Projekty na podporu zdraví realizované WHO
12.října 2011 Konference ČZF
MUDr. Alena Šteflová, PhD Kancelář WHO v ČR -
World Health Organization Specializovaná agentura OSN
-
" Dosažení co nejlepšího zdraví a kvality života pro všechny obyvatele planety“
"Health is a state of complete physical, mental and social wellbeing and not merely the absence of disease or infirmity"
Ústava, 1948
Preambule Ústavy
Definice zdraví dle WHO 1948 1.
Zdraví není jen absence nemoci či poruchy, ale je to komplexní stav tělesné, duševní i sociální pohody (wellbeing)
2.
Vlády mají zodpovědnost za zdraví svých občanů, které může být zajištěno pouze realizací adekvátních zdravotních a sociálních opatření.
3 -
Klíčové oblasti veřejného zdravotnictví
-
Od svých počátků zaměřených především na zvládání infekčních onemocnění dokázalo veřejné zdravotnictví eliminovat mnoho zdravotních hrozeb Vzestup chorob jiného charakteru – nemocí multifaktoriálně podmíněných, převážně chronické povahy Jejich léčba i prevence vyžadují jiné nároky i jinou zdravotně politickou strategii Podstata těchto chorob úzce souvisí s organizací moderní společnosti a na jejich vzniku a rozvoji se podílí ponejvíce nezdravý životní styl Klíčové východisko boje proti nim představuje uplatnění nových forem ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí realizovaných na mezisektorovém přístupu.
-
Podpora zdraví: Geneze 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
1974 – LaLonde report: Analýza vývoje zdravotního stavu v Kanadě 1977 – 30. WHA: „Zdraví pro všechny“ 1978 – Konference Alma-Ata 1980 - Evropská strategie na dosažení zdraví pro všechny 1981 – Alma-Atská deklarace 1984 – Zdraví pro všechny do roku 2000 1986 – Ottawská charta na podporu zdraví 1988 – Konference v Adelaide 1991 – Sundsvallská konference 2000 - 5. globální konference o podpoře zdraví v Mexiku 2000 – Veronská iniciativa: Investice pro zdraví 2008 – Talinská charta – vztahy mezi zdravotním systémem, zdravím a blahobytem 2005 – 2008 Komise na sociální determinanty zdraví – Glosing the gap in a generation 6
-
WHO Report Preventing chronic diseases: a vital investment 35 000 000 lidí zemřelo na chronické nemoci V roce 2005
-
WHO Report Preventing chronic diseases: a vital investment (2005) Hlavní neinfekční chronická onemocnění
Kardiovaskulární nemoci – především onemocnění srdce a ikty Nádory Chronická respirační onemocnění Diabetes -
WHO Report Preventing chronic diseases: a vital investment (2005)
-
Hlavní „zabijáci“ ve WHO Evropském regionu
-
Demografické změny 1999
Poměr starší, ekonomicky neaktivní populace (> 65 let) k populaci ekonomicky aktivní se může více než zdvojnásobit mezi roky 2005 a 2050 v rámci EU
-
2050
Nejméně 35% mužů starších 60let bude mít více než dvě chronická onemocnění Počty dalších doprovodných onemocnění ( komorbidit) se budou progresivně zvyšovat s narůstajícím věkem, především ve skupině žen.
Globální stárnutí – fakta
-
Svět stárne rychle Počet lidí starších 60 let v poměru k celkovému počtu světového obyvatelstva se zvýší z 11% v roce 2006 na 22% do roku 2050
V této době bude poprvé v lidských dějinách ve světové populaci více seniorů než dětí (do 14 r.)
Rozvojové země stárnou mnohem rychleji než rozvinuté země: do padesáti let bude více než 80% seniorů žít v rozvojových zemích, zatímco v roce 2005 to bylo 60%.
-
-
-
-
Stárnutí úspěch nebo břemeno?
