Projekt „Výtvarně estetický kroužek“ metodika volnočasové aktivity
Motto: „Kdo si hraje, nezlobí“
Bc. Libuše Zítková Žďár nad Sázavou
2010
Obsah: 1. Cíl metodiky ....................................................................................................................... 3 2. Cílová skupina projektu ................................................................................................... 3 3. Podmínky realizace projektu ........................................................................................... 3 3.1 Prostorové podmínky ....................................................................................................... 3 3.2 Materiální vybavení.......................................................................................................... 4 3.3 Personální zabezpečení .................................................................................................... 4 3.4 Finance ............................................................................................................................. 4 4. Projekt „Výtvarně-estetický kroužek“ ............................................................................ 5 4.1 Cíl projektu ........................................................................................................................ 5 4.2 Postup při realizaci projektu .............................................................................................. 6 4.2.1 Vytvoření skupiny – „zdravého jádra“ ........................................................................... 6 4.2.2 Vytipování ohrožených žáků a navázání kontaktu ......................................................... 6 4.2.3 Projekt jako dlouhodobá podpora .................................................................................. 8 4.3 Forma projektu ................................................................................................................ 10 4.4 Obsah a metody volnočasové aktivity ............................................................................. 10 4.5 Organizace a vedení volnočasové aktivity ...................................................................... 11 4.5.1 Způsoby informování žáků........................................................................................... 11 4.5.2 Schůzka kroužku .......................................................................................................... 11 6. Shrnutí .............................................................................................................................. 12 Závěr ....................................................................................................................................... 13 Zdroje ..................................................................................................................................... 15 Příloha: Příklad plánu na školní rok ................................................................................... 17
2
1.
Cíl metodiky Cílem metodiky je představit projekt volnočasové aktivity, zaměřený na výtvarnou a
další estetickou činnost. Projekt má název „Výtvarně-estetický kroužek“ a je organizován školou učňovského typu pro cílovou skupinu žáků, ohrožených vzdělávací neúspěšností. Metodika osahuje popis potřebných podmínek fungování projektu, cíle projektu, formu, obsah, procesy a metody realizace projektu.
2.
Cílová skupina projektu Cílovou skupinou projektu jsou žáci učňovského školství, konkrétně Střední školy
technické ve Žďáře nad Sázavou, kteří jsou ohroženi vzdělávací neúspěšností. Jsou to žáci s nejrůznějšími výchovnými a vzdělávacími problémy. Jedná se téměř výlučně o chlapce ve věku 15 až 19 let a starší žáky denního nástavbového studia oboru „Podnikání“. Mnozí z těchto mladých lidí mají značné potíže s chováním a s učením. U žáků pak vzniká mnohdy bludný kruh – nezájem o učení – špatné výsledky – odpor k učení a ke škole – ještě horší výsledky (Zelinková, 2004, s. 158).
3.
Podmínky realizace projektu Realizace projektu vyžaduje určité předpoklady. Kromě podmínek, které jsou
nezbytné kvůli specifikům cílové skupiny, jako je pedagog s pozitivním vztahem k žákům, který je žákům známý a mají k němu alespoň základní důvěru a známé (školní) prostředí, jsou nutné vhodné prostorové podmínky, materiální vybavení a také finanční i personální zabezpečení.
3.1
Prostorové podmínky Pro realizaci projektu jsou nutné určité prostory. Nejlepší variantou je, pokud jsou tyto
prostory uzamykatelné, aby tam mohli žáci nechávat svoje práce. Protože se jedná o kroužek, jehož převážnou náplní je výtvarná tvorba, je potřebná dostatečně velká místnost s kvalitním přirozeným osvětlením (při umělém osvětlení se mění barvy). Jinou, avšak dražší alternativou by bylo zakoupení speciálního osvětlovacího tělesa, které imituje denní osvětlení. Velká místnost je také nutná z důvodu odstupu od stojanů při kreslení, kdy se koriguje kresba nebo malba. Proto čím více žáků bude zapojeno do této aktivity, tím větší prostor musí pro realizaci existovat. Vhodné je například vybrat větší nevyužívanou učebnu. Protože však žáci ve
3
výtvarném kroužku budou pracovat i s výpočetní technikou, bylo by vhodné, aby tato učebna nebo místnost byla v blízkosti učebny, vybavené počítači.
3.2
Materiální vybavení Vybavení výtvarného kroužku není příliš složitou záležitostí. Pro nejčastější typ
práce – kresba, malba – jsou potřebné malířské stojany a běžné stoly, nebo je možné použít stojany, které se dají sklopit do vodorovné polohy a tak mohou sloužit i jako stůl. Dále jsou nutné kreslící desky, které někteří dodavatelé zabezpečují v rámci dodávky stojanů. K běžnému výtvarnému vybavení patří štětce, barvy, tužky, uhly, papíry a další spotřební materiál. Protože součástí práce v kroužku je i navrhování různých prezentačních materiálů, například plakátů, pozvánek, vizitek a také fotografická tvorba a tvorba videa, bude nutný kvalitní grafický počítačový program s žákovskými licencemi, fotoaparát a videokamera. Počítačové vybavení je již běžnou součástí vybavení škol, takže se zakoupením dalších počítačů projekt nepočítá. Pouze hlavní lektor by měl disponovat notebookem pro flexibilní práci v různých prostorách školy nebo mimo ni.
