Projektové vzdělávání v objektu zámku Slezské Rudoltice

Projektové vzdělávání v objektu zámku Slezské Rudoltice

1

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 29. 04. 2016 ..................................................... Podpis

3

Poděkování Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce paní Mgr. Evě Horňákové za veškerou pomoc a ochotu při psaní této práce. Poděkování patří i správě zámku ve Slezských Rudolticích, zejména panu kastelánu Zembovi. Dále bych chtěla poděkovat vedoucí Městského muzea Krnov Mgr. Ivaně Zajícové. V neposlední řadě patří velké poděkování mé rodině a blízkým, kteří

mě

při

vzniku

práce

podporovali.

4

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Projektové vzdělávání v objektu zámku Slezské Rudoltice Bakalářská práce

Autor: Lucie Litnerová Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava, 2016

5

Copyright © 2016 Lucie Litnerová 6

Abstrakt LITNEROVÁ, Lucie: Projektové vzdělávání v objektu zámku Slezské Rudoltice. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 95 stran. Bakalářská práce Projektové vzdělávání v objektu zámku Slezské Rudoltice navrhuje využívání moderních didaktických technik jako východisko pro interaktivní vzdělávání v rámci zámku. Předpokládám, že využití práce bude přínosem pro zatraktivnění prohlídek a výstav pro návštěvníky mladšího školního věku 6 – 12 let. Zároveň doufám, že se zvedne i zájem pedagogů a rodičů navštěvovat výstavy na zámku se svými dětmi. První část práce se zabývá popisem zážitku a vztahem vybrané skupiny k muzeu, nabídkou cestovního ruchu v mikroregionu. Druhá část bakalářské práce analyzuje primární a sekundární nabídku cestovního ruchu v mikroregionu Osoblažsko a nabídku zámku ve Slezských Rudolticích. Ve třetí části jsou rozhovory pomocí návodu, pozorování a pracovní sešit pro návštěvníky mladšího školního věku. Klíčová slova Zámek Slezské Rudoltice. Primární a sekundární nabídka. Rozhovory pomocí návodu. Pracovní sešit. Zatraktivnění výstavy.

7

Abstract Bachelor thesis Project of education in the castle Slezske Rudoltice proposes the use of modern teaching techniques as the basis for interactive learning within the castle. I suppose using the work will benefit more attractive tour and exhibitions for visitor younger school age 6-12 years. I also hope that rises an interest of adults, teachers and parents to visit the exhibiton with their children. The first part describes the experience and relationship with selected groups to the museum, tourism possibilities in the microregion. The second part analyzes the primary and secondary offer of tourism development in the Osoblazsko region and the facility of castle Slezske Rudoltice. The third section are interview through instruction, observation and workbook for the visitors with age 6-12 years. Keywords: Chateau Slezské Rudoltice. Primary and secondary offer. Interviews through instruction. Workbook. The attractvieness of the exhibition.

8

Obsah Zážitek v cestovním ruchu ....................................................................................................... 13 1.1

Prvky výjimečného zážitku ....................................................................................... 15

1.2

Roviny zážitku ........................................................................................................... 16

Rodiny a muzeum..................................................................................................................... 18 2.1

Rodiče a návštěva dětí výstavy v muzeu ................................................................... 20

2.2

Jak vylepšit zážitek dětí při návštěvě muzea? ........................................................... 22

2.3

Principy vzdělávacích potřeb dětí.............................................................................. 22

2.4

Charakteristiky a variace výstav orientovaných na děti ............................................ 24

Základní vymezení turistické oblasti jako destinace cestovního ruchu ................................... 26 3.1

Mikroregion Osoblažsko ........................................................................................... 26

3.2

Poloha destinace ........................................................................................................ 27

3.3

Vymezení destinace ................................................................................................... 28

3.4

Předpoklady destinace pro cestovní ruch .................................................................. 29

3.5

Potenciál cestovního ruchu v turistické oblasti ......................................................... 29

Primární nabídka cestovního ruchu .......................................................................................... 30 4.1

Hlavní památky v obcích mikroregionu .................................................................... 30

4.2

Přírodní atraktivity (chráněná území a objekty, naučné stezky) ............................... 35

4.2.1

Přírodní památky ................................................................................................ 35

4.2.2

Přírodní rezervace .............................................................................................. 35

4.2.3

Další přírodní zajímavosti .................................................................................. 35

4.2.4

Obory.................................................................................................................. 36

4.3

Pěší turistika .............................................................................................................. 36

4.3.1

Naučná stezka Zlatý Roh v Petrovicích ............................................................. 36

4.3.2

Ovocná stezka – Osoblažsko .............................................................................. 37

4.3.3

Naučné stezky po kostelích a kaplích Osoblažska ............................................. 37

4.3.4

Městský turistický okruh Město Albrechtice ..................................................... 38

9

4.4

Podmínky pro turistiku .............................................................................................. 38

4.4.1

Úzkorozchodná trať ............................................................................................ 38

4.4.2

Paličkovaná krajka ............................................................................................. 39

4.4.3

Odpočivadla pro návštěvníky a mobilní podium ............................................... 39

4.4.4

Dětská hřiště v členských obcích ....................................................................... 39

4.4.5

Sportovní atraktivity........................................................................................... 40

Sekundární nabídka cestovního ruchu...................................................................................... 41 5.1

Místní infrastruktura .................................................................................................. 41

5.2

Ubytovací a stravovací zařízení ................................................................................. 44

5.2.1

Bohušov .............................................................................................................. 45

5.2.2

Dolní Povelice .................................................................................................... 45

5.2.3

Slezské Rudoltice ............................................................................................... 45

5.2.4

Liptaň ................................................................................................................. 46

5.2.5

Třemešná ............................................................................................................ 46

5.2.6

Osoblaha ............................................................................................................. 46

5.2.7

Město Albrechtice .............................................................................................. 47

5.2.8

Slezské Pavlovice ............................................................................................... 47

5.2.9

Jindřichov ........................................................................................................... 47

5.2.10

Petrovice ............................................................................................................. 48

5.3

Dopravní infrastruktura ............................................................................................. 49

5.3.1

Silniční doprava.................................................................................................. 49

5.3.2

Železniční doprava ............................................................................................. 49

5.3.3

Veřejná doprava ................................................................................................. 49

5.3.4

Cykloturistika ..................................................................................................... 49

5.3.5

Turistické trasy Klubu českých turistů ............................................................... 53

5.4

Vzdělávací zařízení.................................................................................................... 54

5.4.1

Mateřské školy ................................................................................................... 54

10

5.4.2

Základní školy .................................................................................................... 55

5.4.3

Střední školy....................................................................................................... 55

5.4.4

Mimoškolní organizace ...................................................................................... 55

Zámek Slezské Rudoltice ......................................................................................................... 56 Výstava „Prosíme nesedat!“ ................................................................................................. 57 Paličkovaná krajka ............................................................................................................... 57 Když řinčí zbraně ................................................................................................................. 58 Archeologické nálezy Krnovska .......................................................................................... 58 Psychologický vývoj dítěte a školní osnovy ........................................................................ 59 Mladší školní věk ............................................................................................................. 59 Vybraná témata ze školních osnov ................................................................................... 60 Pracovní sešit pro děti mladšího školního věku ................................................................... 62 Metodika výzkumu ............................................................................................................... 72 Rozhovor pomocí návodu ................................................................................................ 72 Neformální rozhovor ........................................................................................................ 72 Zúčastněné pozorování ..................................................................................................... 73 Rozhovor pomocí návodu s učitelkou na prvním stupni základní školy.............................. 74 Rozhovor pomocí návodu s vedoucí ve skautském oddílu .................................................. 74 Shrnutí rozhovorů................................................................................................................. 75 Závěr......................................................................................................................................... 75 Seznam příloh........................................................................................................................... 87 Příloha A - Historie zámku ve Slezských Rudolticích ........................................................ 88 Příloha B – Historie obce Slezské Rudoltice ....................................................................... 90

11

Úvod Tématem mé bakalářské práce je Projektové vzdělávání v objektu zámku Slezské Rudoltice. Toto téma jsem zvolila, protože z této oblasti pocházím. Region Osoblažsko patří mezi relativně zaostalé regiony a zámek Slezské Rudoltice nepatří k nejznámější a nejnavštěvovanějším zámkům. Cílem práce je zmapování současné nabídky zámku a okolního regionu. Dále by mělo vést ke zatraktivnění prohlídek a výstav pro návštěvníky mladšího školního věku 6 – 12 let. Zároveň doufám, že se zvedne i zájem pedagogů a rodičů navštěvovat výstavy na zámku se svými dětmi. Na základě poznatků zjištěných z literatury a rozhovorů pomocí návodu vytvořím pracovní sešit pro návštěvníky mladšího školního věku. Pozorováním,pak ověřím jak s děti s pracovním sešitem manipulují a jak reagují na jednotlivé úkoly. V první části bakalářské práci popíši pojem zážitek v cestovním ruchu, vztah mezi rodinami a muzei, oblast Osoblažska, ve kterém se zámek nachází. V další části práce se budu zabývat analýzou primární a sekundární nabídky v regionu Osoblažsko a nabídku zámku Slezské Rudoltice. Do primární nabídky patří kulturněhistorické podmínky a v sekundární nabídce se budu věnovat službám a zázemí pro návštěvníky regionu a zámku. Zabývat se budu také stávajícím stavem expoziční části zámku. Do třetí části jsou zařazeny rozhovory pomocí návodu s učitelkou na prvním stupni základní školy, vedoucí skautského oddílu a pozorování skupiny návštěvníků. Poté se pokusím vytvořit pracovní sešit pro návštěvníky dané věkové skupiny s využitím výstav na zámku. Tento materiál by měl napomoci k nárůstu návštěvnosti zámku Slezské Rudoltice, ke zvýšení spokojenosti návštěvníků a zatraktivnění zámku dětem mladšího školního věku.

12

1. Zážitek v cestovním ruchu Zážitky byly využívány v marketingu cestovního ruchu léta. Brožury a další marketingové materiály, zejména o cestování v přírodě a aktivních programech, slibují zážitky. Nadměrné používání tohoto termínu má za následek ztrátu jeho původní hodnoty. Zážitek se stal běžným superlativem nahrazujícím pojem služba ve vidině lepšího prodeje. [7] Zážitky liší od služeb, stejně jako se služby liší od zboží. Přizpůsobení, „dramaturgie“ a motivy jsou prvky, které odlišují zážitky od služeb. Služby jsou nabízeny zákazníkům, zatímco v kontextu zážitku jsou vnímány jako hosté. V oboru služeb pracují zaměstnanci jako číšníci, průvodci, prodavači apod. V zážitkové ekonomice je jejich práce jevištěm, kde vystupují podle svých rolí. Služby jsou dodávány na přání, výjimečný zážitek se objeví v průběhu. Nejdůležitějším aspektem služby je to, co je dodáno zákazníkovi. U zážitku je to trochu jiné, nejdůležitější je spokojenost hosta. [13] Pine a Gilmore zobrazují významné zážitky ve čtyřech dílčích kategoriích: zábavní kategorie, kategorie poznávání, estetická kategorie a kategorie úniku. Tyto jednotlivé kategorie se od sebe odlišují dvěma způsoby. První způsob představuje míru participace spotřebitele na zážitku (aktivní nebo pasivní). V závislosti na tom, zda se aktivně podílí na zážitku nebo je jen pasivní přihlížející.

Druhý způsob zohledňuje intenzitu působení zážitku, tedy zda

spotřebitel zážitek pouze absorbuje, nebo jej zážitek pohltí. [13]

13

Graf: Čtyři oblasti zážitku a zlatý střed (Pine, 1999, vlastní úprava) Dobrodružné programy, které vyžadují aktivní účast a pohlcení situací, jsou příkladem odpočinkových zážitků, kdežto estetická kategorie je spíš pasivní absorpcí, jako pasivní obdivování krajiny nebo prozkoumání prostředí více smysly. Nejucelenější zážitek pak zahrnuje všechny z těchto čtyř kategorií. [12, 9, 7] Zážitky se objevují pouze v situacích tváří v tvář, a proto musí poskytovatel služeb vědět jak inscenovat zážitek pro zákazníka. Nicméně v praxi může vše ovlivňovat jen do určitého bodu. To zákazník určuje, zda získal svůj zážitek nejen na základě interakce s poskytovatelem služby, ale také na jeho kultuře, předchozích zkušenostech a na tom co zažívá v každodenním životě. [2, 7] Výjimečný zážitek zcela osobní, subjektivní zkušenost: výjimečný zážitek nemůže být garantován. Nicméně, výjimečný zážitek může být ovlivněn tím, že je kladena zvláštní pozornost na zážitek zákazníka. Výjimečný zážitek je pozitivní a nezapomenutelný zážitek, který může vést k osobní změně. [7]

14

Obrázek: Zážitková pyramida

1.1 Prvky výjimečného zážitku Jedinečnost znamená unikátnost: stejný nebo podobný produkt není jinde dostupný. Jedinečnost zahrnuje orientaci na zákazníka, flexibilitu a možnost přizpůsobit produkt podle preferencí a potřeb zákazníka. Produkt umožňuje přizpůsobení každému zákazníkovi ke splnění jeho osobních preferencí, jako je třeba stupeň obtížnosti aktivity. Často je možné přizpůsobovat produkt do nekonečna. Nicméně, čím unikátnější produkt je, tím vyšší jsou jeho náklady. Je tedy výzvou vytvoření produktu, který lze lehce přizpůsobit a zároveň lze kopírovat jeho základní koncept. Autenticita se týká důvěryhodnosti produktu. Podle Edwarda Brunera určuje autenticitu sám zákazník. Produkt je autentický pokud jej zákazník považuje za věrohodný a opravdový. Existuje pojem jako „všeobecná autenticita“, tzn. Autenticita je vždy posuzována z něčí perspektivy. Produkt by měl být založen na místní kultuře, tak že poskytovatelé jej považují za přirozenou část jejich vlastní místní identity. Každé znázornění a kopie zážitku ve vybrané kultuře změní naše vnímání originálu. [3] Příběh je úzce spojen s autenticitou produktu. Je důležité spojit různé prvky produktu do souvislého příběhu, aby byl zážitek ucelený a chytlavý. Věrohodný a autentický příběh přidává na společenské hodnotě a obsahu produktu, dává tak zákazníkovi důvod k dobrému prožitku. Příběh odůvodňuje co se děje a v jakém pořadí. Dobrý příběh má jak skutečné tak 15

smyšlené prvky, jako třeba místní fakta obohacené o starobylé legendy a příběhy. Příběh si hraje s pocity zákazníka a nechává ho tak zažít produkt také intelektuální a emocionální úrovni. Vliv produktu by neměl být náhodný, spíše by měl být pečlivě psaný s ohledem na požadavky cílového publika. Příběh produktu by měl být důvěryhodný a navržený takovým způsobem, aby se maličkosti navzájem nevyvracely. Pine a Gilmore toto nazývají laděním a tvorbou tématu. Ucelená tvorba tématu je důležitou součástí zážitkového produktu. Témata a příběh by měly být součástí všech fází od marketingu přes opravdový zážitek až po fázi po prodeji. [13] Smyslové vnímání odkazuje na skutečnost, že všechny smyslové vjemy jsou pečlivě navrženy tak, aby posílily vybrané téma a také podpořily vcítění se do zážitku. Prožitek zákazníka může trpět, pokud je zvoleno příliš mnoho podnětů nebo jsou tyto smyslové vjemy nepříjemné. Kontrast znamená odlišnosti z pohledu zákazníka. Výrobek by se měl odlišovat s ohledem na každodenní život zákazníka. Ten musí být schopný poznat něco nového, exotického, neobvyklého. Prožívání něčeho nového a výjimečného v cizím prostředí umožňuje zákazníkovi pohlížet na sebe z jiného úhlu, stejně jako vidět a zažívat věci jinými způsoby bez omezení a obvyklých činností každodenního života. Při navrhování kontrastu produktu se musí brát v úvahu národnost a kultura zákazníka. Co je výjimečné pro jednoho, může být běžné pro jiného. [15,14] Interakce vyjadřuje úspěšnou komunikaci mezi poskytovatelem služby a zákazníkem. Atmosféra skupiny hraje významnou roli v interakci – prožívání něčeho spolu s ostatními. Proto je velmi důležité aby se účastníci stejného programu navzájem seznámili, pokud se neznají. Samozřejmě je možné prožít zážitek sám. Nicméně, prožívání něčeho společně s ostatními zákazníky dělá zážitek lépe přijímaným a zvedá společenské postavení jedince, nebo jej více sblíží s danou skupinou. Pokud jde o jednotlivce, tak osobní interakce mezi poskytovatelem služby a zákazníkem hraje významnou roli při úspěšném poskytování zážitku zákazníkovi.

1.2 Roviny zážitku Vertikální osa modelu zážitkové pyramidy ilustruje, jak je zážitek zákazníka tvořen od zájmu k vlastnímu zážitku a k jeho vědomému zpracování. To vede k výjimečnému zážitku a mentální změně. Ideální produkt má všechny výše popsané základní prvky zapojené do jednotlivých rovin zážitku. [1] 16

Motivační rovina Zájem zákazníka se vzbuzuje na motivační rovině. Na této úrovni jsou pomocí různých marketingových nástrojů vytvářena očekávání produktu. Co nejvíce základních prvků významného zážitku by mělo být splněno již na motivační úrovni. Jinými slovy, marketing produktu by měl být jedinečný, autentický, smyslový, interaktivní a zvyšovat kontrast. Fyzická rovina Na fyzické úrovni zákazník zažívá a vnímá produkt prostřednictvím smyslů. Pomocí našich pocitů si uvědomíme, kde se nacházíme, co se děje a co děláme. Dobrý produkt v této rovině zajišťuje příjemný a bezpečný zážitek. Takzvané „extrémní“ zážitky, kde je riziko smrti nebo zranění nedílnou součástí zážitku, jsou výjimkou tohoto pravidla. Technická kvalita produktu je testována na fyzické úrovni. [8] Intelektuální rovina V intelektuální rovině zpracováváme smyslové podněty a podle toho se chováme, učíme, myslíme, používáme znalosti a utváříme názory. Právě na této úrovni se rozhoduje, jestli jsme spokojeni s produktem nebo ne. Intelektuální úroveň dobrého produktu nabízí zákazníkovi naučit se něco nového, rozvinout a získat nové znalosti, ať už vědomě nebo nevědomě.[8] Emocionální rovina Významný zážitek je vlastně zážitek na emoční úrovni. Je těžké předvídat a kontrolovat jednotlivé emocionální reakce. Z toho důvodu, pokud byly splněny všechny základní prvky výjimečného zážitku na úrovni fyzické a intelektuální, je pravděpodobné že zákazník získá pozitivní emoční zážitek, požitek, nadšení, štěstí, radost z učení, něco co považuje za jedinečné.[11] Mentální rovina V mentální rovině může vést pozitivní a silný emocionální zážitek k osobní změně, což má za následek trvalé změny ve fyzickém stavu osoby, nastavení mysli anebo životního stylu. V takovém případě jedinec cítí, že se změnil nebo rozvinul jako jedinec, nebo získal něco nového jako součást jeho osobnosti. Prostřednictvím významného zážitku, je možné získat nový koníček, způsob myšlení nebo najít nové zdroje uvnitř sám sebe. [1]

17

Kvalita je jednou z klíčových konkurenčních výhod ve službách. V zážitkové ekonomice je rozhodující konkurenční výhodou autenticita. Nicméně, kvalita je předpokladem pro vytvoření autentického zážitku. [13] Kromě vlastního produktu je zákazníkův zážitek ovlivňován také ostatními zákazníky, zákaznickým servisem a fyzickým prostředím. Přesto je výjimečný zážitek osobní vnitřní pocit, vzniká během interakce se situací vytvořené společností. Zaměstnanci a ostatní zákazníci mohou mít buď pozitivní, nebo negativní vliv na zážitek. [9, 10]

