Cyklostezka Lanškroun Rudoltice, geologický průzkum v místě sesuvu svahu

Cyklostezka Lanškroun – Rudoltice, geologický průzkum v místě sesuvu svahu Zpráva o inženýrskogeologickém průzkumu září 2012

2G geolog s.r.o. • Čs. armády 1181, 562 01 Ústí nad Orlicí • tel: 465 557 546 • e-mail: [email protected] • web: www.2g-geolog.cz IČ: 27529517 • DIČ: CZ27529517 • zapsaná v obchodním rejstříku vedeném KS v Hradci Králové, oddíl C, vložka 24345

Název zakázky

: Cyklostezka Lanškroun – Rudoltice, geologický průzkum v místě sesuvu svahu

Název dokumentu

: Zpráva o inženýrskogeologickém průzkumu

Etapa

: podrobný geologický průzkum

Zakázkové číslo

: 2012/142

Kraj (kód okresu NUTS)

: Pardubický (CZ0534)

Katastrální území

: Rudoltice u Lanškrouna (743500)

Objednatel

: Lanškrounsko, svazek obcí sídlo: J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun zastoupený: Lenkou Bártlovou IČ: 70902640 DIČ: není plátce

Zhotovitel

: 2G geolog s.r.o. sídlo: zastoupený: IČ: 27529517 telefon:

Odpovědný řešitel

Čs. armády 1181, 562 01 Ústí nad Orlicí Mgr. Vladimírem Kolaříkem DIČ: CZ27529517 465 557 546, 603 149 146

: Mgr. Vladimír Kolařík (odborná způsobilost č. 1226/2001, vydaná MŽP pro obor inženýrská geologie)

Spolupracovníci

: Mgr. Jana Skalická

Datum zpracování

: září 2012

Číslo výtisku

:

PDF

Zpráva je bez podpisu a razítka neplatná. Dokument může být rozšiřován pouze v celkovém počtu stran beze změn. Změny a doplňky mohou být provedeny pouze zpracovatelem.

OBSAH:

1

Úvod ............................................................................................................................ 3 1.1 Lokalizace průzkumných prací ........................................................................................... 3 1.2 Chronologický přehled událostí ......................................................................................... 4 1.3 Technické práce ................................................................................................................. 5

2

Všeobecná část ............................................................................................................. 6 2.1 Geomorfologické poměry .................................................................................................. 6 2.2 Hydrologické a klimatické poměry .................................................................................... 6 2.3 Pozice lokality v geologické a hydrogeologické struktuře ................................................. 8

3

Podrobná část ............................................................................................................ 10 3.1 Místní geologické poměry ............................................................................................... 10 3.2 Místní hydrogeologické poměry ...................................................................................... 10 3.3 Konfigurace svahu ........................................................................................................... 11 3.4 Smyková plocha ............................................................................................................... 11 3.5 Stanovení mezní rovnováhy svahu a okrajové podmínky řešení ..................................... 12 3.6 Rozbor příčin svahových pohybů ..................................................................................... 13 3.7 Doporučované postupy pro zajištění trvalé stability svahu ............................................ 14

4

Závěr .......................................................................................................................... 15

SEZNAM PŘÍLOH: 1. Topografická mapa v měřítku 1 : 10 000 2. Geologická mapa zájmového území 3. Podrobná situace v měřítku 1 : 300 4. Geologické řezy v měřítku 1 : 100/50 5. Model změn terénu v měřítku 1 : 50/50 6. Geologická dokumentace vrtů a sond 7. Protokol o provedení dynamické penetrační zkoušky 8. Zpráva o laboratorních zkouškách zemin 9. Model stability svahu 10. Fotodokumentace

ROZDĚLOVNÍK:

pare

1-3 4

objednatel autorský archiv

SEZNAM PŘÍLOH: 1. Topografická mapa v měřítku 1 : 10 000 2. Geologická mapa zájmového území 3. Podrobná situace v měřítku 1 : 300 4. Geologické řezy v měřítku 1 : 100/50 5. Model změn terénu v měřítku 1 : 50/50 6. Geologická dokumentace vrtů a sond 7. Protokol o provedení dynamické penetrační zkoušky 8. Zpráva o laboratorních zkouškách zemin 9. Model stability svahu 10. Fotodokumentace

