Vztahy mezi organismy • •
Jak zkoumáme přírodu, mikroskop přírodu zkoumáme pozorováním nebo pokusem
potravní vztahy jsou příkladem vzájemné závislosti organismů rozlišujeme:
1. pokus = experiment
1. PRODUCENTI (rostliny a sinice) ▫ vytvářejí z vody a oxidu uhličitého, za přítomnosti světla, živiny – cukry ▫ mají schopnost fotosyntézy
vědomě do zkoumaného děje zasahujeme př. zkoumání reakce rostliny záměrně umístěné dál od světla 2. pozorování
2. KONZUMENTI (živočichové) ▫ nemohou vytvářet živiny, proto je přijímají v potravě ▫ požírají rostliny nebo jiné živočichy
nezasahujeme do průběhu děje, pozorujeme: 1. pouhým okem 2. pomocí přístrojů – dalekohled, lupa, mikroskop
3. ROZKLADAČI (hlavně houby a bakterie) ▫ rozkládají těla uhynulých producentů a konzumentů na jednoduché látky, které se vracejí zpět do oběhu • • •
mikroskop je optický zvětšovací přístroj k pozorování předmětů nepatrných rozměrů
jeden organismus je zdrojem energie pro druhý → potravní řetězec potravní závislost vyjádřena graficky → potravní pyramida mezi organismy se vyvinuly ještě další vztahy: 1. SYMBIÓZA ▫ prospěšné soužití dvou organismů ▫ př. sasanka a rak poustevníček 2. PREDACE ▫ vztah lovce a kořisti ▫ tento vztah je prospěšný pouze pro lovce ▫ př. liška a králík 1
3. PARAZITISMUS ▫ soužití cizopasníka (parazita) a jeho hostitele ▫ parazit hostitele poškozuje a má často složitý vývin ▫ př. tasemnice, jmelí
2
CELKOVÉ ZVĚTŠENÍ = zvětšení okuláru x zvětšení objektivu
Buňka ▫ ▫ ▫
1) Rostlinná buňka
základní stavební a funkční jednotka živých organismů první tento názor vyslovil přírodovědec Jan Evangelista Purkyně buňku tvoří:
Barevně označ vhodné dvojice:
1. buněčná stěna
▫ ▫ ▫
2. plazmatická membrána
3. cytoplazma
▫ ▫
▫ ▫
4. jádro ▫ ▫ ▫
5. mitochondrie
▫
▫
6. chloroplasty
▫ ▫ ▫
7. systém kanálků, měchýřků a váčků ▫
8. vakuoly
▫
organela, která řídí děje v buňce podílí se na rozmnožování obsahuje chromozómy (dědičnost) pouze rostlinná buňka dutiny vyplněné buněčnou šťávou (rozpuštěné organické i anorganické látky) vyplňuje vnitřek buňky její součástí jsou organely = buněčné struktury, ve kterých probíhají jednotlivé životní děje
3
2) Živočišná buňka
pouze rostlinná buňka obsahují zelené barvivo chlorofyl probíhá v nich fotosyntéza propojují jádro a plazmatickou membránu pouze buňka rostlinná vymezuje tvar buňky propouští vodu s minerálními látkami za přítomnosti kyslíku se v nich z organických látek uvolňuje energie = buněčné dýchání zajišťuje výměnu látek mezi buňkou a prostředím je polopropustná
4
Soustava organismů
Viry – „život“ bez buňky
Každý objevený žijící i vyhynulý organismus má jednoslovné jméno označující
Viry jsou organismy velmi ……………..……………….. rozměrů, jsou pozorovatelné
rod a druh.
pouze elektronovým mikroskopem. Nemají buněčnou stavbu a ……………..……………….. . Jsou složené z organických
LIŠKA
OBECNÁ
LIŠKA
POLÁRNÍ
látek a bílkovinného obalu.
jméno rodové
jméno druhové
jméno rodové
jméno druhové
Viry jsou vnitřní ……………..……………….. buněk, mimo ně neprojevují známky života.
Dnes jsou organismy tříděny podle vývoje a příbuzenských vztahů. Pro všechny biology je závazné mezinárodní odborné názvosloví (v angličtině) a v jednotlivých zemích je vytvořeno národní odborné názvosloví (v češtině).
Základní jednotkou je rod = organismy se společnými znaky a vlastnostmi, mohou se rozmnožovat.