Rodiny a muzeum Muzea se stále více zaobírají rozmanitostí svého publika a jejich poslání slouží potřebám různých cílových skupin. Malé děti představují podstatnou část návštěvníků na základě jejich součásti ve skupinkách rodin nebo školních skupin. Posláním zámku Slezské Rudoltice je vytvořit „sídlo múz a umění“ a proto jsem se rozhodla najít možnost jak tyto expozice zatraktivnit pro rodiny s dětmi. V nedávné době začala muzea hledat způsoby jak zlepšit své komunikační dovednosti a jak zatraktivnit své sbírky a výstavy širší veřejnosti. Muzea jako kulturní střediska pro širokou veřejnost mají povinnost rozšiřovat své publikum a lépe zpřístupnit své sbírky a výstavy pro různé věkové skupiny, včetně malých dětí. Zatímco postoje a názory získané během prvních let se mohou měnit a vyvíjet v průběhu života, tak zážitky z dětství mohou hrát důležitou roli a vliv na další vzdělávání v dospělosti. [17] Pro všechna muzea, která jsou součástí celoživotního vzdělávání, je výzvou začít se zájmy a potřebami malých dětí a vyvíjet se spolu s nimi jako účastníci a učitelé. [18] Vznik dětských muzeí a jejich rostoucí počet v posledních desetiletích jsou známkou toho, že odborníci z různých oblastí berou ohled na potřeby dětí specifickým způsobem. Při tvorbě výstav pro děti by mělo být vzato v úvahu více aspektů: plánovači výstavy by měli použít koncepční rámec pro vznik výstavy (založený na vzdělání, kognitivní psychologii a sociologických studiích) vzít v úvahu charakteristické vzdělávací a psychologické potřeby dětí, měli by vzít v úvahu význam sociální interakce a sociálního vzdělávání, definovat jasné cíle výstavy. [27] Není jednoduché zjistit kolik dětí navštěvuje muzea, protože jsou součástí rodinných skupin a mnoho z nich navštěvuje muzea bez placení vstupného. Nicméně, můžeme použít statistické 18

údaje střediska NIPOS, abychom získaly alespoň přibližná čísla. NIPOS je národní informační a poradenské středisko pro kulturu zřízené Ministerstvem kultury k 1. 1. 1991. Posláním NIPOS je podpora rozvoje kultury, poskytování informačních služeb a odborných konzultací na základě soustavného vytěžování teoretických a praktických poznatků z analytické a výzkumné činnosti v oblasti kultury. Ze statistik tohoto útvaru vyplývá, že počet návštěvníků muzeí, galerií a památníků byl 11,6 milionu za rok 2014. V roce 2013 to bylo 10,5 milionu. Jen pro představu v roce 2013 bylo v provozu 512 muzeí, galerií a památníků, zatímco v loňském roce 509. Počet návštěvníků expozicí a výstav muzeí a galerií za rok 2014, kteří zaplatili rodinné vstupné je 804 248 a za snížené vstupné to je 3 381 431 osob. Většina lidí se rozhodne navštívit muzea ze zájmu, pro potěšení, a protože muzea jsou místa, která lze navštívit s rodinou a přáteli. Jeden z dominantních přístupů ke vzdělávání, uplatňovaný v mnoha muzeích a galeriích umění, je založen na výzkumu vývojové a vzdělávací psychologie a kognitivních teorií Piageta.[1] Piaget popsal čtyři fáze kognitivního vývoje: senzomotorickou fázi (věk 0-2 let), předoperační fáze (věk 2-7 let), fázi konkrétních operací (7-11 let) a fázi formálních operací (věk 11-14 let). Piaget je přesvědčen, že všechny děti procházejí postupně těmito fázemi. Také připustil, že průměrný věk fází se u jednotlivců může odlišovat. Vývojové fáze dětí spadají do prvních dvou fází, kdy poznávají okolní svět prostřednictvím pohybu a smyslů. Děti jsou egocentrické, což znamená, že nemohou vnímat svět z pohledu ostatních. V předoperační fázi, rozvíjí malé děti schopnost identifikace objektů pomocí představ a slov, ponechat tuto představu v paměti, a symbolicky ji reprezentovat. Také se učí užívat jazyk a předměty třídí jen podle jednoho rysu (červené, hranaté, hebké). Ve fázi konkrétních operací dokáže dítě logicky přemýšlet v operacích, objektech, událostech. Už chápe stálost počtu, množství a hmotnosti a předměty třídí podle různých vlastností a dokáže je logicky seřadit (nejtmavší – nejsvětlejší, největší – nejmenší) V poslední fázi dokáže dítě logicky myslet o abstraktních pojmech a systematicky testuje hypotézy (Co se stane, když…). Dítě se zabývá abstrakcí, budoucností a ideologickými problémy. Sociální kontext je významný zprostředkovatel poznání a porozumění jednotlivce. Vývojový psycholog Lev Vygotsky, který se zajímal o sociální základy poznávání, vyvinul strukturu pro pochopení role, kterou sociální zprostředkování hraje při procesu učení. Podle Vygotského sociokulturní teorie by zdroj inteligence měl být hledán spíše v sociální interakci 19

lidí, než ve zkoumání kontaktu jedince s okolím. Více informovaní členové skupiny podporují učení těch méně zasvěcených tím, že jim poskytují „lešení“, nebo podporu při procesu učení. [19] Vygotského pojem „zóna nejbližšího vývoje“ pomáhá pedagogům najít správnou úroveň pro zapojení studenta. Zóna nejbližšího vývoje vyjadřuje vzdálenost mezi aktuální úrovní výkonu nebo současnou schopností dítěte řešit určitý úkol a potenciální vývojovou úrovní. Tuto vzdálenost je možné překonat spoluprací dítěte s dospělým např. rodičem. [20] Mnoho z tohoto socio-kulturního hlediska je součástí toho, co se nyní nazývá konstruktivismus. Hein navrhl konstruktivistické učení jako aktivní proces, ve kterém student používá smyslové vjemy a získává z toho smysl. Učení není pasivní přijetí znalosti, která hned vymizí, ale vyžaduje propojení studenta se světem. Navíc, učení je sociální aktivita, která je úzce spojena s ostatními lidmi (sourozenci, rodiče, učitelé…) i náhodnými známými, včetně lidí na výstavě před námi nebo vedle nás. Učení je také záležitostí vyplívající ze souvislostí, protože nezískáváme jednotlivé znalosti odděleně od zbytu našich životů. Falk a Dierking navrhli „interaktivní model zážitku“ pro vytvoření muzejních prohlídek, který zahrnuje interakci mezi třemi souvislostmi: 1. osobní kontext, 2. sociální kontext, 3. fyzický kontext. [19] Osobní kontext zahrnuje předchozí zkušenosti a znalosti návštěvníka, zájmy, zázemí, motivaci a očekávání od návštěvy muzea. Sociální kontext bere v potaz fakt, že návštěva muzea je ovlivněna složením skupiny, ve které jednotlivec navštíví muzeum (sám, s rodinou nebo přáteli, ve školní skupině, s jedním nebo více dětmi atd.). Fyzický kontext zahrnuje architekturu muzea, atmosféru galerie, vystavené předměty a objekty, barvy použité v prostředí, hudba a zvuky, pachy a pohodlí. Všechny tyto kontexty a prvky na sebe vzájemně působí a ovlivňují zážitek návštěvníka. [19]

1.3 Rodiče a návštěva dětí výstavy v muzeu Je nepravděpodobné, že děti navštíví muzeum samy. Obvykle navštíví muzeum v doprovodu rodičů nebo ve školní skupině, obě tyto varianty tvoří důležitý demografický trh pro muzea. Hein to shrnul takto: „rodinné skupinky jsou obvykle definovány jako vícegenerační sociální skupina se čtyřmi až šesti osobami, která společně přichází do muzea“. Během návštěvy muzea dodržují předem připravený osobní program, který zahrnuje muzejní expozice a program. Rodinné skupinky navštěvují muzea kvůli zábavě, ze společenských důvodů a kvůli poznávání. [21] 20

Anderson a Pisticelli udělali průzkum o zkušenostech rodičů s minulými návštěvami muzeí a vzpomínkách na zážitky z návštěv muzeí v dětství. Vytvořili speciální dotazník, který se skládal z 11 strukturovaných a otevřených otázek. Vyplnilo jej celkem 75 rodičů, kteří mají děti ve věku 4 až 5 let. Popisy rodičů o jejich dětských vzpomínkách na exkurze v muzeích byly rozděleny do několika skupin (viz tabulka ****). Na základě informací zjištěných z dotazníků, navrhli, aby muzejní prohlídky určené pro děti zahrnovaly aktivní účast, měly pomalejší tempo a zlepšily nabídku zážitků. [22]

Tabulka **** - Vzpomínky rodičů na exkurze v muzeích [22] Procentní podíl Zajímavé, příjemné, zábavné, úžasné

46 %

Nenavštívil muzeum ve školním věku

21 %

Mlhavé vzpomínky, nevybavuje si svou zkušenost

17 %

Pravidla, dokončení řízených úkolů

17 %

Nezáživné, nedostatek angažovanosti, nezajímavé

14 %

Příliš uspěchané, přelidněné

11 %

Prohlížení vystavovaných předmětů

10 %

Výlet, chystání se do muzea

7%

Vytvoření spojení, kontaktu

6%

Strašidelné, děsivé

6% 100 %

Zaprvé, 17 % rodičů prezentovalo své vzpomínky na návštěvu muzea jako „dodržování pravidel muzea nebo dokončování úkolů“. Proto navrhli řešení, aby dětem byla poskytnuta příležitost rozhodovat o svém vlastním programu, jako součást exkurzí. Takový přístup by jim poskytl pocit vedení návštěv, nechal by je lépe se informovat dopředu a zajistil by, aby v muzeu našly, co je zajímá. Část rodičů si také vybavovala uspěchané tempo návštěvy muzea, což by mohla vyřešit lepší komunikace s dětmi. [22]

21

1.4 Jak vylepšit zážitek dětí při návštěvě muzea? Možnosti objektů a zážitků nabízených v muzeích do značené míry závisí na vystavených předmětech, které mají vytvořit prostředí otevřené výuce a interakci dětí. Minda Borun navrhla vystavení předmětů s následujícími charakteristikami tak, aby vyhovovaly potřebám rodinných skupin: 1. mnohostrannost: umožnit více členům rodiny, aby obklopili vystavovaný předmět 2. víceúčelový: aby mohlo více uživatelů současně pracovat s exponátem 3. dostupnost: exponáty přístupné pro zacházení jak rodičů, tak i dětí 4. multi-outcome: usnadnit diskuzi mezi členy skupiny 5. multi-model: pojmout různé styly učení a znalostí 6. čitelnost: popisné štítky jsou psané a uspořádané vhodně pro rodiče i děti 7. relevantnost: vystavované předměty spojené s předchozími znalostmi a osobními zkušenostmi návštěvníků [23] Danko-McGhee představila tři vzdělávací centra navržená pro děti ve věku dva až šest let v Muzeu umění v Toledu. Vzdělávací centra byla vyvinuta tak, aby rozšířili chápání dětí uměleckých děl. Každý vzdělávací způsob zahrnoval hru, konverzaci a ověřování zážitku. Hra zahrnovala vytváření spojení mezi uměleckým dílem a dítětem používáním hmotných předmětů. Konverzace zapojila dítě do mluvení o uměleckém díle a zaměřením se na jazykové detaily. Ověřování zážitku vedlo děti k aktivitám. Všechny tyto zážitky využívaly schopnost kritického myšlení k zapojení předchozích zážitků a znalostí dětí a tvorbu vlastních myšlenek a porozumění uměleckému dílu. [24]

1.5 Principy vzdělávacích potřeb dětí Picsitelli, B. Everett, M. A Weier, K. navrhli následující principy jako odezvu na vzdělávací potřeby dětí: [25] 1. zaměřené na dítě: dospělý průvodce aby se zjistilo, co děti ví a stavět na jejich dosavadních vědomostech

22

2. vývojově vhodné: kulturní zázemí, věkové a individuální rozdíly by měly být brány v úvahu 3. vnímavé: propojení výuky a učení je charakterizováno dynamickými, oboustrannými, zdvořilými výměnami mezi dospělými a dětmi 4. flexibilní: více možností jak zahájit dialogy, aby se mohly podílet děti všech schopností a dovedností 5. zaměřené na hru: děti jsou povzbuzovány, aby zapojily ruce a mysl ke hrám podle svého výběru 6. podpora: příležitosti jsou dětem poskytnuty tak, aby si mohly samy vybrat a rozhodovali tak o svém poznávání [25] Z výše uvedeného stručného přehledu a způsobů, jakými jsou muzea zapojena do práce s dětskými návštěvníky, vyplývá, že děti navštěvují muzea jako součást rodiny nebo školní skupiny a současně studie potvrzují, že jejich zážitky jsou ovlivněny osobními, fyzickými a společenskými souvislostmi. V praxi některé projekty vyžadují spolupráci se školkami, navržení vhodných aktivit pro vícegenerační rodiny a provádění studií návštěvníků. Význam hry v dětském vzdělávání a rozvoji Pedagogové a psychologové podpořili názor, že smyslové zkušenosti získané prostřednictvím hry jsou základem intelektuálního rozvoje. [28] Hra je tedy hlavním činitelem ve vývoji dítěte. [29] Hraní je také považováno za důležité pro rozvoj kreativity, intelektuálních schopností, emoční síly a stability. Je spojena se všeobecným rozvojem. Základní požadavky vzdělávaní jsou poskytovány v situacích hry: podnět, různorodost, zájem, soustředění a motivace. Hra vyzývá dítě, aby zvládlo to co je známé a reagovalo na neznámé díky získání informací, znalostí, dovednostní a porozumění. [30] Moyles identifikoval tři základní způsoby hry, které se navzájem překrývají: fyzická hra, intelektuální hra a sociální/emocionální hra. Fyzická hra zahrnuje motorické operace (hrubé, jemné a psychomotorické) během aktivit jako stavění/destrukce, manipulace, koordinace a smyslové zkoumání.

23

Intelektuální hra představuje řešení problémových situací a jiných okolností, které poskytují možnosti pro prozkoumávání, vysvětlení, vyšetřování, znázorňování a představivost. Sociální/emocionální hra nabízí příležitost pro spolupráci a komunikaci s ostatními a zvládnutí nebo kontrolu nad situacemi, také podporu empatie, sympatie mezi lidmi. Zdůrazňuje, že „hra je vždy strukturována podle prostředí, materiálů a souvislostí, ve kterých se odehrává“. [30] Často se v diskuzích zmiňuje, zda by hra měla být vedena dospělým (řízená hra) anebo může být vlastní iniciativou dítěte (volná hra). Moyles navrhnul, že proces hry by měl být spirálou mezi volnou a řízenou hrou. Protože volná hra umožňuje zkoumání, restrukturalizaci (uspořádání) a prostory (vzájemnou dohodu), zatímco řízená hra umožňuje opakování a ovládání. [30]

1.6 Charakteristiky a variace výstav orientovaných na děti Galerie orientované na děti jsou definovány jako exhibice, které se vyznačují promyšleným zapojením komunikačních a vzdělávacích přístupů v muzeu. Jejich cílem je uspokojit potřeby dětí konkrétním způsobem a poskytují muzejní zážitky, které jsou jim mnohem bližší. Hlavní charakteristiky výstav navržených pro děti jsou příležitosti, kterých se děti mohou zúčastnit: komunikovat přímo s vystaveným předmětem pomocí rukou, vyjádřit volně své myšlenky a komunikovat s dospělými a svými vrstevníky, usnadnit tak mezigenerační komunikaci a komunikaci mezi svými. Jazyk a zprávy použité na popiscích jsou také navrhovány s ohledem na věk a zájmy dítěte. Prostředí galerie má také důležitou roli. Příjemné prostředí vytvořené pomocí barev a materiálů také přispívají k neformální atmosféře. Výstavy orientované na děti mohou mít podobné znaky, ale také se mohou lišit jedna od druhé. Rozdíly mohou být ve vztahu k jejich umístění, cílovému publiku, přístupu, designu, obsahu a interpretace a aktivit vykonávaných v galerii. [31] Typ a lokace - výstavy v dětských muzeích - dětské galerie uvnitř muzeí (obecně souvisí s výstavními předměty v muzeu) - galerie „objevování“ v muzeu, speciální místnost určená pro děti - interaktivní vědecké výstavy uvnitř vědeckých muzeí 24

- interaktivní vědecké výstavy uvnitř vědeckých center Cílové publikum - navržené především pro děti podle věkových skupin - děti a rodiny - školní skupiny - navržené pro všechny návštěvníky Přístup - otevřené všem návštěvníkům - omezený na děti (hlídáno pracovníky muzea) - omezený na školní skupiny - omezený na rodinné skupiny - omezený časem (př. vstup na 3 hodiny) Kontakt - interaktivní výstavy, dotýkání se objektů a výstavy umožňující aktivní účast - dotýkání se objektů v kombinaci se vzdělávacím materiálem - dotýkání se objektů v kombinaci s muzejními objekty ve vitrínách Interpretace - objekty zahrnující témata v kontextu s muzejními předměty - izolované objekty s odlišným tématem anebo s částečně podobným tématem - rozlišení obsahu podle různých věkových skupin - obsah známý dětem a pokud možno navzájem související - (ne)dostupnost tlumočníka v galerii Design a prezentace - vystavované předměty ve velikosti přizpůsobené dětem - popisky ve výši očí dětí - popisky psané velkým fontem - jazyk: neformální, použití otázek a krátkých vět - použití barev v okolním prostředí a barevné vystavované předměty - navržené pro použití jedním člověkem v daný moment - navržené k povzbuzení společného použití předmětu (spolupráce, týmová práce) mezi dětmi a/nebo mezi dospělými a dětmi

25

Aktivity - předvádění - dotýkání se muzejních objektů - živé provedení - workshopy pro děti - workshopy pro rodiny - workshopy pro školní skupiny [31]

Základní vymezení turistické oblasti jako destinace cestovního ruchu 2.1 Mikroregion Osoblažsko Mikroregion Osoblažsko se rozkládá v osoblažském výběžku a je tvořen devíti obcemi – Bohušov, Dívčí hrad, Hlinka, Liptaň, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice a Vysoká; a jedním městem – Město Albrechtice. Tato oblast se rozkládá na 206,3 km². Počet obyvatel k 1. 1. 2010 je 7 435. V roce 2002 byl mikroregion založen kvůli společnému řešení problémů, které přesahují rámec působnosti jednotlivých obcí a také kvůli společnému rozvoji území v oblasti kultury, hospodářství, cestovního ruchu a přeshraniční spolupráce. Návštěvníci mikroregionu mohou využít síť turistických a cyklistických tras v letní sezóně a v zimní sezóně si mohou vychutnat procházky zimní krajinou. Krajina v oblasti je velmi rozmanitá a příroda je v některých místech téměř neporušená. V mikroregionu se nachází také řada kulturních památek díky zajímavé historii oblasti. Nabízí také možnosti sportovního vyžití a různé kulturní a sportovní akce pro veřejnost. V zahraničí je Osoblažsko známé díky pohádkám spisovatele Otfrieda Preusslera, který psal o loupežníku Hotznplotzovi. Ten se stává maskotem Osoblažska. Významnou podmínkou k rozvoji cestovního ruchu je velmi kvalitní životní prostředí v okolí Jeseníků. Výhodou je také blízkost CHKO Jeseníky a například na Bruntálsku je nadprůměrná zalesněnost území v porovnání se zbytkem republiky.

26

Pro turisty z velkých měst jsou zde vynikající podmínky pro venkovskou turistiku a trávení volného času v přírodě. Nachází se zde také několik zřícenin hradů a zámky, které lákají k návštěvě. Jmenovat můžeme například zříceninu Fulštejn, zámek Linhartovy a zámek ve Slezských Rudolticích. „Další zajímavá místa jsou rozhledna Strážiště nad Liptaní, odkud je možné vidět za pěkného počasí až na Praděd; kostel sv. Šebastiána v Třemešné, gotický kostel sv. Jiří v Pelhřimovech, židovský hřbitov v Osoblaze se zachovalými náhrobky ze 17. století, památník padlým v 1. světové válce, Matějovická jeskyně, Eldorádo v Hynčicích s pohádkovými bytostmi a pravěkými ještěry, přírodní rezervace Velký pavlovický rybník, kde žije zhruba 150 druhů ptáků, arboretum v Linhartovech, přírodní rezervace Džungle, a bludný balvan, který patří k největším

v

České

republice.

V česko-polském příhraniční vede 220 km značných tras mezi městy Krnov, Město Albrechtice, Osoblaha, Glubczyce, Glogówek a Brantice. Při projížďce je možné navštívit zámky a zříceniny hradů nebo se seznámit s památkami lidové architektury.“ (Agentura pro regionální rozvoj, 2010, str. 15-16) Z obce Třemešná vede úzkorozchodná trať do Osoblahy, která je jedinečnou technickou památkou kraje. Celková délka trati je 20 km a rozchod kolejí je 760 mm. Nejvyšší povolená rychlost je 40 km/h.