ROZDĚLOVNÍK:

pare

1-3 4

objednatel autorský archiv

Cyklostezka Lanškroun – Rudoltice, geologický průzkum v místě sesuvu svahu Zpráva o inženýrskogeologickém průzkumu září 2012

2G geolog s.r.o. • Čs. armády 1181, 562 01 Ústí nad Orlicí • tel: 465 557 546 • e-mail: [email protected] • web: www.2g-geolog.cz IČ: 27529517 • DIČ: CZ27529517 • zapsaná v obchodním rejstříku vedeném KS v Hradci Králové, oddíl C, vložka 24345

Cyklostezka Lanškroun – Rudoltice, geologický průzkum v místě sesuvu svahu 3 __________________________________________________________________________________________

1 Úvod Průzkum byl zadán Svazkem obcí Lanškrounsko, který je zadavatelem stavby cyklostezky mezi Lanškrounem a Rudolticemi. V průběhu července 2012 došlo k sesuvu půdy ve svahu nad budovanou cyklostezkou. Sesuvem byly postiženy pozemky ve vlastnictví Obce Rudoltice i soukromých vlastníků. Cílem průzkumu je zjištění příčin sesuvu.

Jako podklady byly předány tyto dokumenty: •

geodetické zaměření stavu terénu v zájmovém území v roce 2008;

•

geodetické zaměření stavu terénu v zájmovém území v roce 2010;

•

geodetické zaměření aktuálního stavu terénu v zájmovém území.

Další použité podklady: •

soubor účelových geologických map ČGÚ Praha;

•

platné ČSN;

•

Chlupáč, I. (2002): Geologická minulost České republiky. – Academia, Praha;

•

databáze České geologické služby MŽP;

•

výsledky archivních geologických průzkumů a vlastních prací zpracovatele.

1.1 Lokalizace průzkumných prací Lanškroun a Rudoltice jsou obce na východním okraji Pardubického kraje, navzájem vzdálené cca 3 km. Lanškroun je obcí s rozšířenou působností. Cyklostezka je budována vpravo od komunikace I/43 Lanškroun – Rudoltice. Sesuv půdy je lokalizován v nové zástavbě obce Rudoltice, cca 500 m JV od Zámečku u Rudoltic. Lokalizace je patrná z přílohy č. 1, která je zákresem do výřezu z listu 14-32-24 Základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000. Sesuv zasáhl pozemkové parcely č. 4293/91, 4293/8, 4293/26 a 42942 v k. ú. Rudoltice u Lanškrouna.

1 2

ve vlastnictví Michaly a Radima Nových, Rudoltice 724, 561 25 všechny ve vlastnictví Obce Rudoltice, Rudoltice 95, 561 25


1.2 Chronologický přehled událostí Chronologický přehled událostí, které předcházely a následovaly po sesuvu půdy, byl sepsán na s využitím informací pana Nového:

2008

geodetické zaměření svahu

12/2008

nákup pozemku p. Novým

05/2009

začátek výstavby domu č.p. 724

02/2010

vyrovnání pozemku č. 4293/9 zemní jílovitou navážkou, zemina obsahovala sníh a byla rozhrnována na povrch, který nebyl zamrzlý

?

zpracování projektové dokumentace pro stavbu cyklostezky firmou Viaprojekt s.r.o.

léto/2011

druhá etapa vyrovnávání pozemků zemní navážkou, terénní úpravy byly rozšířeny i na okolní pozemky

čt 17/5/2012

zahájení stavby cyklostezky

26. týden/2012

narušení paty svahu těžbou zemin

pá 29/6/2012

vznik prvních trhlin v odlučné části sesuvu

st 4/7/2012

fotodokumentace čelního valu sesuvu

so 7/7/2012

fotodokumentace rozevřené trhliny se zřetelným vertikálním posunem v místě odlučné hrany o 0,8 m

čt 19/7/2012

kontrolní den stavby cyklostezky, fotodokumentace čelního svahu sesuvu

út 24/7/2012

vyhloubení průzkumné kopané sondy za účasti geologa, přizvaného dodavatelem stavby a doporučení sanace svahu

červenec/2012

sanace svahu dodavatelem stavby, společností Skanska, a.s.

pá 24/8/2012

geodetické zaměření svahu po sanačním zásahu

po 3/9/2012

objednání geologického průzkumu pro zjištění příčin sesuvu svahu


1.3 Technické práce Na lokalitě byly navrženy a provedeny průzkumné práce v tomto rozsahu: •

geologický jádrový vrt hloubený profilem 156 mm do hloubky 5 m. Vrtná jádra vrtmistr ukládal do vzorkovnic, kde geolog bezprostředně po dokončení vrtu provedl dokumentaci a makroskopické zatřídění dle platných technických norem;