Organismy se rozdělují to těchto států:
Jsou původci různých nakažlivých ……………..……………….., podle kterých se nazývají. Příklady virů ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫
VIRUS RÝMY INFEKČNÍ ŽLOUTENKY CHŘIPKY AIDS OPARU PLANÝCH NEŠTOVIC
6
7
Proti některým virovým chorobám existuje ……………..……………….. (spalničky,
1) NEBUNĚČNÍ – viry
zarděnky, příušnice).
2) PRVOBUNĚČNÍ – bakterie, sinice 3) HOUBY
Množení virů – očísluj věty, jak jdou ve správném pořadí:
4) ROSTLINY
___ Nové viry se uvolňují z buňky.
5) ŽIVOČICHOVÉ
___ Buňka hostitele vytváří nové viry. ___ Virus proniká přes plazmatickou membránu. 5
Carl von Linné zakladatel novodobého systému organismů
___ Z bílkovinného obalu se uvolňuje nukleová kyselina. ___ Hostitelská buňka hyne. ___ Virus se přichytí na povrchu buňky.
Bakterie – nejstarší obyvatelé Země
Sinice – modrozelené organismy
Bakterie jsou ……………..……………….. organismy. Většina z nich není schopna
Sinice jsou mikroorganismy, které vytvářejí vlastní organické látky. Mají
vytvářet organické látky. Bakterie nemají ……………..……………….., ale jadernou
schopnost fotosyntézy. Spolu s bakteriemi patří mezi nejstarší živé organismy.
hmotu. U mnohých bakterií najdeme ochranné slizové pouzdro a ……………..……………….., který slouží k pohybu.
slizové pouzdro
buněčná stěna
jaderná oblast
bičík
…………………………..………… ... cytoplazma
plazmatická membrána
plazmatická membrána
slizové pouzdro
buněčná stěna
8
Bakterie mají různé tvary – např. koky, ……………..……………….. a bičíkaté bakterie. Bakterie se vyskytují téměř všude. Za nepříznivých podmínek zastavují životní děje a vytvářejí ……………..……………….. .
membránové měchýřky s barvivy
Sinice jsou jednobuněčné nebo vláknité. - spoj vhodné dvojice:
jednobuněčné Zástupci bakterií 1) Cizopasné bakterie
cytoplazma
shluky spojené slizovým obalem rozmnožují se rozpadem vláken
vláknité
▫ žijí v tělech hostitelů, původci ……………..……………….., např. ANGÍNA, ZÁPAL
buňky v obalu řazeny za sebou rozmnožují se dělením
PLIC, ……………..……………….. léčí se ……………..…………………….. ▫ některé žijí v symbióze – např. v žaludku býložravců, na kořenech bobovitých rostlin ESCHERICHIA COLI v tlustém střevě člověka důležitá pro správný průběh trávících procesů
Sinice žijí ve sladké i slané vodě, v horkých pramenech, v půdě, na povrchu dřevin i skal. Za nepříznivých podmínek vytvářejí spory. Ve sladkovodních nádržích s vysokým obsahem živin dochází v létě často k přemnožení sinic a na hladině se vytvoří tzv. „vodní květ“.
2) Hniložijné bakterie ▫ rozkládají ústrojné látky, tím umožňují oběh látek v ……………..……………….. 3) Laktobacily ▫ výroba ……………..……………….. výrobků (jogurty, kefíry, apod.)
Příklady sinic ▫ JEDNOŘADKA, DRKALKA, SINIVKA
Řasy – stélkaté rostliny
Prvoci – jednobuněční živočichové
(chybný text)
Řasy řadíme mezi vyšší rostliny. Mají fotosyntézu. Žijí většinou v půdě, kde pomáhají udržovat rovnováhu plynů. Jejich tělo se nazývá stélka. Řasy jsou jednobuněčné i velmibuněčné.
Jednobuněčné řasy KRÁSNOOČKO ZELENÉ ▫ chloroplasty ▫ pohyb pomocí bičíku ZELENIVKA
Prvoci jsou jednobuněční živočichové. Jsou pozorovatelné pouze pod mikroskopem – tzv. mikroorganismy. Prvokům, kteří žijí v „nálevech“ (např. ze sena), říkáme nálevníci. Jejich zástupcem je TREPKA VELKÁ. Trepka má protáhlé tělo. Pohyb jí zajišťují brvy. Potravu přijímá buněčnými ústy a trávení probíhá v potravních vakuolách, zatímco stažitelné vakuoly odstraňují vodu s nepotřebnými látkami. Trepka má dvě jádra – velké jádro řídí činnost buňky a malé jádro se podílí na rozmnožování.
