

v postupu od nejnižší vysokoškolské úrovn¶ (bakaláÄ) k postgraduální úrovni mÊže být standardn¶ vyjádÄena pomµrem genderového postupu ve vysokoškolském vzdµlání (HEGPR), využitelným pro mezinárodní srovnávání. Ten získáme vyjádÄením pom¶ru procentuálního zastoupení žen mezi absolventy ®i absolventkami PhD. k procentuálnímu zastoupení žen mezi absolventy a absolventkami prvního vysokoškolského stupn¶ vzd¶lání. Takový údaj mÊže ukázat na vztah mezi podíly žen na daných úrovních vysokoškolského vzd¶lání a nazna®í, zda ženy ve srovnání s muži postupují ve své vzd¶lávací dráze. Je to v podstat¶ m¶Äítko „ženského deficitu“ pro rata mezi následnými úrovn¶mi vysokoškolského vzd¶lání. Graf 3.3: Poměr genderového postupu v zemích Enwise, 2001

1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0 BG

CZ

EE

HU

LV

LT

PL

RO

SK

SI

HEGPR ženy

0,68

0,69

0,81

0,79

0,72

0,87

0,79

0,82

0,77

0,80

HEGPR muži

1,51

1,32

1,33

1,24

1,56

1,20

1,26

1,22

1,27

1,32

Zdroj:

databáze genderových statistik UNECE, http://www.unece.org/stats/gender/web/database.htm

Vedle uvedeného koeficientu HEGPR je možné standardn¶ porovnávat úsp¶šnost žen a mužÊ s titulem PhD. v jednotlivých zemích a v ®ase, analyzujeme-li pom¶r pravd¶podobnosti vyjádÄený jako HEGPR mužÊ vÊ®i HEGPR žen. Takový pom¶r ukazuje, o kolik pravd¶podobn¶jší je získání titulu PhD. u mužÊ než u žen. Genderově stereotypní ilustrace ve slovenských čítankách pro 1. třídu

Zdroj: Lýdia Virgovičová (1999) – Šlabikár pre 1. ročník ZŠ. 2. časť. 10. vyd. – Bratislava: Media Trade – Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 9. vyd., ISBN 80-08-03018-6, In: Velichová, 2003.

76

Tabulka 3.4: Genderový poměr pravděpodobnosti ve vyšším vzdělání, 2000 a 2001 Země

2000

2001

Bulharsko

2,48

2,22

Česká republika

3,30

1,93

Estonsko

1,26

1,65

Maďarsko

1,68

1,57

Lotyšsko

2,04

2,16

Litva

1,58

1,38

Polsko

1,74

1,59

Rumunsko

1,81

1,48


1,76

1,65

Slovinsko

2,38

1,65

Zdroj:

databáze genderových statistik UNECE, http://www.unece.org/stats/gender/web/database.htm.

NapÄíklad v Bulharsku v roce 2001 ®inil HEGPR mužÊ 1,51% a žen 0,68%. Výsledný pomµr pravdµpodobnosti 2,22 ukazuje, že pro bulharské absolventy vyššího vzd¶lávání existuje 2,22krát v¶tší pravd¶podobnost, že dokon®í doktorské vzd¶lání než pro bulharské absolventky. PÄi pohledu na tabulku 3.4 jsou patrné náznaky mírného zlepšení šancí žen, protože ve všech zemích krom¶ Estonska a Lotyšska se mezi lety 2000 a 2001 hodnoty tohoto pom¶ru zmenšily. Tato ®ísla je možné chápat jako ukazatele závažných ztrát investic do daných zemí – jestliže v nich existují faktory, které brání vzd¶laným ženám úsp¶šn¶ absolvovat studium na nejvyšší úrovni. Dále však zárove¾ chybí znalosti o tom, do jaké míry dovedou nebo mohou ženy a muži t¶žit ze své studijní kvalifikace, když sout¶ží o zam¶stnání. Je nutné získat úplné a odpovídajícím zpÊsobem slad¶né údaje o personálním obsazení výzkumu a vývoje v závislosti na povolání a na dosažené kvalifikaci, abychom mohli provést dÊkladnou analýzu stavu rovnosti pÄíležitostí ve vztahu k získanému vzd¶lání, ve kterém se nacházejí kolegyn¶ vÊ®i kolegÊm v R&D a naopak. Pro Evropský pÄehled R&D v roce 2004 Eurostat již shromáždí data o výzkumnících a výzkumnicích podle kvalifikace, což umožní lepší monitorování tohoto komplexního stavu. Vrána k vráně sedá Na rozdílné zastoupení žen a mužÊ napÄí® sektory výzkumu a v¶dními obory15 poukazuje termín horizontální segregace. Pro porozum¶ní ú®asti žen ve v¶d¶ v zemích Enwise je nezbytné si uv¶domit, že pojmy vµda a výzkum pÄedstavují velice široký rozsah ®inností, které nejenže jsou realizovány v kontextu pracovního trhu, ale podléhají i dÊležitým rozdílÊm mezi sektory – jak již bylo doloženo – a mezi v¶dními obory. Jestliže v zemích Enwise pracuje v soukromém podnikatelském sektoru pouze 20% všech výzkumníkÊ a výzkumnic, pÄi®emž tento sektor spotÄebovává 47% nákladÊ na VaV, pak je pravd¶podobn¶ atraktivn¶jším pracovní prostÄedím než vysokoškolský sektor, kde pracuje 58% výzkumné obce a kam je alokováno jen 23% všech nákladů na VaV16 . Studentská profilace disciplín má dále pochopiteln¶ dÊsledky pro získávání vhodn¶ kvalifikovaných výzkumníkÊ a výzkumnic. Ženy spíše mén¶ než muži absolvují studium v technických oborech jak na bakaláÄské,

15. Hlavní v¶dní obory, na které tato kapitola poukazuje, vycházejí z klasifikace Manuálu Frascati (OECD 2002). Jsou jimi pÄírodní v¶dy (NS), strojírenství a technické v¶dy (ET), lékaÄské v¶dy (MS), zem¶d¶lské v¶dy (AS), spole®enské v¶dy (SS) a humanitní obory (H). 16. Další podrobnosti jsou obsaženy v PÄíloze 6 této zprávy a v tabulce 3.6 v oddílu „Není všechno zlato, co se tÄpytí“ v této kapitole.

77

3.

VČELY A MED

tak na postgraduální úrovni (Evropská komise 2003b; Strack 2004). Krom¶ nerovnováhy v této v¶dní oblasti bychom však asi žádné další zásadní rozdíly v genderovém obsazení disciplín ne®ekali. Tabulka 3.5: Počty výzkumníků a výzkumnic v zemích Enwise (ženy mezi nimi v %) podle vědních oborů v rámci vysokoškolského a státního sektoru, 2000 Přírodní vědy

Strojírenství a technologie

Lékařské vědy

Zemědělské vědy

Společenské vědy

Bulharsko

2 720 (51%)

2 122 (28%)

1 063 (50%)

965 (50%)

504 (47%)

934 (57%)

Česká republika

3 542 (31%)

2 202 (22%)

516 (42%)

640 (45%)

279 (40%)

1 012 (42%)

Estonsko

848 (32%)

429 (25%)

213 (62%)

193(46%)

334 (52%)

348 (66%)

Lotyšsko

1 082 (47%)

380 (38%)

139(71%)

240 (57%)

342 (37%)

251 (78%)

Litva

2 025 (40%)

1 540 (26%)

847(55%)

462 (45%)

146 (58%)

1 318 (65%)

Obor

Humanitní obory

Země

Polsko (1)

10 282 (34%)

10 726 (16%)

7 801 (43%)

2 523 (33%)

898 (38%)

8 677 (33%)

Rumunsko

2 687 (46%)

2 667 (38%)

583 (64%)

211 (31%)

101(47%)

623 (46%)


2 348 (37%)

1 883 (33%)

1 040 (53%)

249(49%)

154 (52%)

474 (48%)

719 (34%)

671 (22%)

302 (58%)

252 (47%)

727 (47%)

164 (48%)

26 253 (38%)

22 620 (23%)

12 504 (47%)

5 735(41%)

15 191 (43%)

13 801 (41%)

Slovinsko Enwise-10 Zdroj: Poznámky:

Evropská komise, 2003b. Jednotka: přepočet plných úvazků. Výjimky v roce, ke kterému je odkazováno: LT, PL (HES): 2001; LV: 1999. (1) pouze HES. Vědní obor v případě 793 žen a 2 396 mužů neznámý.

Existují také signifikantní propojení mezi tzv. tvrdými (strojírenství, pÄírodní v¶dy) a mµkkými (spole®enské v¶dy, humanitní obory) v¶dními obory a sektory. NapÄíklad mnoho tzv. tvrdých v¶dcÊ je najímáno soukromým podnikatelským sektorem, v n¶mž se realizuje strojírenský a technologický výzkum. Na druhé stran¶ spole®enští v¶dci a v¶dkyn¶ jsou s mnohem v¶tší pravd¶podobností institucionáln¶ vázáni ve vysokoškolském a státním sektoru než v podnikání (Rübsamen-Waigmann H. et al. 2003). V zemích Enwise pÄedstavují 31% z 43 565 výzkumníkÊ nebo výzkumnic v soukromém podnikatelském sektoru ženy. Tento po®et by mohl být povrchn¶ interpretován jako znak toho, že zem¶ Enwise poskytují lepší podmínky pro uplatn¶ní žen v soukromém podnikatelském sektoru než evropská patnáctka. Analýzy provedené dÄíve v této kapitole by však m¶ly varovat pÄed unáhlenými záv¶ry. Jednak je soukromý podnikatelský sektor ve v¶tšin¶ zemí Enwise fakticky stále v po®átcích svého rozvoje, jednak je toto v¶tší zastoupení žen nutno chápat spolu s dalšími jeho dÊležitými aspekty. Jedním z hlavních je malá demografická rozloha tohoto sektoru, zam¶stnávajícího mén¶ než 14 000 žen17 ze zemí Enwise-10, avšak více než polovinu z nich bu² v Rumunsku (4 835 žen), nebo v Polsku (3 332 žen) – to je ale na druhé stran¶ menší po®et, než zam¶stnává sama Francie ®i samotné N¶mecko. Vzhledem k rychle se vyvíjejícímu obsahu i charakteru výzkumu v zemích Enwise, tržním pÄíležitostem zmnoženým rozšíÄením EU a budoucímu vlivu komercionalizace na v¶du a inovace je naprosto nezbytné provést další analýzy všech sil pÊsobících mezi výzkumem, podnikáním a uplatn¶ním žen v t¶chto zemích. Vývoj strategií pro budoucnost se rovn¶ž neobejde bez reflexe rozdílÊ mezi jednotlivými obory a sektory vědecké práce. PÄi sou®asných možnostech využití evropských dat nelze dostate®n¶ podrobn¶ a konkrétn¶ vyhodnotit jednotlivé v¶dní obory a prozkoumat, zda je v klí®ových disciplínách pÄipravováno dostate®né množství odborníkÊ a odbornic. Klasifikace hlavních v¶dních

78

17. Viz pÄíloha 7 této zprávy.

oborÊ podle modelu Frascati (OECD 2002)18 totiž neumož¾uje vymezit dominantní oblasti sou®asného výzkumu a vývoje ®i oblasti nejv¶tší pravd¶podobné pÄitažlivosti pro v¶deckou obec: informa®ní technologie, biotechnologie, nanotechnologie, farmaceutický prÊmysl. Není všechno zlato, co se třpytí Vysoké náklady na výzkum a vývoj, ®asto soustÄed¶né v oblasti tvrdých v¶d, se v patriarchálním hodnotovém systému rovnají vysoké prestiži a investicím. Proto existuje trojúhelníkové propojení mezi „zlatem“, slávou a genderem. Oblasti s vysokými náklady dominují a spole®enské ®i jiné nízkorozpo®tové v¶dy jsou podhodnocené. Genderová pÄedpojatost, která se pojí s d¶lením na tvrdé a mµkké vµdy, dále prohlubuje negativní vnímání m¶kkých v¶d, jež jsou v dÊsledku toho ohroženy stále rostoucím podfinancováním. Celkov¶ bylo do výzkumu a vývoje v Enwise zemích v roce 2000 investováno 3,15 mld. eur, což odpovídá 18% rozpo®tu 6. Rámcového programu (viz Tabulka 3.6). Tém¶Ä polovina (47%) celkových výdajÊ na výzkum a vývoj byla investována do soukromého prÊmyslového sektoru, kde pracuje pouze 20% všech výzkumných pracovníkÊ a pracovnic (17% žen a 23% mužÊ). Do státního sektoru, který zam¶stnává 21% výzkumných pracovníkÊ a pracovnic (24% žen a 20% mužÊ), šlo 29% z celkových investic do VaV. Investice do sektoru vyššího školství, který zam¶stnává 58% výzkumníkÊ a výzkumnic (60% žen a 57% mužÊ), ®inily 23% celkový nákladÊ na výzkum a vývoj. Podíl soukromého neziskového sektoru je ve srovnání s ostatními sektory znovu zanedbatelný (viz PÄíloha 6).

18.Navíc se v usouvztaž¾ování klasifikace Frascati a mezinárodní klasifikace vzd¶lání (ISCED, viz UNESCO, 1997) a povolání (ISCO, viz ILO, 1990) objevují chyby, protože systemizace oborÊ je odlišná.

„Kdybych měla ještě jednu šanci…“ Bývala jsem vynikající matematičkou a milovala jsem přírodní vědy. Jako desetiletá, jedenáctiletá holka jsem si kupovala matematický časopis pro mladé talenty, abych si před spaním mohla řešit složité úlohy. Připravovala jsem se sama na matematické olympiády – ani rodiče, ani škola mi nezprostředkovali žádné speciální kondice. Mluvívala jsem o své lásce k matematice, která byla stejně velká jako moje láska k poezii. Nikdo z mého okolí ale nevěnoval mému zjevnému talentu žádnou pozornost. Když na tu dobu vzpomínám, uvědomuji si, že ho považovali za nedůležitý, za takovou mou zvláštnost, která nebyla nijak užitečná. Moji rodiče se zabývali literaturou a čekali, že se ze mě stane spisovatelka anebo univerzitní profesorka, ovšem v nějakém humanitním oboru, nejlépe ve filozofii. Učitelé a učitelky či profesoři mě nebrali vážně, protože jsem byla holka; moje matematické schopnosti se schovaly v mé výbavě ostatních schopností, které byly hodnoceny jako víc holčičí. Na střední škole jsem se pořád ještě hodně věnovala přírodním vědám i matematice, ale když přišlo na volbu vysoké školy, zvolila jsem sociální vědy. Mezi mými důvody bylo důležité i vědomí, že moje země je na tom špatně a že neexistují laboratoře pro špičkový výzkum.

Měli jsme bratrance, profesora fyziky, který ve svém oboru učinil jisté důležité objevy, ale prostě nemohl provádět pokusy, a tak získat důkazy, protože jeho univerzitní laboratoř na tom byla příšerně a postrádala důležité části vybavení. Ten příbuzný nakonec publikoval teoretický článek v mezinárodním časopisu. Potom japonští vědci provedli na základě jeho článku pokusy a jeho jméno vůbec nebylo neuvedeno ve spojení s tím, co se považovalo za klíčový objev jeho éry. Upadl pak do těžké deprese. Vyložila jsem si tento příběh tak, že pokud chce někdo v mé zemi pracovat vědecky, tak je pro něj daleko bezpečnější věnovat se sociálním vědám, kde nebude tak závislý na materiálních podmínkách. Prožila jsem vlastně většinu svého života v jakési sociální laboratoři, protože moje země procházela tolika zásadními změnami. Pořád ještě tomu tak je. Kdybych měla dnes ještě jednu šanci, volila bych přírodní vědy, ale odjela bych z této země. Vůbec by mě nenapadlo zvažovat, zda zůstat nebo ne.

Autobiografická vzpomínka Mariny Blagojević, členky Expertní skupiny Enwise pro balkánskou oblast.

79

3.

VČELY A MED

Tabulka 3.6: Náklady na VaV podle sektoru v tisících eur (a procentuální distribuce prostředků VaV napříč sektory), 2000 Soukromý podnikatelský

Sektor

Vysokoškolské vzdělávání

Státní

Soukromý neziskový

Celkově

Země Bulharsko Česká republika Estonsko Maďarsko (1)

15 276 (21%)

7 043 (10%)

49 060 (69%)

116 (0%)

71 494 (100%)

446 127 (60%)

105 732 (14%)

188 402 (25%)

3 773 (1%)

744 033 (100%)

8 334 (23%)

19 410 (52%)

8 564 (23%)

722 (2%)

37 030 (100%)

179 596 (44%)

97 331 (24%)

105 728 (26%)

:

405 267 (100%)

Lotyšsko

15 117 (40%)

14 121 (38%)

8 299 (22%)

4 (0%)

37 541 (100%)

Litva

15 706 (22%)

26 698 (37%)

30 646 (42%)

:

73 051 (100%)

Polsko

431 793 (36%)

377 329 (32%)

385 862 (32%)

1 597 (0%)

1 196 581 (100%)

Rumunsko

103 203 (69%)

17 498 (12%)

27 977 (19%)

:

148 684 (100%)

94 010 (66%)

13 591 (10%)

35 257 (25%)

:

142 858 (100%)

Slovenská republika (1) Slovinsko Enwise-10 (1) Zdroj: Poznámka:

167 458 (56%)

49 387 (17%)

77 023 (26%)

3 480 (1%)

297 348 (100%)

1 476 627(47%)

728 140 (23%)

916 818 (29%)

9 692 (0%)

3 153 887 (100%)

Frank, 2003. Celkové hrubé náklady na VaV (GERD) neodpovídají celkové sumě nákladů na VaV podle sektoru, protože : = není dostupné.

(1)

Za komunistického režimu výzkum v soukromé sféÄe prakticky neexistoval19. B¶hem devadesátých let se soukromý podnikatelský sektor v zemích Enwise utváÄel jako nový sektor, ovšem v dnešní dob¶ jsou absolutní náklady na výzkum a vývoj stále malé (Evropská komise 2003a); v po®tech výzkumníkÊ a výzkumnic bylo dokonce možné mezi lety 1998 a 2001 pozorovat v Bulharsku, eské republice, Estonsku, Lotyšsku, Rumunsku, Slovenské republice i Slovinsku úbytek (Evropská komise 2003b). Rozdílnost, která se projevuje v dostupnosti finan®ních prostÄedkÊ mezi sektory (a která se jako ®ervená nit vine celou touto kapitolou), je také patrná mezi vµdními obory. Následující tabulka 3.7 ukazuje, jak se náklady na výzkumníka ®i výzkumnici per capita odlišují v hlavních v¶dních oborech veÄejného20 výzkumu v devíti z deseti zemí Enwise21. ísla se zdají být celkov¶ vyšší, protože údaje o výzkumnících a výzkumnicích v jednotlivých v¶dních oborech odpovídají plným úvazkÊm, a ne celkovým personálním po®tÊm, jak tomu bylo v pÄípad¶ sektorÊ. To by však nem¶lo odvád¶t pozornost od hlavního zjišt¶ní, že náklady na výzkumníka ®i výzkumnici per capita v ro®ním prÊm¶ru (všech oborÊ) ®iní mén¶ než 10 000 eur v p¶ti z devíti zemí Enwise sledovaných v tabulce 3.7 a že to dále platí i o spole®enských v¶dách a humanitních oborech v Estonsku a Polsku. Pokud bereme zárove¾ v úvahu po®ty výzkumníkÊ a výzkumnic, propast v pÄid¶lování finan®ních prostÄedkÊ tvrdým a mµkkým v¶dám je nejv¶tší v Polsku a nejmenší v Rumunsku a Bulharsku.

80

19.Je sice pravda, že o ur®itých aktivitách prÊmyslového výzkumu v tomto období bylo referováno jako o soukromém sektoru (BES), ale podle pÄesného zn¶ní definic šlo vlastn¶ o výzkumné/vývojové ®innosti realizované v kontextu státního sektoru nebo vysokoškolského sektoru. (Paasi, 1998). 20. „VeÄejným” jsou myšleny sektory vysokoškolské a státní. Údaje o výzkumnících a výzkumnicích vycházejí z pÄepo®tu plných úvazkÊ. 21. Údaje pro Ma²arsko chybí.

Tabulka 3.7: Náklady na VaV – v eurech ročně na výzkumníka či výzkumnici per capita podle jednotlivých vědních oborů ve vysokoškolském a státním sektoru, 2000 Obor

Přírodní vědy

Strojírenství a technologie

Lékařské vědy

Zemědělské Společenské vědy vědy

Humanitní obory

Celkový průměr

Země Bulharsko

5 584

5 700

2 661

20 247

4 264

4 606

6 753

35 333

43 057

42 079

35 052

26 781

22 287

35 909

Estonsko

11 862

13 543

15 812

16 492

7 539

8 721

11 828

Lotyšsko

11 126

7 947

8 388

11 938

6 132

4 916

9 211

8 838

9 455

6 569

12 974

4 201

5 441

7 488

21 671

20 788

18 367

37 231

5 246

3 810

15 578 5 841

Česká republika

Litva Polsko Rumunsko

3 975

6 857

7 892

10 194

7 662

3 173


8 527

6 258

3 995

24 582

4 112

2 823

6 483

Slovinsko

55 192

51 191

34 791

40 528

37 142

28 390

44 589

Enwise-9

18 038

18 465

15 770

29 020

7 152

5 748

15 004

Zdroje: Poznámky:

Eurostat, statistiky S&T. Jednotka: údaje o výzkumnících a výzkumnicích jsou uvedeny v FTE (přepočtených úvazcích). Výjimky v roce, k němuž je odkazováno: LT, PL (HES): 2001; LV: 1999.

䡲 Co takovéto náklady implikují pro výzkumnice v zemích Enwise? Již dÄíve byl v této kapitole vysloven názor, že relativn¶ vyšší procentuální podíl žen na výzkumu v zemích Enwise (ve srovnání s evropskou patnáctkou) lze ®áste®n¶ vysv¶tlit celkovou vyšší zam¶stnaností žen, a to v odborných povoláních. Zárove¾ jsou však ženy ze zemí Enwise nedostate®n¶ zastoupeny ve výzkumu. Co to znamená pro pracovní podmínky žen, je t¶žké vysledovat z dÊvodu rozdílÊ, které existují mezi sektory a v¶dními obory. Jestliže zkombinujeme data o výzkumnících a výzkumnicích s údaji o nákladech na VaV, jak to ®iní graf 3.4, vidíme, že náklady na výzkumníka ®i výzkumnici per capita se ve skupin¶ zemí Enwise liší podle zem¶, podle sektoru i podle v¶dního oboru. Nejvyšší náklady na výzkumníka nebo výzkumnici per capita vykazuje soukromý podnikatelský sektor. Graf 3.4: Náklady na VaV v eurech za rok na výzkumníka/ či výzkumnici per capita, podle sektorů VaV, 2001 Euro 250 000 178 868

200 000

sektory celkem soukromý podnikatelský sektor státní sektor

150 000 sektor vysokoškolského vzdělávání 45 314 100 000

28 001 50 000

13 574

14 295

14 905 14 744

7 136 6 516 6 301

8 103

6 791

0 Rumunko

Zdroje: Poznámky:

Lotyšsko

Bulharsko

Litva

Estonsko

Polsko

Maďarsko Enwise-10 Slovenská R Česká R

Slovinsko

EU-15

Eurostat, statistiky S&T, Evropská komise, 2003b. Jednotka: data o RSEs, v celkových personálních počtech, odkazují k roku 2001 kromě BG, EE, LV (HES+GOV), PL, SI: 2000. Náklady na VaV odkazují k roku 2000; průměr EU-15: odhad DG RTD vychází z údajů pro rok 2001. Číselné údaje nad sloupci – výše průměrných nákladů v rámci VaV na výzkumníka či výzkumnici per capita, napříč všemi sektory. 81

3.

VČELY A MED

V Bulharsku, Rumunsku a Slovenské republice ®iní výdaje na každého výzkumníka a výzkumnici ve vysokoškolském sektoru mén¶ než 3 000 eur za rok, zatímco ve slovinském soukromém podnikatelském sektoru dosahují výdaje 105 000 eur per capita. V evropské patnáctce jsou výdaje per capita v soukromém podnikatelském sektoru nejvyšší ve Švédsku – 283 000 eur (Evropská komise 2003d)22 a nejnižší v Portugalsku – 121 000 eur v roce 2001 (ve srovnání s 93 000 eur v roce 1999). Ukazuje se tedy jistý vzorec, podle kterého nalezneme největší počet žen ve vědě v zemích a sektorech s nejnižšími náklady na VaV a nejmenší zastoupení žen ve vědě v sektorech s nejvyššími náklady na VaV. To odpovídá pÄedpokladu, že muži opoušt¶jí ur®ité

oblasti/sektory, protože pro n¶ již nejsou dostate®n¶ atraktivní. Tento vzorec chování lze standardizovat, což umož¾uje zkoumat skupinové chování mužÊ a žen v závislosti na v¶dních oborech23 a sektorech výzkumu a vývoje24. K tomuto ú®elu byl vyvinut zvláštní nástroj, který je ozna®ován jako indikátor hrnce medu25. Je to indikátor vztahu mezi koncentracemi žen a mužÊ a náklady na VaV a jeho název má navozovat pÄedstavu v®el kroužících okolo úlu. Kvantifikuje ztrátu v pÄístupu výzkumnic en masse k prostÄedkÊm na VaV a/nebo jejich kontrole a jejich možnosti s t¶mito prostÄedky nakládat, neboÈ ženy ve výzkumu a vývoji se více koncentrují v nízkorozpo®tových sektorech a v¶dních oborech. Graf 3.5: Hodnoty hrnce medu podle vědních oborů a sektorů, 2001 Hodnoty hrnce medu 5

0

-5

-10

-15

-20 Litva

Slovinsko

Slovenská republika*

Polsko

Česká republika

Estonsko

Enwise

Lotyšsko

Rumunsko

Hodnoty hrnce medu podle vědních oborů Hodnoty hrnce medu podle sektorů FZdroj: Poznámky:

82

Eurostat, statistiky S&T; výzkum DG, databáze W&S. Jednotka: Systém: celkové personální počty kromě*, kde je ekvivalentem počet plných úvazků. Výjimky v roce, k němuž je odkazováno: RSEs: BG, EE, LV (pouze HES a GOV), PL, SI: 2000. Náklady na VaV: HU (GOV & HES): 1999. Hodnoty hrnce medu podle vědních oborů jsou jen pro HES a GOV. Pro HU nejsou data o výzkumnících a výzkumnicích ve vědních oborech rozlišená podle pohlaví. * Data výdajů u HES chybí.

Bulharsko

Maďarsko

22. Jedná se o výdaje pro rok 1999 v sou®asné hodnot¶ euro. 23. Frascati Manual (OECD, 2002) definuje šest hlavních v¶dních oborÊ: pÄírodní v¶dy, strojírenství a technické v¶dy, lékaÄské v¶dy, zem¶d¶lské v¶dy, spole®enské v¶dy a humanitní obory. 24. V tomto pÄípad¶ vysokoškolský, státní i soukromý podnikatelský sektor. 25. Lze ho vy®íslit na základ¶ dostupných a oficiálních statistik VaV a použít pro porovnávání zemí a zm¶n v prÊb¶hu ®asu. Výsledné ®íslo vyjadÄuje rozdíl mezi o®ekávanými výdaji na VaV per capita v pom¶ru k po®tu výzkumnic a zjišt¶nými výdaji na VaV per capita v pom¶ru k jejich po®tu, vyjádÄenými jako procento o®ekávaných výdajÊ.

PÄi srovnání výsledkÊ pro hrnec medu v kontextu vµdních oborÉ a v kontextu sektorÉ je zÄejmé, že zpÊsob rozmíst¶ní výzkumníkÊ a výzkumnic v sektorech je závažn¶jší pÄí®inou nerovnosti ve v¶tšin¶ zemí. PÄi interpretaci výsledkÊ v grafu 3.5 je dÊležité v¶novat v první Äad¶ pozornost záporným výsledkÊm hrnce medu, které ukazují, nakolik ženy ztrácejí přístup k prostředkům na VaV a/nebo možnosti s nimi nakládat. Výsledky okolo nuly zna®í, že mezi pohlavími nejsou v tomto ohledu rozdíly. Jelikož výpo®ty neberou v úvahu vlivy hierarchického pÄerozd¶lování uvnitÄ jednotlivých skupin, jsou takové výsledky s nejv¶tší pravd¶podobností pro ženy nejlepší možné. V t¶ch zemích Enwise, kde jsou celkové podíly žen v R&D nízké (napÄ. eská republika a Ma²arsko), indikátor hrnce medu ukazuje záporná ®ísla nazna®ující, že výzkumnice pracují daleko pravd¶podobn¶ji než výzkumníci v nízkorozpo®tových sektorech. Nejzáporn¶jší hodnoty, které vykazují eská republika, Slovenská republika a Ma²arsko, udávají ztráty žen pÄi využití nákladÊ na R&D 16,47%, 15,05% a 9,96% (ve stejném poÄadí zemí). Naopak v t¶ch zemích Enwise, kde indikátor hrnce medu vykazuje hodnoty kladné (Lotyšsko a Bulharsko), je zastoupení výzkumnic vyšší (viz tabulka 3.2). Slovinsko je – jak ukazuje graf 3.6 – výjime®ný pÄípad, protože má daleko vyšší náklady na výzkumníka ®i výzkumnici per capita než ostatní zem¶ Enwise. Dalo by se tak považovat za zemi s genderov¶ optimálním rozvržením investic. Zdá se že ženy mají rovn¶jší pÄístup k prostÄedkÊm VaV tehdy, když jsou podíly žen a mužÊ ve výzkumu co nejvíce vyrovnané (napÄ. Rumunsko). Podle prvního zdání by proto mohl být u®in¶n rychlý záv¶r, že masivní po®et žen na výzkumných pozicích (napÄ. Lotyšsko, Bulharsko, Rumunsko) je dostate®nou pojistkou srovnatelného pÄístupu žen a mužÊ k prostÄedkÊm VaV. Avšak graf 3.6 nazna®uje, jak silné a jak záporné jsou korelace mezi hodnotami indikovanými hrncem medu a celkovými náklady v VaV na výzkumníka nebo výzkumnici per capita. O hodnotách hrnce medu, které se jeví kladné, je tÄeba proto uvažovat vzhledem k objemu investic na VaV. Bulharsko, Lotyšsko

„Mezi mlýnskými kameny…” Jako studentka posledního ročníku Lotyšské státní univerzity jsem měla možnost dokončit svou diplomovou práci ve špičkovém středisku biologického výzkumu v moskevské oblasti. Potom jsem v tomto centru pokračovala v postgraduálním studiu. Své práce aspirující na titul kandidátů věd jsme s manželem obhajovali přesně ve stejný den. Vzpomínám si, že někdo poznamenal (ovšem jen v soukromém rozhovoru se mnou), že takovýhle společný start kariéry manželky a manžela je velmi výjimečný. Když jsem se vrátila zpátky do Lotyšska, začala jsem pracovat v jednom z našich předních výzkumných ústavů. Dostala jsem příležitost začít nový vlastní výzkum a měla jsem i podporu ředitele našeho

ústavu. Před sedmi roky jsem ale radikálně změnila charakter své práce. Začala jsem pracovat pro Ministerstvo školství a vědy a dělám vlastně administrativní práci. Těžko jsem se pro tu změnu rozhodovala… Můj výzkum byl velmi nákladný a přišlo složité rozvažování, jak pokračovat. Vlastně jsem měla dvě možnosti: buď odjet do ciziny a tam výzkum dál rozvíjet (takovou možnost mi skutečně nabídli), nebo změnit způsob života. Kvůli rodině a dětem jsem se rozhodla pro tu druhou možnost.

Autobiografická vzpomínka Maiji Bundule, lotyšské členky Expertní skupiny Enwise.

83

3.

VČELY A MED

a Rumunsko mají ve skute®nosti nejnižší náklady na VaV per capita ze všech zemí Enwise (viz tabulka 3.7 a graf 3.4). Graf 3.6: Korelace mezi hodnotami hrnce medu podle sektorů VaV a hrubých nákladů na VaV (GERD) na výzkumníka či výzkumnici per capita, 2001 VaV (GERD) na výzkumníka/ici per capita (Euro) 50 000 Slovinsko 40 000

30 000 Česká republika

20 000 Slovenská republika*

Enwise

Polsko

Maďarsko

Estonsko

10 000

Litva

Bulharsko

Rumunsko

-20 -15 -10 Hodnoty hrnce medu podle sektorů ekonomiky

Zdroj: Poznámky:

-5

Lotyšsko

0

5

10

Eurostat, statistiky S&T; výzkum DG, databáze W&S. Jednotka: celkové personální počty kromě*, kde je ekvivalentem počet plných úvazků. Výjimky v roce, k němuž je odkazováno: RSEs: BG, EE, LV (pouze HES a GOV), PL, SI: 2000. Náklady na VaV: HU (GOV & HES): 1999.

Situace, jak ji ukazuje graf 3.6, má vážné dÊsledky pro ženy v zemích Enwise. Vztah mezi genderem a dostupnými finan®ními prostÄedky – a tedy potenciální odm¶nou – signalizuje, že příležitosti žen ve výzkumu jsou v zemích Enwise opravdu srovnatelné s mužskými jen tam, kde se na VaV vydává nejméně prostředků. Toto vše nazna®uje scénáÄ, podle n¶hož jsou ženy využívány jako druhořadý lidský zdroj, který pomáhá posílit ty oblasti VaV, které jsou pro muže málo

zajímavé z dÊvodu již neposta®ující atraktivnosti systému odm¶¾ování. Na druhém konci spektra, kde je systém odm¶¾ování nad¶jn¶jší, a tedy i ambice v¶tší (viz pÄíklad eské republiky), se ženy zdají být z VaV vytla®ovány. Vysoké podíly zastoupení žen ve VaV v zemích Enwise jsou tak lepším signálem pro VaV než pro ženy samotné. Ty jsou totiž ochotné vykonávat stejnou práci za mén¶ pen¶z a za mén¶ výhodných podmínek. Státní a vysokoškolský sektor mají tradi®n¶ pov¶st bezpe®n¶jšího a stabiln¶jšího pracovního prostÄedí, i když platy jsou nižší. Národní zprávy (Pracovní materiály zemí Enwise, 2003) dotváÄejí obraz o nové pozici žen: ženy jeví tendenci držet si práci v takovémto prostÄedí, aby pro své rodiny zajistily alespo¾ jeden stabilní pÄíjem v novém pracovním sv¶t¶, charakterizovaném rostoucí konkurencí. Význam indikátoru hrnce medu spo®ívá v tom, že umož¾uje – díky tomu, že kombinuje kontext VaV a genderové faktory – sledovat, jak se podle obecných vzorcÊ d¶lí finan®ní kontrola mezi pohlavími v oblasti VaV. Existují ale tÄi konkrétní dÊležité odm¶¾ovací systémy, které by se m¶ly také zkoumat: platy,

84

pÄid¶lování prostÄedkÊ na výzkum a kvalita pracovních nástrojÊ a vybavení. Následující scénáÄe nabízejí útržkovité pÄíklady toho, co se v t¶chto systémech odehrává. Harmonizovaný zpÊsob, jak zkoumat odm¶¾ování v¶dcÊ a v¶dky¾ ®i výzkumníkÊ a výzkumnic v zemích Enwise nebo jak porovnávat v¶decké platy s platy ostatních vysoce kvalifikovaných odborníkÊ/ic, nebyl dosud vyvinut26. 䡲 Nízké platy: případové studie z Litvy a z České republiky Tabulka 3.8: Hrubé měsíční výdělky ve vědě, Litva 2001 Pozice

Vědecká kvalifikace

Měsíční výdělek, litas (€)

Profesor/ka

vedoucí výzkumu

vědecká hodnost

1 732–2 310 (502–670)

Docent/ka

samostatný/á výzkumník/ice

vědecká hodnost nebo vysokoškolský titul odpovídající docentské pozici

1 155–1 848 (335–536)

Odborný asistent / odborná asistentka

výzkumník/ice

vědecká hodnost nebo vysokoškolský titul odpovídající odborné asistentské pozici

866–1 270 (251–368)

Asistent/ka

začínající výzkumný pracovník/ice

vysokoškolský titul na úrovni Mgr. nebo odpovídající

Zdroj: Poznámka:

866 (251)

Litevská vláda (březen 21, 2001. No. 319.) In: Zvinkliene, 2003. 1 € = 3,45 litas.

Tabulka 3.8 kategorizuje platový režim akademických zam¶stnancÊ a zam¶stnanky¾ v Litvě. ísla udávají horní a dolní hranice platového rozmezí

pro každou pozici v oblasti vyššího vzd¶lávání a ve státních výzkumných institucích. Skute®né výd¶lky v¶dcÊ a v¶dky¾ jsou závislé na vnitÄní struktuÄe a rozpo®tu instituce v rámci právn¶ daného tabulkového systému. Nemodifikovaný celonárodní genderový platový rozdíl ®inil v roce 2001 16% (tj. rozdíl mezi hrubým hodinovým výd¶lkem žen a mužÊ vyjádÄený v procentech hrubého mužského hodinového výd¶lku). V ®íslech tento rozdíl znamená hodinový plat 7,06 litas (2,05 eur) pro muže a 5,92 litas (1,72 eur) pro ženy. PrÊm¶rný hrubý m¶sí®ní plat mužÊ ®inil v Litv¶ ten samý rok 1 181 litas (342,32 eur) a žen 961,8 litas (278,78 eur). Tato ®ísla ukazují na

Otevírá se Polsko světu? Polský průzkum vnitřního úniku mozků zjistil, že vzdělaný Polák či vzdělaná Polka mluvící několika jazyky si vydělá víc jako portýr/ka v grandhotelu než jako filozof či filozofka. Kvůli systémovým finančním omezením mají vědci/kyně a výzkumníci/ice velmi často dva nebo dokonce tři pracovní úvazky. Zdroj: Oleksy, 2003.

26. O®ekává se, že všechny zem¶ Enwise dodají data do Výzkumu evropského systému výd¶lkÊ (SES) do ®ervna 2004, jehož výsledky budou publikovány na za®átku roku 2005. Existuje nad¶je, že tato data – a také data vzešlá z výzkumu SES pro rok 2006, jež budou publikována v roce 2008 – pomohou dosáhnout lepších v¶domostí o postupu sm¶rem k rovnému odm¶¾ování v¶dcÊ a v¶dky¾. Tyto informace také umožní srovnání s dalšími oblastmi s vysokými nároky na v¶domosti, takže bude možné monitorovat pÄitažlivost v¶deckých profesí v zemích Enwise a jinde.

Genderový platový rozdíl na novém německém východě V dubnu roku 2001 si v nových německých zemích ze zaměstnaných mužů s vysokoškolskou kvalifikací vydělalo 37% přes 2 045 eur měsíčně (oproti 70% ve „starých“ zemích), ovšem ze zaměstnaných žen s toutéž kvalifikací jen 18% (oproti 29% ve starých zemích). Tím se do skupiny s vysokými příjmy dostalo dvakrát více mužů než žen. Ve starých zemích byla platová propast ještě větší – vysoké příjmy mělo dvaapůlkrát více mužů než žen. Všeobecně se však vysokoškolské vzdělání zaměstnancům a zaměstnankyním finančně vyplácelo. Zdroj: Statistisches Bundesamt (2002): Bevölkerung und Erwerbstätigkeit. Stand und Entwicklung der Erwerbstätigkeit. Stuttgart: Metzler Poeschel In: Burkhardt, 2003.

85

3.

VČELY A MED

trochu vyšší, devatenáctiprocentní genderový platový rozdíl. Promítají se do n¶j rozdíly zpÊsobÊ práce na plný a ®áste®ný úvazek. Je tedy zÄejmé, že zkušení odborní asistenti ®i odborné asistentky, popÄípad¶ výzkumníci a výzkumnice zodpov¶dní za samostatný úkol, kteÄí jsou nov¶ jmenovaní, si vyd¶lají asi tolik, kolik ®iní prÊm¶rný hrubý m¶sí®ní plat celkov¶. To jist¶ není silná motivace pro vysoce kvalifikované ženy a muže, kteÄí se v Litv¶ v¶nují akademické profesi. České údaje za rok 1999 ukazují, že v povoláních vyžadujících základní vzd¶lání pÄedstavují ženské platy 74,7% mužských (genderový platový rozdíl je tedy 25,3%). V roce 2001 byl prÊm¶rný hrubý m¶sí®ní pÄíjem pÄi zam¶stnání na plný úvazek v podnicích27 18 481 K®28 (572 eur) pro muže a 13 755 K® (426 eur) pro ženy – to pÄedstavuje podobný genderový platový rozdíl, 26%. Zam¶stnanci a zam¶stnankyn¶ s univerzitním vzd¶láním mají platy vyšší, ale genderový platový rozdíl mezi nimi je dokonce vyšší: ženy vyd¶lávají jen 62,5% mužských platÊ (což pÄedstavuje platový rozdíl 37,5%). V roce 1999 byl prÊm¶rný plat vysokoškolských absolventÊ 27 814 K® (mén¶ než 1 000 eur) a absolventek 17 395 K® (600 eur). Ukazuje se, že absolventky vyd¶lávají více než ženy bez vysokoškolského vzd¶lání, pÄi®emž jejich kvalifikace jim zvýší plat zhruba o ®tvrtinu prÊm¶rného platu. V pÄípad¶ absolventÊ-mužÊ bude ovšem výd¶lek dosahovat jeden a pÊl násobku prÊm¶rného platu.

Faktory, jež v Polsku zvyšují genderový platový rozdíl V Polsku se liší závazný důchodový věk pro muže (65) a pro ženy (60). Je to jeden z faktorů zvětšujících genderový platový rozdíl. Jestliže žena vydělávající stejně jako muž odejde do důchodu o 5 let dříve, bude dostávat penzi zhruba o 40% nižší. Polky, z nichž většina bývala zvyklá zastávat náročná povolání na plný úvazek, obvykle dřívější odchod do důchodu vítaly,

protože v něm viděly – ne bezdůvodně – jistou kompenzaci za celoživotní práci na dvě směny – na pracovišti a doma. Dnes jim nezbývá, než si začít uvědomovat, že privilegia, kterých se jim dostávalo v bývalém režimu, představují pro stát s tržní ekonomikou zvýšené náklady a je samé že mohou znevýhodňovat. Zdroj: Oleksy, 2003.

Genderové platové rozdíly na Slovensku Následující tabulka ukazuje výši ženských platů (podle úrovně vzdělání) jako procentuální podíl platů mužských. Je alarmující, že největší Dosažená úroveň vzdělání Základní

platovou propast vykazuje nejvzdělanější skupina, do níž patří slovenské vědkyně a výzkumnice.

1996

1997

1998

1999

2000

75,7%

73,9%

72,4%

74,1%

72,6%

Nižší střední

69,5%

67,5%

69,5%

71,5%

70,7%

Střední všeobecné

80,3%

68,1%

76,7%

77,3%

77,9%

Vysokoškolské

74,7%

84,2%

72,2%

66,8%

65,4%

Celkově

74,5%

78,5%

77,0%

75,0%

75,0%

Zdroj: G. Mesežnikov (ed. Slovakia 2002 – A Global Report on the State of Society, Bratislava: SME In: Velichová, 2003.

86

27. Klasifikováno podle kategorií A – O v tÄíd¶ní NACE, dolní limit 9 zam¶stnancÊ ®i zam¶stnanky¾. 28. 1euro = 32, 3 CZK

䡲 Přidělování prostředků na výzkum Údaje o úsp¶šnosti žádostí o prostÄedky na výzkum nejsou srovnatelné mezi zem¶mi, ale práv¶ mezi pohlavími. Publikované statistiky (Evropská komise, 2003b) vycházejí z po®tu žádostí, a sou®asn¶ ignorují jak výši požadovaných prostÄedkÊ, tak výši prostÄedkÊ pÄid¶lených. Ženy ze zemí Enwise obecn¶ podávají mén¶ žádostí než muži. Zdá se, že míra úsp¶šnosti žádostí podávaných muži je trvale vyšší než u žen. Rozdíl mezi úsp¶šností „mužských“ a „ženských“ žádostí je nejpropastn¶jší v Ma²arsku a Polsku. Lze také sledovat vztahy mezi získáváním prostÄedkÊ na výzkum a reálným obdrženým platem. istý výd¶lek na zodpov¶dných pozicích mÊže také záviset na odm¶nách – napÄ. za po®et rozpracovaných projektÊ, na celkové ®ástce pÄid¶lené na realizování každého jednotlivého projektu, na úkolech naplánovaných a pln¶ných v každém takovém projektu. V Lotyšsku jsou za dv¶ tÄetiny grantÊ zodpov¶dní muži. Muži-v¶dci neopoušt¶jí v¶deckou sféru, pokud mají pÄíležitost vyd¶lat peníze navíc v paralelních ®innostech ve sféÄe obchodu ®i na jiných univerzitách. 䡲 Aktuální stav – mohou být země Enwise konkurenceschopné se svou „výbavou“ v oblasti IT?

Podle n¶kterých ®lenÊ Expertní skupiny Enwise (z Ma²arska, Lotyšska, Rumunska a Slovenské republiky) neexistují informace o genderové diskriminaci v pÄístupu k internetu ®i v dostupnosti osobních po®íta®Ê. Stále je však realitou – i když se situace zlepšuje (viz tabulka 3.9) – nedostate®né vybavení informa®ními technologiemi ve státních výzkumných institucích a na univerzitách. Hlavním problémem se zdá být nedostatek moderních a kvalitních po®íta®Ê a pÄístup k internetu. To má vliv na efektivitu výzkumu i komunikaci a také vedlejší ú®inky, pokud jde o míru konkurenceschopnosti výzkumníkÊ a výzkumnic ze zemí Enwise pÄi zúro®ování inova®ních nápadÊ.

Měly by ženy být nuceny bojovat o finance... s jinými ženami? Co mne maximálně zaujalo, byl argument, který ve svém textu vyslovila Sandra Harding: „Jiný způsob poznávání, který ženy uplatňují ve vědecké práci, je velkou hodnotou, která může vědu jedině obohatit.“ Z tohoto hlediska je ještě důležitější jeden z názorů, který zazněl na tomto semináři: je třeba zajistit, aby projekty připravené ženami měly lepší možnost soutěžit o finanční prostředky. Problém spočívá v tom, že tyto šance

nezlepší ani silnější přítomnost žen v grantových komisích, protože většina těch žen, které ve vědě získaly dobré postavení, již přijala mužská pravidla hry. Proto je mou jedinou nadějí, že širší diskuse o těchto otázkách, které se budou dále propracovávat, změní – doufejme – stav věcí alespoň pro další generaci. Mladá litevská vědkyně (socioložka, 35 let) na semináři Enwise o mladých vědcích/kyních, Praha duben 2003

87

3.

VČELY A MED

Tabulka 3.9: Dostupnost počítačů pro studující a zaměstnance či zaměstnankyně v institucích vyššího vzdělávání, Lotyšsko, 2000–2003

Školní rok

Počet počítačů

Počet studujících

Inter alia: studium

administrativa

výzkum

Počet studujících na počítač

2000/2001

5 959

4 645

:

:

101 270

17

2001/2002

8 057

5 198

:

:

110 500

13,7

8 720

5 540

2 430

750

118 845

13,6

2002/2003 Zdroj: Poznámka:

Centrální statistický úřad Lotyšska v Bundule, 2003. = chybějící údaj

Z patÄi®ných národních zpráv (Pracovní materiály zemí Enwise 2003) vyplývá, že zhruba každý druhý v¶dec ®i v¶dkyn¶ má svÊj po®íta®. Tém¶Ä každý/á má svou e-mailovou adresu. Všichni výzkumníci a výzkumnice ve státních výzkumných ústavech a institucích vyššího vzd¶lávání mají pÄístup k internetu, ale ten je n¶kdy omezen na pevné hodiny ®i dny v týdnu. Lotyšské ministerstvo školství a v¶dy hradí ®áste®n¶ náklady na používání internetu ve státních výzkumných ústavech a na univerzitách. Tabulka 3.10 ukazuje po®ty po®íta®Ê s pÄístupem k internetu v lotyšských institucích vyššího vzd¶lávání a procentuální podíl, který tvoÄí v celkovém po®tu po®íta®Ê. V prÊb¶hu pÄípravy této zprávy o zemích Enwise se ukázalo, že n¶které jednoduché dokumenty ve formátu Word bylo tÄeba konvertovat do formátu RTF v Bruselu, aby je bylo možné v Praze pÄe®íst... Tabulka 3.10: Přístup k internetu v institucích vyššího vzdělávání (HEE), Lotyšsko 2000–2003

Školní rok

Celkový počet počítačů s přístupem k internetu

Inter alia: pro výzkum

Podíl počítačů s přístupem k internetu v HEE (v procentech)

2000/2001

4 746

3 801

79.6%

2001/2002

6 726

4 182

83.5%

2002/2003

7 649

4 907

87.7%

Zdroj: Centrální statistický úřad Lotyšska v Bundule, 2003.

