PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ KARVINÁ HRANICE
„SÍDLIŠTĚ NA PŘÁNÍ“
ING.ARCH. EVA ŠPAČKOVÁ
PROSINEC 2008
Objednatel : Statutární město Karviná Fryštátská 72/1 733 24 Karviná – Fryštát
Zhotovitel : Ing.arch. Eva Špačková Bohuslava Martinů 721/12 708 00 Ostrava – Poruba
Spolupracovníci : Řešení dopravy a parkování : Ing. Jaroslav Koutňák Zpracování výkresů a vizualizací : Andrea Babinská Ing. David Kudláček Vyhodnocení ankety mezi obyvateli : PhDr. Martin Jemelka, Ph.D. Anketa „Barvy života“ : DAP Services a.s.
Poděkování Děkuji pracovníkům Odboru územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města Karviné – paní Ing.Libuši Krupkové, vedoucí odboru, a panu Ing. Miroslavu Kufovi za pomoc s vyhledáváním podkladů a konzultace k projektu. Děkuji ředitelce Regionální knihovny Karviná paní PhDr. Halině Molinové a všem pracovníkům poboček knihovny ve městě za mimořádnou a aktivní pomoc s anketním průzkumem mezi obyvateli sídliště Hranice. S jejich přispěním se podařilo získat občany ke spolupráci při vyplňování dotazníků a shromáždit reprezentativní vzorek respondentů ankety.
OBSAH PROJEKTU Projekt je zpracován podle Přílohy k nařízení vlády č. 494/2000 Sb. 1. ANALYTICKÁ ČÁST a) b) c) d)
Schválená územně plánovací dokumentace Dříve zpracované záměry, strategie Vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště Posouzení stavu sídliště z hlediska stavebně technického, funkčně provozního a prostorového e) Vývoj věkové a sociální skladby obyvatel, potřeba pracovních míst apod. f) Rozbor ekonomických podmínek úprav, uvedení stávajících zdrojů včetně státních programů podpory, možnosti soukromých investic a dalších zdrojů g) Charakteristika jednotlivých úprav 2. NÁVRHOVÁ ČÁST Textová část a) Cíle, ke kterým povede realizace záměrů projektu regenerace panelového sídliště – úpravy, časové období, ve kterém by mělo být cílů dosaženo b) Cíle v pořadí naléhavosti c) Návrh na nezbytné změny územně plánovací dokumentace Výkresová část 1. Širší vztahy 2. Situace – město 3. Územní plán 4. Stávající stav – analýza 5. Návrh regenerace – funkční členění 6. Návrh regenerace – vybavení 7. Návrh – úprava náměstí „Permon“ 8. Zákres do fotografie – náměstí „Permon“ 9. Návrh – úprava „Školního náměstí“ 10. Zákres do fotografie – „Školní náměstí“ 11. Malé dětské hřiště pro děti 1-6 let 12. Vizualizace dětského hřiště Fotodokumentace
c) Časový postup úprav d) Návrh způsobu financování úprav v jednotlivých letech, upřesnění zdrojů financování Dokladová část a) b) c) d) e) f) g) h)
Originály anketních lístků ( archivovány u zpracovatelky projektu ) Doklady o schválení územního plánu obce Doklady o schválení zpracovaného projektu regenerace zastupitelstvem obce Doklady prokazující vlastnictví staveb a pozemků Formuláře MF Pravomocná územní rozhodnutí a stavební povolení pro navržené úpravy Doklady obce o potřebných vlastních prostředcích Doklady o tom, že obec nemá závazky ke státnímu rozpočtu a státním fondům
Přílohy : Ekonomická část a) Seznam navrhovaných úprav b) Odhad nákladů na provedení jednotlivých úprav
Vyhodnocení dotazníkového šetření Karviná – Hranice Závěrečná zpráva o výsledku průzkumu „Barvy života“
1. ANALYTICKÁ ČÁST a) Schválená územně plánovací dokumentace : Územní plán města Karviné včetně změn 1 až 8 ( Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., Ing.arch. Jana Šimíčková, schválen 9/1994) Podle v současnosti platného územního plánu se celá plocha sídliště nachází v urbanizované zóně města (souvisle zastavěné území). Sídliště je v zóně hromadného bydlení, dílčí části v zóně občanské vybavenosti a v zóně nákupního – obchodního centra. V centrální části sídliště se nachází zóna urbanizované zeleně. Současný stav sídliště této zónaci odpovídá a ani zpracovávaný projekt regenerace nevyžaduje změny. V současnosti je zpracováván nový územní plán města Karviné.
b) Zpracované záměry, strategie Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná ( 2007 ) Strategický plán popisuje profil města Karviné a stanovuje akční plány rozvoje města. Pro studii regenerace sídliště byly podkladem především části věnované infrastruktuře a bydlení. Regenerace panelových sídlišť, která tvoří velkou část bytového fondu Karviné, může výrazně přispět ke zlepšení životních podmínek obyvatel města. Demografická studie vývoje počtu obyvatel a bydlení ve městě Karviné do r. 2020 ( podklad pro územní plán města, RNDr. Milan Poledník, 2005 ) Studie poskytuje statistické údaje o bydlení ve městě, pro studii regenerace byly využity především údaje z lokality Hranice.
Územní plán zóny Karviná Hranice ( Ateliér V+V, Ing.arch. Milena Vitoulová, 5/1996 ) Územní plán řeší plochu severovýchodně sousedící s územím sídliště Hranice. Plocha leží mezi ulicemi Čsl. Armády a Mickiewiczova a je určena pro rozvoj areálu lázní v návaznosti na Rehabilitační sanatorium a pro obytnou výstavbu s převažující plochou pro rodinné domy. Pro projekt regenerace sídliště je především významný areál lázní, jehož význam by se rozšířením plochy s možností využívání obyvateli města posílil. V projektu regenerace se s vazbou na stávající lázně i s možností rozšíření počítá.
Integrovaný plán rozvoje města Karviná ( 2008 ) Regionální rada Moravskoslezsko schválila integrovaný plán rozvoje města Karviné. Plán si stanovil tuto vizi : Vybudovat postavení a prestiž města Karviné jako univerzitního a lázeňského města s atraktivním prostředím pro návštěvníky, obyvatele a rozvoj podnikání. Pro studii regenerace sídliště hranice je významný důraz na zvýraznění funkce lázní a univerzity v městském organismu, protože obě instituce se nacházejí v bezprostřední vazbě na sídliště Hranice.
Studie barevného řešení fasád škol ( Ing.arch. Jiří Hájek, 12/2007 ) Studie je podkladem pro koordinaci nového barevného řešení fasád škol souvisejícího s opravami a stavebními úpravami objektů.
Územně analytické podklady pro správní obvod úřadu územního plánování Karviná ( 2008 ) Rozbor udržitelného rozvoje území zahrnuje rovněž fungování systému bydlení a veřejných ploch určených pro bydlení. Výrazným problémem měst, včetně Karviné, jsou především velká sídliště, a to nejen panelová. Hlavním a obtížně řešitelným problémem však není technologie, druh zástavby, ale fungování systému bydlení a veřejných ploch určených pro bydlení. Pouze omezené možnosti zlepšení zde přinášejí programy regenerace panelových sídlišť. Podle tabulky „Největší problém z hlediska sociodemografického a bydlení - subjektivní hodnocení problému v obci (1-5)“ se v obci Karviná jako nejhorší jeví fungování sídlišť a bezpečnost a pořádek. Ve srovnání v rámci ČR si tak řešené území jako celek zachovává hodnocení jednoho z nejvíce postižených území z hlediska podmínek životního prostředí v ČR a i v Moravskoslezském kraji. Soudržnost obyvatel území – její nepříznivý stav je patrný zejména ve městě Karviné, které již více než 20 let vykazuje nepříznivý sociálně demografický vývoj, zejména u části velkých sídlišť města. Rozsáhlá migrace z regionu – tj. Karviné způsobuje především úbytek mladých, vzdělaných a sociálně mobilních, kooperativních obyvatel již cca 20 let. Věková i vzdělanostní struktura obyvatel města, zejména vybraných částí se relativně a mnohdy i absolutně zhoršuje. Hlavní příčiny migrace a deformací soudržnosti obyvatel ve městě jsou hospodářské a v oblasti bydlení. Jejich řešení v posledních letech na úrovni města Karviné je poměrně aktivní (např. včetně přímé finanční podpory bytové výstavby v Karviné). Z hlediska soudržnosti obyvatel má velký význam vnímání (percepce) obcí a regionu občany, zda považují své bydliště, region za „svůj a perspektivní“. Po výrazném poklesu pozitivního
Urbanistická studie městské části Karviná Hranice – sídliště ( Ateliér V+V, Ing.arch. Milena Vitoulová, 10/2005 ) Hlavním podkladem pro tuto studii byla Prověřovací studie městské části Karviná Hranice sídliště z r. 2004. Studie řeší parkování osobních aut, procházkovou trasu mezi Rehabilitačním sanatoriem a lesoparkem Dubina, umisťuje do parteru drobnou vybavenost, dětská hřiště a navrhuje plochy pro novou výstavbu ( bytové domy, patrové garáže, tržnice, penzion ). Dle této studie byla do prostoru za obchodním domem Kaufland umístěna výstavba nového bytového domu s drobnou vybaveností v parteru a tří vila domů. Na tuto novou obytnou výstavbu již bylo vydáno územní rozhodnutí. „Regenerace panelového sídliště Karviná Hranice“ - barevné řešení fasád bytových domů ( Ing.arch. Eva Špačková 12/2001 ) Studie je podkladem pro koordinaci barevného řešení fasád bytových domů v sídlišti. V současnosti je část bytových domů již opravena a zateplena a díky dodržování barevné koncepce nedošlo k chaotickému vybarvování jednotlivých domů podle individuálních přání investorů. V monumentální panelové obytné zástavbě se jeví požadavek zachování jisté jednoty jako nezbytný ( viz fotografická dokumentace současného stavu ).
