PROJEKTOVÝ A DOTAČNÍ MANAGEMENT. Daniela Navrátilová

Modul: Management vědecko-výzkumné činnosti

Předmět: Projektový a dotační management

PROJEKTOVÝ A DOTAČNÍ MANAGEMENT

Daniela Navrátilová

Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Olomouc 2010



Projekt „Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV“ (dále jen APSYS) OP VK č. CZ.1.07/2.3.00/09.0134 je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Text neprošel jazykovou úpravou. © Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Autor:

Mgr. Daniel NAVRÁTILOVÁ

Recenzovali:

doc. RNDr. Eva GRUBLOVÁ, CSc. prof. Dr. Zdeněk SOUČEK, DrSc. Ing. Jitka ŠKRABALOVÁ

Olomouc 2010 ISBN 978-80-87240-21-2



Obsah Úvod ........................................................................................................................................................... 5 1

Kapitola 1 ...................................................................................................................................... 6 Cíl ................................................................................................................................................... 6 1.1

Projekt................................................................................................................................ 6

1.2

Kategorie projektů ............................................................................................................. 7

1.3

Trojimperativ projektu ........................................................................................................ 7

1.4

Projektový management.................................................................................................... 8

Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 10 Literatura ke kapitole .................................................................................................................... 11 2

Projektové plánování ................................................................................................................. 12 Cíl ................................................................................................................................................. 12 2.1

Klíčové procesy plánování projektu ................................................................................ 12

2.2

Postup při plánování projektu .......................................................................................... 13


Realizace projektu...................................................................................................................... 19 Cíl ................................................................................................................................................. 19 3.1

Řízení projektu ................................................................................................................ 19

3.2

Kontrola a monitorování projektu .................................................................................... 21

3.3

Projektová dokumentace ................................................................................................. 21


Ukončení projektu ...................................................................................................................... 24 Cíl ................................................................................................................................................. 24 Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 25 Literatura ke kapitole .................................................................................................................... 25

5

Strategie pro vědu a výzkum .................................................................................................... 26 Cíl ................................................................................................................................................. 26 5.1

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR .............................................................. 26

5.2

Národní program výzkumu .............................................................................................. 27


Dotační zdroje pro vědu a výzkum ........................................................................................... 30 Cíl ................................................................................................................................................. 30 6.1

Rámcové programy Evropské unie ................................................................................. 30

6.2

European Science Foundation ........................................................................................ 31

6.3

EUREKA .......................................................................................................................... 32



6.4

COST ............................................................................................................................... 33

6.5

CIP ................................................................................................................................... 34

6.6

EUPRO ............................................................................................................................ 34

6.7

KONTAKT........................................................................................................................ 35

6.8

GA ČR ............................................................................................................................. 36

6.9

GA AV .............................................................................................................................. 37

6.10

OP VaVpI ......................................................................................................................... 37

6.11

OP PI ............................................................................................................................... 38

6.12

Ministerstva ČR ............................................................................................................... 39


Instituce ve vědě a výzkumu..................................................................................................... 41 Cíl ................................................................................................................................................. 41 7.1

Rada pro výzkum, vývoj a inovace.................................................................................. 41

7.2

Technologická agentura České republiky ....................................................................... 42

7.3

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ................................................................. 43

7.4

Akademie věd České republiky ....................................................................................... 43

7.5

Technologické centrum Akademie věd České republiky ................................................ 44

7.6

CORDIS........................................................................................................................... 45

Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 45 Literatura ke kapitole .................................................................................................................... 45 Literatura ................................................................................................................................................. 47 Seznam obrázků ..................................................................................................................................... 49 Seznam zkratek....................................................................................................................................... 50 Přílohy...................................................................................................................................................... 52



Úvod Studijní text, který drţíte v rukou, si klade za cíl seznámit vás s principy projektového řízení tak, abyste byli schopni vyuţít získané poznatky při vedení vlastních vědecko-výzkumných projektů. Po přečtení a nastudování předloţeného textu se budete umět zorientovat v moţnostech financování vědy, výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů a nalézt vhodný dotační zdroj na pokrytí finančních nákladů svého projektu. Text se skládá ze dvou částí. První část (kapitoly 1-4) je věnována managementu projektů, tedy činnostem spojeným s vedením veškeré projektové činnosti. Tato část textu vás uvede do problematiky projektování, seznámíte se v ní se zásadami projektového řízení a osvojíte si základy, principy, metody a techniky projektové přípravy, řízení realizace, aţ po fázi ukončení projektu. Ve druhé části textu (kapitoly 5-7) se pak zaměřujeme na financování projektů z veřejných zdrojů – nejprve vás upozorníme na strategické dokumenty, které jsou stěţejní pro celý systém vědy a výzkumu a jejich financování. Představíme vám významné instituce, které vám při získávání veřejných financí na pokrytí nákladů vašeho projektu mohou pomoci. Poté se seznámíte se širokou škálou dotačních zdrojů vyuţitelných k financování vědecko-výzkumných aktivit, a to jak z rozpočtu ČR, tak i strukturálních a jiných fondů Evropské unie.

-5-



1 Kapitola 1 CÍL Po prostudování kapitoly budete umět:    

definovat projekt, rozlišit projektovou činnost od jiné činnosti v podniku, určit základní činnosti spojené s projektem, charakterizovat základní znaky projektového managementu.

KLÍČOVÁ SLOVA Projekt, projektová činnost, trojimperativ projektu.

1.1 Projekt Pojem „projekt“ se dříve pouţíval spíše ve významu námětu, návrhu, plánu, tedy ve smyslu veškeré dokumentace (včetně výkresů apod.) slouţící k posouzení technickoekonomické úrovně a efektivnosti daného návrhu. V současné době je chápání slova „projekt“ širší. Vycházíme spíše z anglosaského pojetí, které za projekt povaţuje i samotný proces plánování a řízení rozsáhlých operací. Na rozdíl od dřívějšího pojetí tedy nejde jen o výsledek, ale o celý proces.1 Pro bliţší vymezení termínu „projekt“ nám mohou poslouţit následující kritéria:  dočasná činnost: je přesně stanovena časová lhůta, do kdy musíme projekt ukončit a dosáhnout cíle;  jedinečná činnost: daná činnost se provádí zpravidla pouze jednou, nebude se nikdy opakovat za zcela stejných podmínek;  definice cíle: je přesně vymezeno, čeho chceme dosáhnout;  časový plán: jednak je stanoven termín dosaţení cíle, ale také je podrobně rozpracováno časové rozplánování jednotlivých etap;  finanční rozpočet: na realizaci (případně i přípravu) činnosti je sestaven speciální rozpočet, který zohledňuje lidské, materiální a finanční zdroje organizace;  odpovědnost: jsou jasně stanoveny osoby zodpovědné za splnění dílčích etap, popř. celého projektu (alespoň v podobě definice pracovní pozice).

1

Srov. NĚMEC, V. Projektový management, str. 11.

-6-

Definice pojmu „projekt“

Kritéria pro vymezení projektu



1.2 Kategorie projektů Vrátíme-li se k definici projektu, tak, jak jsme si ho vymezili v předchozí kapitole, zjistíme, ţe činnosti splňující charakteristické znaky projektu mohou být nesrovnatelné v následujících hlediscích:   

rozsah, náklady, čas.

Hlediska kategorizace projektů

Proto si projekty rozdělíme do dílčích kategorií:2 





komplexní projekty: unikátní, jedinečný, neopakovatelný, dlouhodobý, spojuje mnoho činností, speciální organizační struktura, vysoké náklady, mnoho zdrojů, velký počet subprojektů…, speciální projekty: střednědobý, niţší rozsah činností, dočasné přiřazení pracovníků, větší organizační jednotka, dekompozice na subprojekty, odpovídající zdroje a náklady…, jednoduché projekty: malý projekt, krátkodobý (v řádech měsíců), relativně jednoduše definovaný cíl, zrealizovatelný jednou osobou, několik málo činností, v omezené míře lze vyuţít standardizovaných postupů….

Kategorie projektů

Charakteristika jednotlivých kategorií projektů vypovídá o rozmanitosti typů projektů. Jejich realizace můţe trvat několik dní, ale i desítky let. Uvedené rozdělení projektů do kategorií má pouze dokreslující význam – chtěli bychom tak prokázat, ţe projekty se mohou týkat problémů jednoduchých, které je schopen zrealizovat jeden člověk, ale také velmi sloţitých, na jejichţ realizaci musí pracovat celé týmy odborníků z různých profesí. Na všechny typy projektů však lze aplikovat téměř shodné principy a metody řízení.

1.3 Trojimperativ projektu Jak vyplývá z předchozích kapitol, kaţdý projekt má tři dimenze, které jej determinují. M. D. Rousenau v této souvislosti hovoří o tzv. „trojimperativu“ projektu3. Úspěšný projekt je dle něj ten, který dosáhl poţadovaných cílů, tzn., splnil parametry v následujících třech dimenzích:   

specifikace provedení: CO se musí udělat a jak kvalitně (věcné hledisko), časový plán: KDY se to musí udělat (časové hledisko), rozpočet: ZA KOLIK se to musí udělat (nákladové hledisko).

Trojimperativ projektu si můţe znázornit na následujícím obrázku:

2


3

Srov. ROSENAU, M. D. Řízení projektů, str. 19.

-7-

Dimenze trojimperativu projektu



Trojimperativ projektu4

Obrázek 1.1

Výše znázorněné dimenze musí být udrţovány v rovnováze. K tomu, aby byl tento předpoklad naplněn, slouţí plán projektu, podle něhoţ je sled prací koordinován, a zároveň vhodně nastavené kontrolní mechanismy, které monitorují, nakolik jsou jednotlivé dimenze udrţovány v rámci stanovených limitů.

1.4 Projektový management Stejně jako jsme si v kapitole 1.1 naznačili rozdíl mezi projektem a jinou podnikovou činností, pokusíme se nyní rozlišit „projektový management“ a management v běţně chápaném pojetí. Slovo „management“ pochází z angličtiny a znamená „vést“, „spravovat“, „řídit“ apod. V češtině pod tímto pojmem rozumíme veškeré uvedené významy. Teorie řízení člení management na čtyři, popř. pět hlavních manaţerských činností:     

plánování, organizování, vedení lidí, kontrolování, rozhodování5.

4

Zdroj: vlastní zpracování

5

Někdy bývá uváděno zvlášť, někdy bývá povaţováno za součást kaţdé z předchozích činností.

-8-

Hlavní manažerské činnosti



Projektový management se od běţně chápaného managementu liší v tom, ţe se jedná o neopakovatelný proces, který vylučuje rutinní přístup manažera. Hovoříme o specifické metodice plánování, tvorby a realizace projektu.6

Rozdíl mezi projektovým man. a man.

