Příloha č. 1
Projekt vytvoření
Vyšší odborné školy a Střední školy, Varnsdorf, Bratislavská 2166, příspěvková organizace
dle Programu páteřních škol Ústeckého kraje
Varnsdorf, únor 2009
Ing. Petr Kotulič Ing. František Hricz Ing. Bc. Jan Hodničák
Projekt vytvoření páteřní školy ve Varnsdorfu Úvod V současné době dochází na středních školách Ústeckého kraje vzhledem k demografickému vývoji k razantnímu úbytku žáků, který do roku 2014 dosáhne cca 30% stávajícího počtu žáků. Další rozvoj středního školství ve Varnsdorfu bude proto záviset na optimalizaci vzdělávací nabídky, prostorových a personálních podmínek a nastavení optimálních finančních toků. Z dlouhodobého hlediska je jediným perspektivním řešením vznik jednoho silného subjektu, který je schopný rozvoj středních škol efektivně zajistit. Předkládáme návrh vytvoření jedné střední školy, který řeší dlouhodobé a optimální fungování středního odborného školství ve Varnsdorfu a zabezpečí potřeby trhu práce a zaměstnavatelů v oblasti lidských zdrojů v okrese Děčín i v sousedních regionech.Do projektu vstupují tyto školy: Střední škola služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf, Bratislavská 2166 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Varnsdorf, Mariánská 1100 Střední průmyslová škola technická, Varnsdorf, Karolíny Světlé 2703 1.
Stručný popis situace středních škol ve Varnsdorfu a) Aktuální oborová skladba Ve městě Varnsdorf sídlí 3 střední školy zřizované Ústeckým krajem: Střední škola služeb a cestovního ruchu Varnsdorf Škola patří mezi největší školy Ústeckého kraje, má 917 žáků denního studia, zajišťuje i dálkové studium pro 66 žáků. V maturitních oborech studuje 60% žáků. Vyučuje obory hotelnictví, cestovního ruchu, gastronomie, ekonomiky a osobních služeb. Kapacita (983 žáků) je naplněna na 100 %. Škola má vlastní domov mládeže s kapacitou 273 lůžek. Oborová skladba a počty žáků - denní studium KKOV
Typ
Forma
Název oboru
1.r
2.r
3.r
4.r
∑
65-42-M/004
M
denní
Hotelnictví a turismus
0
47
32
39
118
65-42-M/01
M
denní
Hotelnictví
53
0
0
0
53
63-41-M/040
M
denní
Informatika v ekonomice
24
15
0
19
58
65-42-M/011
M
denní
Služby cestovního ruchu
0
24
18
0
42
82-41-M/022
M
denní
Modelářství a návrhářství oděvů
10
10
5
0
25
64-42-M/024
M
denní
Management textilu a oděvnictví
0
0
0
19
19
65-42-M/02
M
denní
Cestovní ruch
28
0
0
0
28
31-58-H/001
H
denní
Krejčí
0
0
4
0
4
64-41-L/524
L/5
denní
Podnikání
66
33
0
0
99
65-53-H/001
H
denní
Číšník, servírka
0
21
28
0
49
65-51-H/01
H
denní
Kuchař - číšník
79
0
0
0
79
65-52-H/001
H
denní
Kuchař
0
23
25
0
48
65-51-H/002
H
denní
Kuchař - číšník pro pohostinství
0
15
11
0
26
69-51-H/001
H
denní
Kadeřník
32
26
25
0
83
69-41-L/004
L/0
denní
Kosmetička
32
20
27
16
95
10
12
8
0
30
14
13
13
0
40
69-55-E/005
E
denní
Práce ve zdr. a soc. zařízeních pečovatelské práce
65-52-E/001
E
denní
Kuchařské práce
36-67-E/002
E
denní
Stavební práce
15
6
0
0
21 917
Oborová skladba a počty žáků - dálkové studium 64-41-L/524
L/5
dálková Podnikání
34
17
15
0
66
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Varnsdorf Škola má 597 žáků denního studia, zajišťuje i dálkové studium 196 žáků. Vyučuje obory elektrotechnické, informatiky, administrativy, veřejné správy, dobíhají obory strojírenské. Kapacita (920 žáků) je naplněna na 86 %. Škola provozuje vlastní domov mládeže s kapacitou 180 lůžek, budova (systém Kord) je však na hranici 30-leté životnosti. Oborová skladba a počty žáků - denní studium KKOV 68-43-N/04
Typ N
Forma denní
Název oboru Veřejnosprávní činnost
1.r 52
2.r 17
3.r 12
4.r 0
∑ 81
26-47-N/04
N
denní
Informační technologie
12
10
10
0
32
26-41-M/002
M
denní
Elektrotechnika
6
13
11
6
36
23-41-M/001
M
denní
Strojírenství
0
0
8
6
14
82-41-M/007
M
denní
Propagační výtvarnictví - propagační grafika
18
19
11
0
48
26-47-M/002
M
denní
Elektronické počítačové systémy
18
15
31
39
103
26-47-M/003
M
denní
Informační technologie - aplikace osobních počítačů
70
55
63
52
240
82-41-M/034
M
denní
Tvarování průmyslových výrobků průmyslový design
0
0
0
7
7
78-42-M/001
M
denní
Technické lyceum
0
10
11
8
29