Stárnutí světové populace je úspěchem politik veřejného zdravotnictví, sociálního a ekonomického rozvoje (Gro Harlem Brundtland, GR WHO, 1999) -
Globální stárnutí Znamená: 1. Zvýšené sociální a ekonomické požadavky ve všech zemích 2. Nevyhnutelnost přijímat reformy a reorganizovat sociální a zdravotnický systém, přizpůsobený starším občanům 3. Vytvářet podmínky tzv. Aktivního stárnutí (WHO) - kvalita života 4. co nejméně nemocí, nezávislost/soběstačnost,aktivní přístup k životu, uplatňování podpory zdraví v průběhu celého života – redukce výskytu či posun NCD do vyššího věku -
Neinfekční onemocnění (NCD) Hlavní příčina předčasných úmrtí a ekonomická zátěž pro společnost i zdravotnictví Vznik a rozvoj NCD souvisí se způsobem života a rizikovými faktory – kouření, výživa, pohybová aktivita, alkohol, psychosociální stres Prevantibilní Vztah NCD se socioekonomickým prostředím sociální determinanty zdraví. -
ČINITELE OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ OBYVATELSTVA • Zdraví je ovlivňováno mnoha různými a stále novými faktory, z nichž řada z nich leží mimo tradiční oblast zdravotnictví • Sociální a ekonomické 30% • Životní styl 40% • Životní prostředí 10% • Zdravotnické služby 10% • Genetické dispozice 10% • •
N.B. Uvedená čísla jsou souhrnným výsledkem různých národních studií. Prezentováno v rámci projektu WHO BCA 2006-07 Investment for Health
Z výzkumů ve VB, USA, Kanadě a Austrálii vyplynulo:
-
40% podíl zdraví, jež je dán životním stylem, je dále ze 3570% silně ovlivněn sociálními a ekonomickými podmínkami.
-
Source: Healthy Sheffield adapted from Dahlgren & Whitehead
WHO Komise zaměřená na sociální determinanty zdraví (Commission on social determinants of health)- ustavena v r. 2005 – prezentace výstupů v r. 2008 Komise upozorňuje na sociální determinanty zdraví které jsou hlavní příčinou špatného zdraví a způsobují nespravedlivé rozdíly ve zdraví, a to jak mezi zeměmi, tak i uvnitř jednotlivých zemí. Takovou determinantou je např. výše dosaženého vzdělání, výše příjmu, gender problematika, zaměstnanost, úroveň a bezpečnost pracovních podmínek, úroveň bydlení a poskytovaných zdravotnických služeb. -
28. srpna 2008 -
NESPRAVEDLIVÉ ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY
Střední délka života ženy v Botswaně je 43 roků. Střední délka života ženy v Japonsku je 86 let. Rozdíl ve střední délce života obyvatel rozdílných čtvrtí města Glasgow (vzdálených od sebe jen 12 kilometrů), je 25 let. Tak velké rozdíly nejsou biologicky odůvodněné. -
“Tato publikace jednoznačně ukončila debatu. Zdravotní péče a životní styl jsou důležitými determinanty zdraví.Ale to, co v první řadě podmiňuje přístup ke zdravotním službám a ovlivňuje volbu životního stylu, jsou především sociální faktory.“
-
Photo: WHO/Chris Black
Dr Margaret Chan, the DG of the WHO, at the launch of the CSDH Final Report in Geneva 28th August 2008
Nové úkoly v oblasti veřejného zdraví •Zaměření se na identifikaci a hodnocení determinant přírodního a sociálního prostředí a zdravotních rizik ve vztahu k vývojovým závislostem a rizikovým skupinám (děti a dorost, ekonomicky aktivní populace, senioři, zdravotně ohrožené sociální skupiny apod.) •Povýšení zdravotní surveillance - od pouhého monitoringu a sběru informací na jejich analýzu, hodnocení a sledování tendencí jejich vývoje, který by státní správě poskytoval nebytné odborné podklady pro plánování, řízení a hodnocení služeb
