HOUBY (Fungi)
CHARAKTERISTIKA HUB • EUKARYOTICKÉ ORGANISMY • ZNAKY SPOLEČNÉ S ROSTLINAMI (nepohyblivost, tvorba vitamínů) • ZNAKY SPOLEČNÉ S ŽIVOČICHY (heterotrofie, přítomnost chitinu, glykogenu a tuků) • JEDNOBUNĚČNÉ ORGANISMY (kvasinky) • MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY - NĚKTERÉ TVOŘÍ STÉLKY • ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ JEDNOTKA TĚLA – HYFA (HOUBOVÉ VLÁKNO) • PROPLÉTÁNÍ A ROZVĚTVENÍ HYF -> MYCELIUM (PODHOUBÍ) • HOUBOVÉ PLETIVO – PLEKTENCHYM – TVOŘÍ PLODNICE • DRUHY OBSAHUJÍCÍ TOXICKÉ A PSYCHOTROPNÍ LÁTKY
VÝŽIVA HUB • HETEROTROFNÍ ORGANISMY • NEPŘÍTOMNOST CHLOROPLASTŮ • NEPROBÍHÁ FOTOSYNTÉZA • PŘÍJEM ORGANICKÝCH LÁTEK RŮZNÝMI ZPŮSOBY
nahuby.sk
nahuby.sk
Obr. 1: Štětičkovec (Penicillium) na mandarince
• SAPROTROFIE
• PARAZITISMUS
botany.cz Obr. 2: Pečárka (žampion)
polní
botany.cz Obr. 3: Václavka smrková
• SAPROPARAZITISMUS • MYKORHIZA (endomykorhiza, ektomykorhiza) • LICHENISMUS
MYKORHIZA •
SOUŽITÍ HUB S CÉVNATÝMI ROSTLINAMI -> odvozena některá jména hub
•
RŮST V NEJRŮZNĚJŠÍCH EKOSYSTÉMECH, VÝZNAM PRO LESNICTVÍ
•
AŽ 90 % DRUHŮ ROSTLIN V SYMBIOTICKÉM SVAZKU
Obr. 4: Schéma mykorhizy
•
endomykorhiza – pronikání houbových vláken do buněk kořene
•
ektomykorhiza – houbová vlákna pronikají pouze do mezibuněčných prostor kořene
STAVBA TĚLA HUB • TĚLO NEROZČLENĚNO NA ORGÁNY – STÉLKA • HOUBY VYTVÁŘEJÍ MYCELIUM (PODHOUBÍ) • MYCELIUM TVOŘÍ VZÁJEMNĚ PROPLETENÉ HYFY • SESKUPENÍM HYF MŮŽE VZNIKAT NEPRAVÉ PLETIVO – PLEKTENCHYM • HOUBY NETVOŘÍCÍ PLODNICE NĚKTERÉ DRUHY TVOŘÍ PLODNICE
Obr. 5: Stavba těla houby tvořící plodnice
DOPLŇTE NÁSLEDUJÍCÍ POJMY: • klobouk, třeň, podhoubí, plachetka, prsten, útržky plachetky, pochva, lupeny
Obr. 6: Stavba těla houby
ROZMNOŽOVÁNÍ HUB • POHLAVNÍ I NEPOHLAVNÍ • TVORBA SPOR • NEPOHLAVNÍ SPORY: – SPORANGIOSPORY VZNIKAJÍ VE SPORANGIÍCH – KONIDIE VZNIKAJÍ Z KONCOVÝCH BUNĚK HYF ODŠKRCENÍM
• POHLAVNÍ SPORY: – ASKOSPORY – VŘECKOVÝTRUSNÝCH HUB – BASIDIOSPORY STOPKOVÝTRUSNÝCH HUB
• SPORY SE SNADNO ŠÍŘÍ DÍKY NEPATRNÝM ROZMĚRŮM A NÍZKÉ HMOTNOSTI
Obr. 7: Vývoj stopkovýtrusné houby
JEDNOTLIVÁ ODDĚLENÍ ŘÍŠE HUB oddělení: CHYTRIDIOMYCETY (Chytridiomycota) • • • • •
mikroskopické houby bičíkaté pohyblivé zoospory saprotrofové nebo parazité v půdě nebo vodě parazité brukvovitých rostlin – padání klíčních rostlin rakovinovec bramborový
oddělení: SPÁJIVÉ HOUBY (Zygomycota) • • • •
nepřehrádkované mycelium saprotrofové, součástí edafonu, mykorhizní druhy kropidlovec černavý plíseň hlavičková
botany.cz
