Prokaryotické organismy
Co jsou prokaryotické organismy? • Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte? •
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Jednodušší
typ buňky – prokaryotická, s primitivním jádrem (jádro bez jaderné membrány) Velikost - několik μm až desítek μm před cca 3 – 3,5 mld let (první buněčné organismy) Pouze jednobuněčná úroveň Jednodušší dělení buňky Jiný způsob řízení metabolismu (viz dále – operonová teorie) Vznik
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Prokaryotická buňka
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Obaly prokaryotické buňky Plazmatická membrána pouze na povrchu buňky;může tvořit vchlípeniny – váčky (tylakoidy, mezozómy) Drobné odlišnosti ve stavbě od membrány eukaryot (např. většinou neobsahuje steroidy) Buněčná stěna Tvořena jinými látkami než u eukaryot – nejčastěji peptydoglykany a kys. teichová Drobné odlišnosti mezi jednotlivými taxonomickými skupinami (viz dále) Kapsula – Slizové pouzdro Tvořena většinou bílkovinami či polysacharidy Není u všech Ochrana před vyschnutím, přilnavost buněk k povrchu, ochrana před viry i buňkami imunitního systému
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Protoplast prokaryotické buňky Cytoplazma Není
cytoskelet – pouze cytosol
Obsahuje
řadu enzymů pro metabolické reakce, organely a inkluze
Inkluze Glykogen Kapénky Plynové Jiné
síry
vakuoly
zásobní a odpadní látky
Organely Ribozómy Bičík
1 molekula RNA + 21 molekul bílkovin
2 molekuly RNA + 34 molekul bílkovin
– menší než u EB; 2 podjednotky
- jiný typ než u EB, pohyb vyvolán
průchodem proudu iontů H+ přes membránu (protonový gradient). Obrázek bičíku…
a zde článek, který oponuje argumentaci stoupenců inteligentního plánu, např. tomuto pánovi. Tak nebuďte líní a pěkně si to všechno přečtěte . Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
– vláknité či trubičkovité útvary, přilnavost buněk, receptory, někdy zvyšují virulenci bakterií Fimbrie
Souvisí také s konjugací (viz dále) Mezozómy
– vchlípeniny membrány, nejsou u všech buněk
Souvislost pravděpodobně s oxidativním metabolismem (vazba enzymů)
Thylakoidy
– membránové váčky
s fotosyntetickými pigmenty (u sinic či fotosyntetizujících bakterií) Barviva – nejčastěji chlorofyly a fykobiliny (fykocyanin, fykoerytrin)
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Genetický materiál prokaryot Nepravé jádro = NUKLEOID Kruhovitá Všechny Každý Na
molekula DNA, volně v cytosolu, bez obalu, bez histonů
životně nezbytné vlastnosti
gen v jedné kopii (haploidní
nedělí se mitózou)
dvou místech poutaná k membráně
Cca
3500 genů
Plazmidy Postradatelná Cca
genetická informace (např. rezistence vůči antibiotikům)
1000x menší než nukleoid (tj. 3 – 4 geny)
Každý
plazmid v jedné či několika kopiích
Mohou
se předávat z buňky do buňky (i mezidruhově)
konjugativní plazmidy
Každý konjugativní plazmid kóduje stavbu „své“ fimbrie, prostřednictvím fimbrií se konjugativní plazmidy předávají mezi buňkami. Význam
pro genové inženýrství
Pozn. epizomální plazmidy – takové, co jsou schopné včlenit se do nukleoidu Jeden plazmid může být zároveň konjugativní i epizomální
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Rozmnožování a dědičnost prokaryot Rozmnožování Nepohlavní = přímé dělení – replikace nukleoidu Klasické pohlavní rozmnožování není
rozdělení protoplastu
K určitému kombinování genetického materiálu, které je typické pro sexuální rozmnožování dochází – viz níže.
