PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY

NÁVRHOVÁ ČÁST

ANALYTICKÁ ČÁST

Městský úřad Semily, odbor výstavby a rozvoje URBAPLAN spol. s r.o., Hradec Králové 2004, aktualizace 12/2005


Autorský kolektiv Analytická část - Městský úřad Semily, odbor výstavby a rozvoje Ing. Roman Maršík, Odbor výstavby a rozvoje Ing. arch. František Křelina, architekt města Semily - URBAPLAN spol. s r.o., Hradec Králové Návrhová část - URBAPLAN spol. s r.o. Komenského 266, 500 03 Hradec Králové Vedoucí projektu : Ing. arch. Bedřich Falta Vypracoval : Ing. arch. Pavel Metelka - Městský úřad Semily, odbor výstavby a rozvoje Ing. Roman Maršík, Odbor výstavby a rozvoje Ing. arch. František Křelina, architekt města Semily Hlavní koordinace Městský úřad Semily, odbor výstavby a rozvoje, Ing. Roman Maršík Spolupráce při koordinaci Městský úřad Semily, odbor výstavby a rozvoje, p.Ladislav Vacátko, vedoucí odboru Výbor pro projekt regenerace: Ustanoven usnesením Zastupitelstva města Semily č. 49 ze dne 17.4.2003. Členové Výboru: p. Stanislav Macák /předseda/ - člen Zastupitelstva města Semily PhDr. Věra Picková - člen Zastupitelstva města Semily Mgr. Igor Činovec pí. Helena Dolenská Ing. Jana Hrubá Ing. Michal Koťátko Ing. Jiří Kovalský p. Oldřich Popek pí. Marie Roubalová Místo zpracování Rok zpracování Aktualizace

Deskriptory:

:

Městský úřad Semily, Husova 82, 513 13 Semily Komenského 266, 500 03 Hradec Králové : 2003 / 2004 : 12/2005 (po připomínkách ÚÚR Brno k formální stránce Projektu) Jediným řešením problému uceleného souboru obydlené oblasti je tvorba rámcového projektu, zabývajícího se všemi souvisejícími prvky a strukturami a charakterizujícího principy komplexní cílené a soustředěné regenerace.

Projekt regenerace panelového sídliště Řeky byl schválen usnesením Zastupitelstva města Semily č. 57 ze dne 25.3.2004.

MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

~2~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY A.4.10.1 DOPRAVA V KLIDU, PARKOVIŠTĚ A ODSTAVNÁ STÁNÍ

OBSAH: A

ANALYTICKÁ ČÁST

ÚVOD

A.4.11

5

REKAPITULACE PROBLÉMŮ, KTERÉ ZE STAVU SÍDLIŠTĚ VYPLÝVAJÍ PRO ŘEŠENÍ PROJEKTU REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY – SEMILY

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU SEMILY

A.2

DŘÍVE ZPRACOVANÉ ZÁMĚRY, STRATEGIE, MAJETKOPRÁVNÍ ANALÝZA

65

A.4.12

5

A.1

REKAPITULACE JIŽ REALIZOVANÝCH ÚPRAV NA SÍDLIŠTI ŘEKY

64

9

ZACHYCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU, PROBLÉMOVÝ VÝKRES, FOTODOKUMENTACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY

66

A.4.13

12

A.5

VÝVOJ VĚKOVÉ A SOCIÁLNÍ SKLADBY OBYVATEL, POTŘEBA PRACOVNÍCH MÍST

67 73

A.2.1 PROGRAM PRO MĚSTO

12

A.2.2 PŮVODNÍ DOKUMENTACE SÍDLIŠTĚ

12

A.5.1 OBYVATELSTVO

73

A.2.3 DOKUMENTACE NÁSLEDUJÍCÍCH ÚPRAV SÍDLIŠTĚ

13

A.5.2 HOSPODÁŘSTVÍ-ZAMĚSTNANOST A PODNIKÁNÍ

74

13 13 14 14 14 14 15

A.5.3 ŠKOLSTVÍ

74

A.2.3.1 A.2.3.2 A.2.3.3 A.2.3.4 A.2.3.5 A.2.3.6 A.2.3.7

BYTOVÉ DOMY O 34 B.J. (Z R.1989 - OBJEKT „H“ A Z R.2003 – OBJEKT „34B.J.“), UBYTOVNA PENZION PRO DŮCHODCE – SOCIÁLNÍ SLUŽBY REKONSTRUKCE A DOSTAVBA DOMOVA DŮCHODCŮ (OBJEKT A) REKONSTRUKCE A DOSTAVBA ZŠ DR. FR. L. RIEGRA PLYNOFIKACE A REKONSTRUKCE VYTÁPĚNÍ SÍDLIŠTĚ ŘEKY. VÝSTAVBA MEZI AREÁLEM MAZUTOVÉ KOTELNY A PENZIONEM PRO DŮCHODCE. REKAPITULACE POČTU A KATEGORIZACE BYTŮ A ČASOVÉHO PLÁNU VÝSTAVBY SÍDLIŠTĚ

A.2.4 MAJETKOPRÁVNÍ IDENTIFIKACE POZEMKŮ, STAVEB A BYTŮ NA SÍDLIŠTI ŘEKY A.2.4.1 A.2.4.2

A.3

STAVEBNÍ OBJEKTY POZEMKY

VYHODNOCENÍ ANKET PROVEDENÝCH NA SÍDLIŠTI ŘEKY

17 17 17

19

A.6

ROZBOR EKONOMICKÝCH PODMÍNEK ÚPRAV, FINANČNÍ ZDROJE

75

A.7

CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH ÚPRAV

76

B

NÁVRHOVÁ ČÁST

79

B.1

TEXTOVÁ ČÁST

79

B.1.1 POPIS CÍLŮ PROJEKTU REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY

A.3.2 VYHODNOCENÍ ANKETY MEZI BYTOVÝMI DRUŽSTVY NA SÍDLIŠTI ŘEKY

24

B.1.1.1 SPECIFICKÉ CÍLE ŘEŠENÍ B.1.1.2 OBECNÉ CÍLE ŘEŠENÍ B.1.1.2.1 Problematika životního prostředí - koordinovaný návrh veřejné zeleně B.1.1.2.2 Problematika bezbariérových úprav sídliště B.1.1.2.3 Problematika technické infrastruktury B.1.1.2.4 Problematika rekonstrukcí - úprav – stávajících panelových bytových domů B.1.1.2.5 Problematika dokomponování urbanisticky navazujícího okolí

A.3.3 ANKETA MEZI OBYVATELI PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY

25

B.1.2 CÍLE PROJEKTU REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY V POŘADÍ PODLE

A.3.1 PRŮBĚŽNÁ OSVĚTA – INFORMOVÁNÍ OBYVATEL (O ANALYTICKÉ I NÁVRHOVÉ ČÁSTI) 19 A.3.1.1 A.3.1.2 A.3.1.3

VEŘEJNÉ SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY (VIZ. OBR. 8) LOKALITY ZVOLENÉ PRO ÚPLNÉ ZVEŘEJNĚNÍ PROJEKTU REGENERACE (VIZ. OBR. 9) ÚČAST OBYVATEL NA VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ (VIZ. OBR. 10)

19 19 19

A.3.3.1 A.3.3.2 A.3.3.3

ÚVOD, ORGANIZACE ANKETY, CÍL ANKETY, ROZBOR DOTAZNÍKU 25 VYHODNOCENÍ ANKETY MEZI OBYVATELI PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY 28 KOMPLEXNÍ SHRNUTÍ DÍLČÍCH ZÁVĚRŮ Z VYHODNOCENÍ ANKETY MEZI OBYVATELI PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY 55

A.4

POSOUZENÍ STAVU SÍDLIŠTĚ Z HLEDISEK STAVEBNĚ TECHNICKÉHO, FUNKČNĚ PROVOZNÍHO A PROSTOROVÉHO 58 A.4.1 HISTORIE VÝSTAVBY A ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

58

A.4.2 GEOLOGIE A HYDROGEOLOGIE ÚZEMÍ

58

A.4.3 POSOUZENÍ URBANISTICKÉ KOMPOZICE, FUNKČNĚ PROVOZNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ

58

A.4.4 BYTOVÁ VÝSTAVBA

59

A.4.4.1 A.4.4.2 A.4.4.3 A.4.4.4 A.4.4.5

STAVEBNÍ ŘEŠENÍ OBJEKTŮ TEPELNĚ TECHNICKÉ HODNOCENÍ OSTATNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA (PO ROCE 1982) REKAPITULACE BYTOVÉHO FONDU PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ZJIŠTĚNÉ NEDOSTATKY A ZÁVADY

A.4.5 OBČANSKÁ VYBAVENOST A.4.5.1 A.4.5.2 A.4.5.3

AREÁL 14 TŘÍDNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY DR. FR. L. RIEGRA PRODEJNA POTRAVIN ZJIŠTĚNÉ NEDOSTATKY A ZÁVADY

59 60 60 60 60

61 61 61 62

79 79 83 83 83 83 84 84

NALÉHAVOSTI

84

B.1.3 NÁVRH NA NEZBYTNÉ ZMĚNY ÚP SÚ SEMILY

85

B.2

VÝKRESOVÁ ČÁST

86

B.2.1 VÝKRESOVÁ ČÁST TÝKAJÍCÍ SE ÚP SÚ SEMILY

87

B.2.2 VÝKRESOVÁ ČÁST NÁVRHŮ REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY - SEMILY

88

B.2.3 MOTIVAČNÍ SKICI – PERSPEKTIVY – NÁVRHŮ REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY – SEMILY

93

B.2.4 NÁVRH MĚSTSKÉHO MOBILIÁŘE PRO PANELOVÉ SÍDLIŠTĚ ŘEKY – SEMILY

96

B.3

EKONOMICKÁ ČÁST

101

B.3.1 SEZNAM NAVRHOVANÝCH ÚPRAV

101

B.3.2 ODHAD NÁKLADŮ NA PROVEDENÍ JEDNOTLIVÝCH ÚPRAV, VYČÍSLENÍ MOŽNÝCH NÁSLEDNÝCH ZISKŮ

102

B.3.2.1 SEMILY

ZÁVĚR EKONOMICKÉHO POSOUZENÍ PROJEKTU REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY -

B.3.3 ČASOVÝ POSTUP ÚPRAV

106

107

B.3.4 NÁVRH ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ ÚPRAV V JEDNOTLIVÝCH LETECH, UPŘESNĚNÍ ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ 109

A.4.6 TECHNICKÁ VYBAVENOST

62

A.4.7 DOPLŇKOVÁ VYBAVENOST (HŘIŠTĚ, MOBILIÁŘ, …)

63

SEZNAM TABULEK

111

A.4.8 INŽENÝRSKÉ SÍTĚ

63

SEZNAM GRAFŮ

111

A.4.9 ZELEŇ

64

SEZNAM OBRÁZKŮ

111

A.4.10

64

AUTOMOBILOVÁ A PĚŠÍ DOPRAVA


~3~


ANALYTICKÁ ČÁST



ANALYTICKÁ ČÁST

A Analytická část Úvod Problematikou regenerace panelového sídliště Řeky se město Semily začalo vážněji zabývat v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí a přestavbou Bavlnářské ulice, která je jedinou přístupovou a obslužnou komunikací pro toto panelové sídliště. Společným přičiněním všech politických stran spolupůsobících v Zastupitelstvu města Semily je zejména od roku 2003 vyvíjen stále větší tlak na postupné zkvalitňování úrovně životního prostředí a veřejných prostranství, vytváření zázemí pro volnočasové aktivity dětí a mládeže a povýšení otázek bezbariérových úprav mezi základní priority. Neboť je jediným řešením problému uceleného souboru obydlené oblasti tvorba rámcového projektu, zabývajícího se všemi souvisejícími prvky a strukturami, vznikl za účasti obyvatel sídliště Řeky tento Projekt regenerace, jenž charakterizuje principy cílené a soustředěné regenerace. Je třeba mít na paměti, že toto sídliště, stejně tak jako řada jiných sídlišť budovaných v této republice od poloviny 70. let minulého století, neexistuje v prostorové a funkční izolaci, ale jest a bude i nadále nedílnou součástí městského organismu. Jakou součástí však bude – tj. zda-li aktivní nebo pasivní - to záleží na nás všech. V současné době máme neopakovatelnou příležitost zmírnit nebo maximálně napravit chyby a nedostatky z předchozích období, proto je nutné tuto příležitost využít a danou problematiku řešit komplexně a odpovědně – chceme-li pro naše obyvatele zajistit vyšší kvalitu obytného prostředí. Projektu regenerace panelového sídliště i jeho aktualizaci, na přelomu roku 2005 – 2006, věnoval autorský kolektiv maximální pozornost a péči. Také věříme, že určité formální nedostatky – nikoliv věcné – se podařilo odstranit. Projekt regenerace panelového sídliště Řeky - Semily je zpracován a předkládán v souladu s nařízením vlády č. 494/2000 Sb. „O podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť“ Území panelového sídliště „Řeky“ leží v severozápadní části města Semily (viz. obr. 1 2 a 3) v údolní nivě řeky Jizery, na východní polovině ostrova vytvořeného řekou Jizerou a uměle vybudovaným náhonem k průmyslovému objektu Kolora Semily, n.p., dnes Hybler, s.r.o. Povrch území je téměř rovinný, základní vrstevnice je 315 m n.m. Sídliště „Řeky“ je, z celkového počtu čtyř sídlišť na území města Semily, nejrozlehlejší. V letech 1978 - 1991 zde bylo panelovou technologií postaveno 15 bytových domů, objekt devítileté základní školy a objekt prodejny potravin. Ostatní sídliště v Semilech byla budována v dřívějších dobách zpravidla zděnou technologií. V letech následujících bylo území sídliště Řeky zastavěno dalšími bytovými objekty. Dnes se zde nachází celkem 17 bytových domů o 919 bytových jednotkách oproti původním 13 s 785 b.j. (do roku 1982) – respektive 15 bytovým domům s 850 b.j. (do roku 1991). V nich žije přibližně 2 500 obyvatel, což je více než ¼ obyvatel celého města.


~5~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 1: ŠIRŠÍ VZTAHY MĚSTA SEMILY - OBECNĚ GEOGRAFICKÁ MAPA LIBERECKÉHO KRAJE


~6~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 2: ŠIRŠÍ VZTAHY PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY - MAPA ČÍSEL POPISNÝCH A ULIČNÍ SÍTĚ MĚSTA SEMILY


~7~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 3: ORTOFOTO PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY


~8~


ANALYTICKÁ ČÁST

A.1 Územní plán sídelního útvaru Semily

Bk4

Vývoj města, jehož nejvýznamnější stavební činnost spadá do období posledních 150 let, byl z podstatné části determinován geomorfologickými podmínkami, na kterém vyrůstalo. Okolí údolní nivy bylo zastavováno s absencí urbanistické koncepce. Ve spojení s bohatou zásobárnou pitné i průmyslové vody zde byl vytvořen podnět, ve 2. polovině devatenáctého století, k zakládání průmyslových závodů. Tyto pak byly v průběhu doby obestavovány různými objekty a celky odlišných funkcí. Samotný uměle vytvořený ostrov, na kterém je situováno sídliště „Řeky“, je z jedné třetiny zastavěn průmyslovým areálem, který bezprostředně sousedí s bytovou zástavbou. V minulém období se tak vytvořila spojením průmyslového areálu a kapacitních bytových domů ideální provázanost pro dělnickou strukturu obyvatelstva. Teprve v roce 1987 zpracovaný územní plán města a především pozdější změna politické situace učinily přítrž nekoordinovanému vývoji bez vnitřního řádu v urbanistické struktuře. Další přirozený rozvoj města byl však do značné míry omezen předchozím nesystematickým přístupem. Platný Územní plán sídelního útvaru Semily (dále jen ÚP SÚ Semily, resp. územní plán) byl schválen usnesením SR ONV Semily č. 223/87 dne 7.12.1987. V dalších letech proběhly celkem tři změny územního plánu, zpravidla respektující a zároveň vycházející ze změn a doplňků zpracovaných v roce 1996.

Datum schválení 7.12.1987 27.3.1996 1.2.2001 12.12.2002

Územní plán si klade za cíl, v souvislosti se strukturou plochy B, zejména: při dostavbách a přestavbách jmenovaného území bude preferována obytná funkce a její komplementy charakteru základní vybavenosti všechny oblasti B budou převedeny na ekologický zdroj vytápění do 3 let od zajištění ekologického topného média v nezbytné kapacitě pro navrženou funkční skladbu Vedle společných regulačních opatření je žádoucí soustředit se na plochách Bk zejména na: vytváření hmotově prostorových a komunikačních (zejména pěších) vazeb na centrum města v reálných případech oživení parterů začleňováním vhodných komplementárních funkcí, posilování identity jednotlivých objektů a prostranství, využití doplňující veřejné zeleně řešení návaznosti na sousední regulované celky (doplnění zástavby, izolační zeleň, apod.) doplnění vybavenosti obytných souborů dořešení hmotově prostorové struktury zejména formou vhodných střešních nástaveb u některých objektů Přímá specifikace pro Bk4:

TAB. 1: HARMONOGRAM ZMĚN ÚZEMNÍHO PLÁNU Název ÚP SÚ Semily Změny a doplňky ÚP SÚ Semily Změna č.2 ÚP SÚ Semily Změna č.3 ÚP SÚ Semily

území koncentrované vícepodlažní zástavby

Zpracovatel Stavoprojekt Hradec Králové Ing.arch. Michal Šourek a spol., Praha Ing.arch. Michal Šourek a spol., Praha SAUL, Liberec

Změny ÚP SÚ Semily se nikterak netýkaly samotného sídliště Řeky, což v důsledku znamená, že jeho funkční uspořádání je stabilizováno od roku 1987. Neboť územní plán nepředpokládá významnější zásahy do funkčního uspořádání sídliště Řeky, mohou se řešené oblasti Projektu regenerace zabývat zejména potřebou v revitalizaci veřejného prostranství, kterou se územní plán nezabývá. Míra stability hmotově prostorové a funkční struktury je zpravidla určena pro jednotlivé kategorie oblastí (v případě centra města též podoblastí). Základem pro členění území na specifické oblasti je nosná kostra řešení vytvořená z konstant platných pro dlouhodobé perspektivy města. Mezi ty základní patří navrhovaný dopravní systém, oblasti výroby, soustředěné zástavby, funkční plochy zaměřené na sport a rekreaci, historické jádro města. Vlastní plochu sídliště Řeky tvoří několik funkčních ploch. Část sídliště bližší centrální části města je vymezena plochou „B“ (plocha s převažující obytnou funkcí) a plochou „S“ (území rezervované pro školské areály). Zbývající část tvoří plocha „Tna“ (plocha vyčleněná pro provozy) a „Pi“ (území stabilizovaných výrobních procesů). V zájmu další specifikace regulačních opaření je plocha sídliště rozdělena na oblasti Bk4 (sídliště Řeky - území koncentrované vícepodlažní zástavby), S5, Tna7 a Pi4. V území sevřeném vodním náhonem a řekou Jizerou se za hranicí řešeného území dále nacházejí plochy Tna14, Bk6 (plocha s převažující obytnou funkcí – koncentrovaná vícepodlažní zástavba) a Pi4 (území stabilizovaných výrobních procesů).


pro nezastavěné území v intervalu Areál Kolora (dnes Hybler, a.s.) a Obytný soubor Řeky zpracovat zastavovací studii se zvážením lokalizace následujících funkcí: objekt sociálního bydlení mateřská škola (dle potřeby) hromadné garáže (dle potřeby)

zástavbu sociálního bydlení je žádoucí koncipovat v návaznosti na dům pečovatelské služby. V intervalu mezi výrobním areálem a obytným souborem je nezbytné dodržet navržený pás izolační zeleně. S5

plocha rezervovaná pro školský areál

Areál základní školy v Řekách je územním plánem považován za stabilizovaný z hlediska funkčního využití i hmotově prostorové struktury. Vlivem úbytku počtu dětí a současné dlouhodobé modernizaci školy je místem, kde se dá v budoucnu očekávat soustředění školské kapacity dětí Města Semily. Tna7

plocha vyčleněná pro provozy (řemesla, drobný průmysl, služby) ve 2. skupině z hlediska vlivu na životní prostředí

Konkrétně na ploše Tna14 je doporučena stabilizace provozu kotelny přestavbou s využitím ekologického tepelného zdroje (zemní plyn). Pi4

území vhodné pro stabilizaci výrobních provozů

Územní nároky na plochy výrobních provozů vychází zejména z koncepce vývoje hlavních výrobních provozů a požadavku rezervy pro nové podnikatelské aktivity. Zásadním problémem, který můžeme považovat za porušení podmínek stanovených územním plánem, je nedodržení předpokladu připojení průmyslového areálu na plynovou kotelnu Řeky. Provoz průmyslového areálu je stále zajištěn vytápěním stávající mazutovou kotelnou.

~9~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 4: ZMENŠENÝ HLAVNÍ VÝKRES ÚP SÚ SEMILY


~10~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 5: VÝŘEZ Z HLAVNÍHO VÝKRESU ÚP SÚ SEMILY


~11~


ANALYTICKÁ ČÁST

A.2 Dříve zpracované záměry, strategie, majetkoprávní analýza A.2.2 Původní dokumentace sídliště A.2.1 Program pro město Program pro město je střednědobým plánovacím dokumentem města Semily, který byl zpracován v přiměřeném rozsahu dle ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a metodických pokynů. Program definuje možnosti a omezení rozvoje města ve střednědobém období. Byl schválen usnesením Zastupitelstva města Semily č.127 ze dne 2.10.2003. Po jeho schválení zastupitelstvem se stává především stěžejním dokumentem města zajišťujícím účinnou strategii rozvoje s určením priorit a slouží jako nezbytná součást dotačních žádostí ze státních nebo jiných zdrojů. Základní kapitola Programu, která se nazývá Strategie rozvoje města, je soupisem projektů k realizaci, které byly definovány zastupitelstvem, případně městským úřadem. Pořízení Projektu regenerace panelového sídliště Řeky je obsaženo v kapitole „C“, Bydlení, dopravní a technická infrastruktura, s následující charakteristikou: TAB. 2: DEFINOVÁNÍ PROJEKTU REGENERACE V PROGRAMU PRO MĚSTO C.6

termín - program Ministerstva pro místní rozvoj je orientován na revitalizaci 2003-2006 panelových sídlišť, ale princip programu lze užít na další sídliště (již bez možnosti získání dotace) - sídliště Řeky - doplnění zeleně, parkovacích míst, dětských hřišť a pod., řešení přístupu bez bariér odhadované náklady : 100.000 Kč za projekt (2003) oprava komunikace Bavlnářská – vlastní zdroje - 4.000.000 Kč další drobné úpravy - 700.000 Kč ročně možnosti podpory : Ministerstvo pro místní rozvoj - regenerace panelových sídlišť zodpovědnost : odbor výstavby a rozvoje stupeň přípravy : záměr

Zapojení se do programu regenerace sídlišť

program 3.5.5.

V sedmé části Programu pro město jsou každoročně aktualizovány prioritně podporované projekty a investiční akce města Semily. Počínaje rokem 2004 se zde položka „Projekt regenerace panelového sídliště Řeky“ nachází na prvních místech podporovaných akcí. Jiný strategický dokument nemá město Semily k dispozici.


Záměr na výstavbu uceleného souboru bytových domů v místě dnešního sídliště vznikl koncem 70 let minulého století. Území uměle vybudovaného ostrova bylo do té doby zastavěno pouze z menší části. Na špici ostrova bližší městu byly tři hospodářské usedlosti, celá jedna třetina druhé strany ostrova byla už od roku 1864 zastavěna objektem průmyslové výroby včetně obytné čtvrti pro zaměstnance továrny, v počátcích firmy Schmitt, později Kolora, n.p., dnes Hybler, a.s. Jednorázovou investiční akcí měla být zajištěna stavba několika ucelených, navzájem funkčně propojených celků. Základ sídliště mělo vytvořit 13 bytových objektů, devítiletá základní škola a objekt prodejny potravin. Zbylé území mělo poskytnout výhledovou rezervu pro výstavbu mateřské školy pro 60 dětí společného objektu s jeslemi (35 dětí) a výstavbu hromadných vícepodlažních garáží. Postupem času bylo odstoupeno od záměru vybudovat na území sídliště mateřskou školu i jesle, především pro dostatečné kapacity ve městě, nikdy také nebyla dostatečná ekonomická síla města a obyvatel nutná pro výstavbu vícepodlažních garáží. Plocha pro výstavbu hromadných garáží byla s jedné poloviny privatizována, zbylá část je územním plánem dosud pro stejné účely rezervována. Zástavba území sídliště Řeky proběhla, a v podstatě stále probíhá, v několika základních fázích. Jedná se o následující stavební bloky: I. fáze: II. fáze: III. fáze: IV. fáze: V. fáze: VI. fáze:

1977 - společná mazutová kotelna pro továrnu a budoucí sídliště 1978 - 1982 : základní projekt - 13 bytových domů o 785 b.j., základní devítiletá škola, prodejna potravin 1989: Bytový dům o 34 b.j., ubytovna Kolora n.p. pro 110 zaměstnanců 1993: Sociální zařízení 1996: Plynová kotelna 2003 - 2004: výstavby objektu o 34 b.j. se státní dotací, v místě původně zamýšlené mateřské školy

Původní projektová dokumentace pochází z roku 1977 a byla zpracována Stavoprojektem Hradec Králové v duchu tehdy platné krajské panelové materiálové základny pro bytovou výstavbu T 06 – BU a MS-71 pro občanskou vybavenost. Urbanistická koncepce sídliště byla prioritně řešena s ohledem na jednoduchost zásobování materiálem a s tím související jednoduchost a přímost jeřábových drah. Odchylky od schváleného standardu POV generálního dodavatele – Pozemích staveb Hradec Králové, nebo Trutnov, byly téměř nereálné. Tomuto schématu odpovídá tvorba uličního parteru, poloha i ekonomická struktura podzemních inženýrských sítí. Mezi sledované akcenty ČKVTIR – Praha a tím i Ministerstva pro výstavbu, nepatřila tvorba obytného parteru jakožto základní složky životního prostředí, ale optimalizace – ve svém důsledku co nejvyšší podlažnost a hustota obyvatel na 1 ha řešeného území. Nikoliv vinou většiny architektů, ale nastaveným a schváleným systémem výstavby a jejím zprůmyslněním vznikly obytné soubory, mezi něž patří také sídliště „Řeky“. Do dnešní doby se nemůžeme zbavit řady problémů, které v tehdejší době nastavily technicko – hospodářské ukazatele (THU). Patří sem např. základní schodek parkovacích a odstavných stání, který nebyl nezanedbatelný již v 80 letech minulého století zejména díky nerealizovatelnosti vyprojektovaných centrálních garáží a na sídlišti „Řeky“ v Semilech ani centrálních provizorně zpevněných ploch, na které byly v rámci THU vyčleněny i určité finanční prostředky. Velkým dluhem minulosti je uniformita výstavby a monofunkčnost sídliště. ~12~


Program regenerace panelových sídlišť lze tedy chápat i jako určitou snahu společnosti, potažmo státu, napravit chyby z předchozích období alespoň v reálných oblastech jejich současné existence. SOUHRNNÉ ÚDAJE PŮVODNÍ DOKUMENTACE SÍDLIŠTĚ

Rozloha řešeného území 10,1 ha Demolice stávajících objektů (č.p. 65 - zemědělská usedlost, zděný objekt, v přízemí bytová jednotka, č.p. 260 - dvoupodlažní obytný dům, č.p. 265 - cihlový dvoupodlažní objekt, č.p. 255 - cihlový dvoupodlažní objekt, a hospodářské části 11 688 m3 Ztráta bytového fondu 14 b.j. Počet navržených bytových objektů 13 Počet bytů v navržených objektech 785 b.j. Plánovaný počet obyvatel 2 745 obyv. Plánovaná hustota obyvatel 272 obyv. / ha Plocha sadových úprav 39 687 m2 Plocha komunikací vozidlových 8 649 m2 Plocha komunikací pěších 10 846 m2 Plocha provozních prostranství 767 m2 Plocha odstavných stání 6 440 m2 Kapacita ZDŠ v technologii MS-71 14 tříd Odbytová plocha prodejny potravin 1 200 m2 Průměrná podlažnost bytových objektů 7,4 podlaží

ANALYTICKÁ ČÁST

A.2.3 Dokumentace následujících úprav sídliště A.2.3.1 Bytové domy o 34 b.j. (z r.1989 - objekt „H“ a z r.2003 – objekt „34b.j.“), ubytovna V roce 1989 byl na místo plánované mateřské školy a jeslí postaven objekt H o 34 b.j., který se skládá ze šesti sekcí 6.424 montovaného systému OP 1.21.1 a šesti–podlažní ubytovna závodu Kolora n.p. – dnes firmy Hybler a.s. Ostatní plocha vymezená pro mateřskou školu byla v této době ponechána jako rezerva s tím, že se v budoucnu její využití přizpůsobí aktuálním potřebám města. Využití mělo vycházet z potřeby řešení bytové problematiky, občanské vybavenosti nebo jako zázemí pro volnočasové aktivity. Teprve v roce 2002 bylo rozhodnuto o výstavbě, která byla zahájena v roce 2003, dalšího objektu o 34 b.j. na dotčeném a dříve reservovaném místě, a to formou bytového objektu se státní dotací o 1 + 6 n.p. s dokončením v roce 2004. Došlo tak k definitivnímu dokomponování nástupního bloku s domovem pro důchodce (malometrážními byty), bytovým objektem H 1 a ubytovnou pro firmu Hybler a.s. A.2.3.2 Penzion pro důchodce – sociální služby V severozápadní okrajové části (za původní hranicí sídliště) byl realizován v letech 1992 – 1994 penzion pro důchodce. Projektová příprava a následně také realizace výstavby objektu, byla koncipována v návaznosti na dům pečovatelské služby dříve realizovaný jako malometrážní byty pod označením objektu „A“ ( 95 b.j), který leží na opačné straně sídliště. Novostavba penzionu byla určena pro ubytování starých lidí v rámci sociálního bydlení programu města. Navrhovaná kapacita je 35 b.j., což při optimálním obsazení bytů je 46 lůžek, a to za předpokladu, že v garsoniérách bude ubytování pouze pro jednu a dvougarsoniérách pro dvě osoby. Stavební program byl stanoven s ohledem na organizační propojení se stávajícím zařízením (objekt „A“), které je v docházkové vzdálenosti od stavby. Vlastní dispozice objektu je rozdělena na východní a západní část, které jsou propojeny spojovací chodbou. Vnější architektonické řešení maximálně člení hmoty s ohledem na měřítko člověka. Objekty jsou třípodlažní, ale s posledním podlažím upraveným jako mansarda bez omezení světlé výšky místností, všechna podlaží obou objektů jsou propojena spojovací chodbou. Na rozdíl od ostatní bytové výstavby v území jsou základy objektu tvořeny monolitickými pásy s příčným propojením roštového charakteru a svislé konstrukce jsou navrženy zděné. Vnější zdi jsou z plynosilikátových tvárnic a vnitřní stěny jsou plné cihelné. Stropy jsou pak monolitické železobetonové. Střecha nad objektem je sedlová s valbami na štítech. Kolem objektu je drátěné transparentní oplocení, vymezující prostor hospodářského dvora, plné zdi ohraničují jednotlivé předzahrádky a vytváří optickou a částečně i akustickou clonu části parteru; zároveň zabraňuje vstupu nepovolaných osob. Oplocení dvora plní pouze účelovou funkci, po realizaci sadových úprav, resp. po vzrůstu vysazené křoviny by se z vnějších pohledů nemělo vůbec uplatnit. Součástí projektu bylo také řešení sadových úprav, které včlenilo objekt do terénu a zároveň maximálně využilo okolní volnou plochu. VYVOLANÉ POTŘEBY OBJEKTU NA UPLATNĚNÍ PRACOVNÍ SÍLY Počet pracovníků:


penzion 5 zaměstnanců klub 1-2 zaměstnanci kuchyň 3 zaměstnanci

~13~


ANALYTICKÁ ČÁST

Jednotlivé ubytovací buňky jsou určeny k užívání pouze jednou osobou nebo přirozenou dvojicí. V objektu jsou ubytovány osoby schopné samostatného pohybu nebo se společníkem schopným péče. Záměrem projektanta stavby bylo vytvoření maximálního soukromí pro jednotlivce s možností společenského života, bez zjevné nucenosti. Ubytovaní mají absolutní volnost pohybu a kontaktu s okolím. Tato přijatá teorie měla ve svých důsledcích nutit jednotlivce k větší aktivitě a péči o vlastní osobu, což jsou vlastnosti, které se v klasickém uspořádání takovýchto provozů většinou ztrácejí.

Součástí projektu i realizace byla dále rekonstrukce rozvodu topné vody větve „B“ bezkanálovým předizolovaným potrubím včetně položení komunikačního kabelu přenosu dat. Bohužel dodnes není stejným způsobem provedena rekonstrukce větve „A“, což bude klást určité koordinační nároky při rekonstrukci Bavlnářské ulice (přeložení části trasy atd.). Změna systému vytápění měla i dopad do technického vybavení jednotlivých objektů (decentralizace ohřevu TUV, regulace vytápění, směšovací stanice atd.). Stavba kotelny byla kolaudována v říjnu 1998. Ve srovnání s původním zdrojem je vliv na životní prostředí silně pozitivní a zavedení ekologického zdroje vytápění považujeme za základní fázi začátku regenerace panelového sídliště Řeky.

A.2.3.3 Rekonstrukce a dostavba Domova důchodců (objekt A)

A.2.3.6 Výstavba mezi areálem mazutové kotelny a penzionem pro důchodce.

Budova dnešního Domova důchodců byla postavena v první vlně stavební činnosti v roce 1981, jako penzion s malometrážními byty. S ohledem na zvyšující se věk a počet obyvatel důchodového věku bylo v průběhu užívání stavby rozhodnuto o změně charakteru jejího převážného využití, z penzionu na domov důchodců. V roce 1997 došlo ke změně užívání I. - IV. podlaží při současném zachování dispozičního užívání. Dnešní kapacita objektu je 130 osob v domově důchodců a 18 v penzionu. K návrhu dalších stavebních úprav v rámci dokončení změny využití, dochází v důsledku požadavku zajištění požárního zabezpečení objektu při realizaci změn způsobu užívání. Nyní, dle požární normy ČSN 73 0834 změny staveb, se jedná o změnu staveb skupiny II., kdy dochází k záměně věcně příslušné projektové normy na ČSN 73 0835 budovy zdravotnických zařízení skupiny LZ 2. Základním požadavkem je zajistit podmínky bezpečné evakuace osob z objektu. Podrobnější specifikace - viz. stavebně technické zhodnocení Analytické části Projektu regenerace.

Jedná se o velmi důležitý a strategický prostor situovaný mezi stávající areál firmy Hybler a.s., mazutovou kotelnu a sídliště v Řekách, tedy v těsném sousedství s hranicí řešeného území Projektu regenerace. Dle změny ÚPSÚ města Semily je část zájmového území zahrnuta do ploch s označením Tna 14 (plochy pro řemesla, drobný průmysl, podnikatelskou činnost a služby) a část do ploch Bk4 (plochy pro koncentrovanou vícepodlažní obytnou zástavbu). Území mezi areálem mazutové kotelny a sportovištěm ZŠ Dr. Fr. L. Riegra je věnováno pro výstavbu centrálních garáží. Problematikou území se poprvé vážněji – nicméně pouze na úrovni jakéhosi ideového návrhu nebo spíše představy - zabývali uchazeči o výkon činnosti městského architekta v prosinci roku 2002. Vybrány tehdy byly dva vítězné návrhy ing. arch. Františka Křeliny a ing. arch. Milana Jirouše. Oba však po stránce urbanistické koncepce diametrálně odlišné. Vazba na sídliště a stávající prostorová nefunkčnost a disharmonie dotčeného území jednoznačně vyžaduje koncepční a smysluplné řešení systémově navazující na projekt regenerace. Teprve pak lze považovat předmětnou část města za koncepčně dořešenou – za předpokladu dodržení hmotově prostorových regulativů specifikovaných pro doposud nedostavěný blok Okresního archivu v Bavlnářské ulici v duchu vítězného návrhu ing. arch. P.Bouřila.

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY OBSAZENÍ

A.2.3.4 Rekonstrukce a dostavba ZŠ Dr. Fr. L. Riegra Rekonstrukce a dostavba základní školy Dr. F. L. Riegra představuje zcela zásadní systémovou, provozně – funkční, koncepční a architektonickou proměnu původní 14. třídní ZDŠ. Projekt i realizace – s ohledem na finanční prostředky a nepřetržitost provozu – je členěn do dílčích etap – nicméně v logické vazbě na sebe se zachováním kontinuity díla. Návrh do budoucnosti počítá s výstavbou universálního hřiště, rekonstrukcí stávající travnaté sportovní plochy a běžecké dráhy, s odvodněním sportovních provozních a pochozích rozptylných ploch, dovýsadbou systémové a okrasné zeleně, areálovým oplocením. Výstavba nových a rekonstrukce stávajících sportovních ploch bude mít význam nejenom pro školu samotnou, ale také pro volnočasové využití obyvatel sídliště v odpoledních hodinách. Tato praxe se osvědčila i v jiných městech, neboť nahrazuje absenci takovýchto ploch v samotném obytném parteru sídliště. Podrobněji - viz. stavebně technické zhodnocení Analytické části Projektu regenerace. A.2.3.5 Plynofikace a rekonstrukce vytápění sídliště Řeky. Sídliště Řeky od samého počátku své existence využívalo společné mazutové kotelny, která teplem zásobovala i závod Kolora N.P. – dnes areál firmy Hybler. Změna č.1 ÚPSÚ Semily z roku 1996 ukládá v závazné části, v daném termínu po zavedení ekologického topného média, přechod způsobu vytápění na tyto zdroje. V souladu s tímto usnesením bylo rozhodnuto realizovat přechod na vytápění zemním plynem a provoz mazutové kotelny ukončit. Za těchto předpokladů se v prostoru výměníkové stanice začala budovat plynová kotelna. Vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě s firmou Hybler, byla tato z programu rekonstrukce vypuštěna a kapacita plynové kotelny o tuto hodnotu snížena. Výstavbou plynové kotelny vznikl zdroj tepla s bezobslužným provozem, kapacitou 2 x 2,8 a 2,3 = 7,9 MW a teplotním systémem 110/70 °C. Předpokládaný roční odběr je 2 000 tis. m3/rok zemního plynu.


~14~


ANALYTICKÁ ČÁST

A.2.3.7 Rekapitulace počtu a kategorizace bytů a časového plánu výstavby sídliště TAB. 4: ČASOVÝ PLÁN VÝSTAVBY PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY A VÝŠE INVESTIC TAB. 3: POČET A KATEGORIZACE BYTŮ Základní objekty

A B1 B2 B3 B4 C D E1 E2 E3 F G1 G2

H Ubytovna Sociální služby Byty bez "A" Byty s "A" Obyvatelé bez "A" Obyvatelé s "A" Bytový dům 34 b.j. z r. 2003 Celkem B.J.