78-42-M/01
M
denní
Technické lyceum
7
0
0
0
7 597
SPŠ – Oborová skladba a počty žáků – dálkové studium 26-47-N/04
N
dálková Informační technologie
41
5
0
0
46
26-41-N/04
N
dálková Výroba, přenos a užití elektrické energie
4
0
0
0
4
68-43-N/04
N
dálková Veřejnosprávní činnost
70
29
11
0
110
26-41-L/506
L/5
dálková Provozní elektrotechnika
10
9
9
0
28
23-43-L/506
L/5
dálková Provozní technika
7
1
0
0
8 196
Střední průmyslová škola technická Varnsdorf Škola má 395 žáků denního studia, z toho 40 % (162 žáků) v maturitních oborech. Vyučuje obory strojírenské, elektrotechnické, automobilní, dřevozpracující a administrativní. Pro ubytování žáků využívá domova mládeže SŠS a CR Varnsdorf. Kapacita (407 žáků) je naplněna na 97 %. Oborová skladba a počty žáků - denní studium KKOV 23-41-M/001
Typ M
Forma denní
Název oboru Strojírenství
1.r 28
2.r 20
3.r 0
4.r 0
∑ 48
23-45-L/001
L/0
denní
Mechanik seřizovač
19
18
22
12
71
26-43-L/001
L/0
denní
Mechanik elektronik
12
0
0
0
12
23-68-H/001
H
denní
Automechanik
22
14
27
0
63
26-57-H/001
H
denní
Autoelektrikář
0
0
7
0
7
23-51-H/001
H
denní
Zámečník
24
8
4
0
36
23-55-H/002
H
denní
Klempíř - strojírenská výroba
12
10
11
0
33
33-56-H/001
H
denní
Truhlář
12
7
11
0
30
23-56-H/001
H
denní
Obráběč kovů
12
12
11
0
35
26-51-H/001
H
denní
Elektrikář
12
10
0
0
22
23-43-L/506
L/5
denní
Provozní technika
0
5
0
0
5
26-51-H/002
H
denní
Elektrikář - slaboproud
0
0
7
0
7
64-41-L/524
L/5
denní
Podnikání
21
5
0
0
26 395
b) přehled spravovaných nemovitostí ve vlastnictví Ústeckého kraje SŠS a CR, Varnsdorf, Bratislavská 2166 Účel využití
Adresa
Budova SŠS a CR,admin., teor.,prakt.výuka, DM Budova odl. prac., prakt. výuka, DM Budovy odl. prac., teor.,prakt.výuka Budova odl. prac., teorie
Bratislavská 2166, Varnsdorf Národní 2589, Varnsdorf Kostelní 723, Varnsdorf
Vzdělávací středisko, terciální vzd., praxe Dočasné stavby (STAMO)
Čelákovická 747, Varnsdorf Karlova 3317, Varnsdorf Žitavská bez č.p. Varnsdorf
Vlastnické právo Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj
Správa nemovitostí SŠS a CR Varnsdorf SŠS a CR Varnsdorf SŠS a CR Varnsdorf SŠS a CR Varnsdorf SŠS a CR Varnsdorf SŠS a CR Varnsdorf
Poznámka
návrh na odprodej
VOŠ a SPŠ, Varnsdorf, Mariánská 1100 Účel využití
Adresa
Budova SPŠ –admin., prakt.výuka, DM Garáže
Mariánská 1100, Varnsdorf Střelecká ul., bez č.p., Varnsdorf Pohraniční stráže 2526, Varnsdorf Mariánská 1139, Varnsdorf Radvanec č.e. 166
Dílny – odloučené pracoviště, prakt.výuka Ubytovna – využita pouze část budovy Rekreační středisko Ocelová hala Mycí rampa Sklad hořlavin
Josefa Lady 678, Varnsdorf Josefa Lady 678, Varnsdorf Josefa Lady 678, Varnsdorf
Vlastnické právo Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj
Správa nemovitostí VOŠ a SPŠ Varnsdorf VOŠ a SPŠ Varnsdorf VOŠ a SPŠ Varnsdorf VOŠ a SPŠ Varnsdorf VOŠ a SPŠ Varnsdorf VOŠ a SPŠ Varnsdorf VOŠ a SPŠ Varnsdorf VOŠ a SPŠ Varnsdorf
Poznámka
Částečný pronájem cizím uživ.
Částečný pronájem cizím uživ. Částečný pronájem cizím uživ.
užíváno soukr. osobou
SPŠT Varnsdorf, Karolíny Světlé 2703, Varnsdorf Účel využití
Adresa
Budova SPŠT – admin., teor.,prakt.výuka Dílny – odloučené pracoviště,prakt.výuka Výukový polygon – montáže VN
Karolíny Světlé 2703, Varnsdorf Josefa Lady 3263, Varnsdorf Josefa Lady 3263, Varnsdorf
Vlastnické právo Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj
Správa nemovitostí SPŠT Varnsdorf SPŠT Varnsdorf SPŠT Varnsdorf
Poznámka
c) v cizím vlastnictví, kde je škola v nájmu VOŠ a SPŠ, Varnsdorf, Mariánská 1100 Účel využití
Adresa
Budova VOŠ – pronajata celá budova, výuka pouze v přízemí budovy Rodinná vila – školní byt, učebny ZŠ
Střelecká 1800, Varnsdorf
Vlastnické právo Město Varnsdorf
BjarnataKrawce 2408, Varnsdorf
Město Varnsdorf
Správa nemovitostí Město Varnsdorf + VOŠ a SPŠ Varnsdorf Město Varnsdorf + VOŠ a SPŠ
Poznámka Využívání s Gymnáziem Varnsdorf a ZŠ Varnsdorf
Objekt Střelnice vč. restaurace („studentské centrum“)
Boženy Němcové 476, Varnsdorf
Město Varnsdorf
Varnsdorf Město Varnsdorf + VOŠ a SPŠ Varnsdorf
Pro výuku nevyužívána, restaurace pronajata
2.