-
Úloha a nástroje WHO k ovlivnění zdraví populace v jednotlivých členských státech cestou podpory zdraví a primární prevence 1. Koncepční programy – komplexní metodika k tvorbě zdravotní politiky 2. Globální a regionální rezoluce a strategie zaměřená na redukci nejzávažnějších rizik s významným dopadem na zdraví 3. Dílčí projekty a programy podpory zdraví 4. Kampaně, tiskové materiály 5. Komunitní přístupy – programy
-
Podpora odbornými a finančními zdroji (smlouvy BCA mezi WHO/EURO a ministerstvy zdravotnictví) na základě potřeb jednotlivých členských států
Koncepční programy WHO Zdraví pro všechny do roku 2000 (Health for All) 1. Národní program obnovy a podpory zdraví (vl.usnes. č.247/1991) 2. Střednědobá strategie (vl. usnesení č. 273/1992) 3. Dlouhodobá strategie (přijata v r. 1995) Zdraví 21 (Health 21) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ( vl. usnesení 1046/2002) Health 2020 – nově připravovaná strategie Evropského regionu -
Klíčové rezoluce a strategie přijímané nejvyššími zasedáními WHO (WHA, RC) 1. Globální strategie zaměřená na výživu, fyzickou aktivitu a zdraví, Charta proti obezitě 2. Akční plán proti alkoholu 3. Strategie životní prostředí a zdraví dětí (CEHAPE)- pokračování na ministerské konferenci v Parmě Zdraví a životní prostředí 4. Deklarace a akční plán o duševním zdraví pro Evropu 5. Rámcová úmluva o kontrole tabáku (FCTC) – první právně závazný dokument WHO -
Nástroje WHO k prosazení přijatých strategií a doporučení
-
1.
Zaměření se na skupinu populace – komunitu, charakterizovanou společně sdíleným prostředím – Komunitní programy
2.
Networking - propojení do sítí, spolupráce, předávání informací, sdílení stejných metodik, poučení z dobré i špatné praxe
3.
Plánovaný rozvoj, ne jednorázové akce
4.
Vyhodnocení
Komunitní projekty 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
-
Zdravá města Zdravé školy, školky Podpora zdraví na pracovišti Komplexní preventivní projekty CINDI Síť „ Regiony pro zdraví“ Bezpečná komunita – Bezpečná škola Nemocnice podporující zdraví (HPH)
Bienální smlouva o spolupráci mezi WHO/EURO a MZ (BCA) 2002-2003 Hodnocení politiky podpory zdraví a její infrastruktury v České republice Koordinátor: Institut zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE) Kritické hodnocení:
-
-
podpora zdraví k ovlivnění životního stylu delegována pouze na resort zdravotnictví
-
malá spoluúčast všech zainteresovaných partnerů
-
potenciál existuje v krajích
Obsah smlouvy o spolupráci 2004-05;2006-07 Prioritní oblast: Zaměření se na životní styl Výstup projektu: Vybudování kapacitní podpory regionům při začlenění podpory zdraví populace do rozvojových plánů a aktivit Evropská kancelář WHO pro investice pro zdraví a rozvoj ( se sídlem v Benátkách) Analýza a podpora praktické realizace programu Investice do zdraví v českých regionech cestou pilotního projektu ve vybraných regionech ( Jihočeský kraj,Jihomoravský kraj a Liberecký kraj)
Nový pohled na oblast veřejného zdraví, podmíněnost rozvoje zdraví s ekonomickým a sociálním rozvojem -
nová éra podpory zdraví
-
Investice pro zdraví 1. 2. 3.
4.
5.