Počet bytů příslušné kategorie I. II. III. IV. V. VI. 64 30 1 14 14 34 16 14 14 34 16 14 14 34 16 14 14 34 16 12 12 36 24 12 12 36 12 8 8 16 8 8 8 16 8 8 8 16 8 6 6 18 12 6 6 12 6 6 6 12 6 10 22 2 3 28 14 21 139 22 195 296 0 138 203 52 195 296 0 139 139 44 585 1 184 828 203 104 585 1 184 834 10 213

20 52

215

4 296

4

139

Celkem

Podlažnost *1 Pozn.

95 78 78 78 78 84 72 40 40 40 42 30 30 34 31 35 790 885 2 780 2 910

1+8 1+8 1+8 1+8 1+8 1+6 1+6 1+8 1+8 1+8 1+6 1+6 1+6 1+6 1+8 3

34

1+6

919

Ø 7,4

*2

*3 *4

*1 technické podlaží + obytné podlaží *2 malometrážní byty *3 v objektu je 15 b.j., z toho 3 garzoniery a 12 bytů III. kategorie (cca 54m 2 ), 12 internátních bytů, každý pro max. 2 x 2 osoby, a dále 4 hotelové byty III.kategorie (cca 54m 2 ) *4 v objektu jsou dvě garzoniery a tři byty III. kategorie v provedení pro vozíčkáře

TYPOLOGIE BYTOVÉ SOUSTAVY: I. kategorie - cca 31,9 m2 (byt pro 1 osobu) II. kategorie - cca 42,87 m2 byt pro 2 osoby + loggie III. kategorie - cca 54,5 m2+ loggie IV. kategorie - cca 70,6 m2+ loggie - 75,18

Základní projekt

Původní projekt

Objekt

Příprava území Hrubé terémní úpravy Kanalizace Vodovod A B1 B2 B3 B4 C D E1 E2 E3 F G1 G2 Trafo TS1, TS2, TS3 Výměník VS1 Prodejna potravin Plynovod Teplovod KOmunikace 1 Komunikace2 Chodníky Sadové úpravy Elektro, slaboproud, tel. signál Veřejné osvětlení ZDŠ-S2, V12.2, MVD2, T1, CF2, B1 ZDŠ - doplňující stravby Σ H Ubytovna Sociální služby

Celkový Termíny vypracování dokumentace a realizace stavby Schválení Schválení Zahájení Ukončení Zahájení Ukončení náklad stavby montáže montáže [tis.Kčs/Kč] projektu dodavatele stavby 968 X.77 XI.77 VI.78 IX.78 3 606 X.77 XI.77 VI.78 IX.81 2 076 XI.77 XII.77 VII.78 IX.79 1 030 IV.78 V.78 XII.78 X.79 8 609 V.80 VI.80 I.81 II.82 III.81 VIII.81 9 566 XI.78 XII.78 VII.79 VII.80 IX.79 XI.79 9 573 I.79 II.79 IX.79 X.80 XI.79 II.80 9 562 IV.79 V.79 XII.79 XII.80 II.80 IV.80 9 573 VI.79 VII.79 II.80 VI.81 IV.80 VII.80 11 251 VII.78 VIII.78 III.79 III.80 IV.79 VII.79 7 832 IX.78 X.78 V.79 V.80 VII.79 IX.79 4 790 III.80 IV.80 XI.80 XI.81 I.81 III.81 4 789 I.80 II.80 IX.80 IX.81 XI.80 I.81 4 789 XI.79 XII.79 VII.80 VIII.81 IX.80 XI.80 5 651 IX.79 X.79 V.80 VI.81 VII.80 IX.80 3 810 V.80 VI.80 I.81 I.82 III.81 V.81 3 803 IX.80 X.80 V.81 III.82 VII.81 IX.81 809 79 79 78-80 78-81 78-80 78-81 2 566 III.78 IV.78 XI.78 IX.79 V.79 IX.79 3 121 I.79 II.79 IX.79 III.81 XII.79 III.80 314 IV.78 V.78 XII.78 X.79 2 734 XII.77 I.78 VIII.78 VI.81 2 131 II.78 III.78 X.78 III.80 1 377 II.81 III.81 X.81 III.82 1 536 IV.79 V.79 XII.79 III.82 1 420 XI.79 XII.79 VII.80 IV.82 2 135

77-79

77-79

78-79

78-82

770

XI.79

XII.79

VII.80

III.82

14 152

79-80

79-80

80-81

XII.81

2 034 136 377 9 900

78-81

78-81

79-81

79-82

XI.87 XII.87 III.93

III.88 XI.88 XII.92

VI.88 IV.89 XII.92

V.91 IV.90 IX.94

31 150

80

80

VI. kategorie - cca 87,2 m2+ loggie 93,34


~15~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 6: VÝKRES STÁVAJÍCÍHO STAVU PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY


~16~


ANALYTICKÁ ČÁST

A.2.4 Majetkoprávní identifikace pozemků, staveb a bytů na sídlišti Řeky A.2.4.1 Stavební objekty Všechny bytové objekty na sídlišti Řeky jsou v soukromém vlastnictví, objekty sociálních služeb a základní školy jsou ve vlastnictví města Semily. Objekt ubytovny Hybler je ve vlastnictví společnosti Hybler s.r.o. a objekt prodejny potravin vlastní společnost SM spol. s r.o. Special Market. Příslušnost k bytovým objektům je následující: VLASTNÍK: I: Bytové družstvo B1-Semily, Bavlnářská 536, 513 01 Semily II: Stavební bytové družstvo v Semilech, Bavlnářská 360, 513 01 Semily III: Bytové družstvo Řecká louka, Textilní 544, 513 01 Semily IV: Město Semily, Husova 82, 513 13 Semily V: SM spol. s r.o. Special Market, Bavlnářská 540, 513 01 Semily VI: Hybler s.r.o., Bavlnářská 137, 513 17 Semily OBJEKT VLASTNÍK POZEMKY (vše v k.ú. a obci Semily) A IV p.č. 1711 / 11 B1 I p.č. 1711 / 28 - 31 B2 II p.č. 1711 / 40 - 43 B3 II p.č. 1711 / 51 - 54 B4 II p.č. 1711 / 60 - 61, 1714 / 8 - 9 D II p.č. 1711 / 111 - 114 G1 II p.č. 1711 / 102 a 1711 / 103 G2 II p.č. 1711 / 18 a 1714 / 19 E1 II p.č. 1711 / 96 a 1711 / 97 E2 II p.č. 1711 / 90 a 1711 / 91 E3 II p.č. 1711 / 81 a 1711 / 82 H1 II p.č. 1714 / 22 a 1714 / 23 C III p.č. 1711 / 119 - 124 F III p.č. 1711 / 75 - 77 H2 - ubytovna Hybler VI p.č. 1714 / 26 ZŠ F.L.Riegra IV p.č. 1711 / 22 a 1711 / 118 Sociální služby IV p.č. 1711 / 128 Prodejna potravin V p.č. 1711 / 133 A.2.4.2 Pozemky Všechny ostatní veřejné plochy, které jsou uvnitř hranice řešeného území Projektu regenerace, jsou ve vlastnictví města Semily, mimo pozemků p.č. 1711/132, 1711/134, 1711/131 a 1711/8 společnosti SM spol. s r.o. Speciál Market, které byly po roce 1989 privatizovány společně s objektem prodejny potravin a pozemků p.č. 1708/2, 1714/28, 1714/26 a 1714/24 společnosti Hybler a.s. sousedících s ubytovnou jmenované společnosti. Na soukromých pozemcích může Projekt regenerace doporučovat vhodné úpravy, ty ovšem nebudou financovány z veřejných zdrojů. V ekonomické části budou tyto investice odlišeny. Vlastnické vztahy k objektům i pozemkům na sídlišti Řeky jsou pro přehlednost znázorněny následujícím výkresem vlastnických vztahů.


~17~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 7: VÝKRES VLASTNICKÝCH VZTAHŮ


~18~


A.3 Vyhodnocení anket provedených na sídlišti Řeky Zpracovatelé Projektu regenerace se věnovali dané problematice participace obyvatel při regeneraci panelového sídliště Řeky již od počátku roku 2003. V úvodu byla stanovena koncepce vícefázové realizace průzkumu veřejného mínění, kterou měla být zjištěna názorová platforma obyvatel sídliště Řeky i vlastníků bytových objektů. Struktura průzkumu veřejného mínění byla následující: I. fáze: Průběžná osvěta – informování obyvatel II. fáze: Průzkum veřejného mínění ve spolupráci s bytovými družstvy III. fáze: Průzkum veřejného mínění formou ankety mezi obyvateli sídliště IV. fáze: Veřejná projednání analýzy průzkumu a zapracování doplňujících poznatků A.3.1 Průběžná osvěta – informování obyvatel (o Analytické i Návrhové části) Tato kapitola obsahuje vyhodnocení průběžné osvěty z Analytické i Návrhové části, neboť většina z obsahu této kapitoly (popis informačních lokalit, způsob zveřejňování informací v médiích, charakter veřejného projednání) je shodná jak pro Analytickou, tak i Návrhovou část. A.3.1.1 Veřejné sdělovací prostředky (viz. obr. 8) Nezbytnou podmínkou při plánování rozsáhlé revitalizace je úzká spolupráce s celým spektrem veřejných sdělovacích prostředků. Na území města Semily jsou jimi zejména pravidelný měsíčník Semilské noviny, dále lokální Deník Pojizeří, regionální vydání MF Dnes a kabelová televize SBD Semily, která je v současné době zavedena na všechna významná sídliště města, v centru města a přilehlých zónách. Přehled vyjádření ve zmiňovaných médiích v průběhu zpracování Projektu regenerace je zachycen obrázkem č. 8. A.3.1.2 Lokality zvolené pro úplné zveřejnění Projektu regenerace (viz. obr. 9) Průběžná osvěta dosahuje svého vyvrcholení v období, kdy je veřejnost seznamována s výsledky anket, tedy s výstupy Analytické části Projektu, a s obsahem Návrhové části. Zpracování Návrhové části bylo dvoukolové. Prvně byla zpracována pracovní verze Návrhové části Projektu regenerace, resp. tzv. Koncept řešení, který se od čistopisu liší zejména variantním pojetím určitých složitějších problémů úprav. Teprve po vystavení pracovní verze k nahlédnutí, jejího projednání s obyvateli sídliště i širší veřejností, v radě i zastupitelstvu obce, byl zpracovatelem dokončen čistopis Návrhové části. Mimo výše uvedená veřejná média, ve kterých se občanům dostávali pouze kusé informace o rozsáhlém Projektu regenerace, zpracovatelé vytipovali další 4 základní informační lokality, na kterých se veřejnost mohla seznámit s dílčími výsledky Analytické i Návrhové části, a to: vestibul prodejny potravin SM MARKET na sídlišti Řeky (viz. obr. 9) Z pohledu běžných obyvatel sídliště se jedná o nejvýznamnější lokalitu, na které bylo možné získat základní informace zejména o Návrhové části, odkazy na další podrobnější zdroje, zejména výsledky posouzení ankety mezi obyvateli sídliště, která byla v plném rozsahu zveřejněna na webové stránce města, nebo informace o místech a termínech konání veřejných projednání. Vestibul prodejny je dosud jedinou občanskou vybaveností celého dvouapůltisícového sídliště. Více o způsobu a průběhu vystavení svědčí popis fotodokumentace tohoto místa na obr. 9. O atraktivnosti lokality svědčí mj. také skutečnost, že při vylepování výsledků Návrhové části jsme byli v momentě obklopeni zákazníky prodejny - obyvateli sídliště, se kterými jsme již při vylepování informací navázali diskusi.


ANALYTICKÁ ČÁST

informační tabule MěÚ na Riegrově náměstí (viz. obr. 9) Zůstaneme-li u charakteristiky „strategických míst“ vhodných pro vystavení Projektu, zcela jistě je vhodné do jejich výčtu zařadit také prostornou a z dáli viditelnou informační tabuli MěÚ na Riegrově náměstí, tedy pěšími a motorizovanými obyvateli města nejvíce navštěvované náměstí celého desetitisícové města. Výhodou informační tabule je zejména její přístupnost po 24 hodiny denně a její blízké umístění kulturním cílům města, zejména u městského kina. Informační tabule je plněna, mimo zpráv o krátkodobé a aktuální činnosti městského úřadu, zejména úředními rozhodnutími a usneseními zastupitelstva i rady, v poslední době také dlouhodobými záměry, zejména urbanistickými studiemi a ideovými návrhy. budova radnice (viz. obr. 9) V lokalitě „budova radnice“ se výstupy Projektu nacházely na třech místech - ve vstupním vestibulu, na nástěnce Odboru výstavby a rozvoje ve druhém patře budovy poblíž divadelního sálu a komplexně pak všechny informace a přílohy přímo v kanceláři Odboru. webové stránky města (www.semily.cz) Vzhledem k náročnosti celého procesu regenerace (záměr, příprava, zpracování, projednání) nebylo možné při důležité informační kampani nezatahat také za nitky světové pavoučí sítě, internetu. Na www.semily.cz se obyvatelé města mohou o semilském dění dozvídat již řadu let. Počínaje dokončením Vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště jsme na webové stránky zařadili také již delší dobu diskutovaný odkaz na kapitolu „Strategie rozvoje města“. Zde jsou pro návštěvníky stránek přichystány informace zejména o územním plánu města, urbanistických studiích a ideových návrzích, programech a koncepcích města, významných projektech, v nejobsáhlejší podobě zde jsou umístěny informace o Projektu regenerace panelového sídliště Řeky. A.3.1.3 Účast obyvatel na veřejném projednání (viz. obr. 10) Veřejné jednání o Výsledcích Analytické části a pracovní verze Návrhové části, se uskutečnilo dne 27.1.2004 v jídelně Základní školy Dr. Fr. L. Riegra přímo na sídlišti Řeky. Jednání bylo zahájeno v 17:00 hod, diskuse byla ukončena ve 20:30 hod. Výklad k problematice byl zahájen organizačními informacemi, dále následoval blok k Vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště, a posléze zpracovatel pracovní verze Návrhové části referoval o jejím obsahu. Zdůrazněny byly zejména rozdíly mezi variantami a popsány výhody i nevýhody jednotlivých řešení. Úplný záznam z jednání, který je v tomto případě velmi obsáhlou zprávou, je uveden v příloze 2 této Analytické části. Výklad k problematice trval 1,5 hodiny. Stejně dlouhou dobu probíhala diskuse jak k Analytické, tak Návrhové části. Do diskuse se zapojila veřejnost, zastupitelé města i členové Výboru pro Projekt regenerace. Základní poznatky, teze a výstupy z veřejného projednání jsou následující: Vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště bylo přijato velmi pozitivně, kladně bylo hodnoceno srovnání demografických údajů sídliště s hodnotami Libereckého kraje i ČR. Atmosféru jednání v této části uvolnilo zařazení zajímavých odpovědí některých domácností na otázky uvedené v dotazníku – v kapitole o Vyhodnocení ankety jsou uvedeny pod odkazem „Zajímavé reakce“. Přítomní tyto poznámky dále hlasitě rozvíjeli a doprovázeli je komentáři. Jednalo se o momenty jednání, při nichž se v sále rozvíjela pozitivní atmosféra, které bylo žádoucí dosáhnout zejména pro následnou vyčerpávající diskusi k Návrhové části. Diskuse byla dále zaměřena zejména na konkrétní cíle, které nebylo možné obecnou anketou zjistit. Pokud měla odpověď na dotaz oporu ve Vyhodnocení ankety, byl ve výkladu nejprve naznačen (grafem, tabulkou) výsledek Vyhodnocení ankety, a poté na výkresech Návrhové části komentován způsob provedení úpravy. Tato forma výkladu byla velmi výstižná, v konečném důsledku značně efektivní.

~19~


ANALYTICKÁ ČÁST

Z diskuse k Návrhové části bylo zřejmé, že celková její koncepce je přítomnými respektována. Na jednání se diskutovalo zejména o jevech, které nijak nenarušují základní koncepci Návrhu. Diskuse proběhla k návrhu na rozmístění kontejnerů na komunální odpad, rozsahu parkové úpravy před objektem bytového družstva B-1 Semily, k obecným postojům města k dlouhodobě upadajícímu stavu veřejných prostor sídlišti. Spolu se zpracovatelem Návrhové části se navrhovala přijatelná řešení k diskutovaným příspěvkům (pakliže názor jednotlivců nebyl v rozporu s výsledky celkové ankety mezi všemi obyvateli, ani v rozporu s přijatelnými kompromisy ze strany urbanistů). Dosažený konsenzus byl zapracován do čistopisu Návrhové části. Větší diskuse proběhla k návrhu na zásadní změnu organizace dopravy na Bavlnářské ulici, spočívající ve výstavbě podélných nebo kolmých stání po celé její hraně, jakožto jediného významného řešení deficitu parkovacích míst na sídlišti Řeky. Zpracovatelé v této části jednání vysvětlovali výhody kolmého uspořádání, spočívající také ve zklidnění provozu na komunikaci. Veřejnost respektovala obě navrhovaná řešení. Část názorů veřejnosti byla pouze zaznamenána, bez možné konkrétní odezvy ve výkresech Návrhové části, neboť se často diskutovala úprava v podrobnosti konkrétních prováděcích projektů a dokumentací. Tyto informace jsou považovány za důležitou součást výstupu z veřejného projednání a budou použity jako podklad při zpracování projektů pro jednotlivé etapy regenerace. Při prezentaci se osvědčila forma promítání výsledků ankety i výkresů Návrhové části dataprojektorem na plátno o rozměrech 2 x 3m a zejména využití softwaru MS PowerPoint a AutoCAD pro práci s výkresovými soubory. Při diskusi se ve výkresové části zvolil vždy odpovídající detailní výřez, na kterém bylo možné podat komentář nejen tazateli, ale i ostatním přítomným. To by při diskusi nad jednotlivými vytištěnými výkresy v měřítku 1: 1000 nebylo možné. Zejména členové Výboru pro projekt regenerace a někteří zastupitelé pak neváhali přikročit přímo k plátnu a jednotlivé připomínky a postřehy na něm konkrétně naznačovat (viz. obr. 10). ÚČAST ČLENŮ ZASTUPITELSTVA A VÝBORU PRO PROJEKT REGENERACE Pozvání na jednání přijali tři z 21 zastupitelů a pět z devíti členů Výboru pro projekt regenerace. Na jednání vystoupil každý z přítomných zastupitelů a přednesl svůj názor na regeneraci, případně ji vyjádřil podporu. Podobně iniciativní byli také členové Výboru pro projekt regenerace. REKAPITULACE HARMONOGRAMU VEŘEJNÉHO JEDNÁNÍ 17:00 - 17:15 Úvodní informace, Organizace ankety 17:15 - 18:20 Vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště 18:20 - 19:10 Výklad k pracovní verzi Návrhové části 19:10 - 20:30 Diskuse s veřejností


~20~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 8: PŘEHLED ČLÁNKŮ VE VEŘEJNÝCH SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDCÍCH (INFORMACE O PŘÍPRAVĚ, ORGANIZACI A PROJEDNÁNÍ PROJEKTU REGENERACE)


~21~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 9: FOTODOKUMENTACE ZACHYCUJÍCÍ LOKALITY PRO ZVEŘEJNĚNÍ PROJEKTU REGENERACE

Pro obyvatele sídliště bylo velmi důležité mít k dispozici informační místo „někde“ na území řešeného sídliště. Nemohla to být ani plakátovací plocha, která je pro dlouhodobé vylepení větších rozměrů výkresů nevhodná, nemohlo to být ani jiné nehlídané místo. Vylepování na každý bytový objekt bylo finančně nepřijatelné. Proto se zvolil vestibul prodejny potravin na sídlišti Řeky, která je jedinou občanskou vybaveností celého dvouapůltisícového sídliště. Majitel prodejny byl velmi vstřícný ke spolupráci. Neopomněl také v předstihu upozornit na skutečnost, že "málo který leták či informační brožura vydrží na nehlídaných zdech prodejny déle nežli týden". Projekt regenerace vydržel, a to dokonce mnohem déle. Nebýt posledních dvou dnů jeho měsíc trvajícího vystavení, během kterých byl poškozen jeden ze čtyř výkresů, byl by přežil bez újmy celé toto období. Celý incident se však odehrál týden po jednání zastupitelstva a 14 dní po veřejném jednání, tedy tento mírný vandalismus nijak neovlivnil průběh informační kampaně. Pakliže bychom se měli k této události stavět pozitivně, lze si namlouvat, že odstraněním jednoho výkresu chtěl občan pouze upozornit na méně vhodnou variantu konceptu výkresů Návrhové části.

Budova radnice, sídlo Městského úřadu a Odboru výstavby a rozvoje, poskytovala informace o Projektu regenerace na několika místech. Levý snímek byl pořízen ve vstupním vestibulu radnice, který je přístupný každý pracovní den v týdnu, snímek vpravo zachycuje nástěnku Odboru výstavby ve druhém poschodí budovy. Zejména toto místo je z pohledu samosprávných orgánů velmi důležité, neboť je situováno do prostoru poblíž divadelního sálu radnice, kde se konají také jednání zastupitelstva, o poschodí níže pak jednání rady.

Na snímku vlevo je zachycena informační tabule Městského úřadu, která je umístěna na hlavním náměstí města, náměstí Dr. Fr. L. Riegra. Informační tabule je přístupná 24 hodin denně všem občanům a slouží především ke zvýšení jejich informovanosti o dlouhodobě plánovaných významných akcích (není totožná s Úřední deskou). Na "Riegrově náměstí" jsou zaznamenány nejvyšší objemy pěších ve městě. V pozadí vystupuje místní prodejna potravin, která v pravé části fotografie plynule přechází na budovu městského kina.


~22~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 10: FOTODOKUMENTACE Z VEŘEJNÉHO JEDNÁNÍ

K prezentaci výsledků ankety byl použit software MS PowerPoint a software AutoCAD k prezentaci výkresů Návrhové části. Promítáno bylo dataprojektorem na plátno o rozměru 2 x 3m. Veřejné jednání se konalo v jídelně Základní školy Dr. Fr. L. Riegra přímo na sídlišti Řeky. Na prezenci je uvedeno 25 osob (skutečný stav nebyl zjišťován). Jednání bylo zahájeno v 17:00 hod, diskuse byla ukončena ve 20:30 hod. Úplný záznam z jednání je uveden v příloze Analytické části.

Atmosféru jednání vystihuje snímek prostřední. Stojící osobou je jeden ze tří zastupitelů města Semily, kteří se jednání zúčastnili. Na jednání vystoupil každý z přítomných zastupitelů a ve svém příspěvku přednesl svůj názor na regeneraci, případně ji vyjádřil podporu. Podobně iniciativní byli také členové Výboru pro projekt regenerace (viz. poslední snímek).

Poslední snímek má, i přes špatnou kvalitu obrazu fotografie, která je způsobena přítmím v sále během prezentace, vypovídat o výhodách zpracování a následné prezentace výkresů Návrhové části v prostředí AutoCADu. Pouze takto je při prezentaci studie možno při maximálním zvětšení jednotlivých výřezů a detailů diskutovat i nad nejpodrobnějšími návrhy, které jsou ve studii v měřítku 1:1000 (v papírové verzi) ještě zachyceny. Na těchto zvětšených detailech v elektronické verzi bylo snadné vysvětlovat své postoje zpracovatelům i ostatní přítomné veřejnosti. Zejména členové Výboru pro projekt regenerace a někteří zastupitelé pak neváhali přikročit přímo k plátnu a jednotlivé připomínky a postřehy konkrétně naznačovat. To by s použitím prosté papírové výkresové formy při prezentaci nebylo možné. Na tomto detailu je uveden detail návrhu dětského hřiště a pískoviště s rozmístěním dřevěných volnočasových prvků, laviček, prolézaček, skluzavek, oplocení a zeleně. MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

~23~


ANALYTICKÁ ČÁST j)

A.3.2 Vyhodnocení ankety mezi bytovými družstvy na sídlišti Řeky První anketou, která byla provedena v rámci Projektu regenerace, byla tato mezi bytovými družstvy, která jsou vlastníky bytových objektů na sídlišti Řeky. Bytová družstva byla požádána, aby sdělila své poznatky k řešené problematice. Spolu s žádostí byl odeslán také souhrnný materiál, který měl za úkol seznámit představenstva bytových družstev s problematikou regenerace sídlišť, zejména pak s podmínkami přidělování dotací. Touto první anketou zpracovatelé chtěli především motivovat příslušná družstva, která mají velký vliv na veřejné mínění (valné hromady, schůze vedení družstva), a tím zajistit větší úspěch následně připravované ankety - průzkumu veřejného mínění mezi obyvateli sídliště. Problematika regenerace byla zpravidla projednána na pravidelných setkáních vedení družstva, které s ní seznámilo ostatní nájemníky. V průběhu února 2003 zpracovatelé obdrželi následující souhrn informací, jako reakci na výše uvedenou výzvu:

vkusně doplnit a obnovit stávající sídlištní zelen, doplnit více listnáčů, kvetoucích stromů a keřů, zachovat vzrostlé stromy a doplnit je novými zejména skupinovými kulturami - záležitost je nutné nechat posoudit sadovnickým expertem k) vytvořit odpočinkovou zónu, tzv. „minipark“ (zelená plocha protkaná pěšími chodníky, doplněná lavičkami, záhony, keři, stromky)

3.

a) vybudovat parkoviště před prodejnou „Special Market“ pro cca 10 vozidel ze strany od hlavní silnice b) vytvořit nová parkovací místa c) možnost rozšíření počtu parkovacích míst na současném parkovišti v ulici Textilní u č.p. 541550 (posunutí současného šikmého stání namísto málo využívaného chodníku a vybudování šikmého stání i na druhé straně jednosměrné vozovky) d) na parkovištích souvisejících s každým domem vyznačit dopravní značkou stání pro invalidy, vyznačit stání všech vozidel vodorovným dopravním značením e) prověřit výstavbu vícepatrových garáží f) u kotelny vybudovat další parkoviště g) požadavek na zvýšení parkovacích míst h) zamezit pojíždění zelených ploch automobily, např. výsadbou živých plotů

PŘIPOMÍNKY A NÁMĚTY K PROJEKTU REGENERACE SÍDLIŠTĚ ŘEKY Předkládají:

Vyhodnotil:

1.

Stavební bytové družstvo Semily - samospráva č. 116, Textilní 547 Bytové družstvo B-1 Semily, Bavlnářská 536 Bytové družstvo Řecká louka, Textilní 544 Městský úřad Semily, odbor výstavby a rozvoje, Ing. Roman Maršík

Oblast udržování pořádku na sídlišti

a) vybavit sídliště vhodnými odpadkovými koši (minimálně 1 koš na 3 vchody) a tyto zabezpečit proti poškození b) vybavit sídliště technickými prostředky pro odstraňování psích exkrementů c) rekonstrukce současných ploch pro kontejnery na komunální a sběrový odpad (zakomponování těchto míst do parkové zeleně) d) stání kontejnerů zpevnit a ohraničit tújemi e) vymezit prostor pro venčení psů, zamezit znečisťování ostatních zelených ploch a pískovišť f) zlepšit zejména zimní údržbu chodníků g) doplnit prostory pro odpadkové kontejnery popisem s návodem na likvidaci objemného odpadu krabice, vánoční stromky, atd. h) důsledně dodržovat údržbu parkové zeleně

2.

Problematika parkování

4.

Problematika dopravy, pěší vztahy

a) oddělit chodník v ulici Bavlnářská od trávníku živým plotem b) obnovit dopravní značky Obytná zóna a dbát na jejich dodržování c) vybudovat pěší propojení formou lávky na Ostrov d) opravit pěšinu kolem řeky Jizery včetně doplnění veřejného osvětlení a laviček

Výsledky tohoto vyhodnocení budou v poslední kapitole Analytické části konfrontovány s výsledky vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště a stavebně technického stavu sídliště.

Oddech, rekreace, sport

a) vybudování sportovního a rekreačního areálu posazeného do parkové úpravy (dětské hřiště s prolézačkami, sportovní hřiště použitelné v létě na tenis, badminton, malou kopanou, pozemní hokej a jiné (tenisová stěna) a lehce přestavitelné v zimě na kluziště) b) zabezpečit doplnění parkové zeleně c) instalace laviček na celém území sídliště, včetně pěšiny kolem Jizery d) oprava stávajících dětských hřišť s doplněním vhodných dětských prolézaček e) vybudovat hřiště pro děti určené k jízdě na kole - prostor u kotelny f) obnovit pískoviště u domu č.p. 541 v Textilní ulici g) vymezit prostor pro dětské zimní radovánky - sáňkování h) zpřístupnit areál hřiště u Základní školy Dr. F.L. Riegra širší veřejnosti i) vybudovat parčík v prostoru mezi kotelnou a starou zástavbou v Řekách - zakomponovat do něj případně i hřiště na minigolf, betonové stoly na stolní tenis, atd.


~24~


A.3.3 Anketa mezi obyvateli panelového sídliště Řeky

ANALYTICKÁ ČÁST

která je spojena s provizorními řešeními pobytu a tím i zvýšenou psychickou zátěží, které se vedení rozhodlo dále neprohlubovat starostmi s vyplňováním dotazníků).

A.3.3.1 Úvod, organizace ankety, cíl ankety, rozbor dotazníku Před zahájením prací na samotné anketě mezi obyvateli sídliště měli zpracovatelé k dispozici analýzu ankety mezi bytovými družstvy, která vytvářela velmi inspirativní zdroj informací, na které se mohla zaměřit také samotná anketa mezi ostatními obyvateli sídliště. Porovnáním obou výstupů může vniknout nesmírně cenný zdroj informací, na jedné straně zohledňující nadhled bytových družstev, která každodenně řeší problémy s údržbou objektů a jejich navazující infrastruktury, při které se zcela jistě neubrání diskusi s lidmi také o stavu veřejného prostranství. Na druhé straně mohou být tyto výsledky konfrontovány s anketou mezi obyvateli, tedy s úvahami všech věkových skupin obyvatel sídliště, které mohou potvrdit či vyvrátit názorovou platformu bytových družstev, nebo ji případně rozšířit. ORGANIZACE ANKETY Jako techniky sběru dat bylo zvoleno písemné dotazování pomocí dotazníku. Hlavní výhodou písemného dotazování je, že respondent může vyplňovat kladené otázky s rozmyslem, což ale naopak u spontánních odpovědí může být zároveň nevýhodou. Dalším důležitým faktorem je, že respondent sám rozhoduje zda a kdy dotazník vyplní. Značnou nevýhodou je pak absence kontroly nad velikostí a strukturou výběrového souboru a zřejmá nejasnost a neznámost osoby, která dotazník vyplňovala (i přes naše obecné doporučení uvedené v doprovodném dopise, zdůrazňující potřebu kolektivní spolupráce celé rodiny při vyplňování dotazníku, s cílem zohlednit potřeby všech věkových struktur zastoupených na sídlišti). S ohledem na průměrnou návratnost dotazníku, která je u velmi dobře připravených projektů max. 30 %, zpravidla však 5 - 30%, byl v úvodu kladem maximální důraz na organizační přípravu průzkumu. V prvé řadě byl usnesením Zastupitelstvem města Semily č. 49 ze dne 17.4.2003 ustanoven Výbor pro projekt regenerace v devítičlenném složení (se dvěma zastupiteli), jehož posláním byla spolupráce na přípravě, zpracování a realizaci Projektu regenerace. Sedm z devíti členů Výboru je obyvateli sídliště, což má pozitivní vliv na získání důvěryhodnosti celé organizační složky ankety. Vlastní anketa probíhala v následujích časových intervalech:  17.4.2003 - ustanoven Výbor pro projekt regenerace  21.5.2003 - úvodní jednání Výboru, příprava dotazníků a způsobu organizace při průzkumu  29.5.2003 - koordinační schůzka organizačních účastníků průzkumu  29.5 - 30.6.2003 - průzkum veřejného mínění mezi obyvateli sídliště  30.6. - 18.7.2003 - výběr vyplněných dotazníků SPECIFIKACE CÍLOVÉ SKUPINY DOTAZOVANÝCH OSOB A JEJICH VÝBĚR Malé město s počtem obyvatel do 10 000 trvale bydlících osob, relativně malé sídliště s odhadovaným počtem bydlících do 2 500 osob a odhodlání regenerovat veřejná prostranství v souladu s názorem veřejnosti, jsou důvody vedoucí k tomu, aby byl dotazník rozeslán do všech domácností vyskytujících se na sídlišti v objektech trvalého bydlení. Potřeby osob žijících v budovách Sociálních služeb (domov důchodců a budovy penzionu) byly konzultovány s ředitelkou zařízení (vedení Sociálních služeb nedoporučilo uspořádat interní anketu také mezi klienty svého zařízení, neboť objekt Domova důchodců prochází již 6 let průběžnou rekonstrukcí (viz. kapitola A.4.11 „Rekonstrukce a dostavba Domova důchodců“), MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

CÍL ANKETY Stanovit hodnotu, jaká je obyvateli sídliště přikládána na regeneraci veřejného prostoru. Zjistit všechny negativní prvky vyskytující se na sídlišti. Charakterizovat potřebu užívání jednotlivých struktur území obyvateli sídliště potřeba parkování, sportování, dětských radovánek, odpočinku, potřeba urbanisticky ztvárněného území obecně, atd. Stanovit nároky na tyto potřeby, určit priority z hlediska nadčasového vnímání prostor budou užívat i budoucí generace. Záležitost Projektu je tedy svým způsobem nadčasová - je nutné např. vyvážit současnou potřebu parkování s budoucí potřebou „zeleného“ bydlení a volného pohybu.

Vzniklým nárokům vymezit příslušná místa a plochy. …… ZÁKLADNÍ NÁSTROJE ANKETY Základním nástrojem ankety mezi obyvateli sídliště byl dotazník (popis viz. níže). Spolu s ním měly domácnosti k dispozici: - Doprovodný dopis k dotazníku, ve kterém byl vysvětlen smysl a cíl dotazování, způsob získání adresy respondenta, slib zachování anonymity poskytnutých údajů, jasné pokyny k vyplňování, termín, do kterého je žádoucí dotazník vyplnit a zaslat řešiteli, poděkování za spolupráci a podpis odpovědného pracovníka. Dopis měl mít motivační charakter, jednoznačné a srozumitelné formulace, působivou úpravou, uvedená spojení na řešitele projektu, kde bylo možné si ověřit pravdivost informací uvedených v dopise. Jeho součástí byla také informativní mapka území, sloužící účelům jednotného pojmenování objektů a míst na sídlišti všemi účastníky. V mapě jsou čísly a písmeny označeny všechny panelové domy, ostatní objekty a významná místa sídliště jsou slovně popsána. - Úvodní slovo starosty města, které je garancí přímé provázanosti organizační složky průzkumu na vedoucí struktury města, je nezbytné pro získání důvěryhodnosti a motivace účastníků průzkumu v prováděnou činnost. Úvodní slovo starosty bylo pojato jako „apel“, směřovaný obyvatelům sídliště, aby k anketě přistoupili odpovědně, zvyšuje důvěryhodnost v organizační složku a vyjadřuje poděkování za spolupráci. Dotazník byl doručen do všech 724 bytů v panelových objektech trvalého bydlení, spolu s dotazníkem byl rozesílán také Doprovodný dopis dotazníku. Úvodní slovo starosty města bylo vylepováno na dveřích každého vchodu či nástěnce. ROZBOR DOTAZNÍKU Dotazník obecně je formulář, určený k pokud možno přímému a úplnému zaznamenávání zjišťovaných informací. Jeho podobu zachycuje obrázek č. 11 a 12. Při tvorbě dotazníku byla ctěna zásada obecného vnímání systematicky postupných kroků tvorby dotazníku. Jejich důkladné promyšlení a možná vzájemná provázanost vede k tomu, že rozhodnutí přijatá v jednom určitém kroku mohou zpětně ovlivnit přístup v ostatních krocích. Tvorba dotazníku podléhala následující struktuře: 1. Vytvoření seznamu informací, které má dotazování přinést 2. Určení způsobu dotazování ~25~


3. 4. 5. 6.

Specifikace cílové skupiny dotazovaných osob a jejich výběr Stanovení typu otázek Stanovení struktury dotazníku Pilotáž

Stanovení typu otázek Jakou funkci má v dotazníku daná otázka a jakým způsobem ji položit aby odpověď přinesla přesně tu informaci, pro kterou je zde pokládána, jsou dvě hlavní kriteria pro stanovení struktury dotazníku s určením jednotlivých otázek. Konkrétní podoba otázek vychází z přesného obsahu informací, kterou má přinést a šíře a okruhu možných odpovědí, které mohou existovat. Otázky v dotazníku jsou kombinací otevřených, uzavřených a polouzavřených otázek přiřazených k jim charakteristickým okruhům. Na otevřenou (volnou) otázku respondent odpovídá vlastními slovy, u uzavřených otázek je respondentovi nabízen seznam možných odpovědí. Určitým kompromisem je pak otázka polouzavřená, která má předepsané varianty odpovědí a nakonec souhrnnou skupinu „a jiné“, „další“, apod.“ V jednom případě je také použito v jisté obměně tzv. škály, která je určena pro specifikaci možné investice občanů na výstavbu hromadných garáží. Stanovení struktury dotazníku Každý dotazník má svou logickou strukturu, dynamiku, která pomáhá udržet zájem respondenta, a určitou omezenou délku. Otázky jsou v dotazníku uspořádány tak, aby z hlediska respondenta tvořily určitý logický celek. Otázky jsou seskupeny do několika uvnitř logicky skloubených bloků spolu navzájem tvořících ucelený soubor problémových charakteristik. Logická stavba dotazníku má umožnit především přímý a logický postoj myšlení respondenta. V dotazníku je užito: Úvodních otázek, jejichž funkcí je navázání kontaktu. Zaměřující se na obecnou rovinu života obyvatel. Věcné a specifické otázky se přímo týkají předmětu šetření a jsou jádrem celého dotazníku. Filtrační otázky, které umožňují logickou stavbu dotazníku, tj. aby respondenti, kteří odpovědí určitým způsobem na jednu otázku, nemuseli odpovídat na další otázku, která se jich netýká. Identifikační otázka na závěr dotazníku charakterizuje respondenta a slouží při zpracování výsledků průzkumu a k vyjádření hledaných souvislostí mezi jednotlivými znaky. Příprava dotazníku Sestavený dotazník (viz. obrázek 11 a 12) lze charakterizovat jako polostukturovaný, tzn. s určitým počtem polouzavřených nebo otevřených otázek, což skýtá možnosti většího postižení individuálních rozdílů. Respondent se může volně vyjádřit, použít k vyjádření svých názorů a pocitů vlastní slovník. Pro zpracovatele to však znamená větší náročnost při následném zpracování. V dotazníku uvedené otevřené, uzavřené a polouzavřené otázky jsou seřazeny do sedmi bloků podle kategorie řešeného problému. Rozsah otázek je dán velikostí dotazníku - jeden list formátu A4 s oboustranným popisem. ČÁST A: OBECNÉ INFORMACE Ke dvěma otázkám z obecné roviny spokojenosti s životem na sídlišti je přiřazena otázka, mající v následné analýze průzkumu nejdůležitější hodnotu. Podle otázky A.2 je vyhodnocení průzkumu rozděleno podle věkových struktur na samostatně žijící osoby, samostatně žijící páry a podle věkové kategorie rodičů s dětmi. Otázky A.1 a A.3 jsou východiskem pro zjištění budoucího vývoje na nejlidnatějším sídlišti města Semily.