K bliţšímu porozumění pojmu „projektový management“ nám mohou pomoci dvě definice, první podle předního světového teoretika projektového managementu – prof. Harolda Kerznera, druhá vychází z teorií největšího a nejuznávanějšího světového profesionálního sdruţení projektových manaţerů Project Management Institute (PMI).7

Definice pojmu „projektový management“





„Projektový management organizování, řízení a krátkodobým cílem, který a záměrů.“ „Projektový management a technologií na aktivity projektu.“

je souhrn aktivit spočívající v plánování, kontrole zdrojů společnosti s relativně byl stanoven pro realizaci specifických cílů

Harold Kerzner

je aplikace znalostí, schopností, nástrojů projektu tak, aby tyto splnily poţadavky

PMI

Mooz, Forsberg a Cotterman charakterizují následujících pět elementů projektového managementu, které působí na celý proces projektové činnosti:8   





projektová komunikace: prostředí, které slouţí efektivnímu Pět elementů dorozumění všech účastníků projektu, projektového týmová spolupráce: principy pozitivní kooperace a důvěry ve smyslu managementu dosaţení sdílených cílů, životní cyklus projektu: představuje logický sled nejobecnějších úseků a fází projektu včetně definovaných stavů a podmínek pro přechod z jedné fáze do druhé, techniky a nástroje řízení projektu: o poţadavky projektu, koncepty, předpisy a omezení zadání, o varianty organizační struktury, o projektový tým (vzájemná komunikace a spolupráce), o metodiky pro plánování projektu a jejich aplikace, o příleţitosti a rizika, statistiky a hodnocení vlivů a dopadů, podklady pro preventivní opatření, o projektová kontrola (přehlednost průběţného stavu, informovanost, systém hodnocení odchylek od plánu, apod.), o opravná opatření ke korekci zjištěných odchylek od plánu, o manaţerský styl vedení projektu, o motivace členů projektového týmu, organizační závazek: o stanovení zodpovědnosti za výsledek celého projektu, o podpora podniku vyjádřena projektovému manaţerovi, o finanční a jiné zdroje vyhrazené pro realizaci projektu,

6


7

Srov. SVOZILOVÁ, A. Projektový management, str. 19.

8


-9-


o


odpovídající technologie a metodologie.

Po dobu realizace projektu jsou veškeré činnosti, které s ním souvisejí, neustále ovlivňovány následujícími faktory:9     

předmět projektu, čas, náklady, míra neurčitosti a rizika, kvalita realizovaných výstupů.

Faktory ovlivňující realizaci projektu

SHRNUTÍ KAPITOLY Projekt je dočasná, jedinečná činnost s přesně stanoveným cílem, časovým plánem a finančním rozpočtem. Toto vymezení bývá některými autory označováno jako tzv. trojimperativ projektu. Řízením projektu se zabývá projektový management, který v návaznosti na definici projektu můţeme chápat jako neopakovatelný proces, vylučující jakoukoliv rutinu, který v sobě zahrnuje v plánování, organizování, řízení a kontrolu veškerých činností spojených s projektem.

ÚKOLY 1.

Definujte kritéria, která odlišují projekt od ostatní činnosti v podniku.

2.

Vyberte z následujících moţností ty činnosti, které je moţné označit za projekt, a své rozhodnutí zdůvodněte: a. výpočet mzdy zaměstnanců firmy TESCO SW a.s. za měsíc říjen, b. výstavba nového školicího střediska firmy, c. nalezení a zavedení nového způsobu propagace výrobku na trhu, d. kaţdoroční vnitřní audit interních procesů firmy, e. propagace produktu firmy na mezinárodním veletrhu.

3.

9

Vyjmenujte a okomentujte pět elementů projektového managementu.


- 10 -



LITERATURA KE KAPITOLE Základní literatura: [1]

NĚMEC, V. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 182 s. ISBN 80-247-0392-0.

[2]

ROSENAU, M. D. Řízení projektů. 3. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 344 s. ISBN 978-80-251-1506-0.

[3]

SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006, 360 s. ISBN 80-247-1501-5.

- 11 -



2 Projektové plánování CÍL Po prostudování kapitoly budete umět:    

definovat klíčové procesy plánování projektu, definovat projektový cíl, pouţívat grafické metody stanovení harmonogramu projektu, pouţívat metody pro stanovení předběţných nákladů projektu.

KLÍČOVÁ SLOVA Plán, cíl, harmonogram, rozpočet, etapizace, PERT diagram, Ganttův diagram.

Plán projektu je základním projektovým dokumentem. Je výstupem přípravné fáze projektu a plánovacích aktivit. Slouţí jako vodítko pro řízení a kontrolu projektu. Tvorba plánu projektu probíhá postupně - zpřesňováním prvotního návrhu (konceptu).

Základní otázky při plánování

Projektové plánování vychází z trojimperativu projektu a respektuje „tradiční“ metody a zásady plánování. V nejobecnějším pojetí je plánování závislé na třech základních otázkách:   

Kde se nyní nacházím? (jako podklad pro odpověď na tuto otázku můţe slouţit např. SWOT analýza). Kam chci dospět? (tzn. jaký je projektový cíl). Jakým způsobem se tam dostanu? (tzn. způsob realizace projektu).

2.1 Klíčové procesy plánování projektu V procesu plánování se musíme zabývat jednotlivými determinujícími faktory, které můţeme označit jako klíčové procesy plánování projektu. Jedná se o tyto činnosti:     

plánování struktury projektu (tzn. tvorba písemné struktury projektu jako základu pro budoucí rozhodnutí), definování struktury projektu (tzn. rozdělení větších částí projektu na menší lépe řiditelné funkční části), definování činností (tzn. identifikace specifických činností, které musejí být provedeny, aby bylo dosaţeno cíle dílčího úkolu projektu), určení pořadí činností (tzn. určení závislostí jednotlivých úkolů v rámci projektu), odhad trvání činností (tzn. kvalifikovaný odhad trvání definovaných - 12 -

Klíčové procesy plánování




   


činností), tvorba harmonogramu (definované činnosti s odhadem jejich trvání jsou zařazeny do komplexního harmonogramu projektu respektujícího definované pořadí a závislosti řešených úkolů), plánování potřeby zdrojů (tzn. určení, které zdroje budou v rámci projektu nasazeny – např. lidské zdroje, materiálové zdroje, atd..), odhad nákladů (na základě seznamu naplánovaných zdrojů je proveden odhad nákladů na jednotlivé činnosti), rozpočtování nákladů (tzn. suma celkových nákladů podle definovaných činností), tvorba plánu projektu (tvorba konzistentního dokumentu shrnujícího veškeré výstupy plánovacího procesu).

Z výše uvedených klíčových procesů plánování projektu můţeme odvodit samotný obsah plánu jako základního dokumentu projektu:          

Obsah plánu

souhrn projektu, poţadavky projektu, klíčové body projektu, hierarchická struktura činností, síťový graf činností s plánovanými termíny, harmonogram projektu, rozpočet pro všechny činnosti, schéma řízení a organizace projektu, způsob komunikace projektového týmu, způsob kontroly projektu.

2.2 Postup při plánování projektu Při plánování projektu si nejprve musíme odpovědět na několik základních otázek:  Co? (jaký je můj cíl, čeho chci dosáhnout).  Jak? (popis jednotlivých projektových aktivit vedoucích k naplnění cíle).  Kdo? (popř. S kým?).  Kdy? (časový harmonogram projektu).  Za kolik? (rozpočet projektu).

K definici projektového cíle, tedy odpovědi na otázku „Co?“ nám můţe pomoci tzv. pravidlo SMART10, které tvoří akronym slov (původně anglických), určujících vlastnosti kaţdého cíle:  

10

Specifický (specific) Měřitelný (measurable)

Srov. BĚLOHLÁVEK, F. Management, str. 103.

- 13 -

Odpověď na otázku CO – definice projektového cíle

Modul: Management vědecko-výzkumné činnosti   


Akceptovatelný (agreeable) Reálný (realistic) Termínovaný (terms)

SMART

K tomu, abychom byli schopni adekvátně popsat jednotlivé kroky, vedoucí k cíli, tedy odpovědět si na otázku „Jak?“, je vhodné rozdělit projekt na dílčí, logicky uzavřené činnosti – projektové aktivity. Tuto činnost nazýváme etapizací projektu.

Odpověď na otázku JAK

Jednotlivé projektové aktivity pak bývají v různých dokumentech nazývány různě: klíčové aktivity, klíčové etapy, pracovní balíky, workpackages, WP apod.). Pod otázkou „Kdo?“ se skrývá stanovení projektového týmu, tedy definování jednotlivých pozic a k nim přidělenému popisu pracovní náplně. Je třeba stanovit, kdo bude manaţerem projektu, kdo bude na projektu pracovat a s kým, jaké budou vytvořeny pracovní skupiny, kdo budou jejich garanti, kdo bude mít na starosti administrativní a finanční náleţitosti projektu, apod. Dále je třeba stanovit, v jaké organizační struktuře bude projekt rozvíjen a řízen, podle jakého hlediska budou jednotliví řešitelé seskupováni do projektových týmů, jaké kompetence a úkoly budou tyto týmy mít, definovat vztahy nadřízenosti a podřízenosti, stanovit zodpovědné osoby za konkrétní výstupy projektu, vymezit kompetence jednotlivých členů projektového týmu nebo nastavit způsob komunikace.

Odpověď na otázku KDO

Dalším prvkem spojeným s otázkou „Kdo“ je odpověď na otázku „S kým“? Je třeba stanovit, zda jsme schopni projekt realizovat v rámci jedné organizace, nebo zda je zapotřebí do projektu zapojit i konkrétního partnera, který má potřebné odborné znalosti, finanční prostředky nebo jiné prvky, kterými mi sami nedisponujeme.

Partnerství

V případě, ţe na projekt ţádáme dotaci z veřejných zdrojů, bývají pravidla pro uzavírání partnerství přesně definována v zadávací dokumentaci výzvy k předkládání ţádostí o dotace.11 Odpověď na otázku „Kdy?“, tedy harmonogram projektu, vzniká na základě kvalifikovaného odhadu času, který bude projektový tým potřebovat pro realizaci veškerých projektových úkolů. Stanovení časové jednotky závisí na povaze projektu (dny, měsíce, kvartály…). V případě dotovaných projektů bývá minimální či maximální doba řešení projektu stanovena poskytovatelem dotace. K časovému vymezení a vzájemné návaznosti jednotlivých projektových aktivit je vhodné vyuţít grafického zpracování. Nejběţnějšími způsoby grafického znázornění je Ganttův diagram nebo PERT diagram, ale v praxi se lze setkat i s jinými formami (ADM, PDM, TBAOA apod.) 12.

11

V některých případech se rozlišuje, zda partner bude disponovat svým vlastním rozpočtem nebo zda bude své veškeré náklady uplatňovat u hlavního řešitele.

12

Srov. ROSENAU, M. D. Řízení projektů, str. 81.