Dědičnost V důsledku nepohlavního dělení vznikají klony Vzhledem ke krátké generační době (některé např. pouze 20 minut) a haploidní sadě genů dochází k významným změnám díky mutacím a následným selekcím (spontánní mutace vznikají s určitou pravidelností, která se vyjadřuje jako počet mutací/ gen/generaci)
jsou za určitých podmínek schopná přijmout cizí molekuly DNA nebo jejich části: Konjugace – přestup konjugativních plazmidů (spojení buněk fimbrií replikace plazmidu jedna molekula do nové buňky) Prokaryota
Pozn. je-li plazmid epizomální, může s sebou přenést i kus jaderné DNA
Transdukce – souvisí s viry (omylem při stavbě virionů přenesou kus DNA jiné bakterie (plazmidové i jaderné) Transformace – vniknutí samostatné molekuly DNA a) spontánně (např. kus jádra při konjugaci) b) záměrně – v laboratoři (GI) Pozn. jeden řetězec je při průniku ztracen, později se dosyntetizuje. Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Řízení metabolismu –
Operonová teorie
Stejně jako u eukaryot: DNA kóduje stavbu enzymu Enzym katalyzuje určitou reakci U prokaryot geny uspořádány:
Operon = sled genů kódujících enzymy jedné metabolické dráhy Operon se přepisuje vždy celý najednou Přepisuje se při aktuální potřebě
R P O
kóduje represorickou bílkovinu místo na DNA kam nasedá RNA-polymeráza a zahajuje přepis (transkripci)
místo, které rozhoduje, zda přepis pokračuje nebo ne (zde se váže represorická bílkovina)
G1, G2…
strukturní geny (pro enzymy metabolické dráhy)
Aktivita operonu (řízena zpětnou vazbou např. díky substrátu reakce) Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Růst populace
Přímé
dělení – růst geometrickou řadou Generační doba v ideálních podmínkách 20 minut Předpoklady k exponenciálnímu růstu Trvalý exponenciální růst znemožněn Limitujícími podmínkami prostředí (nedostatek živin, vysoká koncentrace metabolických zplodin apod.) Růst bakterií v kultuře ukazuje růstová křivka A. Klidová fáze (lag fáze) bakterie se ještě nemnoží tak rychle, zpravidla se enzymaticky připravují na růst v novém prostředí. Začíná syntéza NK a bílkovin
B. Exponenciální fáze (log fáze, logaritmická fáze) probíhá intenzivní množení bakterií a populace dosahuje exponenciálního růstu. To, jak je nárůst počtu bakterií prudký, je individuální vlastnost každého bakteriálního kmene, ale závisí i na vnějších podmínkách. Exponenciální fáze trvá, dokud není vyčerpáno množství živin;
C. Stacionární fáze postupně se zpomaluje rychlost množení buněk, až do stádia
rovnováhy, kdy se počet buněk zhruba nemění. Akumulují se toxické produkty a je vyčerpáno živné médium.
D. Fáze odumírání v této fázi již převyšuje počet odumřelých buněk počet buněk vzniklých. Bakterie sporulují (viz dále)
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Sporulace Schopnost
Při
některých prokaryot (zejména bakterií)
nepříznivých podmínkách tvoří odolné spóry
Spory
vznikají uvnitř buňky
endospóry
Spóry Přežijí
extrémní podmínky (teplota, kyselost, radiace)
Nemetabolizují V
příznivých podmínkách vyklíčí znovu
ve vegetativní buňku Časový
rekord drží v současné době druh Bacillus permians (v podobě spór přežil 250 milionů let uchovaný v krystalu soli a pak byl v laboratoři „probuzen“ k životu) Pozn. některé druhy bakterií (např. rod Azotobacter) vytvářejí zapouzdřené útvary, které mají metabolismus pouze snížený. Pro tento útvar se užívá pojem bakteriální cysta.