2.2 Poloha destinace Pro zpracování bakalářské práce jsem si vybrala zámek Slezské Rudoltice, který se nachází ve stejnojmenné obci. Obec Slezské Rudoltice se rozkládá nedaleko polských hranic na Osoblažsku. Obec územně správního hlediska patří do okresu Bruntál a také do obvodu obce s rozšířenou působností Krnov v Moravskoslezském kraji. Celé území je z pohledu cestovního ruchu zařazeno do turistické oblasti Jeseníky a do mikroregionu Osoblažsko, jehož součástí je 12 obcí a 2 města: •

Bohušov

•

Dívčí Hrad

•

Hlinka

•

Janov

•

Jindřichov 27

•

Liptaň

•

Město Albrechtice

•

Osoblaha

•

Petrovice

•

Rusín

•

Slezské Pavlovice

•

Slezské Rudoltice

•

Třemešná

•

Vysoká

Součástí Slezských Rudoltic jsou i okolní obce Amalín, Koberno, Víno, Nový les a Pelhřimovy.

2.3 Vymezení destinace Území Osoblažska je z větší části ohraničeno česko-polskou státní hranicí. I přes blízkou polohu Jeseníků se jedná o nížinnou oblast s mírně zvlněnou krajinou. Rozkládá se zde Zlatohorská vrchovina, která se od Hrubého Jeseníku směrem k Polsku snižuje a přechází v Osoblažskou nížinu. [33] Nejnižší bod (cca 206 m. n. m.) se nachází v místě, kde řeka Osoblaha vtéká na polském území, tam se pak dále vlévá do řeky Odry. Nejvyšších bodů se uvádí několik, podle toho jak se vymezí hranice Osoblažského výběžku. Z historického hlediska byla nejvyšším bodem Biskupská kupa (891 m. n. m.), která se však v současné době nachází na území kraje Olomouc. Nejvyšším bodem území se tak stala Solná hora (867 m. n. m.). V případě, že Osoblažský výběžek považujeme jen za nížinné území bez obcí Janov a Petrovice, tak se jako nejvyšší bod uvádí vrch Kobyla (574 m. n. m.). [32, 33] Územím protéká velké množství menších potoků např. Mušlov, Karlovarský potok, Lesný potok, Liptaňský potok, Mušlov, Povelický potok, Sádecký potok, potok Lužná a Hrozová. Největší řekou je Osoblaha, která protéká ze severozápadu k východu, kde se na polském území vlévá do řeky Odry. V oblasti se nachází také velké množství rybníků (např. Pavlovický rybník, Rudoltický rybník, Bohušovský rybník, Dívčí hrad...). Vodstvo na tomto území patří do povodí řeky Odry. [32] Obec Slezské Rudoltice 28

Obec se nachází na Osoblažsku poblíž polských hranic. První historické zmínky o obci pochází z roku 1255. Slezské Rudoltice leží na trase úzkokolejné trati a nachází se zde stejnojmenný zámek. Renesanční zámek byl známý také jako „Slezské Versailles“ a byl postaven v polovině 16. století. Navštívily jej osobnosti jako Friedrich II., básník Voltaire, Karel Hanek a Jan Kollár jej zmínil ve své básnické sbírce Slávy dcera. Další památkou v obci je kostel sv. Kateřiny postavený v novorománském slohu. [34]

2.4 Předpoklady destinace pro cestovní ruch Osoblažsko zůstává jednou z nejchudších

oblastí se sociálně-ekonomickými důsledky:

nedostatečnou infrastrukturou a vysokou nezaměstnaností, mladí lidé odchází za prací do větších měst. K rozvoji Osoblažska může pomoci cestovních ruch. Pro rozvoj cestovního ruchu má oblast velký potenciál - atraktivní a téměř neporušenou přírodu. Osoblažsko může návštěvníkům nabídnout možnosti pro aktivní trávení volného času v přírodě a v kvalitním životním prostředí. Cestovní ruch tak bude vedle zemědělství hlavní možností zaměstnanosti obyvatel a rozvoje území. Další příležitost pro rozvoj území představuje přeshraniční spolupráce s okolními polskými obcemi. V oblasti zcela chybí kapitál. [35] Hlavní využití cestovního ruchu je v letní sezóně s možností prodloužení. V dokumentu „Územně analytické podklady pro správní obvod městského úřadu Krnov, 2011“ je uvedeno, že obce v ORP Krnov, mají příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, obzvláště pro agroturistiku, pěší turistiku, cykloturistiku, houbaření, myslivost, zimní sporty – běžecké a sjezdové lyžování. Význam z hlediska cestovního ruchu je celostátní až mezinárodní a pro rekreační využití jsou vhodné celoročně. [35] Podle tohoto dokumentu jsou části území Osoblažska, které patří k okrajovým částem oblasti Jeseníky, označeny jako „rekreačně vhodné plochy“. Osoblažsko je využíváno především k individuální rekreaci. 2.5

Potenciál cestovního ruchu v turistické oblasti

Osoblažsko je nížinnou oblastí s mírně zvlněnou krajinou a s převážně venkovským osídlením. Největší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má město Krnov s historickým jádrem. Jinak se jedná převážně o zemědělskou oblast s atraktivní a zachovalou přírodou. Z hlediska ekonomického potenciálu je Osoblažsko charakterizováno jako jedna z nejchudších oblastí s nedostatečnou infrastrukturou a vysokou nezaměstnaností. Cestovní ruch bude spolu 29

se zemědělstvím jednou z hlavní možností zaměstnanosti obyvatel a rozvoje území. Zcela zde chybí kapitál. Oblast má velmi dobré předpoklady pro rozvoj a provozování cykloturistiky, agroturistiky a pěší turistiky. Hlavní využití cestovního ruchu je v letní sezóně s možností prodloužení. [36] Primární nabídka cestovního ruchu 3.1

Hlavní památky v obcích mikroregionu

Bohušov Počet obyvatel obce je přibližně 429 (k 1. 1.2011) a obec se nachází ve středu Osoblažska. Územím obce prochází cyklotrasa Opavice. Na tuto mezinárodní trasu se připojují regionální stezky. Nad Bohušovem je kopec s hradem Fuštejnem, který byl založen v první polovině 13. století. V obci se také nachází muzeum s expozicí bludných balvanů, historických předmětů, geologickou sbírkou a mapou Horního Slezska. Dále je zde gotický kostel sv. Martina s barokními prvky, který byl založen po roce 1255, Gabauerova hrobka, křížová cesta, památný strom, socha Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého. [37] Dívčí Hrad Dívčí Hrad se nachází přibližně 30 km od města Bruntál a k 1.1.2011 byl počet obyvatel 275. Územím protéká řeka Osoblaha směrem ze západní na jihovýchodní stranu. Nalézá se zde nádrž Pitárno, rybník Dívčí hrad a několik potoků Liptaňský, Sádecký a Karlovarský potok. V obci se nachází zámek přestavěný do renesančního stylu. První písemná zmínka se datuje k roku 1267. Zámek je momentálně ve vlastnictví státu a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových chystá jeho prodej. Dále je zde barokní socha sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století, kaplička, srubový tábor občanského sdružení Stonožka a přírodní památka Oblík. Oblík je významným paleontologickým nalezištěm, díky nálezům vzácných druhů nerostů a zkamenělin z doby křídového moře. [38] Hlinka

30

Hlinka se nachází asi 35 km od města Bruntál a má přibližně 233 obyvatel (k 1. 1. 2011). Nejvyšším bodem místem obce je Hraniční kopec (352 m. n. m.), ale jeho vrchol spadá na území Dívčího hradu. Na území obce se nachází kostel sv. Valentina z 18. století. Původně zde stál mnohem starší dřevěný kostel. Pozoruhodné je, že kostelní zvon překonal první i druhou světovou válku. Zajímavá je také socha bezhlavého rytíře. Nejspíše se jedná o sochu rytíře Ronalda. Obec nechala sochu zrestaurovat, ale neznámý vandal hlavu znovu oddělil. [39] Janov Město Janov leží asi 28 km od Bruntálu a má přibližně 332 obyvatel (údaj z roku 2010). Nejvyššími místy území jsou Solná hora, Hřebeny, Velká Stříbrná a Malá Stříbrná. V obci se nachází barokní kostel Nejsvětější Trojice, hornický památník, barokní socha Neposkvrněné Panny Marie, památný strom, kaple a regionální muzeum, které sídlí v budově obecního úřadu. Z přírodních památek je tu obora Janovská dolina a památný strom. [40] Jindřichov Obec se nachází v severozápadní části okresu Bruntál a tvoří severní hranici s Polskem. Petrovický potok tvoří podélnou osu obce. Jeho přítoky jsou Stříbrný a Svinný potok. V obci se nachází barokní zámek z 2. poloviny 17. století., jehož stavbu započal rod Hodiců. Veřejnosti je přístupný pouze zámecký park s mnoha cennými sochařskými a kamenickými díly. V lipové aleji poblíž vstupu do zámeckého parku stojí sousoší Panny Marie, jehož stavba byla dokončena v roce 1757. V obci se nachází také kostel sv. Mikuláše, jež byl navržen ve stylu římské baziliky. První zmínky o středověkém kostelu pocházejí z druhé poloviny 13. století. [41] Liptaň Obec také spadá do okresu Bruntál a má přibližně 483 obyvatel. Nejvyšším vrcholem je kopec Kobyla (574 m.n.m.). Územím protékají přítoky řeky Osoblahy, např. Liptaňský potok na východě a potok Mušlov na severozápadě. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Liptaní se datuje k roku 1240 a byl vystavěn v severském stylu. Na stavbu byly použity červené cihly, které kostelu dodávají neobvyklý charakter. [42] Město Albrechtice 31

Město s bohatou historií má přibližně 3 600 obyvatel. Je výchozím bodem pro výlety do okolních lesů na Osoblažsku a v Hynčické vrchovině. Na území Města Albrechtice se nachází několik pamětihodností. Barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1610 se nachází na náměstí. Na oltářích jsou obrazy umělce Alberta Adama z 2. pol. 19. století. Empírový dům č. 21 sloužil jako sídlo okrskového soudu, později byla v budově knihovna. Několik metrů od domu se nachází sloup sv. Anny samotřetí postavený v barokním slohu. Na kraji města leží Nový zámek z roku 1837 postavený v empírovém stylu velkoobchodníky z nedaleké Opavy. K areálu zámku patří anglický park s romantickou atmosférou. Dále je zde klášter, patřící řádu milosrdných sester sv. Karla Boromejského, farní kostel sv. Mikuláše v Hynčicích, empírový kostel Povýšení sv. Kříže v Linhartovech, kaplička na rozcestí u Biskupic a památník obětem první světové války v Opavici. V Linhartovech se nachází zámek s válcovou věží obklopený parkem. Zámek byl vystaven v renesančním slohu a později byly přidány rokokové prvky. [43] Osoblaha Obec leží v nejsevernější oblasti okresu Bruntál na hranicích s Polskou republikou. Osoblaha je z velké části zemědělským krajem a má přibližně 1200 obyvatel. Na území obce se nachází pozůstatky hradeb, ke kterým patří židovský hřbitov. Během druhé světové války byla obec a její okolí skoro zruinována. Zachovala se empírová kašna na náměstí pocházející z 19. století, pozůstatky městských hradeb z 16. století, barokní kostel sv. Mikuláše na hřbitově, bludný balvan v parku poblíž turistického kempu. [44] Petrovice Leží asi 28 km od Bruntálu a žije zde 131 obyvatel (25. 3. 2010). Územím protéká Petrovický potok a nejvyššími body jsou Kutný vrch a Solná hora. V obci se nachází kostel sv. Rocha ze 17. století, dvě dřevěnice, lyžařský vlek, rozhledna Biskupská kupa a Palírna pod Lípou. [45] Rusín Malá obec v okresu Bruntál. Nejvyšším místem je Rusínský kopec a obcí protéká potok Hrozová. V obci se nachází kostel sv. Michaela, Kaple smíření, kaple sv. Antonína v Matějovicích a matějovické jeskyně. První zmínky o kostelu jsou z roku 1309. [46] Slezské Pavlovice

32

Obec leží asi 40 km od Bruntálu a žije zde 203 obyvatel (údaj z roku 2010). Územím protéká Pavlovický potok a řeka Prudnik. V obci se nachází zámek z 2. poloviny 16. století, který je v současné době v soukromém vlastnictví. Dále je zde k vidění kostel sv. Ondřeje z 2. pol. 19. stol. v pseudogotickém slohu, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. století, švédský sloup z roku 1633, pomník obětem padlým během první světové války, přírodní rezervace Džungle a přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník. [47] Slezské Rudoltice Obec se nachází asi 45 km od Bruntálu blízko polských hranic. Pro krajinu jsou typické plošiny s menšími lesy. Slezské Rudoltice leží v kotlině, která je obklopena menšími kopci. Nejvyššími body jsou Květnice (524 m) a Obecní vrch (564 m). Pramení zde řeka Lužná a její levý přítok. Krajina má podmínky vhodné pro pěší turistiku, hipoturistiku, myslivost, sportovní rybaření a cyklistiku. [48] Zámek Slezské Rudoltice Zámek byl založen na přelomu 15. a 16. stol. Více informací je uvedeno v kapitole o zámku. Kostel sv. Kateřiny Kostel byl vybudován v novorománském slohu v letech 1871-1873. Původně zde byly pochovány ostatky členů rodu Hodiců. V roce 1804 byl hřbitov zrušen. [49] Památník občanům padlým v 1. světové válce [49] Socha Panna Maria Immaculata Barokní socha pocházející z doby Hodiců. Sloužila jako ochrana vsi před morem. [49] Obora Víno Založena roku 1975 pro černou zvěř a od roku 1981 slouží i pro dančí zvěř. Oboru spravují Lesy České republiky, s.p. Hradec králové a není přístupná veřejnosti. [49] Kostel sv. Jiří Pelhřimovy Kostel byl založen v 2. pol. 13. století. V současné době je ve vlastnictví Hnutí Duha, které se pokouší o opravu kostela. [49]

33

Třemešná Z obce vede úzkorozchodná trať do Osoblahy, která je jedinečnou technickou památkou kraje. Třemešná se nachází asi 25 km od Bruntálu a v roce 2010 měla obec 942 obyvatel. Nejvyšším bodem je Obecní vrch (568 m. n. m.) a protéká zde potok Mušlov. [51] Kostel sv. Šebastiána Kostel pochází z let 1730-1733 a místní pověst tvrdí, že jsou zde pochovány ostatky sv. Benedikta. Kapličky v Rudíkovech Obec je rozdělena na dvě části: Staré a Nové Rudíkovy a v každé z nich je postavena malá kaple se zvoničkou. Tematická stezka soch Místní akční skupina Rozvoj Krnovska o.p.s. získala roku 2013 dotaci a nechala postavit tematické trasy dřevěných soch „Člověk, dřevo a neživá příroda“ a „Duše stromů“. Pro výrobu byly použity poškozené stromy a stromy, které musely být odstraněny kvůli revitalizaci zeleně. Pro stromy se tak našlo nové využití a každá socha je spojena s historií obce. Stezka je celoročně otevřená turistům. [51] Sbírka kaktusů Místní pěstitel kaktusů Rudolf Polok zpřístupnil svou cennou sbírku kaktusů. [50] Vysoká Obec sousedí s Polskem a leží asi 30 km od Bruntálu a žije zde 351 obyvatel (k 25. 3. 2010). Nejvyšším místem je vrch Stráž (494 m.n.m.). Územím protéká Petrovický potok, Hraniční potok a Mušlov. V obci se nachází kostel sv. Urbana z druhé poloviny 18. stol. A nepatrné zbytky středověké tvrze na kopci Nízký hřbet. [52]

34

3.2 Přírodní atraktivity (chráněná území a objekty, naučné stezky) 3.2.1 Přírodní památky Přírodní památka Oblík Oblík se nachází u Dívčího Hradu a přírodní památkou byl prohlášen v roce 1966. Jedná se o naleziště zkamenělin z křídového období. K nálezům v oblasti patří také bludné balvany. [53] Bludný balvan, Liptaň Nachází se na levém břehu Liptaňského potoka a jedná se o jeden z největších bludných balvanů v České republice.

Přírodní památkou byl vyhlášen v roce 1966. K bludnému

balvanu se dostanete po modré turistické značce. [54]

3.2.2 Přírodní rezervace Přírodní rezervace Džungle, Slezské Pavlovice Zvláště chráněným územím byla prohlášena teprve v roce 2002. Jedním z důvodů je výskyt sněženky předjarní, mokřady a zbytky tvrdého luhu se starými duby. Rezervace je také domovem mnoha chráněných druhů obojživelníků a plazů a hnízdí zde jeřáb popelavý. [55] Přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník, Slezské Pavlovice Přírodní rezervace byla znovuzřízena v roce 2013. Předmětem ochrany jsou vodní a mokřadní ekosystémy, obojživelníci, hnízdiště ptactva a kuňka ohnivá. [56]

3.2.3 Další přírodní zajímavosti Matějovická jeskyně, Rusín Jeskyně nacházející se na Osoblažsku u obce Rusín. Jedná se o pseudokrasovou jeskyni, jejíž chodby jsou dlouhé 11 a 23 m, výška chodeb je okolo 4 m. Jeskyně není dobře přístupná a hrozí nebezpečí závalu. [57] Závrtky

35

Závrty se nacházejí v okolí jeskyně na pravém břehu řeky Hrozová. Tyto závrty jsou nazvány závrty sufózní, protože vznikly rozrušováním a odnosem pískovců. Díky způsobu svého vzniku jsou vzácnější než závrty v Moravském krasu.[58]

3.2.4 Obory Obora Helena, Dívčí Hrad Obora o rozloze 274 ha byla založena v roce 1985 a byla určena jen pro chov dančí zvěře. Postupně byli přidáni i mufloni. V dnešní době je obora v nájmu soukromého zemědělce a není veřejně přístupná. [59] Obora Víno, Slezské Rudoltice Obora o rozloze 438 ha sloužila původně jen pro chov černé zvěře. Založena byla v roce 1975 a o 6 let později byla do obory přivezena i dančí zvěř. Současným majitelem je státní podnik Lesy České Republiky. V oboře byly nalezeny pozůstatky slovanského hradiště z 8.-9. století. Tato obora také není přístupná veřejnosti. [59]

3.3 Pěší turistika Na Osoblažsku se proplétají celkem čtyři značené turistické trasy Klubu českých turistů. Jedná se o červenou, modrou, zelenou a žlutou trasu. Propojením zelené a modré trasy pak vzniká pátá turistická stezka. Tyto trasy jsem popsala v kapitole 4. V regionu jsou také tematicky zaměřené trasy, o kterých si můžete přečíst níže. [60]

3.3.1 Naučná stezka Zlatý Roh v Petrovicích Stezka vede lesním terénem a je na ní umístěno menší dětské hřiště. Začátek a konec trasy je u Petrových bud, celková délka stezky je 3,6 km a má 7 zastavení. Na informačních cedulích jednotlivých zastavení se mohou návštěvníci dočíst o historii oblasti, vlivu člověka na les a přírodní prostředí, funkci lesů a o hospodaření v lesních oblastech. [61] Naučné stezky Člověk, dřevo a neživá příroda a Duše stromů v Třemešné

36

3.3.2 Ovocná stezka – Osoblažsko Cílem projektu je připomenout návštěvníkům jeden z tradičních způsobů obživy – ovocnářství. Zároveň se snaží o zachování a obnovu ovocných stromů na Osoblažsku. Ovocná stezka začíná v Háji ve Slezsku a odtud vede až do Města Albrechtice. Trasa má 14 zastavení. Návštěvníci se dozví o zajímavostech z ovocnářství, možnostech zpracování ovoce, pěstovaných druzích v oblasti apod.[62]

