Výzkumné kolokvium 2008/2009
Projevy nespokojenosti v české hudbě 21. století závěrečná zpráva
Vedoucí projektu: Martin Hájek
Výzkumný tým: Lenka Chvátalová (
[email protected]) Jan Kašpar (
[email protected]) Lucie Matulová (
[email protected]) Kateřina Píšová (
[email protected])
1
OBSAH OBSAH.......................................................................................................................................2 Úvod............................................................................................................................................3 Z historie zkoumání hudby.........................................................................................................4 Metody řešení..............................................................................................................................6 Definice a kategorie................................................................................................................6 Výběr textů..............................................................................................................................7 Definice žánrů.........................................................................................................................7 Indie rock/pop.....................................................................................................................7 Hardcore..............................................................................................................................7 Hip hop................................................................................................................................8 Písničkáři.............................................................................................................................9 Kvantitativní analýza..............................................................................................................9 Kvalitativní analýza..............................................................................................................10 Kvantitativní analýza ...............................................................................................................11 Kvalitativní analýza I. – Rozbor oblastí....................................................................................12 Formy/výrazy nespokojenosti...............................................................................................12 Formy/výrazy nespokojenosti - hip hop............................................................................12 Formy/výrazy nespokojenosti - indie................................................................................12 Formy/výrazy nespokojenosti - hardcore .........................................................................13 Formy/výrazy nespokojenosti - písničkáři........................................................................13 Shrnutí oblasti Formy/výrazy nespokojenosti...................................................................14 Oblast Životní situace...........................................................................................................14 Životní situace v žánru hip-hop........................................................................................14 Životní situace v žánru indie.............................................................................................15 Životní situace v žánru hardcore.......................................................................................15 Životní situace v žánru písničkáři.....................................................................................16 Shrnutí oblasti životní situace...........................................................................................17 Oblast Viník..........................................................................................................................17 Viník v žánru hardcore......................................................................................................17 Viník v žánru hip hop .......................................................................................................18 Viník u písničkářů.............................................................................................................19 Viník v žánru indie rock....................................................................................................20 Shrnutí oblasti viník..........................................................................................................20 Kvalitativní analýza II. – Modely nespravedlnosti...................................................................22 Modely nespravedlnosti – hardcore......................................................................................22 Modely nespravedlnosti – hiphop.........................................................................................24 Modely nespravedlnosti – indie rock....................................................................................26 Modely nespravedlnosti – písničkáři....................................................................................28 Závěr.........................................................................................................................................31 Literatura...................................................................................................................................32
2
ÚVOD Člověk je tvor společenský a už po tisíciletí se sdružuje s ostatními do skupin, společenství. Tak jako jsou různí lidé, liší se od sebe i kultury/společnosti, ve kterých žijí. Tyto společnosti jsou v mnoha ohledech specifické a unikátní, přesto najdeme prvky, které se objevují ve všech kulturách. Říká se jim kulturní univerzálie a mezi ně bezesporu patří i umění a s ním spojená hudba. Hudba je všude kolem nás, obzvláště dnes, v době ovládané médii a elektronikou. Hudbu nás obklopuje v obchodech, restauracích i dopravních prostředcích. Tak jako každý umělecký projev, má i hudba svou estetickou hodnotu. Vyvolává v nás emoce (ať už pozitivní nebo negativní), stává se předmětem hodnocení, kritik a diskuzí. Hudba ale v žádném případě není jen pasivní objekt našeho zájmu. Jak už to tak v kultuře bývá se vším, i hudba nás ovlivňuje a přetváří stejně tak, jako my ovlivňujeme a utváříme ji. Na celém světě existuje nepřeberné množství hudebních stylů, rytmů, hudebních nástrojů a autorů a interpretů. Dokonce i jednu jedinou píseň lze interpretovat mnoha způsoby; záleží na nás, jakou konkrétní podobu skladbě právě dáme. Hudba je způsob komunikace; to, jak reagujeme a interagujeme s okolním světem. A nejde jen o to, jak hudbu interpretujeme, ale (a to především) jak ji tvoříme. Vyjadřujeme tím (vědomě či nevědomě) svou identitu, svůj pohled na svět, své názory. Hudba, resp. píseň, má povětšinou dvě složky - melodii a text. Právě v textu se nabízí prostor, ve kterém můžeme vyjádřit své myšlenky, názory, svůj pohled na svět. A jak bylo řečeno výše, hudba nás ovlivňuje a to právě skrze texty. V této práci se zaměříme na obsahy písní ze čtyř hudebních žánrů. Hip hop, hardcore, indie rock a písničkáři. Pokusíme se zjistit, co je nejčastějším obsahem textů (s ohledem na jednotlivé žánry) a co se tím nejspíš autoři snaží sdělit.
3
Z HISTORIE ZKOUMÁNÍ HUDBY Mezi první sociology, kteří zaměřili svůj zájem na oblast hudby patří beze sporu svým spisem Max Weber (Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik, 1921) stejně tak jako A.V. Lunačarskij (Voprosy sociologii muzyki, 1920). Ve 30. letech předkládá představitel frankfurtské školy T. W. Adorno (Einleitung in die Musiksoziologie , 1962) své myšlenky o strukturální podobnosti hudby a její výstavby se společenskou realitou. Známou se stala i Adornova typologie posluchače. Později se sociologové začínají zajímat o texty hudební produkce jako např. výzkum Careye z roku 1969, který se zaměřil na rozbor témat textů populárních písní. Carey (1969) vyzdvihl možnost zkoumání písní jako charakteristických ukázek názorů a přesvědčení o člověku a společnosti, které se odráží v hudebních textech. Do analýzy konkrétních témat hudebních textů vyskytujících se v 60. letech na prvních deseti místech americké hitparády se pustil R.R Cole (1971). Na jeho zjištění o povaze populárních textů navázal a dále ho rozšířil kolektiv sociologů z Coloradské Univerzity, který zkoumal odraz kulturních změn v hudebních textech od 60. do 90. let (Dukes, 2003). V dnešní době vzniká ne příliš početné množství studií z oblasti sociologie hudby i na českém území (Bek, 2003; Kotek, 1990; Nešpor, 2006; Oravcová, 2007; Ripka, 2005). Většina zmíněných prácí se však nezabývá analýzou hudebních textů, kromě Nešporovy knihy z roku 2006.
4
VÝZKUMNÉ OTÁZKY Písňové texty nám poskytují mnoho materiálu pro sociologický výzkum. Nešpor (2003) ve svém článku s odkazem na další autory píše: „Takové studium přitom má zcela zásadní význam již z toho důvodu, že moderní „kultura mladých“ [Hobsbawm 1994:340–342, 512– 513] stále zřejměji využívá právě (a někdy i pouze) hudby k transmisi hodnotových a ideových schémat. Hudba, respektive písňové texty ji provázející a celkové „naladění“, se stává hlavním nositelem sociálních idejí a hodnot, jak na příkladu českého undergroundu alespoň v krátkosti ukázal M. C. Putna [1993].“ Hudba plní v naší zdánlivě zcela racionalizované společnosti důležité funkce. Hargreaves a North (1999 in Juslin, Sloboda, 2001) přišli se třemi sociálními funkcemi hudby: formování a vyjadřování sebeidentity, založení a udržování sociálních vztahů a snahu jedince o optimalizaci své nálady, které se vztahují k poslechu hudby obecně. Jak je vidět výzkum hudby má v sociologickém bádání své místo. My se v našem výzkumu pokoušíme nahlédnout na písňové texty z jiného úhlu. Zajímají nás formy nespokojeností a z nich vyplývající vyjádření ne/spravedlnosti, které se objevují v současných hudebních textech čtyřech zcela odlišných hudebních žánrů – hip hopu, hardcore, indie rocku a písníčkářské scény. Chceme získat konkrétní a co nejvíce podrobný obraz nespokojenosti vyskytujících se v konkrétním žánru. Zajímá nás z čeho v textu daného žánru pramení neférovost a nebude chybět ani srovnání mezi jednotlivými žánry. Zde je třeba podotknout, že pro náš výzkum je relevantní hudební skupina či zpěvák, který píseň předává posluchačům (jakkoli se s ním vnitřně může a nemusí ztotožňovat). Nebudeme se tedy příliš zabývat konkrétními autory textu, ačkoli je jimi, i díky výběru žánrů, které analyzujeme, často sám interpret nebo člen skupiny.
5
METODY ŘEŠENÍ Definice a kategorie V dosavadním výzkumu jsme narazili na zásadní metodologické problémy, které jsme byli nuceni řešit. Kódování textů podle vzoru článku What people regard as unjust Types and structures of everyday experiences of injustice od autorů Gerolda Mikuly, Birgit Petri a Norberta Tanzera z roku 1990 se neosvědčilo kvůli velkým odlišnostem mezi stížnostmi jednotlivých hudebních stylů. Pasování stížností do úzkých kategorií, které by bylo možné elegantně a efektivně kvantitativně zpracovat bylo velmi násilné a velmi subjektivní, proto jsme od něj ustoupili. Nakonec jsme se odchýlili i od samotného směřování výzkumu na stížnosti, které bylo nadefinováno v projektu výzkumu. Zaměřili jsme se obecněji na projevy nespokojenosti v hudebních textech. Příliš úzké vymezení pojmu stížnost totiž nebylo vyhovující pro některé žánry. Dalším důvodem této změny byl hlavní cíl našeho výzkumu, tj. jaké formy neférovosti či nespravedlnosti se v textech objevují. Pro zkoumání nespravedlnosti jsme se inspirovali kategoriemi z článku Normana J. Finkela Not Fair! The Typology of Commonsense Unfairness, použili jsme jen některé a nazvali jsme si je takto: Neoprávněná odměna/výhody (No Work Is Rewarded) – jedná se o případy, kdy získá peníze, pozice, výhody či prestiž osoba, či skupina osob, které si je nezaslouží Odměna neuznaná/nedostatečné ocenění (Hard Work Is Not Rewarded) - do této ketegorie zařazujeme texty, kdy si autor stěžuje, že posluchači nerozumí jeho hudbě, jeho životnímu postoji, nedoceňují jej, může se jednat i o nedocenění v oblasti partnerských vztahů Trest pro nevinného (Innocence Is Punished) - zde autor mluví o trestu, který si sám či dotyčný nezaslouží často souvisí s neporozuměním Diskriminace (Unfair Advantages or Connections Are Rewarded or Irrelevant Differences Are Punished) - zde autoři vyjadřují znepokojení nad tím, že je někdo nebo sám autor znevýhodňován na základě svého věku, pohlaví či národnosti Nedokonalá pravidla (Arbitrary Rules) - kritika ustavených a obecně přijímaných pravidel (hodnot, norem) uvnitř skupiny(společnosti), která jsou dle autora textu zdrojem nespravedlnosti (neférového jednání) Z důvodu kompletnosti jsme zahrnuli i kategorii jiné. Otázka neférovosti či nespravedlnosti je pro náš výzkum zásadní. Zajímá nás ale také, jak souvisí s ostatními aspekty písňových textů. Proto kromě nespravedlnosti rozebíráme jaký formální postoj autor k jím vyjádřené nespokojenosti zaujímá, na jaké problematické životní situace poukazuje a kdo je viníkem.