bičík světločivná skvrna jádro
1
1 …………………………………………………
chloroplast
ZRNĚNKA
2 ………………………………………………… 3 …………………………………………………
cytoplazma 9
Přechod mezi JB a MB organismy KOULEČ VÁLIVÝ
2 3 4 5
6
4 ………………………………………………… 5 …………………………………………………
7
6 ………………………………………………… 7 …………………………………………………
8
10
8 …………………………………………………
Mnohobuněčné řasy ŽABÍ CHLUP ŠROUBATKA 11
Podle barvy stélky dělíme řasy na zelené, hnědé a modré. Některé stélky řas dosahují délky až několik metrů – např. CHALUHY. Lidé je vytahují a suší. Využívají je jako krmivo pro zvířata, hnojivo i jako potravinu (hlavně Somálsko).
Trepka se nejčastěji vyskytuje ve znečištěných stojatých vodách. Živí se bakteriemi a úlomky rostlin. Nepříznivé podmínky umožňuje trepce přežít pevná schránka, která se nazývá cysta. Trepka se rozmnožuje dvěma způsoby: 1. pohlavně – spájením = dva jedinci se spojí a vymění si části malých jader 2. nepohlavně – příčným dělením = obě jádra i buňka se zaškrtí a rozdělí
POUŽITÉ ZDROJE
Ostatní prvoci
Švecová, M. – Matějka, D.: Přírodopis 6 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň, Nakladatelství Fraus 2007.
Prvoci žijí v rozmanitých prostředích. Kromě ……………..……………….. k nim řadíme také bičíkovce a kořenonožce
ZDROJE OBRÁZKŮ 1
Bičíkovci
2 3
Bičíkovci se pohybují pomocí ……………..……………….. . 4
TRYPANOZÓMA SPAVIČNÁ je bičíkovec, který cizopasí v krvi člověka = ……………..………………..
5
člověka. Vyskytuje se v tropické Africe, kde
6 7
způsobuje ……………..……………….. nemoc, kterou
8 9
přenáší moucha tse-tse. Postižený člověk slábne, trpí chorobnou spavostí a nakonec ve spánku
12
……………..……………….. .
Kořenonožci Na kamenech a v ……………..……………….. rybníků žijí měňavky. Pohyb jim umožňuje přelévání části ……………..……………….. . Vytváří se tak výběžky zvané panožky. Zástupcem je MĚŇAVKA UPLAVIČNÁ, 13
která způsobuje ……………..……………….. .
Velké množství kořenonožců žije v ……………..……………….. . Podobní měňavkám jsou dírkonožci. Na povrchu těla mají pevné ……………..……………….. schránky, které
se
po
uhynutí
podílejí
na
……………..……………….. vytvářejí mřížovci.
vzniku
vápenců.
Křemičité
10 11 12 13
http://www.uel.cz/download/Multimedialni_ucebni_text/images/14.7.jpg (1. 9. 2012) http://www.biologyjunction.com/images/microscope2.gif (1. 9. 2012) Čabradová, V. – Hash, F. – Sejpka, J. – Vaněčková, I.: Přírodopis 6 pracovní sešit pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň, Nakladatelství Fraus 2004. Čabradová, V. – Hash, F. – Sejpka, J. – Vaněčková, I.: Přírodopis 6 pracovní sešit pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň, Nakladatelství Fraus 2004. http://www.marcdatabase.com/~lemur/lemur.com/gallery-of-antiquariantechnology/worthies/famous-men-science-linnaeus-1200-scale1000.jpg (1. 9. 2012) http://vyuka.zsjarose.cz/data/swic/lessons/1045.png (1. 9. 2012) http://data.gate2biotech.com/editor_images/2012/Wikimedia/KK_0801_cl1_0823_ PhageExterior.svg.png (1. 9. 2012) http://www.scilogs.com/import-data/images/11/bacteria.jpg (1. 9. 2012) http://www.infovisual.info/02/img_en/001%20Structure%20of%20a%20euglena.jpg (1. 9. 2012) http://etc.usf.edu/clipart/5900/5905/volvox_1_md.gif (1. 9. 2012) http://www.biol.tsukuba.ac.jp/~inouye/ino/g/ulv/Cladophora.GIF (1. 9. 2012) http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_bezobratli/foto01/foto_001.jpg (1. 9. 2012) http://www.biologos.estranky.cz/img/picture/5/menavka.jpg (1. 9. 2012)