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Nároky na životní podmínky Kosmopolitní organismy - nejrozšířenější skupina ve všech prostředích odhadem cca 107 až 109 druhů
Podle nároků na podmínky nejčastější dělení: Nároky
na teplotu termofilní
Nároky
psychrofilní
neutrofilní
acidofilní
na pH alkalofilní
Nároky
mezofilní
kyslík aerobní
anaerobní
fakultativně aerobní/anaerobní
Dále např. organismy barofilní, halofilní aj. Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Výživa - metabolismus FOTOAUTOTROFIE CHEMOAUTOTROFIE
FOTOHETEROTROFIE CHEMOHETEROTROFIE
FOTO- CHEMO-
AUTO-
HETERO-
Zdroj energie Výživa = TROFIE Pokud je donorem elektronů pro oxidoredukční reakce v organismu organická látka hovoříme o ORGANOTROFII; pokud je to látka anorganická hovoříme o LITOTROFII Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Vztahy a význam
Každý sám chvíli přemýšlí jaké vztahy prokaryot s kýmkoliv jiným zná… Může jít o vztah mezi dvěma prokaryotickými organismy i o vztahy mezi prokaryoty a eukaryoty.
Také se zamysli nad významem prokaryot - jejich funkcemi v ekosystémech i přínosem pro člověka
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Vztahy Symbióza Endosymbiotická Lišejníky Fixátoři
teorie
symbióza která je podstatou eukaryotické buňky
(sinice + houby)
dusíku (hlízkové bakterie)
Mikroflóra
vyšších živočichů – štěpení důležitých složek potravy
Komenzálismus Značná
část mikroflóry různých soustav jsou komenzálové
Parazitismus (patogenní druhy) – většinou bakterie Původci
chorob různých organismů
Původci
řady chorob člověka (víc viz pracovní list patogenní bakterie + otázky)
Vztahy
Časté změny vzájemných vztahů: parazitismus komenzálismus
symbióza
Amenzálismus (allelopatie) vztahy s jinými prokaryoty nebo s mikroorganismy eukaryotickými Produkce Souboj
látek na potlačení konkurentů (antibiotika, toxiny)
o uvolněné niky (např. při oslabení mikroflóry v těle průnik patogenů) Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Význam Obecný význam Významná
složka ekosystémů (koloběh látek)
Fotosyntetizující Četné
– zdroj O2
symbiotické vztahy s jinými organismy (viz vztahy)
Význam pro člověka (pozitivní i negativní) Biotechnologie Genové
– potravinářství, chemický průmysl
inženýrství
Biologický
boj
Technologicky Patogenní
škodlivé
– původci nemocí
Užití
v technologiích čištění odpadních vod, odstraňování ropných látek, toxického odpadu Antibiotika
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Kultivace Kultivace = pěstování a množení mikroorganismů pro účely výzkumu, diagnostiky, průmyslového využití apod. Kultivační médium živná půda (směs látek která obsahuje složky nezbytné pro růst a množení mikroorganismů). Základem půd bývají různé organické látky – např. masový bujón, krev apod.) Živné půdy podle skupenství Tekutá Tuhá
(roztok)
(rosol) – zpevněná nejčastěji agarem (polysacharid ze stélek ruduch)
Živné půdy podle užití Obecná
– půda, na které roste „vše“
Selektivní
– půda na které roste jen „něco“
Diagnostické
– půda na které podle vzhledu kolonie
poznáme, co tam vyrostlo Selektivně
diagnostické
Vlastnosti selektivních a diagnostických půd jsou dány různými látkami, které jsou v půdách jako přísady (růstové regulátory, barviva aj.) Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Metody práce při kultivaci Aseptická práce
Podmínka pro vypěstování čistých kultur či pro různé
druhy kontrol
Ochrana kultur i personálu (významné zejména u patogenů)
Pro práci se užívají laminární boxy
Pro likvidaci kultur či sterilizaci médií pak sterilizátory
nebo autoklávy Očkování
Přenos kultur na živná média
Inkubace
Množení kultur mikroorganismů
při požadované teplotě Užívají se inkubátory s termostaty,
Různé skupiny mikroorganismů se množí při různých teplotách Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Diagnostika K diagnostice = určování mikroorganismů se užívá zejména dvojí úroveň: Makroskopická diagnostika Užití
diagnostických půd
Hodnotí
se makroskopický vzhled kolonie
Pozn. kolonie je pouhým okem viditelný útvar, který vznikl na živném médiu nárůstem původně z jedné buňky. Koloni.e zahrnuje řádově miliony buněk Nejčastěji
užívaná kritéria: barva kolonie, tvar kolonie, povrch kolonie, barva půdy v okolí kolonie, vylučovaná tekutina, zápach apod. Mikroskopická diagnostika Určování
mikroorganismů pod mikroskopem
Určovacím
znakem je tvar, velikost a seskupení buněk (viz dále tvary bakteriálních buněk). U
bakterií je třeba buňky zviditelnit barvením
Nejčastěji
užívaným barvením je tzv. diagnostické barvení podle Grama
Violeť Lugolův roztok Alkohol/aceton Karbolfuchsin
Gram pozitivní = G+ Gram negativní = G- /G-
Violeť Lugolův roztok Alkohol/aceton Safranin
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
G- koky G+ tyčinky G+ a G- koky
G+ koky G- tyčinky Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Systém - přehled I. Archea (Archebakterie) Zahrnuje starobylé a do znační míry odlišné skupiny bakterií
II. Bakterie (Eubakterie)
Bakterie Sinice Prochlorofyty
Pozn. podle novějších poznatků se prochlorofyty už opět nevyčleňují jako zvláštní skupina ale řadí se k sinicím. Proč to tak je? Kdo je zvědavý přečte si to zde, Je to podepřeno solidně vypadajícími zdroji.