•

na vrtném jádru, v polohách kde byl zjištěn výskyt jílových zemin (ϕu = 0°), byla stanovena pevnost v prostém tlaku kapesním penetrometrem typu CLOCKHOUSE. Měřené hodnoty jsou uvedeny v geologické dokumentaci (příloha č. 5) a dále k nim bylo přihlédnuto při stanovení geomechanických parametrů zemin;

•

z vrtu byly odebrány dva neporušené vzorky zemin pro stanovení smykových parametrů. Vzorky byly odebrány pomocí jádrového vzorkovače do speciální plastové kazety. Dále byly odebrány dva porušené vzorky zemin k základním klasifikačním rozborům. Všechny vzorky byly uloženy do dvojitého PVC obalu, spolehlivě zajišťujícího zachování původní vlhkosti. Vzorky byly označeny identifikačním štítkem, vylučujícím záměnu. V akreditované laboratoři (Gematest s.r.o. Laboratoř geomechaniky Praha) byly na všech vzorcích provedeny základní klasifikační rozbory zemin a na 2 neporušených vzorcích rovněž smykové zkoušky. Protokol o laboratorních zkouškách je uveden v příloze č. 8;

•

4 sondy dynamické penetrace DPM (úhrnná hloubka 23 m), postupem podle ČSN EN ISO 22476-21 a ČSN EN 1997-22, které byly doplněny maloprofilovou sondáží pro dokumentaci geologického profilu. Podrobnosti jsou uvedeny v protokolu o zkoušce v příloze č. 7;

•

vrt J1 a sonda S2 byly vystrojeny PVC trubkou průměru 80 mm a ponechány jako piezometry pro měření hladiny podzemní vody. Zárubnice vrtu J1 byla obsypána filtračním kačírkem;

•

1

poloha a výška vrtu a všech sond byla geodeticky zaměřena.

Geotechnický průzkum a zkoušení – Terénní zkoušky, Část 2: Dynamická penetrační zkouška (červen 2006) Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí - Část 2: Průzkum a zkoušení základové půdy (březen 2008)

2


2 Všeobecná část 2.1 Geomorfologické poměry Podle regionálního geomorfologického členění České republiky1 leží zájmová lokalita na hranici dvou celků, která přibližně odpovídá linii komunikace I/43 – na severu je Žamberská pahorkatina a její část Dobroučská vrchovina. Na jihu se nachází Moravskotřebovská pahorkatina se svými částmi Lanškrounskou kotlinou a Moravskotřebovskou kotlinou.

Žamberská pahorkatina je členitou pahorkatinou se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem. Dobroučská pahorkatina se nachází v oblasti odkrytého jádra litické antiklinály se zbytky jejího východního křídla s kuestami, denudačními a strukturními hřbety, suky a odlehlíky. Moravskotřebovská pahorkatina je členitou pahorkatinou se silně tektonicky porušeným erozně denudačním reliéfem. Lanškrounská kotlina je charakteristická zbytky neogenních říčních a mořských sedimentů a pleistocenními říčními terasami Moravské Sázavy. V Moravskotřebovské kotlině jsou místy zachovány sprašové pokryvy a závěje.

Zájmová lokalita se nachází na jihovýchodním svahu Zámecké hory (435 m n.m.) v nadmořské výšce 390 – 400 m n.m. Zámecká hora tvoří nižší východní rozrušené úpatí litické antiklinály. Odtud směrem na jihozápad jsou patrné svahy Třebovické brány, odkud došlo v neogénu k zaplavení Lanškrounské kotliny mořem.

2.2 Hydrologické a klimatické poměry Zájmová lokalita náleží povodí Dunaje prostřednictvím Moravy, Moravské Sázavy a Lukovského potoka. Na lokalitě a v jejím okolí se nachází několik pramenů, které jsou odvodňovány směrem k J až JZ do Lukávky (ČHP 4-10-02-014), která je přítokem Lukovského potoka za zástavbou Lukové.

1

Demek, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. – Academia, Praha.