ANALYTICKÁ ČÁST

ČÁST B, C, D: INFORMACE O ÚZEMNÍM USPOŘÁDÁNÍ; VOLNÝ ČAS, ODPOČINEK, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ; PSÍ SPOLEČNOST Konkretizovaná podoba jednotlivých otázek vhodně rozdělených do tří kategorií zahrnuje komplexní problematiku veřejného prostoru sídliště Řeky. Základním východiskem pro volbu otázek byl prvotní průzkum ve spolupráci s bytovými družstvy, ze kterého vzešel okruh problémů nutných k následnému rozvinutí. Separace jednotlivých otázek do spolu souvisejících bloků tvoří dotazník volnějším, méně zdánlivě unavujícím a přehlednějším. Neméně důležitý je také následný faktor jednoznačného vyhodnocování. ČÁST E: INFORMACE O DOPRAVĚ, PARKOVÁNÍ Z předchozích problémových okruhů otázky volně přecházejí na skupinu týkající se informací o dynamické a statické dopravě v území. Ke zcela tradičním a s průzkumem souvisejícím otázkám jsou přiřazeny další, které v budoucnu poslouží při řešení dopravní problematiky na území města, zejména participaci obyvatel při výstavbě hromadných vícepodlažních garáží, jako jediné možnosti v navýšení garážovacích kapacit v dosud maximálně zastavěné ploše města (územní plán pro výstavbu hromadných garáží vymezuje územní rezervy). V části E pak domácnosti, které nevlastní žádný automobil, mohou a nemusí na otázky odpovídat. Při vyhodnocování dotazníků je tato skupina zvlášť sledována a prezentována - skupina „Bez odpovědi“ „pro 0 automobilů“ event. „odpověděly i s 0 automobily“. ĆÁST F: HARMONOGRAM REGENERACE Pro následnou spokojenost obyvatel s dosaženými cíly je nutná provázanost potřeb lidí s vynakládanými prostředky na jednotlivé úpravy. Opačný přístup vyvolává potřebu neustálého zpochybňování té či oné investiční akce a budí nedůvěru v organizační složku předchozího průzkumu. Realizace nezbytných opatření je dlouhodobým procesem neustálé přeměny území sídliště, proto je nutné ji provázat s názorem většiny zde žijících osob. ĆÁST G: DODATEČNÉ INFORMACE Identifikační otázka v závěru charakterizuje respondenta a slouží při zpracování výsledků průzkumu a k vyjádření hledaných souvislostí mezi jednotlivými znaky. Poslední otázka G.2 je nutná především pro možné neuvedení všech problémových okruhů zpracovatelem průzkumu, či neobsáhnutím všech tematických námětů v nich řešených. Obzvlášť zajímavé je porovnání volné úvodní otázky B.2: „Formulujte závěry předcházejícího bodu do návrhu řešení. Co a jak by se mělo zlepšit?“ se závěrečnou otázkou G.2: „Chcete-li se k celému problému regenerace … vyjádřit šířeji …“, ze kterého lze vysledovat úvahy lidí před a po důkladném se seznámení s problematikou. Přímo kladené otázky v dotazníku a odpovědi na ně mohou umocnit potřebu vypovídat se anebo naopak, spokojit se s dostatečnou charakteristikou a celkovým obsahem dotazníku. Již v předstihu lze naznačit, že v našem případě platí druhá varianta - u otázky B.2 je bez odpovědi 51% domácností, kdežto u otázky G.2 je to 68,3% domácností. Navíc v odpovědích na otázku B.2 se často (většinou) objevují témata (podobně je tomu i u otázky G.2), která jsou výčtem dále uvedených otázek a odpověďmi na ně obsáhnuty. Domníváme se, že i po celkovém nabuzení po vyplnění celého dotazníku je slabá odezva na poslední otázku způsobena právě komplexností a úplností celého dotazníku. Vždyť 49-ti procentní zájem vypovídat se při úvodní otázce a evidentní pokles zájmu v závěru je tomu dostatečným důkazem.

~26~


OBR. 11: DOTAZNÍK, STR. 1


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 12: DOTAZNÍK, STR.2

~27~


ANALYTICKÁ ČÁST

A.3.3.2 Vyhodnocení ankety mezi obyvateli panelového sídliště Řeky Odevzdanými dotazníky byl poskytnut nesmírně rozsáhlý soubor informací, jehož vyhodnocení lze provádět z různých pohledů různými metodami. Pro projekt regenerace jsou však důležité pouze některé údaje. Ty jsou pro přehlednost vyjádřeny graficky (zpravidla výsečové nebo sloupcové grafy, zachycující nejdůležitější graficky vyjádřitelné údaje dílčí otázky, či kombinace údajů), případně tabelárně, pokud otázka nemá jednoznačné prioritní závěry, které lze vyjádřit grafem, nebo je celé tabelární vyjádření důležité. Tabulek však bylo vždy třeba k sestavení grafického i verbálního zhodnocení. Úplné tabelární vyjádření každé otázky, které je v některých případech značně rozsáhlé, ovšem pro potřeby stručné a výstižné analýzy není nezbytné, včetně všech grafů, je k dispozici u zpracovatelů, případně na internetové stránce města Semily, www.semily.cz. Tato komplexní tabelární vyjádření ze všech otázek mohou být využívána náročnějšími obyvateli, zastupiteli, zpracovateli projektů, analytiky, sociology, kteří by rádi rozšířili obecné závěry o další zajímavé poznatky. Součástí vyhodnocení každé otázky je dále slovní zhodnocení a nakonec dílčí závěr, vyplývající z odpovědí na danou otázku, který je důležitý pro sestavení charakteristiky jednotlivých úprav v závěru Analytické části, případně pro definici cílů Návrhové části, pakliže bude závěr této analýzy totožný s výsledky ankety mezi bytovými družstvy a analýzou stavebně technického stavu sídliště. V opačném případě je důležité nalézt vyvážený kompromis, konsenzus mezi všemi veličinami. V následující kapitole A3.3.3 jsou dílčí závěry z této kapitoly shrnuty do systematicky popsaných okruhů, které budou vystihovat konkrétní požadavky a doporučení pro zpracování Návrhové část Projetu regenerace, aniž by se jakékoli z nich opakovali, jak tomu může být v dílčích závěrech tohoto vyhodnocení, případně aniž by obsahovali některé popisné a charakterizující údaje, které jsou pro orientaci v dílčích závěrech nezbytné, ovšem pro budoucí práci nejsou důležité. Rozvržení vyhodnocení v této kapitole, na stránce A3, vypadá následovně: Část dotazníku (např. A: Obecné informace) Verbální zhodnocení: . Otázka (číslo a její znění) (popis dosažených výsledků z vyhodnocení Možné odpovědi (jejich znění) otázky).

Grafické vyjádření nejdůležitějších údajů otázky, případně tabelární vyjádření komplexní analýzy.

Dílčí závěr:

Domácnosti jsou při vyhodnocování členěny podle věkových struktur na samostatně žijící osoby, samostatně žijící páry a podle věkové kategorie rodičů s dětmi (v 5-ti letých intervalech - zde je vypočten průměrný věk obou rodičů), a to následovně: HODNOCENÁ SKUPINA: R30: Rodina - rodiče v průměru do 30 let R35: Rodina - rodiče v průměru do 35 let R40: Rodina - rodiče v průměru do 40 let R45: Rodina - rodiče v průměru do 45 let R50: Rodina - rodiče v průměru do 50 let R50+: Rodina - rodiče v průměru nad 50 let Mp: Mladý pár bez dětí a samostatně žijící mladé osoby (Mladé páry) Sp: Samostatně žijící pár starších osob (Starší páry) So: Samostatně žijící starší osoby (Starší osoby) 2G: Dvě generace bez dětí 3G: Tři generace N: „Nezařazení“ („Bezejmenní“) Do skupiny „N“ jsou zařazeny domácnosti, které v odpovědi na otázku A.2 neuvedly věkovou strukturu osob. Podíl této skupiny z celkového vzorku je 6% (viz. analýza otázky A.1). Skupiny jsou v analýze prezentovány podle tohoto písmenného značení. Proto je důležité si již v úvodu osvojit jejich přiřazení a to následně při studiu analýzy uplatňovat. Toto dělení nám umožňuje přiřadit k jistým okruhům větší váhu pro skupinu obyvatel, které se problém přímo dotýká (např. problematiku dětských hřišť bude snáze chápat rodič malého dítěte než penzista). Některé další otázky čerpají z údajů již známých, např. analýza otázky C.4, „Trávíte svůj čas zpravidla na sídlišti nebo raději vyjíždíte mimo sídliště?“ je dělena podle počtu členů domácnosti, ze kterého jsem schopni odhadnout celkový počet osob, který se na sídlišti o víkendech zpravidla zdržuje, analýza této otázky zahrnuje i hledisko neúplných rodin (tráví-li většina neúplných rodin víkendy na sídlišti, je o to více důležité vybudovat pro děti v těchto rodinách dostatečné veřejné zázemí, které umožní přetíženým a zaneprázdněným svobodným či rozvedeným matkám anebo otcům širší uplatnění volného času jejich dětí). Dále vyhodnocení otázek bloku „D“ je děleno na skupiny pejskařů a jejich protikladů, které umožňuje stanovit hodnotu a váhu k jednotlivým odpovědím (masivní protest obyvatel, kteří nevlastní psa bude jistě chápán jinak nežli protest se stejným obsahem pejskařů). Nejsložitěji je poté větvena a hodnocena problematika o dopravě a parkování. V některých případech jsou k analýze pro zajímavost připojeny údaje z celostátního sčítání lidu, domů a bytů, nebo údaje Městského úřadu.

.

(závěr vyplývající z vyhodnocení otázky, který je důležitý pro sestavení charakteristiky jednotlivých úprav v závěru Analytické části, případně definici cílů Návrhové části).

Pozn.: Vyhodnocení složitějších otázek může být ve výjimečných případech provedeno na více stránkách. MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

~28~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST … DOTAZNÍKU: OTÁZKA : MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Statistické vyhodnocení efektivnosti ankety ---------------

Verbální zhodnocení:

GRAF 1: ÚSPĚŠNOST PRŮZKUMU VZTAŽENÁ K BYTOVÝM OBJEKTŮM

433 domácností

18 domácností

11 domácností 19

290

16

4

6

6

9

10%

24 domácností

17 domácností

19 domácností

34 domácností

31 domácností

36 domácností

44 32

29

20%

25

30%

21

40%

Vyjádření neúspěšnosti

36

50%

40 domácností

60%

43

Procentuelní vyjádření

70%

46 domácností

80%

Vyjádření úspěšnosti 49 domácností

90%

74 domácností

34 domácností

100%

B1

B2

B3

B4

C

D E1 E2 E3 Bytový dům

F

G1

G2

H

Pozn.: Číslo ve sloupci značí absolutní ukazatel (počet domácností)

Celkem

0%

B2 B3 B4 C D E1 E2 E3 F G1 G2 H Σ

77 99% 78 100% 78 78 100% 100% 78 78 100% 100% 84 84 100% 100% 72 72 100% 100% 40 40 100% 100% 40 40 100% 100% 40 40 100% 100% 42 42 100% 100% 30 30 100% 100% 30 30 100% 100% 34 34 100% 100% 575 148 723 79,4% 20,4% 99,9%

77 99% 78 78 100% 78 78 84 72 40 40 40 42 30 30 34

724

41 53% 1 1% 27 35% 32 41% 44 52% 36 50% 9 23% 3 8% 20 50% 25 60% 5 17% 18 60% 16 47% 277 38,3%

2 3% 3 4% 1 1%

1 1%

3 8%

1 3% 1 3%

11 1 1,5% 0,1%

E-mail

Poštou

Osobně

Celkem

Činnost (práce s dotazníky) Doručení (výběr) S asistencí

78

Svépomocí

Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet %

Distribuce S asistencí

Počet bytů

B1

Sledovaná veličina

Bytový dům

TAB. 5: KOMPLEXNÍ VYJÁDŘENÍ EFEKTIVNOSTI PRŮZKUMU

Úspěšnost Pořadí Neúspěšnost

43 56% 4 5% 29 37% 32 41% 44 52% 36 50% 9 23% 6 15% 21 1 53% 3% 25 60% 6 20% 19 63% 16 47% 1 290 0,1% 40,1%

3. 13. 9. 8. 5. 6. 10. 12. 4. 2. 11. 1. 7.


34 43% 74 95% 49 63% 46 59% 40 48% 36 50% 31 78% 34 85% 19 48% 17 40% 24 80% 11 37% 18 53% 433 59,8%

Při zpracování výsledků všech průzkumů je velmi důležité také vyhodnocení jejich efektivnosti. To posléze slouží pro porovnávání jednotlivých metod a technik sběru dat, nebo způsobů vlastní organizace práce. V předchozím textu jsme zmiňovali, že bylo naší snahou zajistit maximální motivaci obyvatel k účasti v anketě, ať již „zahřívací“ anketou mezi bytovými družstvy, spoluprací s obyvateli sídliště, kteří se stali členy Výboru pro projekt regenerace, výstižným dotazníkem, motivačními dopisy starosty města. Proti vysoké míře efektivnosti stojí velké množství různých výzkumů prováděných celou řadou agentur, které pro soukromé podniky, pro veřejný sektor nebo prostě jenom tak pro informování občanů na objednávku médií, pořádají průzkumy, při nichž je předmětem jejich zájmu vše možné od kosmetiky až po důležité sociologické statistiky nebo sledování demografického chování obyvatelstva. Právě z těchto důvodů je zvyšující se nezájem ke spolupráci velkým problémem společnosti, který se odráží v průměrných hodnotách efektivnosti těchto pozorování a zjišťování. Není výjimkou, shledá-li se průměrně připravený projekt s úspěšností kolem 5-10 procent. Výjimkou je pak v desetiletém cyklu organizované celostátní sčítání lidu, domů a bytů, jehož vysoká míra efektivnosti je zaručena zákonnou povinností. I přesto se v tabulkách ČSÚ v posledním sloupci zpravidla dovídáme, s kolika neuvedenými údaji je nutno počítat. V našem případě byla efektivnost poměrně vysoká. Absolutně se k regeneraci vyjádřilo 290 domácností, z celkového počtu 723 oslovených, procentuálně to znamená 40,1%. Z analýzy následující otázky A.2 víme, že zastoupení všech věkových skupin obyvatel odpovídá celkovému průměrnému složení obyvatel v Libereckém kraji. Z toho důvodu nemusíme uvažovat nad jinak zajímavou problematikou „přístupnosti jednotlivých věkových skupin obyvatel ke spolupráci“ a můžeme pouze jednoduše okomentovat zájem jednotlivých bytových domů, resp. občanů v nich žijících a zde se zaměřit na zřejmé souvislosti v komunikaci mezi vlastníky (družstvy) a nájemníky. Dílčí závěr: Na sídlišti působí tři bytová družstva. Z nich dvě jsou vlastníky městem privatizovaných domů B1, C a F, ostatní domy jsou pak ve vlastnictví SBD Semily, které je nástupcem Stavebního bytového družstva působícího zde již v předrevolučním období. Právě z vysoké úspěšnosti v domech B1, C a F, které se v pořadí jak jsou uvedeny umístily na 3., 5. a 2. místě s hranicí vysoko nad 50 procenty, lze dovodit: Pravidelné schůzky „nových družstev“, na nichž nájemníci diskutují o rozvoji svého domu, mají za následek jednak přehled o situaci a ekonomické stabilitě družstva a nepřímo také vliv na vyšší zájem o regeneraci sídliště. Při konzultacích s předsedy těchto dvou družstev bylo potvrzeno, že se finančně připravují na modernizaci svého bytového fondu (zateplování, výměna oken, rekonstrukce výtahů, stoupaček, atd.) a proto přikládají vyšší váhu také možnosti zakomponování jejich zmodernizovaných domů do revitalizovaného prostředí. Přestože jsou funkce předsedů jednotlivých domů (funkce není totožná s předsedou družstva) u SBD Semily placeny, nepodařilo se v některých případech tyto osoby přesvědčit o důležitosti Projektu a možné spolupráci a následná distribuce i výběr dotazníků musela proběhnout svépomocí. To může mít i negativní dopad na pozdější vztah k revitalizovanému prostředí. Velmi důležité je při následné regeneraci zaměřit svou pozornost právě tam, kde je vyšší zájem občanů ke spolupráci, tím se maximalizuje její efekt. Tento postup lze přirovnat např. k výchově dětí v rodině - po provedeném úkolu následuje odměna a tím se zvyšuje celková motivace a zájem. Také místním pozorováním se dá tento zvýšený zájem dobře vypozorovat. Především okolí domu C a B1, kde se úspěšnost dotazování pohybuje okolo 54%, je svépomocí upraveno. Tento jev se uplatňuje také u domu G2 s vůbec nejvyšší úspěšností 63%. V jeho blízkosti je svépomocí opravené dětské hřiště, na kterém v létě panuje čilý ruch. Motivace domu G2 však může mít i negativní kořeny. V okolí domu je nejvyšší deficit parkovacích míst a občané z tohoto domu si pravidelně stěžují na nemožnost na sídlišti zaparkovat. Tedy vysokou míru odezvy můžeme též považovat za jakési vyslovení názoru k tomuto problému. Bohužel pro hlubší porovnání nebyl tento ukazatel problémového parkování vztažený právě na obyvatele domu G2 sledován - analýza všech ostatních otázek je provedena rozdělením do věkových skupin, které jsme považovali za důležitější než příslušnost obyvatel k bytovým objektům.

~29~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST A DOTAZNÍKU: OTÁZKA A1: MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Obecné informace Vnímáte pobyt na sídlišti jako dlouhodobou záležitost či dočasné řešení? I. II. III. IV.

žijeme zde a chtěli bychom zde žít dlouhodobě žijeme zde pouze přechodně žijeme zde dlouhodobě v nájmu žijeme zde dočasně v nájmu

GRAF 2: VYJÁDŘENÍ NÁZORU OBYVATEL NA VNÍMÁNÍ POBYTU NA SÍDLIŠTI Žijeme zde a chtěli bychom zde žít dlouhodobě

79 %

3% Bez odpovědi

Žijeme zde dočasně v nájmu

5%

9%

3%

Žijeme zde pouze přechodně

Žijeme zde dlouhodobě v nájmu

TAB. 6: KOMPLEXNÍ ANALÝZA REAKCÍ NA OTÁZKU A.1 Otázka A1: Vnímáte pobyt na sídlišti jako dlouhodobou záležitost či dočasné řešení? III. žijeme zde dlouhodobě v nájmu Odpověď: I. žijeme zde a chtěli bychom zde žít dlouhodobě II. žijeme zde pouze přechodně IV. žijeme zde dočasně v nájmu Analýza: Hodnocená Hodnotící skupina kriterium Bez odpovědi Počet R30 % 1 Počet R35 5% % Počet R40 % 1 Počet R45 4% % Počet R50 % Počet R50+ % Počet Mp % 3 Počet Sp 6% % 1 Počet So 3% % Počet 2G % Počet 3G % 2 Počet N 11% % 8 Počet Celkem 2,8% %

I. 15 68% 13 68% 20 77% 22 79%

Odpověď II. 2 9% 1 5% 2 8% 1 4%

III. 2 9%

IV. 3 14% 4 21%

4 15% 4 14%

33

5

87%

13% 27

84%

1 3%

12 67%

4 13%

4

2

22% 42

86%

11% 2

4% 24

83% 5 100% 4 67% 13 72% 230 79,3%

2 4%

1 3%

3 10%

1 17%

1 17% 2

15 5,2%

1

11%

6%

27 9,3%

10 3,4%

Celkem *1 22 8% 19 7% 26 9% 28 10% 38 13% 32 11% 18 6% 49 17% 29 10% 5 2% 6 2% 18 6% 290 100%

Verbální zhodnocení: Člověk žijící na sídlišti bývá velmi často nespokojen se vším, co s ním souvisí. Proto jistá forma pohodlí a bezstarostného života v panelovém domě je potlačována nízkým komfortem bydlení a neosobním vztahem k prostředí, které domy obklopuje. Protože forma bydlení zde ve většině případů není chápána jako vlastnická, nevytvořil se dosud ani dostatečně silný vztah k veřejným prostranstvím (pouze u nově privatizovaných bytových domů se díky vzájemné komunikaci vlastníků následně zvyšuje zájem o veřejné prostory a modernizaci bytového fondu). Stejně tak jako majitel rodinného domku každoročně investuje do údržby, oprav a zvelebování svého okolí, mohou vlastníci bytových objektů sdružovat prostředky na tvorbu podobného zázemí tomu, jaké má vlastník rodinného domu. Přestože se v naší společnosti tento vztah dosud nestabilizoval, jsou vyhlídky na setrvání obyvatel na sídlišti poměrně vysoké - 79% obyvatel by zde rádo žilo dlouhodobě. Další skupina „nájemníků“ (obyvatelé, kteří zde žijí dlouhodobě v nájmu) s devíti procenty, tento poměr zvyšuje na celých 88%. Výjimku tvoří skupina obyvatel „Mp“, a zde je vhodné doplnit i definici - mladý pár bez dětí a samostatně žijící mladé osoby (22% se vyslovilo pro přechodný pobyt a 11% pro dočasný nájem), které zřejmě vztah k bydlení na sídlišti považují za jistý způsob tzv. startovního bydlení a následná migrace těchto osob může být daleko větší. Vůbec nejvyšších čísel (mezi 80 a 90 procenty) dosahují výsledky domácností starších osob (žijících samostatně i v páru), a rodin s vyšším věkovým průměrem (nad 50 let) kteří zde žijí a chtěli by i nadále žít dlouhodobě. U mladších rodin se tento ukazatel pohybuje v rozmezí 70 až 80 procent). Zároveň je však u těchto mladších rodin vyšší ukazatel v kategorii „žijeme zde dočasně v nájmu“. Také shrnutí domácností žijících zde dočasně v nájmu je zajímavé. Tuto formu bydlení zde volí pouze skupiny R30, R35 a právě skupina Mp, tzn. dospělí do 35-ti let. Ukazatel může naznačovat vyšší zájem o nájemní bydlení mezi mladými lidmi, anebo úbytek příležitostí ke koupi bytu. Dílčí závěr:

Neboť se celých 88% obyvatel vyjádřilo, že na tomto panelovém sídlišti Řeky žijí a chtěli by zde i nadále žít dlouhodobě, je pozitivním výsledkem vyhodnocení této otázky, že budoucí regeneraci veřejných prostor lze realizovat pro ty samé obyvatele, kteří s námi dnes spolupracují na průzkumu veřejného mínění a vyjadřují se, jak mají být jednotlivé úpravy prováděny. To velmi zvyšuje budoucí vztah k revitalizovanému prostředí, neboť tito obyvatelé ve větší míře zažijí stav před i po regeneraci, čímž jejich vztah k veřejným prostranstvím může zvážnět. Tím se snižuje pravděpodobnost budoucí devastace a vandalismu. Téměř 90 procentní vyjádření starších osob Sp a So (žijících samostatně i v páru), a rodin s vyšším průměrných věkem rodičů (nad 50 let), kteří zde žijí a chtěli by i nadále žít dlouhodobě, značí, že velký vliv při regeneraci veřejných prostor musí být věnován problematice vytváření zázemí pro starší obyvatele (parkové úpravy, dostatek klidových míst, bezbariérové úpravy, velké množství laviček, apod.). Přestože zde část mladších rodin R30 a R35 žije pouze dočasně v nájmu (14 a 21 %), je stále vysoká hodnota mezi 70 a 80 procenty u těchto rodin, které zde žijí a i nadále by zde chtěli žít dlouhodobě, dostatečným impulsem k tomu, aby se Projekt regenerace ve velké míře věnoval problematice úprav a vytváření nových volnočasových prvků pro tyto věkové kategorie (zejména regeneraci dětských hřišť a sportovišť).

*1: Procentuelní určení v souhrnné hodnotě je vztaženo k celkovému počtu domácností.


~30~


ANALYTICKÁ ČÁST

Obecné informace Kolik členů rodiny žije ve Vaší domácnosti na sídlišti? Uveďte, prosím, jejich věk. Jsme ………………. členná rodina, ve věku ….., ….., ……, ……, ……. let.

TAB. 7:VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL NA SÍDLIŠŤI ŘEKY N

Σ 13 14 11 9 6 1 5 9 13 9 6 7 12 17 12 14 11 15 10 21 18 21 12 20 11 6 15 9 15 21 10 14 5 10 10 5 13 3 8 16 9

42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86

Počet Děti, mladiství a % dospívající v Prům. věk rodinách Rozptyl Počet % Rodiče v rodinách Prům. věk Rozptyl Počet % Ostatní Prům. věk Rozptyl Počet 0 - 5 let % Počet 6 - 14 let % Počet Celkem % 0 - 14 let Počet 15 - 59 let % Počet nad 59 let % Celkem osob Celkový průměrný věk osob Osoby ve věku

Členění dle produktivnosti

Členění dle příslušnosti v rodině

Věk

Hodnocená skupina R30 R35 R40 R45 R50 R50+ Mp Sp So 2G 3G 1 9 1 1 2 6 7 1 2 3 5 3 1 1 1 4 4 5 1 3 1 1 5 6 1 7 1 2 2 8 3 5 1 9 2 3 6 2 10 2 2 4 1 11 1 2 1 1 1 12 2 2 2 1 13 1 3 3 3 2 14 6 5 3 3 8 3 1 15 16 3 4 6 1 17 3 4 2 1 1 2 4 7 2 18 19 1 2 6 1 20 1 7 10 2 1 1 5 5 5 2 21 22 1 1 1 2 9 4 2 1 23 3 5 2 2 2 2 5 5 2 1 24 3 25 4 3 2 2 26 3 1 2 27 5 3 5 1 1 28 4 1 1 2 1 29 4 3 1 2 3 2 30 11 4 3 3 31 8 1 1 32 1 6 1 3 1 2 33 1 3 1 4 3 2 34 1 35 4 3 1 2 36 5 2 9 1 1 37 38 2 1 39 4 3 1 9 3 1 2 1 40 41 3 6

1

3 1 2

9 6 5 8 3 4

1 3 3 12 5 10 11 9 13 1 3 2

1 2

1

1

1 4 2

13 10 11 21 12 19 13 14 24 6 9 14 9 11 9 8 11 5 12 6 6 5 3 4

1 2

1 1 1 5 8 6 7 4 2 2 2 4 2 1 2

1

1 1

1 7 1

1 1 1

2 2 3 3 6 7 2 6 3 3 3 3 4

2 1

6 1 3 3

2 1

1 1 1

2 1

1 1

1

1

1

1 1 1

8 2 5 9 1 7 2 2 6 1 2 3 2 3 2 3

1 5 1

7 1

1 2 4 2 1 1 2 1 1

2 1 2 1 1 1 2

TAB. 8: KOMPLEXNÍ ŘEKY

ANALÝZA POČTU OBYVATEL V DOMÁCNOSTECH NA SÍDLIŠŤI

Otázka A2: Kolik členů rodiny žije ve Vaší domácnosti na sídlišti? Uveďte, prosím, jejich věk. Analýza: Hodnocená skupina R30 R35 R40 R45 R50 R50+ Mp Sp So 2G 3G N*1 Celkem *1

Počet členů domácnosti

Hodnotící kritérium Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná Počet Z toho neúplná

1

2

2 2 2 1 1 3 3

1 1 10 10 16

3 14 4 8 1 7 3 7 3 16 2 17 2

4 6

5

8

1

14

2

18

2

16

4

4

1

6

7

Celkem domácností 22 6 19 2 26 6 28 3 38 3 32 12 18

1

1 1

49

98

2,00

29

29

1,00

5

18

3,60

6 1 18 1,38 290 34,38

28 3 48 4,14 829 86,14

4,67 3,00 2,67 3,00 2,86 2,51

49 29 2 1

3 34

3

1 1 5 7 1 1,4 88 78 71 17 17,4

2

2

2 14

4

1

Celkový Průměrný % neúplných počet počet členů rodin osob domácnosti (domácností) 70 3,18 27,3% 16 2,67 69 3,63 10,5% 5 2,50 93 3,58 23,1% 15 2,50 109 3,89 10,7% 9 3,00 141 3,71 7,9% 8 2,67 92 2,88 37,5% 26 2,17 34 1,89

16,7% 7,7% 11,9%

V hodnocené skupině "N" se k otázce nevyjádřilo šest domácností. Pro úplnost uváděných dat byl tento počet vynásoben průměrným počtem členů rodiny z předchozích hodnocených skupin a byl přičten k souhrnné hodnotě skupiny "N". Tím dochází k zanedbatelné statistické chybě patrné na třetím desetinném místě celkové hodnoty.

TAB. 9:RODINY A DOMÁCNOSTI V ČR V LETECH 1961 - 2001 1 1 32 33 47 56 68 40 46 48 51 51 48 43 4 6 13 16 19 23 9 12 21 22 23 19 38 36 46 53 73 52 54 52 49 49 52 57 28 32 38 43 48 56 12 22 16 18 11 26

7 25 9,1 18 21 75 45 34 98 29 18 100 100 100 100 29 62 65 42 29 40 42 38

25 36 7 10 32 46 38 54

19 28 14 20 33 48 36 52

70 16

69 19

2

3

2,2 25 27 27 29 66 71

2,8 17 16 20 18 89 82

3 11

9

5

6,4 10 7,1 131 93

2

5,4 7,1 5 5 5,4 18 75 34 41 9 15 19 82 100 42 31 83 68 12 57 20 3 4 13 58 69 17 14 93 109 141 92 34 98 29 18 28 26 30 33 40 29 62 65 42 27


Typ rodiny a domácnosti

Rodiny a domácnosti celkem

3 214,3 3 502,7 3 875,7 4 051,6 4 270,7

319 38,5 41

Úplné rodiny

2 405,4 2487,5 2556,8 2512,9 2 333,6

48 227 100 27,4 35 47

1 0,7

1 1 283 34,1 13

53 6,39 79 9,53 132 15,9 565 68,2 84 10,1 48 829 35 35

1961

1970

1980

1991

2001

v tisících

Neúplné rodiny

249,6

306,7

325,1

434,4

576,4

44,6

39,9

55,0

14,7

84,5

514,7

668,6

938,8 1089,6 1 276,2

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

74,8

71,0

66,0

62,0

54,6

Neúplné rodiny

7,8

8,8

8,4

10,7

13,5

Vícečlenné nerodinné domácnosti

1,4

1,1

1,4

0,4

2,0

16,0

19,1

24,2

26,9

29,9

Vícečlenné nerodinné domácnosti Domácnosti jednotlivců v% Rodiny a domácnosti celkem Úplné rodiny

Domácnosti jednotlivců

~31~


ANALYTICKÁ ČÁST

GRAF 3: ROZDĚLENÍ DOMÁCNOSTÍ NA SÍDLIŠŤI ŘEKY PODLE PRODUKTIVNOSTI OSOB 160

Obyvatelé ve věku:

140

nad 59 let 15 - 59 let 0 - 14 let

131

GRAF 4: POROVNÁNÍ LIBERECKÉHO KRAJE

VĚKOVÉ

STRUKTURY

OBYVATEL

SÍDLIŠTĚ

ŘEKY

A

Počet obyvatel

120 20,0%

12

100

18,6 17,2

18,0%

80 60

38

36

66 20

33

27

20

10

5

34

3 15

41 9

4

10,0%

19 5

8,0%

0 R30

R35

R40

TAB. 10: POROVNÁNÍ BYTŮ K 1.3.2001

R45

R50 R50+ Mp Sp Hodnocená skupina

So

2G

Sledovaná Věková struktura veličina 0 - 14 let 15 - 59 let 60 + let 6 718 281 1 874 211 1 694 812 Počet Obyvatelstvo podle věku 16,5% 65,3% 18,2% % v ČR -0,5% 2,9% -8,1% Odchylka *1 73 962 284 004 72 662 Počet Obyvatelstvo podle věku 17,2% 65,9% 16,9% % v Libereckém kraji -1,2% 2,2% -6,7% Odchylka*1 12 994 48 093 14 630 Počet Obyvatelstvo podle věku 17,2% 63,5% 19,3% % v okrese Semily -1,2% 4,6% -9,2% Odchylka*1 1 556 6 089 1 683 Počet Obyvatelstvo podle věku 16,7% 65,3% 18,0% % ve městě Semily -0,8% 2,9% -7,9% Odchylka*1 3 736 13 786 3 757 Počet Obyvatelstvo podle věku 17,6% 64,8% 17,7% v obcích s 5 - 9,9 tis. % obyvateli v Lib. kraji Odchylka*1 -1,6% 3,4% -7,5% Pramen: Český statistický úřad, územní zastoupení Semily, 2001 *1: odchylka v porovnání s výsledky průzkumu

12,9

11,8

0-14 17,2% 15,9%

15-24 15,7% 18,6%

Věková struktura 25-34 35-44 45-54 15,0% 13,0% 16,3% 14,0% 11,8% 17,0%


9,8 9,2 7,7

6,0%

2,0% 0,0% 0-14

15-24

25-34

35-44 45-54 Věková struktura

55-64

65+

Celkem 10 292 933

GRAF 5: OČEKÁVANÝ VÝVOJ POČTU OSOB V ČR VE VĚKU 0-14 A 65+ DO ROKU 2030, STŘEDNÍ VARIANTA PROJEKCE, ČSÚ 430 769

75 723

9 328

65+ 21 280

TAB. 11: VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL K 31.12.1999 V %

Liberecký kraj Sídliště Řeky

13,0

4,0%

3G

VÝSLEDKŮ ANKETY S CELOSTÁTNÍM SČÍTÁNÍM LIDU, DOMŮ A

Struktura rozdělení

Územní jednotka

14,0

12,0%

75 32

16,3 15,0

14,0%

40 20

15,7

16,0%

57

89

15,9

Liberecký kraj Sídliště Řeky

17,0

0-14 55-64 9,8% 9,2%

65+ 12,9% 7,7%

~32~


ANALYTICKÁ ČÁST


Dílčí závěr:

Z poměrně stručné odpovědi na otázku A.2 lze vytvořit nekonečně kombinací demografické struktury obyvatelstva sídliště Řeky, které se pak dají opět mnoha způsoby kombinovat z výstupy celorepublikových, krajských nebo okresních statistik. V tabulce 8 je uveden celkový přehled domácností a osob v nich žijících. Je zde sledován také poměrně zajímavý údaj „neúplná rodina“, tzn. rodina pouze s jedním rodičem a alespoň jedním dítětem. Nejvyšší zastoupení neúplných rodin je u skupiny „R50+“, tzn. s rodiči nad 50 let. Z těchto údajů však nelze vysledovat poměr rozvodovosti a úmrtnosti, který může být např. u skupiny „R30“ 1:0, kdežto u skupiny „R50+“ i opačný. Celkové zastoupení neúplných rodin (relativně 11,9%) odpovídá průměru ČR v roce 2001, kde má tento údaj hodnotu 13,5%. Z tab. 9 (pramen ČSÚ) je patrný rostoucí trend tohoto ukazatele. V tabulce 8 a 9 je dále sledován údaj, s kolika osobami žije v domácnosti průměrný člověk – to značí ukazatel „průměrný počet členů domácnosti“, který je opět zcela v intencích republikového průměru – na sídlišti Řeky je to 2,86 obyvatel. Zde je nutno poukázat na mírně klesající tendenci v dlouhodobém sledování. V roce 1970 byl průměrný počet osob v ČR na 1 trvale obydlený byt 3,03; v roce 1980 to bylo 2,79; v roce 1991 pak 2,76; a k 1.3.2001 je to 2,69. V Libereckém kraji je dokonce ještě nižší - 2,67, okres Semily však vykazuje vyšší hodnotu - 2,72. V současné době je průměrná velikost „úplné rodiny“ (manželský pár, resp. soužití druha a družky bez dětí nebo s dětmi) v ČR 3,12 osob a žije v nich 71% všech obyvatel ČR (téměř 7,3 mil. osob, z toho 1,831 mil. závislých dětí), na sídlišti Řeky je to potom dle získaného vzorku 76,9%. Průměrná velikost neúplné rodiny v ČR je 2,46 osob, tzn. že v nich žije téměř 1,5 mil. osob, z toho 488 tisíc závislých dětí. Nutno zároveň poznamenat, že ČSÚ zaznamenal v posledním desetiletí nejvyšší pokles úplných rodin za posledních čtyřicet let - o téměř 180 tisíc ve srovnání s rokem 1991. Tento úbytek jistě ovlivnil naopak v témže období nejvyšší růst počtu i podílu neúplných rodin (oproti roku 1991 je to nárůst o 142 tisíc, z toho o 89 tisíc je více neúplných rodin se závislými dětmi). Pouze ve zkratce: údaj v ČR, který jsme na sídlišti Řeky nezjišťovali - v 85% je v čele neúplné rodiny žena.

12 % obyvatel v ČR dále žije v „domácnosti jednotlivců“ (jednotlivé osoby samostatně hospodařící, které žijí samy nebo bydlí s jinou domácností), které tvoří téměř třetinu všech rodin a domácností v ČR. Na sídlišti Řeky je to celkem 35 domácností, resp. 12,07 %, tedy opět shodný údaj s průměrem ČR, z toho nejpočetnější je hodnocená skupina „So“ starších samostatně žijících osob. Rovněž zajímavý je údaj poměru můžu a žen v těchto domácnostech - 55,6% domácností jednotlivců v ČR tvoří ženy (v roce 1991 to bylo 61,3%) a převažují u nich ovdovělé ženy a ženy ve vyšších věkových skupinách, zatímco u mužů se převážně jedná o svobodné muže (následují rozvedení) v nižších věkových skupinách. Téměř polovinu všech těchto domácností v ČR tvoří nepracující důchodci - na sídlišti Řeky je to ve skupině So 20 domácností s osobami v neproduktivním věku (tedy i 20 osob), resp. 57,1% z domácností jednotlivců (údaj o poměru nepracujících důchodců anebo pracujících osob nebyl ve skupině So sledován - navíc také hranice tzv. neproduktivního věku se neshoduje s hranicí důchodového věku).