- 14 -

Odpověď na otázku KDY



Ganttův diagram (někdy také označován jako úsečkový diagram) je relativně snadným nástrojem projektového řízení. Je tvořen vodorovnými úsečkami, které zobrazují časovou provázanost jednotlivých kroků projektu. Osa X představuje časové hledisko, osa Y jednotlivé projektové aktivity (viz obr. 2.1).

Ganttův diagram

Výhodou pouţití Ganttova diagramu je:  nenáročné a rychlé grafické zpracování,  přehlednost,  moţnost znázornění časové rezervy u jednotlivých činností,  představa o celkovém času potřebném pro realizaci celého projektu, struktuře projektu i o vztazích mezi činnostmi,  jednoduchá kontrola plnění harmonogramu projektu. Nevýhodou Ganttova diagramu je: 

do jednoho projektu lze obtíţně zanést strukturu a vzájemné souvislosti rozsáhlého projektu s mnoha úrovněmi.

Ganttův diagram13

Obrázek 2.1

PERT (Programme Evaluation and Review Technology) diagram (někdy také označován jako síťový diagram) je relativně obtíţnější metoda, která je vhodná spíše pro sloţitější projekty (viz obr. 2.2). Aplikace metody bývají podporovány standardními počítačovými programy.

PERT diagram

Výhodou pouţití PERT diagramu je, ţe:  umoţňuje zachytit i početné činnosti a členité vazby mezi nimi,

13


- 15 -

Modul: Management vědecko-výzkumné činnosti 


pomáhá určit časové rezervy mezi činnostmi a vytyčit tzv. kritickou cestu (posloupnost činností, na které nejsou ţádné časové rezervy).

Nevýhodou PERT diagramu je:  poměrně sloţité z hlediska sestavení,  relativně obtíţnější orientace.

PERT diagram14

Obrázek 2.2

Abychom si mohli adekvátně odpovědět na otázku „Za kolik?“, tedy stanovit rozpočet projektu, musíme stanovit potřebu zdrojů. Poté zanalyzujeme vlastní zdroje a na jejich základě sestavíme rozpočet vyjadřující potřebu dodatečných zdrojů. Zaměřujeme se zejména na tyto zdroje:

Odpověď na otázku ZA KOLIK

  

lidské zdroje (interní pracovníci / externisté, jejich kvalifikace, odbornost, časové moţnosti…), materiálové zdroje (zařízení, prostory, ICT, energie, spotřební materiál…), finanční zdroje (granty, dotace, vlastní prostředky, bankovní úvěry…).

K co nejpřesnějšímu odhadu nákladů můţeme pouţít jednu z níţe uvedených metod: Při pouţití metody „zdola-nahoru“ (bottom-up) projekt nejprve rozdělíme na jednotlivé projektové aktivity. Pro kaţdou projektovou aktivitu zvlášť pak

14


- 16 -

Metody odhadu nákladů



definujeme potřebné zdroje, na jejichţ základě vytvoříme celkový rozpočet. Při pouţití metody „shora-dolů“ (top-down) stanovujeme hrubý odhad nákladů pro projekt jako celek, které jsou posléze rozděleny mezi jednotlivé projektové aktivity. U dotovaných projektů bývá minimální a maximální výše celkového rozpočtu projektu opět (stejně jako u doby trvání projektu) stanovována poskytovatelem dotace. V případě, ţe na realizaci projektu podáváme ţádost o dotaci, musíme si vţdy ještě před sestavením rozpočtu pozorně prostudovat pravidla financování stanovená konkrétním poskytovatelem dotace a platná pro daný typ projektů. Poskytovatelé dotace mnohdy stanoví, které typy nákladů jsou uznatelné (tedy na které poskytovatel poskytne dotaci nebo z jejichţ sumy poskytovatel vypočítá poměrnou část dotace) a které jsou neuznatelné (tedy které si organizace musí uhradit z vlastních zdrojů).

SHRNUTÍ KAPITOLY Projektové plánování vychází z trojimperativu projektu a respektuje „tradiční“ metody a zásady plánování. Při plánování projektu si nejprve musíme odpovědět na několik základních otázek - Co? (jaký je můj cíl, čeho chci dosáhnout), Jak? (popis jednotlivých projektových aktivit vedoucích k naplnění cíle), Kdo? (popř. S kým? – tedy stanovení projektového týmu, popř. volba partnerské organizace), Kdy? (časový harmonogram projektu) a Za kolik? (rozpočet projektu).

ÚKOLY 1.

Vyjmenujte alespoň pět klíčových procesů při plánování projektu.

2.

Jak zní pět základních otázek plánování?

3.

Jaká slova se skrývají pod akronymem SMART a jak nám mohou v procesu plánování pomoci?

4.

Srovnejte a definujte výhody a nevýhody Ganttova diagramu a PERT diagramu.

5.

Jaké metody pouţíváme pro odhad nákladů?

- 17 -

Náklady u dotovaných projektů




BĚLOHLÁVEK, F. Management. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 724 str. ISBN 80-251-0396-X.

[2]

ROSENAU, M. D. Řízení projektů. 3. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 344 s. ISBN 978-80-251-1506-0.

- 18 -



3 Realizace projektu CÍL Po prostudování kapitoly budete umět:    

specifikovat činnosti spojené s realizací projektu, definovat projektový tým, vyjmenovat hlavní role manaţera v projektovém týmu, určit zásady správné dokumentace projektu.

KLÍČOVÁ SLOVA Vedení, tým, organizování, kontrola, projektová dokumentace.

V předchozí kapitole jsme si ukázali, jak efektivně sestavit plán projektu. Nyní se posouváme k samotné realizaci projektu. Zejména u projektů, kterým byla přiznána dotace, je velice důleţité snaţit se o co nejpřísnější dodrţování plánu, na základě kterého bylo o přidělení dotace rozhodnuto. Jakákoliv odchylka od plánu schváleného poskytovatelem dotace musí být s poskytovatelem konzultována a ne všechny změny jsou poskytovatelem akceptovány. Realizaci projektu můţeme rozdělit do několika dílčích oblastí, které se vzájemně doplňují a pomáhají manaţerům projektu při řízení průběţné realizace:   

řízení projektu včetně vedení projektového týmu a řešení nenadálých problémů, kontrola a monitorování dílčích výsledků projektu, vedení projektové dokumentace

3.1 Řízení projektu Řízení v průběhu projektu a jeho koordinace je souhrnem všech aktivit, které jsou zaměřeny na výkon, časování a sladění interakcí dílčích plánovaných prací. Řízení projektu probíhá na základě srovnání poţadovaného stavu definovaného v plánu projektu a reálného aktuálního stavu v době pravidelné kontroly. V případě, ţe nalezneme odchylky od původně stanoveného plánu, je třeba nalézt příčiny tohoto odchýlení a zavést opatření na jejich eliminaci tak, aby cíl projektu nebyl ohroţen.

V případě dotovaných projektů bývá termín zahájení přesně stanoven ve smlouvě či rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tento termín určuje dobu, od které je moţné čerpat dotaci nebo od které jsou vzniklé náklady zpravidla povaţovány - 19 -

Zahájení projektu



za uznatelné. Zahájení projektu musí být termínově, personálně i odborně dobře zorganizováno, protoţe má zásadní vliv na nastavení pracovního klimatu v rámci projektového týmu. Projekt je vhodné zahájit pracovní schůzkou15 celého projektového týmu včetně případných partnerů, která by měla slouţit jako příleţitost k prvotnímu seznámení jednotlivých členů týmu, představení jejich rolí, které v projektu zastávají, a nastavení způsobů komunikace. Všichni účastníci jsou seznámeni s konkrétními úkoly a aktivitami v rámci celého projektu a s časovým harmonogramem jednotlivých aktivit. Jsou zde rozděleny kompetence, ujasněny případné nesrovnalosti tak, aby celý projektový tým sjednotil svoji projektovou taktiku a strategii. Tvorba a realizace projektu je dynamický proces, který probíhá v prostředí Vedení plném změn a neočekávaných situací. V neposlední řadě je to také práce s lidmi. projektového Proto jsou jedním z předpokladů úspěšné realizace projektu specifické dovednosti týmu členů projektového týmu a volba vhodných pracovních metod a technik. Efektivní řízení lidských zdrojů v rámci projektu je zaloţeno na respektování principů týmové práce a řízení týmů. Úloha projektového týmu a kvalita a organizace týmové práce přímo ovlivňují vlastní úspěšnost projektu. Projektový tým se od ostatních pracovních týmů liší v těchto zásadních oblastech:  



existuje pouze dočasně - po dobu trvání projektu, po jeho ukončení jsou kapacity jeho členů uvolněny pro jiné pracovní úkoly, je sloţen z osob s různými specifickými dovednostmi a zkušenostmi, které se v podnikové hierarchii pohybují na různých úrovních (v rámci projektového týmu mohou být rovnocennými kolegy pracovníci, mezi kterými je v běţné podnikové činnosti vztah nadřízeného a podřízeného), členové týmu musí být schopni pruţně reagovat na měnící se podmínky, poţadavky a události.

Zpravidla nejdůleţitějším prvkem celého projektového managementu je osobnost manažera projektu. Ten v projektu zastává celou řadu funkcí 16:  





plánovač (tvorba a implementace realizačních plánů), organizátor (rozdělení práce v týmu, instruktáţ pracovníků, rozdělení zodpovědností a pravomocí, předvídání vzniku problémů a návrhy na jejich řešení), vedoucí (výběr členů projektového týmu, vyřizování pracovních poţadavků a problémů členů týmu, poskytování informací o průběhu realizace projektu), koordinátor (vytváření vhodných pracovních kontaktů na všech úrovních řízení),

15

První schůzka pracovního týmu bývá někdy označována jako tzv. „kick-off meeting“.

16


- 20 -

Manažer projektu

Modul: Management vědecko-výzkumné činnosti  


vyjednavač (formulování a předkládání poţadavků, které jsou nad rámec jeho pravomocí), kontrolor (zjišťování odchylek od plánu, včetně návrhů nápravných opatření a jejich realizace, sledování vynaloţených nákladů na projekt a jejich vyhodnocování vzhledem k danému rozpočtu).

Z výše uvedených funkcí manaţera projektu je moţná nejobtíţnější funkce vyjednavače, která vyţaduje schopnost diplomaticky řešit kontroverzní situace. Manaţer projektu musí často jednat s pracovníky firmy, jejichţ priority jsou jiné neţ zájmy projektu. Musí pro práci na projektu vyjednávat uvolnění klíčových pracovníků, kteří jsou v běţné podnikové činnosti podřízeni jiným manaţerům apod. Mnohé z projektů, zejména ty, na které je poskytnuta dotace, bývají vysoce administrativně náročné. Zvláště u větších projektů je vhodné do projektového týmu začlenit pozici administrativního pracovníka, který bude sbírat podklady od jednotlivých členů týmu, archivovat dokumenty, apod. Převezme tak na sebe veškerou administrativu projektu a umoţní tak odborné části týmu věnovat se pouze odborným aktivitám projektu.

