OSLAVY 125. VÝROČÍ ZAHÁJENÍ PROVOZU NA TRATI
RUDOLTICE V ČECHÁCH–LANŠKROUN 22. května 2010 V roce 2010 uplyne již 125 let od zahájení provozu na železniční trati z Rudoltic v Čechách do Lanškrouna. Toto výročí bychom rádi připomněli jízdami zvláštního vlaku, a to nejen po jubilující trati, ale také zajímavými úseky přes nákladní kolejové spojky, kam se běžně cestující veřejnost nepodívá. Během jízd mezi Českou Třebovou, Ústím nad Orlicí i Třebovicí v Čechách tak cestující zvláštního vlaku poznají různá zákoutí nákladního nádraží českotřebovského železničního uzlu. V čele soupravy historických vozů bývalé třetí třídy pojede parní lokomotiva 310.922. Chybět nebude i oblíbený bufetový vůz a personál v historických uniformách. Po celou dobu oslav zajistíme prodej upomínkových předmětů s železniční tématikou a k dispozici bude též pamětní razítko. Oslavy se uskuteční 22. května 2010 a Chornický železniční klub, který je připravuje, si na ně objedná jízdu zvláštního vlaku u Českých drah, a. s. Tržby z jízdného ve zvláštních vlacích pokrývají pouze asi 25 % nákladů na jejich provoz, proto bude finanční krytí akce zajištěno především z darů. Získání těchto prostředků značně zkomplikovala probíhající hospodářská recese, proto musel být doprovodný program celé akce výrazně redukován. I přes uvedené komplikace se nakonec jízda našeho vlaku uskuteční, a to především díky finanční podpoře ze strany Pardubického kraje, měst a obcí na trase zvláštního vlaku i sponzorů akce. Velkou morální podporou je pro nás záštita, kterou nad akcí převzal náměstek hejtmana Pardubického kraje Ing. Roman Línek. Chtěl bych poděkoval všem, kteří nám s přípravou oslav pomáhají, a to jak finančními dary, tak nezbytnou pomocí při propagaci. Rád bych také pozval všechny zúčastněné i veřejnost, abychom mohli společně důstojně oslavit výročí krátké, ovšem poměrně důležité železniční trati. Česká Třebová 4. 5. 2010 Dušan Stolarik, v. r. předseda Chornického železničního klubu
1
1. NÁVRH JÍZDNÍHO ŘÁDU ZVLÁŠTNÍHO VLAKU Trasa: Česká Třebová odjezd. sk. (7. kolej)–Ústí nad Orlicí; Ústí nad Orlicí – Česká Třebová vjezd sk.–Česká Třebová odjezd. sk. (7. kolej); Česká Třebová odjezd. sk.–Odb. Les–Třebovice v Č.–Lanškroun; Lanškroun–Rudoltice v Čechách a zpět; Rudoltice v Čechách–Česká Třebová vjezd. sk.–Česká Třebová odjezd. sk. (7. kolej). Lokomotiva: 310. 992 deponována v DKV Česká Třebová = komínem směrem k Olomouci. Souprava: 1 x Ce + 1 x Ce(Baa) + 1 x Rlm + 1 x Ce(Baa) + 1 x Ci. Vlakový personál CHŽK: Vlakvedoucí + 4 průvodčí (stejnokroj ČSD vzor 1934), zdravotník. Stanice
Příjezd
Pobyt
Jízdní doba
Odjezd
Č. Třebová odjezd. sk. Odb. Parník Dlouhá Třebová Ústí nad Orlicí
---07:41
-----
07:20 07:28 07:31 --
8 3 10
Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí město Dlouhá Třebová Odb. Parník Č. Třebová vjezd. sk. Č. Třebová odjezd. sk.
-08:18 08:29 --08:58
-3 3 ----
08:15 08:21 08:32 08:355 08:51 --
3 8 35 155 7
Č. Třebová odjezd. sk. Odb. Les Třebovice v Čechách Rudoltice v Čechách Lanškroun
--09:40 09:56 10:07
--3 3 --
09:20 09:34 09:43 09:59 --
7+7 =14
Lanškroun Rudoltice v Čechách
-10:58
---
10:50 --
8
Rudoltice v Čechách Lanškroun
-11:53
---
11:45 --
8
Lanškroun Rudoltice v Čechách Třebovice v Čechách Č. Třebová vjezd. sk. Č. Třebová odjezd. sk.
-13:48 14:05 -14:20
-2 2 ---
13:41 13:50 14:07 14:12 --
7 15 5 8
Poznámka Odjezd od nástupiště u 7. staniční koleje. Na Odb. Parník jízda po 4. traťové koleji.