Zdůvodnění návrhu na vytvoření páteřní školy Návrh řeší problémy středního školství ve Varnsdorfu: nutnost investic do infrastruktury středních škol ve Varnsdorfu, což při existenci tří subjektů přináší jistou duplicitu investic; očekávané snížení počtu žáků na středních školách o cca 30% do roku 2014; hospodaření škol s rozsáhlým majetkem, který jim historicky sloužil před rokem 1989 a byl dimenzován na vyšší počty žáků a jiné spektrum oborů; část tohoto majetku je nevyužita a jeho provoz a údržba vyžaduje nemalé náklady; VOŠ a SPŠ má část budov využívaných pro výuku pronajatu od Města Varnsdorf; 2 domovy mládeže včetně stravovacích zařízení ve městě; duplicita vzdělávací nabídky nebo zaměření oborů - nutnost dvojího vybavování škol technikou (tento problém se dále prohloubí po zahájení výuky oborů podle ŠVP sloučením více oborů pod jeden RVP = výuka podle jednoho vzdělávacího programu na více školách); nebezpečí výrazného poklesu žáků na VOŠ při očekávané změně pravidel pro tento typ studia (viz. Bílá kniha terciálního vzdělávání); některé budovy jsou ve špatném technickém stavu a je nutné řešit jejich další využití pro potřebu školství;
Pozitiva navrhovaného řešení ( podrobněji viz SWOT analýza): Sloučením tří výše uvedených středních škol do jednoho subjektu dojde k postupnému řešení všech uvedených problémů středního školství ve Varnsdorfu. Především: zachování vzdělávací nabídky při odstranění duplicit; opuštění nadbytečných kapacit s jejich možným odprodejem; opuštění pronajatých prostor; racionalizace ubytovacích a stravovacích kapacit; optimalizace investičních nároků škol; úspory pracovníků, mzdových a provozních nákladů; zvýšení prostupnosti vzdělávací nabídky středního školství ve Varnsdorfu; zvýšení kvalifikovanosti pedagogického sboru; zvýšení kvality vzdělávacího procesu; zefektivnění systému dalšího vzdělávání, rekvalifikačních kurzů a vytvoření jediného centra dalšího vzdělávání; rozšíření vzdělávací nabídky v programech DVPP; optimalizace procesu získávání a čerpání prostředků z evropských fondů; nastavení optimálních podmínek pro spolupráci se sociálními partnery, úřady práce a podnikatelskou sférou; vyšší využití dílen, odborných učeben a vybavení škol při možnosti zvyšování jejich technické úrovně vzhledem k soustředění finančních prostředků; rozšíření spolupráce s vysokými školami; Mimo výše uvedených pozitiv jsme si vědomi i možného nebezpečí – hrozeb, např. možné přesuny tříd v rámci organizování výuky, přecházení či převedení učitelů na jiná pracoviště atp. Tomuto bude věnována zvláštní pozornost s cílem minimalizace těchto negativních dopadů. Snahou bude ponechat vzdělávání ve stávajících školních budovách s dosavadním učitelským sborem.
Návrh výsledného stavu a) nová oborová skladba v páteřní škole SŠS a CR Varnsdorf
VOŠ a SPŠ Varnsdorf
65-42-M/02 Cestovní ruch 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání
68-43-N/04 Veřejnosprávní činnost 68-43-N/001 Informatika ve státní správě
65-42-M/01 Hotelnictví 63-41-M/040 Informatika v ekonomice
26-47-N/04 Informační technologie 26-41-N/04 Výroba, přenos a užití elektr. energie 26-47-M/002 Elektronické počítačové systémy 26-41-M/01 Elektrotechnika 18-20-M/01 Informační technologie 82-41-M/007 Propagační výtvarnictví 23-41-M/01 Strojírenství 78-42-M/01 Technické lyceum 82-41-M/034 Tvarování průmyslových výrobků 64-41-L/524 Podnikání 26-41-L/506 Provozní elektrotechnika 23-43-L/506 Provozní technika
64-42-M/024 Management textilu a oděvnictví 82-41-M/022 Modelářství a návrhářství oděvů 68-43-M/001 Veřejnosprávní činnost 69-41-L/004 Kosmetička – vizážistka 69-51-H/001 Kadeřník 65-51-H/01 Kuchař-číšník 31-58-H/001 Krejčí - modelová tvorba oděvů 36-67-E/002 Stavební práce 65-52-E/001 Kuchařské práce 69-55-E/005 Práce ve zdrav. a sociálníchzaříz. 64-41-L/524 Podnikání
SPŠT Varnsdorf
VOŠ a SŠ Varnsdorf Větev oborů ICT a VOŠ 26-47-N/04 Informační technologie 68-43-N/04 Veřejnosprávní činnost 26-41-N/04 Výroba, přenos a užití el. energie 68-43-N/001 Informatika ve státní správě 18-20-M/01 Informační technologie 82-41-M/034 Tvarování prům. výr.-prům. design 26-47-M/002 Elektronické počítačové systémy
Pozn.: barevně označeny duplicitní obory
Větev oborů cestovního ruchu a služeb 63-41-M/040 Informatika v ekonomice 82-41-M/007 Propagační výtvarnictví-propag. grafika 65-42-M/02 Cestovní ruch 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání 65-42-M/01 Hotelnictví 64-42-M/024 Management textilu a oděvnictví 82-41-M/022 Modelářství a návrhářství oděvů 68-43-M/001 Veřejnosprávní činnost 69-41-L/004 Kosmetička – vizážistka 64-41-L/524 Podnikání 66-53-H/003 Operátor(ka) skladování 69-51-H/001 Kadeřník 65-51-H/01 Kuchař-číšník
23-45-M/004 Silniční doprava 64-42-M/003 Strojírenská techn. administrativa 23-41-M/001 Strojírenství 26-43-L/001 Mechanik elektronik 23-45-L/001 Mechanik seřizovač 26-57-H/001 Autoelektrikář 23-68-H/001 Automechanik 23-55-H/002 Klempíř – strojírenská výroba 26-51-H/001 Elektrikář 23-56-H/001 Obráběč kovů 66-53-H/003 Operátor(ka) skladování 33-56-H/001 Truhlář 23-51-H/001 Zámečník 26-41-L/501 Elektrotechnika 64-41-L/524 Podnikání 23-43-L/506 Provozní technika
Větev technických oborů 23-41-M/01 Strojírenství 26-41-M/01 Elektrotechnika 23-45-M/004 Silniční doprava 78-42-M/01 Technické lyceum 64-42-M/003 Strojírenská techn. administrativa 23-45-L/001 Mechanik seřizovač 26-43-L/001 Mechanik elektronik 26-41-L/501 Elektrotechnika 23-43-L/506 Provozní technika 23-55-H/002 Klempíř - strojírenská výroba 23-68-H/001 Automechanik 26-57-H/001 Autoelektrikář 26-51-H/001 Elektrikář
31-58-H/001 oděvů 36-67-E/002 65-52-E/001 69-55-E/005
Krejčí - modelová tvorba
23-56-H/001 Obráběč kovů
Stavební práce Kuchařské práce Práce ve zdrav. a soc. zař.