3.2 Kontrola a monitorování projektu V průběhu realizace projektu bychom měli mít vţdy aktuální informace o současném stavu projektu, srovnání reálného stavu s původně stanoveným plánem a o případných odchylkách tak, abychom byli schopni eliminovat neţádoucí a nepředvídatelné události. Projekt je třeba průběţně monitorovat a kontrolovat především ze dvou hlavních hledisek:  

časového (doba zbývající do dokončení projektu) a nákladového (náklady zbývající do dokončení projektu).

U časového hlediska sledujeme plnění projektových činností vzhledem k časovému harmonogramu projektového plánu. Kromě kontroly dokončených úkolů hodnotíme rovněţ poţadovaný čas potřebný pro dokončení zbývajících výkonů. U nákladového hlediska sledujeme vynaloţené náklady v návaznosti na odhad nákladů nutných pro dokončení projektu. K adekvátnímu monitorování a kontrole projektu nám slouţí mj. i projektová dokumentace, kterou si přiblíţíme v následující kapitole.

3.3 Projektová dokumentace Jak jsme jiţ upozornili v kapitole 3.1, velký objem práce na projektu není spojen výhradně se samotnou odbornou projektovou činností, ale s činností zdánlivě okrajovou - s administrativou, tedy péčí o veškerou dokumentaci projektu. U projektů, na jejichţ realizaci jsme získali dotaci, bude poskytovatel dotace - 21 -

Administrace projektu



pravděpodobně vyţadovat průběţné informování o aktuálním stavu projektů prostřednictvím tzv. monitorovacích zpráv nebo zpráv o stavu čerpání dotace. Interval předkládání takových zpráv, stejně jako jejich formu a strukturu stanoví poskytovatel dotace. V průběhu realizace projektu se setkáte s celou řadou projektových dokumentů. Některé slouţí výhradně vaší vnitřní kontrole, některé po vás bude striktně vyţadovat poskytovatel dotace:              

plán projektu (popř. smlouva či rozhodnutí o poskytnutí dotace, které obsahují závazný plán projektu v podobě schválené ţádosti o dotaci), dokumenty spojené s personalistikou (pracovní smlouvy nebo dohody členů projektového týmu, mzdové výměry apod.), pracovní výkazy členů projektového týmu a zprávy o jejich činnosti, databáze kontaktů (seznam všech členů projektového týmu s jejich kontaktními údaji a jiných klíčových osob relevantních k projektu), zprávy o ukončení dílčích projektových aktivit, rozpočet a jeho čerpání v aktualizované podobě, účetní doklady (objednávky, faktury, cestovní příkazy apod.), korespondence (doporučujeme uchovávat veškerou korespondenci – i e-mailovou – relevantní k projektu), aktuální verzi harmonogramu a všechny jeho předešlé verze, popis činností v rámci jednotlivých aktivit projektu, průběţné monitorovací zprávy a závěrečná zpráva (v případě čerpání dotace na projekt), zápisy z porad vedení, odborných skupin, společných seminářů, doplněné o prezenční listiny, publicita projektu (reklamní materiály, publikované články, zprávy z propagačních akcí apod.), záznamy o kontrole aj.

Aby vás v případě dotovaného projektu nezaskočila ţádná kontrola, doporučuje zkušená manaţerka dotačních projektů P. Hamplová dodrţovat následující rady a doporučení:      

zajistěte kontinuální a úplnou dokumentaci projektu (v elektronické i papírové podobě), dbejte na formalizovanou podobu (formuláře, v případě dotovaných projektů pravidla publicity), systematicky zakládejte dokumenty do projektové sloţky, kterou za tímto účelem vyčleníte, nespoléhejte pouze na elektronické dokumenty, vţdy mějte i tištěnou verzi, všichni spolupracovníci by měli podávat pravidelné zprávy o své činnosti, zajistěte, aby všechny dokumenty byly včas a řádně dodávány na jedno konkrétní předem stanovené místo.

- 22 -

Dokumenty spojené s projektovou činností

Rady a doporučení



SHRNUTÍ KAPITOLY Řízení projektu probíhá na základě srovnání poţadovaného stavu definovaného v plánu projektu a reálného aktuálního stavu v době pravidelné kontroly. Zahájení projektu musí být termínově, personálně i odborně dobře zorganizováno, protoţe má zásadní vliv na nastavení pracovního klimatu v rámci projektového týmu. Efektivní řízení lidských zdrojů v rámci projektu je zaloţeno na respektování principů týmové práce a řízení týmů. Zpravidla nejdůleţitějším prvkem celého projektového managementu je osobnost manaţera projektu. Projekt je třeba průběţně monitorovat a kontrolovat především z časového a nákladového hlediska. V průběhu realizace projektu se setkáme s celou řadou projektových dokumentů. Některé slouţí výhradně naší vnitřní kontrole, některé po nás bude striktně vyţadovat případný poskytovatel dotace.

ÚKOLY 1.

Proč je zahájení projektu z organizačního hlediska důleţitým momentem projektu?

2.

Definujte, v čem se odlišuje projektový tým od jiných týmů pracujících na běţné podnikové činnosti.

3.

Jmenujte alespoň čtyři funkce, které v projektu zastává projektový manaţer.


NĚMEC, V. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 182 s. ISBN 80-247-0392-0.

- 23 -



4 Ukončení projektu CÍL Po prostudování kapitoly budete umět:  

definovat činnosti, které následují po dosaţení projektového cíle, ale stále ještě souvisejí se samotnou projektovou činností, vyjmenovat moţné výsledky vědecko-výzkumných projektů.

KLÍČOVÁ SLOVA Závěrečná analýza, archivace.

Ukončením realizace projektu – tedy dosaţením projektového cíle, ještě nekončí všechny činnosti spojené s projektem. Zejména u projektů, na které byla poskytnuta dotace, ukončením realizace projektu začíná závěrečná, o to však náročnější fáze administrativního charakteru. Kromě vlastního zpracování a odevzdání závěrečné zprávy je nutné naplánovat čas na řádnou archivaci a vyhodnocení projektu. Řadu dokumentů je třeba archivovat po dobu stanovenou poskytovatelem dotace v případě dotovaných projektů nebo po dobu určenou vnitřním archivačním a skartačním řádem organizace (mnohdy se jedná o dobu 10-ti aţ 20-ti let od ukončení projektu).

Ukončení projektu

V této fázi by mělo proběhnout:    

kompletní administrativní ukončení projektu (konečné vyúčtování, odevzdání závěrečné zprávy, uzavření účtu projektu apod.), archivace všech dokumentů spojených s projektem, příprava získaných a zpracovaných dat, modelů a podkladů pro další pouţití, příprava dokumentace výstupů pro práci s veřejností (zejména u dotovaných projektů je součástí smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí dotace povinnost ţadatele šířit výsledky projektu).

Výsledky vědecko-výzkumného projektu mohou být: 

  

patenty, tzn. výsledky chráněné průmyslově právní ochranou a další, podobně chráněné výsledky (přihláška vynálezu, udělený patent, průmyslový vzor, licence apod.), články v impaktovaných, recenzovaných a jiných vybraných vědeckých časopisech, odborné monografie nebo články v odborných monografiích či recenzovaných sbornících, výzkumné zprávy, analýzy apod. - 24 -

Výsledky vědeckovýzkumných projektů



Důleţitým krokem z pohledu vlastního rozvoje projektového managementu je vytvoření dokumentu poučení z realizace projektu17, který obsahuje seznam hlavních faktů, rozborů a komentářů z pohledu:       

hodnocení naplnění cílů projektu, porovnání plánovaných a skutečně dosaţených hodnot všech měřitelných výsledků, speciálních podmínek, uskutečněných a zvládnutých rizik projektu, efektivity činností projektového managementu, projektové dokumentace a projektových evidencí, exaktních výsledků kontrolních měření a výtahů a uzávěrek z účetnictví projektu, individuálních vyjádření a komentářů případných kontrolorů nebo poskytovatele dotace.

SHRNUTÍ KAPITOLY Dosaţením projektového cíle začíná etapa uzavírání projektu, která bývá zpravidla administrativně velmi náročná – zejména u dotovaných projektů. Řadu dokumentů je třeba archivovat po dobu stanovenou poskytovatelem dotace v případě dotovaných projektů nebo po dobu určenou vnitřním archivačním a skartačním řádem organizace. Důleţitým bodem fáze ukončení projektu je vytvoření dokumentu definujícího poučení z realizace projektu.

ÚKOLY 1.

Jaké činnosti se pojí k fázi ukončení projektu?

2.

Jmenujte moţné výsledky vědecko-výzkumné činnosti.


17

SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 360 s. ISBN 80-247-1501-5.

Srov. SVOZILOVÁ, A. Projektový management, str. 247

- 25 -

Poučení z realizace projektu



5 Strategie pro vědu a výzkum

CÍL Po prostudování kapitoly budete umět:    

definovat základní strategické dokumenty české VaV, určit, které evropské snahy a tendence ovlivnily zaměření českých strategických dokumentů VaV, vyjmenovat hlavní priority české VaV, zorientovat se v preferovaných oblastech české VaV.

KLÍČOVÁ SLOVA Lisabonská strategie, ERA, Národní program výzkumu, Národní politika výzkumu, vývoje a inovací.

V předchozích kapitolách jsme se věnovali projektovému řízení, tedy procesu přípravy, sestavení plánu, samotné realizace a ukončení projektu. Nyní se zaměříme na moţnosti financování vědecko-výzkumných projektů z veřejných zdrojů. Nejprve se ale musíme seznámit se strategií České republiky pro vědu a výzkum (která jakoţto členská země vychází ze strategie Evropské unie).

5.1 Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009-15 formuluje vztah státu k výzkumu a vývoji pro nejbliţší období. Politika vyjadřuje zásady vlády pro oblast VaV, které jsou pro orgány státní správy východiskem pro realizační opatření ve VaV. Je určena orgánům a pracovníkům státní správy pro postupnou realizaci uvedených záměrů v politice VaV. Zároveň poskytuje institucím, organizacím a pracovníkům VaV informaci pro vypracování a realizaci jejich koncepcí a záměrů. V neposlední řadě poskytuje široké veřejnosti informace o snaze efektivně vyuţívat veřejných finančních prostředků ku prospěchu společnosti. 18

Účel dokumentu

Mezi nejdůleţitější vnější faktory ovlivňující formulaci Národní politiky výzkumu, Lisabonská vývoje a inovací České republiky patří bezesporu Lisabonská strategie. strategie Lisabonskou strategii přijala Evropská rada v roce 2000. Hlavním cílem dle této strategie je, aby se Evropská unie stala „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější

18

Srov. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009-2015 [on line]. 2010 [cit. 201001-15]. Dostupný z WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844>.