Podle klimatické klasifikace ČR1 leží Rudoltice v mírně teplé oblasti (MT-7). Tuto oblast lze charakterizovat normálně dlouhým, mírným až mírně suchým létem. Přechodné období je krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Roční srážkový úhrn se pohybuje mezi 700 – 800 mm. Průměrná roční teplota je cca 7°C.

Srážkové poměry na lokalitě v době vzniku sesuvu byly odvozeny ze srážkoměrné stanice Lanškroun (cca 2 km SV, 390 m n.m.).

Denní úhrn srážek ve stanici Lanškroun, 20. 6. – 20. 7. 20122 [mm].

Tabulka 1

20.6. 21.6. 22.6. 23.6. 24.6. 25.6. 26.6. 27.6. 28.6. 29.6. 30.6. 1.7. 0

6.7.

7.7.

8.7.

9.7. 10.7. 11.7. 12.7. 13.7. 14.7. 15.7. 16.7. 17.7. 18.7. 19.7. 20.7.

20,1

2,6

0,6

0,1

2

0,3

0,9

12,7

0,1

0,2

0,4

0

0,1

1,3

0

0,1

0

0

0,4

0

14,2 38,4

4.7. 5.7.

5,8

1

0

3.7.

1,8

Graf 1

0

2.7.

0

Denní úhrn srážek ve stanici Lanškroun, 20. 6. – 20. 7. 2012.

Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – ČSAV, Geografický ústav, Brno. zdroj: http://grafy.plaveniny.cz

0

1,2

0

0


Charakteristická hodnota indexu mrazu je v oblasti stavby Imk = 475°C. Následně stanovená hodnota hloubky promrzání zeminy v podloží je: dpr = 0,05 . Im d dpr = 1,09 m.

2.3 Pozice lokality v geologické a hydrogeologické struktuře Lokalita průzkumných prací se nachází v oblasti východní části české křídové pánve, v oboru významné tektonické linie kyšperského zlomu. Zlom dislokuje severovýchodní rameno litické antiklinály a tvoří hranici mezi křídovými sedimenty kyšperské synklinály na severovýchodě a permskou výplní orlické pánve na jihozápadě. Podél zlomu jsou původně horizontálně uložené křídové vrstvy vertikálně vyzdviženy a tvoří morfologicky výrazný hřbet s kótou Zámecká hora.

Území kyšperské synklinály tvoří úzký pruh svrchnokřídových sedimentů, protažený ve směru SSZ-JJV (délka 65 km, šířka 5-14 km). Lanškroun leží v hluboce zakleslé osové části synklinály, kde mocnost svrchnokřídové výplně a terciérních sedimentů na povrchu dosahuje cca 600 m (vrt HP-17 Lanškroun)1.

Zástavba obce Rudoltice se nachází v prostoru orlické pánve (perm), která je příkopovou strukturou protaženou od České Rybné u Žamberka až po Letovice. Strukturně se jedná o obnažené jádro litické antiklinály s inverzním charakterem reliéfu. Výplň příkopu tvoří převážně slabě diageneticky zpevněné arkózové pískovce a slepence s menším podílem prachovitých a jílovitých složek. Sedimenty mají ráz přívalových uloženin a jejich mocnost dosahuje v osové části příkopu několika set metrů. Vrtnými pracemi do hloubky 60 m byly v Rudolticích dokumentovány převážně hrubozrnné pískovce až slepence2.

1

Vavřínová, D. (1976): Regionální hydrogeologický průzkum kyšperské synklinály, závěrečná zpráva. – MS Stavební geologie, Praha 2 záložní vrt obecního vodovodu R-3, Šeda, S.: (1977): Zpráva o provedení doplňujícího hydrogeologického průzkumu na lokalitě Rudoltice, okres Ústí nad Orlicí. – MS Vodní zdroje, n.p. Praha, závod 02 Bylany u Chrudimě, Chrudim


Pozice lokality přímo na uvedeném tektonickém rozhraní byla potvrzena výkopovými i vrtnými pracemi v blízkém skladovém areálu, kde byly dokumentovány horniny křídového (tektonicky postižené silicifikované písčité slínovce a jemnozrnné vápnité pískovce1) i permského stáří.

Terciérní uloženiny jsou v lokalitě zastoupeny relikty neogenních sedimentů, které tvoří výplně depresí předterciérního podkladu. Lanškrounská kotlina tvořila záliv miocenního moře, do kterého od severu deltovitě ústily sladké vody, jež způsobily silné vyslazení mořské sedimentace. Pro neogenní uloženiny jsou charakteristické šedomodré vápnité jíly – tégly, s polohami jemnozrnných písků.

