Projektová příručka Absolventi na trh práce Kolektiv autorů
2012 Institut pro informační společnost, o.s.
Tato příručka byla financována z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
1
Abstrakt Cílem je nástin řešení problémů v oblasti vstupu absolventů na trh práce v ČR dle dobré praxe ze zahraničí. Představeny jsou příklady spolupráce partnerů se školami, vzdělávacími centry, programy podpory samostatné výdělečné činnosti, kariérového a profesního poradenství, certifikace vzdělávacích organizací zda rekvalifikační kurzy odpovídající poţadavkům trhu práce aj. Tato příručka reflektuje výstupy práce v oblasti vstupu absolventů na trh práce v ČR i zahraničí, a zaměřuje se na návrhy na systémová zlepšení pod inspirací zahraničních zkušeností a představí také souhrn praktik. Vytvořená příručka, která mimo jiné představuje souhrn praktik a přístupů v oblasti vstupu absolventů na trh práce, můţe být inspirativní pro studijní oddělení vzdělávacích institucí.
2
Obsah
1.
Úvod ........................................................................................................................................... 5 Představení projektu ................................................................................................................... 5 Představení IPIS, o.s. ................................................................................................................. 5 Představení partnerů projektu................................................................................................. 6
2.
Východiska .............................................................................................................................. 8 Situace a výhled do budoucnosti na trhu práce v oblasti odborného vzdělávání 8 Očekávané změny v oblasti politiky zaměstnanosti ...................................................... 10 Plošné testování dovedností ţáků ........................................................................................ 15 Výstupy z konference: východiska k projektu pramenící z příspěvků a diskuse 18
3.
Výsledky informačního auditu ............................................................................................ 20 Evropský rok dobrovolnictví 2011 ........................................................................................ 20 Mobilita pracovníků školy ........................................................................................................ 21 Praxe studentů v ČR i v zahraničí a zaměstnatelnost absolventů ........................... 22 Kariérové poradenství a informovanost studentů o moţnostech následného zaměstnání (navýšení kvalifikace) ....................................................................................... 26 Programy spolupráce................................................................................................................. 29 Spolupráce praxe a škol ........................................................................................................... 33 Další příleţitosti vzdělávání mimo školu aneb celoţivotní učení .............................. 34 Inovace školních vzdělávacích programů .......................................................................... 35 Situace s výzkumnými projekty studentů. Zhodnocení diplomových, závěrečných, výzkumných a jiných prací studentů ....................................................... 36 Komunikace škol s absolventy a evidence úspěšnosti absolventů na pracovním trhu................................................................................................................................................... 37 Europass. Podoba managementu škol................................................................................ 37 Evaluační nástroje škol ............................................................................................................. 38
4. Analýza získaných podkladů a návrhy řešení k podpoře zaměstnatelnosti situace absolventů na trhu práce ............................................................................................. 40 Portfolia .......................................................................................................................................... 40 Státní maturita......................................................................................................................... 40 Europass a jiné nástroje EU ............................................................................................... 42 Národní soustava kvalifikací ............................................................................................... 46 Portfoliová sloţka .................................................................................................................... 48 Certifikace .................................................................................................................................. 53 3
Východiska pro výuku v modulech a model certifikací ................................................ 64 Výuka v modulech .................................................................................................................. 64 Kompetentnost ........................................................................................................................ 66 Praxe ............................................................................................................................................ 68 Rozvoj nadání jedince ........................................................................................................... 75 Pracovní proces ........................................................................................................................... 79 Pět fází řízení pracovního procesu ....................................................................................... 79 Model přirozeného plánování ................................................................................................. 80 Oblasti soustředění .................................................................................................................... 81 Další témata v gtd ...................................................................................................................... 81 Silné a slabé stránky ............................................................................................................. 82 Portfoliová sloţka .................................................................................................................... 86 Dobrovolnictví .......................................................................................................................... 86 ŠVP a sociální partnerství .................................................................................................... 88 5.
Závěr .............................................................................................................................................. 97
4
1. Úvod
Představení projektu Projekt má zajistit oboustranný přenos dobré praxe ze zahraničí do ČR a zpět v oblasti podpory absolventů škol (uchazečů o zaměstnání) ve vstupu na trh práce prostřednictvím tematické sítě. Cílovou skupinou projektu jsou ÚP (zprostředkovatelé práce), vzdělávací instituce a absolventi škol. Mezi nejpalčivější problémy, které byly v souvislosti s podporou výše zmíněných cílových skupin a náplní projektu identifikovány, patří zejména: 1) skrytá diskriminace absolventů bez pracovních zkušeností nebo s nedostatečnou délkou praxe na pracovním trhu, 2) nutnost zaměstnavatelů často přeškolovat absolventy, kteří nesplňují po ukončení studia přesné poţadavky zaměstnavatele, 3) nepřesné zacílení rekvalifikačních kurzů institucí dalšího vzdělávání (nezaměřené na reálné vzdělávací potřeby účastníků dalšího vzdělávání a na potřeby zaměstnavatelů), 4) malá provázanost a nesystematická spolupráce zprostředkovatelů práce, vzdělávacích institucí (školská zařízení, ale také po zaměřené na aktivity dalšího vzdělávání) a zaměstnavatelů v oblasti zaměstnávání absolventů. Na základě uvedených problémů IPIS vytvořil sadu nástrojů a aktivit, které napomohou k eliminaci problémů a přispějí k udrţitelnosti projektu. V průběhu realizace vzniknou produkty (metodika, příručka, webové stránky). Do projektu byli zapojeni 2 zahraniční partneři (Edinburgh Chamber of Commerce a Institut Rozwoju Zasobów Ludzkich) a několik dalších spolupracujících organizací z ČR i zahraničí.
Představení IPIS, o.s. Institut pro informační společnost, o.s., (IPIS) je nezávislou neziskovou organizací, která v České republice úspěšně působí od roku 2005. Mezi hlavní cíle Institutu pro informační společnost patří iniciování a podpora vzájemné spolupráce mezi oborovými subjekty, tvarování a zlepšování podmínek pro rozvoj moderní otevřené znalostní společnosti. Od svého vzniku připravil Institut celou řadu úspěšných projektů, které našly odezvu u široké odborné i laické veřejnosti. Sdruţení se svou činností zaměřuje hlavně na ty dlouhodobě problémové oblasti, které nemohou být vzhledem ke své podstatě vyřešeny čistě z pozice orgánů státní správy, natoţ pak samotným trţním prostředím. Institut pro informační společnost není typickou vzdělávací organizací, a tudíţ vzdělávacím organizacím svou činností nekonkuruje. Cílem vzdělávání ze strany IPIS je
5
šířit a předávat informace za účelem změny socio-ekonomického prostředí nebo harmonizace poţadavků organizací vůči státní správě atp.
Představení partnerů projektu Edinburgh Chamber of Commerce Organizace byla zaloţena Královskou chartou v roce 1786. V současnosti má 2 306 členů a působí v 55 oblastech kolem Edinburghu. Mezi její hlavní cíle patří: 1) posilování obchodních sítí, 2) rozvoj obchodu, 3) celosvětový obchod, 4) obchodní trénink a 5) partnerství. Ve vztahu k náplni tohoto projektu má partner zkušenosti ve 3 unikátních programech: 1. Vzestup absolventů/absolventek Tento program běţel 9 let a byl financován skotskými podniky - byl zaměřen na rozvoj obchodního talentu mezi absolventy ve Skotsku. Absolventi mají velký potenciál, protoţe jsou zdrojem inovativních nápadů, jsou prokazatelně inteligentní, energičtí, flexibilní a přispívají k rozvoji. Byla navázána spolupráce se skotskými školami a univerzitami a program se pyšní širokým záznamem absolventů, kteří po odchodu ze školy našli místo v MSP. Programu se daří zabraňovat "odlivu mozků" ze Skotska do vyspělejších částí VB. 2. Brána do práce Dlouhodobý program, který doplňuje Vzestup absolventů/absolventek. Kaţdé dva týdny skupina 16 osob v rozmezí let 18-25 (většina jsou absolventy vysokých škol) navštěvuje vzdělávací centrum a učí se "soft skills" - psaní ţivotopisů, nácvik pohovorů atp. Program je financován vládou. 3. PSYBT Program, který má za cíl podpořit samostatně výdělečnou činnost mezi lidmi v rozmezí 18-25 let. Sekce Edinburgh Chamber of Commerce těmto lidem poskytuje finanční a poradenskou podporu. Pracuje se sociálně vyloučenými osobami, ale podstatnou část opět tvoří absolventi. Mezi další aktivity partnera zaměřené na absolventy patří např. kurzy projektového manaţerství pro začátečníky, kurzy prodeje, time management jako ztráta času (řiďte sami sebe), prezentování a mluvení na veřejnosti, pořízení licence a správa franšízy, atd. Komora je součástí Edinburghské komunitní technologické akademie, která sdruţuje široké spektrum partnerů napříč veřejným ţivotem (město Edinburgh, obchodní asociace, organizace podporující lidi ve vstupu na trh práce).
Institut Rozwoju Zasobów Ludzkich (Institute of Human Resources Development) Polská organizace, která se věnuje rozvoji lidských zdrojů se speciálním zaměřením na vyhledávání pracovních příleţitostí pro absolventy škol a studenty.
6
Mezi poskytované sluţby patří například individuální kariérní poradenství, zaloţené na pomoci absolventům při orientaci na trhu práce a asistenci při rozpoznávání profesních předpokladů uchazečů. Proces budování kariéry a profesního potenciálu je zaloţen na konkrétních potřebách a poţadavcích účastníků. Hlavní podstatou těchto aktivit je samozřejmě snaha všeobecně zvýšit uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Agentura pomáhá u jednotlivých účastníků identifikovat jejich zkušenosti, schopnosti, talent, kvalitu, zájmy, předpoklady, cíle, moţnosti kariérního růstu a další. Institut Rozwoju Zasobów Ludzkich pravidelně pořádá workshopy, které jsou zaměřeny na pomoc absolventům a mladým lidem při vyhledávání pracovních příleţitostí, při psaní ţivotopisů a motivačních dopisů, při přípravě na pohovory a jejich průběh apod. Odborníci přednášející na těchto workshopech také radí a pomáhají absolventům s nalezením vhodné odborné praxe a či stáţe. Další workshopy jsou tematicky zaměřeny na mezilidské vztahy a oblast soft skills. Jejich obsahem jsou témata jako motivace na pracovním trhu, prezentační a komunikační dovednosti, psychologické aspekty komunikace v pracovně-právním prostředí a další. Institut Rozwoju Zasobów Ludzkich se zaměřuje také na poskytování rekvalifikačních kurzů studentům či absolventům, kteří potřebují zdokonalit určité dovednosti, které jsou po nich při uplatňování na trhu práce poţadovány a které pomohou ke zlepšení jejich pozice na trhu práce. Oblasti zaměření kurzů jsou poměrně široké (např. ICT, jazyková výuka, finance, zákaznický servis, marketing, grafika a další). Partner projektu při své činnosti spolupracuje s dalšími agenturami zaměřenými na vyhledávání pracovních příleţitostí pro absolventy (ať jiţ z veřejného, či soukromého sektoru).
7
2. Východiska Úvodní konference k projektu se uskutečnila 27. ledna 2011 v prostorách Ostravské univerzity. Kromě představení projektu proběhlo rovněţ představení dvou partnerů – polského Institutu Rozwoju Zasobów Ludzkich a skotského Edinburgh Chamber of Commerce.
Situace a výhled do budoucnosti na trhu práce v oblasti odborného vzdělávání Ing. Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání (vedoucí oddělení analýz potřeb trhu práce, nyní Národní ústavu vzdělávání) hovořil o tom, ţe populační vývoj v ČR skýtá hrozbu pro učební obory. Během 4 let došlo ke sníţení počtu patnáctiletých o čtvrtinu (v roce 2008 bylo 120 tisíc ţáků v 1. ročnících SŠ, po roce 2011 je to pouze 90 tisíc). Jak ukazuje graf (zdroj NÚOV Praha) výrazný pokles zaznamenal počet ţáků vstupujících do 1. ročníků u středních škol s výučním listem. Ve zmíněném výhledu dále zaznělo: Hospodářská krize se dotkla všech profesí (nejvíce však řemeslníků a pracovníků ve strojírenství, montáţních dělníků, manipulačních dělníků, prodavačů v obchodech, řidičů nákladních vozidel, kuchařů a číšníků), nejvíce však na nárůst nezaměstnanosti doplácejí absolventi škol. Pro zaměstnavatele je totiţ vţdy jednodušší nepřijmout zájemce o zaměstnání neţ propouštět své zaměstnance.
Poţadavky zaměstnavatelů na absolventy škol
s rostoucím úrovní vzdělání absolventů stoupají i nároky zaměstnavatelů
u všech vzdělanostních skupin je nejdůleţitější schopnost nést zodpovědnost a ochota učit se
mírně preferovány jsou široké profesní dovednosti před hlubokými a úzkými profesními dovednostmi
Očekávání zaměstnavatelů vůči školám – klade se důraz na:
samostatné myšlení a praktické vyuţívání vědomostí
větší sepětí teorie a praxe
komunikační a prezentační schopnosti a dovednosti
jazykové schopnosti – bez ostychu cizí jazyk pouţívat
práce s výpočetní technikou
orientace na trhu práce
8
Podpora zájmu o profesní vzdělání
zdůrazňováním zájmu o vyučené pracovníky
informováním o moţnostech jejich uplatnění
informačními kampaněmi
podporou formou stipendií či jiných výhod
akcemi např. Řemeslo ţije
soutěţemi, kde se ukazuje práce a šikovnost vyučených
propojením s budoucím zaměstnavatelem
V České republice téměř 80 % populace prochází odborným vzděláváním. Moţností je absolvovat vzdělání poskytující výuční list – základ pro přípravu řemeslných profesí (tříleté učební obory), maturitní vzdělání s odborným výcvikem, coţ se chápe jako příprava pro vysoce kvalifikované dělnické profese. Ale i vyučení mohou absolvovat dvouleté nástavbové maturitní studium a pokračovat v terciárním vzdělávání.
9
Praxe dále ukazuje, ţe k podpoře zájmu o profesní vzdělávání je potřeba:
Respektovat zájem ţáků i rodičů o maturitní obory nabídkou takových, které obsahují odborný výcvik (dříve studijní obory SOU), jsou perspektivní a uspokojí rostoucí náročnost profesí (zaměstnavatelů).
Větší propojení škol s praxí na úrovni základních škol – získat ţáky pro techniku na úrovni středních škol – kvalitní praxe či výcvik v reálném prostředí (mj. „šablony“ umoţňující financování instruktorů)
Očekávané změny v oblasti politiky zaměstnanosti Mgr. Jaroslav Maroušek (vedoucí Oddělení dalšího profesního vzdělávání a volby povolání, Ministerstvo práce a sociálních věcí) představil opatření MPSV pro podporu vstupu do pracovního procesu absolventům a lidem bez předchozí pracovní zkušenosti:
Základní východiska
Situace v EU a ČR Soulad mezi počátečním vzděláváním a poţadavky trhu práce Rostoucí nezaměstnanost mladých Roste význam výběru školy, procesu vzdělávání, dovednosti potřebné k volbě kariérové dráhy – tzv. career management skills Problematika „kariérového poradenství v celoţivotní perspektivě“ je průřezová (MPSV, MŠMT) Strategie a koncepce EU a Usnesení Rady EU z roku 2008 k rozvoji kariérového poradenství v celoţivotní perspektivě Formalizace a institucionalizace NPF (Národní poradenské fórum). APEL – uznávání výsledků dalšího vzdělávání v souladu s EQF (Evropský rámec kvalifikací) versus NQF (Národní rámec kvalifikací) „Youth on the Move“ jako vlajková iniciativa EU „New Skills for New Jobs“ – předvídání kvalifikačních potřeb – jako vlajková iniciativa EU „Transefarble skills“ – přenositelné dovednosti (jako rozpracovaný koncept EK) „ESCO – European Taxonomy of Skills, Competencies and Qualifications“ – Evropská taxonomie dovedností, kompetencí a kvalifikací, Komplexnost a zvýšení přístupu pro veřejnost – Internet, telefon, email, osobní poradenství (face to face), Chybí nástroje pro usnadnění přechodu mladých na trh práce, včetně právní úpravy pro praxe ţáků ve firmách nebo praxe mladých nezaměstnaných ve firmách, která by umoţnila získat pracovní zkušenost a usnadnila přechod na trh práce.
10
Situace v EU a v ČR
Rostoucí nezaměstnanost mladých v EU i v ČR Nesoulad mezi kvalifikacemi a kompetencemi získanými v rámci počátečního vzděláváním a poţadavky trhu práce je ve většině států EU povaţován za váţný problém
Jaroslav Maroušek dále uvedl, ţe Průměrná míra nezaměstnanosti ve věkové skupině do 25 let v roce 2009 činila 21,8 %, coţ je meziročně nejvýraznější růst ze všech věkových skupin a poměr k celkové míře nezaměstnanosti je to v meziročním srovnání více jak dvojnásobný. V mezinárodním porovnání byla hodnota míry nezaměstnanosti mladých ve věku 15 - 24 let (vztaţená k pracovní síle – zaměstnaným a nezaměstnaným ve stejném věku) podle dat Eurostatu v ČR (16,7 %) niţší neţ průměr EU27 (19,7 %), ale v průběhu roku 2009 rostla rychleji. Nadprůměrná míra nezaměstnanosti byla téţ u osob v kategorii 25 - 29 let (9,6 %). Negativní vývoj na trhu práce se projevil i u počtu absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých po ukončení základní školy. Na začátku září 2010 bylo evidenci uchazečů o zaměstnání 150 870 osob ve věku do 30 let, z toho 93 212 osob ve věku do 25 let, 69 173 osob do 30 let bylo nezaměstnaných déle neţ 5 měsíců a 28 459 déle neţ 1 rok. Koncepční rámec pro přechod mladých ze vzdělávání na trh práce Usnesení Rady EU z roku 2008 klade důraz na kariérové poradenství, především na rozvoj kariérových dovedností (tzv. career management skills), zlepšení přístupu ke sluţbám a zajištění odpovídající kvality sluţeb. Věnována je pozornost Lisabonské strategii i Strategii EU 2020, coţ se promítne také v rámci Národních programů reforem jednotlivých členských států.
Kariérové poradenství na úřadech práce Nejčastější podoba poradenství na ÚP je: Poradenství pro volbu povolání (na IPS) Poradenství pro volbu rekvalifikace Speciální poradenství Poradenství pro zprostředkování Poradenské programy – Job club apod. – motivace a techniky vyhledávání zaměstnání, nácvik klíčových kompetencí Bilanční diagnostika Pracovní diagnostika Ergodiagnostika Informační a poradenská střediska ÚP – IPS V oblasti kariérového poradenství pro mladé poskytuje aktuální informace týkající se: sítě středních a vysokých škol, studijních a učebních oborů v regionu a v celé ČR, podmínek a průběhu přijímacího řízení, nároků a poţadavků na jednotlivá povolání, moţností uplatnění absolventů jednotlivých oborů v praxi, situace na trhu práce v regionu a v celé ČR,
11
moţností rekvalifikace, volby školy nebo povolání – burzy škol, burzy práce (ve spolupráci s hospodářskou komorou, oborovými organizacemi, školami a místními zaměstnavateli) poradenských programů – Job club apod. bilanční diagnostiky, pracovní diagnostiky, ergodiagnostiky – při výběru pracovního místa poradenství pro výběr dalších vhodných nástrojů APZ
Nástroje pro volbu kariérové dráhy a povolání
videoklipy o povolání - cca 10 aţ 12 minutové filmy, které slovem i obrazem seznamují s příslušným typem povolání, průběţně se aktualizují podle potřeby trhu práce, např. strojírenské obory, obsluha CNC strojů, elektrotechnika počítačový program „Průvodce světem povolání“: nabízí různé postupy volby povolání včetně moţnosti testování zájmů modul, který klienta učí, jak se ucházet o zaměstnání, jak se připravit na vstupní pohovor, jak psát ţádost o přijetí do zaměstnání a ţivotopis modul zaměřený na místní trh práce Informační webové portály pro volbu školy a povolání www.portal.mpsv.cz (nejvyuţívanější portál v oblasti kariérového poradenství v ČR, oficiální portál veřejných sluţeb zaměstnanosti), www.infoabsolvent.cz (portál NUOV – přehled nabídky středních škol), www.atlasskolstvi.cz (internetová verze přehledu středních škol), www.vysokoskolak.cz, www.orienteexpress.eu, www.istp.cz (obsahuje také databázi kurzů dalšího vzdělávání – DAT.cz a Interaktivní informačně poradenský nástroj Job tip), www.nsp.cz (Národní soustava povolání – popis jednotlivých povolání s vazbou na národní soustavu kvalifikací), www.narodníkvalifikace.cz, www.andromedia.cz, aj. Poradenství pro volbu povolání – tištěné materiály Atlasy školství – přehledy středních škol Poradce pro volbu povolání Vysokoškolák Letáky Popisy povolání v tištěné podobě
12
Informační a poradenská střediska ÚP (IPS) – vize a budoucnost
probíhá analýza činnosti IPS a jejich role v přechodu mladých lidí na trh práce, rozsah v jakém mladí i dospělí občané vyuţívají IPS a ţivotní situace, ve kterých jim IPS poskytují informační a poradenskou podporu, podmínky IPS pro práci s různými kohortami a typy klientů, následně chceme rozšířit sluţby veřejnosti, modernizovat vybavení IPS a zvýšit kvalifikaci kariérových poradců
Komplexní kariérové poradenství Národního poradenského fóra
pro
všechny
věkové
skupiny
–
úloha
Jako potřebné bylo zmíněno: na úrovni MPSV, MŠMT a jimi řízených organizací, nezávislých poskytovatelů a profesních asociací se vzájemně detailně seznámit s formami poradenství různých subjektů pro různé cílové skupiny – sluţby zaměstnanosti, počáteční vzdělávání (ZŠ, SŠ, VŠ), standardizovat sluţby a vymezit kvalifikační poţadavky pro poskytovatele kariérového poradenství – úřady práce – speciální poradci a poradci pro volbu povolání, poradci pro rekvalifikaci a poradci IPS, školy – výchovní poradci na školách, pedagogicko-psychologické poradny, soukromí poskytovatelé, neziskové organizace, webové portály, rozvoj ICT prostředků včetně telefonických forem poradenství, face to face, rozdělení kompetencí mezi MŠMT a MPSV a zajištění komplexních sluţeb Národní poradenské fórum
vznik neformálně funguje od roku 2007 formálně ustaveno Společným prohlášením ministrů práce a sociálních věcí a školství, mládeţe a tělovýchovy v únoru 2010 vytvořen akční plán pro rozvoj kariérového poradenství
cíl rozvoj „celoţivotního poradenství“ jako integrovaného systému poradenských sluţeb pro uplatnění na trhu práce, další vzdělávání, profesní rozvoj a volbu profese/povolání a rozvoj znalostí a kompetencí pro vytváření kariérové dráhy jednotlivce (tzv. „career management skills”) v celoţivotní perspektivě cíle – akční plán realizace souhrnné analýzy na základě jiţ existujících analýz – analýza sekundárních zdrojů, včetně analýzy zahraničních modelů sjednocení terminologie v kariérovém poradenství vymezení standardů sluţeb vymezení kvalifikačních standardů pro poskytovatele, včetně systému počátečního a dalšího vzdělávání integrace webových informačních zdrojů – poradenské nástroje a databáze nabídky dalšího vzdělávání v kariérovém poradenství rozvoj poradenství více k široké veřejnosti a zároveň pro specifické cílové skupiny (zdravotně postiţení a znevýhodnění, sociálně znevýhodnění,
13
účastníci dalšího vzdělávání, uchazeči o uznávání výsledků neformálního učení, etnické minority, cizinci, mladí nejsou ani na trhu práce ani v procesu vzdělávání nebo školení – tzv. NEET, osoby předčasně opouštějící vzdělávání, osoby dle § 33 ZoZ, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby po výkonu trestu, jiné) integrace kariérního vzdělávání, informování a poradenství koordinace a monitorování sluţeb kariérového poradenství marketing a publicita komplexního systému kariérového poradenství v ČR pilotní ověření plošná implementace v praxi
14
Plošné testování dovedností ţáků Prof. RNDr. Erika Mechlová, CSc. (Ostravská univerzita) zastupovala Metodické a evaluační centrum, o.p.s., které se věnuje testování základních a středních škol v Moravskoslezském kraji. V její prezentaci zaznělo:
Proč plošně testovat ţáky ZŠ?
Škola je instituce placená ze státního rozpočtu a jejím cílem je vzdělávací činnost zaměřená na učení se ţáka. Hodnocení ţáků probíhá formou: ústní nebo písemné zkoušení učiteli – značná subjektivita pomocí standardizovaných testů – zvýšení objektivity hodnocení Cíl plošného testování ţáků ZŠ Zvýšení kvality výstupů - vědomostí, dovedností, postojů ţáka, kaţdého jednotlivého ţáka Objektivní informace o stavu jeho vědomostí a dovedností ve srovnání s jinými ţáky dané populace v ČR Pomoc kaţdému ţákovi, kdo ji potřebuje – včasná pomoc Co není cílem plošného testování Nejsou to ţebříčky škol Nejsou to sankce vůči školám Nejsou to sankce vůči učitelům Situace na základních školách Výsledky ţáků 9. tříd ZŠ jsou kaţdým rokem horší v posledních dvou letech aţ třetina ţáků by měla být klasifikována nedostatečnou vůbec by tito ţáci neměli do 9. ročníku postoupit, někteří z nich jsou na úrovni 5. ročníku – nízký socioekonomický status Diskuse skupin starších učitelů s mladšími učiteli: Proč se toto děje? Bylo to i dříve? Co budou tito ţáci „dělat“ na středních školách? Neumí se učit a nechtějí se učit. Svalování „viny“ na přípravu ţáků na 1. stupni ZŠ Co učitelé základních škol potřebují? Učitelům schází kritérium, co jsou dostatečné vědomosti a dovednosti k tomu, aby ţák mohl postoupit do dalšího ročníku – scházejí standardy vzdělávání v operacionalizované formě – ve formě výkonu ţáka, který by měl prokázat V RVP ZŠ jsou uvedeny „výstupy ţáka“, ale není uvedena míra výkonu ţáka a jak ho měřit
Plošné testování ţáků ZŠ
Zavedení plošného testování jiţ od 3. ročníku ZŠ největší moţnost ovlivnění ţákovy vzdělávací kariéry poskytnutí informací o výsledcích plošného testování jednotlivým ţákům rodičům daného ţáka – vtaţení rodičů do součinnosti se školou a navození podpory pro učení se ţáka „doma“ poskytnutí pomoci ţákům s obtíţemi v učení
15
jiţ ţáci 5. ročníků se doma učí pouze 5 aţ 10 minut denně, často se vůbec neučí – sociální zázemí ţáka je často rozhodující
Návrh pro další činnosti Vytvořit vzdělávací standardy na základě RVP ZŠ pro jednotlivé obory (předměty) v operacionalizované formě tak, aby umoţňovaly měření, zda ţák standardu dosáhl a jaké úrovně standardu dosáhl – míra standardu – zveřejnit pro učitele, ţáky i rodiče Zkonstruovat didaktické testy na základě vzdělávacích standardů pro jednotlivé obory (předměty) pro vzdělávací oblasti v RVP ZŠ Začít s plošným testováním ţáků 5. ročníků ZŠ co nejdříve – jedná se vţdy o celou populaci Pokračovat s plošným testováním ţáků 9. ročníků Zkušenosti s plošným testováním SŠ v MSK
Projekt KVALITA 2007 – SCIO – analýza výsledků – PdF OU Projekt KVALITA 2008 „Testování ţáků 1. ročníků oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou“ teoretická příprava a výzkum – PdF OU praktické provedení elektronického testování – MEC, o.p.s. Projekt KVALITA 2009 – MEC, o.p.s. Projekt KVALITA 2010 MEC, o.p.s. – elektronické testování „Testování 3. ročníků a zjištění relativního přírůstku znalostí“ 6130 ţáků ve 284 třídách 84 středních škol 10 variant testu přibliţně stejné obtíţnosti 1. ročníky, rok 2010/2011 školy platí samy – 110 středních škol v MSK – přihlášeno 75, 195 tříd, 4406 ţáků, běţí testování, hlásí se další školy – očekává se asi 6000 ţáků
Výsledky plošného testování SŠ v MSK
9 skupin oborů vzdělání Test z českého jazyka – 5 dovedností Test z matematiky – 8 dovedností Test z cizího jazyka – anglického jazyka, německého jazyka – 6 dovedností Test z obecných studijních předpokladů Zprávy z testování 1. zpráva pro ţáka 2. zpráva pro učitele 3. zpráva pro ředitele Zpráva pro ţáka uloţena pod ţákovým kódem mohou do ní kromě ţáka nahlédnout kdykoli rodiče výsledky ţáka, doporučené úlohy k řešení Obsah zprávy pro ţáka z kaţdého předmětu Vysvětlení pouţitých pojmů Celková úspěšnost ţáka v % a percentilové pořadí v jednotlivých testech
16
Stručný popis zjišťovaných dovedností v daném předmětu Úspěšnost ţáka a percentilové pořadí v jednotlivých dovednostech daného předmětu Slovní zhodnocení jednotlivých dovedností ţáka, doporučení u jednotlivých dovedností vzorových typů úloh k procvičení – motivace (co ţák umí, co ještě můţe učinit, aby se zlepšil) Odkazy na webové stránky s úlohami na procvičování Závěry k plošnému testování
Prof. Mechlová doporučuje: plošné testování výsledků vzdělávání ţáků ZŠ elektronickou formou ve 3., 5., 9. ročníku. S tím souvisí: vyhrazení výpočetní techniky, úspora papíru, výsledky testování ţák obdrţí ihned po ukončení testu v elektronické podobě, včetně moţnosti působení na motivaci ţáka, výsledky trvale přístupny pod kódem pro ţáka i pro rodiče měřit přírůstek znalostí ţáka mezi dvěma plošnými testováními
17
Výstupy z konference: východiska k projektu pramenící z příspěvků a diskuse
dotazy a další témata k řešení: Jak zlepšit školské vzdělávací programy? (jsme pod průměrem Evropské unie, co se týká kvality škol) Odpovědi z pléna: Důleţité pro školy je uplatnění jejich absolventů‚ VŠ dostávají dle tohoto uplatnění příspěvek a tak jsou motivování ke kvalitě vzdělávání. Pokud studenti neuspějí, je třeba se zaměřit na změny vzdělávacích programů. Školy mají statistiky uplatnění na trhu práce, ale např. neví: proč absolvent neuspěl na trhu práce? Jak by mohli být prospěšní zaměstnavatelé pro školy? Jak zapojit zaměstnavatele více do spolupráce se školami? Kde vidí cílová skupina hlavní problémy při uplatnění absolventů na trhu práce? Jak by chtěli konkrétně ze svého pohledu řešit svoji situaci ve vztahu UP, zaměstnavatelé a školy? Co potřebují představitelé cílových skupin, aby byla lepší uplatnitelnost absolventů na trhu práce? Jaké kroky by chtěli, aby byly v oblasti vstupu absolventů na trh práce podniknuty? Další náměty, které zazněly v diskusi: Podporovat debaty na téma vzdělávání. Dát učitelům jistotu, jak učit. Věnovat se individuálním přístupům k potřebám dětí a stanovit si konkrétní výstupy z lekcí, jako je např. v Montessori pedagogickém systému.