Dívky na špičce Zastoupení v¶dcÊ a v¶dky¾ v hierarchii v¶decké sféry je klí®ovým faktorem, vysv¶tlujícím genderový platový rozdíl, vypovídá však o celém systému odm¶¾ování v®etn¶ prestiže, akademického a/nebo intelektuálního hodnocení a rozhodovacích pravomocí (Osborn et al. 2000). V¶decká produktivita se napÄíklad zdá být vyšší u mužÊ než už žen, protože spole®né aktivity více spolupracovníkÊ a spolupracovnic jsou pÄipisovány pouze jedné osob¶ (obvykle vedoucímu – muži). Sledované rozdíly v rozmíst¶ní žen a mužÊ v systémových hierarchiích jsou obecn¶ chápány jako vertikální segregace29.

88

29. Pro techni®t¶jší výklad ortogonálního vztahu mezi vertikální a horizontální segregací a zpÊsobÊ sledování vertikální segregace viz Blackburn et al., 2002.

䡲 Zaměstnanci a zaměstnankyně univerzit Údaje dodané Komisi statistickými zpravodaji a zpravodajkami Helsinské skupiny30, které pÄináší zpráva „Údaje v ženském rodµ pro rok 2003“ (Evropská komise 2003b), ukazují na dramatické rozdíly mezi zastoupením žen v akademické sféÄe celkov¶ a zastoupením žen s vyšší akademickou hodností. Zastoupení žen na univerzitách se vcelku podobá výši podílu žen na výzkumu. Tento podíl však prudce klesá s rostoucí akademickou hodností31 (profesury). Získání takové hodnosti je tÄikrát pravd¶podobn¶jší u mužÊ než u žen.

30. Nejlepší dostupná data o vertikální segregaci mezi pedagogicko-odbornými pracovníky a pracovnicemi, která jsou široce srovnatelná, lze získat z výzkumÊ institucí vyššího vzd¶lávání provád¶ných ve v¶tšin¶ zemí. Nedochází však k oficiálnímu sb¶ru dat na mezinárodní úrovni, pÄi n¶mž by byly sledovány jednotné ukazatele. Mnoho z nich je obecn¶ sdílených, pÄesto se jejich výb¶r ®áste®n¶ liší podle zemí. 31. Podrobnosti o systémech hodností je možné nalézt v PÄíloze 8 této zprávy.

Graf 3.7: Akademičtí pracovníci a pracovnice s hodností A, 2000 (procentuální podíly) 35 31,5 30

25 21,2

20,9

20

17,5 15,4

15,3 14,1

15

13,1

11,6

12,0 9,4

10 6,0 4,8 3,7

5

3,7 2,4

2,3

1,8

0 Slovinsko

Polsko

Estonsko

Lotyšsko

Slovenská R

Enwise-8

Česká R

Bulharsko

Litva

% podíl hodnosti A mezi muži % podíl hodnosti A mezi ženami

Zdroj: Poznámky:

Výzkum Generálního direktorátu, databáze W&S. Jednotka: celkové personální počty. Údaje chybí pro: Maďarsko a Rumunsko. Celkové údaje pro Enwise-8 neberou v úvahu Maďarsko a Rumunsko. Údaje nejsou mezi zeměmi plně srovnatelné z důvodu rozdílů ve výběru ukazatelů a jejich vyhodnocování.

Pravdivý slovenský příběh o rovných příležitostech na univerzitě Pracovala jsem na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě více než 20 let a 7 let jsem byla zástupkyní vedoucího katedry matematiky. Protože každé tři roky je možné ucházet se o vedoucí akademickou pozici, rozhodla jsem se tento rok kandidovat na místo vedoucí katedry. Mohla jsem prokázat přinejmenším tak dobré, ne-li lepší odborné kvality jako dva další kandidáti, muži. Výsledky psychotestů hovořily pro mne jako pro nejvhodnější kandidátku. Přesto jsem na místo vedoucí jmenována nebyla. Jaké to mělo důvody? Nemohla to být nekompetentnost ani nedostatek zkušeností ani nedostatečná odborná kvalifikace… Když se

mluví o celkové situaci, oficiální místa nepřipouštějí, že by v technických vědách a strojírenství byla dávána přednost mužům nebo že by byl brzděn postup žen. Pravda ale je, že ženy se nikdy nedostanou na vedoucí místa na univerzitách, pokud nebudou fungovat mechanismy podporující rovné příležitosti… Komplexní prosazování genderové rovnosti (gender mainstreaming) je nezbytně nutný na všech úrovních politického rozhodování, stejně jako v administrativních procedurách. Autobiografická vzpomínka Daniely Velichové, slovenské členky Expertní skupiny Enwise.

89

3.

VČELY A MED

Jak je vid¶t z grafu 3.7, v nejhorší situaci se nacházejí ženy v Litv¶ a ve Slovenské republice, kde míra pravd¶podobnosti dosažení nejvyšších akademických hodností je pro muže sedmkrát vyšší než pro ženy; v eské republice šestkrát vyšší. I ve Slovinsku a Polsku je pravd¶podobnost, že muži stanou na nejvyšším akademickém stupni, dvakrát vyšší než už žen, pÄestože, jak ukazuje graf 3.8, je v t¶chto dvou zemích nejmenší genderová diskriminace, pokud jde o akademickou dráhu. Graf 3.8: Podíl akademiček celkově a podíl akademiček s hodností A, 2000 (v procentech) 60

55,4

47,5

50

43,4

42,6 36,9

40

36,2

34,6

34,0

32,8

30

25,4 20,9 17,8

20

17,7

17,5 15,4

11,8

11,1 8,1

7,9 10

0 Lotyšsko

Litva

Bulharsko

Estonsko

Enwise-9

Slovenská R

Maďarsko

Česká R

Polsko

Slovinsko

% podíl akademiček celkově % podíl akademiček s hodností A Zdroj: Poznámky:

Výzkum Generálního direktorátu, databáze W&S. Jednotka: celkové personální počty. Údaje chybí pro: Maďarsko (% žen s hodností A) a Rumunsko. Celkové údaje pro Enwise-9 neberou v úvahu Maďarsko (jen% žen s hodností A) a Rumunsko. Údaje nejsou srovnatelné mezi zeměmi z důvodu rozdílů ve výběru ukazatelů a jejich vyhodnocování.

PÄípad polských univerzit, kde ženy pÄedstavují tÄetinu akademikÊ a akademi®ek, typicky ilustruje vertikální segregaci v zemích Enwise, i když statistiky vypovídají, že v Polsku mají ženy na kariérní postup nejv¶tší šanci ze všech zemí Enwise. A®koli ženy tvoÄí 33% polských akademikÊ ®i akademi®ek, jsou spíše soustÄed¶ny na nižších akademických pozicích. PÄedstavují jen 16% profesorÊ/ek a 22% docentÊ/ek; ovšem už 31% akademikÊ/i®ek s habilitací32a 39% s titulem PhD (zahrnuty byly jak plné, tak ®áste®né pracovní úvazky). Rozhodovací pravomoci jsou dÊležité ne jako cíl sám o sob¶, ale protože pouze rovné a odpovídající zastoupení na nejvyšších pozicích mÊže ženám umožnit aktivn¶ spoluutváÄet v¶decká témata a reagovat na aktuální problémy. Odd¶lení Ženy a vµda odpov¶d¶lo na potÄebu posílit individuální i kolektivní hlas žen tím, že založila Evropskou platformu vědkyň33, která bude fungovat jako fórum pro utváÄení politik a rozvíjení eti®t¶jšího dialogu mezi ženami a muži. Tato platforma bude také pÊsobit na sou®innost zainteresovaných aktérÊ a bude podporovat genderovou rovnost na institucionální rovin¶.

90

32. Jedná se o potvrzení odborné zpÊsobilosti, které v Polsku podmi¾uje získání titulu docenta/ky, profesora/ky. 33. http://europa.eu.int/comm/research/ science-society/women-science/ network_en.html

Schopnost žen ovliv¾ovat rozhodovací procesy ve Slovinsku se v prÊb¶hu posledního desetiletí, zdá se, zlepšovala: v roce 1993 byl podíl žen v ®lenstvu Rady pro v¶du a technologie pouhá 4%, zatímco v roce 2001 ®inil jejich podíl 17,1%. Také v Národní slovinské rad¶ pro v¶decký výzkum stoupl podíl žen z 5,9% v roce 1993 na 30% v roce 2001. PÄesto je tento v¶tšinov¶ pÄetrvávající druh segregace možné sledovat jako dominující v genderovém zastoupení vedoucích pracovníkÊ a pracovnic v akademiích v¶d34 všech zemí Enwise, v nichž pouze 9% pracovníkÊ/ic na nejvyšší úrovni (Akademická rada) tvoÄí ženy. 34. Zastoupení žen v jednotlivých akademiích v¶d zemí Enwise je v¶nována PÄíloha 9 této zprávy.

Akademické z(ne)rovnoprávnění na novém německém východě Po znovusjednocení Německa a v krátkém období, které následovalo, se nová jmenování profesorů a profesorek stala výrazným rysem personální obrody východoněmeckých vysokoškolských institucí. Byl to proces, v němž potenciálně existovala historicky jedinečná příležitost udělat rozhodný krok k genderovému zrovnoprávnění, protože mnoho vysoce kvalifikovaných vědkyň projevovalo zájem o odbornou akademickou práci. Skutečný vývoj byl ale docela jiný. Rozhodovali muži a ti upřednostnili muže. Statistické přehledy a případové studie dokazují, že z celkového počtu žadatelů a žadatelek „nejsilnější“ skupinu s největší nadějí na postup do užšího výběru a na jmenování představovali muži z bývalého Západního Německa a že ženy zůstaly daleko pozadu. Průzkum, který provedl Projektgruppe Hochschulforschung Berlin-Karlshorst, ukázal,

osoby z dalších zemí 3%

východoněmečtí muži 48%

západoněmečtí muži 38%

západoněmecké ženy 4%

východoněmecké ženy 7%

že 75% jmenování se odehrálo v roce 1995, a zároveň odhalil následující podíly konkrétních skupin mezi jmenovanými (n=asi 5 000 osob): Pro odbourání tradiční mužské dominance v akademické sféře udělala obroda východoněmeckého školství zjevně velmi málo, zato však přinesla nové výhody a příležitosti západoněmeckým mužům. Muži z Východního Německa měli dobré šance v medicíně, ve strojírenství, v přírodních vědách a v matematice – tedy v oborech, které neměly přímý kontakt s bývalým politickým systémem. Všechny tyto obory také vždy byly ovládány muži. Výsledkem bylo, že již zavedená genderová segregace pomohla mužům začít novou vědeckou dráhu ve změněné politické situaci. Asi největší příležitosti pro východoněmecké ženy se otevřely v novém sektoru vysokoškolských institucí pro aplikované vědy (Fachhochschule), vyznačujících se vysokým učitelským úvazkem, nižšími dotacemi na vědeckou činnost, nižšími platy a častým umístěním v menším městě. Obrovské genderové rozdíly ve jmenováních, jejichž kvalita je dána typem instituce, výší platu a oborem vědy a/nebo výzkumu, poukazují na diskriminační tendence a na nerozbitnou strukturní hierarchii. Problém zhoršují některé strukturní dopady marginalizace: když se instituce univerzity (zvláště v prestižním místě a s přední vědeckou reputací) zkombinuje s tzv. profesurou C4 (nejvyšší možná pozice) a tradičně mužským oborem, vede to k téměř absolutnímu vyloučení žen. Zdroj: Burkhardt, 2003.

Jaké to je, být mladou řešitelkou evropského projektu ve Slovinsku Těžko říct, kolik z potíží vzniklých v mém domácím prostředí bylo spojeno s genderovými omezeními a kolik s mým mládím. Je jisté, že být mladou vědkyní není legrace a člověk musí vydat mnoho energie, aby si zajistil dobré pracovní podmínky. Za komunismu to bylo třeba tak, že člověk řídil nějaký úkol, staral se o práci na něm, ale nechával ostatní rozhodovat o využívání finančních

prostředků, které se na ten úkol vázaly. To je dnes nepřijatelné. V této nové situaci je dobré, že nejen mladí lidé ve výzkumu obojího pohlaví, ale i někteří zkušení a „služebně starší“ výzkumníci a výzkumnice této změně rozumí a jsou připraveni soupeřit. Potom může hodně pomoci, jestliže EU vysloví jasná doporučení a poskytne podporu. Zdroj: Mladenič, 2003.

91

3.

VČELY A MED

䡲 Povolání ve výzkumu a vývoji Zna®ná genderová rÊznorodost je také patrná prÊÄezov¶ ve tÄech hlavních druzích povolání výzkumu a vývoje: Mezi výzkumníky a výzkumnicemi, technickým personálem a pomocným personálem. Nejlépe to ukazuje index nesoumµrnosti. Tento ukazatel kvantifikuje procento zam¶stnancÊ a zam¶stnanky¾ VaV, kteÄí by museli zm¶nit povolání, aby bylo dosaženo vyrovnaného zastoupení mužÊ a žen v každém z t¶chto druhÊ povolání. ím vyšší je podíl zam¶stnancÊ nebo zam¶stnanky¾ s touto potenciální perspektivou zm¶ny povolání, tím nesoum¶rn¶jší je rozvržení povolání mezi pohlavími. Použití indexu nesoum¶rnosti je dalším zpÊsobem kontroly sou®tových ukazatelÊ a ov¶Äení zdánlivé rovnosti mezi pohlavími. DÊležité je interpretovat hodnoty indexu nesoumµrnosti v porovnání s podílem žen v každém druhu povolání35. Zhruba ®tvrtina všech zam¶stnancÊ a zam¶stnanky¾ VaV v eské republice a v Ma²arsku by musela zm¶nit povolání, aby bylo dosaženo stejného pom¶ru žen a mužÊ ve všech druzích povolání. V Bulharsku, eské republice, Estonsku, Ma²arsku a Slovenské republice jsou povolání VaV nejnesoum¶rn¶ji rozvržena mezi pohlavími v t¶ch sektorech, v nichž je pravd¶podobná nejvyšší koncentrace žen jako výzkumnic36. Vysoká míra nesoum¶rnosti je také ve Slovinsku v sektoru vyššího vzd¶lávání, kde je zam¶stnána více než tÄetina výzkumnic. Lotyšsko je jediná zem¶ Enwise, kde je malá genderová nesoum¶rnost v rozvržení povolání v tom sektoru VaV, v n¶mž je zam¶stnána v¶tšina výzkumnic. Tabulka 3.11: Index nesouměrnosti pracovníků a pracovnic VaV zjišťovaný napříč povoláními, 2000 (1), podle sektorů VaV (v procentech) Index nesouměrnosti v sektorech VaV:

vyšší vzdělávání

státní

obchod a podnikání

Země Bulharsko

5,9%

20,3%

10,0%

Česká republika

23,5%

28,5%

21,5%

Estonsko

17,5%

26,1%

23,0%

Lotyšsko

4,7%

14,1%

10,9%

Litva

17,8%

18,5%

16,6%

Maďarsko

27,7%

23,1%

28,5%

Polsko

15,3%

18,2%

14,4%

Rumunsko

14,1%

8,8%

12,6%

Slovenská republika (2)

12,1%

24,7%

18,0%

Slovinsko

20,9%

9,1%

8,0%

Zdroj: Poznámky:

Eurostat, statistiky S&T. Jednotky: vychází se z celkových personálních počtů kromě(2), kde je východiskem počet plných úvazků. (1) Výjimky v roce, k němuž je odkazováno: LV (BES), LT, 2001.

V Evropském parlamentu potřebujeme více žen ze zemí Enwise! Rozšíření EU na Východ je důležitým krokem vpřed, který nadšeně schvalujeme. Diskriminace podle pohlaví je však společensky nepřijatelná a vývoj brzdí… Boj za rovnost není nikdy dobojován… Součástí rovného zacházení je rovnost zastoupení, protože jak ženy z přistupujících zemí, tak ženy z členských států EU mohou požívat genderové rovnosti jen tehdy, když plně zaujmou své místo ve společnosti. To musí platit i v politické aréně. V současném Evropském parlamentu se ženské zastoupení rovná jen 31%. Tento podíl se však po rozšíření

92

může ještě snížit, protože mezi stínovými delegáty a delegátkami zemí usilujících o vstup do EU představují ženy jen 14%… Jsem zcela stejného názoru jako paní Diamantopoulou – zastoupení žen v Evropském parlamentu by mělo být přinejmenším třetinové. …Stále apeluji na ženy, aby šly do těchto nadcházejících voleb opravdu naplno, a budu takto apelovat i na své kolegyně jak v členských státech, tak v přistupujících zemích. Zdroj: Patricia Hewitt, britská ministryně obchodu a průmyslu, In: Financial Times, 4. listopad 2003.

35. Viz PÄíloha 7 této zprávy. 36. Viz také PÄíloha 6 této zprávy.

Vysoké hodnoty nesoum¶rnosti ve státním a vysokoškolském sektoru se vyskytují v zemích Enwise ze zobecnitelného dÊvodu – ženy jsou nedostate®n¶ zastoupeny jako výzkumnice a pracují v mnohem v¶tší míÄe na podpÊrných pozicích VaV. Ve výzkumných institucích vysokoškolského a státního sektoru nepracuje v žádné ze zemí Enwise na podpÊrných pozicích více mužÊ než žen. Na druhé stran¶ v soukromém podnikatelském sektoru muži jako podpÊrný personál po®tem pÄevyšují ženy v eské republice, Ma²arsku, Polsku, Rumunsku a Slovinsku. Vysoké hodnoty indexu nesoum¶rnosti v soukromém podnikatelském sektoru v eské republice a Ma²arsku jsou také do zna®né míry dány nedostate®ným zastoupením badatelek v tomto sektoru. 䡲 Gender limituje postup – únik mozků, který nikomu nevadí…? Následující údaje ze Slovenské akademie věd jsou dobrým pÄíkladem toho, jak dynamika sou®innosti horizontální a vertikální segregace pÊsobí na odlišné kariérní výstupy mužÊ a žen. PÄíklad ukazuje, jak v lékaÄských v¶dách a v¶dách o zemi klesá podíl žen úm¶rn¶ k rostoucí odbornosti a/nebo odpov¶dnosti a pravomoci, zatímco v historických, v humanitních oborech a v sociálních v¶dách stoupá. V lékaÄských v¶dách, kde podíl žen mezi všemi zam¶stnanci a zam¶stnankyn¶mi pÄedstavuje 40%, dosahuje relativn¶ velmi málo žen titulu PhD. a ješt¶ mén¶ profesur. Se zvyšující se pozicí/odbornou hodností zastoupení žen klesá; nejdramati®t¶ji však ve v¶dách o zemi a kosmu. Tabulka 3.12: Podíl žen v akademickém personálu Slovenské akademie věd v roce 2002, podle pozice, odborné hodnosti a vědního oboru (v procentech) Zaměstnankyně celkem

Vědní oblast

Ženy s hodností DrSc.

Ženy s profesurou

Ženy s odbornou hodností I (ekvivalent hodnosti A)

Vědy o zemi a kosmu

17,1%

9,2%

8,9%

7,7%

Lékařské vědy

39,9%

11,8%

7,7%

19,4%

Historické vědy

41,9%

19,2%

24,2%

21,7%

celkově

32,7%

12,4%

13,1%

15,6%

Zdroj: Poznámky:

Sedová et al, 2003.In: Velichova, 2003. Jednotka: celkové personální počty. Vědy o zemi a kosmu zahrnují vědní obory zabývající se zemí a kosmem, matematické a fyzikální vědní obory, informatiku, technické vědní obory; lékařské vědy zahrnují lékařské vědní obory, biologické a chemické vědní obory, zemědělské a veterinární vědní obory; historické vědy zahrnují historické vědní obory, obory zabývající se člověkem, kulturou a uměním. Hodnost A získávají doktoři/ky věd a profesoři/ky.

93

3.

VČELY A MED

Závěrečné poznámky 䡲 Barcelonský „cíl tří procent“ a výzkum v soukromém podnikatelském sektoru V roce 2002 na zasedání Evropské rady v Barcelon¶ zavládl obecný souhlas, že Evropa musí zvýšit své investice do výzkumu. Jako odpovídající cíl bylo stanoveno dosažení nákladÊ na VaV do roku 2010 ve výši 3% HDP, z ®ehož by dv¶ tÄetiny m¶ly plynout ze soukromých zdrojÊ. Ve sv¶tle sou®asných prÊm¶rných výdajÊ evropské patnáctky na výzkum a vývoj, které ®iní 1,93%37 (Evropská komise 2003d), a ve sv¶tle toho, že odpovídající náklady zemí Enwise se pohybují mezi 1,45% GDP ve Slovinsku ®i 1,33% v eské republice a 0,48% v Lotyšsku, je zÄejmé, že dosažení cíle bude vyžadovat podstatn¶ v¶tší úsilí zemí Enwise38. Hlavní navýšení je o®ekáváno od sektoru soukromého podnikatelského výzkumu, který je ve v¶tšin¶ zemí Enwise stále nedostate®n¶ rozvinutý a podfinancovaný. Vzhledem k tomu, že budoucnost není pro ženy v soukromé sféÄe obecn¶ nijak slibná, mÊže mít tento vývoj – v souvislosti s nutností získat kritickou masu výzkumníku a výzkumnic, aby bylo tohoto cíle dosaženo – závažné dÊsledky. V sou®asnosti je v soukromém podnikatelském výzkumu zam¶stnáno 20% všech výzkumníkÊ a výzkumnic zemí Enwise. V Bulharsku, Estonsku, Ma²arsku, Lotyšsku, Litv¶ a Polsku je v tržním výzkumu zam¶stnána mén¶ než jedna p¶tina (tj. prÊm¶r zemí Enwise) všech výzkumníkÊ ®i výzkumnic. PÄedpokládaného nutného zesílení produktivity by se mohlo dosáhnout pouze zvýšením absolutního po®tu výzkumníkÊ/ic, což je ovšem nemožné bez zásadní reformy infrastruktur a organizací, v nichž by tito výzkumníci a výzkumnice pracovali. Existují ur®ité známky toho, že v eské republice, Rumunsku a Slovinsku soukromý podnikatelský sektor funguje. V Rumunsku, které se pyšní 11% všech výzkumníkÊ ®i výzkumnic Enwise, je také nejvyšší podíl z nich zam¶stnaný v soukromém podnikatelském sektoru – ovšem náklady na výzkumníka/ici per capita celkov¶ (6 301 eur) i v tomto sektoru (8 854 eur) jsou tam nejnižší. Sou®asn¶ také mezi lety 1998 a 2001 muži i ženy z tohoto sektoru ve velkých po®tech odcházeli (Evropská komise, 2003b). Naproti tomu v České republice a Slovinsku jsou sice po®ty výzkumníkÊ a výzkumnic v sektoru v posledních letech stabilní a náklady na VaV relativn¶ vysoké, ale ženy jsou v n¶m zastoupené nedostate®n¶, což nazna®uje, že situace se stává nepÄíznivou pro ženy tehdy, když se možnosti a šance na odm¶nu stávají atraktivn¶jší. 䡲 Lépe se spokojit s málem – státní a vysokoškolský sektor Jestliže soukromý podnikatelský výzkum je pro výzkumníky a výzkumnice v zemích Enwise novým, trochu slibn¶jším, ale riskantním místem uplatn¶ní, výzkumné instituce ve státním a vysokoškolském sektoru jsou bezpe®ným, ale nevýd¶le®ným pracovním prostÄedím pro odbornice, které se také snaží u®init zadost svým domácím povinnostem. Jak nazna®ují i anekdoty, kterými pÄisp¶ly n¶které ®lenky Expertní skupiny Enwise, ženy se s postavením v tomto prostÄedí spokojují rad¶ji, než by riskovaly reálné nebezpe®í nezam¶stnanosti. Mezi lety 1998 a 2001 nicmén¶ ve státním sektoru Slovenské republiky, Rumunska, Bulharska i pobaltských zemí výzkumníkÊ a výzkumnic ubývalo39. Popsané skupinové chování lze shrnout tak, že ženy jsou oporou pro dané sektory, které jim však nedokážou poskytnout potÄebné pracovní nástroje a/nebo motivující platy.

94

37. Investice do VaV v evropské patnáctce se pohybují od 3,65% ve Švédsku a Finsku do 0,75% v Portugalsku a 0,67% v Ãecku. 38. Viz tabulka 2.6 v kapitole 2. 39. BG, EE, LV (1997–2000); LT (2000–2001).

䡲 Dvojí zátěž pracovního života áste®ným vysv¶tlením práv¶ popsaného genderového znevýhodn¶ní je fakt, že ženy v zemích Enwise stále nesou hlavní zát¶ž domácích prací; ta také prostupuje všemi rozdíly mezi pohlavími zaznamenanými v této kapitole. A®koli zjevn¶ existuje politická vÊle k náprav¶ tohoto jevu, pÄíležitosti, které na tomto poli muži mají k tomu, aby se více zapojili do pé®e o d¶ti, zÊstávají nevyužity. 䡲 Výzkum v zemích Enwise I když v t¶chto zemích existuje ve výzkumu velký potenciál k tomu, aby plnil roli motoru ekonomického rÊstu, každý ze sektorÊ potÄebuje své konkrétní a dobÄe cílené investice, aby si mohl poradit s hlavními problémy analyzovanými v této kapitole. Ty lze zrekapitulovat následovn¶: ● Nízké náklady VaV na výzkumníka ®i výzkumnici per capita ve všech zemích Enwise a ve všech sektorech VaV. ● Vysoký podíl výzkumnic v t¶ch zemích Enwise a sektorech VaV, v nichž jsou náklady na výzkum a vývoj nejnižší; nerovný pÄístup k finan®ním prostÄedkÊm VaV, který poškozuje výzkumnice. ● Úbytek výzkumníkÊ a výzkumnic ve státním a soukromém podnikatelském sektoru v mnoha zemích b¶hem posledních tÄí nebo ®tyÄ let. ● Nedostatek informací o tom, kde se soustÄe²ují odbornice nezabývající se výzkumem. ● Velmi nedostate®né zastoupení žen na dÊležitých pÄí®kách pracovní hierarchie v akademiích v¶d a na univerzitách. ● Nízká prestiž spole®enských v¶d a humanitních oborÊ i nízké investice do tvrdých v¶d. ● Nedostate®né znalosti o platových rozdílech a vzd¶lanostní úrovni výzkumníkÊ a výzkumnic a dalších zam¶stnancÊ ®i zam¶stnanky¾ VaV. ● Omezování podpory pé®e o d¶ti, která by mohla pomoci zmírnit dvojí zátµž; ml®ení vÊ®i platným politickým opatÄením a/nebo jejich nedostate®né monitorování.

Máme ve svých rukou budoucnost anebo tašky?

„Dobře, dámy! A teď vy, které volíte budoucnost, zvedněte ruce!“

Zdroj: Lendvai, Ildikó (2002). „Ženy na scéně a v hledišti politiky“, Népszabdság, 1. únor 2002, Budapešť.

95

4.

Jak daleko je cíl? Míra účasti vědkyň ze zemí Enwise v Rámcových programech výzkumu

4.

JAK DALEKO JE CÍL?

Úvod Rozhodnutí otevÄít v rámci následných Rámcových programÊ pro výzkum (RP) možnosti v¶dcÊm a v¶dkyním ze zemí Enwise m¶lo v posledním desetiletí vliv na rozvoj v¶decké spolupráce mezi ®lenskými zem¶mi EU a zem¶mi Enwise. Výzkumné programy patÄily spolu s programy zam¶Äenými na vzd¶lání a mladé lidi mezi první oblasti ®innosti, do nichž se kandidátské zem¶ vzhledem k rozšiÄování EU mohly zapojit. Po iniciativ¶ Evropského parlamentu byly vytvoÄeny speciální fondy, které umožnily zapojení t¶chto zemí do ®inností Rámcového programu pro výzkum formou pÄid¶lované podpory. V roce 1992 se mohly stÄedoevropské a východoevropské zem¶ za®ít ®áste®n¶ ú®astnit 3. RP na principu vzájemné prosp¶šnosti (formou spole®ných projektÊ, získáním podpory na poÄádání konferencí a vytváÄení komunika®ních sítí, získáním stipendií, zapojením do ®inností v rámci COST). Spolupráce se dále rozšíÄila v roce 1993, kdy v¶dcÊm a v¶dkyním z kandidátských zemí bylo umožn¶no za®ít pracovat na realizovaných projektech EU1. Zcela nová fáze spolupráce mezi ®lenskými zem¶mi EU a kandidátskými zem¶mi2 za®ala v roce 1999, kdy se zem¶ Enwise zapojily do 5. Rámcového programu výzkumu a technického rozvoje (5. RP, 1998–2002), a to s tém¶Ä stejnými právy a povinnostmi jako ®lenské zem¶ EU. Tehdy poprvé byli zástupci a zástupkyn¶ zemí Enwise pozváni jako pozorovatelé/ky do programových výborÊ 5. RP, do Výboru pro v¶decký a technický výzkum (CREST) a také do rÊzných orgánÊ podílejících se na implementaci 5. RP. V EU se po®átek aktivit podporujících ženy ve v¶d¶ ®asov¶ shoduje se zahájením 5. RP. V únoru 1999 pÄijala Komise ak®ní plán na podporu v¶dky¾ v evropském výzkumu (Evropská komise 1999). Ten jako jeden z hlavních úkolÊ stanovil genderový mainstreaming v rámci celého 5. Rámcového programu pro výzkum a s tím související dosažení alespo¾ ®tyÄicetiprocentní ú®asti žen na všech úrovních realizace a Äízení tohoto programu. Komise také vyhlásila, že by si nadále pÄála pÄid¶lovat alespo¾ 40% stáží Marie Curie v¶dkyním. Expertní skupina Enwise si jako jeden ze svých cílÊ vytkla zhodnotit zapojení žen do 5. RP. Na základ¶ zjišt¶ných faktÊ se zavázala pÄedložit doporu®ení zam¶Äená na zvýšení ú®asti žen v 6. RP (2002–2006). Tato kapitola analyzuje údaje o 5. RP a první údaje dostupné o 6. RP, které ®lenky Expertní skupiny Enwise byly schopné získat o „svých“ zemích bu²

Důležité období pro země Enwise: účast v FP5

Zbožné přání?

„Ministři připustili, že kandidátské země mají, navzdory svým silným stránkám, před sebou ještě dalekou cestu, než dosáhnou průměrné míry investic do VaV, která bude srovnatelná s investicemi členských států. Důležitým krokem na této cestě na poli vědy je jejich účast v 5. Rámcovém programu…“

„…V důsledku toho jsou kandidátské země lépe připraveny na 6. Rámcový program, ačkoliv si zároveň díky tomu také jasněji uvědomují všechny obtíže a úkoly, které z této iniciativy plynou.“

Zdroj: Schůzka ministrů na varšavské konferenci „Střední a východní Evropa v Evropské oblasti výzkumu“ – deklarace, 25. listopadu 2002.

98

Zdroj: Schůzka ministrů na varšavské konferenci „Střední a východní Evropa v Evropské oblasti výzkumu“ – deklarace, 25. listopadu 2002.

1. Návrhy projektÊ museli však podávat koordinátoÄi a koordinátorky z ®lenských státÊ EU. 2. Tzn. zem¶ Enwise a Kypr (v roce 2001 také Malta).

z jejich státních zdrojÊ, nebo prostÄednictvím Cordis, webové stránky Evropské informa®ní služby Generálního direktorátu ®i s pÄímou pomocí Generálního direktorátu. Data rozlišená podle pohlaví, která bylo pro daný ú®el možné získat, jsou hlavn¶ informacemi o orgánech a panelech ustavených Komisí v souvislosti s realizací a kontrolou jak 5. RP, tak 6. RP. A®koliv nepokrývají úpln¶ celý rozsah ®inností v rámci 5. RP, jsou tato data dobrým základem pro doporu®ení, jak zlepšit pozici a ú®ast v¶dky¾ v 6. Rámcovém programu. Pátý rámcový program (5. RP) Následující analýza vychází z údajÊ, které se týkají evalua®ních panelÊ, externích poradních skupin, panelÊ pro monitoring a vyhodnocování, programových výborÊ, národních kontaktních organizací a stáží Marie Curie v 5. RP. 䡲 Evaluační panely, 5. RP Výzkumníci a výzkumnice ze zemí Enwise byli od roku 1999 vyzýváni k registraci v databázi Exsis3, aby se mohli zapojit do procesu rozhodování o projektech pÄedkládaných v rámci výzev 5. RP. Jak ukazuje tabulka 4.1, na konci roku 2002 bylo v Exsis registrováno 675 žen ze zemí Enwise, což pÄedstavovalo mén¶ než 10% všech žen figurujících v této databázi (v porovnání s tím ženy z evropské patnáctky pÄedstavovaly 82%). Stojí za pozornost, že odbornice ze zemí Enwise byly v této registraci aktivn¶jší (26% žen oproti 74% mužÊ) než jejich prot¶jšky z evropské patnáctky (17% žen oproti 83% mužÊ). Podle údajÊ poskytnutých Cordis4, 352 z celkem 675 registrovaných žen bylo Komisí pozváno, aby se jako odbornice zú®astnily práce evalua®ních panelÊ, které zasedaly b¶hem ®tyÄletého b¶hu 5. RP (1999–2002). Tyto ženy pÄedstavují 34% ze všech pozvaných odborníkÊ ®i odbornic ze zemí Enwise a 8% ze všech pozvaných odbornic (4 425). B¶hem daného období se octlo v roli expertek 3 802 odbornic z evropské patnáctky (což ®iní 22% ze všech pozvaných odborníkÊ a odbornic z EU-15 a 86% všech pozvaných odbornic). Genderový pom¶r zastoupení zemí Enwise v evalua®ních panelech byl proto pÄízniv¶jší pro odbornice z t¶chto zemí než pro jejich ženské prot¶jšky z evropské patnáctky. Další vypovídající srovnání je možné ud¶lat mezi po®ty žen registrovaných v Exsis (sloupec B tabulky 4.1) a po®ty skute®n¶ ®inných odbornic (sloupec E stejné tabulky): takové srovnání napovídá, jak byly existující zdroje odbornic skute®n¶ využity pro rozhodování o 5. RP. V celkovém prÊm¶ru zemí Enwise bylo v evaluaci aktivních 52% odbornic ve srovnání s vyšším podílem 67% žen z evropské patnáctky. Jestliže se zam¶Äíme na po®ty žen z jednotlivých zemí Enwise v Exsis, získáme podobný obrázek jako ten vyplývající z tabulky 3.1 v kapitole 3 – tam bylo zjišt¶no, Wže 66% výzkumnic z deseti zemí Enwise pochází ze tÄí státÊ, Polska, Ma²arska a Rumunska. Je také pravdou, že 72% odbornic z Enwise-10 registrovaných v Exsis pochází práv¶ z t¶chto tÄí zemí, navíc ješt¶ s pÄekvapivým pÄídavkem Bulharska. Toto uspokojiv¶ se jevící zastoupení však zakaluje skute®nost, že t¶chto 675 odbornic v Exsis pÄedstavuje5 pouhých 0,8% z 80 794 odbornic pÊsobících v zemích Enwise.

3. Exsis – Expertní informa®ní systém: databáze Generálního direktorátu pro v¶du pro registraci potenciálních expertÊ a expertek 5. RP. 4. Absolutní spolehlivost údajÊ o aktivních rozhod®ích, získaných ze seznamÊ rozhod®ích poskytnutých Cordis a zpracovaných „ru®n¶“ pro tuto zprávu, nelze zaru®it, protože se v t¶chto seznamech vyskytují chyby: jména bez rozlišení rodu ®i bez státní pÄíslušnosti, dv¶ rÊzné zkratky používané pro jednu zemi, napÄ. SV a SE pro Švédsko apod.

99

4.

JAK DALEKO JE CÍL?

Tabulka 4.1: Odbornice ze zemí Enwise registrované v Exsis (prosinec 2002) & vybrané pro evaluaci (1999–2002) Sloupec

Země

A

B

C = (B/A)

D

E

F = (E/D)

G = (E/B)

Experti/ky v Exsis (HC)

Z toho žen (HC)

Z toho žen (%)

Vybraní experti/ky (HC)

Z toho žen (HC)

Z toho žen (%)

Využité ženské zdroje (%)

Bulharsko

213

96

45%

99

66

67%

69%

Česká republika

298

45

15%

148

34

23%

76%

Estonsko

76

18

24%

45

9

20%

50%

Maďarsko

508

103

20%

250

85

34%

83% 52%

Lotyšsko

96

29

30%

39

15

38%

Litva

102

25

25%

40

12

30%

48%

Polsko

641

157

24%

225

61

27%

39%

Rumunsko

370

130

35%

77

33

43%

25%


151

29

19%

71

18

25%

62%

Slovinsko

123

43

35%

52

19

37%

44%

2 578

675

26%

1 046

352

34%

52%

EU-15

32 873

5 713

17%

17 257

3 802

22%

67%

Exsis

38 341

6 978

18%

19 624

4 425

23%

63%

Enwise- 10

Zdroj: Poznámky:

Evropská komise – oddělení W&S a Cordis. HC = celkové personální počty (Headcount). Rozdíl mezi celkovými počty pro Exsis a součtem [EU-15 + Enwise-10] = zbytek světa včetně dalších kandidátských zemí.

Pokud jde o genderový podíl zastoupení jednotlivých zemí, znovu je na ®elném míst¶ Bulharsko s 45% žen v bulharském sou®tu v Exsis, za ním pak následuje Rumunsko (35%) a Slovinsko (34%). V po®tech skute®n¶ aktivních rozhod®ích v 5. RP op¶t vede Bulharsko s vysokým podílem 67% žen mezi bulharskými rozhod®ími. Tento výkon patrn¶ koresponduje s vysokou ú®astí výzkumnic ve státní sféÄe bulharského výzkumu a vývoje, jak je patrné z kapitoly 3. Za srovnání stojí také po®et vybraných evaluátorek s ženskými zdroji v Exsis. Ukazuje se, že 5 zemí vykázalo vyšší výkon než 52% prÊm¶ru Enwise. Z nich je op¶t vysoko Bulharsko s 66 vybranými evaluátorkami pÄedstavujícími 69% využití bulharských zdrojÉ v Exsis (96); ovšem v tomto ohledu vede Ma²arsko s 85 ženami v evalua®ních panelech, které pÄedstavovaly využití ma²arských ženských zdrojÉ (103) na 83%. Pouze Rumunsko s 25% využitých zdrojÉ (33 aktivních rozhod®ích ze 130 zaregistrovaných) a Polsko (v pon¶kud menší míÄe) s 39% využitých zdrojÉ (61 aktivních ze 157 zaregistrovaných) se jistým zpÊsobem vymykají. V této souvislosti by jist¶ bylo relevantní provést výzkum, podpoÄený Komisí, jenž by se zam¶Äil na zkoumání faktorÊ, které zapÄí®inily v¶tší viditelnost odbornic z n¶kterých zemí Enwise. 䡲 Externí poradní skupiny v 5. RP (EAGs) 28 odborníkÊ a odbornic ze zemí Enwise bylo Komisí pozváno, aby pracovali v n¶které ze 17 externích poradních skupin 5. RP. Tento po®et pÄedstavoval mén¶ než 10% všech pozvaných odborníkÊ nebo odbornic. Zastoupení m¶ly všechny zem¶ Enwise, z nichž Ma²arsko a Polsko vyslaly po 6 lidech. V tomto celkov¶ po®etn¶ nízkém zastoupení bylo jen 6 odbornic6 ze zemí Enwise, které pracovaly v t¶chto 5 skupinách: Boj s infekními nemocemi (1 eška), Zdraví, strava a faktory životního prostÃedí (1 Lotyška), Udržitelná mobilita a intermodalita (1 Ma²arka), Stárnoucí populace (1 Estonka, 1 Rumunka) a Udržitelné zemµdµlství, rybolov a lesnictví (1 Polka). A®koliv pÄi ustavení

100

5. Vedle vysokého 2% zastoupení Bulharska a 1,8% Slovinska m¶ly nejnižší zastoupení Polsko a Litva. 6.Bulharsko, Litva, Slovenská republika a Slovinsko byly zastoupeny pouze muži.

externích evalua®ních skupin Komise jako jeden z cílÊ stanovila genderovou i geografickou rovnováhu v jejich složení, v EAGs pro 5. Rámcový program tohoto cíle zjevn¶ dosaženo nebylo. 䡲 Panely pro monitoring a vyhodnocování 5. RP V rÊzných panelech pro monitoring a vyhodnocování 5. RP byl celkový po®et odborníkÊ a odbornic ze zemí Enwise velmi nízký. NapÄíklad v panelech pro p¶tileté vyhodnocení 5. RP nem¶ly tyto zem¶ zastoupení vÊbec žádné. Na druhé stran¶ je dÊležité uvést, že i absolutní po®et odborníkÊ ®i odbornic v¶nujících se tomuto monitorování je malý. Úkolem pro další prÊzkum je zjistit, zda toto nízké zastoupení ®i neú®ast zemí Enwise je zpÊsobena skute®ností, že se staly plnoprávnými „ú®astníky“ 5. RP teprve nedávno. 䡲 Programové výbory 5. RP Každá zem¶ Enwise byla Komisí vyzvána, aby nominovala své pozorovatele a pozorovatelky a odborníky ®i odbornice do programových výborÊ 5. RP. Asi polovina všech pozorovatelÊ nebo pozorovatelek ze zemí Enwise byla vyslána z t¶ch vládních úÄadÊ, které byly v t¶chto zemích za jejich ú®ast v 5. RP odpov¶dné. Ostatní odborníci a odbornice pÄišli z grantových agentur ®i z akademií v¶d. Graf 4.1: Pozorovatelky a odbornice ze zemí Enwise v programových výborech 5. RP celkové personální počty 194

celkově ženy

44 29 19

19

16 11

8 2 Bulharsko (42%)

Česká R (11%)

3

Estonsko (19%)

2 Maďarsko (18%)

2 Lotyšsko (11%)

24

22

18

18

4

Litva (22%)

8

18 8

6 1

Polsko (28%)

Rumunsko Slovenská R (27%) (6%)

Slovinsko (33%)

Enwise-10 (23%)

země (ženy v procentech)

Zdroj: Evropská komise – výzkum DG

101

4.

JAK DALEKO JE CÍL?

Jak ukazuje graf 4.1, podíl pozorovatelek ze zemí Enwise v programových výborech 5. RP byl velmi nízký (absolutn¶ nejnižší byl v pÄípad¶ Slovenské republiky s jednou pozorovatelkou!). 䡲 Národní kontaktní organizace pro 5. RP (NKO) Podle požadavku Komise byly v každé ze zemí Enwise v souvislosti s 5. RP zÄízeny národní kontaktní organizace. Jejich hlavním úkolem bylo rozšiÄovat mezi potenciální žadatele a žadatelky o podporu pro výzkumné projekty informace o možnostech zapojení se do aktuálních aktivit 5. RP a ú®inn¶ reagovat na vypisované sout¶že v rámci 5. RP. Mezi povinnosti NKO také patÄilo informování žadatelÊ a žadatelek o podmínkách ú®asti v sout¶žích, dále pomoc pÄi hledání partnerÊ pro projekty a technická podpora pÄi pÄíprav¶ jejich návrhÊ. V zemích Enwise byly NKO ®asto zÄízeny pÄímo na odpov¶dných ministerstvech. NapÄíklad v Rumunsku všechny organizace pracovaly pod záštitou Ministerstva školství a v¶dy; podobn¶ tomu bylo i v Ma²arsku. V dalších zemích se institucemi zastÄešujícími NKO staly akademie v¶d, univerzity, výzkumné instituce ®i technologická centra. Graf 4.2: Ženy v národních kontaktních organizacích pro 5. RP v zemích celkové personální počty

109

celkově ženy 36

19 11

10 3

Bulharsko (27%)

9 2

Česká R (50%)

10

9

5

Estonsko (22%)

12

4

11

10

8 4

4

5

4

4 1

Maďarsko (44%)

Lotyšsko (40%)

Litva (50%)

Polsko (42%)


Slovinsko (21%)

Enwise-10 (33%)

země (ženy v procentech)

Zdroj: Evropská komise – Generální direktorát pro výzkum a údaje jednotlivých států.

Graf 4.2 znázor¾uje složení NKO podle pohlaví. Ú®ast žen byla uspokojivá (nad

40%) v 5 zemích; eská republika a Litva dokonce dosáhly parity v zastoupení. Ve Slovenské republice se však práce NKO ú®astnila jen jediná žena.

102

䡲 Účast vědkyň ve výzkumných projektech financovaných v 5. Rámcovém programu

Pokud jde o úsp¶šnost návrhÊ projektÊ a ú®ast výzkumnic v realizovaných projektech, m¶lo n¶kolik ®lenek Expertní skupiny Enwise problémy se získáváním údajÊ rozlišených podle pohlaví. Obecn¶ totiž nebyly údaje na národní úrovni dostate®n¶ shromaž²ované. V pÄípad¶ jiných zemí bylo možné se spolehnout jen na data zprostÄedkovaná Cordis. Nicmén¶ byly zjišt¶ny závažné nesrovnalosti mezi údaji v Cordis a údaji z národních zdrojÊ. Obecn¶ji se ukazuje,že ani informace Cordis nejsou v®as aktualizované. Kvalitní zpÊsob shromaž²ování údajÊ byl vyvinut jen v Lotyšsku a Estonsku. Z t¶chto národních zdrojÊ lze získat podrobné informace (rozlišené podle pohlaví) o podaných a úsp¶šných návrzích projektÊ stejn¶ jako o pracovnících a pracovnicích z daných zemí, kteÄí se podílejí na Äešení t¶chto projektÊ. Tabulka 4.2 ukazuje, že ženský podíl na koordinaci a Äešení lotyšských projektÊ (29% v prÊm¶ru ze všech úsp¶šných lotyšských projektÊ) byl celkem uspokojivý, a to i v takových oblastech jako technologie informa®ní spole®nosti (IST), energie, životní prostÄedí a udržitelný rozvoj (EESD) a inovace v podnikání (SME). Tabulka 4.2: Ženská účast v řešení úspěšných projektů 5. RP v Lotyšsku Programové zaměření

Projekty

Řešitelé/ky

Muži

Ženy

Ženy (%)

QoL

31

34

16

18

53%

IST

29

35

25

10

29%

Growth

23

25

23

2

8%

EESD

40

45

29

16

36%

INCO

10

11

8

3

27%

SME

12

23

16

7

30% 25%

IHP

20

20

15

5

Euratom

13

14

14

0

0%

celkem

178

207

146

61

29%

Zdroj: Poznámky:

Údaje lotyšských . QoL = Kvalita života a zacházení se živými zdroji; IST = Technologie informační společnosti; Growth = Konkurenceschopnost a trvale udržitelný růst; EESD = Energie, životní prostředí a udržitelný rozvoj; INCO = Potvrzení mezinárodního významu výzkumu Evropského společenství; SME = Podpora inovace a zapojení středních a malých podniků (SMEs); IHP = Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a socioekonomická báze znalostí; Euratom = Jaderné štěpení a termonukleární syntéza

„Finan®ní prostÄedky, které EU pÄid¶lila na realizaci úsp¶šných lotyšských projektÊ v rámci 5. RP, ®inily pÄibližn¶ 13 milionÊ eur. Ro®ní pÄísun pen¶z7 do Lotyšska nelze pÄesn¶ vypo®ítat, ale lze odhadnout, že každý rok bylo do zem¶ pÄevedeno (a je stále pÄevád¶no) v prÊm¶ru 2,16 milionÊ eur. Tato suma pÄedstavuje asi 5,88% z celkových lotyšských výdajÊ na VaV“8 (Bundule 2003). Rumunsko, Ma²arsko a Slovinsko potvrdily, že sebraly – a mohou zpÄístupnit – data o podaných návrzích a úsp¶šných projektech, která odpovídají rÊzným hlediskÊm, ne však rozlišení podle pohlaví. Stojí také za pozornost, že v Estonsku a Lotyšsku byly již publikovány zprávy o ú®asti pÄíslušných domácích subjektÊ v 5. RP. Tyto zprávy jednak analyzovaly míru úsp¶šnosti a druhy ú®asti, jednak poukázaly na hlavní problémy, chyby a pÄekážky, které se negativn¶ podepsaly na úsp¶šnosti projektÊ.