V Semilech je v posledních deseti letech zaznamenáván průběžný úbytek obyvatelstva. Příčinou může být vysoká míra nezaměstnanosti (viz. vyhodnocení kapitoly A.2.5 „Vývoj věkové a sociální skladby obyvatel, potřeba pracovních míst“), což teoreticky může znamenat, že zejména mladší obyvatelé, kteří mají více příležitostí k práci, se stěhují za prací do sousedních atraktivnějších měst (atraktivnějších z pohledu příležitostí k práci) a obyvatelstvo města Semily a tedy i sídliště, kde žije téměř ¼ obyvatelstva města, může věkově stárnout. Tomu by se musela přizpůsobovat také forma regenerace veřejných prostor. Vyhodnocením dotazníků však bylo zjištěno, že skladba obyvatel sídliště je přibližně rovna skladbě obyvatel Libereckého kraje, a dokonce i ČR. Poté lze na tyto hodnoty v prognóze vztahovat pouze výsledky očekávaného vývoje počtu osob v ČR ve věku 0-14 let a 65+, které naznačují budoucí převahu stárnoucích obyvatel nad mladými. Tento údaj ovšem naznačuje, že počet mladých bude téměř stejný, nebo mírně poklesne, zatímco starších osob bude přibývat během 8 let v ČR v průměru o 400 tisíc. Tzn. že složení mladých bude přibližně shodné s dnešním stavem (dětí, mladistvích a dospívajících v rodinách je na sídlišti Řeky 34%), přibývat bude starších osob, kterých je na sídlišti Řeky 10%. Závěr této úvahy je tedy shodný se závěrem předcházející otázky, tzn. že Projektem regenerace se musí vytvořit dostatečné zázemí pro starší obyvatele (parkové úpravy, dostatek klidových míst, bezbariérové úpravy, velké množství laviček, apod.), kterých bude postupně přibývat, a současně je nutné vytvářet zázemí (dětská hřiště a sportoviště) pro přibližně dnešní počty mladých rodin, v nichž žije 34% mladistvích, což je, po věkové skupině 15 – 59 let s 68 %, druhá nejpočetnější skupina obyvatel sídliště. V krátkodobém horizontu je nutné vytvářet zázemí také pro střední věkové vrstvy, zejména rodiče v rodinách R40 – R50+, kterých je na sídlišti Řeky přibližně 30%. Pro tyto věkové skupiny může být zajímavé řešení problematiky dopravy, parkování, aktivního odpočinku na sportovištích (bude potvrzeno či vyvráceno analýzou dalších otázek). K obyvatelům nad 59 let (10%), je nutno připočítat obyvatele Domova důchodců, se stálou kapacitou 148 osob (130 v zařízeních domova důchodců a 18 v penzionu) a obyvatele nového objektu Sociálních služeb, v počtu 46 osob, kteří nebyly do průzkumů zahrnuti (z důvodů popsaných v kapitole A.3.3.1 „Úvod, organizace ankety, cíl ankety, rozbor dotazníku“, v části „Specifikace cílové skupiny dotazovaných osob a jejich výběr“). Poté se opět zvyšuje motivace k vytváření zázemí pro tyto věkové skupiny obyvatel.

Z doplňujících hodnot tabulky 11 a grafu 4 vyplývá, že k regeneraci se vyjádřil průměrný vzorek obyvatel a zastoupení všech věkových skupin je v porovnání s krajskými statistikami stejné.


~33~


GRAF 6: SÍDLIŠTI

ANALYTICKÁ ČÁST

Obecné informace Jaký je Váš celkový dojem ze života na sídlišti? I. jsme spokojeni II. "nestěžujeme si" III. jsem nespokojeni IV. jsem nespokojeni se stavem okolí sídliště V. jsme nespokojeni se stavem bydlení VI. jsme nespokojeni se stavem okolí i bydlení

VYHODNOCENÍ


NÁZORU NA CELKOVÝ DOJEM OBYVATEL ZE ŽIVOTA NA Jsme nespokojeni se stave m okolí sídliště

Jsme ne spokoje ni

3,1%

Jsme ne spokoje ni se stave m bydle ní

22,1%

2,4%

Jsme ne spokoje ni se stave m okolí i bydle ní

49,7%

6,2%

Dílčí závěr:

Be z odpově di

13,4%

Souhrnná hodnota všech nespokojených obyvatel se stavem okolí bytových domů dosahuje 31 %, naproti tomu spokojených obyvatel je 13 %, ovšem s přihlédnutím k obyvatelům, kteří si nestěžují (49,7%), činí hodnota relativně spokojených 63,1 %. To je poměrně vysoký údaj. Cílem regenerace veřejných prostor sídliště tedy bude všechny nespokojené obyvatele přemístit do skupiny obyvatel, kteří si nestěžují, nebo nejlépe až do skupiny spokojených obyvatel.

3,1%

Jsme spokoje ni "Ne stě žuje me si"

TAB. 12: KOMPLEXNÍ ANALÝZA REAKCÍ NA OTÁZKU A.3 Otázka A3: Jaký je Váš celkový dojem ze života na sídlišti? jsme spokojeni IV. jsem nespokojeni se stavem okolí sídliště Odpověď: I. II. "nestěžujeme si" V. jsme nespokojeni se stavem bydlení III. jsem nespokojeni VI. jsme nespokojeni se stavem okolí i bydlení Analýza: Hodnocen Hodnotící I. á skupina kriterium Bez odpovědi Počet 3 R30 % 14% Počet 2 R35 % 11% Počet 1 R40 % 4% Počet 3 R45 % 11% Počet 1 4 R50 % 3% 11% Počet 7 R50+ % 22% Počet 1 Mp % 6% Počet 2 11 Sp % 4% 22% Počet 3 4 So % 10% 14% Počet 1 1 2G % 20% 20% Počet 1 3G % 17% Počet 2 1 N % 11% 6% 9 39 Počet Celkem 3,1% 13,4% %

II. 9 41% 10 53% 13 50% 12 43% 21 55% 13 41% 11 61% 23 47% 17 59% 2 40% 3 50% 10 56% 144 49,7%

Odpověď III.

3 12% 1 4% 2 5% 1 3%

1 2%

1 6% 9 3,1%

IV. 7 32% 5 26% 6 23% 9 32% 7 18% 7 22% 3 17% 12 24% 3 10%

2 33% 3 17% 64 22,1%

V.

VI. 3

Poslední otázka z bloku tzv. úvodních je zaměřena na celkovou charakteristiku života lidí v hromadné vícepodlažní zástavbě, pouze s částečným rozdílem hodnot mezi veřejným prostranstvím a kvalitou bydlení. Většina obyvatel, jak vyplývá z tabulky i grafu, se k popisu staví neutrálně, tedy si nestěžují, ovšem za nimi následuje skupina s 22,1%, která shledává zárodky nespokojenosti právě v povaze veřejných prostor. Možná překvapí, možná zklame, údaj o 13,4% obyvatelích, kteří jsou se životem na sídlišti spokojeni. Možná poněkud zavádějícím je ukazatel nespokojenosti s formou bydlení (pouze 2,4%), neboť obecně jsou odborníky zpravidla sídliště charakterizována podle stavu bytových objektů a vyčíslují se právě náklady na opravy a modernizace bytového fondu, nežli náklady na revitalizace veřejných prostor. Domníváme se, že pokud bychom organizovali průzkum spokojenosti se stavem bydlení, při kterém bychom obyvatelům v dotazníku prezentovali všechny možné závady panelových domů a jenom tak mimochodem se ptali na veřejná prostranství, byl by poměr právě opačný.

Celkem 22

2

19

1

2

26

1

2

28

2

1

38

1

3

32

1

2

18 49

1

1

29

1

5 6

1 7 2,4%


18 6,2%

18 290 100%

~34~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST B DOTAZNÍKU: OTÁZKA B1: MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Informace o územním uspořádání Co Vám nejvíce vadí na prostředí sídliště Řeky? S čím jste nespokojeni? Je zde nedostatek: I. laviček II. stromů III. odpadkových košů IV. vhodných dětských hřišť V. nízké zeleně VI. sportovišť VII. keřů VIII. parkovacích míst IX. prostoru pro pohyb psů X. košů na psí potřebu XI. občanské vybavenosti, zejména:……………………………….. XII. jiné: …………………………………………………………… Je zde nadmíru: I. stromů II. keřů III. nepořádku v okolí IV. volného pohybu psů V. jiné: …………………………………………………………..

Je zde nedostatek

nepořádku v okolí

Výčet příkladů chybějícího mobiliáře a vybavenosti území, byly do výčtu možných odpovědí zařazeny, jak bylo zmíněno v úvodní kapitole analýzy, především podle výsledků analýzy průzkumu mezi bytovými družstvy. Přesto byla otázka formulována jako polouzavřená, s dodatkem „jiné“, ve kterém se projevilo téměř 6% a ve druhém případě 9% domácností. Mimo zcela evidentně chybějícího městského mobiliáře, především laviček, odpadkových košů a košů na psí potřebu, které chybí téměř 60 % obyvatel, je vhodné upozornit na jinak nenápadnou kapitolu občanské vybavenosti. Sídliště Řeky je ve své podstatě uzavřeným komplexem domů s vysokým počtem obyvatel na m2, který se nachází na okraji města s docházkovou vzdáleností až 1 km do centra města. V území nejsou mimo „malé“ a „starší“ prodejny potravin lokalizovány žádné další objekty základní občanské vybavenosti, typu restaurace, kavárny, nákupní pasáže, které mohou v zástavbě se dvěma a půl tisíci obyvateli najít vysoké uplatnění. Z těchto důvodů je nutné při vymezení funkčních ploch při regeneraci vymezit místa pro jejich budoucí uplatnění. Takovýmto místem je např. zelená plocha u prodejny potravin, která byla privatizována společně s prodejnou a umožňuje tak rozvoj tohoto objektu, nebo v okolí objektu sociálních služeb. Přes 62 % obyvatel se již v tuto chvíli vyjadřuje k přemíře volného pohybu psů v prostorách sídliště. To je vůbec největší reakce na otázku B.1. Neboť se této problematice bude věnovat část D dotazníku, ponecháme analýzu této reakce na pozdější dobu. Mezi 40 a 50 % se obyvatelé vyjadřují k nedostatku vhodných dětských hřišť a parkovacích stání. Obě tyto problematiky budou analyzovány v následujících otázkách dotazníku. Otázka zůstala nezodpovězena pouhými 2,1% domácností, a je tak celkově na třetím místě v úspěšnosti (u otázky C.4 neodpovědělo 1,7% domácností, tj. 5 z 290-ti a kupodivu u otázky D.1 2%, kde se ptáme, zda-li domácnosti vlastní psa, a kde jsme očekávali jistou odměřenost pro možný strach z postihu, který by domněle mohl následovat po zjištění, že domácnost vlastní psa, ale neplatí ze něj zákonný poplatek - to je však vyloučeno anonymitou průzkumu a závazkem daným v doprovodném dopise, že s údaji budou pracovat pouze zpracovatelé Projektu regenerace. Dílčí závěr:

Je zde nadmíru


Bez odpovědi 2,1%

0,7% keřů

stromů 2,8%

8,6% jiné

36%

62%

5,9% jiné

8,6% občanské vyb.

stromů

volného pohybu psů

0

17%

17%

18%

29%

40%

47%

55%

58%

20

60%

40

11%

prostoru pro psy

60

keřů

80

nízké zeleně

100

sportovišť

Počet vyjádření

120

parkovacích míst

140

vhodných hřišť

160

odpadkových košů

180

laviček košů na psí potřebu

GRAF 7: CHARAKTERISTIKA VEŘEJNÉHO PROSTORU OBYVATELI SÍDLIŠTĚ


Otázka zůstala nezodpovězena pouhými 2,1% domácností, a je tak celkově na třetím místě v úspěšnosti. To svědčí o naléhavosti řešení daného tématu. Téměř 60 % obyvatel postrádá z vybavenosti území v největší míře městský mobiliář, zejména lavičky, odpadkové koše a koše na psí potřebu. V Návrhové části by se tedy zpracovatelé měli věnovat dostatečnému pokrytí území tímto mobiliářem, který by měl být navrhován do míst s nejvyšší koncentrací obyvatel (k občanské vybavenosti, dětským hřištím, do navrhovaných parků) a podél hlavních pěších tahů. Nenápadně se jeví kapitola občanské vybavenosti, kterou na sídlišti v dostatečné míře postrádá 8,6% obyvatel. S ohledem na docházkovou vzdálenost do centra města, která se pohybuje na úrovni 1 km, a s ohledem na skutečnosti, že na sídlišti je vysoká míra starších obyvatel ve věku nad 59 let, doporučuje se v Návrhové části vymezit na sídlišti plochy pro budoucí dostavbu objekty občanské vybavenosti. Z toho samého důvodu je vhodné zvážit zavedení městské hromadné dopravy (ta byla v minulosti ve městě zavedena, dnes však není provozována), kterou lze starším obyvatelům dočasně nahradit možnost dojížďky za občanskou vybaveností nacházející se v centru města. V návrhové části by se proto mělo v rámci dopravní infrastruktury počítat s plochami pro autobusové zálivy, či zastávky v jízdních pruzích. Již v této počáteční fázi dotazníku se přes 62 % obyvatel vyjadřuje k přemíře volného pohybu psů v prostorách sídliště. Neboť se této problematice bude věnovat část D dotazníku, ponecháme analýzu této reakce na pozdější dobu. Pak bude i zajímavé srovnání, jak se ke stejnému tématu obyvatelé vyjadřují v různých částech dotazníku. ~35~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST B DOTAZNÍKU: OTÁZKA B2:

ANALYTICKÁ ČÁST

Informace o územním uspořádání Formulujte závěry předcházejícího bodu do návrhu řešení. Co a jak by se mělo zlepšit? --------

MOŽNÉ ODPOVĚDI:

GRAF 8: CELKOVÝ PŘEHLED REAKCÍ NA VOLNOU OTÁZKU B.2 0

5

10

15

20

25 [%]

30

Vybavenost území

Více odpadkových košů Více laviček Opravit stezku podél Jizery Zrušit skládku u kotelny Zajistit lepší údržbu chodníků Zvýšit čistotu a pořádek na sídlišti Jiné

Veřejná zeleň Volný čas, odpočinek Psí problematika

Celkem Odstanit břízy Zlepšti údržbu zeleně Doplnit zeleň u kontejnerů Jiné Celkem Opravit hřiště a písloviště Hřiště oplotit Hřiště dovybavit Zajistit údržbu hrišť Jiné Celkem Omezit pohyb psů Donutit majitelé psů uklizet Vymezit prostor pro psy Umístit koše napsí potřebu Pes x hřiště Zajistit kontrolu dodržování úklidu (Policie,vyhláška) Pohyb psů pouze na vodítku Jiné Celkem

Doprava a parkování

Zvýšit počet parkovacích míst Doplnit vodorovné značení Jiné Celkem Ostatní

Otázka B.2 patří do kategorie tzv. volných otázek. Proto je výsledkem analýzy velký rozsah témat. Ve výše uvedeném grafu jsou mnohdy vyčerpávající odpovědi domácností převedeny na krátká a stručná vyjádření, která výstižně postihující daný okruh problému. Proto si pod pojmy jako „Nedostatek laviček“, „Donutit majitelé psů uklízet“, apod. můžeme představit např. takové formulace, které jsou uvedeny jako „bonmoty“ této otázky. Neboť se podobně zajímavé reakce objevují v průběhu celého dotazníku, setkáme se s nimi na několika místech vyhodnocení této ankety pod odkazem „Zajímavé reakce“ (pozn. bude se vždy jednat o doslovný přepis).

!

ZAJÍMAVÉ REAKCE „Laviček je málo, je zde domov důchodců a stalo se mě, že mě potkala babička, která byla unavená a ptala se mě, jestli je v okolí někde lavička - byla tam jedna a obsazená (naše vsuvka - zřejmě dalšími důchodci). Laviček není nedostatek, ale nejsou vůbec žádné“. „Neomezovat v pohybu psy, ale vychovat jejich majitele k ohleduplnosti“. MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

„Je demokracie, každý si dělá co chce!“ Sněhová pokrývka je nejlepší ukázkou toho, v čem si děti hrají (naše pozn.: jedná se o reakci na zvýšený výskyt psích výkalů). „Těžko něco navrhovat, pokud se lidé budou chovat bezohledně k tomu co není jejich majetkem a dělat bordel kde se jim zachce“ (naše pozn.: všechny veřejné prostory na sídlišti jsou v majetku města, tedy je na jednu stranu pravda, že zde není evidentní přímé vlastnictví, ale na druhou stranu se vždy tvrdí, že se jedná o prostor všech obyvatel města, tedy i těch, kteří jej devastují a oprava poničeného stavu je nakonec hrazena i z prostředků vandalů, byť nepřímo). „Není třeba vymezovat prostor pro psy. Když je budou mít majitelé na vodítku, zamezí se kálení tam, kde se nemá“. Verbální zhodnocení: Své místo si zde mimo tradičních kapitol vybavenosti území, psí problematiky, volného času a dopravy, které v podstatě korespondují se strukturou dotazníku, vydobyla také část o veřejné zeleni, ve které se některé domácnosti zaměřovaly na problematiku zvýšeného výskytu alergenů v sídlištní zástavbě a také na nepřiměřenou údržbu veřejné zeleně, zejména razantní kultivaci korun vzrostlých stromů Technickými službami Semily, s.r.o. Zajímavé je také porovnání otázky B.2 se závěrečnou otázkou G.2, které jsou koncipovány stejným způsobem jako volné, avšak jejich umístění v úvodu, anebo naopak v závěru dotazníku, může naznačovat, do jaké míry se podařilo postihnout dotazníkem všechna témata. Volné otázky také indikují oblasti, na kterých obyvatelům obzvláště záleží a na které se mimo obvyklé reakce v jiných otázkách snaží upozornit také slovním zhodnocením. Pakliže je více reakcí zaznamenáno zde v úvodu, je to přirozené, neboť dotazník ještě zdaleka nedosáhl svého konce a někteří obyvatelé proto mohou mít pocit, že je třeba vše, co ještě dotazník neřešil, okamžitě sdělit. Zde nebyla otázka zodpovězena 51 % obyvatel. Pokud by však byla podobně velká odezva i v závěru dotazníku, mohlo by to naznačovat, že dotazník nepostihl vyčerpávajícím způsobem všechna témata. K závěrečné volné otázce G.2 se nevyjádřilo přes 68 % domácností, oproti 51 % u této otázky. To je dostatečně velký rozdíl k tomu, abychom mohli být spokojeni s celou formou dotazníku. Dílčí závěr:

Neboť se jedná o tzv. volnou otázku, ve kterých nejsou naznačeny žádné odpovědi a obyvatelé musí sami odpověď zformulovat, je průměrná reakce k jednomu problému okolo 4% (12 odpovědí), nejvíce 9% u problematiky pohybu psů, což je 26 odpovědí. Z toho důvodu nelze použít závěry této otázky jako dogma pro budoucí návrhová opatření. Tyto úvahy je nutné nechat si potvrdit ostatními přímými otázkami s vyšší podporou domácností. Přesto doporučujeme, aby se v Návrhová části kladl velký důraz na řešení každého tématu, který byl obyvateli v této části postihnut, ačkoli nemusel být předmětem následujících otázek, a to i kdyby měl být závěr negativní. Výhodou této otázky naopak je, že se domácnosti nevyjadřují pouze obecně k nějaké problematice, ale přímo navrhují konkrétní řešení v určitých lokalitách. Opět doporučujeme, aby se v Návrhové části zpracovatelé zabývali možnostmi, jak vyřešit tyto naléhavé žádosti. Týká se to zejména těchto úvah (těch, které nejsou postihnuty následujícími přímými otázkami s vyšší odezvou obyvatel): - opravit stezku podél Jizery, - zrušit skládku u kotelny, - zajistit lepší údržbu chodníků, - zvýšit čistotu a pořádek na sídlišti, - odstranit některé břízy, - zlepšit údržbu zeleně, - doplnit zeleň u kontejnerů, - zajistit údržbu hřišť, - zajistit pohyb psů pouze na vodítku, - zajistit kontrolu dodržování úklidu policií či vyhláškami města, - doplnit vodorovné dopravní značení.

~36~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST B DOTAZNÍKU: OTÁZKA B3: MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Informace o územním uspořádání Preferujete výstavbu parkovacích ploch na úkor zeleně nebo zachování zelených ploch ve stávajícím rozsahu? I. rozhodně stavět parkoviště II. rozhodně zachovat zeleň III. nevadí nám mírné rozšíření parkovišť. Jsme ochotni postrádat ….…….. % zeleně na úkor výstavby parkovacích ploch na území sídliště.

GRAF 9: CELKOVÉ VYJÁDŘENÍ DOMÁCNOSTÍ K PŘÍPADNÉMU ZÁBORU ZELENĚ Rozhodně zachovat ze leň 56%

13 % ad. *1 38%

8% 9%

Rozhodně stavě t parkoviště 2%

? do 5 % ze leně - 2% do 10% ze leně do 15 % z ele ně - 1% do 20% ze leně do 25% z ele ně - 2% nad 25% z ele ně - 2%

*1: nevadí nám mírné rozšíření parkovišť. Jsme ochotni postrádat ..... % zeleně na úkor výstavby parkovacích míst.

Bez odpovědi 5%

TAB. 13: KOMPLEXNÍ ANALÝZA REAKCÍ NA OTÁZKU B.3 Otázka B3: Odpověď:

Preferujete výstavbu parkovacích ploch na úkor zeleně nebo zachování zelených ploch ve stávajícím rozsahu? II. rozhodně zachovat zeleň I. rozhodně stavět parkoviště III. nevadí nám mírné rozšíření parkovišť. Jsme ochotni postrádat *1 ….…….. % zeleně na úkor výstavby parkovacích ploch na území sídliště. *1 : ? (nevím), 5 %, 10%, 15%, 20%, 25%, nad 25%

Analýza: Hodnoc Hodnotící Bez ená kriterium odpovědi skupina Počet R30 % Počet 1 R35 % 5% Počet R40 % Počet R45 % Počet 3 R50 % 8% Počet 1 R50+ % 3% Počet Mp % Počet 6 Sp % 12% Počet 1 So % 3% Počet 1 2G % 20% Počet 3G % Počet 1 N % 6% Počet 14 Σ 5% %

Odpověď I. 1 5%

1 4%

1 6% 2 4%

5 2%

II.

? do 5 5 23% 5 26% 2 2 8% 8% 7 25% 4 1 11% 3% 4 13% 1 6% 3 2 6% 4% 4 14%

9 41% 10 53% 13 50% 13 46% 18 47% 18 56% 9 50% 28 57% 21 72% 4 80% 6 100% 13 3 72% 17% 162 38 5 56% 13% 2%

III. [%] 15 20 25 1 5% 3 16% 2 4 8% 15% 1 4 2 4% 14% 7% 7 1 1 3 18% 3% 3% 8% 3 2 4 9% 6% 13% 1 3 1 6% 17% 6% 4 4 8% 8% 1 1 3% 3%

10 5 23%

Σ nad 25 Celkem 12 1 55% 5% 8 42% 12 2 8% 46% 1 15 4% 54% 17 45% 13 41% 8 2 11% 44% 13 27% 1 7 24% 3%

22 19 26

Verbální zhodnocení: V tomto případě se jedná o velice důležitou otázku pro následující Návrhová opatření. O deficitu parkovacích stání jsme přesvědčeni, výpočtem v části o dopravě a parkování se naše úvahy potvrzují. Není ovšem jednoduché snižovat deficity parkovacích míst, aniž bychom se nedotkli velmi ožehavé otázky současného snižování a záboru zelených ploch, ať již trávníků, či vzrostlé zeleně. Ta je v podstatě všude mimo vymezené plochy dopravní infrastruktury. Chceme-li tedy zvýšit počet parkovacích míst a snížit deficity parkovacích stání, nevyhneme se současnému snížení ploch zeleně. Z toho důvodu má tato otázka v dotazníku své místo a její vyhodnocení bude klíčové pro návrh nových parkovacích ploch. Každý si musí uvědomit, jaký užitek i oběť navrhovaná řešení přináší. Zpracovatelé se rovněž snaží zjistit názor lidí na zcela běžné otázky a stížnosti, se kterými se dnes a denně potýkáme, např. když obyvatelé požadují „postavte nám parkoviště, nemáme kde parkovat“. Jaké řešení ovšem zvolit, abychom dostáli přáním všech obyvatel? Při tomto přímém srovnání v jedné otázce se pro výstavbu parkovišť přiklání pouhá 2% obyvatel, k poměru 56% domácností, které chtějí rozhodně zachovat zeleň. Významná je ovšem také kategorie obyvatel s 38%, které nevadí mírné rozšíření parkovacích ploch na úkor záboru zeleně. Zajímavě se jeví ukazatel u skupiny mladších rodin R30 – R45, které se často vyjadřují, že jim nevadí mírné rozšíření parkovišť na úkor záborů zeleně (zpravidla 45 – 55% obyvatel). To přisuzujeme skutečnosti, že v těchto rodinách je očekáván vysoký stupeň automobilizace, který s sebou nese právě problémy s parkováním. Tato úvaha bude potvrzena v analýzách dalších otázek o dopravě a parkování. Dílčí závěr:

Neboť jsou poměrně vysoké hodnoty obyvatel, kteří nesouhlasí s jakýmkoli řešením, které by vyvolávalo požadavky na zábor zeleně (56%), a současně přibližně třetinová odezva obyvatel, kteří připouští pouze mírný zábor zelených ploch, bude muset v Návrhových řešeních přistoupit zdravý rozum a cit projektantů, kteří nebudou moci navrhovat nové rozsáhlé parkovací plochy, ale naopak, budou se muset pokusit navrhnout roztroušená nová parkovací stání s minimálními nároky na zábory zeleně, která svým rozsahem a plošným rozmístěním po celém území sídliště nebudou vyvolávat dojem vysoké míry záboru zelených ploch. Řešením může být také hospodárnější využití stávajících ploch dopravní infrastruktury, např.: - optimalizací šířek jízdních pruhů, - rušením nevyužívaných chodníků a jejich přestavbou na parkovací pruhy, - jinou vhodnou organizací dopravních vazeb na jednotlivých komunikacích, - výstavbou zklidněných ulic, které mají za cíl také zúžení jízdních pruhů.

28 38 32 18 49 29 5 6

24 3 8% 1%

1 6% 26 6 9% 2%

7 2%

4 22% 109 38%


18 290

~37~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST C DOTAZNÍKU: OTÁZKA C1: MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Volný čas, odpočinek, životní prostředí Jaký druh zeleně na sídlišti postrádáte, a kde je nutné ji doplnit? Viz. dotazník


GRAF 10: VYHODNOCENÍ REAKCÍ NA OTÁZKU C.1 0

5

10

15

20

25

30

35

[%]

V okolí náhona

Nedostatek zeleně je:

Mezi domy U Jizerské ulice U Textilní ulice U Bavlnářské ulice U kontejnerů s odpadem V okolí parkovišť Živé ploty

Postrádáme:

Květiny, kvetoucí stromy a keře

S tromů je zde dostatek

Veřejné prostory sídliště Řeky, na rozdíl od mnohých jiných ve větších městech, jsou charakterické zejména svou dostatečně hustou strukturou vzrostlých listnatých stromů. To je v podstatě názorem veřejnosti potvrzeno - 39,7% domácností tvrdí, že je zde stromů dostatek. Celková koncepce zelených ploch, zejména způsob jejich založení, odpovídá dispozici ulicového systému a jeho vztahu k obytným objektům. Základní kostra ulicového systému, na kterou je vázána veřejná zeleň tvořící zde uliční stromořadí, která na sídlišti dominují, je tvořena ulicemi Bavlnářská, Jizerská a Textilní o celkové délce cca 1,3 km. Nejvýrazněji se tento jev uplatňuje podél Jizerské a Textilní ulice, které prochází středem zastavěného území a mají hradbu vzrostlé zeleně po obou jejich stranách. Pouze prostor, který je přidružen Bavlnářské ulici, vytváří možnost pro výsadbu rozptýlené parkové zeleně ve vnitroblocích. Tyto prostory jsou však do značné míry potlačeny preferencí sportovních a dětských ploch. Zelené plochy dále zvýrazňují biokoridory po obou stranách sídliště (břehová partie řeky Jizery a okolí náhonu). Na sídlišti jsou patrné výrazné shluky stále zelených jehličnatých stromů, které zejména v zimním období vytváří významné dominanty veřejných prostor sídliště. Kategorie nízké zeleně je vnímána opačně. 29,3% domácností postrádá nízkou zeleň, 24,1 procenty je to upřesněno na keře a 1,4 procenty na živé ploty. Možná, že stejná skupina domácností (28,3%) nám říká, že tato nízká zeleň chybí u kontejnerů s odpadem. Problematika komunálního odpadu nebyla průzkumem samostatně řešena (pro omezený rozsah dotazníku), přestože rozsáhlé plochy kontejnerů zabírají velkou část prostoru pro dopravu v klidu a jsou vnímány z každého pohledového místa. V rozboru původní dokumentace zmiňujeme, jaký vliv mělo umístění kontejnerových stání na zábor parkovacích míst pouze proto, že projektové dokumentace s prostory pro kontejnery, stejně tak jako s dětskými hřišti, nepočítaly. Kontejnerová stání jsou díky vysoké hustotě obyvatel, která má vliv na počet i kapacitu odpadových nádob, specifickým problémem všech sídlišť. Na zdejším sídlišti jsou pouze v omezené míře rozmístěny nádoby na tříděný komunální odpad (TKO), které jsou zpravidla přidruženy do prostoru s nádobami na běžný domovní odpad. Při snaze zajistit větší pokrytí území kontejnery na TKO vznikají další nároky na zábory zeleně. Dílčí závěr:

Keře Vzrostlé listnaté stromy Vzrostlé jehličnaté stomy Nízkou zeleň


Poměrně vysoké hodnoty odpovědí kolem 28%, ze kterých vyplývá, aby se doplnila zeleň v okolí kontejnerů s odpadem, a podobně vysoké hodnoty, které udávají, že má být doplněna nízká zeleň a keře, což spolu zřejmě souvisí, vyvolávají urbanistické a prakticky zaměřené otázky, zda-li je vůbec vhodné zhušťovat zelení prostory v okolí kontejnerů. Negativně se to pak může projevit tím, že keře budou zachycovat volně se poletující odpad, který se bude obtížně odstraňovat, ztrácí se také vliv na omezování příčin k výskytů hlodavců, které domovní odpad může přitahovat. V každém případě je zřejmé, že obyvatelům s největší pravděpodobností nevadí ani tak nedostatek zeleně u kontejnerů, jako spíše jejich samotné rozmístění, tzn. v blízkosti hlavních pěších tahů, na parkovištích, tedy v místech, kde se obyvatelé běžné pohybují, a přejí si, aby se kontejnery odclonily. Poté může být řešením optimalizace jejich rozmísťování, či jejich oplocení vhodným materiálem (nejlépe dřevem). Samotné umístnění kontejnerů v atraktivních pozicích není nutné, neboť s vynášením domovního odpadu se hlavní pěší tahy nemusí slučovat. Kontejnery se tedy mohou umísťovat i do méně atraktivních lokalit. Pro Návrhovou část doporučujeme následující: - Zvážit optimalizaci rozmístění nádob na tuhý komunální odpad; volit umístění mimo hlavní pěší tahy a pohledová místa. - Zvážit zhuštění prostoru u kontejnerů nízkou zelení a keři. - Navrhnout oplocení kontejnerů vhodným materiálem. Obecně z této otázky a její analýzy vyplývají následující požadavky: - Navrhnout zeleň v okolí Bavlnářské ulice a na plochách velkých parkovišť. - Navrhnout plošné doplnění vhodné zeleně, a to v rámci parkových úprav i roztroušené zeleně. - Při návrhu volit odpovídající druhovou skladbu zeleně.

~38~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST C DOTAZNÍKU: OTÁZKA C2: MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Volný čas, odpočinek, životní prostředí Kolik dětských hřišť má být plnohodnotně opraveno? I. Hřiště mezi domy …………………… v plném rozsahu jako víceúčelová plocha (s pískovištěm, plochou pro míčové hry, prolézačky, atd.) a ostatní pouze v omezené míře. II. všechny stávající plochy III. jinak: ……………………………………………………………………

GRAF 11: VYHODNOCENÍ NÁZORŮ NA OPRAVY DĚTSKÝCH HŘIŠŤ 0

5

10

15

20

Počet tipů na "jinak"

Vyjádření odpovědí na otázku C.2

Max. 3 hřiště na sídlišti

25

30

35

Celkový počet vyjádření na opravu hřišť mezi domy / u domů

Z domácností, které na danou otázku odpověděly, se jich 44,1% přiklání k rekonstrukci či opravě všech stávajících ploch pro dětská hřiště. Přibližně shodná část obyvatel, 42,8% (19% domácností neodpovědělo) se přiklání k regeneraci blíže specifikovaných hřišť nacházejících se s největší pravděpodobností poblíž jejich místa bydlení (pozn. jedná se o přibližné poměry, neboť domácnosti na tuto otázku mohly odpovídat více možnostmi). Z této skupiny s konkrétním udáním polohy hřiště si 22,8% domácností nedokázalo poradit s výběrem, který poté u těch rozhodnějších byl směrován především na hřiště mezi domy B1 x B2 a B3 x B4 (obě varianty po 4,5%). Tento výběr podporuje další skupina s 1,7%, která dává přednost opravě hřišť u Bavlnářské, což je téměř shodný údaj (navíc je u Bavlnářské ulice pouze jedno hřiště u domu G2). K opravě hřiště mezi domy H1 a G2 se dále vyjádřilo 2,1% domácností. Příjemné je zjištění, že se k otázce téměř rovnoměrně vyjadřovaly především rodiny a mladší obyvatelé sídliště (skupina „Bez odpovědí“ se u nich pohybuje od 5 do max. 18 % u „nejstarší“ skupiny „R50+“). Dílčí závěr:

Max. 2 hřiště na sídlišt U kotelen U domu "C" Mezi domy "D" a "G1" U domu "E3" Mezi domy "E1" a "E2" U domu "F" Mezi domy "H1" a "G2"

U Bavlnářské ulice Mezi domy "B3" a "B4" Mezi domy "B1" a "B2" Mezi domy - bez udání místa

[% ]

Všechny stávající plochy

U Jizerské ulice

!

40


ZAJÍMAVÉ REAKCE „Hřiště opravit tak, aby měla děcka „rozběh.““ „Hřiště vytipovat a opravovat postupně - i během více let.“ „Na hřištích je nutné vybudovat zastíněná místa pro rodiče (s lavičkami).“ „Je těžké se rozhodnout. Je to ale těžké!“ …“ať si rozhodnou rodiče malých dětí.“ „Opravovat pouze tam, kde budou rodiče spolupracovat na úklidu.“ „Hřiště zrušit - nepoužívají se.“ „Ve větší míře využít sportoviště u ZŠ Řeky.“ „Na hřišti vybudovat tenisovou stěnu a rampu na skate.“


Na sídlišti je v současné době velký nadbytek především malých pískovišť, která jsou rozmístěna po území celého obytného souboru, a to téměř u každého bytového objektu. Větší než požadovaný počet hřišť měl za následek snížení frekvence jejich využívání a postupný úpadek údržby. Také s ohledem na dříve popisovaný jev stárnutí populace, je nutné v Návrhové části vytipovat hřiště, o která je již dnes vyšší zájem, případně která se nacházejí v centru sídliště, a tyto podrobit následné regeneraci. Z analýzy otázky vyplývá, že se bude jednat zejména o hřiště mezi objekty B1 a B2, či B3 a B4. Ostatní plochy je nutné nahradit veřejnou zelení, případně je ponechat ve správě samospráv bytových objektů či přímo bytovým družstvům. Přestože celých 44 % obyvatel navrhuje opravu všech stávajících dětských hřišť, je nutné přihlédnout také k formě jejich regenerace, tedy zda-li bude zvolena forma opravy se zachováním stávajících dispozic (v tomto případě bychom si mohli představit opravu všech hřišť, neboť finanční prostředky vynaložené na takovéto opravy nedosahují větších rozměrů), nebo zda-li zvolit rozsáhlejší rekonstrukce spojené s výstavbou víceúčelových hřišť, která by mohla být obsazena kvalitnějšími herními prvky ve vyšším počtu, což by tato hřiště činila daleko atraktivnějšími. V tomto případě doporučujeme vytipovat několik nejatraktivnější lokalit rozmístěných rovnoměrně po území celého sídliště. Sportovní i dětská hřiště je zapotřebí podrobit přestavbě při zohlednění vyšších nároků na standardní prvky (zejména v dřevěném provedení) a počtu jejich vybavení. Další podmínky vyplývají také z požadavků Ministerstva zdravotnictví, zejména vyhlášky č. 464/2000 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Vyhláška upravuje limity znečištění venkovních pískovišť a trávníků určených pro hry dětí, které se dají zřejmě zajistit pouze jejich oplocením. V případě, že se v Návrhové části doporučí k opravě pouze některé lokality, doporučujeme navrhnout formu pronájmu nebo odkoupení menších stávajících hřišť vlastníkům bytových objektů, kteří mohou podle potřeby a zvýšeného zájmu reagovat na aktuální poptávku svých obyvatel a následně účelně investovat prostředky na jednoduché opravy malých dětských hřišť.

~39~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST C DOTAZNÍKU: OTÁZKA C3:

ANALYTICKÁ ČÁST

Volný čas, odpočinek, životní prostředí Jakým způsobem mají být ztvárněna dětská hřiště? Které doplňky musí nebo mají obsahovat? I. jako víceúčelová plocha II. houpačky III. spousty laviček IV. dřevěné prolézačky V. jiné či jinak: ………………………………………………………….

MOŽNÉ ODPOVĚDI:

GRAF 12: ANALÝZA REAKCÍ NA OTÁZKU C.3

Procento vyjádření 60,0%

50,0%

123

40,0%

jako víceúčelová plocha

91 96

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% 160

houpačky spousty laviček dřevěné prolézačky

Vyjádření počtu odpovědí

8 skluzavky, prolézačky, kolotoč

Verbální zhodnocení: V analýze této otázky se v podstatě potvrdily domněnky zpracovatelů ze závěrů předcházející otázky. 55% domácností si přeje, aby dětská hřiště byla opravena formou víceúčelových ploch, tzn. jako multifunkční herní zóny s pískovišti, herními prvky pro nejmenší, volnou pískovou plochou a také herními plochami pro dospívající, případně pro rodiče. Ovšem za předpokladu fyzického oddělení sektorů pro různé věkové skupiny obyvatel. Analýzou otázky se potvrdil dnešní standard, tzn. že by dětská hřiště měla obsahovat houpačky, dřevěné prolézačky, skluzavky, a také zázemí pro rodiče, zejména ostatní městský mobiliář, jako lavičky, odpadkové koše. Podobně jako v předcházející otázce, je také zde patrný zvýšený zájem u mladších rodin a mladých obyvatel sídliště. Zatímco se u věkových skupin starších osob pohybuje hodnota bez odpovědí kolem 34%, u rodin je buď nulová, případně max. 5 % u rodin R 35 a R50 a 6 % u rodin R50+. Celkový počet domácností, které se k této otázce nevyjádřily, je 14%. Dílčí závěr:

Doporučujeme zvolit rozsáhlejší rekonstrukce dětských hřišť spojené s výstavbou víceúčelových ploch, které by mohly být obsazeny kvalitnějšími herními prvky a ve vyšším počtu, městským mobiliářem, oplocením bránícím přístupu psů. Doporučujeme pro výstavbu víceúčelových ploch vytipovat několik nejatraktivnější lokalit rozmístěných rovnoměrně po území celého sídliště. Sportovní i dětská hřiště je zapotřebí podrobit přestavbě při zohlednění vyšších nároků na standardní prvky (zejména v dřevěném provedení) a počtu jejich vybavení. Další podmínky vyplývají také z požadavků Ministerstva zdravotnictví, zejména vyhlášky č. 464/2000 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Vyhláška upravuje limity znečištění venkovních pískovišť a trávníků určených pro hry dětí, které se dají zřejmě zajistit pouze jejich oplocením.