3.3.3 Naučné stezky po kostelích a kaplích Osoblažska Ve spolupráci s občanským sdruženým Královský stolec byl vytvořen projekt naučných stezek věnovaných církevním památkám. Projekt zafinancovaly zapojené obce, Nadace OKD a MAS Rozvoj Krnovska. Stezky informují návštěvníky o církevních památkách v regionu, seznamuje je s historickými souvislostmi, současným stavem památek a s plány do budoucna. Stezky vedou i na území Polska. [63] Bylo vytvořeno několik stezek (etap), tak aby každá z nich tvořila vlastní trasu. 1. etapa kostel sv. Martina v Bohušově - kostel sv. Martina v Goluszowicích - kostel sv. archanděla Michaela v Hrozové - kostel v Kobernu - kaple sv. Antonína z Padovy v Matějovicích kostel sv. Petra a Pavla v Równe - kaple Navštívení P. Marie v Rusíně - kostel sv. Kateřiny ve Slezských Rudolticích 2. etapa kaple sv. Floriána v Bučávce – kaple Panny Marie Čenstochovské v Dívčím Hradě – kaple Panny Marie Pomocné v Horních Povelicích – kostel Nanebevzetí Panny Marie v Liptani – kostel Navštívení Panny Marie v Pitárné 3. etapa kaple v Biskupicích – kostel Navštívení P. Marie ve Městě Albrechice – kostel Nejsvětější Trojice v Opavici – kostel sv. Jiří v Pelhřimovech – kaple v Pískořově – kaple v Rudíkovech 4. etapa

37

kostel sv. Valentína v Hlince – kostel sv. Ondřeje ve Slezských Pavlovicích – kaple v Pomorčovičkách – kostel sv. Mikuláše v Osoblaze – kaple sv. Linharta ve Studnici – kaple sv. Floriána v Křížkovicích 5. etapa kostel Nejsvětější Trojice v Janově – kostel sv. Mikuláše v Jindřichově – kostel sv. Rocha v Petrovicích – kostel sv. Šebastiána v Třemešné [63]

3.3.4 Městský turistický okruh Město Albrechtice Délka okruhu je přes 28 km a vede přes pět stanovišť: vrch Dubí, Poutní Horu, zříceninu Burkvíz, zámek Linhartovy a přes rozhlednu Hraniční vrch. Cílem okruhu je ukázat návštěvníkům atraktivní zajímavosti Města Albrechtice. [64]

3.4 Podmínky pro turistiku 3.4.1 Úzkorozchodná trať V roce 1872 byla do regionu zavedena první železnice, která však nevedla do Osoblahy. Několik desetiletí se pak probíraly a měnily plány na výstavbu další tratě mezi obcemi Albrechtice, Rudoltice a Osoblaha. Největší zájem na výstavbě měl místní cukrovar, kvůli dovozu surovin z okolí. [66] Stavba byla zahájena v roce 1898, má 102 oblouků a z důvodu snížení nákladů byla zvolena úzkorozchodná trať. Celková délka trati je 20 km a rozchod kolejí je 760 mm. Nejvyšší povolená rychlost je 40 km/h. Trať vede deseti zastávkami: Třemešná ve Slezsku, Liptaň, Dívčí Hrad, Horní Povelice, Amalín, Slezské Rudoltice, Koberno, Dubský Mlýn, Bohušov a Osoblaha. [65] Trať sloužila přepravě veřejnosti i nákladní dopravě. V dnešní době už slouží jen přepravě osob společností České dráhy a o víkendech v letní sezóně je obsluhována i parními vlaky. Trať je velkým turistickým lákadlem a pořádají se i tematické jízdy např. na Martinské hody anebo mikulášská jízda.[65] Tradiční způsob výroby krajky na Osoblažsku. Tradice byla udržována až do odchodu německého obyvatelstva během 2. sv. války. Tradiční vzory na výrobu krajky si odnesli Němci s sebou. Na výrobu paličkované krajky je za potřebí herdule na stojánku, paličky, předkreslený vzor a nitě. [67] 38

V současnosti probíhá obnova této tradice v regionu. Pořádají se kurzy paličkování a krajky jsou vystavovány např. na zámku ve Slezských Rudolticích.

3.4.2 Paličkovaná krajka 3.4.3 Odpočivadla pro návštěvníky a mobilní podium Mikroregion – Sružení obcí Osoblažska vytvořil projekt na zakoupení odpočívadel, které budou sloužit k odpočinku jak cyklistů, pěších turistů tak i občanů členských obcí. Zakoupeno bylo celkem 14 odpočívadel v těchto členských obcích: Amalín, Bartultovice, Bohušov, Bučávka, Dívčí Hrad, Hlinka, Horní Povelice, Hrozová, Hynčice, Matějovice, Opavice, Rusín, Slezské Rudoltice a Slezské Pavlovice. Odpočivadla mají tvar šestiúhelníku a jsou vybaveny stolem a lavicemi. Vlastníkem je Mikroregion-Sdružení obcí Osoblažska a po pěti letech budou bezplatně převedeny do vlastnictví obcí. [68] Zakoupeno bylo také mobilní podium, které mohou využívat obce Mikroregionu. Podium je zastřešené a rozměry jsou 8x4 m, patří k němu ještě stan o rozměrech 8x4 m a 15 ks pivních setů lavic se stoly. Půjčení si mohou obce domluvit v kanceláři Mikroregionu – Sdružení obcí Osoblažska. [68]

3.4.4 Dětská hřiště v členských obcích V roce 2012 byl realizován projekt, jehož cílem bylo opatření nových herních prvků do dětských hřišť. V jedné obci bylo postaveno úplně nové hřiště. [67] Lokalizace dětských hřišť: - obec Dívčí Hrad, u mateřské školy - obec Hlinka, u obchodu - obec Rusín, u kostela - město Janov, u obecního úřadu - obec Jindřichov, u školy - obec Liptaň, u obecního úřadu - obec Albrechtice - obec Třemešná [67]

39

3.4.5 Sportovní atraktivity Park Osvobození v Osoblaze Součástí parku je koupaliště, volejbalové a fotbalové hřiště a prostranství pro konání různých akcí. Tenisové kurty v Osoblaze Víceúčelové sportovní hřiště u ZŠ v Osoblaze Hřiště slouží veřejnosti, sportovní spolkům a žákům místní základní školy. Tenisové kurty, volejbalové a fotbalové hřiště v Bohušově Tenisové kurty ve Městě Albrechticích Součástí je cvičná stěna, šatny, sprchy a toalety. Sportovní hala ZŠ Města Albrechtice Sportovní hala a gymnastická tělocvična s tribunami pro až 300 diváků. K dispozici jsou také šatny, sprchy, ošetřovna a ozvučovací technika. Areál FK ve Městě Albrechticích Víceúčelové sportovní hřiště a fotbalové hřiště s travnatým povrchem. Městské koupaliště ve Městě Albrechticích Koupaliště je vybaveno dvěma venkovními bazény, skluzavkou, dětským koutkem s brouzdalištěm, hřištěm, restaurací, bufetem a obchodem s potravinami. Fotbalové hřiště ve Slezských Rudolticích Hřiště v areálu zámeckého parku. Sportovní areál v Pitárné Součástí areálu je fotbalové hřiště a tenisové kurty. [67]

40

Sekundární nabídka cestovního ruchu 4.1 Místní infrastruktura Bohušov •

mateřská škola

•

obecní úřad

•

informační centrum

•

pošta

•

obchod s potravinami

•

kostel

•

rekreační areál Bohušovský rybník (chatky, plážový volejbal, tenisové kurty, rybník, fotbalové hřiště)

•

penzion Pod Duby s rychlým občerstvením [69]

Dívčí hrad •

mateřská škola

•

obecní úřad

•

informační centrum

•

obchod

•

fotbalové hřiště

•

hrad

•

srubový tábor, který patří občanskému sdružení Stonožka [70]

Hlinka •

mateřská školka

•

hasičská zbrojnice

•

fotbalové hřiště

•

knihovna

•

kulturní dům

•

obchod

•

kostel

•

restaurace

•

obecní úřad 41

•

hřiště [71]

Janov •

pošta

•

obchod

•

obora Janovská dolina

•

penzion Foltis, Penzion Teta

•

fotbalové hřiště

•

kostel

•

rybník [72]

Liptaň •

obchod

•

penzion

•

fotbalové hřiště

•

restaurace

•

kostel Nanebevzetí Panny Marie

•

pošta [73]

Město Albrechtice •

obchody

•

restaurace

•

elektro a železářství

•

mateřská a základní škola

•

střední škola zemědělství a služeb

•

nemocnice

•

domov pro seniory

•

lékárna

•

obecní a pracovní úřad

•

koupaliště

•

golfové a fotbalové hřiště

•

wellness

•

hospody

•

ubytovací zařízení 42

•

fotbalové hřiště

•

tenisové kurty

•

knihovna

•

kostel

•

zámek

•

koupaliště [74]

Osoblaha •

základní a mateřská škola

•

lékárna

•

zdravotní středisko

•

domov pro seniory

•

pracovní a obecní úřad

•

obřadní síň

•

kulturní dům

•

knihovna

•

pošta

•

několik obchodů a restauračních zařízení

•

sportovní areál vybavený tenisovými kurty, volejbalovým a fotbalovým hřištěm

•

koupaliště [75]

Petrovice •

kostel

•

palírna

•

obchod

•

restaurační zařízení [76]

Rusín •

fotbalové hřiště

•

kostel sv. Michaela

•

Kaple, ze které pochází socha z 16. století „Madona z Hrozové. V současné době je socha vystavena ve Slezském zemském muzeu v Opavě.

•

obchod [77]

Slezské Pavlovice 43

•

obchod

•

kostel sv. Ondřeje

•

zámek

•

rybník [78]

Slezské Rudoltice •

pohostinství

•

domácí potřeby

•

obchody

•

tenisový kurt

•

kuželková dvoudráha

•

hřiště

•

zámek

•

socha na náměstí

•

úzkokolejná trať [79]

Třemešná

4.2

•

obchod

•

pohostinství

•

hřiště

•

základní a mateřská škola

•

hasičská zbrojnice

•

kulturní dům [80] Ubytovací a stravovací zařízení

Omezená kapacita ubytovacích zařízení a kvalita služeb ztěžuje rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Nabídka ubytovacích možností se pomalu zvětšuje a zlepšuje se i vybavenost těchto zařízení (pro cyklisty a rodiny s dětmi). Převažují rodinné penziony a místní podnikatelé rozšiřují nabídku. Stále zde, ale chybí ubytování pro velké skupiny turistů (př. cestovní kanceláře). Statistická data o návštěvnosti ubytovacích zařízení bohužel nejsou známá.

44

4.2.1 Bohušov Penzion Pod Duby Penzion má vlastní kuchyň s jídelnou, kterou lze využít i jako prezentační místnost. K dispozici je jeden třílůžkový pokoj, tři čtyřlůžkové pokoje a jeden pokoj pro šest osob. Hosté mohou využít také saunu, masážní sprchu a dvě vířivky. Kemp a rekreační areál Možnost ubytování ve stanech anebo v chatkách. Kemp disponuje 20 třílůžkovými chatkami. Každá s chatek je vybavena sprchou, toaletou, umyvadlem a klimatizací. Rekreační chalupa Vhodná pro ubytování větší skupiny nebo více rodin. K dispozici jsou čtyři ložnice s celkem sedmnácti lůžky, tři toalety a dvě umývárny se sprchou. V chalupě je také kuchyně, společenská místnost, kachlová kamna s krbem a kulečníková místnost. Pronájem je možný jen v období červen až září. U Gerina Zájezdní hostinec, který nabízí ubytování i celodenní stravování. Sociální zařízení je společné pro všechny pokoje. [81]

4.2.2 Dolní Povelice Agroturistika Na Farmě Hostům jsou k dispozici dva pokoje pro pět osob v půdní vestavbě rodinného domku. K domu patří zahrada a jízdárna. [82]

4.2.3 Slezské Rudoltice Apartmány U loupežníka Hotzenplotze Nové apartmány poblíž zámku. K dispozici jsou dva čtyřlůžkové apartmány s vlastní kuchyňkou a koupelnou s masážní sprchou. Zámecký apartmán na zámku Slezské Rudoltice

45

Apartmán se nachází na zámku a nabízí ubytování pro osm osob. Jde o dva propojené pokoje s vybavenou kuchyní, koupelnou a toaletou. Vhodné i pro cyklisty. Restaurace a penzion U Kořínků Penzion se nachází na náměstí. Pokoje mají společnou zařízenou kuchyň a sociální zařízení. Hosté mohou využít dílnu pro údržbu kol, zahradní gril a zahradu. Penzion a restaurace Dobré Bidlo Penzion má kapacitu deset lůžek: apartmán pro čtyři osoby a dva třílůžkové pokoje. Pokoje mají vlastní koupelnu. Hostům je k dispozici fitness a sauna. K penzionu patří restaurace. [83]

4.2.4 Liptaň Restaurace U Adama Možnost ubytování v podkroví ve dvoulůžkovém nebo čtyřlůžkovém pokoji. Společné sociální zařízení. [84]

4.2.5 Třemešná Penzion Psí pohoda Ubytování vhodná zejména pro pobyt s pejsky. K penzionu patří velká zahrada a v okolí jsou louky a les. Ubytování na faře – po předchozí dohodě. Chata Libuš – Damašek Chata je vhodná pro jednu až čtyři osoby. Je vybavená kuchyní, společenskou místností s krbem a pro děti je zde houpačka, bazén a pískoviště. Chalupa Rudíkovy Ubytování až pro deset osob ve třech ložnicích. Jedná se o starší chalupu s dobrým vybavením. [85]

4.2.6 Osoblaha Kemp a koupaliště 46

Ubytování v dřevěných chatkách s celkovou kapacitou dvacet osob. Možnost ubytování také pro stany a obytné přívěsy. Turistická ubytovna Celoroční provoz s kapacitou třicet osob. Sprchy jsou společné. Minilázně U Kaldů Apartmány v rodinném penzionu. Hosté mohou využít nabídku masáží, fyzioterapie, vířivku apod. Turistická ubytovna Celnice Sezónní ubytování v bývalé celnici. Společné sociální zařízení a kuchyňka. [86]

4.2.7 Město Albrechtice Penzion Marie K dispozici jsou čtyři dvoulůžkové pokoje a dvoupokojový apartmán. Možnost celodenního stravování. Hosté mohou využít společenskou místnost s kuchyňským koutem, bazén a dětské hřiště. Apartmány Relax**** V nabídce jsou čtyři čtyřlůžkové apartmány s možností přistýlky. Relax je vybaven saunou, bazénem s vířivkou a tenisovými kurty. [87]

4.2.8 Slezské Pavlovice Přemyslovský dvůr Ubytování rodinného typu s různými aktivitami pro hosty. Zařídí program i pro skupiny nebo teambuilding. [88]

4.2.9 Jindřichov Penzion Eden Celková kapacita je deset osob. Pokoje mají vlastní koupelnu. K penzionu patří taneční sál až pro 250 osob. Vhodný pro pořádání společenských akcí. 47

Rekreační chata Revyna K dispozici jsou čtyři dvoulůžkové pokoje, jednolůžkový pokoje, pokoj 4+1 a dvě rozkládací sedačky. Hosté mohou využít velkou kuchyni, společenskou místnost, ruské kuželky, bazén. Vilka Anna Celoroční ubytování ve tří a čtyřlůžkových pokojích. K vybavení patří kuchyň, bazén, pískoviště, společenská místnost. Jindřichovský dvůr Apartmán s vlastním sociálním zařízením a kuchyňkou. Vhodné pro víkendový pobyt s vyjížďkou na koni. Možnost celodenního stravování. Chata Jindřichov Kapacita deset osob ve dvou ložnicích. K chatě patří velká zahrada a je vhodná pro pobyt s dětmi. [89]

4.2.10 Petrovice Penzion Karlův dvůr Zrekonstruovaný rodinný penzion s kapacitou 34 osob. Pokoje mají vlastní sociální zařízení a k vybavení patří bazén, půjčovna kol, tenisový kurt a volejbalové hřiště. K penzionu patří restaurace a salónek. Penzion Edelštejn Rodinný penzion vybavený společenskou místností, kuchyní, vhodný pro rodinné i firemní akce. Penzion Hájenka Kapacita penzionu je 21 osob v pokojích s vlastní koupelnou. Výhodou je velká zahrada s houpačkou a venkovním posezením. Možnost celodenního stravování. [90]

48

4.3 Dopravní infrastruktura 4.3.1 Silniční doprava Osoblažskem vedou tři hlavní dopravní trasy: silnice č. 57, silnice II/453 a silnice II/457. Silnice č. 57 spojuje území z jihu na sever a silnice II/457 propojuje východ a západ oblasti. Výhodou oblasti je silniční spojení do Polska na trase Glubczyce – Krnov. (Agentura pro regionální rozvoj, 2010, str. 17-18) 4.3.2 Železniční doprava Hlavní železniční síť je zajištěna na trase z Krnova do Třemešné ve Slezsku. Jedná se o jednokolejnou neelektrifikovanou trať. Větší význam pro přepravu má úzkokolejná trať, která obsluhuje trasu mezi Třemešnou ve Slezsku a Osoblahou. (Agentura pro regionální rozvoj, 2010, str. 17-18)

4.3.3 Veřejná doprava Veřejná doprava je součástí integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje a její význam stále roste. Jezdí zde pět autobusových linek. (Agentura pro regionální rozvoj, 2010, str. 17-18) 4.3.4 Cykloturistika V roce 2011 byl zrealizován projekt „Pěšky, kolem za svým stromem“, který byl spolufinancován z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Cílem projektu bylo vybrání zajímavých stromů, zveřejnění cyklomapy a mapy pro pěší turisty s označením atraktivních míst v oblasti. Ke každému vyznačenému stromu byla postavena lavička a informační tabule. [91] Dálková cyklotrasa 1 Výchozím i cílovým místem cyklotrasy je zámek Linhartovy. Trasa: Linhartovy – po trase 6116 do Města Albrechtice – Slezské Rudoltice – Bohušov, možnost zkratky přes Matějovice – zpět znovu po cyklotrase 6116 – polské Glubczyce – Linhartovy

49

Mezi obcemi Třemešná a Osoblaha jezdí pravidelně vlak na úzkorozchodné trati. Cyklisté si tak mohou odlehčit cestu. Dálková cyklotrasa 2 Výchozím i cílovým místem je obec Osoblaha Trasa: Osoblaha – přes obec Helna do Vysoké – Bartultovice – Trzebina v Polsku – Krzyzkowice v Polsku – Hlinka, Rylovka – Slezské Pavlovice – Osolbaha Dálková cyklotrasa 3 Výchozím i cílovým místem je obec Třemešná. Trasa: Třemešná – Liptaň – Bučávka – Nový les – Slezské Rudoltice – Hrozová – Rušín – Matějovice – Bohušov – Dolní Povelice – Dívčí Hrad – Liptaň – Třemešná Tuto trasu si lze také odlehčit jízdou vlakem na úzkorozchodné dráze. Dálková cyklotrasa 4 Výchozím i cílovým bodem je Město Albrechtice. Trasa: Město Albrechtice – Hynčice – Holčovice – Heřmanovice – Petrovice – Janov – Jindřichov – Třemešná – Město Albrechtice Turisté mohou na trase využít jízdu vlakem. [91] Trasa A – Liptaň Výchozím a cílovým místem je obec Liptaň, konkrétně odpočívadlo u hospody „U Adama“. Trasa není moc náročná, hodí se pro děti, nadšence do nordic walkingu a i pro cyklisty (pokud budou na části trasy kolo jen vést). Tato trasa je zřízena na silnicích typu: místní komunikace, státní silnice a lesní cesty. Trasa: Liptaň, okolo bývalé četnické stanice k rozhledně na Strážném vrchu – od kostela k bludnému balvanu – modrá turistická značka – osada Bučávka – přes Liptaň – osada Horní Povelice, památník Hanse Kudlicha – zpět do Liptaně Trasa B – Dívčí Hrad

50

Cílové i výchozí místo je obec Dívčí Hrad. Trasa není moc náročná, hodí se pro děti, nadšence do nordic walkingu a i pro cyklisty (pokud budou na části trasy kolo jen vést). Tato trasa je zřízena na silnicích typu: místní komunikace, státní silnice a lesní cesty. Začíná se u sídla obecního úřadu s informačním centrem a hospodou. Lehce dosažitelné autem, vlakem i autobusem. Trasa: Dívčí Hrad k rybníku a zpět – zámek – turistická trasa okolo rybníku – osada Pitárné – obec Vysoká – osada Bartultovice – Vysoká – přes Sádek – kopec Dubovec – Dívčí Hrad Trasa C – Slezské Rudoltice Výchozím i cílovým místem je parkoviště u zámku Slezské Rudoltice. Trasa není obtížná, hodí se pro děti, nordic walking a i pro cyklisty. Trasa: Zámecká vinárna – přes náměstí kolem lípy – dva dřevěné kříže – zpět přes Slezské Rudoltice – okolo kostela – kamenný kříž – restaurace Jalamas – okolo nádraží a vysílače – rybníček – osada Koberno – Slezské Rudoltice Trasa D – Rusín Cílovým i výchozím bodem je obecní úřad v Rusíně. Trasa není moc náročná, hodí se pro děti, nadšence do nordic walkingu a i pro cyklisty (pokud budou na části trasy kolo jen vést). Vede po silnicích: místní komunikace, státní silnice, lesní cesty. Trasa: obecní úřad Rusín – kopec Klobouk – osada Matějovice – zaniklá obec Kašnice – Bohušov – křížová cesta – zřícenina hradu Fulštejn – osada Ostrá Hora – osada Hrozová – obec Rusín Trasa E – Osoblaha Cílovým i výchozím bodem je koupaliště v Osoblaze. Trasa je lehce náročná na orientaci, hodí se pro děti i pro nadšence do nordic walkingu. Vede po silnicích: místní komunikace, státní silnice, lesní cesty. Trasa: koupaliště - městské hradby – náměstí a Židovský hřbitov – zaniklá osada Studnice – okolo přírodní rezervace Džungle – k malému Pavlovickému rybníku – obec Slezské Rudoltice – okolo velkého Pavlovického rybníku – osada Rylovka – Osoblaha