7. Projekty úsp¶šné v období 1999–2002 = prostÄedky pÄijaté do roku 2004 v®etn¶. 8. NapÄíklad v roce 2002 ®inily celkové lotyšské výdaje na VaV 24,132 milionÊ LVL (= 36,018 milionÊ eur).

103

4.

JAK DALEKO JE CÍL?

䡲 Stáže Marie Curie v rámci 5. RP (MCF) Jedním z hlavních krokÊ 5. RP v zájmu mobility výzkumníkÊ a výzkumnic v Evropské unii byl program MCF. Tém¶Ä všechny ®lenky Expertní skupiny Enwise však konstatovaly, že v jednotlivých zemích neexistuje dostatek údajÊ o pÄid¶lených stážích v kategoriích Mladší výzkumník/ice a Zkušený/á výzkumník/ice9 ani informace o po®tech úsp¶šných žen v konkrétní kategorii, natož možnosti sledovat vliv stáže na další profesní dráhu jeho pÄíjemcÊ ®i pÄíjemky¾. Znovu byly také zjišt¶ny nesrovnalosti mezi údaji „domácími“ a údaji shromážd¶nými na evropské úrovni, pÄedevším v národních zprávách o MCF za roky 2000 a 2001. Shodná Äe® jak národních, tak evropských dostupných dat nazna®uje, že na Zkušené výzkumníky kandidovali ze zemí Enwise úsp¶šn¶ pouze muži. V kategorii Mladších výzkumníkÉ/ic byl do zemí Enwise pÄid¶len jen malý po®et stáží. Pouze Estonsko, Lotyšsko a Rumunsko dokázaly poskytnout informace o po®tech pÄid¶lených stáží podle pohlaví. V Estonsku byly ze 6 mladých výhercÊ a výherky¾ stáže 3 ženy; v Lotyšsku získali tuto stáž pouze dva muži. V Rumunsku bylo možné zaznamenat v¶tší aktivitu – z 32 úsp¶šných žádostí jich bylo 10 podáno mladými v¶dkyn¶mi. Šestý rámcový program (6. RP) 6. RP, zahájený v listopadu 2002, pÄedstavuje s ohledem na rozšíÄení EU nový stupe¾ rozvoje spolupráce v oblasti v¶dy, techniky a vývoje. Zem¶ Enwise potvrdily svÊj vstup do 6. RP tzv. Memorandem porozumµní, které bylo vyjednáno se zem¶mi jednotliv¶ a jimi ratifikováno. Hlavním cílem 6. RP je pomocí nových nástrojÊ, jakými jsou Sít¶ excelence a Integrované projekty, vybudovat Evropský výzkumný prostor (ERA). 6. RP má být hlavním nástrojem pro strukturaci ERA, pro dosažení v¶tší efektivity výzkumu a pro docílení – v terminologii Komise – kritického množství, které by m¶lo zajistit, že financované projekty budou mít trvalý dopad na v¶deckou a technickou realitu. Rozsah mobilitních pÄíležitostí se v 6. Rámcovém programu ve srovnání s 5. RP zv¶tšil. PÄitom tyto rozšíÄené možnosti pro lidský potenciál mohou zem¶ Enwise využívat na zcela stejném základ¶ jako ®lenské státy EU, zejména v souvislosti s nabídkou hostovských programÊ na pÄenos znalostí a neintegra®ních grantÊ. Pro podíl zemí Enwise na rozvoji Evropského výzkumného prostoru, pro jejich integraci do ERA se stávají klí®ové stáže Marie Curie. Soub¶žn¶ s užším zapojováním zemí Enwise i ve

Bulharští stipendisté a stipendistky Marie Curie: která data platí? Údaje týkající se stipendií v 5. RP se získávají téměř nejobtížněji. Ty, které jsou dostupné na Ministerstvu školství a vědy, hovoří o 9 stipendijních smlouvách s Komisí, z nichž 3 měly být uzavřené se ženami, 3 s muži, u 3 jsou stipendisté „neurčení“ (zdroj: direktiva „vědecký výzkum”, březen 2003). Databáze Cordis poskytuje údaje celkem o 4 individuálních stipendiích pro Bulharsko, z nichž 3 byla udělena ženám. Sekce mobility Generálního direktorátu pro vědu informuje o 10 individuálních

104

bulharských stipendiích (3 pro vědkyně, 7 pro vědce). Podle výroční zprávy o MCF za rok 2000, vypracované Komisí, získalo individuální stipendia 14 bulharských vědců a vědkyň (13 v kategorii 30 a 1 v kategorii 40), zatímco výroční zpráva MCF v roce 2001 uvádí 12 úspěšných bulharských projektů (6 v kategorii 30 a 6 v kategorii 40). Zdroj: Sretenova, 2003.

Ženy v 6. RP „V činnostech v rámci 6. Rámcového programu by se mělo usilovat o posílení role žen ve výzkumu, o zlepšení informovanosti společnosti a dialogu s ní a o zvýšení účasti subjektů z periferních oblastí komunity, které jsou nejdále od jejích center.“ Zdroj: Opatření (EC) No. 2321/2002 Evropského parlamentu a Rady ze 16. prosince 2002 týkající se pravidel účasti podniků, výzkumných center a univerzit a pravidel pro šíření informací o výsledcích výzkumu při plnění 6. Rámcového programu EU (2002 – 2006) - 30.12.2002.

9.Mladším výzkumníkÉm/icím odpovídá tzv. Kategorie 30; Zkušeným tzv. Kategorie 40.

spojitosti s ním získávají v 6. RP dÊležitost aktivity mobilizující ženy ve v¶d¶: gender mainstreaming v rámci 5. RP a jeho monitorování byly a jsou východiskem pro závazné, genderov¶ vyvážen¶ dimenzování 6. RP. Následující analýzy vycházejí z informací o prÊb¶hu prvního roku 6. RP. SoustÄe²ují se pÄitom na pÄítomnost žen ze zemí Enwise v t¶ch panelech a skupinách, kterými se zabýval pÄedchozí oddíl v¶novaný 5. RP. 䡲 Evaluační panely 6. RP Výzva zveÄejn¶ná v prosinci 2002 m¶la za cíl získat nové odborné evaluátory a evaluátorky, kteÄí/které by figurovali v databázi nezávislých odborníkÊ ®i odbornic a mohli by podle potÄeby plnit požadavky Komise pÄi rozhodování o projektech, jejich monitorování a kontrole. Následn¶ byl Exsis nahrazen tzv. Modulem odborného Äízení (Expert Management Module, EMM). Stejn¶ jako v pÄípad¶ 5. RP se výzkumníci a výzkumnice mohli registrovat individuáln¶. 6. RP však navíc umožnil organizacím v¶nujícím se výzkumu, aby v¶dce a v¶dkyn¶ k registraci do databáze EMM doporu®ily. Tabulka 4.3 ukazuje, že po®et odbornic ze zemí Enwise registrovaných v EMM (1 009) je po pouhém roce existence 6. RP již vyšší, než byl jejich po®et v Exsis za celou dobu trvání 5. RP (675). PÄedstavují 14% všech žen registrovaných v databázi EMM (v Exsis to bylo 10%), zatímco odbornice z EU-15 pÄedstavují celých 73%. Ženský podíl mezi všemi registrovanými odborníky a odbornicemi ze zemí Enwise ®iní 33%, což ve srovnání s 23% ženské ú®asti mezi registrovanými zástupci a zástupkyn¶mi EU-15 znamená, že registra®ní aktivita žen ze zemí Enwise byla vyšší než u jejich prot¶jškÊ z evropské patnáctky. Tabulka 4.3: Odbornice ze zemí Enwise registrované v databázi EMM (říjen 2003) Odborníci/ice v EMM (HC)

Z toho žen (HC)

Bulharsko

255

143

56%

96

Česká republika

253

52

21%

45

Estonsko

91

33

36%

18

Maďarsko

378

96

25%

103 29

Země

Lotyšsko

Z toho žen (%)

Ženy v Exsis (HC)

47

12

26%

Litva

131

33

25%

25

Polsko

826

247

30%

157

Rumunsko

712

305

43%

130


129

28

22%

29

Slovinsko

190

60

32%

43

3 012

1 009

33%

675

EU-15

22 528

5 231

23%

5 713

EMM

29 541

7 268

25%

6 978

Enwise-10

Zdroj: Poznámky:

Evropská komise–Generální direktorát pro výzkum. HC = celkové personální počty. Rozdíl mezi celkovým počtem pro EMM (a Exsis) a součtem [EU-15 + Enwise-10] = zbytek světa včetně dalších kandidátských zemí.

105

4.

JAK DALEKO JE CÍL?

Je pozoruhodné, že silné zastoupení Bulharek trvá i v EMM (56% všech bulharských odborníkÊ a odbornic); zárove¾ je zajímavé, že ve srovnání s ®ísly v Exsis dochází k podstatné mobilizaci Rumunek, Estonek a Polek, zatímco je nadále potÄeba mobilizovat lotyšské, ma²arské a slovenské odbornice. V moment¶, kdy budou zpÄístupn¶ny informace o 6. RP, bude dÊležité získat a analyzovat údaje o tom, jak Komise podchycenou potenciální expertízu odbornic ze zemí Enwise reáln¶ využívá. Budou to klí®ová fakta pro poznání skute®né ženské ú®asti v rozhodování o 6. RP. 䡲 Poradní skupiny 6. RP (AGs) Na rozdíl od celkem povzbudivých údajÊ o zastoupení zemí Enwise v databázi EMM je v poradních skupinách jak celková ú®ast zemí Enwise, tak ú®ast jejich poradky¾ podobn¶ nízká jako v 5. RP. Dosud bylo z celkového po®tu 286 ®lenÊ a ®lenek všech skupin pozváno ze zemí Enwise pouze 27 poradcÊ ®i poradky¾ (28 v 5. RP), což pÄedstavuje mén¶ než 10% celého poradního sboru. Zastoupeny jsou všechny zem¶ Enwise. Mezi t¶mito 27 poradci a poradkyn¶mi je op¶t jenom 5 žen z pouhých 4 zemí Enwise (eská republika, Estonsko, Lotyšsko a Litva). Estonskou ®lenkou skupiny V¶da a spole®nost je profesorka Ene Ergma, která je pÄedsedkyní Expertní skupiny Enwise. Všechny 4 další odbornice pracují pouze ve dvou skupinách: 3 ve skupin¶ Kvalita stravy a bezpe®nost, 1 ve skupin¶ Genomika a biotechnologie pro zdraví. Tento vážný stav již nelze dále vysv¶tlovat nedávným zapojením zemí Enwise do 6. RP, ale je tÄeba ho dále zkoumat. Jsou to pÄece práv¶ poradní skupiny, které hrají dÊležitou roli pÄi budování Evropského výzkumného prostoru (ERA). 䡲 Programové výbory 6. RP Podobn¶ jako v pÄípad¶ 5. RP, tak i pro 6. Rámcový program byli pozorovatelé a pozorovatelky a odborníci ®i odbornice nominováni do programových výborÊ vládami zemí Enwise. Jak ukazuje graf 4.3 níže, zastoupení t¶chto zemí se v programových výborech 6. RP podstatn¶ zvýšilo (+52% oproti 5. RP) a pÄedevším stouplo zastoupení žen (+76%) – až na dv¶ pozoruhodné výjimky, eskou republiku a Rumunsko. Na druhé stran¶ však pÄedstavují ženy pouze 27% všech ®lenÊ a ®lenek programových výborÊ (v 5. RP to bylo 23%). M¶lo být zajišt¶no významn¶jší zapojení pozorovatelÊ a pozorovatelek a odborníkÊ ®i odbornic zemí Enwise do realizace t¶ch ®inností výzkumu, techniky a vývoje, které jsou financovány v rámci specifických programÊ a priorit 6. RP.

106

Graf 4.3: Pozorovatelky a odbornice ze zemí Enwise v programových výborech 6. RP celkové personální počty

318

celkově ženy ženy v FP5 86 68 54 44 32 22 8

Bulharsko (32%)

11

3

1 2 Estonsko (34%)

30

24

19

11

Česká R (9%)

36

33 6 2 Maďarsko (32%)

4 2 Lotyšsko (17%)

11

Litva (33%)

4

11 8

Polsko (31%)

11

4 6

6

1


10 8

Slovinsko (33%)

Enwise-10 (27%)

země (ženy v procentech) Zdroj: Cordis a údaje jednotlivých zemí.

䡲 Národní kontaktní organizace v rámci 6. RP (NKO) Ve srovnání s 5. RP se celkový po®et kontaktních organizací v zemích Enwise pro ú®ely 6. RP (viz graf 4.4 níže) tém¶Ä zdvojnásobil (208 oproti 109) a po®et žen pracujících v t¶chto NKO se tém¶Ä ztrojnásobil (100 oproti 36). To lze považovat za dobrý signál a šanci, že informace o 6. RP budou v zemích Enwise skute®n¶ šíÄeny a zvlášt¶ že se zvýší pov¶domí o nutnosti posílit ú®ast žen v 6. RP.

Poradní skupiny 6. RP – pravidla

Poradní skupiny 6. RP – mandát

17 externích poradních skupin 5. RP ukončilo svou práci v roce 2002. Místo nich bylo vytvořeno 12 nových poradních skupin (AG), které pokrývají výzkumné činnosti a oblasti 6. RP. Tyto AG jsou řízeny odpovědnými servisními pracovišti Komise, které také fungují jako vědecký sekretariát a starají se o praktické záležitosti. (…) Poradci a poradkyně investují do práce skupiny své individuální vědomosti a schopnosti; v každé skupině je zajištěno vyvážené složení, pokud jde o oblast odbornosti, geografickou reprezentaci (kandidátské a přidružené země nevyjímaje), zastoupení sektorů a gender.

Při realizaci 6. RP se Komise potřebuje radit o celkové strategii, kterou je třeba sledovat v prioritních tematických oblastech a výzkumných činnostech a při budování Evropského výzkumného prostoru. Každý/á poradce/kyně má proto Komisi poskytovat rady podle druhu své odbornosti a také v kontextu své odbornosti stimulovat, pokud možno, relevantní evropské výzkumné komunity. Práce poradců a poradkyň by měla vycházet z dobrých znalostí evropského politického kontextu, zejména ze znalosti výzkumných aktivit realizovaných na národní úrovni a aktivit na podporu návrhů evropské vědní politiky.

Zdroj: Cordis.

Zdroj: Cordis.

107

4.

JAK DALEKO JE CÍL?

Graf 4.4: Pracovnice národních kontaktních organizací pro 6. RP v zemích Enwise celkové personální počty 347 208

144

celkově ženy 100

67

28

28 15

Bulharsko (42%)

7

Česká R (47%)

14

14

6

6 Estonsko (43%)

14

Maďarsko (43%)

8

Lotyšsko (57%)

13 12

16

Litva (92%)

Polsko (37%)

15 6

15 5

12

7

Rumunsko Slovenská R Slovinsko (54%) (33%) (58%)

Enwise-10 (48%)

EU-15 (41%)

země (ženy v procentech) Zdroj: Cordis a údaje jednotlivých zemí.

䡲 Mobilitní centra 6. RP Na doporu®ení Komise každá zem¶ Enwise – dosud s výjimkou eské republiky10 – jmenovala organizace, které by Äídily „pÄemost¶ní“ a rozvoj mobility. Stojí za pozornost, že vedoucími odbornými pracovnicemi ve stÄediscích všech zemí Enwise krom¶ Slovinska jsou ženy. V Ma²arsku byla zÄízena dv¶ centra mobility a ob¶ jsou vedena ženami. Ve spojení s tímto typem organizace je však tÄeba upozor¾ovat na problém pÄekrývajících se Široká odpovědnost členů a členek programových výborů Komise bude v zájmu efektivity a transparentnosti při realizaci programu systematicky poskytovat programovému výboru obsažné informace o všech návrzích projektů přijatých v návaznosti na vypsané výzvy, stejně jako informace o dotovaných projektech bez ohledu na jejich velikost (…). Tyto informace se budou týkat všech fází, vyhlášením soutěže počínaje přes evaluaci navrhovaných RTD programů, jejich výběr, podpisy smluv až po následnou realizaci (…). Konkrétně budou zahrnovat popis každé výzvy, shrnutí každého návrhu projektu, stav jeho hodnocení panelem rozhodčích a shrnutí evaluačních zpráv. Dále budou také sdělovat záměry Komise nepřijmout ten který návrh nebo o něm jednat; budou obsahovat přehled rozpočtu

návrhu, udávat výši prostředků požadovaných od EU. Komise bude pravidelně – nejméně jednou ročně – podávat informace o podepsaných smlouvách (včetně údajů o všech řešitelích projektu, jeho oblasti a obsahu, zdrojích a participaci členských států), dále o postupu práce na projektu; o postupu programu a hlavních výsledcích jeho plnění. Poté, co bude soutěž uzavřena, poskytne Komise rovněž seznam všech rozhodčích, kteří se na evaluaci projektů podaných v rámci dané výzvy podíleli. Zdroj: Evropská komise – Generální direktorát pro výzkum – Upřesnění pro dodržování některých procedurálních pravidel pro práci Programového výboru pro Specifický program 6. RP „Integrace a posílení Evropského výzkumného prostoru“.

Opora v národních kontaktních organizacích 6. RP... V seznamu charakterizujícím úkoly, které by národní kontaktní organizace měly plnit v 6. RP figuruje také tento: „Zvyšovat povědomí o cíli Společenství, posílit účast žen v Rámcovém

108

programu a upevnit propojení vědy a etiky a vědy s občanskou společností.“ Zdroj: Hlavní principy zavádění systémů NKO pro 6. RP – Evropská komise – Generální direktorát pro výzkum.

10. S Komisí jsou nyní vedena jednání o ustavení stÄediska mobility v rámci Akademie v¶d R. Mobilitní centrum v R zahájilo ®innost na po®átku roku 2005, více informací najdete na http://www.eracareers.cz (pozn. red.).

povinností, který by mohl mít závažné dÊsledky, pokud se nedoÄeší navýšení lidských i finan®ních zdrojÊ: V Lotyšsku a Slovinsku pracují vedoucí center mobility také pro národní kontaktní organizace. V Bulharsku je vedoucí jednoho ze zÄízených center zárove¾ hlavní koordinátorkou práce všech NKO v zemi. V Rumunsku vykonává vedoucí centra mobility také práci hlavní koordinátorky rumunských NKO a ješt¶ pracuje v jednom z programových výborÊ 6. RP. 䡲 Výbor pro vědecký a technický výzkum (CREST) Nejhorší situace, pokud jde o ženskou ú®ast ze zemí Enwise, panuje ve Výboru pro v¶decký a technický výzkum (CREST), výboru složeném ze zástupcÊ a zástupky¾ ®lenských státÊ, jehož funkcí je radit Komisi a Rad¶ v otázkách v¶dy a techniky. Každá zem¶ Enwise má v tomto výboru po dvou zástupcích a zástupkyních, avšak ve v¶tšin¶ pÄípadÊ jsou jimi muži. Výjimkou je Rumunsko se dv¶ma reprezentantkami a eská a Slovenská republika, které vyslaly po jedné žen¶. Zvyšování dynamiky vývoje: intenzivnější zapojování a zviditelnění vědkyň ze zemí Enwise innosti zam¶Äené na ženy ve v¶d¶ v 6. RP spadají do podprogramu „V¶da a spole®nost“, který je sou®ástí specifického programu Strukturování Evropského výzkumného prostoru (ERA). Ve srovnání se situací v 5. RP tyto ®innosti získaly v¶tší váhu i finan®ní prostÄedky, i když stále relativn¶ skromné, pokud uvážíme celkový rozpo®et 6. RP. Další podporu a financování však mohou ®innosti zam¶Äené na genderovou rovnováhu získat ve spojení s výzkumy realizovanými v rámci sedmi prioritních témat 6. RP. Z rozpo®tu pro aktivity zam¶Äené na „ženy ve v¶d¶“ budou prostÄedky alokovány na další zasedání Helsinské skupiny pro ženy ve v¶d¶, stejn¶ jako její podskupiny statistických zpravodajÊ a zpravodajek, v nichž obou jsou zem¶ Enwise zastoupeny11; bude z n¶j financován i další rozvoj komunikace v zájmu spolupráce a vým¶ny zkušeností (networking). Rozpo®et bude také využit na financování Evropské platformy pro ženy ve v¶d¶, která je klí®ovým úsp¶chem roku 2004. VÊbec poprvé bude vyhlášena výzva na podávání projektÊ v oblasti genderového výzkumu (s rozpo®tem až do 5 milionÊ eur). Budou také jmenováni zvláštní vyslanci a vyslankyn¶, jejichž úkolem bude zvyšovat pov¶domí o otázkách spojených s postavením žen ve v¶d¶. V rámci aktivit samotných zemí Enwise je tÄeba zdÊraznit uspoÄádání dvou pracovních semináÄÊ o problematice Enwise: v Praze 25. dubna 2003 se konal workshop o mladých lidech ve vµdµ12; v Bruselu konaný workshop zahájil 11.–12. listopadu 2003 rozhovory s vµdkynµmi z balkánských zemí13. Oba semináÄe byly financovány z rozpo®tových prostÄedkÊ 6. RP ur®ených pro V¶du a spole®nost na rok 2003. Dv¶ další dÊležité iniciativy zemí Enwise byly podány jako návrhy projektÊ reagující na výzvu v oblasti V¶da a spole®nost v roce 2003. Oba návrhy byly pÄijaty; jeden byl realizován jako semináÄ „Diskuse o bioetických otázkách s v¶dkyn¶mi ze zemí Enwise”14 v Budapešti 2.–3. Äíjna 2003; druhý je ambiciózním projektem15 koordinovaným ®eským Národním kontaktním centrem ženy a v¶da: toto centrum chce rozšíÄit své

11. Viz seznamy pÄíslušných delegátÊ a delegátek v PÄílohách 10 a 11. 12. Srv. zprávu o tomto semináÄi na konci této kapitoly. 13. Srv. zprávu o tomto semináÄi na konci této kapitoly. 14. Srv. zprávu o tomto semináÄi na konci této kapitoly. 15. PÄi dokon®ování této zprávy byla realizace stále v procesu jednání. Projekt byl zahájen 1. 3. 2004. Více informací naleznete na www.cec-wys.org (pozn. red.).

109

4.

JAK DALEKO JE CÍL?

pÊsobení za hranice státu, ve spolupráci s partnery v Ma²arsku, Slovenské republice a Slovinsku. V nadcházejících letech, na konci 6. RP a hlavn¶ v následujícím rámcovém programu mÊže vývoj dosáhnout klí®ového stupn¶, kdy bude vykonáno kritické množství práce dynamizující ®innost žen ve v¶d¶ ve všech zemích Enwise a na Balkánu. Je zÄejmé, že tento vývojový stupe¾ bude možné udržet jenom za pomoci dalších finan®ních prostÄedkÊ. Závěrečné poznámky – limitující faktory A®koli se formáln¶ zdá, že vše nasv¶d®uje tomu, že 6. RP umož¾uje pln¶jší zapojení v¶tšímu po®tu v¶dky¾, ®lenky Expertní skupiny Enwise upozornily na jisté pÄekážky, které jim ve skute®nosti mohou plné zapojení zna®n¶ zt¶žovat. ŠíÄení a sdílení informací o 6. RP a v¶tší rozprostÄení finan®ních prostÄedkÊ rámcového programu, jež jsou skute®nými podmi¾ujícími faktory strukturovaného v¶deckého výzkumu ve všech zemích Enwise, a tak i jejich plného v®len¶ní do ERA, jsou stále problematické. Na základ¶ faktÊ a zjišt¶ní této kapitoly lze vytknout n¶které faktory limitující plné zapojení, a to zvlášt¶ v¶dky¾ zemí Enwise: 䡲 Práce odborníka či odbornice v rámcovém programu v Bruselu – činnost, která se prodraží…

I když zájem odborníkÊ a odbornic ze zemí Enwise pracovat v orgánech rámcového programu je nepopiratelný, jejich skute®né zapojení (a platí to zvlášt¶ pro ženy16) do rozhodování ®i monitorování v rámci 6. RP mÊže být vážn¶ omezeno, protože jim scházejí nutné finan®ní prostÄedky. Protože podle pravidel Komise jsou náklady na cestu, ubytování a diety principiáln¶ hrazeny až poté, co prob¶hne setkání komise, panelu ®i výboru v Bruselu, potÄebuje mít každý/á jeho ú®astník/ice k dispozici 800 až 900 eur, aby se jej mohli zú®astnit a zhostit se svých povinností. Zem¶ Enwise zpravidla nedisponují zvláštními fondy17, z nichž by hradily cestovní a ubytovací náklady svých zú®astn¶ných odborníkÊ a odbornic. Ti v dÊsledku toho musí být schopni pokrýt náklady své odborné práce v 6. RP sami. Jestliže porovnáme ceny levných zpáte®ních letenek (které v¶tšinou vyžadují zÊstat v míst¶ ze soboty na ned¶li ®i strávit alespo¾ 2 noci) do Bruselu s prÊm¶rným m¶sí®ním platem v jednotlivých zemích Enwise18, zjistíme, pro® Z České republiky vyšla originální iniciativa zaměřená na ženy ve vědě České Národní kontaktní centrum pro ženy ve vědě (NKC-ŽV) bylo oficiálně ustaveno v Praze dne 24. ledna 2002. Je to informační, koordinační a vzdělávací centrum soustřeďující se na genderové otázky v oblasti VaV. Projekt centra, připravený Sociologickým ústavem AV ČR, je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Hlavní důvody pro zřízení Centra byly: 1) poukázat na nedostatečné zastoupení žen ve vědě a vyvinout činnosti, projekty a opatření, které by zvýšily povědomí o genderových problémech v oblasti VaV a/nebo posílily účast a zviditelnily ženy ve vědě; 2)

110

zkoumat genderové předpojatosti ve vědě, výzkumných institucích a vědeckých teoriích, přispívat k rozvoji feministické epistemologie. Centrum se snaží budovat komunikační sítě vědkyň v České republice i na mezinárodní úrovni. Vypracovalo několik projektů posilujících účast a viditelnost žen ve vědě. V roce 2003 zahájilo projekt pro mladé lidi ve vědě. Jeho cílem je také rozvíjení kontaktů a projektů na bázi spolupráce s podobnými zahraničními institucemi a informování o genderových otázkách v 6. RP. Zdroj: Havelková, 2003.

16. Srv. také kapitolu 3 pojednávající o genderových platových rozdílech. 17. V roce 2000 lotyšské Ministerstvo školství a v¶dy vytvoÄilo zvláštní fondy, z nichž jsou hrazeny cestovní a ubytovací náklady pozorovatelÊ/ek a odborníkÊ/ic pracujících v programových výborech RP; jinak zapojení odborníci/ice je však využívat nemohou. 18. Srv. také kapitolu 3 o dalších podrobnostech prÊm¶rných platÊ.

n¶kolik pozvaných odborníkÊ ®i odbornic z t¶chto zemí bylo nakonec nuceno pozvání nepÄijmout. 䡲 Realita 6. RP na internetu: jde o diskriminující faktor? V podstat¶ veškeré informace o 6. RP jsou dostupné pouze na internetu. I když ®lenky Expertní skupiny Enwise nezaznamenaly ve svých zemích žádnou genderovou diskriminaci v možnostech využívání PC a pÄístupu k internetu, mnohé zdÊraznily potÄebu modernějších a kvalitnějších počítačů. S potížemi pÄi využívání informa®ních technologií se setkávaly i samy tyto ®lenky, protože n¶které mohou využívat PC na svém pracovišti pouze omezenou dobu, jiné používají po®íta®e, které zpracují pouze formát RTF, ale ne Word, a n¶které další používají svÊj domácí po®íta® s internetovým pÄipojením, které jim však neumož¾uje stahovat velké soubory. Navíc byly v daných zemích zaznamenány ®asté výpadky internetových sítí. 䡲 Nůžkový diagram Existující genderové rozmíst¶ní odborníkÊ a odbornic ze zemí Enwise ve výboru CREST, programových výborech a/nebo poradních skupinách na jedné stran¶ a NKO na stran¶ druhé odpovídá do jisté míry známému nÊžkovému diagramu, který ve zpráv¶ Helsinské skupiny (Evropská komise 2002) jasn¶ vyjádÄil vertikální segregaci, jíž ®elí ženy ve v¶deckých povoláních po celé Evrop¶. Grafy 4.1 a 4.2 (pro 5. RP) a 4.3 a 4.4 (pro 6. RP) ukazují, jak po®ty odbornic klesají na pozicích s rozhodovací pravomocí (tzn. v CREST, programových výborech ®i poradních skupinách), zatímco na technické úrovni (tj. NKO), spojené s poradenstvím, podpÊrnou ®inností a šíÄením informací, pracuje žen stejn¶ jako mužÊ a n¶kdy i více. Dále je tÄeba zdÊraznit, že nedostate®né zastoupení žen ze zemí Enwise v poradních rolích neodpovídá zám¶rÊm a cílÊm 6. RP, k nimž patÄí dosažení genderové rovnováhy na všech úrovních. Pokud by se z tohoto neuspokojivého zastoupení m¶lo stát pravidlo, mohlo by to vážn¶ ohrozit napl¾ování zám¶ru podporovat uplatn¶ní a roli v¶dky¾ v Evropském výzkumném prostoru.

Náklady na typické dvoudenní odborné jednání v Bruselu Abychom nastínili problém, popíšeme důležitý aspekt typického dvoudenního pobytu odborníka či odbornice v Bruselu. Setkání se často konají ve čtvrtek a v pátek, to znamená, že zúčastněný/á pojede do Bruselu ve středu – schůze totiž začne ve čtvrtek brzy ráno – a aby využil/a možnost získat levnější letenku, jež vyžaduje pobyt ze soboty na neděli, bude se vracet v neděli. To znamená, že bude potřebovat diety a ubytování v hotelu na čtyři dny, které Evropská komise uhradí až zpětně. Konkrétně budou výdaje na takové typické setkání konající se třikrát až čtyřikrát do roka vypadat pro zúčastněného/ou (nebo pro jeho zaměstnavatele) takto:

Dvoudenní pobyt odborníka či odbornice v Bruselu Obvyklá přibližná cena zpáteční letenky* včetně sobotní noci: € 400 Obvyklá cena skromného hotelového pokoje 80 eur za noc: € 320 Čtyři jídla denně 30 eur na den € 120 Doprava po Bruselu (protože levné hotely nejsou v oblasti úřadů EC) € 20 Celkem: € 860 Zdroj: Poznámka:

Glover, 2003. * 5 Vypočítáno jako průměr cen nejlevnějších letenek do Bruselu z 5 hlavních měst zemí ENWISE; při využití cenových údajů na www.expedia.com dne 21. 8. 2003: Varšava (291 €), Riga (630 €), Vilnius (344 €), Bukurešť (331 €) a Bratislava (299 €).

111

4.

JAK DALEKO JE CÍL?

䡲 Spojování funkcí versus optimálnost lidských zdrojů N¶které zem¶ Enwise byly zastoupeny v rÊzných orgánech 5. RP po®etn¶ malou skupinou odborníkÊ ®i odbornic. Ti pak na více pozicích plnili v kontextu rámcového programu rÊzné funkce. Stalo se a dosud se stává, že n¶kolik pozorovatelÊ a pozorovatelek bylo nebo je nominováno do dvou ®i více díl®ích programových výborÊ RP. Krom¶ pochybností nad tím, zda jedna osoba mÊže dobÄe zvládnout všechny tyto povinnosti, se nabízí i otázka konfliktu zájmÊ, a to zvlášt¶ tehdy, když stejná osoba pracuje v programovém výboru a/nebo v NKO a/nebo v poradní skupin¶. Skute®ností je, že ®lenové a ®lenky programových výborÊ jsou vázáni ml®enlivostí a nesm¶jí sd¶lovat informace získané od Komise, zatímco pracovníkÊ a pracovnic NKO se žádná taková naÄízení netýkají a jejich úkol je vlastn¶ opa®ný – šíÄit informace o ®innostech a úkolech RP v co nejv¶tším rozsahu. Nejkriti®t¶jší situace je z tohoto hlediska v zemích, které stále praktikují dvojí jmenování (NKO a pozorovatele ®i pozorovatelku programového výboru 6. RP). 䡲 Zvětšovat okruh těch, kteří vědí, jak na to… PÄi ur®itém zobecn¶ní se dá Äíci, že zkušenost práce v evalua®ním panelu RP mÊže vybavit ®lov¶ka zabývajícího se výzkumem velice užite®nými znalostmi o tom, co je na evropské úrovni posuzováno jako dobrý výzkumný projekt, a tak ho „nau®it“, jak se do RP zapojit. Jednotlivé státy však nijak systematicky nemonitorují, kteÄí z jejich odborníkÊ a odbornic registrovaných v databázích Generálního direktorátu (Exsis nebo EMM) pracovali nebo budou pracovat jako odborní hodnotitelé a hodnotitelky. To znamená, že v¶decké komunity v t¶chto zemích nemohou využít ke svému plnému prosp¶chu zkušenosti a znalosti t¶ch svých zástupcÊ a zástupky¾, kteÄí se rozhodování o projektech zú®astnili. Již jsme uvedli, že žádná ze zemí Enwise nedokázala – popÄípad¶ stále nedokáže – poskytnout informace o odbornících a odbornicích, kteÄí byli/jsou vyzváni

Poradní skupiny 6. RP – konflikt zájmů a nezávislost

Opora v silných systémech NKO

V zájmu Komise, stejně jako širší vědeckovýzkumné komunity, je, aby se ti, kteří jsou členy/členkami poradních skupin 6. RP, nenacházeli v pozicích, v nichž by mohli nepatřičně využívat realizovaných úkolů 6. RP nebo je mohli nepatřičně ovlivnit. Z tohoto důvodu bylo učiněno rozhodnutí, že tito poradci nebo poradkyně nesmějí být nijak zapojeni do evaluace a výběru návrhů projektů žádajících v rámci 6. RP o finanční prostředky Společenství. Proto poradci či poradkyně zapojení do poradních skupin: – nesmějí pracovat v programových výborech ani fungovat jako experti těchto programových výborů; – nesmějí hodnotit návrhy projektů v 6. RP a rozhodovat o nich; – mohou se účastnit konsorcií v rámci 6. RP buď sami za sebe, nebo jako zástupci či zástupkyně organizací, v nichž mají zaměstnanecký poměr.

V seznamu charakterizujícím vlastnosti, které by národní kontaktní organizace (NKO) měly mít, aby v 6. RP mohly plnit doporučené úkoly, jsou uvedeny tyto: „zajistit potřebné lidské zdroje a vybavení (např. v oblasti informatiky); fungovat jako nezávislá organizace; být důsledně nezaujatí v poskytování svých služeb.”

Zdroj: Evropská komise – Generální direktorát pro výzkum, 2003.

112

Zdroj: Hlavní principy zavádění systémů NKO v rámci 6 RP – Evropská komise – Generální direktorát pro výzkum, 2003.

The activity of the FP5 Economic, Social and Human Sciences Evaluation Panel, within the Research Training Networks activity of the Improving Human Potential specific programme, can be referred to as a good practice, where advance payments were offered as an option to Candidate countries’ experts together with the invitation to participate in this Panel. Source: Sretenova, 2003.

k práci v panelech pro monitoring a v externích poradních skupinách 5. RP stejn¶ jako v poradních skupinách 6. RP. To mÊže být kontraproduktivní pro celé oblasti v¶decké práce v t¶chto zemích pÄedevším z hlediska sledování a dosažení kone®ného cíle optimálního strukturování této práce: ten se nepÄiblíží bez výrazného zlepšení spolupráce a ú®inné koordinace všech aktérÊ RP.

113

Workshop Enwise

O postavení mladých lidí ve vědě 25. dubna 2003 – Praha, Česká republika

Cílem semináÄe bylo porovnat názory Expertní skupiny Enwise na situaci, v níž se nachází mladší v¶decká generace, s tím, jak ji nahlíží 27 mladých v¶dcÊ a v¶dky¾, kteÄí byli na workshop pozváni ze zemí Enwise. V¶tšinu z nich tvoÄili bývalí ®i sou®asní stážisté a stážistky mobilitních programÊ Marie Curie. Snahou bylo pojmenovat jevy a pÄekážky, s nimiž se mladí v¶dci a v¶dkyn¶ setkávají ve své práci, v®etn¶ takových, které mají genderovou povahu. Témata zahrnovala napÄíklad únik mozků, jak n¶kteÄí sociální v¶dci a v¶dkyn¶ z t¶chto zemí pojmenovávají exodus v¶deckých sil, prestiž a atraktivnost vědecké kariéry pro mladé lidi jako „horké“ téma EU ve sv¶tle „barcelonského cíle tÄí procent“1 nebo genderové otázky VaV. SemináÄ byl také otevÄeným fórem, na kterém se mladí lidé mohli pod¶lit o své zkušenosti s výzkumem a vym¶nit si názory na možné Äešení problémÊ, kterým ®elí. Z pražských diskusí vyplynulo, že mladí v¶dci a v¶dkyn¶ jsou sebejistí, úsp¶šní a schopní získávat prostÄedky na výzkum, i když ne bez jistých obtíží. Vzrušená debata prob¶hla v jedné ze dvou odpoledních sekcí o rovných příležitostech ve VaV a situaci žen ve vědě. Diskutovalo se o odlišných zkušenostech mladých mužÊ a žen; ženy mluvily konkrétn¶ o snižování významu jejich práce ze strany starších v¶dcÊ, o problémech vyvážení pracovního a osobního života ve spole®nosti s pevn¶ zakoÄen¶nou pÄedstavou o tradi®ních genderových rolích.

䡲 „V mnoha oblastech nejsou ženy brány vážně, a to zvlášť v mladším věku.“ Žena, 25 let, ekonomika řízení, Maďarsko.

䡲 „Odpovědnost za domácnost a péči o děti se stále považuje za ženskou záležitost – pro ženy je velmi problematické sladit vědeckou práci a rodinu.“ Žena, 26 let, společenské vědy, Česká republika.

䡲 „Mladé ženy musejí dělat rozhodnutí o své vědecké práci a profesní budoucnosti pod dvojím tlakem. Jeden je spojený s mnohem těžšími podmínkami matek s malými dětmi (protože nejčastější životní model je stále mít alespoň jedno dítě v mladém věku) v té počáteční době, která je nejdůležitější pro založení vědecké kariéry. Tehdy se člověk musí v dané vědecké komunitě nějak uvést, dělat kroky na cestě k uznání a postupu. Ten druhý tlak je dán strachem z využívání genderových zvýhodnění (tak potřebných a nutných), aby vědkyně jako žena pak nebyla obviňována, že dosáhla své vyšší pozice jenom díky nim.“ Žena, 35 let, přírodní vědy, Slovenská republika.

䡲 „Zkušenost sama o sobě je obvykle chápána pozitivně, jako plus, ale zažila jsem několik situací při shánění práce, kdy mi řekli – vaše specifické znalosti získané v zahraničí nepotřebujeme, stačí nám, když budete pracovat jako normální obchodní zástupkyně.” Žena, 26 let, právo, Lotyšsko.

1. kterým je získat 700 000 nových výzkumníkÊ/ic pro Evropský výzkumný prostor do roku 2010.

䡲 „Raději bych se vrátila do Estonska, abych pomohla estonské vědě a zúročila vědomosti a dovednosti, které jsem získala, k tomu, abych zlepšila život lidí doma. Myslím, že je velmi důležité studovat venku, aby člověk obohatil novými vědomostmi, metodami i kontakty život a práci ve své zemi. Navíc Estonsko nyní usiluje o vstup do EU a pracovat v tak rychle se vyvíjející zemi je velmi zajímavé.” Žena, 28 let, přírodní vědy, Estonsko.

114

䡲 „Citelný je strach starších vědců nebo vědkyň, kteří se bojí, že jste lepší než oni díky těm vašim novým vědomostem, že díky nim lépe zapadnete do pracovního týmu v hostitelské instituci, že si umíte vytvořit lepší kontakty. To všechno by mělo být chápáno jako pozitivum, ale já zažila úplně opačné vnímání. Řekla bych, že na to, aby se člověk vyhnul problémům, je jen jeden recept – nevracet se do stejné instituce. Otevřela se mi taky možnost úplně změnit pole výzkumu, ale to pro mě nebylo přijatelné, protože bych tak úplně zahodila znalosti i kontakty, které jsem si vytvořila.” Žena, 36 let, přírodní vědy, Slovinsko.

䡲 „To, že jsem odjela na stáž, bylo proti mně nespravedlivě využito jako důvod, proč nemůžu postoupit o příčku dál k profesuře. Moji nepřítomnost chápou jako prázdniny, ne jako pracovní zkušenost.” Žena, 36 let, přírodní vědy, Slovinsko.

䡲 „Vadí mi přerušené kontakty s důležitými lidmi a v souvislosti s tím neexistence volných míst v domácích institucích, nemožnost publikovat, učit, a tak dál, protože tu stále funguje systém založený na protekcích.” Žena, 26 let, právo, Lotyšsko.

䡲 „Dávám přednost práci v rozvinutých zemích kvůli podstatně vyššímu platu v poměru k nákladům na živobytí.” Muž, 31 let, přírodní vědy, Slovenská republika.

䡲 „Dal bych přednost práci v některé z rozvinutých zemí, protože se tam nabízejí lepší pracovní příležitosti a člověk zažívá větší uspokojení ze své práce. Navíc kvalita života tam samozřejmě nesrovnatelně převyšuje to, co zažívám ve své rodné zemi. I proto jsem se rozhodl odejít. Muž, 32 let, strojní inženýrství, Rumunsko.

Zatímco drtivá v¶tšina mladých v¶dcÊ a v¶dky¾ si cenila svých zahrani®ních zkušeností a pÄedpokládala, že je zúro®í v budoucí kariéÄe, ozývaly se i zpochyb¾ující hlasy. Hlavním ožehavým tématem byla reintegrace. Mladí lidé vracející se do rodné zem¶ s novými znalostmi a odbornými zkušenostmi o®ekávají, že budou moci své nov¶ nabyté schopnosti uplatnit ve svém domácím prostÄedí. Setkávají se však ®asto s neporozum¶ním a s obavami z nežádoucí konkurence. Zahrani®ní stáže s sebou také nesou ztrátu kontaktÊ, pÄed odjezdem rozvíjených v neformálních sítích stykÊ, což jen zhoršuje problémy objevující se po návratu. Nastolen byl rovn¶ž problém úniku mozků a rezignace na vědeckou práci, bu² úplné, anebo formou odchodu ze zem¶. Na pÄímou otázku po dÊvodech, které by je pÄim¶ly úpln¶ se vzdát v¶dy, byly jako nejdÊležit¶jší uvedeny peníze, dále rÊzné další pÄí®iny shrnutelné jako nedostatečné využití osobních schopností nebo ztráta motivace.

䡲 „Ve své zemi stále bohužel nemohu najít místo, a to je pochopitelně můj největší problém. Jeho výhradní příčinou je neexistence bulharského průmyslu schopného financovat do určité míry domácí výzkum. Univerzity a akademie věd představují nedostatečný trh práce pro ten počet kvalitních bulharských výzkumníků a výzkumnic, který náš vzdělávací systém každoročně produkuje. Přirozený rozvoj vědecké kariéry v průmyslové sféře, běžný v jiných zemích, není v Bulharsku možný. Důvod vězí v kolapsu našeho průmyslu a vůbec celé země. Potřebujeme čas, abychom se s tím vypořádali. A jakákoli pomoc zvenčí bude při tom vítána. Myslím, že by pomohlo navýšení počtu návratných stipendií, která by umožnila mladým vědcům a vědkyním ze střední a východní Evropy vrátit se a pracovat doma.“ Žena, 31 let, přírodní vědy, Bulharsko.

䡲 „Dalším důležitým tématem byl únik vědeckých mozků – týkající se specificky těch, kteří zůstávají ve Státech. Vím, že to nebylo hlavním tématem semináře, ale stejně bylo dobře, že se o tom hovořilo. Myslím, že bychom měli hledat důvody, proč se to děje, a změnit podle toho vzdělávací systémy a vědu vůbec. Domnívám se, že ve většině případů nejsou peníze tou hlavní příčinou, proč lidé zůstávají ve Státech. Domov zůstane vždycky domovem a peníze nám ho nekoupí. Proto za únikem mozků nejsou v první řadě peníze. Myslím, že hlavním důvodem, proč vědci a vědkyně odcházejí ze země je, že mají dost vší té frustrace a složitostí domácího prostředí. Nechápejte mě špatně, studovat v zahraničí je podle mě skvělé a moc potřebné, ovšem hodně lidí by se pak rádo vrátilo domů (k rodinám, k přátelům) a pracovalo tam, jenže to nedělají (nebo nemůžou) kvůli těm důvodům, které tady byly uvedeny.“ Muž, 23 let, počítačová věda, Slovinsko.

䡲 „Pracovní podmínky v mé zemi jsou špatné a pracovní prostředí vás prostě nestimuluje, platově i kvůli způsobům práce. Žena, 30 let, společenské vědy, Polsko.

䡲 „Úplně jinak teď pohlížím na hodnotu a úroveň vědecké práce. Také mám odlišnou představu o oblasti a rozsahu svého výzkumu a jeho dlouhodobém dosahu. Mám teď jiný pracovní styl, protože dokážu odlišit, co opravdu stojí za to dělat, a vidím výzkum v obecné perspektivě.“ Muž,32 let, strojírenství, Rumunsko.

䡲 „Možná je to jen o tom, že jsem víc nadšená pro práci, beru výzkum vážněji než mí starší kolegové a kolegyně a nadřízení, kteří pohlížejí na výzkumnou práci jako na jeden způsob vydělávání peněz. Často si všímám toho, že nemají dost zájmu o objevování nového. Možná že ale v průběhu času začnu myslet stejně…“ Žena, 26 let, přírodní vědy, Česká republika.

䡲 „… Jsem přístupnější novým směrům, novým učebním metodám, cítím, že jsem mobilnější a pružnější, pokud jde o hledání grantových příležitostí, nové práce atd.“ Žena, 35 let, společenské vědy, Litva.

䡲 „Nevím o nějakých zvláštních problémech. Jsou tu asi takové jako všude jinde – dilema mezi rodinou a velmi úspěšnou pracovní kariéru, které se odráží například v nepříznivém genderovém poměru v počtu profesorů.“ Muž, 28 let, vedoucí projektu, přírodní vědy, Lotyšsko.

䡲 „Problémy v mojí zemi myslím nejsou specifické, jde jenom o vyvažování pracovního a rodinného života, nedostatečnou motivaci, malou důraznost, menší viditelnost, paternalismus, pracovní kulturu nebo styl, sexistickou komunikaci.“ Žena, 30 let, společenské vědy, Polsko.