33-56-H/001 Truhlář 23-51-H/001 Zámečník
Přehled oborů zaváděných pro ucelení vzdělávací nabídky v souladu se záměry sloučení škol ve Varnsdorfu: Zavedení oborů: - počítačová grafika v technických oborech– obor VOŠ - cestovní ruch – obor VOŠ - strojírenství – obor VOŠ - hotelnictví – obor VOŠ - karosář – obor SŠ - bezpečnostně právní činnost – obor SŠ b) přehled nemovitostí využívaných páteřní školou Budova SŠS a CR, Bratislavská 2166, Varnsdorf Budova SPŠ, Mariánská 1100, Varnsdorf Budova SPŠT, Karolíny Světlé 2703, Varnsdorf Budova SPŠT, Josefa Lady 3263, Varnsdorf Budova SŠS a CR, Národní 2589, Varnsdorf Budova VOŠ a SPŠ, Pohraniční stráže 2526, Varnsdorf Budova SŠS a CR, Kostelní 723, Varnsdorf Budova SŠS a CR, Čelakovická 747, Varnsdorf Budova VOŠ a SPŠ, Mariánská 1100, Varnsdorf Garáže, Střelecká ul., bez č.p., Varnsdorf Budova SŠS a CR, Karlova 3317, Varnsdorf Budova VOŠ a SPŠ, Mariánská 1139, Varnsdorf – Ústecký kraj c) přehled nemovitostí k uvolnění vlastníkovi Rekreační středisko, Radvanec č.e. 166, vč. pozemku – Ústecký kraj Část objektu – ocelová hala, Josefa Lady 678, Varnsdorf, vč. pozemku – Ústecký kraj Mycí rampa, Josefa Lady 678, Varnsdorf – Ústecký kraj Výukový polygon – montáže VN, Josefa Lady 3263, Varnsdorf – Ústecký kraj Budova VOŠ, Střelecká 1800, Varnsdorf – pronájem Města Varnsdorf Rodinná vila – BjarnataKrawce 2408, Varnsdorf – pronájem Města Varnsdorf Budovy Stamo, Žitavská – bez č.p., Varnsdorf Bude zváženo další využití Střelnice – „Studentského centra“ pro školské účely s případným předáním Městu Varnsdorf. d) přehled předpokládaných investic a odhad jejich rozsahu Propojení počítačových sítí – 0,6 mil. Kč Vytvoření specializovaných ateliérů pro umělecké obory – 0,5 mil. Kč Rekonstrukce učeben teoretické výuky v 1. patře hlavní budovy SPŠT – Karolíny Světlé 2703 – 3 mil. Kč Rekonstrukce školní jídelny v objektu SPŠT – Karolíny Světlé 2703, Varnsdorf – 3 mil. Kč Rekonstrukce školních šaten v objektu SPŠT – Karolíny Světlé 2703 a Josefa Lady 3263, Varnsdorf – 4 mil. Kč
3. Návrh řídící struktury páteřní školy Pro optimální zvládnutí procesu slučování středních škol a dále bezproblémové fungování sloučeného subjektu navrhujeme určení nástupnické organizace Střední školy služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf, Bratislavská 2166 a to především z těchto důvodů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
výrazně vyšší počet žáků než mají ostatní školy zkušenosti s různými typy oborů (učební, studijní, nástavby, spec. školství, kurzy, spolupráce s VŠ, atd.) vytvořený strukturovaný systém řízení velké školy zkušenosti se slučováním škol v minulosti dobré výsledky ve výchově a vzdělávání žáků zkušenosti školy z projektové činnosti, s rekvalifikačními kurzy, s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, atd. vysoký rozvojový potenciál školy dobré prostorové, materiální a personální podmínky
Návrh organizační struktury nového subjektu: Pro optimální fungování sloučeného subjektu bude rozhodující optimalizace řízení, protože vznikne subjekt s více než 2000 žáky. Předpokládáme převzetí modifikovaného systému řízení SŠS a CR Varnsdorf, což znamená vytvoření vnitřně strukturovaného systému oborů středního a vyššího odborného školství rozděleného do tří hlavních skupin řízených zástupci ředitele: 1. technického vzdělávání, 2. oborů cestovního ruchu a služeb 3. oborů informačních a komunikačních technologií a VOŠ.
Dále budou vytvořeny dva úseky: 1. školských služeb – domov mládeže, školní stravování, investice a údržba budov, 2. ekonomický – ekonomika školy, projekty, rekvalifikace,
které budou řízeny vedoucími úseků. Tento systém zaručí zachování úrovně, kvality, oborů a počtu žáků v technickém vzdělávání na sloučené škole. Předpokládáme maximální využití řídících pracovníků slučovaných škol.
„Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf“ Ředitel
ZŘ pro obory cestovního ruchu a služeb
Vedoucí učitel pro TV
Vedoucí odloučeného pracoviště
Učitelé
Vedoucí učitel pro PV
Vedoucí odloučeného pracoviště
Učitelé
ZŘ pro ICT a VOŠ
Vedoucí učitel ICT
Vedoucí učitel VOŠ
Vzdělávací středisko
Provozní pracovníci
Učitelé
Učitelé
ZŘ pro technické obory
Vedoucí úseku školských služeb – DM, ŠJ, opravy a údržba
Vedoucí učitel pro TV
Vedoucí učitel pro PV
Vedoucí DM
Vedoucí odloučeného pracoviště
Vedoucí odloučeného pracoviště
Vedoucí odloučeného pracoviště
Učitelé
Učitelé
Vychovatelé
Vedoucí ekonomického úseku
Vedoucí ŠJ
Vedoucí TÚ
Vedoucí personálního odd. a účtárny
Vedoucí odloučeného pracoviště
Údržba, investice, úklid, zásobování
Vedoucí odloučeného pracoviště
Pracovníci ŠJ
Provozní pracovníci
Účetní
Vedoucí projektů a rekvalifikací
Projektoví manažeři
Vzniklá škola bude mít v základním členění středního školství větev cestovního ruchu a služeb, ICT a VOŠ a větev technickou. Každá větev bude mít samostatnost ve všech oblastech mimo rozpočtu (tzn. ve vzdělávací, náborové, personální, finanční, organizační, investiční a rozvojové činnosti). Rozpočet bude po stanovení zřizovatelem rozpočítán dle počtu žáků na jednotlivá střediska daná odvětvovou strukturou.