18
rizikové faktory Učební obory jsou ohroţeny mj. následky klesajícího populačního vývoje v ČR (ad příspěvek J. Vojtěcha). Roste nezaměstnanost mladých v EU i v ČR (ad příspěvek J. Marouška). Chybí nástroje pro usnadnění přechodu mladých na trh práce, včetně právní úpravy pro praxe ţáků ve firmách nebo praxe mladých nezaměstnaných ve firmách, která by umoţnila získat pracovní zkušenost a usnadnila přechod na trh práce. Je nesoulad mezi kvalifikacemi a kompetencemi získanými v rámci počátečního vzděláváním a poţadavky trhu práce. Toto je ve většině států EU povaţován za váţný problém.
je potřeba Větší propojení škol s praxí na úrovni základních škol – získat ţáky pro techniku na úrovni středních škol – kvalitní praxe či výcvik v reálu (mj. „šablony“ umoţňující financování instruktorů). Sladit (standardizovat) sluţby a vymezit kvalifikační poţadavky pro poskytovatele kariérového poradenství úřady práce – speciální poradci a poradci pro volbu povolání, poradci pro rekvalifikaci a poradci IPS, školy – výchovní poradci na školách, pedagogicko-psychologické poradny, soukromí poskytovatelé, neziskové organizace. Vzájemně a detailně se seznámit s formami poradenství různých subjektů pro různé cílové skupiny – sluţby zaměstnanosti, počáteční vzdělávání (ZŠ, SŠ, VŠ), na úrovni MPSV, MŠMT a jimi řízených organizací, nezávislých poskytovatelů a profesních asociací, rozdělení kompetencí mezi MŠMT a MPSV a zajištění komplexních sluţeb, webové portály, rozvoj ICT prostředků včetně telefonických forem poradenství, face to face, apod.
další doporučení (z odpolední diskuse a příspěvku prof. E. Mechlové): Testování ţáků ZŠ, nejlépe od 3. třídy a dále v 5. a 9. ročníku plošné testování – pomohlo by řešit problémy: ţáci se neučí, ale učitel si nedovolí je nechat propadnout, jiţ práce s ţáky na ZŠ se velmi promítá do jejich uplatnění na trhu práce a do jejich příspěvku a kvality jejich práce na trhu práce. Měly by být zavedeny standardy vzdělávání tzn., co ţák musí umět před tím, neţ opustí ZŠ, výstupy sice jsou, ale neřeší se výkon ţáka a jak ho měřit.
19
3.
Výsledky informačního auditu
Evropský rok dobrovolnictví 2011
Východiska Rozhodnutí rady EU: 24.11.2009 přijala Rada ministrů zodpovědných za kulturu rozhodnutí, jímţ se rok 2011 vyhlašuje „Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství“ Cíle evropského roku jsou: 1) usilovat o to, aby bylo v EU vytvořeno prostředí příznivé pro dobrovolnictví, 2) umoţnit organizátorům dobrovolných činností, aby zlepšili jejich kvalitu, 3) oceňovat a uznávat dobrovolné činnosti, zajistit uznávání dobrovolnictví ze strany tvůrců politik, organizací občanské společnosti, veřejných institucí a odvětví formálního a neformálního vzdělávání, jakoţ i zaměstnavatelů, pokud jde o dovednosti a kompetence rozvíjené prostřednictvím dobrovolnictví; 4) zlepšit povědomí o hodnotě a významu dobrovolnictví. Zdroj: http://www.dobrovolnik.cz/evropsky-rok-dobrovolnictvi-2011
Průzkum Uvedené cíle se prozatím v oblasti institucí formálního vzdělávání dle rozhovorů se zástupci škol v MSK nepodařilo příliš naplnit. V roce 2011 velmi málo studentů z oslovených škol vyuţívalo moţností dobrovolnictví během studia či po absolvování školy. Dotazovaní ze škol uváděli většinou, ţe dobrovolnictví nevyuţívají pro malou informovanost či jiné priority. 15 % oslovených škol v první polovině roku 2011 vykázalo, ţe vyuţívají nějakým způsobem dobrovolnictví, coţ je poměrně málo vzhledem k předchozím cílům pro tento rok.
Na co zaměřit pozornost? Je potřeba se stále a více věnovat osvětě na poli dobrovolnictví. Moţnosti se nabízejí například následující:
Portál www.dobrovolnik.cz. Program Mládeţ v akci, akce 2 – Evropská dobrovolná sluţba (EDS), www.mladezvakci.cz. Česko-německý portál pro mládeţ!, www.ahoj.info Dobrovolný rok v Německu http://www.ahoj.info/sekce/dobrovolne/dobrovolnyrok-v-nemecku Pilotní projekt pro mladé lidi hledající pracovní uplatnění a ohroţené nezaměstnaností, http://www.tandem.adam.cz/sekce/skoly/programy-aprojekty/pilotni-projekt-pro-absolventy Pořádání osvětových besed na školách a prezentace s mladými dobrovolníky. Na webové stránky škol, video-projekční panely, do výuky s multimediální prezentační technikou úvést video-šoty o dobrovolnických programech. Podpořit dobrovolné stáţe a pracovní cesty kantorů, s čím souvisí zájem o dobrovolnictví a motivace studentů škol i následující bod.
20
Mobilita pracovníků školy
Východiska Mobilita pracovníků školy přispívá k přenosu dobré praxe z jiných institucí a sekundárně prospívá také studentům a potaţmo absolventům k tomu, aby sami v budoucnu za praxí a pracovními příleţitostmi cestovali. K hlavním nástrojům, které vedou k větší mobilitě, patří následující: 1. Program Comenius je zaměřen na školní vzdělávání. Zapojit se mohou mateřské školy, základní školy a střední školy. Cílovou skupinou jsou ţáci, studenti, učitelé a pedagogičtí pracovníci působící v těchto typech škol. Cílem programu je rozvíjet porozumění mezi mladými lidmi z různých evropských zemí, pomáhat jim osvojit si základní ţivotní dovednosti nezbytné pro jejich osobní rozvoj, pro jejich budoucí zaměstnání a pro aktivní účast v evropských záleţitostech. (http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=19) 2. Leonardo da Vinci je součástí evropského Programu celoţivotního učení (Lifelong Learning Programme 2007-2013). Je zaměřen především na výukové a vzdělávací potřeby všech osob účastnících se odborného vzdělávání a přípravy na jiné neţ vysokoškolské úrovni, na instituce a organizace nabízející nebo podporující odborné vzdělávání a přípravu. 3. Erasmus - vlajková loď EU v oblasti programů vzdělávání a odborné přípravy, je zaměřen na mobilitu a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro: vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí; vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí; vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. Erasmus navíc podporuje spolupráci vysokoškolských institucí formou intenzivních programů, multilaterálních sítí a multilaterálních projektů 4. Grundtvig - je v rámci Programu celoţivotního učení zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby osob ve všech formách vzdělávání dospělých a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání. Zdroj: www.naep.cz
21
Průzkum 52% vzdělávacích institucí se vyjádřilo, ţe se zúčastnilo programu Leonardo da Vinci. Program Comenius vyuţívá o něco méně, 37 % škol. Erasmusu a Grundtvigu uţívá méně škol – 22 % a 26 %. Dalšími projekty, které školy vyuţívají, jsou například různé projekty ESF v rámci podprogramu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, moţnosti klastrů aj. Mezi nejčastěji zmiňované země pro spolupráci byly Slovensko (jistě pro historickou a jazykovou blízkost), Velká Británie (výhodou je univerzální angličtina) a Německo (jakoţto jeden z našich sousedů, ale zdá se být i do budoucna strategický partner – viz dále, i kdyţ obliba němčiny jako cizího jazyu na školách spíše klesá). Všechny se stejným výskytem (6 různých škol se zmínilo o spolupráci s těmito zeměmi). Na dalších místech stojí Polsko (4), Španělsko (3), Rakousko (3), Finsko (3), Turecko (3) a další země. Pokud školy moţností mobility svých pracovníků nevyuţívají, stojí za tím finanční dotace jiných priorit (jako např. správa budovy, slučování škol apod.), chybějící náhrada za kantora – tzn. vţdy především finanční záštita. Naštěstí těchto škol, které si to v tuto dobu nemohou dovolit je jen malá část – 11 %.
Na co zaměřit pozornost? Ukazuje se, ţe to, zda se škola zapojuje do nějakých mezinárodních projektů spolupráce, závisí především na aktivitě učitelů a na jejich vnitřní motivaci. S tím pak se úzce pojí uţitek i pro školu a její studenty. Pokud chceme docílit angaţovanosti ze stran ţáků a studentů škol je zapotřebí podpora právě těchto aktivních učitelů. Z pohledu průzkumu vychází tato doporučení:
Podporovat aktivní učitelé, kteří vstupují do projektů z finančních rezerv nebo sníţením učebních úvazků a jeho doplněním (navýšením) z prostředků získaných grantů. Poskytnout moţnost odcestovat na stáţ do partnerské školy či organizace na delší dobu – kupř. 1 měsíc. Z našeho průzkumu vyplývá, ţe zástup vyučujícího je ve školách moţný; alternativou jsou i výměnné pobyty kantorů. Budovat sítě školských zařízení a jiných subjektů, které by rády vstoupily do sociálního partnerství. Nemusí se vţdy jedna o grantové projekty, mnohdy si školy dokázaly samy vytvořit partnerství a funkční projekty bez přímé podpory EU, rozpočtu ČR či kraje.
Praxe studentů v ČR i v zahraničí a zaměstnatelnost absolventů Východiska 1. Mládeţ v pohybu („Youth on the Move“): Iniciativa Mládeţ v pohybu má za cíl zlepšit vzdělání a zaměstnatelnost mladých lidí a sníţit jejich nezaměstnanost (která v současné době dosahuje vysokých hodnot). EU chce dosáhnout 75% zaměstnanosti obyvatelstva v produktivním věku (20– 64 let) a v souvislosti s tím také zvýšit podíl mladých lidí, kteří mají práci. Iniciativa chce při tom postupovat tímto způsobem:
22
změnit vzdělávání a odbornou přípravu tak, aby lépe odpovídaly potřebám mladých lidí podporovat mladé lidi v tom, aby vyuţívali grantů EU na studium nebo odbornou přípravu v dalších zemích Unie podporovat jednotlivé státy ve zjednodušování přechodu absolventů do pracovního procesu Proč je potřeba se zaměřit na mladé lidi? Mladí lidé pod 30 let představují celou jednu pětinu obyvatelstva EU a pro ekonomiku EU mají klíčový význam. V současné době je v EU 5 milionů nezaměstnaných ve věku do 25 let. To je o jeden milion více neţ v roce 2009. Mezi mladými je nezaměstnaných 20,4 %, coţ je více neţ dvojnásobek počtu nezaměstnaných lidí v produktivním věku (9,6 %). Zdroj: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=950&langId=cs
2. Česko-německé výměny (Tandem apod.): V rámci Programu podpory odborných praxí mají ţáci, učni a absolventi středních odborných škol a učilišť (ve věku 16 - 26 let) moţnost absolvovat odbornou praxi v sousední zemi, zejména v Německu. Praxe se uskutečňuje ve firmě, dílnách, sociálním zařízení či v o oblasti veřejné správy, přičemţ trvání této praxe se můţe pohybovat v rozmezí tří aţ dvanácti týdnů. Program není určen pro gymnázia a vysoké školy. Zdroj: www.tandem.adam.cz 3. „Hlavním problémem beztak není klesající zájem o řemeslo ani uvadající zájem krajů vydrţovat ze svých peněz dorost, který si pak rozeberou firmy. Největší potíţí odborného školství je to, ţe za stále více peněz produkuje absolventy, kteří se stále hůře uplatňují na trhu práce. Za poslední tři roky narostla míra nezaměstnanosti absolventů s výučním listem z šesti na šestnáct procent, podobný skok zaznamenali i maturanti s odborným výcvikem.“, uvádí Blahoslav Hruška v časopisu EURO. Zdroj: EURO, č. 8, 21.2.2011 - http://www.euro.cz/detail.jsp?id=5382
23
Průzkum 22 % škol měla zkušenost s nějakým druhem Česko-Německé výměny (např. výše uvedené - Tandem). Obecně se jeví Německo jako perspektivní země pro spolupráci ohledně praxe či zaměstnání mladých uchazečů.
Na co zaměřit pozornost?
Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce: www.infoabsolvent.cz Jeví se jako důleţitý poţadavek zaměstnavatelů více studenty a učně střední (odborných) škol přiblíţit praxi. Není nezvyklé, ţe poměr praxe a teorie u škol neuniverzitního typu (učňovské školy, VOŠ) lze docílit do podoby 50:50. Z hlediska tendencí EU (Mládeţ v pohybu) a poţadavků na jazykovou vybavenost se v praxi osvědčuje praxe v zahraničí. Dle zkušeností některých škol vyplývá (zvláště se to projevuje na bezplatných pobytech), ţe mladí lidé, často na poslední chvíli, odmítnou na školou připravenou zahraniční stáţ odjet. Důvody jsou různé, můţe to být obava s prezentace své práce v cizím jazyce, nechuť k cestování, nejistota, co je čeká apod. V tomto případě pomáhá, pokud jede spolu s nimi vyučující nebo jiný ţák zaníceně poreferuje a podělí se o své záţitky na podobné stáţi. Má-li být se stát pro studenta v budoucnu cestování za prací běţným, je zapotřebí na tomto poli ještě více osvěty a podpory. V souladu s programem „Mládeţ v pohybu“ je tendence – „první zaměstnání absolvovat v zahraničí“. EURES: Vaše první zaměstnání v zahraničí! (http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?acro=job&lang=cs&catId=9388)
Evropská facilita mikrofinancování Progress (http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=836)
V článku z 8.3.2011 z Hospodářských novin „Bavorsko má zájem o české firmy“ uvádí bavorský ministr hospodářství Martin Zeil: „U nás je velká poptávka po řemeslnících, potřebujeme inţenýry v řadě oblastí a také v oboru informační technologií je široké pole poptávky. Kaţdý je srdečně zván, aby se ucházel o místo v Bavorsku.“ V rozhovoru s Bertramem Brossardtem, jednatelem Asociace bavorského hospodářství (Deník, 8.4.2011) se píše: „V mnichovské centrále Asociace bavorského hospodářství spočítali, ţe uţ za čtyři roky bude tamnímu hospodářství chybět přes půl milionu pracovníků. Do roku 2030 uţ to bude přes milion. Největší problémy budou mít kromě zdravotnictví technické a přírodovědné obory. V bavorském kovo- a elektro-průmyslu je situace váţná uţ teď.“ Informace k nalezení pracovního místa v Bavorsku nebo k vytvoření si svého pracovního profilu jsou na této adrese: www.careerinternational-me.cz (informace také v češtině). Seznámit se s podobou tipů k ţádostem o zaměstnání, včetně metodiky psaní ţivotopisů, které se nacházejí na stránkách bavorské aktivity k získání mladých absolventů do technických oborů: http://www.careerinternationalme.com/cz/uchazet-se-nyni/tipy-pro-uchazece Pro Moravskoslezský kraj se jeví jako klíčová spolupráce v rámci praxe a následné zaměstnatelnosti v zahraničí se zeměmi Slovensko, Polsko a Německo. Tyto země jsou blízké, co se týče vzdálenosti, historických souvislostí a dostupnými ţivotními náklady v Evropě (srovn. Slovensko/Německo: měsíční nájem v hlavním městě – 650eu/800eu, hromadná doprava za měsíc 22eu/50eu, telefon a internet za měsíc
24
25eu/40eu, benzín bezolovnatý 95 za 1l – 1,43eu/1,37eu, přičemţ nástupní plat absolventa inţenýra je v Bavorsku 4000 eur; zdroj: Deník 8.4.2011) Péče o budoucí mladé absolventy: Co se týká personální práce tuzemských firem připravit si potenciální zaměstnance jiţ za jejich studií formou praxe je ze strany firem tato snaha nedostatečná. Firmy, které se o tuto formu starají, pocházejí povětšinou ze zahraničí. „Česko má příliš mnoho učilišť a středních škol, které uţ nezvládá financovat, a na druhou stranu firmy, které by o kvalitní dorost měly mít největší zájem, se aţ na malé výjimky nestarají o to, jestli někdo vůbec tovaryše vzdělává.“, píše Blahoslav Hruška v časopisu EURO (č. 8, 21.2.2011). Dále se v tomto článku píše: „Zatímco v Německu je model propojení spolkových zemí, které zajišťují vzdělávací rámec, a soukromých firem, které vyučení financují, naprosto běţný, u nás pokusy o takzvané duální vzdělávání (pozn.: 50% praxe ve firmách, 50% teorie ve škole) zkrachovaly. „Program jsme museli ukončit, narazili jsme totiţ na nulový zájem ze strany firem," potvrzuje Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), která se německý model snaţila v Česku aplikovat. Ne ţe by nefungoval. Za posledních deset let vyprodukoval na 400 absolventů. Jenţe výčet institucí, které si „svého“ budoucího zaměstnance ve spolupráci se školou samy vzdělaly, silně připomíná seznam německých investic v Česku: Siemens, Robert Bosch, Škoda Auto nebo třeba Bayer.“ Chybí nástroje pro usnadnění přechodu mladých na trh práce, včetně právní úpravy pro praxe ţáků ve firmách nebo praxe mladých nezaměstnaných ve firmách, která by umoţnila získat pracovní zkušenost a usnadnila přechod na trh práce (ze zdrojů MPSV). Také z našeho průzkumu vyznívá tato reflexe, ţe ţáci (zvláště po učňovských školách), kteří dále nepokračují ve studiu, by potřebovali dohled a pomoc při hledání práce. Nejsou jiţ ţáky školy, a pokud nejsou v evidenci úřadu práce, není jim nabídnuta ţádná odborná pomoc. Stejně jako se kraje starají o středoškolské školství, mohli by se o absolventy starat sociální odbory v dané obci, do které absolvent spadá. Jedná se rovněţ o dobrovolnickou činnost, při které mohou absolventi získat praxi a přitom být nápomocni v místě svého bydliště. Moţností jsou i různé projekty Evropské unie, které jsou pro mladé lidi (do 30 let) určeny. Zároveň by školy uvítali, kdyby byla v souvislosti s praxemi ve firmách a dalšími otázkami dostupná školami sdílená právní výpomoc. Je zapotřebí, aby si učňovské (odborné) školství „vzali na starost“ opět firmy (jako to bylo kdysi s podniky). K tomu však je potřeba také dopomoc státu, nejen ve sféře osvěty: určit standardy pro sekundární vzdělávání (koncepcí k tomuto je Národní soustava kvalifikací), vytvořit soulad mezi kvalifikacemi a kompetencemi získanými v rámci počátečního vzděláváním a poţadavky trhu práce ve státech EU, umoţnit firmám si stipendia a investice do odborné praxe učňů odepsat z daní, právně ošetřit fakt, ţe bezpečnost na pracovišti musí zabezpečit firma, za ţáky však odpovídá škola, další podpůrné národní programy či projekty EU.
Existuje mnoho nabídek pro práci v zahraničí. Uvádíme některé z nich: www.pracevzahranici.info www.ajob.cz www.nazkusenou.cz/prace-v-zahranici-a36.html www.velka-britanie.com www.jobs.cz/prace-v-zahranici/ www.pracevzahranici.biz www.dobraprace.cz/zahranici/ www.czech-us.cz/prace-v-zahranici/o-programu/
25
www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty
Programy výměny a výměnné pobyty jsou vyuţívány i v zahraničí. Také mladí lidé ze Skotska se zúčastňují pobytů např. v Německu.
Kariérové poradenství a informovanost studentů o moţnostech následného zaměstnání (navýšení kvalifikace)
Východiska 1. Projekt Kariéra PLUS o
Jde o největší veletrh pracovních nabídek v Moravskoslezském kraji. Podobně jako v loňském roce organizátoři předpokládají, ţe se ho zúčastní více neţ 100 firem. Firmy budou nabízet studentům a absolventům vysokých škol práci a samy zde mohou získat mladé a perspektivní zaměstnance.
Zdroj: www.vsb.cz/karieraplus 2. Tvojekariera.cz o
„Tvojekariera.cz je portál, který umoţňuje efektivně a adresně komunikovat s desítkami tisíc registrovaných studentů vysokých škol z celé České a Slovenské republiky.“
Zdroj: www.aiesec.org 3. Gaudeamus (Brno) - veletrh Gaudeamus je významným zdrojem informací o moţnostech dalšího studia, nejenom po maturitě. Zdroj: www.gaudeamus.cz 4. Učeň, středoškolák, vysokoškolák - 17. ročník výstavy školství a vzdělání se širokou nabídkou studijních míst na středních školách, odborných učilištích a vysokých školách a 2. ročník výstavy nejen pracovních příleţitostí.
26
Průzkum Zhruba 1/10 oslovených škol nechává výběr zaměstnání především na jejich ţácích, resp. absolventech. Obecně školy vyuţívají ke kariérovému poradenství výchovné poradce, třídní učitele, web školy, nástěnky, emailové zprávy a další moţností. Skutečností je, ţe většina ţáků škol středního stupně pokračuje ve studiu dále. Odráţí se na tom ten sociální aspekt, ţe rodiče si přejí, aby jejich dítě získalo vyšší vzdělání, neţ mají oni samotní. Proto se ţáci škol často snaţí prodlouţit si studium, i kdyţ to mnohdy není zapotřebí, studium nedokončí a jen dochází k maření nákladů s tím spojených. Proto jen malé procento ţáků si hledá ke konci studia práci. Souvisí to také s tím, ţe mnozí mladí lidé nechtějí hned po studiu „do práce“. O tomto vypovídají také akce, které si školy vybírají pro své studenty k výběru profese. Často to jsou akce informující o moţnostech dalšího studia: Učeň, středoškolák, vysokoškolák (Ostrava), 15 % Gaudeamus (Brno), 15 % Naštěstí najdou se i další moţnosti jak získat pracovní příleţitosti – nejúspěšnější je akce VŠB – TU v Ostravě, která patří mezi ty největší v MSK: Projekt Kariéra PLUS (Ostrava), 22 % Tvoje kariéra.cz (AISEC), 7,5 % Brána k technické kariéře (Krajská HK), 7,5 % Prezentace firem na školách, kontakt během vlastní praxe, 7,5 %
Na co zaměřit pozornost?
Je potřeba oddělit univerzitní (akademické) vzdělávání od neuniverzitního. Univerzitní zaměřit více na vědu, inovaci a výzkum, neuniverzitní na praxi, tvořivost, řemeslné dovednosti, které vedou k mistroství v daném řemeslu. K tomu, aby se učňovským oborům navrátila prestiţ, je zapotřebí podpora státu a zapojení malých a středních firem do praxe učňům. Školy se spolupráci nebrání, i kdyţ jejich aktivita v přípravě „mistrů svého řemesla“ je stěţejní. A v konečném důsledku je zapotřebí, aby se počet postupujících v univerzitním vzdělávání sníţil, resp. aby nedocházelo k devalvaci vzdělávání. Národní soustava kvalifikací o K tomu, aby mladí lidé získali odbornost, nemusí nutně docházet ve vzdělávacích institucích. Národní soustava kvalifikací umoţňuje odbornost nabýt jiným způsobem a projít následně zkoušku, která bude opravňovat ke kvalifikaci v daném oboru. Toto je moţný zdroj, kde získat informace v jakém oboru a jakým způsobem zvýšit svoji dílčí kvalifikaci dle poţadavků zaměstnavatele. Zároveň se zde otevírá prostor pro záštitu zaměstnavatele, potřebuje-li na určitou pozici kvalifikovaného pracovníka. Více naleznete zde: www.narodni-kvalifikace.cz Z rozhovorů se zástupci škol se jeví vhodným provázat všechny stupně škol a pracovního trhu z hlediska klíčových kompetencí a dovedností, které jsou na pracovním trhu potřeba. Nejen vertikálního provázání je potřeba, ale rovněţ provázání horizontálního mezi VŠ a potenciálními zaměstnavateli, kteří by mohli sdělovat své poţadavky vycházející z praxe. Zde je prostor pro neziskové organizace, hospodářské komory, klastry aj., k tomu, aby se např. předměty typu B a C upravili dle těchto potřeb. Tím se více projeví (zpětná) vazba na pracovní trh a propojí se databáze poţadavků z praxe do školní výuky. Školy tak získají napojení se na potenciální zaměstnavatele pro své absolventy. Jedním s příkladů těchto projektů řeší Ostravská univerzita (2009-2012): SYNERGIE - spolupráce VŠ se ZŠ a SŠ (http://projekty.osu.cz/synergie/)
27
Cíl projektu: - zlepšit uplatnitelnost absolventů učitelských oborů na trhu práce - posílit konkurenceschopnost současných pedagogů na trhu práce - podpořit flexibilitu a kreativitu absolventů a pedagogických pracovníků - usnadnit orientaci ve vysokoškolském studiu a vědních oborech zájemcům o studium - vytvořit nabídku dalšího kompetenčního studia pro akademické pracovníky VŠ a ostatní pracovníky VŠ - přispět k osobnímu rozvoji studentů VŠ, absolventů VŠ, pedagogů ZŠ a SŠ, zájemců o studium, akademických pracovníků VŠ a ostatních pracovníků VŠ v oblasti soft-skills
Firmy, které se prezentují na výše uvedených veletrzích práce, jsou především velké firmy se zahraničním kapitálem. Pro střední a malé firmy s tuzemskými vlastníky by bylo zapotřebí osvětové programy a další vzdělávání personalistů, aby se dověděli o moţnostech, které se pro spolupráci se školami a dalšími angaţovanými do trhu práce nabízejí. Jistou příleţitostí je i tato příručka. Za pozornost stojí i následující programy a projekty, které se v praxi ověřili a nabízejí moţnost nalezení pracovního místa pro absolventy, resp. v době kdy jsou mladí lidé ještě studenty a ţáky škol různého typu: Brána k technické kariéře: Projekt Krajské hospodářské komory MSK a sociálních partnerů, jehoţ hlavním cílem je zlepšit podmínky pro výuku technických oborů, motivovat ţáky k setrvání v oboru a zvýšit počet absolventů nastupujících do technických profesí, na které je připravila střední škola. Projekt je zaloţen na nezbytnosti partnerské spolupráce středních škol se zaměstnavateli regionu. Místem setkávání poptávky ze strany zaměstnavatelů a nabídky absolventů technických škol je platforma Studentprofil. Zdroj: www.studentprofil.cz Studenti, hledáte náměty pro své ročníkové nebo maturitní práce? Vyuţijte nabídky spolupráce se společnostmi na tomto portálu, které nabízejí náměty i spolupráci na těchto pracích. V současnosti je na portálu přes 10 takovýchto společností. (http://www.studentprofil.cz/aktualita/hledatenamety-na-rocnikove-prace/) Další jiţ ukončenou podobou výše uvedeného projektu je akce, kterou některé školy dále samostatně provozují a jeví se být úspěšnou: „Den s manaţerem“. Petra Sandra Adámková (KHK MSK) uvádí v materiálu k tomuto projektu z r. 2009 jaké zajímavé informace se studenti mohou dozvědět: „Velmi přínosným a svým obsahem a zaměřením opět úplně jiný byl pro studenty Den s podnikovým managementem ve firmě MSA a.s. Dolní Benešov. Dva vybraní rusky hovořící studenti z VOŠ, SOŠ a SŠ Kopřivnice teprve patnáctiletý Lukáš Jadrníček a osmnáctiletý Tomáš Kupka ze SŠ Opava poznali základy filozofie Kaizen pocházející z Japonska, která byla zavedena ve firmě na počátku roku 2008. Jedná se o propracovaný systém neustálého zdokonalování chodu firmy ve všech oblastech metodou malých, ale kontinuálních zlepšení. Tento přístup vyţaduje zapojení všech zaměstnanců do systematické identifikace a eliminace aktivit nepřidávajících hodnotu.“ Zdroj: www.khkmsk.cz/download.aspx?dontparse=true&FileID=1470
28
Programy spolupráce
Východiska
1. Co je to eTwinning? Aktivita eTwinning („e“ jako elektronické, evropské a „twinning“ jako párování, síťování) je zaměřena na podporu spolupráce ţáků i učitelů mateřských, základních a středních škol v rámci Evropské unie. eTwinning lze charakterizovat jako projekt, ve kterém dvě více škol z různých zemí realizují vzdělávací aktivitu na dálku – prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Zdroj: www.etwinning.cz 2. Asociace aktivních škol (AASKOL) Cíle Vytvořit apolitické sdruţení ZŠ a SŠ škol napříč celou ČR; bez ohledu na zřizovatele (státní, privátní, církevní …) Sdílet a prezentovat příklady dobré praxe (členské školy sdílí formou konkrétních webových odkazů zajímavé aktivity svých škol) Inspirace - Jednou za půl roku zvát na konference zajímavé hosty z oblasti školství Bojovat proti přebujelé byrokracii ve školství Rozšířit AASKOL o další školy i z dosud nezastoupených oblastí ČR a o další typy škol Zdroj: www.aktivniskoly.cz 3. Klastry V Moravskoslezském kraji jsou významné průmyslové sektory organizovány v klastrech, coţ dává kraji nový profil a výrazně zjednodušuje přístup investorů k jednotlivým subdodavatelům. Region je v tomto ohledu lídrem mezi kraji v České republice. Pro společná řešení rozvoje klastrů je Agenturou pro regionální rozvoj rozvíjena iniciativa ClusterNet. Smyslem je vytvořit a koordinovat síťovou spolupráci všech relevantních osob, které se v klastrech angaţují. Zdroj: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/klastry.html 4. Systémová podpora spolupráce zaměstnavatelů a vysokých škol v oblasti výzkumu a vývoje (VaV): Projekt podporuje zvýšení spolupráce a komunikace mezi vysokými školami navzájem a jejich společné prezentování vůči podnikové sféře v oblasti výzkumu a vývoje. Zdroj: http://www.fpvs.cz/vav/?q=content/stru%C4%8Dn%C3%BD-popis-projektu
29
Průzkum 3/4 respondentů ze škol v MSK odpovídalo, ţe spolupracují s obchodními společnostmi – většinou v oblasti praxe studentů. Téměř stejné část (70 %) uvádělo spolupráci s úřady práce. Tato spolupráce je různá, často spočívá ve výkazech statistických dat. Podobně je tomu při spolupráci s územně samosprávnými celky (60 %). 33 % vykazovalo, ţe spolupracují se zahraničím pomocí eTwining. S různými oborovými asociacemi spolupracuje 26 % oslovených škol. Stejné procento spolupracuje s vysokými školami. Mezi další osvědčené partnery pro spolupráci patří oborové asociace, klastry, NNO apod.