3.3
Personální zabezpečení Při dodržení podmínky, aby byl pedagog – lektor – žákům známý, je potřebné
uvažovat i o dalších aspektech. Pro výtvarně-estetický kroužek je výhodné mít lektory dva, hlavního, s převážnou náplní činnosti v oblasti výtvarné a divadelní, jenž bude zabezpečovat celkový chod kroužku a pak lektora ICT, který bude mít na starosti práci s grafickým počítačovým programem, s fotografiemi a videem. Oba lektoři by měli být odborníky v dané oblasti, což nepředpokládá nutně ukončené formální vzdělání v oboru, ale například absolvování kvalitních kurzů, stáží, úspěšnou vlastní praxi a podobně.
3.4
Finance Rozběhnutí volnočasové aktivity předpokládá určité výdaje, které jsou samozřejmě
vyšší na počátku projektu. Finanční prostředky jsou potřeba na zařízení, software, spotřební materiál, na tisk prezentačních materiálů a na realizaci každoroční výstavy a také na platy. V dalších letech by však náklady neměly být tak vysoké, protože hmotný a nehmotný majetek už bude pořízen; zbudou tedy jen náklady na platy, výtvarné potřeby, výstavu a prezentaci. Protože tyto náklady nejsou zanedbatelné, jednou z možností je podat projektovou žádost o grant nebo čerpat z dalších zdrojů (sponzorské dary).
4
Projekt „Výtvarně-estetický kroužek“
4.
Projekt volnočasové aktivity s názvem „Výtvarně-estetický kroužek“ byl navržen jako pomoc při redukci vzdělávací neúspěšnosti žáků učňovského školství. Název napovídá, že nejde jen o čistě výtvarně zaměřenou aktivitu, ale že projekt částečně využívá i prvků dalších druhů umění, jako je divadlo, literární tvorba, taneční nebo hudební produkce. Tato šíře zaměření je zvolena proto, aby mělo možnost vyniknout co nejvíce žáků s rozmanitými schopnostmi. Umění se jeví jako vhodný prostředkem pro vyvážení pocitů frustrace, které pramení z obtíží žáků ve vzdělávání a obecně z obtíží v dospívání. Pokud je pedagog vnímavý a dokáže nacházet „zdroje“ v mladém člověku, to znamená umí pochválit i zdánlivě nepovedený výtvor, najít na něm něco dobrého, může tak mladého člověka mnohostranně podpořit. Navíc při prezentaci hotových děl nebo při „živém“, například divadelním představení žáci zažívají skutečný úspěch, nebo dokonce určitou míru zasloužené popularity, což je pro dospívající s problémy životně důležitá nezbytnost, která odvrací jejich pozornost od náhražkových zdrojů uspokojení (Zelinková, 2004, s. 157, 158). V oblasti umění je mnoho vynikajících příležitostí pro uplatnění i zdánlivě „nenadaných“ mladých lidí.
Cíl projektu
4.1
Cílem projektu je:
motivovat ohrožené žáky k pozitivnějšímu přístupu ke studiu i k samotné škole
motivovat rizikovou skupinu žáků ohrožených předčasným opuštěním vzdělávacího systému k dokončení studia
podpořit u ohrožených žáků rozvoj klíčových kompetencí, vyjádřených ve školním vzdělávacím programu
posílit pocit sebeúcty u žáků prostřednictvím pochval a povzbuzování na základě skutečných výsledků práce
umožnit žákům prožitek úspěchu
pomoci vybudovat zdravý hodnotový systém při práci na společných projektech s dalšími vrstevníky – využít peer působení
nabídnout emocionální, axiologickou a kognitivní podporu žákům, kteří jsou v stádiu „neukotvenosti“ (Katrňák, 2004, s. 108)1
1
Podle Katrňáka jsou děti z „dělnických“ rodin (z kterých žáci učňovského školství ponejvíce pocházejí) jako volně plovoucí zátky, které jsou ponechány samy sobě napospas – bez výraznější podpory rodičů v oblasti vzdělávání.
5
Vzhledem k tomu, že „přijaté hodnoty mají podíl na osvojování poznatků a činností“ (Kurelová et al. 2001, s. 75) má volnočasová aktivita jako jeden z hlavních cílů podpořit rozvoj zdravého hodnotového systému. Tento aspekt se mnohdy neprávem opomíjí. Jako vedlejší efekt může projekt příznivě zapůsobit na klima školy a kromě toho působit také preventivně proti rizikovému chování žáků; rizikové chování zcela jistě patří k příčinám neúspěšnosti ve vzdělávání a k příčinám předčasného opuštění vzdělávání. Jednoduše by se dalo říci, že cílem je vytipovat a vyhledat ohrožené žáky, kteří potřebují „pomocnou ruku“ a zájem. Při opakovaných zážitcích neúspěchu ve školní práci a při „neukotveném“, vlažném postoji ke vzdělávání je riziko školní neúspěšnosti a předčasného opuštění vzdělávání velmi vysoké. Volnočasová aktivita je proto koncipována tak, aby „náklady“ a „výnosy“ byly lehce ve prospěch „výnosů“, aby žáci skutečně a opakovaně zažívali úspěch, ale ne „zadarmo“.