5. SWOT analýza Přednosti Lidé (pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci, rodiče, žáci)
Zvýšení kvality pedagogického sboru Úspora mzdových nákladů Lepší zastupitelnost učitelů Zjednodušení komunikace s rodiči při přestupu žáků
Nedostatky
Redukce pracovních míst Obtížnější komunikace mezi pracovníky Tendence k nivelizaci výuky v různých typech oborů Obtížnější orientace rodičů a žáků ve velkém celku
Příležitosti
Ekonomika
Odstranění duplicit ve financování potřeb škol Transparentní financování Snadnější příprava finančních plánů Efektivnější využití budov Jedno město – jedna škola – jedna investice Uvolnění nadbytečných objektů s možným odprodejem Uvolnění pronajatých prostor Úspora provozních nákladů
Nárůst počátečních nákladů a investic
Vzdělávání
SŠ se širokou vzdělávací nabídkou – možnost kombinace oborů Zařazení nových oborů dle poptávky trhu práce Soustředění „mozků“ na jednom místě Jednodušší komunikace s potencionálními zaměstnavateli Prostupnost vzdělávacího procesu (horizontální i vertikální)
Náročnost na organizaci času a prostoru Počáteční náklady na vytváření nového vzdělávacího subjektu
Lepší ohodnocení práce kvalitních pracovníků Efektivnější využití aprobace a kvalifikace učitelů v přímé vyučovací povinnosti Jednodušší zavádění moderních metod výuky Využití dočasně volných kapacit pro terciérní vzdělávání Rozšíření systému dalšího vzdělávání Efektivní využití společných prostor pro vzdělávací účely Racionalizace ubytovacích a stravovacích kapacit Kontrola hospodaření a mapování vývoje – vztah zřizovatel – škola – instituce Zvýšení finančních prostředků na materiál a zkvalitnění výuky Lepší možnosti čerpání fondů EU Optimalizace investičních nároků škol Překonání období populačních výkyvů Zlepšení podmínek pro výkon praxe přímo ve škole Zlepšení a zintenzivnění spolupráce s trhem práce Možnost zřízení školního poradenského centra, včetně psychologické poradny Zvýšení aktivity v oblasti celoživotního učení Intenzivnější spolupráce s univerzitami a vysokými školami
Hrozby
Nárůst sociálně patologických jevů u žáků Zvýšená náročnost řízení (rozvrhy, komunikace, ..) Nechuť spolupracovat Možné přesuny žáků v rámci výuky mezi školními objekty Negativní změny v organizaci výuky Růst ceny nemovitostí v budoucnu Závislost na vývoji spádové lokality Není přesně znám počet a finální tvar páteřních škol Dočasné zvýšení nákladovosti slučovaných škol – technické obory – dílny, technologie, přístroje
Organizační náročnost Počáteční nechuť ke spolupráci Normativní metoda financování – znevýhodnění škol s nákladným provozem (nákladné vzdělávací programy) Náročnost a časová prodleva při uspořádání programů a prostor
Příloha č. 2 Postup vytvoření soustavy páteřních škol zřizovaných Ústeckým krajem a normativní financování jejich provozních nákladů do roku 2009 - 2010 Část A – páteřní školy I. Východiska I. 1 Dlouhodobý záměr Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji 2005/2008, kapitola IV.1.2 Finanční nároky na rozpočet kraje na straně 48 uvádí: „Jedním z klíčových ukazatelů, který ovlivňuje objem provozních prostředků nutných k řádnému chodu krajských škol, je počet žáků, které školy vzdělávají. Na základě demografického vývoje se předpokládá, že do roku 2010 poklesne celkový počet žáků v systému krajského školství cca o 3000. To představuje úbytek 100 zcela naplněných tříd, který povede k uvolnění částí dosud plných školních prostor, budov, dílen a obslužných školských zařízení“. Vzhledem k normativnímu financování provozních nákladů školství, kdy základ rozpočtu školy je tvořen vztahem normativ x žák ( od roku 2009 jak normativ v přímých nákladech, tak i normativ provozních nákladů), bude pokles žáků zákonitě znamenat snížení příjmů zejména málopočetných škol. „Kraj proto bude postupně, v návaznosti na konkrétní situaci v jednotlivých druzích a typech škol, s ohledem na místní specifika, přizpůsobovat rozsah využívaného nemovitého majetku skutečným potřebám škol. Jako efektivní se jeví zejména postupné slučování škol s příbuznou vzdělávací nabídkou, které působí v jedné spádové oblasti, do větších celků a odprodej zbytného zejména nemovitého majetku. Tím bude zajištěn dostatečný objem provozních prostředků na kvalitní vybavení a údržbu škol.“
I.2. Demografický vývoj Tab.: Vývoj počtu potenciálních žáků středních škol v Ústeckém kraji uvádí tabulka: Školní rok
2002/
2003/
2004/
2005/
2006/
2007/
2008/
2009/
03
04
05
06
07
08
09
10
Demografická projekce
skutečnost
předpoklad
výhled
Mládež ve věku 15let
10 781
10 888
10 363
10 458
10 508
10 069
10 389
9 061
Věková skupina 15-18 let
43 849
43 799
43 070
42 460
41 229
41 500
40 200
40 000
Z výše uvedených skutečností a předpokladů plyne nutnost nastavení soustavy středních škol zřizovaných krajem tak, aby skupina obyvatel kraje ve věku 15 – 19 let měla dostatečný přístup ke střednímu vzdělání v odpovídající škále oborů vzdělání. A zároveň, aby počet, skladba a velikost škol zaručovaly optimální efektivitu finančních prostředků vložených do vzdělávání. K zajištění tohoto úkolu však nestačí změnit velikost a rozmístění škol na území kraje, je třeba rovněž zajistit průhledné a efektivní financování chodu škol. II. Základní principy: 1. Garantovat dostupnost a úplnost vzdělávací nabídky na území Ústeckého kraje v návaznosti na požadavky trhu práce (zejména zaměstnavatelských svazů a investorů) a na vývoj počtu žáků a s ohledem na systém dalšího vzdělávání. 