Na co zaměřit pozornost?
www.etwinning.cz Vybrané projekty spolupracují:
s účastí
klastrů
v MSK,
se
kterými
školy
nejčastěji
Moravskoslezský dřevařský klastr, o.s. (MSDK, o.s.) (www.msdk.cz) OPPI Spolupráce – klastry (http://www.msdk.cz/projekty/oppispoluprace-klastry/) Cíle projektu:
1. Zaloţení výzkumného dřevařského centra 2. Vytvoření vývojového a odborného centra Dřevařského klastru 3. Propagace a prezentace výsledků činnosti Dřevařského klastru
OP VK, oblast podpory 1.1 – Zvyšování kvality ve vzdělávání Cíle projektu:
Posílení spolupráce ZŠ a SŠ s firmami v Moravskoslezském kraji. Zvýšení zájmu ţáků základních a středních školo studium dřevozpracujících a stavebních oborů. Podpořit ţáky základních škol v Moravskoslezském kraji a jejich rodiče při rozhodování o své budoucnosti. Zvyšování a prohlubování způsobilosti ţáků pro výkon povolání. Posílení role výchovných poradců z řad pedagogických pracovníků v rozhodování o studiu technických oborů.
OP VK, oblast podpory 1.3 – Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Cíle projektu:
Zkvalitnění vzdělávacích podmínek pro výuku technických oborů na středních školách Tvorba a úprava nových vzdělávacích pomůcek pro pedagogické pracovníky v souladu s potřebami praxe (informační portál, sborník odborných přednášek,
30
multimediální výukové CD, metodika vzorové výuky odborných předmětů) Podpořit profesní vzdělávání pedagogických pracovníků v odborné praxi Navázání úzké spolupráce škol a školských zařízení se soukromým sektorem a VŠB-TUO Seznámení se s nejnovějšími poznatky výzkumu, technologiemi v dřevozpracujícím a stavebním průmyslu.
Klastr cestovního ruchu (KLACR, www.klacr.cz) Projekt "Zvyšování kvalifikace zaměstnanců v cestovním ruchu MSK" - Jedná se o komplexní vzdělávací projekt, který je navrţen pro poskytovatele sluţeb v cestovním ruchu. IT Cluster (www.itcluster.cz) People for IT - personální portál Škola pro praxi - Pravidelná setkání (workshop) zástupců škol a praxe s cílem ovlivňovat odborný profil absolventa školy se zaměřením IT. Sladění potřeb praxe a moţností vzdělávacích institucí. IT for people - věda a výzkum - Věda, výzkum a vývoj ve spolupráci školy a praxe s konkrétními výsledky aplikovatelnými v běţném ţivotě. Národní strojírenský klastr (www.msskova.cz) AGENT: Pomocí partnerské sítě zabezpečit efektivní propojení nabídky odborných technických sluţeb partnerských univerzit a výzkumných a vývojových pracovišť s poptávkou podnikatelského a veřejného sektoru. Zdroj: http://www.nskova.cz/CZ/Obrzky%20webu/Agent%20pdf.pdf Talent pro vědu (http://www.msskova.cz/CZ/Dokumenty%20projekt/Prezentace%2 0projektu.pdf) Cíli projektu jsou mimo jiné např.:
Vytvořit koncept popularizace a šíření výsledků vědy a výzkumu v oblasti strojírenství, IT, elektrotechniky a nanotechnologií Naučit vědecké a výzkumné pracovníky vysokých škol prezentovat výsledky vědy a výzkumu a připravit jim podpůrné materiály k tomuto účelu /demonstrační zařízení, propagační materiály, materiály pro výuku/ a vybudovat dvě interaktivní demonstrační centra, které by bylo moţné vyuţít pro výuku odborných předmětů na SŠ a VŠ a pro exkurze ţáků ZŠ a zájemce o vědu a výzkum. Přispět ke zvládnutí odborné/technické angličtiny - v demonstračních centrech mít popisky k demonstračním zařízením v ČJ/AJ a realizovat zde i výuku AJ studentů VŠ Podporovat intersektorální mobilitu zapojením soukromého sektoru a veřejného sektoru Představit ţákům základních škol a studentům středních a vysokých škol realitu vědy a výzkumu a moţnosti vyuţití těchto výsledků v běţném ţivotě formou speciální výukové
31
hodiny přímo ve výuce a výukové hodiny v demonstračním centru, Představit ţákům a studentům osobnosti vědy a výzkumu a jejich výstupy Představit populaci výsledky vědy a výzkumu formou Vědy v ulicích.
Zdroj: www.talenty-pro-vedu.cz OPPI, Školící střediska - Výstavba odborného školícího střediska pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů členů MSDK v areálu VŠBTU Ostrava, FAST. Realizací projektu se zlepší kvalita zázemí pro organizaci vzdělávání a komplexní rozvoj lidských zdrojů v dřevozpracujícím sektoru. Středisko bude zároveň slouţit jako unikátní výuková a názorná pomůcka pasivní dřevostavby, kde budou prostřednictvím odborných seminářů, kurzů a konferencí prezentovány technologie v pasivním standardu a materiály šetrné vůči ţivotnímu prostředí. Zdroj: http://www.msdk.cz/projekty/oppi-skolici-strediska/
Moravskoslezský energetický klastr Vize: „Do 10 let zajistit pro Moravskoslezský kraj, jakoţto druhý nejvyspělejší průmyslový pól v České republice, energetickou soběstačnost v souladu se zásadami trvale udrţitelného rozvoje.“ Zdroj: www.msek.cz
32
Spolupráce praxe a škol
Východiska VIZE Platformy spolupráce praxe a škol 1. Cílená podpora technických a přírodovědných oborů s přesahem na základní a střední školy. 2. Těsné propojení podnikatelské praxe se vzdělávacím systémem. 3. Trvalé hodnocení studentů ze strany jak škol, tak podniků. Zdroj: www.fpvs.cz
Průzkum Okolo 7 % škol se vyjádřilo, ţe nespolupracuje při praxi s firmami (jednalo se o školy univerzity či gymnázium, které mají jiné priority – většinou existenční povahy, kam spadá také oprava zastaralé budovy aj.). Zároveň je to přibliţná hodnota, kterou zhruba činí nezaměstnanost ČR v hotelnictví, které dle mluvčích z těchto škol je nízká a absolventi tohoto oboru nemají problémy s uplatnění u nás či v zahraničí. Jedná se také o obor, který vyuţívá mnoho partnerů při praxi v ČR nebo za hranicemi. Na nejspodnější hodnotu 7 % (od roku 2009) klesla nezaměstnanost v ČR na konci roku 2010 (tedy na počátku projektu). I přes celkový pokles přetrvával vysoký počet nezaměstnaných osob ve věku 20 aţ 29 let
Na co zaměřit pozornost?
Z průzkumu vyplývá, ţe bez ohledu na povahu škol (univerzitního/neuniverzitního typu) je potřeba posunout váhu škol z teoretické roviny (poznatkové povahy) do činností povahy. Školy univerzitního typu (gymnázia, SŠ, některé SOŠ, magisterská studia apod.) – zaměřit se na inovaci, výzkum a vývoj, res. tvořivost, přírodní a humánní vědy v souvislosti s praxí. Školy neuniverzitního typu (SOU, VOŠ, bakalářské obory) – navýšit poměr teorie a praxe do podoby 50:50. Přitom vyuţívat jako sociální partnery obchodní společnosti v regionu či jinde v Evropě. Uvádíme příklady dobré praxe spolupráce se sociálními partnery z průzkumu: Slezské gymnázium: spolupráce s OpavaNet – Virtuální laboratoř Hon nábytek – umoţnili učitelům navštěvovat seminář NC strojů (teoretická část + stáţe); SOU stavební Opava SOU stavební Opava: škola získala 2 projekty MSK (1 z 6ti škol) na NC stroje + další 2 projekty (vybavení pro stavebnictví a elektrotechnické centrum) Soukromá VOŠ podnikatelská, Nový Jičín: souvislá půlroční praxe ve firmě, kterou si studenti sami najdou, příp. zajistí škola (součást vzdělávacího programu jako postup při hledání zaměstnání)
33
2.r. půl rok praxe: 1 den škola/4 dny praxe (způsob nalezení zaměstnání nebo vlastní podnikání – OSVČ), 3. r. 1 den praxe/4 dny škola – zpracování absolventských prací EDUCA, N. Jičín: praxe mají více neţ je poţadované minimu, „Fiktivní firmy“ – 4. r. jako předmět, jinak jako součást předmětu Praxe. VOŠ, SŠ a SOU Kopřivnice: inovace přes projekty Autoakademie (předkladatel Automobilový klastr, štíhlá výroba, vzdělávací moduly a vzdělávací programy, partneři školy a firmy) SZŠ a VOŠ Ostrava: spolupráce se 620 firmami (včetně 80 lékáren), v oblasti inovace 2-3
Další příleţitosti vzdělávání mimo školu aneb celoţivotní učení
Východiska 1. Svět vzdělávání je zájmovým sdruţením právnických osob, jehoţ cílem je provozování organizované sítě jeho členů – jednotlivých místních center celoţivotního vzdělávání. Tato místní centra pracují v sídlech členů sdruţení, coţ jsou střední školy, vyšší odborné školy a Vysoká škola podnikání, a.s. Zdroj: www.svetvzdelavani.cz 2. Neformální vzdělávání je jednou ze součástí celoţivotního učení a jeho charakteristické rysy jsou: dobrovolnost, přístupnost kaţdému (v ideálním případě), organizovaný proces se vzdělávacími cíli, zaměření na ty, kdo se učí, a s jejich aktivní účastí, zaměření na osvojování dovedností pro ţivot a přípravu na aktivní občanství, zaloţené na tom, ţe zahrnuje jak individuální, tak skupinové učení s kolektivním přístupem, celostní a zaměřené na průběh procesu učení, zaloţené na zkušenosti a činnosti, vychází z potřeb účastníků. Zdroj: http://www.mladezvakci.cz/informace-o-programu/neformalni-vzdelavani) Vzdělávací systém se podle Evropské komise i Rady Evropy skládá ze tří navzájem propojených sloţek: Formální vzdělávání se vztahuje ke strukturovanému vzdělávacímu systému, který zahrnuje všechny školy od základních aţ po univerzitu, včetně specializovaných programů odborného a profesního výcviku. Neformální vzdělávání se vztahuje ke všem plánovaným programům osobního a sociálního vzdělávání mladých lidí určených k rozvíjení celé řady dovedností a kompetencí mimo rámec formálního vzdělávacího kurikula. Informální vzdělávání se vztahuje k průběhu celého ţivota, v němţ si kaţdý jednotlivec osvojuje určité postoje, hodnoty, dovednosti a znalosti pod vlivem různých vzdělávacích zdrojů ve svém okolí i z kaţdodenní zkušenosti (z domova, ze sousedství, z knihovny, z médií, ze zkušeností nabytých při práci, při hře apod.).
34
Formální, neformální i informální vzdělávání by se mělo vzájemně inspirovat a doplňovat tak, aby dohromady tvořilo ţivotaschopný a rozvíjející se proces celoţivotního učení, který bude motivovat k osobnímu i profesnímu rozvoji kaţdého jednotlivce. Zdroj: Kompas – Manuál pro výchovu mládeţe k lidským právům
3. Program celoţivotního učení (2007 - 2013) Leonardo da Vinci, http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=62& Comenius, http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=19&view_type_code=program&#record_6 Erasmus, http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=34
Inovace školních vzdělávacích programů Kvantitativní výsledky přinesly zjištění, ţe zhruba 3/4 škol v MSK považuje praxi s inovací školních vzdělávacích (akreditovaných) programů za dobrou. Jen 18 % ji považuje za omezenou z různých příčin. Cíle průzkumu Zjistit kvantitativní úspěšnost v praxi s inovací školních vzdělávacích programů Zjistit příklady dobré praxe s inovací školních vzdělávacích programů Zjistit příklady překáţek a problémů na straně inovace školních vzdělávacích programů
Výsledek průzkumu Okolo 78 % škol povaţuje praxi s inovací školních vzdělávacích (akreditovaných) programů za dobrou. 18 % ji povaţuje za omezenou (nemoţnou) z různých důvodů. Např. tím, ţe ŠVP je v některých oblastech (např. přírodovědných) více svázán neţ byly osnovy učebních programů před tím. V případě akreditovaných programů VŠ větší inovaci znemoţňuje delší doba procesu akreditace a pak samotná doba akreditace, která je tříletá. Někteří se vyjadřují, ţe inovace programů je nemoţná (jeden z důvodů je „bariéry z MŠMT – souvisí s dobou akreditace a nutnost, aby ţák 1. ročníku došel do konce studia dle původního ŠVP).
35
Situace s výzkumnými projekty studentů. Zhodnocení diplomových, závěrečných, výzkumných a jiných prací studentů Kvantitativní výsledky přinesly zjištění, že polovina škol v MSK nevyužívá závěrečné práce jiným způsobem, než k završení studia. Téměř polovina škol přiznává, že výzkum je na škole zatím nemožný. Cíle průzkumu Zjistit kvantitativní míru zapojení škol do výzkumu a vývoje, který by byl přínosem pro jejich absolventy k nalezení zaměstnání Zjistit zájem vzdělávacích institucí o zúročení závěrečných prací k jiným, neţ vlastním účelům zakončení studia Zjistit příklady dobré praxe ve výzkumné praxi a dalšího zúročení závěrečných a jiných prací studentů Zjistit příklady překáţek a problémů na straně škol při vyuţívání studijních prací studentů a toho, co brání výzkumným projektům škol Výsledek průzkumu 46 % oslovených škol se vyjádřilo, ţe je situace s výzkumnými projekty studentů nemoţná. Důvody jsou uváděny, např.: schází finančně-technické a personální obsazení (kdo a jak je placen?), chybí k tomu sociální partneři či programy, existují systémové problémy (spolupracovali jsme s golfovým hřištěm, dělali jsme absolventské práce v týmu – to však bylo napadnuto z MŠMT), není dostatek času na výzkumné projekty (kantoři nemají přes všechny projekty tolik prostoru), malý zájem firem nebo nepostačující úroveň studentů. 39 % škol popisuje situaci s výzkumnými projekty jako dobrou, přičemţ podobná je situace na středních školách (z toho 1/3 je škol technického směru) a vysokých školách. Školy s VOŠ jsou zaměřeny více na praxi, neţ výzkum. 43 % se vyjádřilo, ţe se diplomové a další závěrečné práce studentů vyuţívají jinak neţ pro studijní účely (završení školy). 29 % procent uvedlo, ţe by se práce studentů mohly vyuţívat, pokud by např.: témata souvisela více s praxí (nezájem soc. partnerů), měla škola peníze na financování prací nebo odkoupení (studenti si často práce sami financují), byl zájem firem, na VŠ byl jiný algoritmus zpracování (příprava jiţ dříve, např. výzkum, aby témata vycházela z jiných institucí, systém zpracování v knihovnách) atd.
36
Komunikace škol s absolventy a evidence úspěšnosti absolventů na pracovním trhu Kvantitativní výsledky přinesly zjištění, ţe školy v MSK většinou komunikují s absolventy, evidence profesní úspěšnosti je však nedostatečná (z důvodu neexistence fungující nástrojů a malé motivace k zpětné vazbě absolventů). Cíle průzkumu Zjistit kvantitativní míru komunikace škol s absolventy Zjistit zájem vzdělávacích institucí o komunikaci s absolventy Zjistit příklady dobré praxe v komunikaci s absolventy Zjistit příklady překáţek a problémů na straně škol při trasování absolventů (jejich úspěšnosti) Výsledek průzkumu 81 % škol prohlásilo, ţe komunikují s absolventy, přičemţ 100 % oslovených VŠ prohlásilo, ţe s absolventy komunikuje. Z uvedeného vyplývá, ţe školy s absolventy obecně neztrácí kontakt. I v těchto případech je však diskutabilní vypovídající hodnota získaného vzorku odpovědí, které škola získá. Na základě upřesnění vyplývajících z výsledků, které zkoumaly ověřitelnost úspěšnosti absolventů, tedy parametr, který by měl být stěţejním výstupem z uvedené komunikace, vyplynulo, ţe školy připouští, ţe v této oblasti jsou jiţ daleko méně úspěšné a většinou se nedaří udrţet přínosnou komunikaci déle neţ rok. Pokles kladných odpovědí škol při zjišťování úspěšnosti absolventů činí pokles o 25 % (co se týká všech typů škol), u středních škol (včetně VOŠ) je to 22 % u VŠ 33 %. Obecně se jeví sloţité, aby školy měli přehled o profesních pozicích, které jejich absolventi obsadí. Mnohem snazší je zjistit počet přijatých na další stupeň školy. Protoţe většina škol uvádí velké procento absolventů ucházejících se o další studium, spočívá index komunikace a ověřitelnosti absolventů u škol spíše v této rovině. Otázkou zůstává, kolik absolventů školy se v následujícím studiu setrvá i po prvním roce a v dalších letech aţ po absolvování. Během průzkumu bylo zjištěno několik příkladů, kdy se škole daří prostřednictvím různých nástrojů neztrácet s absolventy kontakt. Ani v těchto případech však nemají získané údaje zcela vypovídající hodnotu, protoţe nelze připravit relevantní vzorek respondentů. Vhledem k poměrově nízkému podílu dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných je nevyhnutelné, aby daná data byla získána od všech absolventů. Vnitřní motivace bývalých studentů ke zpětné vazbě se jeví být velmi malou.
Europass. Podoba managementu škol Kvantitativní výsledky přinesly zjištění, ţe polovina škol v MSK vydávají svým absolventům Europass. Stejné mnoţství je spokojeno s podobou managementu škol, 1/6 škol je pro jeho inovaci v různých variantách. Cíle průzkumu Zjistit kvantitativní míru vyuţívání Europassu v praxi škol Zjistit zájem absolventů o vydávání Europassu
37
Zjistit příklady překáţek a problémů na straně škol při vydávání Europassu Zjistit pohled škol na podobu jejich managementu
Výsledek průzkumu 2/3 škol se zmiňují o tom, ţe Europass jejich absolventi získávají (mnohdy v překladu do angličtiny. U některých je to na vyţádání. Zhruba 1/6 respondentů by uvítala ve vedení škol změnu směrem k jedné z těchto podob: Trojčlenný management na stejné úrovni rozhodování: ředitel pro oblast pedagogiky a metodických programů, ekonomický manaţer, manaţer pro PR, projektovou činnost a inovaci Jeden ředitel, s podřízenými zastupující tyto činnosti Jeden ředitel a některé pozice sdílené mezi školami Přibliţně polovina respondentů je spokojena se stávající podobou. Respondenty byli povětšinou pracovníci na pozicích vedení instituce nebo její části (výjimečně výchovní poradci, vedoucí kateder, centrum přípravy); lze předpokládat, ţe jiné výsledky by byly, kdyby respondenti pocházeli z řad učitelů. Respondenti VŠ navrhovali ředitelům středních a vyšších škol, aby se více věnovali: učení se výzkumné práci, samostatné práci s textem a psanými útvary, komunikaci, důrazu na praxi, integrované výuce předmětů prostřednictvím jiného jazyka, neţ který se k tomu běţně pouţívá (CLIL).
Evaluační nástroje škol Kvantitativní výsledky přinesly zjištění, ţe školy v MSK si většinou vybrali jako nástroj evaluace „AUTOEVALUACE“ (Cesta ke kvalitě). 2/3 škol odpovědělo, ţe cítí potřebu srovnávacích plošných zkoušek či textů. Jako srovnávací testovací nástroj většinou volí projekt KVALITA z Metodického a evaluačního centra při Ostravské univerzitě. Cíle průzkumu Zjistit kvantitativní míru zájmu o státní maturitu, testování škol a další srovnávací zkoušky Zjistit jako evaluační nástroje školy vyuţívají Zjistit příklady překáţek a problémů škol při autoevaluaci Výsledek průzkumu Okolo 2/3 respondentů škol souhlasí s určitou podobou srovnávacích testů či zkoušek. Zhruba 1/5 respondentů je spokojeno se stávající podobou. V době, kdy strukturovaný rozhovor probíhal, připravovala se státní maturita k první celorepublikové realizaci. Z grafu D vyplývá, ţe plošné testování a státní maturita mají podobný index ohodnocení. Státní maturitu by respondenti rádi viděli v jiné podobě (viz závěry z pracovního setkání, které najdete na stránkách IPIS o. s.:
38
http://vasemoznosti.cz/projects/absolventi/newsabs?product_id=104). V grafu B je vidět, ţe střední školy jako nástroj pro testování 1. a 3. ročníků volí testování projektu KVALITA při Metodické a evaluační centra, při Ostravské univerzitě. Tento nástroj v případě srovnávání stejných tříd studentů během 1. ročníku a pak 3. ročníku slouţí středním školám k vlastní autoevaluaci. Jako další rozšířený nástroj se jeví Autoevaluace projektu Cesta ke kvalitě.
39
4. Analýza získaných podkladů a návrhy řešení k podpoře zaměstnatelnosti situace absolventů na trhu práce Portfolia
Státní maturita Co slíbila a splnila státní maturita (závěry z pracovního setkání) Zdroj: EDUin, IPIS Autoři: Mario Večerek, Tomáš Feřtek Semináře o státní maturitě, jehoţ se účastnili ředitelé nebo zástupci ředitele ze středních škol Moravskoslezského kraje. Seminář pořádal Institut pro informační společnost, o.s., a konal se v Ostravě v pátek 24. 6. 2011 v rámci projektu OP LZZ „Podpora vstupu absolventů na trh práce“. Akci moderoval Tomáš Feřtek z EDUin. Debatovalo se o tom, co se při prvním ročníku státní maturity povedlo, co méně a v čem by bylo dobré maturitní model změnit. Účastníci semináře se zabývali silnými a slabými stránkami nové státní maturity, navrhovali konkrétní body, v čem by bylo moţné ji zlepšit a případně jakým způsobem změnit maturitní model.
Za silné stránky maturity povaţovali (shoda nebyla ve všech bodech absolutní): jednotný zkušební model výsledky umoţňují alespoň částečnou srovnatelnost škol vidíme reálnou úroveň maturitní zkoušky učitelé udělali reálnou zkušenost s tím, jak můţe státní maturita vypadat zkouška poskytuje zpětnou vazbu studentům organizátorům se podařilo zvládnout logistiku, tisk materiálů probíhal bez větších problémů profilová část maturity umoţňovala respektovat odborné specifikum školy rozumná je snaha orientovat pozornost učitelů ke čtenářské gramotnosti někteří účastníci oceňovali podobu některých částí maturity (didaktický test a komplexní hodnocení z cizího jazyka, ústní podoba zkoušky z českého jazyka – tady se ale názory velmi různily.)
Za slabé stránky maturity povaţovali: nízká objektivita hodnocení – u písemek i ústní zkoušky zveřejnění ţebříčku škol velmi pozdní zveřejnění testových zadání a autorizovaných výsledků technické problémy s přenosem dat přílišná administrativní a časová náročnost diskutabilní a přehnaná bezpečnostní opatření nevhodné řazení zkoušek zbytečné rozdělení na niţší a vyšší úroveň malá návaznost výsledků maturity na poţadavky vysokých škol nedostatečný právní servis pro školy i studenty zvýšené náklady nese škola náklady podzimní části budou vysoké a opět je ponese škola
Návrhy na konkrétní zlepšení v rámci tohoto maturitního modelu:
40
zavést jen jednu úroveň zkoušky zveřejnit testy a řešení ihned po vykonání zkoušky zveřejnit smlouvy a rozpočet maturity zvýšit návaznost na vysoké školy zlepšit kvalitu didaktických testů revidovat obsah didaktických testů – více otevřených a polootevřených úloh zlepšit návaznost na katalog maturitních poţadavků přehodit pořadí písemné a ústní zkoušky nerozšiřovat počet předmětů zkoušených na státní úrovni zjednodušit logistiku a formuláře při zkoušení více vyuţívat výpočetní techniku změnit strukturu ústní zkoušky z cizího jazyka zkrátit poslechy u cizích jazyků ústní část by měla být plně v kompetenci školy bez zasahování Cermatu měl by existovat harmonogram informací, které chce Cermat posílat školám doplnit manuál pro školy návodem, jak se chovat v právně nestandardních situacích zváţit a přehodnotit úlohu školního maturitního komisaře více peněz pro organizátory a finanční odměnu i pro autory pracovních listů
Hlavní poselství účastníků semináře znělo:
Státní maturita ano, ale nesmí škodit vzdělávání. Stát by měl ověřovat některé znalosti a dovednosti ţáků způsobem, který nebude sniţovat kvalitu předchozího modelu maturity. Letošní maturitní model (r. 2011) kvalitu maturit zhoršil.
Moţné varianty řešení jsou tyto: stát se soustředí jen na didaktické testy, písemné a ústní zkoušky ponechá v profilové části maturity stát bude ověřovat prostřednictvím didaktických testů jen maturitní minimum, které bude podmínkou připuštění k profilové části maturity stát oddělí maturity pro gymnázia a odborné školy a kaţdá tato maturita se bude skládat jen v jedné úrovni státní maturita bude zcela oddělena od školní maturity a bude dobrovolná. Tento certifikát by pak dostávali jen ti, kteří ho sloţí na státem pověřené škole v libovolném termínu, který nemusí souviset časově se středoškolským studiem.
41
Europass a jiné nástroje EU Většina absolventů dostane dnes k vysvědčení i Europass Podle stejnojmenného článku z webu www.europass.cz dostane dnes (pozn. článek publikován 29. června 2012) téměř 62 tisíc absolventů středních škol a učilišť spolu s maturitním vysvědčením, osvědčením o závěrečné zkoušce a výučním listem dodatek k osvědčení. Jde o jeden z dokumentů Europassu, který popisuje obsah a úroveň studia. Vyuţijí ho především lidé, kteří se chystají do zahraničí na brigádu, stáţ nebo by se rádi přímo v zahraničí ucházeli o práci. Zaměstnavatelé v evropských zemích z dodatků v angličtině nebo jiném cizím jazyce lépe zjistí, jaké kompetence a dovednosti se uchazeč ve škole během studia naučil. Toto potvrzují také výsledky dotazníkového šetření IPIS v MSK, kde 2/3 škol se zmiňují o tom, ţe Europass jejich absolventi získávají (viz kapitola 3.11.) – mnohdy v překladu do angličtiny. U některých je to na vyţádání.