6
Ve formách/výrazech nespokojenosti rozebíráme expresivitu podání textu, zajímá nás jakou formou je nespokojenost vyjadřována. Existují zde kategorie konstatování, rezignace/smutek, vztek a stížnost. Stížnost je v našem případě písňový text, který alespoň implicitně odkazuje k určitému ideálnímu stavu a vyjadřuje se k němu. Oblast životních situací nám pomáhá zorientovat se v životních pocitech a roztrpčeních autorů jednotlivých žánrů. Kategorie, které nás zaujaly z této oblasti jsou prázdnota, manipulace/kontrola, stádnost, egoismus a jiné. Poslední nemálo důležitou oblastí, kterou se zabýváme je viník autorovi nespokojenosti. Může jím být společnost (ve smyslu všichni lidé), konkrétní osoba, systém, skupina, já sám či jiný.
Výběr textů Každý jsme přečetli přibližně 200 textů (texty různých žánrů byly různě dostupné) svého žánru, ze kterých jsme vybrali úryvky obsahující určitou nespokojenost. Tyto úryvky jsme podrobili náhodnému výběru čímž jsme získali 50 úryvků, jimiž se budeme podrobněji zabývat v kvantitativní a následně kvalitativní analýze.
Definice žánrů Indie rock/pop Vymezování hudebních stylů a „škatulkování“ bývá často problematické a nejasné. Hudba je vnímaná a hodnocena subjektivně a těžko se vytváří pravidla; sami muzikanti neradi zařazují svou tvorbu do konkrétního stylu. Přesto však lze vymezit alespoň několik základních znaků. Pojem „indie“ pochází z anglického slova independent, neboli nezávislý. Autoři, řadící sami sebe mezi indie muzikanty, se vymezují proti mainstreamu, hlavnímu proudu. (Čeští autoři se vůči mainstreamu vymezují i jazykem; skládají a zpívají v angličtině, přestože vědí, že většinová česká rádia mají problém s hraním českých kapel, které hrají v angličtině) Nesnaží se o líbivost, účelem jejich hudby není zalíbit se většinovému posluchači. Zakládají si na originalitě, umělecké hodnotě a precizním provedení, nebojí se experimentů. Texty jsou výrazně emocionální, indie muzikanti nemají problém s vyjadřováním svých citů a pocitů. Kořeny indie hudby sahají do 80. let minulého století, kdy se styl vyvinul z amerického undergroundu a alternativního rocku jako snaha odlišit se od majoritních (komerčních) hudebních stylů. V průběhu let se ani indie rock nevyhnul mírné komercializaci a samozřejmě ani vlivům jiných hudebních stylů; vznikl tak různé odnože - indie pop, noise - pop apod. (www.indierock.cz). Analýze byly podrobeny texty těchto interpretů: Khoiba, Roe Deer, Priessnitz, Southpaw, No Heroes, Niceland.
Hardcore Hudební žánr hardcore ve výzkumu zastupuje tvrdou, hlasitě znějící hudbu. Do analýzy jsou zařazeny kapely, pro které hardcore není jen hudebním žánrem, ale také určitým životním stylem. Hardcoreové kapely vytvářejí hudbu v duchu do it yourself (diy). Scéna DIY funguje
7
na základě vlastně vytvořené sociální sítě, pro kterou je typická úzká vazba mezi těmi kteří hudbu vytvářejí a těmi, kteří ji poslouchají. V této tzv. nezávislé scéně jsou umělci úzce napojeni na vydavatelství, většinou nepodepisují ani žádné, pro ně nevýhodné smlouvy. Nepotřebují reklamu, sponzory, navzájem si organizují koncerty.1 „Texty skupin často reflektují sociální a politická témata (anarchismus, antifašismus) (…) Hardcore je víc než hudba".2 V tomto pojetí může být s hardcore spojována i myšlenka straight edge – její příznivci odmítají alkohol a drogy, jsou proti sexismu, rasismu (Švamberk, 2006). Z důvodu stylu zpěvu (často řvaní) lze texty hardcore kapel na koncertech (často i na nahrávkách) jen stěží pochytit. Kapely ale mají zájem na tom, aby byly texty a názory, které jsou v nich obsaženy, pro posluchače dostupné. Proto na koncertech k písním připojují často komentář („Tahle věc je o tom…“). Některé kapely připojují komentář k textům i na svých internetových stránkách a samotné texty na stránkách mají téměř vždy k dispozici. Výběr hardcoreových kapel pro analýzu proběhl za pomocí webových stránek www.czechcore.cz, které lze považovat za český informační server o žánru hardcore. Bližšímu prozkoumání nakonec byly podrobeny texty kapel Balaclava, Festa Desperado, Gride, Hibakusha, Innoxia Corpora, John Ball, Lahar, Lakmé, Němá Barikáda, See you in hell, Sheeva Yoga.
Hip hop Samotný pojem hip hop je označován podle Encyklopedie Rocku (Heatley, 1999) jako souhrnné označení pro kulturní projevy afriko-amerického obyvatelstva, které se objevily v oblasti newyorského Jižního Bronxu (South Bronx) v 70.letech. Toto označení zastřešuje hudbu, tanec, sprejové kresby grafitty a módu. Velká osobnost hip hopu Grandmaster Flash říká že: ,,Hip hop je jediný styl hudby, který nám dovoluje téměř cokoli. Po hudební stránce umožňuje samplovaní3, hraní a básnictví do rytmu hudby"(Light, 1999). Je tedy patrné, že označení hip hop může být podle některých hudebních vědců shrnujícím označením pro jednotlivé projevy hip hopové kultury a na druhou stranu pojem hip hop může být některými lidmi vnímán jako synonymum pro hip hopovou hudbu nebo dokonce životní styl. Krátké vyjádření o hip hopu jako o životním stylu přináší další z raperů Krs-One:,, Rap je něco co děláš, ale hip hop je něco co žiješ"("Rap is something you do, but hip-hop is something you live")4. Pro definici hip hopové hudby podle Heartley (1999) je třeba rozlišovat mezi hip hopovou hudbou a rapem5. Hip hop je hudební styl, který doprovází např. b-boying6, freestyle7, beatbox8. Jednou z dalších součástí hip hopové hudby je rap9. Rap se vyskytuje i v jiných hudebních žánrech jako např. ve funky či popu.
1
http://en.wikipedia.org/wiki/DIY http://cs.wikipedia.org/wiki/Hardcore 3 Samplování je technika, kdy se použivá část nahrávky (nebo obecně zvukový vzorek) a vloží (přimíchá) se do skladby jiné. 4 Dostupné na
5 Někteří hip hopeři mluví o tzv. hip hopové kultuře. Existuje tzv. 18 zákonů a pravidel Hip Hop kultury podle známého amerického rapera jménem Krs-One. Dostupné na 6 B-boying je druh hip hopového tance. Nejvíce známý druh je breakdance. 7 Freestyle je rapová improvizace. 8 Beatbox je modulace zvuků vlastními ústy. 9 Rap je akt rytmické mluvy (sloveso rapovat vyjadřuje rytmickou mluvu s náznaky intonace (stále to není zpěv) na nějaký rytmus (více, či méně připomínající hudbu)). 2
8
Rap je narativní forma mluveného projevu10, kterou mluví interpret11 svým nářečím do rytmu hrající hudby. Rytmus hlasu a rytmus hudby se vzájemně doplňují. Různým formám rapu je společný rým a básnické prvky (Keyes, 1993 in Bennett 1999). Tempo v rapové hudbě je vytvářeno DJ12, který hraje na dva i více gramofonů, a metodou scratchingu13 pak následně může upravovat rytmus hudby. Do své analýzy zahrnu texty interpretů, kteří se zaregistrovaly do databáze českých hip hopových kapel na internetových stránkách nebo . Ve výběru se ocitli tito interpreti : Marabu, MAAT, Prago Union, Peneři Strýčka Homeboye, 5MC, Kiro, Duo Efendi, Indy a Wich, Jedna Síla, Lara 303, MC Zuzka, Pio Squad, Marpho, Neplatná Identita, a Fosco Alma.
Písničkáři V mém pojetí se jedná o soubor jedinečných osobností proplouvajících nejrůznějšími žánry, často však řazených do kategorie folku ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Folk ). Do své analýzy textů bych zařadila ty, kteří se jako písničkáři sami označují na svých oficiálních www stránkách či jsou tak definováni v Českém hudebním slovníku osob a institucí (http://www.musicologica.cz/slovnik/), který vydává Ústav hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně. Kandidáty pro svou analýzu jsem vybírala ze souhrnných stránek http://www.musicologica.cz/slovnik/hesla.php?fastsearchtext=p%EDsni%E8k %E1%F8&op=hledej http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Zpěváci_folkové_hudby_a_písničkáři. Zaměřili jsme se na alba interpretů vydaná po roce 2000.
jako či
Pro naši analýzu jsme použili texty z alb Pepy Nose, Jarka Nohavici, Karla Plíhala a Xaviera Baumaxy.
Kvantitativní analýza Naším cílem je použít tuto hrubou typologii pro prvotní kvantitativní analýzu, která by nám mohla žánry určitým způsobem třídit, ukázat, že mezi nimi existují rozdíly a pomohla nám najít relevantní kategorie pro kvalitativní analýzu. Při kódování textů pro potřebu kvantitativní analýzy jsme byli nuceni čelit problému nezpochybnitelné subjektivity výzkumníka při analýze textů. Vždy jde o vlastní interpretaci konkrétní osoby, což jsme si ověřili během našich často vášnivých diskuzí uvnitř skupiny, kdy stejnou stížnost hodnotí dva výzkumníci odlišným pohledem. Kromě naší subjektivity to bylo způsobeno jednak tím, že jsme nekódovali celé texty, ale jen z nich vytažené úryvky, a také tím, že texty jsou spíše poetické a náznakové než jasně explicitní. Jisté míře subjektivity se jistě v našem výzkumu zcela nevyhneme, ale pokusili jsme se řídit radou Mikuly a spol. (1990) z výše zmiňovaného článku: výzkumníci si musí být navzájem soudci. Podrobili jsme 10
V anglickém jazyce je forma mluveného projevu nazývána ,,vocal delivery" a zahrnuje hlasitost řeči, rychlost řeči, výslovnost řeči a artikulaci řeči. 11 O Interpretovi se hovoří jako o raperovi nebo se někdy užívá starší pojem MC (zkratka z anglického Master of Ceremonies) 12 DJ je zkratka z anglického pojmu ,,diskjockey" a je to osoba, která vybírá a pouští hudbu určenou pro veřejnou produkci. 13 Scratching je označení pro zastavování a zrychlování běžící desky.