2. Zachování škol s jedinečnou vzdělávací nabídkou (SPgŠ, konzervatoř…) 3. Větší počet škol zachovat zejména v tradičních sídlech s ohledem ekonomičnost provozu škol a to dle možností s úplnou vzdělávací nabídkou 4. V ostatních lokalitách vytvořit jednu střední školu dle možností s úplnou původní vzdělávací nabídkou 5. Optimální počet žáků v jednom samostatném právním subjektu vykonávajícím činnosti školy by neměl být nižší než 400 (s výjimkou škol podle bodu 1) 6. Spolupráce s řediteli škol při tvorbě lokálních projektů, maximální využití aktivity samotných škol při realizaci soustavy páteřních škol 7. Dle možností zapojení zaměstnavatelských subjektů do tvorby projektů páteřních škol dle příslušných spádových lokalit 8. Veškeré realizované procesy musí vycházet z platné legislativy a realizovány budou moci být na základě platných rozhodnutí správce rejstříku škol a školských zařízení tj.MŠMT III. Postup tvorby návrhu soustavy páteřních škol 1. Podrobná statistická analýza vývoje situace ve školství, zejména s ohledem na počty žáků a zájem o jednotlivé typy středního vzdělávání ve vztahu ke konkrétním typům škol a lokalit 2. Vytvoření systému provozních normativů k stanovení výše příspěvku zřizovatele pro daný druh školy 3. Stanovení hraničního limitu celkového počtu žáků školy při zohlednění počtu nabízených a realizovaných oborů vzdělání na 250 a méně žáků 4. Předání základních informací o vývoji situace a předpokládaném vývoji ředitelům škol 5. Výzva ředitelům zejména malých škol k hledání partnerů a přípravě projektů na vytváření větších právních subjektů vykonávajících činnost školy 6. Příprava výsledného modelu sítě škol pro rok 2010 na základě podaných projektů, návrhů a dohod škol a školských zařízení a principů tvorby sítě páteřních škol, včetně návrhu časového harmonogramu. Přímý vstup zřizovatele by byl použit až v případě, kdy školy, které budou v kategorii „neufinancovatelných“, nepodniknou žádné kroky k řešení své situace 7. Vyžádání stanovisek dotčených obcí
8. V případě, že některé obce projeví zájem o zachování původního počtu a rozložení středních škol oproti navrženým racionalizačním opatření, bude jim učiněna nabídka na převzetí škol do plné kompetence včetně zřizovatelských funkcí, movitého a nemovitého majetku IV. Základní možná struktura soustavy páteřních škol do roku 2010: území okresu Děčín:celkem12-13 středních škol, z toho 5 v Děčíně,2 gymnázia–tři pracoviště území okresu Chomutov: celkem 10 škol, z toho v Chomutově 6, 3 gymnázia území okresu Most: celkem 8 škol z toho 6 v Mostě, 2 gymnázia – tři pracoviště území okresu Teplice: celkem 8 škol z toho 6 v Teplicích, 2 samostatná gymnázia území okresu Litoměřice:celkem 8 škol z toho 3 v Litoměřicích,2-3 gymnázia (tři pracoviště) území okresu Louny: celkem 6-4 školy, 3-2 v Lounech, 3 gymnázia území okresu Ústí nad Labem: celkem 10 škol, z toho 9 v Ústí nad Labem, 2 gymnázia Konečný počet a finální tvar jednotlivých páteřních škol nelze v současné době přesně stanovit. Projekt je rozložen do 3-4 let a každý další krok vždy znova bude uvažovat aktuální situaci v počtech žáků, naplněnost oborů, poptávku trhu práce a celkový vývoj spádové lokality uvažované páteřní školy a jejích jednotlivých potenciálních pracovišť. Po vytvoření soustavy páteřních škol by v kraji měly působit jen 4 školy s počtem žáků nižším než 300. Počet žáků ve většině škol by se měl pohybovat od 400 do max. 1300 žáků. V. Harmonogram 2006 vytvoření a experimentální ověření normativního stanovení příspěvku zřizovatele na provozy škol a školských zařízení vytvoření modelu sítě páteřních škol zadministrování všech kroků spojených s realizací sloučení škol v Chomutově a Štětí zohlednění vývoje stavu škol k 30.9.2006 – návrh na sloučení školy při nemocnici v Ústí nad Labem se speciální základní školou a sloučení gymnázia v České Kamenici s gymnáziem v Děčíně z důvodu poklesu počtu žáků a odchodu ředitelů malých škol. projednání a schválení modelu páteřních škol včetně harmonogramu a postupu 2007 normativní stanovení příspěvku zřizovatele – dolaďování systému na základě zkušeností z roku 2006 projednání a schválení první série racionalizačních projektů podaných školami – celkem 5 projektů příprava a projednání druhé série – 9 projektů 2008 definitivní přechod na provozní normativ při stanovení příspěvku zřizovatele projednání a schválení druhé série racionalizačních projektů podaných školami – celkem 9 projektů příprava a projednání třetí série – 10 projektů 2009 systém páteřních škol by měl být vytvořen s tím, že v prvním roce lze u každého sloučení očekávat vícenáklady. V dalších letech by náklady na nový subjekt měly klesat
VI. Závěr V systému by v roce 2010 nemělo zbýt více než 58 výchovně vzdělávacích center – příspěvkových organizací kraje oproti počtu 86 v roce 2005. V případě úplné realizace záměru by mohlo být uvolněno k prodeji postupně asi 9 budov. Řada prostor, které jsou nyní využívány ke vzdělávání a nejsou v majetku kraje (platí se nájem) by měla být opuštěna na základě efektivnějšího využití společných prostor sloučených škol. Kromě racionalizace systému středního vzdělávání by měla být souběžně realizována taková opatření, jednání a postupy, které by vedly ke zrušení zařízení pro volný čas, která dosud zřizuje kraj s výjimkou zařízení s krajskou působností. Obcím by bylo umožněno, aby v případě zájmu převzaly tato zařízení včetně jimi spravovaného krajského majetku do svého vlastnictví a kompetencí. Stejný postup by měl být souběžně realizován v případě základních uměleckých škol. Očekávaný ekonomický přínos by mohl po postupném realizování programu v letech 2007 – 2010 činit až 15% provozních a 10% mzdových prostředků oproti roku 2006. Dále lze předpokládat postupné uvolnění řady dosud využívaných budov, zejména těch, které nejsou v majetku kraje ( v první etapě do roku 2010 cca 10 budov) a v řadě případů efektivnější využití stávajících budov rovnoměrným způsobem tam, kde jedna škola se tísní v nedostatečných prostorách a v partnerské škole jsou naopak prostory nevyužívané.