- 26 -



znalostní ekonomikou, schopnou udrţitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudrţností“. Implementace Lisabonské strategie je spojována především s jedním z nejobtíţnějších Barcelonských cílů: do roku 2010 zajistit v Evropské unii podporu VaV ve výši 3% HDP členských států, přičemţ 1% by mělo pocházet z veřejných zdrojů a 2% ze soukromých zdrojů. Dnes je jiţ jasné, ţe Barcelonského cíle dosaţeno nebylo, nicméně růst investic do vědy a výzkumu zůstávají jednou z předních priorit Evropské unie. S přijetím Lisabonské strategie souvisí také vytvoření Evropského výzkumného prostoru (ERA), tedy jakéhosi „vnitřního trhu znalostí“. Evropský výzkumný prostor byl vytvořen jako reakce na přílišnou fragmentaci a izolovanost národních výzkumných snah jednotlivých členských státu Evropské unie a nesourodost regulačních a správních systémů. Díku tomuto opatření tak byly na evropské úrovni odstraněny překáţky, které bránily výměně myšlenek, synergii a optimalizaci výdajů na výzkum a vývoj.19

Evropský výzkumný prostor

Více se o dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009-2015 dočtete ve studijním textu Financování vědy a výzkumu v kapitole 5. Evropské strategii pro financování vědy a výzkumu se věnuje studijní text Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie, kapitola 3.

5.2 Národní program výzkumu Národní program výzkumu (NPV)20 vychází z dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR a stanoví priority pro český výzkum a vývoj. Pro současné období (2006-2011) je platný dokument Národní program výzkumu II, který stanoví jako průřezové priority českého výzkumu, vývoje a inovací následující oblasti:  



lidské zdroje pro výzkum: o podpora začínajících pracovníků výzkumu, integrovaný výzkum: o výzkumná centra, o informační infrastruktura výzkumu, o podpora projektů cíleného výzkumu, regionální a mezinárodní spolupráce ve výzkumu: o regionální spolupráce, o programy mezinárodní spolupráce.

19

Srov. Evropský výzkumný prostor [on line]. 2009 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: <www.eu4journalists.eu/index.php/dossiers/czech/C34/42/>.

20

Srov. Národní program výzkumu II [on line]. 2005 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z WWW: <www.avo.cz/programy/p-npv2.htm>.

- 27 -

Priority českého VaV



Prioritní tematické oblasti pro NPV byly stanoveny metodou technology foresight21. Tematické náplně jednotlivých částí NPV odpovídají následujícím okruhům: 









kvalita života: o zdraví obyvatel, o kvalitní a bezpečná výţiva, o krajina a sídla budoucnosti, o ţivotní prostředí a ochrana přírodních zdrojů, informační společnost: o inteligentní systémy pro rozhodování, řízení a diagnostiku, o management informací a znalostí, o komunikační infrastruktura a technologie, o počítačové modelování a návrh systémů a procesů, konkurenceschopnost při udržitelném rozvoji: o výrobní procesy a systémy, o bezpečná a ekonomická doprava, o stavby a konstrukce, o nové materiály, o nastupující technologie, o vyuţití přírodních zdrojů, energie pro ekonomiku a společnost: o bezpečná a efektivní jaderná energetika, o energetické a neenergetické vyuţití uhlí a uhlíkatých surovin, o racionální vyuţití energie a obnovitelné energetické zdroje, moderní společnost a její proměny: o výkonově orientovaná, bezpečná, evropsky integrovaná společnost a její mezinárodní vazby, o sociální soudrţnost, sociální diferenciace a národní identita.

SHRNUTÍ KAPITOLY Priority české vědy a výzkumu určují dva základní strategické dokumenty - Národní politika výzkumu a vývoje ČR pro léta 2009-2015 a Národní program výzkumu II. Dokumenty vycházejí ze snahy Evropské unie zvýšit objem financí investovaných do VaV jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů. Tato snaha byla zanesena do dokumentu Lisabonská strategie a byla podpořena zaloţením Evropského výzkumného prostoru.

21

předvídání technologií

- 28 -

Okruhy NPV



ÚKOLY 1.

Které priority Evropské unie ovlivnily obsah dokumentů Národní politika výzkumu, vývoje a inovací a Národního programu výzkumu?

2.

Vyjmenujte hlavní priority české vědy a výzkumu.

3.

Definujte alespoň tři okruhy Národního programu výzkumu.


Evropský výzkumný prostor [on line]. 2009 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: <www.eu4journalists.eu/index.php/dossiers/czech/C34/42/>.

[2]

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009-2015 [on line]. 2010 [cit. 2010-01-15]. Dostupný z WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844>.

[3]

Národní program výzkumu II [on line]. 2005 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z WWW: <www.avo.cz/programy/p-npv2.htm>.

- 29 -



6 Dotační zdroje pro vědu a výzkum CÍL Po prostudování kapitoly budete umět:  

zorientovat se v evropských programech a institucích podporující zejména mobilitu vědecko-výzkumných pracovníků, zorientovat se v českých programech a institucích podporujících zejména základní a aplikovaný vědecký výzkum.

KLÍČOVÁ SLOVA Evropská unie, Rámcové programy, Strukturální fondy, EUREKA, COST, CIP, EUPRO, KONTAKT, GA ČR, GA AV, OP VaVpI, OP PI.

V této kapitole si představíme konkrétní zdroje veřejných financí určené na financování vědecko-výzkumných projektů. Pro snadnější orientaci je u kaţdého programu, fondu či organizace v pravém sloupci uvedena stručná charakteristika podporovaných aktivit, na které je moţné získat od daného poskytovatele dotaci.

6.1 Rámcové programy Evropské unie Rámcové programy jsou nejvýznamnějším nástrojem Evropské unie pro podporu vědy a výzkumu. Jedná se o víceleté programy zaměřené na mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu, zlepšení mobility vědeckovýzkumných pracovníků, zkvalitnění odborné přípravy výzkumných pracovníků, šíření výsledků výzkumu a vývoje a také aplikovaný výzkum dle stanovených témat. Rámcové programy jsou financovány přímo z rozpočtu Evropské Unie. V současné době je aktuální 7. Rámcový program (7RP) pro léta 2007-2013, který je rozdělen do čtyř specifických programů tvořících čtyři bloky konkrétních pracovních programů a pátého specifického programu jaderného výzkumu22: 

22

Spolupráce: o Zdraví o Potraviny, zemědělství a biotechnologie o Informační a komunikační technologie o Nanovědy, nanotechnologie, materiály technologie

a

Srov. 7RP [on line]. 2010 [cit. 2010-02-09]. Dostupný z WWW: <www.7rp.cz/>.

- 30 -

nové

výrobní

Aplikovaný výzkum, mobilita pracovníků


 






o Energie o Ţivotní prostředí o Doprava o Společenskoekonomické vědy a humanitní obory o Bezpečnost o Vesmír Myšlenky: o hraniční výzkum23 a excelence Lidé: o Sítě „Marie Curie“ o Celoţivotní vzdělávání a kariérní rozvoj o Spojovací mosty a partnerství mezi průmyslovými podniky a vysokými školami o Mezinárodní rozměr (mezinárodní programy spolupráce se zeměmi i mimo EU) o Ceny udělované v oblasti excelence Kapacity: o Výzkumné infrastruktury o Výzkum prováděný ve prospěch malých a středních podniků o Regiony znalostí o Výzkumný potenciál o Věda ve společnosti o Podpora soudrţného vývoje politik výzkumu o Konkrétní činnosti v oblasti mezinárodní spolupráce EUROATOM: o rámcový program pro jaderný výzkum a školicí činnosti

6.2 European Science Foundation Evropská vědecká nadace (European Science Foundation) je sdruţení evropských národních organizací odpovědných za podporu vědeckého výzkumu. Je nezávislou neziskovou institucí, jejíţ členové dostávají příspěvky z vládních rozpočtů jednotlivých zemí. Organizace úzce spolupracuje s Evropskou komisí v oblasti vědeckých zájmů. Na účasti ve vědeckých programech se za Českou republiku od roku 1999 spolupodílí Grantová agentura České republiky společně s Akademií věd České republiky. Evropská vědecká nadace podporuje kvalitní vědeckou činnost v rámci celé Evropy. Má za úkol usnadnit spojení vědeckých pracovníků z různých zemí při spolupráci na závaţných projektech společného zájmu, které by umoţnily obecnější vyuţití velkých a nákladných zařízení. Evropská vědecká nadace spolu se svými členskými organizacemi průběţně pracuje na vývoji strategie politiky vědy a výzkumu pro celou Evropu. Evropská vědecká nadace obecně nezasahuje do těch

23

špičkový, vysoce kvalitní výzkum světové úrovně, o němţ se předpokládá, ţe bude hnací silou pokroku

- 31 -

Organizace výzkumu, mobilita pracovníků



aktivit, které mohou být stejně dobře nebo i lépe podporovány jednotlivými organizacemi na národní úrovni. Naopak se zaměřuje na oblasti, které vyţadují spolupráci výzkumných týmů napříč celou Evropou. Z prostředků Evropské vědecké nadace není financován samotný výzkum, ale spíše organizace výzkumu a setkávání výzkumných pracovníků. Vědecké programy mohou navrhovat samotní vědečtí pracovníci nebo instituce, nebo členské organizace tzv. Standing Committee, které tak mohou vnést národní priority vědy a výzkumu do evropské strategie.24

6.3 EUREKA Program Evropská spolupráce v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje (EUREKA) má za úkol vytvářet podmínky pro zvýšení technologické vyspělosti a výkonnosti evropského průmyslu, rozvíjet společnou infrastrukturu a řešit problémy týkající se více zemí. V současné době EUREKA sdruţuje 37 států a řádným členem je rovněţ Komise Evropské unie. Česká republika se k programu EUREKA připojila v roce 1995 a z hlediska počtu řešených projektů patří mezi nejúspěšnější. Projekty financované z programu EUREKA slouţí výhradně civilním účelům a jsou zaměřeny na oblasti soukromého i veřejného sektoru. Jejich výstupem musí být špičkové výrobky, technologie nebo sluţby, schopné prosadit se na trhu. Kromě uvedeného zaměření nemají projekty EUREKA tematické omezení. Platí zde zásada, ţe návrhy a iniciativa musejí vycházet „zdola“ – od jednotlivých průmyslových podniků a firem, výzkumných ústavů a vysokých škol, které mají o spolupráci bezprostřední zájem. Důleţitý je rozvoj průmyslových oborů a aktivní zapojení výzkumu a vývoje do mechanizmů trţní ekonomiky s komerčním uplatněním výsledků. Program EUREKA nevytváří ţádný společný finanční fond na podporu řešení projektů. Účast v projektech si hradí jejich účastníci sami. Spolupráce v rámci EUREKY však umoţňuje rychlou akumulaci finančních prostředků ze soukromých zdrojů nebo půjček z veřejných prostředků. V České republice je účast výzkumných organizací, vysokých škol a průmyslových podniků na řešení projektů EUREKA finančně podporována ze státního rozpočtu aţ do výše 50% nákladů spojených s výzkumnou částí řešených projektů.25

24

25

Srov. European Science Foundation [on line]. 2010 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: <www.gacr.cz/cz/esf-01info.htm >. Srov. EUREKA [on line]. 2010 [cit. 2010-02-24]. Dostupný z WWW: <www.aipcr.cz/eureka.asp>.