4 oplocení 4 důraz na lavičky 7 zajistit kvalitní písek 3 zajisti pravidelnou údržbu 2 zabreánit přístupu psů 2 skate areál 41

bez odpovědi


~40~


MOŽNÉ ODPOVĚDI:

GRAF 13: PROCENTUELNÍ

Závěrečná otázka z bloku „volný čas, odpočinek, životní prostředí“, je zde umístěna z důvodu, abychom alespoň přibližně vystihli objem rodin, které se zpravidla zdržují na sídlišti o víkendech a svátcích. Pro tyto dny pracovního volna bývá charakteristické, že většina sídlištních parkovišť a tedy i bytů bývá neobsazená. Jelikož se k otázce nevyjádřilo pouhých 1,7% domácností, což je vůbec nejnižší hodnota ze všech otázek, lze analýze otázky poměrně přesně přiřadit stručné závěry. Na sídlišti se zpravidla zdržuje 41% domácností (21% „na sídlišti“ a 20% „by rádo trávilo svůj volný čas mimo sídliště, ale nemá tu možnost) a v nich 37,6% obyvatel. Mimo sídliště tráví svůj volný čas 51,7% domácností, ale v nich je 53,9% obyvatel. Z tohoto jednoduchého porovnání vyplývá, že méně početné rodiny se ve větší míře zdržují na sídlišti, a naopak. Přesněji lze z komplexní tabulky vyvodit, že např. hodnocená skupina So s 69% je o víkendech a svátcích na sídlišti zastoupena nejpočetněji. Oproti tomu jsou některé z „rodin“ vysoko pod průměrem, např. u rodiny R40 je to pouhých 19%. Mezi další skupiny domácností, které většinou tráví svůj čas na sídlišti, patří skupina R30 s 54,5% a skupina R50+ s 53,1%. Vůbec nejvyšší dílčí hodnotou je 72,2 procentní hodnota skupiny Mp, která udává poměr domácností, které tráví svůj čas mimo sídliště. Dílčí závěr:

ZASTOUPENÍ DOMÁCNOSTÍ O VÍKENDECH A SVÁTCÍCH NA

SÍDLIŠTI

Bez odpovědi 5

Nemáme tu možnost

1 4

150

8

17

13

18

8

3

26

1 60% 10

1

1

4

7

1

7 1 12

7 4

2

80%

R50 R50+

4

61

5

R45

1

2

4

R40

4

4

1

6

15

20%

2

13

12

21

2

40% 11


5

6

6

3

2

2

1

100%

Na i mimo sídliště

1

Mimo sídliště

1

Na sídlišti

R35

Mp

Sp

So

2G

3G

Hodnocená skupina Pozn.: Číslo ve sloupci vyjadřuje počet domácností)


N

Celkem

0% R30


58

Volný čas, odpočinek, životní prostředí Trávíte svůj volný čas zpravidla na sídlišti nebo raději vyjíždíte mimo sídliště? I. na sídlišti II. mimo sídliště III. rádi bychom ho trávili mimo, ale nemáme tu možnost

21

ČÁST C DOTAZNÍKU: OTÁZKA C4:

ANALYTICKÁ ČÁST

Dílčí závěry této otázky mohou být velmi rozsáhlé. Důležité je srovnání výsledků této otázky s výsledky počtu obyvatel v domácnostech, proto je také v komplexní tabulce tento údaj vyjádřen. Zajímavé je, že na sídlišti tráví svůj volný čas 41 % domácností, a v nich pouze 37 % obyvatel, což znamená, že početnější rodiny tráví svůj volný čas zpravidla mimo sídliště. Vyhodnocení této otázky může být dnes poněkud zavádějící. Pakliže je většina volnočasových prvků na sídlištích zpravidla poničená a neudržovaná a sídliště nenabízí žádné klidové plochy parků s dostatkem mobiliáře a parkové zeleně, je přirozené, že obyvatelé vyhledávají pro trávení svého volného času prostory mimo sídliště. Základním cílem Projektu regenerace bude zejména zkvalitnění úrovně životního prostředí na sídlišti s dostatečnou nabídkou ploch pro volný čas dětí, mládeže i dospělých, který umožní, aby obyvatelé měly podobně atraktivní zázemí jak na sídlišti, tak i mimo něj. Poté lze odpovědně prohlásit, že se snažíme ze sídliště vytvořit prostředí, ve kterém mohou obyvatelé žít a nikoliv pouze přežívat, a v každé volné chvíli jej opouštět cestami za kvalitnější infrastrukturou pro volný čas. Maximální pozornost je třeba věnovat skupině starších samostatně žijících osob, které v počtu téměř 70% tráví svůj volný čas na sídlišti, případně by rádi chtěli tento čas trávit mimo, ale nemají tu možnost. Pro ně je třeba vytvářet prostranství klidových parků s dostatkem zeleně, mobiliářem, přizpůsobit poměr mezi občanskou vybaveností a bytovým fondem, zkvalitnit dopravní infrastrukturu.

~41~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST D DOTAZNÍKU: OTÁZKA D1: MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Psí společnost Chováte ve svém bytě na sídlišti psa? I. ano II. chovali jsme III. ne IV. hodláme si ho pořídit V. chovali jsme a chceme si ho znovu pořídit

GRAF 14: SKLADBA DOMÁCNOSTÍ „S“ A „BEZ“ PSŮ Ano

Chovali jsme

Hodláme si ho pořídit

Bez odpovědi

Ne

100% 90%

3

50%

14

24

40

14

24

30

24

21

60%

17

21

70%

235


3

80%

40%

Hodnocená skupina

Celkem

2 N

3G

2G

2 So

Sp

Mp

R50+

R50

R45

42 3 3 7

2

1 2 1

1 11 6

3

2 R40

R30

0%

R35

1

2

6

10%

7

7

20%

1

11

1

3

1

30%


GRAF 15: BILANCE POČTU DRŽITELŮ PSŮ VE MĚSTE SEMILY ZA POSLEDNÍCH 7 LET 680 670

668

Počet držitelů psů

660

660

650 640 630

643

643

648

640 622

620

621

610

Počet držitelů psů v jednotlivých letech v Semilech

600

Průměrná hodnota za 7 let

590 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Rok evidence

!

ZAJÍMAVÉ REAKCE K ZAMYŠLENÍ Na otázku „chováte psa?“ respondent odpovídá: „NE, netrápím zvířata“. „Pes na sídliště nepatří“.

14,5% domácností chová psa, 81% domácností, tedy většina, psa nevlastní. A tato převaha je také dostatečně důrazně dána najevo v následující analýze, kdy se navíc téměř 1/2 pejskařů přiklání k jistým omezením, která jsou prosazována domácnostmi bez psů. Při přepočtu na celkový počet domácností (bytů) na sídlišti lze při interpolaci, s použitím 14,5 procentního koeficientu, zjistit, že na sídlišti by se mělo pohybovat celkem 105 psů (zde dochází k určité statistické odchylce, neboť některé domácnosti mohou chovat více psů). Předpokládáme, že se však jedná o pouhé výjimky (to vyplývá také z evidence držitelů psů MěÚ, ve které jsou vedeni pouze dva držitelé z celého města se čtyřmi psy a jeden se třemi psy, zpravidla je ve všech domácnostech podle evidence 1 pes, méně často dva psi - celkem ve 14-ti případech z 648 domácností /údaj k 10.12.2003/, tj. 2,16%). Tomuto výjimečnému jevu vícečetného chovu psů v panelákovém bytě také odpovídá pouze 6,9 procentní hodnota domácností So, které vlastní psa. V ostatních případech rodin nebo ostatních domácností s více osobami je tento jev vícečetného chovu psů v bytě logicky potlačován. „Skutečný“ počet psů v bytových domech na sídlišti Řeky je podle evidence MěÚ celkem 69, tím nám vzniká při porovnání s interpolovanou hodnotou z výsledků analýzy průzkumu rozdíl mínus 36 psů. To může být způsobeno tím, že se k průzkumu veřejného mínění více vyjadřovaly domácnosti se psy a interpolační výsledek je pak zkreslený (je zapotřebí započítat 5ti až 10-ti procentní chybu), nebo vysokým podílem neplatičů poplatků za psy. Velké rozdíly jsou také v mezi skupinovém porovnání. Téměř bez rozdílu jsou výsledky u skupin R30, R35 a R40, kde se hodnota „NE“ pohybuje vysoko kolem 90% a „ANO“ v rozmezí 4 - 10%, dále u skupin R45, R50 a R50+ se „NE“ pohybuje okolo 76% a „ANO“ na hranici 20%. Velmi podobných výsledků dosahují také skupiny Sp a So starších osob (párů či samostatně žijících) - „NE“ 81% a „ANO“ 6 - 12%. Co z této analýzy může vyplývat? Pes často v lidech vzbuzuje jistou dávku pozornosti a také nedůvěry. Tyto pocity se u mladých rodin stupňují v souvislosti s vytvářením bezpečného prostředí pro jejich ratolesti. Vždyť vůbec nejvyšší a zároveň nejnižší je ukazatel NE a ANO u skupiny R30 mladých rodin s dětmi. Také zvyšující se podíl alergiků, zejména u mladších generací, vyvolává potřebu odlučování domácností od psů a jiných domácích zvířat. Vztah k alergickým projevům by také mohl znamenat úbytek psů v budoucnu. Bezpečnostní hledisko se v budoucnu může projevovat jako dnes, tedy s rostoucím průměrným věkem rodin se bude zvyšovat podíl psů v domácnostech. Oba vlivy, pocit jistoty a alergické projevy, mohou potvrzovat hodnoty ve skupině Mp, které jsou velmi podobné jako u skupin R45 a R50+, kde není přímý vliv obou hledisek na menší děti. Otázkou zůstává, co se v momentě jejich narození stane se psy v těchto domácnostech. Velký zlom pak nastává na hranici rodičů po 40 letech. Tím, že jsou tyto rodiny také nejpočetněji zastoupeny, vyskytuje se v nich největší podíl psů - v rodinách R45, R50 a R50+ je to celkem 20 psů, tedy téměř polovina z celkového počtu psů na sídlišti (47,6%). Pro nás překvapením je velmi nízké procento domácností Sp a především So, které vlastní psy. Chtělo by se říci, co důchodce, to pes. Ovšem s 6,9 procenty je skupina So druhá s nejmenším výskytem psů. Ta optická převaha důchodců se psy na sídlištích, odpozorovaná z každodenních situací, může být způsobena volným časem, který lidé v důchodovém věku využívají k procházkám se psy, na rozdíl od zaměstnaných osob, kterým nezbývá toliko času a výběh psům poskytují zejména o víkendech na chalupách mimo sídliště a města (viz. analýza otázky C.4 - okolo 55 až 60 procent domácností R45 a R50 s nejvíce psy tráví svůj volný čas mimo sídliště). Podívejme se ještě na skupiny 2G a především skupinu 3G. U nich jakoby se psi v tom velkém počtu osob v jedné domácnosti doslova ztráceli. O psa se má vždy kdo postarat, pes se stává pouze jedním z mnoha členů domácnosti. Otázku D.1, a také následující otázku D.2, provází velmi nízké procento domácností „bez odpovědi“ - hodnota 2,4% je druhá nejnižší a u tohoto typu otázek, jejichž analýza může mít zcela konkrétní dopady v Návrhové části, o to více důležitější. V posledních sedmi letech se stav psů na území celého města příliš nemění. Oproti roku 1997 je v roce 2003 o 26 psů více, přičemž toto navýšení má mírně stoupající lineární charakter. O tom vypovídá výše uvedený graf.


Dílčí závěr:

Při analýze celého bloku „D“ dotazníku o psí problematice se setkáváme s až nečekanou upřímností všech obyvatel a jejich odpovědným přístupem k anketě. Vždyť jak jinak nežli upřímností lze nazvat situaci, kdy pejskař doporučí, aby se psi na sídlišti pohybovali pouze na vodítku, nebo aby se pro jejich pohyb vymezovala určitá místa či lokality. O tom ale podrobněji až u následujících otázek.


Z analýzy otázky D.1 zatím nevyplývají pro Návrhovou část Projektu regenerace žádné závěry. Analýza je především zajímavých sociologickým ukazatelem. Analýza počtu držitelů psů nám slouží pro vyhodnocování následujících otázek, u nichž je důležité vědět, jaký poměr domácností se psy a bez nich se vyjadřuje k dané problematice, která může mít zcela zásadní dopady v Návrhové části – omezování pohybu psů, vymezování lokalit pro jejich pohyb, zákaz jejich pohybu v určitých lokalitách, apod.

~42~


ANALYTICKÁ ČÁST

Psí společnost Přikláníte se k volnému pohybu psů mezi panelovými bloky nebo k vymezení ploch pro jejich pohyb? I. volný pohyb II. pohyb ve vymezeném prostoru III. na sídlišti pouze na vodítku IV. obecní vyhlášku o držení psů doplnit o ustanovení zákazu pohybu psů v místech, kde se pohybují děti

GRAF 16: VYJÁDŘENÍ NÁZORU OBYVATEL NA VOLNÝ POHYB PSŮ Procentuelní vyjádření

60,0

50,0

40,0

30,0

20,0

10,0

0,0

Volný pohyb

14 3 Pohyb ve vymezeném prostoru

76

12

Na sídlišti pouze na vodítku

22

145 Doplnit vyhlášku

7

118 Bez odpovědi

Domácnosti bez psů.

3 .

4

Pejskaři *1.

. *1: pejskaři = domácnosti, které psa chovají, chovaly nebo si ho znovu chtějí pořídit Pozn.: Číslo ve sloupci vyjadřuje počet domácností.

!

ZAJÍMAVÉ REAKCE „Velké rasy na sídlišti na vodítku, malým umožnit volný pohyb“ (Pozn.: a kam zařadit malého ale nebezpečného Pitbulteriera?).


Verbální zhodnocení: U výsledků vyhodnocení odpovědí na tuto otázku D.2 se setkáváme pouze s minimálními rozdíly v odezvě u domácností s a bez psů. Jednoduchým závěrem této analýzy by mohla být věta: „upoutejme psy na vodítka a nejlépe do míst, kde nebudou nikoho obtěžovat“. Vsuvka „na sídlišti“ v odpovědi „pouze na vodítku“, ke které se hlásí 57,6% domácností, je výrazným podnětem k nápravě, neboť Obecně závazná vyhláška Města Semily č. 2/2000 o zajištění veřejného pořádku při chovu a držení psů tuto povinnost zavádí pouze na některých místech v centru města (Riegrovo náměstí, ul. 28. října, Ostrov, část Palackého sadů, ul. Husova, Komenského náměstí, autobusové nádraží apod.). Je zde tedy vytvořen dostatečně velký prostor k diskusi (sídliště není ve městě pouze jedno). Zastupitelé tedy mohou přemýšlet, zda se přikloní k tomuto většinovému názoru obyvatel. Jelikož by měla být Návrhová část v souladu s výstupy analýzy průzkumu, budeme tato razantní omezení v jejím obsahu doporučovat. 43,1% domácností je dále přesvědčeno, že je nutné do vyhlášky zakotvit ustanovení o zákazu pohybu psů v místech, kde se pohybují děti. To je ovšem nutné podpořit také fyzickým vymezením těchto ploch, např. cedulkami s nápisy „zákaz pohybu psů“, nebo „zákaz vstupu psů“. Takto je dnes na sídlišti vymezen pouze prostor v okolí základní školy. Obecně závazná vyhláška dále uvádí toto omezení pouze na vlastní malé plochy pískovišť, a to na většině sídlišť ve městě. Ostatní, zbylé travnaté plochy okolo nich, na kterých se však děti běžně také pohybují, jsou z tohoto zákazu vyloučeny. Další skupina se 30,3% (resp. i část obyvatel z předchozího údaje - na otázku lze odpovědět více možnostmi) vymezuje pohybu psů jistý prostor. Ten je podrobně definován v následující analýze, kde se k němu vyjádřilo o 20 domácností více (zde je to 30,3% a v následující otázce 37,2%). Obě otázky jsou tedy téměř v souladu. Víme, že se na sídlišti vyskytuje 14,5 % domácností se psy, z nichž pouze 4,5% požadují volný pohyb psů. Tuto skupinu obyvatel následně podporuje zanedbatelné 1% domácností bez psů. Mezi-skupinové porovnání této otázky může mít tolik závěrů, že si každý musí sám najít v komplexním tabelárním vyhodnocení v příloze tu „svou“ kombinaci. Stručně lze pouze naznačit, že např. k „vyhlášce“ se vyjadřovaly všechny hodnocené skupiny a ne pouze mladé rodiny s dětmi, což je skutečný důvod k zamyšlení. Podobné je to u ostatních reakcí, s výjimkou hodnoty u skupiny R30 u odpovědi „pohyb ve vymezeném prostoru“, která může být způsobena tím, že mladé rodiny jsou přivyklé zvýšenému pohybu, více si uvědomují riziko střetu psa s dítětem, nebo skutečně pouze proto, že jsou jedni z nejméně zastoupených domácností se psy a jejich všude přítomnost jim nemusí být jednoduše příjemná. Dílčí závěr:

58% obyvatel doporučuje rozšířit Obecně závaznou vyhlášku Města Semily, o zajištění veřejného pořádku při chovu a držení psů, o ustanovení zákazu pohybu psů bez vodítek na území celého sídliště, podobně jako je tomu v dalších atraktivních lokalitách města. 43,1% domácností doporučuje tuto vyhlášku rozšířit o ustanovení zákazu pohybu psů v místech, kde se pohybují děti. Tento zákaz se bude vztahovat také na navazující prostory pískovišť, na nichž se mohou děti volně pohybovat – vztahuje se zejména na celé vnitrobloky s trávníky a vzrostlou zelení. Místa, na nichž bude vyhláškou zakázán pohyb psů, budou opatřena informačními tabulkami nesoucími upozornění „zákaz pohybu psů“, nebo „zákaz vstupu psů“. Podle vyhodnocení následující otázky budou v Návrhové části vymezeny lokality, ve kterých bude umožněn volný výběh psům. U této otázky tento postup doporučuje 30 % domácností, v následující otázce pak 37% obyvatel. ~43~


ANALYTICKÁ ČÁST

Psí společnost Jak velký prostor zeleně, pokud vůbec, má být vymezen pro pohyb psů? I. vymezit maximálně ………… % trávníku mezi domy II. vymezit prostor mimo sídliště v lokalitě ……………… III. nevymezovat žádný prostor a nařídit pouze pohyb na vodítku

GRAF 17: VYHODNOCENÍ DOPORUČENÝCH LOKALIT PRO VOLNÝ POHYB PSŮ pejskaři *1 domácnosti bez psů

10,0

3 19

31 u kotelny

21 podél Jizery

44

20

105

? - neurčeno

0,0 *1: pejskaři = domácnosti, které psa chovají, chovaly nebo si ho znovu chtějí pořídit Pozn.: Číslo ve sloupci vyjadřuje počet domácností.

!

30,3% domácností u předchozí otázky D.2 vymezovalo pohybu psů určitý prostor. U této otázky D.3 pak podobné procento domácností (37,2%) říká, které místo je pro tento volný pohyb nejvhodnější. Z nich nejvíce, 10% domácností, se přiklání k prostoru v okolí staré i nové kotelny, 7,2% domácností se přiklání k území podél řeky Jizery. Také poměrně významná část obyvatel, 15,5%, má představu o nějakém prostoru, ale ten již nedokáže pojmenovat. Pro určitou plochu se nejčastěji dokáží vyslovit hodnocené skupiny rodin. 7,6% domácností vymezuje pohybu psů určitý díl zeleně mezi panelovými domy, z toho nejčastěji 10% území (2,8% domácností), často také 20 a 50% zeleně (1,7 a 1,4% domácností). S ohledem na celkový poměr hodnocených domácností je tento poměr zanedbatelný. 20 ze 42 pejskařů opět zdůrazňuje, že pohyb psů na sídlišti je možný pouze na vodítku. K tomu také dalších 36,5% domácností bez psů znovu zdůrazňuje, že pohyb psů na sídlišti je akceptovatelný pouze tímto způsobem. Dílčí závěr:

Bez odpovědi

20,0

11 jiná lokalita

Pohyb pouze na vodítku

30,0

Vymezit prostor v lokalitě

40,0

Vymezit určitou plochu


50,0


14 22

V souladu se závěry předcházející otázky je i nyní doporučováno, aby Návrhová část vymezovala volný pohyb psů pouze v určitých lokalitách. Nynější otázkou je tento ukazatel upřesněn na lokality u kotelny a podél řeky Jizery. Urbanistickým rozborem funkčních ploch při vytváření Návrhové části se tato domněnka potvrdí, případně se v odpovídajícím rozsahu vymezí jiné vhodné lokality na sídliště. Tento ústupek zde musí být vytvořen pro případy, že se v Návrhové části pro tyto lokality nalezne jiné vhodnější využití. Vyhodnocením této otázky jsou potvrzeny domněnky z předešlé otázky, o aktualizaci městských vyhlášek o veřejném pořádku. Především 43 % domácností se přiklání k pohybu psů pouze na vodítku – u předcházející otázky, která byla na tuto problematiku zaměřena, to bylo 58%.

ZAJÍMAVÉ REAKCE „Vymezit prostor pro pohyb psů kdekoli mimo sídliště“. „Děti jsou diskriminovány psy“. „Vymezit prostor kdekoli mimo dosah dětí a dětských hřišť“. „Pohyb pouze na vodítku + nad 20 Kg s košíkem“. „…se sáčky na odpad v ruce“. „Určitě vymezit prostor pro pohyb psů, jestli se nějaký najde“.


~44~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST E DOTAZNÍKU: OTÁZKA E1:

ANALYTICKÁ ČÁST

GRAF 20: POČET VOZIDEL V DOMÁCNOSTECH

Informace o dopravě, parkování Kolik osobních automobilů vlastní Vaše rodina? (myšleno ve vztahu k sídlišti). Vlastníme ……………. automobil/-y/-ů.

MOŽNÉ ODPOVĚDI:

GRAF 18: POČET VOZIDEL NA 1 DOMÁCNOST HODNOCENÉ SKUPINY

1 automobil

60,7 %

0 aut

1,40 1,20

1,18 1,12

1,00

1,00 0,82

1,00

5,5%

0,89

0,89

0,80

3 automobily 2 automobily

0,7 %

0,74

0,73

7,6 %

Be z odpově di

0,95

0,71

0,75

0,60

R35

R40

R45

R50

R50+ Mp Sp Hodnocená skupina

So

2G

3G

N

GRAF 19: VÝVOJ AUTOMOBILIZACE V ČR V POROVNÁNÍ S PRAHOU V LETECH 1961 2001, ÚDI HL. M. PRAHY

1

2

3

4

Σ

1

2

3

4

5

6

7

Σ

3

4

5

Σ

6

2

4

Σ

Odpověď 0 automobilů

1 automobil

Počet 2 4 10 6 6 16 % 9 18 45 27 27 73 Počet 1 2 6 7 1 1 3 15 R35 % 5 11 32 37 5 5 16 79 Počet 1 1 3 6 9 1 2 19 R40 % 4 4 8 12 23 35 4 73 Počet 2 2 2 12 1 1 4 16 R45 % 7 7 14 7 43 4 4 57 Počet 1 3 3 1 9 13 3 1 27 6 R50 % 3 8 8 16 3 24 34 8 3 71 4 6 6 9 3 1 10 19 R50 Počet 1 + % 3 13 19 19 28 9 3 31 59 Počet 1 3 1 12 4 13 Mp % 6 17 22 6 67 72 Počet 4 13 32 13 32 Sp % 8 27 65 27 65 Počet 2 20 20 7 7 So % 7 69 69 24 24 Počet 2 1 2 3 2G % 40 20 40 60 Počet 1 1 2 1 1 4 3G % 17 17 33 17 17 67 Počet 6 3 1 1 4 1 5 5 N % 33 17 6 6 28 22 6 28 Počet 16 24 25 18 7 74 8 58 44 53 9 3 1 176 Σ % 5,5 8,3 8,6 6,2 2,4 25,5 2,8 20,0 15,2 18,3 3,1 1,0 0,3 60,7 8 58 44 53 9 3 1 176 Celkem vozů Obyvatelé 24 50 54 28 156 8 116 132 212 45 18 7 538 Ukazatele odvozené z tabulek: Stupeň automobilizace = počet vozidel na počet abyvatel Odhad celkového počtu vozidel ve všech domácnostech na sídlišti: Odhad potřebného počtu stání: Celkový počet značených (vymezených) stání na sídlišti: Deficit parkovacích míst na sídlišti (po výpočtu a zahrnutí všech objektů):

2 automobily

3 automobily

16 0,73 22

R30

TAB. 14: POČET OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ NA 1 000 OBYVATEL V POLOVINĚ ROKU 2001 V ČR A V ROCE 2004 NA SÍDLIŠTI ŘEKY OS. AUTOMOBILŮ NA 1 000 OBYVATEL: OBYVATEL NA 1 OS. AUTOMOBIL:

PRAHA 537 1,9

ČR 368 2,7

SÍDLIŠTĚ ŘEKY


287 3,49

Celkem

R30

Celkem vozidel

0,00

Počet členů domácnosti Bez odpovědi

0,20

Hodnotící kriterium

Otázka E1: Kolik osobních automobilů vlastní Vaše rodina? (myšleno ve vztahu k sídlišti) Analýza:

0,26

Vozidel na 1 domácnost

TAB. 15: KOMPLEXNÍ ANALÝZA POČTU AUTOMOBILŮ V DOMÁCNOSTECH

0,40

Hodnocená skupina

Počet vozidel

25,5 %

Křivka podle skupin Průměrná hodnota sídliště

1 5 4 1 15 4 3 3 1 11 11 4 3 1 8 3 1 1 3 3

17 0,89 19

1 5 5 19 7 25 4 11 2 6

29 1,12 26 1 1 4 4

33 1,18 28 35 0,95 38 23 0,74 32

1 6

1 6

16 0,89 18 32 0,71 49 7 0,26 29

7 2,4 14 21

9 3,1 18 36

2 11 5 1,7 10 25

1 1 17 17 2 11 1 22 0,3 7,6 2 44 6 88

3 1,00

5

6 1,00

6

9 0,75 18 1 0,3 3 2

1 0,3 3 4

2 226 0,82 290 0,7 6 226 6 788

: 3,49 597 659 - 870 352 307 - 518

1

~45~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY Verbální zhodnocení: V nezávislých anketách o stavu bydlení na sídlištích zpravidla vždy dochází k reakcím na problémové parkování. V obecném povědomí je také stále rostoucí trend, kdy rodiny začínají vlastnit více než jedno vozidlo. Jak je tomu skutečně na sídlišti v Řekách, se dozvíme z následující analýzy. Překvapivě to není tak děsivé, alespoň v tom druhém ohledu. V tomto vyhodnocení si dovolíme také trochu teorie a výpočtů, neboť se domníváme, že dílčí závěry této otázky patří k nejdůležitějším z celého dotazníku, přestože mohou být velmi stručné. Cesta k nim však není jednoduchá. V 290 domácnostech, ve kterých žije 788 obyvatel, se vyskytuje 226 vozidel. To je 3,5 obyvatele na jeden osobní automobil. Po přepočtu na 1 domácnost to znamená 0,82 vozidel v každé domácnosti. Pouze 8,3% domácností má 2 a více automobilů (7,6% vlastní 2 vozy a 0,7% 3 automobily). Pod hranici 1 vozu na domácnost se dostáváme v převážné většině domácností (viz také graf 20). Nejvíce je tento ukazatel výrazný u skupiny So starších samostatně žijících osob, kde je 0,26 vozidel na 1 domácnost. Oproti tomu skupina Sp starších v páru žijících osob, dosahuje shodných výsledků jako např. skupiny R50+ a R30. To je zřejmě způsobeno tím, že ve skupině Sp jsou ve stejném poměru zastoupeni muži i ženy, kdežto skupina So je zřejmě, pro nižší průměrný věk mužů (což vyplývá ze statistik ČSÚ, např. z tzv. stromů života), více zastoupena ženami, které nejsou tak častými řidiči. Nejvíce domácností, 60,7%, vlastní 1 automobil. V těchto domácnostech pak žije 538 obyvatel. Stupeň automobilizace zde tedy dosahuje velmi nízké hodnoty 1 vozidla na 3,05 obyvatele (stupeň automobilizace se někdy uvádí v počtu osobních automobilů na 1000 obyvatel, zde by to tedy bylo 285,7 vozidel na 1000 obyvatel). Dvě a více vozidel se vyskytují v 8,3% domácností, ve kterých žije 88 osob. Mimo jednoho případu ve skupině 3G, je více vozidel na 1 domácnost pouze v rodinách, nejvíce ve skupinách R40, R45 a R50, méně také ve skupině R45 a R50+ (zajímavý je také ukazatel tří vozidel ve dvoučlenné domácnosti skupiny Mp). Pakliže je průměrná hodnota 0,82 vozidel na domácnost, a z analýzy otázky A.2 víme, že ve vzorku dotazníku jsou rovnoměrně zastoupeny všechny věkové skupiny, můžeme interpolací dojít k závěru, že celkový počet všech osobních automobilů na sídlišti je 597. Z nich je celkem 16,2% garážováno (viz. analýza následující otázky E.2), tedy na sídlišti by mělo být dlouhodobě odstavováno cca 311 vozidel. Pro posouzení optimálního potřebného počtu stání na sídlišti je ovšem nutné pracovat s ukazateli krátkodobého i dlouhodobého parkování, které jsou přiřazeny všem objektům, které nároky na parkování vyvolávají (základní škola, prodejna potravin, určité procento garážníků zpravidla také využívá stání, většinou jako krátkodobé parkování). Při výpočtu základního počtu stání se může postupovat podle doporučujícího vzorce, který je uveden v ČSN 73 61 10 o projektování místních komunikací, který uvádí: N = Oo * ka + Po * ka * kv * kp * kd kde N je celkový počet potřebných stání v řešeném území, Oo a Po je základní počet odstavných a parkovacích stání, ka je součinitel vlivu stupně automobilizace, kv součinitel vlivu velikosti sídelního útvaru, kp součinitel vlivu polohy řešeného území a kd součinitel vlivu dělby přepravní práce. Do vzorce však můžeme doplňovat různé hodnoty. V prvním případě je rozdíl mezi počty obyvatel. Je možné uvažovat s hodnotou trvale bydlících osob dle registru obyvatel MěÚ Semily, která je 1 571 obyvatel. Tento ukazatel však nezohledňuje neobydlené, nebo pouze dočasně obydlované byty (nájemní bydlení bez udání trvalého pobytu). Průzkumem veřejného mínění byl však zjištěn celkový průměrný počet obyvatel v počtu 2067 osob. V druhém případě bude rozdíl mezi průměrným stupněm automobilizace v ČR (2,7) a stupněm automobilizace, který byl zjištěn na sídlišti Řeky průzkumem veřejného mínění (3,5). Hodnoty veličin, dosazované do vzorců, jsou poté následující: Oo - počet odstavných stání: odstavná stání se vztahují pouze na obyvatele v bytových objektech, pak 1 571 / 3,5 = 449, nebo 2067 / 3,5 = 591. Po - počet parkovacích stání, je Oo + potřebná stání k občanské vybavenosti (základní škola, ubytovna, domov důchodců, prodejna potravin), tzn. Oo + 12 + 19 + 24 + 21. Výsledek je 449 + 76 = 525, nebo 591 + 76 = 667. MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

ANALYTICKÁ ČÁST ka - pro stupeň automobilizace v ČR 2,7 = 1,32, na sídlišti Řeky 3,49 = 1. A nakonec, kv = 0,4; kp = 0,6; kd = 1,6. Po dosazení veličin do vzorců vypadá výsledek následovně: Výpočet potřebného počtu stání Pro počet obyvatel 1 571 Pro počet obyvatel 2 067

Pro stupeň automobilizace v ČR 2,7 671 870

Pro stupeň automobilizace na sídlišti 3,5 508 659

Hodnota potřebného počtu stání se pohybuje mezi 508 – 870 stáními. Počet vyznačených stání na sídlišti je 352 (původní projekt sídliště byl projektován na 730 stání; zde se ovšem uvažovalo s výstavbou hromadných garáží, které nejsou do dnešní doby postaveny. Na sídlišti tedy bylo k dispozici celkově 270 stání. Hodnoty 352 se dosáhlo po změně organizace dopravy, zjednosměrněním některých ulic, na kterých byla posléze vyznačena šikmá stání namísto podélných). Deficit stání pro vozidla je tedy v rozmezí 156 – 518 stání. Nejpřesnější je podle našeho názoru hodnota podle zjištěného skutečného počtu osob a stupně automobilizace na sídlišti Řeky, tedy pro hodnoty 2 067 obyvatel a potřebného počtu stání 659. Současný deficit stání pak dosahuje hodnoty 307 míst. Výhledově, se stoupajícím průměrným stupněm automobilizace, který se pravděpodobně bude přibližovat průměrné hodnotě v ČR, se bude deficit stání přibližovat k hodnotě 518 stání. Tuto hodnotu by také měla zohledňovat Návrhová část Projektu regenerace. Pozn.: V dnešní době je zcela běžné, že při výstavbě bytových objektů jsou i tyto vzorce potlačovány a počet stání se zpravidla projektuje podle počtu bytových jednotek v objektu, v poměru 1:1. To by znamenalo na sídlišti Řeky celkem 724 stání + parkovací plochy k objektům občanské vybavenosti. Takový deficit by představoval hodnotu 724 + 76 – 352 = 448 stání. To je mírně příznivější ukazatel, než je výhledový počet stání vypočítaný podle předchozího vzorce. Na tomto místě je vhodné také připomenout fakta zjištěná místním pozorováním. Přestože se celé sídliště Řeky nachází v obytné zóně, ve které je parkování povoleno pouze na vyznačených místech, stojí zde pravidelně přibližně 39 vozidel mimo vyznačené plochy (vozidla stojící např. na krajnici obousměrné komunikace vytvářející tak průjezdný pouze jeden jízdní pruh, v křižovatkách, v místech určených pro přecházení chodců, na zelených pásech, apod.), tzn. v rozporu se stávající legislativou. Pouze za cenu porušování předpisů mohou dnes na sídlišti Řeky parkovat všichni ti, kteří mají trpělivost s vyhledáváním volných míst. Obecně je známo, že spousta větších měst se potýká s řadou společných, nebo obdobných problémů. Ve všech městech došlo k nebývalému nárůstu počtu motorových vozidel, resp. osobních automobilů, v období let 1990 až 1999, jehož důsledkem je podstatné zhoršení podmínek dopravy v klidu, které byly již v předchozích - osmdesátých letech, špatné. Mimo oněch dřívějších nedůsledností, které způsobily, že se dodnes nezrealizovala všechna vyprojektovaná stání, se dnes negativně projevují takové faktory, jako že poptávka po parkování výrazně převyšuje nabídku, vlivem výrazného deficitu je zvýšený zájem o zpoplatnění parkovacích ploch v centrech měst i mimo nich, což má za následek zvýšené zatížení dopravou v nezpoplatněných zónách, v centrech měst i na sídlištích se problémy s dopravou v klidu řeší na úkor uličního prostoru a zelených ploch, nejsou dostatečné finanční prostředky pro výstavbu objektů hromadných garáží a pokud se hromadné garáže ve městech budují, tak zpravidla z prostředků soukromých subjektů, které jsou jejich vlastníky a rozhodují o způsobu jejich využívání, včetně výše zpoplatnění. Pozitivně se projevuje realizace západoevropských trendů výstavby záchytných parkovišť typu P+R (Park and Ride - zaparkuj a jeď /městskou dopravou/ nebo také v menších městech P+G - Park and Go - zaparkuj a jdi). Ve vztahu k větším městům jsou navíc značné nedostatky v legislativě vztažené k dopravě v klidu. Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy (ÚDI hl.m. Prahy) např. uvádí, že „tyto nedostatky jsou příčinou nízké funkčnosti zóny placeného stání a funkčnosti dopravy v klidu v Praze vůbec. Základní problém je nedostatečná kontrola, navíc zatím platí stanovisko Ministerstva vnitra ČR, že nezaplacení parkovného v Zóně placeného stání (ZPS) není přestupkem proti plynulosti a bezpečnosti dopravy a tudíž, pokud řidič odmítne zaplatit parkovné a je nahlášen policii ČR, ta ani proti tomuto řidiči nezahájí přestupkové řízení. Proto se v Praze od r. 1999 posuzují tyto přestupky jako přestupky proti silničnímu zákonu a vymáhání pokut provádí příslušný obvodní úřad městské

~46~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY části“. I přes tyto problémy se v Praze, která bývá vzorem po stránce řešení městské dopravy pro ostatní města, počítá s dalším rozšiřováním ZPS. Možným východiskem z této nelehké situace je výstavba hromadných garáží, na jejíž problematiku jsme se snažili zaměřit v následujících otázkách bloku E dotazníku. V počátku pouhým stanovením a vymezením ploch pro jejich výstavbu v územních plánech měst a následně důslednou realizací, lze docílit alespoň částečného smazání rozdílu mezi nabídkou a poptávkou po parkovacích místech. Tyto hromadné garáže pak mohou tvořit významný doplněk parkovacím místům v legálně užívaném uličním prostoru, záchytným parkovištím na okrajích sídlišť, v současných zastaralých, chátrajících a nevhodně urbanisticky umístěných řadových garážích, které by však měly být postupně z center měst odstraňovány, nebo nakonec i „odstavných“ plochách v ulicích v rozporu s pravidly silničního provozu a na plochách, kde parkování není dovoleno (různé kdysi zelené plochy následně proměněné na parkoviště, dvory apod.). Tyto plochy využívané v rozporu s pravidly silničního provozu mohou být ovšem později zkultivovány. Na sídlišti v Řekách je těchto ploch nesčetně. V polovině roku 2001 byl stupeň automobilizace v ČR 1 automobil na 2,7 obyvatel, v Praze 1 automobil na 1,9 obyvatele, což předstihuje i nejmotorizovanější (resp. přesněji nejautomobilizovanější - stupeň motorizace značí počet motorových vozidel /vč. nákladních/ na 1000 obyvatel) západoevropská velkoměsta, kde se stupeň automobilizace obvykle pohybuje v hodnotách 1 osobní automobil na 2,1 až 2,3 obyvatele s tím, že celkový počet vozidel registrovaných na území Prahy stále roste. Na sídlišti Řeky je tento údaj 1 automobil na 3,49 obyvatele, což je téměř shodný údaj s hodnotou, kterou pro úvahy projektování základního počtu odstavných stání uvádí např. ČSN 73 61 10 o projektování místních komunikací z roku 1986 a na tento údaj bylo také projektováno sídliště Řeky, ovšem při zahrnutí hromadných garáží a záchytných parkovišť v okolí dnešních kotelen, k jejichž výstavbě nikdy nedošlo. Stále platí, že rozhodující podíl na přírůstcích motorových vozidel tvoří osobní automobily. Je zapotřebí také zdůraznit, že v době výstavby sídliště Řeky bylo uvažováno s kapacitou až 2 500 osob, z analýzy průzkumu však vyplývá, že na sídlišti dnes žije, po přepočtu ze 40,1% domácností, ve kterých žije 829 osob, přibližně 2 067 obyvatel (+ obyvatelé sociálních služeb). Tento neplánovaný úbytek (je způsoben klesajícím průměrným počtem osob v domácnosti) částečně kompenzuje přírůstek osobních automobilů na obyvatele.