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Archea
Velmi starobylá skupina
Odlišnosti
ve stavbě buněčné stěny, membrány i nukleových kyselin
Některé
metabolické reakce (zejména procesy transkripce a translace) mají blíž k reakcím eukaryot než k reakcím bakterií Není
známá klasická fotosyntéza (fototrofní archea tvoří pomocí světla ATP ale nefixují C do organických molekul a vedlejším produktem není kyslík) Původně
byly označovány jako obyvatelé pouze extrémních prostředí, dnes jsou známé i druhy které žijí ve slaných i sladkých vodách, mokřadech, půdě, tvoří vztahy s rostlinami, dokonce jsou i součástí živočišné mikroflóry. Význam
pro koloběh prvků (hlavně C, N, S)
Významné skupiny: Metanové
bakterie – anaerobní; přeměna vodíku, alkoholů a mastných kyselin produkce metanu v bahně, střevech živočichů; užití – čistění odpadních vod Extrémní
halofilové – extrémně slané prostředí cca 15% koncentrace NaCl v prostředí (Mrtvé moře, Slané jezero); fototrofní (tvorba ATP pomocí barviva bakteriorhodopsin; nefixují CO2, netvoří O2) Extrémní Energii
termoacidofilové – sirné bakterie horkých pramenů (cca 80ºC; pH 2,5)
získávají např. reakci H2S + O2
H2SO4 Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Bakterie Nejvýznamnější
a nejvíce známá skupina eukaryot
Bakterie
jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě
Celkově
se odhaduje, že na Zemi žije asi 5×1030 (jedinců) bakterií.
Celkový
počet druhů odhadován na 107 k 109 druhů
Kosmopolitní
skupina - možno nalézt v půdě, vodě, atmosféře, uvnitř i na povrchu
těl organismů V
jednom gramu půdy
V
jednom ml sladké vody
cca 40 miliónů bakterií, přibližně milion bakterií
Obyvatelé
extrémních prostředí kde jiný život není (horká voda, extrémní pH; nejvyšší vrstvy atmosféry a podobně). Některé
druhy bakterií jsou dle výzkumů schopny přežít i v kosmu (tj. ve vakuu a o teplotě −270 ºC) – viz stránka o sporulaci Vznik
před ca 4 miliardami let
Běžné
užívání binomického názvosloví
Různé
způsoby třídění (taxonomické klasifikace)
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Tvary bakterií
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Vědecký systém bakterií Průběžně aktualizován a vydáván v International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology IJSEM - „Mezinárodní ročenka systematické a evoluční mikrobiologie“
Vědecký
systém se průběžně mění (podle úrovně současného poznání)
Starší systémy používaly ke klasifikaci např. tvar buňky, typ metabolismu, Gramovo barvení.