vnímání regionu je možno najít řadu zlepšení v posledních letech, jež se zrcadlí i v zájmu o bydlení (tržních cenách bytů). Hlavním zdrojem negativní percepce regionu je zejména situace ve městě Karviné, probíhající územní segregace bydlení a neřešení řady sociálně ekonomických problémů. Celkové hodnocení vyváženosti ekologických, sociálních a hospodářských podmínek území vyznívá jako silně nevyvážené území, a to jak z pohledu Moravskoslezského kraje, tak zejména celé ČR. Tomuto hodnocení musí odpovídat i přístupy v územním plánování obcí a regionu. Odrazem nepříznivé situace je zařazení řešeného území do specifických oblastí v PÚR ČR. Doplňující skutečností je nezbytné konstatování dosud málo účinné regionální a makroekonomické podpory řešeného území po r. 1990, do značné míry omezující pozitivní aktivity místních samospráv a občanských iniciativ. Architektonický koncept úpravy ulice Žižkovy na lázeňský bulvár ( autor Ing.arch. Josef Kiszka, zadavatel Lázně Darkov ) Z iniciativy Lázní Darkov je zpracovávána urbanisticko architektonická studie úpravy ulice Žižkovy, která tvoří hranici řešeného území sídliště, na lázeňský bulvár spojující areál Rehabilitačního sanatoria s centrem města. Projekt v současnosti ještě není uzavřen. Bytové domy Barborka – Karviná ( projekce OSA projekt s.r.o., investor Bytové družstvo Barborka , 2008 ) Projekt má vydané územní rozhodnutí. Jedná se o zástavbu bytového domu a tří vila domů v prostoru sídliště Hranice v lokalitě za OD Kaufland. Navrhované domy mají vlastní podzemní parkoviště, parkovací stání na povrchu i zahradní úpravu vnitrobloku s dětským hřištěm. Pro účely projektu regenerace sídliště Hranice je plocha výstavby zahrnuta tak, jak byla řešena projektantem OSA projekt, předpokládá se navazující stavební řízení a realizace projektu. Významné vazby na ostatní území sídliště nejsou. Objekt bytového domu obsahuje menší komerční prostory, které mohou doplnit nabídku služeb a obchodu pro obyvatele sídliště.
c) Vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště
odevzdávaly do sběrných boxů umístěných na čtyřech místech v sídlišti Hranice ( OD Kaufland, Poliklinika NsP, Lékárna Galenica, Lékárna Avicena ) , na všech pracovištích Regionální knihovny Karviná a na Magistrátě města. Dotazníky vyplnili rovněž žáci a studenti Obchodní akademie a ZŠ Mendelova. Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří umožnili umístění sběrných boxů ve svých provozovnách. Mimořádné poděkování patří Regionální knihovně Karviná zastoupené paní ředitelkou PhDr. Halinou Molinovou, která má zásadní podíl na tom, že anketa proběhla úspěšně. Potenciál veřejné knihovny v předávání a zprostředkování informací je mimořádný a tuto cestu lze velmi efektivně využít pro komunikaci mezi městem a jeho občany. Vyplňování dotazníků v elektronické podobě bohužel nebylo příliš úspěšné. Vyplnění dotazníku přes web města bylo možné jen s obtížemi a anketa v elektronické podobě nebyla dostatečně propagována. To mělo vliv hlavně na úspěšnost snímání metodou Barvy života, protože snímač bylo možné vyplnit pouze interaktivně přes počítač připojený k internetu. Malý počet respondentů u této ankety neumožnil hlubší analýzu z hlediska specifických ukazatelů, které jsme očekávali. Počet odevzdaných dotazníků : Anketní lístky : celkem 625 odevzdaných vyplněných lístků Barvy života : 51 nasnímaných respondentů Další podrobnosti k oběma anketám jsou součástí hodnotících zpráv, které jsou přílohou k tomuto projektu. Jako organizátora ankety mě velmi překvapil mimořádně vstřícný a aktivní přístup obyvatel města k anketě. Všechny odevzdané anketní lístky byly správně vyplněné, nepoškozené a lidé často využili i prostor k vyjádření vlastního názoru. Obavy o osud sběrných boxů umístěných na volně dostupných místech byl zcela zbytečný, nedošlo k žádným ztrátám ani k poškození. Považuji tento vstřícný zájem obyvatel města za jeden z potenciálů, se kterým je možno počítat a který je možno při přípravě i provádění projektů pro zlepšení veřejných prostorů města využít.
Průběh anketního průzkumu : Závěry z anketního průzkumu : Anketní průzkum mezi obyvateli sídliště Hranice probíhal od 16. do 30. září 2008. Anketa byla zpracována ve dvou podobách – klasický papírový dotazník s otázkami k vyplnění a internetový snímač metodou Barvy života. Dva způsoby dotazování byly zvoleny proto, abychom zachytili široký záběr názorů obyvatel a mohli srovnat výsledky, které budou získány přímými otázkami, s výsledky, které je možno vyhodnotit ze snímání barevných asociací na jednoduchá slova nebo slovní spojení. Informace o projektech regenerace byly zveřejněny v srpnu 2008 v městských novinách Karvinský zpravodaj ( souběžně probíhala práce na projektech pro sídliště Hranice a Ráj ) a rovněž na webové stránce města a v televizním vysílání POLAR. Papírové dotazníky byly distribuovány do všech domácností v panelových domech sídliště Hranice ( 3212 kusů ). Dotazník bylo možno rovněž vyplnit prostřednictvím webové stránky města Karviná, případně jej z webové stránky stáhnout a vytisknout. Vyplněné dotazníky se
Respondenti ankety s velkou převahou uváděli, že jsou s bydlením v sídlišti spokojeni a jen malý počet uvedl, že se chce stěhovat mimo sídliště. Pro většinu obyvatel je sídliště domovem, v němž stráví podstatnou část svého života. Účastníci ankety preferují bydlení s dostatkem volných ploch a zeleně v kontaktu s přírodou. Nepotvrzuje se představa, že obyvatelé sídliště ocení „zahuštění“ volných ploch další výstavbou. Zanedbatelný je počet preferencí bydlení v husté zástavbě městského centra. Obyvatelé akcentují význam úpravy a údržby zeleně a venkovních ploch sídliště. Ke stávající údržbě veřejných prostorů včetně sběru a odvozu odpadů mají mnoho výhrad. Mezi konkrétní požadavky vyplývající z ankety patří potřeba zbudování pěšího chodníku ke Kauflandu z východu od ulice Žižkovy.
Respondenti požadují řešení chovu psů v sídlišti. Chov a volný pohyb psů spojený se znečišťováním veřejného prostoru patří k nejaktuálnějším problémům. Je zajímavé, že 27,2% majitelů psů nemá výhrady k chovu psů podle vyhlášky, přitom město Karviná žádnou vyhlášku upravující chov psů nemá. Žádný z chovatelů psů tuto skutečnost do ankety neuvedl. Z toho si troufám odvozovat, že mezi chovateli psů v sídlišti není velké povědomí o tom, jaká pravidla pro chov psů v sídlišti jsou stanovena. Řídí se tudíž pouze zvykem a vlastními potřebami.
Východiska z ankety pro návrh regenerace :
V sídlišti převažují obyvatelé, kteří mají problémy s parkováním automobilů, ať už jako automobilisté, nebo chodci. Odmítají zpoplatnění parkovacích míst a rovněž zakoupení vlastního parkovacího stání nebo garáže. Menší výhrady mají k nutnosti na parkovací místo docházet 5-10 min. Převládá názor, že je nutno vybudovat nová parkovací stání, ovšem nikoliv na úkor trávníků a zeleně. Majitelé vozů očekávají, že problém s parkováním bude řešit město ( vlastník veřejných ploch ) a nebude je to stát žádné přímé finanční prostředky a zároveň se to nedotkne ploch zeleně, kterých si v sídlišti cení. Na tomto závěru je jasně patrné, že budoucí koncepce parkování v sídlišti je konfliktní problém a vedení města bude muset dřív nebo později tuto diskusi otevřít a hledat přijatelné řešení. Pokud budeme vycházet z potřeby parkovacích stání podle platné normy, je problém ještě výraznější. Další podrobnosti a závěry k parkování v sídlišti jsou uvedeny v bodě g) této zprávy.