4.2
Postup při realizaci projektu Realizace projektu je rozčleněna do postupných kroků: vytvoření skupiny, vytipování
ohrožených žáků, navázání kontaktu s ohroženými žáky, začlenění ohrožených žáků do skupiny a vlastní práce v kroužku.
4.2.1 Vytvoření skupiny – „zdravého jádra“ Prvním praktickým cílem je vytvoření stabilního „zdravého jádra“ žáků, kteří mají o kreslení nebo podobné aktivity zájem. Je nutné vytvořit skupinu několika žáků, kteří nemají výrazné výchovné problémy, mohou mít však například poruchy učení. Tito žáci budou tvořit skupinu, jež může působit na další žáky (peer působení), kteří jsou do této skupiny postupně integrováni a jsou bezprostředně ohroženi vzdělávací neúspěšností. V učňovském školství situaci komplikuje problém rozvrhu, protože při duálním systému (střídání týdnu odborné praxe a týdnu teoretického vyučování) mívají žáci v týdnu teoretického vyučování odpolední výuku. Mnozí žáci navíc dojíždějí a ani pedagog – lektor – nemusí mít optimální rozvrh.
4.2.2 Vytipování ohrožených žáků a navázání kontaktu Pokud je učitel při výuce sám v kontaktu se žáky, kteří mají úspěšnost ohrožující problémy, je poměrně jednoduché začít projevovat o tyto žáky osobní zájem, promluvit s nimi po skončené výuce, blíže je poznat a s respektem k jejich jedinečnosti i zvláštnostem jim
6
nabídnout spolupráci. V případě výtvarně zaměřeného kroužku je to o to jednodušší, že si žáci často během vyučování kreslí do sešitů; tato situace se dá využít a namísto „peskování“ lze takovou žákovskou „tvořivost“ využít jako záminku pro pozvání k aktivitám kroužku. Takové přímé pozvání lze považovat za základní a nejoptimálnější způsob navázání kontaktu se žákem. Poněkud složitější je to u žáků, které učitel nezná z výuky, pouze „od vidění“ nebo z malých komunikačních výměn. Zde je možné doporučit například následující postup: Na poradách učitelů a na pedagogické radě obvykle zaznívají jména žáků s prospěchovými a výchovnými problémy. Navíc při neformálních setkáních učitelů se takovéto problémy žáků probírají a učitelé se domlouvají na postupech řešení. Z těchto informací může pedagog vytipovat žáky, kteří potřebují pomoc. Dále je vhodná spolupráce s výchovným poradcem a s metodikem prevence, kteří pravděpodobně mají dobrý přehled o žácích s problémy. Pokud tyto žáky nezná pomáhající učitel – lektor projektu – osobně, prostřednictvím třídního učitele nebo dalších učitelů zjišťuje, o koho se jedná. Dále nastává obtížný úkol v celé situaci, a tím je navázání kontaktu. Aby se nezhoršila situace žáků s problémy, kteří už tak jsou středem pozornosti (v negativním smyslu), je nutné situaci obratně jakoby „navléci“, aby žák a ani jeho okolí nepojali nejmenší podezření, že se jedná o nějakou formu například sociálně pedagogické nebo psychologické pomoci.2 Tento kritický moment se jeví jako nejobtížnější; navíc se může stát, že i někdo z ostatních pedagogů situaci a záměr špatně pochopí a pak se mohou šířit fámy typu (citace vyjádření pedagoga): „To je kroužek pro feťáky“, nebo pokud žáci například porušují školní řád: „Paní kolegyně, ten váš projekt nějak selhal, podívejte se, kolik žáků venku kouří!“ Pro navázání kontaktu s žákem s problémy lze doporučit následující postup: Pedagog, který již zhruba zná žáky s problémy, ať už z vlastní výuky nebo tak, že mu je ostatní učitelé nenápadně ukáží, může využít například situace, kdy vykonává dohled. Je velmi pravděpodobné, že žáci s problémy budou nějak „zlobit“, porušovat školní řád a podobně. Je v kompetenci učitele, který vykonává dohled, aby vzniklé porušení školního řádu s žákem projednal. Přitom je výhodné využít kroků, které pro intervenci navrhují Hopf (2001, s. 110113) a Lazarová (2008, s. 34, 35) 3. 2
Pokud se nepodaří zachovat nenásilnost a nenápadnost zapojování žáka do aktivit kroužku, může se žák rychle stát ještě více „výjimečným“, „zvláštním“; jeho pocit „výlučnosti“ jako „problematického“ se může ještě prohloubit (Hopf, 2001, s. 23). 3 Tyto kroky jsou podrobněji rozpracovány v metodice „Pomoc při redukci školní neúspěšnosti žáků učňovského školství“ (Zítková, 2010)
7