115

Odpov¶di mladých v¶dky¾ na pÄí®iny „externího“ úniku mozků byly rozmanit¶jší; krom¶ špatné infrastruktury, nízkých platÊ a chyb¶jící motivace uvád¶ly také nepÄíznivou politickou a/nebo ekonomickou situaci v zemi ®i osobní dÊvody. Mezi ženami tvoÄily výjimku dv¶ badatelky, které uvedly jako hlavní dÊvod, který by je pÄim¶l opustit v¶deckou práci, nedostatek intelektuální stimulace a uznání vlastní výzkumné práce. Mladým lidem vracejícím se domÊ vadily rovn¶ž problematické vztahy s vědci starší generace, které se zvlášÈ projevovaly v pracovním prostÄedí, ve volb¶ pracovních postupÊ a pÄístupÊ k výzkumu. Existující pÄekážky ve v¶decké kariéÄe ženy byly vnímány ze strany žen a mužÊ velmi odlišn¶: Zatímco šest z devíti mladých žen takové pÄekážky pÄiznávalo, ze sedmi mužÊ je vid¶li jenom tÄi. Pokud jde o rovné příležitosti ve vzdělávání a v zaměstnání, v¶Äilo v n¶ dev¶t z deseti mladých mužÊ, ale pouze ®tyÄi z devíti žen. B¶hem semináÄe byly ob®as vyslovovány názory, zcela odpovídající stereotypnímu uvažování. Ukázalo se, že n¶kteÄí mladí v¶dci i v¶dkyn¶ stále rozlišují mezi úrovní schopností a práce mužÊ a žen, což pak u n¶kterých – pÄedevším mužÊ – vedlo ke zpochyb¾ování ú®innosti politiky rovných pÄíležitostí. Nejvíce pochybností bylo spojeno s pozitivní diskriminací. N¶kteÄí ze zú®astn¶ných, pÄedevším ti, kteÄí se v¶nují spole®enským v¶dám a mladé ženy vÊbec, na toto pÄežívající genderové stereotypizování druhých explicitn¶ upozor¾ovali. Na otázku, jakou mají vědci a vědkyně v domácím prostÄedí společenskou prestiž, odpovídali zú®astn¶ní zna®n¶ rÊzn¶, mezi odhady vysoké a velmi nízké prestiže však pÄevládalo ozna®ení prÊm¶rná.

䡲 „… Nejsou překážky, které by komplikovaly vzdělávání žen nebo jejich pracovní postup. Menší problémy mohou existovat v pracovním prostředí, kde je tradičně převaha mužů – takový případ je myslím počítačová věda. V posledních letech jsme měli málo studentek, což možná vede k tomu, že se muži chovají příliš mentorsky. Tenhle postoj není podle mě zdravý a ženám, které jsou ambicióznější a chtějí dělat vlastní věci, překáží.“

䡲 „Na vědce se pohlíží jako na člověka, který současnému vývoji pomáhá málo, ale možná je užitečný v dlouhodobé perspektivě.“

Muž, 22 let, počítačová věda, Slovinsko.

Žena, 28 let, přírodní vědy, Estonsko.

䡲 „…Pokud jde o vzdělávání (existuje rovnost), ale v zaměstnání tomu tak není. Ženy, aby dosáhly určité pozice, musejí pracovat daleko tvrději než muži; setkávají se často s předsudky vůči svým schopnostem a také se jim nenabízejí ty samé příležitosti, protože se u nich stejně předpokládá mateřská dovolená anebo proto, že už jsou matky.“

䡲 „Byla to skvělá příležitost setkat se a hovořit s mladými lidmi, kteří se ve východní Evropě zabývají vědou. Z našich zkušeností vyplývá, že ačkoliv jsme z různých zemí, máme podobné problémy a podobné zájmy. Cílem toho setkání mělo být zhodnocení situace žen ve východoevropském výzkumu, ale naše diskuse pokryly větší šíři a dotýkaly se problémů, se kterými se v těchto zemích setkávají všichni mladí ve vědě.“

Žena, 25 let, ekonomika a řízení, Maďarsko.

䡲 „Ve škole se u dívek předpokládá orientace na humanitní obory a společenské vědy a často se objevuje stereotyp nedůvěry vůči jejich schopnostem v přírodních vědách a v matematice. Za stejnou práci jsou ženy placeny méně…“ Žena, 25 let, společenské vědy, Česká republika.

䡲 „Myslím, že společenská prestiž je bohužel velmi nízká. Na lidi, kteří dělají vědu, pohlíží veřejnost obvykle jako na svého druhu blázny, kteří jsou sice chytří, ale místo práce se věnují jakémusi svému koníčku – jejich platy jsou totiž často hluboko pod výší průměrné mzdy v zemi.“ Žena, 26 let, přírodní vědy, Česká republika.

䡲 „Myslím, že starším lidem připadá každý, kdo učí na univerzitě, velmi důležitý, ale někdy horko těžko vysvětluju svým dětem, proč mají jiné maminky, které nestudovaly na univerzitě a pracují v soukromé televizi, víc peněz, a mohou proto kupovat víc barbín.“ Žena, 36 let, lékařské vědy, Estonsko.

Žena, 33 let, strojírenství, Rumunsko.

䡲 „…Ve společenských vědách, v ekonomice a řízení, v právní oblasti má nejspíš vědecká práce průměrnou společenskou prestiž, ale jiní vědci a vědkyně ji mají ještě nižší, prostě proto, že zabývat se vědou není populární.“

Muž, 25 let, přírodní vědy, Maďarsko.

䡲 „Seminář byl zajímavý a také, určitě aspoň pro mě, objevný…Měl jsem možnost prohovořit různé věci s jinými účastníky a účastnicemi… Dozvěděl jsem se, jak si organizují svůj rodinný život, jestliže cestují kvůli práci do zahraničí, jestli berou svého manžela nebo manželku a děti s sebou, nebo je nechávají doma, s jakými druhy problémů se jako rodina musejí v cizině vyrovnávat. Nikdy předtím jsem o těchto věcech nepřemýšlel. Většinou se vědou zabývá jak manžel, tak manželka, jsou přibližně stejně staří a oba mají před sebou PhD. Zajímavé bylo zjistit, jak se buď manžel, nebo manželka podřídí či potlačí své vlastní ambice a doprovází partnera nebo partnerku, když on nebo ona získali venku postdoktorandské stipendium. Myslím, že tyto rodinné aspekty pobytu v zahraničí mě zajímaly nejvíc, protože mě přinutily k mnoha zamyšlením. Nejspíš se někdy v budoucnu taky budu o nějaký jedno- nebo dvouletý postdoktorandský pobyt ucházet a všechny informace tohoto druhu, které jsem na semináři získal, jsou obrovsky cenné.“ Muž, 23 let, počítačová věda, Slovinsko.

116

Závěrečné poznámky Když byly zú®astn¶ní vyzváni, aby ur®ili tÄi nejdÊležit¶jší politické iniciativy, které by pomohly udržet mladé lidi v domácí v¶d¶, jmenovali op¶t zvýšení platÊ, zlepšení financování univerzit a zvýšení investic do v¶dy. Jako další související problém ozna®ili nedostatek opatÄení, která by podporovala specificky v¶deckou práci mladých lidí. Zú®astn¶ní zdÊraznili potÄebu: ● více pÄíležitostí, ● více vým¶nných programÊ, ● mezinárodní spolupráce, ● pÄístupu ke grantÊm u®eným mladým v¶dcÊm a v¶dkyním (uvoln¶ní omezení vázaných na postgraduální a postdoktorandské granty), ● lepšího a kompetentn¶jšího školitelství na univerzitách a také v¶tší motivace ze strany špi®kových v¶dcÊ a v¶dky¾. Po semináÄi byli zú®astn¶ní vyzváni, aby posoudili obsah diskusí a zasláním svého hodnocení vytvoÄili zp¶tnou vazbu. Krom¶ toho, že se více dozv¶d¶li o stážích Marie Curie a dalších programech Evropské komise zam¶Äených na mladé v¶dce a v¶dkyn¶, hodnotili pozitivn¶ pÄedevším: ● pÄíležitost setkat se a vym¶nit si zkušenosti s jinými mladými lidmi, kteÄí se v postkomunistických zemích zabývají v¶deckou prací jak v tvrdých, tak v mµkkých disciplínách, protože si uv¶domují svou dosavadní orientovanost pÄedevším „západním sm¶rem“. ● pÄíležitost hovoÄit otevÄen¶ anebo vÊbec poprvé o genderových tématech a genderové diskriminaci ve v¶d¶. Zvlášt¶ mladé ženy ocenily otevÄenost diskusí s mladými muži o svých pocitech z diskriminace ve v¶d¶ a o genderových odlišnostech, a to v prostÄedí zaru®ujícím, že jejich hlasy budou vyslechnuty. Mladí muži zdÊraznili, že se jim otevÄel pohled na nové problémy, protože – jak n¶kteÄí pÄipustili – dosud o genderu a genderové diskriminaci ve v¶d¶ vÊbec nepÄemýšleli a nenapadlo je, že situace nebo podmínky by pro ženy mohly být jiné.

䡲 „V první řadě musím říct, že jsem díky semináři začal přemýšlet o mnoha věcech, které by mě jinak nenapadly; uvědomil jsem si, jak neuvěřitelně široké možnosti se mladým vystudovaným lidem otvírají, ale i to, jaké problémy je mohou doprovázet.“ Muž, 29 let, společenské vědy, Polsko.

䡲 „Mnoha věcmi jsem se už zabývala jako socioložka, ale během semináře a také v osobních rozhovorech s ostatními účastníky a účastnicemi jsem se do nich ponořila mnohem hlouběji. Opravdu nadšená jsem byla výběrem pozvaných, protože tyto problémy se obvykle probírají na konferencích nebo seminářích s převahou žen. Proto se tam nepromítne celé spektrum existujících názorů (už jsem například zapomněla, že mnoho mužů si stále myslí, že ženy mají menší mozkovou kapacitu…). Také se mi líbilo, že ti, kdo byli pozvaní, měli odlišné perspektivy pohledu odpovídající nejrůznějším vědám. Strávila jsem posledních deset let v oblasti sociologie, a to zase nějak vymezuje horizont zkušeností i myšlení (může to, že v Litvě tuto oblast vlastně ovládají ženy, způsobovat, že se necítím tolik diskriminovaná?).“ Žena, 35 let, společenské vědy, Litva.

䡲 „Setkání s lidmi z východního bloku a seznámení se s jejich zkušenostmi pro mě bylo osobně velmi zajímavé, protože jsem celý svůj život věnovala pozornost hlavně západnímu světu. Tady se mi ty západní normy a hodnoty zrelativizovaly, připomněla jsem si, odkud pocházím.“ Žena, 26 let, společenské vědy, Německo (nová východní země).

䡲 „Hodnotím tohle setkání pro sebe jako velmi užitečné. Je to zkušenost, která člověku pomůže vidět problém jaksi globálně – v tomhle případě problémy, které mají ve vědě ženy.“

䡲 „Ty diskuse mi položily nové otázky. Přinejmenším jsem začala vidět skutečnosti, které jsem si předtím neuvědomovala: například problém integrace a reintegrace způsobený stáží nebo dokonce genderem.“ Žena, 26 let, matematika, Česká republika.

䡲 „Nakonec bych chtěla říct, že toto setkání v Praze bylo velmi zajímavé: ačkoliv jsem si existenci genderových problémů dříve uvědomovala, poprvé jsem si tady vlastně začala rozebírat jejich příčiny.“ Žena, 28 let, přírodní vědy, Estonsko.

䡲 „Seminář byl pro mne moc zajímavý – i když si myslím, že ženy mojí generace (samozřejmě ty, které se ve vědě už déle pohybují a mají místo) problémy způsobované genderem nepociťují. Žena, 26 let, společenské vědy, Německo (nová východní země).

䡲 „Řekla bych, že dříve mi vůbec nepřišlo na mysl, že by někdo stál o můj názor na věci, které jsme probírali při tomto pražském setkání… Nebo že můj názor může vést k nějaké změně; během minulého roku jsem se cítila úplně bezmocná a izolovaná. Seminář mi dal pocit, že nejsem osamocená, že nejsem jediná, kdo tyhle problémy má. V diskusích jsem si uvědomila, že můj případ není nějakou zvláštní výjimkou, že nejen já mám potíže s návratem do svého domácího prostředí… Na semináři jsme měli možnost být vyslechnuti lidmi, kteří mají moc věci měnit, možná i dosáhnout toho, že se změna stane trvalou skutečností. Mohli jsme se tady navzájem slyšet a určitým způsobem se sjednotit, což může posílit naše snahy působit na politiku našich vlád, které se rozhodně vůči mladým a vzdělaným lidem nechovají vstřícně. Žena, 31 let, přírodní vědy, Bulharsko.

Muž, 30 let, přírodní vědy, Bulharsko.

117

Workshop Enwise

Bioetické otázky očima badatelek ze zemí Enwise 2. – 3. října 2003 – Budapešť, Maďarsko

Cílem tohoto semináÄe bylo zhodnotit, jak silné existuje pov¶domí o (bio)etických otázkách mezi v¶dkyn¶mi1 ze zemí Enwise, a rozhodnout, zda je v této oblasti nutné zavád¶t n¶jaká zvláštní opatÄení, zejména v rámci 6. RP. Práv¶ 6. RP je vÊ®i etice proaktivní, což znamená, že toto hledisko by se m¶lo odrážet i v pÄíprav¶ a podávání výzkumých návrhÊ pro 6. RP. Dalším cílem semináÄe bylo zjistit, do jaké míry se do (bio)etických témat v zemích Enwise promítá genderová dimenze a zda je tÄeba podpoÄit její posílení. Proto byly na semináÄ pozvány hlavn¶ v¶dkyn¶ reprezentující tvrdé i mµkké v¶dní obory, filozofky a právni®ky, pÄedstavitelky neziskových organizací, novináÄky, pracovnice ministerstev zodpov¶dných za gender mainstreaming, ®lenky rad pro lékaÄský výzkum a ®lenky etických výborÊ. Celkem se semináÄe zú®astnilo 62 lidí z 15 rÊzných zemí2, v®etn¶ zástupcÊ a zástupky¾ odd¶lení Ženy a vµda i Etika a vµda pracujících pro Direktorát pro v¶du. Nastolena byla dv¶ hlavní témata: etické a genderové otázky vztahující se k výzkumu kmenových bu½ek a transplantace tkání a problematika genetických testÉ a uchovávání genetických informací a jejich dalšího používání. SemináÄ tvoÄila dv¶ plenární zasedání a dv¶ paralelní sekce rozd¶lené do skupin, které se zabývaly výše uvedenými otázkami. Ob¶ sekce zahájily ®tyÄi referáty, které pÄedstavily rÊzné zájmové skupiny a rÊzné druhy odbornosti. M¶ly také odpovídat složitosti každého z obou hlavních témat a pÄedstavit rÊzné úhly pohledu na n¶; vyjasnit rÊzné aspekty t¶chto v¶deckých otázek, které jsou dÊležité z hlediska veÄejného zájmu. V neposlední Äad¶ m¶ly zú®astn¶ným nabídnout více názorÊ, s nimiž se mohli ztotožnit ®i se proti nim vymezit. Prezentace a následné diskuse ukázaly, že v¶dkyn¶ ze zemí Enwise se sou®asnými etickými a bioetickými tématy vážn¶ zabývají a sledují debaty o nich s v¶domím problémÊ zd¶d¶ných z minulosti, ale i s v¶domím nových úkolÊ vznikajících v procesu rozšiÄování EU a probíhající celosv¶tové globalizace. Tyto v¶dkyn¶ m¶ly vyhran¶né a ®asto protikladné názory na nejnov¶jší vývoj v oblasti biotechnologií a na v¶deckou práci, která ve vztahu ke smyslu lidského života pozbývá ontologický základ. Na druhé stran¶ však v zemích Enwise stále neprobíhá širší veÄejná diskuse o t¶chto klí®ových tématech a skute®né informa®ní kampan¶ v podstat¶ neza®aly ani v jedné z nich.

▫

Závěrečné poznámky: B¶hem semináÄe zú®astn¶ní a zú®astn¶né zdÊraz¾ovali, že v¶da se vyvíjí tak rychlým tempem, že domácí legislativa a regulace na tento vývoj nesta®í reagovat, a to pÄedevším v zemích Enwise, kde pÄechod k tržní ekonomice po pádu komunismu vyústil v radikální transformaci pÄedchozího politického, kulturního, socioekonomického a právního prostÄedí. Za klí®ovou proto považovali rychlou a účinnou demokratizaci zvlášt¶ v oblasti bioetiky, v níž se stÄetávají zájmy ob®anské spole®nosti, v¶dy a politiky a v níž ženy – zvlášt¶ v¶dkyn¶ – mohou hrát dÊležitou roli. VytváÄení tlaku zdola nahoru a pozornost vÊ®i veÄejnému mín¶ní je podle zú®astn¶ných nejlepším Äešením bioetických otázek.

Etika a 6. RP Článek 3 6. RP říká: „Všechny výzkumné činnosti prováděné v rámci 6. RP musí být realizované ve shodě se základními etickými principy.“ Proto všechny podané výzkumné návrhy žádající o dotace Evropské komise musí obsahovat pasáž, v níž jsou popsány etické aspekty navrhovaného projektu, které jsou přítomné v jeho metodologii, cílech či možných důsledcích jeho výsledků včetně způsobů, jakými tyto aspekty budou sledovány a aplikovány. Všichni ti, kteří pracují na projektech 6. RP, musí repektovat následující úmluvy a deklarace: Helsinskou deklaraci v její poslední verzi, Úmluvu Rady 118

Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsanou v Oviedu 4. dubna 1997, Dodatečný protokol k Zákazu klonování lidí podepsaný v Paříži 12. ledna 1998, Úmluvu Spojených národů o právech dítěte a Všeobecnou deklaraci o lidském genomu a lidských právech, kterou přijalo UNESCO; musí dále brát v úvahu názory Evropské skupiny poradců a poradkyň v etických otázkách biotechnologií (1991–1997) a názory Evropské skupiny pro etiku ve vědě a v nových technologiích (od roku 1998). Zdroj: Cordis.

1. Bylo rozhodnuto, že semináÄe se zú®astní pÄedevším ženy, protože na pÄedešlých setkáních (pracovních skupinách, semináÄích a konferencích) Äešících etické otázky, které organizovalo odd¶lení Etika a v¶da Evropské komise v letech 2002/2003, zastupovali odbornou veÄejnost zemí Enwise a referovali pÄedevším muži. BudapešÈské setkání bylo jednou z prvních pÄíležitostí slyšet názory žen. 2. Z 10 zemí Enwise, z Chorvatska a Srbska a ze 4 ®lenských státÊ: Rakouska, N¶mecka, Itálie a Velké Británie. Ze 62 zú®astn¶ných bylo 9 mužÊ.

▫

▫

▫ ▫

K zajišt¶ní transparentnosti řešení bioetických otázek by mohlo pÄisp¶t vyvážen¶jší zastoupení rÊzných zájmových skupin (žen, spole®enských – co je tím mín¶no?sociologie, psychologie atd. v¶dcÊ a v¶dky¾ atd.) v etických výborech a seznámení veÄejnosti s úkoly t¶chto výborÊ. Ú®astníci a ú®astnice vyjadÄovali pÄedevším znepokojení nad chybějící nebo nedostatečnou regulací a veřejnou kontrolou financování eticky choulostivých výzkumÊ v biomedicín¶, které do zemí Enwise plyne z vn¶jších zdrojÊ. Pokud jde o vým¶nu genetických informací, byla zdÊrazn¶na také odpov¶dnost lékaÄÊ a v¶dcÊ a rovn¶ž zastoupení žen na pozicích, kde se o ¶chto otázkách rozhoduje. Zazn¶ly rovn¶ž obavy z potenciálního zneužití genetických dat pro národní zájmy ®i pro poškozování menšin. V¶dci a hlavn¶ v¶dkyn¶ by m¶li v¶novat v¶tší pozornost souvislostem a součinnostem genderu a etiky ve v¶deckém vývoji. V¶dci a v¶dkyn¶ by se m¶li zapojit do vzdělávání veřejnosti i médií, jejichž role byla ozna®ena za primární. Odborní novináÄi a novináÄky by m¶li informovat veÄejnost o v¶deckém výzkumu s co nejv¶tší pÄesností a m¶li by se zapojovat do veÄejných informa®ních kampaní, které jsou adekvátní pÄíslušným tématÊm. Doporučení Z budapešÈského semináÄe vzešla následující doporu®ení: ● Odpov¶dné státní orgány (ministerstva atd.) a/nebo spole®ensky vlivné organizace a instituce by m¶ly iniciovat veÄejnou diskusi o bioetických otázkách, a sou®asn¶ by m¶ly klást zvláštní dÊraz na témata dotýkající se žen. Pov¶domí a informovanost o t¶chto otázkách by m¶ly zajišÈovat zvláštní kampan¶. ● Široká veÄejnost by m¶la být více informována o práci etických výborÊ; jejich rozhodování by se m¶lo stát transparentnµjší. ● PÄi sestavování etických výborÊ by se m¶lo dbát na genderov¶ vyvážené složení (tj. alespo¾ 40% žen) a na to, aby byla zastoupena rÊzná hlediska (spole®enské v¶dy, filozofie atd.). Je dÊležité, aby složení výborÊ zajišÈovalo v¶tší názorovou rozmanitost. ● Skupiny v¶dky¾ by se m¶ly snažit spolupracovat mezioborov¶ a vyvíjet aktivity zvyšující veÄejné pov¶domí o genderových a etických otázkách ve v¶d¶. Tyto aktivity by m¶ly zvlášt¶ zvyšovat pov¶domí žen o genderových souvislostech a implikacích nového vývoje ve v¶d¶. ● Celá v¶decká obec by m¶la hrát aktivní roli v informování veÄejnosti o nových výsledcích a sm¶rech v¶deckého vývoje a v interpretování jejich možných genderových aspektÊ, ®ímž by se zvýšila srozumitelnost ú®elu výzkumÊ a jejich regula®ních systémÊ. ● Naléhav¶ potÄebné je, aby se do pÄesného informování o lékaÄském a biotechnologickém výzkumu zapojili odborní novináÄi a novináÄky; aby objektivnµ vysv¶tlovali možná rizika. V této souvislosti je potÄebné, aby Direktorát pro v¶du posílil svou síÈ odborných novináÄÊ a novináÄek a aby jim poskytoval více informací. ● BudapešÈský semináÄ byl zorganizován jako první z Äady otevÄených diskusí o v¶d¶ a spole®nosti, které by m¶ly probíhat v rÊzných spole®enských prostÄedích v rÊzných zemích. Je nezbytné rozvinout jeho výsledky v návazných a dalších aktivitách, aby se pov¶domí v¶decké obce a veÄejnosti o etických a bioetických otázkách mohlo opravdu zvyšovat. Je také pochopiteln¶ nezbytné zapojovat do všech dalších aktivit dÊsledn¶ genderovou perspektivu.

Etická kontrola v 6. RP Evropská komise bude systematicky provádět etickou kontrolu návrhů týkajících se (bio)eticky citlivých témat, zvláště těch, která se nějak vážou k využití kultur kmenových buněk lidských embryí. Každý návrh bude posuzován kontrolním panelem pro etiku složeným z nezávislých odborníků a odbornic zastupujících různé obory (právo, sociologii, psychologii, filozofii a etiku, lékařskou vědu, molekulární biologii, veterinární

lékařství). Ve složení každého panelu je třeba dbát na paritu představitelů a představitelek vědeckých a nevědeckých zájmů stejně jako na vyváženost genderovou a zeměpisnou. Zástupci nebo zástupkyně občanské společnosti mohou být zváni např. jako představitelé či představitelky sdružení pacientů nebo spolků pro ochranu zvířat. Zdroj: Cordis

119

Workshop Enwise

Počátek dialogu s vědkyněmi z balkánských zemí 11.–12. listopadu 2003 – Brusel, Belgie

SemináÄ m¶l n¶kolik cílÊ: ● umožnit první setkání v¶dky¾ z balkánské oblasti, diskutovat o postavení v¶dky¾ v jejich zemích, ale také v celé oblasti; ● zahájit debatu o tom, jaké nezbytné kroky a politická opatÄení by mohly pomoci zlepšit postavení žen ve v¶d¶ v balkánské oblasti a umožnit jejich zapojení do Evropského výzkumného prostoru; ● zvýšit informovanost o jednotlivých (konkrétních) politikách a aktivitách vyvíjených v mezinárodním a evropském kontextu, a v t¶chto souvislostech zvlášt¶ zdÊraznit aktivity vyvíjené Komisí a konkrétn¶ odd¶lením Ženy a vµda. Workshopu se zú®astnilo 34 lidí, z toho 16 žen. Zastoupeny byly tvrdé i mµkké v¶dy; pÄímo zastoupena byla i genderová studia. Ú®astnice reprezentovaly Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko, Chorvatsko, FYRoM, Rumunsko, Srbsko a ernou Horu (v®etn¶ Kosova a Vojvodiny). Zú®astnili se také pracovníci a pracovnice Direktorátu pro v¶du, Direktorátu pro rozšíÄení EU a Direktorátu pro vn¶jší vztahy. V první ®ásti semináÄe bylo o tématech diskutováno z perspektivy nejdÊležit¶jších sou®asných politických postojÊ EU vÊ®i západní balkánské oblasti. Nejzávažn¶jší z nich je tzv. thessalonický proces1 – dÊležitý milník pro další rozšiÄování EU. A®koli se jednotlivé zem¶ nacházejí v rÊzných fázích pÄistupování k EU, obecná pravidla vytváÄejí pÄíznivé podmínky pro zintenzivn¶ní v¶decké spolupráce v celé oblasti, v®etn¶ vlastní spolupráce v¶dky¾. Daný politický rámec mÊže pomoci plnému zapojení balkánské oblasti do ERA a sou®asn¶ je vstÄícný vÊ®i velkému náporu na sociální mobilitu v balkánských zemích a umož¾uje využít dobrou vzd¶lanostní úrove¾ populace v regionu. Tento rámec sou®asn¶ zohled¾uje to, že posílení výzkumného a technologického rozvoje celé oblasti by se m¶lo odvíjet od podpory lidských zdrojÊ, infrastruktury výzkumu a institucionální základny ve VaV. Krom¶ tohoto politického rámce byl pro jednání dÊležitý také rámec konkrétních aktivit odd¶lení Ženy a v¶da Evropské komise, specificky pak t¶ch, které jsou spojeny se zem¶mi Enwise. Jak se zú®astn¶ní shodli b¶hem workshopu, otázka postavení žen ve vµdµ vychází z kombinace dvou stejn¶ dÊležitých cílÊ: genderové rovnosti ve v¶decké práci (v®etn¶ zastoupení v jednotlivých oblastech, sektorech a na rÊzných úrovních; v®etn¶ kariérního postupu, uznání, skloubení pracovního a osobního života atd.) a všeobecného rozvoje v¶deckého a lidského v¶deckého potenciálu na Balkán¶, který by umožnil zapojení oblasti do ERA. Cíle odd¶lení Ženy a v¶da se mohou propojovat jak s aktivitami budujícími genderovou rovnost ve v¶d¶, tak s prací pro hospodáÄský rozvoj a pro racionáln¶jší a produktivn¶jší využívání ženského pracovního kapitálu, na n¶mž proces rozšíÄení EU mÊže do zna®né míry stav¶t. Tyto dva druhy souvislostí jsou neodd¶litelné i od sebe navzájem. Vzd¶lanost a v¶domosti žen se mohou stát v zemích této oblasti hlavním motorem transformace jak v hospodáÄské, tak v kulturní oblasti. EU by proto význam jejich rozvoje m¶la rozpoznat a podpoÄit. Mezi procesem vytváÄení formálního rámce pro prosazování genderové rovnosti a pÄípravou na pÄistoupení ®i pÃiblížení se EU je jasná spojitost. To znamená, že harmonizace je velmi prosp¶šná pro gender mainstreaming v balkánských zemích, pÄinejmenším na úrovni legislativní. Existuje korelace mezi pozicí zem¶ vÊ®i EU a kvalitou a rozsahem konkrétních programÊ, ak®ních plánÊ a institucionálních mechanismÊ podporujících genderovou rovnost. Životní realita v balkánských zemích však stále v mnoha sm¶rech brání plnému zapojení žen do v¶decké práce. 1. Evropský summit, 21. ®ervna 2003.

120

Austria Hungary Slovenia Romania

Croatia

Bosnia Herzegovina Italy

Serbia and Montenegro Bulgaria fYROM Albania

Greece

Hlavními tématy semináÄe byl únik mozkÊ a komunikace mezi v¶deckými komunitami, které si uchovávají vlastnosti etnických diaspor; vzd¶lávací a odborná segregace; institucionální bariéry pro ženy ve v¶d¶; životní a pracovní podmínky v¶dky¾; pracovní postup, odm¶¾ování a uznání; rozvoj genderových studií; výzkum a tvoÄivost, stejn¶ jako v¶domosti propojené s genderovou senzitivitou; odbornost genderových studií a jejich profesionalizace; zlepšení informovanosti o postavení v¶dky¾ na Balkán¶ (statistika a prÊzkumy); profesionální organizace a komunika®ní sít¶ v¶dky¾.

121

▫

▫

▫

▫

▫

▫

Závěrečné poznámky Na základ¶ rÊzných prezentací (vycházejících ze situace zem¶ nebo komparativních) a diskusí (které probíhaly ve dvou sekcích a po záv¶re®ném plenárním zasedání) lze vyvodit tyto obecné záv¶ry: Ve v¶tšin¶ zemí v dané oblasti je na všech úrovních v¶decké práce bez rozdílu v¶dní oblasti zapojen vysoký počet žen a navíc existuje vývojová tendence jeho zvyšování. PÄesto je míra segregace vzd¶lávacích profilÊ vysoká a studentky více inklinují k mµkkým než k tvrdým v¶dám. Na druhé stran¶ je tÄeba zdÊraznit, že v Bulharsku a Chorvatsku je po®et žen pracujících v tvrdých v¶dách vyšší než v mnoha západních zemích. Války, hospodářské krize a sankce OSN v oblasti v¶dy (zvlášt¶ v Srbsku) a negativní dÊsledky transformace do zna®né míry zhoršily vzd¶lávací a výzkumné možnosti v celé oblasti, což vedlo i ke zhoršení kvality vzd¶lávání. Mnoho v¶deckých komunit v oblasti se octlo na specifické periferii Evropy, a tak ®elí problému omezené mezinárodní odborné komunikace. Únik mozků je stále velkým problémem obrody v¶deckých komunit v celé oblasti. NejdÊležit¶jší není pÄitom aspekt ztráty (protože n¶kde jinde nastává efekt zisku; proto by byl adekvátn¶jší pojem mobility mozkÉ), ale stárnutí lidských zdrojÊ ve v¶d¶, a tudíž i úbytek na úkor kritického množství ve v¶d¶. Pracovní a životní podmínky vědců a vědkyň jsou obecn¶ v¶tšinou nepÄíznivé; negativa mají rÊzné konkrétní projevy (prestiž, platy). Pracovní a životní podmínky v¶dky¾ jsou ješt¶ horší, což souvisí s obvyklou náro®nou dvojí sm¶nou, ale také s obecnými obtížemi ekonomickými. Jedna z nejv¶tších pÄekážek budování v¶decké kariéry u žen, stejn¶ jako na cest¶ k dosažení genderové rovnosti obecn¶, (v politice, hospodáÄsky) je spojena s hluboko zakořeněnými kulturními předsudky: jde o negativní stereotypní pÄedstavy o ženách, jejich rolích a povinnostech. Balkánské spole®nosti patÄí v Evrop¶ k t¶m nejpatriarcháln¶jším. Samy ženy v®etn¶ v¶dky¾ nevnímají projevy genderové nerovnosti a v mnoha pÄípadech sdílejí pÄedsudky svého okolí (tzv. internalizovaná mizogynie). Genderová studia se v oblasti rozvíjejí, ale velká ®ást výuky není založena na výzkumu situace žen na Balkán¶, nýbrž na importovaných vµdomostech, což zpÊsobuje propast mezi teorií a skuteností. Zhoršují se tak šance nalézt a navrhnout adekvátní a kontextualizovaná politická opatÄení. A®koli na jedné stran¶ místní pracovní trh není vstÄícný vÊ®i doporu®ením genderových odbornic a odborníkÊ, vzrÊstá na druhé stran¶ potÄeba vyhov¶t evropským a dalším mezinárodním požadavkÊm a integrovat genderová hlediska do politické praxe. Aby však jakákoli politika byla prÊchodná a ú®inná, musí pÄesn¶ reagovat na kontext svého pÊsobení. Proto je nutné založit zavád¶ní takových politik na genderovém výzkumu a aktivní institucionální podpoÄe. Ustavení genderových studií jako akademického oboru je závislé na dosažení vysoké odborné úrovn¶.

Balkánské dilema

Být ženou a vědkyní zároveň je luxus

Zdá se, že obecné dilema balkánské oblasti spočívá v tom, že balkánské země se snaží budovat moderní státy při uplatňování postmoderních hledisek. To představuje skutečný rozpor a hluboký filozofický problém: Můžeme my, lidé z Balkánu, přeskočit moderní stadium a vstoupit rovnou do postmoderny? Domnívám se, že na tuto otázku nikdo nezná odpověď.

V průběhu dlouhé a bolestné transformace v Albánii se vědecká a zvláště pak ženská vědecká existence může jevit jako luxus. Tento transformační proces nás totiž všechny staví do situace, kdy se především snažíme najít způsob, jak si polepšit, jak vydělat víc pro rodinu, aby mohla žít aspoň trochu normálním životem.

Dr. Nikolina Sretenova, bulharská členka expertní skupiny Enwise a účastnice semináře.

M.Sci. Eglantina Gjermeni, Ženské centrum, Tirana, Albánie. Účastnice semináře.

122

Cenný kapitál Sociální a kulturní kapitál, který produkuje vyšší vzdělávání, vytváří z jeho institucí nejcennější poklady každé občanské společnosti. Únik mozků a zisk mozků je přepočitatelný také z hlediska toho, nakolik tento kapitál – hodnocený samozřejmě kvalitativně – ubývá nebo narůstá. Profesor Dr. Michael Daxner, Univerzita v Oldenburgu, Německo, přednášející a účastník semináře.

▫

Na záv¶r: v¶dkyn¶ v balkánských zemích nejsou dostatečně obeznámeny s problematikou Evropského výzkumného prostoru a se snahami sm¶Äujícími k jejich podpoÄe; nemají dostate®né pov¶domí o 6. RP a ®innostech a možnostech financování v jeho rámci. Spolupráce v oblasti je nerozvinutá, mobilita nízká, obecná informovanost o možnostech, které za®íná nabízet EU, nedostate®ná. V¶dkyn¶ v této oblasti nepÄemýšlejí o otázkách genderové rovnosti, neopírají se o profesní organizace a nevyužívají ani nerozvíjejí komunika®ní sít¶ ve svých zemích. Doporučení Všichni, kdo se workshopu zú®astnili, se aktivn¶ podíleli na formulaci doporu®ení a navrhovali další možné kroky. Výsledná doporu®ení shrnujeme: ● Shromáždit kvalitn¶jší informace o ženách ve v¶d¶ v®etn¶ statistik rozlišených podle pohlaví, vytváÄet národní a oblastní databáze v¶dky¾. ● Podporovat národní i oblastní (srovnávací) výzkumy týkající se v¶dky¾, které by využívaly jak kvantitativních, tak kvalitativních metod. ● Podporovat rozvoj genderových studií v balkánské oblasti a vytvoÄit relevantní v¶domostní základnu na základ¶ genderového výzkumu. Identifikovat pracovn¶právní politiky, které je tÄeba podrobit genderové analýze. ● Integrovat genderová témata a v¶domosti, které spoluutváÄí genderová perspektiva, do vzd¶lávání; vytvoÄit pedagogické osnovy reflektující gender. Za®ít využívat opatÄení, která by vedla k vytvoÄení genderové rovnováhy v jednotlivých oblastech vzd¶lávání a v¶dy. ● Postavit se k úniku mozkÊ tak, aby se prom¶¾oval v mobilitu mozkÉ, navázat kontakty s v¶deckými diasporami a identifikovat prostÄedky a mechanismy, které by pomohly posílit spolupráci s místními v¶deckými komunitami. ● Podporovat v¶deckou mobilitu v balkánské oblasti v rámci zvyšování kritického množství v¶deckých pracovních sil a stimulovat v¶dce a v¶dkyn¶ tak, aby m¶li zájem v oblasti zÊstat. ● PodpoÄit založení národních, dalších vnitrostátních a celooblastních kontaktních center, která by pomohla zlepšit tok informací v této oblasti, zvlášt¶ takových, která se mohou vztahovat k ®innostem v rámci 6. RP. V jednotlivých zemích balkánské oblasti by m¶ly být ustaveny také Národní kontaktní organizace pro 6. RP. ● Rozvíjet komunika®ní sít¶; založit a/nebo zlepšit elektronické sít¶; rozvíjet rÊzné zpÊsoby a ú®ely komunikace (napÄ. mentorovací programy; pravidelné regionální kanály pro vým¶nu informací…). ● Pravideln¶ organizovat oblastní konference v¶dky¾. ● VeÄejné orgány by m¶ly vytváÄet nové mechanismy na podporu žen ve v¶d¶ (napÄ. ministerstvo pro v¶du). Vyvíjet nátlak na vládní instituce rozhodující o VaV, aby byly iniciativn¶jší v šíÄení informací o ®innostech Rámcového programu. ● VytvoÄit zvláštní fond, z n¶hož by plynula podpora na publikaci výzkumné práce v¶dky¾, což by je zviditelnilo uvnitÄ i vn¶ oblasti, a z n¶hož by se financovala jejich ú®ast na evropských a mezinárodních konferencích.

Návrh na vytvoření regionálního úřadu pro vědecké uplatnění Jak pro akademické instituce, tak pro soukromé podnikání by bylo výhodnější využít vědeckou kapacitu, která v oblasti je, než ji nechat z oblasti unikat jen proto, že v některé konkrétní zemi chybějí odpovídající pozice. Spolupráce ve výzkumu a rozvoji musí být propojena se spoluprácí v oblasti organizace práce. Některé problémy s tím spojené by mohl řešit regionální úřad pro vědecké uplatnění. Profesor Dr. Michael Daxner, Univerzita v Oldenburgu, Německo, přednášející a účastník semináře.

123

5.

Podpora pro využití talentu a vědomostí vědkyň ze zemí Enwise Doporučení

5.

PODPORA PRO VYUŽITÍ TALENTU A VĚDOMOSTÍ VĚDKYŇ ZE ZEMÍ ENWISE

Expertní skupina Enwise získala mandát k vypracování doporu®ení, jak posílit roli a uplatnění vědkyň ze zemí Enwise v Evropském výzkumném prostoru. Protože 6. RP je zjevn¶ mín¶n jako hlavní nástroj koncentrace a integrace výzkumných ®inností v rámci ERA a zárove¾ jako nástroj strukturování a posilování základÊ ERA v ®lenských státech EU, je dalším velmi relevantním cílem této zprávy také pÄedložit doporu®ení, jak zvýšit účast vědkyň ze zemí Enwise v 6. RP. Navíc, protože EU položila v bÄeznu 2002 velký dÊraz na barcelonský „cíl tří procent“, shledaly ®lenky Expertní skupiny Enwise jako žádoucí zahrnout do svých doporu®ení n¶které kroky, které by zvlášt¶ v¶dkyním mladších generací ze zemí Enwise pomohly k aktivnímu zapojení do takto vyt®eného evropského .úsilí. Doporu®ení jsou adresována t¶m partnerÊm, bez nichž by žádného pokroku v situaci žen ve v¶d¶ v 10 zemích Enwise nebylo možné dosáhnout: 䡲 Rada ministrÊ a Evropský parlament, 䡲 Evropská komise, 䡲 pÄedstavitelé politiky VaV v jednotlivých státech, 䡲 univerzity a v¶decké instituce, 䡲 podnikatelské subjekty, 䡲 média, 䡲 v¶dkyn¶ a ženské organizace. 䡲 Rada ministrě a Evropský parlament ▫ Ze všeho nejdÊležit¶jší je trvalá politická podpora pro zlepšení postavení žen ve v¶d¶ zemí Enwise ze strany Rady ministrÊ a Evropského parlamentu. ▫ Podpora Rady ministrÊ a Evropského parlamentu je nutná proto, aby v zemích Enwise mohla být zabezpe®ena adekvátní a moderní infrastruktura pro výzkum (v®etn¶ modernizace stávající IT). Takovou podmínku stanovil samotný Výbor EP pro prÊmysl, evropský obchod se sv¶tem, výzkum a energii (ITRE) v Äíjnu 2002 (Evropský parlament, 2002), když hledal cesty k optimálnímu využití RP. ▫ Podpora Rady ministrÊ a Evropského parlamentu je nutná proto, aby se usilovn¶ji směřovalo k genderové rovnosti a zintenzivnil se gender mainstreaming v evropské politice VaV se zvláštním zÄetelem k zemím Enwise. 䡲 Evropská komise Doporu®ení Evropské komisi se d¶lí na ®tyÄi oblasti: sb¶r dat, informovanost, pozitivní ovlivn¶ní ú®asti žen v RP a v neposlední Äad¶ neutuchající podpora žen ve v¶d¶ v rámci EU. 䡲 Sběr dat Evropská komise by m¶la zajistit přístup k informacím o panelech a všech dalších orgánech, které zajišÈují realizaci 6. RP, jednají o projektech a smlouvách. Tyto informace by m¶ly být rozlišené podle pohlaví a podle zemí. M¶ly by být spolehlivé, ®asto aktualizované a zprostÄedkovávané jen s nejnutnějším zpožděním. VytváÄejí totiž pÄedpoklad pro sledování rÊstu ú®asti žen v 6. RP. PÄipome¾me, že Expertní skupina b¶hem své práce zaznamenala nesrovnalosti v údajích programu Direktorát pro v¶du a v údajích Cordis.

126

䡲 Informovanost ▫ Národní kontaktní organizace v zemích Enwise by m¶ly být školeny v genderové problematice a v aspektech, které vytváÄejí genderovou dimenzi 6. RP. ▫ Tato kontaktní centra by se m¶la zam¶Äit na co nejširší národní distribuci informací o možnostech evropského financování a o evropských projektech, v®etn¶ na pÄíklad rozhovorÊ poskytovaných deníkÊm a dalším médiím. M¶la by se postarat o co největší účast žen na všech setkáních informujících o 6. RP. ▫ M¶ly by fungovat asistenční služby, usnad¾ující v¶dkyním zapojení se do projektÊ 6. RP (napÄ. pÄedjednávání návrhÊ, anglická redakce atd.). ▫ Z dÊvodu nedostatečné vybavenosti IT v zemích Enwise (s výjimkou Slovinska) by se národní kontaktní organizace m¶ly ujmout informování o 6. RP té ®ásti v¶decké veÄejnosti, která je t¶mito nedostatky znevýhodn¶na. ▫ Komise by m¶la zajistit, aby výzvy 6. RP pro předkládání návrhů v oblasti žen ve v¶d¶ a návrhÊ s genderovými tématy byly dostate®n¶ prÊrazné, a to zvlášt¶ v zemích Enwise. ▫ Komise by m¶la rozšiÄovat informace o nejlepší praxi a publikovat úsp¶chy projektÊ koordinovaných ženami a t¶ch, na jejichž Äešení se ženy podstatn¶ podílejí. ▫ Komise by m¶la zajistit dostate®nou informovanost v¶dky¾ o aktivitách, které organizuje, jako byl napÄ. program IST-2002. M¶la by zajišÈovat vyrovnaný pom¶r mezi muži a ženami, kteÄí se t¶chto aktivit a akcí ú®astní a kteÄí na nich pÄednášejí. V jejich rámci by m¶ly být organizovány zvláštní sekce pro v¶dkyn¶, které by pomohly jejich sdružování a rozvoji prÊb¶žné komunikace. Stejn¶ tak by m¶la být Komisí zajišt¶na pé®e o d¶ti v míst¶ jednání, která by umožnila ú®ast matkám. M¶ly by být vytvoÄeny zvláštní fondy, z nichž by mohly ®erpat podporu starší a mladé v¶dkyn¶ ze zemí Enwise a západní ®ásti Balkánu, pro n¶ž je ú®ast na akcích finan®n¶ náro®ná. 䡲 Aktivity na podporu účasti žen v RP ▫ M¶ly by být vy®len¶ny zvláštní prostÄedky na školení, na nichž by v¶dkyn¶ ze zemí Enwise byly instruovány, jak pÄipravovat grantové návrhy a organizovat realizaci projektÊ. ▫ M¶ly by být vyvinuty systémy kolegiální pomoci a supervize (mentoringové programy), aby zkušené profesionálky mohly pomáhat mladším kolegyním pÄi pÄíprav¶ grantových návrhÊ pro 6. RP, pÄi žádostech o stipendium atd. ▫ PÄi rozhodování o grantech spojených s ú®astí v 6. RP by m¶la být v¶nována zvláštní pozornost rovným příležitostem. ▫ V¶deckým institucím by m¶la být poskytována pomoc a školení pÄi pÄíprav¶ Genderových akčních plánů pro integrované projekty a sít¶ excelence. ▫ B¶žnou praxí by se m¶lo stát systematické vyplácení záloh odbornicím ze zemí Enwise a západních balkánských zemí. ▫ Komise by m¶la zajistit silnější zastoupení v¶dky¾ ze zemí Enwise v poradních skupinách 6. RP. ▫ Pokud jde o v¶dkyn¶ ze zemí Enwise zaÄazené do databáze evaluátorÊ a evaluátorek, m¶la by být sledována jejich národní a oborová pÄíslušnost tak, aby jejich účast v evaluačních komisích mohla být optimalizována.

127

5.


