___________________________________
Prokaryotické organismy
___________________________________ ___________________________________
Co jsou prokaryotické organismy? • Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte? •
___________________________________ ___________________________________
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Co jsou prokaryotické organismy? ___________________________________ řec. Pro = před; karyon = Jednodušší
typ buňky – prokaryotická, s primitivním jádrem (jádro bez jaderné membrány) Velikost - několik μm až desítek μm Vznik
před cca 3 – 3,5 mld let (první buněčné organismy)
Pouze
___________________________________
jednobuněčná úroveň
Jednodušší Jiný
___________________________________
dělení buňky
___________________________________
způsob řízení metabolismu
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Prokaryotická buňka
___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Obaly prokaryotické buňky
___________________________________ ___________________________________
Plazmatická membrána pouze
na povrchu buňky;může tvořit vchlípeniny – váčky (tylakoidy, mezozómy)
Polopropustná,
tekutá
___________________________________
Zajišťuje chemickou ochranu
Buněčná stěna Tvořena
jinými látkami než u eukaryot – nejčastěji peptydoglykany a kys. teichová
___________________________________
Kapsula – Slizové pouzdro Tvořena Není
většinou bílkovinami či polysacharidy
___________________________________
u všech
Ochrana
před vyschnutím, přilnavost buněk k povrchu, ochrana před viry i buňkami imunitního systému
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Protoplast prokaryotické buňky
___________________________________
Cytoplazma Koloidní
roztok
Obsahuje
řadu enzymů pro metabolické reakce, organely a inkluze
___________________________________
Inkluze Glykogen; Jiné
kapénky síry; plynové vakuoly
___________________________________
zásobní a odpadní látky
Organely Ribozómy –2
podjednotky (z RNA a bílkovin)
___________________________________
Výroba bílkovin v buňce Bičík
– zakotvený v membráně
Pohon - průchodem proudu iontů H+
___________________________________
přes membránu (protonový gradient).
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________ Fimbrie –
vláknité či trubičkovité útvary, přilnavost buněk, receptory, někdy zvyšují virulenci bakterií Souvisí také s konjugací (viz dále) Mezozómy –
___________________________________
vchlípeniny membrány, nejsou u všech buněk
Souvislost pravděpodobně s oxidativním metabolismem (vazba enzymů)
___________________________________ Thylakoidy
– membránové váčky
___________________________________
s fotosyntetickými pigmenty (u sinic či
fotosyntetizujících bakterií) Barviva – nejčastěji chlorofyly a fykobiliny
___________________________________
(fykocyanin, fykoerytrin)
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Genetický materiál prokaryot Nepravé jádro = NUKLEOID Kruhovitá
Každý Na
___________________________________
molekula DNA, volně v cytosolu, bez obalu
Všechny životně
nezbytné vlastnosti
gen v jedné kopii (haploidní
nedělí se mitózou)
dvou místech poutaná k membráně
Cca
___________________________________
___________________________________
3500 genů
Plazmidy Postradatelná genetická informace Cca
(např. rezistence vůči antibiotikům)
1000x menší než nukleoid (tj. 3 – 4 geny)
Každý
___________________________________
plazmid v jedné či několika kopiích
Mohou
se předávat z buňky do buňky (i mezidruhově)
konjugativní plazmidy
Každý konjugativní plazmid kóduje stavbu „své“ fimbrie, prostřednictvím fimbrií se konjugativní plazmidy předávají mezi buňkami. Význam
___________________________________
pro genové inženýrství
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Rozmnožování a dědičnost prokaryot Rozmnožování Nepohlavní = přímé dělení – replikace (kopírování) nukleoidu rozdělení protoplastu Klasické pohlavní rozmnožování není
___________________________________ ___________________________________
K určitému kombinování genetického materiálu, které je typické pro sexuální
___________________________________
rozmnožování dochází – viz níže.