Jedna z fází při řešení problému žáka je podle Lazarové a Hopfa fáze dojednávání konkrétního postupu. V úvahu musí pedagog vzít závažnost problému, jeho trvání a vývoj v čase. Žák má na plánování řešení participovat. Za smysluplné lze považovat následující schéma: 1. Svým jednáním jsi nějak poškodil školu, její dobré jméno (nebo: Byl jsi špatným vzorem pro ostatní a tím jsi přispěl k zhoršení situace ve škole). 2. Teď bys měl naopak něco udělat pro to, abys tuto situaci zvrátil – měl bys naopak něco dobrého pro školu udělat. Co bys například pro školu mohl udělat? Je pravda, že žáci nejsou zvyklí takovým způsobem uvažovat a mohou být otázkou zaskočeni. To však nemusí být na škodu. Vytváří to prostor pro další dojednávání. Pokud žák neví – a to se možná stane často – lze mu při rozhodování pomoci (a zároveň o něm zjistit něco pozitivního): „Tak co třeba umíš?“ nebo: „Co máš za koníčky?“ Tak se můžeme dozvědět, v čem žák možná vyniká a na tom začít stavět. Velmi pravděpodobně se dozvíme například to, že žák hraje v kapele, že umí něco nakreslit na počítači, že dělá graffiti (pozor na odsuzování, graffiti se dělají i na legálních plochách), parkur, break dance, píše básně, texty k hudbě, rapuje a tak podobně.“ V tomto okamžiku je možné promyslet, jak takovou dovednost využít a jak nejlépe žáka zapojit do dlouhodobější spolupráce. Jedná se o kroužek výtvarně-estetický; nabízí se tedy například participace žáka na výzdobě školy – ať už tím, že vytvoří nápisy nebo kresby, které se mohou použít pro chodby školy, nebo tím, že vytvoří návrhy na vymalování tříd, nebo udělá doma nějaké objekty, které se mohou použít pro výstavu (například graffiti na velkou desku), případně vymyslí happening na vernisáž.4 V tomto momentě už nastává bezprostřední práce v rámci kroužku a může nastat pozitivní peer i jiné působení.
4.2.3 Projekt jako dlouhodobá podpora Pokud se podaří zapojit žáka do pravidelně se opakující volnočasové aktivity, vzniká vynikající možnost dlouhodobého pozitivního působení na žáky, ohrožené školní neúspěšností. V konkrétní volnočasové aktivitě – výtvarně-estetickém kroužku – lze na žáka systematicky a nenásilně působit například v těchto ohledech: 1. po stránce sebepojetí (posílení zdravého sebevědomí) Tím, že žák s podporou učitele a ve spolupráci s ostatními žáky dosahuje skutečných úspěchů, například tak, že jsou jeho práce vystaveny, nebo může předvést jinak svoje dovednosti, dochází k posilování jeho vlastního sebevědomí, a to na pozitivním základě.
4
ZÍTKOVÁ, Libuše. Pomoc při redukci školní neúspěšnosti žáků učňovského školství, s. 15
8
V důsledku pak vyhasíná potřeba pseudoposílení sebevědomí prostřednictvím pochybných aktivit, jako je kouření, experimentování s drogami, záškoláctví, pití alkoholu a podobně. 2. po stránce axiologické (hodnotové) K posílení pozitivních hodnot, respektive k jejich přesunutí na vyšší příčky hodnotového systému dochází na dvou rovinách. Jednak sám pedagog má vynikající možnost na žáka zcela přirozeně a neformálně působit během volnočasových aktivit, navíc s výhodou opakovaného a dlouhodobého působení, jednak dochází k přirozenému vrstevnickému ovlivňování ve skupině (peer působení). Podmínkou je vytvoření „zdravého jádra“ žáků v první fázi fungování volnočasové aktivity, aby bylo možné žáky s problémy do této „zdravé“ skupiny integrovat. 3. po stránce socializační Prostřednictvím zkušenosti vytváření nových kontaktů, jejich zmnožování a prohlubování, se může postupně vytrácet nedůvěra k neznámým lidem. Díky zážitku úspěšně rozvinutých vztahů se posiluje zdravá sebedůvěra a adekvátní sebepojetí mladého člověka. Pro mladé lidi s problémy je to mnohdy jediná příležitost, jak se „chytit“ zdravé společnosti a stát se jejím plnohodnotným členem. 4. po stránce vztahu ke škole a ke vzdělání Žáci během volnočasových aktivit zažijí na půdě školy příjemné chvíle, mezi nimi a pedagogy – lektory kroužku pravděpodobně dojde k vytvoření přátelského vztahu. To vede k posilování pozitivních vazeb na školu a redukci nepříjemných pocitů, plynoucích z obtíží ve vzdělávání. 5. po stránce rozvíjení klíčových kompetencí Jedním z cílů volnočasové aktivity je posílit klíčové kompetence žáků. Žáci se mohou učit pracovat například s grafickým programem pro úpravu fotografií, navrhnou sami pozvánky nebo plakáty (kompetence informačně-technologické), naučí se oslovovat odpovědné osoby z úřadů a firem při zvaní na výstavu a dojednávání sponzoringu (kompetence sociální a pracovní), některé práce vytvoří cizojazyčně (kompetence jazykové); kromě toho je vhodné některé náměty pro tvorbu zaměřit enviromentálně. I když je potřebné podporu poskytovat všem žákům s problémy, přednostně je vhodné věnovat se žákům prvních ročníků; je zde reálný předpoklad, že možnost zapojit je do některých z aktivit volnočasového kroužku se bude naskýtat opakovaně.