Příklady skupin ze starších systémů: Fakultativně
anaerobní tyčinky
Gramnegativní Bakterie
pučící a s přívěsky
Zakřivené
Dnes
koky
bakterie apod.
klasifikace zejména na základě molekulárně biologických znaků
Metody:
sekvenování DNA, množství bází G a C v DNA
Dnes
platná taxonomie rozděluje bakterie na 22 – 26 kmenů (není jednotné u všech autorů)
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Užitkový systém bakterií Pro náš přehled bakterií použijeme hledisko praktického významu: Bakterie
ve vodě
Bakterie
v půdě
Bakterie
průmyslově významné
Bakterie
symbiotické
Bakterie
patogenní
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Bakterie ve vodě Autochtonní vodní bakterie bakterie ve vodě původní Např. rody Chromobacterium, Micrococcus, Spirillum Běžná součást vody (úplně bez bakterií je pouze voda destilovaná) Funkce těchto bakterií – samočištění vody Při mikrobiologickém rozboru vody – normami stanoven počet bakterií, který smí ve vodě být.. Běžně se stanovuje počet psychrofilních bakterií a počet mezofilních bakterií Přípustné množství psychrofilních bakterií Jedná se o širokou skupinu bakterií, kterés se při dostatku živin pomnožují ve vodě při nižší teplotě. Mezní hodnota jejich výskytu v pitné vodě činí 200 bakterií v 1 ml vody při hromadném zásobování z veřejného vodovodu a 500 bakterií v 1 ml vody při individuálním zásobování z domovní studny. Překročení mezní hodnoty neznamená přímé zdravotní riziko, avšak indikuje závady v zásobování vodou, jako je znečištění vody organickými látkami, stagnace vody v potrubí, neúčinnost dezinfekce apod.
Allochtonní vodní bakterie bakterie „odjinud“
A.
Bakterie půdní
Viz dále půdní bakterie – všechny skupiny
Zdroj – splachy z polí
B.
Bakterie ze zažívacího traktu lidí a zvířat
Koliformní bakterie
Vypouštění kanalizace do povrchových vod
Indikátor fekálního znečistění
Potencionální zdroj patogenů přenášených alimentární cestou
Pitná voda nesmí obsahovat vůbec žádné koliformní bakterie
Př.
Pozn.
v moři též specializované bakterie. Většinou halofilní G- druhy
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Bakterie v půdě Význam půdních bakterií je zejména v návratu prvků do koloběhu živin. Nejvýznamnější skupiny půdních bakterií a jejich vztahy.
Sirné Thiobacillus, a jiné rody za aerobních podmínek oxidují H2S na elementární síru, případně až na sírany SO42Některé druhy se podílí zároveň na koloběhu dusíku nebo železa
Nitrifikační
Nitrosococcus, Nitrobacter aj, přeměňují amoniak a amonné ionty ve dvou krocích. Přeměny
NO3-
probíhají aerobně i anaerobně První skupina vytváří dusitany NO2-, jiné bakterie pak z dusitanů tvoří dusičnany NO3-
Denitrifikační Bacillus, Pseudomonas a jiné rody za anaerobních podmínek přeměňují NO3- postupně až na N2 Ochuzují půdu o dusík
SO42-
N2 Vazači dusíku volní
Azotobacter aerobní bakterie; váží vzdušný N2 vestavují jej do svých bílkovin Po odumření jsou rozloženi saprofyty a N se dostává do koloběhu
Saprofytické Rozkládají odumřelá těla, metabolizují živiny za vzniku např. NH3; H2S;
Po odumření jsou rozloženi saprofyty a N se dostává do koloběhu
Vazači dusíku symbiotičtí
Rhizobium – poutají vzdušný N2, přeměna na amoniak NH2 skupina aminokyselin. Energeticky náročná reakce – ATP dodává rostlina -NH2 Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Průmyslově významné bakterie Bakterie technologicky prospěšné Mikroorganismy
užívané v biotechnologiích (zejména mlékárenství) Bakterie
mléčného kvašení Lactobacillus acidophyllus Lactobacillus casei Streptococcus cremoris
Streptococcus lactis Bakterie
octového kvašení
Acetobacter Bakterie propipnového
kvašení
Propionibacterium Další
užití bakterií – čistírny odpadních vod, výroba bioplynu, rozklad plastů aj.