9
jej naši schopnost kódovat zkoušce. Každý z nás o samotě okódoval deset náhodně vybraných textů z každého žánru a následně jsme společně rozebrali výsledky. Velmi nám to pomohlo nalézt sporné body a ujasnit si je. Pro kvantitativní analýzu jsme každý zpracoval 50 náhodně vybraných úryvků textů svého žánru, které jsme okódovali podle výše zmíněných kategorií. Pracovali jsme tedy s 200 texty.
Kvalitativní analýza K důkladnějšímu rozboru nespravedlnosti a oblastí, které ji ovlivňují, jsme použili obsahovou analýzu. Naším cílem bylo zmapování konstrukce nespravedlností, které se objevují v písňových textech současných hudebních interpretů. Nejprve rozebereme nespokojenosti v textech - jak se k nim autor staví, s jakými životními situacemi je tato nespokojenost spojována a kdo je viníkem. Poté přejdeme k závěrečnému a nejdůležitějšímu kroku, pokusíme se zjistit, jak a zda-li tyto oblasti ovlivňují projevy neférovosti/nespravedlnosti v daném žánru. Z oblastí životní situace a viník budeme konstruovat logické modely nespravedlnosti pro jednotlivé žánry, které pak budeme kvalitativně ověřovat, zda opravdu pro daný žánr sedí či nesedí a proč. Cílem je tedy zjistit, zda nás spojení typických životních problémů spolu s typickými viníky může navést k určité nespravedlnosti. V této části představíme i další nespravedlnosti, které se v současné hudbě našich 4 žánrů vyskytují. Snahou je získat informaci, zda konkrétní žánry produkují určité konkrétní nespravedlnosti.
10
KVANTITATIVNÍ ANALÝZA V této části Vám představíme výsledky naší kvantitativní analýzy. Sloužila nám spíše jako pomocný nástroj, abychom zjistily nejfrekventovanější problémy, se kterými se potýkají interpreti těchto žánrů. Oblasti, které se objevují v textech častěji, nebo nám diferencují žánry rozebereme důkladněji v kvalitativní části. Její výsledky shrnuje Tabulka 1. Tabulka : Počty textů obsahujících nespokojenost v jednotlivých kategorií
0
5
7 11
6 15 13 26
8 11
4
Hip hop
17
4 18 29
0
0
8 12 13
5 14
3
7
Písničkáři
26 17 14 26
0
0
8 12
7
1
8
3 16 19
9
Indie rock
26 14
1
0
6
2
7
7
1
5
7 11
9
9
8 13 22
7
4
9
4 14
1 15 17 18 13 12 11
8
1 11 20
3
7 27 9
jiné
není
3 11 12 10
Není
0 11
není
jiné
7
já / my
5
9
skupina
0
systém
1
osoba (konkrétní)
20 15 20 20
Viník
společnost/ všichni/ oni
jiné
Hardcore
stádnost
egoismus
manipulace/kontrola
prázdnota
nedokonalá pravidla
není
diskriminace
neoprávněné výhody/odměna
Životní situace
jiné
trest pro nevinného
neuznaná odměna/zásluhy
Nespravedlnost/neférovost
stížnost
vztek (expresivní)
rezignace/smutek
konstatování
Formy/výrazy nespokojenosti
2
0
1
9 17
3
3
1
1
3
1 11
5
11
KVALITATIVNÍ ANALÝZA I. – ROZBOR OBLASTÍ V rámci kvalitativní analýzy jsme se nejprve podívali na jednotlivé oblasti, kterými jsme se zabývali v kvantitativní analýze, podrobněji. Jakou podobu nabývají formy/výrazy nespokojenosti, životní situace a viník nespokojenosti v jednotlivých žánrech současné hudbu. Na tuto otázku přináší odpověď první část naší kvalitativní analýzy.
Formy/výrazy nespokojenosti Formy/výrazy nespokojenosti - hip hop V hiphopových textech nalezneme relativně časté konstatování skutečnosti s motivem osobního života raperů a raperek14. Objevuje se vlastní zkušenost s různou podobou mezilidských vztahů jako např. s rodiči nebo s kamarády. Další témata se týkají popisu každodenní života, zkušenosti s policií s vlastní prací či děním na hiphopové scéně. Ukázky textů, které svou povahou vyjadřují vztek se většinou odlišují od témat pouhého konstatování skutečnosti nahlíženého světa autorů. U velké části těchto textů se setkáváme s popisem nelibého vnímání aktuálního stavu politického uspořádání, politických a byrokratických institucí. Velmi často se expresivně hiphopeři vyjadřují i tehdy, když hovoří o samotné hiphopové scéně nebo o někom z hiphopové scény (vetšinou o jiných raperech).Vztek pramenící z mezilidských vztahů byl zastoupen v tomto hudebním žánru zcela okrajově. Užití vulgarit je velmi časté tam, kde chce autor zdůraznit nesouhlas s daným stavem politického uspořádání, politických a byrokratických institucí nebo se vyjadřuje ke stavu hiphopové scény. K vyjádření nesouhlasu je užívána často obměna slova srát (posral, vysral, nasírá, sere). V textech lze nalézt, ale i vulgární metaforu např: Přej si práci lepší než prodavač párků někde v kostelci nad černými lesy. Ten má barák, ten už taky jenom proto, že šefovi leštěj prdel ňaký roky. (Indy A Wich - Pohyb Nehybnýho)
Lze říci, že v našem vzorku se intenzita vzteku v hiphopovém hudebním stylu pohybovala od nejnižší frekvence zastoupení v rámci mezilidských vztahů přes narůstající vyjádření vzteku k hip hopové scéně až po nejčastěji zastoupený vztek na stav politického uspořádání, politických a byrokratických institucí. Formy/výrazy nespokojenosti - indie V hudebním žánru indie výrazně převažuje autorovo konstatování o stavu světa spolu s reflexí autorovy osoby v něm, to ovšem neznamená, že by se tato reflexe neobešla bez "dávky emocí". Ve většině textů se autoři nesnaží proti ničemu bojovat ani agitovat, spíše pouze popisují a reflektují svět kolem sebe a nespravedlnosti v něm. Časté je též vyjádření rezignace či smutku, které určují i náladu textů žánru indie. Méně často se pak vyskytuje stížnost či vztek. Na rozdíl od ostatních žánrů, v indie se vztek téměř nevyskytuje. Velmi málo lze nalézt užití vulgarismů a nadávek. I v případech, kdy autor vyjadřuje negativní emoce, používá spíše mírnější výrazy. To může být zapříčiněno určitou jazykovou bariérou, protože většina textů je 14
V textu bude pro plynulost textu užíván jednotný pojem rapera i pro raperky.I když hlavní důvod je ten, že v analýze se objevili pouze dva texty od raperek.
12
psána v angličtině, kde škála vulgarismů není tak široká jako v češtině, nebo nám některé anglické nadávky nepřijdou tak urážlivé. Stejně tak ale můžeme říct, že autoři textů žánru indie jsou prostě mírnější a na rozdíl od autorů jiných žánrů necítí potřebu zintenzivňovat emoce v textech používáním vulgarismů. We listen to the words they say It is the same shit every day (Southpaw - Here we plum)
Formy/výrazy nespokojenosti - hardcore Úryvky hardcoreových textů v naší analýze se celkem dají celkem rovnoměrně rozdělit do třech hlavních skupin. Tedy mezi vyjádření nespokojenosti - jako je konstatování, vztek a stížnost. Jestliže autoři hardcoru popisují současný stav světa kolem nich, pak volí témata širokého záběru15 od uspořádání společnosti a systému, válečných praktik vyrovnáváním se z minulostí, sebereflexí, po okrajová témata - náboženství, kariérismus i kupodivu málo četné téma zastoupené hardcoreovou scénou. Co se týče různorodého pole témat je patrný rozdíl od žánrů jako je indie i hip hop. Zajímavé je, že případy konstatování se v polovině z případů pojí s vyjádřením vzteku. V úryvcích tedy kupodivu nalezneme spíše vzteklé konstatování, než vzteklou stížnost, u které se vztek vyskytuje pouze z třetiny. Vztek16 autoři hardcoreových textů nevyjadřují vulgaritami, pouze v některých případech. Vztek vyjadřují spíše slovy: odmítám.., žaluji.., nalhat! prodat! Nejčastěji se však vztek vyskytuje ve formě zdůraznění určité nespokojenosti interpunkčními znaménky, především vykřičníky. Všechny ty poučky, všechny ty sračičky. Jsou tady jen proto, aby tě dostaly. (Hibakusha, Ořezat na míru) "PROČ"– již déle nemá smysl /TAHLE SPOLEČNOST V NÁS ZABÍJÍ NAŠE SNY!! (John Ball - 01)
Formy/výrazy nespokojenosti - písničkáři Úryvky písničkářů, které obsahují nějakou nespokojenost, bychom na první pohled mohli identifikovat nejčastěji dle formy nespokojenosti jako konstatování nebo stížnost. Poměrně často se mezi nimi vyskytuje i vyjádření rezignace nebo vzteku. Případů, kde se jedná o pouhé konstatování je pak při přihlédnutí k velikosti zkoumaného vzorku pouze několik. Podívámeli se na texty blíže, zjišťujeme, že konstatování tedy není tak dominantní kategorií, jak by se zdálo. Zajímavé v textech písničkářů je, že se stejně dokáží rozzlobit jako propadnout nostalgii. Máme-li se zaměřit na vztek v podání písničkářů, nejčastěji je vyjádřen expresivními výrazy. V jednom úryvku se působením systému z člověka stává „vysmátý idiot, pohodový debil, počítačový úchyl, televizní kretén“. Originalita hanlivých označení je obdivuhodná. Účastníci reality shows jsou nazýváni „vrtiprdky a vrtichvosti“. Nohavica označuje novináře jako „přizdisráče a zvědavé prdy“. Vztekem kypí i Nosův protikomunistický manifest př: 15
Řazeno dle intenzity výskytu témat. Od nejčastěji vyskytujících se témat po nejméně často vyskytlé. Žánr hardcore je specifický tím, že zpěváci texty téměř výhradně křičí, což může evokovat vztek. Z toho důvodu způsob projevu textu v tomto případě ponecháváme stranou. 16
13
Hej, červenej trpajzlíku! Ty máš ale fakt téměř havlovskou kliku, že jsme si na tě zatím nedošlápli, že jsme si na tě nedupli. Ale až se tak jednou stane, ani růžový flek po tobě, shnilá třešni, prolezlá červama, nezůstane. (Pepa Nos, Komunistický manifest)
Shrnutí oblasti Formy/výrazy nespokojenosti Obecně lze říci, že v našem vzorku hudebního žánru hardcore se autoři nevyjadřují velmi vulgárně. Možným vysvětlením je, že jim v dokreslení naléhavosti negativních pocitů pomáhá jejich hlasitý projev ve formě řevu-křiku. Tuto "zbraň" postrádají interpreti žánru hiphop, kde je důležité, aby rapeři ukázali jak umí spolupracovat s rytmem hudby do kterého rapují17. Jejich doménou je pak poměrně časté vyjádření vzteku skrz sprostá slova. V hudebním žánru písničkářů se z vyjádřením vzteku setkáváme relativně méně oproti hip hopu a hardcoru, musíme si však povšimnout leckdy propracovanější a vynalézavější hry s vulgaritami oproti dvěma zmíněným hudebním žánrům. Indie stojí na pomyslném žebříčku intenzit vyjadřování vzteku autorem na samotném konci. Autoři se zde"nevztekají" skoro vůbec, což může být buď určitou jazykovou bariérou, nebo tím, že autoři nepociťují potřebu zintenzivňovat emoce v textech používáním vulgarismů.
