Projektový týden Pro 1. ročník ZŠ Návrh a opatření projektového týdne Barbora Míšková, Bc. 1.11.2013
Obsah 1
Návrh na Projektový týden – Dopravní výchova, neboli Hrátky s dopraváčky - 1. ročník............... 3 1.1
Pondělí: Respekt k ostatním účastníkům provozu ................................................................ 5
1.2 Úterý: Vnímání dopravní situace – znalost základních pravidel pohybu v dopravním prostředí .............................................................................................................................................. 6
2
1.3
Středa: Reflexní materiály a jejich fungování ......................................................................... 7
1.4
Čtvrtek: Základní pravidla první pomoci ................................................................................ 8
1.5
Pátek Dopravní situace v okolí naší školy .............................................................................. 9
Doporučená literatura ................................................................................................................... 10
2
1 Návrh na Projektový týden – Dopravní výchova, neboli Hrátky s dopraváčky - 1. ročník Cíle: -
Přispět k bezpečnosti dětí v silničním provozu Naučit děti vnímat dopravní situace v provozu na pozemních komunikacích Ukázat dětem obrácený pohled (pohled řidiče v souvislosti s reflexními materiály), na základě čeho děti budou vnímat potřebu chránit se (reflexními materiály) za důležitou Vnímat problematiku poskytování první pomoci a naučit základní pravidla v jejím poskytování
Téma: -
Chodec Respekt k ostatním účastníkům provozu Vnímání dopravní situace - znalost základních pravidel pohybu v dopravním prostředí Reflexní materiály a jejich fungování Základní pravidla první pomoci Dopravní situace v okolí naší školy
Časové rozpětí:
jeden celý týden, každý den v rozsahu 4 vyučovacích hodin
Věk žáků:
6-7 let
Mezipředmětové vztahy: český jazyk, český jazyk – jednoduchá dramatizace, výtvarná výchova, pracovní činnosti, prvouka Pomůcky na celý týden: velká role balícího (kreslícího) papíru, křídy, prstové barvy, nůžky, malířský igelit, či igelitový ubrus, lepidlo, vystříhané obrázky z časopisů, velké krabice, plyšový zvíře/pes, reflexní nažehlovací páska (dá se koupit v galanterii na metráž), děrovačka na papír prostřihovací ornamenty, lepidlo, baterka, oboustranná lepicí páska, 3 barvy stuh, plácačky na mouchy, obrázky IZS, nakreslená telefonní čísla IZS v obrázky které je vystihují (př. 158 – 8 jako pouta, 150 – 0 jako rybníček, 155 – 5 jako vozíček, 156 – 6 jako vodítko na psa), obrázky vystřižené z časopisů, nebo vytisknuté z internetu (př. lupiče, kočku na stromě, volně pobíhajícího psa, kapsáře, kluka s rozbitým kolenem, vyprošťování z auta, hašení domu…), přehrávač zvukových médií, zvuky sanitky, polici, hasičů, balící papír, básničky, fotoaparát, barevnou tiskárnu, barevné papíry (čtvrtky), děrovačku na papír
3
Projektový týden: Pozn. Jedná se pouze o návrh dopravně-bezpečnostních aktivit pro 1. třídu ZŠ. V realizaci (časovém rozsahu) programu je počítáno i s aktivizačními hrami, tzv. icebrakry, které nejsou vyjmenovávány, jelikož je na trhu veliké množství literatury, ve kterých lze vybrat ty, které se do kolektivu dětí hodí. Nejsou zde proto uvedeny z prostého důvodu, každá skupina dětí je v jiném stádiu vývoje teorií skupin (viz. PhDr. Jan Činčera, Ph.D, Práce s hrou pro profesionály), tudíž sám pedagog může vybrat ten nejvhodnější do kolektivu dětí, které učí. Při zařazení programu je důležité zohlednit klima třídy, nebo například i čas, kdy je týden bezpečnosti vhodné uvést (jiný bude přístup pedagoga na začátku školního roku než na konci). Při práci s dopravně-bezpečnostní tématikou, nám mohou pomoci i složky zabývající se prevencí v dopravě, př. policisté jako autorita mohou potrhnout probírané téma a upevnit tak informace, které jsou ze strany školy podávané. Další subjekty, které je možné oslovit v rámci bezpečnosti: Městská Policie, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba, Hasiči. Obzvláště není dobré děti vyučovat témata, která sami úplně nevládáme, př. první pomoc. Proto je v příkladu Projektového týdne uvedená aktivita na zapamatování si důležitých telefonních čísel. Pokud bychom chtěli uvést první pomoc jako takovou, tak by bylo vhodné opravdu do její prezentace zapojit další subjekt, zabývající se přímo touto problematikou. V aktivitách Projektového týdne jsou popsány pomůcky, které vlastní každá škola, nejedná se tedy o příliš náročnou přípravu, nebo vysoké nároky na pomůcky. Veškerý program je koncipován pro praktickou výuku. Samozřejmě jde použít mnoho dalších dostupných prostředků, jako je př. interaktivní tabule, která může dopomoci veškerá probíraná témata dokreslit. Další aktivity jsou zcela na uvážení jednotlivých pedagogů.