Dědičnost V důsledku nepohlavního dělení vznikají klony Vzhledem ke krátké generační době (některé např. pouze 20 minut) a haploidní sadě genů dochází k významným změnám díky mutacím a následným selekcím Prokaryota jsou za určitých podmínek schopná přijmout cizí molekuly DNA nebo jejich části: Konjugace – přestup konjugativních plazmidů (spojení buněk fimbrií replikace plazmidu jedna molekula do nové buňky)
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________ ___________________________________
___________________________________
Sporulace Schopnost některých Při
prokaryot (zejména bakterií)
___________________________________
nepříznivých podmínkách tvoří odolné spóry
Spory
vznikají uvnitř buňky
endospóry
___________________________________
Spóry Přežijí
extrémní podmínky (teplota, kyselost, radiace)
Nemetabolizují V
příznivých podmínkách vyklíčí znovu
ve vegetativní buňku Časový
rekord drží v současné době druh Bacillus permians (v podobě spór přežil 250 milionů let uchovaný v krystalu soli a pak byl v laboratoři „probuzen“ k životu) Pozn. některé druhy bakterií (např. rod Azotobacter) vytvářejí zapouzdřené útvary, které mají metabolismus pouze snížený. Pro tento útvar se užívá pojem bakteriální cysta.
___________________________________ ___________________________________
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Nároky na životní podmínky
___________________________________
Kosmopolitní organismy - nejrozšířenější skupina ve všech prostředích
___________________________________
odhadem cca 107 až 109 druhů
Podle nároků na podmínky nejčastější dělení: Nároky
na teplotu termofilní
Nároky
___________________________________ mezofilní
psychrofilní
neutrofilní
acidofilní
___________________________________
na pH alkalofilní
Nároky
kyslík
___________________________________
aerobní
anaerobní
fakultativně aerobní/anaerobní
Dále např. organismy barofilní, halofilní aj. Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Výživa - metabolismus
___________________________________ ___________________________________
FOTOAUTOTROFIE CHEMOAUTOTROFIE
FOTOHETEROTROFIE CHEMOHETEROTROFIE
___________________________________ FOTO- CHEMO-
___________________________________ AUTO-
HETERO-
Zdroj energie Výživa = TROFIE
___________________________________ Pokud je donorem elektronů pro oxidoredukční reakce v organismu organická látka hovoříme o ORGANOTROFII; pokud je to látka anorganická hovoříme o LITOTROFII Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Vztahy Symbióza Endosymbiotická teorie Lišejníky
Fixátoři
symbióza která je podstatou eukaryotické buňky
(sinice + houby)
___________________________________
dusíku (hlízkové bakterie)
Mikroflóra
vyšších živočichů – štěpení důležitých složek potravy
___________________________________
Komenzálismus Značná
část mikroflóry různých soustav jsou komenzálové
Parazitismus (patogenní druhy) – většinou bakterie Původci
chorob různých organismů
Původci
řady chorob člověka (víc viz pracovní list patogenní bakterie + otázky)
Vztahy
Časté změny vzájemných vztahů: parazitismus komenzálismus
symbióza
Amenzálismus (allelopatie) vztahy s jinými prokaryoty nebo s mikroorganismy eukaryotickými Produkce látek Souboj
na potlačení konkurentů (antibiotika, toxiny)
o uvolněné niky (např. při oslabení mikroflóry v těle průnik patogenů) Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________ ___________________________________
___________________________________
Význam Obecný význam Významná složka
Fotosyntetizující Četné
___________________________________
ekosystémů (koloběh látek)
– zdroj O2
symbiotické vztahy s jinými organismy (viz vztahy)
___________________________________
Význam pro člověka (pozitivní i negativní) Biotechnologie – Genové
potravinářství, chemický průmysl
inženýrství
Biologický boj
___________________________________
Technologicky škodlivé Patogenní
– původci nemocí
Užití
v technologiích čištění odpadních vod, odstraňování ropných látek, toxického odpadu Antibiotika
___________________________________
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Kultivace Kultivace = pěstování a množení mikroorganismů pro účely výzkumu, diagnostiky, průmyslového využití apod. Kultivační médium živná půda (směs látek která obsahuje složky nezbytné pro růst a množení mikroorganismů). Základem půd bývají různé organické látky – např. masový bujón, krev apod.)