Oblast Životní situace Životní situace v žánru hip-hop V oblasti životních situací v hiphopových textech jasně převládá téma manipulace a kontroly. V případech, že lze najít v textech jak manipulaci či kontrolu tak i pocit prázdnoty života vyzývají hiphopeři k aktivitě, která by tuto manipulaci a pocity prázdnoty potlačila. Vystupují tedy aktivně a nabádají k tomu i své posluchače. V textech tak kromě konstatování a popisu samotné kontroly/manipulace nacházíme i určité možnosti, jak danou situaci řešit; v některých případech i varují před pasivitou a ukazují, jak by jedinec/společnost mohli dopadnout, pokud by proti manipulaci nebojovali. Bojovná nálada je vyjádřená i specifickým slovníkem, který je přímočarý18 a expresivní; nesouhlas bývá ještě posílen vulgárními výrazy. V hiphopových textech je často popisováno, jak je se svobodou jedince manipulováno, či jak je kontrolován ze strany médií a byrokratického nebo politického aparátu. Konkrétněji jsou autoři nespokojeni s různou podobou cenzury, s narušením soukromí (např. sledování pomocí bezpečnostních kamer, či policií). Jakým způsobem může být manipulace v hiphopových textech vyjadřována ukazují následující příklady:
Střihy, cenzura, placený reportáže Špatný slova hlídaj vočka coby satelity na voběžný dráze Dnešní doba se dostala do nebezpečný fáze Né, kámo, todle není levičácká fráze Manipulace, sociální separace. (Indy a Wich- Síla slova) 17
V pojmech "trefit se rapem do beatu-rytmu", a mít "správnou flow" se mezi umělci skrývá to, zda-li obstáli v umění rapu. Jinak řečeno chce-li být v hip hopu někdo považován za dobrého rapera pak jsou rap v rytmu a správná flow jedny z hlavních předpokladů tohoto uznání. 18 Bráno relativně oproti např. žánru indie.
14
Na každym rohu security slogany vracení totality úplatky a řešení banality (Marabu-policejní stát)
V porovnání s ostatními žánry (především indie a písničkáři) se v hip-hopu méně často vyskytuje téma prázdnoty a samoty. Pouze několik hiphopových písní se věnuje těmto pocitům, ale i zde na konci textů najdeme návrh na řešení situace, pocit samoty není pouze konstatován. A odročit svůj případ na věčnost Stejně neni odvolání Život je pes, někdy pitbull jindy pudl zase pak hned baset až nakonec čau čau. Tak prober se, zvedni se, jdi za svym, dej to.. (Prago Union - Prýliš Dlouhey Víkent)
Životní situace v žánru indie Kategorie v žánru indie jsou zastoupeny poměrně rovnoměrně, i když mírně převažuje pocit prázdnoty a osamění. Texty jsou často emotivní, ale pouze proto, že se zabývají mezilidskými vztahy. Autoři v naprosté většině pouze konstatují danou situaci, nenavrhují žádné řešení a nevybízejí k aktivitě. V mnoha úryvcích najdeme témata související s partnerskými vztahy a potížemi v této oblasti; časté jsou písně o nevěrách, rozchodech apod. V indie najdeme výrazně méně vulgarismů, např. v porovnání s žánrem hip-hop. Kategorie manipulace/kontrola má v indie textech také své zástupce, přestože ne v takové míře jako například u hip hopu. I zde jsou texty zaměřené na partnerský život, na rozdíl od ostatních žánrů, kdy se nejčastěji jedná o manipulaci ze strany státní moci. Kategorie stádnost je doménou skupiny Southpaw, která se svou tvorbou poměrně výrazně liší od ostatních indie interpretů. V jejich případě nejsou námětem mezilidské vztahy, ale stádnost je vyjádřená konzumním životem a main streamovou hudební produkcí. Skupina Southpaw vyjadřuje svou nespokojenost se současným konzumním stylem života, který se promítá i do většinového hudebního vkusu. Dle nich se posluchači se zaměřují na kvantitu, masovou mainstreamovou produkci a kvalitní hudebníci tak nemají uplatnění. I zde se však jedná spíše o pasivní konstatování, i když v některých textech lze nalézt výzvu posluchačům. All the people with their cars Houses and the satelites They're happy with their lives Simply live and simply die (Southpaw - Good Bye, planet)
Životní situace v žánru hardcore Stejně jako u hip hopu, i v žánru hardcore jsme u většiny textů našli odkaz na manipulaci či kontrolu, přičemž téma manipulace se vyskytovalo mnohem častěji. Pokud se autoři hardcoreových textů rozhodnou psát o manipulaci či kontrole19, z drtivé většiny jen pasivně popisují (či si stěžují na) daný stav. Popisování takového negativního jevu, jakým je manipulace, může mít implicitně za úkol vyzvat k aktivitě a k jeho řešení, ale to už v textech nenalezneme. Zde vidíme první nuanci od žánru hip hop. Další rozdíl nalezneme v samotných tématech a použitém jazyku. Velmi často je manipulace vyjádřena použitím slov lež a lhát. 19
I ve spojení s prázdnotou, které bylo použito u žánru hiphop.
15
Buď se lže obecně, nebo se například lže proto, aby se více prodalo. O poznání méně se v hardcoreových písních objevuje motiv potlačování snů. Historie novou má tvář, pravdy lžou ve jménu profitu. Nalhat! Prodat! Zbraně cizí, svět náš ničí, kruh se točí, profit klíčí. (Lahar - Kruh) Najednou mají naše životy. Ani jsem si nevšiml že prodávám. Najednou vlastní naše sny. Ani jsem nevěděl že si je musím koupit. (Lakmé - Život: Prodáno)
Další odkaz na manipulaci můžeme najít v souvislosti s válečnými praktiky nebo manipulujícími zákony. Nalezneme zde ale i témata, která jsou specifická čistě pro žánr hardcore. Takovým příkladem může být manipulace se zvířaty, manipulace zpěvákem či kontrola sexuálního života. Pozice nad vámi sílu mi dává, zde zhůry cítím, kde je pravda, a musím vám ji vyjevit...Cože??? Co chcete??? Je mi jedno, jaké máte názory a potřeby zrovna teď vy!!! Nejsem tu kvůli vám, ale vy kvůli mně!!! Nevidím, neslyším, nevnímám, hlásám...Nejsem zpěvák, jsem kazatel!!! Já jsem ten jediný pro tuto chvíli, tak tleskejte mé pravdě, ať ego mé vzroste do nebes...Já jsem Pódiový Mesiáš, tak slyšte mé ovečky, teď kážu slovo Boží, slovo Mé!!! (Sheeva Yoga - Pódiový mesiáš)
Do kategorie prázdnota jsme v případě hardcoreových písní vkládali úryvky, v kterých se objevovala nespokojenost se životem, jenž dokonce často ústila i v rezignaci. Vyrazit, uchopit, zpracovat a prožít, vycucat ze života co se dá. Jsem hořící dítě zítřka, řvu a hasnu v troskách poznání. Naději najednou žádnou nemám. Pryč je ten život co jsem chtěl tak žít (Němá Barikáda - Hořící dítě zítřka)
Životní situace v žánru písničkáři Oblast životních situací je u písničkářů v mnohém podobná textům žánru indie. I zde převažuje kategorie prázdnoty a i zde je tato prázdnota/samota spojena s mezilidskými vztahy. Na rozdíl od prázdnoty v indie, kde je vyjádřena přímým postrádáním osoby (rozchod), u písničkářů se jedná i o nehmotnou prázdnotu ve vztahu, nepřítomnost porozumění. Dveře si na noc zavírá Ač klepu neotevírá Dělá, že už spí, že mě neslyší Ona je na mě zlá (Karel Plíhal – Ona je na mě zlá )
Kromě toho je dále vyjádřena prázdnota v souvislosti s nedostatečnou náplní života (související s konzumem), a prázdnota - beznaděj související s duchovním životem a existenciálním pojetím lidského bytí. Právě tato kategorie je typická pouze pro písničkáře, v jiných žánrech se nevyskytuje. V Přerově vlak se přepřahá za okny mrholí je to pár let co jsem tu hrál schází mi dávná odvaha porvat se s kýmkoli (Jaromír Nohavica - Natáh jsem sadu nových strun)
16
Shrnutí oblasti životní situace V kategorii životních situací převládají dvě témata - manipulace/kontrola a prázdnota/samota. Manipulace se výrazně častěji (než u ostatních žánrů) objevuje u písní hiphopových a hardcoreových, ovšem i přes některá podobná témata se od sebe liší. Zatímco žánr hardcore manipulaci či kontrolu popisuje v obecnější rovině (např. obecně poukazuje na lhaní), pak hiphopeři uvádějí spíše konkrétnější případy manipulace (např. placené reportáže). Manipulace můžeme najít ještě v žánru indie, kde se však jedná o kontrolu a manipulativní jednání v oblasti mezilidských vztahů. Druhé nejčastější téma - prázdnota a samota, je doménou žánrů indie a písničkářů. Zde můžeme vidět velmi úzkou souvislost s mezilidskými a partnerskými vztahy. Pro písničkáře je charakteristický ještě jeden tematický okruh, a to „nehmotná“, nezosobněná prázdnota, spojená s duchovní stránkou života.