Europass tvoří pět dokumentů: 1. Europass-životopis
Europass-ţivotopis (E-CV) je základním dokumentem Europassu vyplňuje si jej kaţdý sám v libovolném jazyce zemí EU za správnost údajů odpovídá drţitel dokumentu
2. Europass-jazykový pas
Europass-jazykový pas (E-JP) poskytuje přehled o úrovni znalostí a zkušeností dosaţených v jednom nebo několika cizích jazycích vyplňuje si jej kaţdý sám na základě sebehodnocení pomocí jazykových úrovní: je k dispozici stupnice v porozumění/mluvení/psaní v úrovních A1, A2, B1. B2, C1, C2 (Evropský společenský rámec pro jazyky - CEF) za správnost údajů odpovídá drţitel dokumentu
3. Europass-mobilita
Europass-mobilita (E-M) zaznamenává evropskou studijní stáţ, kterou drţitel absolvoval od začátku roku 2005 (např. studijní pobyt v rámci výměnného programu, odborná praxe v zahraničí, dobrovolnická práce v nevládních organizacích) Evropská studijní stáţ je doba, kterou určitá osoba, bez ohledu na věk, dosaţené vzdělání a profesní postavení, stráví v jiné zemi za účelem vzdělání a praxe, a která: probíhá v rámci některého programu Společenství v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, nebo splňuje všechna Evropskou unií daná kvalitativní kritéria, která kontroluje Národní centrum Europass ČR prostřednictvím nahlédnutí do smlouvy zúčastněných organizaci o mobilitě.
dokument vyplňuje vysílající organizace (např. škola, zaměstnavatel, nevládní organizace, agentura) a hostitelská organizace (např. škola, firma, nevládní organizace) Vysílající organizace/národní agentura zprostředkovávající mobilitu zašle NCE ČR základní informace o studijní stáţi prostřednictvím tabulky dat: NCE ČR pošle vysílající organizaci/národní agentuře formuláře Europass-
42
mobilita spolu s přidělenými kódy a s pokyny k jejich vyplnění. Vysílající organizace vyplní část dokumentu Europass-mobilita a mailem pošle hostitelské organizaci (nebo vezme s sebou na přenosném disku odpovědná osoba či jednotlivý účastník mobility), která vyplní zbývající část, vytiskne, potvrdí a předá účastníkovi mobility nebo odpovědné osobě či poštou pošle na adresu vysílající organizace v ČR. Vysílající organizace formuláře zkontroluje, potvrdí a předá absolventovi studijní stáţe. dokument je moţné vydávat v jakémkoli jazyce zemí EU
4. Europass-dodatek k osvědčení
Europass-dodatek k osvědčení (E-DO) je doklad připojený k osvědčení o odborném vzdělání (vysvědčení o závěrečné zkoušce, výučnímu listu, vysvědčení o maturitní zkoušce) V České republice E-DO vydává Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV) prostřednictvím Národního centra Europass ČR drţiteli příslušného osvědčení. E-DO je vydáván v českém a jednom cizím jazyce podle výběru drţitele osvědčení (angličtině, němčině, francouzštině). dokument se vztahuje na kvalifikaci drţitele (je tedy totoţný pro všechny osoby se stejným odborným vzděláním a neuvádí se na něm jméno drţitele) usnadňuje pochopení významu osvědčení a jeho uznání v zahraničí
5. Europass-dodatek k diplomu
Europass-dodatek k diplomu (E-DD) je doklad připojený k vysokoškolskému diplomu nebo k diplomu z VOŠ Vysoké školy Europass-dodatek k diplomu vydávají vysoké školy absolventům od r. 1998 v češtině a angličtině na poţádání, od roku 2005 pak automaticky s diplomem. Podle Novely zákona č. 552/2005 jsou dodatky k diplomu od roku 2006 vydávány absolventům vysokých škol místo vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, a to automaticky s diplomem v češtině a angličtině. Vyšší odborné školy Dodatek k diplomu absolventa VOŠ mohou vydávat vyšší odborné školy svým absolventům v češtině a angličtině, a to i zpětně. Národní centrum Europass ČR připravilo pro VOŠ elektronické formuláře Europass-dodatku k diplomu absolventa VOŠ v českém a anglickém jazyce a metodiku tvorby tohoto dokumentu. Vyšší odborné školy je mohou získat na poţádání. Vyšší odborná škola, která se rozhodne svým absolventům dodatky vydávat, vyplní příslušné formuláře, přičemţ odpovídá za správnost a úplnost údajů uváděných v dodatku, za zabezpečení dokumentu proti zneuţití a řídí se při tom pokyny Národního centra Europass ČR.
dokument usnadňuje pochopení obsahu dosaţeného vzdělání a jeho uznání v zahraničí
Zdroj informací v tabulce: www.europass.cz
43
Dodatek k osvědčení dostanou absolventi jednak vytištěný spolu s vysvědčením, a zároveň ho mohou letos poprvé dostat i v elektronické verzi. Další letošní novinkou dodatků k osvědčení je uvedení příslušné úrovně Evropského rámce kvalifikací (EQF). Tento údaj se v budoucnu objeví také přímo na maturitním vysvědčení, výučním listu i osvědčení o závěrečné zkoušce, a je opět důleţitý zejména pro lidi, kteří se chystají do zahraničí pracovat, na stáţ nebo brigádu. Úrovně EQF jsou mezinárodně porovnatelné, je jich celkem osm, jsou popsány znalostmi, dovednostmi a kompetencemi a pokrývají všechny kvalifikace bez ohledu na to, jakým způsobem je člověk získal. Zahraniční zaměstnavatelé tak z úrovně EQF poznají, jakou úroveň kvalifikace daný uchazeč získal, a lépe pochopí, co od něj mohou v pracovní rovině očekávat. První úroveň odpovídá v ČR dokončené základní škole speciální a úroveň osmá dokončenému doktorandskému studiu. Kvalifikace absolventů vyšších odborných škol a absolventů bakalářského studia jsou přiřazeny k úrovni EQF 6. Úrovně EQF Úroveň 1
znalosti základní znalosti
všeobecné
dovednosti základní dovednosti poţadované k provádění jednoduchých úkolů základní kognitivní a praktické dovednosti poţadované při pouţívání relevantních informací za účelem plnění úkolů a řešení běţných problémů s pouţitím jednoduchých pravidel a nástrojů řada kognitivních a praktických dovedností poţadovaných při plnění úkolů a řešení problémů výběrem a pouţitím základních metod, nástrojů, materiálů a informací řada kognitivních a praktických dovedností poţadovaných při řešení specifických problémů v oboru práce nebo studia
Úroveň 2
základní faktické znalosti v oboru práce nebo studia
Úroveň 3
znalosti faktů, zásad, procesů a obecných pojmů v oboru práce nebo studia
Úroveň 4
faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech v oboru práce nebo studia
Úroveň 5
rozsáhlé a specializované faktické a teoretické znalosti v oboru práce nebo studia a uvědomování si hranic těchto znalostí pokročilé znalosti v oboru práce nebo studia zahrnující kritické chápání teorií a zásad
rozsáhlá škála kognitivních a praktických dovedností poţadovaných při rozvíjení tvůrčích řešení abstraktních problémů
vysoce specializované znalosti, z nichţ některé jsou v popředí znalostí v oboru práce nebo studia, slouţící jako základ originálního myšlení nebo výzkumu, kritické uvědomování si
speciální dovednosti poţadované při řešení problémů ve výzkumu a/nebo při inovacích s cílem rozvíjet nové znalosti a postupy a integrovat poznatky z různých oblastí
Úroveň 6
Úroveň 7
pokročilé dovednosti prokazující zvládnutí oboru a smysl pro inovace, jeţ jsou poţadovány při řešení sloţitých a nepředvídatelných problémů ve specializované oblasti práce nebo studia
44
kompetence pracovat nebo studovat pod přímým dohledem ve strukturovaném prostředí pracovat nebo studovat pod dohledem s určitou mírou samostatnosti
nést odpovědnost za splnění úkolů v práci nebo ve studiu při řešení problémů přizpůsobovat své chování okolnostem schopnost řídit sebe samého v rámci pokynů v oblastech práce nebo studia, které jsou obvykle předvídatelné, ale mohou se měnit, dohlíţet na běţnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či vzdělávacích činností řídit a kontrolovat pracovní či vzdělávací činnosti, při nichţ dochází k nepředvídatelným změnám, posuzovat a rozvíjet své vlastní výkony a výkony ostatních řídit sloţité technické nebo odborné činnosti či projekty a nést odpovědnost za rozhodování v kontextu nepředvídatelné pracovní nebo vzdělávací náplně, nést odpovědnost za řízení odborného rozvoje jednotlivců a skupin řídit a transformovat pracovní nebo vzdělávací kontexty, které jsou sloţité, nelze je předvídat a vyţadují nové strategické přístupy, nést odpovědnost za přispívání k profesním znalostem a postupům a/nebo
Úroveň 8
znalostí v oboru a na rozhraní mezi různými oblastmi znalosti na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia a na rozhraní mezi obory
za posuzování výkonů týmů vysoce pokročilé a specializované dovednosti a techniky, včetně syntézy a hodnocení, poţadované při řešení kritických problémů ve výzkumu a/nebo inovacích a při rozšiřování a novém definování stávajících znalostí nebo odborných postupů
strategických
vykazovat značnou autoritu, inovační potenciál, samostatnost a akademickou a odbornou integritu a trvalé odhodlání přicházet s novými myšlenkami a vyvíjet nové postupy na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia, včetně výzkumu
Zdroj tabulky: Národní ústav odborného vzdělávání, http://www.nuov.cz/urovne-eqf Pro školy v Moravskoslezském kraji můţe být uţitečná informace, ţe na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity působí od školního roku 2009/2010 Regionální konzultační centrum MSK, které realizuje konzultace, workshopy a propagaci projektu podle konkrétních poţadavků škol při zavádění ŠVP. Kromě toho RKC se věnuje spolupráci při propagaci, publicitě a distribuci Europassu. Zdroj: europass
http://www.europass.cz/vetsina-absolventu-dostane-dnes-k-vysvedceni-i-
Závěrečné shrnutí Jak bylo uvedeno článku Europass je doklad kompetencí a absolvovaného vzdělávání především pro absolventy hledající si práci v zahraničí nebo cizince, kteří oslovují zaměstnavatele u nás. Avšak, jak dokládá šetření IPIS, o.s. mezi zaměstnavateli, jejich personalisté s tímto dokumentem příliš nepracují, provádějí si vlastní „testování“ uchazeče o práci. Na veletrzích pracovních příleţitostí „Kariéra PLUS“ na VŠB-TU Ostrava a „Career Days“ v Praze (rok 2011) na otázku „Pracuje Vaše personalistika nějak s nástrojem Europass? Jak?“ neodpověděl ţádný z 30 oslovených zástupců (personalistů) z řad zaměstnavatel kladně (většina odpovědí byla záporných, 3 uvedli, ţe neví). Na druhé straně pozitivní je ta skutečnost, ţe školy v MSK s vydáváním tohoto dokumentu (a mnohdy v angličtině) nemají příliš problém. Dle našeho průzkumu 2/3 z těchto škol uvádí to, ţe absolventům vydávají Europass. Mezi komplexní nástroje, které umoţňují vytvářet a spravovat Europass patří i mezinárodní systémy např. www.startberry.com, které umoţňují síťování na mezinárodní úrovni.
45
Národní soustava kvalifikací Na stránkách www.narodni-kvalifikace.cz se píše „Přehled kvalifikací celostátně uznávaných v České republice: podrobný popis požadavků na jednotlivé kvalifikace umožňující jejich uznávání podle zákona č.179/2006 - důležité jsou skutečné znalosti a dovednosti, nikoliv způsob jejich získání.“ Rozvoj a implementace NSK je národní aktivitou Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, jehoţ řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání a projekty jsou spolufinancovány z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Národní soustava kvalifikací zatím obsahuje především kvalifikace řemeslné a kvalifikace z oblasti sluţeb. NSK 1 je systémový projekt MŠMT realizovaný NÚOV v letech 2005– 2008 pod názvem Rozvoj národní soustavy kvalifikací podporující propojení počátečního a dalšího vzdělávání (www.nsk.nuov.cz). NSK2 je individuální národní projekt MŠMT, který NÚOV realizuje v letech 2009–2015 pod oficiálním názvem Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací.
Národní soustava kvalifikací aneb řešení disproporcí na trhu práce
Podle mluvčích na konferenci, která se v polovině června r. 2011 uskutečnila na půdě VŠB TU v Ostravě, Národní soustava kvalifikací představuje: databázi uvedenou na internetu: jsou v ní uvedeny dílčí kvalifikace, ve kterých si lidé mohou najít, jaké dovednosti člověk má mít. K dispozici jsou poţadavky na zkoušku, na kterou se tak můţe připravit, přičemţ ke zkoušce je moţné přijít, aniţ by bylo potřebné absolvovat nějaké vzdělávání (v případě, ţe uchazeč nabyl zkušenosti a dovednosti jiným způsobem), dílčí kvalifikace je moţné v mnoha případech skládat a z několika z nich je moţné skládat kvalifikaci úplnou, výsledek práce odborníků z praxe – sektorových rad, tedy nástroje zaměstnavatelů, zadání pro další profesní vzdělání a moţná i pro počáteční vzdělání, moţnost řešit disproporce na trhu práce cestou dalšího profesního vzdělávání, legislativní oporu druhé, nové cesty k dosaţení obecného uznání kvalifikací získaných pomocí dalšího profesního vzdělávání, zefektivnění komunikace mezi zaměstnavateli a státními orgány, např. úřady práce, ohledně kvalifikačních poţadavků, fungující spolupráci mezi MPSV a MŠMT (obecně je tato spolupráce kritizována).
Národní soustava povolání představuje aktuální katalog prací vytvořený zaměstnavateli, definuje poptávku (informace pro úřady práce a agentury práce), poskytne NSK podrobné informace pro tvorbu kvalifikačních standardů odpovídajících poţadavkům trhu práce, rozvine model sektorových rad, bude nástrojem pro strategické řízení lidských zdrojů včetně vyuţívání nástrojů NSK, zvýší motivaci občanů k celoţivotnímu učení.
Sektorová rada sdruţení reprezentantů zaměstnavatelů s cílem monitorovat trh práce a základní vývojové trendy, inspirace čerpány z Velké Británie,
46
pilotové rady 2005-2006.
Příklady práce personalisty Původně: hledáme vyučeného v oboru … Dnes: hledáme člověka, který je nositelem certifikátu dílčí kvalifikace XY popsané poţadavky na pracovní místo XY na základě dílčí kvalifikace personalista ví, k čemu byl uchazeč přizván a jaké kompetence k tomu má činnosti jsou popsány dle dílčí kvalifikace a to co uchazeč nezná, je moţné mu naplánovat do jeho vzdělávacího plánu
Přínosy pro zaměstnavatele Vyuţití v personální práci: výběrová řízení, spolupráce s úřady práce a agenturami práce, rozvojové plány, kariérové mapy, adaptační programy, kvalifikační a mzdové systémy Osvědčení o získané kvalifikaci je jasným dokladem o kompetencích, kterými budoucí zaměstnanec disponuje Legislativní napojení rekvalifikací (vyhl. 176/2009 Sb.) na NSK a zákon č. 179 bude pro zaměstnavatele znamenat zvýšení záruky kvality budoucích zaměstnanců Pracuje se na mezinárodním uznávání
Závěrečné shrnutí
Vedle oficiálních národních soustav existují i komerční řešení, která působí v celé řadě evropských států. Například se jedná o soustavu provozovanou mezinárodní společností VCC - www.vcci.eu.
47
Portfoliová sloţka Zdroj: Mgr. Pavel Kraemer, Ph.D., učitel Waldorfského lycea v Praze na Opatově a hlavní koordinátor waldorfského semináře
Základní charakteristika portfolia
Podle Paulsona lze definovat jako: „…smysluplný soubor prací studenta, který představuje jeho úsilí, rozvoj a dosaţené výsledky v jedné nebo více oblastech. Student se přitom podílí na výběru obsahu, stanovení kritérií pro výběr, stanovení kritérií pro posuzování a vytváří v rámci portfolia sebereflexi.”
(Paulson „What makes a portfolio a portfolio?“ v Educational Leadership 48/1991, issue 5, str. 60-63)
Thilo Koch, učitel na waldorfské škole v Potsdami a ideový tvůrce EPC (evropská portfoliová sloţka) pojímá definici portfolia ještě šířeji: „Původně bylo portfolio aktovkou obsahující důleţité dokumenty jako akcie a cenné papíry. V pedagogice má pojem Portfolio mnoho významů: můţe se vztahovat k dokumentům materiální povahy, sloţky dokumentů nebo na metodu vzdělávání a hodnocení nebo dokonce na principy. Šíři představ o portfoliu ve vzdělávání není jednoduché uchopit. Portfolio je jak procesem, tak produktem, cestou i cílem, nástrojem i sbírkou příkladů, metodou i principem.“
Jednotlivé portfolio dokumentující určitý projekt, výuku či jinou činnost se skládá z mnoha částí, jeţ se mohou lišit rozsahem, počtem a detaily. Základními elementy bývají zpravidla: formální náleţitosti, stručný popis projektu, zpětný pohled, reflexe a evaluace neboli hodnocení (buď hodnocení učitele, experta nebo vlastní hodnocení popř. kombinace těchto tří hodnocení). Hodnocení portfoliového projektu poukazuje na kompetence a motivuje studenta tím, ţe zviditelňuje jeho silné stránky, podporuje jeho sebereflexi a podnikavost a tak posiluje individuální dimenzi celoţivotního vzdělávání. V závislosti na kontextu portfoliového projektu a konkrétního účelu, který portfoliem sledujeme, můţe samozřejmě některá z těchto částí oprávněně chybět. Pokud má být portfolio někým certifikováno, musí ale samozřejmě splňovat podmínky neboli standardy certifikace.
V případě certifikační společnosti EPC (Evropská portfoliová sloţka) musí portfolio obsahovat: kontext a cíle portfoliového projektu, popis portfoliového projektu, zpětný pohled a reflexi, evaluaci a formální náleţitosti.
Podrobněji jsou EPC (European Portfolio Certificate) standarty popsány v následující kapitole. Podnikavost má aktivní a pasivní část: vyrovnává sklon provádět změny ze sebe sama a schopnost přijímat podporovat a osvojit si inovace přinášené vnějšími vlivy. Podnikavost zahrnuje také přijetí zodpovědnosti za vlastní činy, pozitivní i negativní, vytváření strategických vizí, stanovování cílů a jejich dosahování, a vnitřní motivaci k jejich dosaţení. (Zdroj: Klíčové kompetence pro celoţivotní vzdělávání – Evropský referenční rámec, listopad 2004)
48
Portfoliové standarty podle skupiny EPC STANDARDY
Komentář
Certifikát - evropské portfolio musí obsahovat odpovídající níţe popsané části:
Vzdělávací rámec projektu daný školou, vytvořený a popsaný školou, učitelem nebo vedoucím práce obsahuje: informaci, zda je projekt dobrovolný nebo povinný nezbytné informace o projektu zahrnující obsah, uţité metody a pedagogické cíle, relevantní znalosti, schopnosti, dovednosti a kompetence, které mohou být v průběhu projektu získány.
Popis projektu, vytvořený studentem, obsahuje (podle míry jeho schopností): název a předmět projektu kde a kdy proběhl a jak dlouho trval studentovy cíle a záměry s důrazem na důvody volby studenta studentovy aspirace a očekávání v oblasti znalostí, schopností, dovedností a kompetencí
Vlastní hodnocení studenta obsahuje: Zpětný pohled: co jsem plánoval a co se skutečně stalo? Reflexe: Analýza původních očekávání, plánů a samotné práce, pokud moţno zahrnující různé názory.
Student vytvoří evaluaci do té míry, do jaké je toho schopen. Zejména studenti, kteří opouštějí školu po 12. třídě jsou podporováni, aby vytvořili evaluaci sami. Tato evaluace musí obsahovat předchozí zpětnou vazbu externího hodnotitele (učitele, vedoucího projektu, atd.), s níţ se student nemusí ztotoţnit. V kaţdém případě vytvoří externí hodnotitel vlastní stanovisko, které můţe být prostým souhlasem se závěry ţáka, komentářem, můţe být samostatnou evaluací nebo kombinací všech způsobů. Externí hodnotitel je zodpovědný za celkový obsah evaluace. Evaluace zahrnuje:
49
Škola napíše rámec, ve kterém se projekt pohybuje. Nemusí napsat nic, pokud student vytvoří svůj vlastní rámec ve svém projektu. Můţe to být ale i velmi detailní popis, který můţe obsahovat pedagogické cíle.
Kaţdý student bude sledovat svou vlastní vzdělávací cestu, a to i v případě, ţe škola dá velmi detailní popis projektu podle bodu 1. Tato vzdělávací cesta je ovlivněna aspiracemi a očekáváními, názory studenta a jeho zájmem nebo nezájmem, atd. Popis projektu by tak měl zdůraznit, jak skutečně probíhala tato vzdělávací cesta.
Zde je důraz kladen na zpětný pohled na samotný proces učení, který vede k reflexi aktivit studenta.
Evaluace by měla odráţet kvalitu studentovy aktivity a výsledků a musí být v rámci daných moţností spolehlivá, srovnatelná a transparentní. Proces evaluace zahrnuje ústní a písemnou zpětnou vazbu směřující k vytvoření zřetelného a mnohostranného obrazu, který můţe být dosaţen v procesu triangulace.
popis podkladů, na nichţ je evaluace zaloţena, kritéria hodnocení, popis pozorovaných dovedností, popis kompetencí do té míry, do jaké s ní souhlasí student a do jaké se podílí na tomto procesu, studentovo hodnocení s odkazem na budoucí aktivity. Formální stránka: studentovo plné jméno, datum a místo narození, třída jméno školy školní rok a datum studentův podpis pod vlastním hodnocením podpis hodnotitele (učitel, vedoucí práce) pod evaluací razítko školy a podpis statutárního zástupce školy, který dokument podepíše jen, pokud jsou výše uvedené standardy dodrţeny
Učitel nebo vedoucí práce ověří správné naplnění všech částí certifikátu dle výše uvedených charakteristik a podepíše evaluaci. Certifikát také podepíše statutární zástupce školy, který ověří formální náleţitosti dokumentu.
Portfoliová složka jako pomůcka uchazeče Na rozdíl od klasických školních vysvědčení a diplomů je portfoliová sloţka dokumentací nejen formálního vzdělávání, ale i neformálního vzdělávání a informálního učení. Jaký je rozdíl mezi formálním, neformálním a informálním vzděláváním?
Formální vzdělávání: je realizováno v organizovaném a strukturovaném
vzdělávacím systému, který zahrnuje všechny školy od základních aţ po univerzity, včetně specializovaných programů odborného a profesního výcviku a je jednoznačně definováno jako vzdělávání (ve smyslu cílů, času a zdrojů). Formální vzdělávání je záměrné z hlediska vzdělávaného. Vede obvykle ke zhodnocení výsledků a certifikaci.
Neformální vzdělávání: je realizováno plánovanými aktivitami, které nejsou jednoznačně definovány jako vzdělávání (ve smyslu cílů, času a zdrojů). Neformální vzdělávání je záměrné z hlediska vzdělávaného. (pozn.: výsledky neformálního vzdělávání mohou být zhodnoceny a mohou vést k certifikaci).
Informální učení: je výsledkem kaţdodenních aktivit, vztahujících se k práci, rodině nebo volnočasovým aktivitám. Není organizované ani strukturované ve smyslu cílů, času a zdrojů. Informální učení je ve většině případů nezáměrné z hlediska učícího se.
Zdroj: publikace CEDEFOP “Validation of non-formal and informal learning in Europe. A snapshot 2007”, str. 45f, www.cedefop.europa.eu/EN/publications/12954.aspx
50
Portfoliová sloţka popisuje nejen znalosti a schopnosti, ale i postoje a kompetence. Skládá se z jednotlivých portfolií, které dokumentují a reflektují průběh a výsledky činností, které dotyčný vykonával. Pokud jsou tato portfolia někým certifikována (školou, nezávislou certifikační společností), mluvíme o portfoliových certifikátech. ‘Dovednosti’ jsou popisovány jako kognitivní (pouţívání logického, intuitivního a tvůrčího myšlení) a praktické (zahrnující manuální zručnost a pouţívání metod, materiálů, nástrojů a přístrojů); ‘Kompetence’ je prokazatelná schopnost pouţívat znalosti, dovednosti a osobní, sociální nebo metodické schopnosti. Kompetence jsou popsány ve smyslu odpovědnosti a samostatnosti. Zdroj: “Doporučení Evropského pralamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoţivotní učení, http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:111:0001:0007:CS:PDF Sloţka sama bývá někdy sama nazývána portfoliem. Sloţka můţe obsahovat i jiné neportfoliové dokumenty, např. školní vysvědčení, diplomy, či certifikáty o absolvování kurzů. Takováto sloţka, která by z technických důvodů měla existovat i v elektronické formě, obsahuje veškeré podklady, které jsou nutné, pokud se ucházíme o práci nebo o další studium. Proto by kromě jednotlivých portfolií neměly chybět i klasické dokumenty jako CV či kompetenční profil. Je ovšem třeba si uvědomit, ţe takováto portfoliová sloţka bude pravděpodobně příliš obsaţná, protoţe obsahuje informace pro všechny moţné potencionální zaměstnavatele či školy. V kaţdé konkrétní situaci je proto třeba zváţit, jaké věci budou pravděpodobně dotyčného zajímat a jaké jsou přebytečné. Popřípadě můţe být nutné určité dokumenty účelově zkrátit či upravit. Portfoliová sloţka má odráţet studentovu osobnost a jeho kompetence do té míry, do jaké si přeje je ukázat. Proto je důleţité, aby vše bylo v elektronické, snadno editovatelné podobě. Samo sebou se rozumí, ţe krácení či upravování není jen tak moţné u certifikovaných dokumentů, v zájmu korektnosti je třeba přinejmenším uvést, ţe se jedná o výtah z oficiálního dohledatelného dokumentu.
Jak je to s portfoliovou složkou na waldorfské škole? Zpravidla bývá vydávána jako školní výstup absolventům 12. nebo 13. třídy spolu s klasickými dokumenty typu maturitního vysvědčení. S touto sloţkou se absolvent můţe ucházet při přijímacím řízení na vyšší typ školy nebo do zaměstnání, pokud to přijímací řízení umoţňuje. Zpravidla bývá moţné sloţku poslat elektronicky jako doplněk k oficiálně vyţadovaným podkladům (kopie vysvědčení, CV apod.). Samozřejmě není nikterak garantováno, ţe si to někdo přečte. Ale za pokus to stojí. Pokud se uchazeč účastní přijímacího pohovoru, je dobré si vzít sloţku s sebou, můţe velmi pozitivně zapůsobit. Předpokládá se, ţe portfoliová sloţka nebude vyuţita pouze jednorázově, ţák si ji v budoucnu bude pravděpodobně doplňovat a upravovat.
51
Portfoliová složka vydávaná skupinou EPC
Zdroj obr.: http://www.epc-group.org/index_cz.html Portfoliová sloţka EPC je modrá tvrdá rozevírací sloţka, na níţ je uvedeno logo Evropské rady waldorfských škol (ECSWE) a adresy waldorfských asociací členských zemí. V pozadí jsou vidět obrysy evropských států. Sloţka je rozdělena do tří částí, které obsahují: Část I: Závěrečné školní vysvědčení a osvědčení udělená státními soukromými hodnotitelskými institucemi (uloţené v levé části sloţky)
nebo
Ve všech evropských zemích získávají studenti, kteří řádně ukončí školu, určitý záznam o výsledcích vzdělávání, obvykle nazývaný diplom, maturitní vysvědčení, výuční list atd. Jejich společným znakem je zhodnocení výsledků vzdělávání studenta prostřednictvím známek nebo jiných indikátorů dosaţené úrovně podle národního či regionálního systému hodnocení. Hodnota těchto dokumentů je zaručována buď školou samotnou nebo autorizovanými organizacemi či akreditovanými hodnotitelskými institucemi. Základní myšlenkou zde je vydat objektivní zhodnocení výsledků, kterých student dosáhl, prostřednictvím vnější evaluace a akreditovaného hodnocení. Tyto dokumenty proto zpravidla nezahrnují autoevaluaci, tj. sebehodnocení studenta. Hodnotu zde má jen externí posouzení výsledků. Závěrečné školní vysvědčení hraje rozhodující roli při přihlašování k odbornému výcviku či k dalšímu studiu na vysokých školách. Instituce dalšího a vyššího vzdělávání však stále ve větší míře hledají další informace, které by jim daly hlubší vhled do výsledků vzdělávání uchazeče. Tento druh informací je obsaţen ve střední části sloţky EPC. Část II: Dokumenty o výsledcích vzdělávání a učení vybrané studentem, především portfolia a portfoliové certifikáty (uloţené ve střední části sloţky) Z potenciálně velmi různorodých dokumentů, které dokládají výsledky vzdělávání, vybírá student ty dokumenty, které dle jeho mínění odpovídají situaci, v níţ chce Sloţku EPC prezentovat.
52
Střední část můţe obsahovat doklady o výsledcích formálního a neformálního vzdělávání i informálního učení. Především se zde jedná o portfolia a portfoliové certifikáty. Ty dále poukazují na různé kompetence, zejména na klíčovou kompetenci učit se, která hraje centrální roli v celém dalším ţivotě. Kompetence můţou, ale nemusí být explicitně uvedeny. Je moţné téţ přidat kompetenční profil absolventa, který shrnuje hlavní kompetence, které jsou – ať uţ explicitně či implicitně – obsaţené v jednotlivých portfoliích a portfoliových certifikátech. Střední část Sloţky EPC má odráţet studentovu osobnost a jeho kompetence do té míry, do jaké si přeje je ukázat. Část III: Přehled vzdělávacích principů školy (uloţený na pravé straně sloţky) Pro lepší pochopení studentových portfolií a certifikátů portfolia, jeţ jsou obsaţeny ve střední části sloţky, dostane příjemce dodatečnou informaci o vzdělávacím kontextu, v němţ byl obsah certifikátů portfolia vytvořen. Proto je do pravé části Sloţky EPC umístěn informační list, který podává přehled vzdělávacích principů školy. K tomu můţe škola přidat svůj vlastní profil nebo profil své národní organizace. U waldorfských škol bude list obsahovat základní principy a záměry waldorfského vzdělávání, tak jak byly formulovány Evropskou radou waldorfských škol (ECSWE). Zdroj: http://www.epc-group.org/index_cz.html
Přínosným nástrojem, který umoţňuje StartBerry – www.startberry.com.
elektronickou
správu
portfolií,
je
Certifikace Zdroj: VOCATIONAL COMPETENCE CERTIFICATE; více informací: www.vcci.eu
CERTIFIKÁT ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI (VOCATIONAL COMPETENCE CERTIFICATE) Myšlenka a hlavní účely Certifikát odborné způsobilosti (v textu z angl. jako VCC) je systém zahrnující vzdělávání a certifikace z odborné způsobilosti. Myšlenka VCC se zrodila v roce 2007. Byla výsledkem pozorování změny odehrávající se na trhu práce. Rozvíjena byla s ohledem na problémy, jak kombinovat a integrovat znalosti a profesní dovednosti s potřebami firem fungující na mezinárodním trhu práce. VCC Institut provedl analýzu týkající se monitorování poţadavků a potřeb pracovního trhu, analýzu schopností a potřeb z různých oblastí odborné činnosti. Ideje VCC jsou neustále rozvíjeny a současně se připojují partneři přicházející z různých zemí a světadílů. Výzkumné šetření, stejně jako podklady VCC byly připraveny v souladu s koncepcí Evropské unie. Tato skutečnost se odráţí v operačních programech zahrnující profesní mobilitu v letech 2007 - 2013, a zejména, v letech 2014 aţ 2020. Cílem standardů VCC je: monitorování globální potřeby trhu práce, sledování vývoje nových a nově vznikajících profesí, zadávání odborné způsobilosti pro nová zaměstnání,
53
poskytování odborného vzdělávání, v souladu se zaměstnavateli - očekáváními a poţadavky, aktualizování a rozvíjení kompetencí v rámci jiţ získané kvalifikace, potvrzení kompetencí jednotným způsobem pro globální trh práce, standardizaci profesních kompetencí pro globální potřeby trhu práce. Standardní VCC nabízí moţnost získat nové profesní schopnosti (Nové kompetence), jakoţ i rozvíjení jiţ nabytých schopností (Selektivní kompetence) tak, aby odpovídaly na potřeby stále se měnícího trhu práce. VCC je velmi inovativní standard vzhledem k tomu, ţe školením a certifikací absolvent získá nejen teoretické znalosti, ale také praktické profesní dovednosti, prohloubí znalost cizího jazyka (mj. odborný ţargon) stejně jako znalosti práce s počítačem. Pouze takovýto soubor získaných poznatků a kompetencí umoţňuje získat VCC certifikát.
Certifikát odborné způsobilosti a strategie Evropské unie
VCC je součástí iniciativy EU, New Skills for New Jobs ("Novými dovednostmi k novým povoláním")
Evropská komise se snaţí vytvořit lepší přizpůsobení mezi vzděláváním a potřebami trhu práce. Jedna z iniciativ přispívajících k provádění výše uvedeného cíle je "New Skills for New Jobs ". Vzdělávání musí být k dispozici občanům evropských zemí během jejich celé profesionální kariéry. Tato podmínka je nutná pro rozvoj získaných dovedností stejně jako získání zcela nových dovedností a kvalifikace v kaţdém okamţiku profesní kariéry. To se týká nejen profesionální dovednosti při provádění konkrétních prací, ale také profesní kariéry vedoucí k efektivnímu fungování v pracovním prostředí a k aktivnímu ţivotu ve společnosti. Aby bylo moţné tento princip uplatnit v praxi, vyvinula EU Evropský rámec kvalifikací - EQF, ve kterém stanoví osm klíčových schopností pro celoţivotní učení. EU podporuje spolupráci státních vlád v modernizaci systémů vysokého školství (Boloňský proces a Kodaňský proces). Spolupráce je zaměřena na zlepšení účinnosti, kvality a atraktivity výuky a poskytování kurzů. Výzkumy ukazují, ţe budou potřebné lépe rozvinuté a zcela nové odborné znalosti pro hledání zaměstnání v budoucnosti. Ekonomická krize, stejně jako strukturální faktory, globalizace, technologické změny, stárnutí společnosti a přechod na hospodářství s nízkými emisemi, jsou hlavní příčiny rychlých změn na evropských trzích práce. V důsledku toho tento rychlý pokrok vede nedostatku vhodných dovedností, které chybí v některých odvětvích nebo profesích v celé Evropské unii. S cílem poskytnout kaţdému moţnost zaměstnání a vytvořit konkurenceschopnější a vyváţené ekonomiky, potřebuje Evropa lépe kvalifikované pracovní síly, které budou schopny čelit současným a budoucím výzvám úspěšně. Pokud je to moţné, měli bychom rozváţlivě investovat do rozvoje příslušných dovedností, stejně jako do vývoje lepších moţností korelace mezi nimi a potřebami trhu práce. Toho lze dosáhnout tím, ţe budeme úspěšně předpovídat budoucí trendy. VCC systém byl vytvořen v souladu se strategií Evropa 2020, která je pokračováním Lisabonské strategie. S tím souvisí potřeba neustále sledovat evropský trh práce a díky analytickému přístupu k celé problematice, úspěšně předpovídat, které dovednosti jsou a budou potřeba v zítřejším trhu práce. V důsledku toho se odborné vzdělávání vyvíjí ve zcela nové podobě. To poskytuje zaměstnancům příleţitost získat nové dovednosti, které jsou v současné době v poptávce. Pro sledování vývoje změn, systém uplatňuje nejen vlastní výzkumy, ale také analýzy Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, studie a bulletiny Evropské unie, stejně jako výzkumy provedené v rámci projektu "Sledování vývoje trhu práce v Evropě."