9
4.3
Forma projektu Projekt „Výtvarně estetický kroužek“ je volnočasovou aktivitou, která je koncipovaná
jako neformální zájmový útvar. Setkání v rámci kroužku by měla probíhat pravidelně každý týden, nejlépe pravidelně týž den v týdnu, a to vždy po celý školní rok. Výjimku představují mimořádné akce, jako je příprava vernisáže nebo práce na interiéru školy (nástěnná malba); v takovém případě kroužek funguje jako každodenní workshop.
Obsah a metody volnočasové aktivity
4.4
Volnočasová aktivita „Výtvarně estetický kroužek“ je založena na principech podpory tvořivosti, samostatnosti a aktivity žáků. Metodami práce jsou například volná a užitá výtvarná tvorba, hra, prvky taneční, dramatické a literární tvorby, brainstorming, využívání IC technologií a další. Činnosti v rámci kroužku jsou zaměřeny na rozvoj klíčových kompetencí žáků v souladu se školním vzdělávacím programem například těmito způsoby:
Kresba podle modelu – kompetence k řešení problémů. Na příkladu kresby pravoúhlých objektů řešení problémů perspektivy
Volná tvorba – kompetence k řešení problémů, kompetence občanské. Při vlastní tvorbě aplikace zásad kompozice, komplementárnosti barev a tvarů. Enviromentální a multikulturní tématika, tématika zdraví
Užitá tvorba – kompetence pracovní, k řešení problémů, sociální, ICT, k učení. Při návrzích výzdoby školy nalézání zdrojů inspirace, vyhledávání v literatuře a na internetu; při vlastní realizaci výzdoby školy (nástěnná malba) překonávání překážek, spolupráce s ostatními, rozvíjení motoriky, vytrvalosti a vynalézavosti
Hra – kompetence sociální, komunikativní. Spolupráce s ostatními při vymýšlení a realizaci happeningu
Dramatická,
taneční
a
literární
tvorba
–
kompetence
sociální,
jazykové,
komunikativní. Při návrzích textu na plakát výstavy, textu pozvánek a upomínkových textů na vernisáž rozvíjení jazykových schopností. Při návrzích a realizaci výzdoby školy rozvoj znalosti cizího jazyka – překlady nápisů
Využívání IC technologií – ICT kompetence, kompetence k učení. Při práci s grafickými programy objevování principů jednotlivých grafických prostředí, seznamování se s problematikou digitální fotografie a videoprodukce
10
Obsahem činnosti kroužku jsou výtvarné, dramatické, literární a další činnosti. Hlavními tématickými bloky jsou:
Základy kresby a malby – zvládnutí problému perspektivy, poměřování, zásad kompozice, barevnosti a čistoty tvaru
Základy návrhového kreslení – postupy při návrzích interiéru, exteriéru, plošných nebo prostorových objektů
4.5
Výzdoba školy – návrhy i realizace
Výstava a vernisáž – návrhy i realizace
Foto a video, grafický program
Organizace a vedení volnočasové aktivity Na počátku fungování volnočasové aktivity – výtvarně-estetického kroužku – je
vhodné vytvořit plán práce, ve kterém by byly cíle projektu dosahovány prostřednictvím konkrétních činností. Je však také nutné tento plán vytvořit tak, aby bylo možné jej pružně měnit v souladu s potřebami a schopnostmi a možnostmi žáků. Tento plán je otevřený, to znamená, že se upravuje podle aktuálních potřeb. Schůzky kroužku lze uspořádat v jednom dni odpoledne každý týden v rozsahu asi dvě nebo tři hodiny.
4.5.1 Způsoby informování žáků Aby se žáci dozvěděli přesný termín konání aktivit kroužku, nestačí jen vyvěsit plakátky na vhodná místa. Žáci většinou plakáty příliš nevnímají, proto je vhodné informovat žáky zapojené do volnočasové aktivity osobně, prostřednictvím SMS zpráv, e-mailu, sociálních sítí a podobně. Osobní pozvání při vytváření prvotního „jádra“ kroužku je možné provést tak, že lektor kroužku s natištěnými pozvánkami postupně navštíví jednotlivé třídy během vyučování, žákům krátce kroužek představí a zájemcům rozdá pozvánky.