Obyvatelé kladou důraz na úroveň údržby a zachování zeleně a kvalitu veřejných ploch. Lze předpokládat, že ani kácení dřevin nutné pro zlepšení celkového stavu nebude bezkonfliktní. Proto je nutno při zpracování projektů pečlivě zvažovat zásahy do stávající zeleně a věnovat čas spolupráci s obyvateli a trpělivému vysvětlování záměrů.
Většina obyvatel se vyslovila pro koncentraci dětských hřišť do míst s dohledem a údržbou. Z této skupiny se vyděluje část respondentů ve věku potencionálních rodičů, kteří se soustředěním hřišť nesouhlasí, ve vzorku převažují ženy. Dalším významným problémem, který narušuje život obyvatel sídliště, jsou noční bary, restaurace a herny s non stop provozem. Obyvatelé v anketě velmi často poukazovali na nedostatečný dohled městské policie na pořádek a dodržování nočního klidu v okolí těchto podniků. Sídliště jako zóna bydlení s vysokou koncentrací obyvatel je velmi citlivé na jakékoliv projevy sociálně patologických problémů ( závislosti na alkoholu, drogách, herních automatech ) a s nimi související kriminalitou ( drobné krádeže, vykrádání aut, ničení a znečišťování veřejných prostorů ). Přitom si lze jen těžko představit, že tyto podniky jsou v sídlišti umístěny proto, aby sloužily potřebám většiny jeho obyvatel. Naopak obyvatelé sídliště v anketě naléhavě sdělují, že jim provoz nadměrného počtu těchto zařízení vadí. Nadto každá úprava veřejného prostoru bude ohrožena vandalismem, pokud prostředí sídliště nebude bezpečné. V kontrastu s počtem nočních podniků je v sídlišti naprostý nedostatek možností občerstvení ve dne, ať už myslíme restauraci, provozovnu rychlého občerstvení, kavárnu nebo cukrárnu ( anebo pouze veřejné WC ). Závěry získané ze snímače metodou Barvy života výsledky anketního průzkumu v zásadě potvrzují. Poněkud odlišný je výsledek ve spokojenosti s bydlištěm – podle závěrů průzkumu ho respondenti hodnotí jako neuspokojivé. Respondenti očekávají od svého bydliště bezpečí, ochranu a klidovou zónu. Negativně vnímají všechny zdroje ohrožující zdraví a pocit bezpečí. Chybí jim specifické služby – kulturní vyžití, umění, vzdělávací akce, příležitosti pro matky s dětmi na mateřské dovolené. Nespokojenost projevili vůči náměstí – buď není nebo neodpovídá představám.
Obyvatelé jednoznačně preferují zachování volné prostorové struktury sídliště před zahuštěním a zastavěním. Proto se návrhy dostavby budou týkat pouze specifických míst – doplnění prostorů náměstí, případně nezbytná výstavba vícepodlažních parkovacích domů po obvodu sídliště.
Bude nutno vytvořit podmínky pro méně konfliktní chov psů v sídlišti. Město by mělo vytvořit vyhlášku určující způsob chovu psů a zajistit informovanost a dohled nad jejím dodržováním. V návrhu regenerace budou umístěny koše na psí exkrementy tak, aby majitelé měli usnadněný úklid po svých psech. Na ploše sídliště není vhodné místo pro oplocený výběh pro psy, aby to nebylo na úkor ploch pro všechny ostatní. Nezbytností je vážná úvaha o řešení parkování. V návrhu budou rozšířena pozemní parkoviště na maximální možnou rozumnou míru, jejich počet ovšem nemůže dosáhnout počtu stanoveném normou. Tato úprava bude do jisté míry na úkor zelených ploch, ale ztrátu lze vyrovnat zintenzivněním a dotvořením ostatní zeleně. V budoucnosti bude nutno uvažovat o vícepodlažním parkování na vytipovaných místech na okraji sídliště, případně parkování podzemním. Systém parkování nebude moci být donekonečna bezplatný, protože investice do parkovišť z veřejných prostředků jsou i z peněz lidí, kteří auto nemají. Mělo by se uvažovat o systému rezidenčního předplaceného parkování v zónách a parkování ve vícepatrových parkovištích na okraji sídliště by mělo být v budoucnosti finančně výhodnější než parkování v ulici přímo pod okny. V sídlišti budou určeny plochy pro vybudování hřišť podle věkových kategorií dětí, základní prostory pro hraní nejmenších budou v podobě malých oplocených hracích ploch rozmístěny na více místech v sídlišti. Obdobně budou rozmístěna i odpočinková místa pro dospělé. Budou navrženy úpravy významných centrálních prostorů sídliště v návaznosti na hlavní pěší trasy. Obecně lze konstatovat, že většina závad v sídlišti podle názorů obyvatel není podmíněna ani tak architektonickým řešením, jako spíš (ne)údržbou, nepořádkem, nedostatečnou kontrolou a komerčním (zne)užíváním veřejných prostor a bývalých objektů občanské vybavenosti. Z tohoto závěru nevyplývá rezignace na zlepšení architektonické kvality prostředí, jako spíš naléhavost řešit problémy komplexně ve všech souvislostech.
d) Posouzení stavu sídliště z hlediska stavebně technického, funkčně provozního a prostorového Základní popis : Sídliště Karviná – Hranice bylo projektováno a vystavěno na přelomu 60. – 70.let 20.stol. jako poslední velké karvinské sídliště téměř doslova na zelené louce na okraji města a dodnes tvoří hranici kompaktní městské zástavby. Projekt sídliště zpracovával Stavoprojekt Ostrava – atelier 3. pod vedením Ing.arch. Gilla. Zástavba je situována na mírném jihozápadním svahu. Kostru zástavby tvoří typické deskové osmipodlažní panelové domy volně rozmístěné v prostoru. Zástavbu doplňují jedenáctipodlažní a třináctipodlažní věžové domy a několik menších bytových domů. Sídliště bylo v době vzniku doplněno budovami dvou základních škol, sedmi mateřskými školami, obchodním střediskem Permon a dalšími dvěma menšími obchodními objekty. V sídlišti zůstala enkláva několika stávajících rodinných domků, která byla doplněna objekty mateřských škol. Tvoří tak dodnes jakousi venkovsky působící plochu uprostřed sídliště. Volné plochy mezi domy jsou dnes porostlé trávníky, stromy a keři průměrné až podprůměrné kvality. Množství zeleně však působí i tak pozitivním dojmem. V okolí bytových domů jsou rozmístěny kovové sušáky na prádlo, dětská pískoviště ( celkem 25 pískovišť ), prolézačky ( cca 5 míst ), asfaltová hřiště na basketbal ( 11 hřišť ) a stoly na ping pong ( 2 ). Na několika místech se nacházejí lavičky. Volná plocha u kruhového objezdu ( Leonovova, Žižkova ) byla zastavěna supermarketem Kaufland s parkovištěm. Stavebně technický stav sídliště : Všechny objekty sídliště byly postaveny panelovou technologií a v kvalitě obvyklé na konci 60.let 20.stol. Z dnešního pohledu vyžadují rekonstrukce – výměnu výplní otvorů, opravy a zateplení fasád, výměny vnitřních rozvodů, úpravy pro bezbariérový přístup atd. Vlastníci jednotlivých budov postupují s opravami podle svých možností, regenerací prošla cca 1/3 bytových domů. Hotové regenerace je potřeba hodnotit celkově pozitivně, i když jsou zde patrné kvalitativní rozdíly, na které je nutno upozornit. Příkladně jsou opraveny dva jedenáctipodlažní domy v ul. Slovenské, kde jsou na vysoké úrovni provedené vstupy i nejbližší okolí domů. Některé další regenerace se soustředí na výměnu vadných prvků a zateplení fasády, ale detaily vstupů ponechávají v utilitární podobě. Přitom právě kvalitní a dobře řešený přechod mezi soukromým a veřejným prostorem je pro fungování sídliště nezbytný. V současnosti je pro rekonstrukci uzavřena MŠ Žižkova. Ostatní školské budovy jsou opravovány postupně za provozu. Veřejné plochy komunikací a parkovišť jsou asfaltované, chodníky pro pěší jsou částečně asfaltované, částečně s původní dlažbou, drobné opravy byly provedeny novou betonovou dlažbou stejně jako nová parkovací místa, která byla do sídliště doplňována. Většina původních zpevněných ploch je na konci své životnosti, chybí bezbariérová řešení přechodů. Většina chodníků postrádá logické návaznosti a často jsou zbytečně široké pro potřebu v daném místě, mnoho zpevněných ploch nemá v provozu sídliště žádný smysl. Stanoviště kontejnerů na odpad se nacházejí na zpevněných plochách podél komunikací, většinou jako součást parkovišť. V sídlišti je celkem 13 stanovišť pro více kontejnerů, jednotlivé nádoby sloužící firmám nejsou započítány. Na některých stanovištích je až 14 kontejnerů. Jedná se o těžké kovové kontejnery. Jejich stanoviště jsou neestetická, jsou zdrojem hluku a nepořádku, který je větrem roznášen po sídlišti.