Příjezd na letohradské nástupiště, objíždění Lv.
Odjezd z letohradského nástupiště.
Jízda z Odb. Parník po 3. / 100. traťové koleji. Jízda cestou posunu po Severní spojovací koleji / zbrojení DKV. Příjezd k nástupišti u 7. staniční koleje, objíždění soupravy. Odjezd od nástupiště u 7. staniční koleje – přestavení přes pražské zhl. na vhodnou kolej = odjezd na 200. trať. kolej.
6 13 8 Příjezd na 1. staniční kolej, objíždění soupravy, zbrojení vodou.
Objíždění soupravy.
Objíždění soupravy, zbrojení vodou.
Jízda cestou posunu po Severní spojovací koleji. Příjezd k nástupišti u 7. staniční koleje.
2
2. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝDAJE A PŘÍJMY: VÝDAJE Položka
zajistí
Výkon parní lokomotivy Výkon historických vozů
Předpokládaná cena
Depo historických vozidel ČD
45.000,-
Výkon vlakvedoucího ČD
České dráhy, a. s. – VDOD
3.000,-
Poplatky za použití DC
České dráhy, a. s. – KCOD Pardubice
1.700,-
Zpracování ROJŘ
České dráhy, a. s. – KCOD Pardubice
500,-
SOUČET NÁKLADŮ NA ZVLÁŠTNÍ VLAK: + 20 % DPH: ZVLÁŠTNÍ VLAK CELKEM:
50.200,10.040,60.240,-
Výstava historie železnic (Lanškroun)
ČD, a. s. – KCOD Pardubice + ČD Cargo
6.000,-
Tisk barevných plakátů
Tiskárna CHAS
2.500,-
Vlakový personál (dobový)
Marek Říha
1.000,-
Pamětní razítka
Kovo, v. d. Brno
800,-
Ostatní
1.000,PŘEDPOKLÁDANÁ CENA AKCE CELKEM (zaokrouhleno):
71.540,-
PŘÍJMY částka
Položka Záštita
15.000,-
Dary měst a obcí (Ústí n/Orl., Lanškroun, Třebovice, Rudoltice)
13.000,-
Příspěvky firem (ČD, ČD C, SŽDC, CID, Ch&T )
19.500,-
Tržby z jízdného (odhad)
18.000,-
Prodejné předměty (odhad)
2.000,PŘEDPOKLÁDANÁ VÝŠE PŘÍJMŮ: CHYBĚJÍCÍ ČÁSTKA Kč :
3
67.500,-
4.040,-
3. VLASTNÍ PRŮBĚH AKCE: Česká Třebová: Jízda zvláštního parního vlaku po objízdných trasách (nákladních obvodech ŽST Česká Třebová) v úsecích: Česká Třebová odjezd. sk. (7. staniční kolej)–Odb. Parník (pražská odjezdová nákladní kolej č. 4). Odb. Parník–Česká Třebová vjezd. sk. (pražská vjezdová kolej č. 3 / 100). Česká Třebová vjezd. sk.–Česká Třebová odjezd. sk. (severní spojovací kolej mezi nádražími). Česká Třebová odjezd. sk. (přestavení ze koleje č. 7 přes pražské zhlaví na odjezdovou kolej, ze které se dá odjíždět na traťovou kolej č. 200). Česká Třebová odjezd. sk.–Odb. Les–Třebovice v Čechách (olomoucká odjezdová nákladní kolej). Třebovice v Čechách–Česká Třebová vjezd. sk. (olomoucká vjezdová nákladní kolej). Doplňování vody do lokomotivy (HZS SŽDC Česká Třebová). Rudoltice v Čechách: V pokladně stanice k dispozici pamětní razítko „125 let tratě Lanškroun–Rudoltice v Čechách“. Lanškroun: V pokladně stanice k dispozici pamětní razítko „120 let tratě Lanškroun–Rudoltice v Čechách“. V pokladně stanice k dispozici pamětní razítko „125 let tratě Lanškroun–Rudoltice v Čechách“. Ve stanici bude zřízena expozice z historie lepenkových jízdenek. Občerstvení zajištěno v bufetovém voze. Prodej upomínkových předmětů. Doplňování vody do lokomotivy. Ukázka tance „Česká beseda“ (v 10:30 hod.).