䡲 Trvalá podpora žen ve vědě v rámci EU ▫ Komise by m¶la dále podporovat Helsinskou skupinu a zam¶Äit pÄi tom zvláštní pozornost na následné využití Zprávy Expertní skupiny Enwise. Zástupci a zástupkyn¶ v Helsinské skupin¶ by m¶li mít povinnost podávat pravidelné zprávy s aktualizovanými údaji o situaci žen ve v¶d¶ v zemích, které reprezentují. Komise by se m¶la postarat o informa®ní propojení mezi ženami v jednotlivých zemích, v¶decky orientovanými komunika®ními sít¶mi v zemích Enwise a dalšími evropskými toky komunikace, zvlášt¶ v souvislosti s proponovanou Evropskou platformou pro ženy ve v¶d¶. ▫ Komise by m¶la podporovat regionální koordinační centra pro ženy ve v¶d¶ a sou®asn¶ využít spoluú®ast jednotlivých zemí na jejich financování). 䡲 Tvůrci politik VaV v jednotlivých státech ▫ Zvláštní pozornost by m¶la být v¶nována implementaci genderového mainstreamingu ve vzdělávací politice jednotlivých států, od základních škol po instituce vyššího vzd¶lávání; tato politika musí sm¶Äovat k rovným právÊm žen a mužÊ a zárove¾ zviditel¾ovat pozitivní rozdíly mezi nimi, protože obojí je nezbytné pro vyvážený rozvoj spole®nosti. ▫ M¶ly by být organizovány letní školy a instruktážní programy pro stÄedoškolskou mládež, které by motivovaly zájem dívek o vědu. Do t¶chto projektÊ by se m¶ly zapojit mladé v¶dkyn¶, které by v nich prezentovaly své profesionální zkušenosti. ▫ Pro dívky a chlapce by m¶ly být organizovány oddělené programy v jednotlivých v¶deckých disciplínách (v nichž by napÄ. dívky našly cestu k technickým oborÊm). ▫ Je nutné posílit vědomostní základnu, o niž by se opÄelo přestrukturování systémÊ VaV v zemích Enwise – proto by se m¶l podpoÄit výzkum sledující tento cíl. ▫ M¶ly by být mobilizovány strukturální fondy za ú®elem posílení informačních technologií a zlepšení dalších technických pracovních podmínek, aby nedocházelo k úniku mozkÊ kvÊli nedostate®né vybavenosti. ▫ Na pÄíslušném ministerstvu (napÄ. na ministerstvu školství, popÄípad¶ ve vládním úÄadu pro rovné pÄíležitosti v Ma²arsku) by m¶lo být zÄízeno odd¶lení ®i jmenována osoba s odpov¶dností za podporu žen ve vědě a rozvoj genderové rovnosti ve výzkumu. ▫ V každé ze zemí Enwise by m¶l být zÄízen Pracovní výbor pro ženy ve vědě, který by m¶l oficiální mandát k organizování spolupráce všech aktérÊ zainteresovaných na podpoÄe žen ve v¶d¶. ▫ M¶lo by být zrevidováno zastoupení zemí Enwise v Helsinské skupině tak, aby bylo možné maximalizovat výsledky její ®innosti v národních prostÄedích. ▫ V zemích Enwise by se ze strany státních orgánÊ m¶lo dostat ú®inné podpory politikám přátelským k rodině na univerzitách, ve vyšším vzd¶lávání a ve státních i soukromých institucích výzkumu a vývoje, aby se zlepšily sociální a pracovní podmínky v¶dky¾. ▫ M¶ly by být vyvinuty promyšlené dlouhodobé národní strategie, podporované i z evropských fondÊ, které by byly zam¶Äeny na podporu mladší vědecké generace: zajišÈovaly by šíÄení informací o stážích a mobilitních pÄíležitostech prostÄednictvím komplexních informa®ních databází s širokou škálou údajÊ,

128

▫

▫

▫

▫

▫ ▫

fungování Sít¶ mladých evropských v¶dcÊ a v¶dky¾, která by umož¾ovala sledovat jejich odbornou dráhu v návaznosti na pÄid¶lená stipendia; zahrnovaly by také reintegra®ní programy pro mladé lidi vracející se do svých domovských zemí. M¶ly by být vyvinuty rekvalifika®ní programy pro vědce a vědkyně starších generací, kteÄí se odborn¶ rozvíjeli v komunistické dob¶ nebo v neuspokojivých ekonomických podmínkách transformace. Doty®ní by v t¶chto programech posílili svÊj v¶decký potenciál tím, že by odstranili n¶které své slabiny (aktualizovali by v¶domosti, zlepšili jazykové znalosti a dovednosti v práci s IT). M¶la by být zÄizována Kontaktní centra pro vědkyně s cílem: ● povzbudit ženy k zapojení do v¶deckého výzkumu; ● rozvíjet programy, které by podporovaly ú®ast žen ve v¶deckém výzkumu; zvyšovat po®et stipendií pro ženy; ● zvyšovat ú®ast žen v 6. RP; ● organizovat semináÄe pro v¶dkyn¶, které by objas¾ovaly situaci žen v jednotlivých v¶deckých odv¶tvích v národním i celoevropském prostÄedí; které by umožnily vým¶nu informací o nejlepší praxi a opatÄeních, jež byly/jsou vyvinuty na podporu žen ve v¶d¶ v jiných zemích (napÄ. ve Velké Británii, N¶mecku); ● podpoÄit šíÄení Zprávy Expertní skupiny Enwise zdola, aby byl podnícen zájem sledovat, jak jsou pln¶na její doporu®ení; ● zÄídit webové stránky s informacemi o zpÊsobech, jak se ucházet o ú®ast v rÊzných národních a evropských aktivitách a programech. Vývoj v oblasti genderové rovnosti ve v¶d¶ by m¶l být monitorován a také zaznamenán v národních zprávách, a sou®asn¶ by m¶lo být sledováno, jaké jsou hospodáÄské ukazatele tohoto postupu – znamená to pÄidat mezi ukazatele indikátor hrnce medu. Je nezbytné analyzovat genderový platový rozdíl v souvislostech s dramatickou vertikální segregací, která existuje v systémech v¶decké praxe mezi pohlavími. Získané informace také umožní srovnání s jinými oblastmi s vysokými v¶domostními požadavky, a tudíž bude možné posuzovat atraktivitu v¶decké kariéry v zemích Enwise a mimo n¶. M¶l by být podpoÄen výzkum zam¶Äený na v¶dkyn¶, průběh jejich kariéry a životní strategie. M¶ly by být vyvinuty programy spolupráce v¶deckých komunit a v¶dcÊ a v¶dky¾, které by vzešly z potÄeb diaspory s pÄíslušností ke konkrétním zemím Enwise.

䡲 Univerzity a vědecké instituce ▫ Univerzity a v¶decké instituce by m¶ly zÄídit oddělení nebo pozici pro pracovnici či pracovníka zodpov¶dné za rozvoj aktivit na podporu žen a v¶dy a za napl¾ování politiky zaměstnanosti v souladu s rovnými příležitostmi. ▫ Je nutné zajistit rovné pÄíležitosti v náboru a kariérním postupu v¶dcÊ a v¶dky¾ v zemích Enwise. ▫ Hodnocení vědecké práce by se m¶lo zakládat na kritériích objektivn¶jších, než jsou recenzní Äízení (vyzna®ující se „klikaÄením“, neférovostí

129

5.


▫

▫ ▫

▫ ▫

a konzervativními rysy!!!), a nem¶lo by tolik záviset na osobní pÄítomnosti (napÄ. na konferencích). V¶decké instituce by m¶ly zajistit pracovní prostředí přátelské k rodině, v®etn¶ doškolení po mateÄské dovolené a telemostÊ umož¾ujících jiný druh pracovního zapojení. Zapojení mužÊ do t¶chto inovací je velmi dÊležité, protože mÊže pomoci legitimizovat nové modely pracovního chování. Na muže by m¶ly být zam¶Äeny zvláštní kampan¶. Univerzity a v¶decké instituce by m¶ly vyvinout a používat ukazatele genderové citlivosti, které by jim pomohly sledovat, jak se genderov¶ vyvíjí složení jejich v¶deckého personálu. M¶l by být zaveden nový systém postdoktorandských stipendií pro mladé v¶dce a v¶dkyn¶, který by dokázal motivovat k pÄihláškám ženy. M¶ly by být zÄízeny zvláštní fondy, z nichž by mohly ®erpat prostÄedky postgraduální studentky a postdoktorandky. Vzhledem k významu zahrani®ních zkušeností a kontaktÊ pro budování v¶decké kariéry by m¶ly mít výzkumné pracovnice možnost získat finanční podporu umožňující jim účast na mezinárodních setkáních a v dalších aktivitách. M¶la by být podporována ženská a genderová studia stejn¶ jako genderový výzkum. Genderový výzkum, jak kvalitativní, tak kvantitativní, by se m¶l pokusit zprostÄedkovat propojení v¶domostí o komunismu a postkomunismu z hlediska toho, jak ženy vnímaly nebo vnímají své životy a každodenní strategie a jak diferencovanou škálu jejich zkušenosti pÄedstavují. V zemích Enwise je tÄeba se vyhnout nebezpe®né míÄe zobec¾ování a stereotypizace zkušenosti žen (a mužÊ).

䡲 Podnikatelské subjekty ▫ Podnikatelské subjekty by m¶ly motivovat zájem žen o pracovní zapojení tím, že vytvoÄí pracovní prostředí přátelské k rodině. ▫ Je tÄeba, aby v zemích Enwise pokra®oval analytický prÊzkum pracovního života žen ve výzkumu řízeném trhem. 䡲 Média ▫ Média by v zemích Enwise m¶la zlepšovat obraz vědy a vést v tom smyslu kampan¶ pÊsobící na obecné pov¶domí. Tento obraz by se m¶l stát pro ženy a mladou v¶deckou generaci atraktivn¶jší, m¶l by zdÊraz¾ovat tvÊr®í charakter v¶decké a výzkumné práce, sílu a moc v¶decké pÄedstavivosti, možnosti dobrodružství a neopakovatelného vzrušení z odkrývání záhad sv¶ta. ▫ Novinářům a novinářkám by m¶ly být nabízeny semináře, které by pÊsobily na jejich pov¶domí o genderových stereotypech, a to zvlášt¶ ve v¶d¶. ▫ M¶ly by vznikat brožury, knihy, televizní programy, CD a DVD o ženách a v¶d¶. ▫ M¶la by být organizována setkání a semináÄe, na nichž by se setkávali novináři a novinářky s vědeckou veřejností a mohli spole®n¶ diskutovat o potÄebách sm¶Äování ke genderové rovnosti ve v¶d¶.

130

䡲 Vědkyně a ženské organizace ▫ V zemích Enwise by m¶ly být zakládány profesní organizace a komunikační sítě žen ve v¶d¶, do nichž by byly zapojeny domácí v¶dkyn¶, které se vrátily z ciziny, i ženy, které hledaly a našly uplatn¶ní v zahrani®í. Tyto systémy by m¶ly rovn¶ž oslovit pÄíslušnou diasporu v¶dky¾. ▫ Tyto sít¶ a organizace by badatelkám poskytovaly podporu a monitorovaly by účinek Zprávy Expertní skupiny Enwise. ▫ Stejn¶ tak by tyto systémy zajišÈovaly strategickou spolupráci s v¶dkyn¶mi (pÊvodních) ®lenských státÊ EU i s balkánskými v¶dkyn¶mi. ▫ M¶lo by se dbát na rozvíjení strategických kontaktÊ mezi badatelkami v oblasti genderového výzkumu z východní a západní Evropy.

131

Epilog

Hojnost či nedostatek? Gender a vědecká excelence v zemích Enwise

Dnes už není obtížné si pÄedstavit, že by se talenty, schopnosti, zvídavost i nadšení pro v¶deckou produkci voln¶ pohybovaly napÄí® hranicemi mezi gendery i státy, že každá generace mladých EvropanÊ a Evropanek pÄináší vždy novou kapacitu i váše¾ pro v¶decké hledání i výzkum, sv¶ží schopnost plného nasazení a pÄání vyÄešit myšlenkové záhady i trápení sv¶ta. Jak je tedy možné, že v¶da sice podle zavedených m¶Äítek dosahuje vynikající úrovn¶, pÄitom je však výlu®ná, elitáÄská, soustÄed¶ná pÄedevším na n¶kterých vybraných místech a tak ®asto zastoupená pouze muži? Jinak Äe®eno, kdybychom parafrázovali Virginii Woolf a její vizi tragického osudu Shakespearovy imaginární sestry – pokud by se dnes v zemích Enwise narodila geniální dívka, m¶la by skute®n¶ možnost stát se n¶jakým Shakespearem ve vµdµ, anebo by, podobn¶ jako její geniální matka, prost¶ zapadla nebo zmizela, a místo toho by se stala prÊm¶rnou ženou, sice velmi vzd¶lanou, ale vy®erpanou z dvojího zatížení, a svých nad¶jí a ambic by se pomalu vzdávala? M¶la by vÊbec n¶jakou šanci vyniknout nad prÊm¶r, být n¶co víc než jen pomocnicí muže-v¶dce, pokud by se rozhodla zÊstat ve vlastní zemi, obklopená svými genderovµ necitlivými spolupracovníky a spolupracovnicemi, kde by musela vynakládat nepÄim¶Äené úsilí na každodenní pÄežití, špatn¶ placenou pedagogickou ®innost ®i únavnou administrativu, a v týmové práci nebo pÄi rozdµlování práce v rámci instituce by byla stejn¶ odsunuta na okraj? Mohla by se snad Äídit svým vlastním chápáním toho, co je z hlediska výzkumu a poznání podstatné, a m¶la by možnost vybudovat v¶decké spole®enství, které by sdílelo její pohled na epistemologii a chápání sv¶ta? M¶la by k dispozici pÄim¶Äené vybavení a finan®ní podmínky a m¶la by slušnou životní úrove¾? Nebo by se spíš stala v¶deckou ko®ovnicí, která by putovala jako pÃízrak1 z jedné instituce do druhé a z jedné zem¶ do druhé? Nezbylo by jí snad nakonec nic jiného, než pÄistoupit na onu nucenou, nesmírn¶ t¶žkou volbu, a vzdát se osobního života a mateÄství, pokud by cht¶la zÊstat neustále mobilní a dokázat držet krok se sout¶živým mezinárodním v¶deckým trhem, který funguje podle vágních a ®asto nespravedlivých pravidel? Neocitla by se v pasti návazných rozhodnutí, v bludném kruhu, na jehož konci by se samotný smysl tak bolestné cesty vlastn¶ ztrácel? Kdo ji podpoÄí, kdo jí poblahopÄeje, kdo jí vyjádÄí obdiv? A pokud v mužském sv¶t¶ v¶dy usp¶je, bude mít pro ni kýžená odm¶na úsp¶chu stejnou pÄíchuÈ, jako kdyby byla mužem?

134

„Před námi je ještě dlouhá cesta mnoha vrstvami předsudků ve vědecké obci, než se vědci a vědkyně z různých prostředí budou moci plně podílet na společném projektu, jak porozumět světu ... A snažila jsem se vám připomenout i další významné úsilí, které nás čeká, totiž vychovávat sami sebe i své vědecké kolegy a kolegyně v umění tolerance a součinnosti.“ Zdroj: Natalija Micunovic, workshop Enwise o balkánských zemích, Brusel, 2003.

„Lidé ze Západu se vždycky budou dívat na někoho, kdo přichází z Východu, s velkým podezřením, tak to prostě chodí... “ Zdroj: Litevský vědec, in Zvinkliene, 2003.

1. Tento výraz pro pojmenování úniku mozkÊ z Východu na Západ použila Nikolina Sretenova, bulharská ®lenka Expertní skupiny Enwise.

Nevíme o ženách, které všechna tato dilemata zvážily a rozhodly se rezignovat, které od v¶dy odpadly. Nemáme pÄedstavu, jak zm¶Äit hloubku tohoto promarn¶ní ženských talentÊ i ztráty vynikajících ženských schopností v zemích Enwise. Víme ale, že toto mrhání je obrovské a škodlivé, a to nejen pro potenciální v¶dkyn¶, potenciálně vynikající vědkyně, ale i pro jejich zem¶, pro Evropu a pro lidstvo. Na prakti®t¶jší rovin¶ je také zcela zÄejmé, že cíle ERA nelze naplnit, pokud potenciální v¶dkyn¶ budou vycházet z negativní sou®asné zkušenosti žen ve v¶d¶ ve smyslu neúm¶rn¶ vysokého úsilí a neúm¶rn¶ nízkých platÊ a dosp¶jí k jediné rozumné volb¶ – odejít z v¶dy nebo ze zem¶. My, v¶dkyn¶ ze zemí Enwise, však víme, že zm¶na možná je a že její po®átek spo®ívá v hlubším pochopení tohoto problému. A práv¶ o tom tato zpráva pojednává. Na záv¶r tedy položme otázku: Je v¶decká úrove¾ žen v¶dky¾ v zemích Enwise nadprÊm¶rná, nebo nedostate®ná? Nedostatky jsou spole®enským a kulturním konstruktem, jsou negativním dÊsledkem omezování mnohého druhu. Pokud jde o vµdeckou excelenci, je nejv¶tší pÄekážkou toho, aby se vynikající schopnosti badatelek projevily, pÄedevším periferní pozice zemí Enwise a povaha v¶deckých struktur, které ovládají muži, což ženám brání zviditelnit se a dosáhnout uznání. To je dÊvod, pro® ženy individuáln¶ tak ®asto reagují odchodem a marginalizací vlastní osoby. Nedostatek úspµšnosti žen, m¶Äený podle sou®asných údajÊ, tak vÊbec nereflektuje nedostatek individuálních schopností, vypovídá pouze o spole®enských pÄekážkách, jež vytváÄejí genderové hierarchie a hierarchie Západ-Východ. Ženy mají šanci usp¶t, pokud tyto hierarchie a omezení s nimi spojené postupn¶ vymizí. Totéž ovšem platí i o mužích. Jedin¶ zviditel¾ování a uznávání nadprÊm¶rnosti, nadprÊm¶rných talentÊ a schopností dokáže vytvoÄit mocnou logiku, kde vít¶zi jsou všichni, která bude v Evrop¶ odm¶¾ovat jak v¶dce, tak v¶dkyn¶ a bude skute®ným pÄínosem i pro projekt budování Evropského výzkumného prostoru.

„Vrátit se domů po tříleté přestávce znamenalo pro mé vnímání sama sebe něco podobného, jako kdybych se vrátila domů z vojenské služby, jako bych tři roky byla vojákem. V Anglii jsem v každém okamžiku svého pobytu stále mobilizovala veškerou svou energii i myšlení, abych dostála odlišnému očekávání svého okolí.“ Zdroj: Mladá rumunská vědkyně, Symposium na téma „Politika ve vědě, mobilita a únik mozků v EU a kandidátských zemích“, Leeds, červenec 2003.

135

Přílohy

1. Mapy Evropy a zemí Enwise 2. Genderová studia v zemích Enwise 3. Hierarchická struktura v¶deckých hodností a akademických titulÊ v sektorech vysokého školství a VaV 4. Transformace VaV v pobaltských zemích 5. Legislativa o VŠ v zemích Enwise (PÄechodné období a reformy z hlediska rozšíÄení EU) 6. Zastoupení výzkumníkÊ a výzkumnic zemí Enwise v sektorech VaV 7. Zastoupení výzkumníkÊ a výzkumnic v zemích Enwise podle pohlaví a sektoru VaV 8. Akademické hodnosti podle stupn¶ v zemích Enwise 9. Zastoupení žen v národních akademiích v¶d v zemích Enwise 10. Helsinská skupina pro ženy ve v¶d¶ – ®lenky ze zemí Enwise 11. Helsinská pracovní skupina statistických korespondentÊ a korespondentek –®lenky a ®len ze zemí Enwise

136

Příloha 1 Mapy Evropy a zemí Enwise Evropa v roce 1908: říše, království a republiky

Iceland

Granduchy of inland

Kingdom of Norway Kingdom of Sweden United Kingdom of Great Britain and Ireland

Kingdom of Denmark Kingdom of Netherlands

Empire of R ussia German Realm

Belgium

French Republic

Kingdom of Portugal

Empire of Austria

Switzerland

Kingdom of Romania

Kingdom of Serbia Albania

Kingdom of Italy

Kingdom of Spain

Kingdom of Hungary

Kingdom of Bulgaria

Ottoman Empire

Kingdom of Greece Malta

Evropa v roce 1970: Západní a Východní blok

Iceland

Norway

Finland

Sweden

Denmark

Eire United Kingdom The Netherlands

Soviet Union GDR

Belgium Luxembourg

Poland

FRG Czechoslovakia France

Switzerland

Austria

Hungary Romania

Portugal

Yugoslavia Spain

Italy

Bulgaria Albania Greece

Malta

Turkey

Cyprus

137

Bulharská republika / Republika Baˇlgarija (BG)

Česká Republika (CZ)

TRozloha Hlavní město Obyvatelstvo

Rozloha Hlavní město Obyvatelstvo

Etnické složení Náboženství Forma vlády Měna

110 993 km2 Sofia 8 milionů obyvatel, podíl městského obyv. tvoří většinu Bulhaři (85,8%), Turci (9,7%), Romové (3,4%) jiné (1,1%) ortodoxní (85%), muslimské (13%), jiné (2%) parlamentní demokracie bulharský lev (Bulgarski Lev) 1 € = 1,95 lev (BGL)1


79 000 km2 Praha 10,3 milionu obyvatel, podíl městského obyv. 2/3, venkovského 1/3 Češi (94%), Slováci (3%), Poláci, Němci, Romové a Maďaři (3%) křesťané (ale téměř stejný počet těch, kteří se označují za nevěřící) parlamentní demokracie česká koruna 1 € = 32.67 korun (CZK)1

Estonská republika / Eesti Vabariik (EE)

Lotyšská republika / Latvijas Republika (LV)



Etnické složení

Náboženství Forma vlády Měna

45 227 km2 Talin 1,36 milionu obyvatel, podíl městského obyv. 67,4%, venkovského 32,6% Estonci (67,9%), Rusové (25,6%), Ukrajinci (2,1%), Bělorusové (1,2%), Finové (0,9%), jiné (2,3%) převážně luteránské parlamentní demokracie estonská koruna (Eesti Kroon) 1 € = 15,65 korun (EEK)1


64 600 km2 Riga 2,3 milionu obyvatel, podíl městského obyv. 69%, venkovského 31% Lotyši (58,2%), Rusové (29,2%), jiné (Bělorusové, Ukrajinci, Poláci, Litevci) luteránské, římskokatolické, ruské ortodoxní parlamentní demokracie lotyšský lat (Latvijas Lats) 1 € = 0,643 latů (LVL)1

Polská republika / Rzeczpospolita Polska (PL)

Litevská republika / Lietuvos Respublika (LT)

Rozloha Hlavní město Obyvatelstvo Etnické složení



312 685 km2 Varšava 38 654 milionů obyvatel Poláci (98%) – Polsko uznává 13 národních a/nebo etnických minorit římskokatolické (95%), ortodoxní, protestantské a jiné (5%) parlamentní demokracie polský złoty (Polski Złoty) 1 € = 4,446 złotych (PLN)1

1. Financial Times – 15. 9. 03

138

Etnické složení


65 301 km2 Vilnius 3,5 milionu obyvatel, podíl městského obyv. 68%, venkovského 32% Litevci (83%), Rusové (6,3%), Poláci (6,7%), Bělorusové (1,4%), Ukrajinci (1%), Židé (0,1%), jiné (0,7%) římskokatolické (79%) parlamentní demokracie litevský litas (Lietuvas Litas) 1 € = 3.45 litas (LTL)1

Maďarská republika / Magyar Köztársaság (HU)

Rumunská republika (RO)



Etnické složení

Náboženství

Forma vlády Měna

93 036 km2 Budapešť 10,2 milionu obyvatel, podíl městského obyv. 63,7%, venkovského 36,3% Maďaři (96,6%); 13 úředně uznaných a registrovaných menšin: Němci, Romové, Chorvati, Slováci, Rumuni, Bulhaři, Řekové, Poláci, Arménci, Rusíni, Srbové, Ukrajinci římskokatolické (65%), reformované (20%), luteránské (4%), ortodoxní (2,7%), židovské (1%) parlamentní demokracie maďarský forint (Magyar Forint) 1 € = 255 forintů (HUF)1

Etnické složení

Náboženství

Forma vlády Měna

238 391 km2 Bukurešť 21,7 milionu obyvatel, podíl městského obyv. 52,7%, venkovského 47,3% Rumuni (89,4%), Maďaři (6,6%) Romové (2,4%), Ukrajinci (0,3%), Němci (0,3%), jiné (1%) ortodoxní (86,8%), římskokatolické a řeckokat. (6%), protestantské (6%), jiné (1,2%) parlamentní demokracie rumunský leu (Leu Romanesc) 1 € = 38 080,0 leu (ROL)1

Slovenská republika (SK)

Slovinská republika/ Republika Slovenija (SI)


Rozloha Hlavní město Obyvatelstvo Etnické složení

Etnické složení

Náboženství

Forma vlády Měna

49 035 km2 Bratislava 5,4 milionu obyvatel, podíl městského obyv. 56,9%, venkovského 43,7% Slováci (85,8%), Maďaři (9,7%), Romové (1,7%), Češi (0,8%), Rusíni (0,4%), Ukrajinci (0,2%), Němci (0,1%), Poláci (0,04%) římskokatolické (68,9%), protestantské (9,1%), řeckokatolické (4,1%), židovské (0,04%), ateisti (13%), nezjištěno (3%) parlamentní demokracie slovenská koruna 1 € = 41,45 korun (SKK)1


20 000 km2 Lublaň 2 miliony Slovinci (87,8%), Chorvati (2,8%), Srbové (2,4%), muslimové (1,4%), Maďaři (0,4%), Italové (0,2%), jiné (5%) převážně římskokatolické (70%) parlamentní demokracie slovinský tolar (Slovenski Tolar) 1 € = 229 tolarů (SIT)1

1. Financial Times – 15. 9. 03

139

Evropa v roce 2003: na prahu rozšíření…

Iceland

Finland Norway

Sweden Estonia Russia

Eire

Latvia

Denmark

Lithuania

United Kingdom

Belarussia

The Netherlands Belgium

Germany

Luxembourg

Poland Czech Republik

France

Austria

Switzerland

Ukraine Slovak Republik Moldavia Hungary

Slovenia Croatia Portugal Spain

Italy

Romania

Albania

fYROM

Greece

EU-15 countries Adhesion countries Candidate countries Western Balkans countries EU-15 countries

140

Malta

Georgia

Bosnia HerzegovinaSerbia and Montenegro Bulgaria

Turkey

Cyprus

Příloha 2: Genderová studia v zemích Enwise 䡲 Oblast Balkánu a bývalé jugoslávie Seznam center a kurzÊ genderových studií v oblasti Balkánu a bývalé Jugoslávie bude obsahovat zpráva ze semináÄe Enwise Maniny Blagojevi¬ (ed.) (2004). „Zahájení debaty s vµdkynµmi z oblasti Balkánu“ – konferen®ní sborník, pÃipravuje se.

䡲 Bulharsko ▫ Zentar za Sozialni Izsledvania na Pola Pola (Centrum sociálních studií genderu). Univerzita v Sofii: Sofia.

Centrum bylo založeno v roce 1999 a je sou®ástí Katedry filozofie. Nabízí interdisciplinárn¶ pojaté magisterské a doktorské studium genderu a ženských studií v kultuÄe a spole®nosti. Centrum má 6 interních ®lenÊ a 25 externích z rÊzných kateder univerzity. T¶ší se podpoÄe v¶dcÊ mezinárodního významu. V akademickém roce 20032004 poskytlo Centrum s podporou Centra pro práva RomÊ v Budapešti dv¶ Äádná stipendia pro ženy z romské komunity ze zemí stÄední a východní Evropy. Kontaktní osoba: Nedyalka Videva E-mail: [email protected]; [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.uni-sofia.bg/resources/gsc/ engl/home/index.html

䡲 Česká republika ▫ Asociace pro rovné příležitosti Praha.

Tato nevládní nezisková organizace byla založena v roce 1998 jako ob®anské sdružení složené z žen. Zabývá se prosazováním práv žen ®inných v rÊzných profesích. Základním cílem Asociace je podporovat uplat¾ování rovných pÄíležitostí žen a mužÊ a jejich ú®ast ve veÄejném a politickém život¶. Sdružení reprezentuje široké spektrum názorÊ a politických postojÊ od konzervativních po liberální. Kontaktní osoba: Michaela Tominová E-mail: mtominová@hotmail.cz

▫ Centrum pro studia rodu1 (Centre for Gender Studies). Univerzita Karlova: Praha.

Centrum bylo založeno v roce 1998 na Filozofické fakult¶ UK jako pedagogické pracovišt¶ a koordina®ní odd¶lení pro v¶dce/v¶dkyn¶ a specialisty/ky zabývajícími se genderovými studiemi, a aby šíÄilo pov¶domí o genderových studiích mezi studenty/studentkami UK. Tato ®innost a úsilí byla i reakcí na rostoucí poptávku ze strany státní administrativy a úÄadÊ po teoretickém i praktickém vzd¶lání v oboru gender v rámci prosazování politiky rovných pÄíležitostí. V roce 2003 se Centrum pÄesunulo na Fakultu humanitních studií UK a o rok pozd¶ji zde spoluvytvoÄilo Katedru genderových studií. Na FF UK bylo Centrum transformováno na výzkumné pracovišt¶ pro genderová studia (www.ff.cuni.cz/gender). Kontaktní osoba: Petr Pavlík E-mail: [email protected] Webová stránka: soc-prace.ff.cuni.cz/gender/

▫ Gender Studies o.p.s. Praha.

Centrum bylo ustaveno v roce 1991 bývalými disidentkami a zpo®átku pÊsobilo pÄedevším jako cizojazy®ná knihovna genderové literatury. Nyní je to ob®anské sdružení, které neoficiáln¶ funguje jako platforma pro ®eské ženy z nevládních neziskových organizací a spravuje nejrozsáhlejší knihovnu genderových studií v eské republice. Kontaktní osoba: Michaela Tominová E-mail: [email protected];[email protected] Webová stránka: www.feminismus.cz

▫ Gender Centrum Masarykova Univerzita: Brno.

V roce 2000 bylo založeno s podporou Open Society Fund v Praze jako neoficiální studentské centrum na Fakult¶ sociálních studií. Gender Centrum se zabývá výzkumem, vzd¶láváním a kooperací, oslovuje zejména moravské nevládní neziskové organizace a knihovny. Rozvinulo projekt vytváÄení zaÄízení pro d¶ti, jejichž rodi®e studují na Fakult¶ sociálních studií nebo jsou jejími zam¶stnanci. Centrum zavedlo bakaláÄský program genderových studií, který byl otevÄen v akademickém roce 2004-2005. Kontakní osoba: Iva Šmídová E-mail: [email protected] Webová stránka: gender.pisi.cz/

1. eský pÄeklad byl oproti anglickému originálu aktualizován, pozn. pÄekl.

141

▫ Katedra genderových studií2 Univerzita Karlova: Praha.

Vznikla v roce 2004 jako výsledek spolupráce Centra genderových studií, které na FHS UK pÄešlo z Filozofické fakulty UK, a kolegy¾/kolegÊ, kteÄí na této fakult¶ založili v roce 2003 certifikovaný program genderových kurzÊ v rámci bakaláÄského studia. Samostatný magisterský program genderových studií byl akreditován v roce 2004. Kontaktní osoby: V¶ra Sokolová, Hana Havelková E-mail: [email protected], [email protected] Webová stránka: www.fhs.cuni.cz/gender

▫ Národní kontaktní centrum – ženy a věda. Praha.

Centrum bylo založeno v roce 2001 v Sociologickém ústavu AV R v rámci programu EUPRO pro mezinárodní spolupráci ve v¶d¶ a výzkumu financovaného MŠMT. Centrum se zam¶Äuje na otázky postavení žen a mladých lidí ve v¶d¶ a na zkoumání genderových aspektÊ produkce v¶d¶ní. Centrum se také zam¶Äuje na populariza®ní aktivity související s problematikou genderové rovnosti ve v¶d¶ prostÄednictvím semináÄÊ, workshopÊ, pÄednášek a publika®ní ®innosti. Je aktivní na mezinárodní úrovni a v roce 2004 získalo projekt Central European Centre for Women and Science, který je financován v rámci 6. RP. Kontaktní osoba: Marcela Linková E-mail: [email protected] Webová stránka: www.zenyaveda.cz

▫ Odd. gender a sociologie - sociologický ústav AV ČR. Akademie věd České republiky: Praha.

Odd¶lení gender a sociologie bylo založeno v Sociologickém ústavu Akademie v¶d (SoÚ AV R) v roce 1991. Bylo v zemi prvním svého druhu a za®alo institucionáln¶ rozvíjet genderov¶ citlivou v¶du a výzkum. Vedle výzkumné ®innosti v národních a mezinárodních projektech vyu®ují ®lenky odd¶lení (asi 10 výzkumných pracovnic) na univerzitách, pÊsobí v médiích, jako nezávislé expertky spolupracují s ministerstvy a nevládními neziskovými organizacemi, pÄispívají k šíÄení politiky rovných pÄíležitostí žen a mužÊ a k prosazování principu gender mainstreaming v R. Kontaktní osoba: Alena KÄížková E-mail: [email protected]

2. Ibid.

142

䡲 Estonsko ▫ Eesti Naisuurimus ja Teabekeskus (ENUT) (Estonské centrum pro ženská studia a zdroje). Pedagogická univerzita: Talin.

ENUT je sou®ástí Pedagogické univerzity a je v Estonsku jedinou institucí svého druhu. Je to nevládní organizace a slouží jako specializovaná knihovna ženské a genderové literatury, sbírá a tÄídí informace a zvyšuje genderové uv¶dom¶ní prostÄednictvím semináÄÊ, konferencí a publikací. Kontaktní osoby: Ilvi Jõe-Cannon, Birgit Soans E-mail: [email protected] Webová stránka: www.enut.ee

䡲 Německo – nové východní země ▫ Interdisziplinäres Zentrum für Frauenund Geschlechterstudien (IZFG) (Interdisciplinární centrum pro ženská a genderová studia). Ernst-Moritz-Arndt-Universität Greifswald: Greifswald.

IZFG založila v roce 1996 Filozofická fakulta univerzity v Greifswaldu a ®áste®n¶ je financuje KomisaÄ pro zastoupení žen a rovné pÄíležitosti spolkového státu Meklenbursko-Dolní PomoÄany. Jeho v¶deckým a politickým cílem je poskytování rovných pÄíležitostí ženám v akademické sféÄe. Hlavními cíli Centra je podpora a integrace interdisciplinárních genderových studií, poradenství ohledn¶ výzkumných projektÊ, rozšiÄování odborné knihovny a organizování konferencí. Kontaktní osoby: Kerstin Knopf, Sigrid Nieberle, Monika Schneikart E-mail: [email protected] Webová stránka: www.uni-greifswald.de/%7Eizfg/

▫ Junge Frauen in Naturund Ingenieurwissenschaften (Mladé ženy v přírodních a technických vědách). Vláda Saska-Anhaltska: Halle.

Tuto iniciativu financuje vláda Saska-Anhaltska a Evropský sociální fond. Jejím cílem je podpora zájmÊ vysokoškolských studentek studijních programÊ pÄírodních a technických v¶d. Kontaktní osoby: Christiane Rietz, Gabriele Brauer E-mail: [email protected]; [email protected] Webová stránka: www.frauenpraktikum.de

▫ Kompetenzzentrum „Frauen für Naturwissenschaft und Technik“ (Centrum excelence ”Ženy v přírodních a technických vědách”). Univerzita Meklenburska-Dolních Pomořan/Vysoká odborná škola ve Stralsundu: Stralsund.

Centrum bylo založeno v roce 2001 v rámci V¶deckého programu pro vysoké školství (Higher Education Science Programme, HWP) s cílem zvýšit pom¶rný po®et žen ve studijních programech pÄírodních a technických v¶d. Koncep®n¶ je založeno na pÄístupu genderového mainstreamingu, který jako princip pÄijal Vysokoškolský zákon Meklenburska-Dolních PomoÄan. Toto Centrum funguje na p¶ti univerzitách Meklenburska-Dolních PomoÄan, na každém z míst je Äídí projektový asistent/asistentka. Jeho hlavní ®innost zahrnuje poskytování obecných informací ženám v pÄírodních a technických v¶dách, organizuje dny otevÄených dveÄí a rozvíjí genderové uv¶dom¶ní mezi vysokoškolskými pracovníky/pracovnicemi. Kontaktní osoba: Eva-Maria Mertens E-mail: [email protected] Webová stránka: www.kompetenzzentrum-mv.de/

▫ Koordinierungsstelle für Frauenund Geschlechterforschung in Sachsen-Anhalt (Centrum pro koordinaci výzkumu v oboru ženských a genderových studií v Sasku-Anhaltsku). Univerzita v Magdeburgu: Magdeburg.

Centrum bylo založeno v roce 2001 a financováno pÄedevším Programem pro vysokoškolské vzd¶lání a v¶du (Higher Education Science Programme, HWP), ve spolupráci se spolkovým Ministerstvem školství a v¶dy a Ministerstvem školství a kultury Saska-Anhaltska. Jeho hlavní ®innost zahrnuje: koordinování výzkumu v ženských a genderových studiích v Sasku-Anhaltsku; budování a upev¾ování sítí v ženských a genderových studiích; podpora pracovního postupu mladých akademi®ek. Kontaktní osoba: Katharina Bunzmann E-mail: [email protected] Webová stránka: www.uni-magdeburg.de/gleichstellung\sbuero/koord/start.htm

▫ Professur für Frauenforschung (Profesura v oboru ženských studií/ Sociologie genderových vztahů). Univerzita Potsdam (Postupim): Potsdam.

Profesorská stolice, ustavená v roce 1994, je zakotvena na Fakult¶ ekonomie a sociálních v¶d za ú®elem vyu®ování ženských studií v rámci oboru sociologie. Jejím úkolem je koordinovat síÈ v¶deckých a výzkumných pracovníkÊ/pracovnic na postupimské univerzit¶ se zájmem o genderovou problematiku. Klí®ovým cílem této profesorské stolice je analyzovat, jakým zpÊsobem gender prostupuje struktury ekonomické, sociální, politické, právní a organiza®ní.

▫ Thüringer Koordinierungsstelle „Naturwissenschaft und Technik für Schülerinnen, Studentinnen und Absolventinnen“ (Durynský koordinační výbor „Přírodní a technické vědy pro vysokoškolské, univerzitní a postgraduální vzdělání žen“). Technická univerzita v Ilmenau: Ilmenau.

Výbor financuje Evropský sociální fond, vláda Durynska a spolkový odbor pro školství a výzkum. Jeho cílem je podporovat zájem mladých žen o studijní programy pÄírodních a technických v¶d. Výbor spolupracuje se všemi univerzitami, které mají programy aplikovaných v¶d. Poskytuje informace o studiu pÄírodních a technických v¶d a o odborných vyhlídkách vysokoškola®ek, podporuje u®itele/u®itelky a rodi®e v rozhodování se o studiu a rozvíjí mentoringovou síÈ pro vysokoškola®ky, studentky a absolventky univerzit. Kontaktní osoba: Heike Mammen E-mail: [email protected] Webová stránka: www.stud.tu-ilmenau.de/~thueko01/

▫ Zentrum für Frauen- und Geschlechterforschung (FraGes) (Centrum pro ženská a genderová studia). Univerzita v Lipsku: Lipsko.

FraGes bylo založeno v roce 2000 jako výsledek iniciativy zam¶stnancÊ/zam¶stnanky¾ a ®lenÊ/®lenek Univerzity v Lipsku, které zaujala problematika genderových studií. FraGes podporuje mladé v¶dce/v¶dkyn¶ a navazuje kontakty mezi výzkumnými pracovníky/pracovnicemi se zájmem o genderová studia v rámci Lipské univerzity i s dalšími univerzitami a institucemi. PÄedpokládá se, že by se FraGes v budoucnu mohlo stát centrem pro rozvoj genderových studií v rámci univerzity i formáln¶. Kontaktní osoba: Dorothee Alfermann E-mail: [email protected] Webová stránka: www.uni-leipzig.de/%7Efrages/

▫ Zentrum für transdisziplinäre Geschlechterstudien (ZtG) (Centrum pro transoborová genderová studia). Humboldtova univerzita v Berlíně: Berlín.

Centrum, založené v roce 2003, vzniklo splynutím Centra mezioborových ženských studií (založeného v roce 1989) a Programu genderových studií (otevÄeného v roce 1997). Tým ZtG se skládá z pracovníkÊ/pracovnic z více než 20 kateder rÊzných fakult a poskytuje široké spektrum služeb fakultám, studujícím i výzkumným pracovníkÊm/ pracovnicím. Genderová studia jsou v nabídce magisterského i bakaláÄského programu jako hlavní obor nebo jako vedlejší volitelné kurzy. Kontaktní osoba: Gabriele Jähnert E-mail: [email protected]; [email protected] Webová stránka: www.gender.hu-berlin.de

Kontaktní osoba: Irene Dölling E-mail: [email protected] Webová stránka: www.uni-potsdam.de/u/frauenforschung/

143

䡲 Maďarsko ▫ Katedra genderových studií. Středoevropská univerzita (Central European University): Budapešť.

Katedra nabízí diplomované programy genderových studií na magisterské a doktorské úrovni a slouží také jako základna pro nediplomovaná studia v rÊzných podobách i pro rÊzné ®innosti v rámci oboru. Program poskytuje prostor celé škále vnitÄn¶ blízkých badatelských zájmÊ. Magisterský i doktorský program v¶nuje pÄednostní, nikoli však výlu®nou pozornost stÄední a východní Evrop¶. Oba programy mají pÄisp¶t k rozvoji sociáln¶ relevantního poznání založeného na uvedených pÄístupech a kriticky zkoumat minulý i sou®asný vývoj z hlediska genderu v kultuÄe i spole®nosti. Kontaktní osoba: Susan Zimmermann E-mail: [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.ceu.hu/gend/gendir.html

▫ TÁRKI – Női Adattár (Informační centrum pro sociální výzkum – Maďarská genderová databanka). Ministerstvo pro záležitosti společnosti a rodiny: Budapešť.

Cílem Centra je šíÄit výsledky a záv¶ry empirických výzkumÊ, poskytovat pÄístup k databázím spojeným s touto oblastí studia a podporovat rozvoj výzkumných sítí. Ma²arskou genderovou databanku financuje Ministerstvo pro záležitosti spole®nosti a rodiny. Kontaktní osoba: Ildikó Nagy E-mail: [email protected] Webové stránky: www.tarki.hu/adatbank-h/nok/index.html www.tarki.hu/adatbank-h/nok/changerole/kutregiszter-e.html

▫ Társadalmi Nem- és Kultúrakutató Központ (Centrum genderových a kulturních studií). Budapešťská univerzita ekonomických věd a veřejné administrativy (BUESPA): Budapešť.

Cílem Centra je koordinovat a rozvíjet na BUESPA vzd¶lávací a výzkumnou ®innost s genderovou tematikou a zapojovat univerzitu do dalších národních i mezinárodních v¶deckých sítí. Výzkumná i vzd¶lávací ®innost Centra je inter-institucionální a interdisciplinární a zam¶Äuje se jak na ženy, tak na muže. Kontaktní osoby: Beáta Nagy, Miklós Hadas E-mail: [email protected] Webová stránka: www.gender.bkae.hu/

Další univerzitní katedry zabývající se genderovými studiemi:

▫ Univerzita Eötvöse Loránda Katedra obecné filozofie: Budapešť.

Kurz: Genderové rozdíly v historii filozofie. Kontaktní osoba: Mária Joó E-mail: [email protected] Webová stránka: www.btk.elte.hu

▫ Univerzita v Miškolci Katedra filozofie: Miskolc (Miškolec).

Kontaktní osoby: Judit Hell, Andrea PetÀ E-mails: [email protected] - [email protected]

▫ Univerzita v Szegedu Institut anglických a amerických studií: Szeged.

Kurzy: Feministická teorie a filozofie; úvod do genderových studií; gender v intelektuální historii. Kontaktní osoby: Reschné Marinovich Sarolta E-mails: [email protected] - [email protected] Webová stránka: www.arts.u-szeged.hu/ieas/

䡲 Lotyšsko ▫ Feministica Lettica. Lotyšská univerzita: Riga.

Centrum pro feministická studia a genderový výzkum bylo založeno v roce 1998 jako mezioborové výzkumné odd¶lení v rámci Katedry baltických studií Lotyšské univerzity. Cílem Centra je zabývat se nejen problematikou spojenou s akademickým výzkumem, ale pÄekra®ovat hranice akademismu, vytváÄet dialog mezi ženami z rÊzných sociálních a profesních prostÄedí. V roce 1999 za®alo Centrum vydávat ro®enku s názvem Feministica Lettica. Kontaktní osoba: Ausma Cimdina E-mail: [email protected] Webová stránka: www.lu.lv/jauna/strukt/feministica_lettica.html

▫ LU Dzimtes Studiju Centrs (Centrum pro genderová studia). Lotyšská univerzita: Riga.

Centrum, založené v roce 1998, je studijním a výzkumným stÄediskem zabývajícím se genderovými studiemi se zvláštním zÄetelem k tématÊm: gender a moc, náboženství, kultura, historie, politika a filozofie. Za cíl si klade rozvoj interdisciplinárních studií a výzkumných programÊ, které by srovnávaly a analyzovaly rÊzné sociální a humanitní v¶dy z hlediska genderových studií. Poskytuje informace o genderových studiích, feminismu, konferencích a semináÄích v Lotyšsku i v zahrani®í, a disponuje knihovnou specializující se na genderová studia v Lotyšsku a v zahrani®í. Spolupracuje s dalšími univerzitními centry genderových studií a ú®astní se rÊzných projektÊ. Kontaktní osoba: Elizabete Pi®ukÒne E-mail: [email protected] Webová stránka: www.lu.lv/jauna/strukt/c_dzimtes.html

144

䡲 Litva ▫ Lyčių studijų centras (Centrum genderových studií). Univerzita ve Vilniusu: Vilnius.

Toto Centrum bylo od roku 1992, kdy bylo založeno, známé pod jménem Centrum ženských studií, v roce 2002 bylo nov¶ pÄejmenováno. Kontaktní osoba: Lijana Stundziene E-mail: [email protected] Webová stránka: www.moterys.lt

▫ Lyčių studijų centras (Centrum genderových studií). Technická univerzita: Kaunas.

Toto Centrum bylo založeno v roce 1993. Kontaktní osoba: Aiste Urboniene E-mail: [email protected] Webová stránka: www.ktu.lt

▫ Moterų informacijos centras (Informační centrum pro problematiku žen). Vilnius.

Toto Centrum bylo založeno v roce 1996. Kontaktní osoba: Egle Kucinskaite E-mail: [email protected]

▫ Moterų studijř centras (Centrum ženských studií). Klaipedská univerzita: Klaipeda. Centrum bylo založeno v roce 1997.

Kontaktní osoba: Elena Vitkiene E-mail: [email protected] Webová stránka: www.ku.lt

▫ Moters Studijř centras ((Centrum ženských studií). Siauliaiská univerzita: Siauliai.

Toto Centrum bylo založeno v roce 1998. Kontaktní osoba: Svetlana Karavajeva E-mail: [email protected] Webová stránka: www.su.lt

䡲 Polsko ▫ Instytut Filozofii i Socjologii PAN. Pracownia Badań nad Kobietami (Centrum ženských studií). Akademie věd - Institut filozofie a sociologie: Varšava.

Toto Centrum bylo založeno v roce 1994. Kontaktní osoba: Anna Titkow E-mail: [email protected]

▫ Interdyscyplinarne Studia Podyplomowe z Zakresu Gender (Postgraduální interdisciplinární genderová studia). Jagellonská univerzita – Institut audiovizuálních umění: Krakov.

Centrum nabízí interdisciplinární kurzy pro postgraduanty (studenty/studentky magisterského a doktorského studia). K jeho hlavním cílÊm patÄí uvedení genderových studií do polského akademického prostÄedí, popularizace genderov¶ orientovaného výzkumu jako sou®ásti sou®asných humanitních v¶d; prosazování interdisciplinárního pÄístupu v genderových studiích; a praktická analýza konkrétních genderových problémÊ.

▫ Interdyscyplinarny Zespół Badań nad Problematyką Gender (Interdisciplinární výzkumná skupina pro genderová studia). Slezská univerzita – Katedra filologie: Katowice.

E-mail: [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.zenskestudie.edu.yu/wgsact/poland/plirgg.html#ProgramDesc ription

▫ Interdyscyplinarny Zespół Badań nad Problematyką Gender (Interdisciplinární skupina pro genderová studia). Univerzita ve Wrocławi – Institut anglické filologie: Wrocław.

Jde o mezikatedrovou a mezioborovou skupinu, jejímž cílem je ustavit mezinárodní síÈ akademických pracovníkÊ/pracovnic (ze zvláštním zÄetelem na mladé v¶dce/v¶dkyn¶), pracovníkÊ/pracovnic neziskových organizací a u®itelÊ/u®itelek, kteÄí spolupracují napÄí® hranicemi mezi obory, profesemi i státy, p¶stují a rozvíjejí kulturu plurality, rÊznorodosti a ú®astnické demokracie, a pÄispívají tak k prosazování ob®anské spole®nosti ve stÄední a východní Evrop¶. Kontaktní osoby: Hana Cervinkova, Agnieszka Zembrzuska, Edyta Zierkiewicz E-mails:[email protected] - azembrzuska@poczta. onet.pl - [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.iisce.dswe.wroc.pl

▫ Interdyscyplinarny Zespół Badawczy Problemów Kobiet UAM (Interdisciplinární výzkumné oddělení pro ženská studia). Univerzita Adama Mickiewicze – Filozofický institut: Poznaň.