___________________________________
Živné půdy podle skupenství Tekutá (roztok)
Tuhá
___________________________________
(rosol) – zpevněná nejčastěji agarem (polysacharid ze stélek ruduch)
___________________________________
Živné půdy podle užití Obecná
– půda, na které roste „vše“
Selektivní
– půda na které roste jen „něco“
Diagnostické
– půda na které podle vzhledu kolonie
poznáme, co tam vyrostlo
___________________________________
Selektivně diagnostické
Vlastnosti selektivních a diagnostických půd jsou dány různými látkami, které jsou v půdách jako přísady (růstové regulátory, barviva aj.) Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Metody práce při kultivaci
___________________________________
Aseptická práce
Podmínka pro vypěstování čistých kultur či pro různé
druhy kontrol
Ochrana kultur i personálu (významné zejména u patogenů)
Pro práci se užívají laminární boxy
Pro likvidaci kultur či sterilizaci médií pak sterilizátory
nebo autoklávy Očkování
___________________________________ ___________________________________ ___________________________________
Přenos kultur na živná média
Inkubace
Množení kultur mikroorganismů
___________________________________
při požadované teplotě Užívají se inkubátory s termostaty, Různé skupiny mikroorganismů se množí při různých teplotách Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Diagnostika K diagnostice = určování mikroorganismů se užívá zejména dvojí úroveň: Makroskopická diagnostika Užití
___________________________________
diagnostických půd
Hodnotí
se makroskopický vzhled kolonie
Pozn. kolonie je pouhým okem viditelný útvar, který vznikl na živném médiu nárůstem původně z jedné buňky. Koloni.e zahrnuje řádově miliony buněk Nejčastěji užívaná
kritéria: barva kolonie, tvar kolonie, povrch kolonie, barva půdy v okolí kolonie, vylučovaná tekutina, zápach apod.
___________________________________
Mikroskopická diagnostika Určování
mikroorganismů pod mikroskopem
Určovacím
znakem je tvar, velikost a seskupení buněk (viz dále tvary bakteriálních buněk). U
___________________________________
bakterií je třeba buňky zviditelnit barvením
Nejčastěji užívaným
Violeť Lugolův roztok Alkohol/aceton Karbolfuchsin
barvením je tzv. diagnostické barvení podle Grama
Violeť Lugolův roztok Gram pozitivní = G+ Alkohol/aceton Gram negativní = G /G Safranin Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
___________________________________ G- koky
___________________________________
G+ tyčinky
G+ a G- koky
___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ G+ koky G- tyčinky Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Systém - přehled I. Archea (Archebakterie) Zahrnuje starobylé a do znační míry odlišné skupiny bakterií
___________________________________
II. Bakterie (Eubakterie)
___________________________________
Bakterie
Sinice
Prochlorofyty
___________________________________ Pozn. podle novějších poznatků se prochlorofyty už opět nevyčleňují jako zvláštní skupina ale řadí se k sinicím. Proč to tak je? Kdo je zvědavý přečte si to zde, Je to podepřeno solidně vypadajícími zdroji.
___________________________________
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Archea
Velmi starobylá skupina
Odlišnosti
ve stavbě buněčné stěny, membrány i nukleových kyselin
Není
známá klasická fotosyntéza (fototrofní archea tvoří pomocí světla ATP ale nefixují C do organických molekul a vedlejším produktem není kyslík) byly označovány jako obyvatelé pouze extrémních prostředí, dnes jsou známé i druhy které žijí ve slaných i sladkých vodách, mokřadech, půdě, tvoří vztahy s rostlinami, dokonce jsou i součástí živočišné mikroflóry.