51

Trasa F – Jindřichov Výchozím i cílovým místem trasy je Jindřichov Arnultovice. Trasa je lehce obtížná, hodí se pro děti, nadšence do nordic walkingu a i pro cyklisty (pokud budou na části trasy kolo jen vést). Vede po silnicích: místní komunikace, státní silnice, lesní cesty. Trasa: arnultovická lípa – Jindřichov, zámek – modrá turistická značka – kolem Svinného potoka – zelená turistická značka – osada Petrovice, pramen říčky Osoblaha – město Janov – přes Jindřichov do Arnultovic Trasa G – Třemešná Začíná se u restaurace „Pod Kaštany“ v obci Třemešná. Trasa je lehce obtížná, hodí se pro děti, nadšence do nordic walkingu a i pro cyklisty (pokud budou na části trasy kolo jen vést). Vede po silnicích: místní komunikace, státní silnice, lesní cesty. Trasa: restaurace „Pod Kaštany“, Třemešná – k nádraží – červená turistická značka – vrch Kobyla – osada Biskupice – modrá turistická trasa – Město Albrechtice – rybník Celňák – státní silnice č. 453 – vrch Dubí – okolo Měsíčního vrchu – potok Mušlov – Třemešná Trasa H – Linhartovy Výchozím i cílovým místem je obec Linhartovy. Trasa je lehce obtížná a je vedena po silnicích typu: místní komunikace, státní silnice a částečně po cyklotrase č. 6116. Hodí se pro děti, nadšence do nordic walkingu a pro cyklisty. Turisté by neměli zapomenout své doklady, protože trasa vede přes Polsko. Trasa: zámek Lihnartovy – Lenarcice, Polsko – Dobieszow, Polsko – směr k Pielgrzymowu – osada Pelhřimovy – Piskořov – Biskupice – Město Albrechtice – osada Opavice – Linhartovy Trasu lze zkrátit tak, že se z Pelhřimov vrátíte do Slezských Rudoltic a odtud pokračujete pomocí autobusové nebo vlakové dopravy do Linhartov. Trasa CH – Město Albrechtice Trasa je lehce obtížná. Hodí se pro děti, nadšence do nordic walkingu. Vede po silnicích: místní komunikace, státní silnice, značené turistické trasy. Trasa: autobusové nádraží, Město Albrechtice – Žáry – osada Burkvíz – státní silnice č. 57 – ulice Opavická – kolem státní hranice – Město Albrechtice [91] 52

4.3.5 Turistické trasy Klubu českých turistů Na Osoblažsku se proplétají celkem čtyři značené turistické trasy Klubu českých turistů. Jedná se o červenou, modrou, zelenou a žlutou trasu. Propojením zelené a modré trasy pak vzniká pátá turistická stezka. [92] Od nádraží k nádraží krajem Loupežníka Hotzenplotze Tato přibližně 20 km dlouhá trasa vede z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. Turistická stezka je značena červeně. Z Třemešné míří trasa na kopec Kobyla a poté na rozcestí Pod Kobylou. Odtud pokračuje trasa přes neosídlený Nový les, obec Slezské Rudoltice, Dolní Povelice a zříceninu Fulštejn až do Osoblahy. [93] Kraj rozhleden s rozhledem Modrá turistická trasa vede z Jindřichova ve Slezsku do Města Albrechtice. Délka trasy je přibližně 19 km. Vychází se od nádraží v Jindřichově, přes Arnultovice k obci Pitárná. Stezka pokračuje na kopec Strážnice s jednou z rozhleden trasy. Poté směřuje do obce Liptaň, kde se nachází další rozhledna. Dále postupuje okolo bludného balvanu a přes vrchol Kobyla až na železniční stanici Města Albrechtice. Cestou k městu nabízí trasa nádherný výhled z další rozhledny Hraniční Vrch. [94] Srdcem Osoblažska Zelená turistická trasa dlouhá cca 11 km vede z obce Pitárná až do Bohušova. Z obce Pitárná vede trasa okolo přírodní památky Oblík, přes obec Dívčí Hrad a osadu Sádek na kopec Dubovec. Odtud pak pokračuje přes osadu Karlov do Bohušova. [95] Osoblažské Jeseníky Jedná se o žlutou turistickou trasu, která je dlouhá přes 20 km. Trasa vede nejzápadnější oblastí regionu z Města Albrechtice do na rozhlednu Biskupská kupa a zpět. Výchozím bodem trasy je nádraží, poté se pokračuje k vrcholu Měsíční hora a dále k vrcholku Na malém Valštejně. Na rozcestí pod Kraví horou trasa pokračuje k Solné hoře. Odtud pak vede přes Kutný vrch a rozcestí Hraniční cesta k Biskupské kupě. Cesta od Biskupské kupy vede okolo pramene řeky Osoblahy, přes vrchol Větrná až na Petrovu boudu, odtud je to jen kousek na rozcestník Hähnelovo rozcestí, který je cílem žluté trasy. Zpět se můžete vrátit po modré do Petrovic. [96]

53

Osoblažsko hornaté Trasa vede po zelené a modré značce z Třemešné nebo Jindřichova přes Svinný potok a Petrovice na rozhlednu Biskupská kupa. Turistická trasa je dlouhá zhruba 20 km (podle údajů na trasy.kct.cz). Z nádraží v Třemešné vede zelená turistická značka okolo kostel sv. Šebastiána směrem k potoku Mušlov. Dále okolo obecního úřadu a pokračuje přes železniční přejezd na trati mezi Krnovem a Jindřichovem až nad údolí s výhledem na Třemešnou. [97] 4.4

Vzdělávací zařízení

V mikroregionu převažují mateřské a základní školy. Střední škola je zde jen jedna. 4.4.1 Mateřské školy Zakladateli těchto zařízení jsou obce.

Tabulka č. 1: Počet mateřských škol nacházejících se v mikroregionu, Převzato z: Profil mikroregionu Osoblažska, 2010, str. 22

54

4.4.2 Základní školy

Tabulka č. 2: Počet základních škol nacházejících se v mikroregionu Převzato z: Profil mikroregionu Osoblažska, 2010, str.23 Výuka 1. a 2. stupně je poskytována na základních školách v Osoblaze, Třemešné a ve Městě Albrechticích. Ve Slezských Rudoticích probíhá výuka jen na prvním stupni základní školy. Z důvodu menšího počtu dětí ve třídě se v Třemešné využívá i waldorfská pedagogika a vyučování je rozděleno do bloků. (Profil mikroregionu Osoblažska, 2010, str. 22-23) 4.4.3 Střední školy Jediná střední škola v regionu je Střední škola zemědělství a služeb ve Městě Albrechtice. Obory se zabývají zemědělstvím, krajinotvorbou a obnovou venkova a služeb. (Profil mikroregionu Osoblažska, 2010, str. 22-23) 4.4.4 Mimoškolní organizace Základní školy pořádají zájmové kroužky a kluby s činnostmi pro děti a mládež. Ve Městě Albrechtice se nachází Základní umělecká škola, kde se vyučují hudební a taneční obory. V Dívčím Hradě je Integrační centrum Stonožka zaměřené na handicapované děti a jejich přátele a rodiny. (Profil mikroregionu Osoblažska, 2010, str. 22-23)

55

5. Zámek Slezské Rudoltice Stálé expozice na zámku: •

Původní mobiliář kapličky v Koberně

•

Historie zámku a obce

•

Když řinčí zbraně – výstava zbraní

•

Archeologické nálezy Krnovska

•

Paličkovaná krajka

Na zámku nejsou k vidění jen stálé expozice, ale jsou zde pořádány také výstavy obrazů, sbírkových předmětů, fotografií a uměleckých děl. Společenství Severských pánů je skupina působící na zámku a pořádají různé turnaje a akce. Zámek nabízí také možnost ubytování v zámeckých apartmánech, které byly původně bytem správce zámku. Výstavy pro sezónu 2016: •

výstava fotografií studentů

•

výstava obrazů z okolních zámků

•

původní obrazy ze zámku Slezské Rudoltice

•

umělecká díla umělců z ČR i zahraničí

Otevírací doba zámku 30/04 – 28/09 květen so a ne: 10:00 - 12:00 a 14:00 – 17:00 červen so a ne: 10:00 – 12:00 a 14:00 – 17:00 červenec – srpen V pondělí je zavřeno. Út – ne: 10:00 – 12:00 a 14:00 – 17:00 září so a ne: 10:00 – 12:00 a 14:0-17:00 Vstupné: 6-15 let 20,- Kč; starší 15 let 40,- Kč Prohlídka trvá přibližně 1 hodinu.

56

5. 1 Výstava „Prosíme nesedat!“ Podtitul výstavy zní „Česká šlechta 21. století“ a autorem fotografií novodobých šlechticů je fotograf Jiří Fiala. Jedná se o putovní výstavu, která už proběhla v Beskydském divadle v Novém Jičíně, na zámku Kunín a na zámku v Jaroměřicích. Pan Jaroslav Zezulčík, kastelán zámku v Kuníně, uvedl v rozhovoru pro město Příbor, že fotograf strávil dva roky dokumentováním významných okamžiků na zámku v Kuníně. Do Kunína se čas od času sjíždějí vzácní hosté ze starých šlechtických rodin z celé střední Evropy a on z těchto návštěv pořídil stovky záběrů. V rozhovoru neopomenul uvést také významné osobnosti, které byly na zámku často k vidění jako třeba Franz Joseph hrabě Waldburg-Zeil, přímý potomek císaře Františka Josefa I., se svou rodinou, ostravsko-opavský Biskup František Václav princ Lobkowicz, starobylé rodiny Podstatzky-Lichtenstein, Podstazky-Thonsern, Belcredi, Mensdorff-Pouilly, Bořek-Dohalský, Sedlnitzky z Choltitz, Czernin z Chudenitz, Loudonové, kníže Karel Schwarzenberg a další. [98] „Ty tváře nezaměnitelně prozrazují rodové rysy slavných osobností, jejichž jména často známe pouze z návštěv hradů a zámků či četby knih," uzavírá Jaroslav Zezulčík. [98]

6. 2 Paličkovaná krajka Tradiční způsob výroby krajky na Osoblažsku. Tradice byla udržována až do odchodu německého obyvatelstva během 2. sv. války. Tradiční vzory na výrobu krajky si odnesli němci s sebou. [67] Paličkovaná krajka vzniká nejrůznějším omotáváním a křížením nití z paliček. Další pomůcky, které potřebujete pro vytvoření krajky je poduška (herdule) a předkreslený vzor (podvinek), paličky s namotanými nitěmi, špendlíky pro ztvárnění vzoru a bavlněné nitě. V roce 2016 proběhne na zámku autorská výstava paní Hany Hyžákové.

57

Obrázek č. 1: Jarní krajkářské trhy 2015, Hana Hyžáková Převzato z: http://www.krosienky-sprang.cz/blog/z-jarnich-krajkarskach-trhu-51.html

Když řinčí zbraně Expozice tvořená sbírkami z muzejních depozitářů je zaměřená na milovníky zbraní. Tvorba této výstavy trvala přibližně rok a původně byla vystavována v Městskému muzeu v Krnově. Na výstavě se můžete seznámit s historickými zbraněmi z období od 17. do 20. století. Zbraně jsou tematicky rozdělené na ruční zbraně, civilní zbraně, soubojové zbraně, lovecké a vojenské zbraně. Vystaveny jsou také dřevcové zbraně – halapartny a chladné zbraně jakou jsou šavle a tesáky. K vidění jsou na výstavě i součásti oděvů jako přilby, důstojnická čáka a myslivecký klobouk.

Archeologické nálezy Krnovska Výstava probíhá ve spolupráci s Muzeem města Krnov. K vidění jsou archeologické předměty, které byly nalezeny na Krnovsku jako mamutí zub, zlomky mamutí stoličky, hrnce,

58

mísa, šálek, bronzový srp, jantarové korálky, bronzové náramky, bronzové sekery a hřivny, železné předměty a zbraně, keramické poháry, předměty denní potřeby.

Psychologický vývoj dítěte a školní osnovy Dítě nastupuje do školy ve věku šest až sedm let. V tomto věku by mělo splňovat nároky školy a mělo by být psychicky a fyzicky zralé. Děti už jsou schopné udržet pozornost, rozumově přistupují k realitě, umí mluvit, pozná rozdíl mezi odměnou a trestem a upřednostňuje pozitivní věci, rozezná hru a práci, dítě je vnímavé a ovládá základní symboly.

Mladší školní věk Toto období začíná nástupem do školy a končí přibližně okolo 12. roku věku. „Charakteristické jsou tyto rysy, stavy, procesy (www.studium-psychologie.cz): - spolupráce - dítě rádo pomáhá (pocitu užitečnosti), současně dostává srovnání své šikovnosti s okolím, probíhá sebezdokonalování se, poznávání okolního světa a jeho principů, - soutěživost-roste motivace k výkonu, snaha být nejlepší, zaměření na dosažení zvoleného cíle –záměrná pozornost, - hlavním motivem je škola - děti se do ní těší; vyprávějí, co dělaly, jakých dosáhly úspěchů, co se naučily, - projevuje se naivní realismus (děti všemu důvěřují), který postupně přechází v kritický realismus, - stále se projevuje závislost na autoritách - největší autoritu mají rodiče a učitel, jsou vzorem chování; až kolem 10 let věku vliv autorit oslabuje, dítě upřednostňuje kamarády před učitelem (hlavním projevem je konec žalování, solidárnost), - relativně psychicky klidné období - kladné citové ladění, družnost, extrovertnost, radostnost, bezstarostnost, hovornost, - později se projevuje potřeba začlenit se - ztotožnění se se skupinou, plní funkci jakési přípravy na budoucí intimní a přátelské vztahy, - zlepšuje se paměť a postupně přechází od mechanické k logické a od krátkodobé k dlouhodobé, mozek přestane růst asi v 10 letech“ [99] Zpestření výuky návštěvou zámku děti potěší, pomůže jim vytvářet vztahy ve skupině například požádáním spolužáka o pomoc s odpovědí, získají nové znalosti a poznatky, také nové zážitky, o které se budou chtít podělit, soutěživost v tomto věku je bude motivovat k získání odměny po vyplnění všech otázek a pomocí společného hodnocení na konci získá i 59

porovnání se svými spolužáky. Níže uvádím i části ze školních osnov, které se dětem návštěvou zámku a prohlídkou expozic zatraktivní a díky osobní zkušenosti si o daném tématu vytvoří lepší představu.

7. Vybraná témata ze školních osnov V 1., 2., a 3. ročníku je na základních školách vyučován předmět Prvouka a ve 4. a 5. ročníku pak na něj navazuje výuka Vlastivědy. Prvouka Obsah tohoto předmětu se dělí na pět tematických částí: Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. V těchto okruzích poznávají děti okolí svého bydliště a obce, obeznamují se s orientací v čase a dějinách, cílem je také probudit v dětech nejen zájem o kulturní bohatství, ale také chuť poznávat historii. Jedním ze způsobu jak tento zájem podpořit je návštěva zajímavého zámku nebo muzea. Učitelé vedou žáky k samostatnosti a podporují jejich kreativitu, komunikaci a vyjadřování vlastních názorů. Ve třetím ročníku už žáci znají významné kulturní a historické památky ve svém regionu a dokáží převyprávět pověst. Návštěva zámku s výstavou historických zbraní, archeologických nálezů a fotografií současných šlechticů dětem pomohou propojit učivo s konkrétními předměty a vjemy, které získaly na výstavě. Mladší děti si při výuce mohou vybavit, co viděly na zámku a pomůže jim to k lepšímu zapamatování tématu. Vlastivěda Předmět navazuje na výstupy z předmětu Prvouka v předchozích ročnících. Vytváří základ pro předměty Dějepis, Zeměpis a Občanská a rodinná výchova. Vlastivěda je členěna na tři tematické části: Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás a Lidé a čas. V posledním tématu získávají základní přehled o historii a kultuře, kulturních památkách a učí se o dalších evropských státech. Ve čtvrtém ročníku je u dětí je podporována samostatnost a kreativita, své poznatky umí předat spolužákům a učí se navzájem si pomáhat, rozvíjí komunikaci.

60

Ve škole se učí o orgánech státní moc a symbolech českého státu, rozumí pojmu kultura a umí uvést konkrétní příklady. V pátém ročníku

už žáci umí charakterizovat vývojové etapy dějin české země a

charakterizovat způsob života v jednotlivých obdobích historie. Děti zvládají používat informační zdroje jako je třeba knihovna, muzejní sbírka anebo galerie. Také umí převyprávět místní pověst a popsat význam některých českých historických osobností. V okruhu Lidé a čas probírají témata jako je bydlení a předměty denní potřeby, regionální památky, změny ve způsobu života. Z historie jsou jim známy osobnosti jako Přemysl Otakar II., Karel IV., Jan Hus, Jan Žižka a historické etapy: první a druhá světová válka, vznik Československého státu a Československá republika, vláda komunistické strany a sametová revoluce. Návštěva výstavy poslouží jako velmi dobrá ilustrace probrané látky a studentům atraktivně přiblíží dané téma. Na druhém stupni základní školy navazuje výuka na vědomosti z předmětu Vlastivěda ve 4. a 5. ročníku. Obsah předmětu už má celkový charakter, žáci pracují s učebnicemi, dokumenty, literaturou a mapami. Postupně jsou probrána témata: počátky lidské společnosti a nejstarší civilizace, křesťanství a středověká Evropa, objevy a dobývání, počátky nové doby, modernizace společnosti a moderní doba, rozdělený a integrující se svět, starověk, doba železná a římská v Evropě, raný středověk, první státní útvary v Evropě a na našem území, středověk, novověk, první a druhá světová válka, meziválečné období a období od roku 1945 po současnost. Zaměřila jsem se na věkovou skupinu „mladší školní věk“, protože děti v tomto období jsou zvídavé, soutěživé, rády pomáhají, ještě respektují autority, jsou komunikativní a dobře se s nimi

spolupracuje.

61

8. Pracovní sešit pro děti mladšího školního věku Na první stránce je úvod, kde se děti seznámí s postavou loupežníka Hotzenplotze, který je maskotem Osoblažska a bude děti sešitem provázet. U každé otázky jsou ilustrace a celý sešit je v barevném provedení, aby se dětem více líbil. Ahoj děti, jmenuji se Hotzenplotz a jsem strašlivý loupežník. Pocházím z Osoblažska a rozhodl jsem se, že vyloupím zámek ve Slezských Rudolticích. Nejprve jej, ale musím prozkoumat, abych věděl, jak zámek vypadá zevnitř, jaké tam jsou cennosti, jestli zámek hlídá stráž se zbraněmi a hlavně... kde se ukrývá poklad. Vy my určitě rádi pomůžete... Abych oklamal noční stráž a lépe poznal zámek, potřebuji, abyste splnili několik malých úkolů. Připraveni? Čeká tě dobrodružství, při kterém se nesmíš prozradit. Poté následuje krátký úryvek z historie zámku, aby děti získaly představu, jak zámek vypadal v době jeho největší slávy a také jim napoví při vyplňování odpovědí. Jako způsob komunikace jsem zvolila tykání, které by mělo působit osobněji a přátelštěji. Obec Slezské Rudoltice byla založena v polovině 13. století a nachází se na hranicích s Polskem v Moravskoslezském kraji. Místní renesanční zámek nechal postavit rod Fulštejnů v 16. století. K zámku patří také nádherné zahrady a rozlehlý park. Nejznámějším majitelem byl ovšem hrabě Albert Hodic, který se v 18. století rozhodl, že sídlo zcela změní a přestaví na sídlo múz a umění. Hodnota zámku se odhaduje v této době na 3 milionů zlatých a roční provoz dvora se přibližoval částce 40 000 zlatých. Na zámku bylo divadlo a hrála zde zámecká kapela. Nacházely se zde dílny umělců, řemeslníků, umělé doly, spousta pokojů a sálů. V druhém podlaží byl pokoj přátelství, slavnostní a taneční sál, rozsáhlá knihovna, jídelna, sál múz, zrcadlový pokoj a mnoho dalších. V této době se zámku přezdívalo „Slezské Versailles“. Pracovní sešit je rozdělen do několika tematických „bloků“: paličkovaná krajka, o zámku, historie obce, archeologické nálezy Krnovska, výstava Když řinčí zbraně a výstava „Prosíme, nesedat!“. Nejprve jsou zařazeny otázky a úkoly týkající se samotného zámku.