- 32 -

Výzkum s konkrétními obchodovatelnými výstupy



6.4 COST Program Evropská spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu (COST – European Cooperation in the field of Scientific and Technical Research) je zaměřen na evropskou mnohostrannou spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s důrazem na badatelský a částečně i aplikovaný výzkum. Jedná se o jeden z nejstarších programů podporujících spolupráci výzkumných pracovníků z celé Evropy. Česká republika je členem COST od roku 1993. Program COST je zaloţen na tzv. „Actions“, tedy společných akcích sestavených na základě návrhů samotných vědeckých pracovníků, které jsou v rámci programu koordinovány. Actions jsou pravidelně stanoveny v dokumentu Memorandum porozumění (Memorandum of Understanding – MoU). Memorandum poté podepisují vlády členských státu COST, které si přejí na Actions podílet. Tyto státy se tak zavazují poskytovat veškeré výsledky dosaţené při řešení výzkumu dle Actions. Výzkumný pracovník se do programu COST můţe zapojit jako účastník jiţ schválené projektu, který vychází z Memoranda, nebo můţe sám iniciovat zahrnutí nového projektu do Actions a tím i následně do Memoranda (tento způsob je velmi časově a administrativně náročný). Financování projektů zapojených do COST probíhá na národní úrovni. V rámci programu jsou financovány především tvorby vědecko-výzkumných sítí, tedy náklady spojené se setkáváním (cestovní náklady, ubytování, stravné), pořádáním konferencí, informační činností apod. COST tedy nefinancuje výzkum jako takový. V České republice spravuje program COST Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (MŠMT) a Technologické centrum Akademie věd ČR (TC AV ČR). TC AV ČR zajišťuje přípravu projektů a další administrativní činnosti spojené s účastí ČR v tomto programu, MŠMT má na starosti Memorandum, přípravu rozhodnutí pro dotace na konkrétní projekty a jejich udělování konkrétním řešitelům. MŠMT také v rámci programu COST pravidelně vyhlašuje veřejnou soutěţ, jejímţ předmětem je podpora účasti českých vědecko-výzkumných institucí na mezinárodních projektech COST se zaměřením na základní a aplikovaný výzkum.26

26

Srov. COST – Evropská spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu [on line]. 2004 [cit. 201003-03]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/cost-evropska-spoluprace-vevedeckem-a-technickem-vyzkumu>.

- 33 -

Organizace a mobilita pracovníků při spolupráci na základním a aplikovaném výzkumu



6.5 CIP Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP – Competitiveness and Innovation framework Programme) patří k nejdůleţitějším nástrojům Evropské unie na podporu realizace Lisabonské strategie. Program je zaměřen na podporu konkurenceschopnosti a inovativního potenciálu Evropské unie jako pokročilé znalostní společnosti. Podpora je určena především malým a středním podnikům, které jsou dle politiky Evropské unie nejvýznamnějším podpůrným instrumentem ve snaze naplnit Lisabonskou strategii. Cílem programu je vhodně doplňovat strukturální fondy Evropské unie, které z finančního hlediska stále zůstávají nejvýznamnější formou podpory Evropské unie sektoru malých a středních podniků.

Služby podporující inovativní potenciál malého a středního podnikání

Celkovou koordinaci a spolupráci v celém rámcovém programu zajišťuje přímo Evropská komise. Jednotlivé programy jsou pak prováděny prostřednictvím dílčích ročních pracovních programů. Ty kaţdý rok ze sedmiletého programovacího období (nyní je platné období 2007-2013) vyhlašuje Evropská komise, která detailně definuje konkrétní oblasti intervence pro daný rok. Většina opatření v rámci programu CIP není určena přímo malým a středním podnikům, ale spíše zprostředkovatelským organizacím (banky, ostatní finanční instituce, organizátoři konferencí a setkání, autoři expertních studií, provozovatelé informačních center apod.), jejichţ sluţby jsou důleţitým předpokladem pro rozvoj celého malého a středního podnikatelského sektoru. 27

6.6 EUPRO Program EUPRO je zaměřen na podporu Národní informační infrastruktury rámcových programů EU, tvořené Národní kontaktní organizací a sítí regionálních a oborových kontaktních organizací. Usnadňuje zapojování českého výzkumu a vývoje do sítě pracovišť EU formou podpory infrastruktury výzkumu a vývoje. Financování projektů programu EUPRO probíhá na základě opakovaného vyhlášení veřejné soutěţe, kterou zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR.28

27

Srov. Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace [on line]. 2007 [cit. 2010-03-05]. Dostupný z WWW: <www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/ramcovyprogram-pro-konkurenceschopnost/1001573/44079>.

28

Srov. EUPRO – programy na podporu účasti ČR v rámcových programech [on line]. 2010 [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/eupro-programy-napodporu-ucasti-cr-v-ramcovych-programech>.

- 34 -

Zvyšování informovanosti o rámcových programech EU



6.7 KONTAKT Program je určen na podporu účasti českých výzkumných a vývojových pracovníků ve dvoustranných aktivitách se státy, se kterými má Česká republika sjednanou platnou mezivládní dohodu o vědeckotechnické spolupráci a v mnohostranných mezivládních aktivitách výzkumu jako OECD, NATO apod. Bilaterální spolupráci v rámci programu KONTAKT je moţné uskutečnit s partnery z následujících států:                

Francie Itálie Maďarsko Polsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Německo Čína Japonsko Mexiko Argentina Korea Rusko USA

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR v rámci programu KONTAKT kaţdoročně zveřejňuje výzvy k předkládání projektů bilaterální vědecko-výzkumné spolupráce, do které se mohou přihlásit právnické i fyzické osoby se sídlem v ČR. Cílem programu KONTAKT je zajistit potřebné podmínky pro rozvoj vědeckovýzkumné spolupráce českých institucí se zahraničními partnery z výše uvedených zemí. České vědecko-výzkumné organizace se tak začleňují do Evropského výzkumného prostoru, připravují se k účasti na řešení projektů rámcových programů Evropské unie a podporují tak realizaci Lisabonské strategie. V rámci programu KONTAKT bývají poskytovány finanční prostředky zejména na pokrytí nákladů spojených s výměnnými pobyty vědecko-výzkumných pracovníků a popularizace dosaţených výsledků. Schválené výměnné pobyty administruje Asociace inovačního podnikání ČR. Kromě podpory bilaterální spolupráce vědecko-výzkumných organizací je program KONTAKT orientován také na mnohostranné mezivládní aktivity výzkumu, jako jsou např. OECD či NATO.29

29

Srov. KONTAKT [on line]. 2009 [cit. 2010-03-23]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/kontakt>.

- 35 -

Mobility pracovníků v rámci bilaterálních vědeckovýzkumných projektů s partnery z určených zemí



6.8 GA ČR Grantová agentura České republiky (GA ČR) je nezávislou institucí, jejímţ Základní hlavním cílem je podpora základního vědeckého výzkumu. Kaţdoročně na základě vědecký veřejné soutěţe ve výzkumu a vývoji uděluje granty nejlepším projektům základního výzkum výzkumu ze všech oborů vědy. Obecnou snahou GA ČR je podporovat vysoce kvalitní mezioborové projekty, projekty, na jejichţ realizaci se podílejí vědci z různých institucí nebo projekty zahrnující mezinárodní spolupráci. GA ČR kaţdoročně (zpravidla na jaře) vyhlašuje veřejnou soutěţ v několika typech projektů:    

standardní projekty, postdoktorské projekty, doktorské projekty, EUROCORES.

Standardní projekty jsou těţištěm činnosti GA ČR. Do tohoto typu projektů se mohou zapojit právnické i fyzické osoby mající sídlo v České republice. Projekty musí být zaměřeny na základní výzkum v některém z pěti níţe uvedených oborů. Téma projektu si volí sám navrhovatel:  technické vědy,  přírodní vědy,  lékařské vědy,  společenské vědy,  zemědělské vědy. Postdoktorských projektů se mohou zúčastnit vědci do 35-ti let, kteří mají ukončené doktorské studium. Cílem programu je podpořit zájem absolventů postgraduálního studia o práci ve vědeckých institucích. Program by měl těmto institucím pomoci vytvořit pro začínající vědecké pracovníky takové platové podmínky, aby neodcházeli z vědecké praxe. Snahou je také vyuţít potenciál uznávaných odborníků a zapojit do jimi řešené problematiky mladé nadějné vědce. Doktorské projekty jsou určeny pro doktorské týmy sdruţující doktorandy v dané tematické oblasti. Účelem je zvýšit společenskou váţnost doktorského studia a učinit tak vědeckou dráhu atraktivnější pro absolventy magisterského studia. Jak jsme jiţ uvedli v kapitole 6.2, je GA ČR spolu s Akademií věd České republiky členem Evropské vědecké nadace. V rámci tohoto sdruţení se GA ČR účastní podpory mezinárodních vědeckých programů EUROCORES. Tento program je určen na podporu společných projektů umoţňujících zapojení vědeckých týmů evropských zemí do široké interdisciplinární spolupráce v oblasti základního výzkumu v rámci tematicky vymezených okruhů. 30

30

Srov. Grantová agentura České republiky [on line]. 2010 [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: .

- 36 -



6.9 GA AV Grantová agentura Akademie věd České republiky (GA AV) je interním orgánem Akademie věd České republiky. Agentura kaţdoročně vyhlašuje veřejnou soutěţ ve výzkumu a vývoji, do které se mohou přihlásit právnické či fyzické osoby se sídlem v České republice. Jednotlivé výzvy se mohou navzájem lišit v podporovaných typech grantových projektů:

Základní vědecký výzkum

 Standardní badatelské grantové projekty,  Juniorské badatelské grantové projekty,  Doplňkové publikační grantové projekty. U standardních badatelských grantových projektů vycházejí témata z námětů samotných badatelů. Podmínkou je, aby tato témata svou náplní přispívala k rozvoji dlouhodobě koncipovaného výzkumu v základních a teoretických vědních disciplínách. Cílem juniorských badatelských grantových projektů je přimět mladé vědecko-výzkumné pracovníky (mladší 35-ti let) k formulování vlastního výzkumného problému a k vytvoření týmu pracovníku pro jeho řešení. Juniorské badatelské grantové projekty tak mají slouţit k profilaci budoucích vedoucích týmů. Doplňkové publikační grantové projekty jsou určeny na podporu vydání jiţ existujících rukopisů původních vědeckých prací, které jsou výsledky řešení badatelských projektů standardního typu. Podpora je poskytována na malotiráţní edice rozsáhlejších vědeckých monografií.31

6.10 OP VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je financován z Evropských strukturálních fondů, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj, určeného na podporu infrastruktury v tzv. zaostalých32 regionech EU. Z tohoto operačního programu je moţné čerpat prostředky na výstavbu nových nebo rekonstrukci stávajících kapacit pro výzkum a vývoj, jako jsou např. výzkumná centra, moderní technologie a přístroje apod. Operační program je rozdělen do několika prioritních os: 



Prioritní osa 1 – Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje: o posílení vědecko-výzkumných kapacit, které povedou k produkci poznatků vyuţitelných pro rozvoj ekonomiky a regionů a zapojení do mezinárodní spolupráce. Prioritní osa 2 – Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji: o podpora počáteční etapy inovačních procesů ve výzkumu

31

Srov. Grantová agentura Akademie věd České republiky [on line]. 2010 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <www.gaav.cz/cs/index.html>.