Oblast Viník Nejprve si podrobněji rozebereme koho autoři textů označují za viníka v jednotlivých žánrech. Poté přistoupíme k jejich společnému srovnání.
Viník v žánru hardcore Pro žánr hardcore je typické, že autoři textu téměř nevyjadřují nespokojenost s konkrétní osobou20. Viníkem je pro ně spíše společnost, systém či určitá skupina. Výjimečnost žánru hardcore tkví také v silně se vyskytující kategorii já / my. V takovém případě je autor textu nespokojen sám se sebou. Popisuje své osobní selhání v partnerském vztahu, svoji lenost, své výmluvy či úkroky stranou. Podobná selhání autor může sdílet i s ostatními (my). Takovou nespokojenost autor vyjadřuje úryvky "jsme loutky, ztrácíme odvahu", "odevzdáváme se" a "necháváme to na druhých". Napsal jsem už spousty dobrých textů a několikrát jsem navštívil vesmír..Problém je ten že pouze ve své hlavě. Mým největším nepřítelem jsem já sám a moje lenost a paměť. (John Ball - 05)
Společnost je jakožto viník v některých textech hardcoreových kapel označována přímo, ale pouze ojediněle. Mnohem častěji v textech nalezneme odkazy na omezenost společnosti. Např. na lidmi stále nepřijatou homosexualitu; neempatické jednání s handicapovanými jedinci; zbytečné utrpení zvířat, či válečné praktiky. Také je poukazováno na úpadek myšlení ve společnosti spolu s konstatováním, že lidé jsou krutí. Lži, jak chceš, lži, jak chceš, nikdy pravdu nenajdeš, lži, jak chceš, lži, jak chceš, povídej, co chceš. Jsi otrok téhle společnosti. jsi otrok! (Lahar - Lži, jak chceš)
V kategorii skupina se viníci různí: vojáci jsou hloupé ovce; elita těží ze lží; výrobci nás přesvědčují, že lidé nemůžou žít bez jejich výrobků. Jiným tématem je snaha o vyrovnání se s 20
U téměř se nevyskytující nespokojenosti s konkrétní osobou nacházíme témata, která autoři uvádějí v případě, kdy je viníkem skupina (např. hardcore komunita, náboženské hnutí, či drogově závislí)
17
minulostí, kdy viníky jsou nacisté, či komunisté. Dalšími viníky jsou kariéristé, válečníci, neonacisté, nebo hardcoreová subkultura. Lživě je obvinili, křivě je odsoudili, a než je popravili, skoro je umučili! Srazili jejich vazy, dali jim hlavy na provazy, říkali sobě soudruzi, byli to jenom vrazi! Na jejich rukávech nebyly svastiky, však barva kabátů zůstala černá. (Balaclava - 1952)
Nespokojenost se systémem autoři vyjadřují přímým označením systému za viníka, ale jako v případě kategorie skupina se slovo systém v úryvcích nevyskytuje příliš často. Mnohem častěji se vyskytují odkazy na ze základu špatné uspořádání systému, kritizován je především samotný kapitalismus a jeho tržní principy. Viníkem jsou také špatná pravidla systému, související se zneužíváním moci, s kontrolou apod. Jednosměrný systém sloužící zájmům elity. k upevnění moci slouží policie. Jejich kapsy těžknou, z našich daní, my na ně dřeme a oni jsou páni. Systém nedělá chyby. Systém je chyba!!! (Němá Barikáda - Systém nedělá chyby) Bijí srdce strojů. A ty tancuj ve svěrací kazajce každodennosti. V kruhu destrukce má dáti, dal. Poddej se rytmu, nehledej rozumu. (Gride - Tanec bláznů) až konečně vydány na všechno budou zákony, nebude se čeho bát zbude na jediné se ptát, jsi s námi anebo proti nám, směrovky na nároží vytetovaná čísla v podpaždí (Gride - Geometrie řádu)
Viník v žánru hip hop Autoři ve svých hip hopových textech v případě nespokojenosti většinou neoznačují za viníka systém jako takový. Jsou to spíše špatně fungující pravidla v rámci systému, která autoři kritizují. Jako např.různé zákony, zneužívání moci, protekce, špionáž, cenzura a sociální separace. Rozkrádat vlastní zemi, vlastní stát, to nemám rád,cílem politiky není dávat, ale brát. Zákony jsou tvrdý, ale děravý, jak moje boty… (5MC-není pravda co se říká)
V momentech, kdy se dá za viníka označit konkrétní osoba se z poloviny případů jedná o někoho, kdo působí na hiphopové scéně (jiný raper,ten kdo pořádá koncerty). Zbývající viněné osoby jsou jmenovitě: vrátný, bývalý kamarád, či policista. V jednom z textů byl viník nazván "sketa". Autor měl na mysli člověka jinak označovaného za zbabělce nebo lakomce. kariÉra tvojí krů, rapidně dolů klesá ke dnu,á Pětka plná textů, nápadů, všechno k ničemu,jako každej další, chtěl si rychle nahoru,fame.. chtěl si slávu, chtěl si děvku, rozjet game. (MAAT – Kam spěcháš) Já volám hluchejm uším, kurvo žij a nech žít.To co vysává ducha z tohodle světa. Nevyrábí ETA, vždycky jen ta největší sketa.. (Prago union-Drým)
Nejčastěji se však jako viník objevovala určitá skupina. Jako např. politici, vláda a úředníci, policisté troubové, tuneláři, pánové v saku, kamarádi. Často je obtížné označit za viníka
18
konkrétní skupinu, zvláště v případech, kdy autor vyjmenovává všechny různé skupiny ve společnosti, které jako by tvořily celý systém.
Viník u písničkářů Nejčastějším viníkem nespokojenosti dle písničkářů je téměř stejnou měrou skupina osob a konkrétní osoba. Podstatnou část mezi viníky zaujímá společenský systém. Pokud je viníkem konkrétní osoba, jedná se nejčastěji o partnerku autora. V takovém případě většinou pozorujeme odcizení a neporozumění. Stejně tak mohou být viníkem autorovy děti, které se mu odcizily či relativně cizí osoba, která pro básníka nemá pochopení. Otoman zanaříkal: to je dneska mládež, jen samá slovíčka a nikde žádnej čin, jenže ji probudit, to by byla svatokrádež, zbejvá mi kytara a nedopitej gin. (Karel Plíhal – Děvče mi usnulo) Pane prezidente - ústavní činiteli, píšu Vám stížnost že moje děti na mě zapomněly. jde o syna Karla a mladší dceru Evu. rok už nenapsali rok už nepřijeli na návštěvu (Jaromír Nohavica – Pane prezidente) Brej den, paní správcová, brej den, pomůžu vám s prádlem na půdu, brej den, proč jste taková? Tam, kam mě teď posíláte, tam já nepudu. (Karel Plíhal – Brej den)
Do kategorie skupina se nejčastěji řadí média a klade se důraz na jejich manipulaci s lidmi. Písničkáři jsou dále nespokojení s novináři bulvárních novin, lidmi ze šoubyznysu, z jiného okruhu pak s byrokraty, politiky či mladými ambiciózními podnikateli. Zaprodaní novináři utopení v kalamáři Bulvární prasečinky pro dědky i pro slečinky Prci, prci, prcičky pro přestárlé dětičky (Pepa Nos – Vysněný ráj) Zkurvení politici na společenské špici. (Pepa Nos – Vysněný ráj)
Pokud je autor nespokojen se systémem, často je v této nespokojenosti obsažena i nějaká nespravedlnost. Poukazováno je na špatně fungující systém, v kterém jsou lidé diskriminovaní např. z důvodu svého původu, nebo je zdůrazňována nerovnost mezi bohatými a ostatními lidmi. Dále písničkáři porovnávají současný režim s minulým - totalitním: kritizovány jsou např. současný "demokratický konzumní ráj", nebo dnešní "hrůzovláda dobra", kdy se autor pokouší poukázat na narůstající se blízkost současného systému s totalitou. ségra chtěla být učitelka a teď má šest stovek hrubýho v kantýně (…) Na fildu bývá velký nával pět bodů mínus za původ dostane se ten který dává ale my - my jsme velmi pyšný rod (Jaromír Nohavica – Nechte to koňovi) A možná, že si myslíš: nač bych se namáhal a štval,
19
když druhej si leží na slunci a celej den by spal, a další si sedí v křesle a jen dává rozkazy, ve chvílích rozšafnosti vyplňuje výkazy, a další má konto v bance a vilu u řeky, se vším je spokojenej až navěky (a nikdy jinak). (Pepa Nos – Žádný strachy) To je skvělý, to je fajn, (přímo máj) To je pohodový, to je ten vysněný, dlouho očekávaný,vytoužený, zasloužený, smluvněopoziční, vzájemně vlezdozadkový, demokratický, konzumní ráj (Pepa Nos – Vysněný ráj)
Viník v žánru indie rock V oblasti viník v žánru indie rock výrazně převažuje kategorie konkrétní osoba, což souvisí s tématem většiny textů - partnerské a mezilidské vztahy. Viníkem je tedy nejčastěji partner/partnerka, který/á je nevěrný/á, má vinu na rozchodu nebo jinak zapříčiňuje neshody v partnerském soužití. Oči máš měňavý, ty tě prozradí zrazená bejváš přítulná, někdy zlá zlobivá noci nespavý o klid mě připraví, potom svítá (Priessnitz - Drahá)
Relativně často se ještě objevuje kategorie společnost/všichni. Ta je spojena s konzumním životem a novodobými společenskými trendy, kdy autor vyčítá celé společnosti chování a dopad na stav společnosti. This weird sodden life Are you worth it? Go-go answers Of fu**ed up lives So we speak to know what's still Who i'd like if you can tell me who here is to set rules out Who i'd like if you can tell me who is I'd like to view into This weird sodden life (Khoiba - Toutourism)
Ostatní kategorie jsou u žánru indie rock zastoupeny pouze okrajově.