Původní objekty občanské vybavenosti přešly v malé privatizaci do vlastnictví soukromých subjektů, stejně tak i tři nevyužívané budovy mateřských škol. Vlastníci udržují budovy v použitelném stavu, nutno ovšem podotknout, že je to hluboko pod úrovní přijatelného architektonického řešení. K budovám často patří i přiléhající pozemek, jehož stav rovněž závisí na iniciativě majitele. Do této kategorie patří i tři rodinné domy v ulici Slovenské, které dnes slouží jako sídlo firmy a restaurace. U privatizovaných objektů občanské vybavenosti se nepotvrdilo, že v rukou soukromých vlastníků dojde k rozvoji a vylepšení jejich kvality. Obchodní středisko Permon se od doby vzniku nezměnilo ( s výjimkou nové prosklené fasády České spořitelny ) a prostředí budí dojem, že se čas zastavil před rokem 1989. Na ploše před ním jsou provozovány stánky, které do tohoto prostoru nepatří. Na mobilních konstrukcích rozkládají svoje zboží trhovci, přitom jde o sortiment, který patří spíš do kamenných obchodů. V dalších zprivatizovaných objektech fungují pivnice, herny a noční bary. Pokud má objekt vlastní pozemek, je tento pozemek oplocen a nenavazuje na veřejný prostor sídliště. Výjimku tvoří pouze objekt lékárny Avicena s ordinací psychologa, který má opravenou fasádu a dobře doplňuje prostředí sídliště. V sídlišti jsou celkem čtyři rodinné domy. Tři z nich jsou využívány k bydlení a jejich stav je dobrý, v celku sídliště jsou výjimkami, které nevadí. Čtvrtý rodinný dům soukromého vlastníka na okraji sídliště u ul. Čsl. Armády je neobydlený a zdevastovaný včetně okolního pozemku. Je tam nefunkční oplocení a objekt je volně přístupný vandalům. Přitom dům se nachází v ploše, která by mohla být využita pro rozšíření parkování v tomto místě. Bylo by vhodné vyvolat jednání s vlastníkem a objekt odkoupit městem.
Současný stav - komunikace : Komunikace vozidlové Řešené území je ohraničeno čtyřmi dvoupruhovými obousměrnými sběrnými místními komunikacemi, jimiž je vedena převážná část dopravy v oblasti včetně dopravy tranzitní. Jsou to : – komunikace ulice Rudé armády – průjezdní úsek silnice III/4689, doprava ve směru sever-jih – komunikace ulice Rudé armády – průjezdní úsek silnice III/4688, částečný městský okruh – komunikace ulice Žižkovy – spojnice centra města s východní zástavbou u státní hranice – komunikace ulice Čs. armády – spojnice komunikací ulic Rudé armády a Žižkovy Po všech sběrných komunikacích jsou vedeny autobusové linky hromadné dopravy osob. Bytová zástavba i objekty občanské vybavenosti jsou obsluhovány systémem obslužných místních komunikací připojených ke sběrným komunikacím. Všechny tyto komunikace jsou dvoupruhové, výjimkou je pouze jednopruhová komunikace obsluhující rodinné domy s severní části území. Komunikace jsou vesměs průjezdné, pouze v několika případech jsou ukončeny slepě. Výrazný nedostatek odstavných a parkovacích stání byl částečně řešen legalizací podélného stání přímo na komunikacích, na většině komunikací proto bylo nutno zřídit zóny s dopravním omezením a s jednosměrným provozem. Objekty občanské vybavenosti jsou dopravně obslouženy krátkými účelovými komunikacemi a manipulačními plochami připojenými k místním komunikacím.
Komunikace pěší a cyklistické
Hledisko funkčně provozní a prostorové :
V souběhu s komunikacemi jsou vybudovány převážně oboustranné chodníky různých šířek. Samostatně vedenými chodníky je umožněn přístup k bytovým domům, hřištím a objektům občanské vybavenosti, kde jsou vesměs doplněny nástupními a rozptylovými plochami. S výjimkou ulice Čs. armády jsou široké chodníky podél sběrných komunikací užívány také jako vyznačené cyklistické stezky. Doprava v klidu Odstavná a parkovací stání jsou umístěna na samostatných parkovištích situovaných v blízkosti objektů občanské vybavenosti a bytových domů, dále na parkovacích pruzích podél komunikací. Další stání byla získána změnou původní organizace dopravy – na většině obslužných komunikací byly zřízeny zóny s dopravním omezením a s jednosměrným provozem, čímž byl jeden pruh dvoukruhových komunikací uvolněn pro možnost podélného stání. Průzkumem bylo zjištěno 22 garáží vestavěných v bytových domech a 1 170 vyznačených stání na terénu. Do tohoto počtu nejsou zahrnuta nelegální, ale tolerovaná stání u bytových objektů a některých objektů vybavenosti, ani 246 stání u supermarketu Kaufland. Dvě parkoviště v ulici Bratranců Veverkových slouží blízkým objektům občanské vybavenosti, ostatní stání převážně bytovým domům. Rozložení stání je následující : Pro bytové domy Vestavěná v bytových objektech Kolmá a šikmá stání na terénu Podélná stání na komunikacích Celkem dopravním značením legalizovaných stání pro bytové domy
= 22 stání = 1 010 stání = 160 stání = 1 192 stání
Poznámka: Zahrnuta jsou i multifunkční stání (např. u pivnice na Flemingově i Žižkově ulici, u Dalkia apod.). Naopak nejsou započtena ilegální stání (na prodloužené autobusové zastávce v ul. Čs. armády proti ZŠ, 3 u Turků, 5-6 na obratišti Kašparovy ul. apod.), dále proměnný počet možných stání v areálech malých firem (Lift servis, EB2 elektro, atd.) a u rodinných domů – tyto nízké počty stání zkreslí výsledek pouze nepatrně. Pro vybavenost Kaufland Nákupní středisko Permon a zdravotní středisko Obchodní a společenské středisko (bar, spořitelna, autoškola) Středisko služeb Einsteinova (solná jeskyně, bowling) a prodejna Centrální parkoviště severně od Kauflandu Celkem pro vybavenost Celkem pro bytové domy a pro vybavenost
246 79 45 70 130 570
stání stání stání stání stání stání
1 762 stání
Sídliště naplňuje základní potřeby života svých obyvatel. Prostředí je na vyrovnané úrovni všude v sídlišti - nenacházejí se zde místa mimořádně zdevastovaná, nebezpečná a znečištěná, na druhé straně chybí i místa s vyšší estetickou a architektonickou kvalitou. Doprava v sídlišti je převážně jednosměrná, protože ulice jsou využívány k parkování automobilů. To způsobuje horší orientaci v prostoru sídliště, ale místní obyvatelé jsou na systém zvyklí a hlavně jim to usnadňuje parkování. Parkování je udržitelné pouze díky tomu, že se parkuje, kde se dá. Přestože komunikace jsou označeny jako „obytná zóna“, parkování mimo vyznačené plochy je tolerováno. Obyvatelé sídliště si v anketě stěžovali na to, že po zpoplatnění parkoviště v areálu Rehabilitačního sanatoria se část parkujících automobilů návštěvníků lázní přesunula na parkovací plochy v sídlišti. V sídlišti není žádný rozdíl v kvalitě, důrazu na jednotlivé prostory, všechno má stejnou úroveň. Není odlišen žádný centrální prostor, na který by obyvatelé mohli být hrdi a stal by se cílem jejich procházek a místem jejich schůzek. Jednotlivé „cesty“ v sídlišti na sebe nenavazují a nevedou k zajímavým cílům. Kolem mnohaposchoďových budov neexistuje přechod mezi privátním a opravdu veřejným. Prostranství jsou předimenzovaná a otevřená, pospojovaná množstvím chaotických chodníků. Faktickým centrem sídliště je prodejna Kaufland, a to i přes to, že je k sídlišti vlastně otočená zády, slepými stěnami. Přístup pro pěší, což je většina obyvatel sídliště, je komplikovaný. Z ul. Žižkovy vede po nezpevněné vyšlapané cestičce v kopci, z ul. Leonovovy přes parkoviště bez sebemenší snahy vytvořit příjemný pěší vstup. Plocha sídliště je pouze utilitárně ( přechodem pro chodce) propojena s objekty vyššího vybavení v nejbližším okolí ( lázně, univerzita, poliklinika, krytý bazén, střední školy ). Přitom tyto vazby se mohou stát ohnisky rozvoje a mohou nabídnout rozšíření zajímavého veřejného prostoru. V samotném sídlišti je centrální část mezi střediskem Permon, navazující volnou plochou zeleně a prostorem vybavenosti při východním okraji směrem na lázně. Nedůrazné vyznačení jednotlivých prostorů ( u Permonu chybí „náměstí, zeleň není park, vazba na lázně není zvýrazněna ) způsobuje, že prostor není čitelný. Pro hosty lázní je sídliště neatraktivní, protože jim nic nenabízí. Volné plochy mezi domy jsou těžko použitelné k pobytu a rekreaci, protože postrádají vybavení a atraktivitu. Veřejná vybavená hřiště chybí. V sídlišti je 11 basketbalových hřišť, ale využívá se pouze jedno z nich v bezprostřední blízkosti ZŠ Slovenská. V areálu školy je rovněž nově rekonstruováno sportovní hřiště, které by mohlo být rovněž přístupné veřejnosti. Škola má i krytý bazén, který ale vyžaduje rekonstrukci. V současnosti bylo nově vybaveno dětské hřiště u MŠ Žižkova, ale školka pro stavební úpravy dočasně uzavřená a hřiště není veřejnosti přístupné. Občanská vybavenost sídliště službami a prodejnami nenechá nikoho zahynout hlady. Potraviny a související zboží jsou dostupné v OD Kaufland a v několika dalších malých prodejnách a stáncích. V sídlišti je pošta, spořitelna, autoškola, dvě lékárny a různorodé prodejny umístěné ve středisku Permon.