Obr. 8: Sporangium (Kropidlovec černavý)
botany.cz
Obr. 9: Sporangium (Plíseň hlavičková)
oddělení: VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY (Ascomycota) druhově nejpočetnější skupina hub, hospodářsky významné tvoří přehrádkované mycelium (mimo kvasinky) jednobuněčné vřecko (ascus) nacházející se na konci hyf ve výtrusorodé vrstvě obsahuje osm askospor nejčastější nepohlavní rozmnožování pomocí konidií
• • • •
b
a
nahuby.sk
d a) b) c) d)
botany.cz
c
nahuby.sk
nahuby.sk
Obr. 10: Smrž obecný Obr. 11: Lanýž Obr. 12: Hlízenka ovocná Obr. 13: Paličkovice nachová
JEDNOBUNĚČNÉ KVASINKY A DALŠÍ VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY BEZ PLODNIC • • • • •
KVASINKY viditelné pod mikroskopem rozmnožují se pučením žijí na rostlinách, v půdě, na povrchu těl živočichů kvasinka pivní, kvasinka vinná cukr rozkládá na alkohol a oxid uhličitý -> alkoholové kvašení
KROPIDLÁK A ŠTĚTIČKOVEC • využití ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu – vytvářejí antibiotika, které potlačují růst bakterií a jiných hub
• aflatoxiny vyvolávající otravu případně rakovinu jater
• • • • • • •
oddělení: STOPKOVÝTRUSNÉ HOUBY (Basidiomycota) vývojově nejvyšší skupina hub většina zástupců vytváří plodnice nejrůznějších tvarů a barev části plodnice bývají nejčastěji klobouk a třeň koncové kyjovité buňky hyf – basidie, na nich se vytvářejí dělením čtyři basidiospory různé tvary a velikost výtrusů basidie uspořádány ve výtrusorodé vrstvě zvané rouško rouško často na spodní straně klobouku – na vnitřní straně rourek nebo na povrchu lupenů
Obr. 14: Typy výtrusného rouška
oddělení: STOPKOVÝTRUSNÉ HOUBY (Basidiomycota) • jedlé a nejedlé druhy • některé druhy označujeme jako tržní houby • jedovaté a několik druhů smrtelně jedovatých druhů hub • nejpočetnější skupinou jsou houby lupenaté: bedla, žampión (pečárka), holubinka, muchomůrka • někdy přítomnost plachetky, závoje, pochvy, prstene, útržků plachetky na klobouku • rourkaté houby: hřib hnědý, hřib smrkový, kozák březový, křemenáč osikový • břichatkovité houby: pýchavka, hvězdovka • dřevokazné houby: choroše, václavky, dřevomorky
TAB. 1: SROVNÁNÍ CHARAKTERISTICKÝCH ZNAKŮ VŘECKOVÝTRUSÝCH A STOPKOVÝTRUSNÝCH HUB VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY
STOPKOVÝTRUSNÉ HOUBY
VE VÝVOJOVÉM CYKLU PŘEVLÁDÁ JEDNOJADERNÉ PRIMÁRNÍ MYCELIUM (n)
VE VÝVOJOVÉM CYKLU PŘEVLÁDÁ DVOUJADERNÉ SEKUNDÁRNÍ MYCELIUM (n+n)
VYTVÁŘEJÍ SE ORGÁNY POHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ U PRIMÁRNÍHO MYCELIA