ANALYTICKÁ ČÁST Dílčí závěr:


Ve výpočtech a analýzách, které byly zapotřebí k tomu, abychom se dopracovali k výsledku potřebného počtu stání, jsem zjistili, že na sídlišti Řeky je zapotřebí alespoň 659 stání, aby se pokryla dnešní poptávka po parkování. Neboť se však výhledově bude stupeň automobilizace, který je dnes na sídlišti Řeky 3,5, pravděpodobně přibližovat průměrným hodnotám v ČR, které dnes dosahují hodnoty 2,7 obyvatele na jedno vozidlo, bude nutné v Projektu regenerace nalézt odpovídající řešení pro 870 parkovacích a odstavných míst. Současný deficit stání na sídlišti Řeky dosahuje hodnoty 307 míst. Výhledově, se stoupajícím průměrným stupněm automobilizace, který se pravděpodobně bude přibližovat průměrné hodnotě v ČR, se bude deficit stání blížit k hodnotě 518 stání. Na tuto hodnotu by také měla reagovat Návrhová část Projektu regenerace. Nepotvrdil se všeobecně uznávaný stav, že domácnosti často vlastní více než jedno vozidlo. Na sídlišti Řeky je dnes průměrný počet vozidel na domácnost 0,82. Pouze 8,3% domácností má 2 a více automobilů (7,6% vlastní 2 vozy a 0,7% 3 automobily). Pouze 0,26 vozidel připadá na jednu domácnost starších samostatně žijících osob. V nejmladších rodinách R30 a R35 je tento ukazatel pod až mírně nad průměrem, tzn. 0,73 a 0,89 vozidel na 1 domácnost. Podprůměrná je také skupina Sp v páru žijících starších osob a rodin R50+. Zejména pro tyto všechny věkové skupiny, které se častěji pohybují pěšky, je velmi důležité, aby se v Návrhových částech řešily otázky vymezení ploch pro veřejnou dopravu, bezbariérové úpravy místních komunikací, tj. zejména chodníků a přechodů pro chodce (pro starší obyvatele i mladší rodiny, které často vozí kočárky, jsou tato opatření nezbytná). Mobilita domácností je následující: jeden automobil vlastní 60,7% domácností. Stupeň automobilizace všech obyvatel na sídlišti dosahuje oproti ČR velmi podprůměrné hodnoty, a to 3,5 obyvatele na jeden osobní automobil. Z interpolace hodnot vyplývá, že celkový počet všech osobních automobilů na sídlišti je 597, přitom na sídlišti je pouze 352 vyznačených stání, z nich některá však nedisponují normovými hodnotami, zejména šíří průjezdných pruhů mezi stáními. Doporučujeme v Návrhové části řešit odpovídající počet stání. Stávající plochy, na nichž se dnes parkuje v rozporu s legislativou (vozidla stojící např. na krajnici obousměrné komunikace vytvářející tak průjezdný pouze jeden jízdní pruh, v křižovatkách, v místech určených pro přecházení chodců, na zelených pásech, apod.), budou buď nahrazeny normovými plochami pro parkování, případně budou regenerovány k původnímu účelu.

~47~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST E DOTAZNÍKU: OTÁZKA E2: MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Informace o dopravě, parkování Kde parkujete svůj / své automobil/-y? I. na parkovišti na sídlišti zpravidla na:  stejném místě /  náhodně volném místě II. na parkovišti mimo sídliště v ulici (místě) ……………………… III. garážujeme v ulici (místě) ……………………………………….

GRAF 21: PODÍL PARKOVANÝCH A GARÁŽOVANÝCH VOZIDELNA SÍDLIŠTI

Verbální zhodnocení: Z 226-ti vozidel jich je 151 parkováno (52,1%) a 47 garážováno (16,2%). Na první pohled vysoké procento domácností „bez odpovědi“, dosahuje obvykle průměrné hodnoty okolo 5,5 %, avšak po odlišení domácností s 0 automobily, které u této i následujících otázek mohly, ale také nemusely, odpovídat. Z parkujících vozidel má své obvyklé místo vyhrazena polovina vozidel, druhá polovina pak musí volit náhodně volná místa. Tento jev se nejvíce projevuje v okolí domů s menší parkovací kapacitou, zejména na vstupu do sídliště, tj. v okolí domů H1 a G2. Z garážovaných vozidel jich nejvíce připadá do izochrony dostupnosti garáže do 1000 m, kam řadíme především garáže „za zámkem“, v centru města, nebo také za náhonem poblíž sídliště Řeky. Podle předpokladu je nejvíce garážovaných vozidel u skupiny Sp starších v páru žijících osob, která zřejmě vlastní garáže od chvíle jejich výstavby, v 80 letech minulého století. U rodin je procento garážníků na stejné úrovni, okolo 20% (v každé skupině, mimo skupiny R30, se 14-ti procenty). Dílčí závěr:

Bez odpovědi

Parkují

Garážují na sídlišti na stejném místě

26,9 %

26,2 % pro 0 automobilů

5,5%

na sídlišti na náhodně volném místě 24,8%

obecně 0,3 % mimo sídliště do 1500 m ? - mimo sídliště 3,8% do 1000 m do 500 m 4,5% 5,5% 2,4 %

Výsledné deficity potřebného počtu stání na sídlišti bohužel nelze snižovat o zjištěné hodnoty garážovaných vozidel. Důvod je takový, že normové výpočtové vzorce již zohledňují skutečnost krátkodobých a dlouhodobých stání. Krátkodobá mohou být i taková, kdy vlastník vozidla a současně i garáže, dočasně odstavuje své vozidlo na sídlišti, např. aby vyložil nákup, vyčkal příchodu dalších osob, a teprve později odváží své vozidlo do garáže. Doba výskytu těchto vozidel na sídlišti je tím delší, a počet takových vozidel je tím vyšší, čím delší jsou docházkové vzdálenosti do garáží. Neboť je na sídlišti Řeky zjištěno, že většina obyvatel garážuje v docházkové vzdálenosti nad 1 km, lze očekávat, že podíl krátkodobě odstavovaných vozidel bude relativně vysoký. Dlouhodobá stání ve výpočtových vzorcích pak reprezentují stání pro obyvatele, kteří garáže nevlastní, a jsou odkázáni na parkoviště a uliční prostory. Analýza této otázky má významný vliv pro rozbor následujícího bloku, tedy názoru obyvatel na výstavbu hromadných garáží, které mohou v budoucnu, možná jako jediné řešení, významnou měrou přispět k potřebnému snížení deficitů parkovacích stání.

U vyhodnocení následující problematiky názoru obyvatel panelového sídliště Řeky na výstavbu hromadných garáží, která je v dotazníku reprezentována 4 otázkami E.3 – E.7, je provedeno společné verbální zhodnocení a dílčí závěry.


~48~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST E DOTAZNÍKU: OTÁZKA E3:

ANALYTICKÁ ČÁST

Informace o dopravě, parkování Upřednostňujete odstavování vozidla na parkovišti nebo jeho garážování? (pokud byste si mohli vybrat). I. parkování II. garážování

MOŽNÉ ODPOVĚDI:

GRAF 22: VYJÁDŘENÍ VOZIDEL

ČÁST E DOTAZNÍKU: OTÁZKA E5:

Informace o dopravě, parkování Je pro Vás přijatelnější hradit poplatek za poskytnutí garáže formou nájemného, nebo raději přistoupíte na odkoupení do osobního vlastnictví? I. formou nájemného II. do osobního vlastnictví III. oba způsoby jsou přijatelné

MOŽNÉ ODPOVĚDI:

NÁZORU OBYVATEL NA NEJVHODNĚJŠÍ ZPŮSOB ODSTAVOVÁNÍ Parkování Bez odpovědi Garážování

GRAF 24: VYJÁDŘENÍ NÁZORU NA ZPOPLATNĚNÍ GARÁŽOVÝCH STÁNÍ

100%

Formou nájemného

60%

Oba způsoby jsou přijatelné

Bez odpovědi

Určitě ano

Bez odpovědi

1

3

2 1

25

1

2 6

8

8

49

3

8

27

2 2

4 Hodnocená skupina

Celkem

N

3G

2G

27

3

1 1 1 So

2 3 Sp

Mp

2 R50+

R50

R45

R40

2

1

3

4

3

4

4

3 3 R35

0,0

1

2

4 1

1

GRAF 23: VYJÁDŘENÍ PODPORY VÝSTAVBĚ HROMADNÝCH GARÁŽÍ Ano, v případě finanční dostupnosti

20,0

R30

Informace o dopravě, parkování Budete, vzhledem k nedostatku ploch pro výstavbu řadových garáží, finančně podporovat výstavbu hromadných (vícepodlažních) garáží? Jste ochotni sdružit finanční prostředky s ostatními? I. určitě ano II. neuvažujeme o tom III. ano, v případě finanční dostupnosti

MOŽNÉ ODPOVĚDI:

30,0

10,0



40,0

7

61 Celkem

N 1

1 3G

2G

So 1

Hodnocená skupina

50,0

7

1 2

10 Sp

5 Mp

9 R50+

R50

6 R45

6 R40

R35

R30

4

10%

4

14

20%


69

12 18

16

1 3

2

30%

3

2

6

40%

1

3

60,0

50%

0%

Do osobního vlastnictví

70,0 [%]

4

3

160

23 22

11

18 19

17

13

15

70%

3


80%

Údaje domácností, které chtějí garážovat

5

10

90%



MOŽNÉ ODPOVĚDI:

Neuvažujeme o tom

Informace o dopravě, parkování Kolik finančních prostředků můžete investovat do výstavby garáže (včetně ceny pozemku), případně do podílu na vybudování hromadné garáže? Jaká je Vaše představa o maximální investici do výstavby? I. 130 tis.Kč III. 190 tis. Kč V. 250 tis. Kč II. 160 tis. Kč IV. 220 tis. Kč VI. jiná: ………………………

GRAF 25: VYJÁDŘENÍ

100%

NÁZORU NA INVESTOVANÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY DO

6

143

7 16

31

24

17

15

8

Bez odpovědi

2

11

61

19

1 2

4 82 1

!

Hodnocená skupina Pozn.: Číslo ve sloupci značí absolutní ukazatel (počet domácností)


Celkem

N 1

3G

2G

3 So

3 1 Sp

Mp

2,8% do 50 tis. Kč

3

14

9 13 R50+

R50

R45

10%

2,8% do 100 tis. Kč

9

10

9 R40

R35

R30

1,7% - ? nevím 2,4% slovní nevyčíslitelné vyjádření

5 10

20%

0,- Kč

68 %

1

11

3

1

2 40%

0%

10%

1

60%

11


80%

9

2

1

7

VÝSTAVBY GARÁŽÍ

ZAJÍMAVÉ REAKCE „Nemáme tolik peněz“. „Kolik půjčí banka“. „Nižší!“. „Nic - nemám tolik peněz“.

130 tis. Kč 1,7% nad 160 tis. Kč

~49~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST E DOTAZNÍKU: OTÁZKA E7: MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Informace o dopravě, parkování Jakou docházkovou vzdálenost do a z garáže jste ochotni respektovat? Nevadila by nám maximálně ……………………. m vzdálená garáž.

GRAF 26: POROVNÁNÍ

NÁZORU NA PRŮMĚRNOU DOCHÁZKOVOU VZDÁLENOST DO GARÁŽE PODLE JEDNOTLIVÝCH SKUPIN 700 600

650

Průměrná vzdálenost

508

!

486 405

400 361

300 200 100 Křivka podle skupin Průměrná hodnota sídliště 0 R30 R35 R40 R45

522

543

539

500

667

650

646

609

100

R50 R50+ Mp Sp Hodnocená skupina

So

2G

ZAJÍMAVÉ REAKCE „Je mi to jedno“. „Jakákoli lidová“. „Žádná garáž mě nezajímá“.


3G

N

Verbální zhodnocení otázek E.3 – E.7: Úvodem : Již ve vyhodnocení původní dokumentace na výstavbu sídliště jsme zmiňovali, že původní projekty obsahovaly řadu námětů na výstavbu cca 460 garážových stání. Plochy pro výstavbu těchto garáží byly dokonce stabilizovány v územním plánu města. Takovou plochou je např. území mezi mazutovou kotelnou a hřištěm základní školy, na kterém se dnes nachází dočasná deponie Technických služeb Semily. Nachází se zde již celých 25 let, od doby, kdy byla dokončena základní výstavba sídliště. V rozboru otázek o problematice garážování, kterou naznačují výše uvedené grafy, se budeme snažit nalézt odpovědi na otázku, „proč na sídlišti existuje značný deficit parkovacích stání, když v územním plánu jsou téměř 30 let vymezeny prostory pro výstavbu mnoha desítek garážových stání?“. Možná je to proto, že o výstavbě hromadných garáží, která je finančně velmi náročná, nerozhodují pouze územní plány, ani projektové dokumentace. Rozhodujícími faktory mohou být docházková vzdálenost, ekonomická síla investorů, a tedy i obyvatel, kteří investory podmiňují, roční klimatické podmínky, stávající deficity parkovacích stání, stupně automobilizace, vztahy bytových objektů k dopravní infrastruktuře sídliště, ale také kontrola a postihy za parkování v rozporu s pravidly silničního provozu, které, pakliže existují, motivují k hledání určitých řešení, aby se takové chování eliminovalo. Bylo by snadné pokrýt na papíře a ve výkresech veškeré deficity. Řešením může být návrh několika objektů hromadného parkování. Naší snahou by však nemělo být bezhlavé navrhování takových řešení, která ve výkresech zůstanou navrhována, avšak nerealizována, řadu desetiletí. Takové návrhy mohou zabírat plochy pro daleko užitečnější využití. Snahou bude nalezení přijatelného kompromisu mezi plochami určenými pro garážová stání, která mohou využívat úzkostlivější a movitější skupiny vlastníků osobních automobilů, nebo prostými parkovacími stáními na terénu pro ty ostatní, pakliže se pro ně naleznou odpovídající plochy. Porovnejme ještě krátce výhody i nevýhody garážování v našich podmínkách. Dlouhé zimní období s výraznými projevy má vliv na vyšší pohodlí při startování garážovaných vozidel, u kterých majitelé nemusí každé ráno rozmrazovat okna či dveře. Docházková vzdálenost a manipulace s bezpečnostními systémy (vrata, závory apod.) působí negativně, neboť prodlužuje celkovou dobu od chvíle opuštění domácnosti až do nasednutí do vozu. Moderní technologie uplatňované při výrobě automobilů působí oběma směry. Automobil nemusí být nutně garážován, aby nekorodoval, protože povrchové úpravy karoserií a automobilových součástí umožňují celoroční pobyt vozidla ve venkovním prostoru, naopak zvyšující se riziko krádeží zaměřených hlavně na luxusní vozy, nutí ke stále se zvyšujícímu podílu bezpečnostních opatření na vozech, případně jejich odstavování v bezpečných prostorách. Zhodnocení: Z vyhodnocení otázky E.3 vyplývá, že 55% domácností by rádo svůj osobní automobil garážovalo. Část těchto kladných odpovědí můžeme odfiltrovat předchozí otázkou, ze které víme, jaké je procento stávajících vlastníků garáží. To představuje 14% domácností, které již garážují. O těchto domácnostech se můžeme domnívat, že výstavbu nových garáží s největší pravděpodobností podporovat nebudou. Pakliže ano, svou starou garáž poskytnou k odkoupení ostatním domácnostem, které na výstavbu nové garáže nebudou mít finanční prostředky. Poměr tedy zůstává přibližně zachován. Z 55% tedy zbývá 41%, což představuje 119 domácností. Celkem z celého sídliště, po interpolaci hodnot, by to mohlo být až 296 domácností, a v nich 243 vozidel. (s přihlédnutím k 0,82 voz/domácnost – u první otázky ještě není rozhodující, zda domácnost automobil vlastní či nikoliv – může se jednat také o budoucnost). To bychom měli hned několika patrovou garáž. Z analýzy otázky E.3 dále vyplývá, že garážování upřednostňuje ve většině případech až okolo 68% rodinných domácností (skupiny R30, R45 a R50+), další skupiny se pak soustředí ~50~


okolo 47% a na nejnižší úrovni se pohybuje skupina So starších samostatně žijících osob se 34%. Z vyhodnocení otázky E.4 víme, že celkem 29% domácností budou podporovat, nebo by uvažovalo o finanční podpoře, výstavbu hromadných garáží. To je oproti 55% obyvatel, kteří by raději garážovali, podstatný rozdíl. Opět zde nechme zapůsobit filtr z předešlého vyhodnocení. Od 29% domácností lze oddělit ty domácnosti, které chtějí svůj vůz parkovat a přesto tvrdí, že v případě finanční dostupnosti budou podporovat výstavbu hromadných garáží. Taková odpověď je pokud ne přímo zavádějící, tak rozhodně nejistá. Výsledek je takový, že pouhých 23% domácností by finančně podpořilo výstavbu hromadných garáží. V této skupině je pak 69 domácností a v nich, po započítání dobře známého koeficientu 0,82 (analýza otázky E.1) 57 vozidel. To je informace tak pro návrh jednoho malého parkovacího domku. Naopak 21% domácností, které by podle předchozích zjištění chtělo parkovat, se nyní zvyšuje na 49% domácností, které v žádném případě neuvažují o finanční podpoře výstavbě hromadných garáží. Nejvyšší zájem o výstavbu hromadných garáží je ve skupinách mladých rodin, ve středních vrstvách je údaj o podpoře poměrně vyrovnaný, v rozmezí 30 až 40%. Chceme-li se již nyní zabývat hlediskem vlastnického vztahu k nemovitosti, které se nám po předchozích úvahách nabízí, je ve většině případech toto rozhodnutí nestranné. Tzn., že 24% domácností akceptuje obě formy vztahu k nemovitosti - nájem nebo vlastnictví, z toho je ovšem 17% domácností, které již zřejmě garáž vlastní a je pro ně přirozeně tento způsob přijatelnější. Pakliže dále vyhodnocujeme tyto hierarchicky vyměřené otázky, které postihují veškeré potřeby pro zjištění názoru, zda-li může mít výstavba hromadných garáží podporu veřejnosti, zmenšuje se nám podíl domácností, které jsou výstavbě hromadných garáží nakloněni. Od zcela obecné otázky E.3, kde se ptáme na upřednostňování parkování či garážování a kde se pro garážovaní vyslovilo 55% domácností, zjišťujeme u zcela rozhodují a závěrečné otázky E.6 o finanční náročnosti, že pouhých 18,3% domácností má reálnou představu o finanční částce, kterou jsou ochotny vynaložit jako podíl na výstavbu hromadné garáže. Z toho nejčetnější je 8,6% hodnota u domácností, které skutečně chtějí garážovat. Další významnou skupinou s 12% jsou domácnosti, které chtějí garážovat, ale nemají konkrétní představu o výši investice. Poměrně reálnou představu o výši společné investice mají obyvatelé ve skupině mladých osob Mp, u kterých se 33% domnívá, že garáž lze pořídit za 130 tis. Kč. Velmi vtipná je naopak 5 procentní skupina domácností, která by ráda vlastnila garáž, ale chtěla by jí získat za nereálnou částku 0 Kč. Někteří ze slušnosti alespoň uvádějí „momentálně“ 0 Kč. V návrhové části je možné reflektovat na výše uvedené zhodnocení, které bude dále shrnuto v dílčím závěru. Posledním důležitým ukazatelem pro návrh hromadných garáží je ukazatel docházkové vzdálenosti, která vyjadřuje vzdálenost, kterou jsou domácnosti ochotny akceptovat k docházce za svými vozidly. Tato analýza nás také utvrdí v domněnce, zda plochy vymezené územním plánem pro výstavbu hromadných garáží jsou většinou obyvatel akceptovatelné. Tyto zjištěné průměrné hodnoty docházkové vzdálenosti lze v budoucnu samozřejmě využívat i v jiných případech ve městě, kde budou navrhovány hromadné garáže. Zjištěná průměrná hodnota docházkové vzdálenosti je 522 m. Tato hodnota vymezuje kruh okolo sídliště, který by měl být maximální hranicí pro návrh hromadných garáží pro potřeby sídliště Řeky. Ze současných garáží spadají to tohoto kruhu garáže na sousedním sídlišti Pod Černým mostem, kde již pravděpodobně část obyvatel sídliště Řeky garážuje. Lze sem zařadit také garáže za náhonem na hranici sídliště Řeky. Ty ovšem pro svou nedostupnost, která je způsobena linií náhonu, přes který nevede žádná lávka uprostřed řešeného území, jsou v pěší dostupnosti přes 1 km ze středu sídliště. Zcela v mezích této průměrné hodnoty, a to navíc s dostatečnou rezervou i od nejvzdálenějšího místa sídliště, je plocha vymezená územním plánem pro výstavbu hromadných garáží, a to mezi mazutovou kotelnou a školním hřištěm. MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

ANALYTICKÁ ČÁST

Dílčí závěr k otázkám E.3 – E.7:

V úvodu předešlého verbálního zhodnocení jsme si položili otázku, „proč na sídlišti existuje značný deficit parkovacích stání, když v územním plánu jsou téměř 30 let vymezeny prostory pro výstavbu mnoha desítek garážových stání?“. Po analýze odpovědí víme, že výstavba hromadných garáží, která představuje jediné významné řešení pro citelné snížení deficitu garážových stání, nemá dostatečnou podporu veřejnosti. Tato podpora bude ovšem nízká tak dlouho, dokud se aktivně nepřistoupí k prosazování tohoto přijatelného řešení, přijatelného ať již z pohledu vlivu na zábor půdy, pozitivního vlivu na životního prostředí, bezpečnost vozidel i obyvatel samotných, či samotné pohodlí při manipulaci s vozidly. Dodnes obyvatelům sídliště nenabídl nikdo náhradu za dosud nerealizovanou výstavbu hromadných garáží, která byla plánována původními dokumentacemi na výstavbu sídliště. Přestože 55% domácností vyslovilo názor, že by raději svůj vůz garážovalo, nežli odstavovalo na parkovacích plochách na terénu, vlastní výstavbu hromadných garáží by finančně podpořilo pouhých 23% domácností, což představuje 57 vozidel. Reálnou představu o výši investice za výstavbu garážového stání má pouhých 18% domácností. Analýzou odpovědí se potvrdilo, že plochy, které jsou v územním plánu na sídlišti Řeky již téměř 30 let vymezeny pro výstavbu hromadných garáží, leží v akceptovatelné docházkové vzdálenosti, která pokrývá celou rozlohu sídliště. Tato docházková vzdálenost činí 522m. Neboť se řadové garáže za náhonem, ve kterých pravděpodobně garážuje část obyvatel sídliště Řeky, nachází za hranicí přijatelné docházkové vzdálenosti, doporučujeme navrhnout řešení, které by umožnilo tuto docházkovou vzdálenost zkrátit (např. výstavbou lávky přes náhon). Doporučujeme, aby se zjištěné deficity parkovacích stání (viz. vyhodnocení otázky E.1) v Návrhové části pokryly z části parkováním na terénu, a z části hromadnými garážemi. Výstavbě hromadných garáží by měla předcházet dlouhodobě plánovaná osvěta, ve které se doporučuje zaměřit na prezentaci výhod hromadných garáží, zejména vlivu na zábor půdy, pozitivního vlivu na životního prostředí, bezpečnost vozidel i obyvatel samotných, či samotné pohodlí při manipulaci s vozidly, a finančních nároků na takové řešení. Rozsáhlejší výstavbou parkovacích stání na terénu se může snižovat vliv na budoucí výstavbu hromadných garáží, neboť poptávka po parkování obecně se bude snižovat. Neboť může být výstavba parkovacích stání na terénu pouze krátkodobým řešením, které pokryje maximálně stávající potřebu parkování, musí být v Návrhové části vymezena dostatečná rezerva pro výhledový počet deficitu stání, zejména pro období, kdy se stupeň automobilizace na sídlišti bude přibližovat hodnotám v ČR. S ohledem na relativně malou podporu veřejnosti k výstavbě hromadných garáží nedoporučujeme plochy vyčleněné pro toto řešení územním plánem dále navyšovat.

~51~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST F DOTAZNÍKU: OTÁZKA F1:

ANALYTICKÁ ČÁST

Harmonogram regenerace S čím se má začít? Co „hoří“ a co „počká“? (pokuste se, prosím, dílčí úkony očíslovat). I. oprava Bavlnářské ulice II. parkoviště III. zeleň IV. dětská hřiště V. garáže VI. jiné akce a jiný postup: …………………………………………

MOŽNÉ ODPOVĚDI:

2,4

O první a druhé místo v harmonogramu regenerace spolu svedly souboj „oprava Bavlnářské ulice“ a „oprava dětských hřišť“. Pouze mladé rodiny s dětmi, s průměrným věkem dítěte 4 a 6 let, upřednostňovaly opravu dětských hřišť před rekonstrukcí Bavlnářské ulice. Obvykle je pak rozdíl v šestibodové váhové stupnici menší než 1 bod, pouze ve skupině R45 je to 1,4 bodů a ve skupině Sp 2,4 bodů, ovšem stále na celkovém druhém místě. Ve skupině 2G je rozdíl od prvního místa 3 body, což představuje celkové třetí místo a také poměrně velký rozdíl od druhého - 1,2 bodů. Na druhé místo tato skupina obyvatel vyzdvihla okruh „zeleně“. Celkový rozdíl mezi 1. a 2. místem je 0,7 bodů (po zaokrouhlení na jedno desetinné místo). Ještě daleko menší rozdíl (0,2 body) je mezi třetím a čtvrtým umístěním - „zeleň“ a „parkování“. „Zeleň“ byla upřednostňována zejména skupinou 2G (dvě generace bez dětí), naopak „až páté“ místo ji přiřadila skupina Mp mladých párů bez dětí a samostatně žijících osob. Ve všech skupinách sehrála poměrně důležitou roli skutečnost, že rozdíly mezi 1. a 2. místem anebo 3. a 4. místem, jsou pouze minimální (viz. grafické vyjádření), proto lze přizpůsobovat jejich následné naplňování aktuálním okolnostem, kterými mohou být v případě dlouhodobé realizace a závislosti na státních dotacích, hlediska jako neposkytnutí státní dotace v některém z realizačních let, což může mít za následek upřednostnění méně náročné úpravy, kterou lze pokrýt z městského rozpočtu, nebo neočekávané požadavky na rozpočet města, nepředvídatelné okolnosti jako havarijní stavy, novelizované zákony a vyhlášky, apod.

1,9

Dílčí závěr:

GRAF 27: VYHODNOCENÍ NÁZORU VEŘEJNOSTI NA HARMONOGRAM REGENERACE 7,0

Oprava Bavlnářské ulice

Parkoviště

Zeleň

Dětská hřiště

Garáže

6,0

Váhový průměr (0 - 6 bodů)

6,0 5,8

5,5

5,2

5,0 4,2

4,0

4,6 3,8

3,8

3,8

4,1

4,3

4,2 3,8

4,2 3,5 2,8

3,0 2,6

2,0

4,7

4,7 4,7

3,5

2,8 2,6

2,7 2,7

1,7

1,7 2,1

2,1

2,0 1,2

1,5

3,0 1,9 1,7

2,3

1,6

0,7

3,3

2,4

2,4

1,9

1,4

1,0

2,2

2,9

1,8

1,7

1,2

1,1

0,9

0,3

0,5

2,0 1,7 0,6

0,9

1,0

0,6

0,0 R30

R35

R40

R45

R50

R50+ Mp Sp Hodnocená skupina

So

2G

3G

N

! ZAJÍMAVÉ REAKCE „Odpadkové koše + zahájit osvětovou akci pro obyvatele k čemu slouží“. „Vše, co bylo v předešlých bodech dotazníku, je třeba řešit najednou - vše „hoří“, nic „nepočká““. „Vše najednou“. Jeden respondent ohodnotil třetím pořadím okruh: „zajistit možnost přístupu na internet pomocí rozvodů kabelové televize nebo sdílené mikrovlnné antény“. Verbální zhodnocení: Harmonogram regenerace sídliště by měl v Návrhové části Projektu regenerace z větší části respektovat názor veřejnosti. K odchylkám lze přistoupit pouze tehdy, pokud vlastní stavebně technické zhodnocení sídliště prokáže nezbytnost a naléhavost jiných řešení, jejichž neodkladnou realizací by se nepřiměřeně zvýšilo např. riziko bezpečnosti, úrazů, nákladů na budoucí opravy či rekonstrukce. S ohledem na všeobecně známe negativní aspekty sídliště Řeky širší veřejnosti se však tento jev dá očekávat pouze v minimálně možných případech. K odlišnostem, ovšem jistě přijatelným, může docházet také tehdy, pokud bude možné realizaci různých etap, které budou v různých úrovních harmonogramu sestaveném podle názoru veřejnosti, spojit v jeden logický celek. Dodržení harmonogramu regenerace, který bude v souladu s názorem veřejnosti, má ještě jeden hlubší význam. Jeho důsledné dodržení je velmi důležité pro získání důvěryhodnosti obyvatel k vlastnímu Projektu regenerace. To může zajistit vyšší spolupráci obyvatel při budoucích anketách, MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

zvýší se také samotný úspěch celé regenerace sídliště, prohloubí se vztah obyvatel k regenerovaným prostorám sídliště. Opačný přístup vyvolává potřebu neustálého zpochybňování jednotlivých investičních akcí a budí nedůvěru v organizační složku předchozích průzkumů. Realizace jednotlivých etap je především dlouhodobým procesem neustálé přeměny území sídliště, proto je nutné ji provázat s názorem většiny zde žijících osob.

Regenerace panelového sídliště Řeky by měla v Návrhové části v maximálně možné míře respektovat názor veřejnosti. Pořadí jednotných etap by mělo být následující: 1. OPRAVA BAVLNÁŘSKÉ ULICE 2. OPRAVA DĚTSKÝCH HŘIŠŤ 3. ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ZELENĚ PODLE VÝSLEDKŮ ANALÝZY BLOKU C DOTAZNÍKU 4. REKONSTRUKCE A VÝSTAVBA PARKOVACÍCH PLOCH 5. VÝSTAVBA HROMADNÝCH GARÁŽÍ Další problémové okruhy, na které některé domácnosti upozorňovaly (jelikož se k těmto tématickým okruhům neměly možnost vyjádřit všechny domácnosti, budou podle náročnosti řešení zapracovány jako důležité mezifáze harmonogramu): ŘEŠENÍ PSÍ PROBLEMATIKY DOPLNĚNÍ MĚSTSKÉHO MOBILIÁŘE OPRAVA STEZKY PODÉL JIZERY Ostatní méně náročné fáze budou podle náročnosti jejich provedení řazeny v harmonogramu podle zajištění způsobu financování (s a bez státní podpory) a logického sledu celkové a úplné revitalizace sídliště K odchylkám v harmonogramu regenerace lze přistoupit pouze tehdy, pokud vlastní stavebně technické zhodnocení sídliště prokáže nezbytnost a naléhavost jiných řešení, jejichž neodkladnou realizací by se nepřiměřeně zvýšilo např. riziko bezpečnosti, úrazů, nákladů na budoucí opravy či rekonstrukce. K odlišnostem, ovšem jistě přijatelným, může docházet také tehdy, pokud bude možné realizaci různých etap, které jsou v různých úrovních harmonogramu sestaveném podle názoru veřejnosti, spojit v jeden logický celek. S ohledem na malé rozdíly mezi 1. a 2. místem, anebo 3. a 4. místem, lze konečné pořadí v Návrhové části, zejména u těchto variací, přizpůsobovat aktuálním okolnostem, kterými mohou být v případě dlouhodobé realizace a závislosti na státních dotacích, hlediska jako neposkytnutí státní dotace v některém z realizačních let, což může mít za následek upřednostnění méně náročné úpravy, kterou lze pokrýt z městského rozpočtu, nebo neočekávané požadavky na rozpočet města, nepředvídatelné okolnosti jako havarijní stavy, či novelizované zákony a vyhlášky.

~52~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST G DOTAZNÍKU: OTÁZKA G1: MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Dodatečné informace Bydlím / bydlíme na sídlišti v Řekách ve vchodě číslo: ……………………… --------

Verbální zhodnocení: Identifikační otázka na závěr dotazníku charakterizuje respondenta, slouží při zpracování výsledků ankety a k vyjádření hledaných souvislostí mezi jednotlivými znaky. Z tohoto vyhodnocení vyplývá, že nejaktivnější při spolupráci jsou obyvatelé v bytových objektech G2, F, B1 a další, s nejvyšší hranicí úspěšnosti přesahující 60%. Prostřednictvím této otázky byla sestavena úvodní analýza o efektivnosti ankety, která je důležitá pro přímé porovnávání jednotlivých metod a technik sběru dat, nebo způsobů vlastní organizace práce. Dílčí závěr:

GRAF

28:

VYJÁDŘENÍ

POMĚRU V JEDNOTLIVÝCH BYTOVÝCH DOMECH

Legenda věkových skupin: R30 R35 R40 R45

DOMÁCNOSTÍ

R50

ZÚČASTĚNNÝCH

R50+

Mp

Sp

E2

E3

F

So

2G

V ANKETĚ

3G

Tato otázka je v dotazníku uvedena především pro identifikaci respondentů a nemá přímou souvislost se závěry ankety. Nepřímo je možné ze spolupráce s obyvateli v jednotlivých domech vyvodit např. zájem obyvatel jednotlivých domů o vlastní regeneraci a veřejné prostranství obecně, jaká bude jejich vztah k regenerovaným plochám, apod. Tyto úvahy jsou v plném rozsahu popsány ve vyhodnocení efektivnosti na úvodních stránkách tohoto vyhodnocení ankety mezi obyvateli panelového sídliště Řeky.

N

Počet domácností zúčastněných v anketě

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 B1

B2

B3

B4

C

D

E1

G1

G2

H

Bytový dům


~53~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ČÁST G DOTAZNÍKU: OTÁZKA G2:

MOŽNÉ ODPOVĚDI:

ANALYTICKÁ ČÁST

Dodatečné informace Chcete-li se k celému problému regenerace veřejných prostor sídliště vyjádřit šířeji, použijte pro Vaše sdělení následující volnou plochu dotazníku. Pokud Vám nestačí, přiložte k dotazníku další list papíru. --------

0 Vybavenost území Veřejná zeleň

Zprovoznit koupaliště

Jiné

Celkem Snížit rychlost vozidel Zamezit parkování na trávníku

Větší aktivita policie Jiné

Celkem

Volný čas, Psí odpočinek problematika

Doplnit vodorovné značení

2

Donutit majitelé psů uklizet

4

Jiné

6

Zajistit lepší údržbu chodníků Jiné

8

Více odpadkových košů Více laviček Opravit stezku podél Jizery

10

Celkem Opravit a údržba hřišť

12

Zajistit odbornou péči o zeleň Více keřů a nízké zeleně Jiné

Celkem

14

Dopis jako příloha dotazníku Ostatní

[% ]

Větší aktivita a dohled policie Proti výstavbě domu o 34 b.j.

POSLEDNÍ VOLNÉ OTÁZKY, ZABÝVAJÍCÍ SE LIBOVOLNÝMI NÁZORY OBYVATEL NA PROBLEMATIKU REGENERACE SÍDLIŠTĚ Celkem

GRAF 29: ZHODNOCENÍ

Doprava a parkování

!

ZAJÍMAVÉ REAKCE NA ZÁVĚREČNOU OTÁZKU G.2 „Zavést parkování na stejném místě za cca 300 Kč/rok“. „Vadí nám přivazování a štěkání psů u samoobsluhy“. Vadí nám opilci před samoobsluhou“. „Více keřů s plody - kdouloně, rakytník řešetlákový apod., zeleň řešit podobou anglického parku “. „Zvýšit postih vandalů a zlodějů“ „Naučit lidi aby si vážili svého prostředí a starali se o něj“. „Hovořit o pořádku ve školách + brigády“. „V první řadě myslet na děti“. „Netrpím nedostatkem parkovacích ploch“. „Kdo nese odpovědnost za neodborné ořezání stromů na sídlišti“? „Proč se nevyužije zkušeností p. Špidlena nebo Ondřeje Nečaského (budoucí zahradní architekt)“ (Pozn. - při údržbě veřejné zeleně) „Zbourat řadu garáží od zámku podél náhonu a potrestat úředníka, který výstavbu povolil“. Ke zdevastovanému a neudržovanému prostoru kolem kotelny: „Z Textilní ulice je na toto místo opravdu velice „nádherný“ pohled. Kdo se může pochlubit, že má vedle svého sídliště amazonskou džungli“. „Zajistit dohled MěÚ nad péčí o stromy“. „Požadujeme, aby policie sledovala hlučnost vozidel rómské komunity, dělají největší hluk“. „Opravy do hřišť zaměřit tam, kde se o ně nyní starají nájemníci. Je to záruka do budoucna proti ničení“. „Nestavět před našim domem ještě vyšší budovu a raději ani nižší“. „Méně často sekat trávník“. MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

„Město nic nedělá pro dětskou populaci“. „Více košů pro lidi i psy“. „Vymezený prostor bude lepší jak pro majitele tak ostatní“. „Zavést pokuty za psy, kteří dělají nepořádek (viz. Anglie)“. „Myslím si, že garáže a hospody nejsou tak důležité, jako dětská hřiště a více zeleně. Tam je potřeba investovat“. „Držíme Vám palce“. Verbální zhodnocení: Je přirozené, že se v závěru dotazníku objevuje tato zcela volná otázka, ve které se obyvatelé mohou vyjadřovat k libovolným tématům, o kterých se domnívají, že je vhodné na ně samostatně upozornit. Opět se zde vracíme k onomu zajímavému porovnání volné otázky B.2 a této závěrečné otázky G.2, které jsou koncipovány stejným způsobem jako volné, avšak jejich umístění v úvodu, anebo naopak v závěru dotazníku, může naznačovat, do jaké míry se podařilo postihnout dotazníkem všechna témata. Volné otázky také indikují oblasti, na kterých obyvatelům obzvláště záleží a na které se mimo obvyklé reakce v jiných otázkách snaží upozornit také slovním zhodnocením. Pakliže je více reakcí zaznamenáno v úvodu dotazníku, je to přirozené, neboť dotazník ještě zdaleka nedosáhl svého konce a někteří obyvatelé proto mohou mít pocit, že je třeba vše, co ještě dotazník neřešil, okamžitě sdělit. V úvodních částech dotazníku nebyla otázka zodpovězena 51 % obyvateli. Pokud by však byla podobně velká odezva i v tuto chvíli, v závěru dotazníku, mohlo by to naznačovat, že dotazník nepostihl vyčerpávajícím způsobem všechna témata. K závěrečné volné otázce G.2 se nevyjádřilo přes 68 % domácností, oproti 51 % podobně koncipované volné otázky B.2. v úvodu dotazníku. To je dostatečně velký rozdíl k tomu, abychom mohli uspokojivě tvrdit, že dotazník splnil svou úlohu, a postihl dostatečně všechna témata, která mohla být pro veřejnost zajímavá. Důležité také je, že v otázce B.2 i G.2 se téměř pravidelně objevují témata, která jsou v dotazníku obsažena, ovšem na jiném místě. Pak se lze skutečně domnívat, že obyvatelé zdůrazněním tohoto problému a jeho vyzdvižením do samostatné volné otázky, chtějí více zdůraznit problémy, které jsou pro ně naléhavější. Reakce na tuto otázku jsou v podstatě podobné jako u otázky B.2, tzn. že většina reakcí je zaměřena na vybavenost území, psí problematiku, volný čas, dopravu a veřejnou zeleň, které v podstatě korespondují se strukturou dotazníku. Navíc se zde objevují reakce na snížení rychlosti vozidel, zamezení parkování na trávníku, zprovoznění koupaliště, které leží mimo hranici řešeného území Projektu regenerace panelového sídliště Řeky, a opět, ovšem v jiné podobě, se zdůrazňuje větší aktivita a dohled policie. Objevují se také reakce proti výstavbě objektu o 34. b.j., která byla ovšem zahájena již v době před započetím prací na Projektu regenerace. V několika případech obyvatelé dokonce k dotazníku přikládají dopis s dalšími náměty na regeneraci veřejných prostor. Dílčí závěr:

Neboť se jedná o tzv. volnou otázku, ve kterých nejsou naznačeny žádné odpovědi a obyvatelé musí sami odpověď zformulovat, je průměrná reakce k jednomu problému okolo 2% (6 odpovědí), nejvíce 5% u názoru, aby se dbalo zvýšené aktivity policie při dohlížení nad bezpečností a pořádkem na sídlišti, případně 9% v reakcích na výstavbu nového byt. objektu o 34 b.j. Z toho důvodu nelze použít závěry této otázky jako dogma pro budoucí návrhová opatření. Přesto doporučujeme, aby se v Návrhová části kladl velký důraz na řešení každého tématu, který byl obyvateli v této části postihnut, ačkoli nemusel být předmětem předcházejících otázek. Výhodou této otázky naopak je, že se domácnosti nevyjadřují pouze obecně k nějaké problematice, ale přímo navrhují konkrétní řešení v určitých lokalitách. Opět doporučujeme, aby se v Návrhové části zpracovatelé zabývali možnostmi, jak vyřešit tyto naléhavé žádosti. Týká se to zejména těchto úvah (těch, které nejsou postihnuty předcházejícími přímými otázkami s vyšší odezvou obyvatel a nejsou uvedeny v dílčím závěru úvodní volné otázky B.2 se stejným zaměřením): - snížit rychlost vozidel na komunikacích, - zamezit parkování vozidel na trávníku, - doporučit větší aktivitu a dohled policie nad bezpečností a pořádkem na sídlišti.