V sídlišti je několik restaurací a pizzerie, které ale převážně fungují jako pivnice, herny a bary. Jejich vnější vzhled nevybízí cizince, aby vstoupil. Chybí otevřené, civilní a atraktivní podniky, cukrárna, kavárna a rychlé občerstvení. Stánkový prodej doplňuje nabídku, ale úroveň stánků je nízká a hyzdí okolí. Sídliště zcela postrádá možnosti kulturního vyžití, společenského setkávání, aktivit rodičů a dětí mimo školní budovy a rovněž seniorů. Nakonec musím zmínit vazbu sídliště na centrum města. Pěší cesta do centra trvá cca 20 minut a obyvatelé ji často využívají. Na této trase musí chodec překonat ( mimo území sídliště ) frekventovanou ulici Rudé armády s provozem ve čtyřech pruzích. Přechod této ulice považuji za velmi nebezpečný jak pro chodce, tak i pro řidiče a touto cestou upozorňuji na potřebu řešení tohoto kolizního místa např. přechodem se světelnou signalizací. e) Vývoj věkové a sociální skladby obyvatel, potřeba pracovních míst apod. Podle posledního dostupného údaje z r. 2005 má sídliště Hranice 8652 obyvatel. Od roku 1970, kdy se do sídliště začali stěhovat obyvatelé, do r. 1980 počet obyvatel narůstal ( 11 192 osob ). Od tohoto roku počet obyvatel postupně klesá. Česká pošta eviduje 3212 domácností v panelových domech sídliště. V roce 2001 byl průměrný věk obyvatel sídliště 38 let. - ve věku 0 -14 let 15,2% - ve věku 15 – 60 let 73,2% - ve věku nad 60 let 11,6% Lze předpokládat, že bude klesat počet obyvatel, ale nebude klesat počet domácností. Růst počtu domácností je způsoben růstem podílu domácností s 1-2 osobami ( důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby ). Skupina jednočlenných domácností může v budoucnu překročit podíl 40% všech domácností ( v sídlišti Hranice by to bylo cca 1285 domácností ). Pro návrh veřejných prostorů sídliště lze z tohoto údaje vyvozovat, že samostatně žijící osoby budou mít zvýšenou potřebu společenských kontaktů mimo vlastní byt. To klade zvýšené nároky na prostředí pro setkávání lidí v blízkosti bydliště mimo privátní prostor. Ekonomická aktivita, nezaměstnanost a vzdělanost obyvatel Karviná – Hranice : - ekonomicky aktivní obyvatelé 54% - nezaměstnaní 17,2% - vzdělání základní 20,9% - vzdělání vysokoškolské 4,6% Sídliště Hranice má ve srovnání s ostatními karvinskými sídlišti nižší podíl nezaměstnanosti a vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. To lze považovat za dobré východisko pro projekty zlepšující prostředí pro obyvatele, lze předpokládat zájem a zapojení obyvatel do procesu regenerace. Karviná má v rámci České republiky extrémně vysokou nezaměstnanost. Město začalo s programem veřejně prospěšných prací, které mají nezaměstnaní možnost vykonávat. Práce pro dlouhodobě nezaměstnané zřizuje přímo Magistrát města. Nezaměstnaní pracují při výkonu pomocných prací při čištění města, údržbě zeleně a při jednoduchých stavebních pracech. Údržba sídliště je pro tento program velmi vhodná. Pokud po regeneraci vzniknou
v sídlišti místa s kultivovanou úpravou, vznikne další potřeba tyto prostory intenzivně udržovat. To může pomoci vytvořit další pracovní místa obzvlášť pro osoby s nižší kvalifikací. f) Rozbor ekonomických podmínek úprav, uvedení stávajících zdrojů včetně státních programů podpory, možnosti soukromých investic a dalších zdrojů Možnosti úprav veřejných prostorů sídliště jsou z převážné části podmíněny financováním z veřejných prostředků. Tyto prostředky mohou pocházet přímo z rozpočtu města ( např. z výnosů z privatizace bytového fondu - předpokládaný výnos z privatizace bytového fondu ve městě je 840 mil.Kč ), nebo z různých státních, evropských i soukromých dotačních programů. Pro stanovení zdrojů financování je nutno určit priority a etapizaci podle naléhavosti jednotlivých opatření a zároveň možností získat finance na konkrétní projekt. Karvinské projekty na zlepšení bydlení obyvatel se doteď soustředily převážně na vylepšení infrastruktury ( kanalizační sběrač ) a pro obyvatele v sídlištích nebyly příliš viditelné. Programy podpory : Ministerstvo pro místní hospodářství : Podprogram „Podpora regenerace panelových sídlišť “ ( pro rok 2009 ) V rámci tohoto podprogramu bude výše poskytnuté dotace na regeneraci jednoho panelového sídliště max. 4 mil. Kč, maximálně 50 % celkových nákladů a v rámci jednoho města lze podpořit maximálně dva projekty (dvě lokality). Území vybrané městem pro realizaci projektu z národní podpory v rámci tohoto podprogramu nesmí být zahrnuto v rámci IPRM na podporu revitalizace veřejného prostranství z oblasti intervence 5.2 IOP Fondy evropské unie : Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko Integrovaný plán rozvoje města ( IPRM ) Integrovaný plán rozvoje města obsahuje soubor časově provázaných akcí (projektů, případně integrovaných projektů), které jsou realizovány ve vybrané zóně města (zonální přístup). IPRM a pilotní projekty pro romské komunity zahrnují následující typy intervencí: - revitalizace veřejných prostranství - regenerace bytových domů Ve vybrané zóně města mohou být (vedle intervencí spojených s bydlením) podporovány i aktivity týkající se: - hospodářského růstu - obnovy fyzického prostředí - přestavby starých průmyslových areálů - ochrany a rozvoje přírodního a kulturního dědictví - podpory podnikání, místní zaměstnanosti a rozvoje společenství - poskytování služeb obyvatelstvu s ohledem na měnící se demografickou strukturu. Smyslem zonálního přístupu k integrovanému rozvoji měst je koncentrovat finanční prostředky na územně vymezenou vybranou zónu města a zaměřit se na řešení všechexistujících problémů (deprivované, neboli problémové území) komplexním způsobem v této zóně. Integrovaný přístup by měl dosáhnout stanoveného cíle ve vybrané městské zóně daného města. Minimální finanční objem pro IPRM měst nad 50 000 obyvatel je stanoven na 3 mil. EUR.
IPRM zahrnuje aktivity spolufinancované z IOP. IPRM může zahrnout odděleně důležité projekty ve vybrané zóně města, které budou spolufinancovány z jiných operačních programů. Tyto důležité projekty spolufinancované z jiných (tematických) operačních programů nejsou funkčně součástí IPRM. Tyto projekty spolufinancované z jiných (tematických) OP obdrží v průběhu hodnocení dotyčným ŘO 10% bonifikaci v souladu s usnesením vlády č. 883 ze dne 13. srpna 2007. Město Karviná získalo 16 636 645 EUR.
Komunikace vozidlové Převážná část stávajících komunikací byla plně respektována a pouze v několika případech byly u nevýznamných komunikací navrženy drobné úpravy – stalo se tak převážně v souvislosti s návrhem nových parkovacích ploch. Nové komunikace byly navrženy pouze pro obsluhu lokality „Barborka“ (převzato z PD), u stávající bytové zástavby na ul. Rudé armády a pro zásobování nákupního střediska Permon.
Na jednotlivé projekty je možno hledat finance podle jejich zaměření a charakteru ( např. podpora cestovního ruchu – lázeňství, podpora rozvoje sportu, podpora komunitních aktivit ( mateřská centra apod.), rozšiřování a zkvalitňování veřejné zeleně.
Byla navržena změna stávající organizace dopravy znovuzavedením obousměrného provozu a vyloučení využití komunikací pro podélné stání na obou systémech dvoupruhových komunikací. Výrazně se tím zlepší průjezdnost komunikací a odstraní nutnost průjezdů celou délkou komunikací.
Na financování se mohou podílet i soukromí donátoři, firmy nebo nadace. Např. Nadace PROMĚNY financuje každý rok jeden vybraný projekt veřejného parku, který zvítězí ve výběrovém řízení ( letošní dotace na park je ve výši 25 mil.Kč).