4. DOPLŇOVÁNÍ VODY DO LOKOMOTIVY Stanice
Časový úsek
Česká Třebová Lanškroun
Zajistí
8:50
HZS SŽDC Česká Třebová
10:25 – 10:45 13:00 – 13:30
HZS SŽDC Česká Třebová
5. ODBAVENÍ CESTUJÍCÍCH VE ZVLÁŠTNÍCH VLACÍCH: 5. 1. tarifní podmínky Ve zvláštním vlaku platí pouze jízdenky zakoupené u průvodčích CHŽK. Děti do 5 let se přepravují zdarma. Děti od 5 do 15 let a držitelé průkazů ZTP/ZTP-P se přepravují za poloviční jízdné. Slevy, obchodní nabídky a jízdní výhody ČD ve zvláštním vlaku neplatí. 5. 2. ceník jízdného Úsek
Km
Ceny jízdného 1/1
1/2
Česká Třebová
Ústí nad Orlicí
10
40,-
20,-
Ústí nad Orlicí
Lanškroun
28
60,-
30,-
Lanškroun
Rudoltice v Č.
4
40,-
20,-
Rudoltice v Č.
Lanškroun
4
40,-
20,-
Lanškroun
Česká Třebová
18
60,-
30,-
120,-
60,-
Celodenní jízdné
4
6. JUBILUJÍCÍ ŽELEZNIČNÍ TRAŤ Již od roku 1845 využívali obyvatelé Lanškrouna služby železnice. Za tímto účelem jim sloužilo nádraží v Žichlínku, případně zastávka v Rudolticích. Ve městě se začala rozvíjet průmyslová výroba, vznikaly nové firmy a v závěru sedmdesátých let proběhla výstavba několika velkých továren. Několik kilometrů vzdálená železnice tak již přestala vyhovovat. Lanškrounský rodák dvorní rada František Šulc, který působil ve Vídni, tehdy upozornil městskou radu na nový zákon o místních drahách z roku 1880, který otevřel Lanškrounu novou možnost, jak získat přímé železniční spojení. Zástupci města neváhali a začali vyjednávat se společností Státní dráha (StEG), která provozovala trať z Olomouce do České Třebové, o vybudování místní dráhy do Lanškrouna. Vedení společnosti přistoupilo k celé záležitosti velmi vstřícně a již v roce 1882 došlo ke sjednání podmínek, za kterých StEG vybuduje a bude provozovat místní dráhu z Rudoltic do Lanškrouna. Město se například zavázalo, že bude podporovat výkup pozemků pro zamýšlenou trať a případně i působit na ty, kteří by se zdráhali svou půdu prodat. Zajímavé bylo i ustanovení, že město bude na věčné časy a na své náklady udržovat ulici, která bude postavena k nádraží. Neméně důležitý byl i finanční příspěvek 22 tisíc zlatých ve prospěch společnosti StEG. Až do 15. ledna 1884, kdy vstoupila v platnost koncesní listina pro stavbu místní dráhy, se pracovalo na stavebním projektu a probíhala jednání o výkupu pozemků. Práce se rozběhly naplno po obdržení stavebního povolení. Stavbu místní dráhy, která probíhala od září 1884 do června 1885, prováděla italská firma ILOK a pracovali na ní především dělníci z okolních obcí, ale hojně také Italové. Důsledné využití všech úlev mělo za následek, že trať byla stavěna úsporně. Po dokončení pokládky kolejí následovala výstavba potřebných budov, k níž bylo přikročeno až v roce 1885. Celkové náklady na stavbu trati činily 210 tisíc zlatých. Slavnostní zahájení provozu proběhlo 1. června 1885 za hojné účasti obyvatel města i širokého okolí. První vlak přivezla parní lokomotiva společnosti StEG kategorie IVc a přijela s ním řada význačných hostů. Provoz na trati zajišťovala až do svého postátnění v roce 1908 společnost StEG a po ní rakouské státní dráhy. K další změně provozovatele došlo v roce 1918, kdy se v závěru první světové války rozpadla rakousko-uherská monarchie. Trať se stala majetkem československé republiky a novým provozovatelem se staly ČSD. Nová železniční správa začala brzy hledat cesty k zefektivnění provozu a zároveň se snažila nabídnout svým cestujícím větší počet spojů a také lepší komfort. Jako možná cesta se ukázalo zavádění motorových vozů. Místní dráha z Rudoltic do Lanškrouna byla jednou z prvních, kde se tato nová vozidla objevila. Zkoušky s motorovým vozem M 132.001 se uskutečnily na přelomu let 1927 a 1928. Od 2. února 1928 pak došlo k jeho nasazení do běžného provozu. V letech 1938–1945 se město Lanškroun a jeho okolí včetně železniční tratě staly součástí nacistické Třetí říše a provoz na místní dráze nadále zajišťovala Německá říšská dráha. Po osvobození převzaly trať opět ČSD a jejich prvořadým úkolem se stalo rychlé obnovení dopravy. Parní provoz na místní dráze byl ukončen v roce 1966 a v současné době jsou na ní používané motorové lokomotivy a vozy.