4
1.1 Pondělí:
Respekt k ostatním účastníkům provozu
Pomůcky:
velká role balícího (kreslícího) papíru, křídy, prstové barvy, nůžky, malířský igelit, či igelitový ubrus, lepidlo, vystříhané obrázky z časopisů (chodci, cyklisté)
Cíle aktivit: Cílem pondělního programu, bude seznámit děti s účastníky silničního provozu a naučit je rozlišovat rozdíly mezi tím, kdo je chodec, nebo kdo je např. cyklista. Toto je důležité pro následné uvědomování, které pravidla pro koho patří. Program: Děti si navzájem obkreslí na balicí papír svoje siluety celého těla. Vzhledem k předpokládanému množství vyučovaných žáků (cca 25) je dobré děti rozdělit do menších skupinek (možno řízenou formou, či náhodnou formou, př. za pomocí pexesa). V menších skupinách stačí, když třeba 3 žáci budou obkreslovat jen jednoho. Vzniklou figuru pak společně vystříhají. Je třeba figuru podložit igelitem, aby ji mohli žáci vybarvit. Každé skupiny umístíme jedno téma dle výběru. (př. kluk na bruslích, na skateboardu, na lyžích, na koloběžce… dále dle fantazie), děti mají možnost z papíru vystřihnout, nebo na papír nakreslit právě př skateboard a nalepit na vytvořenou figuru. Figury pak ve skupinách, mohou vybarvit prostředkem, který si sami zvolí. (pastely, křídy, prstové barvy… dle možností) Učitel během vytváření děti kontroluje a dělá jim „poradce“, kdyby si nevěděli rady. Mezi tím na dvě protilehlé zdi umístí velké piktogramy chodce (př. obrázek nohou), a cyklisty (př. obrázek kola). Piktogramy lze i nadepsat, nicméně je důležité skupinu označit obrázky, neboť je to tak pro děti lépe zapamatovatelné. Po té co děti vyrobí figury, tak je dle uvážení přiřadí k jednotlivým skupinám – chodci x cyklisti, na zeď. Je důležité s nimi prokomunikovat správné zařazení do skupiny. Děti dále mohou přiřazovat vystříhané obrázky z časopisů a odůvodňovat, proč tomu tak je. Vhodné obrázky: vozíčkář (chodec- kolečka jsou jeho nohy), maminky s kočárky (chodec), na in-linech (chodec), na lyžích (chodec), člověk tlačící kárku (chodec), na koloběžce (cyklista), na kole (cyklista), vedoucí kolo (chodec) Je důležité vytvořené koláže nechat vyvěšené v prostoru třídy dětem na očích, tak si získané informace upevní při každém příchodu do školy.
5
1.2 Úterý: Vnímání dopravní situace – znalost základních pravidel pohybu v dopravním prostředí Pomůcky:
velké krabice, nůžky, prstové barvy, balicí papír
Cíle aktivit: Pro tento den, když už víme kdo je chodcem, je našim cílem, aby si děti uvědomily různorodost dopravních situací v dopravním prostředí. Program: Opět děti dle znalosti jejich kolektivu rozdělíme do menších pracovních skupinek (možno použít řízené dělení, nebo náhodné – pomocí razítek, obrázků) Do každé skupiny děti dostanou 1-2 velké krabice (čím větší, tím lepší). Krabice mohou vymalovat a vystříhat – vytvořit z nich auta. Kdo nebude chtít tvořit auta, může tvořit přechod pro chodce na kreslící /balicí papír. Při úpravě prostoru (uklizení lavic a židliček) lze ze třídy vytvořit simulační dopravní prostředí. Položit na zem i vyrobený přechod pro chodce. Děti se tak mohou rozdělit do skupin a trénovat pohyb jako chodci, nebo jako auta (navléknou se do autíček, vyřízneme proto v krabici otvory). Můžeme tak zkoušet i například situace, kdy jsou dva souběžné pruhy pro auta, chodec musí navázat oční kontakt s oběma řidiči vozidel. Je důležité děti učit nejen návykům rozhlížení se – vpravo, vlevo, vpravo, ale také i správného navázání kontaktu s řidiči, při přecházení vozovky – navázat oční kontakt, a mírně mávnout na řidiče vozidla. Můžeme s dětmi při tomto tématu trénovat pravou a levou stranu, a to za pomocí verbálněpohybové básničky z BESIP metodiky pro MŠ: Všechny děti znají přece dokonale obě ruce. Znají dobře pravou, levou, pokyvují při tom hlavou. Pravá plácá do kolínka, levá mává na tatínka. Levá pevně na tělo, pravá ťuká na čelo.