54
VCC se stala součástí systému ECVET Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) pomáhá lidem, kteří chtějí získat novou odbornou kvalifikaci a stěhují se mezi různými zeměmi. Systém ECVET poskytuje jedinci moţnost získat kvalifikaci, přesídlit a její uznání tak, jak jsou schváleny vzdělávací výsledky v určité zemi (nezávisle na okolnosti, za kterých se proces učení konal). Hlavními úkoly systému ECVET je podporovat celoţivotní vzdělávání, srozumitelnost a srovnatelnost kvalifikací, podpora geografické, vzdělávací a profesní mobility, jakoţ i zvýšení společné důvěry a spolupráce mezi zeměmi EU. Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET)
Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu - ECVET - má usnadnit uznávání výsledků učení za účelem získání kvalifikace v rámci mobility. ECVET souvisí s dalšími evropskými iniciativami, zejména s Evropským systémem pro přenos a akumulaci kreditů - ECTS, s rámcem Europass a s Evropským rámcem kvalifikací pro celoživotní učení- EQF Jednotky výsledků učení Jednotka je složka kvalifikace tvořená částí znalostí, dovedností a kompetencí požadovaných pro určitou kvalifikaci. Kvalifikace v zásadě sestává z více jednotek a tvoří ji celý soubor jednotek. Učící se tak může získat kvalifikaci shromažďováním požadovaných jednotek, jejichž získání dosáhl v různých zemích a v různých kontextech (formálním, neformálním a informálním). Jednotky, které tvoří kvalifikaci, by měly být: jasně a srozumitelně popsány pomocí odkazování na znalosti, dovednosti a kompetence, které obsahují; vytvořeny a uspořádány koherentně ve vztahu k celkové kvalifikaci; vytvořeny tak, aby bylo možné samostatně hodnotit a validovat výsledky učení, jež daná jednotka obsahuje. Jednotka může být specifická pro jedinou kvalifikaci nebo může být společná více kvalifikacím. Očekávaných výsledků učení, které jednotku definují, může být dosaženo kdekoli a jakýmkoli způsobem. Pravidla a postupy pro vymezování charakteristik jednotek výsledků učení a pro kombinování a shromažďování jednotek za účelem získání té které určité kvalifikace vymezí příslušná instituce v souladu s národními, regionálními a odvětvovými pravidly. Přenos a shromažďování výsledků učení, partnerství v rámci systému ECVET V rámci systému ECVET jsou jednotky výsledků učení, jichž bylo dosaženo v jednom prostředí, hodnoceny, a jsou-li ohodnoceny jako úspěšné, jsou převedeny do jiného prostředí. V tomto druhém prostředí jsou validovány a uznány příslušnou institucí jako součást požadavků na kvalifikaci, kterou se dotyčná osoba snaží získat. Převod kreditů založený na systému ECVET a uplatněný na výsledky učení, jichž bylo dosaženo ve formálních vzdělávacích kontextech, by měl být usnadněn vytvořením partnerství a sítí, do nichž jsou zapojeny příslušné instituce zmocněné k tomu, aby pro účely převodu a validace ve svém prostředí udělovaly kvalifikace nebo jednotky nebo kredit za dosažené výsledky učení. Cílem navazování partnerství je: vytvořit obecný rámec pro spolupráci a vytváření sítí mezi partnery, stanovený 55
v memorandech o porozumění (MoU), jejichž prostřednictvím se vytvoří ovzduší vzájemné důvěry; usnadnit partnerům projektování specifických opatření pro převod kreditu jednotlivých studentů. Dohody o učení a osobní záznam Za účelem převodu kreditů, jehož se účastní dva partneři a konkrétní mobilní učící se, je mezi dvěma příslušnými institucemi v rámci memoranda o porozumění a učícím se uzavírána dohoda o učení. Tato dohoda by měla: rozlišovat mezi příslušnými „domácími“ a „hostitelskými“ institucemi (1) upřesňovat konkrétní podmínky v období mobility, např. totožnost učícího se, dobu trvání období mobility, očekávané výsledky učení, jichž má být dosaženo, a s nimi spojené body ECVET. Dohoda o učení by měla stanovit, že pokud učící se dosáhl očekávaných výsledků učení a tyto výsledky byly „hostitelskou“ institucí kladně ohodnoceny, může je „domácí“ instituce validovat a uznat jako součást požadavků na určitou kvalifikaci v souladu s pravidly a postupy stanovenými příslušnou institucí. Převod mezi partnery se může týkat výsledků učení, jichž bylo dosaženo ve formálním nebo neformálním kontextu. Převod kreditu za dosažené výsledky učení má tudíž tři stupně: „hostující“ instituce ohodnotí dosažené výsledky učení a udělí učícímu se kredit. Dosažené výsledky učení a odpovídající body ECVET jsou zapsány do „osobního záznamu“(2) studenta; „domácí“ instituce validuje kredit jako vhodný záznam o výsledcích daného studenta; „domácí“ instituce poté uzná výsledky učení, jichž bylo dosaženo. Toto uznání je předpokladem pro udělení jednotek a s nimi spojených bodů ECVET v souladu s pravidly „domácího“ systému. Validace a uznání příslušnou „domácí“ institucí závisí na ohodnocení úspěšnosti výsledků učení příslušnou „hostitelskou“ institucí v souladu s dojednanými postupy a kritérii zajišťování kvality. Body ECVET Body ECVET poskytují doplňující informace o kvalifikacích a jednotkách v číselné podobě. Nemají žádnou hodnotu nezávisle na získaných výsledcích učení, k nimž se vztahují, a odrážejí získávání a shromažďování jednotek. Společný přístup k používání bodů ECVET má umožnit konvence, podle níž výsledkům učení, jichž má být podle očekávání dosaženo během jednoho roku formálního denního odborného vzdělávání a přípravy, bude přiděleno 60 bodů. V rámci systému ECVET se body zpravidla přidělují ve dvou etapách: Nejprve jsou body ECVET přiděleny kvalifikaci jako celku, poté jejím jednotkám. Pro danou kvalifikaci je jedno formální prostředí použito jako referenční a na základě konvence je této kvalifikaci přidělen celkový počet bodů. Z tohoto celkového počtu jsou pak každé jednotce přiděleny body ECVET podle její relativní váhy v rámci kvalifikace. U kvalifikací, kde chybí referenční vztah k formální učební cestě, lze body ECVET přidělit na základě odhadu v porovnání s jinou kvalifikací, u níž je formální referenční kontext k dispozici. Srovnatelnost kvalifikací by měla příslušná instituce zjišťovat ve vztahu k rovnocennosti úrovně EQF a případně NQF, nebo podobnosti kompetencí či profesních polí či výsledků učení. Relativní váha jednotky výsledků učení ve vztahu ke kvalifikaci by měla být stanovena podle následujících kritérií nebo jejich kombinace: relativní významnost výsledků učení, které jednotku tvoří, pro účast na trhu práce, pro 56
postup na další kvalifikační úrovně nebo pro sociální začlenění; komplexnost, rozsah a množství výsledků učení v dané jednotce; úsilí, které musel učící se vynaložit, aby si osvojil znalosti, dovednosti a kompetence požadované pro danou jednotku. Relativní váha jednotky společné více kvalifikacím, vyjádřená v bodech ECVET se u těchto kvalifikací může lišit. Kvalifikace získaná neformálním či informálním učením, pro niž lze nalézt referenční formální učební cestu, a odpovídající jednotky obsahují stejný počet bodů ECVET jako referenční kontext, jelikož bylo dosaženo stejných výsledků učení. Zdroj: http://www.nuov.cz/zakladni-informace-o-ecvet
VCC také splňuje poţadavky Celan
Systém Celan (pozn.: síť pro propagaci jazykových strategií na podporu konkurenceschopnosti a zaměstnatelnosti) je zaměřen na podporu cizích jazyků v podnikání, aby se zvýšila konkurenceschopnost a zaměstnanost. Činnost sítě si klade úkoly: studium jazykové potřeby evropských společností v různých odvětvích, analýzu stávajících nástrojů a jazykových sluţeb, rozvoj on-line aplikací na podporu zlepšení jazykových znalostí jedinců a jejich potřeb v podnikatelských aktivitách v zahraniční. Modul cizího jazyka byl rozdělen do dvou bloků a je také součástí struktury kurzů VCC certifikace. První blok zahrnuje celistvý zahraniční jazykový kurz. Druhý blok je přizpůsoben potřebám jednotlivých profesí, to znamená je doplněn o odbornou slovní zásobu a fráze. Kurzy i zkoušky jsou podporovány on-line nástroji.
VCC splňuje poţadavky Evropského rámce kvalifikací (EQF)
Myšlenka Evropského rámce kvalifikací (EQF) se objevila v roce 2004. Byl vytvořen Evropskou komisí v říjnu 2006 a formálně schválen Evropským parlamentem v dubnu 2008. Evropský rámec kvalifikací je mezinárodní referenční rámec obsahující všechny kvalifikace a je zaloţen výhradně na vzdělávacích výsledcích. EQF se zaměřuje na porovnání kvalifikací získaných v jiném čase, v různých formách a na různých místech, rozvoj dovedností, lepší sladění potřeb trhu práce, zlepšení pracovních sil mobility a podpora celoţivotního učení. VCC Institut sleduje podobné cíle. Evropský rámec kvalifikací EQF umoţňuje integrovat vzdělávání účinky obecně vyšších a odborných vzdělávacích systémů, tj. formální, informálního a neformálního vzdělávání. Výše uvedené předpoklady se zrcadlí normou VCC, kde certifikační proces v konkrétních profesích (také v takových profesích, které se právě objevily na trhu práce) tvoří skupiny profesionálních odborníků na základě platné tabulky výsledků učení. Kaţdý můţe projít VCC certifikačním procesem, bez ohledu na čas, místo a formu získávaných znalostí. Tato podmínka je nejdůleţitější předpoklad EQF. Podle ustanovení Evropského parlamentu a Rady Evropy ze dne 23. dubna 2008 o stanovení EQF, termínem "kvalifikace" se rozumí "formální výsledek hodnocení a validace procesů dosaţeného v takové situaci, kdy podle předem stanoveného postupu, pověřená instituce konstatovala, ţe konkrétní osoba získala výsledků z učení, které jsou v souladu se stanovenými standardy." Formální výsledek znamená, ţe v důsledku návaznosti na určitý postup uchazeč obdrţel diplom nebo osvědčení. Nicméně, "odbornou kvalifikací" se rozumí systém popisu dovedností a psychofyzických vlastností poţadovaných k provádění pracovních úkolů. Tento přístup se odráţí v koncepci VCC standardu, do které jsou zahrnuty prvky interpersonální, obsluha počítače a znalosti cizích jazyků. V důsledku procesu certifikace, dostane zájemce oficiální výsledek a VCC
57
Institut uvádí v souladu s příslušnými postupy, které osoba dosáhla, studijní výsledky v souladu s uvedenými standardy. Tyto výsledky jsou podrobně popsány v doplňku certifikátu. V důsledku toho je drţitel VCC certifikátu plně kvalifikovaným zaměstnancem, a to jak v teoretické, tak i a praktické rovině. Takoví lidé dokáţí vyuţívat informační technologie při své práci a mluvit cizím jazykem s dopomocí profesionálního ţargonu vztahujícího se ke své profesi.
Certifikační systém Standard VCC poskytuje příleţitost k získání nových profesních kompetencí (Nové kompetence), stejně jako k rozvoji jiţ získaných kompetencí (Selektivní kompetence) s cílem přizpůsobit je potřebám neustále se měnícímu trhu práce. Školení a certifikace zahrnují nejenom teoretické znalosti, ale také praktické profesní dovednosti, počítačové dovedností, stejně jako odborné vyjadřování se v cizím jazyce. Všechny tyto faktory dělají VCC standardy nesmírně inovativními. Pouze takovýto soubor získaných znalostí a dovedností umoţňuje získat VCC certifikát - Nových kompetencí nebo Selektivních kompetencí. K certifikátu je přiloţen doplněk. Ten prezentuje výsledky získané v rámci specifické odborné způsobilosti v dané oblasti. Ale také podrobnosti předmětu a oblasti učiva zahrnuté ve zkoušce. Doplněk je pro zaměstnavatele velmi významným dokumentem, s pomocí kterého analyzuje a můţe posoudit, do jaké míry uchazeč splňuje daná očekávání.
VCC Nové kompetence
VCC Nové kompetence je modulem, který poskytuje příleţitost k získání nové odborné způsobilosti a moţnost získat certifikát, který opravňuje k práci v profesi uvedené v tomto dokumentu. To je v souladu s mezinárodními Standardní klasifikací zaměstnání. S cílem získat certifikát VCC Nových kompetencí je nutné, aby kandidát sloţil všechny zkoušky, které zahrnují následující oblasti: Teoretické odborné kompetence Praktické odborné kompetence Znalosti cizího jazyka IT kompetence Procentuální podíl konkrétních kompetencí závisí na specifikaci jednotlivých profesí a je uveden v popisu profese. Osoba, která sloţí zkoušku, získá v procentech výsledek v rámci specifických kompetencí. Výsledná známka, která je uvedená na certifikátu, se vypočte z aritmetického průměru jednotlivých stupňů získaných v rámci předvedených kompetencí. Doplněk je přiloţen k osvědčení. Doporučeno je, aby odborné vzdělávání v rámci modulu VCC Nových kompetencí obsahovalo od 260 do 300 hodin školení. Současně je vhodné zdůraznit, ţe kaţdý můţe projít VCC certifikační proces, bez ohledu na čas, místo nebo formu získávání znalostí. Vzdělávací akademie dodává kurzy, které jsou vyvíjeny v souladu s VCC standardy. Nicméně, není potřeba projít celou výukou, aby bylo moţné získat certifikát.
58
Ukázka certifikátu VCC
Zdroj obr.: propagační materiál VCC
VCC Selektivní kompetence
Modul VCC Selektivní kompetence zájemcům poskytuje příleţitost rozvíjet se, aktualizovat a nezávisle se rozhodnout pro nové kompetence, aby tak rozšířili své jiţ dříve získané odborné dovednosti. Z tohoto důvodu, potřebuje si kandidát vybrat jeden nebo více modulů z dostupných kurzů (např. praktický zaměřený modul nebo modul cizího jazyka) nebo dokonce konkrétní kompetenci (např. zdravotní péče o starší lidi nebo obsluha s vysokozdviţným vozíkem). VCC Selektivní kompetence skýtá nabídku školení zahrnující různé kurzy v rozsahu 40 hodin. Podrobnosti o kurzech jsou zahrnuty v popisech jednotlivých modulů. Kurzy jsou dodávány Vzdělávací akademií. Nicméně, student nemusí projít celý vzdělávací proces, chce-li postoupit proces certifikace.
Zkoušky Podle metodiky VCC se zkouška skládá ze dvou částí – praktické a teoretické. Ověření mají na starosti VCC partneři, kteří podle detailně popsaného postupu, jsou oprávněni provádět zkoušky. Chce-li partner získat toto povolení, musí k tomu mít příslušné zaměstnance, vybavení a prostory. Teoretická část probíhá formou zkoušky, která se provádí po dobu 45 minut prostřednictvím zkušebního systému. Provozovatel pouţívá on-line platformu vyšetření. Aby se někdo stal provozovatelem systému přezkoušení, je mu potřeba dokončit elearningový kurz odborné způsobilosti. Odborné stáţe probíhají v institucích VCC partnerů. Místní lektor je současně místním zkoušejícím, který ověřuje člověka z praktických dovedností. V tomto nepřetrţitém procesu ověřování kandidát dokládá praktická řešení konkrétních problémů pomocí jiţ získaných teoretických znalostí. Přítomný učitel, mistr svého oboru, určuje výsledný verdikt.
59
VCC SPOLEČENSTVÍ Společenství VCC zahrnuje: VCC Regionální akademii VCC Vzdělávací akademii VCC partneři
Regionální akademie je institucí působící v rámci určitého regionu nebo země, její cílem je výzkum, analýza a vyhodnocení regionální potřeby trhu práce a realizace odpovídající odborné přípravy osnov, které potřebuje regionální trh práce, předkládá školicí materiály do kurzu v rodném jazyce účastníků, vytváří školicí materiály, které schvalují Vzdělávací akademie nebo VCC partneři, tento proces se provádí potvrzením, ţe materiály jsou označeny ve shodě s pravidly VCC, Vzdělávací akademie ověřuje věcné, metodické a didaktické podmínky trenérů. Kromě toho také jim poskytuje příslušná práva, povoluje umístění zkoušejících, provozovatele zkouškového systému, stejně jako poradce pro volbu povolání, schvaluje konečnou verzi prověřujících testů, dohlíţí na teoretické i praktické zkoušky a vydává certifikáty (tím také dochází k podpoře VCC standardu), podporuje Vzdělávací akademii, pověřuje partnery a poskytuje jim organizační podporu, pořádá konference, semináře, kongresy a veřejné diskuse, na kterých jsou popsány záleţitosti týkající se odborné výuky, během těchto událostí, Regionální akademie prosazuje VCC standardy a získává informace o situaci na trhu práce, úzce spolupracuje s VCC institutem, v rámci systému VCC je Regionální akademie odpovědná za vedení procesu certifikace v souladu s normou,
Mezi hlavní aktivity Regionální akademie patří: sledování regionálních potřeb trhu práce, přizpůsobení vzdělávacích osnov, vytváření vzdělávacích materiálů, autorizaci školicích materiálů, vydávání osvědčení, podporu standardu, akreditace trenérů, akreditace zkoušejících, akreditace partnerů.
Vzdělávací akademie VCC Vzdělávací akademie nabízí kurzy v souladu se standardem VCC, Status Vzdělávací akademie lze získat vzdělávací instituci, regionální institucí dalšího vzdělávání, odborné škole (střední odborné škole),
60
profesnímu sdruţení, jakoţ i dalším institucí a společnostem, jakmile budou splněny nezbytné poţadavky a úspěšně proběhne registrace. Formální podmínka, kterou je třeba splnit pro získání statusu Vzdělávací akademie je poskytnout účastníkům kurzu vyučovací proces na základě výukových materiálů vytvořených v souladu s normou VCC. Kromě toho studentům je k dispozici kvalifikovaný vyučující. Vzdělávací akademie pouţívá materiály dané k dispozici Regionální akademií nebo prezentuje své vlastní materiály k autorizaci, Po schvalovacím procesu Vzdělávací akademie obdrţí certifikát s přiloţeným dodatkem. V těchto dokumentech je seznam odborných kurzů, které mohou být poskytnuty touto akademií. uskutečňuje propagační a marketingové aktivity, nábor kandidátů na umístění ověřujících provozovatelů zkušebních systémů, poradců, stejně jako VCC odborníků. je zárukou řádně provedeného vzdělávání: v rámci systému VCC, je Vzdělávací akademie zodpovědná za výuku poskytovanou v souladu s VCC normami.
VCC partneři VCC partnerem se mohou stát zařízení: školy dalšího vzdělávání, odborná učiliště, střední odborné školy, školicí střediska firem, jazykové školy, instituce trhu práce, orgány státní správy a zástupci podnikatelského sektoru, stejně jako jednotlivé osoby, VCC partnery jsou mimo jiné: Lektor (zkoušející) – osoba, které během dříve nabytých odborných kvalifikací, bylo povoleno provádět zkoušky. Navíc, tato osoba také úspěšně dokončila e-learningový kurz, který zahrnuje ideu VCC standardu. Zkoušející provádí přezkoumání, které ověřuje praktické dovednosti v konkrétní kvalifikaci. Provozovatel systémů zkoušení – osoba, která úspěšně dokončila elearningový kurz zahrnující ideje VCC standardu i provozování zkoušecí platformy. Provozovatel zkouškového systému je povinen provozovat kontrolu platformy a dohlíţet na zkoušky. Odborníci a kariéroví poradci – se aktivně podílejí na vytváření lepšího sladění učebních plánů a vzdělávacích potřeb konkrétního regionu/země. Poskytují poradenské sluţby, jakoţ i obsahovou a metodickou podpory. Podporují Regionální akademie při vytváření základních učebních osnov, učebních materiálů a zkušebních testů. Aktivně se podílejí na sledování potřeb trhu práce a probíhajících změn, prezentují a propagují VCC standardy během seminářů, konferencí, stejně jako v rámci vnitrostátních a mezinárodních sympozií. Mohou se také sami podílet na Regionální akademii a vytvoření skupiny odborníků. Veřejná správa, podniky a obchodní společnosti – nabídka stáţí pro účastníky kurzů a aktivní podílení se na diskusích pokud jde o odborné vzdělávání.
Aby se organizace stala VCC partnerem, měla by vyplnit VCC přijímací aplikaci a nahrát na své webové stránky materiály ke vzdělávání podporující standard VCC. To musí být provedeno v souladu s příslušnými ustanoveními. Stát se partnerem VCC nevyţaduje ţádné poplatky.
61
Mezi partnerské aktivity patří tyto hlavní okruhy: organizace odborných stáţí, podpora standardu VCC, provádění teoretické a praktické zkoušky, vyjadřování stanoviska k učebním plánům.
Příklad Nové kompetence
Hlídání dětí („BabySitter“)
Hlídání dětí je nová, nesmírně obtíţná a odpovědná profese. Vyţaduje dobrou přípravu a zodpovědný výběr dovedností. Vzhledem k této skutečnosti, certifikace rámců pro tuto profesi byly vytvořeny jako výsledek spolupráce řady odborníků v oblasti psychologie a pedagogiky. Při výběru obsahu byly důleţité související aspekty, jako jsou otázky poradenství, hygieny a ošetřovatelské léčby pro děti, tak bylo vzaty v úvahu utváření správného vývoje a bezpečnost dětí. Rozvoj teoretického a praktického vzdělávání byl zaměřen na takové prvky, jako jsou: plánování péče, ošetřovatelská a vzdělávací poradenství, práce na základě vlastního pozorování a rozhovorů s rodiči, hraní si s dětmi a zároveň uvědomování si potřeb pro správný vývoj dítěte (hry zahrnující pouţití ovládání, pohybu a budování dovedností, stejně jako hudba, umění a výuka vývoje řeči), příprava vybraných vzdělávacích zdrojů pro konkrétní hry a vzdělávací aktivity, kontrola dítěte a jeho správného vývoje a jeho zabezpečení, včetně poskytování správných pomůcek, splnění termínů návštěv u lékaře, miminku poskytnutí obsluhy, např. mytí a koupání, příprava jídla v souladu se zásadami zdravé výţivy, krmení dítěte a jeho příprava na nezávislost, příprava dětské postele, měnění pleny, rozvoj hygienických návyků dítěte, podávání léčivých přípravků dle objednávek lékaře, resp. realizování jednoduchých léčivých procedur, jako jsou dezinfekce a pomoc při oblékání stejně jako předvedení první pomoci v případě nouze, péče o interiér a hygienu interiéru, kde děti pobývají. Popsaná profese zahrnuje takové dovednosti poskytování odpovídající zdravotní péče dětem vývojově či fyzicky zdravotně postiţeným, které potřebují mít asistentku na hlídání. Kandidáti, kteří by se chtěli ověřit své znalosti přijetím certifikátu z přezkoumání, budou si muset také osvojit počítačové a jazykové dovednosti. Ty budou zahrnovat zejména slovní zásoby zahrnující profesionální ţargon. Navrţený počet hodin: 282 To zahrnuje: 82 80 60 60
hodin hodin hodin hodin
teoretického vyučování, praktického cvičení, zahraničních jazykových kurzů, cizích jazyků odborného ţargonu.
Příklad Selektivní kompetence
Interaktivní technologie ve výuce
Toto školení je zaměřeno na učitele a všechny zájemce, kteří by chtěli vylepšit výuku
62
pomocí např. interaktivní tabule, hlasovacích systémů a různých interaktivních zařízení, které jsou stále více a více populární, zejména na internetu. Dovednosti při přípravě prezentací Power Point, stejně tak účinné sdílení znalostí pomocí interaktivní tabule jsou stále více populární a to nejen v oblasti vzdělávání, ale také v podnikání. Navíc, jednoduché, základní dovednosti v editaci grafiky se staly součástí ţivota ve společnosti pro soukromé i profesionální účely. Znalost rizik vyplívající z pouţívání internetu dětmi jsou také součástí souboru kompetencí, které jsou zahrnuty ve VCC standardu. Počítačové a internetové dovednosti poskytují výhodu, ţe toto vzdělávání účastníkům dává příleţitost dozvědět se mnohé z dané oblasti z oboru. To jim umoţňuje získání těchto pravomocí: výuku v souladu se současnými trendy v rozvoji vzdělávání, rozvoj zajímavé výuky zahrnující multi-platformní vývoj, zlepšení kvality vzdělávání, pomocí softwaru a hardwaru základní sdílení znalostí multimediálním způsobem. Tyto dovednosti vytvoří jednotný standard, který usnadňuje pouţití interaktivních technologií ve výuce. Nejdůleţitější IT prvky výuky: Počítačová grafika základní pojmy Multimédia – základní kompetence Interaktivní techniky – základní pojmy Rastrová grafika – charakteristické rysy Software pro úpravy rastrové grafiky Multimediální prezentace ve výuce Techniky přípravy multimediálních prezentací se softwarem multimediálních prezentací Interaktivní tabule ve výuce Techniky práce s interaktivní tabulí Software pro obsluhu interaktivní tabule Základní informace o interaktivních technologiích Interaktivní aktivity – charakteristiky Vývoj interaktivních aktivit Hlasovací systém – principy fungování Výhody a nevýhody, které přináší multimediální učebny
pro
přípravu
Navrţený počet hodin: 40
Závěrečné shrnutí
VCC patří mezi rychle se rozvíjející nezávislý evropský systém certifikací, do kterého jsou zapojeny tisíce subjektů z řady evropských států. Toto komerční řešení poskytuje zajímavou alternativu k formálním dokumentům a dává zaměstnavatelům informaci o konkrétních dosažených kompetencích.
63
Východiska pro výuku v modulech a model certifikací
Výuka v modulech
Teze: školský zákon (§ 5 / 1)1 umoţňuje vyuţívat pro projektování školního kurikula také vzdělávací moduly
V rámci projektu Kurikulum S zpracoval Národního ústav vzdělávání jako nástroj pro implementaci poţadavků sociálních partnerů do školních vzdělávacích programů (ŠVP), tzv. vzdělávací moduly. Definice těchto modulů, jejich tvorba a vyuţití pro zpracování ŠVP a jejich vyuţití na poli mobility je k dispozici v publikaci „Modulární projektování školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání“ (k dispozici na odkazu: http://www.nuov.cz/uploads/KURIKULUM/modularni_projektovani_skolnich_vz_nahled.p df). V této publikaci jsou vzdělávací moduly popisovány následovně:
Vzdělávací modul je obsahově ucelená vyučovací a učební jednotka s jasně stanovenou délkou trvání, vzdělávací cíle, obsah a výstupy včetně kritérií pro jejich ověření a hodnocení. můţe fungovat samostatně, nebo se můţe stát součástí většího vzdělávacího programu, kombinací modulů mohou vznikat různé vzdělávací programy, moduly umoţňují individualizaci vzdělávání. Jeden a tentýţ modul můţe být pouţit v různých vzdělávacích programech. Řada těchto vzdělávacích obsahů je v mimoškolním prostředí nabízena jako zájmové, rekvalifikační a jiné kurzy, tj. samostatné vzdělávací jednotky.
Vzdělávací moduly Zdroj: http://www.nuov.cz/uploads/KURIKULUM/modularni_projektovani_skolnich_vz_nahled.pdf
Charakteristické rysy modulů Vzdělávací moduly jsou jednoznačně zaměřeny na dosažení požadovaných kompetencí absolventa. Vycházejí tedy z požadavků stanovených v profilu absolventa (kompetence absolventa dané RVP) nebo z kvalifikačních standardů (např. dílčích profesních kvalifikací). Od těchto kompetencí se odvozuje obsah i výstupy modulu.
Jasně stanoví výsledky, kterých má být dosaţeno, a poţadavky, které budou na ţáky kladeny. Zároveň určují způsob a kritéria pro posouzení (ohodnocení) toho, jak byly tyto poţadavky naplněny a zda bylo dosaţeno plánovaných cílů vzdělávacího modulu. Tím se také zvyšuje objektivita ověřování výsledků vzdělávání. Zaměřenost modulů na rozvoj komplexních kompetencí umoţňuje koncipovat obsah vzdělávání nadpředmětově a integrovaně (např. integrovat teorii a praktický výcvik nebo prvky všeobecného a odborného vzdělávání). Absolvování kaţdého modulu se samostatně ověřuje a hodnotí. Vzniká tak portfolio prokazující nejen, které moduly ţák v průběhu vzdělávání absolvoval, ale především které kompetence si osvojil. To umoţňuje např. při přestupu ţáka z jiné školy nebo na jiný příbuzný obor vzdělání snadněji se zorientovat v dosavadním vzdělávání ţáka a nastavit další postup. Moduly jsou přenositelné do jiných vzdělávacích programů (např. pro příbuzné obory nebo formy vzdělávání, z počátečního do dalšího vzdělávání).