32

HDP regionu je niţší neţ 75 % průměru HDP členských států Evropské unie

- 37 -

Infrastruktura ve VaV





a vývoji. Prioritní osa 3 – Posilování kapacit vysokých škol pro terciární vzdělávání: o posílení vzdělávacích kapacit na vysokých školách, které jsou jedny z hlavních překáţek dalšího rozvoje výzkumu a vývoje, inovací, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti ČR. 33

6.11 OP PI Operační program podnikání a inovace (OP PI) je zaměřen primárně na zvyšování konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a sluţeb, rozvoj podnikání a podporu podnikatelského prostředí, na podporu inovací, stimulaci poptávky a komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelských záměrů a růstu hospodářství zaloţeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Stejně jako OP VaVpI je i OP PI financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj, jednoho ze Strukturálních fondů EU. Z hlediska vědy a výzkumu lze z tohoto programu čerpat zejména na transfer výsledků vědy a výzkumu do praxe. Zprostředkujícím orgánem operačního programu je agentura CzechInvest, která operační program rozdělila do několika programů podpory. Pro vědu a výzkum jsou relevantní následující programy podpory: 







Inovace: o zvýšení inovačních aktivit malých, středních i velkých podniků v oblasti výroby i sluţeb. Potenciál: o posílení vývojové kapacity zejména malých a středních podniků a podpora spolupráce podniků s výzkumnými a vývojovými institucemi. Spolupráce: o vznik a rozvoj kooperačních odvětvových seskupení (klastrů, pólů excelence, technologických platforem a dalších kooperačních projektů). Prosperita: o zakládání a další rozvoj subjektů infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace zaměřených zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a sluţeb.34

33

Srov. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace [on line]. 2007 [cit. 2010-04-02]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vavpi>.

34

Srov. Podpora výzkumu a vývoje [on line]. 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <www.czechinvest.org/podpora-vyzkumu-a-vyvoje>.

- 38 -

Přenos výsledků VaV do praxe



6.12 Ministerstva ČR Kaţdé ministerstvo má zpravidla vyčleněnu část svého rozpočtu na podporu vědy a výzkumu v oblasti spadající do rezortu daného ministerstva dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), v platném znění. Výzvy na předkládání ţádostí o dotace na podporu vědecko-výzkumných projektů však bývají vyhlašovány nepravidelně. Téma podporovaných projektů bývá striktně vymezeno. (Blíţe viz webové stránky jednotlivých ministerstev.)

SHRNUTÍ KAPITOLY Členství České republiky v Evropské unii otevřelo cestu českým vědeckovýzkumným pracovníkům k zapojení se do celé řady vědecko-výzkumných projektů, které jsou finančně podporovány z veřejných zdrojů. Evropská unie poskytuje dotace zejména na financování nákladů spojených s mobilitou vědecko-výzkumných pracovníků a s navazováním vzájemné spolupráce mezi vědecko-výzkumnými týmy napříč celou Evropou a některými mimoevropskými zeměmi. V souladu s Lisabonskou strategií a dle zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje je základní i aplikovaný výzkum v České republice podporován mj. také z prostředků státního rozpočtu, a to zprostředkovaně přes jednotlivá ministerstva nebo nezávislé agentury.

ÚKOLY 1.

Kde byste hledali zdroj veřejných financí na pokrytí nákladů spojených s pořádáním mezinárodní vědecko-výzkumné konference?

2.

Které programy nebo instituce jsou zaměřeny na podporu aplikovaného výzkumu?

3.

Do kterého programu nebo ke které instituci je moţné se obrátit s ţádostí o dotaci na pokrytí nákladů spojených s výstavbou a vybavením laboratoří?


7RP [on line]. 2010 [cit. 2010-02-09]. Dostupný z WWW: <www.7rp.cz/>.

[2]

COST – Evropská spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu [on line]. 2004 [cit. 2010-03-03]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/cost-evropska-spoluprace-ve-vedeckem-a-technickem-vyzkumu>.

- 39 -

Aplikovaný vědecký výzkum


[cit.


2010-02-24].

Dostupný

z WWW:

[3]

EUREKA [on line]. 2010 <www.aipcr.cz/eureka.asp>.

[4]

EUPRO – programy na podporu účasti ČR v rámcových programech [on line]. 2010 [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/eupro-programy-na-podporu-ucasti-cr-v-ramcovych-programech>.

[5]

European Science Foundation [on line]. 2010 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: <www.gacr.cz/cz/esf-01info.htm >.

[6]

Grantová agentura Akademie věd České republiky [on line]. 2010 [cit. 201003-29]. Dostupný z WWW: <www.gaav.cz/cs/index.html>.

[7]

Grantová agentura České republiky [on line]. 2010 [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: .

[8]

KONTAKT [on line]. 2009 [cit. 2010-03-23]. <www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/kontakt>.

[9]

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace [on line]. 2007 [cit. 2010-0402]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vavpi>.

[10]

Podpora výzkumu a vývoje [on line]. 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <www.czechinvest.org/podpora-vyzkumu-a-vyvoje>.

[11]

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace [on line]. 2007 [cit. 2010-03-05]. Dostupný z WWW: <www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdrojefinancovani-z-eu-2007-2013/ramcovy-program-prokonkurenceschopnost/1001573/44079>.

- 40 -

Dostupný

z WWW:



7 Instituce ve vědě a výzkumu CÍL Po prostudování kapitoly budete umět: 

zorientovat se v systému, hierarchii a vzájemné provázanosti institucí působících v oblasti vědy a výzkumu.

KLÍČOVÁ SLOVA Rada pro výzkum, vývoj a inovace, TA ČR, MŠMT, AV ČR, TC.

Jako pracovníci ve vědě a výzkumu se při své práci setkáte s celou řadou institucí, které mají ve vědě a výzkumu odlišné role. Některé mají koordinační funkci, další slouţí jako poradní orgán, rolí jiných je zprostředkovávat spolupráci mezi vědecko-výzkumnými týmy. Instituce, jejichţ účelem je poskytování veřejných financí na vědecko-výzkumné projekty, jsme uvedli jiţ v předchozí kapitole. Institucemi ve vědě a výzkumu se ve stručnosti zabývá také studijní text Financování vědy a výzkumu v kapitole 4.2. Stejně jako v předchozí kapitole uvádíme pro větší přehlednost v pravém sloupci základní roli kaţdé instituce.

7.1 Rada pro výzkum, vývoj a inovace Rada pro výzkum, vývoj a inovace35 je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. Jako taková zabezpečuje zejména: 



 

35

přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předloţení vládě, kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací formou stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předloţených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením těchto programů vládou, přípravu Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a její předloţení vládě, hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených

Rada pro výzkum, vývoj a inovace [on line]. 2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupný WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=496>.

- 41 -

Stanovování priorit, koordinace, kontrola, hodnocení


  



 

  




programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou, návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky, zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky, zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předloţení vládě, úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací, jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských společenství a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí, zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací, návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení, zpracování stanoviska k ţádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k ţádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k ţádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise, plnění dalších úkolů a povinností stanovených zákonem, jiným právním předpisem nebo uloţených vládou. 36

7.2 Technologická agentura České republiky Technologická agentura České republiky byla zaloţena v říjnu 2009 za účelem podpory aplikovaného výzkumu. Agentura úzce spolupracuje s Radou pro výzkum, vývoj a inovace.

Aplikovaný vědecký výzkum,

Kromě poskytování dotací na projekty z oblasti aplikovaného vědeckého výzkumu se agentura zaměřuje také na poskytování poradenské činnosti v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví.37

Poradenství

36

Srov. Technologická agentura České republiky [on line]. 2010 [cit. 2010-03-05]. Dostupný z WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=542975>.

37

Srov. Technologická agentura České republiky [on line]. 2010 [cit. 2010-03-05]. Dostupný z WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=542975>.

- 42 -



7.3 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky je ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj. Ministerstvo zabezpečuje zejména: 

 

 

Správa, koordinace, stanovování priorit

přípravu Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky v souladu s mezinárodními smlouvami a kontrolu její realizace formou stanoviska k souladu programů výzkumu a vývoje předloţených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky před schválením těchto programů vládou, přípravu priorit formou Národního programu výzkumu, realizaci priorit výzkumu v oblastech, které nespadají do působností poskytovatelů, formou zabezpečení částí Národního programu výzkumu, přípravu právních předpisů výzkumu a vývoje a vyhodnocování důsledků ostatních právních předpisů na výzkum a vývoj, mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropských společenství a jednotlivých států Evropských společenství s působností pro výzkum a vývoj, s výjimkou mezinárodní spolupráce v obranném výzkumu a vývoji, za kterou odpovídá Ministerstvo obrany. 38

7.4 Akademie věd České republiky Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní Základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. výzkum Tento vysoce specializovaný nebo naopak interdisciplinární výzkum usiluje o mezinárodní úroveň, přitom však respektuje aktuální potřeby české společnosti a vychází tak ze strategie České republiky pro vědu a výzkum. Pracoviště Akademie věd se podílejí i na vzdělávání, především mladých vědecko-výzkumných pracovníků, prostřednictvím doktorských studijních programů, ale i pedagogickým působením svých pracovníků na vysokých školách. Akademie mj. rozvíjí také spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů, i výměny pracovníků se zahraničními vědecko-výzkumnými institucemi, podporují zapojení české vědy do mezinárodního kontextu.39

38

39

Srov. Výzkum a vývoj <www.msmt.cz/vyzkum>.

[on line].

2010

[cit. 2010-03-17].

Dostupný

z

Srov. O AV ČR [on line]. 2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW: <www.avcr.cz/o_avcr/>.