___________________________________
Původně
Význam
___________________________________
pro koloběh prvků (hlavně C, N, S)
Významné skupiny: Metanové
bakterie – anaerobní; přeměna vodíku, alkoholů a mastných kyselin produkce metanu v bahně, střevech živočichů; užití – čistění odpadních vod halofilové – extrémně slané prostředí cca 15% koncentrace NaCl v prostředí (Mrtvé moře, Slané jezero); fototrofní (tvorba ATP pomocí barviva bakteriorhodopsin; nefixují CO2, netvoří O2)
___________________________________
Extrémní
Extrémní Energii
termoacidofilové – sirné bakterie horkých pramenů (cca 80ºC; pH 2,5)
získávají např. reakci H2S + O2
___________________________________
H2SO4
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Bakterie Nejvýznamnější
a nejvíce známá skupina prokaryot
Bakterie
jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě
Celkově
se odhaduje, že na Zemi žije asi 5×1030 (jedinců) bakterií.
Celkový
počet druhů odhadován na 107 k 109 druhů
Kosmopolitní skupina
- možno nalézt v půdě, vodě, atmosféře, uvnitř i na povrchu
těl organismů V
jednom gramu půdy
V
jednom ml sladké vody
___________________________________ ___________________________________
cca 40 miliónů bakterií, přibližně milion bakterií
Obyvatelé
extrémních prostředí kde jiný život není (horká voda, extrémní pH; nejvyšší vrstvy atmosféry a podobně).
___________________________________
Některé
druhy bakterií jsou dle výzkumů schopny přežít i v kosmu (tj. ve vakuu a o teplotě −270 ºC) – viz stránka o sporulaci Vznik
___________________________________
před ca 4 miliardami let
Běžné
užívání binomického názvosloví
Různé
způsoby třídění (taxonomické klasifikace)
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Tvary bakterií
___________________________________ umíme všechny označené
___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Třídění bakterií Vědecký systém systémy se neustále mění a upravuje. Dříve se používaly ke klasifikaci např. tvar buňky, typ metabolismu, Gramovo barvení. Jako jiné
Příklady skupin ze starších systémů: Fakultativně
Gramnegativní Bakterie
Dnes
koky
pučící a s přívěsky
Zakřivené
___________________________________
anaerobní tyčinky
___________________________________
bakterie apod.
klasifikace zejména na základě molekulárně biologických znaků
Pro náš přehled bakterií použijeme hledisko praktického významu: Bakterie ve vodě Bakterie
v půdě
Bakterie
průmyslově významné
Bakterie
symbiotické
___________________________________ ___________________________________
Bakterie patogenní Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Bakterie ve vodě Autochtonní vodní bakterie bakterie ve vodě původní Např. rody Chromobacterium, Micrococcus, Spirillum Běžná součást vody (úplně bez bakterií je pouze voda destilovaná) Funkce těchto bakterií – samočištění vody Při mikrobiologickém rozboru vody – normami stanoven počet bakterií, který smí ve vodě být.. Běžně se stanovuje počet psychrofilních bakterií a počet mezofilních bakterií Přípustné množství psychrofilních bakterií Jedná se o širokou skupinu bakterií, kterés se při dostatku živin pomnožují ve vodě při nižší teplotě. Mezní hodnota jejich výskytu v pitné vodě činí 200 bakterií v 1 ml vody při hromadném zásobování z veřejného vodovodu a 500 bakterií v 1 ml vody při individuálním zásobování z domovní studny. Překročení mezní hodnoty neznamená přímé zdravotní riziko, avšak indikuje závady v zásobování vodou, jako je znečištění vody organickými látkami, stagnace vody v potrubí, neúčinnost dezinfekce apod.
Allochtonní vodní bakterie bakterie „odjinud“
Bakterie půdní
Viz dále půdní bakterie – všechny skupiny
v moři též specializované bakterie. Většinou halofilní G- druhy
___________________________________
Zdroj – splachy z polí
B.
Bakterie ze zažívacího traktu lidí a zvířat
Koliformní bakterie
Vypouštění kanalizace do povrchových vod
Indikátor fekálního znečistění
Potencionální zdroj patogenů přenášených alimentární cestou
Pitná voda nesmí obsahovat vůbec žádné koliformní bakterie
Př.