64
Kombinací, obměňováním nebo doplňováním modulů vytváříme různě strukturované vzdělávací programy v závislosti na cílech, specifických potřebách a profilaci studia. Vzdělávací moduly přinášejí jinou organizaci vzdělávání: Výuka probíhá zpravidla koncentrovaně v časovém rozsahu stanoveném modulem a je rozloţena podle skladby modulů. To znamená, ţe modul v rozsahu 32 hodin nebude vyučován 1 hodinu týdně po celý školní rok, ale např. 4 hodiny týdně, nebo i více podle návaznosti dalších modulů. Po jeho ukončení se přechází k dalšímu modulu. Učivo se jiţ v průběhu školního roku periodicky neopakuje. (Coţ lze v počátečním vzdělávání povaţovat v některých případech vzhledem k charakteristikám ţáků za určitou slabinu modulového systému, kterou bychom mohli eliminovat pouze zařazením speciálního modulu na shrnutí a propojení učiva). Samostatnost modulů umoţňuje, aby i obsahově blízké nebo integrované moduly, popř. i jeden modul, učili zároveň různí učitelé (např. jeden teoretickou část, druhý praktickou část; jeden matematický základ, druhý odbornou část s aplikacemi matematiky), ale i jeden učitel, coţ je výhodné např. v modulech zaměřených na získání praktických kompetencí (např. v odborném výcviku). Výuky stejného modulu se mohou účastnit ţáci z různých tříd (oborů, ročníků). Inovace ŠVP je snazší, mění se pouze daný modul. Vzdělávací moduly umoţňují pruţněji přizpůsobovat vzdělávací program cílům a podmínkám výuky i oborovým inovacím (novým technologiím, poţadavkům firem apod.). Modulové vzdělávací programy zefektivňují řízení vyučovacího procesu jak ze strany učitelů, tak vedení školy. Pokud jsou zveřejněny, ţáci přesně vědí, co bude náplní výuky, co se naučí a co se bude od nich očekávat.
Struktura vzdělávacího modulu
VSTUPNÍ ČÁST
1. Název modulu 2. Kód modulu (kódové označení nominální délky, typu a pojetí modulu) 3. Typ modulu 4. Délka modulu (počet hodin) 5. Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 6. Vstupní předpoklady (vymezení poţadované úrovně vstupních a dovedností, které jsou předpokladem úspěšného studia daného modulu)
vědomostí
Doporučujeme, aby vstupní část obsahovala také název školy. Dále je moţné uvádět další údaje: název ŠVP, kód a název oboru vzdělání, formu vzdělávání, způsob ukončení vzdělávání v modulu. V některých modulových vzdělávacích programech (např. terciárního vzdělávání) se uvádějí také tzv. kredity, které vyjadřují váhu modulu a jeho výsledků v daném vzdělávacím programu, nebo pro dosaţení příslušné kvalifikace. Slouţí k uznatelnosti a přenosu získaných vědomostí, dovedností a kompetencí. 1. 2. 3. 4.
JÁDRO MODULU
Charakteristika modulu (stručná anotace popisující obecné cíle a pojetí modulu) Předpokládané výsledky vzdělávání (výstupní kompetence) Obsah vzdělávání (rozpis učiva) Doporučené postupy výuky (strategie výuky)
VÝSTUPNÍ ČÁST
1. Kritéria hodnocení (poţadavky pro ověření výsledků vzdělávání) 2. Doporučené nebo plánované postupy hodnocení (podmínky, hodnocení)
65
metody,
formy
3. Popř. doporučená studijní literatura Je vhodné vyčlenit na konci modulu prostor pro poznámky vyučujících k realizaci modulu ve výuce a k jeho inovaci. POSTUP TVORBY VZDĚLÁVACÍHO MODULU a) Zpracování vzdělávacího modulu se odvíjí od kompetencí vymezených v profilu absolventa ŠVP. V návaznosti na stanovené kompetence absolventa rozvrhneme obsah vzdělávání (vzdělávací oblasti) v RVP do soustavy vzdělávacích modulů (ovšem přitom se k jedné kompetenci v profilu absolventa můţe vztahovat několik modulů). b) Při tvorbě vzdělávacího modulu nejprve určíme, co bude obecným cílem vzdělávacího modulu a jaké bude mít postavení v ŠVP, resp. v soustavě modulů. Určíme návaznost a posloupnost jednotlivých modulů. c) Vymezíme na základě kompetencí absolventa výsledky vzdělávání v modulu. Jak jiţ bylo řečeno, pregnantně formulované výsledky samy určují typ modulu a výukové strategie. d) Zvolíme učivo nezbytné pro dosaţení plánovaných výsledků. e) K jednotlivým výsledkům nastavíme kritéria jejich ověření a hodnocení (za co budou ţáci hodnoceni) a postup hodnocení (jakým způsobem budou výsledky ověřovány a ţáci hodnoceni). Nezapomínáme na hodnocení klíčových kompetencí, postojů a návyků, a to i v případě, ţe jsou vyjádřeny jako vzdělávací cíle. Více informací: http://www.nuov.cz/kurikulum/modularni-projektovani-skolnichvzdelavacich-programu-v
Kompetentnost Teze: Základy, které utváří kompetentnost, jsou: pozorování, učení se, praxe Pokrok lidstva obecně závisí od společenské úrovně kompetentnosti. A právě kompetentnost je tím, co poţaduje zaměstnavatel od svého zaměstnance. Častými výhradami ze strany zaměstnavatelů je nekompetentnost absolventů k jisté profesi na základě ukončeného několikaletého formálního vzdělání. Tedy lze konstatovat, ţe absolvent buď je připraven pro danou profesi (a svou kompetentnost můţe prokázat na splnění praktických úkolů) anebo není připraven a pak zájem o takovéhoto absolventa ze strany zaměstnavatelů se sniţuje, neboť s tím rostou další náklady na zaškolení, nehledě na to, ţe navíc můţe skýtat v mnohých profesích nedostatečně připravený (kompetentní) absolvent jisté nebezpečí pramenící z nedostatku zkušeností, resp. nedostatečné praxe. Velmi brzy se v otázkách řešení metodiky projektu „Absolventi na trh práce“ ukázala potřeba řešit zadání problematiky z pohledu mnohem dříve neţ kdyţ je student školy absolventem, dokonce dříve neţ se stane studentem či ţákem. První institucí formálního vzdělávání bývá mateřská škola, ale ještě dříve neţ se dítě dostane do MŠ, jsou do něj „zaloţeny“ základy, na kterých staví po celý ţivot, nejen ve školním období. Nejdůleţitější
66
věk je právě do 3 let (nebo ještě do 6 let), kdy je rozvoj rychlý a dobře pozorovatelný, avšak mnohé plody budou viditelné mnohem později dle toho, jakým způsobem byly v tomto období „zasety“. A to i vzhledem k tomu, ţe mocným nástrojem v raném období lidského ţivota je „pouhé“ pozorování. Co rozumět pod pojmem „kompetence“?
Odborné kompetence specifické říkají, co by člověk v určité pozici měl umět po odborné stránce, jaké by měl mít znalosti a jak je uţít prakticky – dovednosti. Odborné kompetence obecné jsou zaloţené na určitém znalostním základu, na rozdíl od specifických kompetencí jsou však široce přenositelné (např. cizí jazyky, řízení auta). Měkké kompetence vycházejí z určitých obecných schopností člověka (např. pohotovost, přesnost, pečlivost, srozumitelnost, přesvědčivost, praktičnost apod.)
Měřitelnost kompetencí
(Zdroj Národní institut dětí a mládeţe, http://www.nidm.cz/okp/kompetence/ko mpetence)
67
Uvedený obrázek ukazuje, ţe do vyučovacího modulu (soubor několika lekcí) vstupují znalosti a dovednosti z minula, aby se z něj získaly znalosti a dovednosti nové. Vyučovací modul je souhrnem obsahu, forem a metod, které nejsou předmětem našeho zkoumání. Rovněţ není podstatné místo, čas, délka trvání a obsáhlost modulu či podoba vzdělávání (formální či neformální). Dokonce není v tuto chvíli natolik stěţejní ani postava učitele, kterou můţeme dát zatím stranou, abychom se k ní vzápětí zase vrátili. Pro potřeby zadání projektu „Absolventi na trh práce“ nás zajímá především výstup, který je dalším vstupem do dalšího modulu aţ k završení studia, kdy interakcí a integrací všech modulu získává absolvent potřebné kompetence.
Praxe
Teze: je potřeba větší propojení škol s praxí o
na úrovni základních škol – získat ţáky pro techniku,
o
na úrovni středních škol – kvalitní praxe či výcvik v reálu (mj. „šablony“ umoţňující financování instruktorů).
Nové znalosti a dovednosti mohu být nejen vstupem pro další modul (soubor školících lekcí), ale také měřitelným parametrem, zda cesta k nabývání kompetencí směřuje dle vytýčených cílů. Nikoliv memorování naučených znalostí, ale jejich uplatnění v praxi, tedy v činném charakteru výuky, nám dá tu skutečnou zpětnou vazbu o úspěchu vyučovacího procesu. Byť ten není tolik předmětem našeho rozboru, zajímá nás moţnost většího propojení teoretické výuky s praxí. V tomto hraje důleţitou roli nejen jiţ zmiňované připravené prostředí (s terminologie Montessori směřující k podpoře výuky), ale také osoba průvodce praxí, lektor – mistr svého řemesla, který krom odborných zkušeností a znalostí je erudovaný k tomu, toto přenášet dále.
68
Zde je prostor pro sociální partnery škol, mezi které mohou patřit firmy a podniky, NNO, hospodářské komory, cechy apod., které mohou nabídnout personální zajištění pozice lektora (mistra), připravené prostředí nebo rovnou zajištění celého modulu vedoucí k poţadované kompetenci. Důleţité je zachovat přitom návaznost v rámci celého vzdělávání, tzn. mít zajištěné poţadované vstupy (kompetence), pokud moţno, u všech studentů. Je moţné připravit také nepovinný předmět rozšiřující portfolio studentů – zájemců o danou problematiku anebo těch aktivních, které si firma pro proškolení vybrala.
Co se rozumí pojmem sociální partnerství? Hlavní typy sociálních partnerů: malé, střední a velké podniky (zaměstnavatelé); Hospodářská komora ČR a její regionální a oborové sloţky; úřady práce; profesní asociace a sdruţení, cechy; vyšší odborné školy a vysoké školy; instituce veřejné správy (státní správy i samosprávy); rodiny ţáků. Z toho za základní partnery lze označit:
Zaměstnavatele - jako klíčoví představitelé světa práce ovlivňují vzdělávací nabídku školy i poptávku po kvalifikovaných pracovnících.
Rodiny ţáků – tvoří rozhodující sociální a kulturní prostředí a ovlivňují vzdělávací aspirace i předpoklady ţáků a volbu jejich vzdělávací cesty.
Co se rozumí pojmem partnerství? Tento pojem je většinou pojímán velice široce a zahrnuje velmi rozmanité aktivity. Můţe jít například o společné zpracování analýz trhu práce nebo formulaci poţadavků na odborné kompetence absolventů, zajišťování podmínek pro praktické vyučování ţáků v reálném prostředí, podporu dalšího vzdělávání učitelů odborných předmětů, kulturní vystoupení ţáků, brigády atd. (MÜLLER, L., OBST, O., PRÁŠILOVÁ. M. Spolupráce střední školy se sociálními partnery a školní vzdělávací program. Šumperk: Trifox. 2009. Dostupné na: http://spolupraceskol.cz/resources/publikace/NFS_manual_WEB.pdf) 1) jde o partnerství iniciované a rozvíjené v přímé souvislosti s výukovým procesem (např. pomoc při zpracování školních vzdělávacích programů, praxe, stáţe, brigády atd.), 2) jde o ostatní formy partnerství, které s edukací přímo nesouvisí, ale přesto jsou pro školu velmi důleţité (například poskytování informací o moţných grantech, pronájem prostor, prosazování společných zájmů, odborné informace atd.). Jedná se samozřejmě o dva hrubé typy, které není vţdy moţno jednoduše oddělit. Často jsou tyto dva typy dokonce úzce provázány. V analýze jsme se zaměřili především na první typ partnerství spojený přímo se vzdělávacím procesem a školními vzdělávacími potřebami. Co lze ale rozumět pod pojmem dobré sociální partnerství?
69
Existuje rozsáhlá shoda odborníků na tom, ţe vytvoření funkčních vazeb školy s okolním sociálním a pracovním prostředím je jedním z hlavních předpokladů pro dobře fungující odborné vzdělávání (KAŠPAROVÁ, Jana a kol. Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU. NÚOV. Praha 2008). Zdroj: Vojtěch, Jiří a kol., Spolupráce odborných škol s jejich sociálními partnery, Praha 2011
Sociální partnerství ve vztahu ke školním vzdělávacím programům řeší projekt Národního ústavu ve vzdělávání - Kurikulum S. Regionální konzultační centrum Moravskoslezského kraje funguje od školního roku 2009/2010 při Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Realizuje konzultace, workshopy a propagaci projektu podle konkrétních poţadavků škol při zavádění ŠVP (více: http://projekty.osu.cz/kurikulum/). Tzn., nástroje k tomuto přístupu jsou jiţ rozpracovány a najdete je mj. na adrese http://www.nuov.cz/kurikulum. Pokud se vrátíme k našemu příkladu souboru lekcí (jednoduchého modulu) z MŠ, pak uvedené schéma můţeme upravit následovně. Ze vstupů do výuky vchází dovednosti z přechozích „modulů“ (lekcí) a to procvičení jemné motoriky tří prstů (tzv. špetkový úchop), rozpoznání tvarů a velikostí a další motorické dovednosti v úrovni dítěte 8 aţ 18 měsíců. Na své úrovni můţe s pomůckou pracovat batole i dítě „školkového věku“, parametrem pro učitele/rodiče je, ţe dítě u činnosti vydrţí a koná ji viditelně správně. Krom prvotní ukázky práce s pomůckou učitel/rodič můţe jen dítě pozorovat, případně dohlídnout na to, aby pomůcku dítě uklidnilo na své místo (v případě menšího dítěte mu samozřejmě pomáhá, avšak dítě by mělo být od malička k tomuto pracovnímu návyku vedeno). Kontrolu správnosti činnosti si dítě koná samo, příp. s pomocí dospělého. Dítě si završením výukového modulu odnáší dovednost třídění a správné přiřazování tvarů dle jisté logické posloupnosti, konkrétně válečků různých rozměrů (dimenze) a přitom si procvičovalo rozvoj zraku, soustředění, smysl pro pořádek, nezávislost a řešení problémů. Navíc aţ později „pochopí“, ţe tímto se připravovalo na psaní, matematiku a chápání desítkové soustavy.
70
Je potřeba, aby se v odborném vzdělávání teoretické poznatky doplnily praxí, optimálně do podoby 50:50, jak je tomu v duálním systému v Německu. V tomto modelu najde své opodstatnění (a větší zájem ze strany dětí a mládeţe) poţadovaná technika a přírodovědné obory, které se bez praxe neobejdou. Tento systém navíc umoţňuje snadnou uznatelnost toho, ţe činnost byla zvládnuta a kompetence nabyta.
Odborné vzdělávání v Německu - duální systém 29.6. 2011, Zdroj: BusinessInfo.cz V Německu je hlavním směrem odborného vzdělávacího systému tzv. duální vzdělávání - přibližně 60 procent mladých lidí je vzděláváno právě v duálním systému. V letošním konjunkturálním průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) mezi zahraničními investory téměř 60 procent firem uvedlo, že by uvítaly zavedení duálního systému v ČR. Z průzkumu ale také vyplynulo, že 36 procent dotázaných duální systém vůbec nezná. Jde přitom o systém, který má v Německu více než stoletou tradici.
Propojení teoretické a praktické výuky
Důleţitým znakem duálního systému odborného vzdělávání je spolupráce převáţně soukromých firem na jedné straně a veřejných škol na straně druhé, která je upravena a řízena Zákonem o odborném vzdělávání (Berufsbildungsgesetz), jehoţ novela vstoupila v platnost 1. dubna 2005. Duální systém je moţno definovat jako systematické propojení teoretické výuky a praktické profesní přípravy, čímţ je zabezpečena velká efektivita vzdělávání. V podniku se student/učeň naučí, jak se vyrovnat s měnícími se poţadavky podnikové praxe, na
71
druhé straně se ale i dozví, jak rozličné sociální vztahy existují v pracovním prostředí. Přitom je podporována samostatnost a vědomí zodpovědnosti. Charakteristickým znakem je získání potřebných profesních zkušeností spojené se zprostředkováním znalostí a dovedností. Tím je zaručeno, ţe se student/učeň vzdělává ve stejných podmínkách, v jakých bude později pracovat. Kromě toho je učení se prostřednictvím spolupráce a s tím svázaných záţitků velmi motivující. Kombinace teorie a praxe zaručuje vysokou kvalifikaci absolventů. „Receptem na úspěch duálního systému je to, ţe hned od začátku se řídí principem ‚learning by doing'' a nevznikají tak situace na hony vzdálené praxi,“ vysvětluje úspěch systému vedoucí odboru odborného vzdělávání a vzdělávací politiky Německého sněmu obchodních a průmyslových komor Sybille von Obernitz a poukazuje na jeho výhody: „Duální systém je pro mladé lidi velmi atraktivní, protoţe díky vzdělání orientovanému na praxi, které je navíc jednotné po celém Německu, mají dobré šance uplatnit se na trhu práce a jsou mobilní. Během studia také získávají nejen odborné, ale i sociální kompetence.“
Stoletá tradice
Duální vzdělávací systém existuje v Německu jiţ více neţ 100 let. Je praktikován ve všech odvětvích hospodářství, v průmyslu, obchodu, řemeslech, sluţbách i v zemědělství. V roce 2009 bylo v duálním systému v Německu vzděláváno celkem 1 571 457 mladých lidí a bylo uzavřeno 566 tisíc nových smluv o vzdělání. Německé podniky nejsou ze ţádného zákona povinny vzdělávat, ale svobodně se rozhodují, zda vzdělávat chtějí či nikoli. „Podniky se do systému zapojují dobrovolně a na vlastní náklady, neboť jsou přesvědčeny, ţe si tak nejlépe pokryjí potřebu kvalifikované pracovní síly. Studenti či učni zároveň splňují poţadavky podniků, protoţe se na vzdělávání a jeho modernizaci podílejí přímo odborníci z praxe,“ uvádí Sybille von Obernitz.
348 oborů
V Německu v současné době existuje 348 státem uznaných oborů, které připravují na výkon více neţ 20 tisíc profesních činností. Největší zájem je o obory mechanik průmyslových strojů a zařízení, mechatronik, obráběč a nástrojař. Pro všechny obory vydávají příslušná ministerstva, převáţně Spolkové ministerstvo hospodářství, vţdy se souhlasem Spolkového ministerstva pro vzdělávání a vědu tzv. nařízení o vzdělávání (Ausbildungsordnungen). Ta jsou závazná pro praktickou výuku v podnicích. V nařízeních jsou stanoveny označení oboru, délka vzdělávání, rámcový vzdělávací plán a poţadavky ke zkouškám. Vzdělávací plány jsou vţdy v souladu s rámcovými učebními plány teoretické výuky. Rámcové učební plány vydává konference ministrů školství jednotlivých spolkových zemí. Kromě všeobecných cílů a didaktickometodických pokynů obsahují také učební osnovy.
Vzdělávání v duálním systému
Odborná příprava v duálním systému trvá dle oboru dva aţ 3,5 roku. Vzdělávací podnik uzavře se studentem/učněm soukromoprávní smlouvu o profesní přípravě, která upravuje všechny podstatné body odborného vzdělávání, například cíl vzdělávání, délku vzdělávání, denní pracovní dobu, odměnu (stipendium), délku zkušební doby, nárok na dovolenou apod. Rejstříky všech uzavřených smluv o vzdělání vedou příslušné kompetentní instituce, většinou obchodní a průmyslové komory a řemeslnické komory. Po ukončení vzdělání není student/učeň povinen v podniku zůstat a ani podnik nemá povinnost absolventa zaměstnat. Investice do vzdělání tak zůstává pro podnik spojena s rizikem, ţe od něj odborníci, které si sám vychoval, odejdou pracovat do jiných podniků. Všechny vzdělávací podniky jsou ze zákona povinny vyplácet svým studentům/učňům přiměřenou odměnu, její výše je většinou dohodnuta během kolektivního vyjednávání. „Tato odměna samozřejmě zvyšuje motivaci studentů/učňů,“ říká Sybille von Obernitz.
72
Celý článek zde: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/odborne-vzdelavani-v-srn-dualnisystem-179.html Převzato z magazínu PLUS, časopisu Česko-německé obchodní komory (ČNOPK, http://tschechien.ahk.de/cz/publikace/casopis-plus/)
Praxe si ţádá natrénování zraku a motoriky, sladění teoretických poznatků s činorodými do té podoby, kdy úkony se stávají ladnými, vykonávají se „jakoby samy“ (bez sloţitého uvaţování) a tím se stávají i bezpečnější pro vykonavatele i jeho okolí (přijímatele sluţby). V našich výukových „projektech“ se však neobejdeme bez neustálého opakování – „drilu“ – označení, které ještě v 30. letech minulého století se ještě běţně pouţívalo (dnes toto slůvko nikterak populární není): „Čtení, psaní, hra na housle vyţaduje drilu. Projektová metoda vede dítě k poznání, ţe to neb ono opravdu potřebno nacvičiti účelným opakováním; ţák někdy nadře něco se zápalem obdivuhodným,“ píše Ţanta ve své knize (Ţanta, R., Projektová metoda, Praha, Dědictví Komenského 1934) a následně však dodává: „Je důleţité však, aby se dril omezil na dovednosti skutečně nutné a nepřeceňoval sil ţáka – opatrnost a rozvaha ze strany učitele jsou tu nevyhnutelné“.
Teze: je potřeba stanovit kvantitativní vyjádření kvalitu a míru zapojení studenta do praxe
Jako projektová metoda (v současnosti jiţ běţně uţívaná v našich školách) pracuje s problémovou metodou, konkrétními výstupy projektů a rozvojem měkkých dovedností u ţáků, Montessori pedagogika pracuje běţně s chybou. Chyby jsou zde brány jako normální lidskou záleţitostí, resp. jako prostředek výuky. Montessori pomůcky mají v sobě zahrnut mechanizmus, jak samostatně poznat ţákovi, ţe udělal chybu a i pokud by mu to nebylo hned zřejmé, je to vidno učiteli, který však ţáka o tom neinformuje. V Montessori lekcích se poţaduje, aby si ţák přišel na chybu sám, resp. aby se činnosti naučil konat bez chyby, nicméně měl zkušenost s tím, co je to udělat chybu a nebral ji jako něco tragického (depresivního, něco z čeho má strach). Jde o to konat bezchybně, avšak nezatěţovat svou mysl na to, ţe je moţné způsobit chybu, za kterou bude člověk pokárán. V odborné praxi je to v dnešní době s moţností dopouštět se chyby problematičtější. Z důvodu nákladů na nákup materiálů či nástroje, které by mohli ţáci, učni či studenti v případě chyby znehodnotit, ale i na obnovu opotřebovaných nástrojů a z celospolečenských tendencí mizí technické vzdělávání a dílny jiţ ze základních škol. Pro nápravu tohoto vývoje odborného školství u nás (a v rámci celosvětových tendencí pro podporu technických a přírodovědných oborů) vznikla v roce 2010 Platforma spolupráce Praxe se Školami. Zástupci Platformy se zmiňují o vytvoření „ateliérů“ s mistry jakoţto průvodci praxí učňům, kteří si budou „moci dovolit“ zakusit udělat během své praxe i chybu (coţ v praxi firmy není příliš moţné nebo ku prospěchu).
73
Platforma spolupráce Praxe se Školami Zdroj: www.praxe-skoly.cz
VIZE Cílená podpora technických a přírodovědných oborů s přesahem na základní a střední školy. Těsné propojení podnikatelské praxe se vzdělávacím systémem. Trvalé hodnocení studentů ze strany jak škol, tak podniků.
PROČ? zvyšující se tlaky na konkurenceschopnost jedinců/institucí/podniků/ČR neprovázanost & nekompatibilita vzdělávacího systému s praxe dlouhodobá odezva změn ve vzdělávacím systému příliš časté změny ve vzdělávacím systému
JAK TOHO DOSÁHNOUT? Politickou, metodickou, finanční a PR podporou, jasně deklarovanou státem. Pouţitím moderních inovativních a účinných nástrojů ke zvýšení efektivnosti vzdělávacího procesu. Podpořením přírodovědných a technických oborů průřezově celým vzdělávacím systémem. Vytvořením expertní apolitické odborné skupiny s mandátem připravovat a implementovat nástroje propojení praxe a vzdělávacího systému (Rada udrţitelné konkurenceschopnosti – RUK). Zavedením povinné řízené odborné semestrální praxe na techn. VŠ.
iPraxeTV je internetový TV portál, kde aktivity Platformy spolupráce praxe se školami za přispění ISPČR koordinačního centra Fóra Průmyslu a VŠ prezentují aktivity na podporu Přírodovědných a technických oborů. Jedná se o aktivity vlastní, ale prostor je zde vytvořen pro multimediální počiny studentů, kteří se např. v rámci soutěţe „Najdi si svého mistra“ zpracují svůj videozáznam. Portál má za cíl široké veřejnosti tímto atraktivním způsobem přinést maximum informací o dění v oblasti vzdělávání a propojení výuky/přípravy studentů s praxí. Více informací: www.ipraxetv.cz
Podle záměrů Platformy spolupráce Praxe se Školami mělo by dojít k navýšení praxe studentů, především u vysokoškoláků, dokonce do té míry, aby absolvent technické VŠ prošel odbornou praxi, během které by získal výuční list. Grafické vyjádření tohoto modelu je uvedeno níţe. Podle tohoto schématu je moţné při stanovení standardizačních mechanizmů uvedené vstupy a výstupy měřit a podle nich stanovit škálu zapojení školy (jejich studentů) do praxe. Tento parametr bude mít velkou váhu mimo jiné pro zaměstnavatele při procesu certifikací. Podrobné zkoumání tohoto mechanizmu přesahuje rámec tohoto projektu, avšak skýtá příleţitost pro jiné projekty.
74
Rozvoj nadání jedince
Teze: „Musíme se pohnout k modelu, který je více zaloţen na principech zemědělství …. Nelze předvídat výsledek lidského rozvoje, vše co můţete, stejně jako zemědělec, je vytvořit podmínky, ve kterých začnou vzkvétat.“ Ken Robinson: Nastolme revoluci vzdělávání! – Konference TED (květen 2010), http://www.ted.com/talks/sir_ken_robinson_bring_on_the_revolution.html
Sir Ken Robinson ve svém výstiţném a zábavném příspěvku navazuje na svou řeč na konferenci TED z roku 2006. Zabývá se radikální přeměnou standardizovaných škol do učení na míru – vytvořením podmínek, ve kterých můţe vzkvétat vrozené dětské nadání. Rozviňme úvahu principů (organického) zemědělství ve školství více v konfrontaci s uvedeným modelem. V případě zemědělce (v analogii učitele) je kýţeným výstupem dostatek zralých plodů (dispozice vypěstované do kompetencí). Polem, kde tyto plody zrají, je v našem případě modul. Vstupy na pole jsou semena, jistým způsobem analogie schránky informací, podobně jako je tomu u lidského jedince vloţeno od narození v genech. Zemědělec můţe připravit ţivnou půdu, můţe zúročit své znalosti a zkušenosti z praxe, pravidelně vstupovat péči do celého procesu zrání, avšak přesto mnoho z toho se děje za vlivu počasí, tzv. obnovitelných zdrojů energie, který celý proces posilňují a utváří. Tak jako zemědělec neovlivní informaci, která je uloţena v semínku (můţe jen umoţnit proces jejího postupné proměny v plod, resp. další semena – skryté informace), tak také přímo neřídí proces fotosyntézy, přeměnu organických látek z okolí na stavební látky rostliny, to jsou cykly, které jsou vloţeny v základu samé přírody. Podobné principy vypozorovala Maria Montessori také při vývoji lidského jedince – obzvláště v raném věku jsou dobře pozorovatelné.
75
Z uvedeného vyplývá, ţe také podoba a vývoj učebního proces je dán rozdílně u kaţdého jedince různě v závislosti na dispozicích vrozených i aktuálních a bereme-li v potaz situace uplatnění absolventů na trhu práce, je nejoptimálnější řešit ji konkrétně a posuzovat tedy individuální rozvoj kaţdého budoucího absolventa vzdělávání samostatně. Podívali bychom se na to z pozice popsaného modelu, pak nedokáţeme dostatečně reflektovat učební proces kaţdého ţáka a studenta. V něm hrají roli také okolní vlivy, aktuální situace v rodině, osobní starosti, které mnohdy učiteli nejsou známé a jsou rozdílné od jeho pohledu na svět, potřeb a problémů. Kdo nejlépe dokáţe udělat reflexi daného vyučovacího procesu, je student či ţák samotný, na základě stávajících schopností a moţností pochopení a vyjádření. V našem schématu se takto jeví, ţe vyučovací modul (se svým obsahem, metodami a procesem) nejenţe není předmětem zadání projektu, ale nyní si nastiňujeme, ţe kaţdá interakce studenta s učební látkou není přímo řiditelná. Spočívá to především na interakci obou. Přesto můţeme posuzovat činitele, kteří do procesu vstupují a vystupují, a můţeme je ovlivňovat. Vstupem ve zjednodušené podobě jsou: dispozice studenta, resp. zkušenosti z dřívějška, prostředí (z terminologie Montessori připravené prostředí, které přesahuje pojetí pouze „škola“), učitel (prostřednictvím něj do procesu vstupuje obsah, forma a metoda). Výstupem: znalosti, dovednosti (obecně zkušenosti) z formální, neformální a informální podoby vzdělávání. V případě praxe jsou to dokonce schopnosti, které jejich „majitel“ ani nedokáţe vyjádřit, ale přesto je jejich přítomnost viditelná, protoţe se stali součástí psychomotorické výbavy daného absolventa a pro zaměstnavatele jsou to právě ony kýţené návyky a kvality. A tyto návyky jsou trvalejšího charakteru neţ vědomosti a lze je také lépe vykázat (předvést). Dostáváme se však k tomu, ţe je zapotřebí se zaměřit na individuální růst schopností kaţdého jedince a pro jisté účely se oprostit od paušalizování. Tzn. vnímat a rozvíjet určitou růstovou linku, tak jako se ze semene rozvíjí rostlinka se svými plody. Pro naše účely si ji nazveme R-linka.
Sledujeme-li tedy individuální R-linku (R-linky) kaţdého studenta, můţeme stanovit konkrétní organizační plán (KOP), který je však „ţivým“ dokumentem, neboť vstupy se
76
dají určit a naplánovat, ovšem výstupy podléhají aktuálním situacím, které ne vţdy jsou předvídatelné a ovlivnitelné. V případě absolventů směřujících na trh práce je uvedeným modulem konkrétní středoškolské, vysokoškolské či jiné ukončené vzdělávání (nebo nějaká jeho část v podobě semestru, jednoho předmětu, projektu, v podstatě, cokoliv, co je potřeba aktuálně posuzovat se svými vstupy a výstupy). To je přechodové období, kdy by jiţ mělo být jistým způsobem jasno o stávajících kompetencích uchazeče o zaměstnání. Proto, aby bylo dosaţeno plynulého přechodu a individuálního reflexe, analýzy a rozvoje studenta, je potřeba R-linky nejen mezi jednotlivými stupni škol, ale i mezi jednotlivými moduly. Podoby modulů je moţné chápat a rozdělovat dle potřeb školy, resp. samotného studenta. Je moţné, aby moduly běţeli i paralelně a bylo by vnímáno a rozvíjeno několik R-linek. To uţ záleţí na moţnostech školy a studenta, který můţe tímto způsobem studovat více modulů (studijních oborů) najednou. Např. jeden můţe být součástí formálního vzdělávání a druhý volnočasového neformálního vzdělávání. Pro plynulou reflexi a analýzu úspěšnosti individuálního vzdělávacího procesu se nabízí jiţ zmiňovaný nástroj waldorfského mezinárodního prostředí – portfoliová sloţka EPC. Pro kompatibilitu napříč i podélně spektrem celoţivotního vzdělávání by bylo potřeba vytvořit kompatibilitu mezi stávajícími nástroji: Portfoliová sloţka EPC (waldorfské střední odborné školy – Ostrava, Praha) Národní soustava kvalifikací (celá ČR) ŠVP + sociální partnerství (celá ČR, v Ostravě RKC při Ostravské univerzitě PdF) individuální akční plán (Úřad práce ČR) evropské strategie, programy a projekty národní a krajské strategie poţadavky sociálních partnerů, hospodářských komor, cechů, asociací certifikační model typu VCC apod.