Centrum existuje od roku 1989 jako neformální skupina v¶dcÊ/v¶dky¾ a studentÊ/studentek, kteÄí sdílejí zájem o genderová studia v rámci rÊzných oblastí akademické ®innosti. V nadcházejících letech bude toto výzkumné odd¶lení poÄádat magisterské a doktorské semináÄe orientované na výzkum pro diplomové práce. Kontaktní osoba: ElÐbieta Pakszys E-mail: [email protected] Webová stránka: www.main.amu.edu.pl/~pakszyse/welcome.html

▫ Interdyscyplinarny Zespół do Badań nad Społecznymi Problemami Płci Instytutu Studiów Społecznych Uniwersytetu Warszawskiego (Oddělení pro mezioborový výzkum genderu). Varšavská univerzita – Institut sociálních studií: Varšava.

Výzkumné odd¶lení, založené v roce 1993, organizuje pro studenty/studentky sociologie a jiných oborÊ semináÄe o ženách na pracovním trhu, v politice, médiích a v kultuÄe. Rozvíjí projekty na národní i mezinárodní úrovni. Je napojeno na stolici UNESCO „Ženy, spole®nost a rozvoj“, založenou v roce 1996. Kontaktní osoba: Renata Siemie¼ska E-mail: [email protected], [email protected] Webová stránka: www.iss.uw.edu.pl/ekipa.html#izbspp

Kontaktní osoba: Ma¤gorzata Radkiewicz E-mail: [email protected]

145

▫ Ośrodek Naukowo - Badawczy Problematyki

▫ Centrul de Studii Feministe si de Gen -

Kobiet, Uniwersytet Łódzki

Departamentul de Sociologie si Asistenta Sociala

(Centrum ženských studií). Univerzita v Lodži: Lodž.

(Centrum pro feministická a genderová studia – Katedra sociologie a sociální práce). Univerzita „Alexandra Ioana Cuzy“: Iasi.

Centrum bylo založeno v roce 1992 a bylo první strukturou svého druhu v Polsku. Je jedním z nejstarších center ženských studií ve stÄední a východní Evrop¶. Jeho ®innost zahrnuje výzkum a vyu®ování v oblasti ženské problematiky z rÊzných oborových hledisek (kulturní antropologie, filozofie, sociologie, psychologie, literatury a kulturních studií), organizování mezinárodních konferencí, semináÄÊ a workshopÊ, pÄednášek a publikování konferen®ních materiálÊ. Touto ®inností chce Centrum oslovit univerzitní obec i širší veÄejnost. V rámci rÊzných mezinárodních výzkumných a pedagogických programÊ spolupracuje s v¶dci/v¶dkyn¶mi a institucemi z více než ®tyÄiceti univerzit z Evropské unie, Spojených státÊ a Austrálie. Pravideln¶ spolupracuje i s místními um¶lci/um¶lkyn¶mi a profesionálními novináÄi/novináÄkami. Kontaktní osoby: ElÐbieta H. Oleksy, Ma¤gorzata Dziedziczak-Papis, Aleksandra M. RóÐalska E-mail: [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.uni.lodz.pl/womenstudies

▫ Studium Podyplomowe Gender Studies. Interdyscyplinarne Studia nad Społeczną i Kulturową Tożsamością Płci (Postgraduální genderová studia). Varšavská univerzita – Institut aplikovaných sociálních věd: Varšava.

Centrum bylo založeno v roce 1995 a program postgraduálních genderových studií otevÄelo v roce 1996. Cílem tohoto studijního programu je definovat gender, identifikovat jeho funkci v kultuÄe, spole®nosti a v sociálních v¶dách a dosp¶t k porozum¶ní sociálních dÊsledkÊ genderových norem a stereotypÊ. Dvouleté studium pÄipravuje zam¶stnance/zam¶stnankyn¶ soudÊ pro rodinné právo, právních úÄadÊ, poradních center, médií a ženských organizací. Kontaktní osoby: Ma¤gorzata Fuszara, BoÐena Cho¤uj E-mail: [email protected] Webová stránka: www.gender.uw.edu.pl

䡲 Rumunsko ▫ Asociatia Romana a Femeilor cu Diploma Universitara (Rumunské sdružení univerzitních žen). Bukurešť.

Tato organizace je napojena na „Mezinárodní federaci univerzitních žen “ (International Federation of University Women, IFUW), která se skládá z 74 organiza®ních jednotek po celém sv¶t¶. V souladu s prioritami IFUW nabízí programy, informace a právní rady. Zam¶Äuje se zejména na ženy s akademickým diplomem a poskytuje široké spektrum vzd¶lávacích, humanitárních a kulturních aktivit. Kontaktní osoba: Maria A. Ciochirca E-mail: [email protected]

146

Centrum si klade za cíl rozvíjení interdisciplinárního výzkumu na poli feminismu; vytvoÄení a rozvoj magisterského programu ženských studií; interdisciplinární výzkumnou ®innost týkající se žen v postkomunistických spole®nostech; navazování kontaktÊ s ženskými organizacemi v Rumunsku i v zahrani®í; vým¶nu informací a mobilitu vyu®ujících z center ženských studií v Evrop¶ i po celém sv¶t¶; shromaž²ování informa®ních a dokumenta®ních zdrojÊ; publika®ní ®innost. Kontaktní osoba: Doina Balahur E-mail: [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.uaic.ro

▫ Centrul Roman pentru Femeile din Stiinta si Tehnologie (Rumunské genderové centrum pro ženy ve vědě a technologii). Bukurešť.

Hlavní oblastí pÊsobnosti Centra je zlepšit situaci ve vzd¶lání žen a v pracovním postupu žen. Centrum proto prosazuje: lepší zpÄístupn¶ní vzd¶lání a odborného výcviku ženám; šíÄení informací o možnostech kvalifikace a pracovního uplatn¶ní; výrazn¶jší zapojení do ®innosti ve v¶d¶ a technologiích; podpora prosazování žen do Äídících a rozhodovacích funkcí; vlastní ú®astí chce podpoÄit rozvoj výzkumných a technických programÊ a projektÊ významn¶ ovliv¾ující práci žen, zejména ve venkovských spole®enstvích a mén¶ rozvinutých oblastech; a pÄisp¶t k lepšímu pÄístupu k informacím ohledn¶ ®innosti genderových organizací v Rumunsku i v zahrani®í. Kontaktní osoba: Alexandra Caramizoiu E-mail: [email protected]

▫ Fundatia Sanse Egale pentru Femei (SEF) (Nadace pro rovné příležitosti pro ženy). Iasi.

Cílem nadace je zvýšit ú®ast žen v rozhodování, v politice a veÄejném život¶; prosazovat ú®ast žen v komunitním rozvoji; upev¾ovat solidaritu mezi ženami, které se podílejí na budování a konsolidaci demokracie a politického života; hájit lidská práva a zájmy žen prostÄednictvím evaluace a rozvoje sociálních vztahÊ. Tyto cíle se mají uplat¾ovat na lokální, celostátní, oblastní i mezinárodní úrovni. Kontaktní osoba: Dina Loghin E-mail: [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.sef.ro

▫ Gender - Centru de Studiu al Identitatii Feminine (Gender - Centrum pro studia ženské identity). Bukurešť

Kontaktní osoba: Madalina Nicolaescu E-mail: [email protected]

▫ Grupul Interdisciplinar de Studii de Gen (Interdisciplinární skupina pro genderová studia). Univerzita Babes-Bolyai: Cluj-Napoca (Kluž)

Skupina rozvíjí – v rámci Fakulty kulturní antropologie – oblastní výzkum a pedagogické aktivity s výraznou pozorností k genderovému a etnickému aspektu. Kontaktní osoba: Eniko Magyari-Vincze E-mail: [email protected]

▫ Institutul Femeilor (Ženský institut). Bukurešť.

Kontaktní osoba: Craciun Proica E-mail: [email protected]

▫ Societatea de Analize Feministe (AnA) (Rumunská společnost pro feministické analýzy). Bukurešť.

V roce 1993, kdy byla založena, byla spole®nost prvním feministickým centrem v sou®asném Rumunsku a byla i jednou ze dvou rumunských organizací, které v roce 1998 vyhrály americko-evropskou cenu pro ob®anskou spole®nost a demokracii. PÊsobí jako prostÄedník mezi akademi®kami, ženskými aktivistkami a nevládními neziskovými organizacemi v Rumunsku. Jako multimediální podpÊrné centrum soustÄe²uje svou ®innost kolem ®tyÄ odd¶lení: dokumenta®ního centra, knihovny, pedagogického odd¶lení a tiskového odd¶lení. Od roku 1995 vydává AnA, jediný ®asopis pro feministická studia v Rumunsku (AnaLize Journal); podílí se na programech komunitního rozvoje; navrhuje a vyhlašuje prakticky zam¶Äené výzkumné projekty ve všech oborech souvisejících s genderovou problematikou. Pedagogická jednotka poskytuje poradenství, jak sestavovat sylaby genderových / feministických univerzitních kurzÊ a školí odborníky/odbornice na gender. Kontaktní osoba: Laura Grunberg E-mail: [email protected]; [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.anasaf.ro

䡲 Slovenská republika ▫ Centrum rodových štúdií Univerzita Komenského – Filozofická fakulta: Bratislava.

Centrum bylo založeno v roce 2001 a je první institucí ve Slovenské republice, která se zam¶Äuje na vzd¶lávací a výzkumnou ®innost s genderovou tematikou. Interdisciplinární program se soustÄedí na vztahy mezi gendery v rÊzných oblastech života a teorie a pÄedstavuje spolupráci odborníkÊ/odbornic z rÊzných kateder. Jeho cílem je pÄiblížit univerzitní vzd¶lání a výzkum standardÊm zemí, kde se genderová studia rozvinula jako výraz demokratické vzd¶lávací politiky.

䡲 Slovinsko Ve Slovinsku není žádné centrum pro ženská studia, pon¶vadž zde až do konce 90. let 20. století pÄevládal pÄístup genderového mainstreamingu. Genderová/ženská studia jsou soustÄed¶na pÄedevším v t¶chto akademických institucích:

▫ Fakulteta za družbene vede (Fakulta sociálních věd). Univerzita v Lublani: Lublaň.

Kontaktní osoby: Maca Jogan, Mirjana Ule, Tanja Rener, Nevenka Sadar-ernigoj E-maily: [email protected]/Mirjana. [email protected] /[email protected]/[email protected] Webová stránka: www.fdv.uni-lj.si/osebne/Jogan.HTM

▫ Filozofska fakulteta (Filozofická fakulta). Univerzita v Lublani: Lublaň.

Katedra sociologie Kontaktní osoba: Milica Anti®-Gaber E-mail: [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.ff.uni-lj.si/sociologija/ english.htm Postgraduální program „Ženská studia a feministická teorie“ Kontaktní osoba: Eva Bahovec E-mail: [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.ff.uni-lj.si/filo/english/staff/ bahoveca.htm

▫ Fakulteta za socialno delo (Fakulta sociální práce). Univerzita v Lublani: Lublaň.

Kontaktní osoba: Darja Zaviršek E-mail: [email protected] Webová stránka: www.vssd.uni-lj.si/SODELAVCI/ ZAVIRSEK.HTML

▫ Institutum Studiorum Humanitatis (ISH) (Institut humanitních studií). Lublaň.

Kontaktní osoba: Svetlana Slapsak E-mail: [email protected] Webová stránka: www.ish.si

▫ Pedagoška fakulteta (Pedagogická fakulta). Univerzita v Mariboru: Maribor.

Kontaktní osoba: Jana Bezenšek E-mail: [email protected] Webová stránka: www.pfmb.uni-mb.si/programi/soc/uvod.html

▫ Urad za enake možnosti (Úřad pro rovné příležitosti). Vláda slovinské republiky: Lublaň.

Kontaktní osoba: Tanja Salecl E-mail: [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.uem-rs.si/eng

Kontaktní osoba: Zuzana Kicková E-mail: [email protected] Webová stránka (v anglitinµ): www.genderstudies.fphil.uniba.sk

147

Příloha 3: Hierarchická struktura vědeckých hodností a akademických titulů v sektorech vysokého školství a VaV Tato pÄíloha poskytuje pohled na hierarchickou strukturu systému v¶deckých hodností a akademických titulÊ v zemích Enwise. PÄehled vychází z pÄístupu, který pÄedstavila nedávná publikace Evropské komise „Údaje v ženském rodµ pro rok 2003“ (She Figures 2003, Evropská komise, 2003b). DÊvody, pro® k této problematice pÄistoupit na základ¶ jistého zevšeobecn¶ní, a nikoli diferencovan¶, jsou následující: Za prvé, konkrétní terminologie akademických titulÊ a postavení v akademické hierarchii se v jednotlivých zemích Enwise liší, detailní popisy by tedy nepÄinesly porozum¶ní problému v jeho celkové perspektiv¶, ba práv¶ naopak. S t¶mito obtížemi se setkala i publikace Údaje v ženském rodµ pro rok 2003”, a proto formulovala terminologii1 jako postavení v akademické hierarchii a rozlišila mezi stupnµm A (jež odpovídá Äádnému profesorskému titulu) a kategoriemi stup½É B, C a D. Poslední skupina už vnitÄn¶ ®len¶na nebyla, protože k provedení podrobn¶jší analýzy by bylo tÄeba vypracovat další metodologická východiska. Zadruhé, abychom získali hlubší pohled na hierarchii systému zemí Enwise, charakterizujeme níže tÄi akademické a v¶decké stupn¶. NapÄíklad, v každé zemi Enwise rozd¶lujeme první titul/stupe¾ odborný pracovník/odborná pracovnice do n¶kolika podkategorií (titulÊ/stup¾Ê), specifika jednotlivých zemí však zám¶rn¶ ponecháváme stranou. Stru®n¶ Äe®eno, postupujeme-li tímto zpÊsobem, pomíjíme sice zvláštnosti, získáme však ur®itý obecný obraz i obecný pohled na hierarchii tohoto systému. Jiný postup se nám nejeví jako možný bez pÄedchozích specializovaných studií této problematiky ®i pÄedem vypracované metodologie pro takové studie (což je však mimo záb¶r této zprávy). V¶tšina zemí Enwise (s výjimkou Slovinska a Rumunska) aplikovala sov¶tský model a zavedla dvoustup¾ový systém akademických hodností. Prvním byl kandidát/ka věd (CSc.), který odpovídal západní akademické hodnosti PhD. Zpravidla se jednalo o tÄíleté postgraduální studium zakon®ené obhajobou písemné kandidátské práce. Další akademickou hodností byl doktor/ka věd (DrSc.), odpovídající západnímu docentovi, Doctor Habilitatus. Tato hodnost vyžadovala obhajobu druhé doktorské (habilita®ní) práce a její dosažení bylo samozÄejm¶ složit¶jší. Postgraduální studium poskytovaly jak národní akademie v¶d, tak univerzity. Základním požadavkem pÄi budování kariéry na univerzit¶ (ve vysokém školství) ®i v akademii (VaV) bylo dosažení hodnosti kandidáta/ky věd (CSc.). Univerzitní linie (sektor vysokého školství): Hierarchická struktura hodností/titulÊ (zdola nahoru) byla: lektor/ka, odborný asistent/ka, docent/ka a univerzitní profesor/ka. Nejvyšší v¶deckou hodností/titulem byl akademik/®ka, tj. ®len/ka národní akademie v¶d. Habilitace na univerzitě vyžadovala a stále vyžaduje zahájit proces habilita®ního Äízení, který má být završen ud¶lením titulu docent/ka a/nebo univerzitní profesor/ka.

148

1. Další podrobnosti viz též PÄíloha 8.

Vědecko-výzkumná linie – akademie (státní sektor VaV): Hierarchická struktura titulÊ/v¶deckých

stup¾Ê (zdola nahoru): Odborný pracovník/ice, vµdecký pracovník/ice odpovídající titulu docenta/ky na univerzitµ a vedoucí vµdecký pracovník/ice odpovídající titulu univerzitního profesora/ky na univerzit¶. V akademii habilitace vyžadovala a stále vyžaduje zahájit proces akademického Äízení, který má být završen povýšením do postavení v¶deckého pracovníka/ice, jež odpovídá postavení docenta/ky na univerzit¶ a/nebo postavení vedoucího vµdeckého pracovníka/ice odpovídající postavení univerzitního profesora/ky. Výše popsaná hierarchická struktura v¶deckých hodností a titulÊ se v jednotlivých zemích Enwise mírn¶ liší, v¶tšinou jde však spíše o rozdíly v terminologii než v otázce struktury. Transformace těchto hodností (1990–1995) a jejich další budoucnost

Bývalá v¶decká hodnost kandidát/ka vµd (CSc.) byla uvedena na stejnou úrove¾ se západní akademickou hodností PhD. Vyšší v¶decká hodnost doktor/ka vµd (DrSc.) byla uvedena na stejnou úrove¾ se západní hodností docent/ka, Doctor Habilitatus. To byl pÄípad Polska, zatímco v Ma²arsku byla nahrazena v¶deckou hodností doktor/ka Ma±arské akademie vµd. Bulharsko, eská republika a Slovenská republika zachovaly v¶deckou hodnost doktor/ka vµd (DrSc.). V pobaltských státech byla vyšší v¶decká hodnost doktor/ka vµd (DrSc.) nahrazena hodností docent/ka, Doctor Habilitatus, a univerzity získaly zp¶t své právo ud¶lovat akademický titul PhD. Vášnivé debaty se však ®as od ®asu ve v¶deckých obcích znovu rozhoÄí na téma hodnosti DrSc., zda by m¶la být dále ud¶lována, nebo by m¶lo být její ud¶lování zrušeno? Od roku 2000 se už vyšší akademická hodnost doktora/ky vµd neud¶luje v Estonsku a Lotyšsku, v roce 1994 ji pln¶ nahradila hodnost docenta/ky, Doctor Habilitatus. Bývalý dvoustup¾ový systém v¶deckých hodností byl v t¶chto zemích transformován do jednostup¾ového. Na rozdíl od Estonska a Lotyšska, Litva druhý stupe¾ v¶decké hodnosti docenta/ka, Doctor Habilitatus, zachovala, litevští držitelé tohoto titulu však museli, stejn¶ jako držitelé titulu doktor/ka vµd, projít speciálním procesem známý jako nostrifikace doktorských a habilita®ních prací. „Znamenalo to, že všechny doktorské a habilitaní práce, které byly obhájeny za komunismu, znovu pÃezkoumal Litevský vµdecký výbor, zda vykazují skutenou vµdeckou kvalitu a zda jsou loajální vÉi litevskému státu. Nµkteré práce ve spoleenských a humanitních vµdách, zejména v oboru tzv. vědeckého komunismu, nostrifikovány nebyly a jejich autorÉm/kám nebyl udµlen nový diplom (osvµdení) doktora/ky vµd a/nebo docenta/ky“ (Zvinkliene, 2003). Zvláštní případ NDR

V NDR také fungoval dvoustup¾ový systém v¶deckých hodností. První v¶deckou hodností byl doktor/ka v akademickém oboru (Doktor eines Wissenschaftszweiges), který odpovídal západní akademické hodnosti PhD., vyšší akademickou hodností byl docent/ka, Doktor Habilitatus (Dr.Habil.). Ta byla pozd¶ji v roce 1968 nahrazena hodností doktora/ky vµd DSc. (Doktor der Wissenschaften). Po sjednocení N¶mecka byla držitelÊm a držitelkám hodnosti DSc. nabídnuta oficiální cesta, jak svÊj titul znovu zm¶nit na Dr.Habil., pon¶vadž tato v¶decká hodnost v N¶mecku vždy existovala. Typická struktura univerzitní linie v NDR byla následující: v¶decký asistent/ka se smlouvou na dobu ur®itou (pro absolventy/ky), ®len/ka v¶deckého týmu se smlouvou na dobu neur®itou (pravidlem bylo obhájené PhD.), docent/ka a profesor/ka (s DSc./habilitací); a pro státní sektor VaV: ®len/ka v¶deckého týmu se smlouvou na dobu neur®itou (pravidlem bylo obhájené PhD.) a profesor/ka (DrSc.).

149

Příloha 4: Transformace VaV v pobaltských zemích V Estonsku byl zákon o Organizaci výzkumu nahrazen novým Zákonem o organizaci vµdy a ýzkumu (pÄijatém v roce 1997), který položil základy pro strukturální reformu Äízení výzkumu, zejména pro úpravu mechanismÊ financování výzkumných institucí. Estonská nadace pro v¶du (The Estonian Science Foundation, ESF) a Nadace pro inovace byly reorganizovány jako neziskové agentury, které rozd¶lují pÄísp¶vky ze státního rozpo®tu ve form¶ grantÊ. V sou®asnosti rozd¶luje ESF prostÄednictvím grantÊ z finan®ních prostÄedkÊ na výzkum asi 25%, dalších 75% distribuuje Ministerstvo školství a v¶dy prostÄednictvím svého poradního orgánu – Rady pro v¶du. Proces integrace výzkumných ústavÊ, které dÄíve patÄily k Estonské akademii v¶d, do ®tyÄ estonských univerzit se uskute®nil v letech 1996-1998. Lotyšsko reorganizovalo systém financování v¶dy a výzkumu podobným zpÊsobem. Bývalé výzkumné ústavy Lotyšské akademie v¶d jsou nyní nezávislými státními neziskovými organizacemi a žádné přímé dotace (jako v dÄív¶jším období) ze státního rozpo®tu nedostávají, finan®ní podpora jim plyne prostÄednictvím Lotyšské rady pro v¶du (Latvian Council of Science, LCS) z výzkumných grantÊ a na základ¶ sout¶že. Proces integrace nezávislých státních výzkumných institucí do lotyšských univerzit, který zapo®al v roce 1995, byl formáln¶ završen v roce 1998. Znamenal za®len¶ní státních výzkumných ústavÊ do lotyšských univerzit s cílem univerzity modernizovat a posílit jejich výzkumnou kapacitu. Tato integrace státních výzkumných ústavÊ do univerzit však byla v jistém smyslu velmi formálním procesem. I když jsou všechny tyto ústavy po formální stránce univerzitními instituty, jsou právn¶ stále nezávislé. Se zahájením nové fáze transformace sektoru VaV se po®ítá na rok 2004. Právní statut státních výzkumných ústavÊ se zm¶ní, zÊstane jich pouze 5 až 7, kdežto v¶tšina bude pln¶ integrována do univerzit, n¶kolik z nich snad bude pÄem¶n¶no na státní obchodní sdružení.

V Litvě je hlavní ®ást kapacity VaV soustÄed¶na ve vysokoškolském vzd¶lání a ve státním sektoru v podob¶ státních výzkumných ústavÊ a univerzitních výzkumných ústavÊ. Vysokoškolský a státní sektor VaV je financován z rozpo®tu; další pÄíjmy však mohou pocházet od rÊzných nadací; Litevský fond pro státní výzkum a vysokoškolské vzd¶lání dává napÄíklad jednotlivým v¶dcÊm a v¶dkyním nebo jejich skupinám možnost požádat o grant na podporu výzkumu, na pÄípravu v¶deckých monografií, atd.

150

Výzkumný potenciál zÊstal nejmén¶ posledních p¶t let beze zm¶ny, hrubé domácí výdaje na VaV pÄedstavovaly okolo 0,52% hrubého národního produktu. RÊst kapitálových výdajÊ ve vysokoškolském a státním sektoru VaV je nedostate®ný, personální výdaje se blíží 80% veškerých výdajÊ navzdory zvýšení obchodních výdajÊ na VaV v letech 2000 a 2001. Dne 1. Äíjna 2002 vešla v platnost novela Zákona o výzkumu a vysokoškolském vzd¶lání. Politiku pro výzkum utváÄí a uplat¾uje Ministerstvo školství a v¶dy ve spolupráci s Litevskou radou pro v¶du. Aby vláda zlepšila koordinaci litevské v¶decko-výzkumné ®innosti a aby zvýšila efektivnost systému VaV v zemi, ustavila v roce 2002 Radu pro v¶du a technologie. Tato Rada se skládá z pÄíslušných ministrÊ, významných osobností výzkumu a ze zástupcÊ prÊmyslu. Rad¶ pÄedsedá premiér. V záv¶ru této reorganizace se mnohým oborovým ústavÊm bývalé Litevské akademie v¶d, které se po zrušení Akademie v¶d v roce 1991 jako nezávislé v¶decké struktury staly státními institucemi, podaÄilo zachovat nezávislost na univerzitách v podob¶ státních výzkumných ústavÊ. Statut univerzitního výzkumného ústavu je podobný statutu státního výzkumného ústavu. Univerzitní výzkumné ústavy se však více orientují na základní výzkum a vyvíjejí ®innost ve výzkumných odv¶tvích souvisejících s vyu®ovacími programy pÄíslušné univerzity. TÄetinu ®lenÊ sboru univerzitního výzkumného ústavu jmenuje univerzita. Státní výzkumná zaÄízení spadají pod dohled pÄíslušných ministerstev nebo univerzit. Ministerské ústavy soustÄe²ují svou ®innost na aplikovaný výzkum a/nebo rozvoj.

151

Příloha 5: Legislativa o VŠ v zemích Enwise (Přechodné období a reformy z hlediska rozšíření EU) Země

Legislativa

Bulharsko

– Zákon o (autonomních) vysokých školách (přijat v r. 1991)

1990

Rok

– Zákon o vysokých školách (novela Zákona z r. 1990)

1995

Česká Republika

– Zákon o vysokých školách

1992


1997

Estonsko

– Zákon o univerzitách

1995

Maďarsko

– Nový zákon o vysokých školách

1993

Lotyšsko

– Zákon o vědecké činnosti

1992

– Zákon o řízení vysokých škol (novelizován v r. 2000)

1995

Litva

– Školský zákon

1998

– Zákon o odborném vzdělání

1999

– Zákon o výzkumu a vysokých školách

1991


2000

– Zákon o výzkumu a vysokých školách

2002

Polsko

– Zákon o školství a vysokých školách

1990

Rumunsko

– Zákon o akreditaci institucí vyššího vzdělávání a uznávání diplomů

1993

– Zákon o vzdělání s dalšími úpravami a doplňky

1995

Slovenská Republika

Slovinsko

– Statut vyučujících

1997

– Zákon o soukromém vysokoškolském vzdělání

2002

– Zákon o pobočkách Rumunské univerzity v zahraničí

2002

– Školský zákon

1990


1990

– Zákon o státní administrativě a samosprávě

1992

– Jeho nová verze

1996


1993

– Novela

1999

K informacím v tabulce výše je tÄeba uvést následující komentáÄ: ● KvÊli nedostatkÊm po®áte®ní fáze, kdy aktivity byly motivovány zezdola, byly Zákony o vysokých školách pÄijaté ve v¶tšin¶ zemí Enwise v prÊb¶hu první fáze (1990-1995) po roce 1995 náležit¶ revidovány. ● Legislativní reforma v zemích stÄední a východní Evropy a v pobaltských zemích m¶la v prÊb¶hu pÄechodného období jako celku odlišné priority. Zatímco v¶tšina zemí stÄední a východní Evropy zam¶Äila do roku 1995 úsilí na reformování své vysokoškolské legislativy, m¶ly pobaltské zem¶ jinou prioritu: pÄijetí nové legislativy o v¶d¶ a výzkumu. Jak zdÊraz¾uje analýza sektoru VaV v zemích stÄední a východní Evropy v Kapitole 2, bylo Slovinsko patrn¶ jedinou zemí, která zam¶Äila v prÊb¶hu této první fáze svou pozornost zárove¾ na rozšíÄení legislativy VaV. ● V prÊb¶hu druhé fáze, kdy aktivity byly iniciovány seshora (1995-1998/9), provedly zem¶ stÄední a východní Evropy paraleln¶ s novelizacemi své legislativy o vysokém školství i legislativní reformy v sektoru VaV. Pobaltské zem¶ v návaznosti na úpravy pÄijatých zákonÊ pro VaV v prÊb¶hu první fáze zase iniciovaly v období od roku 1995 reformy svých sektorÊ vysokého školství.

152

Příloha 6: Zastoupení výzkumníků a výzkumnic zemí Enwise v sektorech VaV, celkové personální počty a procenta, 2001 soukromý podnikatelský Bulharsko

vyšší odborné a vysoké školství

státní

soukromý neziskový

všechny sektory

ženy

605

12,6%

875

18,2%

3 301

68,8%

16

0,3%

4 797

muži

620

0,8%

1 613

28,2%

3 462

60,4%

35

0,6%

5 730

100,0%

1225

11,6%

2 488

23,6%

6 763

64,2%

51

0,5%

10 527

100,0%

celkem

100,0%

Česká

ženy

1341

18,8%

3 504

49,1%

2 234

31,3%

54

0,8%

7 133

100,0%

republika

Muži

6 777

34,9%

7 580

39,0%

4 853

25,0%

229

1,2%

19 439

100,0%

celkem

8118

30,6%

11 084

41,7%

7 087

26,7%

283

1,1%

26 572

100,0%

Estonsko

ženy

164

8,3%

1 434

72,8%

349

17,7%

22

1,1%

1 969

100,0%

muži

343

13,2%

1 913

73,5%

326

12,5%

19

0,7%

2 601

100,0%

celkem

507

11,1%

3 347

73,2%

675

14,8%

41

0,9%

4 570

100,0%

ženy

1208

12,9%

6 313

67,4%

1842

19,7%

:

9 363

100,0%

muži

3700

19,5%

11 958

63,0%

3 330

17,5%

:

18 988

100,0%

celkem

4908

17,3%

18 271

64,4%

5 172

18,2%

:

28 351

100,0%

ženy

518

17,3%

2 059

68,6%

419

14,0%

4

0,1%

3 000

100,0%

muži

405

14,7%

1 974

71,5%

381

13,8%

1

0,0%

2 761

100,0%

celkem

923

16,0%

4 033

70,0%

800

13,9%

5

0,1%

5 761

100,0%

ženy

248

5,2%

3 439

71,5%

1 114

23,2%

10

0,2%

4 811

100,0%

muži

343

6,3%

3 800

70,0%

1 269

23,4%

14

0,3%

5 426

100,0%

celkem

591

5,8%

7 239

70,7%

2 383

23,3%

24

0,2%

10 237

100,0% 100,0%

Maďarsko

Lotyšsko

Litva

Polsko

ženy

3 332

9,9%

24 925

74,3%

5 307

15,8%

:

33 564

muži

8 464

15,5%

39 072

71,6%

7 054

12,9%

:

54 590

100,0%

11 796

13,4%

63 997

72,6%

12 361

14,0%

:

88 154

100,0%

ženy

4 835

47,4%

2 470

24,4%

2 802

27,7%

:

10 107

100,0%

muži

6 821

50,6%

3 707

27,5%

2 962

22,0%

:

13 490

100,0%

11 656

49,4%

6 177

26,2%

5 764

24,4%

:

23 597

100,0% 100,0%

celkem Rumunsko

celkem Slovenská

ženy

644

16,9%

2 089

54,7%

1 083

28,4%

:

3 816

republika (1)

muži

1612

28,0%

2 801

48,6%

1 355

23,5%

:

5 768

100,0%

celkem

2256

23,5%

4 890

51,0%

2 438

25,4%

:

9 584

100,0%

ženy

471

20,0%

1 007

42,7%

862

36,6%

18

0,8%

2 358

100,0%

muži

1114

26,5%

1 947

46,3%

1 057

25,1%

86

2,0%

4 204

100,0%

celkem

1585

24,2%

2 954

45,0%

1919

29,2%

104

1,6%

6 562

100,0%

ženy

13 366

16,5%

48 115

59,5%

19 313

23,9%

124

0,2%

80 918

100,0%

muži

30 199

22,7%

76 365

57,4%

26 049

19,6%

384

0,3%

132 997

100,0%

celkem

43 565

20,4%

124 480

58,2%

45 362

21,2%

508

0,2%

213 915

100,0%

Slovinsko

Enwise-10

EU-15(2)

Zdroj: Poznámky:

ženy

51 952(3)

17,5%

200 981

67,9%

43 268

14,6%

:

296 201(4)

100,0%

muži

294 194(3)

37,2%

399 142

50,5%

96 742

12,2%

:

790 078(4)

100,0%

celkem

346 146(3)

31,9%

600 123

55,2%

140 010

12,9%

:

1 086 279(4)

100,0%

Evropská komise 2003b. Výjimky v roce, k němuž je odkazováno: BG, EE, LV (HES+GOV), PL, SI: 2000 (1) výjimečně FTE, jinak HC (2) rok, k němuž je odkazováno: 2000 (výjimka: AT: 1998) (3) nezahrnuje BE, NL, LU, SE, UK, protože pro soukromý sektor v těchto zemích nejsou dostupná data rozlišená podle pohlaví. Nezahrnutý počet výzkumníků/ic může dosahovat 150000, což by činilo 30% v soukromém sektoru (4) soukromý neziskový sektor není zahrnut v celkových počtech

153

Příloha 7: Zastoupení výzkumníků a výzkumnic podle pohlaví a sektoru výzkumu a vývoje v zemích Enwise, celkové personální počty a procenta, 2001 Soukromý Bulharsko

Vyšší odborné a vysoké školství

Státní

Soukromý neziskový

Všechny sektory

ženy

605

49%

875

35%

3 301

49%

16

31%

4797

muži

620

51%

1 613

65%

3 462

51%

35

69%

5730

54%

1 225

100%

2 488

100%

6 763

100%

51

100%

10527

100%

celkem

46%

Česká

ženy

1 341

17%

3 504

32%

2 234

32%

54

19%

7133

27%

republika

muži

6 777

83%

7 580

68%

4 853

68%

229

81%

19439

73%

celkem

8 118

100%

11 084

100%

7 087

100%

283

100%

26572

100%

Estonsko

ženy

164

32%

1 434

43%

349

52%

22

54%

1969

43%

muži

343

68%

1 913

57%

326

48%

19

46%

2601

57%

celkem

507

100%

3 347

100%

675

100%

41

100%

4570

100%

ženy

1 208

25%

6 313

35%

1 842

36%

:

9363

33%

muži

3 700

75%

11 958

65%

3 330

64%

:

18988

66%

celkem

4 908

100%

18 271

100%

5 172

100%

:

28351

100%

ženy

518

56%

2 059

51%

419

53%

4

80%

3000

52%

muži

405

44%

1 974

49%

381

47%

1

20%

2761

48%

celkem

923

100%

4 033

100%

800

100%

5

100%

5761

100%

ženy

248

42%

3 439

48%

1 114

47%

10

42%

4811

47%

muži

343

58%

3 800

52%

1 269

53%

14

58%

5426

53%

celkem

591

100%

7 239

100%

2 383

100%

24

100%

10237

100%

ženy

3 332

28%

24 925

39%

5 307

43%

:

33564

38%

muži

8 464

72%

39 072

61%

7 054

57%

:

54590

62%

11 796

100%

63 997

100%

12 361

100%

:

88154

100%

ženy

4 835

41%

2 470

40%

2 802

49%

:

10107

43%

muži

6 821

59%

3 707

60%

2 962

51%

:

13490

57%

11 656

100%

6 177

100%

5 764

100%

:

23597

100%

Maďarsko

Lotyšsko

Litva

Polsko

celkem Rumunsko

celkem Slovenská

ženy

644

29%

2 089

43%

1 083

44%

:

3816

40%

republika(1)

muži

1 612

71%

2 801

57%

1 355

56%

:

5768

60%

celkem

2 256

100%

4 890

100%

2 438

100%

:

9584

100%

Slovinsko

ženy

471

30%

1 007

34%

862

45%

18

17%

2358

36%

muži

1 114

70%

1 947

66%

1 057

56%

86

83%

4204

64%

celkem

1 585

100%

2 954

100%

1 919

100%

104

100%

6562

100%

ženy

13 366

31%

48 115

39%

19 313

43%

124

24%

80 918

38%

muži

30 199

69%

76 365

61%

26 049

57%

384

76%

132 997

62%

celkem

43 565

100%

124 480

100%

45 362

100%

508

100%

213 915

100%

ženy

51 952(3)

15%

200 981

33%

43 268

31%

:

296 201(4)

27%

muži

294 194(3)

85%

399 142

67%

96 742

69%

:

790 078(4)

73%

celkem

346 146(3)

100%

600 123

100%

140 010

100%

:

1 086 279(4)

100%

Enwise-10

EU-15(2)

Zdroj: Poznámky:

154

Evropská komise 2003b. Výjimky k uvedenému roku: BG, EE, LV (HES+GOV), PL, SI: 2000.* (1) Výjimečně FTE, jinak HC. (2) Rok, k němuž je odkazováno: 2000 (výjimka: AT: 1998). (3) Nezahrnuje BE, NL, LU, SE, UK protože pro soukromý sektor v těchto zemích nejsou dostupná data rozlišená podle pohlaví. Počet výzkumníků/ic v tomto sektoru může dosahovat až 150 000, což by činilo 30% v soukromém sektoru. (4) Soukromý neziskový sektor není zahrnut v celkových počtech.

Příloha 8: Akademické hodnosti podle stupně v zemích Enwise Vý®et akademických hodností, k nimž odkazuje kapitola 3. Hodnosti jsou roz®len¶ny podle stupn¶ A a dohromady podle stupn¶ B, C, D pro každou zemi Enwise. Bulharsko A: profesor/ka B-D: docent/ka, odborný/á asistent/ka, v¶decký/á asistent/ka Česká republika A: profesor/ka B-D: docent/ka, odborný/á asistent/ka, asistent/ka Estonsko1 A: profesor/ka B-D: docent/ka, odborný/á asistent/ka, asistent/ka a další Maďarsko A: profesor/ka (Egyetemi Tanár) B-D: docent/ka (Docens), odborný/á asistent/ka (Adjunktus), asistent/ka (Tanársegéd) Lotyšsko A: profesor/ka B-D: docent/ka, odborný/á asistent/ka, asistent/ka, výzkumný/á pracovník/ice Litva A: profesor/ka B-D: docent/ka, další pedagogický personál Polsko A: profesor/ka B-D: doktor/ka, doktor/ka s habilitací, vysokoškolský profesor/ka Rumunsko údaje chybí Slovenská republika A: profesor/ka B-D: docent/ka, odborný/á asistent/ka, lektor/ka, asistent/ka Slovinsko A: profesor/ka B-D: docent/ka, odborný/á asistent/ka 1. Údaje o akademickém personálu se týkají univerzit a výzkumných pracovišť v rámci univerzit (většina výzkumných ústavů přešla pod univerzity). Údaje vycházejí z FTE a zahrnují jak pedagogické, tak vědecko-výzkumné činnosti.

155

Příloha 9: Zastoupení žen v národních akademiích věd zemí Enwise Země Bulharsko

Česká republika

Estonsko

Maďarsko

Lotyšsko

Litva

Polsko

Rumunsko


Slovinsko

ENWISE-10*

Zdroj: Poznámka:

Podíl

Předsednictvo

Akademická rada

Akademický sněm

celkem

11

12

59

ženy

0

3

1

% žen

0%

25%

2%

celkem

7

10

246

ženy

2

0

30

% žen

29%

0%

12%

celkem

12

8

57

ženy

1

0

1

% žen

8%

0%

2%

celkem

20

6

337

ženy

0

0

11

% žen

0%

0%

3%

celkem

6

28

97

ženy

0

5

12

% žen

0%

18%

12%

celkem

7

neaplikovatelné

40

ženy

1

neaplikovatelné

1

% žen

14%

neaplikovatelné

3%

celkem

4

32

191

ženy

0

1

4

% žen

0%

3%

2%

celkem

6

17

181

ženy

1

1

data chybí

% žen

17%

6%

data chybí

celkem

15

10

84

ženy

2

3

19

% žen

13%

30%

23%

celkem

13

neaplikovatelné

73

ženy

2

neaplikovatelné

2

% žen

15%

neaplikovatelné

3%

celkem

101

123

1 365

ženy

9

13

81

% žen

9%

11%

6%

členky Expertní skupiny Enwise. *Celkové počty v akademických radách jsou pro Enwise-8, bez Litvy a Slovinska; celkové počty pro akademické sněmy platí pro Enwise-9, bez Rumunska.

Model akademií v¶d zd¶d¶ný ze sov¶tské éry má dv¶ úrovn¶. V Lotyšské akademii v¶d, která byla reorganizována jako sdružení uznávaných v¶dcÊ a v¶dky¾, bylo napÄíklad v roce 2002 mezi 97 Äádnými ®leny a ®lenkami jen 12 žen a v osmadvaceti®lenném „Senátu“, jejím výkonném orgánu, jen 5 žen. V Litevské akademii v¶d byla žena poprvé zvolena pÄedsedkyní v roce 1995, a to v sekci zem¶d¶lství a lesnictví; v roce 1998 se tato žena stala jedinou Äádnou akademi®kou (v oboru agronomie). Druhou úrove¾ akademie ilustruje napÄíklad fakt, že z celkového po®tu 33 státních v¶deckých ústavÊ v Lotyšsku jsou pouze 4 vedeny ženami. Podobná situace je v České republice: v roce 2000 bylo z celkového po®tu 2 400 v¶deckých pracovníkÊ a pracovnic Akademie v¶d R 1 000 žen, ale jen 118 (jedna tÄetina) jich pracovalo na vedoucích pozicích. Jiným pÄíkladem mohou být výsledky prÊzkumu, který v roce 2002 podpoÄila Slovenská akademie v¶d (Sedová 2003). Jednalo se o pilotní projekt zam¶Äený na monitorování situace, kvalifikace a pracovních pozic v¶deckých pracovnic. Sb¶r dat byl provád¶n odd¶len¶ podle pohlaví, aby bylo možné poukázat na nedostate®né zastoupení v¶dky¾ na vedoucích pozicích, ve výborech a v orgánech s rozhodovací pravomocí. Analýza ukázala, že pÄestože podíl žen na celkovém po®tu v¶deckého personálu se pohybuje kolem 32,7%, dochází k vertikální segregaci, a to na dvou úrovních. Tyto úrovn¶ se od sebe trvale odlišují: Zatímco na nejvyšší úrovni v¶decké práce se realizuje 15,6%, na druhé a dalších nižších úrovních je zastoupení žen 42,1%.