Pozn.
___________________________________
A.
___________________________________ ___________________________________
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Bakterie v půdě
___________________________________
Význam půdních bakterií je zejména v návratu prvků do koloběhu živin. Nejvýznamnější skupiny půdních bakterií a jejich vztahy.
Sirné Thiobacillus, a jiné rody za aerobních podmínek oxidují H2S na elementární síru, případně až na sírany SO42Některé druhy se podílí zároveň na koloběhu dusíku nebo železa
Nitrifikační
Nitrosococcus, Nitrobacter aj, přeměňují amoniak a amonné ionty ve dvou krocích. Přeměny
NO3-
probíhají aerobně i anaerobně První skupina vytváří dusitany NO2-, jiné bakterie pak z dusitanů tvoří dusičnany NO3-
Denitrifikační Bacillus, Pseudomonas a jiné rody za anaerobních podmínek přeměňují NO3- postupně až na N2 Ochuzují půdu o dusík
SO42-
___________________________________
N2 Vazači dusíku volní
Azotobacter aerobní bakterie; váží vzdušný N2 vestavují jej do svých bílkovin Po odumření jsou rozloženi saprofyty a N se dostává do koloběhu
Saprofytické Rozkládají odumřelá těla, metabolizují živiny za vzniku např. NH3; H2S;
Po odumření jsou rozloženi saprofyty a N se dostává do koloběhu
___________________________________
Vazači dusíku symbiotičtí
Rhizobium – poutají vzdušný N2, přeměna na amoniak NH2 skupina aminokyselin. Energeticky náročná reakce – ATP dodává rostlina
-NH2 Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________ ___________________________________
Průmyslově významné bakterie Bakterie technologicky prospěšné Mikroorganismy
užívané v biotechnologiích (zejména mlékárenství) Bakterie
mléčného kvašení Lactobacillus acidophyllus Lactobacillus casei Streptococcus cremoris Streptococcus lactis Bakterie
octového kvašení
Acetobacter Bakterie
propipnového kvašení
Propionibacterium Další
užití bakterií – čistírny odpadních vod, výroba bioplynu, rozklad plastů aj.
___________________________________
Bakterie technologicky škodlivé Bakterie způsobující kažení potravin Technologicky prospěšné mikroorganismy bývají i příčinou kažení potravin (mléčné bakterie, octové bakterie apod.) Stejně jako u kontroly vod se při kontrole potravin stanovují počty bakterií. Normy udávají přípustné počty v daných druzích potravin. Kontroly provádějí příslušné orgány (SZÚ – dříve Hygienické stanice a ČZPI) Při kontrolách se i u potravin stanovují koliformní bakterie (opět indikátor fekálního znečistění) – stejně jako u vody nesmí být přítomné Bakterie patogenní Potravinami se přenáší i patogeny (viz patogenní bakterie přenášené alimentární cestou) Při mikrobiologických kontrolách potravin nesmí být patogenní bakterie přítomné Kontaminace potravin patogeny může mít za následek otravu z potravin. Následkem může být úmrtí
___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Bakteriální mikroflóra Mikroflóra = soubor mikroorganismů žijících v těle vyššího organismu. Žádoucí
___________________________________
– symbiotická mikroflóra je organismu prospěšná
Nežádoucí
– patogenní mikroflóra je příčinou onemocnění
Oslabení žádoucí mikroflóry vede k osídlení potencionálními patogeny nebo patogeny
Mikroflóra člověka Novorozenec
– sterilní kůže i sliznice, postupná kolonizace mikroby (zejména od matky)
___________________________________
Kůže a vlasy: stafylokoky, mikrokoky, sarciny, bacily; živí se látkami z potu, způsobují charakteristický zápach Dýchací cesty: streptokoky a neisserie Dutina ústní: jiná mikroflóra v bezzubých ústech (anaerobní) a v ústech se zuby (aerobní), převažují streptokoky, podíl na zubním kazu
___________________________________
Močopohlavní soustava:(po močový měchýř sterilní, pohlavní žlázy také sterilní) – močová trubice a pohlavní cesty mají mikroflóru (stafylokoky, streptokoky aj.) Pozn. vaginální mikroflóra do puberty je výrazně odlišná od mikroflóry dospělé ženy Trávicí soustava: nejvíce osídlena; hlavní osídlení je v tlustém střevě. Escherichia coli – anaerobní, podíl na tvorbě vitamínů, další rody Lactobacillus, Bifidobacterium aj.