4.5.2 Schůzka kroužku Nyní následuje popis modelového případu jedné schůzky kroužku. Žáci budou pravděpodobně na schůzku přicházet postupně. Než se sejde dostatečný počet přítomných, aby bylo možné schůzku zahájit, budou zatím žáci dopracovávat svoje rozdělané výtvory, pokud je budou mít. Až se sejde přiměřený počet přítomných, bude schůzka neformálně zahájena přivítáním. Pro vytvoření dobré atmosféry je vhodné se zeptat na zážitky uplynulého týdne – „co je nového“, projevit osobní zájem o život každého žáka. Pak lze plynule přejít k
11
motivaci k činnosti – např: „Dnes bychom mohli zkusit pracovat na návrzích interiéru školy, aby se nám tu líbilo; můžeme zkusit vymyslet témata pro jednotlivé třídy a způsob jejich realizace – například malbou na zeď, instalací různých trojrozměrných objektů…jiná by měla být učebna fyziky, jiná učebna angličtiny…“ Je možné popsat nebo ukázat na internetu zdařilé případy řešení interiéru školy pro inspiraci. Následuje vlastní práce na návrzích, kdy se žáci seznamují s problémy perspektivy, barevnosti, rozvíjejí svoji fantazii a invenci. V této fázi je možné, a dá se říci, že i nutné, ocenit každý, i zdánlivě nerealizovatelný nápad a snažit se ho převést do realizovatelné podoby. Ačkoli má pedagog práci žáků citlivě korigovat, je rozhodně nutné vyvarovat se „strhání“ práce žáků vyjádřeními typu – „no tohle ne, to by nešlo“. Je také vhodné v průběhu činnosti chválit spíš dílčí aspekty práce, protože celková pochvala díla je u výtvarné činnosti „zavazující“ až „svazující“ a může bránit další kreativitě. Celková pochvala je tedy vhodná až po skončení práce na výtvoru. Závěr schůzky by měl proběhnout v pozitivním duchu, s pochvalou každému žákovi, ať už za nápad, nebo za způsob realizace, nebo za jiné aspekty jeho práce. Zároveň je potřebné říci žákům rámcový výhled – časový a obsahový – na příští schůzku, rozdělit případné úkoly, eventuelně se domluvit na pomůckách, které je potřeba připravit. Pro efektivní působení na žáky věkové kategorie středoškolské mládeže je vhodné, jestliže se pedagog nějak „nevyvyšuje“ a zahrne se i sám do úkolů, které je potřeba zabezpečit – například při rozdělování institucí, které je nutné navštívit při zvaní na vernisáž výstavy, si vezme spravedlivý díl práce také. Tak dává najevo, že považuje žáky za „sobě rovné“ ve smyslu hodnoty lidské bytosti.
12
Shrnutí V metodice je popsán projekt volnočasové aktivity pro cílovou skupinu žáků učňovského školství, kteří jsou ohroženi vzdělávací neúspěšností. Projekt předpokládá vhodné prostorové podmínky pro realizaci volnočasové aktivity, například prostornou a dostatečně osvětlenou učebnu, materiální vybavení pro výtvarnou a fotografickou činnost a pro tvorbu videa. Nutné je také kvalitní personální zabezpečení a odpovídající financování. Pro efektivní působení projektu na specifickou cílovou skupinu „žáků s problémy“ je důležité, aby byl projekt organizován školou, aby se na něm podíleli učitelé, ke kterým mají žáci důvěru a aby aktivity projektu probíhaly na půdě školy. Projekt „Výtvarně-estetický kroužek“ má za cíl motivovat žáky, ohrožené vzdělávací neúspěšností k pozitivnějšímu přístupu ke škole a studiu prostřednictvím zážitků úspěchu na její půdě. Dalšími cíli jsou socializace žáků, rozvoj jejich klíčových kompetencí, budování zdravého hodnotového systému a adekvátního sebevědomí. Těchto cílů je dosahováno jednak přímým působením pedagoga, dále působením vrstevníků a působením činností, které jsou v kroužku realizovány. Pro vlastní realizaci jsou vhodné postupné kroky, jako je vytvoření „zdravého jádra“ žáků bez výrazných problémů, dále vytipovávání a navazování kontaktu s ohroženými žáky při zachování principů systémového přístupu a jejich zapojování do aktivit kroužku. Projekt je realizován formou volnočasového zájmového kroužku, setkání jsou koncipována jako každotýdenní, kromě mimořádných akcí, jako je například příprava a realizace výstavy a vernisáže. Obsahem projektu jsou především výtvarné, ale i divadelní a literární aktivity a kromě toho i činnosti, související s tvorbou a úpravou fotografií a práce s videem.
Závěr Potenciál volnočasových aktivit vzhledem k působení na hodnoty a postoje žáků je známý jak z historie, tak ze současnosti. Předkládaná metodika se snaží ukázat, jak lze tento potenciál efektivně využít u mládeže učňovského školství, neboť v učňovském školství jsou problémy žáků včetně školní neúspěšnosti silně zvýrazněny. Jako jednu z možností podpoření žáků v jejich vzdělávací dráze je možné zrealizovat volnočasovou aktivitu – výtvarně-estetický kroužek, organizovaný školou. Tato aktivita má za cíl prostřednictvím působení pedagoga, prostřednictvím vrstevnického působení a prostřednictvím činností, realizovaných v kroužku, pomoci změnit negativní postoj žáků ke
13
škole a ke vzdělávání, rozvíjet kompetence a hodnotový systém žáků, usnadnit jejich socializaci a budovat jejich zdravou sebedůvěru. Tyto cíle předpokládají – vzhledem k specifikům cílové skupiny – určité nezbytné podmínky, jakými jsou žákům známý pedagog a žákům známé prostředí. Je třeba podotknout, že s realizací projektu mohou být a pravděpodobně budou spojeny
určité
problémy.