Kvartérní pokryv tvoří smíšené svahové sedimenty převážně jílovitého charakteru, jejichž mocnost je závislá na konfiguraci terénu a morfologické pozici. Jílovitá deluvia spolu s vhodnými svahovými predispozicemi jsou náchylná ke vzniku sesuvů. Analogii se zkoumaným sesuvem je možné nalézt v sesuvu z roku 2010 v Lanškrouně – Na Větru, nebo sesuvy lokalizovanými zpracovatelem v minulých letech v Dolním Třešňovci. Žádná z těchto lokalit není uvedena v registru sesuvů2. Nejbližší registrovaný aktivní sesuv se nachází v blízkosti vlakové stanice Rudoltice v Čechách (cca 1 km JZ od zkoumané lokality). V obci jsou dále registrovány dva aktivní a dva potenciální sesuvy. Tyto sesuvy se nacházejí v oblasti orlické pánve a mají odlišné podmínky vzniku.

Místní křídové sedimenty náleží hydrogeologickému rajónu 4262 Kyšperská synklinála – jižní část, ve kterém má vodohospodářský význam kolektor B, vázaný na puklinově propustné prostředí ve svrchní části bělohorského souvrství spodního turonu. Zájmové území se nachází na okraji vysoko vyzdviženého jihozápadního křídla struktury a je prostorem dotace kolektoru infiltrovaným podílem srážek. Na zlomové pásmo je vázáno zvodnění s volnou hladinou podzemní vody, dokumentovanou mělce pod terénem (okolo 10 m, Hájková 2003), případně s volným přetokem (pramen na Zámecké hoře).

1

Hájková, H. (2003): Rudoltice – sklad chemických látek. Zpráva o provedení hydrogeologických průzkumných prací. – MS 2G-sdružení, Ústí nad Orlicí 2 registr sesuvů – Geofond, MŽP


3 Podrobná část 3.1 Místní geologické poměry Zájmové území se vyznačuje složitou tektonicky predisponovanou geologickou stavbou. Tektonické linie jsou zřejmé z geologické mapy1, morfologie i z výsledků archivních a aktuálně provedených terénních geologických prací. Podloží tvoří vápnité pískovce křídového stáří, tektonicky porušené systémem směrných poruch (SSZ – JJV) a příčných poruch s poklesy k jihovýchodu.

Zcela zvětralé (rozložené) vápnité pískovce byly zastiženy sondami DPM1 a DPM4 v hloubkách 5,3 a 2 m pod terénem. Zvětralá hornina je odkryta ve výkopu pro povrchové odvodnění cyklostezky, několik desítek metrů západně od linie geologického řezu A-B. Ve výchozu je viditelný strmý sklon sedimentárních vrstev, odpovídající pozici podél kyšperského zlomu. Členitost povrchu podložních hornin se odráží v pestrosti pokryvných útvarů. V dolní části svahu jsou sondou S2 pod navážkami dokumentovány šedomodré neogenní jíly (tégly) s vysokou plasticitou třídy F8 CH. Interpretací penetrační sondy DPM3 ve stejném místě je zřejmé, že tégly dosahují do hloubky nejméně 6 m. V horní části svahu se nacházejí jílovité sutě F2 CG a sprašové hlíny F6 CI až F4 CS, zpravidla tuhé konzistence. Svah byl v rámci příprav pro zastavění území postupně vyrovnáván zemní písčitojílovitou navážkou, v současnosti pevné konzistence.

3.2 Místní hydrogeologické poměry Lokalita ve své východní části vykazuje živý oběh podzemní vody. Podzemní vody jsou vázány na kolektorské prostředí křídových pískovců. V ose elevace kyšperského zlomu dochází k odvodňování formou skrytých pramenů do kvartérního pokryvu nebo přímo na povrch, jako tomu bylo v místě sesuvu. Popisovaný jev je patrný i z pozice bariérových pramenů zakreslených v příloze č. 1 a přítomnosti mokřadní vegetace v okolí (rákos, vrba…). Dobré zvodnění v oboru zlomu ověřil rovněž vrt R-4 ve skladovém areálu.

1

příloha č. 2 (výtah z mapy GeoČR 1 : 50 000, mapový server ČGS)


Západním směrem se hydrogeologická situace zásadně mění a podzemní voda je zakleslá mimo dosah průzkumných objektů.