___________________________________
Pozn. Oslabení mikroflóry je časté v souvislosti s nadužíváním antibiotik. Vedlejšími účinky jsou proto často např. střevní potíže, kožní infekce aj.
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Patogenní bakterie
Syfilis Treponema pallidum
___________________________________
Lymeská borelióza Borelia burgdorferi
viz pracovní list na:
___________________________________
http://praktikabiologie.wz.cz
___________________________________
Angína Streptococcus pyogenes
___________________________________ ___________________________________ Mor
Salmonelóza
Yersinia pestis
Salmonella
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
A protože jde prodat úplně všechno
___________________________________ ___________________________________
Lymeská borelióza
___________________________________
Borelia burgdorferi
Syfilis Salmonelóza
Treponema pallidum
Salmonella
Angína
___________________________________
Streptococcus pyogenes
___________________________________
www.giantmicrobes.cz
Mor Yersinia pestis Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Sinice
Skupina fotosyntetizujících prokaryot (thylakoidy s barvivy)
Pozn. podle světelných podmínek mohou měnit složení pigmentů a tím i barvu; v anaerobním prostředí s dostatkem H2S můžou přejít na anaerobní fotosyntézu Výskyt
ve vodě, v půdě, v extrémních podmínkách, symbiotické vztahy
Tvorba
řady sekundárních metabolitů, mj. tzv. cyanotoxinů
Nejstarší Tělo
nálezy cca 3,5 mld let – stromatolity
tvořeno jednobuněčnou nebo vláknitou stélkou
Specializované typy
___________________________________ ___________________________________
buněk ve vláknech:
heterocysty
slouží k fixaci vzdušného dusíku (význam pro symbiózu s rostlinami)
hormogonie
pohyblivé buňky obalené slizem, vznikají při stresu nebo přechodu do nového prostředí, po čase (asi 4 dnech) se mění zpět ve vegetativní buňky
akinety
___________________________________
zvláštní tlustostěnné spóry, přežití nepříznivých podmínek
Někteří významní zástupci (obrázky na další straně) Aphanizomenon
– významná součást vodního květu (důsledek eutrofizace vod)
– kulovité kolonie časté v kalužích a vlhkých půdách, skálách, symbióza s rostlinami (fixátor dusíku) či houbami; častý fotobiont u lišejníků Nostoc
Spirulina –
___________________________________
pěstována k výrobě vitaminových tablet (vit B12, karoteny aj.)
Leptolyngbia
– žije v pH 13,5 (dosud nejvyšší hodnota pH při níž byl zjištěn život) Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Sinice
Jednořadka
Vodní květ
___________________________________
Nostoc
Aphanizomenon
___________________________________ ___________________________________ Spirulina
Leptolyngbia
___________________________________ ___________________________________
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
___________________________________
Prochlorofyty Donedávna
označovány za samostatnou skupinu prokaryot se zvláštním významem pro vznik vyšších rostlin (příbuznost fotosyntetických barviv chlorofyly a + b) Novější
molekulárně biologické výzkumy prokázaly rozdíl ve složení chlorofylů – nejde tedy o předchůdce vyšších rostlin Dnes
___________________________________
řazeny k sinicím
___________________________________
Některé známé rody: Prochloron (viz
obrázek) – symbióza
s mořskými sumkami Prochlorococcus –
___________________________________
mořský planktonní
Organismus, poprvé objeven v r. 1986 v Sargassovém moři
___________________________________ Pavla Trčková GPdC Tábor 2009