Část B – provozní normativy Normativní financování provozu škol a školských zařízení zřizovaných Ústeckým krajem pro rok 2007 I. Úvod Všechny kraje hledají možnosti jak co nejobjektivněji stanovit příspěvek zřizovatele na krytí provozních nákladů svých škol a školských zařízení s cílem zajistit průhlednost financování a zároveň usnadnit ředitelům škol kvalitní přípravu finančních plánů. V první fázi bylo nezbytné se detailně seznámit s hospodařením všech příspěvkových organizací, podchytit specifika jednotlivých druhů škol a školských zařízení a zjistit validitu všech dat, které vedení příspěvkových organizací poskytují zřizovateli. Podrobné rozbory byly prováděny od roku 2003. V letošním roce bylo provedeno srovnání jednotlivých položek finančního plánu 2006 s ohledem na skutečnou potřebu podle účetních závěrek roku 2005 a současně bylo přihlédnuto k předpokládané inflaci. Školy a školská zařízení byly seskupeny do referenčních skupin podle základních druhů (gymnázium, střední škola, základní škola praktická, dětský domov atd.). Následně byly školy a školská zařízení rozděleny v rámci referenčních skupin do podskupin tak, aby bylo možno srovnatelně hodnotit nákladovost vybraných položek v jednotlivých organizacích. Jako další kritérium byla vzata v úvahu příslušná střediska(domov mládeže, školní jídelna, případně výdejna), která škola či školské zařízení provozuje. II. Postup tvorby normativů: Jako základ pro porovnání nákladovosti v dané skupině byl vzat v první řadě skutečný počet dětí, žáků a studentů denního studia podle zahajovacích výkazů pro školní rok 2005/2006. Tam, kde není možné vykazovat počet dětí, žáků a studentů, bylo přihlédnuto k užitné ploše objektu. V případě, že organizace nemá realizováno podružné měření energií, byla vzata v úvahu celková užitná plocha objektu a z toho odečtena užitná plocha střediska či středisek. Po rozdělení celkového příspěvku zřizovatele poměrem užitné plochy na každé součásti se vydělila část příspěvku připadající na školu či její středisko počtem žáků podle zahajovacích výkazů v daném středisku. Tím byl zjištěn náklad samostatně na školu a na středisko. Tak se zjistilo, zda kapacita škol, domovů mládeže a jídelen jsou skutečně využité. Validita takto získaných čísel byla ověřena kontrolou nákladovosti u organizací, které mají zavedeny odpočty energií pro každé středisko samostatně. Bylo potvrzeno, že takto vypočítané náklady relativně odpovídají výpočtům nákladovosti u organizací, které samostatný odečet na střediscích zaveden nemají. II.1 Zjišťování podkladů pro tvorbu normativů: Z finančních plánů byly vybrány náklady na účty 501 – materiál, 502 – energie, 511 – opravy a udržování, 518 – služby a porovnány ve srovnatelných zařízeních za období roku 2006 ( finanční plány v původní schválené výši). Ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných krajem byla odborem školství, mládeže a tělovýchovy předepsána sjednocená účtová osnova. Postupně bylo ve výše uvedených položkách zjišťováno zejména : kolik finančních prostředků bylo vyplaceno na základní údržbu objektů na žáka jaké jsou a jsou-li úspory celkem v jednotlivých položkách náklady na malování – vynaložené prostředky za uplynulé tři roky a zda byly tyto náklady vyčísleny z provozního příspěvku zřizovatele nebo doplňkové činnosti
náklady na čistící prostředky (podle užitné plochy objektu/žák) náklady na internet, telefon, poštovní služby spotřeba základního materiálu byla provedena kontrola vystavených a oznámených hygienických výměrů o nedodržování hygienických předpisů pro školy a školská zařízení ve vztahu k plánovanému čerpání rezervního a investičního fondu zda škola v posledních třech letech zakupovala nové vybavení a jaké spotřeba vody na žáka a kontrolováno, zda škola obhospodařuje pozemky, které musejí být zavlažovány, jakým způsobem je ošetřeno, aby nebylo zbytečně účtováno stočné v případě, že se zalévá pitnou vodou zda byl v organizaci proveden energetický audit a na jeho základě již byly provedeny doporučené úpravy. Zda tyto úpravy byly provedeny z vlastních prostředků organizace, nebo z prostředků zřizovatele. Zda organizace požádala zřizovatele o provedení doporučených oprav, které jsou nad rámec možností jejího financování. Střední školy, které v rámci hlavní činnosti realizují povinou „praxi“ a odborný výcvik žáků, vykazují velký rozdíl v nákladech na žáka. Škola, která provozuje vlastní středisko pro praktické vyučování, má jiné náklady než škola, která má možnost zajistit pro žáky absolvování praktického vyučování přímo u zaměstnavatelů na reálných pracovištích. Zde záleží na schopnosti ředitele být dobrým manažerem, ale také na možnostech, které nabízí lokalita,v níž škola sídlí a na oborové skladbě vzdělávací nabídky školy. V případech, kdy se v dané skupině objevilo nadprůměrné čerpání nákladů v určité položce, bylo posuzováno, zda se příspěvek zřizovatele vcelku přibližuje průměru. Pak organizace zdůvodňovala, z jakého důvodu je čerpání v dané položce vyšší. V případě, že byl celkový příspěvek zřizovatele nadprůměrný proti ostatním zařízením, bylo požadováno vysvětlení k jednotlivým položkám a navíc doporučeno snížit náklady. Postupně proběhla řada jednání s příspěvkovými organizacemi, které vykazovaly nadprůměrné náklady. Během jednání, kdy byla zhodnocena každá položka finančního plánu v poměru k průměrným nákladům srovnatelných škol a školských zařízení, byl s každou organizací prodiskutován její pravděpodobný rozpočet pro rok 2007. III. Postup při stanovení provozního rozpočtu při použití normativní metody Jako základ normativu je vzata průměrná nákladovost na dítě, žáka a studenta nebo užitnou plochu