Shrnutí oblasti viník Pro obecné shrnutí oblasti viník bude naše pozornost upřena na kategorie konkrétní osoba a kategorie systém. Výskyt obou kategorií se u jednotlivých žánrů liší, dokonce způsobem, že je lze vzestupně seřadit. Kategorie konkrétní osoba je nejméně zastoupená u žánru hardcore, více se vyskytuje u žánru hip hop, ještě častěji ji nalezneme u písničkářů a nejčastěji je viníkem konkrétní osoba v žánru indie rock. U posledních dvou zmiňovaných žánrů je konkrétním viníkem především partner či partnerka. Ovšem zatímco u indie rocku autor partnera/partnerku viní z nevěry, z jejich rozchodu, či jiných příčin neshod společného soužití, u písničkářů nalezneme spíše vzájemné odcizení či neporozumění. Toto téma se u písničkářů neobjevuje pouze v souvislosti s partnerem/partnerkou, ale i s jinými konkrétními osobami, např. se svými dětmi, nebo s prezidentem. Hiphopeři se partnerskými vztahy nezabývají, pro ně je zde viníkem nejčastěji osoba z hip hopové scény. Hardcoristé vůči konkrétní osobě
20
téměř nevznášejí námitky, ovšem téma partnerských vztahů se u nich objevuje a to ve formě vyjadřování vlastních selhání, nikoliv partnerových/partnerčiných. V případě, kdy je viníkem systém sledujeme takřka podobný gradient jako u kategorie konkrétní osoba, tentokráte ale v opačném směru. Kategorie systém se nejméně vyskytuje u indie, více u písničkářů a nejčastěji ji nalezneme u žánrů hardcore a hip hop. Zatímco u konkrétní osoby se vyskytují v každém žánru poměrně odlišní viníci, v kategorii systém (resp. tématech se systémem spojených) jsou si u všech žánrů víceméně podobní. V několika případech je viníkem explicitně označen samotný systém. Nejčastěji je (ať už implicitně či explicitně) obviňován samotný kapitalismus, či nefungující demokracie. S tím dále souvisí vyjadřování nespokojenosti s ustavenými pravidly, se zákony, díky kterým (ale i bez nich) dochází ke zneužívání moci, manipulaci a kontrole. Podobně jsou trnem v oku sociální nerovnosti a z toho vycházející diskriminace.
21
KVALITATIVNÍ ANALÝZA II. – MODELY NESPRAVEDLNOSTI Analýza oblastí, kterými jsme se zabývali v předchozí části odhalila, že existují určité typické životní situace a viníci pro jednotlivé žánry. To nás přivádí na myšlenku, zda spojení určitých viníků a životních situací nepovede ke specifické formě nespravedlnosti. Podle této hypotézy by mohly tedy existovat určité modely nespravedlnosti typické pro jednotlivé žánry. Půjde to? Budou tyto modely opravdu platit? Na to se podíváme podrobněji v další části analýzy.
Modely nespravedlnosti – hardcore Pokusný model nespravedlnosti pro žánr hardcore nelze sestavit tak jednoznačně, jak to uvidíme u jiných žánrů. Z oblasti životních situací pro vytvoření modelu použijeme viditelně nejfrekventovanější kategorii manipulace či kontrola. Ovšem v oblasti viník žádná z kategorií jasně nedominuje, proto do souvislostí s manipulací či kontrolou postupně zahrneme viníky společnost, systém a skupinu. Vyjdeme-li ze zjištění, že ústředním tématem hardcoreových textů je uspořádání společnosti, tak by poukazování na manipulaci/kontrolu spolu s volbou systému coby viníkem, mohlo vést k nespravedlivým nedokonalým pravidlům. manipulace/kontrola + systém = nedokonalá pravidla Tento model se v žánru hardcore objevuje nejčastěji ze všech a je pro něj tedy nejvíce typický. Představíme si ho v následujícím úryvku: Každé ráno se budit s obojkem na krku a ve strachu, že bude řetěz zas o jeden článek kratší. Od stěny ke stěně. Podle pravidel, dodržet program. Spotřebovat - vyhodit. (Lakmé - Krajina živoucí smrti. Část 2)
Viník zde není konkrétně označen. Ovšem je zde vyjádřená nespokojenost s určitými pravidly, které jsou v systému nastaveny, a proto je zde pro nás viníkem systém. Tyto pravidla v rámci systému slouží k manipulaci s jedincem a autor vyjadřuje svoji obavu z přibývání dalších pravidel, které by mohly vést k větší manipulaci. Autor ze svého pohledu pohlíží na pravidla obecně jako na nespravedlivá.21 První model si můžeme přiblížit ještě na jiném úryvku, tentokráte jde o spojení systémového aparátu a jeho kontroly nad lidskými životy, kterou umožňují nedokonalá pravidla: je tak těžké hledat a žít svoji pravdu, ve společnosti kde jsme jen výrobky, a 1000í kopie originálů charismatických či ne-charismatických vůdců. je tak těžké realizovat svoji individualitu, když jsme jen čísla na grafech a aparát státní moci se snaží mít kontrolu nad všemi složkami našich každodenních legračně umělých životů. (John Ball - 03)
Druhý model poukazuje na nespravedlivé potrestání nevinného. Opět se v něm objevuje jistá forma manipulace. Tohoto neférového či nespravedlivého jednání se dopouští všichni ve společnosti, nebo určitá skupina v ní. 21
Na tomto místě je třeba upozornit na fakt, že do kategorie systém byly řazeny různé formy nespokojeností s pravidly (nikoliv konkrétními ale spíše obecně popsanými), které jsou typické pro kapitalistickou (někdy konzumní) společnost. Tyto pravidla se autorovi jeví jako nedokonalá a tudíž nespravedlivá. Důsledkem je logické vyústění ve spojení viníka systému a nespravedlnosti nedokonalých pravidel.
22
manipulace + společnost / skupina = trest pro nevinného Analýza zde odhaluje dvě témata a to trestání nevinných osob během války či v době totality; nebo zbytečné trápení zvířat. V těchto případech lze dokonce vysoce předpokládat, že spojení určitých životních situací s typickými viníky nám dokáže objasnit, o jaký typ nespravedlnosti se bude jednat. Objeví-li se v hardcoreových textech téma zvířat, s velkou pravděpodobností v nich bude poukazováno na nepřiměřenou manipulaci se zvířaty ze strany společnosti, a s tím související trest pro nevinného ve formě utrpení zvířat či zbytečných ztrát jejich životů. Porovnejte s konkrétním úryvkem: Tolik zbytečného utrpení a stále nestačí k obrácení svědomí. Tolik ztracených životů a stále jsme živi ze smrti. (Balaclava - Brána soucitu)
nebo Pochybná láska milovníků zvířat. Darovat si otroka jak za starejch časů. Nový modely chlupáčů pro alergiky. Rozkošnější, trvanlivější a kvalitnější. Tak stvořme nový genetický paskvil. Další novou obchodní položku. Další živou hračku se záručním listem. A zmetkama zkrmíme povedený výrobky. (Festa Desperato - Se záručním listem)
Nespravedlivě potrestaní můžou být také lidé během války, či při procesech v totalitním zřízení. Tehdy jsou lidé "mučeni" ať už skupinou, která tento proces vykonává (vojáci, nájezdníci), či obecněji některou z cizích společností. Opět platí, že pokud se autoři zmiňují o manipulujících válečných praktikách, které provádějí skupiny, či společnost/i, nejspíše se bude jednat o nespravedlivý trest pro nevinného: Země byla podrobena nájezdníky. Svět podroben. Lidé jsou mučeni, města a domy ničeny, a pro co? (Festa Desperato - Podrobeni)
Třetí významnou kategorií nespravedlnosti je diskriminace. Pro ni je sestaven následující model: manipulace/kontrola + společnost / systém / skupina = diskriminace Zajímavé je, že očekávané spojení manipulace se skupinou neodkazovala k diskriminaci ani v jednom případě. Diskriminaci má na svědomí společnost. Např. v jistém úryvku najdeme odkaz na diskriminaci homosexuálů: Genetický kód zafixovaný v mozku. Sugesce zvítězí a není žádná naděje. Sami proti většině.Všech vyvolených párů. Potencionální nebezpečí - stojíš stranou odlišení. Muž a nebo žena / Otevřenost se trestá. Žít ve lži je mnohem jednodušší. Společnost se vyvíjí a dál zůstává omezená. A ty čtyři procenta jsou jen číslem v statistikách!!!! (Němá barikáda - Otevřenost se trestá)
Poslední model nespravedlnosti pro žánr hardcore je spojen s neoprávněnými výhodami: manipulace + společnost / systém / skupina = neoprávněné výhody 23
V případě, kdy je viníkem určitým způsobem privilegovaná skupina (např. elita, známé osobnosti) a životní situací je opět manipulace, můžeme předpokládat, že se v textech objeví odkaz na neoprávněné výhody či neoprávněné odměny této skupiny. Níže uvedený úryvek popisuje hvězdné osobnosti, které svým lhaním dosáhli neoprávněných výhod: chci vidět kolem sebe padat hvězdy k zemi, zbavené svých záchytných bodů vybudovaných ze lží a úcty davů.. (John Ball - 06)
V žánru hardcore jsme našli jeden hlavní model nespravedlnosti, který doplňují další tři méně se vyskytující modely. V každém z nich autor poukazuje na manipulaci s životem, nebo na jeho kontrolování. To ve spojení s určitým viníkem může poukazovat na určitou nespravedlnost. V typickém modelu nalezneme manipulující systém, v kterém fungují nedokonalá pravidla. Jiný model ve spojení s viníkem společnosti/skupinou odhaluje trest pro nevinného (trápení zvířat, mučení lidé během války). V dalším modelu společnost či systém někoho diskriminuje (homosexuální páry). V posledním modelu privilegovaná skupina dosahuje neoprávněných výhod. Analýza hardcoreových textů v některých případech prokázala, že spojení určité oblasti životních situací spolu s typickými viníky nás může navést k určitému typu nespravedlnosti. To ovšem bohužel nevede k objasnění, proč se téma nespravedlnosti v některých textech nevyskytuje, byť v nich nalézáme určitou nespokojenost. V hardcoreových textech například často nalezneme sebeobviňování, které ve spojení s určitými životními situacemi (nejčastěji egoismem) k nespravedlnosti většinou opravdu nevede, ale není tomu tak ve všech případech. Někdy svým počínáním autor může trestat nevinného, jak vidíme v následujícím úryvku: Naučil jsem se nevidět tě celou. Mrzí mě že jsem tak daleko. Když bych mel být blízko. Když nikdo není blíž. Naučil jsem se nevidět tě celou. Abych chránil svoje srdce. Naučil jsem se vidět jenom části.A zapomněl jsem na to, že jsi víc. (Lakmé - Naučil jsem se nevidět tě celou)
Zde bychom mohli uvést některé další příklady, kdy se ve spojení viníka s životními situacemi nespravedlnost někdy vyskytuje a jindy nevyskytuje. Otázku proč se někdy o nespravedlnosti v hardcoreových písních nezpívá v tuto chvíli tedy nedokážeme zodpovědět. K tomu by bylo zapotřebí zřejmě další hlubší analýzy.