~54~


ANALYTICKÁ ČÁST

A.3.3.3 Komplexní shrnutí dílčích závěrů z vyhodnocení ankety mezi obyvateli panelového sídliště Řeky Anketa, uspořádaná mezi obyvateli panelového sídliště Řeky v rámci jeho Projektu regenerace, je podrobně vyhodnocena v předchozí kapitole A.3.3.2. V této kapitole jsou dílčí závěry z předchozích otázek shrnout do systematicky popsaných okruhů, které budou vystihovat konkrétní požadavky a doporučení pro zpracování Návrhové část Projetu regenerace.

3. ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z VYHODNOCENÍ INFORMACÍ O ÚZEMNÍM USPOŘÁDÁNÍ

1. VŠEOBECNÉ ÚVAHY VYPLÝVAJÍCÍ Z ANKETY

Při návrhu regenerace je vhodné dbát maximální péče a shovívavosti vůči požadavkům obyvatel žijících v domech B1, C a F (objekty novodobých bytových družstev), které se ve vyhodnocení úspěšnosti spolupráce umístily na 3., 5. a 2. místě s hranicí vysoko nad 50 procenty. Pozitivní přístup těchto obyvatel k problematice je zárukou maximálně možného efektu z regenerace, budoucí jistoty v zachování vytvořených hodnot, a laskavé tolerance vůči hodnotám, které budou vytvořeny pro všechny věkové skupiny, přestože v některé z nich nemusí být tito obyvatelé přímo zastoupeni. Naopak negativní přístup k vytvořeným hodnotám může indikovat menší zájem o anketu obyvatel v domech SBD Semily. V tomto případě je vhodné dbát na přizpůsobení navrhovaných úprav v okolí těchto domů obecným zásadám humanizace veřejných prostor s menších akcentem na přizpůsobování se jednotlivým požadavkům, jejichž splněním by se s ohledem na odtažitý postoj obyvatel nemuselo podařit vytvořit trvalé hodnoty, kterých je žádoucí dosáhnout.

2. VLIVY NA VĚKOVOU A SOCIÁLNÍ SKLADBU OBYVATEL

Budoucí pozitivní vztah obyvatel k zhumanizovanému veřejnému prostranství, a menší pravděpodobnost budoucí devastace a vandalismu na vytvořených hodnotách, které budou vytvořeny ve spolupráci s veřejností, jsou zaručeny 88% podílem obyvatel, kteří na sídlišti Řeky žijí a i nadále by chtěli žít dlouhodobě. Velký vliv při regeneraci veřejných prostor musí být věnován problematice vytváření zázemí pro starší obyvatele (parkové úpravy, dostatek klidových míst, bezbariérové úpravy, velké množství laviček, apod.), neboť celých 90% starších obyvatel hodlá na sídlišti Řeky žít dlouhodobě. V dlouhodobém hledisku, s ohledem na prognózu stárnutí obyvatel, bude těchto obyvatel na sídlišti přibývat (dnes je jejich podíl 10%). K těmto obyvatelům je nutné připočítat obyvatele Domova důchodců, se stálou kapacitou 148 osob (130 v zařízeních domova důchodců a 18 v penzionu) a obyvatele nového objektu Sociálních služeb, v počtu 46 osob, což zvyšuje důraz na zmíněný charakter úprav. Značné úsilí je nutné věnovat také problematice úprav a vytváření nových volnočasových prvků pro mladší rodiny s dětmi (zejména regenerací dětských hřišť a sportovišť), neboť je přes 70% těchto rodiny rozhodnuto žít na sídlišti Řeky dlouhodobě. V budoucnu bude poměr těchto obyvatel na sídlišti přibližně shodný s dnešním stavem, kdy se dětí, mladistvích a dospívajících v rodinách na sídlišti Řeky nachází 34% ze všech obyvatel sídliště. Žádoucí je vytvářet zázemí pro střední věkové vrstvy, zejména rodiče mezi 40 a 55 lety, kterých je na sídlišti Řeky přibližně 30%. Pro tyto věkové skupiny může být zajímavé řešení problematiky dopravy, parkování, aktivního odpočinku na sportovištích. MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

Jedním z obecných cílů regenerace veřejných prostor sídliště bude přeskupení všech nespokojených obyvatel s veřejnými prostranstvími, kterých je dnes 31%, do skupiny spokojených obyvatel s 13 %, případně do skupiny obyvatel, kteří si nestěžují, což dnes představuje 49,7%.

V Návrhové části by se zpracovatelé měli věnovat dostatečnému pokrytí území městským mobiliářem, zejména lavičkami, odpadkovými koši a koši na psí exkrementy, tzn. mobiliářem, který v území postrádá přes 60% obyvatel. Ten bude navrhován do míst s nejvyšší koncentrací obyvatel - k občanské vybavenosti, dětským hřištím, do navrhovaných parků, podél hlavních pěších tahů. Návrhová část vymezí na sídlišti Řeky plochy pro budoucí dostavbu objekty občanské vybavenosti, kterou na sídlišti v dostatečné míře postrádá 8,6% obyvatel. Návrhová část vymezí plochy (autobusové zálivy, zastávky v jízdních pruzích) pro budoucí zavedení městské hromadné dopravy (ta byla v minulosti ve městě zavedena, dnes však není provozována), kterou lze starším obyvatelům dočasně nahradit možnost dojížďky za občanskou vybaveností nacházející se v centru města, a v budoucnu zvýší celkovou mobilitu všech obyvatel (v dojížďce za prací, kulturou, občanskou vybaveností, do zdravotnických zařízení). Doporučujeme, aby se v Návrhové části kladl velký důraz na řešení témat, která obyvatelé vystihují v odpovědích na volné otázky. Přestože u nich není zaručena všeobecně většinová podpora, jak tomu bývá u přímých otázek s omezenou formou odpovědi (u volné otázky nejsou naznačeny žádné odpovědi a obyvatelé musí sami odpověď zformulovat), skrývají v sobě výhodu, spočívající v definování konkrétních úprav, lokalit či záměrů. Zpracovatelé Návrhové části se touto problematikou musejí zabývat, výsledek však může být výjimečně i negativní. Mezi těmito tématy vynikají zejména: - opravit stezku podél Jizery, - zrušit skládku u kotelny, - zajistit lepší údržbu chodníků, - zvýšit čistotu a pořádek na sídlišti, - odstranit některé břízy, - zlepšit údržbu zeleně, - doplnit zeleň u kontejnerů, - zajistit údržbu hřišť, - zajistit pohyb psů pouze na vodítku, - zajistit kontrolu dodržování úklidu policií či vyhláškami města, - doplnit vodorovné dopravní značení - snížit rychlost vozidel na komunikacích, - zamezit parkování vozidel na trávníku, - doporučit větší aktivitu a dohled policie nad bezpečností a pořádkem na sídlišti. Není přípustné, aby se v Návrhové části navrhovaly nové rozsáhlé parkovací plochy, např. z důvodu citelného snížení deficitu parkovacích stání. Žádoucí je navrhovat roztroušená nová parkovací stání s minimálními nároky na zábory zeleně, která svým rozsahem a plošným rozmístěním po celém území sídliště nebudou vyvolávat dojem vysoké míry záboru zelených ploch (56% obyvatel si nepřeje žádný zábor zeleně, 38% připouští minimální zábory zeleně pro parkovací stání). Řešením může být např. hospodárnější využívání stávajících ploch dopravní infrastruktury, s důrazem na: - optimalizaci šířek jízdních pruhů, ~55~


-

rušení nevyužívaných chodníků a jejich přestavbu na parkovací pruhy, výstavbu zklidněných ulic, které mají za cíl zúžení jízdních pruhů, jinou vhodnou organizaci dopravních vazeb na jednotlivých komunikacích.

4. VOLNÝ ČAS, ODPOČINEK, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Doporučujeme: - Zvážit optimalizaci rozmístění nádob na tuhý komunální odpad; volit umístění mimo hlavní pěší tahy a pohledová místa, - zvážit zhuštění prostoru u kontejnerů nízkou zelení a keři, - navrhnout oplocení kontejnerů vhodným materiálem, - navrhnout zeleň v okolí Bavlnářské ulice a na plochách velkých parkovišť, - navrhnout plošné doplnění vhodné zeleně, a to v rámci parkových úprav i roztroušené zeleně, - při návrhu volit odpovídající druhovou skladbu zeleně a to z toho důvodu, že 28% obyvatel doporučuje doplnit zeleň v okolí kontejnerů s odpadem s akcentem na nízkou zeleň a keře. Požadujeme, aby zpracovatelé zvážili urbanistické a prakticky zaměřené otázky, zda-li je vůbec vhodné zhušťovat zelení prostory v okolí kontejnerů (negativně se to může projevit tím, že keře budou zachycovat volně se poletující odpad, který se z nich bude obtížně odstraňovat, a zvyšují pravděpodobnost zvýšeného výskytu hlodavců, které domovní odpad přitahuje). Zpracovatelé prověří, zda-li se optimalizací rozmístění nádob na komunální odpad a vymístěním z blízkosti hlavních pěších tahů a parkovišť, či jejich oplocením vhodným materiálem (nejlépe dřevem), dostatečně vyhoví názoru obyvatel, kteří požadují, aby se tyto plochy odclonily. V Návrhové části se vytipují hřiště, o která je již dnes vyšší zájem, případně která se nacházejí v centru sídliště. Tyto plochy budou navrženy k regeneraci. Důraz se přitom klade na hřiště mezi objekty B1 a B2, či B3 a B4. Ostatní plochy je vhodné nahradit veřejnou zelení, případně je ponechat ve správě samospráv bytových objektů či přímo bytovým družstvům. Bude zvolen odpovídající poměr v úrovni regenerace hřišť, a to mezi rozsáhlými rekonstrukcemi spojenými s výstavbou víceúčelových hřišť, která mohou být obsazena kvalitnějšími herními prvky ve vyšším počtu (s dostatkem mobiliáře, oplocením), opravou se zachováním stávajících dispozic, a převedením stávajících nevyužívaných hřišť pod správu jednotlivých samospráv. Víceúčelové plochy budou rozmístěny v nejatraktivnějších lokalitách rovnoměrně po území celého sídliště. Navržená sportovní i dětská hřiště budou podrobena přestavbě se zohlednění vyšších nároků na standardní prvky (zejména v dřevěném provedení) a počtu jejich vybavení. Tato zařízení budou navrhována v souladu s požadavky Ministerstva zdravotnictví, stanovené zejména vyhláškou č. 464/2000 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, která upravuje limity znečištění venkovních pískovišť a trávníků určených pro hry dětí. Zpracovatelé Návrhové části vyhodnotí, zda-li může mít navrhovaný způsob regenerace vliv na zvýšení počtu obyvatel, kteří budou na sídlišti trávit svůj volný čas, a to z toho důvodu, že dnes obyvatelé pro trávení svého volného času vyhledávají prostory mimo sídliště (důvod je zřejmě takový, že většina volnočasových prvků na sídlišti je zpravidla poničená a neudržovaná a sídliště nenabízí žádné klidové plochy parků


ANALYTICKÁ ČÁST

s dostatkem mobiliáře a parkové zeleně). Tohoto cíle je žádoucí dosáhnout, neboť právě jedním ze základních cílů Projektu regenerace je zkvalitnění úrovně životního prostředí na sídlišti s dostatečnou nabídkou ploch pro volný čas dětí, mládeže i dospělých, který umožní, aby obyvatelé měly podobně atraktivní zázemí jak na sídlišti, tak i mimo něj, a měly možnost volby. Projekt regenerace by měl vytvořit prostředí takové, ve kterém mohou obyvatelé žít a nikoliv pouze přežívat, a v každé volné chvíli jej opouštět cestami za kvalitnější infrastrukturou pro volný čas. Žádoucí je maximální pozornost věnovat skupině starších samostatně žijících osob, které v počtu téměř 70% tráví svůj volný čas na sídlišti, případně by rádi chtěli tento čas trávit mimo, ale nemají tu možnost. Pro tyto obyvatele je vhodné vytvářit prostranství klidových parků s dostatkem zeleně, mobiliářem, přizpůsobit poměr mezi občanskou vybaveností a bytovým fondem, zkvalitnit dopravní infrastrukturu v bezbariérovém provedení. 5. PROBLEMATIKA PSÍ SPOLEČNOSTI

Návrhová část doporučí, aby se upravila Obecně závazná vyhláška Města Semily, o zajištění veřejného pořádku při chovu a držení psů, o ustanovení zákazu pohybu psů bez vodítek na území celého sídliště (podobně je tomu v dalších atraktivních lokalitách města), což vyžaduje 58% obyvatel. Dále bude doporučováno, aby se výše uvedená vyhláška rozšířila o ustanovení zákazu pohybu psů v místech, kde se pohybují děti. Tento zákaz se bude vztahovat také na navazující prostory pískovišť, na nichž se mohou děti volně pohybovat – vztahuje se zejména na celé vnitrobloky s trávníky a vzrostlou zelení, což doporučuje 43,1% domácností. Místa, na nichž bude vyhláškou zakázán pohyb psů, budou opatřena informačními tabulkami nesoucími upozornění „zákaz pohybu psů“, nebo „zákaz vstupu psů“. Návrhová část vymezí pro volný pohyb psů odpovídající lokality. Doporučuje se prověřit lokalitu u kotelny a podél řeky Jizery. Urbanistickým rozborem funkčních ploch při vytváření Návrhové části se tato domněnka potvrdí, případně se v odpovídajícím rozsahu vymezí jiné vhodné lokality na sídliště. Tento ústupek je zde vytvořen pro případy, že se v Návrhové části pro tyto lokality nalezne jiné vhodnější využití. 6. DOPRAVA, PARKOVÁNÍ

Návrhová část bude řešit výpočty a analýzou zjištěný výsledek potřebného počtu stání, který dosahuje současné hodnoty 659 stání (dnešní deficit je 307 míst – obyvatelé na sídlišti mají k dispozici 597 vozidel, a na sídlišti je vyznačeno pouze 352 stání). Pro výhledové období cca 15 - 20 let bude zapotřebí v Projektu regenerace nalézt odpovídající řešení pro 870 parkovacích a odstavných míst /výhledový deficit činí 518 stání/, neboť stávající stupeň automobilizace, který má na sídlišti hodnotu 3,5, se bude postupně přibližovat dnešní průměrné hodnotě v ČR, která činí 2,7 obyvatele na vozidlo. Doporučujeme, aby se zejména pro věkové skupiny s nižší mobilitou řešily otázky vymezení ploch pro veřejnou dopravu, bezbariérové úpravy místních komunikací, tj. zejména chodníků a přechodů pro chodce, neboť pouze 0,26 vozidel připadá na jednu domácnost starších samostatně žijících osob a v nejmladších rodinách s věkem rodičů mezi 30 a 35 lety je tento ukazatel pod až mírně nad průměrem, tzn. 0,73 a 0,89 vozidel na 1 domácnost. Podprůměrná je také skupina v páru žijících starších osob a rodin s věkem rodičů nad 50 let. ~56~


Požaduje se, aby vyznačená parkovací stání na sídlišti, jejichž dnešní počet je 352, dosahovala normových hodnot, zejména šířek průjezdných pruhů mezi stáními (tento jev má negativní vliv na riziko střetu projíždějících vozidel s chodci, a zejména menšími dětmi, kterým ve výhledu brání výška vozidla, ale i vůči střetům mezi vozidly navzájem). Požadujeme, aby se současně s řešeními, vedoucími k dosažení odpovídajícího počtu stání, nahradily normovými plochami pro parkování, případně aby se navrhly k regeneraci k původnímu účelu, všechny stávající plochy, na nichž se dnes parkuje v rozporu s legislativou (vozidla stojící např. na krajnici obousměrné komunikace vytvářející tak průjezdný pouze jeden jízdní pruh, v křižovatkách, v místech určených pro přecházení chodců, na zelených pásech, apod.). Doporučujeme, aby se v Návrhové části respektovaly plochy pro výstavbu hromadných garáží, které navrhuje územní plán města (analýzou odpovědí se potvrdilo, že tyto plochy, které jsou v územním plánu na sídlišti Řeky již téměř 30 let vymezeny pro výstavbu hromadných garáží, leží v akceptovatelné docházkové vzdálenosti, která pokrývá celou rozlohu sídliště - tato docházková vzdálenost činí 522m). Doporučujeme navrhnout řešení, které by umožnilo zkrátit docházkovou vzdálenost do řadových garáží za náhonem, ale i docházku obyvatel ze sousedního sídliště Pod Černým mostem za občanskou vybaveností nacházející se na sídlišti Řeky (např. výstavbou lávky přes náhon). Doporučujeme, aby se zjištěné deficity parkovacích stání v Návrhové části pokryly z části parkováním na terénu, a z části hromadnými garážemi. Výstavba hromadných garáží, která představuje jediné významné řešení pro citelné snížení současných i výhledových deficitů stání, bude zaujímat, pakliže bude navržena, zadní pozice harmonogramu regenerace, a to z důvodu, že takové řešení zatím nemá dostatečnou podporu veřejnosti. Neboť tato podpora může být nízká tak dlouho, dokud se aktivně nepřistoupí k prosazování tohoto přijatelného řešení, přijatelného ať již z pohledu vlivu na zábor půdy, pozitivního vlivu na životního prostředí, bezpečnost vozidel i obyvatel samotných, samotné pohodlí při manipulaci s vozidly, finančních nároků na takové řešení, doporučujeme se zabývat otázkami aktivního prosazování této formy parkování vozidel, např. politickou ale i odbornou osvětou. Při návrhu parkovacích stání na terénu doporučujeme zohlednit riziko snižování vlivu na budoucí výstavbu hromadných garáží, neboť poptávka po parkování obecně se bude takovým řešením snižovat (toto riziko bude zohledněno při volbě poměru mezi navrhovaným počtem parkovacích a garážových stání). V Návrhové části musí být vymezena dostatečná rezerva pro výhledový počet deficitu stání, zejména pro období, kdy se stupeň automobilizace na sídlišti bude přibližovat hodnotám v ČR (výstavba parkovacích stání na terénu může být pouze krátkodobým řešením, které pokryje maximálně stávající potřebu po parkování). Nedoporučujeme dále navyšovat plochy vyčleněné územním plánem města pro výstavbu hromadných garáží, neboť takové řešení má relativně malou podporu veřejnosti.


ANALYTICKÁ ČÁST

7. DOPORUČENÝ HARMONOGRAM REGENERACE

Regenerace panelového sídliště Řeky by měla v Návrhové části v maximálně možné míře respektovat názor veřejnosti. Pořadí jednotných etap by mělo být následující: 1. OPRAVA BAVLNÁŘSKÉ ULICE 2. OPRAVA DĚTSKÝCH HŘIŠŤ 3. ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ZELENĚ 4. REKONSTRUKCE A VÝSTAVBA PARKOVACÍCH PLOCH 5. VÝSTAVBA HROMADNÝCH GARÁŽÍ

Další problémové okruhy, na které některé domácnosti upozorňovaly (jelikož se k těmto tématickým okruhům neměly možnost vyjádřit všechny domácnosti, budou podle náročnosti řešení zapracovány jako důležité mezifáze harmonogramu), jsou: ŘEŠENÍ PSÍ PROBLEMATIKY DOPLNĚNÍ MĚSTSKÉHO MOBILIÁŘE OPRAVA STEZKY PODÉL JIZERY

Ostatní méně náročné fáze budou, podle nároků na jejich provedení¨, řazeny v harmonogramu podle zajištění způsobu financování (s a bez státní podpory) a logického sledu celkové a úplné revitalizace sídliště. K odchylkám v harmonogramu regenerace lze přistoupit pouze tehdy, pokud vlastní stavebně technické a funkčně prostorové zhodnocení sídliště prokáže nezbytnost a naléhavost jiných řešení, jejichž neodkladnou realizací by se nepřiměřeně zvýšilo např. riziko bezpečnosti, úrazů, nákladů na budoucí opravy či rekonstrukce. K odlišnostem v harmonogramu, ovšem jistě přijatelným, může docházet také tehdy, pokud bude možné realizaci různých etap, které jsou v různých úrovních harmonogramu sestaveném podle názoru veřejnosti, spojit v jeden logický celek. S ohledem na malé rozdíly mezi 1. a 2. místem, anebo 3. a 4. místem, lze konečné pořadí v Návrhové části, zejména u těchto variací, přizpůsobovat aktuálním okolnostem, kterými mohou být v případě dlouhodobé realizace a závislosti na státních dotacích, hlediska jako neposkytnutí státní dotace v některém z realizačních let, což může mít za následek upřednostnění méně náročné úpravy, kterou lze pokrýt z městského rozpočtu, nebo neočekávané požadavky na rozpočet města, nepředvídatelné okolnosti jako havarijní stavy, či novelizované zákony a vyhlášky.

~57~


A.4 Posouzení stavu sídliště z hledisek stavebně technického, funkčně provozního a prostorového A.4.1 Historie výstavby a širší územní vztahy Území panelového sídliště „Řeky“ leží v severozápadní části města Semily v údolní nivě řeky Jizery, na východní polovině ostrova vytvořeného řekou Jizerou a uměle vybudovaným náhonem k průmyslovému objektu Kolora Semily, n.p., dnes Hybler, s.r.o. Povrch území je téměř rovinný, základní vrstevnice je 315 m n.m. Záměr na výstavbu uceleného souboru bytových domů v místě dnešního sídliště vznikl koncem 70 let minulého století. Území uměle vybudovaného ostrova bylo do té doby zastavěno pouze z menší části. Na špici ostrova bližší městu byly tři hospodářské usedlosti, celá jedna třetina druhé strany ostrova byla už od roku 1864 zastavěna objektem průmyslové výroby včetně obytné čtvrti pro zaměstnance továrny, v počátcích firmy Schmitt, později Kolora, n.p., dnes Hybler, a.s. Jednorázovou investiční akcí měla být zajištěna stavba několika ucelených, navzájem funkčně propojených celků. Základ sídliště mělo vytvořit 13 bytových objektů, devítiletá základní škola a objekt prodejny potravin. Zbylé území mělo poskytnout výhledovou rezervu pro výstavbu mateřské školy pro 60 dětí společného objektu s jeslemi (35 dětí) a výstavbu hromadných vícepodlažních garáží. Postupem času bylo odstoupeno od záměru vybudovat na území sídliště mateřskou školu i jesle, především pro dostatečné kapacity ve městě, nikdy také nebyla dostatečná ekonomická síla města a obyvatel nutná pro výstavbu vícepodlažních garáží. V roce 1989 byl namísto jeslí postaven bytový objekt o 34. b.j. a šesti podlažní ubytovna společnosti Kolora, n.p., dnes Hybler, a.s. Ostatní plocha vymezená pro mateřskou školu byla ponechána jako rezerva s tím, že se v budoucnu její využití přizpůsobí aktuálním potřebám města. Využití by mělo vycházet s potřeby řešení bytové problematiky, občanské vybavenosti nebo jako zázemí školskému areálu. Plocha pro výstavbu hromadných garáží byla s jedné poloviny privatizována, zbylá část je územním plánem dosud pro stejné účely rezervována. Sídliště „Řeky“ je, z celkového počtu čtyř sídlišť na území města Semily, nejrozlehlejší. V letech 1978 - 1991 zde bylo panelovou technologií postaveno 15 bytových domů, objekt devítileté základní školy a objekt prodejny potravin. Ostatní sídliště byla budována v dřívějších dobách zpravidla zděnou technologií. V letech následujících bylo území sídliště Řeky zastavěno dalšími bytovými objekty, abychom dnes mohli napočítat celkem 17 bytových domů o 919 bytových jednotkách, oproti původním 13 domům s 785 b.j. (do roku 1982) – respektive 15 bytovým domům s 850 b.j. (do roku 1991). Pro uvolnění staveniště bylo nutné provést demolici čtyř objektů – č.p. 65, 260, 265 255 a objektů hospodářských. Ztráta bytového fondu činila 14 b.j. Územím budoucího sídliště procházela stávající místní komunikace k závodu 01 Kolora n.p. Tato komunikace byla a je i v současnosti asfaltová o šířce 7,00 m a dlouhou dobu byla jediným dopravním propojením s ostatním městským dopravně – obslužným systémem, a tím i centrem města – Riegrovým náměstím. Obdobně jako řada jiných sídlišť reprezentujících KBV v panelové technologii realizovaných v 70 – 90 letech minulého století, i toto sídliště bylo situováno do okrajové části města v poměrně větší vzdáleností od jeho centrální zóny. Dostupnost centra po silnici představuje vzdálenost cca 1,2 – 1,5 km, pěší dostupnost po levém břehu Jizery je poněkud kratší - 0,8 km. Nádraží ČD je vzdálené cca 0,85 – 1,00 km a autobusové nádraží cca 0,7 – 0,85 km. Z pohledu širších územních celoměstských vztahů byla významná realizace druhého (i když provizorního) mostu přes Jizeru v první polovině 90. let minulého století, jenž znamenala zkrácení automobilového spojení s centrem na cca 0,86 km.


ANALYTICKÁ ČÁST

Také sídliště v Řekách bylo územně – urbanisticky řešeno v rámci hranic stanovených pro komplexní bytovou výstavu (KBU), kde byly velmi úzkostlivě sledovány technikohospodářské ukazatele (THU). Úkolem společenské objednávky již tedy nebylo řešení urbanistické struktury, hmotově prostorového a funkčního uspořádání návazného mezilehlého prostoru, který většinou byl územím „nikoho“ a „ničeho“. Ne jinak tomu bylo i zde. Část mezilehlého prostoru byla neprozřetelně věnována výstavbě řadových garáží – tj. zcela nehospodárné formě, kde na velkém pozemku je situována malá kapacita – nemluvě o zásadní nevhodnosti funkce samotné. Naštěstí zbylou část území se podařilo uchránit a řešit komplexně na základě výsledků veřejné anonymní soutěže ze začátku 90. let minulého století. Realizoval se však bohužel pouze objekt okresního archivu, a tak dodnes není dokončen důležitý nástupní parter sídliště Řeky, není smysluplně naplněna funkce daného prostoru důležitá pro jeho humanizaci, vztah k centrální zóně, pro pohyb člověka. Okrajová poloha sídliště ve svých důsledcích však neznamenala jen zápory, kladem bylo to, ze zde byl větší odstup od původní historické zástavby centrální zóny a tudíž minimální negativní dopad do urbanistické struktury a architektonické formy a kompozice. A.4.2 Geologie a hydrogeologie území Skalní podloží zde tvoří slepence, pískovce a prachovce v horních polohách zvětralé a navětralé. Na nich jsou uloženy kvarterní sedimenty, které dosahují mocnosti do 5 m, převážně od 3,5 do 4,5 m. Hladina podzemní vody byla v době přípravy území pro výstavbu zastižena v hloubce 0,95 m až 3,70 m pod terénem. Ve středu území nebyla vůbec v sondách zjištěna. Všeobecně je hladina v prostoru podél náhonu výše než podél řeky, což odpovídá i volným hladinám v těchto vodotečích. Chemickým rozborem bylo zjištěno, že se jedná o vodu kyselou, s výraznou uhličitou agresivitou. Vzhledem ke zvýšené hladině stoleté vody jsou suterény bytových domů posazeny cca 50 cm. nad stávajícím terénem a s ohledem k výrazné uhličité agresivitě jsou betonové konstrukce, které jsou v jejím dosahu, chráněny izolacemi. A.4.3 Posouzení urbanistické kompozice, funkčně provozního a prostorového uspořádání Projektovou dokumentaci základního projektu zpracoval Stavoprojekt, středisko Hradec Králové, v září 1977. Dokumentace byla ověřena ve stavebním řízení a byla podkladem pro provedení stavby podle stavebního povolení č.j. 1336/78 ze dne 13.7.1978. Jak již bylo řečeno v úvodu, jde o klasické panelové sídliště KBV se všemi zápory i klady z toho plynoucími. Urbanistická kompozice neoplývá přílišnou nápaditostí, nemá žádnou jasnou kompoziční osu. Zdá se, že pozornost zpracovatele byla více zaměřena na dotvoření levého břehu Jizery a pohledů ve směru od Bavlnářské ulice, tvořící hlavní příjezd k závodu Kolora – dnes areálu firmy Hybler, než-li na formování vnitřní struktury a obytného parteru sídliště. Řada lineárních dlouhých průhledů často akcentovaných komunikacemi – jako např. ulicemi Bavlnářská Textilní, nebo prostorem souběžným s nimi, ale posunutým do předpolí základní školy - nevytváří optimální obytný mikroprostor, který by dával určitý pocit intimity a bezpečí, který by měl lidské měřítko svou proporcí. Základem dopravního schématu sídliště je dvojice obslužných komunikací jdoucích souběžně ve směru severozápad – jihovýchod v osové vzdálenosti od sebe cca 100 m, přičemž první komunikace - Bavlnářská – jde po jihozápadním okraji sídliště rovnoběžně s náhonem, druhá komunikace – Textilní, prochází cca v 1/3 hloubky sídliště. Tato komunikace, stejně jako trojice komunikací propojujících obě zmíněné ulice, zároveň slouží pro zpřístupnění kolmých parkovacích stání, nebo stání pod úhlem 60°. Jihovýchodní dopravní propojení je ~58~


esovitě protažené do nástupního parteru areálu základní školy, kde je dosti problematicky úvraťově zakončené. Původně obousměrná Textilní ulice je dnes jednosměrná. Důvodem byl schodek parkovacích a odstavných stání, kde namísto podélné orientace musela nastoupit orientace pod úhlem 60° (konec konců i toto lze označit za krok správným směrem). Za zcela nepřijatelné je využívání hlavního nástupního pěšího chodníku k základní škole jako obslužné komunikace s jednosměrným podélným stáním vozidel, nebo stáním vozidel v profilu obslužných komunikací, či mimo místa k tomu určená (na okrajích zelených ploch, atd.), umisťování stanovišť na TKO (kontejnery) do prostoru a na úkor parkovacích ploch. Pěší chodníky – většinou asfaltové – jsou profilově spíše předimenzované, trasově funkční, lineální - v pravoúhlé kompozici. Výjimkou je diagonální trasování hlavního nástupního chodníku od předpolí mostu přes náhon do sídliště. Z pohledu urbanistické kompozice je tento nástup prostorově nezvládnutý, a to jak po stránce hmotově prostorové, tak funkční (křížení odlišných funkčních ploch, absence občanského vybavení, atd.). Funkčně významná je pěší trasa po levém břehu řeky Jizery, bohužel z větší části s nezpevněným povrchem a bez potřebného mobiliáře (odpadkových košů, košů na psí exkrementy a odpočinkových laviček). Funkčnost sídliště odpovídá době výstavby a normativům komplexní bytové výstavby. Základem je funkce bydlení doplněná o funkci nejzákladnější občanské vybavenosti, která je zde reprezentována areálem základní školy a prodejnou potravin. Areál mateřské školy a jeslí realizován nebyl – dříve rezervovaná plocha byla využita pro výstavbu bytového domu. Umístění prodejny potravin mimo centrální nebo nástupní zónu sídliště je funkčně nevyhovující a špatné - bohužel nevratně. Určitou záchranou by mohla být další bytová výstavba orientovaná na dnes volné pozemky mezi sídlištěm a areálem firmy Hybler a.s. Tím by se pozice stávající prodejny více centralizovala v nových územních podmínkách. Hmotově prostorová struktura sídliště je po stránce urbanistické založena spíše na hřebenové kompozici přímé (Bavlnářská ulice), nebo ustupující (nábřeží Jizery). Výškové zónování obytných objektů se pravděpodobně s ohledem na plnění normativů THU omezilo na 1 + 8 a 1 + 6 podlaží – přičemž technické podlaží bylo umisťováno pod úroveň stávajícího terénu o 0,50 m s ohledem na hladinu stoleté vody. Ani zvolená kompozice zástavby, ani výšková zónace objektů, není v daném prostoru optimální, neboť sídliště nevytváří postupný nenásilný přechod do parteru nábřeží řeky Jizery, jenž přináleží do kategorie nadregionálního biokoridoru č.44 – údolí Jizery a Kamenice (dle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Tato fakta jsou za daných podmínek již neměnná. Ovlivnit lze kvalitu a funkčnost venkovního parteru, energetickou efektivitu a do jisté míry s tím související ojedinělou možnost morálního a estetického povýšení architektonické formy jinak uniformní typové zástavby. A.4.4 Bytová výstavba Bytová výstavba byla na sídlišti Řeky realizována v letech 1977 – 1982 v panelové technologii T 06 B dle krajské materiálové varianty zpracované Stavoprojektem Hradec Králové. V tomto systému zde bylo v daném období postaveno celkem 13 objektů – z toho 8 objektů o výšce 1 + 8 nadzemních podlaží a 5 objektů o výšce 1 + 6 N.P. Ojedinělé bylo v dané době zakládání těchto bytových domů, neboť stavebně geologické podmínky staveniště nebyly nijak dobré a hrozilo zde zakládání formou pilot, jenž byly finančně velmi náročné. Část neúnosné zeminy byla odejmuta a použita pro vyrovnání terénního navýšení potřebného pro dosažení úrovně nad hladinou Q 100 a v místě budoucích objektů nahrazena drceným a hutněným čedičovým odvalem (hrubost drtě byla na úrovni makadamu). Na takto připravený velmi únosný podklad byla rozprostřena infiltrační vrstva písku a poprvé použity montované železobetonové pasy. Z pohledu zakládání budov MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

ANALYTICKÁ ČÁST

zde nebyly zjištěny žádné zásadní statické poruchy. Suterény budov jsou převážně částečně pod úrovní terénu nebo na terénu a jsou určeny pro domovní vybavenost (sklípky pro byty, sušárny a technické zázemí – měření, regulace a předávací stanice přiváděného tepla a centrální přípravy TUV). Dále jsou zde dnes již téměř nevyužívané prádelny a žehlírny. A.4.4.1 Stavební řešení objektů Jedná se o panelové domy v systému T 06 B (východočeská materiálová varianta). Příčně nosný panelový systém má základní modul rozponu 3,6 m; konstrukční výšku podlaží 2,8 m a světlou výšku místností 2,62 m. Svislou komunikací zajišťuje v každé sekci jedno dvouramenné schodiště a jeden osobní výtah s nosností 250 kg v prostoru zrcátka schodiště. Obvodový plášť podélných průčelí je proveden jako nenosný se zavěšenými parapetními panely, které jsou osazeny na ocelové svařované konzoly, tzv. řemínkový systém. Štítové stěny jsou dvouvrstvé – nosné panely tl. 140 mm a obkladní (plynosilikátový sendvič – izolační ) samonosné panely tl. 200 mm. Mezi oběma panely je v místě ložných a styčných spár vložen polystyrén tl. 10 mm. Mezi parapetními panely jsou osazeny meziokenní výplně sendvičové tj. 140 mm s tepelnou izolací polystyrénu tl. 50 mm. Na lodžiích jsou provedeny stěny s osazenými okny a balkónovými dveřmi. Tepelnou izolaci tvoří Rotaflex 60 mm. Boční obklad nosného panelu na lodžii je 50 mm polystyrénem. Příčky jsou provedeny ze železobetonových plných panelů (tl. 140 mm) na celou výšku místnosti. U příček mezi bytovými jednotkami a prostorem schodiště nebyla zaznamenána další izolace. Stropní konstrukce nad nevytápěným suterénem o celkové tl. 180 mm je tvořena železobetonovým plným stropním panelem (120 mm) a skladbou podlahy (60 mm). Tepelnou izolaci tvoří 25 mm polystyrénu. Stropy jsou panelové 150 mm, plné. Výplně otvorů: Všechny obytné místnosti mají dřevěná zdvojená okna 2100/1600 osazená do ocelových osazovacích rámů. Lodžiové stěny do bytů jsou složeny z balkónových dveří dovnitř otvíravých 900/2400 mm a zdvojeného dřevěného okna 1200/1600. Okna do ložnic ve štítu jsou typová velikosti 1200/1600 osazeny do ocelového osazovacího rámu. Nad všemi okny v bytech při styku stropu s panelem jsou osazena přes celou šířku místnosti desky s plátěnými svinovacími roletami. Nad lodžiovými stěnami jsou izolační truhlíky. Na schodišťových lodžiích je provedeno francouzské okno 2100/1600, osazeno do ocelového rámu. Okna v částečně podsklepeném nevytápěném suterénu jsou ocelová, typová spojená do pásů a jsou výšky 400 mm, pod lodžiemi 600 m. Vstupní dveře do objektu jsou rovněž ocelové dvoukřídlé. Střešní konstrukce je vytvořena stropem posledního podlaží a atikovými panely osazenými po obvodě. Konstrukce střechy je řešena mírným spádem do 3 %. Střešní konstrukce je řešena jako jednovrstvá s větracími spárami mezi plynosilikátovými tvárnicemi. Tyto plynosilikátové tvárnice zároveň tvoří tepelnou izolaci střechy. Jsou uloženy na spádové vrstvě štěrkopísku, a tam kde vrstva přesahuje 80 mm jsou položeny na stropní konstrukci duté cihly. Na střeše jsou dvě výtahové strojovny. Plášť strojovny je proveden ze sendvičových izolačních panelů tl. 200 mm. Střešní skladba strojovny je stejná jako u hlavní střechy. Zásobování energií: Domovní předávací stanice zajišťuje vytápění a dodávku TUV. Je tvořena deskovým výměníkem, regulačními a uzavíracími armaturami, zařízením M + R s řídícím systémem, s dálkovým přenosem dat. Termostatické hlavice na radiátorech a rozdělovače topných nákladů jsou osazeny nebo budou osazeny. Radiátory ÚT litinové článkové, otopná soustava a páteřní rozvody původní, cca 22 let. Chybí zónová

~59~


dynamická regulace zohledňující polohu bytů vůči světovým stranám. Rozvody jsou profilově předimenzované a tělesa ÚT méně účinná. Elektrická energie: Elektřina je odbíraná z veřejné sítě v kategorii „C“. Elektrické rozvody jsou původní provedeny v hliníku, stáří 22 let. Bytové odběry jsou uskutečňovány na vlastní smlouvy nájemníků s dodavatelem v kategorii „D“. Osvětlení společných prostor žárovkové. Vnitřní el. rozvody jsou v původní soustavě – dvoulinkové; zde je nutné si uvědomit, že chceme-li docílit nezanedbatelných úspor – je třeba žárovková svítidla zaměnit za kompaktní zářivková. Při rekonstrukci bytových jader musí být předělána elektrika včetně rozvodů v části kuchyně, koupelny, WC a chodby – tj. v těch prostorách, které bezprostředně souvisejí s rekonstruovaným bytovým jádrem, a to v trojlinkové soustavě TNS. Nevyhovující jsou dnes i původní ventilátory na střechách a obecně výtahy, jenž nesplňují techniko – provozní standardy a normativy evropské unie.