Provoz na jednopruhová komunikaci Slovenské ulice bude zjednodušen zaústěním jejího východního konce do dvoupruhové komunikace Slovenské ulice – důvodem je nutnost dopravní obsluhy prodejny v bytovém domě. Na této komunikaci bude s výjimkou krátkého východního úseku zachován jednosměrný provoz, v celé délce bude platit režim obytné zóny.
g) Charakteristika jednotlivých úprav Prvotním cílem projektu je řešit sídliště jako celek, vybudovat a zvýraznit hierarchii a návaznosti jednotlivých prostorů a vytvořit systém, který může být vodítkem při etapizaci jednotlivých prací. Všechny dílčí úpravy by měly být podřízeny základnímu konceptu, na který by měly navazovat a doplňovat je. Cíl je dlouhodobý a realizace se bude postupně vyvíjet. Následující výčet uvádí jednotlivé charakteristiky dílčích úprav, které jsou v sídlišti navrhovány : Parkování : Stanovení koncepce parkování v sídlišti v těchto variantách : a) parkovací místo pro všechny obyvatele jako služba města související s bydlením b) parkovací místa v rezidenční zóně za paušální poplatek pro všechny zájemce, doplněná odstavnými stáními v parkovacím domě. Odstavení vozidla mimo uliční prostor sídliště by mělo být pro majitele výhodnější, než parkování v blízkosti bytového domu. Návrh vymezuje možnosti umístění nových parkovacích míst na terénu, nicméně tato strategie nevede k naplnění potřebných parkovacích míst, které je stanoveno normou. To by bylo možné pouze razantním zmenšením ploch zeleně a zavedením dopravy i do míst, kde v současnosti není. Parkovací plochy by měly být budovány racionálně a ekonomicky, např. není nutno provádět všechna parkovací stání s povrchem ze zámkové dlažby. Podle stanovené hierarchie prostorů a navazujících ploch je nutno volit odpovídající materiál ( náročnější v místech intenzivních pěších cest, v méně exponovaných polohách např. asfaltový povrch ). Návrh stanovuje rezervní plochy pro vícepodlažní parkovací objekty, se kterými je nutno počítat po vyčerpání povrchových kapacit a podle skutečného vývoje automobilizace. Návrh řešení dopravy a parkování : Všeobecně Do návrhu byla zahrnuta i zamýšlená výstavba bytových domů „Barborka“ východně od supermarketu Kaufland, na niž bylo vydáno územní rozhodnutí.
Pro možnost dopravní obsluhy MŠ Slovenská a instalatérské firmy bude nezbytné zachovat režim obytné zóny také na komunikaci spojující západní a východní větve dvoupruhové komunikace Slovenské ulice, její východní koncový úsek bude společný s výše popsanou jednopruhovou komunikaci Slovenské ulice. Komunikace pěší a cyklistické Stávající chodníky podél komunikací byly vesměs ponechány v původních trasách a šířkách, úpravy byly navrženy pouze v případě dotčení návrhem nových parkovacích stání. Také návrh nových pěších komunikací úzce souvisí s návrhem parkovacích ploch a očekávaným pěším provozem k nim. Nově bude proveden pěší chodník z východní strany od ul. Žižkovy ke Kauflandu – toto spojení obyvatelům výrazně chybí. Průběh samostatných spojovacích a přístupových chodníků na meziblokových plochách byl přizpůsoben nové poloze parkovišť, hřišť, rekreačních ploch apod. Nová pěší cesta „Promenáda“ bude spojovat jihozápadní část řešeného území s nákupním střediskem Kaufland a zdravotním střediskem, dále projde centrem bytové výstavby – „centrálním parkem“, blízkostí střediska služeb a bude v ulici Čs.armády nedaleko od lázeňských objektů navazovat na cestu do lázeňského parku. Cyklistické stezky budou ponechány ve stávajících vyznačených trasách podél ulic Žižkovy, Leonovovy a Rudé armády. Možný souběh cyklistické stezky s navrženou pěší stezkou určenou m.j. pro klidné pocházení matek s dětmi a klientů blízkých lázní se nejeví jako vhodný. Cyklistickou stezku souběžnou s chodníkem je možno vést podél ul. Čsl. Armády a propojit cyklistický okruh kolem sídliště. Doprava v klidu Stávající výrazný nedostatek odstavných a parkovacích stání byl řešen návrhem změny organizace stání na stávajících plochách, rozšířením a úpravou tvaru těchto ploch a návrhem ploch nových. Tímto způsobem bude současná kapacita zvýšena o 684 stání, čímž se výrazně sníží poptávka po volných místech.
Rekapitulace počtů stání na stávajících i navržených odstavných a parkovacích plochách: Pro bytovou zástavbu – vestavěné garáže 66 stání Pro bytovou zástavbu – na terénu 1 719 stání Pro bytovou zástavbu – podélná stání na komunikacích 0 stání Pro vybavenost – na terénu 661 stání Celkem 2 446 stání Následujícím výpočtem bude prokázáno, nakolik se návrh blíží požadavkům ČSN 73 6110 na počet odstavných a parkovacích stání. Stanovení počtu potřebných stání Předepsaný počet odstavných a parkovacích stání pro osobní automobily je podle požadavku §10(2) vyhlášky MMR č.137/1998 Sb. v platném znění nutno stanovit podle příslušných předpisů, kterými jsou v tomto případě ustanovení ČSN 73 6110 a vyhlášky MMR č. 369/2001 Sb. Výpočet počtu stání se provádí podle kapitoly 14.1 ČSN 73 6110, přičemž podle tabulky 34 se pro objekty pro bydlení navrhují odstavná a parkovací stání, pro nebytové objekty pouze parkovací stání.
Vybavenost N = Po * ka * kp = Po * 1,00 * 0,60 = ZŠ Slovenská ZŠ Mendelova MŠ Slovenská MŠ Sloven,- Modrý slon MŠ Klíček – logopedická MŠ Divišova (v rekonstrukci) Pedagogické centrum Galaxie Mezisoučet
329 žáků (329 / 5) * 1,00 * 0,60 = 494 žáků (494 / 5) * 1,00 * 0,60 = 80 dětí ( 80 / 5) * 1,00 * 0,60 = 80 dětí ( 80 / 5) * 1,00 * 0,60 = 50 dětí ( 50 / 5) * 1,00 * 0,60 = 50 dětí ( 50 / 5) * 1,00 * 0,60 = 60 dětí ( 60 / 5) * 1,00 * 0,60 = =
40 stání 60 stání 24 stání 24 stání 6 stání 6 stání 7 stání 167 stání
Obchod.centrum, jednotl.prodejny – prod.plocha 4 500m2 / 30 * 1,00 * 0,60= 90 stání Střed.služeb(pošta,spořit, sázk.kanc)– pl.pro veř.1800 m2 / 25 * 1,00 * 0,60=43 stání Restaurace 3.sk., pizzerie, herny – pl.pro hosty 520 m2 / 8 * 1,00 * 0,60 =39 stání Zdravotnictví 14 ordinací / 0,5 * 1,00 * 0,60 = 17 stání Kaufland = 246 stání Mezisoučet = 432 stání Vybavenost celkem = 599 stání
Vstupní údaje Stupeň automobilizace 1 : 2,5 Celkový počet bytů v bytových domech vč. lokality Barborka 3 283 Z toho počet bytů nad 100 m2 celkové plochy 6 Z toho předpokládaný počet bytů s 1 obytnou místností cca (3 283 – 6) * 0,15 = 492 Z toho předpoklád. počet bytů do100 m2 celkové plochy cca 3 283 – 6 – 492 = 2 785 Předpokládaný počet obyvatel cca 3 283 b.j. * 2,5 ob/b.j.+ 482 b.j.* 1 ob/b.j. = 7 307 obyvatel
Celkem potřebných stání = 3 402 + 599
Odvozené údaje Charakter území dle tab.31 : lokalita se stavbami celoměstského významu (Kaufland, logopedická MŠ, v sousedství bazén, poliklinika apod.),mimo centrum města přes 50 000 obyvatel (63 045 k 01.01.2007) s velmi dobrou kvalitou obsluhy veřejnou dopravou – skupina B Dostupnost území dle tab.32 : velmi dobrá kvalita – stupeň úrovně dostupnosti 4 Součinitel redukce počtu stání dle tab 30 : kp = 0,60 Poznámka: podle čl.14.1.4 platí výpočet u bytových staveb (v bytových zónách) jen pro nově navrhované stavby, přičemž se redukce počtu stání (kp) neuplatňuje. Pro stávající zástavbu se výpočet použije přiměřeně podle stavebního zákona.