POHLAVNÍ ORGÁNY CHYBĚJÍ, PŘI POHLAVNÍM ROZMNOŽOVÁNÍ SPLÝVAJÍ HYFY
POHLAVNÍ VÝTRUSY SE TVOŘÍ UVNITŘ VŘECEK, OBVYKLE V POČTU OSMI
POHLAVNÍ VÝTRUSY VZNIKAJÍ NA POVRCHU BASIDIÍ, OBVYKLE V POČTU ČTYŘ
HŘIBOVITÉ HOUBY
a
botany.cz
d
botany.cz
b
botany.cz
e
a) b) c) botany.cz d) e) f) g)
c
botany.cz
f
botany.cz
g
nahuby.sk
Obr. 15: Hřib hnědý (jedlý) Obr. 16: Hřib smrkový (jedlý) Obr. 17: Kozák březový (jedlý) Obr. 18: Hřib kovář (jedlý) Obr. 19: Klouzek sličný (jedlý) Obr. 20: Křemenáč březový (jedlý) Obr. 21: Hřib satan (jedovatý)
LUPENATÉ HOUBY
a
botany.cz
d
botany.cz
g
nahuby.sk
b
botany.cz
e
nahuby.sk
h
nahuby.sk
c
botany.cz
f
a)Obr. 22: Bedla vysoká(jedlá) b)Obr. 23: Pečárka polní (jedlá) c)Obr. 24: Muchomůrka růžovka (jedlá) d)Obr. 25: Muchomůrka zelená (jedovatá) e)Obr. 26: Muchomůrka tygrovaná (jedovatá) f) Obr. 27: Holubinka hlínožlutá (nejedlá) botany.cz g)Obr. 28: Závojenka olovová (jedovatá) h)Obr. 29: Čirůvka májovka (jedlá)
DŘEVOKAZNÉ HOUBY
a
b
botany.cz
a) b) c) d)
c
botany.cz
d
nahuby.sk
Obr. 30: Troudnatec kopytovitý (nejedlý) Obr. 31: Troudnatec pásovaný (nejedlý) Obr. 32: Václavka smrková (jedlá) Obr. 33: Dřevomorka lesní (nejedlá)
JAK SPRÁVNĚ SBÍRAT • STOPROCENTNÍ ZNALOST SBÍRANÉHO DRUHU HOUBY! • HOUBY SBÍRAT NEJLÉPE DO PRODYŠNÉHO KOŠÍKU • POZOR NA ZÁMĚNY JEDOVATÝCH DRUHŮ ZA JEDLÉ! • V PŘÍPADĚ NEJISTOTY NAVŠTÍVIT MYKOLOGICKOU PORADNU • JEDLÉ, NEJEDLÉ, JEDOVATÉ A SMRTELNĚ JEDOVATÉ DRUHY • V HOUBÁCH SE MOHOU UKLÁDAT TOXICKÉ LÁTKY Z PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM ŽIJÍ • NESBÍRÁME PŘEMRZLÉ , NAHNILÉ NEBO PLESNIVÉ PLODNICE
OTRAVY HOUBAMI • PŘI PODEZŘENÍ NA OTRAVU HOUBAMI VYVOLAT ZVRACENÍ • PODÁVAT ŽIVOČIŠNÉ UHLÍ • ZAJISTIT DOSTATEČNÝ PŘÍJEM VODY
• VYHLEDAT LÉKAŘSKOU POMOC • POZOR NA HALUCINOGENNÍ HOUBY
POUŽITÉ ZDROJE •
ČABRADOVÁ, Eva, Jaroslav SEJPKA a Ivana VANĚČKOVÁ. Přírodopis 6: Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2003. ISBN 80-7238-211-X.
•
MALENINSKÝ, Miroslav, Jaroslav SMRŽ a Bohdan ŠKODA. Přírodopis pro 6. ročník: Učebnice pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. Bakterie, řasy, houby, bezobratlí. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2004. ISBN 80-86034-56-9.
•
KINCL, Lubomír, Miroslav KINCL a Jana JARKLOVÁ. Biologie rostlin pro I. ročník gymnázií. 4. přeprac. vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-947-5.
•
Botany.cz [online]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/ [cit. 2015-12-20].
•
Nahuby.sk [online]. Dostupné z: http://www.nahuby.sk [cit. 2015-12-20].