Modely nespravedlnosti – hiphop Při podrobnější analýze témat hiphopových textů jsme na závěr vytvořili ideální modely nespravedlnosti, pro které je charakteristické to, že se v nich objevuje určitá forma manipulace22 nebo kontroly. Tato manipulace se většinou neděje “jen tak“, nýbrž lze dohledat i jejího viníka. V případě hip hopu byla za viníka nejčastěji označena skupina. Obecně můžeme shrnout, že právě pro případy, kdy je viníkem skupina a jedná se o manipulaci, se autoři vyjadřují k trestu pro nevinného nebo nedokonalým pravidlům. skupina+manipulace = trest pro nevinného
22
Manipulace označující snahu o působení na myšlení druhé osoby či více osob dále pak zacházení s něčím, postup nebo způsob tohoto zacházení; nečestné jednání, čachry.
24
Rozebereme si nejprve první větší část našeho modelu nespravedlnosti pro hip hop. To je spojení skupiny, manipulace a trestu pro nevinného. Charakteristika skupin je heterogenní. Jedná se 23 o politické strany, policisty, vládu, úředníky, ženy nebo např. trouby. Nutno říci, že v těchto případech je manipulace v menšině a do popředí se dostává téma kontroly. Náměty této kontroly jsou např. kontrola ze strany policie a různé výslechy24. Další den u výslechu - sakra nepříjemný sezení.Odsouzen na doživotí v domácím vězení bez jakýchkoliv svědků a možnosti odvolat se.. (5Mc- Návrat k normálu)
Dále jsou to témata bezdůvodného napadání autora, jedincovo vnímání světa a práce justice. Právě poslední dva příklady však námi vystavenému modelu více či méně neodpovídají. Uveďme si první příklad, v němž najdeme situaci, která se dá označit jako trest pro nevinného25 a ve které autor kritizuje shodně manipulaci i kontrolu panující ve společnosti. Odhalit ovšem, kdo je v tomto textu považován za viníka by bylo poněkud spekulativní. Na krku trestnej čin Justice slepá … sem Makabu sigr kterej prý moc kecá.. Vyhlášky zákony protekční nábory připomíná mi to přípravy na život bez svobody všude cenzury..zákazy blikající majáky na každym rohu potkávám dva šmíráky.. (Marabu-policejní stát)
Dva „šmíráci“ představují nejspíše policisty, ale za celkové viníky se označit nedají. V další(neuvedené) části textu je naznačováno, že viníkem jsou “ti nahoře“, což je velmi široký pojem. Na mysli má autor všechny složky demokratického systému tedy moc soudní, výkonodárnou, i zákonodárnou. V tomto případě by se tedy dal viník s opatrností označit spíše za celý systém. Dalším příkladem je trest společnosti za autorův “pohled na svět“, kde se kontrola někdy váže na diskriminaci26. V prvním příkladě se za viníka dá určit společnost v druhém případě se jedná o skupinu ,,debilů", která bezdůvodně napadá autora. Naše rýmy jsou naší zbraní proti společnosti, Díky který máme poslední místo v řadě a díky který prej máme náš život vidět bledě. (5MC-Snaž se vidět) Nejsem anděl, mám svoje chyby, já nejsem bez viny,ale mám to v hlavě v pořádku, nepatřím mezi diliny,už mám po krk debilů, co se do mě bezdůvodně pustili (Duo Efendi- Je jich jen pár)
Obecně lze o této první skupině našeho modelu říci to, že v ní lze vysledovat určitý tematický scénář. V tomto scénáři je autor trestán za vyjadřování jeho názorů a postojů k manipulaci a kontrole ve společnosti, kterou mají na svědomí určité skupiny.Objeví-li se v hip hopovém textu téma kontroly a manipulace a zároveň je za viníka označena skupina pak se velmi často bude jednat o trest pro nevinného v podobě omezování osobních práv, svobod nebo svobody slova. Musíme však dodat, že trest pro nevinného se vyskytuje relativně často i v případech, kdy není možné konkrétně viníka určit. 23
Intenzita výskytu jednotlivých skupin je řazena od nejčastěji zastoupené po nejméně časté. V tomto případě byli za skupinu viníků označeni rodiče. 25 Při posuzování oprávněnosti hodnocení situace jako trestu pro nevinného je respektován postoj vyjádřeným autorem. 26 Diskriminace brána jako jiný přístup k jedné skupině než k jiné nebo k celku 24
25
nemáš nárok na život spokojenej jakmile nejedeš po hlavní, ale bereš to vedle (5mc-Není pravda co se říká) Řikám pravdy, který ze mě v očích světa dělaj lháře (Prago Union-Drým f. Klára + Architect
skupina+manipulace = nedokonalá pravidla Druhou velkou množinou našeho modelu je spojení skupiny, manipulace a nedokonalých pravidel. Texty o jedinci, kterým je manipulováno (je pod kontrolou) skupinou a kritizuje ustavená pravidla, která jsou podle něj zdrojem nespravedlnosti nebo neférovosti dokládají následující ukázky. Nedokonalá pravidla se objevují nejčastěji v podobě forem privilegií skupiny politiků, vlády, byrokratů a médií. Psal ´sem prezidentovi a ptal se ho, jak je možný, že tudle zemi rozkrádaj tuneláři, a vážený pánové v saku s kterejma tak rád podává si ruku, ale vysral se na mě, vláda vládne a poddanýho maže.Stejně tak dle písma této realistické knihy se politický strany státu schovávaj za paragrafy jako marmeláda u koblihy.Výběrčí daní, při poslechu možných řešení vynášej spaní, upřímný bezstarostný ksichty natrénovaný k oklamání veřejného mínění,který stojí a v očích má otazníky na otázky dostáváš dotazníky, na námitky k hrobu kytky!Taková je realita, buď máš hovno a nebo tunu zlata, necháme prasata u koryta uzavřená debata.....Lhali mně, když říkali mně, že lidi ´sou si rovný. Původ, moc, síla a prachy hovoří (5MC-Není pravda, co se říká) Kůli vládním rozhodnutím, žije spousta lidí pod mostem… stále nových vůdců, záškodníků, škůdců v parlamentů stále stejných blbců, za svý prachy zvednou ruku. (Jedna Síla-Proti Srsti 2004)
Po kvalitativní analýze textů hip hopu jsme nalezli vlastně dva nejčastěji se vyskytující se modely nespravedlnosti. Prvním je ten, kdy si autor stěžuje na kontrolu jeho osoby skupinou, ale on sám se cítí nevinný. Druhý model je ten, kdy si autor stěžuje na stanovená pravidla, která jsou zdrojem nespravedlnosti a která manipulují s jedincem či společností.
Modely nespravedlnosti – indie rock Z analýzy textů žánru indie, a zejména pak oblasti „formy/výrazy nespokojenosti“ vyplývá, že autoři ve většině případů reflektují a popisují svět kolem sebe. V textech se setkáváme s konstatováním; vztek a stížnosti najdeme pouze ve výrazně menší míře. V porovnání s ostatními žánry najdeme i méně zástupců v oblasti nespravedlnost/neférovost. Z tohoto důvodu se může zdát přinejmenším komplikované vytvářet modely nespravedlnosti. Navzdory malému počtu textů zastupujících zmíněné kategorie je ale možné vypozorovat určité převažující souvislosti mezi jednotlivými kategoriemi, přestože model nespravedlnosti (tak jak jej najdeme u ostatních žánrů) vytvořit nelze. Pro analýzu modelu nespravedlnosti v žánru indie je opět charakteristická kategorie prázdnota/samota (toto téma je celkově nejvýraznější pro žánr indie). Ta se nejčastěji týká opět partnerských a mezilidských vztahů, proto by se dalo předpokládat, že bude spojována s viníkem - konkrétní osobou nebo kategorií já/my. V několika málo případech tomu tak opravdu je. Oči máš měňavý, ty tě prozradí zrazená, bejváš přítulná, někdy zlá, zlobivá
26
noci nespavý o klid mě připraví potom svítá (Priessnitz - Drahá)
Autor zde popisuje své pocity ze svého partnerského vztahu, viníkem jeho ne příliš pozitivních nálad je partnerka. Toto obvinění zde není přímo vyřčeno, ale celý text je adresován ženě, z čehož lze vyrozumět, že je vina dávána právě jí. Oproti původnímu předpokladu, konkrétní viník však často není; přestože je v textu autorem vina naznačována, viník není konkretizován. Here we got a creek between you and i Will you still keep on? (Khoiba - Mellowdrama)
V tomto případě autorka píše o marné snaze udržet vztah a o převládajícím odcizení mezi ní a partnerem. Konkrétní viník zde však chybí; autorka pouze konstatuje ochladnutí vztahu. Dalo by se říct, že toto je pro žánr indie typické; přestože autor popisuje situaci, která není příliš lichotivá, málokdy se pustí do vyčítání či stížností, převažuje popis, konstatování. Viník často chybí, protože autor jednoduše nemá potřebu dávat někomu stávající situaci za vinu. I pokud je viník zmíněn, jde opravdu pouze o tu zmínku, konstatování. Druhým častým tématem v žánru indie, vedle partnerských vztahů, je překvapivě (oproti prvním analýzám a počátečním předpokladům) téma konzumu, povrchního konzumního způsobu života a main streamu. V těchto případech lze nalézt viníky v kategoriích skupina a společnost/všichni. Tito viníci se pak pojí s kategoriemi stádnost, manipulace/kontrola a egoismus. Příklady nalezneme zejména u textů skupiny Southpaw. All the people with their cars Houses and the satelites They're happy with their lives Simply live and simply die (Southpaw - Goodbye Planet)
Autor poukazuje na současný konzumní styl života a odklonu od tradičních hodnot. Viníkem jsou v tomto případě všichni, celá společnost, která přijala tento uniformní a „stádní“ životní styl. S ním souvisí i další „podtéma“ hudební produkce, kdy je dávána přednost masové a main streamové hudbě, zatímco ta kvalitní a náročnější má méně posluchačů. V tomto případě jsou na vině buď opět všichni (společnost), protože dávají přednost main streamu (v oblasti životních situací pak opět převažuje stádnost), nebo skupina. Tou jsou zřejmě myšleni hudební vydavatelé a producenti, kteří se podílí na vytváření hudebního vkusu - pak je v oblasti životních situací zaznamenána manipulace. Zároveň zde konečně nacházíme viditelnou souvislost s nespravedlností a neférovostí; v těchto případech jde o neuznanou odměnu (kvalitní, ne-main streamoví hudebníci se nedočkají obliby a podpory od většinového publika) nebo diskriminace (ti samí nejsou úspěšní a bohatí, protože se nechtějí stát součástí main streamového trhu). Please help us to become popstars Your eyes must be deaf Your ears must be blind If you're sure you do not want Another young pretty meat like we are... (Southpaw - Please help us to become popstars)
27
Analýza nespravedlnosti žánru indie ukázala zejména na odlišnost od ostatních žánrů v tom smyslu, že nespravedlnost se v textech vyskytuje výrazně méně. Autoři spíše konstatují, než že by si stěžovali; popisují negativní stránky reality, ale nespravedlnost nebo neférovost najdeme pouze v malé části textů a i v těchto případech nejde o příliš expresivní vyjádření. Z toho důvodu nelze ani vytvořit modely nespravedlnosti tak, jak je tomu o ostatních žánrů.