Bakterie technologicky škodlivé Bakterie způsobující kažení potravin Technologicky prospěšné mikroorganismy bývají i příčinou kažení potravin (mléčné bakterie, octové bakterie apod.) Stejně jako u kontroly vod se při kontrole potravin stanovují počty bakterií. Normy udávají přípustné počty v daných druzích potravin. Kontroly provádějí příslušné orgány (SZÚ – dříve Hygienické stanice a ČZPI) Při kontrolách se i u potravin stanovují koliformní bakterie (opět indikátor fekálního znečistění) – stejně jako u vody nesmí být přítomné Bakterie patogenní Potravinami se přenáší i patogeny (viz patogenní bakterie přenášené alimentární cestou) Při mikrobiologických kontrolách potravin nesmí být patogenní bakterie přítomné Kontaminace potravin patogeny může mít za následek otravu z potravin. Následkem může být úmrtí Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Bakteriální mikroflóra Mikroflóra = soubor mikroorganismů žijících v těle vyššího organismu. Žádoucí
– symbiotická mikroflóra je organismu prospěšná
Nežádoucí
– patogenní mikroflóra je příčinou onemocnění
Oslabení žádoucí mikroflóry vede k osídlení potencionálními patogeny nebo patogeny
Mikroflóra člověka Novorozenec
– sterilní kůže i sliznice, postupná kolonizace mikroby
(zejména od matky)
Kůže a vlasy: stafylokoky, mikrokoky, sarciny, bacily; potencionální patogeny – Staphylococcus aureus Dýchací cesty: streptokoky a neisserie; patogenní streptokoky, stafylokoky a jinými bakteriemi Dutina ústní: jiná mikroflóra v bezzubých ústech (anaerobní) a v ústech se zuby (aerobní), převažují streptokoky, podíl na zubním kazu Močopohlavní soustava:(po močový měchýř sterilní, pohlavní žlázy také sterilní) – močová trubice a pohlavní cesty mají mikroflóru (stafylokoky, streptokoky aj.) Pozn. vaginální mikroflóra do puberty je výrazně odlišná od mikroflóry dospělé ženy Trávicí soustava: nejvíce osídlena; hlavní osídlení je v tlustém střevě. Escherichia coli – anaerobní, podíl na tvorbě vitamínů, další rody Lactobacillus, Bifidobacterium aj. Pozn. Oslabení mikroflóry je časté v souvislosti s nadužíváním antibiotik. Vedlejšími účinky jsou proto často např. střevní potíže, kožní infekce aj.
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Patogenní bakterie Doplňte
si pracovní list o patogenních bakteriích (ti co ho mají doplněný z prváku, tak si jen opráší znalosti). Pracovní list je ke stažení na webu http://praktikabiologie.wz.cz
Vyhledejte si odpovědi na následující otázky: a.
Co jsou chlamydie a co způsobují?
b.
Podívejte se na příbalový leták léku azitrox http://www.azitrox.cz/azitrox2.htm a najděte v něm: co je to za lék, proti čemu se užívá, kdy se užívat nesmí, jaké může mít vedlejší účinky a s čím se nesmí užívat dohromady.
c.
Bakterie, která patří do stejného rodu jako původce tuberkulózy způsobuje jednu nemoc, která je nám známá spíše z literatury. Původci se také někdy po jeho objeviteli říká Hansenův bacil. V současné době se tato nemoc vyskytuje zejména v Africe a Asii. O jaké jde onemocnění, jak se projevuje, jak se nakazíme?
d.
Jaká bakterie je spojená se vznikem žaludečních vředů?
e.
Co je legionářská nemoc? Proč se jí tak říká?
f.
Vyhledejte 3 bakteriální nemoci, které patří mezi zoonózy. Stručně je charakterizujte.