7. VOZIDLA ZVLÁŠTNÍHO VLAKU 7.1. Lokomotiva Lokomotiva 310.922 byla vyrobena v roce 1930 v plzeňské Škodovce jako tovární typ 11 Lo 4 pod výrobním číslem 580 pro Ministerstvo národní obrany. Její kotel byl dodán Strojírnou pro stavbu strojů a mostů Novák & Jahn, a. s., Adamov. Původně byla označena 310.901, od 8. 4. 1938 nese číslo 310.922. Byla zařazena k Železničnímu pluku Pardubice a jezdila na Vojenské vlečné dráze Lysá n. L.–Milovice. U armády dosloužila a do civilu byla poslána počátkem 70. let v Pardubicích, odkud ji v roce 1974 přemístili do zamýšleného, leč posléze nerealizovaného železničního skanzenu v LD Česká Třebová. Téhož roku tam byla brigádnicky opravena do provozního stavu a umístěna na podstavec u točny, který byl upraven tak, aby mohla být příležitostně provozována. Stalo se tak zejména v roce 1975 při oslavách 130 let českotřebovského depa, o rok později při oslavách 80. výročí trati Svitavy–Polička a při několika příležitostných jízdách na trati Moravany–Chrudim. Od roku 1977 pak už jen chátrala coby pomník na svém podstavci. V září 1989 byla jako neprovozní exponát vystavena při oslavách 100 let Moravské západní dráhy v Chornicích a po návratu čekala v rotundě na generální opravu v ŽOS České Velenice. Na tu se ovšem nedostávalo prostředků a zdálo se, že mašinka už nikdy nevyjede. Nicméně díky několika nadšencům sdruženým ve Společnosti železniční a za vydatné podpory vedení depa byla nakonec „Kačenka“, jak se jí v České Třebové říká, přece jen v roce 1994 rozebrána a postupně svépomocně renovována. Její kotel byl opraven v dílnách ZVU Hradec Králové, ostatní práce se uskutečnily v domovském depu. Sice se generální opravu nepodařilo dokončit k datu oslav 150. výročí Olomoucko-pražské dráhy, jak bylo původně zamýšleno, ale to bylo z hlediska dalších osudů této lokomotivy vedlejší. 24. 8. 1996 vykonala úspěšnou technicko-bezpečnostní zkoušku. Její první veřejná prezentace pak proběhla ve dnech 14. a 15. 9. 1996 v čele slavnostních vlaků při oslavách 100. výročí trati Svitavy–Polička–Žďárec u Skutče. CHŽK využívá tento stroj na většině svých akcí, a to především pro jeho finanční a provozní nenáročnost.
5
7. 2. Vozy Celková kapacita vlaku je 356 míst k sezení. V soupravě budou zařazeny následující historické osobní vozy: Jeden dvounápravový vůz řady Ce: Tyto vozy byly vyráběný v roce 1900 vagónkou Säschische Waggonfabrik ve Werdau (dnešní SRN). Vůz má dřevěnou oplechovanou skříň, otevřené nástupní plošiny a jeden velký oddíl pro cestující. Hmotnost prázdného vozu je 11.800 kg, vůz má 36 míst třetí třídy a maximální rychlost 60 km/h. Jeden dvounápravový vůz řady Ci: Tyto vozy byly vyráběny v letech 1919–1920, vůz má dřevěnou oplechovanou skříň, otevřené nástupní plošiny a dva oddíly pro cestující, uprostřed vozu je umístěn záchod. Hmotnost prázdného vozu je 17.000 kg, vůz má 44 míst třetí třídy a maximální rychlost 80 km/h. Čtyři dvounápravové vozy řady Ce: Tyto vozy byly vyráběny v letech 1939–1949, vůz má celokovovou svařovanou skříň, vnitřní obložení stěn je dřevěné, nástupní plošiny jsou kryté, uvnitř vozu jsou tři malé a jeden velký oddíl pro cestující, záchod je umístěn na straně malých oddílů. Hmotnost prázdného vozu je 21.500 kg, vůz má 69 míst třetí třídy a maximální rychlost 90 km/h. Vůz řady Bdlm: Byl vyroben v roce 1957 jako přívěsný vůz k motorovým vozům řady M 131.1. V roce 2000 byl členy Společnosti železniční při DKV Česká Třebová svépomocí přebudován na bufetový. Vůz má celokovovou svařovanou skříň, vnitřní obložení stěn je koženkové, nástupní plošiny jsou kryté. Ve voze je služební oddíl pro obsluhu, záchod a jeden velký oddíl pro cestující. Hmotnost prázdného vozu je 13.000 kg a maximální rychlost 60 km/h.
6