(všichni ukážeme obě ruce a zahýbeme s nimi v zápěstí) (ukážeme nejdříve pravou a pak také levou ruku) (kýveme hlavou) (pravá ruka plácá do kolínka) (levá ruka mává) (levou ruku přitiskneme k tělu) (pravou rukou ťukáme na čelo)
Všechna vyrobená auta necháme v prostoru třídy, opět nám pomůžou si zafixovat nové poznatky z projektového dne, ale také je budeme potřebovat následující den.
6
1.3 Středa:
Reflexní materiály a jejich fungování
Pomůcky:
plyšový zvíře/pes, reflexní nažehlovací páska (dá se koupit v galanterii na metráž), děrovačka na papír prostřihovací ornamenty, lepidlo, baterka, oboustranná lepicí páska, 3 barvy stuh, nůžky
Cíle aktivit: Uvědomění si správného chování chodce a možnosti se efektivně chránit za pomocí reflexních materiálů
Program: S dětmi si nejdříve přeříkáme a zacvičíme básničku, možno i opakovat - verbálně-pohybová básnička – Brambora: Koulela se, koulela velikánská brambora. (rukama motáme jako velký mlýnek) Neviděla (zakryjme si oči), neslyšela (zakryjme si uši), spadla na ni závora! (tleskneme do dlaní) "Kam koukáš, ty závoro!" (děláme jednou rukou ty ty ty) "Na tebe, ty bramboro!! (druhou rukou ty ty ty) Kdyby tudy projel vlak, (ruce jako když děláme vláček) byl by z Tebe bramborák!" (tleskáme do rukou a naznačujeme placku) Po té s dětmi probereme celý děj básničky od začátku do konce. Vezmeme příklad, že brambůrek šel na výlet a nedával pozor. Necháme si od dětí vysvětlit, kde udělal chybu – běžel moc rychle, nedíval se na cestu, neposlouchal okolí, nerozhlédl se….. Můžeme dětem představit plyšového pejska, který patří Bramborovi. Ovšem pejsek má tu smůlu, že když jdou s Brambůrkem na procházku, tak je auta vůbec nevidí. Necháme děti vybrat (ze tří barev stuh a jednoho ustřiženého pruhu reflexní pásky), který obojek by byl nejlepší a proč. Po vybrání obojku zatáhneme závěsy a zkusíme si posvítit (z autíček vyrobených předešlý den – možno vyříznout 2 otvory na místě světel) baterkou ve tmě na pejska. Zjistíme, že reflexní materiál je nejvíce z pohledu řidiče vidět. Proto děti mohou vystříhat postřihovačkami obrázky a ozdobit tak (nalepit pomocí oboustranné lepicí pásky) v pondělí vyrobené chodce, vystavené ve třídě. Zároveň si mohou vyrobit i takovéto ozdoby na batohy, či boty.