Na vystrojených průzkumných objektech J1 a S2 a na sondách S1 a DPM4 (které nebyly likvidovány záhozem) byla opakovaně provedena záměra hladiny podzemní vody.

Tabulka 2

Měření hladiny podzemní vody 19.9. J1

21.9.

27.9.

3,28 m* 2,66 m 2,72 m

S1

Ø

Ø

Ø

S2

Ø

Ø

Ø

DPM4

Ø

Ø

Ø

* neustálená hladina krátce po vyhloubení a vystrojení vrtu

3.3 Konfigurace svahu Pro sestavení stabilitního modelu byla nutná rekonstrukce reliéfu svahu. Použity byly geodetické podklady z let 2008, 2010 a 2012. Údaje jsou částečně doplněny o informace zřejmé z archivní fotodokumentace. Sesuvný svah před rokem 2008 uvažujeme jako původní bez navážky. V letech 2010 až 2011 došlo k postupnému vyrovnání horní části svahu zeminou o 1 – 2 m. Patní sklon svahu zůstal stejný jako původní, tj. 1:2. V souvislosti s výstavbou cyklostezky došlo k odtěžení paty svahu a úpravě sklonu na 1:1.

3.4 Smyková plocha Deformace svahu byly poprvé pozorovány vlastníkem pozemku p. Novým dne 29. 6. 2012. Během několika dní došlo k vytvoření trhliny v odlučné oblasti v blízkosti domu s postupným poklesem zeminy až o 0,8 m. Následně se ve spodní části svahu vytvořil čelní val sesuvu. Těmito indiciemi byla v modelu definována smyková plocha, u které se s ohledem na typ zemin předpokládá válcový tvar.


3.5 Stanovení mezní rovnováhy svahu a okrajové podmínky řešení Pro posouzení příčiny vzniku svahových pohybů na předmětných pozemcích byl zvolen konvenční model stanovení mezní rovnováhy svahu. Výpočtem byl zjištěn stupeň stability svahu ve dvou fázích budování – svah zatížený navážkou a svah zatížený navážkou s odstraněnou patou. Stupeň stability svahu je definován jako poměr maximální smykové pevnosti k mobilizované smykové pevnosti. Mezní rovnováhy na smykové ploše je pak dosaženo v případě, že stupeň stability je vyšší než 1. Do modelu byly vloženy geomechanické

parametry stanovené

laboratorně,

korelované

polními

zkouškami

a skutečnostmi, vycházejícími z geologické situace lokality. Konkrétní geotechnické charakteristiky zemin jsou uvedeny v přílohách zprávy. V první fázi řešení byl modelován svah v neporušené zemině1. Mikrostruktura jílových částic je všesměrná, porušení svahu smykem nastává po překonání vrcholové pevnosti. Zadány byly efektivní smykové parametry zemin a tlak podzemní vody. Počítán byl stupeň stability před a po odtěžení paty svahu. V obou případech vyšel stupeň stability vyšší než 1,5, tj. stabilní svah. A to i po modelování optimalizované smykové plochy do nejnepříznivějšího možného tvaru. Optimalizovaná smyková plocha měla kulový tvar a nedosahovala velikostí rozsahu dokumentovaného sesuvu.

Ve druhé fázi řešení byl uvažován sesuv na již vytvořené smykové ploše (sesuv vzniklý aktivací staršího, dočasně uklidněného sesuvu). Jílové částice na smykové ploše jsou přednostně orientované, předpokládány jsou progresivní podmínky, při kterých se neuplatňuje efektivní soudržnost. Úhel vnitřní smykové pevnosti se do výpočtu zavádí jako vrcholový. Tvar smykové plochy byl zadán podle zjištěné skutečnosti.

1

výpočtový program GEO 4, jehož je zpracovatel licencovaným uživatelem


Vypočítaný stupeň stability ve druhé fázi řešení (uvažovaný sesuv na již vytvořených smykových plochách): •

modelové řešení podle Pettersona, fáze budování: svah s navážkou F = 1,1

•

modelové řešení podle Bishopa, fáze budování: svah s navážkou F = 1,3

•

modelové řešení podle Pettersona, fáze budování: svah s navážkou a odřezem v patě svahu F = 0,9

•

modelové řešení podle Bishopa, fáze budování: svah s navážkou a odřezem v patě svahu F = 1,0.