62

Na levé straně je umístěn informativní text (kurzívou), což by dětem mělo pomoci s nalezením odpovědí. V pravé části je potom samotná otázka s prostorem pro vyplnění. 1. Jaké slavné osobnosti navštívily zámek v minulosti? Rudoltický zámek přestavěný v barokním stylu se stal jedním z kulturních center Slezska. Kulturní dění představovalo divadlo a také zámecká kapela. Přechodně v ní působil slavný hudební skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu a Karel Hanke. K významným hostům patřil pruský král Fridrich II, vítěz nad Marií Terezií ve slezských válkách a blízký přítel Alberta Hodice. Pravidelnými návštěvníky byl také hudební skladatel Karl Ditters von Dittersdorf, hudební skladatel Karel Hanke nebo Heinrich Klein. Další úkol donutí děti zapojit trochu fantazie a pozorování, zároveň mohou porovnávat s ostatními, na co přišli a jak si s úkolem poradili. Na levé stránce jsou fotografie zámku ve Slezských Rudolticích a ve Slezských Pavlovicích, na pravé straně je prostor kde si děti mohou zapsat své poznatky. 2. Popiš zámky na fotografiích a porovnej je. Obrázek č. 2: Zámek ve Slezských Rudolticích

Autor:

H

Pepa

–

Vlastní

dílo,

CC

BY-SA

3.0,

https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=33207244

63

Obrázek č. 3: Zámek ve Slezských Pavlovicích Autor:

RakosovaL

–

Vlastní

dílo,

CC

BY-SA

4.0,

https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=35724232 Další úkol je celkem jednoduchý. Donutí děti k pohybu a aktivitě, zároveň si budou porovnávat své počty. 3. Kolik schodů má hlavní schodiště? Další otázka se také týká zámku. Děti si musí pročíst úvod na začátku sešitu, aby přišly na správnou odpověď. Je to trochu náročnější otázka na pozornost, ale za pomocí ostatních zvládají odpovědět. 4. Jak se jmenoval hrabě, který na zámku vybudoval „sídlo múz a umění“? Další otázka a úkol se týkají spíše umění než zámku, ale i tak tematicky souvisí s historií zámku. Plnění druhého úkolu děti baví a přidává na pocitu užitečnosti při plnění skupinového úkolu. Pokud děti budou na zámku jen s rodiči, tak by se rodiče měli zapojit do zpěvu s dítětem, aby mu pomohli překonat stud. Původně byly u tohoto úkoly podrobněji popsány múzy, ale vzhledem k věkové skupině dětí to bylo zbytečné. Popis je zkrácen na jednodušší

64

variantu se základními znaky múz, což ke splnění úkolu bohatě stačí a delší text děti nudí a nebaví číst. Přeškrtnuté části byly vypuštěny. 5. Múzy a umění Podle Hésoida byly múzy dcerami boha Dia a Mnémosyny. Podle tradice byla jejich domovem Pieria. Až později byly spojeny s horou Helikón. Každé z nich je připisován na starosti jeden umělecký nebo vědecký obor: Kleió je múzou dějepisu a historie. Byla zobrazována s vavřínem ve vlasech a s polootevřeným pergamentovým svitkem v ruce. Euterpé je múza lyrického básnictví, zpěvu a hudby. Často byla zobrazována jak drží v ruce flétnu, zatímco okolo ní bylo mnoho nástrojů. Thaleia je bohyní komedie. Umělci ji zobrazovali oděnou v dlouhých šatech, v levé ruce držela rozesmátou divadelní masku a v pravé ruce pastýřskou hůl. Objevila komedii, geometrii, architektonickou vědu a zemědělství. Byla také ochránkyní symposií. Melpomené je protikladem Thaleie a ochránkyní veškerého zpěvu a tragédie. Bývá zpodobňována s tragickou škraboškou v levé ruce, zatímco pravá ruka se opírá o tyč, a s břečťanovou ozdobou ve vlasech. Terprichoré je múzou tance. Vynalezla tanec, harfu a vzdělávání. Jejím synem byl Hymenaios, bůh sňatku. Bývá popisována držící harfu zatímco tančí a na hlavě má vavříny. Erató je múza milostné poezie a lásky. Ovykle je zobrazována s lyrou v levé ruce, spolu s ní býval zpodobňován bůh lásky Eros (Amor) s hořící pochodní. V některých pověstech je zmiňována jako vynálezkyně mimických tanců. Polymnia je považována za múzu hymnů a mimického umění. Chránila hymnické básnictví. Vynalezla geometrii a gramatiku. Obvykle ji umělci zobrazují vzhlížící k nebi a držící lyru. Úrania neboli „Nebeská“ je múzou hvězdářství, počtářství a vědy (především astronomie). Úrania byla matkou Apolónova syna Linea, který byl zabit vlastním otcem, protože žárlil na jeho umění – zpěv. Podle jiných bájí, ale byla Úrania matkou pěvce svatebních písní Hymenaia. Byla vždy zobrazena nesoucí hvězdy, nebeskou oblohu a střelkový kompas. Kalliopé je múza eposu a hrdinského zpěvu. Byla nejstarší a hlavní múzou a jejím synem byl Ailemos a prý i slavný pěvec Orfeus. Doprovázela krále a prince, aby zavedla spravedlnost a 65

klid. Podle mýtu žádá Homér Kalliopé, aby ho inspirovala při psaní eposu Illias a Odyssea. A proto je zobrazována držící vavříny v jedné ruce a Homérův epos v druhé.

Které múzy byly ochránkyněmi tragédie a komedie? Nakreslete masky, které držely v ruce. Udělejte radost múze Kalliopé a zazpívejte krátkou píseň, kterou jste se učili ve škole.

Další otázka už není přímo o zámku, ale týká se výstavy paličkovaných krajek. Zařadila jsem ji proto, aby měly děti představu jak krajky, které jsou k vidění na výstavě, vznikají. Zároveň jim přiblíží tradiční řemeslo z osoblažského regionu. Také je to první otázka, kde je možnost výběru z odpovědí. 6. Jak se vyrábí paličkovaná krajka? Paličkovaná krajka vzniká nejrůznějším omotáváním a křížením nití z paliček. Další pomůcky, které potřebujete pro vytvoření krajky je poduška (herdule) a předkreslený vzor (podvinek), paličky s namotanými nitěmi, špendlíky pro ztvárnění vzoru a bavlněné nitě. Co je to herdule? a) postava z řeckých mýtů b) poduška c) ryba V Itálii v 16. století se používaly krajky ke zdobení dámského i pánského šatstva.

66

Obrázek č. 4: herdule s paličkami, zdroj: http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=1158 Další otázka je o obci Slezské Rudoltice, odpověď si děti zase můžou dohledat v úvodu. Úkol by jim měl pomoci naučit se pracovat s textem, vyhledávat informace v textu a zapamatovat si jména důležitých rodů z regionu. 7. Jaké rody sídlily ve Slezských Rudolticích? Další úkol týkající se obce. Na levé straně je umístěn popis erbu, na pravé je pak neúplný obrázek erbu a děti mají za úkol nakreslit koně podle popisu. Ke splnění úkolu by jim měla stačit tužka. Mohou porovnávat s ostatními, jak se jim povedlo úkol splnit. Úkol rozvíjí kreativitu a představivost. 8. Dokresli koně do obrázku erbu Na erbu Slezských Rudoltic je zobrazen černý kůň, který je uvázán modrou uzdou ke stromu. Kůň stojí na zeleném podkladu a strom má hnědý kmen a zelenou korunu. Erb je zobrazen na stříbrném štítu. Následuje otázka o maskotu Osoblažska, který děti provází sešitem. Děti zase musí pracovat s textem a dohledat správnou informaci.

Obrázek č. 5: Erb Slezských Rudoltic, zdroj: Autor: neznámý – Registr komunálních symbolů Poslanecké

sněmovny,

Volné

dílo,

https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7406973 9. Jak se jmenuje loupežník, který je maskotem Osoblažska?

67

Hotzenplotz (je zde vytištěn obrázek loupežníka) Úkol přechází k dalšímu tématu, a to je výstava archeologických nálezů z Krnovska. Děti musí zapojit svou představivost. Informaci nenajdou v sešitu a na výstavě jsou vystaveny jen úlomky mamutích stoliček a zub. 10. Mamut Mamut je vyhynulé zvíře, které žilo v době ledové na území severní, střední a západní Evropy, v Severní Americe a severní Asii. Vyskytovali se tudíž i na území České republiky. Mamuti byli velmi podobní dnešním slonům, měli dlouhé zahnuté kly a druhy žijící na severu také dlouhé chlupy. Na výstavě jsou k vidění zlomky mamutích stoliček, víte, jak velká byla zhruba jedna mamutí stolička? Odpověď přibližně: Na délku cca 34 cm, na výšku 18 cm

Další úkol podněcuje děti, aby si pozorně četly popisky u vystavených exponátů, radily se s ostatními a hledali danou informaci. 11. Nejstarší zbraň Na zámku je vystavena spousta historických ruční zbraní, jako jsou ručnice, meče, šavle, tesák, kopí, halapartny a také několik střelných zbraní jako je hradební puška, kulovnice pistole. Najdi nejstarší vystavenou zbraň a napiš, o jakou zbraň se jedná a z jaké doby pochází. Úkol ověřuje, jak byly děti pozorné při plnění posledního úkolu. Zároveň se dozví novou informaci a podporuje jejich kreativitu a výtvarnou činnost. 12. Kyrysník Oddíly vojáků bojujících na koních se nazývají jezdectvo. Výjimečně byli v jezdectvu využíváni také velbloudi nebo sloni. Většinou v těchto jednotkách bojovali příslušníci šlechty nebo královského dvoru. V 16. století postupně nahradili kyrysníci tradiční rytířské jezdectvo. Kyrysník byl tudíž příslušník těžké jízdy a byl vybaven střelnými i chladnými zbraněmi a

68

zbrojí. Jejich název byl odvozen od kyrysu, což je kožený nebo kovový ochranný plát, který měl zabránit zranění trupu. Kyrys na výstavě nenajdeš, ale je zde vystavena kyrysníkova helma. Najdi ji a nakresli do sešitu. Další otázka je náročnější. Děti se nemusely setkat se jménem Jan Amos Komenský, mohou se radit s dospělými. Při závěrečném hodnocení je jim vysvětleno o koho se jedná a co znamená „škola hrou“. 13. Bitva na Bílé hoře Na jednom z obrazů je zachycena Bitva na Bílé hoře, která proběhla 8. listopadu 1620. Bitva byla, jedou z bitev třicetileté války a na bojišti se střetly armády české šlechty a katolické církve. Bitva trvala asi dvě hodiny a česká šlechta byla poražena. Pro evangelíky nastaly těžké časy a nejeden z nich musel opustit české země. Do polského Lešna musel odejít i jeden z nejznámějších českých učitelů – Jan Amos Komenský. Napiš alespoň jednu věc, kterou jsi o něm slyšel/a. V dalším úkolu hledají děti společné dědičné rysy jednoho šlechtického rodu. V sešitu jsou dvě fotografie předků a na výstavě „Pozor, nesedat!“ mají dohledat třetího člena rodu. Fotografie si musí pozorně prohlédnout a porovnat. Úkolem rozvíjí svou fantazii a znalosti, které získali při výuce Prvouky. 14. Rodové rysy Karel I. Filip ze Schwarzenbergu je kníže z rodu Schwarzenbergů a žil v letech 1771 až 1820. Byl to významný šlechtic a vojevůdce. Bojoval dokonce proti Turkům a postavil se i Napoleonovi. Byl to také prapraděd Karla III. Schwarzenberga. Věnoval se politice a byl poslancem Českého zemského sněmu. Oba jsou předci Karla Schwarzenberga, současného českého politika. Členové jednoho rodu mohou dědit stejné vzhledové rysy. Najdi fotografii Karla Schwarzenberga a zjisti, jestli se podobá svým předkům.

69

Obrázek č. 6: Karel I. Filip Schwarzenberg, Zdroj: Autor: neznámý – http://www.zamekceskykrumlov.eu/prohlidkove-trasy/ii-prohlidkova-trasa/,

Volné

dílo,

https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4109029

Obrázek č. 7: Karel III. Schwarzenberg Zdroj: Autor: Anonymní – http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19246135, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=37809879 Původně jsem chtěla zařadit ještě jednu otázku a to o erbu rodu Čejků. Erb, ale není zobrazen uvnitř zámku, ale na budově zámecké vinárny. Mohlo by se stát, že děti opustí prostory zámku, aby našly erb, a ztratí se nebo se zraní. Najdi erb rodu Čejků a popiš, jak vypadá? 70

Rod Čejků z Badenfeldu vlastnil místní panství od roku 1779. Na budově zámecké vinárny lze vidět erb tohoto rodu. Členové rodu byli bohatí měšťané a soukeníci z Opavy. Mezi šlechtické rody patřil tento slezský rod až od 18. století.

9. Vyhodnocení Zámek navštívila skupinka 10 dětí, které navštěvují 4. ročník základní školy, se svou učitelkou. Skupinku jsem doprovázela. Děti si prohlídku užívaly, radily se při řešení úkolů. Když hledaly delší dobu tak jsem jim napověděla, kde by měly hledat. To se týká i odpovědí, které byly skryté v textu. Bavily je činnosti při, kterých mohly porovnávat fotografie a malovat. Spolu se svou učitelkou si zazpívaly lidovou píseň Skákal pes přes oves. Menší problém nastal u otázky týkající se Jana Amose Komenského. Při vyhodnocování jim pak paní učitelka vysvětlila, o koho se jedná. Také byly překvapené, když zjistily, jak velká může být mamutí stolička. V porovnání s tou lidskou opravdu obrovská. Jméno loupežníka také vyřešily bez problémů a líbila se jim čepice kyrysníka. Nejvíce se rozdováděly při počítání schodů a nakonec jsme se dobrali i ke správnému číslu. Na konci proběhlo společné vyhodnocení v jedné z místností zámku. Otázky jsme společně prošli. Děti si spočítaly správné odpovědi. Porovnávali jsme obrázky, které děti hodnotily samy a vybíraly ty nejlepší. Na obrazovce notebooku jsem dětem ukazovala fotky, které v průběhu prohlídky porovnávaly a exponáty, které byly zmíněny při plnění otázek a úkolů. Takže pokud neměly otázku správně, mohly si zpětně uvědomit, kde informaci mohly najít. Při malování jsem čekala, že projeví více snahy. Nejsem si jistá, jestli dnešní děti nemají tak bohatou představivost nebo byly nervózní, že nesplní všechny úkoly. Také jsem se ptala, kdo byl Albrecht Hodic. Na otázku znaly odpověď jen dvě děti, nejspíš proto, že je zařazena v první části sešitu. Za odměnu si vzaly z malé truhly čokoládové penízky a mohly si nechat své vyplněné sešity. Nejlepší, kterého vybraly samy (podle obrázků a počtu odpovědí) dostal ještě čokoládovou medaili. Děti měly z odměny velkou radost.

71

10.

Metodika výzkumu

Rozhovor pomocí návodu „Návod k rozhovoru představuje seznam otázek nebo témat, jež je nutné v rámci interview probrat. Tento návod má zajistit, že se skutečně dostane na všechna pro tazatele zajímavá témata. Je na tazateli, jakým způsobem a v jakém pořadí získá informace, které osvětlí daný problém. Zůstává mu i volnost přizpůsobovat formulace otázek podle situace. Rozhovor s návodem dává tazateli možnost co nejvýhodněji využít čas k interview. Současně umožňuje provést rozhovory s několika lidmi strukturovaněji a ulehčuje jejich srovnání. Pomáhá udržet zaměření rozhovoru, ale dovoluje dotazovanému zároveň uplatnit vlastní perspektivy a zkušenosti. Jako příklad uvádíme v tabulce návod pro rozhovor zaměřený na vztah socializace a sportu. Návod se vejde na jednu stránku a je uspořádán do dvou sloupců. Na pravé straně jsou otázky vztahující se ke sportovní biografii. Levá strana strategicky situuje aspekty, které mají vztah k socializaci, a okamžik, v němž je vhodné tento aspekt v rozhovoru uvést. Schéma pro návrh návodu: 1. Pokud jsme navrhli obecné téma, napíšeme si všechna vedlejší témata a okruhy otázek, jež nás budou zajímat. 2. Uspořádáme oblasti zájmu ve vhodném pořadí. Jaké je jejich logické pořadí? Která témata jsou nedůležitější? Doporučuje se umístit nejdůležitější a citlivá témata ke konci rozhovoru. 3. Zamyslíme se nad formou otázek ke každému tématu. Také si rozmyslíme pořadí otázek. 4. Promyslíme si vhodné prohlubující a sondážní otázky.“(Hendl, 2012, str. 175)

Neformální rozhovor „Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor. Nashromážděná data se liší od rozhovoru k rozhovoru. V mnoha případech se může s jednou osobou provést několik takových rozhovorů. Pak se otázky mění a probíhající interview staví na těch předešlých. Tazatel se snaží rozvinout předchozí témata nebo hledá nové směry, přičemž partneři zpracovávají témata svým vlastním způsobem. 72

Síla neformálního rozhovoru spočívá v tom, že zohledňuje individuální rozdíly a změny situace. Otázky mohou být individualizovány, aby se dosáhlo hloubkové komunikace a využilo se prostředí a situace a aby se posílila konkrétnost a bezprostřednost rozhovoru. Slabinou neformálního rozhovoru je to, že získání daného množství požadovaných informací trvá delší dobu. Kvalita informací také velmi závisí na schopnosti tazatele vést takový rozhovor. Ani srovnání dat /. rozhovorů není jednoduché, protože struktura jednotlivých rozhovorů se liší. Analýze vzniklého textu rozhovoru musí výzkumník věnovat hodně času, aby našel a utřídil jednotlivé typy informací.“ (Hendl, 2012, str. 175)

Zúčastněné pozorování „Zúčastněné (participantní) pozorování patří mezi nejdůležitější metody kvalitativního výzkumu (Jorgensen 1989). Zúčastněným pozorováním je možné popsat, co se děje, kdo nebo co se účastní dění, kdy a kde se věci dějí, jak se objevují a proč. Tato strategie se používá v etnografickém výzkumu nebo v případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Zúčastněné pozorování je zvláště vhodné, jestliže: • jev, který se bude zkoumat, je málo prozkoumaný; • existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny; a jev není přístupný pohledu osob mimo skupinu. Pozorovatel nefunguje jako pasivní registrátor dat, který stojí mimo předmětovou oblast, nýbrž se sám účastní dění v sociální situaci, v níž se předmět výzkumu projevuje. Je v osobním vztahu s pozorovanými, sbírá data, zatímco se účastní přirozeně se vyvíjejících životních situací. To vede k těsnějšímu přiblížení k předmětu a k možnosti odhalit vnitřní perspektivy účastníků. Mnoho otázek se ozřejmí pouze tímto přístupem. Výzkumník přistupuje k pozorování s vědomím toho, že sociální svět je spoluvytvářen subjektivními významy a zkušeností konstruovanou účastníky sociální situace. V průběhu zúčastněného pozorování používáme podle potřeby a možností všechny dostupné prostředky pro získání dat: různé

typy rozhovorů, deníky členů skupiny, audio- a

videonahrávky atd.“ (Hendl, 2012, str. 193) 73

Rozhovor pomocí návodu s učitelkou na prvním stupni základní školy Jméno: K. G. Věk: 19 – 30 let Vzdělání: vysokoškolské O první otázce si myslí, že je zajímavá a vyžaduje soustředění na text. Porovnávání fotografií zámku jí zaujalo a navrhuje, že děti to mohou pojmout jako hru a zahrát si na historiky. Budou hledat rozdíly a hádat, proč jsou zámky odlišné. Počítání schodů by také pojala jako menší soutěž v rychlosti a dodává, že aktivita děti vždy více baví, pokud je spojena s pohybem. K zapamatování jména hraběte Hodice, doporučuje doplnit nějaký zajímavý příběh nebo příhodu ze života, díky které si pak děti jméno snáze zapamatují. První úkol s múzami jí připadá náročný na zapamatování. Doporučuje doplnit obrázky každé múzy, ale na druhou stranu děti mohou zapojit svou fantazii. Podle její zkušenosti mají děti s fantazií v současné době docela problém, nejspíš důsledkem televize a počítačů. Kreslení masek považuje za vhodnou aktivitu a zpívání bude děti bavit. Výroba paličkované krajky ji zaujala, a myslí si, že se popis bude líbit i dětem. Ráda by na konci ověřila, co si o krajce zapamatovaly. V dalším úkolu mají děti dokreslit chybějící část erbu, tak dodává, aby si děti obrázky zhodnotily samy. Líbí se jí také „měření“ mamutí stoličky. Nemyslí si, že děti budou vědět, kdo byl Jan Amos Komenský, ale třeba překvapí. Hledání nejstaršího exponátu zbraně ji zaujalo a doplňuje, že budou hledat jednotlivě nebo po skupinkách. Méně průbojné děti si tuto aktivitu tolik neužijí, protože se nechají strhnout těmi silnějšími. Na druhou stranu aktivita podporuje samostatnost a nebojácnost.