7
1.4 Čtvrtek:
Základní pravidla první pomoci
Pomůcky:
plácačky na mouchy, obrázky IZS, nakreslená telefonní čísla IZS v obrázky které je vystihují (př. 158 – 8 jako pouta, 150 – 0 jako rybníček, 155 – 5 jako vozíček, 156 – 6 jako vodítko na psa), obrázky vystřižené z časopisů, nebo vytisknuté z internetu (př. lupiče, kočku na stromě, volně pobíhajícího psa, kapsáře, kluka s rozbitým kolenem, vyprošťování z auta, hašení domu…), lepidlo, přehrávač zvukových médií, zvuky sanitky, polici, hasičů, balící papír, fix, básničky
Cíle aktivit: Cílem programu pro tento den je naučit děti rozlišit telefonní čísla záchranného systému a naučit je vnímat rozdílnost situací – v každé volám jiné telefonní číslo. Program: Posadíme se s dětmi ve třídě na zem do kroužku. Navodíme atmosféru zvukovými podněty a necháme děti hádat co je to (jestli sanitka, policie, nebo hasiči) a představujeme si, o jakém tématu se budeme dneska bavit. Po rozřazení zvukových podnětů, přidáme jejich vizualizaci, tedy doprostřed mezi děti položíme obrázky s připravenými telefonními čísly – s dokreslenými obrázky. Fixujeme dětem důležitá telefonní čísla. Následně připravíme archy balicího papíru – pro každé telefonní číslo jeden a přilepíme je tam. Pak položíme na zem obrázky vystřižené z časopisů, nebo vytisknuté. Děti je rozřazují dle témat k jednotlivým telefonním číslům a lepí je na arch. Je lepší ještě jednotlivé obrázky fixem spojit s telefonním číslem, aby ukázka pro děti byla co nejnázornější. Následuje aktivita, při které si děti procvičí a upevní zapamatování důležitých tel. čísel, ale i rytmus věty, slabikování a čtení. Potřebujeme jednoduché básničky k jednotlivým tel číslům, která silným fixem napíšeme pod myšlenkovou mapu (z telefonních čísel a obrázků)na balicí papír. Příklady básniček: 150 – Každý domek hořící, zachrání nám hasiči. 155 – Zlomí-li si Samík ruku, zavoláme na sanitku. 158 – Každý neřád, zloděj, schová-li se třeba do kouta, policista vypátrá ho a nasadí mu pouta. 112 – Nevím-li si rady, svolám všechny dohromady. Básničky rozepíšeme do slabik, tedy: Zlo-mí-li si Sa-mík ru-ku za-vo-lá-me na sa-nitku Děti si pak vezmou každý jednu plácačku na mouchy a chytají slabiky – plácají je do rytmu, čímž dojde k upevnění všech informací získaných během dne.
8
1.5 Pátek
Dopravní situace v okolí naší školy
Pomůcky:
fotoaparát, barevnou tiskárnu, barevné papíry, stuha, nůžky, lepidlo, děrovačku na papír, počítač
Cíle aktivit: Cílem pátečního programu je upevnění všech znalostí a dovedností získaných během celého týdne, na jejichž základech můžeme ovlivnit i postoje dětí k dané problematice. Program: páteční program bude zaměřen na poznávání dopravního prostředí v okolí školy, neboť dosavadní aktivity probíhaly ve vnitřních prostorách školy. Je tedy dobré se s dětmi přivítat ve škole, ve třídě, kde mají vystavené veškeré výrobky, které jsou spojeny s dopravně-bezpečnostní tematikou celého týdne, v dětech tedy evokují prožitky, které během programu cítily. Po evaluaci programu a upevnění naučených zásad chodce, děti připravíme na výlet do okolí školy. Upozorníme je na to, že budeme mít sebou fotoaparát a během procházky si ho budou moci zapůjčit a vyfotit cokoliv zajímavého v dopravě uvidí. Mohou si na úvod vyzkoušet vyfotit pár fotek už ve třídě, vyfotit jejich výrobky za celý týden. Během vycházky si s dětmi povídáme na téma dopravní bezpečnosti a upozorňujeme je možná nebezpečí a fotíme. Po příchodu do školy vytiskneme fotek podle počtu dětí tak, aby každý měl alespoň jednu na papíře, kterou může sám vystřihnout a nalepit na barevnou čtvrtku, kterou si sám vybere. Fotku nalepenou na barevné čtvrtce, může ještě každý dozdobit malovanými obrázky. Až to bude hotové, přinese každý žák list učitelce, která děrovačkou na papír prostřihne každý list a vloží je do vytvořené knihy. Každý list barevného papíru s fotkou bude list do knihy, která bude svázána stuhou skrz otvory vyrobené děrovačkou. V knize můžeme popsat jednotlivé dny a nechat ve třídě, děti se tak budou moci „vrátit“ vždy dle potřeby zpět do Projektového týdne a opakovat si správné návyky tak, aby nebyly zapomenuty.
9
2 Doporučená literatura Belz, H., Siegrist, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Východiska, metody, cvičení a hry. Praha, Portál 2001 Činčera, J.: Práce s hrou pro profesionály. Praha, Grada Publishing, a.s. 2007 Koten, T.: Škola? V pohodě! (2) : projektové vyučování na základní škole: metodický návod, hry a formy práce pro projektové vyučování a praktickou realizaci průřezových témat (aktivní činnostní učení napříč předměty v kooperativních skupinách). Most, Hněvín 2009 Kotrba, T., Lacina, L.: Aktivizační metody ve výuce: příručka moderního pedagoga. Brno, Barrister & Principal2011 Silberman, M.: 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Osvědčené způsoby efektivního vyučování. Praha, Portál 1997. Zormanová, L.: Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Praha, Grada 2012
10