Problémem
může
být
například
vyhledání
vhodných
uzamykatelných prostor. Je vhodné předem se dohodnout s vedením školy, kde bude kroužek probíhat a určitě je nutné ze strany vedení školy poskytnout v tomto ohledu maximální podporu. Další obtíží může být nalézt vyhovující čas, někdy ale i energii pro realizaci aktivit kroužku. Učitelé na školách učňovského typu nemají jednoduchou situaci a bývají vyčerpaní; pak jim mnoho energie na další aktivity nezbývá. Přesto asi nikdo nebude pochybovat o tom, že má smysl se žákům, ohroženým vzdělávací neúspěšností, takovým nebo jiným vhodným způsobem věnovat. Problematika žáků učňovského školství včetně oblasti vzdělávací neúspěšnosti bývá opomíjena a zasloužila by si větší pozornost jak v oblasti výzkumné, tak v oblasti systematické péče, protože je možné a dokonce nutné mladé lidi z učňovského školství provázet, chránit (někdy před nimi samými) a podporovat, aby se předešlo mnohdy těžko zvratitelným škodám. Pro tyto mladé dospívající může mít pomoc v pravý čas rozhodující význam, ať už se jedná o problematiku vzdělávací neúspěšnosti nebo o jiné obtíže. A pro školu a potažmo i pro společnost je jistě výhodnější investovat zdroje do prevence škodlivého nebo nepromyšleného jednání mladých lidí a do rozvoje jejich nadání, než je pak represemi nutit ke změně, když už je jejich osobnost „hotová“. Je jisté, že se nedá „zachránit“ vše, ale pokud se pomůže alespoň některým mladým lidem s jejich vzdělávací, ale i životní orientací, aby mohli prožít smysluplný život, je to jistě investice jedna z nejlepších.
14
Zdroje: Použitá literatura GRECMANOVÁ, H. Klima školy. Olomouc: Hanex, 2008. ISBN 978-80-7409-010-3 HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-763-9 HELUS, Zdeněk. Psychologie. Praha: Fortuna, 1995. ISBN 80-7168-245-4 HELUS, Zdeněk. Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha: SPN, 1982. HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1168-3 HOPF, A. Sociální pedagogika pro učitele. Praha: Univerzita Karlova, 2001. ISBN 80-7290053-6. Přeloženo z německého originálu Sozialpädagogik für die Lehrerinen und Lehrer. München: Oldenbourg Verlag, 1997. KATRŇÁK, T. Odsouzeni k manuální práci. Praha: Slon, 2004. IBSN 80-86429-29-6 KNOTOVÁ, D. Mimoškolní péče o děti v Evropě. In Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity U12. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 67-77. ISBN 978-80-2104472-2 KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, 2002, s. 119-123, 269-272. ISBN 80-214-2203-3 KOHOUTEK, R. Úvod do psychologie. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-2104077-7 KURELOVÁ, M. et al. PEDAGOGIKA II. Kapitoly z obecné didaktiky. Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava, Pedagogická fakulta, 2001. ISBN 80-7042-156-8 LAZAROVÁ, B. Netradiční role učitele. Brno: Paido, 2008. ISBN 978-80-7315-169-0 PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-295-5 PŘADKA, M. Kapitoly z dějin volného času. Brno: Masarykova univerzita, 1999. ISBN 80210-2033-4 RABUŠICOVÁ, M. et al. Škola a (versus) rodina. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3598-6 ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-7178-038-3 ZÍTKOVÁ, L. Pomoc při redukci školní neúspěšnosti žáků učňovského školství. Žďár nad Sázavou, 2010.
15
Elektronické zdroje KOHOUTEK, R. Psychologie školní úspěšnosti a neúspěšnosti [online]. 2009 [cit. dne 201002-08]. Dostupné z:
KOHOUTEK, R. Dificility chování dětí a mládeže [online]. Nedat. [cit. dne 2010-04-01]. Dostupné z: KOUCKÝ, J. et al. Učení pro život. Výsledky výzkumu OECD PISA 2003 [online]. Praha: MŠMT, 2004. [cit. dne 2010-05-10]. Dostupné z: MATĚJŮ, SMITH, BASL. Rozdílné mechanismy – stejné nerovnosti. Sociologický časopis [online], 2008, No. 2., s. 2. [cit. dne 2010-04-04]. Dostupné z: MATĚJŮ, P., SOUKUP, P., BASL, J.: Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD, 2007. In Sociologické studie [online]. 2007, No. 1. Praha: Sociologický ústav AV ČR [cit. dne 2009-11-14]. Dostupné z:
16
Příloha: Příklad plánu na školní rok – výtvarně-estetický kroužek září, říjen vyhledání vhodného prostoru pro kroužek, zakoupení vybavení, informování žáků o kroužku, nábor prvních žáků listopad 11. 11. 19. nebo 20. 11. 24. 11.