objektu v každé srovnatelné skupině. Během tvorby finančních plánů pro rok 2007 byla zohledněna specifika škol a školských zařízení. Každé příspěvkové organizaci bylo v první fázi přiděleno minimálně 75% základního normativu podle tabulky normativů pro příspěvek zřizovatele 2007. Příspěvek zřizovatele byl vypočítán z částky na žáka podle tabulky, násobeno počtem žáků ze zahajovacího výkazu organizace z daného střediska pro školní rok 2005/2006. V úvahu jsou vzaty děti, žáci a studenti denního studia jako nejpočetnější skupina vzdělávaných. Až doposud se příspěvek zřizovatele na provoz škol a školských zařízení odvíjel od potřeb každé jednotlivé školy a nebylo přihlédnuto k počtu žáků ve škole či školském zařízení. Je proto přirozené, že změna financování cestou normativu bude přijatelnější pro ty organizace, které jsou „nízkonákladové“ a po přerozdělení jim bude příspěvek zřizovatele navýšen. Tímto způsobem se předpokládá postupovat i v následujících letech. Není však možné sjednotit a realizovat celý systém během jednoho roku. Postupné přerozdělování a přidělování podle normativní metody je plánováno stejně jako v oblasti přímých nákladů, to znamená krokově během tří let. Další zpracování a zpřesnění postupu se předpokládá při přípravě finančních plánů pro rok 2008 za účasti všech škol a školských zařízení v průběhu 1. pololetí roku 2007. Ústecký kraj je podle informací MŠMT jediným z krajů v ČR, který se odhodlal přistoupit k normativní metodě stanovování příspěvku zřizovatele na provoz škol a školských zařízení podle počtu žáků a užitné plochy. Nová metoda stanovení výše příspěvku zřizovatele nutí školy a školská zařízení k hospodárnějšímu chování a širšímu využití doplňkové činnosti a je předpoklad, že bude průhlednější a objektivnější než dosavadní systém. Celkem pro každý druh školy a školského zařízení zřizovaného Ústeckým krajem (podle § - např. gymnázia, mateřské školy atd.) bude tedy pro rok 2007 připravován rozpočet o 3% snížený proti roku
2006. I přes tuto skutečnost obdrží některé organizace na základě provozního normativu rozpočet navýšený, jiné naopak snížený oproti roku 2006. Při přípravě návrhu rozpočtu bylo vyhotoveno 49 protokolů z jednání o rozpočtu s jednotlivými příspěvkovými organizacemi. Ostatní organizace byly pouze informovány o nutnosti upravit pro rok 2007 rozpočet v určité výši. Veškerá jednání byla vedena informativně, objem finančních prostředků pro zpracování finančního plánu pro rok 2007 bude každé organizaci sdělen po zveřejnění základních normativů na webových stránkách kraje koncem měsíce července. Pro zpracování finančních plánů 2007 je hlediskem nejen normativ na provoz, ale i informace vyplývající z rozborů hospodaření za 1. pololetí roku 2006. IV. Závěr Nově zaváděná metoda stanovení výše příspěvku zřizovatele školám a školským zařízením v Ústeckém kraji je cestou k zajištění efektivního, průhledného a srovnatelného financování provozu krajské sítě škol a školských zařízení. Po třech letech by měli mít ředitelé škol a školských zařízení zřizovaných krajem k dispozici nástroje, pomocí kterých si budou moci předem spočítat, jakou částku mohou, s ohledem na druh a velikost školy a počet dětí, žáků a studentů v denní studiu očekávat jako základ příspěvku zřizovatele pro následující rok. Provozní normativ by měl po svém úplném zavedení zabezpečit definitivní odstranění některých lokálních diferencí ve financování škol, které byly „delimitovány“ na kraj spolu se školami z jednotlivých okresů. Vytvoření soustavy páteřních škol by spolu s normativní metodou financování provozu škol a školských zařízení mělo zabezpečit efektivní fungování krajské sítě škol a školských zařízení i v podmínkách očekávaného nepříznivého demografického vývoje.
Část C –postup při projednávání soustavy páteřních škol Postup při řešení jednotlivých racionalizačních opatření v rejstříku krajských středních škol v pořadí realizace jednotlivých kroků 1. Zpracování návrhu racionalizačního opatření 2. Projednání návrhu s řediteli dotčených škol 3. Ředitelé dotčených škol projednají návrh ve svých školských radách a doplní jejich stanovisko k návrhu 4. Písemné informování primátorů či starostů dotčených statutárních měst, měst či obcí Ústeckého kraje o podání návrhu na racionalizační opatření a o postupu projednávání tohoto návrhu v orgánech kraje. 5. Předložení návrhu se zapracovanými připomínkami a doplňky ke schválení Radě Ústeckého kraje 6. Projednání projektu racionalizačních opatření ve Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost 7. V okamžiku nabytí právní moci usnesení rady budou písemně o chystaném kroku informovány orgány samosprávy v místě působiště škol a jejich stanovisko bude připojeno k návrhu 8. Předložení návrhu ke schválení Zastupitelstvu Ústeckého kraje Poznámky: ad 1) Přednostně budou realizovány návrhy a projekty na slučování škol, které předloží samy školy jako řešení zásadního úbytku počtu žáků a s tím spojených problémů s financováním chodu školy a kvality výchovně vzdělávacího procesu při respektování vzdělávací nabídky ad 2) Tento bod bude realizován v případě, že racionalizační návrh podá jedna škola samostatně bez předchozí dohody s navrhovanou partnerskou školou. Na základě projednání návrhu se všemi zúčastněnými stranami bude návrh upraven tak, aby byl přijatelný pro všechny. V případě nedohody budou ředitelé vyzváni k předložení alternativních návrhů, o kterých bude dále jednáno až do doby získání optimálního návrhu ad 7) Orgány samosprávy v místě působiště škol mají na základě svého rozhodnutí vždy možnost převzít a zřizovat samostatně střední školy a nadále rozhodovat o jejich dalším vývoji.