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Patogenní bakterie
Syfilis Treponema pallidum
Lymeská borelióza Borelia burgdorferi
Angína Streptococcus pyogenes
Salmonelóza Salmonella
Mor Yersinia pestis
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
A protože jde prodat úplně všechno
Lymeská borelióza Borelia burgdorferi
Syfilis Salmonelóza
Treponema pallidum
Salmonella
Angína Streptococcus pyogenes
www.giantmicrobes.cz
Mor Yersinia pestis Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Sinice
Skupina fotosyntetizujících prokaryot (thylakoidy s barvivy)
Pozn. podle světelných podmínek mohou měnit složení pigmentů a tím i barvu; v anaerobním prostředí s dostatkem H2S můžou přejít na anaerobní fotosyntézu Výskyt
ve vodě, v půdě, v extrémních podmínkách, symbiotické vztahy
Tvorba
řady sekundárních metabolitů, mj. tzv. cyanotoxinů
Nejstarší Tělo
nálezy cca 3,5 mld let – stromatolity
tvořeno jednobuněčnou nebo vláknitou stélkou
Specializované
typy buněk ve vláknech:
heterocysty
slouží k fixaci vzdušného dusíku (význam pro symbiózu s rostlinami)
hormogonie
pohyblivé buňky obalené slizem, vznikají při stresu nebo přechodu do nového prostředí, po čase (asi 4 dnech) se mění zpět ve vegetativní buňky
akinety
zvláštní tlustostěnné spóry, přežití nepříznivých podmínek
Někteří významní zástupci (obrázky na další straně) Aphanizomenon
– významná součást vodního květu (důsledek eutrofizace vod)
– kulovité kolonie časté v kalužích a vlhkých půdách, skálách, symbióza s rostlinami (fixátor dusíku) či houbami; častý fotobiont u lišejníků Nostoc
Spirulina
– pěstována k výrobě vitaminových tablet (vit B12, karoteny aj.)
Leptolyngbia
– žije v pH 13,5 (dosud nejvyšší hodnota pH při níž byl zjištěn život) Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Sinice Vodní květ
Jednořadka Nostoc
Aphanizomenon
Spirulina Leptolyngbia
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Prochlorofyty Donedávna
označovány za samostatnou skupinu prokaryot se zvláštním významem pro vznik vyšších rostlin (příbuznost fotosyntetických barviv chlorofyly a + b) Novější
molekulárně biologické výzkumy prokázaly rozdíl ve složení chlorofylů – nejde tedy o předchůdce vyšších rostlin Dnes
řazeny k sinicím
Některé známé rody: Prochloron
(viz obrázek) – symbióza
s mořskými sumkami Prochlorococcus
– mořský planktonní
Organismus, poprvé objeven v r. 1986 v Sargassovém moři
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009
Zdroje informací •
Aktuální údaje a obrázky
•http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie •http://cs.wikipedia.org/wiki/Prokaryota •http://cs.wikipedia.org/wiki/Prochlorofyta •http://www.biotox.cz/naturstoff/biologie/bi-bakterie.html •http://genetika.wz.cz/prokaryota.htm •http://fvl.vfu.cz/sekce_ustavy/mikrobiologie/mikrobiologie •http://www.osel.cz •www.giantmicrobes.cz
•http://www.allamericanpatriots.com/files/images/mycobacterium-tuberculosis.jpg •http://www.cyanodb.cz/db/Prochloron/Proch_Lewin75a.jpg •http://faculty.ksu.edu.sa/27771/DocLib3/Nostoc.jpg •http://www.lersus.de/res/modules/enu/biology/1/res/files/borrelia_0_.jpg •http://library.thinkquest.org/05aug/00639/en/images/yersinia_pestis.jpeg •http://omino.com/pixelblog/content/2007/salmonella/salmonella.jpg •http://www.sinice.cz/res/image/collection/Aphanizomenon.jpg •http://student.ccbcmd.edu/courses/bio141/labmanua/lab18/images/2392_Tpallidum_spiral.jpg •http://cs.wikipedia.org/wiki/International_Journal_of_Systematic_and_Evolutionary_Microbiology •http://www.vodovody.lit.cz/odberatel/kvalita.htm •Klaban,
•Obsah
V.: Svět mikrobů, Gaudeamus 1999
zajímavých článků o prokaryotech zde: http://www.osel.cz/index.php?obsah=36
Pavla Trčková GPdC Tábor 2009