úvodní schůzka, „šití na míru“, zjišťování zájmů žáků kresba, volná tvorba, základy kompozice, fotodokumentace kresba, volná tvorba, základy kompozice, fotodokumentace
prosinec 2. 12. kresba, volná tvorba. Problémové učení. Multikulturní témata. Kompetence pracovní, sociální, kompetence k řešení problémů, všestranná podpora 8. 12. kresba, volná tvorba. Enviromentální témata. Kompetence pracovní, sociální 15. 12. kresba, malba, návrhové kreslení. Téma zdraví. (interiér, exteriér, reklamní tvorba – využití graffiti…) úvaha nad materiály – kovo, dřevo, další…!!! Vlastní invence leden . 1. kresba, malba, volná tvorba, příprava výstavy – shromažďování prací, jejich výběr a hodnocení, diferenciace úkolů, publicita, příprava performance, texty… Kompetence k řešení problémů, kompetence sociální, kompetence komunikativní 12. 1. shromažďování prací, kresba, malba, interiér, exteriér, fotodokumentace. Kompetence sociální, ICT kompetence 19. 1. shromažďování prací, příprava výstavy, nácvik performancí, kompetence sociální 26. 1. shromažďování prací, příprava výstavy, nácvik performancí, tvorba libreta, výběr hudby kompetence sociální únor 4. 2. práce s Photoshopem (2. lektor) – fotodokumentace. ICT kompetence, kompetence k učení 9. 2. práce s Photoshopem (2. lektor) – fotodokumentace. ICT kompetence, kompetence k učení 16. 2. práce s Photoshopem (2. lektor) – fotodokumentace a návrh plakátu k výstavě, návrh letáčků – libreto, osobních vizitek (Jan Novák, člen uskupení XXX) a dalších informačních materiálů. ICT kompetence, kompetence sociální, kompetence k učení 26. 2. prázdniny březen 2. 3. práce s videozáznamem – střih – základy (2. lektor) ICT kompetence, kompetence k učení 9. 3. dokončování příprav (technických) k výstavě, realizace plakátu a pozvánek Kompetence k řešení problémů, kompetence sociální, ICT kompetence 16. 3. kresba, malba, konzultace, promýšlení potencionálních partnerů (Městský úřad, firmy, občanská sdružení,…malí podnikatelé) a možností nabídek – pronikání na „trh“, mapování možností – rozdělení úkolů Kompetence k řešení problémů, kompetence sociální, kompetence komunikativní, kompetence pracovní, občanské 23. 3. kresba, malba, konzultace, kontaktování potencionálních partnerů (Městský úřad, firmy, občanská sdružení,…malí podnikatelé) a nabídky – pronikání na „trh“, další 17
mapování možností, vyhodnocování. Kompetence k řešení problémů, kompetence sociální, kompetence komunikativní, kompetence pracovní, občanské 30. 3. kresba, malba, konzultace, rozšiřování nabídky, prezentace na webu a v jiných médiích (Noviny radnice, místní TV, celostátní TV) – oslovení médií, překlad do CJ (AJ, NJ) a prezentace na školním webu. Kompetence k řešení problémů, ICT kompetence, jazykové kompetence, kompetence sociální, kompetence komunikativní, kompetence pracovní, občanské duben 6. 4. kresba, malba, konzultace, rozšiřování nabídky, prezentace, příprava výstavy, nácvik představení Kompetence k řešení problémů, kompetence sociální 13. 4. kresba, malba, konzultace, rozšiřování nabídky, prezentace, příprava výstavy, nácvik představení Kompetence k řešení problémů, kompetence sociální 20. 4. kresba, malba, konzultace, rozšiřování nabídky, prezentace, příprava výstavy prezentace v médiích (Noviny radnice, místní TV, celostátní TV) – oslovení médií, překlad do CJ (AJ, NJ) a prezentace na školním webu a na Facebooku Kompetence k řešení problémů, kompetence sociální 27. 4. kresba, malba, konzultace, rozšiřování nabídky, prezentace, dokončování příprav výstavy, realizace výstavy, nácvik představení Kompetence k řešení problémů, kompetence sociální, kompetence pracovní květen 6. 5. VERNISÁŽ kompetence sociální, kompetence komunikativní, občanské 11. 5. schůzka k zhodnocení roku, mapování slabých a silných míst, SWOT analýza, dotazník, rozhovory, zpětná vazba (jedna nebo více možností) 18. 5. co se nestihlo – pokračování v rozvíjení a prohlubování kompetencí sociálních, komunikativních, k učení, budování sebedůvěry, práce se skupinovou dynamikou, kresba, malba, práce s materiálem – kovo, dřevo apod., získávání dalších spolupracovníků z učitelů i učitelů OV 25. 5. co se nestihlo – kresba, malba, práce s materiálem – kovo, dřevo apod., práce s grafickým programem, video apod – podle aktuálních potřeb (2. lektor). ICT kompetence, kompetence k učení červen 1. 6. práce s Photoshopem (2. lektor) – fotodokumentace, video, grafický program. ICT kompetence, kompetence k učení 8. 6. práce s Photoshopem (2. lektor) – fotodokumentace, video, grafický program. ICT kompetence, kompetence k učení 15. 6. práce s Photoshopem (2. lektor) – fotodokumentace, video, grafický program. ICT kompetence, kompetence k učení 22. 6. slavnostní uzavření práce kroužku, zhodnocení ročního období – aspekty komunikativní, pracovní – pracovně prezentační, vztahu ke škole (kompetence k učení), osobnostní – sebedůvěra, axiologie, harmonický rozvoj, sociálně vztahové, rizika a slabá místa skupinové dynamiky, vyvození závěrů a doporučení, postřehů…vydání osvědčení
18