156

Annex 10: Helsinki Group on Women ans Science Members from the Enwise countries ZEME

JMÉNO

TITUL

ODDELENÍ

ORGANIZACE

E-MAIL

BG

Dr.Sc. Margarita ATANASSOVA

docentka

Práce & sociální pojištení

Univerzita vnitrního a zahranicního

[email protected]

CZ

Dr. Hana FRÝDOVÁ

vedoucí pracovnice

Politika výzkumu a vývoje

Ministerstvo školství,

[email protected]

hospodárství mládeže a telovýchovy Dr. Iva LEKEŠOVÁ

Politika výzkumu a vývoje

Ministerstvo školství,

[email protected]

mládeže a telovýchovy EE

Tiia RAUDMA

poradkyne pro vývoj politik

HU

Dr. Ildiko HRUBOS

profesorka

Sociologie & sociální politika

Ministerstvo školství

[email protected]

Budapeštská univerzita ekonomických

[email protected]

LV

Dr. Dace GERTNERE

docentka, reditelka

Oddelení výzkumu

Lotyšská univerzita

LT

Dr. Meilute TALJUNAITE

docentka

Politologie

Litevská právní univerzita

[email protected]

PL

Joanna PININSKA

profesorka

Ústav hydrogeologie

Varšavská univerzita

[email protected]

RO

Florica Mioara TRIPSA

profesorka

SK

Magdaléna PISCOVÁ

predsedkyne výboru

ved a verejné správy [email protected]

a strojírenské geologie Sociologický ústav

Fundatia Pentru Educatie Si Sanatate

[email protected]

Slovenská akademie ved (SAV)

[email protected]

Rady vedcov SAV Sl

Maca JOGAN

profesorka

Dr. Andreja UMEK-VENTURINI

vládní poradkyne

Fakulta sociálních ved

Lublanská univerzita

[email protected]

Ministerstvo školství, vedy a sportu

[email protected]

Annex 11 Helsinki Sub-Group on Statistical Correspondents Members from the Enwise countries ZEME

JMÉNO

ODDELENÍ

ORGANIZACE

E-MAIL

BG

Reny PETKOVA

Sekce ‘Statistika služeb’

Státní statistický ústav

[email protected]

CZ

Miluše KOPÁCKOVÁ

Oddelení statistiky nových technologií

Ceský statistický úrad

[email protected]

a netržních služeb EE

Aavo HEINLO

HU

Katalin JANAK

Oddelení statistiky vzdelání a výzkumu

Statistický úrad Estonska

[email protected]

Madarský ústrední statistický úrad

[email protected]

LV

Maranda BEHMANE

Oddelení sociální statistiky

Ústrední statistický úrad Lotyšska

[email protected]

LT

Danguole ARESKIENE

Oddelení statistiky

Ústrední statistický úrad Litvy

[email protected]

PL

Dr. Maria ANTOSIK

Information Processing Centre

[email protected]

RO

Adriana OPRIS

Statistika prumyslových a stavebních trendu

Institutul national de Statistica

[email protected]

SK

Marta MOSNA

Oddelení vedy a techniky

Ministerstvo školství

[email protected]

SL

Metka MEDVEŠEK-MILOŠEVIČ

Statistický úřad Slovinské republiky

[email protected]

157

Zkratky

AG – Poradní skupina (Advisory Group) s mandátem pro 6.RP A&HCI – cita®ní index humanitních oborÊ (Arts and Humanities Citation Index) AT – Rakousko BA – bakaláÄ spole®enských v¶d/humanitních oborÊ (Bachelor of Arts) BAS – Bulharská akademie v¶d BE – Belgie BES – soukromý sektor (Business Enterprise Sector) v rámci VaV BG – Bulharsko CC – kandidátská zem¶ CEDAW – Úmluva o odstran¶ní všech forem diskriminace žen (Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination against Women) CEECs – stÄedo- a východoevropské zem¶ (Central and Eastern European Countries) CERN – Evropská organizace pro jaderný výzkum (European Organisation for Nuclear Research) CNRS – Francouzské národní centrum pro v¶decký výzkum (French National Centre for Scientific Research) RVHP – Rada vzájemné hospodáÄské pomoci CORDIS – Informa®ní služba Spole®enství pro výzkum a rozvoj (Community Research and Development Information Service) COST – Evropská spolupráce na poli v¶deckého a technického výzkumu (European Cooperation in the field of Scientific and Technical Research) CREST – Výbor pro v¶decký a technický výzkum (Scientific and Technical Research Committee) CSc. – kandidát/ka v¶d DE – N¶mecko DG – Generální direktorát (Evropské komise) (Directorate-General, of the European Commission) DrSc. – doktor/ka v¶d EAG – Externí poradní skupina (External Advisory Group) s mandátem pro 5.RP EAS – Estonská agentura pro podnikání (Enterprise Estonia Agency) EC – Evropská komise (European Commission) ECTS – Evropský kreditní systém (European Credit Transfer System) EE – Estonsko EESD – Energie, životní prostÄedí a udržitelný rozvoj (Energy, Environment and Sustainable Development), tematický program 5. RP EMM – Modul odborného Äízení (Expert Management Module), databáze odborníkÊ/ic 6.RP Enwise – Více žen ve vµdµ na Východ¶ (ENlarge Women In Science to East) Země Enwise: Bulharsko, eská republika, Estonsko, Ma²arsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika, Slovinsko ERA – Evropský výzkumný prostor (European Research Area) ERA-MORE – Evropský výzkumný prostor – „mobilní” výzkumníci/ice (ERA - Mobile Researchers) ESF – Estonská nadace pro v¶du (Estonian Science Foundation) ETAN – Evropský systém technického hodnocení (European Technology Assessment Network) EU – Evropská unie

158

EURATOM – Rámcový program Evropských spole®enství pro výzkum a školení v oblasti jaderné energie (European Community Framework Programme for Research and Training in the Field of Nuclear Energy) EUROSTAT - Statistický úÄad Evropských spole®enství (Statistical Office of the European Communities) EXSIS – Pomocný informa®ní systém pro expertízu: databáze potenciáln¶ spolupracujících odborníkÊ/ic v FP5 (EXperts Sub-Information Systém: FP5 expert database) RP – Rámcový program Evropských spole®enství pro výzkum a technologický rozvoj (European Community Framework Programme for Research and Technological Development) 5. RP – 5. Rámcový program ES pro výzkum a technologický rozvoj, 1998 – 2002 6. RP – 6. Rámcový program ES pro výzkum a technologický rozvoj, 2002 – 2006 SRN – Spolková republika N¶mecko, 1949 – 1990 SFRJ – Socialistická federativní republika Jugoslávie,1945 – 1991 FTE – pÄepo®et plných úvazkÊ (Full-time equivalent) FYRoM – bývalá jugoslávská republika Makedonie (Former Yugoslav Republic of Macedonia) HDP – hrubý národní produkt NDR – N¶mecká demokratická republika, 1949 – 1990 GERD – hrubé náklady (Gross Expenditure) na VaV GOV – státní sektor (Government Sector) v rámci VaV GROWTH – Konkurenceschopnost a trvale udržitelný rÊst (Competitive and Sustainable Growth), tematický program 5.RP HAS – Ma²arská akademie v¶d HC – celkový personální po®et (Head Count) HCSO – Ma²arský ústÄední statistický úÄad (Hungarian Central Statistical Office) HE – vysoké školství HEGPR – koeficient genderového postupu ve vyšším vzd¶lání (Higher Education Gender Progression Ratio) HEP – Program obnovy systému vyššího vzd¶lání v nových n¶meckých zemích (Programme for the Renewal of Higher Education and Research in the New Länder, Germany) HES – sektor vysokého školství (Higher Education Sector) v rámci VaV HU – Ma²arsko IHP – Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a socio-ekonomická báze znalostí (Improving Human Research Potential and the Socio-economic Knowledge Base), horizontální program 5.RP MMF – Mezinárodní m¶nový fond INCO – Potvrzení mezinárodního významu výzkumu Evropského spole®enství (Confirming the International Role of the Community Research), horizontální program FP5 Innovation/SMEs – Podpora inovací a ú®asti malých a stÄedních podnikÊ (Promotion of Innovation and Encouragement of Participation of SMEs), horizontální program 5.RP ISCED – Mezinárodní standardní klasifikace vzd¶lání (International Standard Classification of Education) IST – Technologie informa®ní spole®nosti (User-friendly Information Society), tematický program 5.RP IT – informa®ní technologie

ITRE – Výbor EP pro prÊmysl, evropský obchod se sv¶tem, výzkum a energii (European Parliament Committee on Industry, External Trade, Research and Energy) JINR – Centrální institut pro jaderný výzkum (Joint Institute for Nuclear Research) LAS – Lotyšská akademie v¶d LCS – Lotyšský výbor pro v¶du (Latvian Council of Science) LT – Litva LU – Lucembursko LV – Lotyšsko MA – Magistr spole®enských v¶d/humanitních oborÊ (Master of Arts) MCF – stáž Marie Curie MEP(s) – poslanec/kyn¶ Evropského parlamentu MES – ministerstvo školství a v¶dy (Ministry of Education and Science) MP – poslanec/kyn¶ parlamentu (Member of the Parliament) MÜFA – Fond pro technologický rozvoj, Ma²arsko M.Sc. – Magistr pÄírodních v¶d (Master of Science) NACE – Celková prÊmyslová klasifikace ekonomické ®innosti v rámci ES (General industrial classification of economic activities within the EC), odpovídá ®eské odv¶tvové klasifikaci ekonomických ®inností (OKE) NAS – národní akademie v¶d (National Academy of Sciences) NKO – národní kontaktní organizace NEAA – Národní evalua®ní a akredita®ní agentura (National Evaluation and Accreditation Agency) NNO – nevládní nezisková organizace NKC – ®eské Národní kontaktní centrum - ženy a v¶da NKFP – Národní fond pro technologický rozvoj (National Technological Development Fund), Ma²arsko NL – Holandsko NSI – národní statistický úÄad (National Statistical Institute) OECD – Organizace pro hospodáÄskou spolupráci a rozvoj (Organisation of Economic Co-operation and Development) OTKA – Ma²arský fond pro v¶decký výzkum (Hungarian Scientific Research Fund) PA – Pensylvánie (USA) PAN – Polská akademie v¶d PHARE – Postup ekonomické restrukturalizace v Polsku a Ma²arsku; rozšíÄeno na všechny CEECs (Poland and Hungary Action for Restructuring of the Economy) PhD – doktor/ka filozofie

PNP – soukromý neziskový sektor (Private Non-Profit Sector) v rámci VaV PL – Polsko QoL – Kvalita života a zacházení se živými zdroji (Quality of Life and Management of Living Resources) tematický program 5.RP RAS – Rumunská akademie v¶d VaV – výzkum a vývoj RO – Rumunsko RSEs – výzkumní pracovníci/ice, výzkumníci/ice (Researchers) RTD – výzkumný a technologický rozvoj (Research and Technological Development) RTF – Rich Text Format SCI – cita®ní index pÄírodních v¶d (Science Citation Index) SE - Švédsko SEECs – jihovýchodní evropské zem¶ (Southern Eastern European Countries) SI – Slovinsko SMEs – malé a stÄední podniky (Small and Medium Enterprises) SK – Slovenská republika SSCI – cita®ní index spole®enských v¶d (Social Sciences Citation Index) S&T – v¶da a technika (Science and Technology) TEMPUS – Transevropský systém mobility pro univerzitní studium (Trans-European Mobility Scheme for University Studies) UK – Velká Británie OSN – Organizace spojených národÊ UNDP – Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme) UNECE – HospodáÄský výbor OSN pro Evropu (UN Economic Commission for Europe) UNESCO – Organizace OSN pro výchovu, v¶du a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation) USA – Spojené státy americké SSSR – Svaz sov¶tských socialistických republik VEGA – V¶decká grantová agentura Ministerstva školství Slovenské republiky a Slovenské akademie v¶d W&S – ženy a v¶da (Women and Science) WIP – Program v¶decké integrace, N¶mecko (Scientist Integration Programme)

159

Bibliografie

Obecně zajímavé dokumenty Ben-David, Joseph (1971). The scientist’s role in society. A comparative study. Englewood Cliffs: Prentice-Hall N.J. Blackburn, R., Browne, J., Brooks, B. and Jarman, J. (2002). „Explaining Gender Segregation“. In: The British Journal of Sociology, 53/4: 513–536. Bourque, Susan C. and Warren, Kay B. (1990). „Access is not enough: Gender perspectives on technology and education“. In: I. Tinker (ed.), Persistent inequalities: Women and world development, New York – Oxford: Oxford University Press, 83–100. Clarke, Steve (2001). „Earnings of men and women in the EU: the gap narrowing but only slowly“. In: Statistics in Focus, Theme 3, 5/2001, Luxembourg: OPOCE. Catalogue Number KS-NK-01-005-EN-I. ISSN 1024–4352. Cockburn, Cynthia (1985). Machinery of dominance: women, men and technical know-how. London: Pluto Press. Dunne, Mary (2003). „Education in Europe. Key Statistics 2000/2001“. In: Statistics in Focus, Theme 3, 13/2003, Luxembourg: OPOCE. Catalogue Number KS-NK-03-013-EN-C. ISSN 1024–4352. Elson, Diane and Catagay, Nilufer (2000). The social content of macroeconomic policies. New York: United Nations Publications. European Commission (1998–2003). Regular reports on progress towards accession and strategy papers for Bulgaria, Czech Republic, Estonia, Hungary, Latvia, Lithuania, Poland, Romania, Slovak Republic and Slovenia, accessible via Europa website at: http://europa.eu.int/comm/enlargement/ report_2003/index.htm European Commission (1999). Women and Science – Mobilising women to enrich European research (COM (1999) 76), accessible via Europa website at: http://europa.eu.int/comm/research/ science-society/documents_en.html European Commission (2001). Science and Society Action Plan (COM (2001) 714). Luxembourg: OPOCE. ISBN: 92-894-3025-7. European Commission (2002). National Policies on Women and Science in Europe. Luxembourg: OPOCE. ISBN: 92-894-3579-8. European Commission (2003a). Third European Report on Science & Technology Indicators –Towards a Knowledge-based Economy. Luxembourg: OPOCE. ISBN: 92-894-1795-1. European Commission (2003b). She Figures 2003. Luxembourg: OPOCE. ISBN: 92-894-5812-7. European Commission (2003c). Key Figures 2003–2004. Luxembourg: OPOCE. ISBN: 92-894-5814-3. European Commission (2003d). Investing in Research: An action Plan for Europe. Luxembourg: OPOCE. ISBN: 92-894-5909-3. European Parliament (2002). Report on the state of research in applicant countries and measures needed to ensure their full participation in the framework programme (2002/2082/(INI)). Committee on Industry, External Trade, Research and Energy, rapporteur: Jürgen Zimmerling.

160

Evans, Richard E. (1977). The Feminists. New York: Harper & Row. Feldman, Saul D. (1974). Escape from the Dolls’ House: Women in graduate and professional school education. New York: McGraw Hill. Franco, Ana and Jouhette, Sylvain (2003). „Labour Force Survey. Principal results 2002. EU and EFTA countries“. In: Statistics in Focus, Theme 3, 15/2003, Luxembourg: OPOCE. Catalogue Number KS-NK-03-015-EN-C. ISSN 1024-4352. Franco, Ana and Blöndal, Lárus. (2003). „Labour Force Survey. Principal results 2002. Acceding countries“. In: Statistics in Focus, Theme 3, 16/2003, Luxembourg: OPOCE. Catalogue Number KS-NK-03-016-EN-N. ISSN 1024-4352. Frank, Simona (2003). „R&D expenditure and personnel in the candidate countries in 2000“. In: Statistics in Focus, Theme 9, 1/2003, Luxembourg: OPOCE. Catalogue Number KS-NS-03-00-EN-N. ISSN 1609-5995. Gal, Susan and Kligman, Gail (2000). The politics of gender after socialism. A comparative-historical essay. Princeton: Princeton University Press. Gavin, Brigid (2001). The European Union and globalisation: towards global democratic governance. Cheltenham: Edward. Glenday, Christine (1993). An overview of science and technology reform in Central and Eastern Europe 1990–1993, Report No. 67. Paris: US Embassy, National Science Foundation’s Europe Office – Science Section. Graham, Loren (1998). What have we learned about science and technology from the Russian experience? California: Stanford University Press. ILO (International Labour Organisation) (1990). International standard classification of occupations: ISCO-88. Geneva: ILO. Jähnert, Gabriele, Gohrisch, Jana, Hahn, Daphne, Nickel, Hildegard Maria, Peinl, Iris and Schäfgen, Katrin (2001). Gender in transition in Eastern and Central Europe proceedings. Berlin: Trafo Verlag. Journal of the Chemical Society „D. I. Mendeleev“ (1990). Kanter Moss, Rosabeth (1993). Men and women of the corporation. New York: Basic Books. Laafia, Ibrahim and Larsson, Anna (2001). „Women in public research and higher education in Europe“. In: Statistics in Focus, Theme 9, 7/2001, Luxembourg: OPOCE. Catalogue Number: KS-NS-01-007-EN-I. ISSN 1609-5995. Miethe, Ingrid and Roth, Silke (eds.) (2003). Europas Töchter. Traditionen, Erwartungen und Strategien von Frauenbewegungen in Europa. Opladen: Leske + Budrich. OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) (1994). Manual of the measurement of human resources devoted to S&T – Canberra Manual. Paris: OECD. OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) (2002). Proposed Standard Practice for Surveys on Research and Experimental Development – Frascati Manual. Paris: OECD.

Open Society Institute – EU Accession Monitoring Program (2002). Monitoring the EU accession process: equal opportunities for women and men. OSI: Budapest. Osborn M. et al. (2000). Science policies in the European Union: Promoting excellence through mainstreaming gender equality. Luxembourg: OPOCE. ISBN 92-828-8682-4. Paasi, Marianne (1998). „Efficiency of Innovation Systems in the Transition Countries“. In: Economic Systems, Physica-Heidelberg, 22/ 3: 217–234. Palomba, Rosella (ed.) (2000). Figlie di Minerva. Milan: Franco Angeli. Palomba, Rosella and Menniti, Adele (eds.) (2002). Minerva’s Daughters – Filles de Minerve. Rome: Italian National Research Council – Institute for Research on Population and Social Policies. Rübsamen-Waigmann, H. et al. (2003). Women in Industrial Research – A wake up call for European industry. Luxembourg: OPOCE. ISBN 92-894-4400-2. Sonin, Alexander (1990). „The Forum, which did not take place“. In: Nature, 3–4–5. Sonin, Alexander (1990). „How the bomb saved the physicists“. In: Moscow News, 12. Stiegler, Barbara (2002). Wie Gender in den Mainstream kommt. Bonn: Friedrich Ebert Stiftung. Stolte-Heiskanen, Veronica (ed.) (1991). Women in science: Token women or gender equality. Oxford: Berg Publishers. Strack, Guido (2003). „Catching up with the EU? Comparing the knowledge society in the EU and the Acceding countries“. In: Statistics in Focus, Theme 9, 9/2003, Luxembourg: OPOCE. Catalogue number KS-NS-03-009-EN-C. ISSN 1609-5995. UN (United Nations) (1996). Platform for Action and Beijing Declaration. New York: United Nations Department of Public Information. UN (United Nations) (2000). The World’s Women 2000. Trends and statistics. New York: United Nations Publications. UN (United Nations) (2001). Abortion policies. A global review, 3 vol. New York: United Nations Publications. UNDP (United Nations Development Programme) (2002). Human Development Report. New York – Oxford: Oxford University Press. UNESCO (United Nations Educational Scientific and Cultural Organization) (1997). International Standard Classification of Education, ISCED 1997. Paris: UNESCO. BPE-98/WS/1. UNICEF (United Nations Children’s Fund) (1999). Women in transition, Regional Monitoring Reports 6. UNICEF: Florence.

Pracovní texty Enwise Blagojevi¬, Marina (2003). Women scientists in the Balkans. Bundule, Maija (2003). Latvian national contribution on women and science. Burkhardt, Anke (2003). Women scientists in the former German Democratic Republic.

Calloni, Marina and Ergma, Ene (2003). Inception paper on women and science in the Enwise countries. Ergma, Ene (2003). Estonian national contribution on women and science. Glover, Judith (2003). Statistical contribution on women and science in the Enwise countries. Groó, Dóra and Papp, Eszter (2003). Hungarian national contribution on women and science. Havelková, Hana (2003). Czech national contribution on women and science. Mladeni®, Dunja (2003). Slovenian national contribution on women and science. Oleksy, ElÐbieta H. (2003). Polish national contribution on women and science. Sretenova, Nikolina (2003). Bulgarian national contribution on women and science. Velichová, Daniela (2003). Slovak national contribution on women and science. Tripsa, Mioara Florica (2003). Romanian national contribution on women and science. Zvinkliene, Alina (2003). Lithuanian national contribution on women and science.

Zprávy z workshopů Enwise Blagojevi¬, Marina (ed.) (2004). Starting a debate with women scientists from the Balkan region, forthcoming. Enwise Workshop. Brussels: 11–12 November 2003. Groó, Dóra (ed.) (2004). Debating bioethical issues with women scientists from the Enwise countries, forthcoming. Enwise Workshop. Budapest: 2–3 October 2003. Linková, Marcela (ed.) (2004). Young scientists in the Enwise countries, forthcoming. Enwise Workshop. Prague: 25 April 2003.

Národní bibliografie Balkánský region a bývalá Jugoslávie Blagojevi¬, Marina (1991a). „Double-faced marginalisation. Women in science in Yugoslavia“. In: V. Stolte-Heiskanen (ed.), Women in science: token women or gender equality, Oxford: Berg Publishers, 75–94. Blagojevi¬, Marina (1991b). Žene izvan kruga: profesija i porodica (Ženy z kruhu ven nebo spíše Ženy mimo okruh -vždyÈ jde spíš o to, že v tom kruhu nikdy ani nebyly, než že je n¶kdo „vyhodil“: profese a rodina). Belgrade: ISIFF. Blagojevi¬, Marina (1991c). „Društvene nejednakosti i pol“ (Sociální nerovnosti a gender). In: M. Popovi¬ et al., Srbija krajem osamdesetih (Srbsko na konci 80. let), Belgrade: ISIFF, 89–110 Blagojevi¬, Marina (1992a). „Nauka i pol: inhibicija institucionalnog okruženja“ (V¶da a gender: negativní efekty institucionálního prostÄedí). Belgrade: Sociologija, 1: 23–37. Blagojevi¬, Marina (1992b). „Nauka i pol: obrasci svakidašnjeg života“ (V¶da a gender: vzorce každodenního života). Belgrade: Sociologija, 2: 243–257. Blagojevi¬, Marina (1995). „Svakodnevica iz ženske perspektive: Samožrtvovanje i beg u privatnost“ (Každodenní život z perspektivy žen: sebeob¶tování a út¶k do soukromí).

In: S. Bol®i¬ (ed.), Društvene promene i svakodnevica: Srbija poetkom 90-ih (Sociální zm¶ny a každodenní život: Srbsko na po®átku 90. let), Belgrade: ISIFF, 181–209. Blagojevi¬, Marina (1997). Roditeljstvo i fertilitet: Srbija 90-ih (Rodi®ovství a porodnost: Srbsko v 90. letech). Belgrade: ISIFF. Blagojevi¬, Marina (ed.) (1998). Ka vidljivoj ženskoj istoriji: Ženski pokret u Beoradu 90-ih (K viditelné je to v poÄádku? nebo sledované?, zkoumané?, známé? ženské historii: ženské hnutí v B¶lehrad¶ v 90. letech). Belgrade: Centar za ženske studije. Blagojevi¬, Marina (1999a). „Gender and survival: Serbia in the 1990s“. In: A. Peto and B. Rasky (eds.) Construction/ reconstruction: women, family, politi«s in Central Europe, 1945–1998, New York – Budapest: OSI Network Women's Program, 187–214. Blagojevi¬, Marina (1999b). „The walks in gender perspective“. In: M. Lazi¬ (ed.), Winter of discontent: protest in Belgrade, Budapest: CEU Press, 113–130. Blagojevi¬, Marina (1999c). „Institutions in Serbia: from collapse to what?“. In: G.H. Heinrich (ed.), Institution building in the new democracies: studies in post-postcommunism, Budapest: Collegium Budapest, 43–84. Blagojevi¬, Marina (ed.) (2000a). Mapiranje mizoginije u Srbiji: diskursi i prakse (Mapování mizogynie v Srbsku: diskurzy a praktiky m¶lo by asi být praxe). Belgrade: AZIN. Blagojevi¬, Marina (2000b). „Patriotizam i mizoginija: mit o srpskoj muškosti“ (Patriotismus a mizogynie: mýtus srbské maskulinity). In: M. Blagojevi¬ (ed.), Mapiranje mizoginije u Srbiji: diskursi i prakse (Mapování mizogynie v Srbsku: diskurzy a praktiky m¶lo by asi být praxe), Belgrade: AZIN, 281–310. Blagojevi¬, Marina (2000 c). „Nevidljivo telo i mo¬na bestelesnost: mediji u Srbiji 90-ih“ (Neviditelné t¶lo a mo®né asi mocná? bezt¶lesnost: média v Srbsku v 90. letech). In: B. Arsi¬ (ed.) Žene, slike, Izmisljaji... (Ženy, obrazy, pÄedstavy...), Belgrade: Centar za ženske studije, 181–202. Blagojevi¬, Marina (2002a). „Mizoginija: univerzalna i/ili kontekstualna?“ (Mizogynie: univerzální a/nebo kontextuální?). Belgrade: Srpska politika misao, 2: 21–38. Blagojevi¬, Marina (2002b). „Žene i muškarci u Srbiji 1990–2000: Urodnjavanje cene haosa“ (Ženy a muži v Srbsku 1990–2000: genderové aspekty nákladÊ chaosu). In: S. Bol®i¬ (ed.) Srbija krajem milenijuma, razaranje društva, promene i svakodnevni život (Srbsko na konci milénia: sociální destrukce, zm¶ny a každodenní život), Belgrade: ISIFF, 283–314. Blagojevi¬, Marina (2003). Women’s situation in the Balkan countries. Report for the EU Parliament (No. IV/2002/16/03), presented at the EU Parliament, Committee on Women’s Rights and Equal Opportunities. Brussels: 10. 6. 2003. Bol®i¬, Silvano (ed.) (1995). Društvene promene i svakodnevni život: Srbija poetkom 90-ih (Sociální zm¶ny a každodenní život: Srbsko na za®átku 90. let). Belgrade: ISIFF.

Dinki¬, Mladen (1997). Ekonomija destrukcije (Ekonomie destrukce). Belgrade: Stubovi kulture. Federal Statistical Bureau FRY. Statistical Bulletins: 486, 1683, 1857 2297, 2305. Belgrade. Federal Statisticl Bureau FRY (1981). Census, table 078. Belgrade. Lazi¬, Mladen (ed.) (1994). Razaranje društva: Jugoslovensko društvo u krizi 90-ih (Destrukce spole®nosti: jugoslávská spole®nost v krizi 90. let). Belgrade: Filip Višnji¬. Mili¬, Andjelka (1992). „Nove tehnologije i odnosi polova – pogled iznutra“ (Nové technologie a genderové vztahy – perspektiva zevnitÄ). Belgrade: Sociologija, 1: 5–22. Mili¬, Andjelka (1995). „Svakodnevni život porodica u vrtlogu društvenog rasula“ (Každodenní život rodin v bouÄi sociální destrukce). In: S. Bol®i¬ (ed.) (1995), Drštvene promene i svakodnevni život: Srbija poetkom 90-ih (Sociální zm¶ny a každodenní život: Srbsko na za®átku 90. let), Belgrade: ISIFF, 135–180. Papi¬, Žarana (1994). „Women’s movement in former Yugoslavia: 1970s and 1980s“. In: M. Blagojevi¬, D. Duha®ek and J. Luki¬ (eds.), What can we do for ourselves, Belgrade: Centar za ženske studije, 37–49. Popov, Nebojša (ed.) (1996). Srpska strana rata: Trauma i katarza u istorijskom pam«enju (Srbská strana války: trauma a katarze v historické pam¶ti). Belgrade: Republika. Popovi¬, Mihailo et al. (1991). Srbija krajem osamdesetih (Serbia at the end of the 1980s). Belgrade: ISIFF. Puziga¬a, Milka (2002). Status and challenges for gender equality in Yugoslavia. Novi Sad: Scan Agency for Research and Development. Samardži¬, Slobodan, Nakarada Radmila and Kova®evi¬ Djuro (eds.) (1998). Lavirinti krize: Preduslovi demokratske transformacije SR Jugoslavije (Labyrinty krize: pÄedpoklady demokratické transformace v srbské Jugoslávii). Belgrade: Institut za evropske studije. Semen®enko, Dušica (2003). „Ljudski resursi u istraživa®ko-razvojnom sistemu Srbije, indikatori o ženama u nauci“ (Lidské zdroje ve VaV v Srbsku. Indikátory pro postavení žen ve v¶d¶). Belgrade: Tehnologija, Kultura, Razvoj No 9.

Bulharsko Arnaoudov, Mikhail (1939). Istoriia na Sofiiskiia universitet Sv. Kliment Ohridski preipurvoto mupolustoletie (1888–1938) (Historie Sofijské univerzity Sv. Klimenta Ohridskeho v prvních padesáti letech života: 1888–1938). Sofia: Court Publishing House. Beleva, Iskra and Kotzeva, Mariana (2001). „Bulgaria. Country study on international skilled migration“. Paper presented at the ILO Workshop on The return of qualified emigrants to Bulgaria. Sofia: ILO. Bobeva, Daniela (1996). Migration, European integration and the brain drain from Bulgaria. Sofia: CSD.

161

Damianov, Damian (2003). „We need a long-term state policy towards re-emigration“. In: Science, Sofia: Union of Scientists in Bulgaria, 12/1: 31–33. Dinkova, Maria (1978). 1000 questions to the modern young woman. Sofia. Gächter, August (2002). The ambiguities of emigration: Bulgaria since 1988, International Migration Papers, 39, Geneva: ILO. Gazette (1890). Act of inheritance. Royal decree No. 484, 25. 1. 1890. Gazette (1897 a). Trade law. Royal decree No. 93. Gazette (1897 b). Law of education for girls secondary high schools. Royal decree, 20. 1. 1897. Gazette (1924). Act of social insurance. Royal decree No. 7. Gazette (1937). Decree on election of members of parliament for national assembly. Royal decree No. 264. Gazette (1944). Act of equality of rights between sexes. Decree No. 30. Gazette (2003). Act for defence against discrimination. Decree No. 86. Genchev, Nikolay (1988). Bulgarian culture XV–XIX century. Sofia. Georgieva, Patricia (2002). Higher education in Bulgaria. Bucharest: UNESCO – CEPES. Ilieva, Nikolina (1991). „Women’s work under the condition of transition to market economy“. Paper presented at the Conference on Women during the transition towards the market economy, Sofia. Kalchev, Jordan (1997). Profile and motives of potential migrants from Bulgaria. Budapest: IOM. Kalchev, Jordan (2001). The external migration of Bulgarian population. Sofia: Dunav Press. National Statistical Institute (2002). Women and men in the Republic of Bulgaria. Sofia. National Statistical Institute (2002). Education in the Republic of Bulgaria. Sofia. OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) – Center for Co-operation with Non-members (2002). Thematic review of national policies for education – Bulgaria, Official Report, 22. 3. 2002. Simeonova, Kostadinka (2002). „Women in Science – The key issue of integration into the European Research Area“. In: Strategies of educational and science policy, 4: 36–52. Sretenova, Nikolina (1993). „Some reflections on the feminist paradigm concerning gender and science“. In: M. Pellikaan-Engel (ed.), Against Patriarchal Thinking. A Future without Discrimination, Amsterdam: VU Boekhandel/Uitgeverij bv, 107–111. Sretenova, Nikolina (1994a). „The Nation’s Showcase: Bulgarian academic women between the Scylla of totalitarianism and the Charybdis of change“. In: S.S. Lie, L. Malik, and D. Harris (eds.), The World yearbook of education 1994: the gender gap in higher education, London – Philadelphia: Kogan Page, 33–45.

162

Sretenova, Nikolina (1994b). „Cultural and historical background of women's entrance into higher education in Bulgaria“. In: History of European Ideas, 19/ 4–6: 867–874. Sretenova, Nikolina (2000). „Legalization of women higher education in Bulgaria“. In: Philosophical Alternatives, 2: 153–168. Sretenova, Nikolina (2002a). „About double meanings and subtleties of gender equality in Bulgarian higher education“. In: C. Wiedmer (ed.), Sound changes: an international survey of women’s career strategies in higher education, Zürich: Universität Zürich, 75–82. Sretenova, Nikolina (2002b). „Elizaveta Karamihailova (1897–1968). The first woman physicist, who managed to cross the „safetycurtain“ of Sofia University“. Paper presented at the XXII International Varna Philosophical School. Totev, Stoyan (2001). „The Bulgarian economy in transition: possibilities for Balkan regional integration“. In: G. Petracos and S. Totev (eds.), The development of the Balkan Region, Aldershot: Ashgate Publishing, 317–358. Vavrek, Alexander (1997). „Physical Sciences and Bulgarian Academy of Sciences from 1911 to 1955“. In: Journal of the Bulgarian Academy of Sciences, 110/1. Velev, Kamen (2002). „Young scientists in Bulgarian universities and the brain drain problem“. Paper presented at the International Conference Attracting young scientists: Strategies against brain drain, Sofia.

Gorzelak, E. Ehrlich, L. Falta and M. Illner (eds.), Central Europe in transition: Towards EU membership, Warsaw: Scholar Publishing House. Musilová, Martina (1999). „Equal opportunity as a matter of public interest“. In: Czech Sociological Review, 2: 195–204. Provazník, Stanislav, Filá®ek, Adolf, KÄížováFrýdová, Eva, Loudín, JiÄí and Machleidt, Petr (1994). „Transformace v¶dy a výzkumu v R“. In : Teorie vµdy, 3v4: 5–152. Provazník, Stanislav and Filá®ek, Adolf (1995). „Current problems and new developments in the transformation of the Academy of Sciences“. In: Teorie vµdy,1: 7–19. Provazník, Stanislav, Filá®ek, Adolf and Machleidt, Petr (1999). „Problems of the production and application of knowledge in a societal transformation: the Czech Republic's approach to knowledge society“. In: V¶da, technika, spolenost, 1–2: 9–40. Uhrová, Eva (1995). „Feminist Path: Where has it led?“. In: L. Busheikin and A. Kolczak (eds.) Altos and sopranos: a pocket handbook of women's organizations, Prague: Gender Studies Centre. Wajcman, Judy (2000). „Reflections on gender and technology studies: in what state is the art?“. In: Vµda, technika, spole®nost, 3: 61–87. Wolchik, Sharon L. (1981). „Elite strategy toward women in Czechoslovakia: liberation or mobilization?“. In: Studies in Comparative Communism, 2–3: 123–142.

Česká republika Brenner, V. and Hrouda, M. (1967–1968). „V¶da a vysokoškolské vzd¶lání“. In: Sociologický asopis, 1967/5 and 1968/1. Filá®ek, Adolf, Loudín, JiÄí and Provazník, Stanislav (1999). University education, science and research. In: Vµda, technika, spolenost, 4: 77–94. Filá®ek, Adolf and Provazník, Stanislav (2000). „The intellectual, social and human dimensions of science and research assessment: transformation experience of the Czech Republic“. In: Teorie vµdy. ¬asopis pro teorii vµdy, techniky a komunikace, 9/1: 53–65. Filá®ek, Adolf (2002). „Hodnocení výzkumných a inova®ních aktivit: zkušenosti z prÊzkumu podnikatelských subjektÊ v R“. In: Teorie v¶dy. ¬asopis pro teorii vµdy, techniky a komunikace, 3: 5–40. Holmwood, John (2000). „Feminism and epistemology: what kind of successor science?“. In: V¶da, technika, spolenost, 3: 89–113. KÄížová, Eva and Filá®ek, Adolf (1991). „Obraz v¶deckých a výzkumných profesí ve výzkumu Prestiž '90“. In: Teorie vµdy, 1–2: 37–60. Linková, Marcela (2002). National Contact Center – Women in Science. Preliminary Findings. Unpublished manuscript. Male®ková, Jitka (2002). Úrodná pÉda. Žena ve službách národa. Prague: ISV nakladatelství. Možný, Ivo (1981). Rodina vysokoškolsky vzdµlaných partnerÉ. Brno: UJEP. Müller, Karel (2001). „The Czech Republic – Science, technology and education“. In: G.

Estonsk Eesti Naine (1989). Monthly magazine, 9. Ergma, Ene (2001). „Women in science in Estonia“. In: Research and Development, Tallinn: Statistical Office of Estonia. Estonian Human Development Report (1998). Section 3.1.: „Differences in the distribution of income in Estonia“: http://www.iiss.ee/nhdr/1998/EIA98eng.pdf Estonian Human Development Report (1999): http://www.iiss.ee/nhdr/1999/EIA99eng.pdf Estonian Human Development Report (2000). Section 3.2: „The gender dimension of the labour market: Estonia against the backdrop of Europe“: http://www.iiss.ee/nhdr/2000/EIA00eng.pdf Estonian Human Development Report (2001). Is Estonia Socially Sustainable? Chapter 3: „The labour market and education as the basis for social sustainability“: http://www.iiss.ee/nhdr/2001/en/contents.html Estonian Human Development Report – Human Development Trends and Policy Making (2002). Chapter 3: „Family“: http://www.iiss.ee/nhdr/2002/eng/contents. html Estonian Statistical Office’s Year Books:http://www.stat.ee/index.aw?set_ lang_id=2 Funk, Nanette and Mueller, Magda (ed.) (1993). Gender politics and post-communism: Reflections from Eastern Europe and the Former Soviet Union. New York: Routledge.

Hansson, Leeni and Narusk, Anu (1998). Sotsioloogiline pilk Eesti naistele (Estonské ženy z pohledu sociologie). Conference presentation. Jordansson, Birgitta (2000). The politics of gender equality: the encounter between political intentions and the academy in the „Tham Professiorships“. Tallinn: Swedish Secretariat for Gender Research. Kurm, Kairi (2001). „Government hopes to cut gender gap“. In: The Baltic Times, 1: 4. Lauristin, Marju (2002). „Introduction. Women in today’s Estonia“. In: The Finnish Review of East European Studies, special issue on „Women and transition: the case of Estonia“, 3–4: 8–11. Maimik, Andres and Kilmi, Jaak (2000). Big Sister. A portrait film about five Estonian women politicians: Kristiina Heinmets, Terje Aru, Signe Kivi, Marju Lauristin, Kadi Pärnits. Tallinn. Ministry of Social Affairs of Estonia & UNDP (2000). Towards a balanced society – Women and men in Estonia. Tallinn. Narusk, Anu (ed.) (1994). Murrangulised 80-ndad ja 90-ndad aastad Eestis (Revolu®ní osmdesátá a devadesátá léta v Estonsku). Tallinn – Helsinki. Narusk, Anu and Mänd, Kristina (eds.) (1998). Human rights in Estonia. UNDP: Tallinn. Nordic Council of Ministers (1995). Programme for Nordic co-operation on gender equality 1995–2000. Copenhagen: NCM. Peltonen, Carita, and Turtiainen, Seija (2001). Gender equality and the future, 2nd Baltic Sea Women Conference. Helsinki. Persson, Inga and Jonung, Christina (eds.) (1998). Women’s work and wages. London: Routledge. Pilvre, Barbi (2000a). „Kes räägib teleekraanil? Naised meedia kÀverpeeglis“ (Kdo mluví v televizi? Ženy v pokÄiveném zrcadle médií). In: Akadeemia, 9. Pilvre, Barbi (2000b). Construction of gender in the cover-column „Persoon“ of the Estonian weekly „Eesti Ekspress“. MA thesis. Tallinn: University of Tallinn. Republic of Estonia (2001). Initial, Second and Third Report on the Implementation of the Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination against Women: http://spunk.mfa.ee/eesti/oigusloome/Konvent sioonid/CEDAW_Report_2001_Estonia.pdf Rose, Richard (1995). Pensioners, gender and poverty in the Baltic States. Glasgow: Centre for the Study of Public Policy. Taagepera, Mare (1989). A person and Estonia through a woman’s point of view. Presentation at the meeting “METROO”. Kääriku. UNDP (United Nations Development Programme) (1999). Gender in transition: five years of UNDP projects in Eastern and Central Europe and CIS. New York: United Nations Publications. Wilder, Lisa, Benedict, Mary Ellen and Viies, Mare (1999). Gender differences in earnings in Estonia. Proceedings of the 10th International Congress of Political Economists. Tallinn.

Německo – nové spolkové země Arndt, Marlies and Deters, Magdalene (eds.) (1993). Ausgegrenzt und mittendrin – Frauen in der Wissenschaft. Dokumentation einer Tagung an der Humboldt-Universität Berlin (23/24.10.1992). Berlin: Edition Sigma. Baume, Britta and Felber, Christine (1994). „Anpassung, Verweigerung und Widerspruch – nun lebenslang? Zur Situation und zu Erfahrungen von Wissenschaftlerinnen (Ost) in der Phase der Umstrukturierung der Hochschulen in Berlin und Brandenburg“. In: Berliner Debatte – Initial, 4: 53 – 63. Bruhm-Schlegel, Uta and Gantz, Helga (1984). „Studium und Geschlecht: zu Problemen weiblicher Studienanfänger“. In: U. Starke and U. Bruhm-Schlegel (eds.), Leistungsstreben von Studienanfängern: Material der gemeinsamen Wissenschaftlichen Arbeitstagung des Laboratoriums für Studentenforschung der Karl-Marx-Universität Leipzig und der Abteilung Studentenforschung des Zentralinstituts für Jugendforschung Leipzig am 17. November 1983 an der Karl-MarxUniversität Leipzig zur SIL A, Leipzig: Zentralinstitut für Jugendforschung. Büchel, Felix and Weißhuhn Gernot (1997). Unter Wert verkauft: Ausbildungsinadäquate Beschäftigung von Frauen in West- und Ostdeutschland. Arbeitsbedingungen und sozioökonomische Bestimmungsgründe. Bielefeld: Bertelsmann Verlag. Buck-Bechler, Gertraude, Schäfer, Hans-Dieter and Wagemann, Carl-Hellmut (eds.) (1997). Hochschulen in den neuen Ländern der Bundesrepublik Deutschland. Weinheim: Deutscher Studienverlag. Burkhardt, Anke (1993). „(K)ein Platz für Wissenschaftlerinnen an ostdeutschen Hochschulen?“. In: Beiträge zur Hochschulforschung, 3: 339–372. Burkhardt, Anke and Stein, Ruth Heidi (1996). „Frauen an ostdeutschen Hochschulen vor und nach der Wende“. In: E. Kleinau and C. Opitz (eds.), Geschichte der Frauen und Mädchenbildung. Band 2: Vom Vormärz bis zur Gegenwart, Frankfurt a.M. – New York: Campus Verlag, 497–516. Burkhardt, Anke (1997). „New professors – old structures: results of personnel replacement in East German universities from the perspective of women“. In: A.F. Grundy, V. Oechtering, D. Köhler and U. Petersen (eds.), Women, work and computerisation. Spinning a web from past to future, Berlin: Springer, 31–44. Deutscher Bundestag (1992). Situation der Wissenschaftlerinnen in den neuen Bundesländern: Antwort der Bundesregierung auf eine Kleine Anfrage. Bonn. Ganslmeier, Hilke (1997). Karriere, Kind oder Broterwerb? Wirtschaftswissenschaftlerinnen aus den neuen Bundesländern im Übergang von Studium zu Beruf. Eine empirische Studie der Sozialisationsgeschichte und Zukunftsvorstellungen zur Entwicklung bedarfsgerechter Familienförderung in Thüringen. München: Hamp. Gantz, Helga (1977). Zur Persönlichkeitsentwicklung sozialistischer Studentinnen in der DDR. Dissertation A. Dresden: Technische Universität.

Grandke, Anita (ed.) (1968). Frau und Wissenschaft: Referate und ausgewählte Beiträge. Berlin: Akademie Verlag. Grygier, Bärbel and Wunsch, Regina (1988). Zugang von Frauen und Mädchen zum Hochund Fachschulstudium. Berlin: Zentralinstitut für Hochschulbildung. Hein, Eva and Rosenfeld, Klaus (1985). Frauen in Ausbildung und Beruf. Berlin: Staatsverlag der DDR. Hieblinger, Inge (1964). Die Förderung der Frau, Wesensmerkmal des Prinzips der Gleichberechtigung von Mann und Frau und ihre Verwirklichung beim umfassenden Aufbau des Sozialismus in der DDR. Habilitation. Halle: Universität Halle. Hildebrandt, Karin (1989). Wissenschaftlerinnen im Hochschulwesen der DDR: Ergebnisse einer Befragung. Berlin: Zentralinstitut für Hochschulbildung. Hildebrandt, Karin, and Stein, Ruth Heidi (1992). „Töchter der Arbeiterklasse“ – Hochschulstudium und -beruf von Frauen in der DDR“. In: A. Schlüter (ed.), Arbeitertöchter und ihr sozialer Aufstieg. Zum Verhältnis von Klasse, Geschlecht und sozialer Mobilität, Weinheim: Deutscher Studienverlag, 144–172. Kolinsky, Eva and Nickel, Hildegard Maria (2003). Reinventing Gender. Women in Eastern Germany since unification. London: Frank Cass. Lang, Sabine and Sauer, Birgit (eds.) (1997). Wissenschaft als Arbeit – Arbeit als Wissenschaftlerin. Frankfurt a. M.: Campus Verlag. Leszczensky, Michael and Schröder, Manuela (1994). Bildungswege von Frauen in den neuen Ländern 1993: vom Abitur bis zum Beruf. Hannover: Hochschul-InformationsSystem. Macha, Hildegard, Klinkhammer, Monika and Hildebrandt, Karin (1994). „Zur Lage der Erziehungswissenschaftlerinnen an den Universitäten der neuen Bundesländer. Zwischenbild“. In: A. Kell (ed.), Erziehungswissenschaften im Aufbruch?, Weinheim: Deutscher Studienverlag, 222 – 276. März, Karin (ed.) (1974). Zur Realisierung der Gleichberechtigung der Frau im Hochschulwesen der DDR: eine politischökonomische und statistische Studie zu Problemen von Studentinnen und Wissenschaftlerinnen. Berlin: Institut für Hochschulbildung. Meier, Artur, Rabe-Kleberg, Ursula and Rodax, Klaus (eds.) (1997). Transformation und tradition in Ost und West. Opladen: Leske und Budrich. Meske, Werner (ed.) (1987). Frauen in der Wissenschaft: WissenschaftspotentialKolloquium VII am 26. März 1987 in Berlin. Berlin: Institut für Theorie, Geschichte und Organisation der Wissenschaft. Ministerium für Wissenschaft, Forschung und Kultur Brandenburg (ed.) (1996). Gleichberechtigung: Was können Hochschulen und Forschungseinrichtungen für die Chancengleichheit von Frauen im Beruf leisten? Drittes Brandenburger Symposium zur Hochschul- und

163

Forschungsplanung Potsdam. Potsdam: Verlag für Berlin-Brandenburg. Nickel, Hildegard Maria (ed.) (1990). Geschlechtersozialisation in der DDR oder: Zur Rekonstruktion des Patriarchats im realen Sozialismus. Berlin: Akademie der Pädagogischen Wissenschaften der DDR. Pfister, Gertrud (1987). „Die Grenzen der Emanzipation – Aufstiegsbarrieren für Frauen in der DDR“. In: D. Voigt (ed.), Elite in Wissenschaft und Politik: Empirische Untersuchungen und theoretische Ansätze, Berlin: Duncker und Humblot. Ramm, Michael and Bargel, Tino (1995). Studium, Beruf und Arbeitsmarkt: Orientierungen von Studierenden in West- und Ostdeutschland. Nürnberg: Institut für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung. Richter, Ricarda (1987). Zur Effektivität rechtlicher Regelungen zur Förderung und Unterstützung von Studentinnen mit Kind und werdenden Müttern, die sich im Hochschuldirektstudium befinden. Dissertation A. Halle: Universität Halle. Schlegel, Uta (1993). „Ostdeutsche Frauen. Rückblick auf die DDR und die deutsche Vereinigung“. In: Die Frau in unserer Zeit, 2:15–23. Scholze Siegfried et al. (1987). Zur Rolle der Frau in der Geschichte der DDR: vom antifaschistisch-demokratischen Neuaufbau bis zur Gestaltung der entwickelten sozialistischen Gesellschaft (1945 bis 1981). Eine Chronik. Leipzig: Verlag für die Frau. Stein, Ruth Heidi and Wetterer, Angelika (eds.) (1994). Studierende und studierte Frauen: ein ost-west-deutscher Vergleich. Kassel: Jenior und Pressler. Winkler, Gunnar (1990) (ed.). Frauenreport `90. Berlin: Die Wirtschaft Verlag. Zimmermann, Karin (2000). Spiele mit der Macht in der Wissenschaft. Passfähigkeit und Geschlecht als Kriterien für Berufungen. Berlin: Edition Sigma.

Lotyšsko Cimdiâa, Ausma (2001). BrÙvÙbas vÑrdÑ. BiogrÑfiska apcere par Vairu VÙk‚i-Freibergu (Ve jménu svobody. Biografie prezidenta Lotydjska Vaira Vike-Freiberga). RÚga: Jumava Publishers. Cimdiâa, Ausma and Gertnere, Dace (2003). „A woman in a contemporary Latvian science: if and where is a problem?“. In: Feministica Lettica, 42–50. Department of Statistics to the Government of the Republic of Lithuania (2002). Women and men in the Baltic Countries. Vilnius. Druviete, Ina (2001). „Women and language, language and women“. In: Feministica Lettica, 174–186. Eglite, PÒrsla (ed.) (1994). Women of Latvia-75. Researches. Statistics. Reminiscences. RÚga: Zvaigzne Publishers. EglÚte, PÒrsla and Inna, Zariâa (eds.) (1999). Time use by gender in Latvia. Riga: Institute of Economics.

164

EglÚte, PÒrsla (2003). „Advantages and disadvantages of women in post-soviet Latvia“. In: M.E. Domsch, Gender Equality in Central and Eastern European countries, Hamburg: Peter Lang, 169–184. Humanities and Social Sciences Latvia (1998). „Gender Equality – Precondition of Democracy“, 1/18. Institute of Philosophy and Sociology – Latvian Academy of Sciences (in collaboration with the Information Office of the Nordic Council of Ministers) (1992). Fragments of reality: Insights on women in a changing society. Riga. Jurgens, Jekabs (1959). PÓtera Stukas Latvijas Valsts universitÑte 40 gados (1919–1959) (Lotyšská státní univerzita PÔtera Stu®kase ve 40 letech: 1919–1959). RÚga: Latvijas Valsts izdevniecÚba. Kavasa, Dace (1999). Analyses of the Latvian legislation from the gender equality aspect. RÚga. Korolova, Ilze (ed.) (1997). Invitation to the dialogue: beyond gender (in)equality. Proceedings of the Baltic – Nordic Conference. RÚga: Institute of Philosophy and Sociology. Kèle, Maija (2003). „Women as a value at the Latvian Academy of Sciences: an ideal and reality“. In: Feministica Lettica, 131–136. Latvijas Republikas Valsts statistikas komiteja (1989). Latvijas sievietes. Øss statistisko datu krÑjums (Lotyšské ženy. Krátká sbírka statistických dat), Riga. Latvijas Republikas Valsts statistikas komiteja (1997). Latvijas sievietes un vÙrieši: statistiskais portrets (Lotyšské ženy a muži: statistický portrét). RÚga. Mazsile-Lagzdiâa, Aija (1999). „Latvian Women in the Wake of Communism: Weaving the fabric of their lives“. In: Feministica Lettica, 175–198. Ministry of Welfare (2001). Koncepcija dzimumu lÙdztiesÙbas Ùstenodjanai (Koncept implementace genderové rovnosti). RÚga. Mühlenbach, KÒrlis (1908). Latvieši un latvietes Krievijas augstskolÑs (Lotyšští muži a ženy v institucích vyššího vzd¶lávání v Rusku). Jelgava. Neimane, AstrÚda (1999). Dzimums un tautas attÙstÙba LatvijÑ (Gender a lidský rozvoj v Lotyšsku). RÚga: UNDP: http://(no space)www.un.lv. Rivža, Baiba (2003). „Women in Latvian academic community“. In: Feministica Lettica, 246–254. Stradiâš, JÒnis (2003). „Academician Lidija Liepiâa – the first Latvian woman-scientist“. In: Feministica Lettica, 285–298. Trapenciere, Ilze and Plèksna, Gunta (1992). „Sieviete zinÒtnÔ un ØimenÔ“ (Äeny ve v¶d¶ a v rodin¶). In: I. Trapenciere (ed.), Sievietes ce±Ñ (Ženy na cest¶), RÚga: Vaga, 181–189. Tèna, Aija (1998). „Gender Equality at Schools in Latvia: is it important?“. In: Humanities and Social Sciences Latvia, 1/18. UNDP (United Nations Development Programme) (1998). Latvia. Human Development Report. RÚga: UNDP.

VarslavÒns, Alberts (ed.) (1994). Latvijas universitÑte 75. RÚga: University of Latvia. Viderberga, Karina (2001). „Translating gender“. In: Feministica Lettica, 161–173. ZaÞe, Ieva (1997). Sieviešu tiesÙbu kustÙbas vakar un šodien (Hnutí za ženská práva dÄíve a nyní). RÚga: UNDP. Zariâa, Inna and Thornborg, Marina (eds.) (2000). Gender equality in Latvia at the threshold of new millennium. RÚga: Institute of Economics.