3.6 Rozbor příčin svahových pohybů Ze všech zjištěných skutečností je zřejmé, že k sesuvu zemin došlo aktivováním starého dočasně uklidněného sesuvu. Tomu napovídá progrese smykové plochy do velké vzdálenosti od místa čelního valu a rychlost svahových pohybů. Geodynamické pohyby v jílových zeminách jsou běžně pomalé (plouživé – creeping). V daném případě se jednalo o relativně rychlý a velký posun zemin, v časovém úseku řádově několika dní. K iniciaci svahových pohybů obvykle dochází při náhlém sycení zemin srážkovou nebo podzemní vodou. V daném případě však taková situace nenastala, k vytvoření trhliny v odlučné části sesuvu došlo v suchém období (jak vyplývá z grafu denních srážkových úhrnů v kapitole 2.2). Za příčiny sesuvu zemin na pozemcích 4293/91, 4293/8, 4293/26 a 42942 v k. ú. Rudoltice u Lanškrouna považujeme tyto okolnosti: •

všeobecné podcenění složitosti geologických poměrů v místě nově zastavovaných ploch obce Rudoltice a to z různých úhlů pohledu: počínaje absencí údajů ve státním registru sesuvů, geologických podkladů při tvorbě územně plánovací dokumentace, při projektové přípravě staveb, činností stavebního úřadu při povolování staveb atd.;

•

k iniciaci sesuvu došlo jednoznačně z důvodu podkopání paty svahu, kde nebyla zřejmá přítomnost dočasně uklidněného sesuvu s již vytvořenou smykovou

1 2

ve vlastnictví Michaly a Radima Nových, Rudoltice 724, 561 25 všechny ve vlastnictví Obce Rudoltice, Rudoltice 95, 561 25


plochou. V případě, že by místo nebylo již v minulosti postiženo geodynamickou činností, svah by zůstal stabilní - viz výsledky modelování stability a změna okrajových podmínek. Rizikem by zůstal pouze strmý závěrný sklonu odřezu 1 : 1, kde by došlo po delší době k drobným, spíše erozním sesuvům v navážce, nikoliv v rostlém geologickém prostředí a se smykovou plochou zjištěného rozsahu.

3.7 Doporučované postupy pro zajištění trvalé stability svahu Po aktivaci svahových pohybů byl dodavatelem stavby cyklostezky proveden okamžitý stavební zásah, který spočíval v odtěžení zemin v odlučné oblasti sesuvu, změny tvaru svahu do tří stupňů a vytvoření sedmi drenážních žeber hloubky 1,5 až 2,5 m. Záměrem terénních úprav bylo odvodnění svahu a změna rovnováhy ve prospěch pasivních sil a umožnění konsolidace zemin. Průzkumem bylo zjištěno, že provedeným zásahem skutečně došlo k odvodnění pramenů v místě sesuvu.

V dalším postupu doporučujeme následující doplnění průzkumných a monitorovacích prací ke sledování stavu svahu a opatření, vedoucí k trvalému zajištění jeho stability: •

provedení průzkumné geologické sondáže v prostoru nad domem č.p. 724;

•

doplnění stabilitního modelu o širší okolí a posouzení stability;

•

zřízení inklinometrického monitorovacího systému;

•

stavební dokončení sanace svahu;

•

přeložku kanalizace domu mimo prostor sesuvu.


4 Závěr V červenci 2012 došlo k sesuvu zemin, ve svahu nad linií stavby cyklostezky Lanškroun – Rudoltice, v obci Rudoltice. K objasnění příčin sesuvu byly investorem objednány geologické průzkumné práce, jejichž výsledky jsou prezentovány v této zprávě. Závěr lze stručně shrnout takto: • k iniciování sesuvu zemin došlo podkopáním paty svahu při stavbě cyklostezky. Interpretací všech dostupných informací je zřejmé, že v místě byla již v minulosti vytvořena smyková plocha; • řešený sesuv tedy vznikl aktivací staršího, dočasně uklidněného sesuvu. Vzhledem k několika etapám úpravy konfigurace svahu však již nebyly známky starších svahových pohybů pod navážkami patrné; • ze strany dodavatele stavby je proto tuto okolnost nutné považovat za nepředvídatelnou.

Cyklostezka Lanškroun Rudoltice, geologický průzkum v místě sesuvu svahu

Recommend Documents