Co je individuální akční plán? Individuální akční plán je dokument, který vypracovává úřad práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání a jeho obsahem je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení moţnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosaţené kvalifikace, zdravotního stavu, moţnosti a schopnosti uchazeče o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje úřad práce vţdy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost úřadu práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených úřadem práce, a plnit podmínky v něm stanovené. Zdroj: web MPSV, http://www.mpsv.cz/cs/7327 Z tiskové zprávy ze semináře IPIS, o.s.: Během příspěvku Pavla Zdraţily (ÚP Ostrava) také zaznělo, ţe mnohá podnětná řešení k vyuţití potenciálu uchazeče o zaměstnání, zejména z řad absolventů škol, se mohou minout účinkem (stát se formálními), pokud se stanou paušální povinností pro kaţdého, bez toho, aby
77
byly primárně zohledňovaly jak potřeby trhu práce, tak individuální charakteristiky nezaměstnaného. Jako příklad uvedl povinnost uzavřít individuální akční plán (IAP) pro všechny nezaměstnané, kteří jsou na úřadu práce evidování déle neţ 5 měsíců, jehoţ obsahem má být zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení moţnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce
Pokud bychom R-linku dali do souvislosti s modulem lekce Montessori, pak si můţeme určit jako jednu R-linku např. třídění, jako důleţitou dovednost, kterou dítě si postupně v mnoha lekcích rozvíjí, aby dosáhlo nových kompetencí (číst, umět třídit dle logické posloupnosti věcí apod.). Nejdříve v mateřské škole dítě třídí lesní plody či luštěniny, pak třídí podle smyslů (např. přiřazuje barevné páry destiček, dvojice podle zvukového, tepelného či čichového vjemu apod.), před ZŠ anebo v prvním ročníku třídí obrázky dle společných vlastností z oblasti fauny, flóry, předmětů denní spotřeby apod. do skupin, aby k tomu přiřadilo slovní označení a naučilo se dané předměty a jevy pojmenovat a také je zapsat. Tak dále bychom mohli pokračovat aţ k vysokoškolákovi, který se seznámil se základy GTD a třídí si úkoly a došlé informace do sloţek podle obsahu, důleţitosti, priority zpracování atd. Takţe ke kompetencím, které později vyuţije jako schopný manaţer, byly poloţeny základy mnohem dříve, neţ je zúročil pro úspěch svého podnikání. Přesto na kaţdé úrovni „třídění“ platili tyto skutečnosti:
k aktuálnímu třídění bylo zapotřebí minimální znalosti a dovednosti pořízených z minulosti, aby vzešly výstupy nové na základě aktuálního posouzení situace a kritérií, resp. daných předmětů třídění (informací)
je potřeba srovnávat podle jistých kritérií a nejprve je zapotřebí si určit východisko pro srovnávání (společnou vlastnost). Dle N.F. Talyzinové (Utváření poznávacích činností ţáků, Praha 1984, s. 34-38) to znamená: Základní podmínky pro srovnávání:
srovnávání probíhá mezi sourodými předměty a jevy skutečnosti musíme srovnávat podstatné vlastnosti
Umět srovnávat, znamená umět tyto činnosti:
určovat vlastnosti předmětů, rozlišovat obecné a podstatné vlastnosti, při srovnávání různých krychlí rozlišují zpočátku děti vlastnosti, kterými se krychle liší – určující vlastnosti, a potom vlastnosti, které jsou všem krychlím společné – obecné vlastnosti (vidět společné znaky dvou předmětů) mezi obecnými vlastnostmi můţeme najít – podstatné vlastnosti (ne všechny obecné vlastnosti obecné jsou podstatnými); učíme děti rozlišovat podstatné, důleţité vlastnosti od vlastností nepodstatných (doplňujících). určit podklad pro srovnávání (jednu z podstatných vlastností),
srovnávat předměty na základě daného podkladu
Nalezení konkrétního klíče pro srovnání a následné třídění není vţdy jednoznačné. Dokonce i v určování vlastností předmětů na základě vjemů podlého individuálnímu vnímání dotyčného. Navíc mnohé záleţitosti, obzvláště u plánování a třídění úkolů, jsou podrobeny zkoumání osobního vkusu, potřeba a z toho pramenících priorit.
78
Getting Things Done, (často zkracováno na GTD) patří v současné době mezi populární metody organizace práce. Metodu vytvořil americký kouč David Allen a popsal ji ve stejnojmenné knize. Protoţe mozek člověka není podle Allena primárně uzpůsoben tomu, aby si pamatoval a připomínal úkoly, schůzky a všechny závazky (v terminologii gtd „záleţitosti“), doporučuje Allen vytvořit si externí systém různých druhů seznamů, které následně poslouţí jako připomenutí. Člověk se tedy nemusí věnovat tomu, aby si vzpomněl na to, co má dělat, ale můţe vyuţít plně kapacity mozku, aby se soustředil na provedení úkolu. Pracovní proces Aby člověk mohl „úkol“ provést, musí nejprve vědět, co přesně znamená: 1. ono všeobecné označení „práce“, 2. vykonávat tuto práci. Kontrola nad pracovním procesem a přehled o něm se získá díky: 5 fázovému procesu řízení, modelu přirozeného plánování, úrovním soustředění. Pět fází řízení pracovního procesu Řízení záleţitostí – a to jak pracovních, tak soukromých - je proces sloţený z ustálených kroků: 1. 2. 3. 4. 5.
Sesbírej Zpracuj Zorganizuj Zhodnoť Udělej
Sesbírej První základní krok pro zvládnutí všech záleţitostí, které vyţadují vaši pozornost, je jejich sesbírání do předem stanovených „sběrných míst“ - schránek. Za schránku můţe člověk pouţít víceméně cokoli, např. přihrádku na papíry a došlou poštu, inbox v e-mailovém klientu, MP3 přehrávač s mikrofonem, PDA. Do těchto schránek potom člověk uloţí celodenní kolotoč záleţitostí, tedy nápadů, informací, poţadavků, úkolů, předsevzetí, záměrů a přání. Pro schránky platí 3 základní pravidla: (1) kaţdý otevřený problém musí být zachycený (sebraný) mimo hlavu člověka, (2) počet schránek musí být co nejmenší, ale ve stejném okamţiku i plně postačující, (3) obsah schránek se musí pravidelně vyprazdňovat – tedy zpracovat. Zpracuj Během další fáze procesu se zpracuje obsah schránek. Velmi často opakované tvrzení z gtd zní, ţe člověk můţe realizovat jednotlivé kroky, ale nikdy nezvládne celé projekty, které se z těchto kroků skládají.
79
U kaţdé poloţky ve schránce člověk zváţí, zda je v daném okamţiku realizovatelná, nebo není. Rozhodování probíhá okamţitě, základní poţadavek zní: nic se do schránky nevrací zpět. Nerealizovatelné záleţitosti se buď zahodí, uloţí pro případnou realizaci někdy později, nebo se jedná o reference k nějaké jiţ zpracovávané záleţitosti a věc se zaloţí do kartotéky. Realizovatelné záleţitosti se buď udělají, delegují anebo odloţí pro pozdější zpracování. O odloţení/udělaní rozhoduje pravidlo 2 minut. Jde-li záleţitost provést během dvou minut, nikam se neodkládá a udělá se hned, během zpracování schránky. Jestliţe se musí pro zvládnutí záleţitosti udělat více neţ jeden krok, zaloţí se nový projekt. Zorganizuj V třetí fázi procesu Allen učí zařadit jiţ zpracované poloţky na 5 různých míst, které jsou klíčem celého dalšího fyzického řízení gtd. Další kroky – podle Allena je další krok kaţdá realizovatelná, fyzicky viditelná činnost, která vede k nějakému výsledku. Gtd učí zapisovat si další kroky pomocí akčních sloves: např. „zavolat Petrovi ohledně oběda 23.5.“ nebo „sestavit návrh smlouvy s XY“. Další kroky jsou rozděleny do různých seznamů podle kontextů, tedy pomůcek a prostředí, které jsou třeba k jejich provedení („Na počítači“, „Telefonáty“, „Doma“ atp.) „Čekám na…“ – Delegované poloţky-kroky jsou vedeny na speciálním seznamu. Projekt – kaţdá záleţitost, která se musí realizovat více neţ jedním krokem, se stává v gtd projektem. Projekty jsou vedeny na samostatném seznamu projektů, který člověk pravidelně prochází a přehodnocuje. Někdy/Moţná – na tento seznam jsou uloţeny všechny nerealizovatelné poloţky, o nichţ člověk v okamţiku zpracování nedokázal rozhodnout, zda je v budoucnu bude chtít realizovat. Kalendář - do kalendáře patří události s přesně stanoveným termínem, v němţ musí proběhnout. Zhodnoť Hodnocení v gtd probíhá na několika úrovních: a) člověk v kaţdém okamţiku přehodnocuje, zda dělá právě to, co dělat má (přehled dalších kroků a projektů), b) jedenkrát za týden provádí tzv. týdenní hodnocení, během nějţ prochází celý systém a tím jej udrţuje aktuální, c) a hodnocení z hlediska tzv. úrovní soustředění (viz dále). Udělej Allen v této fázi zdůrazňuje, ţe bychom měli mít nastavený systém, podle nějţ rozhodujeme o tom, co se bude dělat. Systém gtd vytváří 4 „priority“, podle nichţ se rozhodujeme: kontext, v němţ se nacházíme, priorita daného úkolu, energie, která nám zbývá, čas, který máme k dispozici. Model přirozeného plánování Pro projektové plánování (a uvaţování o dalších tématech a případných "moţných" projektech) doporučuje Allen vyuţít vlastnosti mozku „přirozeně rozplánovat“ postup. Člověk se nejprve zamyslí nad tím, proč (a za jakým účelem) něco dělá (definice záměru), představí si, jak by měla hotová práce vypadat, zapřemýšlí o různých
80
moţnostech, jak výsledku dosáhnout (brainstorming), vybere nejlepší moţný způsob (uspořádání) a najde jednotlivé kroky, kterými se k cíli dostane. Oblasti soustředění Třetí základní součástí systému gtd jsou tzv. oblasti soustředění. Allen je rozlišuje podle úrovně letové hladiny na činnosti na vzletové dráze (konkrétní činnosti, další kroky), na hladinách 10 000 stop (aktuální projekty), 20 000 stop (oblasti, za něţ člověk zodpovídá), 30 000 – 50 000 stop (cíle na jeden rok, na 2 – 3 roky a ţivotní cíle a poslání člověka). Právě oblasti soustředění jsou důkazem, ţe se GTD nevěnuje pouze práci a ţivotní cíle člověka neřeší: právě naopak, David Allen vyhrazuje stanovení cílů a priorit velké místo na svých seminářích. Další témata v gtd Termínový pořadač (tickler file) Allen není autorem tzv. termínového pořadače, ale učí, jak jej velmi efektivně vyuţívat. Za termínový pořadač můţe slouţit např. emailový klient, šanon apod., který obsahuje 12 sloţek pro měsíce a 31 sloţek pro jednotlivé dny v měsíci. Do těchto sloţek potom člověk ukládá „připomenutí“. Pomocí přesunování „měsíčních sloţek“ podle aktuálního měsíce k denním sloţkám tak člověk jednoduše řečeno „posílá sám sobě zprávu“, čemu by se mohl v daný den věnovat. GTD a nástroje Podle nástrojů, které uţivatelé gtd pouţívají, se dělí do dvou hlavních skupin: high tech a low tech. High tech znamená různé druhy offline nebo online programů, low tech potom vyuţívá různých druhů papírových organizérů. Mezi nejznámější patří tzv. Hipster PDA nebo různé způsoby pouţití populárních notýsků Moleskine. Mnozí uţivatelé si také vytváří své vlastní papírové organizéry. Pravidlo 2 minut Podle pravidla dvou minut má člověk v průběhu zpracování schránky rozhodnout, zda činnost udělat nebo ji odloţit k pozdějšímu provedení. Pravidlo dvou minut patří mezi nejčastěji variované základní nástroje gtd. Nutí člověka zváţit, zda jej provedení bude stát méně času neţ sloţité zakládání nové připomínky, případně dalšího kroku či projektu. Zdroj: Wikipedia, http://cs.wikipedia.org/wiki/Getting_Things_Done Další informace najdete např: www.mitvsehotovo.cz V metodice GTD se pracuje s určování krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých cílů. Kontroluje se „směr letu“ (směřování) a dle letové hladiny se posuzují a třídí úkoly. Tzn., máme-li nějaký cíl, existuje mnoho cest, jak je nabýt, ale i ta cesta nejkratší – vzdušnou čárou, má postupné body, které je zapotřebí překonat. Při určování osobní a profesní kariéry je nutné si tyto cíle stanovit. Stanovení si jistého záměru vytyčuje jistou posloupnost úkolů, které je potřeba se věnovat, aby člověk nabyl potřebného stavu. Od počátku vzletu k danému cíli je potřebná jistá doba, a pokud si jedinec dostatečně jasně dokáţe nadefinovat (představit) svou vizi, ke které chce dospět, pak můţe kdykoliv tento obraz se stávající skutečností porovnat a vyhodnotit. Tudíţ krom aktuální R-linky, kterou člověk se vzdělává, je zapotřebí porovnat, zda naše snaha směřuje ke stavu dosaţení daného cíle a definovat si určitou linku záměru (např. Z-linku). S ní pak můţeme porovnávat aktuální stav s tím, kde bychom ideálně chtěli být.
81
Silné a slabé stránky
Teze: „Víte, podle mně, jsou lidská společenství závislá na různorodosti nadání, nikoliv jednolité představě o dovednostech. A jádro problému spočívá ve znovuobjevení našeho povědomí o schopnostech a inteligenci.“ Ken Robinson: Nastolme revoluci vzdělávání! – Konference TED (květen 2010), http://www.ted.com/talks/sir_ken_robinson_bring_on_the_revolution.html
Sir Ken Robinson vedl v roce 1998 Poradní výbor Britské vlády s cílem prozkoumat význam kreativity ve vzdělávacím systému a pro ekonomiku. V roce 2003 byl za své přínosy povýšen do šlechtického stavu. Jeho poslední kniha: The Element: How Finding Your Passion Changes Everything, hluboký pohled do lidské kreativity a vzdělání, byla vydána v roce 2009. Více informací v češtině např. zde: http://www.silnestranky.cz/clanky/sir-kenrobinson-vzdelavani-a-kreativita.aspx Metoda GTD je vhodná, jakým způsobem si organizovat pracovní činnosti tak, aby bylo vše hotovo dle plánu a zbyl prostor pro osobní volno. Při našem semináři vyvstal problém související s delegováním úkolů (kdyţ se rozhodnete, ţe tento úkol svěříte k vypracování někomu jinému). Toto je princip zadávání úkolů učitele ţákovi, ale v tomto případě se jednalo o pracovní vztah ředitel – sekretářka. V daném případě ředitel, kdyţ vyhodnotil úkol vhodný pro sekretářku, hned jej delegoval dále. Tím sekretářka dostávala úkoly v podstatě kdykoliv průběţně, tzn., i v době, kdy se potřebovala soustředit na právě vykonávající úkol. Toto si ředitel uvědomil v souvislosti s tím, ţe i zatím chodí s poţadavky učitelé v době, kdy oni mají potřebu (prostor), ale ne vţdy se jim můţe věnovat (je situace k tomu příhodná). Myslí se tím doba, kdy se ředitel soustředí na splnění jistého úkolu a nepřeje si být rušen. Také sekretářka můţe tento „nával“ poţadavků zvládat bez větších problémů anebo je to ji někdy nepříjemné (z důvodu vyrušování v činnosti), tak jako to vyhodnotil ředitel. Záleţí tedy na charakteru člověka, jeho individuálních potřebách. Podobné je tomu v Montessori pedagogice (shodou okolností onen ředitel, znal Montessori metodu, neboť byl zřizovatelem Montessori školy 1. stupně) – dítě se při práci (soustředění) nevyrušuje a kdyţ tak jen velmi opatrně. V podstatě obecně se respektuje v tomto pojetí jedinec se svými potřebami a přistupuje se ke kaţdému individuálně. Jiţ v mateřské školce je charakter člověka viditelný a můţeme jej identifikovat nejen z chování v kolektivu, v přístupu k činnosti, ale také z výtvarných výtvorů dítěte. Tyto práce si i dítě předškolního věku můţe vybrat, které si vezme domů (přinese přímo rodičům) a které si uschová „jako příkladné“ do své (portfoliové) sloţky. Z uvedeného pramení, ţe kaţdý jedinec bude ke stejné záleţitosti se stavět různě. Co bude pro někoho problém, pro druhého to bud příhodné, aţ potřebné. Z toho důvodu jsou jistě i nedostatečné mnohé přístupy ve formálním vzdělávání, kdy se obecně metody a formy výuky představují všem paušálně. Více neţ pedagogika nás nyní zajímá modul se svými vstupy a výstupy. V tomto případě můţeme vstupy ještě upřesnit o identifikaci toho, jaké udaného jedince jsou silné a slabé stránky. I v případě příkladu sekretářky či učitelů můţe ředitel postupovat v případě jedné kolegyně jinak neţ v případě druhé. Totéţ platí (a mnohem více) i v případě ţáků či studentů (mnohdy musíme vzít v potaz i přechodová období, problémy v rodině apod.).
82
Zjištění talentů (silných stránek) jiţ v dětství umoţní uchopit jeho nadání a rozvíjet jej případně směrem j budoucí profesi. Samozřejmě, ţe je zapotřebí to konat citlivým způsobem, který bere v úvahu na druhou stranu slabé stránky člověka. Existují děti, u kterých brzy vyniknout (někdy i šťastnou souhrou okolností) jejich silné stránky (talent), který je často podchycen a rozvíjen. Naopak u dětí, kteří prokáţí svou slabou stránku (a přitom se můţe jednat jen o nepochopený projev něčeho, co v budoucnu můţe být silnou stránkou osobnosti jedince), mohou být okolím pro svoji „slabost“ manipulovány a trpět, coţ se znatelně projeví v dospělosti. Tak jako mince má svůj rub a líc, tak i kaţdý člověk má své silné a slabé stránky a co jiného by mělo vzdělávací systém rozvíjet neţ silné stránky jedince (nadání) a posilovat „slabiny“, resp. se postarat se, aby dotyčný své slabá místa pochopil a netrpěl dříve či později z jejich nepochopení (v horším případě si člověk vypěstuje obranné aţ útočné mechanizmy, které zase mohou škodit okolí a v podstatě i samotnému „agresorovi“). Moţností jak určovat talent, nadání, inteligenci, obecně je shrňme pod označení „silné a slabé stránky“ je mnoho. Uvedeme některé z nich: StrengthsFinder (www.silnestranky.cz, www.strengthsexplorer.com, www.strengthsfinder.com) Barvy ţivota (www.barvyzivota.cz, www.dap-services.cz) MBTI (cs.wikipedia.org/wiki/MBTI, testosobnosti.zarohem.cz) IQ – Inteligenční kvocient (www.iq-tester.cz, www.mensa.cz nebo cz.iqtest.eu) EQ – Emoční inteligence (www.eqtesty.cz) Socionika (www.socionika.eu) Zpětná vazba (www.silnestranky.cz/zpetna-vazba.aspx nebo www.360zpetnavazba.cz) Lominger (www.lominger.com) 5 jazyků lásky (není tolik o nadání, ale potřebách člověka vnímat lásku, viz knihy v češtině od Garyho Chapmana nebo test na http://www.mojerodina.cz/vztahy-a-intimita/pet-jazyku-lasky-test.html)
StrengthsFinder – Hledání silných stránek Zdroj: Michal Martoch, Monika Martochová Dudová: Manuál – Mimořádně nadané dítě v rodině, 2011 Tento text a další informace k tématu nadání dětí je volně k dispozici v příručkách na tomto odkazu: http://www.silnestranky.cz/vzdelavani/metodiky-a-manualy-prorozvoj-talentu.aspx Základní definice V roce 1998 začal americký tým vědců ze společnosti Gallup pod vedením Donalda O. Clintona a Toma Ratha aplikovat výsledky svých studií o talentu. Na základě Gallupova 40letého výzkumu talentu a silných stránek byla vytvořena definice 34 nejběţnějších talentů. Původ slova StrengthsFinder vychází z anglického překladu Strengths (silné stránky) a finder (hledání). Tedy jde o hledání silných stránek za účelem zjištění, které talenty jsou nejsilnější a na které má smysl se zaměřit a dále je rozvíjet. Dle Gallupu má mnohem vetší význam rozvíjet se v tom, v čem jsou lidé dobří, neţ vydávat spousty energie na rozvíjení svých slabších stránek. Základem je pochopení vlastních silných stránek, abychom je mohli dále zdokonalovat, vyuţívat v běţném ţivotě, coţ nás povede nejen k lepším výsledkům, ale především k vnitřní spokojenosti. Jazyk 34 talentu podle StrengthsFinder Vzhledem k tomu, ţe neexistuje český překlad, uvádíme názvy jednotlivých talentů
83
v původním anglickém názvosloví s určitou základní definicí talentů. 1) Achiever – tito lidé mají velké mnoţství energie a dokáţí tvrdě pracovat. Cítí velké uspokojení z toho, kdyţ jsou zaneprázdnění a produktivní. 2) Activator – tito lidé mohou uskutečňovat věci tím, ţe dokáţí přeměnit nápady a myšlenky v akci. Jsou často netrpěliví. 3) Adaptability – tito lidé preferují „jít s časem dále“. Mají sklon být v přítomnosti. Patří mezi lidi, kteří berou věci tak, jak přicházejí, a objevují budoucnost kaţdý den. 4) Analytical – tito lidé hledají vţdy důvody a příčiny. Mají schopnost přemýšlet o jednotlivých faktorech, které mohou ovlivnit danou situaci. 5) Arranger – tito lidé umějí efektivně organizovat, ale jsou také flexibilní, coţ obohacuje jejich organizační schopnosti. Rádi vymýšlejí, jak vhodně zkombinovat všechny dostupné zdroje, aby byl výsledek co nejlepší. 6) Believe – tito lidé mají pevně stanovené své hodnoty, které se nemění. V rámci těchto hodnot pak objevují účel svého ţivota. 7) Command – tito lidé jsou duchapřítomní. Jsou ochotni převzít zodpovědnost za situaci a dělat rozhodnutí. 8) Communication – tito lidé mají obecně schopnost velice jednoduše nacházet cesty, jak své myšlenky převést do slov. Jsou velmi dobří řečníci a moderátoři. Umějí skvěle konverzovat. 9) Competition – tito lidé měří svůj další postup a výsledky srovnávají s výsledky ostatních. Bojují vţdy o to, aby vyhráli první místo a obrátili cokoliv v soutěţ. 10) Connectedness – tito lidé mají víru v to, ţe všechny věci jsou nějak spojeny. Věří, ţe existují shody a vše, co se okolo nás děje, má svůj důvod. 11) Consistency – tito lidé si jsou vědomi potřeby přistupovat ke všem lidem stejným způsobem. Se všemi se snaţí nakládat stejně a s důsledností tak, ţe nastavují jasná pravidla a striktně se jich drţí. 12) Context – tito lidé mají rádi přemýšlení o minulosti. Chápou současnost na základě pochopení minulosti. 13) Deliberative – tyto lidi lze nejlépe popsat jako ty, kteří vţdy a naprosto seriózně přistupují k vykonání rozhodnutí nebo výběru volby. Umějí předvídat překáţky. 14) Developer – tito lidé jsou schopni rozpoznat a podporovat talent a potenciál v ostatních. Všimnou si znamení kaţdého malého zlepšení a odvozují své uspokojení od těchto zlepšení. 15) Discipline – tito lidé mají rádi rutinu a strukturu. Jejich svět je nejlépe moţné popsat řádem, který sami vytvářejí. 16) Empathy – tito lidé mohou cítit pocity ostatních lidí tak, ţe si představí sami sebe v ţivotě nebo v situaci ostatních. 17) Focus – tito lidé si určí směr, následují ho bez přestávky a dělají určité úpravy pro to, aby zůstali ve svém směru a neodchýlili se. Určují si priority a pak jednají. 18) Futuristic – tito lidé jsou inspirovaní budoucností a tím, co muţe být. Inspirují ostatní svými vizemi budoucnosti. 19) Harmony – tito lidé vţdy hledají shodu. Nemají rádi konflikty, raději hledají oblasti, ve kterých se všichni shodnou. 20) Ideation – tito lidé jsou fascinováni myšlenkami. Jsou schopni najít spojení mezi zdánlivě neslučitelnými jevy. 21) Includer – tito lidé jsou schopni chápat ostatní. Uvědomují si ty, kdo se cítí vynechávaní, a vytvářejí úsilí, aby je zapojili do dění. 22) Individualization – tito lidé jsou zaujati výjimečnými kvalitami kaţdého jedince. Mají dar ukázat, jak mohou odlišní lidé pracovat dohromady produktivně. 23) Input – tito lidé mají touhu vedet stále více. Často rádi sbírají a archivují nejrůznější informace. 24) Intellection – tito lidé jsou charakterističtí svými intelektuálními aktivitami. Hodně zkoumají své nitro a oceňují intelektuální diskuse. 25) Learner – tito lidé mají velkou touhu učit se nové věci. Chtějí se stále zlepšovat. Nejvíce je podněcuje učení, které je zajímá mnohem více neţ samotný výsledek. 26) Maximizer – tito lidé se zaměřují na silné stránky a na způsob, jak stimulovat
84
osobní a skupinovou výjimečnost. Hledají způsob, jak změnit něco dobrého v něco výjimečného. 27) Positivity – tito lidé mají nadšení, které je nakaţlivé. Jsou pozitivní a mohou vybudit ostatní k tomu, co se chystají dělat. 28) Relator – tito lidé se těší z blízkosti s ostatními. Nacházejí velké uspokojení, kdyţ mohou pracovat společně s přáteli na dosaţení svých cílů. 29) Responsibility – tito lidé se vţdy chovají tak, ţe co řeknou, také udělají. Berou to jako osobní závazek. Jsou vázáni ke stabilním hodnotám, jako jsou čestnost a loajalita. 30) Restorative – tito lidé jsou odborníky v řešení problému. Jsou dobří v hledání, co jde špatně, a následně v řešení této situace. 31) Self-Assurance – tito lidé se cítí jistí ve schopnosti řídit svůj vlastní ţivot. Ovládají svůj vnitřní kompas, který jim dává jistotu, ţe jejich rozhodnutí jsou správná. 32) Significance – tito lidé chtějí být důleţití v ocích ostatních. Jsou vţdy nezávislí a chtějí být rozpoznáváni. 33) Strategic – tito lidé vytvářejí alternativní cesty, jak dále pokračovat. Kdyţ se jim předloţí jakýkoliv scénář, mohou si všimnout důleţitých vzorců a potenciálních problému. 34) Woo – tito lidé milují výzvy potkávání nových lidí. Dosahují uspokojení z toho, ţe mohou prolomit ledy a vytvořit spojení s jinou osobou. Oblast pouţití Test vychází z přesvědčení, ţe nalezení talentu, přeměna na silné stránky a jejich maximální vyuţití přináší výrazně lepší pracovní výsledky i osobní spokojenost neţ pouhé zlepšování slabých stránek. Test StrengthsFinder identifikuje pět nejsilnějších talentu testovaného, a to z celkového počtu 34 talentů (ty byly pro snadnější zapamatování abstrahovány z několika set velice specifických talentu). Je doporučen od věku 15 let, kde si jiţ člověk dokáţe uvědomovat sám sebe. Výsledky testu jsou individualizované a plně přizpůsobené na kaţdého jednotlivce. Kaţdý testovaný získá svuj osobní profil. Celkově tak existuje více neţ 33 miliónu kombinací jednotlivých talentu. Ve spojení s individuální kombinací znalostí a zkušeností to dává jasnou informaci o jedinečnosti kaţdého člověka na celém světě. Samotný test od svého uvedení v roce 1998 absolvovalo jiţ několik miliónu lidí a pouţívá se úspěšně v celé řadě škol, nadnárodních i malých firem a organizací z celého světa pro hledání talentu jejich pracovníku. Vyuţití metody při zjišťování nadání u dětí Přesně tento princip hledání individuálního talentu kaţdého dítěte (jedince) by mel být primárním zájmem všech dospělých. Jiţ od narození/v dětství/v mládí totiţ začíná proces přípravy na budoucí povolání a „dospělost“. Mimo standardní test Strengths-Finder existuje také „dětská“ verze, jeţ je zaměřena speciálně na zjišťování talentu a silných stránek u dětí. Je známá pod názvem StrengthsExplorer a je určena pro věkové rozmezí 10–14 let. Realizací testu StrengthsExplorer učitelé i rodiče získají přístup k materiálům, které jim umoţní uplatnit nadání jejich dítěte či studenta. Více informací: www.strengthsexplorer.com. (pro zjišťování www.strengthsfinder.com nebo v češtině www.silnestranky.cz
85
nadání
u
dětí),
Portfoliová sloţka
Teze: řetěz je jen tak silný jako jeho nejslabší článek
Prof. Mechlová na úvodní konferenci seznámila přítomné s moţností testování znalostí 1. a 3. Ročníku středních škol, coţ průzkum IPIS, o.s. prokázal, ţe školy v MSK o této moţnosti vědí a vyuţívají ji. Vedle této moţnosti stojí praxe a moţnost ukázat své dovednosti na konkrétním provedeném úkolu. Avšak testování a demonstrace neukáţe veškerou míru kompetentnosti pro personalisty či kariérní poradce, aby určili, zda je uchazeč pro danou profesi dostatečně kompetentní. Jak uvedl ve svém příspěvku v rámci workshopu ředitel SOŠ waldorfské Břetislav Koţušník, zdravotník při poskytování první pomoci nemůţe si dovolit ztratit vědomí, kdyţ uvidí krev, v tomto případě není dostatečně kompetentní. Dle jeho zkušeností vědomosti, dovednosti pouţité v jistém kontextu (schopnost jednat v poţadovaných situacích) dokáţe zachytit portfolio, resp. Portfoliová sloţka EPC. Připomínám, ţe tato sloţka obsahuje certifikát ze vzdělávacího projektu či stáţe (vyučovacího modulu), ve kterém jsou uvedeny: obecný popis, předpokládané klíčové kompetence, autoevaluace studenta (vlastní popis činností a hodnocení), hodnocení externího hodnotitele (učitel ověří uvedené). Tzn., ţe tento model vykazuje aktivní přístup studenta ke svému hodnocení na základě interakce s okolím a zpětné vazby od ostatních, jenţ byli součástí vzdělávacího procesu. Tím je i naplňována zpráva z roku 1996 Mezinárodní komise pro vzdělávání v XXI. století UNESCO - "Učení: dosaţitelný poklad" - tzv. Delorsova zpráva (Learning: The Treasure Within), která rozpracovává celoţivotní učení zaloţené na 4 pilířích: učit učit učit učit
se se se se
vědět, dělat, spoluţití, být.