Litva Belyaeva, G. F, Gorshkova, I. D. and Kostikova, I. V (2000). „Universitetskie zhenshchiny. Shtichi k portretu“ (Ženy na univerzitách. První tahy št¶tcem na obraze). In: Obshchestvennie nauki I sovremennost, 2: 178–187. Dagyte, Ina and Voveriene, Ona (1995). „Women and Science in Lithuania“. In: Lithuania: women in the changing society. Report by Lithuanian non-governmental women’s organizations presented at the 4th UN Women’s World Conference in Beijing, 26–27. Financy I statistika (1990). Women in the USSR 1990. Moscow: Financy I statistika. Gaidys, Vladas (1998–2001). Mokslininku prestizas (Prestiž v¶dcÊ). Vilnius: Visuomenes nuomones ir rinkos tyrimu centras „Vilmorus“. Hernes, Gunter and Knudsen, Kund (1991). Lithuania. Living conditions. A sociological study. A FAFO-SOTECO Report. Aurskog: Norwegian Trade Union Centre for Social Science and Research. Kanopiene, Vida (1995). Professional and social mobility of Lithuanian women. Vilnius: UNDP. Khanin, G. I. (1989). „Pochemu otstaet sovetskaya nauka?“ (Pro® je sov¶tská v¶da pozadu?). In: F. M. Borodkin, L. Y. Kosals and R. V. Ryvkina (eds.), Postizhenie: Sociologya. Social’naya politika, Ekonomicheskaya reforma, Moscow: Progress, 140–168. Lithuanian Academy of Sciences (2001). Lietuvos mokslu akademija 1941–2001. MA leidykla. Vilnius: Lithuanian Academy of Sciences. Matonyte, Irmina (2001). Posovetinio elito labirintai (Labyrinty postsov¶tských elit). Vilnius: UAB „Knygiai“, 220. Novelskaite, Aurelija (2002). „Women in scientific community in Lithuania in 1990–2000: Inter-relations between female involvement trends and alternative social surroundings“. In: The development of democracy in the Baltic States. Proceedings of the conference Baltic Readings, Birzai: 4. – 5. 5. 2002, 53. Novelskaite, Aurelija (2003). Moterys Lietuvos akademineje (mokslo) bendruomeneje: sociologine analize, (Ženy v litevské (v¶decké) komunit¶: sociologická analýza). PhD dissertation. Kaunas: Kauno technologijos universitetas.

Paluckiene, Jolanta (2000). „Post-socialist welfare state and gender: a comparative study in the Baltic States“. In: M. Taljunaite, R. Blom and H. Melin (eds.), Streaming towards social stability. Social Studies 4, Vilnius – Tampere: Lithuanian Institute of Philosophy and Sociology – Department of Sociology and Social Psychology of the University of Tampere, 95–108. Statistics Lithuania (2001). Women and men in Lithuania 2000. Vilnius. Taljunaite, Meilute (ed.) (1999). Socialinis strukturinimasis ir jo pazinimas (Sociální struktura a její myšlení). Vilnius: Lietuvos filosofijos ir sociologijos institutas, 177–178. Thorborg, Marina (ed.) (1997). Women actors around the Baltic Sea. Karlskrona: The Baltic Institute, 117. Titma, Mikk and Taljunaite, Meilute (1984). Prestizh professii (Prestiž profesí). Vilnius: Mintis. Zvinkliene, Alina (1993). „Liberalism on the Bolshevik model: the status of women in Lithuania“. In: B. Brecher and O. Fleischmann (eds.), Liberalism and the new Europe, Aldershot: Avebury, 135–148. Zvinkliene, Alina (1996). „The state of family studies in Lithuania“. In: Marriage and Family Review, 3–4: 203–232; and In: M. B. Sussman and R. S. Hanks (eds.), Intercultural variation in family research and theory: implications for cross-national studies, Binghamton: Haworth, 203–232. Zvinkliene, Alina (1999). „Neo-conservatism in family ideology in Lithuania: between the West and the former USSR“. In: S. Bridger (ed.), Woman and political change: perspectives from East-Central Europe, Houndmills Basingstoke: Macmillan, 135–150. Zvinkliene, Alina (2002). „I am a feminist. Who is she?“. In: M. Goluobeva and D. Hanovs (eds.), Women in Baltic Societies: Past and present), RÚga: N.I.M.S., 83–102. Zvinkliene, Alina (2003). „Representation without power. Academic women in Lithuania“. In: Ch. Giordano, A. Zvinkliene and D. Henseler (eds.), Baltic states. Looking at small societies on Europe“s margin, Fribourg: University Press, 157–180. Zvinkliene, Alina and Popov, Andrej (1990). „Perspectives of family planning in the Baltic Republics“. In: A. Matulionis, Z. Morkunas and A. Zvinkliene, Sociological Researches in the Baltic Republics, Vilnius: Institute of Philosophy, Sociology and Law – Lithuanian Academy of Sciences, 114–120.

Maďarsko Czuglerné Iványi, Judit, Hajdú, József, Gyulavári, Tamás, Morvai, Krisztina, Pap, EnikÀ and Szabó, Istvánné (2002). The equal treatment of men and women in Hungary in the light of the relevant EU directives. OSI: EU Monitoring Programme. Fehér, Erika (2002). „Hungarian women take the lead“. In: Népszabadság, 29. 10. 2002. Galasi, Péter (2000). Differences in the earnings of women and men in Hungary, 1986–1996. Budapest: National Centre of Labour and Methodology.

Glatz, Ferenc (2002). „Academy and science policy“. In: Hungarian Science, 494–506. Groó, Dóra (2002). Women in research and development. MBA thesis. Budapest: University of Budapest. Hámor, Szilvia (2002). „What is needed for a female career? – The glass ceiling is the smallest obstacle“. In: Népszabadság, 8. 10. 2002. Haraszty, Ágnes (1991). „Equal Opportunities for Women – Women in Science in Hungary“. In: V. Stolte-Heiskanen (ed.), Women in science – Token women or gender equality?, Oxford: Berg Publishers, 193–198. Haraszty, Ágnes and Hrubos, Ildikó (2002–3). „Women and science in a European dimension“. In: Hungarian Science, 333–339. Hrubos, Ildikó (2001). „Chances of women in higher education“. In: Hungarian Higher Education, 8–9–10. Hrubos, Ildikó (2002). „Women and science: a review of the situation in Hungary“. In: European Commission (2002) National policies on women and science in Europe, Luxembourg: OPOCE, 71–72, ISBN: 92-894-3579-8. Hungarian Central Statistical Office (1987). The qualification of scientists. Budapest. Hungarian Central Statistical Office (1989). Research and development. Budapest. Hungarian Central Statistical Office (1995). The qualification of scientists. Budapest. Hungarian Central Statistical Office (1997). The circumstances, family background and mobility of people with a scientific degree. Budapest. Hungarian Central Statistical Office (1998). Changes in participation and earnings position of women in the Hungarian labour market. Budapest. Hungarian Central Statistical Office (2000). Research and development. Budapest. Hungarian Central Statistical Office (2001a). Research and development. Budapest. Hungarian Central Statistical Office (2001b). The situation of women on the labour market. Budapest. Hungarian Central Statistical Office (2002). R&D and tertiary education. Budapest. Hungarian Central Statistical Office and Ministry of Social and Family Affairs (2001). Women and men in Hungary. Budapest. Kun, Erzsébet J. (2002). „It’s no business of the employer if the employee is pregnant or not“. In: Népszabadság, 12.12. 2002. Lendvai, Ildikó (2002). „Women on the stage and in the audience of politics“. In: Népszabdság, 1. 2. 2002. Márk, Edina (2002). „Gender discrimination on the labour market“. In: Magyar Hírlap, 27. 4. 2002. Magyar Tudománios Akadémia (Hungarian Academy of Sciences): http://www.mta.hu Ministry of Social and Family Affairs – Hungarian Gender Databank: http://www.tarki.hu/adatbankh/nok/index.html

Nagy, Beáta (1997). „New career perspectives – Women entrepreneurs in Hungary“. In: M. Fleischmidt and V. Zentai (eds.). Women and men in East European transition, Cluj: Cluj-Napoca. Pongrácz, Tiborné (2001). „The role of family and work in women’s life“. In: TÁRKI – Ministry of Social and Family Affairs, Changing roles, Budapest. Velvet (2002). „A programme for the role of women in the labour market“, 31.10. 2002, MTI: http//:www.velvet.hu Viszt, Erzsébet, Plank, Zsuzsa and Borsi, Balázs (2001). „Mobility of human resources in Hungary: An analysis and a proposal for regular collection of statistics“. In: Innovative People – Mobility of skilled personnel in national innovation systems, Budapest: OECD.

Polsko Bator, Joanna (1998). Wizerunek kobiety w reklamie telewizyjnej (Podíl žen v televizních reklamách). Warsaw: Instytut Spraw Publicznych. Bia¤ecki, Ireneusz (1997). „NierównoÆci w dost´pie do kszta¤cenia w Polsce powojennej“ (Nerovnosti v pÄístupu ke vzd¶lání v povále®ném Polsku). In: Wokó£ zawodowego równouprawnienia kobiet i m³Ïczyzn (O rovných právech žen a mužÊ na trhu práce). Warsaw: Wydawnictwo Naukowe „Scholar“. Borowska, Sylwia (1998). Matka, Ïona, przedmiot poÏ¯dania – modelowe wizerunki kobiet (Matka, manželka a objekt touhy. Modelové reprezentace žen). MA thesis. Warsaw: University of Warsaw – Department of Journalism. Central Statistical Office (1995). Schools of higher education in 1994–1995. Warsaw. Central Statistical Office (1998). Statistical Yearbook 1998. Warsaw. Central Statistical Office (2000). Science and technology in 2000. Warsaw. Central Statistical Office (2001). Schools of higher education and their finances in 2001. Warsaw. Central Statistical Office (2002). Science and Technology in 2002. Warsaw. Centre for the Advancement of Women (2000). Directory of women’s organisations and initiatives in Poland. Warsaw. Centrum Badania Opini Spo¤ecznych (CBOS) (Centrum pro výzkum veÄejného mín¶ní) (1997). Aspiracje zawodowe kobiet a Ïycie codzienne (Pracovní aspirace žen a každodenní život). Warsaw. Centrum Badania Opini Spo¤ecznych (CBOS) (2002). Views on the governmental policy on women: http://www.cbos.pl Ciechomska, Maria (1996). Od matriarchatu do feminizmu (Od matriarchátu k feminismu). Pozna¼: Brama. Dabic, Milena (1994). „Women and Academic Careers in Poland“. In: Equality and partnership towards higher education, employment/ entrepreneurship and environmental management in Central and Eastern European countries. Future strategic goals and objectives. Conference Proceedings,

165

Wolfheze: European Network of Scientific and Technological Co-operation on Women’s Studies – Council of Europe. Doma¼ski, Henryk (1995). „Równouprawnienie. Stereotyp tradycyjnego podzia¤u ról“ (Rovná práva. Stereotyp tradi®ního rozd¶lení genderových rolí). In: A. Titkow and H. Doma¼ski (eds.), Co to znaczy by« kobiet¯ w Polsce (Co znamená být ženou v Polsku), Warsaw: IFIS PAN. Dominiczak, Andrzej (1998). „O reformie edukacji“ (O reform¶ vzd¶lání). In: Bez Dogmatu, 37. Dziedzic, Kinga (1997). „Wizerunek kobiety i m´Ðczyzny w reklamie telewizyjnej w Polsce i Wielkiej Brytanii’ (Obrazy žen a mužÊ v televizních reklamách v Polsku a Velké Británii). In: R. Siemie¼ska (ed.), Portrety kobiet i m³Ïczyzn w Årodkach masowego przekazu (Obrazy žen a mužÊ v masových médiích), Warsaw: Wydawnictwo Naukowe „Scholar“. Elgozy, Georges (1973). Paradoksy reklamy. Perswazja legalna (Paradoxy reklamy. Právní pÄesv¶d®ování). Warsaw: Wydawnictwa Artystyczne i Filmowe. Feltynowska, Urszula (2002). Different but equal, or equal treatment of men and women in employment. Warsaw: Polish Association of Legal Education: http://www.rownouprawnienie.neostrada.pl. Firkowska-Mankiewicz, Anna (1995). „Czy tak samo wychowujemy dzieci?“ (Vychováváme vlastní d¶ti stejn¶?). In: A. Titkow and H. Doma¼ski (eds.), Co to znaczy by« kobiet¯ w Polsce (Co znamená být ženou v Polsku), Warsaw: IFIS PAN. Fr°tczak-Rudnicka, Barbara (1997). „Kobiety w reklamie“ (Ženy v reklam¶). In: R. Siemie¼ska (ed.), Portrety kobiet i m³Ïczyzn w Årodkach masowego przekazu (Obrazy žen a mužÊ v masových médiích), Warsaw: Wydawnictwo Naukowe „Scholar“. Information Processing Centre (2000):http:// www.itl.waw.pl/publ/bk/en/node31.html Kalinowska, ElÐbieta (1995). „Kobiety w Ðyciu publicznym“ (Ženy ve veÄejném život¶). In: Sytuacja kobiet w Polsce (Situace žen v Polsku). Warsaw: Raport organizacji pozarz°dowych (NGOs Report). £´cka, Kaja (2000). Women and work: http:// www.oska.org.pl Mazurczak, Dorota (1995). „D°Ðenie kobiet polskich do wyÐszego wykszta¤cenia na prze¤omie XIX – XX wieku’ (Polské ženy s aspiracemi na vyšší vzd¶lání na pÄelomu 19. století). In: J. Miluska, and E. Pakszys (eds.), Humanistyka i p£e« – studia kobiece z psychologii, filozofii i historii (Humanitní v¶dy a gender. Ženská studia v oblasti psychologie, filozofie a historie), Pozna¼: Wydawnictwo Naukowe UAM. Melosik, Zbyszko (1996). ToÏsamoÅ«, cia£o i w£adza (Identita, t¶lo a moc). Pozna¼: Toru¼ Edytor. Miluska, Jolanta (1995). „Przekszta¤cenie ról p¤ciowych a szanse kobiet“ (Transformace genderových rolí a pÄíležitostí pro ženy). In: Humanistyka i p£e« (Humanitní v¶dy a gender), Pozna¼: Wydawnictwo Naukowe. Ministry of National Education – Department of Economics of Education (1999). Newsletter.

166

Schools of higher education, essential data. Warsaw. Mizieli¼ska, Joanna (1997). Kobieta jako przedmiot i podmiot reklamy (Žena jako objekt a subjekt reklamy). In: J. Brach-Czainy (ed.), Od kobiety do m³Ïczyzny i z powrotem –rozwaÏania o p£ci w kulturze (Mezi ženy a muži. Diskuse o genderu v kultuÄe), Bia¤ystok: Trans Humana. Nowakowska, Urszula and Sw´drowska, Anna (2000). „Women on the labour market“. In: Women’s Rights Centre, Polish Women in the 1990s. A Report. Warsaw: http://free.ngo.pl/ temida/rappraca2.htm Oleksy, ElÐbieta H. (ed.) (1999). Mass media w spo£ecze»stwie obywatelskim (Masová média v ob®anské spole®nosti. Politika rovných práv v mediálních zprávách). £ódÎ: £ódÎ University Press. Oleksy, ElÐbieta H. et al. (2000). Gender in film and the media. East-West dialogues. Frankfurt a.M. – New York: Peter Lang. Oleksy, ElÐbieta H. and Ostrowska, ElÐbieta (eds.) (2001). Gender – Film – Media. Kraków: Rabid. Pini¼ska, Joanna (2002). „Women and science: a review of the situation in Poland“. In: European Commission (2002) National policies on women and science in Europe, Luxembourg: OPOCE, 85–86, ISBN: 92-894-3579-8. Regulska, Joanna (1997). „Rodzina polska – wzory wartoÆci“ (Polská rodina – hodnoty a normy. In: M. Falkowska (ed.), WartoÅci, praca, zakupy. O stylach Ðycia Polaków (Hodnoty, práce, nakupování. O životních stylech PolákÊ), Warsaw: CBOS. Siemie¼ska, Renata (1998). Bariery w godzeniu Ïycia publicznego i prywatnego (Bariéry v 4harmonizaci veÄejného a soukromého života). Conference Proceedings. Warsaw: OÆrodek Informacji I Dokumentacji Rady Europy. Titkow, Anna and Doma¼ski, Henryk (eds.) (1995). Co to znaczy by« kobiet¯ w Polsce (Co znamená být ženou v Polsku). Warsaw: IFIS PAN. Twardowska, Anna and Olczyk, Eliza (2000). „Women in Media“. In: Women’s Rights Centre, Polish Women in the 1990s. A Report. Warsaw: http://free.ngo.pl/temida/rapmedia. htm Wasilewska, Monika (1996). „Wzory kobiet w reklamie telewizyjnej“ (Obraz žen v televizních reklamách). In: R. Siemie¼ska (ed.), Portrety kobiet i m³Ïczyzn w Årodkach masowego przekazu (Obrazy žen a mužÊ v masových médiích), Warsaw: Wydawnictwo Naukowe „Scholar“. Wóycicka, Joanna and Dominiczak, Andrzej (2000). „Women’s education“. In: Women’s Rights Centre, Polish Women in the 1990s. A Report. Warsaw: http://free.ngo.pl/temida/ rapedu.htm

Rumunsko Barzea, Cezar (ed.) (1999). România-Educa ia de Baz. Raport National (Rumunsko. Základní vzd¶lání. Národní zpráva), Bucharest: Editura Metropol.

Behr, Edward (1991). Kiss the hand you cannot bite. London: Penguin. Belis, Mariana (1986). „Romanian Women in Technology“. In: European Journal of Engineering Education, 11/3: 257. Fischer, Mary Ellen (1985). „Women in Romanian Politics: Elena Ceausescu, pronatalism and the promotion of women“. In: L. S. Wolchik and Alfred G. Meyer (eds.), Women, state and party in Eastern Europe, Durham: Duke University Press. Fischer, Mary Ellen and Pasca Harsanyi, Doina (1994). „From tradition and ideology to elections and competition: the changing status of women in Romanian politics“. In: Women in the politics of post-communist Eastern Europe, New York: Sharpe. Fong, Monica S. (1996). Romania: Gender in the transition, poverty and social policy. Washington: World Bank. Frangopol, Petre (2001). „Cercetarea si Universitatea, intre valoare si impostura“ (Výzkum a univerzity: mezi hodnotou a nátlakem). In: Romania Libera, 17. 12. 2001, 3. Grunberg, Laura (1999). „Access to gendersensitive higher education in Eastern and Central Europe: reflections from the CEPESUNESCO Project on good practice in promoting gender equality in higher education“. In: Higher Education in Europe, 3: 395–413. Lovatt, Catherine (1999). „Women in politics: the legacy of Elena Ceausescu“. In: Central Europe Review, 3: 30–42. Miroiu, Mihaela (2001). „And-and strategy: a Romanian experience“. In: L. Grunberg (ed.), Good practice in promoting gender equality in higher education in Central and Eastern Europe. Studies on Higher Education: UNESCO. National Institute for Statistics (2000). Anuarul Statistic al Romaniei (Rumunská statistická ro®enka). Bucharest: CNS. Pascal, Despina (1998). „Women in the Economy“. In: UNDP, Status of Women in Romania: 1997–1998, Bucharest: UNDP: http://www.undp.ro/publications UNDP (United Nations Development Programme) (1994). National Report on the Status of Women in Romania 1980–1994. Bucharest: UNDP: http://www.undp.ro/ publications UNDP (United Nations Development Programme) (1999). The Condition of Women in Romania. Report on the equality of chances between women and men. Achievements and perspectives. Bucharest: UNDP: http://www.undp.ro/publications

Slovensko Bútorová, Zora (2002). Krehká krása. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky. Bútorová, Zora, Cviková, Jana, Farkašová, Etela and Gyarfásyová, Olga (2002). „RovnosÈ príležitostí žien a mužov“. In: G. Mesežnikov (ed.), Report on the state of society in Slovak Republic in 2002, Bratislava: SME.

Cviková, Jana and Jurá¾ová, Jana (2001). Hlasy žien. Aspekty ženskej politiky. Bratislava: Aspekt. Krivý, Valdimír (2002). „Research on gender opportunities in SAV“. In: Newsletters of the Slovak Academy of Sciences, 9: 8–9. Kvapilová, Erika and Porubänová, Sylvia (2002). Nerovné cesty k rovnosti. Bratislava: Aspekt. Piscová, Magdaléna (2000). „Ženy vo vede“. In: Newsletters of the Slovak Academy of Sciences, 9: 8–9. Piscová, Magdaléna (2002). „Women and science: a review of the situation in Slovakia“. In: European Commission (2002). National policies on women and science in Europe, Luxembourg: OPOCE, 88–90, ISBN: 92-894-3579-8. Piscová, Magdaléna (2003). „Rod vo vede – ženy vo vede na Slovensku“. In: Sociológia – Slovak Sociological Review, 35/6: 579–598. Porubänová, Sylvia (2002). „Rozhovory Ženy vo vede: správa pre SAV“. In: Newsletters of the Slovak Academy of Sciences, 9: 8. Sedová, Tatiana (2002). „Ženy vo vede: Gender mainstreaming a mapovanie šancí v SAV“. In: Newsletters of the Slovak Academy of Sciences, 9: 7. Sedová, Tatiana (ed.) (2003). Ženy a veda v SAV. Bratislava: Veda, vydavateºstvo Slovenskej akadémie vied. Stiegler, Barbara (2002). How to apply gender mainstreaming. Aspects of European Union gender policy. Bratislava: Aspekt and Friedrich Ebert Stiftung. Vaše®ka, Imrich (2002). „Postavenie žien – vedeckých pracovní®ok SAV“. In: Newsletters of the Slovak Academy of Sciences, 9: 7–8. Visegrad States (Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia) (2002). Participation of women in the fields of meteorology, operational hydrology and related sciences. Conference Proceedings. Bratislava: Slovak Hydrometeorological Institute.

Evropská komise: užitečné internetové odkazy Generální direktorát pro vědu na portále Europa 䡲䡲䡲䡲

Domovská stránka: http://europa.eu.int/comm/research/index_en.cfm asto kladené otázky v oblasti výzkumu: http://europa.eu.int/comm/research/faq/ V¶da a spole®nost: http://europa.eu.int/comm/research/science-society/ Ženy a v¶da: http://europa.eu.int/comm/research/science-society/women-science/women-science_en.html ▫ Enwise: http://europa.eu.int/comm/research/science-society/women/enwise/index_en.html ▫ Evropská platforma pro ženy ve v¶d¶: http://europa.eu.int/comm/research/science-society/women-science/network_en.html ▫ Statistiky a indikátory: http://europa.eu.int/comm/research/science-society/women/wssi/index_en.html ▫ Ženy a v¶da – Národní zprávy o situaci žen ve v¶d¶ v Evrop¶: http://europa.eu.int/comm/research/science-society/women-science/helsinki03_en.html ▫ Publikace a dokumenty týkající se postavení žen ve v¶d¶: http://europa.eu.int/comm/research/science-society/documents_en.html

Generální direktorát pro vědu na informačním portálu Cordis 䡲䡲䡲䡲䡲䡲䡲䡲

asto kladené otázky: http://www.cordis.lu/helpdesk/faqs.htm Domovská stránka 6. RP: http://fp6.cordis.lu/fp6/home.cfm 6. RP ve zkratce: http://www.cordis.lu/fp6/fp6_glance.htm Registra®ní stránka do EMM databáze: http://www.cordis.lu/experts/fp6_candidature.htm Vyhledávání výzev 6. RP: http://fp6.cordis.lu/fp6/calls.cfm V¶da a spole®nost: http://www.cordis.lu/science-society/home.html Gender ve výzkumu – Äada pro 5. RP a 6. RP: http://www.cordis.lu/science-society/library.htm Kandidátské zem¶: http://www.cordis.lu/national_service/en/candidate_countries.htm

Obecné elektronické zdroje 䡲 Karat – regionální koalice ženských nestátních neziskových organizací: http://www.karat.org/about_us/member_organizations.html 䡲 Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva (2002): http://www.ihf/hr.org/reports/women/ 䡲 Meziparlamentní unie – ženy v politice: http://www.ipu.org/wmn-e/classif.htm 䡲 Národní kontaktní centrum – ženy a v¶da v Praze: http://.www.zenyaveda.cz 䡲 UNIFEM – Rozvojový program OSN pro ženy: http://www.unifem.org

Slovinsko Government of the Republic of Slovenia – Office for Equal Opportunities: http://www.uem-rs.si/eng/stats-edu.html Jogan, Maca (2000). „Women in Academy and Hidden Discrimination. The Case of Slovenia“. In: Researcher, 20: 44–54. Jogan, Maca (2001). Seksizem v vsakdanjem življenju (Sexismus v každodenním život¶). Ljubljana: Scientific Library – Faculty for Social Science. Ministry for Science, Education and Sport (2001). Reports with the aggregated data on the situation in national research institutions. Ljubljana. Ministry for Science, Education and Sport (2002). Research for European competitiveness. Proceedings of the Bled Forum. Bled. National Statistical Office (1995). Raziskovalni rezultati (Výzkumné výsledky), 644.

167

Poděkování

Záv¶re®ná zpráva Expertní skupiny Enwise mohla být vypracována jen ve spolupráci s kolegy a kolegyn¶mi a odborníky a odbornicemi, kteÄí nám poskytovali informace, materiály, data a své návrhy a kteÄí pomáhali s organizací plenárních schÊzí a/nebo semináÄÊ zemí Enwise. …Zvláštní pod¶kování od Mariny Blagojević si proto zasluhují: Barbara Hartung, Ruža First, Andjelka Mili¬; ze strany Maiji Bundule: Marana Behmane, LÚva Biseniece, Ausma Cimdiâa, Agnese Gaile, Dace Gertnere, Ieva KÒrkliâa, Elizabete Pi®ukÒne, Baiba Rivža, lze Trapenciere, Vita Zel®e, Baiba Zukula; ze strany Ene Ergma: Reesi Lepa, Ülle Must, Ülle-Marike Papp, Tiia Raudma; ze strany Dóry Groó: Maram Anbar, Ildikó Hrubos, Borbála Juhász, Eszter Papp, Melinda Ruck, Erzsébet Zöldyné Szita; od Hany Havelkové: Alice ervinková, Marta KoláÄová, Marcela Linková, KateÄina Šaldová, Barbora Tupá; od Dunji Mladenič: Maca Jogan, Metka Medvešek-Miloševi®, Polona Novak, Sonja Robnik, Andreja Umek-Venturini; od Elżbiety H. Oleksy: Ma¤gorzata Dziedziczak-Papis, Dorota Gola¼ska, Joanna Kazik, Aleksandra RóÐalska, Wies¤aw Studencki a Ma¤gorzata Koz¤owska; od Nikoliny Sretenove: Margarita Atanassova, Iskra Beleva, Bistra Dimitrova, Bryony Gill, Asia Grigorova, Evdokia Pentcheva, Reni Petkova, Todorka Popova, Kostadinka Simeonova, Nedialka Videva, Albena Vutsova, Naum Yakimoff; od Mioary Florici Tripsi: Monica Alexandru, Mihai Alaicescu, Patricia Arsene, Alexandra Caramizoiu, Virginia Enache, Luminita Gheorghiu, Elena Jitaru, Ioana Nicolae, Iulia Mihail, Clementina Ivan Ungureanu, Serban Constantin Valeca1 a všechny ®lenky a ®lenové Národního výboru pro posílení žen ve v¶d¶ v Rumunsku; od Daniely Velichové: Mária Bieliková, Etela Farkašová, Daniela Gašperíková, Daniela Hricišáková, Zuzana Juš®áková, Zuzana Kiczková, Marta Mosná, Magdaléna Piscová, Tatiana Sedová, Marianna Szapuová, Jana Zezulová; od Aliny Zvinkliene: Danute Areskiene, Vladas Gaidys, Christian Giordano, Lilija Kublickiene, Loreta Kuzmickaite, Jurgita Petrauskiene, Jolanta Sirkaite, Virginija Stabinskaite, Lijana Stundziene.

168

1. Bývalý ministr pro výzkum v roce 2002.

Práci v zemích Enwise a související plenární schÊze a workshopy velmi ú®inn¶ podpoÄili také tito pÄedstavitelé a pÄedstavitelky EU: Anna Karamanou z Výboru pro ženská práva a rovné příležitosti Evropského parlamentu; Simona Frank, Karin Winqvist z Eurostatu Evropské komise; Johanna Damming, Louis Hersom, Martin Schieder z Generálního direktorátu pro vnější vztahy a rozšíření; Hugh Richardson, Rainer Gerold a Louis Bellemin, Jacques Claude, David Coles, Virgínia Enache, Peter Fisch, Sigi Gruber, Maria Kayamanidou, Jo¸o Pereira de Faria, Anna Remond, Barbara Rhode, Bruno Schmitz, Erika Szendrak z Generálního direktorátu pro výzkum. Naše zvláštní pod¶kování si zasluhuje sekce Ženy a věda, jmenovit¶ pak Véronique Degraef, Marge Fauvelle, Camilla Gidlöf, Tanya Leigh, Marianna Major, Dace Rambaka, Karen Slavin a Nicole Dewandre. Na záv¶r bychom cht¶ly vyjádÄit svou hlubokou vd¶®nost Brigitte Degen, která za sekci Ženy a v¶da koordinovala s entuziasmem a velkou energií ®innosti na projektu Enwise. Práv¶ ona iniciovala kreativní doprovodné aktivity (konkrétn¶ naše tÄi workshopy a konferenci v Talinu), které Expertní skupin¶ umožnily rozšíÄit rozsah práce a oslovit více v¶dkyâ, a to nejen ze všech zemí Enwise. Její takt a citlivost vÊ®i kulturním odlišnostem rÊzných národních prostÄedí byla podmínkou pro úsp¶ch naší práce.

169

ENWISE Experts CVs Final version

Dr. Marina Blagojević (balkánská oblast) Marina Blagojevi¬ je vedoucí v¶deckou pracovnicí v Ústavu pro kriminologický a sociologický výzkum v B¶lehrad¶ v Srbsku. Jako socioložka se specializuje na sociologii genderu a sociologii mezietnických vztahÊ. Je aktivní v srbském ženském hnutí od jeho po®átkÊ v devadesátých letech minulého století, byla spoluzakladatelkou Centra ženských studií v B¶lehrad¶ v roce 1992. Pozd¶ji u®ila genderová studia na StÄedoevropské univerzit¶ v Budapešti a v roce 1998 byla v¶deckou stipendistkou (senior fellow) v Collegium Budapest, Institute for Advanced Studies. PÊsobila také jako hostující profesorka v N¶mecku a v USA; v sou®asnosti pÄednáší v erné HoÄe. V roce 2003 vypracovala pro Evropský parlament studii „Sociální status žen na Balkánu“. Mezi její hlavní odborné zájmy v sou®asnosti patÄí: institucionální a neinstitucionální (kulturní, sociální) mechanismy vylou®ení žen se zvláštním dÊrazem na misogynii, studium souvislostí mezi v¶domostní, rozvojovou a genderovou politikou v zemích procházejících transformací a také proces usmíÃení a pozitivní historie balkánských zemí.

[email protected] [email protected]

Dr. Maija Bundule (Lotyšsko) Maija Bundule je vedoucí sekce v¶dy v Odd¶lení pro vyšší vzd¶lávání a v¶du lotyšského Ministerstva školství a v¶dy. Dr. Bundule získala magisterský titul na Chemické fakult¶ Lotyšské univerzity v Rize roku 1977. Postgraduální studia absolvovala ve Výzkumném ústavu proteinÊ Akademie v¶d SSSR. V roce 1984 obhájila svou rigorózní práci na téma primární struktury elonga®ního faktoru EF-G v bakterii E.coli. Po návratu do Rigy se stala výzkumnou pracovnicí v Ústavu organické syntézy. Od roku 1990 vedla v Ústavu molekulární biologie výzkumné projekty zam¶Äené na terciální strukturu nativních a rekombinantních kapsid. V letech 1994-1997 pracovala jako odborná asistentka na Fakult¶ biologie Lotyšské univerzity. V sou®asné dob¶ je také výkonnou pracovnicí zodpov¶dnou za Äízení a koordinaci programÊ Výzkumu a technologického rozvoje (RTD) EU a rovn¶ž za rÊzné ®innosti v rámci zapojení Lotyšska do mezinárodní výzkumné spolupráce. Je ®lenkou Programového výboru 6. RP pro prioritu 1.

[email protected]

Dr. Anke Burkhardt (Německo) Anke Burkhardt studovala na Humboldtov¶ univerzit¶ v Berlín¶, kde získala titul zem¶d¶lské inženýrky. V roce 1980 zahájila v¶deckou dráhu v oboru výzkumu vyššího vzd¶lávání (titul PhD. získala v roce 1985). Po sjednocení N¶mecka se zapojila do výzkumných projektÊ financovaných Federálním ministerstvem školství a v¶dy, jejichž cílem byla transformace vyššího vzd¶lávání v bývalé NDR. Její výzkum se soustÄedil na prom¶nu složení akademického personálu a možnosti prosazení mladých v¶dcÊ/ky¾. Jejím hlavním odborným zájmem je situace v¶dky¾ v období transformace. V letech 1999- 2001 se ve výzkumu zabývala strukturálními zm¶nami v medicín¶ v akademickém kontextu a novými trendy ve financování a Äízení fakultních nemocnic. V sou®asné dob¶ je vysokoškolskou pracovnicí a (od roku 2001) Äeditelkou Výzkumného ústavu vyššího vzd¶lávání, který je sou®ástí Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenberg. Tento Ústav, založený roku 1996 Federálním ministerstvem školství a v¶dy a vládou zem¶ Sasko-Anhaltsko, je jediným v tomto oboru na novém n¶meckém Východ¶. Ve své práci klade zvláštní dÊraz na genderový mainstreaming a genderové rozpotování.

170

[email protected]

Prof. Dr. Marina Calloni (Itálie) Marina Calloni je profesorkou sociální a politické filozofie na univerzit¶ v ilanu-Bicocce a Äeditelkou Mezinárodní výzkumné sítµ pro otázky genderu. Získala titul PhD. v oboru filozofie a také v oboru sociálních a politických v¶d. Absolvovala v¶decké pobyty na Frankfurtské univerzit¶ a v Ústavu genderových studií pÄi London School of Economics. PÊsobila též jako hostující profesorka na univerzitách v Brémách, Vídni, Luganu, Hannoveru, Tiran¶ a Pekingu. Pracovala jako vedoucí projektu založení Institutu genderových studií pÄi Tiranské univerzit¶ (podpoÄeného UNDP) a jako spoluzakladatelka Politické školy Aleksandry Kollontai v Archangelsku (na severozápad¶ Ruska). Ú®astnila se práce na n¶kolika mezinárodních výzkumných projektech, je zapojena do sítí mezinárodní v¶decké komunikace a spolupráce, intenzivn¶ publikuje v n¶kolika jazycích. Jejími hlavními odbornými zájmy jsou: genderová studia, etické teorie, politika a spravedlnost, problematika znalostí a v¶dy, evropské ob®anství a mobilita, výzkum a mezinárodní spolupráce. K jejím posledním publikovaným pracím patÄí „I dilemmi dell’aborto. Il bene, il giusto e le differenze“ (Rome: Donzelli, 2004).

[email protected]

Prof. Dr. Ene Ergma (Estonsko) Ene Ergma ukon®ila studia astronomie (cum laude) na Moskevské univerzit¶ v roce 1969. V roce 1972 obhájila svou dizerta®ní práci a získala titul kandidátky matematicko-fyzikálních v¶d (odpovídající titulu PhD.); v roce 1984 pak za svou další v¶deckou práci získala titul doktorky v¶d (DrSc.). V letech 19721988 pracovala postupn¶ na stále odpov¶dn¶jších pozicích ve výzkumu a v Äízení Astronomické rady a nakonec se stala vedoucí výzkumu. Hlavními tématy jejího výzkumu jsou vývoj a fyzika hv¶zd, nestabilní nukleární reakce v jádrech hv¶zd a vývoj nestabilních hv¶zdných dvojic, v nichž jsou pÄítomny neutronové hv¶zdy a ®erné díry. V roce 1988 se Ene Ergma stala profesorkou astrofyziky na univerzit¶ v Tartu. Od roku 1997 je ®lenkou Estonské akademie v¶d a od roku 1999 jednou z jejích místopÄedsedky¾. Profesorka Ergma byla v bÄeznu roku 2003 zvolena pÄedsedkyní Estonského parlamentu.

[email protected] [email protected]

Prof. Dr. Judith Glover (Velká Británie) Judith Glover je profesorkou studií zam¶stnanosti na Fakult¶ teorie podnikání a spole®enských v¶d, která je sou®ástí University of Surrey (Roehampton, Londýn). Ve své pedagogické práci se specializuje na komparativní sociální politiku a na zam¶stnanost žen. Pracovala n¶kolik let v odd¶lení (Evropské komise) Ženy a vµda, kde se v¶novala prÊzkumu dostupnosti dat o ženské zam¶stnanosti ve v¶d¶ v ®lenských státech, shromaž²ovala informace o amerických statistikách zam¶Äených na ženy a v¶du a poskytovala odborné rady pÄi vytváÄení a systemizování souboru statistických indikátorÊ pro ženskou zam¶stnanost ve v¶d¶. Je editorkou rubriky „Výzkum bez národních hranic“ v ®asopise Evropské spolenosti, který vydává Evropská sociologická asociace. Publikovala mnoho prací o ženách ve v¶d¶ i obecn¶ o ženské zam¶stnanosti; v sou®asnosti píše o úkolech, které pÄed manažery staví m¶nící se vzorce ženské zam¶stnanosti.

[email protected]

171

Dr. Dóra Groó (Maďarsko) Dóra Groó je Äeditelkou Ma²arské nadace pro v¶du a techniku od jejího založení v roce 1994. Vzd¶láním je lékaÄkou, 10 let pracovala ve farmaceutickém výzkumu. Titul PhD. získala v oboru experimentální medicíny, na její témata také publikovala n¶kolik ®lánkÊ v mezinárodních v¶deckých ®asopisech. Od roku 1991 je programovou Äeditelkou Spole®ného americkoma²arského fondu pro v¶du a techniku (U.S. - Hungarian Science and Technology Joint Fund). Ma²arská nadace pro v¶du a techniku rozšíÄila pod jejím vedením zna®n¶ svou ®innost; její pÊvodn¶ dvou®lenný tým se rozrostl do multifunk®ní organizace, která pÊsobí v n¶kolika oblastech mezinárodní spolupráce Ma²arska na poli VaV. Ve své práci ®erpá ze studia managementu, jež absolvovala v roce 2002 pÄi získání titulu MBA. Rovn¶ž v roce 2002 ji Evropská komise – Generální direktorát pro v¶du jmenoval technickou projektovou asistentkou pro tematický program 5. RP „Kvalita života“. Nadace, kterou vede, byla vybrána jako jedna z pÄedvojových organizací Evropské sít¶ mobility výzkumu (European mobility network for researchers – ERAMORE).

[email protected]

Dr. Hana Havelková (Česká republika) Hana Havelková je socioložka a odborná asistentka na Fakult¶ humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde založila program specializující se na genderová studia na bakaláÄské úrovni; v roce 2003 stála u zrodu návrhu na magisterský program genderových studií, který m¶l být akreditován v r. 2003 a spušt¶n v r. 20041. Od r. 1992 je také ®lenkou pÄedsednictva nevládní neziskové organizace Gender studies, o.p.s., v letech 1992-1998 byla ®lenkou pÄedsednictva IAPh (Mezinárodního sdružení žen filozofek, International Association of Women Philosophers). Dále je Dr. Havelková ®lenkou redak®ní rady ®eského Sociologického ®asopisu a n¶kolika mezinárodních redak®ních rad. Je spoluautorkou mnohých knih, kam pÄisp¶la jednotlivými kapitolami, v mezinárodních odborných ®asopisech publikovala ®etné ®lánky, v¶tšinou v angli®tin¶ a n¶m®in¶, v 90. letech redigovala ®tyÄi publikace o genderové problematice. Specializuje se na výzkum genderové transformace v komunistickém a postkomunistickém období, zvláštní pozornost v¶nuje ú®asti žen v politice a aktivnímu ob®anství z hlediska genderové problematiky a vztahÊm mezi veÄejnou a soukromou sférou. Dr. Havelková je také ®lenkou ®eské Pracovní skupiny pro ženy ve v¶d¶.

[email protected]

Dr. Dunja Mladenič (Slovinsko) Dunja Mladeni® je od r. 1987 výzkumnou pracovnicí v oblasti v¶decké informatiky v Institutu Jozefa Stefana v Lublani. V letech 1996-1997 pÊsobila extern¶ na Fakult¶ informatiky na Carnegie Mellonov¶ univerzit¶ v Pittsburghu (School of Computer Science, Carnegie Mellon University, Pittsburgh, PA, USA). Její výzkum zahrnuje studia a rozvoj práce s po®íta®i a informa®ních technik a jejich aplikace na problémy reálného sv¶ta, zejména získávání informací z textu a webu. Dr. Mladeni® také koordinuje projekt 5. RP EU „Data Mining and Decision Support for business competitiveness: a European virtual enterprise (Sol-Eu-Net)“, který zahrnuje 12 partnerÊ ze 7 zemí. Krom¶ toho také koordinuje n¶kolik v¶deckovýzkumných projektÊ ve Slovinsku. Je spolueditorkou knihy Data Mining and Decision Support: Integration and Collaboration (Kluwer Academic Publishers, 2003).

1. Toto se uskutečnilo s ročním zpožděním kvůli prodlevě v akrditačním procesu (pozn. překl.).

172

[email protected]

Prof. Dr. Habil. Elżbieta H.Oleksy (Polsko) ElÎbieta H. Oleksy je Äádnou profesorkou humanitních v¶d na univerzit¶ v £odÎi v Polsku, kde v r. 1992 založila Centrum ženských studií – první v Polsku – a od jeho založení je jeho Äeditelkou. Je také d¶kankou Fakulty mezinárodních a politických studií. Profesorka Oleksy publikovala pÄes 90 knih, kapitol a ®lánkÊ v mezinárodních ®asopisech. Její specializací jsou reprezentace femininity a maskulinity ve vizuální kultuÄe a feministická pedagogika. Je pÄedsedkyní Rady Sdružených institutÊ pro feministické vzd¶lávání a výzkum v Evrop¶ (Association of the Institutions for Feminist Education and Research in Europe, AQIFE), odbornou poradkyní ministra pro rovné pÄíležitosti v Polsku a odbornou poradkyní ministra školství pro oblast mezinárodních vztahÊ. Profesorka Oleksy se zú®astnila ®etných projektÊ financovaných Evropskou unií, zam¶Äených na sociální v¶dy a vzd¶lání.

[email protected]

Dr. Nikolina Sretenova (Bulharsko) Nikolina Sretenova je v¶deckou pracovnicí v Ústavu pro filozofický výzkum Bulharské akademie v¶d. Vystudovala fyziku na univerzit¶ v Sofii a doktorskou práci obhájila v oboru filozofie fyziky. Byla také hostující pÄednášející ve Francii (CRNS), v N¶mecku (Institut Maxe Planka pro historii a v¶du), v Holandsku, Švédsku a USA. Je odbornicí na historii a filozofii v¶dy (zejména fyziky). Je autorkou dvou monografií a více než 70 oborových statí. Než došlo v její zemi k politické zm¶n¶, i ona postrádala, stejn¶ jako mnoho jiných bulharských v¶dky¾, jakékoliv genderové uv¶dom¶ní. Její zájem o genderové otázky se za®al rozvíjet od roku 1990. Od té doby se paraleln¶ s hlavní ®inností na poli historie a filozofie v¶dy v¶nuje i studiu ženské problematiky. Je ®lenkou bulharského národního Ãídícího výboru pro ženy ve v¶d¶ a extern¶ pÊsobila jako evaluátorka panelu „Ekonomické, sociální a humanitní v¶dy“ 5. Rámcového programu.

[email protected]

Prof. Dr. Mioara Florica Tripsa (Rumunsko) Miora Florica Tripsa je Äádnou profesorkou lékaÄské biofyziky na univerzit¶ v Oradeji a je i Äeditelkou Odd¶lení strategie, programÊ a evropské integrace v Národním úÄad¶ pro postižené v Bukurešti. Její seznam publikací obsahuje více než 100 titulÊ knih, pÄíru®ek, praktických návodÊ a ®lánkÊ v národních i mezinárodních ®asopisech. PÊsobila v n¶kolika Äídících univerzitních funkcích – jako prorektorka, vedoucí katedry a koordinátorka rÊzných výzkumných projektÊ, rovn¶ž i jako externí expertka pro program EU Leonardo da Vinci; všechny tyto zkušenosti nyní zúro®uje pÄi efektivn¶jším vykonávání svých sou®asných povinností. Profesorka Tripsa je pÄedsedkyní Národního výboru pro podporu žen ve v¶d¶ v Rumunsku a rumunskou delegátkou helsinské skupiny Ženy ve v¶d¶. Profesorka Mioara Florica Tripsa zemÄela dne 4. Äíjna 2004.

173

Dr. Daniela Velichová (Slovenská republika) Daniela Velichová je docentkou matematiky na Slovenské technické univerzit¶ v Bratislav¶. Vedle pÄednáškové ®innosti na univerzit¶ pÊsobí v oboru matematického vzd¶lávání evropských inženýrÊ jako ®lenka Ãídícího výboru matematické pracovní skupiny v rámci Evropské organizace pro technické vzd¶lávání – SEFI. Dr. Velichová je vdaná a má p¶t d¶tí. Vydala pÄes sto publikací: knihy, kapitoly v knihách a v¶decké ®lánky v mezinárodních v¶deckých ®asopisech a zprávy z mezinárodních konferencí o matematice, geometrii a po®íta®ové grafice. Jejími výzkumnými zájmy jsou pÄedevším elektronická výuka (e-learning) a rozvoj elektronických kurzÊ v oboru matematiky. V rámci rÊzných programÊ se zú®astnila n¶kolika projektÊ EU: Sokrates, Minerva a Leonardo da Vinci. V posledních letech se Dr. Velichová zabývá genderovou problematikou se zam¶Äením na ú®ast a profesionální vyhlídky žen v technických a pÄírodních v¶dách na Slovensku.

[email protected]

Dr. Alina Zvinkliene (Litva) Alina Zvinkliene je v¶deckou pracovnicí (PhD.) v Ústavu pro sociální výzkum ve Vilniusu. Její doktorská dizertace, kterou obhájila v roce 1988, pojednávala o tématu Mladá rodina: oekávání a realita. Byla hostující pÄednášející na univerzit¶ v Oslo (1991), na univerzit¶ ve Wolverhamptonu (1994), na Institutu pro humanitní v¶dy ve Vídni (1996) a na StÄedoevropské univerzit¶ v Budapešti (1998-1999). Dr. Zvinkliene se ú®astnila rÊzných národních i mezinárodních výzkumných projektÊ. Hlavními tématy jejího výzkumu jsou genderová studia a demokratizace v post-socialistických spole®nostech a ob®anství v multikulturních spole®nostech z genderové perspektivy. V této souvislosti byla pÄizvána jako poradkyn¶ k ú®asti na terénním výzkumu pro postgraduální studenty v Maroku, Rumunsku, na Sicílii a Mauritiu, který organizoval Ústav sociální antropologie univerzity ve švýcarském Freiburgu.

174

[email protected]

176

Evropská komise EUR 20955 CS — Promarnené talenty: soukromé bitvy se stávají vecí verejnou Zeny a veda v zemích ENWISE Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities 2003 — [178] pp. — 21.0 x 29.7 cm ISBN 92-79-00331-3

15 KI-NA-20-955-CS-C

Zpráva Enwise o postavení žen ve vědě ve střední a východní Evropě a v pobaltských republikách ukazuje, že ženy tvoří 38 % vědecké pracovní síly v těchto zemích. Tento údaj ovšem zakrývá několik trpkých pravd: mnoho žen pracuje v oblastech s nejnižšími výdaji na VaV. Chybějící prostředky a špatná infrastruktura omezují vědecký růst celé generace nadějných vědců a vědkyň. Muži mají třikrát větší šanci získat vedoucí postavení v akademickém světě než ženy. Tento pochmurný obraz však má i některé světlejší stránky: badatelky ze zemí Enwise se v hojném počtu účastní Rámcového programu Evropské unie. Zpráva nabízí doporučení určená různým zainteresovaným aktérům na evropské i národní úrovni, kteří mohou pomoci zlepšit roli a místo vědkyň ze zemí Enwise v Evropském výzkumném prostoru.

Promarněné talenty: soukromé bitvy se stávají věcí veřejnou Ženy a věda v zemích ENWISE

Recommend Documents