- 43 -

WWW:

Spolupráce s aplikovaným výzkumem



7.5 Technologické centrum Akademie věd České republiky Technologické centrum je zájmovým sdruţením právnických osob – pracovišť Akademie věd ČR (Fyzikální ústav, Mikrobiologický ústav, Ústav chemických procesů, Ústav fyziky plazmatu, Ústav molekulární genetiky a společnosti Technology management s.r.o.). Technologické centrum se zabývá mezinárodním transferem technologií, je národním informačním centrem pro evropský výzkum, podporuje vznik a rozvoj high-tech podniků a zabývá se studiemi a projekty zaměřenými na analýzy a trendy výzkumu, technologií a inovací. Technologické centrum koordinuje následující projekty, jejichţ hlavním cílem je komunikace ve vědě a výzkumu: 

Czech Innovation Relay Centre (CICR): Tento projekt je zaměřen na mezinárodní transfer technologií a na zavádění nových technologií do malých a středních podniků.



Centrum pro transfer technologií: Projekt vytváří systém vzdělávání vedoucích pracovníků firem, studentů, doktorandů a mladých vědců v oblasti přenosu výsledků vědy a výzkumu do průmyslu a podporuje zavádění nových technologií s ohledem na rozvoj ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR. Projekt je zaměřen na Prahu s potenciálem kooperačních vazeb i mimo tuto oblast včetně mezinárodní spolupráce.



Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER): Národní informační centrum je jedním z národních kontaktních bodů (NCP), které poskytují komplexní sluţby a specializované poradenství při přípravě mezinárodních výzkumných projektů, především rámcových programů Evropské unie. Hlavním posláním je přispět k úspěšné účasti České republiky v programech evropské spolupráce ve výzkumu a vývoji a zejména v rámcových programech Evropské unie (nyní NICER II - 7RP).



Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj (CZELO): Technologické centrum vede v Bruselu kancelář, jejímţ cílem je podpořit úspěšné zapojení českého výzkumu do evropské spolupráce, zejména prostřednictvím rámcových programů pro výzkum a vývoj.40

40

Srov. Technologické centrum AV ČR [on line]. 2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: <www.tc.cz/>.

- 44 -

Poskytování informací v oblasti evropského výzkumu



7.6 CORDIS Nejedná se o instituci jako takovou, ale o důleţitý nástroj komunikace vědeckovýzkumných projektů a záměrů. CORDIS (Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj) je oficiálním zdrojem informací o výzvách k předkládání návrhů zveřejněných v rámci sedmého rámcového programu. Prostřednictvím nabízených interaktivních internetových sluţeb lze navazovat kontakty s výzkumnými pracovníky, politiky, odpovědnými osobami a subjekty činnými v oblasti výzkumu. Informace, které se na systému CORDIS objevují, poskytují přímo evropští výzkumní pracovníci, nebo novináři. CORDIS má tyto čtyři hlavní cíle:    

usnadnit účast v oblasti evropského výzkumu, zlepšit vyuţívání výsledků výzkumu s důrazem na odvětví, která mají zásadní význam pro konkurenceschopnost EU, podporovat šíření znalostí a podněcovat inovace v podnikové sféře, zajistit přijímání nových technologií celou společností. 41

SHRNUTÍ KAPITOLY V oblasti vědy a výzkumu působí celá řada institucí s rozdílnými rolemi a funkcí. Účelem některých je stanovování priorit v oblasti vědy a výzkumu (MŠMT, Rada pro výzkum, vývoj a inovace), jiné jsou zřizovány za účelem zvýšení informovanosti o moţnostech (mezinárodní) spolupráce vědecko-výzkumných pracovníků či týmů nebo jako kontaktní centra (Technologické centrum AV ČR, systém CORDIS).

ÚKOLY 1.

Kam se obrátíte, kdyţ potřebujete nalézt vhodného partnera pro svůj vědecko-výzkumný projekt?

2.

Kde budete hledat informace o sedmém rámcovém programu?

3.

Která instituce určuje priority pro českou vědu a výzkum?


41

Cordis [on line]. 2010 [cit. 2010-03-28]. Dostupný z WWW: .O AV ČR [on line]. 2010

Srov. Cordis [on line]. 2010 .

[cit. 2010-03-28].

- 45 -

Dostupný

z WWW:

Poskytování informací k rámcovému programu EU Zprostředkování kontaktů mezi vědeckovýzkumnými pracovníky či týmy



[cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW: <www.avcr.cz/o_avcr/>. [2]


[3]

Technologická agentura České republiky [on line]. 2010 [cit. 2010-03-05]. Dostupný z WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=542975>.

[4]

Výzkum a vývoj [on line]. 2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/vyzkum>.

[5]

Technologické centrum AV ČR [on line]. 2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: <www.tc.cz/>.

- 46 -



Literatura Základní literatura: [1]

BĚLOHLÁVEK, F. Management. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 724 str. ISBN 80-2510396-X.

[2]

NĚMEC, V. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 182 s. ISBN 80247-0392-0.

[3]

ROSENAU, M. D. Řízení projektů. 3. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 344 s. ISBN 978-80251-1506-0.

[4]

SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 360 s. ISBN 80-247-1501-5.

Elektronické zdroje: [5]

7RP [on line]. 2010 [cit. 2010-02-09]. Dostupný z WWW: <www.7rp.cz/>.

[6]

Cordis [on line]. 2010 [cit. 2010-03-28]. .

[7]

COST – Evropská spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu [on line]. 2004 [cit. 201003-03]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/cost-evropska-spoluprace-vevedeckem-a-technickem-vyzkumu>.

[8]

EUPRO – programy na podporu účasti ČR v rámcových programech [on line]. 2010 [cit. 201003-15]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/eupro-programy-na-podporuucasti-cr-v-ramcovych-programech>.

[9]

EUREKA [on line]. 2010 [cit. 2010-02-24]. Dostupný z WWW: <www.aipcr.cz/eureka.asp>.

[10]

European Science Foundation [on line]. 2010 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: <www.gacr.cz/cz/esf-01info.htm >.

[11]

Evropský výzkumný prostor [on line]. 2009 [cit. 2010-01-20]. <www.eu4journalists.eu/index.php/dossiers/czech/C34/42/>.

[12]

Grantová agentura Akademie věd České republiky [on line]. 2010 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <www.gaav.cz/cs/index.html>.

[13]

Grantová agentura České republiky [on line]. 2010 [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: .

[14]

KONTAKT [on line]. 2009 [cit. 2010-03-23]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/kontakt>.

[15]

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009-2015 [on line]. 2010 [cit. 2010-0115]. Dostupný z WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844>.

[16]

Národní program výzkumu II [on line]. <www.avo.cz/programy/p-npv2.htm>.

- 47 -

2005

Dostupný

[cit. 2010-01-29].

Dostupný

Dostupný

z WWW:

z WWW:

z WWW:



[17]

O AV ČR [on line]. 2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW: <www.avcr.cz/o_avcr/>.

[18]

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace [on line]. 2007 [cit. 2010-04-02]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vavpi>.

[19]

Podpora výzkumu a vývoje [on line]. 2010 [cit. <www.czechinvest.org/podpora-vyzkumu-a-vyvoje>.

[20]


[21]

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace [on line]. 2007 [cit. 2010-03-05]. Dostupný z WWW: <www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-z-eu-20072013/ramcovy-program-pro-konkurenceschopnost/1001573/44079>.

[22]

Technologická agentura České republiky [on line]. 2010 [cit. 2010-03-05]. Dostupný z WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=542975>.

[6]

Technologické centrum AV ČR [on line]. 2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: <www.tc.cz/>.

[23]

Výzkum a vývoj [on line]. 2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: <www.msmt.cz/vyzkum>.

- 48 -

2010-04-05].

Dostupný

z WWW:



Seznam obrázků Obrázek 1.1: Trojimperativ projektu ................................................................................................. 8 Obrázek 2.1: Ganttův diagram ....................................................................................................... 15 Obrázek 2.2: PERT diagram .......................................................................................................... 16

- 49 -



Seznam zkratek 7. RP

7. rámcový program

AV ČR

Akademie věd České republiky

CICR

Czech Innovation Relay Centre

CIP

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (Competitiveness and Innovation framework Programme)

CORDIS

Informační sluţba Společenství pro výzkum a vývoj (Community Research and Development Information Service)

COST

Program Evropská spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu (European Cooperation in the field of Scientific and Technical Research)

CZELO

Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj (Czech Liaison Office for Research and Development)

ERA

Evropský výzkumný prostor (European Research Area)

ESF

Evropské strukturální fondy (European Structural Funds)

ESF

Evropský sociální fond (European Social Fund) - jeden ze strukturálních fondů EU

ESF

Evropská vědecká nadace (European Science Foundation)

EUPRO

evropské programy (European Programs)

EUREKA

Evropská spolupráce v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje

GA AV

Grantová agentura Akademie věd

GA ČR

Grantová agentura České republiky

HDP

hrubý domácí produkt (celková peněţní hodnota statků a sluţeb vytvořená za dané období na určitém území), z angl. GDP

MoU

Memorandum porozumění (Memorandum of Understanding)

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky

NATO

Severoatlantická aliance (North Atlantic Treaty Organisation)

NCP

Národní kontaktní bod

NICER

Národní informační centrum pro evropský výzkum

NPV

Národní program výzkumu

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development)

OP PI

Operační program Podnikání a inovace

OP VaVaI

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace

PERT

síťový diagram (Programme Evaluation and Review Technology)

PMI

Project Management Institute (sdruţení projektových manaţerů) - 50 -



RP

rámcový program

SMART

pravidlo pro stanovování cílů (Specific, Measurable, Agreeable, Realistic, Terms)

SWOT

analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb (Strengths, Weaknesses, Oportunities, Threats)

TA ČR

Technologická agentura České republiky

TC AV ČR

Technologické centrum Akademie věd České republiky

VaV

věda a výzkum, popř. výzkum a vývoj

WP

dílčí projektová aktivita - tzv. pracovní balík (Work Package)

- 51 -


Přílohy

- 52 -



Seznam příloh Příloha č. 1 – Přehled uţitečných webových stránek

- 53 -




Příloha č. 1 – Přehled užitečných webových stránek http://cordis.europa.eu

CORDIS

http://www.7rp.cz

7. rámcový program

http://www.aipcr.cz/

Asociace inovačního podnikání ČR

http://www.avcr.cz/

Akademie věd České republiky

http://www.businessinfo.cz/

Oficiální portál pro podnikání a export

http://www.czechinvest.org/

Agentura pro podporu a investic (CzechInvest)

http://www.czelo.cz/

CZELO

http://www.gaav.cz/

Grantová agentura Akademie věd ČR

http://www.gacr.cz/

Grantová agentura České republiky

http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/vyzkum-a-vyvoj-1

Mezinárodní na MŠMT

http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vavpi

OP VaVpI

http://www.msmt.cz/vyzkum

Výzkum a vývoj na MŠMT

http://www.strukturalni-fondy.cz/

Fondy EU

http://www.tc.cz/

Technologické centrum AV ČR

http://www.vyzkum.cz/

Rada pro výzkum, vývoj a inovace

- 54 -

spolupráce

podnikání

ve

VaV

PROJEKTOVÝ A DOTAČNÍ MANAGEMENT. Daniela Navrátilová

Recommend Documents