Hodnotit můţeme vzdělávání v rámci školy kladně tehdy, pokud dochází u všech studentů k naplnění vnitřní motivace a vyuţití vnitřního potenciálu. Pokud samotný jedinec dokáţe autonomně zhodnotit své vzdělávání se na základě spolupráce na přípravě (vlastní individuální vzdělávací plán), procesu (vycházející z jeho potřeb osobních či profesních), výsledku a hodnocení vnitřní motivace (postojů). Spočívá-li americký způsob práce s lidským kapitálem v rozvoji silných stránek jedinců, korejský způsob je opačný – rozvíjí slabé stránky všech k posílení celku. Je zapotřebí skloubit oba přístupy a stavět na silných stránkách a posilovat slabé stránky jedinců ku prospěchu celku. Velké rezervy na poli vzdělávání se jeví v uvedeném třetím a čtvrtém pilíři. K tomuto můţe pomoci neformální podoba vzdělávání – přičemţ mocným nástrojem, jak si upevnit tyto ţivotní kompetence a rozvinout cizí jazyk v různých ţivotních i profesních situacích je získat praxi jako dobrovolník v zahraničí.
Dobrovolnictví
Teze: školy v Moravskoslezském kraji ve velké míře nevyuţívají nástroje k podpoře dobrovolnictví
Dle průzkumu IPIS, o.s., se u škol v MSK v roce 2011, který byl vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví, se příliš tyto programy neujaly. Více prostoru k tomuto získává neformální vzdělávání a právě pro absolventy škol je to vhodný způsob získání praxe ve svém oboru. I kdyţ vhodné je, aby i školy k tomu své studenty vedly. Z praxe se jeví, ţe absolventi především dobrovolnickou stáţ v zahraničí volí, kdyţ se jedná o jisté přechodové období. Tím můţe být završení 18 let a završení studia maturitou. Méně jiţ k dobrovolnictví přistupují absolventi VŠ, neboť mnozí z nich zakládají rodiny a mají potřebu vydělávat.
86
Ze strukturovaného rozhovoru IPIS, o.s. se školami v MSK vyplývá další zajímavá skutečnost, ţe studenti stáţí a dobrovolnických pobytů, byť jsou zcela zajištěné a bez nároků vlastního financování, se jistým způsobem obávají (někdy se stane, ţe na zamluvenou stáţ nakonec odmítnou jet – pozn.: zkušenost na SŠ a VOŠ). Příčinou můţe být neznalost prostředí, obavy z toho, ţe se nedomluví a málo sebevědomí pobývat a pracovat v neznámém prostředí. Na druhou stranu, pokud účastník na dobrovolnickou stáţ se vydá, často se dostaví po počátečním opadnutí „exotičnosti“ místa potřeba se učit novému, uplatnit své vědomosti a dovednosti v praxi a k tomu ještě se mohou projevit mezery v komunikaci. V tomto případě je zapotřebí z domova pomoc vysílající agentury či školy. A právě v těchto případech můţe být portfoliová sloţka nápomocna, pokud jsou v nich krom silných stránek uvedeny i slabiny. Uchazeč o dobrovolnické místo si můţe své portfolio sestavit jinak dle poţadavků personalisty místa stáţe v zahraničí a jinak pro „důvěrníka“ (výchovného poradce) ve vysílající agentuře (škole). Zaměstnavateli nemusí na své slabé stránky poukazovat, naopak pro důvěrníka z domovské organizace to umoţní zvolit vhodný způsob komunikace na dálku, kdyţ na dobrovolníka dopadne přirozená krize po měsíci dobrovolnictví. Samozřejmě můţe se najít tento „důvěrník“ v jedné osobě, která pomáhá překonat počáteční nesnáze, v hostující organizaci (coţ je i lepší případ), kaţdopádně je potřeba nabízet příslušnou metodiku a nápomoc pro lektory a mentory v těchto případech. Dobrovolnickým programem se dostáváme k řešení nabývání praxe absolventům, kteří na tom základě mohou jít dále studovat (obohacení o praktickou zručnost a zkušenost v reálném profesním prostředí) nebo se takto ucházet o místo. Svoji schopnost jednat v poţadovaných situacích na základě z dobrovolnické praxe představí ve svém hodnocení potvrzeném zahraničním zaměstnavatelem (hostující organizací), příp. s ověřenou garancí vysílající organizaci, tj. certifikátem v portfoliu. Bude-li mít tato vysílající organizace dobré reference s dalším „umisťováním“ svých absolventů z konkrétních dobrovolnických (vzdělávacích) modulů, pak hostující zahraniční organizace nebude mít nouzi o dobrovolníky (můţe si pro ně vytvořit dlouhodobou metodiku a strategii) a její certifikát bude mít dostatečnou vypovídající hodnotu pro konkrétní okruh zaměstnavatelů a jistou prestiţ. Jako zajímavým partnerem pro naše studenty (absolventy) se jeví být Německo, hlavně pokud se jedná o technické obory. K tomu, aby se studenti dostali blíţe (získali zájem a vztah) k aktivitám v rámci mezinárodního neformálního vzdělávání je vhodné, aby se seznámili s jeho přípravou a průběhem jiţ za studií a v rámci prázdnin či jiného volného času se zúčastnili kupř. výměny mládeţe (Akce 1.1 nebo Akce 3.1) nebo si vytvořili dlouhodobější projekt v rámci iniciativ mládeţe (Akce 1.2). Školení, poradenskou činnost a sbírání grantových ţádostí např. v rámci programu Evropské komise „Mládeţ v akci“ (v přístupné a nerozsáhlé formě) v ČR zaštiťuje agentura Mládeţ (www.mladezvakci.cz). V kaţdém kraji má tento program svého regionálního konzultanta (v MSK sídlí v DDM Český Těšín). Databázi dobrovolnických příleţitostí najdete na tomto odkazu: databaze.dobrovolnik.cz
Jak se stát dobrovolníkem Evropské dobrovolné sluţby? Zdroj a více informací: http://www.mladezvakci.cz/evropska-dobrovolnasluzba/jak-se-stat-dobrovolnikem/ Základní informace Dobrovolníkem Evropské dobrovolné sluţby se můţe stát kaţdý mladý člověk ve věku 18–30 let, který má trvalé bydliště, nebo legální pobyt v ČR. Témata projektů jsou různá, např. práce s mládeţí (volnočasové kluby, školky,
87
„nízkoprahy“), ochrana ţivotního prostředí, rozvojová pomoc, nebo divadlo. Hostitelské organizace jsou většinou neziskovky, nebo organizace jako DDM a pod. EDS můţete vykonávat po dobu 2 – 12 měsíců ve všech zemích EU, v Norsku, Turecku, nebo i v Rusku, na Kavkaze, v Makedonii atd. Znalost jazyka hostitelské země ani skvělá znalost angličtiny není potřeba. Zcela stačí, pokud se dokáţete na základní úrovni domluvit anglicky nebo jinak. Z grantu, vám bude hrazeno 90% cestovného na místo projektu a zpět, ubytování, strava, kapesné, jazykový kurz. Po dobu EDS budete mít hrazeno zdravotní pojištění. Činnost dobrovolníka by měla vést k tomu, aby se dobrovolník v hostitelské organizaci něco naučil a rozvinul své schopnosti. Neměla by být rutinní a ani přehnaně zodpovědná. Jak to udělat Na začátku je třeba vybrat si českou organizaci, která je akreditována pro vysílání dobrovolníků EDS (tzv. vysílající organizaci). Jejím úkolem je pomoci vám s přípravou na dobrovolnou sluţbu a být s vámi v kontaktu během vašeho pobytu v zahraničí. Česká národní agentura Mládeţ není vysílající organizací, funguje pouze jako grantová agentura, která projekty EDS financuje a dohlíţí na jejich kvalitu. Vysílající organizaci si vyhledejte v Databázi EDS na www.evsdatabase.eu.
Koordinátorovi organizace, kterou jste si vybral/a oznamte, ţe byste chtěl/a jet na EDS a poţádejte, aby vám pomohl s vysláním. Pravděpodobně se s vámi bude chtít sejít a dojednat podrobnosti osobně.
Poté hledejte v databázi stejným způsobem zahraniční hostitelskou organizaci, ve které chcete Evropskou dobrovolnou sluţbu vykonávat. V databázi můţete vyhledávat podle země nebo tématu, v tomto případě Type of accreditation: Hosting organisation.
Dobře si rozmyslete typ činnosti, kterému se chcete během EDS věnovat a pokuste se podle něj vyhledat vhodnou hostitelskou organizaci. Na EDS strávíte aţ jeden rok a je důleţité, abyste vykonával/a činnost, která vás bude bavit.
Máte-li uţ jasno, zašlete hostitelské organizaci na kontaktní e-mail svůj ţivotopis a motivační dopis (na něm si dejte záleţet, podle něj si organizace dobrovolníka vybírá), nebo do organizace přímo zavolejte.
Dohodnete-li se s hostitelskou organizací na uskutečnění projektu, oznamte to koordinátorovi své vysílající organizaci. Organizace poté podají ţádost o grant k národní agentuře.
Pokračování a další evropské programy pro mládeţ na portálu: www.mladezvakci.cz
ŠVP a sociální partnerství
Teze: měly by být zavedeny standardy vzdělávání tzn., co ţák musí umět před tím, neţ opustí ZŠ, výstupy sice jsou (dané ŠVP), ale neřeší se výkon ţáka a jak ho měřit.
V případě naší metodiky z pohledu trhu práce nás zajímají výstupy vzdělávacích modulů (formálního či neformálního vzdělávání), méně jiţ způsob jejich dosaţení. Přesto se bez prozkoumání moţností utváření vzdělávacích programů alespoň letmo neobejdeme. Vstřícným krok k utváření vlastní podoby kurikula školy učinilo MŠMT v roce 2004 vydáním prvních rámcově vzdělávacích programů, dle kterých školy si utvářely vlastní školní vzdělávací program „šitý na míru“. Přes tento pokrok nebylo vše systémově dořešeno a výsledek nepřinesl tolik změn v kurikulech škol. Avšak tento model vnesl
88
do škol pojem klíčové kompetence (dle terminologie celoţivotního vzdělávání), průřezová témata, která si ţádá dnešní globální společnost. Klíčové kompetence (k učení, k řešení problému, komunikativní apod.) by kupř. mohly být podkladem pro Rlinky. V rámci uceleného vzdělávání kteréhokoliv stupně škol i mezi nimi je zapotřebí je propojit postupnými učebními lekcemi, které mají svou kontinuitu. Jiţ dříve jsme hovořili o individuálním plánu, tzn. je potřebná kontinuita rozvoje u kaţdého jedince. Průřezová témata stejně jako vzdělávací oblasti (jazyk a jazyková komunikace, matematika a její aplikace, Infomační a komunikační technologie, Člověka příroda, atd.) můţeme vnímat jako integrační a korelační (souvztaţné) prvky, spíše neţ skladbu lineárních kapitol v učebním plánu oddělených předmětů.
Co znamenají zkratky RVP a ŠVP? Zdroj: Wikipedie, http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%BD_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3% AD_program Rámcový vzdělávací program (RVP) definuje ve školství v České republice nejvyšší úroveň vzdělávání spolu s projektem Národní program pro rozvoj vzdělávání (tzv. Bílá Kniha). V roce 2004 MŠMT schválilo nové principy v politice pro vzdělávání ţáků od 3 do 19 let. Toto rozhodnutí změnilo systém kurikulárních dokumentů, které jsou nyní vytvářeny na dvou úrovních a to na úrovni státní a na úrovni školské. Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek a rámcové programy pak vymezují závazné „rámce“ pro jednotlivé etapy vzdělávání (předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň pak představuje školní vzdělávací programy (ŠVP), podle kterých se uskutečňuje výuka na jednotlivých školách.
89
Nový systém kurikulárních dokumentů Legenda pro diagram nového systému kurikulárních dokumentů (viz obrázek): RVP PV: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání RVP ZV–LMP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením RVP GV: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia RVP SOV: Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání Ostatní RVP např: RVP ZUV: Rámcový vzdělávací program pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání RVP JŠ: Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Povinnosti škol, vyplývající z nového školského zákona Schválením zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále školský zákon) a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) dne 24. 8. 2004, dostali učitelé do rukou moţnost vytvořit si vlastní vzdělávací program, zaloţený na jejich představách a zkušenostech s výukou. Společným úsilím všech pedagogů na škole, je moţno bez dalšího schvalování utvořit ucelený Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, podporující pedagogickou autonomii s ohledem na potřeby ţáků. Učitelé uţ tak nebudou vázáni na tradiční „osnovy“, kterých se musí drţet, protoţe učitel v plánech nepopisuje, „co má probrat“, ale popisuje, jaké dovednosti mají jeho ţáci mít. Lze tedy velmi snadno některé méně podstatné pasáţe látky vynechat či zredukovat, za účelem splnění základních cílů výuky nebo naopak některý přínosný projekt prodlouţit. Pro tvorbu školního vzdělávacího programu je připraven dokument od MŠMT nazvaný jako Manuál pro tvorbu ŠVP. Ten obsahuje kompletní rozbor toho, jak by měl takový program vypadat, co by měl obsahovat a jak ho vytvořit. Všechny základní školy v České republice budou mít povinnost připravit do začátku školního roku 2007/8 svůj školní vzdělávací program (ŠVP) a od 1. 9. 2007 podle něj začít vyučovat v 1. a 6. ročníku. Hlavní změny ve vzdělávání oproti tradičním osnovám RVP vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě. RVP vycházejí z koncepce celoţivotního učení, formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání a podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu vyuţívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové povaţovány:
90
kompetence kompetence kompetence kompetence kompetence kompetence
k učení k řešení problémů komunikativní sociální a personální občanské pracovní.
Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory (vice – viz zdroj). Významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání jsou i okruhy reprezentující soudobé problémy světa. Ty jsou v RVP ZV reprezentovány jako „průřezová témata“ a mají formovat zejména postoje a hodnoty ţáků. Tematické okruhy průřezových témat jsou jednotné a procházejí napříč vzdělávacími oblastmi, kde umoţňují propojení vzdělávacích obsahů jednotlivých oborů. Tím přispívají k ucelení vzdělávání ţáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Přínos RVP ZV
Škola vytváří ŠVP pro „své“ ţáky v důvěrně známých podmínkách, „šitý na míru“ tomu, co dobře zvládá a způsobem, který si sama stanoví a dál bude rozvíjet. Učitelé se můţou společně radit, pomáhat si, hledat nové moţnosti efektivního vzdělávání i nejvhodnější způsoby jeho vymezení v dokumentu. Můţou také vyřadit vše nepodstatné, zatěţující, a nevyhovující. Učitelům se nabízí propojit to, co moţná dosud dělali kaţdý zvlášť a s různými záměry. Učitelé si zde vytváří dokument, který bude jejich, který budou společně obhajovat i realizovat, coţ je vţdy lepší u materiálů vlastních neţ u „nadiktovaných“.
Úskalí RVP ZV
Představy některých pedagogů se mohou omezit jen na tvorbu ŠVP, tento dokument je ale pouze začátek předpokládaných změn, jeho vstupní fází, od níţ se budou dlouhodobě odvíjet skutečné kvalitativní změny ve vzdělávání a v činnosti celé školy. Jde o zcela nový krok, který můţe přinášet jisté osobní nejistoty, obavy z nevyzkoušeného nebo i názorové střety apod. Příprava ŠVP se můţe stát záleţitostí jen několika lidí na škole, bez potřebné aktivity a zájmu ostatních pedagogů, bez nutné spolupráce všech, bez ochoty se o mnohém dohodnout a osvojit si nové věci.
Ze začátku můţe být i omezené mnoţství materiálů, osob, škol či institucí, na které se škola můţe obrátit o radu. Tvorba ŠVP bude prací, na kterou zatím učitelé nebyli speciálně připravováni a teprve postupně získají potřebné dovednosti a zkušenosti. Metodický portál: rvp.cz Regionální konzultační centrum v Moravskoslezském kraji – sluţba odborným školám: http://projekty.osu.cz/kurikulum/ Pro naše zpracování vstupů a výstupu v individualizovaném modulovém vzdělávání průřezová témata a klíčové kompetence zjednodušíme na jiţ zmíněné 4 pilíře kutikulární reformy OECD – učit se vědět, učit se dělat, učit se spoluţít, učit se být. Toto můţeme povaţovat jako základní „nosný signál“, se kterým je poznávaná informace neoddělitelně spjata. To se děje na základě obsahu a forem vyučovacího procesu.
91
Následné schéma modulu bychom popsali těmito částmi: Průřezová témata, která nesouvisí s konkrétní lekcí, vyučovaným předmětem či oborem, ale jsou jistými ţivotními kompetencemi k existenci a dají se postihnout vlastní reflexí studenta (s pomocí učitele, v počátečním vzdělávání většinovou) v portfoliu. Toto bychom mohli vyjádřit jako základním triviem vzdělávání (psát, číst, počítat), schopností se vyjadřovat v mateřštině a alespoň v jednom cizím jazyce, prezentovat myšlenky, znát mravní zákonitosti a poznávat sebe sama v interakci s ostatními. S tímto potřebují děti a mládeţ nejvíce pomoci, aby dokázali nabýt poţadovaných úspěchů. A právě dospělí mohou být pro ně tím nejlepším vzorem (anebo naopak). učit se vědět práce s informacemi, tříděním a stanovením priorit na základě vlastního záměru (Z-linky), hospodaření s časem a vlastním potenciálem, práce s vlastní pamětí, zpracovávání mozku apod. sem bychom mohli přiřadit schopnost logicky myslet, matematickou a čtenářskou gramotnost učit se konat souvisí s předchozím, je aplikací poznaného na konkrétních úkolech, uţití a ověření poznaného v praxi běţnou součástí našich úkolů by v dnešní multimediální IT technologiemi naplněné době mělo být jejich uţívání jakoby samo sebou bez nutnosti specializovaného předmětu (výpočetní technika apod. můţe být jako volitelný předmět pro ty, co se chtějí zabývat podrobně např. hardwarem či programováním) a to formou nediskriminační vzhledem k určitým platformám, tj. učit multiplatformním způsobem s vyuţitím open source softwaru a elektronického plánování úkolů a časových harmonogramů v týmové spolupráci učit se spoluţít vnímat sebe sama v interakci s ostatními, znát své silné a slabé stránky a umět s nimi zacházet (pochopit je) k tomuto bodu bychom mohli přiřadit i schopnost komunikovat v cizím i mateřském jazyce moţností je metoda CLIL – Integrovaná výuka cizího jazyka a odborného předmětu o více o této metodě se dočtete např. na tomto odkazu: http://www.goethe.de/ges/spa/dos/ifs/cs2747558.ht mučit se být o nebo zde: http://www.nuov.cz/kurikulum/clil-vevyuce-jak-zapojit-cizi-jazyky-do-vyucovani základem ţivotních zkušeností je neustálé opakování a zdokonalování existenčních procesů Další část je více zaměřena na obsah a blíţe souvisí s rozvojovou R-linkou, která je oproti průřezovým (horizontálním) tématům vertikálního charakteru. Nicméně je neustálou interakcí a vyhodnocování učebního procesu, kde by se optimálně měla R-linka (rozvoj) potkávat se Z-linkou (záměrem) a po kaţdém učebním celku se na základě vlastní reflexe a zpětné vazby z okolí regulovat dle aktuálních potřeb. V této části potřebují studenti spíše nasměřovat a věnovat se dostatečně praktikování. Tato oblast by mohla být předmětem dobrovolných (volitelných) srovnávacích testů, aby studenti a školy získali informaci o přidané hodnotě vzdělávacího procesu. V MSK tyto srovnávací testy poskytuje Metodické a evaluační centrum (www.mecops.cz). Zároveň by se mohlo jednat o obsah minimálních poţadavků na střední vzdělání zakončené státní maturitní zkouškou. Informační rovina, která souvisí více s encyklopedickými poznatky a můţe být individuálně vstřebávána pomoci audiovizuální techniky inspirace pro Filmovou integrovanou výuku můţete najít zde:
92
http://www.zkola.cz/zkedu/blogy/projektyrealizovanestredis kemsluzebskolam/projektysipvzvroce2006/22854.aspx http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=3761 Vědecká či technicko- praktická rovina – je činnostní povahy a souvisí s pokusy anebo manuálně tvořivou činností. inspirace např. zde: www.debrujar.cz http://www.merkurtoys.cz Umění a kreativní rovina – zde řadíme řemeslo a veškeré tvořivé činnosti, které vyţadují získávání zkušeností uplatňováním tvořivosti a procvičování činnosti směrem k mistrovství J. A. Komenský k tomuto uvádí, ţe na prvním stupni poznání ţáci umí kompas pouţívat, na druhém stupni rozumí tomu, jak je zkonstruován, avšak pokud některý ţák dospěl do toho, ţe je schopen vymyslet kompas nového druhu, pak došel do třetího stupně rozvoje mysli.
Třetí část, která začíná převaţovat na vyšších stupních škol a je kombinací a aplikací předchozího je odborná sloţka profesní přípravy. Tuto část by bylo moţné evaluovat pomocí certifikátů kompetencí. Ty mohou být buď ucelené (nové kompetence) nebo výběrové (selektivní kompetence). V ČR selektivním provedením certifikací jsou dílčí kvalifikace. Tato část je tedy kompatibilní se strategií Národní soustavy kvalifikací (jejich uznávání podle zákona č.179/2006 - důleţité jsou skutečné znalosti a dovednosti, nikoliv způsob jejich získání, více na www.narodni-kvalifikace.cz)
Stejně jako tomu bylo v případě utváření Národní soustavy kvalifikací, bylo by zapotřebí stanovit standardy pro primární vzdělávání, aby bylo moţné provázat jednotlivé stupně škol (tj. konkrétně základní školy se středními školami). V představovaném modelu je vytvořen prostor pro sociální partnery a je zapotřebí jej vyuţít. V současnosti poskytuje česká vzdělávací soustava v návaznosti na trh práce několik rozpracovaných programů nebo těch, které se teprve připravují. Národní ústav vzdělávání (NÚV, www.nuv.cz) poskytuje následující projekty, se kterými je vhodné se seznámit při implementaci uváděného modelu:
Kurikulum S (www.nuov.cz/kurikulum) Projekt Kurikulum S - Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání je tříletý národní projekt, který realizuje MŠMT ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání jako partnerem. Projekt navazuje na ověřování školních vzdělávacích programů (ŠVP), které se uskutečnilo v rámci předchozího projektu Pilot S (20052008). Byl ukončen v březnu 2012. Z hlediska našeho modelu upozorňujeme na publikaci „Vzdělávací moduly a jejich tvorba“, http://www.nuov.cz/uploads/KURIKULUM/modularni_projektovani_ skolnich_vz_nahled.pdf
Rozvoj a implementace NSK (http://www.nuov.cz/nsk2) Národní soustava kvalifikací zatím obsahuje především kvalifikace řemeslné a kvalifikace z oblasti sluţeb. Hlavním cílem projektu NSK2 je doplnit kvalifikační soustavu o kvalifikace dalších úrovní, tj. zejména úrovně maturitní a v závislosti na poptávce trhu práce i o kvalifikace vyšších úrovní. Potřebnost a kvalita výstupů jsou zaručeny širokým zapojením expertů ze všech oblastí světa práce. Tak je postupně naplňován veřejně přístupný registr všech kvalifikací uplatnitelných na
93
aktuálním trhu práce v ČR, který popisuje nejen co která kvalifikace vyţaduje, ale i způsoby a podmínky vedoucí k jejímu získání. Výrazně tím přispívá k tomu, ţe lidem budou moci být v pracovním procesu uznávány jejich skutečné odborné znalosti a dovednosti nezávisle na způsobech, jak je získali. NSK 1 - systémový projekt MŠMT realizovaný NÚOV v letech 2005–2008 pod názvem Rozvoj národní soustavy kvalifikací podporující propojení počátečního a dalšího vzdělávání (www.nsk.nuov.cz) NSK2 - individuální národní projekt MŠMT, který NÚOV realizuje v letech 2009–2015 pod oficiálním názvem Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací Kariérové poradenství (http://www.nuov.cz/vip2) Projekt přispívá k dalšímu rozšíření a zkvalitnění kariérového poradenství ve školách a k prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. Klade si za cíl dosáhnout lepší provázanosti mezi různými poradenskými subjekty a vytvořit takový systém poradenských sluţeb, který by pomáhal jednotlivcům ve všech uzlových bodech vzdělávání a kariérového rozhodování. Aktivity projektu: Rozvoj integrovaného systému kariérového poradenství Podpora znevýhodněných a prevence předčasných odchodů ze vzdělávání Rozvoj informačního systému integrujícího informace z oblasti vzdělávání a trhu práce (ISA+) Rozvoj informačního poradenského pracoviště pro zájemce o vzdělávání, pedagogické a poradenské pracovníky Vytvoření a realizace systému vzdělávací podpory (eKariéra+) poskytovatelům kariérového poradenství
Nová závěrečná zkouška 2 (http://www.nuv.cz/nzz2) Podstatou nové závěrečné zkoušky je jednotné zadání pro určitý obor vzdělání, na jehoţ vývoji spolupracují učitelé SOŠ a SOU s odborníky z praxe. Sjednocení poţadavků na obsah závěrečné zkoušky zvyšuje srovnatelnost výsledků vzdělávání v učebních oborech a má významný vliv na kvalitu přípravy ţáků a jejich dobré uplatnění v praxi. Reforma závěrečné zkoušky v učebních oborech probíhá za příznivé odezvy odborných škol od šk. r. 2003/04. Dokončení reformy se má uskutečnit do roku 2014 v právě zahájeném projektu NZZ 2. Od šk.r. 2014/15 se počítá s tím, ţe bude vyuţití jednotného zadání pro školy povinné. Projekt NZZ 2 připraví školy na situaci, kdy budou jednotná zadání povinná: Projekt zajistí přípravu jednotných zadání pro nové obory vzdělání s rámcovými vzdělávacími programy a podpoří jejich vyuţití ve školách. Rozvine informační systém, který bude generovat úkoly z databanky přímo pro konkrétního ţáka a umoţní skládat písemnou zkoušku na počítači. Nově navrhne e-learningové vzdělávání, které umoţní efektivní distanční vzdělávání učitelů. Zajistí sběr a zpracování dat o realizaci závěrečných zkoušek a výsledky postoupí MŠMT pro rozhodování v oblasti podpory kvality učňovského školství. Připraví legislativní podmínky pro plošné zavedení nové závěrečné zkoušky od školního roku 2014/2015.
94
Cesta ke kvalitě (http://www.nuov.cz/ae) Projekt Cesta ke kvalitě byl zaměřený na všestrannou podporu škol v oblasti vlastního hodnocení. Projekt je ukončen k 31. 8. 2012. Portál evaluačních nástrojů je zprovozněn na portálu RVP.CZ. Koncept (http://www.nuov.cz/koncept) Hlavním cílem projektu je systematická podpora dalšího vzdělávání, která nahradí dosavadní dílčí nekoordinovaná řešení a izolované aktivity. Tato podpora by měla přinést: zvýšení účasti v dalším vzdělávání, sladění nabídky kurzů dalšího vzdělávání s potřebami trhu práce, zvýšení úrovně kurzů dalšího vzdělávání, vytvoření uceleného informačního systému o moţnostech dalšího vzdělávání a tím i zlepšení jeho dostupnosti.
Certifikované vzdělávací moduly Zdroj: http://www.nuov.cz/uploads/KURIKULUM/modularni_projektovani_skolnich_vz_nahled.pdf
Vedle základního vzdělávání můţe škola poskytovat svým ţákům určitý nadstandard, který zvyšuje jejich šanci na lepší profesní uplatnění. Například VOŠ, SŠ a COP v Sezimově Ústí nabízí ţákům tzv. certifikované moduly, které prohlubují jejich odborné kompetence v určité oblasti pracovních činností. Modul je ukončen zkouškou před zkušební komisí. Ţák obdrţí certifikát školy jako doklad o získaných dovednostech a garanci školy za připravenost ţáka k dané činnosti. Výsledek se mu započítává do průběţné klasifikace. V průběhu vzdělávání ţák můţe získat aţ 8 certifikovaných modulů. Certifikované moduly mohou být vytvářeny ve spolupráci škol se sociálními partnery (konkrétním podnikem, hospodářskou komorou nebo svazem zaměstnavatelů) v rámci odborné praxe nebo mobility ţáků v domácích i zahraničních firmách, nebo na základě projektů zaměřených na vzdělávání v určité oblasti (např. ţivotního prostředí, energetiky). Vytvoření takovýchto modulů, jejich ověření a certifikace se opírá o vzájemnou dohodu partnerů (viz také systém ECVET). Certifikát můţe vystavit škola, ovšem samozřejmě vyšší hodnotu pro ţáka bude mít osvědčení vydané jiným (smluvním) subjektem neţ pouze školou.
K povýšení uplatnění absolventů v praxi je potřeba sladit strategie kraje, ČR, EU se standardy, udělat je navzájem kompatibilními s evropskými a národními nástroji. Jedním z nástrojů je právě sociální partnerství ve vztahu k ŠVP. Z průzkumu IPIS, o.s. vyplývá, ţe střední odborné školy v Moravskoslezském kraji nemají s inovací školních vzdělávacích programů problém. Mnohé uvedené nástroje přispívají k tomu, aby představovaný model modulového vzdělávání a certifikací přispěl k oţivení vzdělávací soustavy a také k řešení otázky situace absolventů na trhu práce. Příkladem dobré praxe je certifikace VCC, který by však bez sladění vzdělávací sloţky se strategiemi krajů (země) nebyl dostatečně účinný.
95
96
5. Závěr Jeden projekt nemůţe změnit fungování stovek organizací, ale můţe přispět k iniciování dílčích změn jak u jednotlivců, tak u státních či nestátních organizací.
97