Modely nespravedlnosti – písničkáři Model nespravedlnosti pro žánr písničkářů jsme tvořili z nejfrekventovanějších a nejzásadnějších kategorií problematiky životních situací a viník. Jak bylo výše zmíněno v textech písní písničkářů je nejdůležitějším důvodem k nespokojenosti prázdnota života a viníkem konkrétní osoba. Pokusíme-li se z těchto dvou kategorií vytvořit model nespravedlnosti a víme-li, jak se v písničkářské tvorbě často projevuje sebelítost, můžeme očekávat, že typickým modelem nespravedlnosti bude pro písničkáře: prázdnota + konkrétní osoba = trest pro nevinného Analyzujeme-li texty písničkářů z tohoto hlediska, až překvapivě nám analýza sedí. Uveďme si příklad tohoto modelu. Brej den, paní správcová, brej den, pomůžu vám s prádlem na půdu, brej den, proč jste taková? Tam, kam mě teď posíláte, tam já nepudu. (Karel Plíhal – Brej den)
Prázdnota zde má podobu nedostatku porozumění a viníkem je jednoznačně konkrétní osoba. Jiným příkladem může být prázdnota, způsobená postrádáním blízké osoby, kde je viníkem manželka autora, která jej trestá hned dvojím způsobem, nejprve že jej podvádí a nakonec jej donutí ji opustit. Utekl jsem od manželky k mamince, vodila si do kvartýru cizince, za svůj život byla nejdál na Slapech, tak se snaží vynahradit na chlapech. (Karel Plíhal – Utekl jsme od manželky k mamince)
Pokud připustíme, že určitým trestem pro nevinného může být i neuznaná odměna popřípadě nedostatečné ocenění, zjistíme, že nám do tohoto modelu hodí i mnohé další texty. Jako například tento, kdy interpreta nedoceňují vlastní děti. Pocit prázdnoty tohoto úryvku snad ani není třeba komentovat. Pane prezidente - ústavní činiteli píšu Vám stížnost že moje děti na mě zapomněly jde o syna Karla a mladší dceru Evu rok už nenapsali rok už nepřijeli na návštěvu (Jaromír Nohavica – Pane prezidente)
Kromě tohoto nejcharakterističtějšího modelu nalézáme i jiné modely. Zvláštním typem jsou stížnosti na spravedlnost spojené s nezaslouženými výhodami a odměnami. Nelze je pojit s určitou životní obtíží, ale nacházíme zde zcela typické viníky. Je jimi systém či častěji skupiny systém zastupující. Schéma vypadá takto:
28
0 + skupina/systém = odměna nezasloužená Pomocí takto vyjádřených nespokojeností kritizují písničkáři společenské uspořádání. Zejména politickou situaci, byrokracii či média. Zkurvení politici na společenské špici (Pepa nos – Vysněný ráj)
nebo V týdle zemi, hochu, vládnou na věčné časy, i když možná někdy jinak: falešní hráči, hospodští rváči, průměrní sfáči. Čest, pravda, talent a dary od Boha se v týdle zemi, holka, krutě trestají. Kdo tohle má, dostává přes hubu veřejně i potají. (Pepa Nos – Čest, pravda a talent)
Neopominutelnou kategorií nespravedlnosti jsou i v žánru písničkářů nedokonalá pravidla. Pro ty nejčastěji platí model: stádnost + skupina/systém = nedokonalá pravidla Zde je kritizovaná zejména konzumní povaha této společnosti. Viníkem je opět systém nebo skupina jej zastupující. To je skvělý, to je fajn, (přímo máj) To je pohodový, to je ten vysněný, dlouho očekávaný, vytoužený, zasloužený, smluvněopoziční, vzájemně vlezdozadkový, demokratický, konzumní ráj. (Pepa nos – Vysněný ráj)
nebo Zaprodaní novináři utopení v kalamáři Bulvární prasečinky pro dědky i pro slečinky Prci, prci, prcičky pro přestárlé dětičky (Pepa nos – Vysněný ráj)
Vrátíme-li se k výše zmiňovanému trestu pro nevinného a zaměníme životní situace a viníka, rázem se nám objeví další kritika společenského uspořádání. Životní situací je manipulace a viníkem skupina.
29
manipulace/kontrola + skupina/systém = nedokonalá pravidla Tento pro hip hop typický model nacházíme i u písničkářů: Ale tihle byrokrati mi pořád větev krátí. A jistej byrokrat chce, abych na zem spad’. Prý ať se vrátím do ráje mezi nás, byť bych si přitom měl zlámat vaz. (Pepa Nos – Na větvi)
A nechybí ani kontrola až špehování prováděné médii. Chtěl jsem být s tebou, jen s tebou nejvíce, nějací přizdisráči se mi tlačí do mé vlastní ložnice a tvrdí, zvědaví prdi, že je to pro mé dobro, že jsou na svou čestnou práci hrdi. (Jaromír Nohavica – Jási to pamatuju)
Kvalitativní analýza nám ukázala, že písničkáři stojí na pomezí mezi hardcorem a hip hopem na jedné straně a indie rockem na druhé straně. Kromě bolestných a intimních nespravedlností spojených s mezilidskými vztahy tak typickými pro indie nechybí ani kritika společenského systému, která vévodí hip hopu a hardcoru.
30
ZÁVĚR Naše analýza nespokojenosti v textech soudobé hudby čtyř hudebních stylů nám podává zrcadlový obraz problémů, které řeší současná společnost. Každý z námi zkoumaných žánrů řeší jiné problémy a nabízí svůj unikátní pohled na svět. Stejně jako hudební žánry nejsou oddělené světy pro sebe27, tak i některá témata nespravedlnosti se alespoň částečně prolínají. Přesto, jak jsme viděli v předchozích analýzách, každý z žánrů nachází nespravedlnost v jiných oblastech a tím odhaluje nejen pestrost současné hudby ale i rozmanitost dnešního světa vůbec. Zajímalo nás, kde se tato rozmanitost bere, kdo ji způsobuje. Nejprve jsme se zabývali formami/výrazy nespokojenosti, resp. postojem autora, který nám vyjadřoval určitou náladu písní. Toto specifické podání plodí rozdíly mezi žánry (každý žánr se s pocitem vzteku vyrovnává jinak – jak shrnujeme v analýze forem nespravedlnosti), ale ne rozdíly mezi spravedlnostmi. Příčinnou této rozmanitosti v odhalované nespravedlnosti jsou různé problémy, se kterými se autoři potýkají, a které oslovují jejich posluchače. Nejvýraznější vliv na typ nespravedlnosti, který se v určitém žánru objevuje, mají životní situace a jejich viníci. V naší analýze jsme objevili dvě hlavní životní situace, které vedou interprety k pocitu nespravedlnosti. Je to manipulace či kontrola, která je ústředním tématem v hardcoru a hiphopu a prázdnota života typická pro interprety indie rocku. Písničkáři se svými stížnostmi na společenský systém na jedné straně a řešením osobních intimních problémů na druhé straně stojí kdesi uprostřed. Zkoumání hudebních textů, se ukázalo jako velmi zajímavý a užitečný doplněk k analýze nespravedlnosti v tomto světě. Ukazuje nám problémy dnešního světa z jiných perspektiv. Lidé stále řeší neshody v osobních vztazích, stěžují si na mocné tohoto světa (politiky, byrokraty, soudce, zástupce médií) a nespravedlivá pravidla společenského uspořádání. A umělci možná o něco více než běžní lidé pociťují a komentují prázdnotu a stádnost západního životního stylu navzdory všem alternativním možnostem.
27
Písničkář Nohavica se s úspěchem u posluchačů i hudební kritiky objevuje na kompilaci 20ERS ke dvacetiletému výročí tuzemského hiphopu ve společné písni s hiphopery Pio Squad.
31
LITERATURA Adorno, T. W. (1962). Einleitung in die Musiksoziologie. Frankfurt am Main. Bek, M. (1993). Vybrané problémy hudební sociologie. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého. Bek, M. (2003). Konzervatoř Evropy? : k sociologii české hudebnosti. Praha: Koniasch Latin Press Benett, A (1998) : Hip hop am Main: the localization of rap music and hip hop culture je dostupná na: http://mcs.sagepub.com/cgi/reprint/21/1/77?ck=nck Bitrich,T,. (2002). Hodnota a selektivní konstruování ve světě hudby: Tři případy z alternativního bigbít.,Biograf č. 29, s. 49-82 1211-5770 Carey,J.T (1969). The ideology of autonomy in popular music:a content analysis. Psychiatry, 32:150-164 Finkel, N.J. (2001). Not Fair! The Typology of Commonsense Unfairness. Apendix 1. Washington, DC: APA Heartley, M. (1999) Encyklopedie Rocku. Plzeň: Beta Janosik, M. (2006) The Greenwood encyklopedia of Rock History 5. Westport. Greenwood Press Juslin, N. P. – Sloboda, J. A. (2001). Music and emotion: theory and research. Oxford: Oxford University Press. Kapitola 4, s. 71-104. Kotek, J. (1990). O české populární hudbě a jejích posluchačích : od historie k současnost, Praha: Panton. Light,A. (1999) Grandmaster Flash , Foreword to The Vibe History of Hip Hop. New york: Three Rivers Press. Mikula, G., Petri, B., Tanzer, N. (1990) What people regard as unjust: Types and structures of everyday experiences of injustice. In European Journal of Social Psychology, Vol.20, 133-149 Nešpor, Z. R. (2003). Česká folková hudba 60.-80. let 20. století v pohledu sociologie náboženství. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 39, 1: 79-97. Nešpor, Z. R. (2006). Děkuji za bolest - náboženské prvky v české folkové hudbě 60.-80.let. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury. Oravcová,A. (2007). Gender a hip hop v České republice. Bakalářská práce. Praha. Putna, M. C. Mnoho zemí v podzemí. Několik úvah o undergroundu a křesťanství. Ripka, Š. (2005) Reggae bílého muže : tři krátké studie ze sociologie hudby. Bakalářská práce, Praha. Souvislosti IV, 1993, 1: 14–32. Švamberk, A. (2006). Nenech se zas oblbnout. Praha: Maťa Weber, M. (1972) Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik. Tübingen. Zenkl, L. (1982). Hudební sociologie a hudební výchova. Praha : Česká hudební společnost.
32