Závěrečné vyhodnocení V současné době se stupeň automobilizace blíží stavu saturace a nelze proto předpokládat jeho výrazné zvýšení, jež je navíc podmíněno ekonomickou situací obyvatelstva. Lze proto důvodně přepokládat, že zvýšení současné kapacity odstavných a parkovacích o dalších 684 stání realizací návrhu bude dlouhodobě postačovat. Teprve ve vzdálené budoucnosti bude pravděpodobně nutno přikročit k dalším opatřením: – opětné zavedeni jednosměrného provozu pro možnost cca 100 podélných stání na komunikaci – výstavba finančně náročných parkovacích stání pod úrovní terénu nebo parkovacích vícepodlažních objektů
Celkový počet stání se určí podle čl.14.1.11 ČSN 73 6110 ze vzorce: N = Oo * ka + Po * ka * kp , kde N = celkový počet stání Oo = základ. počet odstavných stání dle čl.14.1.6 (tabulka 34) při stupni automobilizace 1:2,5 Po = základní počet parkovacích stání podle článku 14.1.6 (tabulka 34) ka = součinitel vlivu stupně automobilizace = 1,0 (stupeň automobilizace 1: 2,5) kp = součinitel redukce počtu stání = 0,60 Bytové domy : N = Oo * ka + Po * ka * kp = = (492 * 0,5 + 2 791 * 1,0) * 1,00 + (7 307/20) * 1,00 * 1,00 = 3 037 + 365 = 3 402 stání
= 4 001 stání
Z porovnání počtu navržených stání s počtem potřebných stání vyplývá, že i nadále zůstane nedostatek 4 001 – 2 446 = 1 555 stání proti požadavkům ČSN 73 6110. Tento nedostatek je možno řešit pouze vybudováním parkovacích stání pod úrovní terénu s tím, že plochy nad parkovacím objektem budou využity pro parkové úpravy, hřiště apod. Vybudování nadzemních velkokapacitních objektů je vzhledem k blízkosti okolní zástavby obtížné.
Příloha : Navržená stání : Stání pro bytové domy Stání vestavěná v objektech Rudé armády Barborka Vestavěná stání celkem
Stání pro vybavenost 22 44 66
Na terénu Žižkova -JZ 15+20+16+12+6+12 81 Divišova 96 + 6 102 Mendelova 36 36 Brat.Vaverkových 23+18+14+24 79 Barborka dle textu PD 56 56 Žižkova – východ 8+8 16 Flemingova 15+34+73+12 134 Einsteinova 78 78 Čs.armády - JV 221 + 48 + 47 316 Slovenská hlavní = 12+18+32+46+40+ 364 +48+20+20+12+23+23+19+19+9+23 Slovenská –podružná = 8 8 Kašparova = 116+6+12+13+10 157 Čs.armády-sever= 72+24+24+40+20 180 R. armády = 24+25+5+ 4+16+38 112 Na terénu celkem 1 719 Stání pro bytové domy celkem
Stání v areálech Slovenská restaurace, herna Kašparova Centrum Galaxie Einsteinova – MŠ Klíček ZŠ Mendelova Obchodní centrum V areálech celkem stání Stání mimo areály Kaufland Centrální parkoviště Zdravotní středisko Obchodní centrum Střediskoslužeb (pošta,spoř.) 18+11 Slovenská-restaurace, prodejna Einsteinova středisko služeb 12+26+21+20+20 MŠ Divišova a prodejna MŠ Modrý slon MŠ Slovenská Stání mimo areály celkem
5 6 4 6 9 30 246 73 10 113
Chov psů : Pro chov psů v městě je potřebné stanovit pravidla např. městskou vyhláškou. Majitelé psů by měli být vedeni k odpovědnosti za svého psa a úklid exkrementů by se měl stát společenskou normou. Projekt řeší rozmístění speciálních nádob pro úklid psích exkrementů, které budou připraveny pro majitele psů. Náklady na pořízení a údržbu nádob mohou být součástí poplatků za chov psa ve městě. Dodržování pravidel bude vyžadovat zvýšenou kontrolu, dokud se mezi chovateli nevžije. Kontejnery na domovní odpad : Kontejnery jsou v současnosti významným zdrojem znečištění sídliště. Nádoby jsou volně postavené v ulicích a tvoří neestetická zákoutí. Na většině míst je více než 10 kontejnerů, někde až 14. Navrhuji zvýšit počet míst s kontejnery a umisťovat do jednotlivých „hnízd“ maximálně 6 nádob. Prostor kolem kontejnerů musí být ohrazen do výšky cca 140 cm ohrádkou ze dřeva nebo vyzděnou např. z lícových cihel. Toto ohrazení zakryje odpadové nádoby a neumožní odpadkům rozletovat se ve větru po sídlišti. Kontejnery budou mít svoje přesně vymezené místo. Doporučuji vyměnit kovové kontejnerové nádoby postupně za modernější plastové.
29
Hlavní veřejné prostory :
13
„Promenáda“ Pěší procházková trasa mezi lázněmi a křižovatkou u Kauflandu , u lázní navazuje na lázeňský park a na opačném konci vede ze sídliště do centra města. V sídlišti spojuje většinu významných objektů veřejné vybavenosti a prochází centrálním parkem. Je to klidná pěší trasa bez kolizí s dopravou, výrazně osvětlená a doplněná městským mobiliářem a zahradní úpravou náročnějšího provedení s intenzivní úpravou. Podél trasy je vhodné umístit doplňkové vybavení – např. zahradní kavárnu či cukrárnu, výstavní nebo hudební pavilon, fontánu s pítkem, veřejné WC.
99 22 16 10 631
1 785 Stání pro celkem
vybavenost
661
Pro bytové domy a vybavenost celkem 2 446 parkovacích a odstavných stání
„Náměstí Permon“ Hlavní veřejný prostor sídliště – náměstí je mezi objekty stávajícího obchodního střediska. Vede sem pěší cesta podél ulice Leonovovy, která na několika místech překonává výškový rozdíl schody. Vhodnou úpravou terénu je potřeba tyto rozdíly vyrovnat a vytvořit bezbariérový příchod na plochu náměstí. Dnes je plocha neuzavřená, střed je obsazen nevzhlednými stánky a na mobilních pultech rozkládají své zboží trhovci. Prostor je nutno vyčistit od nevhodných staveb a zanedbaných zelených ploch. Ze západní strany je potřeba náměstí uzavřít dvoupodlažním objektem, který může mít do náměstí krytý průchod – podloubí. Vhodná funkce objektu je společensko kulturní, např. víceúčelový malý sál – klubovna, centrum pro matky s dětmi, místnosti občanských organizací, sociální služby. Vhodná je možnost celodenního využití včetně podvečerních a večerních hodin. Náměstí je doplněno stromořadím se záhony a lavičkami, osvětlením a sloupem s hodinami. Na východní stranu je navržena malá stavbička otevřeného krytého altánu, který může sloužit i příležitostnému prodeji. Náměstí je křižovatkou cest sídlištěm, které vedou ve směru sever – jih a východ – západ. „Centrální park“ Prostor v centru sídliště bez kontaktu s dopravou je dnes proťat cestami a vyšlapanými stezkami. Jsou zde některé pěkné vzrostlé stromy, ale celek postrádá výraz a koncepci. Navrhuji vést parkem jasné cesty, které dále navazují na napojené prostory sídliště. Cesty budou propojeny tak, aby vytvořily v parku okruh. Park, kam můžou zajít i lázeňští hosté, by měl mít atraktivní zahradní úpravu a městský mobiliář ( lavičky, koše na odpadky, osvětlení )
v kvalitě a návaznosti na náměstí a promenádu. Prostředí by mělo být estetické a klidové, dětská hřiště budou umístěna při severní hranici plochy. Je potřeba počítat s intenzivní údržbou. „Náměstí u školy“ Základní plochu tvoří prostor u vchodu do školy ( dnes slouží jako boční vchod ) a vymezují jej dvě budovy - disko bar a bowling se solnou jeskyní, což tvoří ke škole poněkud nesourodé partnerství. Z jihu sousedí parkovací plocha, která je v návrhu doplněna dvoupodlažní budovou další občanské vybavenosti. Tím se plocha náměstí vymezí. Je zde navržena řada stromů a vodní prvek – fontána s plastikou, která dodá místu výtvarný akcent. Další budova je navržena na plochu spojující objekt bowlingu a školní jídelny. Pro tento objekt by byla vhodná volnočasová funkce, která by mohla být využívána jak obyvateli sídliště, tak i návštěvníky z lázní ( fitcentrum, spinningový sál, umělá lezecká stěna, krytý kurt na badminton nebo squash apod.). V návaznosti na tuto budovu by bylo veřejné hřiště pro mládež a dospělé situované na ploše vedle školy. Prostory pro oddech dětí a dospělých : V současnosti převládá trend koncentrace dětských hřišť do vymezených prostorů s režimem návštěv, jako například v areálech škol a školek. Trend využívat tato hřiště celodenně a i návštěvníky mimo školáky je pozitivní, ale nese s sebou výrazné riziko. Hřiště jsou někdy vzdálená od bydliště a protože koncentrují návštěvníky ze širokého okolí, neumožňují přirozené poznávání dětí v místě bydliště a napomáhají tím k anonymnosti bezprostředního okolí. Navíc odpadá prvek spontaneity, který je pro hru dětí typický. Děti potřebují vidět, kdo si venku hraje – hřiště je místem setkávání a poznávání se. Děti jdou raději ven, pokud vidí, že tam je někdo známý. U nejmenších dětí se na hřišti u pískoviště seznamují i dospělí, kteří děti doprovázejí. Vznikají tak neformální kontakty, které zlidšťují často anonymní prostředí sídliště. Proto je nutné obzvlášť malá hřiště pro nejmenší děti udržet rozmístěná po ploše sídliště. V současnosti je na sídlišti 25 pískovišť, která postrádají atraktivitu a údržbu. Hřiště pro nejmenší děti ( 1 – 6 let ) s pískovištěm : Navrhuji zredukovat počet těchto míst na 11 a vytvořit modul malého hřiště pro nejmenší s pískovištěm, herní plochou doplněnou houpačkou nebo domečkem, s lavicí pro posezení s pergolou a s nízkým oplocením s vrátky. Písek v pískovišti bude proti znečištění chráněn sítí. Nízké náklady na malé hřiště umožní vybudovat je na více místech a zpestří nabídku nejmenším dětem, které v sídlišti jinou příležitost k venkovní hře nemají a přitom tam tráví nejvíce času. Hřiště pro mladší školní věk ( 6 – 12 let ) : Plocha pro hřiště je vymezena vedle ZŠ Mendlova při severním okraji parku. Hřiště bude vybaveno atraktivními herními prvky a symbolickým oplocením pro vymezení herní plochy.