Rozhovor pomocí návodu s vedoucí ve skautském oddílu Jméno: T. M. Věk: 19 – 30 let Vzdělání: vysokoškolské Myslí si, že některé otázky jsou trochu nevyrovnané. Na jednu stranu si moc nedokáže představit ani paličku natož se ptát, co to je herdule. A na druhou stranu jim vysvětlovat, co to je mamut, je trochu zesměšňování. Otázka na velikost stoličky je dobrá, ale bylo by dobré ty čísla ještě k něčemu přirovnat, nedokážou si to představit. Praktické otázky jako třeba počet 74

schodů, nebo najdi historickou zbraň jsou skvělé. Vypsat múzy mi přijde těžké a nudné. Kdyby mohly přiřazovat atributy k obrázkům nebo něco takového, tak by to bylo příjemnější. Celkově, je dobré přistupovat k tvorbě takových brožurek. Je spíš otázkou, co chci, aby se naučily, a ne na co se můžu zeptat. Buď by to měly být hodně důležité a představitelné věci anebo dostatečně zajímavé a tím pádem zapamatovatelné, jinak to nemá smysl.

Shrnutí rozhovorů Celkově se nápad líbil. Nejvíce jsou zajímavé aktivity s porovnáváním, a když se děti mohou pohybovat a soutěžit, kdo dříve najde správnou odpověď. U otázky o múzách jsem zkrátila obsah a pojala ji trochu zajímavěji, aby nenudila děti. Vhodné mi taky připadá, aby si děti splnění úkolů a správnost odpovědí kontrolovaly samy. Naučí je to zodpovědnosti a čestnosti. Navzájem si pak mohou poučit proč je tato odpověď správná. Děti by neměly mít problém ani se zodpovězením otázky týkající se paličkování. Činnost je v sešitu popsána a vysvětlena a odpověď také mohou nalézt v textu. Přirovnání velikosti je úžasná poznámka a při vyhodnocování může předvést např. na délce ruky nebo velikosti bot. Zpěv a malování jsou činnosti, které děti obecně baví. Snad nebudou stydlivé při zpívání ve skupině a při vzájemném hodnocení obrázků.

11.

Závěr

V úvodu mé práce bylo stanoveno několik cílů, které bych chtěla v závěrečné práci zhodnotit a podat další návrhy k využití mé práce. V teoretické části byly popsány zážitek v cestovním ruchu, prvky a roviny výjimečného zážitku, možnosti zatraktivnění návštěva výstavy rodičů s dětmi, možnosti jak vylepšit zážitek dětí z návštěvy muzea, principy vzdělávacích potřeb dětí, jaké charakteristiky mají výstavy orientované na děti, také jsou zde uvedeny vzdělávací zařízení v regionu. Jelikož je práce zaměřena na oblast cestovního ruchu tak jsem uvedla i vymezení oblasti jako destinace cestovního ruchu, předpoklady pro cestovní ruch, primární a sekundární nabídka. Obsah praktické části poukazuje na možnost uzpůsobení výstavy dětským návštěvníkům, tak aby pro ně byla zábavnější a lépe pochopitelná. Na základě nasbíraných informací o výstavách, zámku a jeho okolí a informací získaných z rozhovorů a pozorování byl vytvořen 75

pracovní sešit pro věkovou skupinu dětí mladší školní věk, tzn. žáky prvního stupně základních škol. Využití sešitu by měl zvýšit zájem o návštěvy zámku s dětmi. Jak je zřejmé v praktické části, tak pracovní sešity měly u dětí úspěch. Oživily výstavu a děti si z ní odnesly vzpomínky na pěkné zážitky a malou odměnu. Tato skutečnost vede k tomu, že tyto sešity mohou být v budoucnu používány a uzpůsobovány novým výstavám a expozicím na zámku. Případně mohou být vytvořeny i pracovní sešity pro další věkové skupiny, tak aby lépe vyhovovaly potřebám dané skupiny. Doufám, že i já budu moci využít nabytých poznatků v praxi, třeba při práci na podobném projektu.

76

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2014: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MUZEA, GALERIE A PAMÁTKOVÉ OBJEKTY. 1. Praha: NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Centrum informací a statistik kultury, 2015, s. 7-26. ISBN 978-807068-293-7 MYŠKA, Milan. Hrabě Hodic a jeho svět: zámecká kultura ve Slezsku mezi barokem a osvícenstvím. Vyd. 1. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2011, 351 s. ISBN 9788073689520. NIPOS [online]. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2015. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/ LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada,

2006,

368

s.

Psyché

(Grada).

ISBN

80-247-1284-9

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005, 467 s. ISBN 80-246-0956-8. Hendl J. 2012. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál. PIAGET, Jean a Bärbel INHELDER. Psychologie dítěte. Vyd. 4., V nakl. Portál 3. Praha: Portál,

2001,

143

s.

ISBN

80-717-8608-X.

STUDART, Denise Coelho. THE PERCEPTIONS AND BEHAVIOUR OF CHILDREN AND THEIR FAMILIES IN CHILD-ORIENTATED MUSEUM EXHIBITIONS. Londýn, 2000. University College London. Strategický plán rozvoje Mikroregionu - Sdružení obcí Osoblažska pro období 2010-2020. 1. Ostrava: Agentura pro regionální rozvoj, 2010. Dostupné také z: http://files.mikroregionosoblazsko.cz/2000002506856b69509/Strategick%C3%BD%20pl%C3%A1n%20rozvoje%20mikroregionu%20Osobla %C5%BEska.pdf Slezské Rudoltice. Osoblažsko [online]. Osoblaha: Leo Dedek, 2014, 2014 [cit. 2015-09-25]. Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=18290&id_obce_3=72515 Strategický plán rozvoje Mikroregionu - Sdružení obcí Osoblažska pro období 2010-2020: Příloha č. 2 - Profil Mikroregionu - Sdružení obcí Osoblažska. 1. Ostrava: Agentura pro 77

regionální rozvoj, 2010. Dostupné také z: http://files.mikroregion-osoblazsko.cz/200000252b8a7ab9a1d/P%C5%99%C3%ADloha%20%C4%8D.%202%20%20Profil%20mikroregionu%20Osobla%C5%BEska.pdf Online [1] TOIMITTANEET SEPPO AHO, Antti Honkanen ja Jarkko Saarinen. Matkailuelämykset tutkimuskohteina: suomalaisen matkailututkijaverkoston 10-vuotisjulkaisu. 1. Rovaniemi: Lapin yliopisto, 2001, s. 32-50. ISBN 978-951-6348-110 [2] PEKKA BORG, Elina Kivi a [PIIRROKSET: EILA SINIVUORI]. Elämyksestä elinkeinoksi: matkailusuunnittelun periaatteet ja käytäntö. 1. Helsinki: WSOY, 2002. ISBN 9510272000. [3] BRUNER, Edward M. Abraham Lincoln as Authentic Reproduction: A Critique of Postmodernism.

American

10.1525/aa.1994.96.2.02a00070.

Anthropologist. ISSN

1994,

0002-7294.

96(2):

397-415.

Dostupné

DOI:

také

z:

http://doi.wiley.com/10.1525/aa.1994.96.2.02a00070 [4] CHRISTIAN GRÖNROOS a [SUOMENTANUT MAARIT TILLMAN]. Palveluiden johtaminen ja markkinointi. 1. Helsinki: WSOY, 2001. ISBN 978-951-0256-480. [5] ROLF JENSEN. The dream society: how the coming shift from information to imagination will transform your business. 1. New York: McGraw-Hill, 1999. ISBN 978-007-1379-687. [6] EEVA JOKINEN. Naisen odysseia. 1. Jyväskylä: Jyväskylän yliopisto, 1991. ISBN 95168-0519-1. [7] RAIJA KOMPPULA, Matti Boxberg. Matkailuyrityksen tuotekehitys. Helsinki: Edita, 2002. ISBN 978-951-3735-883. [8] LASALLE, Diana a Terry BRITTON. Priceless: Turning ordinary products into extraordinary experiences. 1. Boston, Mass.: Harvard Business School Press, c2003, xvii, 182 p. ISBN 15-785-1746-X. [9] LENA MOSSBERG a [TECKNINGAR: ANN AHLBOM SUNDQVIST]. Att skapa upplevelser: från OK till WOW!. 3. printing. Lund: Studentlitteratur, 2003. ISBN 91-4402687-0.

78

[10] MURRAY, Keith B. A Test of Services Marketing Theory: Consumer Information Acquisition Activities. Journal of Marketing. 1991, 55(1): 10-25. DOI: 10.2307/1252200. ISSN 00222429. Dostupné také z: http://www.jstor.org/stable/1252200?origin=crossref [11] PERTTULA, J. Ihmine n matkustaa, mutta miksi?: Teoksessa Lapin elämysteollisuuden osaamiskes kus & Elämysinstituutti (toim.). Articles on Experiences. Rovaniemi, 2004 [12] PINE II, B. J. a J. H. GILMORE. Welcome to the Experience economy. Harvard Business Review. 1998, 76(4): 97-105. [13] PINE, B a James H GILMORE. The experience economy: work is theatre. Dotisk. Boston: Harvard Business School Press, c1999, xii, 254 p. ISBN 08-758-4819-2. [14] SEPÄNMAA, Y. Matkan estetiikkaa. Matka koettuna ja kokemus teoksena. Teoksessa Matkakirja. Artikkeleita kirjallisista matkoista mieleen ja maailmaan. Hakkarainen M-L & T. Koistinen (toim.). Kirjallisuuden ja kulttuurin tutkimuksia. Joensuun yliopisto. Humanistinen tiedekunta.: Hakkarainen M-L & T., 1998, Joensuu(9): 13-21. [15] TURNER, Victor W a Edith L TURNER. Image and pilgrimage in Christian culture. Dotisk. New York: Columbia University Press, 2011, lvii, 281 p., 12 p. of plates. Columbia classics in religion. ISBN 02-315-2782-9. [16] FASOLI, Lyn. Young children in the art gallery : excursions as induction to a community of practice. University of Canberra : Faculty of Communication & Education, 2002. Dostupné také z: http://www.canberra.edu.au/researchrepository/items/84eeb3ce-562964e4-d041-91a5587b2ccb/1/ [17] KINDLER, A.M. a Darras, B. (1997), Young Children and Museums: The Role of Cultural Context in Early Development of Attitudes, Beliefs, and Behaviors, Visual Arts Research 23.1: 125-141. Dostupné také z: http://www.jstor.org/stable/20715899 [18] PISCITELLI, Barbara a David ANDERSON. Young children's Perspectives of Museum Settings and Experiences. Museum Management and Curatorship. 2007, 19(3): 269-282. DOI: 10.1080/09647770100401903. ISSN 0964-7775. Dostupné také z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09647770100401903 [19] FALK, John H a Lynn D DIERKING. The museum experience. Washington, D.C.: Whalesback Books, c1992, xvii, 205 p. ISBN 09-295-9007-4. [20] Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015, 2013-10-26 [cit. 2015-11-03]. Dostupné

79

z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Z%C3%B3na_nejbli%C5%BE%C5%A1%C3%ADho_v% C3%BDvoje_(Vygotsky) [21] HEIN, George E. Learning in the museum. New York: Routledge, 1998, xi, 203 p. ISBN 04-150-9776-2. [22] Anderson D. & Piscitelli B. (2002) ‘Parental Recollections of Childhood Museum Visits’,Museum National, 10(4), pp.26-27. [23] BORUN, Minda a A KOLEKTIV. Family learning in museums: The PISEC perspective. Philadelphia:

The

Franklin

Institute,

1998.

Dostupné

také

z:

https://www.fi.edu/sites/default/files/EvaluationReasearch_4FamilyLearning1998.pdf [24] DANKO-MCGHEE, Katherina. Nurturing Aesthetic Awareness in Young Children: Developmentally Appropriate Art Viewing Experiences. Art Education. 2006, 3(59): 8. ISSN 0004-3125. [25] ANDERSON, David, Barbara PISCITELLI, Katrina WEIER, Michele EVERETT a Collette TAYLER. Children's Museum Experiences: Identifying Powerful Mediators of Learning. Curator: The Museum Journal. 2002,45(3): 213-231. DOI: 10.1111/j.21516952.2002.tb00057.x. ISSN 00113069. Dostupné také z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.21516952.2002.tb00057.x [26] LEWIN, A.M. Children 's museums: a structure for family learning: Marriage & Family Review. New York, 1989, 51-73. 3/4, 13. [27] GUICHARD, J. ( 1998) Adapter la Museologie aux Enfants . In : B. Schiele & E . Koster (Eds) La Revolution de la Museologie des Sciences. Presses Universitaires de Lyon. Chapitre X. pp. 207-47 [28] TIZARD, Barbara a David HARVEY. Biology of play. 1. Philadelphia: Lippincott, 1977, [4], vi, 217 p. ISBN 0433323760. [29] VYGOTSKIJ, L. S. a M. COLE (ed.). Mind in society: the development of higher psychological processes. 1. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, c1978, xi, 159 s. ISBN 0674576292.

80

[30] MOYLES, Janet R. Just playing?: the role and status of play in early childhood education. 1. Philadelphia: Open University Press, 1989, xii, 190 p. ISBN 033509564x. [31] STUDART, Denise Coelho. THE PERCEPTIONS AND BEHAVIOUR OF CHILDREN AND THEIR FAMILIES IN CHILD-ORIENTATED MUSEUM EXHIBITIONS. London, 2000. University College London. [32] Mruzíková, Zuzana (2011): Floristická studie Osoblaţského výběţku. Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové,Hradec Králové, 55s. Diplomová práce. Dostupné z: http://www.ms-cbs.cz/_publikace/2011_mruzikova_dp.pdf [33] Osoblažská úzkokolejka. Příroda [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/priroda [34] Osoblažská úzkokolejka. Slezské Rudoltice [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/slezske-rudoltice [35] SVOBODOVÁ, Zdeňka. Územně analytické podklady pro správní obvod městského úřadu Krnov. Rozbor udržitelného rozvoje území [online]. 2011, (Aktualizace 1), 48 [cit. 2016-03-28].

Dostupné

z:

http://data.krnov.cz/uzemni_planovani/aktualizace-2011-

10/UAP_ORP_Krnov_akt1-RURU_102011-txt.pdf [36] Strategický plán rozvoje mikroregionu Osoblažska: Sdružení obcí Osoblažska pro období 2010-2020 [online]. Agentura pro regionální rozvoj a.s., 2010, , 49 [cit. 2016-03-28]. Dostupné

z:

http://files.mikroregion-osoblazsko.cz/200000250-

6856b69509/Strategick%C3%BD%20pl%C3%A1n%20rozvoje%20mikroregionu%20Osobla %C5%BEska.pdf [37] Osoblažská úzkokolejka. Bohušov [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/bohusov [38] Osoblažská úzkokolejka. Dívčí Hrad [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/divci-hrad [39] Osoblažská úzkokolejka. Hlinka [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/hlinka [40] Osoblažská úzkokolejka. Janov [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/janov

81

[41] Osoblažská úzkokolejka. Jindřichov [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/jindrichov [42] Osoblažská úzkokolejka. Liptaň [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/liptan [43] Město Albrechtice: Současnost obce [online]. Město Albrechtice, 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mesto-albrechtice.cz/navstevnik/soucasnost/ [44] Osoblažská úzkokolejka. Osoblaha [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/osoblaha [45] Osoblažská úzkokolejka. Petrovice [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/petrovice [46] Osoblažská úzkokolejka. Rusín [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/rusin [47] Slezské Pavlovice: Památky a turistické zajímavosti [online]. Slezské Pavlovice, 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.slezskepavlovice.cz/?page_id=761 [48] Slezské Rudoltice: Informace o obci [online]. Slezské Rudoltice, 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.slezskerudoltice.cz/informace-o-obci/poloha-obce/ [49] Osoblažská úzkokolejka. Slezské Rudoltice [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/slezske-rudoltice [50] Třemešná ve Slezsku: Turistické zajímavosti [online]. Třemešná ve Slezsku, 2016 [cit. 2016-03-26].

Dostupné

z:

http://www.tremesna.cz/index.php?nid=1333&lid=cs&oid=2275633 [51] Osoblažská úzkokolejka. Třemešná [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/obce/tremesna [52]Vysoká: Informace o obci [online]. Vysoká, 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.obec-vysoka.cz/informace-o-obci/ [53] Osoblažsko: Přírodní památka Oblík u Dívčího Hradu [online]. 2014 [cit. 2016-03-26]. Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=95631&id_obce_3=72515

82

[54] Treking: Liptaňský bludný balvan [online]. 2011 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.treking.cz/regiony/liptansky-bludny-balvan.htm [55] Moravskoslezský kraj. Džungle [online]. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.msk.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/dzungle151/ [56] Moravskoslezský kraj. Velký Pavlovický rybník [online]. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.msk.cz/cz/priroda/chranena-

uzemi/rezervace/velky-pavlovicky-rybnik-120/ [57] Osoblažsko: Matějovická jeskyně [online]. 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=97167&id_obce_3=72515 [58] Osoblažsko. Další přírodní zajímavosti [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/priroda/dalsiprirodni-zajimavosti [59] Osoblažsko. Obory na Osoblažsku [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/priroda/obory [60] Osoblažsko. Pěší turistika na Osoblažsku [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/turistika/pesi-turistika [61] Osoblažsko. Naučná stezka Zlatý Roh v Petrovicích [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy,

o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/turistika/pesi-turistika/zlaty-roh [62] Osoblažsko. Ovocná stezka Osoblažsko [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/turistika/pesituristika/ovocna-stezka [63] Osoblažsko. Sakrální turistika [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/turistika/sakralnituristika

83

[64] Silesiatourism. Albrechticko - krajinou malebných rozhledů [online]. Krnov, 2012 [cit. 2016-03-26].

Dostupné

z:

http://www.silesiatourism.com/www/cz/mesto-

albrechtice/albrechticko/ [65] Osoblažsko. Průvodce po trati [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s., 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/o-trati [66] Osoblažsko. Historie trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha [online]. Bohušov: Slezské zemské

dráhy,

o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/historie [67] Mikroregion Osoblažsko. Současnost Osoblažska [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-0326]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/o-nas/ [68] Mikroregion Osoblažsko. Odpočívadla pro návštěvníky a mobilní pódium [online]. Osoblaha,

2009

[cit.

2016-03-26].