Zdravotní potenciál jako významný faktor ekonomického rozvoje Investicemi pro zdraví se přitom nerozumí investice do zdravotnictví Zdraví populace a její růst není výsledkem pokroku medicíny, ale je důsledkem socioekonomického rozvoje (Populační růst v Evropě 19. století je důsledkem lepších ekonomických podmínek obyvatel a pokroku v sanitaci) - Thomas McKeown Prokázání ovlivnění místní ekonomiky zdravotním stavem populace, včetně příspěvku zdravotního systému k místní produktivitě - Zdravotnická dividenda: až 12 % pracovních příležitostí nabízí zdravotnictví (UK) Společné mezisektorové rozhodování o investicích a jejich dopadu na zdraví. 35
-
BCA 2010-11 Cíl: Posílení politik veřejného zdraví s ohledem na hlavní zdravotní rizika a socio-ekonomické determinanty zdraví (SED) se zaměřením na prevenci obezit a na dohled nad užíváním tabákových výrobků Produkt: Vyhodnocení sociálních determinant zdraví pro obezitu a užívání tabákových výrobků a rozložení těchto rizik mezi obyvatelé ČR; zpracování odpovídajících doporučení Koordinátor: MZ / Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví Řešitel: SZÚ v návaznosti na odborné společnosti -
Smlouva BCA 2008-09; 2010-11 Cíl:Posílení politiky zdravého stárnutí, včetně řešení nerovností v přístupu Úkol:Vypracování metodiky profilů zdraví pro prosazování podpory zdraví na místní úrovni s důrazem na plánování zdravých měst, zdravé stárnutí a řešení potřeb zranitelných skupin (klíčoví partneři: národní síť „zdravých měst“, instituce veřejného zdraví a obecní úřady) Řešitelé: SZÚ prostřednictvím pracovní skupiny MZ pro zdravotní plány a politiky a hlavních partnerů – NSZM
-
Rozšíření manuálu pro Zdravotní plán měst o samostatnou část věnující se tématu zdravého stárnutí
Zpracování sady indikátorů pro seniory
Smlouva BCA 2010 -11 Projekt: Podpora zdraví v nemocnicích Cíl: začlenění podpory zdraví do systému kvality s cílem jejího zvyšování Koordinátor: MZ – oddělení kvality Implementace WHO programu Health promoting Hopitals and Health Services – vyškolení koordinátorů ve ZZ v postupech při začleňování mezinárodních standardů podpory zdraví a výkonnostních ukazatelů do systému řízení kvality péče a bezpečnosti pacientů dle manuálu WHO Europe 1. Uplatňování osvěty a podpory zdraví je nástrojem pro ovlivnění stále většího nárůstu chronických neinfekčních onemocnění, které jsou zároveň příčinou většiny příjmů pacientů do lůžkových zařízení. 2. Začlenění podpory zdraví na klinickou půdu je součástí systému zvyšování kvality Cílem: Propojení kritérií projektu s kritérii pro akreditaci ZZ -
Zdraví podporující nemocnice (HPH&HS) Health Promoting Hospitals&Health Services) Program Evropské regionální kanceláře WHO Z jeho iniciace byla vytvořena Síť nemocnic a organizací poskytující zdravotní služby podporující zdraví zahrnující 33 národních sítí, především evropského kontinentu a více než 850 jednotlivých ZZ Rekrutují se především ze zemí s vyšší kvalitou poskytované péče (např. severské státy). Zdůvodnění pro zdravotnická zařízení: 1. Zkvalitnění péče - zkrácení hospitalizace, snížení počtu komplikací, eliminace infekcí, snížení mortality, snížení nákladů. 2. Pro zavádění opatření na podporu zdraví ve zdravotnických zařízeních existuje argumentace založená na důkazech, studie dokazují např. ovlivnění úspěšnosti chirurgických výkonů, redukci pooperačních komplikací a zkrácení délky hojení rány u kuřáka/nekuřáka. 3. Společná zodpovědnost lékaře a pacienta za výsledky léčby je zároveň nástrojem k zajištění většího bezpečí pacienta.
-
Děkuji za pozornost Kancelář WHO v ČR Dům OSN, Nám. Kinských 6,150 00 Praha 5
Tel.: 257 199 880
Dotazy na e-mail:
[email protected] Informace o WHO: www.who.int. www.euro.who.int www.who.cz -