Hřiště pro starší školní věk až po dospělé ( 12 – 100 let ) : Hřiště pro tuto náročnou věkovou kategorii je umístěno při okraji sídliště v blízkosti „Školního náměstí“ a základní školy, kde bude hra nejméně rušit okolí a poskytne teenagerům trochu soukromí. Hřiště může být vybaveno lezeckými prvky a lanovými systémy, musí přinášet dobrodružství a napětí. Vhodná vazba je na vnitřní sportovní aktivity v navrhovaném objektu v sousedství. Vnitroblokové rekreační plochy : Vnitroblok musí sloužit přiměřeně všem obyvatelům. Kromě hřišťátek s pískem pro nejmenší jsou vhodné altány s posezením a stolem pro dospělé. Ve vnitroblocích mohou být malá víceúčelová hřiště ( „plácky“ ) pro různé hry. Každý vnitroblok by měl mít osobitý charakter a je žádoucí participace občanů při návrhu úpravy a výběru vhodných prvků vybavení. Tyto plochy mohou být zařízeny pestře, funkčně a méně náročně. Velké plochy by měly být vhodně členěny stromy a keři, ale temná a zastíněná místa by měla ustoupit. Poloveřejné plochy v bezprostředním okolí vstupů do domů : Prostory kolem vstupů by měly tvořit charakteristické poloveřejné prostory, které patří k jednotlivým vchodům a tvoří přechod mezi soukromým a veřejným prostorem. Vstupy by měly být doplněny vhodně řešenými stříškami, pergolami s lavičkami a předzahrádkami. Tento prostor by měl být plně v kompetenci obyvatel domu a jeho úprava by měla být všemožně podporována např. návrhem vhodných řešení a jeho realizací na „vzorovém domě“. Město každoročně pořádá soutěž o nejkrásnější rozkvetlé okno, může stejně podpořit soutěž o nejkrásnější vchod. Péče o rostliny může být smyslem života např. pro mnoho seniorů. Doporučuji ustanovit profesionálního zahradnického koordinátora, který může být projektu nápomocen.
NÁVRHOVÁ ČÁST Textová část a) Cíle, ke kterým povede realizace záměrů projektu regenerace – úpravy, časové období dosažení cílů Smyslem a cílem realizace záměrů projektu regenerace je zlepšení prostředí pro bydlení v sídlišti Karviná – Hranice a zatraktivnění prostředí sídliště v návaznosti na okolní nadměstskou vybavenost ( lázně, univerzita, střední školy ) . Základním cílem je vytvořit koncepci regenerace, podle které mohou být jednotlivé změny prováděny tak, aby po dokončení na sebe navazovaly a logicky do sebe zapadaly. Záměry vyzdvihují a zachovávají všechny pozitivní prvky prostředí – dostatek zeleně a volného prostoru, klidné prostředí, blízkost okolního prostředí pro rekreaci ( lesopark Dubina, lázeňský park apod.), dopravní napojení a relativní dostatek obchodních ploch. Doplněny budou ty funkce, které v sídlišti nedostačují dnešním požadavkům nebo vůbec chybí. Úpravu a doplnění vyžadují servisní funkce - parkování, ukládání domovního odpadu, pravidla pro chov psů. Tyto úpravy vyžadují rozhodnutí a součinnost s vedením města, protože částečně spočívají v úpravě systémů a pravidel, nikoliv pouze v architektonicko technickém řešení. Pro provoz v sídlišti je mimořádně důležité malé propojení chodníku mezi ul. Žižkovou a Kauflandem. S přípravou a realizací lze začít ihned.
3. Úprava kontejnerových stání může pomoci udržet v sídlišti pořádek a zvýší estetickou úroveň okolí sběrných nádob. V návrhu je zvýšen počet kontejnerových stání a jsou navrženy ohražené prostory pro umístění kontejnerů. Lze realizovat postupně, nejdříve v nejexponovanějších polohách sídliště. 4. Parkování automobilů je pro obyvatele naléhavé, před budováním nových parkovišť je nutno učinit politické rozhodnutí, jaký systém do budoucna zvolit. Bude-li parkování v sídlišti jako bezplatná součást bydlení nebo placená služba. 5. Projekt navrhuje jednoduchá hřiště pro nejmenší děti. Vhodné herní plochy pro tyto děti v sídlišti chybí, proto realizace jednoduchých dětských hřišť je reálná a její efekt bude viditelný. 6. Centrální park je poměrně autonomní území, jehož realizací by sídliště získalo výrazně estetický centrální prvek s návazností na areál lázní. Tato vazba může zpětně ovlivnit úpravy dalších centrálních ploch v sídlišti. Všechny další části projektu lze realizovat podle dostupnosti finančních prostředků a rozhodnutí vedení města. c) Návrh na nezbytné změny územně plánovací dokumentace, změny nebo pořízení regulačního plánu Vzhledem k tomu, že podle schváleného územního plánu jsou všechny úpravy v souladu s jeho záměry, úpravy nejsou nutné. V současnosti probíhají práce na novém územním plánu, pro nějž může být studie regenerace sídliště dílčím podkladem. Výkresová část
Nově budou architektonicky řešeny významné centrální trasy a prostory sídliště ( procházková trasa „Promenáda“, náměstí Permon, centrální park, „Školní“ náměstí). Pro tyto prostory je potřeba zpracovat podrobné návrhy a projektovou dokumentaci, která umožní vyčíslit spolehlivě náklady na realizaci. Samostatně lze postupovat při budování prostorů pro oddech dětí a dospělých : Hřiště pro nejmenší děti ( 1 – 6 let ) s pískovištěm – podle celkové koncepce ve studii lze realizovat ihned. Hřiště pro mladší školní věk ( 6 – 12 let ) - podle celkové koncepce ve studii lze realizovat ihned. Hřiště pro starší školní věk až po dospělé ( 12 – 100 let ) - podle celkové koncepce ve studii lze realizovat ihned. Vnitroblokové rekreační plochy a poloveřejné plochy v bezprostředním okolí vstupů do domů – připravit příklady řešení a iniciovat diskusi s místními obyvateli. b) Cíle v pořadí naléhavosti 1. Chodník mezi ul. Žižkovou a Kauflandem 2. Z pohledu obyvatel je naléhavá a zároveň relativně jednoduše řešitelná úprava chovu psů v sídlišti. Obyvatelé od svého města požadují vydání pravidel pro chov psů a vymáhání jejich dodržování. Projekt regenerace umisťuje do plochy sídliště nádoby na psí exkrementy, jejichž instalace může napomoci při udržování čistoty veřejných prostranství.
1. Širší vztahy 2. Situace – město 3. Územní plán 4. Stávající stav – analýza 5. Návrh regenerace – funkční členění 6. Návrh regenerace – vybavení 7. Návrh – úprava náměstí „Permon“ 8. Zákres do fotografie – náměstí „Permon“ 9. Návrh – úprava „Školního náměstí“ 10. Zákres do fotografie – „Školní náměstí“ 11. Malé dětské hřiště pro děti 1-6 let 12. Vizualizace dětského hřiště Fotodokumentace
Ekonomická část a) b) c) d)
Seznam navrhovaných úprav Odhad nákladů na provedení jednotlivých úprav Časový postup úprav Návrh způsobu financování úprav v jednotlivých letech, upřesnění zdrojů financování
Dokladová část a) b) c) d) e) f) g) h)
Originály anketních lístků ( archivovány u zpracovatelky projektu ) Doklady o schválení územního plánu obce Doklady o schválení zpracovaného projektu regenerace zastupitelstvem obce Doklady prokazující vlastnictví staveb a pozemků Formuláře MF Pravomocná územní rozhodnutí a stavební povolení pro navržené úpravy Doklady obce o potřebných vlastních prostředcích Doklady o tom, že obec nemá závazky ke státnímu rozpočtu a státním fondům
Přílohy : Vyhodnocení dotazníkového šetření Karviná – Hranice Závěrečná zpráva o výsledku průzkumu