Dostupné

z:

http://www.mikroregion-

osoblazsko.cz/projekty/odpocivadla-pro-navstevniky-a-mobilni-podium/ [69] Mikroregion Osoblažsko. Bohušov [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/bohusov/ [70] Mikroregion Osoblažsko. Dívčí Hrad [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/divci-hrad/ [71] Mikroregion Osoblažsko. Hlinka [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/hlinka/ [72] Mikroregion Osoblažsko. Janov [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/janov/ [73] Mikroregion Osoblažsko. Liptaň [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/liptan/ [74] Mikroregion Osoblažsko. Město Albrechtice [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/mesto-albrechtice/ [75] Mikroregion Osoblažsko. Osoblaha [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/osoblaha/

84

[76] Mikroregion Osoblažsko. Petrovice [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/petrovice/ [77] Mikroregion Osoblažsko. Rusín [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/rusin/ [78] Mikroregion Osoblažsko. Slezské Pavlovice [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/slezske-pavlovice/ [79] Mikroregion Osoblažsko. Slezské Rudoltice [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/slezske-rudoltice/ [80] Mikroregion Osoblažsko. Třemešná [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/clenove/tremesna/ [81] Osoblažsko. Možnost ubytování v Bohušově [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/ubytovani/ubytovani-bohusov [82] Osoblažsko. Možnost ubytování v Dolních Povelicích [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy,

o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/ubytovani/ubytovani-dolni-povelice [83] Osoblažsko. Možnost ubytování ve Slezských Rudolticích [online]. Bohušov: Slezské zemské

dráhy,

o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/ubytovani/ubytovani-slezske-rudoltice [84] Osoblažsko. Možnost ubytování v Liptani [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/ubytovani/ubytovani-liptan [85] Osoblažsko. Možnost ubytování v Třemešné [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/ubytovani/ubytovani-tremesna [86] Osoblažsko. Možnost ubytování v Osoblaze [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/ubytovani/ubytovani-osoblaha

85

[87] Osoblažsko. Možnost ubytování v Městě Albrechticích [online]. Bohušov: Slezské zemské

dráhy,

o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/ubytovani/ubytovani-mesto-albrechtice [88] Osoblažsko. Možnost ubytování ve Slezských Pavlovicích [online]. Bohušov: Slezské zemské

dráhy,

o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/ubytovani/ubytovani-slezske-pavlovice [89] Osoblažsko. Možnost ubytování v Jindřichově [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/ubytovani/ubytovani-jindrichov [90] Osoblažsko. Možnost ubytování v Petrovicích [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/ubytovani/ubytovani-petrovice [91] Mikroregion Osoblažsko. Cyklomapy [online]. Osoblaha, 2009 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mikroregion-osoblazsko.cz/zajimavosti/mapy/ [92] Osoblažsko. Pěší turistika na Osoblažsku [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/turistika/pesi-turistika [93] Osoblažsko. Červená turistická stezka KČT [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/turistika/pesi-turistika/cervena [94] Osoblažsko. Modrá turistická značka KČT [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/turistika/pesi-turistika/modra [95] Osoblažsko. Zelená turistická značka KČT [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/turistika/pesi-turistika/zelena [96] Osoblažsko. Žlutá turistická značka KČT [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy, o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/turistika/pesi-turistika/zluta

86

[97] Osoblažsko. Zelená a modrá turistická značka KČT [online]. Bohušov: Slezské zemské dráhy,

o.p.s.,

2016

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.osoblazsko.com/osoblazsko/turistika/pesi-turistika/modra-zelena [98] V divadle budou k vidění členové šlechtických rodin. In: Příbor [online]. [cit. 2016-0405]. Dostupné z: http://www.pribor.cz/www/cz/aktuality/v-divadle-budou-k-videni-clenove/ [99] Etapy psychického vývoje. In: Studium psychologie [online]. 2016 [cit. 2016-04-05]. Dostupné

z:

http://www.studium-psychologie.cz/vyvojova-psychologie/5-vstup-do-skoly-

skola.html Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet mateřských škol nacházejících se v mikroregionu, Tabulka č. 2: Počet základních škol nacházejících se v mikroregionu

Seznam použitých obrázků Obrázek č. 1: Jarní krajkářské trhy 2015, Hana Hyžáková Obrázek č. 2: Zámek ve Slezských Rudolticích Obrázek č. 3: Zámek ve Slezských Pavlovicích Obrázek č. 4: Herdule s paličkami Obrázek č. 5: Erb Slezských Rudoltic Obrázek č. 6: Karel I. Filip Schwarzenberg, Obrázek č. 7: Karel III. Schwarzenberg Seznam příloh Příloha A – Historie zámku ve Slezských Rudolticích Příloha B – Historie obce Slezské Rudoltice Příloha C - Seznam vystavovaných předmětů "expozice zbraní" Příloha D – Seznam vystavovaných předmětů – archeologické nálezy na Krnovsku 87

Příloha A - Historie zámku ve Slezských Rudolticích Menší renesanční zámek postavili Fulštejnové v letech 1548 – 1565 na dolním konci vsi na místě středověké tvrze. V roce 1570 tento rod vymřel a zámek převzali Sedlničtí z Choltic, jimž byl majetek později zkonfiskován pro jejich účast na stavovském protihabsburském povstání. Novým vlastníkem se stal hrabě Maxmilián z Dietrichsteinu. Dlouho ovšem Rudoltice nedržel a roku 1630 je prodal za patnáct tisíc zlatých Jiřímu, svobodnému pánu z Hodic. Začala tak nová éra zámku. Důležitou postavou roku Hodiců byl roku 1706 narozený hrabě Albert. Studoval ve Vídni a procestoval Německo, Švýcarsko, Francii, Anglii i Španělsko. Jeho obdiv však patřil Itálii, která ho okouzlila uměleckými památkami. Po otci zdědil tři panství – Rudoltice, Dolní Povelice a Fulštejn. Navíc se také bohatě oženil a rozhodl se své rudoltické sídlo zcela změnit a přestavět. Rudoltický zámek přestavěný v barokním stylu se stal jedním z kulturních center Slezska. Kulturní dění představovalo divadlo a také zámecká kapela. Přechodně v ní působil slavný hudební skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu a Karel Hanke. K významným hostům patřil pruský král Fridrich II, vítěz nad Marií Terezií ve slezských válkách. Po Hodicově smrti v roce 1778 byl správou statku pověřen baron Friedenthal, který nechal rychle prodat věci ze zámecké kaple, umělecký nábytek a cennosti. Kdo dnes pátrá po stopách této zmizelé nádhery, nalezne z ní v Rudolticích jen nepatrné zbytky. Kdysi tak obsáhlý zámecký archiv byl rozptýlen dříve, než mohla pečlivá ruka důležité části zachránit pro historii. Poslední „vyklízení“ se konalo 1875. Umělecký nábytek, hodiny, obrazy a tisíce uměleckých předmětů – to vše bylo bez výběru prodáno nebo vyklizeno. Zámek přišel o své 2 věže a měděnou střechu, zmizely čínské zahrady, arkádové průjezdy, háje atd. A tak dnes jen málo připomíná hraběte, který se snažil vytvořit v úzkých hranicích Rudoltic vyšší duchovní život, vzdělanost a společenský život. Od roku 1779 vlastnil panství měšťan z rodu Čejkové z Badenfeldu, jejichž erb je vidět na budově zámecké vinárny. Dalšími vlastníky byli továrníci Steuer z Krnova a Heřman Brücker z Červené Vody, kteří se o zámek příliš nestarali. Byla zde například umístěna tkalcovna. Posledním majitelem byl do roku 1942 koňský handlíř Franz Andres.

88

Ve 2. světové válce zde mj. sídlila část Goebbelsova ministerstva propagandy z Berlína a informace byly předávány přímo do Hitlerova hlavního stanu. Později byl v zámku prováděn výcvik ozbrojené Hitlerovy mládeže, Hitlerjugend. V novodobých dějinách byl sídlem MNV, pak zůstal prázdný. V padesátých a šedesátých letech chátral. Rekonstrukcí v 70. 80. letech 20. století byla budova upravena a sloužila zdravotnickému zásobování, čemuž byl přizpůsoben interiér zámku do dnešní podoby. V květnu roku 2004 se správcem budovy stala obec Slezské Rudoltice a takřka každý letní víkend byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Mimo to se zde pravidelně konají různé vernisáže převážně místních umělců, ale také jiné kulturní a společenské akce. Obci na základě souhlasného prohlášení o vzniku vlastnického práva k nemovitostem ze dne 14.5.2008 byl dne 9.7.2008 fyzicky předán a převzat objekt zámku Slezské Rudoltice od státní příspěvkové organizace, jejímž zřizovatelem je MZ ČR, Zdravotnické zabezpečení krizových stavů.

Zdroj: http://www.slezskerudoltice.cz/zamek-slezske-rudoltice/historie-zamku/

89

Příloha B – Historie obce Slezské Rudoltice Po vpádu Tatarů a Mongolů do Slezska v roce 1240 bylo zničeno a zpustošeno mnoho sídlišť. To se stalo i na Osoblažsku. Tehdy, 30. září 1245, jmenoval papež Inocenc IV. olomouckým biskupem Bruno ze Schanenburka, kterého uznal i český král Václav I. Hned po tomto jmenování procestoval biskup Bruno svou diecézi, aby pomohl utišit bolest způsobenou drancováním a aby podpořil a vedl novou výstavbu. V té době nechal biskup Bruno postavit nové vesnice ne na vlastní náklady, ale na náklady svých vazalů a lokátorů, např. obec Rudoltice a Bohušov. Zakladatelé těchto vesnic byli za svou práci odměňování tím, že se stávali rychtáři. První rychtář se zde jmenoval Rudolf, a nová vesnice se tak jmenovala podle něho Rudolfův les (Rudolswald). Tyto vesnice jsou jmenovány 17. listopadu 1255 v Olomouci a jako církevní léno darovány biskupskému úředníkovi Herbortovi z Fulmu za vykonané služby. Lenní majetek Rudoltice zůstal 315 let potomkům po Herbortovi z Fulmu. Je to také doba, kdy začíná být oblast osídlována německými přistěhovalci. Podle dekretu kardinála von Dietrichstein ze dne 7. března 1622 bylo církevní léno Bohušov a Rudoltice přechodně spojeno. Lenní majetek Rudoltice přenechal kardinál svému synovci, hraběti z Dietrechsteinu, který se souhlasem svého strýce – kardinála přenechal tento majetek roku 1630 za 15 000 tolarů svobodnému pánovi Georgu Maximiliánovi Hodicovi, jehož rod byl roku 1641 pozvednut do hraběcího stavu. Po jeho smrti v roce 1657 převzal rudoltické léno syn Julius Leopold. Se souhlasem nejvyššího lenního pána a patrona olomouckého směl založit rudoltickou tržnici a obdržel k ni erb. Kromě toho dostal také hrabě Julius Leopold Hodic v roce 1661 také církevní léno Bohušov za 18 000 guldenů (zlatek). Touto koupí se stalo léno Rudoltice panstvím, které trvalo do roku 1778 se vší nádherou, ale po barokní éře Alberta Hodice, nejvýznamnějšího vlastníka, který panství nesmírně zadlužil, pak pomalu zaniklo. Poté přešlo panství do nucené správy Antonína z Kašnice. Ten v letech 1780 – 1784 rozparceloval vzdálenější dvory a rozprodal je, aby mohly být zaplaceny dluhy. Tak vznikly nové osady: Amalín, Antonínov (dnes součást Koberna), Grundek, Kašnice. Oddlužené panství předal olomoucký biskup svobodnému pánu Čejkovi z Badenfeldu. V 80. letech 19. století koupil panství krnovský továrník Steuer, který po 1. světové válce 90

odprodal Dubský mlýn, Zelený Les, zámek a rudoltický dvůr Heřmanu Brücknerovi z Červené Vody. V roce 1942 koupil statek koňský handlíř Franz Andres z Rudoltic. 24. 3. 1945 byla obec osvobozena Sovětskou armádou. Poválce byla obec a osady dosídleny obyvatelstvem především z Valašska a Volyně, později se přistěhovalo několik Řeků. Současná obec vznikla roku 1947 sloučením Městysu Rudoltice a Vsi Rudoltice, v roce 1949 byly připojeny Nový Les, Pelhřimovy a Víno a v roce 1960 Koberno. Zdroj: http://www.slezskerudoltice.cz/informace-o-obci/historie/

91

Příloha C – Seznam vystavovaných předmětů "expozice zbraní" Expozice zbraně – Slezské Rudoltice textil: 47. 619/63 Přilba důstojnická 42. 621/63 Čáka důstojnická, lví hlavy s řetízky 6. 636/63 (2x) Klobouk rakouského policejního důstojníka 48. 623/63 Čáka důstojnická, chochol 40. 627/63 Čáka, důstojnická maďarských honvédů 41. 627/63 622/63 Přilba důstojnická 14. 625/63 Čáka důstojnická služební 50. 614/63 Helma kyrysníka 12. 645/63 Klobouk mysliveckého praporu Zbraně: 21. 14/63 Ručnice 26. 25/63 Ručnice ?????? 4. 10/63 Ručnice lovecká 23. 2/63 Ručnice předovka 29. 13/63 Ručnice 2. 7/63 Kulovnice lovecká 26. ?????? 25. 19/63 Ručnice lovecká 27. 9/63 Ručnice lovecká 24. 5/63 Ručnice předovka 30. 3/63 Ručnice vojenská 75. 22/63 Pistole perkusní ? Pistole perkusní 18. 12/63 Trombon 19. 4/63 Trombon 8. 20/63 Hradební puška 92

9. 129/63 Meč šaršoun 60. 37/63 Meč popravčí 63. 38/63 Tesák 53. 42/63 Šavle rakouská úřednická 58. 41/63 Šavle německá 52. 33/63 Šavle turecká 55. 35/63 Šavle německá 50. 32/63 Šavle ruská 59. 31/63 Šavle rakouská 64. 1169/63 Jatagan 66. 40/63 Tesák 51. 43/63 Šavle turecká 57. 36/63 Šavle francouzská 79. 1/97 Meč 54. 29/63 Palaš francouzský 49. 30/63 Šavle rakouská 33. 851/63 Halapartna 88. 21/98 Halapartna 85. 18/98 Píka na žerdi 82. 15/98 Halapartna 89. 22/98 Kopí 44. 47/63 Kopí 48. 58/63 Kopí husarské 86. 19/98 Pila na žerdi 78. 852/63 Sudlice 34. 54/63 Kopí saské 32. 853/63 Kopí 38. 850/63 Sudlice 42. 53/63 Kopí 87. 20/98 Kosa na žerdi 93

35. 46/63 Kopí 39. 52/63 Kopí 41. 57/63 Kopí pruské 46. 60/63 Kosa 37. 1173/63 (2x ?) sudlice 83. 16/98 Halapatrna 15. 45/63 Kopí 11. 1029/63 Kopí 10. 49/63 Kopí 77. 28/63 Houfnice na dvoukolce Železo: 172. 74/63 Pancíř 173. 73/63 Pancíř 174. 75/63 Pancíř 147. 84/63 Přilba, 17. stol. 148. 70/63 Přilba, 17. stol. 150. 64/63 Přilba rytířská Obrazy: 188. 233/61 Portrét krále střelců ? bitva na Bílé Hoře ? válečná scéna Drobné předměty: 100. 1058/61 Dýmka 108. 1084/61 Dýmka 137. 30/62 Prachovka, slonová kost Zdroj: dokumentace Muzea města Krnovska

94

Příloha D – Seznam vystavovaných předmětů – archeologické nálezy na Krnovsku Depositář museum A 478 1/03 Ag 452 zlomek mamutí kosti A 479 2/03 Ag 453 zlomek mamutí stoličky A 480 3/03 Ag 454 zlomek mamutí stoličky A 481 4/04 Ag 455 větší zlomek mamutí stoličky A 1033 53/03 Ag 504 mamutí zub A 820 1/02 Ag 413 šálek KLPP A 822 3/02 Ag 415 šálek KLPP A 827 6/02 Ag 418 osudí KLPP A 828 7/02 Ag 419 osudíčko KLPP A 831 9/02 Ag 421 hrnec – latka KLPP A 833 10/02 Ag 422 osudí KLPP A 835 11/02 Ag 423 mísa KLPP A 837 12/02 Ag 424 šálek KLPP A 1036 15/02 Ag 427 hrnec – latka KLPP A 1040 4/89 Ag 171 bronzový srp A 1042 55/03 Ag 506 jantarový korálek s provrtem A 1043 56/03 Ag 507 jantarový korálek s provrtem A 1044 57/03 Ag 508 jantarový korálek s provrtem A 1045 58/03 Ag 509 jantarový korálek s provrtem A 1046 59/03 Ag 510 zlomek bronzové spony A 1047 60/03 Ag 511 bronzová ozdoba A 1048 50/90 Ag 191 bronzová hřivna A 1049 51/90 Ag 191 bronzová hřivna A 1050 52/90 Ag 191 bronzová hřivna A 1051 53/90 Ag 191 bronzová hřivna A 1053 5/89 Ag 171 bronzová sekyra A 1054 6/89 Ag 171 bronzová sekyra

95

A 1056 54/90 Ag 191 bronzový náramek A 1057 55/90 Ag 191 bronzový náramek A 1058 56/90 Ag 191 bronzový náramek A 1059 57/90 Ag 191 bronzový náramek A 1060 58/90 Ag 191 bronzový náramek A 1061 59/90 Ag 191 bronzový náramek A 1062 60/90 Ag 191 bronzový náramek A 548 8/90 Ag 172 keramické tkalcovské závaží A 620 9/90 Ag 172 keramické tkalcovské závaží A 690 32/03 Ag 483 dýka z parohu A 693 33/03 Ag 484 hrot z parohu A 695 34/03 Ag 485 kostěná špachtle A 696 35/03 Ag 486 šídlo z parohu A 697 36/03 Ag 487 kostěné šídlo A 716 2/85 Ag 185 kostěné šídlo A 717 2/85 Ag 185 kostěné šídlo A 818 45/03 Ag 496 mazanice A 1012 11/90 Ag 172 keramické tkalcovské závaží A 419 59/75 Ag 225 železný hrot šípu A 429 68/75 Ag 228 železný hrot šípu A 455 79/97 Ag 389 železný čtyřhrotý trn A 3211 64/90 Ag 191 železný nůž A 3220 69/90 Ag 191 železný hrot šípu A 3222 71/90 Ag 191 železný kosíř A 3259 47/90 Ag 191 železná sekyra s tulejí A 3261 49/90 Ag 191 železná podkova s patkami A 3322 35/90 Ag 191 železná lžička A 3335 41/90 Ag 191 železná šipka A 3360 71/97 Ag 381 železná sekyra 79/75 Ag 232 železný třmen 96

A 1081 16/02 Ag 428 keramika – pohár A 1084 18/02 Ag 430 keramika – pohár A 1091 22/02 Ag 434 keramika – pohár A 1095 25/02 Ag 437 keramika – džbán - - „A“ keramika – hrnec d. hr. A 533 73/97 Ag 383 BI - sekyromlat A 535 21/03 Ag 472 pazourková štípaná sekyra A 542 46/85 Ag 97 BI - kamennný kulový mlat s provrtem A 577 27/03 Ag 478 pazourkový srpový nůž A 591 6/12 Ag 528 ŠI A 592 6/12 Ag 528 ŠI A 600 6/12 Ag 528 ŠI A 601 6/12 Ag 528 ŠI A 606 6/12 Ag 528 ŠI A 612 6/12 Ag 528 ŠI A 625 255/75 Ag 277 přeslen A 629 258/75 Ag 266 přeslen A 645 270/75 Ag 270 přeslen A 3298 1/90 Ag 284 přeslen 68/88 Ag 188 BI - sekyromlat A 3409 2/10 Ag 171 fragment hunského kotle A 3454 2/12 Ag 528 železná šipka A 3465 2/13 Ag 528 BI – sekeromlat A 3502 3/10 Ag 527 keramický šufan A 3515 3/10 Ag 527 tál - 8/12 2742 stříbrná mince – Václav IV. - 1/14 Ag 528 bronzová spona Depositář lesy - S 1 B 3 ŠI paleolit 2 ks - S 21 B 4 keramika – neolit – LK 3ks 97

- S 279 B 21 keramická miniatura nádoby - S 286 B 21 kamenná kolečka 2 ks - - (KM 21) kamenný závěsek 1 ks, kamenné kolečko 1 ks - - („A“) BI – kopytnatý klín 1 ks - - („H“) ŠI paleolit – 5(?) ks - - („H“) keramika neolit 8 (?) ks - - („H“) spondylový šperk 1 ks - - („H“) ŠI – šipky 6 ks - - („H“) surovina ŠI 8 (?) ks - - („H“) zrnotěrka 1 ks - - („H“) drtič 1 ks - - („H“) brus 1 ks - - („H“) BI – plochá sekyrka 1 ks - - („H“) brousek - 1 ks - - („H“) kostěné šídlo Depositář „doma“ - - (Sosýn) bronzové kroužky 2 ks - - (Sosýn) keramický přeslen Zdroj: depositář Městské muzeum Krnov

98