ANALYTICKÁ ČÁST

Posledním realizovaným bytovým objektem je dům s 1 + 6 N.P. o 34 b.j, jehož výstavba byla zahájena v roce 2003 a dokončena v roce 2004. Tento objekt svým umístěním dokomponoval blok s domovem pro důchodce (objekt – A), bytovým objektem – H1 a ubytovnou Hybler – H2. V tomto případě už jde o vyjádření moderní, koncepční, současné formy architektury (kompozice objektu, dispozice, použité materiály, barevnost, tepelně technologické parametry odpovídající požadovaným normativům zákona č. 406/2000 Sb. – energetický zákon). A.4.4.4 Rekapitulace bytového fondu panelového sídliště Řeky TAB. 16: BYTOVÝ FOND PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY Objekt

Parametry tepelně – technického hodnocení stavebních konstrukcí jsou odvozeny a zobecněny ze zpracovaného energetického auditu bytového domu č.p. 561 – 562 (potažmo zcela shodného domu č.p. 557 – 558 a 559 – 560) v Jizerské ulici, kde bylo jeho zadavatelem SBD Semily a energetickým auditorem Miroslav Vybíral – březen 2004. Ze zde doloženého hodnocení vyplývá: Porovnání stávající hodnoty součinitele prostupu tepla bylo provedeno oproti platným normovým hodnotám dle ČSN 730540 – 2 , změně 11/2002 – Tepelná ochrana budov, část 2. Dle uvedeného přehledu je zřejmé, že použité stavební konstrukce většinou již neodpovídají požadovaným hodnotám, všechny max. povolené hodnoty jsou někdy i podstatně překročeny – (podrobně viz energetický audit). Závěr: Stavební konstrukce objektu areálu nesplňují požadavky normy ČSN 7305402 změny 2002 z hlediska požadovaných součinitelů prostupu tepla, stanovených dle č.5.2 normy. Poznámka: Nové vydání normy 2002 nahrazuje v celém rozsahu ČSN 0540-2: 1994 – Teplená ochrana budov. Hodnocení dle nové normy je celkově přísnější. Pro změnu dokončených staveb bylo možno dle staré normy (pro rekonstrukce) uplatňovat požadavky na teplený odpor konstrukcí (event. součinitel prostupu tepla) dle „přípustných“ normových hodnot, určených pro rekonstrukce stávajících objektů. V nové normě tato kategorie již není a pro dosažení souladu s normou je nutné docílit tzv. nižších „požadovaných“ hodnot součinitele prostupu tepla U ( tzn. vyššího tepelného odporu konstrukcí R). Povinnost podrobit své energetické hospodářství a budov energetickému auditu se vztahuje dle zákona č. 406 /200 Sb. § 9 odstavec 3 – písmeno c) na fyzické, nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou č. 152/2001 Sb. - § 5 stanovená její hodnota. A.4.4.3 Ostatní bytová výstavba (po roce 1982) Do tohoto období spadá realizace bytového domu H1 o 34 b.j., jehož konstrukčním základem byl systém OP 1.21.1, a to na místě dříve rezervovaném pro mateřskou školku a jesle, včetně hospodářského pavilonu. Od záměru bylo ustoupeno z důvodu stávajících dostačujících kapacit ve městě, a tak mohla být téměř návazně zahájena výstavba ubytovny (31 b.j. v roce 1990). Dům s pečovatelskou službou na volné ploše za prodejnou potravin – byl realizován v klasické zděné technologii v roce 1992 – 1994 a to na základě vypsané soutěže pro vyzvané autory – kapacita 35 b.j. ve 3 N.P. MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

Původní projekt

A.4.4.2 Tepelně technické hodnocení

A B1 B2 B3 B4 C D E1 E2 E3 F G1 G2

H Ubytovna Sociální služby Byty bez "A" Byty s "A" Obyvatelé bez "A" Obyvatelé s "A" Bytový dům 34 b.j. z r. 2003 Celkem B.J.

Počet bytů příslušné kategorie I. II. III. IV. V. VI. 64 30 1 14 14 34 16 14 14 34 16 14 14 34 16 14 14 34 16 12 12 36 24 12 12 36 12 8 8 16 8 8 8 16 8 8 8 16 8 6 6 18 12 6 6 12 6 6 6 12 6 10 22 2 3 28 14 21 139 22 195 296 0 138 203 52 195 296 0 139 139 44 585 1 184 828 203 104 585 1 184 834 10 213

20 52

215

4 296

4

139

Celkem

Podlažnost *1 Pozn.

95 78 78 78 78 84 72 40 40 40 42 30 30 34 31 35 790 885 2 780 2 910

1+8 1+8 1+8 1+8 1+8 1+6 1+6 1+8 1+8 1+8 1+6 1+6 1+6 1+6 1+8 3

34

1+6

919

Ø 7,4

*2

*3 *4

*1 technické podlaží + obytné podlaží *2 malometrážní byty *3 v objektu je 15 b.j., z toho 3 garzoniery a 12 bytů III. kategorie (cca 54m 2 ), 12 internátních bytů, každý pro max. 2 x 2 osoby, a dále 4 hotelové byty III.kategorie (cca 54m 2 ) *4 v objektu jsou dvě garzoniery a tři byty III. kategorie v provedení pro vozíčkáře

A.4.4.5 Zjištěné nedostatky a závady o Zastaralé a nevyhovující vnitřní rozvody ÚT a TUV, včetně odpovídajících tepelných izolací v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb. a prováděcích vyhlášek a regulace tepla. o Dožívající stoupačky vodovodu a kanalizace včetně návazných rozvodů. o Zastaralé elektrorozvody a neefektivní forma osvětlení společných prostor (schodiště, sklípky, propojovací chodby, sušárny, kolárny, atd.). o Nevyhovující okna (zdvojený systém křídel, otočné otevírání znemožňující použití doplňkového vybavení – žaluzie, síťky proti hmyzu atd., bodové kování – špatné těsnění – v podstatě žádné). V suterénu pouze jednoduché zasklení v ocelovém rámu. o Nevyhovující tepelně – technické parametry: a) obvodových konstrukcí, ~60~


b) střešního pláště, c) loggií a balkonů včetně schodišťového traktu (zatékání do sekcí a tepel. mosty), d) stropu nad suterénem - technickým podlažím, e) vchodových dveří a francouzských stěn. o Poškození nárožních částí příložných tepelně izolačních panelů na štítových stranách objektů (předsazená ouška). o Nevyhovující výtahy (nutná oprava nebo výměna el. rozvodů, vodících prvků, kabin a výtahových šachet – v souladu s novými technickými standardy a normami EU). o Nekoncepčnost některých dílčích realizovaných oprav a úprav. Bezpodmínečná koordinace veškerých prací a spolupráce specializovaných stavebních odborníků. Nelze připustit, aby byty v jednom domě – dokonce v jedné sekci - měly odlišné materiálově i barevně provedenou výměnu oken. Tímto by se zcela znehodnotila ojedinělá možnost pozvednout architektonickou úroveň dříve zcela uniformní zástavby. A.4.5 Občanská vybavenost A.4.5.1 Areál 14 třídní Základní školy Dr. Fr. L. Riegra Areál základní devítileté školy tvoří severozápadní část sídliště na ploše 19 841 m2, z čehož 3 636 m2 jsou plochy zastavěné objekty a 16 203 m2 tvoří plochy ostatní (zeleň, pokusná políčka, přestávkové plochy a hřiště). Stavební objekt základní školy, resp. jeho konstrukční řešení, bylo navrženo podle typového podkladu pro ZDŠ v tehdejší době, tedy s použitím bezprůvlakového skeletu MS 71. Mimo areálu 14 třídní ZDŠ v objektu U 12.2 s objektem MVD-2 se zde nachází stravovací pavilon S2, tělocvičný pavilon T1, pavilon centrálních funkcí C F1.2 se spojovacími objekty a bytovou jednotkou. Přízemí ZDŠ je navrženo 60 cm nad hladinou 100leté vody. Objekt T1 (tělocvična ZDŠ) je ocelové konstrukce. Kapacita 14-ti třídní ZDŠ byla 560 žáků. Se změnami po roce 1990 přicházejí i některé změny v systému školství, což s sebou neslo i dílčí potřeby stavebních úprav – stejně tak i nutnost reflektovat na řadu nových zákonů a vyhlášek (energetický zákon č. 406/2000 Sb., vyhláška č. 152/2001 Sb; vyhláška č.107 a 108 / 2001 Sb. MZ – ČR; vyhláška č. 369/2001 Sb., novela stavebního zákona č.50/1976 Sb. atd.). V současné době je ZŠ Dr. Fr.L. Riegra provozována ve dvou oddělených areálech, a tím i objektech - na sídlišti Řeky (popis objektu je uveden v předchozím odstavci) a v cca 1,5 km vzdálené budově v Žižkově ulici v Podmoklicích (původně tzv. měšťanská škola, ve které je provozováno 8 tříd I. stupně) ve vzdálenosti cca 1,5 km od sídliště. Záměrem rekonstrukce a přestavby areálu budov na sídlišti Řeky v Jizerské ulici je koncentrace všech tříd I. a II. stupně do jednoho areálu, s cílem minimalizace běžných nákladů na provoz školy a zároveň modernizace této stavby pro docílení optimálních provozně - ekonomických nákladů stavby (vytápění, bezbariérovost, atd.). Neméně důležitým hlediskem sdružení těchto dvou dnešních areálů do jednoho celku je dlouhodobý ukazatel úbytku školní mládeže, kdy se v podmínkách města Semily, s výhledem do roku 2011, jeví dnešní stav dvou samostatných objektů jako kapacitně nadbytečný, a to i v případě rušení okolních vesnických škol a soustředění jejich mládeže do městských. Dalším důvodem rekonstrukce školy obecně byly nedostatečné vnitřní prostory pro tělovýchovu. Všechny stávající pavilony vykazovaly technické závady - zatékání střech, dožívající vnitřní instalace, špatné tepelně technické vlastnosti obvodových plášťů apod. (příčinou byla technologie stavby z osmdesátých let dvacátého století převážně v panelové MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

ANALYTICKÁ ČÁST

technologii MS 71). Škola nebyla původně řešena bezbariérově. Po provedení drobnějších stavebních úprav v rámci běžného rozpočtu školy poskytovaného z rozpočtu města byla umožněna částečná integrace imobilních žáků v rámci běžné výuky. Rozsah úprav však neumožnil zpřístupnění vyšších podlaží objektů těmto imobilních žákům. Nebyly odstraněny také další zábrany u většiny vstupních schodišť, ani zpřístupněna vyšší patra objektu. V souvislosti s těmito úpravami a integrací bude nutné podporovat další bezbariérové úpravy v prostoru celého sídliště. Modernizace a dostavba základní školy je z větší části financována z kapitoly Ministerstva financí ČR. Byla vyhotovena dokumentace níže uvedených úprav, na kterou je a bylo postupně navazováno realizační činností: o formou nástavby hlavního pavilonu zvětšení objemu školy o potřebné prostory pro 9 speciálních tříd po cca 12 žácích (integrování zvláštní školy), o dostavba velké tělocvičny pro míčové sporty s odpovídajícím zázemím, o vytvoření pomocného druhého vstupu pro potřeby speciálních tříd, mimoškolní výuky a mimoškolního využívání tělovýchovného úseku, o realizace souvisejících investic, vyvolaných dostavbou (přípojky, přeložky inženýrských sítí, dopravní napojení, terénní a sadové úpravy), o zajištění bezbariérovosti celého areálu a objektu školy, o rekonstrukce hygienických prostor, o rekonstrukce dožilých vnitřních instalací, o rekonstrukce páteřních rozvodů vnitřních instalací, které se stavbou souvisí, o rekonstrukce střešních plášťů, o zateplení fasád všech stávajících pavilonů, včetně výměny oken, o výstavba propojovacího chodníku mezi pavilony, o rekonstrukce stravovacího pavilonu. TAB. 17: PŘEHLED FINANCOVÁNÍ REKONSTRUKCE A DOSTAVBY ZŠ DR. FR. L. RIEGRA Rok realizace 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Celkem

Státní dotace [mil. Kč] 8,0 32,0 8,0 15,0 15,0 15,0 93,0

Rozpočet města [mil. Kč] 1,224 2,154 7,370 2,217 1,000 5,300 19,265

Celkem [mil. Kč] 9,224 34,154 15,370 17,217 16,000 20,300 112,265

A.4.5.2 Prodejna potravin Objekt prodejny potravin umístěný u objektu B1 je postaven převážně v technologii MS 71 v typovém podkladu IZOV. Velikost prodejny byla navrhována podle tehdy platných THU a typových podkladů pro 3 000 ekvivalentních obyvatel s prodejní plochou 298,70 m2, s plochou užitkovou čistou 712,06 m2 a s plochou užitkovou celkovou 855,90 m2. Objekt prodejny a pozemek jsou v současné době v soukromém vlastnictví.

~61~


A.4.5.3 Zjištěné nedostatky a závady o Prodejna potravin a je situována do nevýhodné urbanistické polohy na západní okraj sídliště s docházkovou vzdáleností až 500 m. o Nedokončená rekonstrukce stravovacího objektu a spojovacího krčku ZŠ Dr. F.L. Riegra. o Špatný stav areálového oplocení základní školy. Ve směru od Jizery část oplocení chybí. Sportovní oplocení neexistuje. o Nevyhovující venkovní sportovní hřiště v rámci areálu základní školy – nutná rekonstrukce stávajícího travnatého hřiště, běžeckého oválu a výstavba universálního hřiště. S ohledem na zcela nevyhovující sportovní volnočasové plochy na sídlišti je nutné klást důraz na možnost využití areálových sportovních ploch ZŠ Dr. F. L. Riegra i pro veřejnost – stejně tak, jako je tomu běžně i v jiných městech. o Nevyhovující odvedení povrchových vod ze sportovních ploch v areálu základní školy na sídlišti Řeky. o Nedostatečná a nesystémová výsadba okrasné nízké a vzrostlé zeleně. o Malý rozsah občanské vybavenosti na sídlišti v Řekách vyplývající z normativů a limitů dříve platných a sledovaných technicko – hospodářských ukazatelů (THU), kde vznikl max. nárok na prodejnu potravin o celkové ploše 1.200 m2, na areál ZDŠ – 14. tříd o kapacitě 560 žáků o max. výměře 20 000 m2 a na areál mateřské školy a jeslí o kapacitě 60 + 30 dětí. Z tohoto stavu vyplývá značná monofunkčnost sídliště a nízká míra volnočasového využití. A.4.6 Technická vybavenost 1) NOVÁ PLYNOVÁ KOTELNA Dle původního záměru bylo sídliště Řeky od roku 1980 (kolaudace prvního bytového domu s označením „C“) napojeno na společnou mazutovou kotelnu realizovanou v předstihu – tj. v roce 1977 pro potřebu závodu Kolora – NP a budoucí sídliště. Na základě závazné části ÚPSÚ z roku 1996 vznikla povinnost, po zavedení ekologického topného média na příslušném území, přechodu způsobu vytápění na tyto zdroje. Z těchto důvodů mělo dojít v rámci ekologizace ke změně paliva při zásobování teplem závodu Kolora Semily (dnes firma Hybler) a přilehlé zástavby sídliště Řeky. Provoz mazutové kotelny měl být ukončen a celá oblast měla přejít na spalování zemního plynu. Za těchto předpokladů se v prostoru výměníkové stanice vybudovala nová plynová kotelna pro zásobování teplem sídliště Řeky. Možnost znovunapojení Kolory na zpětnou dodávku tepla z výměníkové stanice byla z programu rekonstrukce vypuštěna, neboť nedošlo k dohodě s vlastníkem a kapacita plynové kotelny o tuto hodnotu byla snížena. Současně byla provedena rekonstrukce podzemních sítí rozvodu topné vody větve „B“ bezkanálovým předizolovaným potrubím včetně položení komunikačního kabelu přenosu dat. Firma Hybler je nadále napojená na stávající – dnes předimenzovanou masutovou kotelnu. Ve všech bytových a občanských objektech se provedla rekonstrukce vnitřního rozvodu ústředního topení zřízením směšovacích stanic s decentralizovanou přípravou teplé užitkové vody, dálkově ovládaných z kotelny. BEZOBSLUŽNÝ PROVOZ KOTELNY Výstavbou vznikl zdroj tepla s bezobslužným provozem, kde cena tepla měla být nižší než před výstavbou a kde mělo být vlivem decentralizace zdrojů a TUV docíleno nižších tepelných ztrát v rozvodech a nároků na teplo. V okolí se měly výrazně zlepšit ekologické poměry, neboť se předpokládalo zamezení spadu SO2.


ANALYTICKÁ ČÁST

TECHNICKÉ PARAMETRY KOTELNY Kapacita kotelny je 2 x 2,8 + 2,3 = 7.9 MW. Teplovodní systém 110 / 70 °C. Palivem je zemní plyn s předpokládaným ročním odběrem 2 000 tis. m3/rok. Minimální a maximální hodinový odběr je stanoven na 60 / 850 m3/h. ZDŮVODNĚNÍ STAVBY A JEJÍCH TECHNICKÝCH CÍLŮ V rámci zlepšení životního prostředí a odstranění znečišťovatele ovzduší kysličníkem siřičitým při spalování mazutu byla do této oblasti navržena plynofikace s decentralizací zdrojů tepla, čímž se dosáhlo snížení provozních nákladů za dodávku tepla a její racionálnější využití. Decentralizací ohřevu TUV a regulace vytápění v každém objektu se dosáhlo úspor, protože směšovací stanice zajišťuje teplo a objem TUV podle okamžité potřeby a snížily se o ztráty tepla v rozvodech TUV a také kvalitnějšími izolacemi na předizolovaných trubkách. Kotelna a směšovací stanice je ovládána automaticky s přenosem veškerých dat a informací do velínu v kotelně. V areálu je prováděn občasný dozor, je zabezpečena údržba zařízení a pověřen pracovník na odstraňování „minihavárií“ se znovunajetím do provozního režimu. Ve srovnání s původním zdrojem je vliv na ŽP silně pozitivní. ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ Stavba kotelny byla kolaudována v říjnu 1998, Městské zastupitelstvo v Semilech kolaudaci vzalo na vědomí usnesením č. 132 ze dne 22.10.1998. Celková výše investice činila 31,806 mil. Kč. Městské bytové správě (MBS) s.r.o., která je vlastníkem a provozovatelem plynové kotelny, byla poskytnuta dotace na kapitálové dovybavení ve výši 7,9 mil. Kč, MBS dále zajistila půjčku ve výši 19,2 mil. Kč od 1.8.1998 s úrokem 18,2% a splatností na 10 let. Z rozpočtu MBS bylo uhrazeno 600 tis. Kč a město Semily poskytlo částku 4,103 mil.Kč na rekonstrukci a výstavbu budovy a komínového tělesa kotelny. 2) TRAFOSTANICE V rámci sídliště Řeky byly v roce 1978 – 1981 realizovány tři panelové typové trafostanice: TS 701 - Řeky I TS 704 - Řeky II TS 733 - Řeky III Mimo hranice sídliště – ve vazbě na mazutovou kotelnu - pak TS 656 Kolora - kotelna severozápad. Kapacita těchto trafostanic je zcela postačující jak pro současný stav, tak pro potřeby budoucí výstavby. Zaváděním energeticky úsporných opatření při rekonstrukci bytových objektů a objektů občanského vybavení lze předpokládat dokonce zvýšení stávající reservy. Zjištěné nedostatky a závady U typových objektů se výrazně projevuje jejich účelovost a především materiálová základna poplatná době realizace – navíc mnohdy ještě umocněna zanedbanou údržbou.

~62~


A.4.7 Doplňková vybavenost (hřiště, mobiliář, …) Mezi doplňkovou vybavenost na sídlišti patří: A) DĚTSKÁ HŘIŠTĚ

Součástí komplexní bytové výstavby v rámci sídliště – dle tehdy nastavených THU byla také výstavba omezeného rozsahu dětských hřišť. Se stále klesajícím počtem předškolních a školních dětí vyvstává zásadní otázka ohledně zachování počtu těchto hřišť, jejich umístění a funkčního vybavení. V neposlední řadě pak také forma provozování a s tím související odpovědnosti, údržby atd. Na sídlišti Řeky bylo realizováno celkem 5 menších a 3 větší hřiště. V roce 2005 byla dvě dětská hřiště alespoň z části opravena. Zbylá jsou neudržovaná, v některých případech doslova devastovaná. Nutno zde zdůraznit, že problematické je po stránce urbanistické koncepce i umístění mnohých z nich. V současné době je dle evropských standardů a norem kladen důraz na hygienické parametry a bezpečnost dětských hřišť. B) HŘIŠTĚ NA MÍČOVÉ HRY V rámci sídliště byla v předchozích obdobích realizována celkem tři hřiště pro míčové hry (volejbal a nohejbal). I tato hřiště – převážně dříve s antukovým povrchem - jsou dnes nefunkční. Z antukového povrchu zbyly jen ojedinělé nesouvislé plochy porostlé travou a zanesené hlínou. Hřiště nebyla oplocena a stejně jako u dětských hřišť se i zde projevila problematika absence pravidelné údržby a nedostatečná provozní odpovědnost. Orientace hřiště mezi bytovými objekty B1 a B2 a dále mezi B3 a B4 byla dosti problematická, a to ve vztahu k nedalekému dětskému hřišti – odstup v rozmezí 11 – 14 m. C) STANOVIŠTĚ NA TKO Stanoviště pro kontejnery na TKO jsou realizována z ocelové nosné konstrukce. Velmi problematické je situační umístění v krajích parkovacích ploch, kde zabírají cenná místa pro odstavení osobních vozidel. Nevýhodou tohoto umístění a řešení je poměrně složitá forma úklidu v okolí stanoviště. O estetické stránce věci se zde nedá hovořit. D) MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ Stávající parter sídliště postrádá funkční, estetický, koncepčně jednotný městský mobiliář – jako např. odpočinkové lavičky, odpadkové koše, koše na psí exkrementy, informační skříňky, plakátovací stěny, nízké ohradníky, stojany na kola, zahrazovací vjezdové (i sklopné) sloupky atd. Stávající lavičky dnes jsou převážně nefunkční a často nebezpečné. V listopadu 2005 byla zahájena instalace části košů na psí exkrementy. A.4.8 Inženýrské sítě A) KANALIZACE

Územím prochází kanalizační síť ve správě Vodovodů a kanalizací Turnov a.s. (VaK). Hlavní kanalizační stokou, odvádějící odpadní vody z území na ČOV, je kanalizační stoka „A“ DN 800 jdoucí podél břehu řeky Jizery. Další stoka, která se na výše jmenovanou páteřní trasu napojuje za areálem sportoviště ZŠ, odvádí odpadní vody procházející ulicí Textilní – u plynové kotelny se pak stáčí k Jizeře. Žádné zásadní poruchy na kanalizačních řadech nejsou. Systémově je zapotřebí realizovat nový řad dešťové kanalizace s odvedením povrchové vody (u parkovišť s kapacitou větší než 10 stání přes záchytné sorpční vpusti, nebo lapače ropných látek) v rámci rekonstrukce Bavlnářské ulice. Řešení nového odvedení povrchových dešťových vod bude dále nutné v rámci 2. fáze regulace sportovního areálu ZŠ Dr. F.L.Riegra. V případě realizace výstavby objektu centrálních garáží za sportovištěm ZŠ bude – s ohledem na zvolené řešení dané problematiky – nutné přeložit část stávající trasy kanalizační stoky cca v délce 135 m. Jedinou zjevnou poruchou je propadání stávajících dešťových vpustí a tím i povrchu komunikací v daném místě. MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

ANALYTICKÁ ČÁST B) VODOVOD

V současné době je celé řešené území napojeno na vodovodní rozvody Vodovodů a kanalizací Turnov a.s. Hlavní páteřní trasa vstupuje do území u mostu před náhon, dále pokračuje Textilní ulicí k plynové kotelně. Mimo řešené území pokračuje vedení podél areálu mazutové kotelny k lokalitě s bytovými domy zvané Kolonka. - DN 250 (Textilní, napojení sídliště od jihu) - DN 150 (Jizerská, Bavlnářská, u školy napojení části Kolonka) Žádné závažné nedostatky na systému vodovodních řadů nejsou hlášeny. S ohledem na stáří hlavních rozvodů (26 let) lze předpokládat lokální opravy nebo rekonstrukce např. v rámci zásadnějších přestaveb a úprav komunikací. V případě realizace výstavby objektu centrálních garáží za sportovištěm ZŠ lze předpokládat nutnost přeložení stávajícího úseku vodovodního řadu v délce cca 30,0 m. C) PLYNOVOD Území je napojeno na STL plynovodní síť, jejíž hlavní větev DN 150 přichází do prostoru sídliště od jihu – tj. od objektu okresního archivu. Trasa STL plynovodu je dále vedena přes stykovou křižovatku diagonálně mezi bytovým objektem G2 a H1 až k domovu – penzion pro důchodce, kde se stáčí k Bavlnářské ulici, aby se posléze vrátila do ulice Jizerské se zakončením v prostoru hospodářského vjezdu do areálu ZŠ. Druhá hlavní větev STL plynovodu probíhá ulicí Textilní, z níž je realizováno i nové napojení centrální plynové kotelny pro sídliště – podrobněji pojednáno v kapitole A 4.6 této Analytické části. Další průběh trasy STL plynovodu je situován při okraji Bavlnářské ulice až k areálu firmy Hybler a dále do prostoru „Kolonky“. Zásadní poruchy nejsou prozatím hlášeny, ani s výměnou porubí není doposud uvažováno. Předpokládat lze pouze nové přípojky pro nově realizované objekty. D) TEPLOVOD V severozápadní části řešeného území se nachází nově realizovaná plynová kotelna – na místě původního výměníku tepla a TUV z mazutové kotelny. Plynová kotelna byla realizována v roce 1998 a zásobuje teplem sídliště Řeky. Areál firmy Hybler je nadále napojen na stávající – dnes kapacitně předimenzovanou a technologicky zastaralou mazutovou kotelnu. Hlavní teplovodní trasy procházejí podél Bavlnářské a Textilní ulice. Současně s plynovou kotelnou byla provedena rekonstrukce pozemních sítí rozvodu topné vody větve „B“, a to bezkanálovým předizolovaným potrubím, včetně položení komunikačního kabelu přenosu dat. Rekonstrukce větve „A“ je plánovaná v nejbližším možném období. Protože jde o trasu v Bavlnářské ulici – je zde nutná koordinace s plánovanou rekonstrukcí této ulice jako celku. E) SILNOPROUDÉ ROZVODY V řešeném území se nachází tři trafostanice TS 701 Řeky I, TS 704 – Řeky II, TS 733 – Řeky III a mimo řešené území – na okraji areálu mazutové kotelny - pak TS 656 – Kolora kotelna. Počet a kapacita stávajících trafostanic je dostačující. Primérní rozvod po sídlišti, tj. mezi trafostanicemi, je zemní kabelový. Vrchní vedení VN 35 kV prochází po severozápadním okraji řešeného území a odděluje území sídliště od dnes nezastavěného prostoru mezi sídlištěm a areálem firmy Hybler. Do budoucnosti se prozatím nepředpokládá přeložení tohoto vedení s ohledem na důležitost trasy a především vysoké náklady. F) SLABOPROUDÉ ROZVODY V území sídliště je vedena kabeláž pouze místního významu – bez významnějších problémů či nároků do budoucnosti. G) VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Veřejné osvětlení je zastaralé a z pohledu novodobého utváření uličního parteru nevyhovující: • Nové osvětlení nutno realizovat: ~63~


- podél pěší a cyklistické stezky na levém břehu Jizery, v úseku od provizorního mostu přes Jizeru, až po stávající ocelovou příhradovou lávku pro pěší a cyklisty přes Jizeru u „Kolonky“, - podél hlavního diagonálního nástupu do sídliště – mezi objektem G2 a novým bytovým domem o 34 B.J., - v rámci klidové plochy – jako součásti vnitrobloku B1 a B2 . • Rekonstrukci veřejného osvětlení nutno uvažovat: - v rámci rekonstrukce Bavlnářské ulice, - v rámci rekonstrukce a přestavby stykové křižovatky na předpolí mostu přes náhon. • Postupná výměna stožárů a svítidel v jednotném stylu: - v rámci běžné a plánované údržby. A.4.9 Zeleň V zájmovém prostoru lze rozlišit tři typy zeleně: veřejná zeleň, doprovodná uliční zeleň, neveřejná zeleň občanské vybavenosti. U stromů a keřů se až na výjimky jedná o výsadbu zcela chaotickou – bez snahy o kompoziční dotvoření uličního i obytného prostoru. Jako zcela opomenutá se v některých případech jeví vhodnost druhové skladby dřevin, např.: • křehké a nadměrně olistěné platany podél Bavlnářské ulice, které s sebou přináší zvýšené nebezpečí ulamování větví při větru a s tím související ohrožení bezpečnosti silničního provozu, • shluky jehličnatých stromů před okny bytových domů ovlivňující stínění obytných místností, • stromy v těsném dotyku s objekty (jehličnaté i listnaté – např. borovice a bříza); pomineme-li jistou míru stínění, dochází k i poškozování objektů otěrem a kořenovým systémem, • stromy tvořící významné pylové alergeny, • kvetoucí sakury před bytovými domy C a D v období opadávání okvětních lístků plní přilehlé balkony a loggie. Při návrhu sadových úprav je v obecné poloze nutno dodržovat následující požadavky: při návrhu sídlištních dřevin počítat s růstem a následným možným stíněním, u objektů navrhovat listnáče, které snášejí tvarování koruny a nejsou problematické ve vztahu k alergiím, jehličnaté stromy situovat do míst, kde bude možné stromy ponechat přirozenému vývoji. A.4.10 Automobilová a pěší doprava Sídliště je umístěno na umělém ostrově, který je ohraničen náhonem na jedné straně a řekou Jizerou z opačné strany. Převážná část území je v inundaci Jizery. Výškové řešení vozovek řešených základním projektem je odvozeno z hladiny 100 leté vody s tím, že tyto údaje převyšují navržené nivelety vozovek přibližně o 10 cm. Z těchto navrhovaných výšek vozovek byly dále odvozeny výšky upravených terénů a budov a přízemí jednotlivých objektů. Suterény budov jsou výškově osazeny na úrovni nebo nad úrovní 50 leté vody, která


ANALYTICKÁ ČÁST

je oproti hladině 100 leté vody o 90 cm níže. Podlahy obytných podlaží všech budov jsou nejméně 200 cm nad úrovní hladiny Q100. Šířka komunikací vozidlových kolísá mezi 3,5 a 7,0 m, zpravidla jsou šířky 4,0; 6,0 a 7,0 m. Plocha navržených vozovek činí 8 649 m2. Komunikace pěší, chodníky a nástupní plochy jsou navrženy v ploše 10 846 m2 a zahrnují také požární přístupy k objektům. Převážná část automobilových komunikací i pěších chodníků byla realizována s živičným nebo betonovým povrchem, který vykazuje řadu povrchových nerovností a poškození daných dodatečně realizovanými výřezy při opravách nebo nových trasách inženýrských sítí. Svůj podíl zde vykonal čas a přirozené opotřebení provozem nebo povětrnostními vlivy. Při návrhu nových opatření, úprav, přestaveb a rekonstrukcí je nutné bedlivě zvažovat prioritní funkci komunikace a četnost dopravy. Preferovat vnitro sídlištní obytnou funkci a vytvářet podmínky pro zpomalení dopravy a bezpečný provoz (zjednosměrnění dílčích úseků, vsazení výškových, nebo materiálově strukturovaných rychlostních retardérů, zalomení přímého směru – směrové zpomalení, atd.). Pěší chodníky jsou na sídlišti realizovány v příčném profilu od 1,5 – 3,5 m (v této dimenzi většinou jako pojížděné požárně nástupní plochy). Některé pěší chodníky svým umístěním neplnily svoji funkci např. mezi bytovým domem E2 a E3. Tyto chodníky již nedoporučujeme dále v území stabilizovat – naopak zrušit. Jiné pěší chodníky svým stávajícím trasováním příliš neodpovídají potřebám obyvatel a je tudíž správné akceptovat přirozené – nikoliv vynucené linie pohybu. Frekventovaná pěší a cyklistická trasa po levém břehu Jizery – dnes s prašným povrchem a bez zálivů či prostých rozšíření pro umístění odpočinkových laviček a doplňkového městského mobiliáře – vyžaduje zásadní rekonstrukci včetně sadového večerního osvětlení. A.4.10.1

Doprava v klidu, parkoviště a odstavná stání

Původní projektová dokumentace z roku 1977 přestavovala výstavbu 13 bytových domů, z toho 1 s malometrážními byty – objekt „A“ - s celkem 785 b.j., což dle vypočtené obsazenosti navrhované kategorizace bytů představovalo 2 745 obyvatel (obložnost 3,497 obyvatel na 1 b.j.). V projektu bylo vyznačeno 270 odstavných stání na terénu na ploše 3 680 m2. Dále se počítalo, na plochách určených pro výstavbu hromadných garáží, s umístěním dalších 460 stání. Celkem mělo být na území k dispozici 730 stání. Plánovaný počet stání na terénu (410 = realizovaných 270 na terénu a plánovaných 140 v nadzemních a podzemních parkovištích) měl odpovídat stupni automobilizace 1:6,7 (výstavba hromadných garáží /320 stání/ není v těchto ukazatelích zahrnuta). Celkově se v konečném stavu počítalo se 719 stáními + 11 stání před domovem pro důchodce, což kryje stupeň automobilizace 1:3,7. Výhledový poměr počtu stání měl obsáhnout 30% stání na terénu, 10% pod obytnými objekty, 20% v jedno až dvou podlažních garážích a 40% ve vícepodlažních garážích. Vzhledem k současnému stavu (352 stání na terénu - ostatní stání nebyla nikdy realizována) byl již v době výstavby sídliště nastaven deficit parkovacích /garážových/ míst ve výši 48,2%, což bylo 378 stání. Součástí Analytické části Projektu regenerace panelového sídliště Řeky byl také průzkum veřejného mínění a jeho následné velmi podrobné vyhodnocení, jenž v dotčené oblasti přineslo následné závěry: Výpočet potřebného počtu stání Pro počet obyvatel 1 571 Pro počet obyvatel 2 067

Pro stupeň automobilizace v ČR 2,7 671 870

Pro stupeň automobilizace na sídlišti 3,5 508 659 ~64~


Hodnota potřebného počtu stání se pohybuje mezi 508 – 870 stáními. Počet vyznačených stání na sídlišti je 352 (původní projekt sídliště byl projektován na 730 stání; zde se ovšem uvažovalo s výstavbou hromadných garáží, které nejsou do dnešní doby postaveny. Na sídlišti tedy bylo k dispozici celkově 270 stání. Hodnoty 352 se dosáhlo po změně organizace dopravy, zjednosměrněním některých ulic, na kterých byla posléze vyznačena šikmá stání namísto podélných). Deficit stání pro vozidla je tedy v rozmezí 156 – 518 stání. Nejpřesnější je podle našeho názoru hodnota podle zjištěného skutečného počtu osob a stupně automobilizace na sídlišti Řeky, tedy pro hodnoty 2 067 obyvatel a potřebného počtu stání 659. Současný deficit stání pak dosahuje hodnoty 307 míst. Výhledově, se stoupajícím průměrným stupněm automobilizace, který se pravděpodobně bude přibližovat průměrné hodnotě v ČR, se bude deficit stání přibližovat k hodnotě 518 stání. Tuto hodnotu by také měla zohledňovat Návrhová část Projektu regenerace. Pozn.: V dnešní době je zcela běžné, že při výstavbě bytových objektů jsou i vzorce, které pro výpočet potřebného počtu stání uvádí norma o projektování místních komunikací, potlačovány a počet stání se zpravidla projektuje podle počtu bytových jednotek v objektu, v poměru 1:1. To by znamenalo na sídlišti Řeky celkem 724 stání + parkovací plochy k objektům občanské vybavenosti. Takový deficit by představoval hodnotu 724 + 76 – 352 = 448 stání. To je mírně příznivější ukazatel, než je výhledový počet stání zachycený ve výše uvedené tabulce, jenž je vypočtený dle normových vzorců. Na tomto místě je vhodné také připomenout fakta zjištěná místním pozorováním. Přestože se celé sídliště Řeky nachází v obytné zóně, ve které je parkování povoleno pouze na vyznačených místech, stojí zde pravidelně přibližně 39 vozidel mimo vyznačené plochy (vozidla stojící např. na krajnici obousměrné komunikace vytvářející tak průjezdný pouze jeden jízdní pruh, v křižovatkách, v místech určených pro přecházení chodců, na zelených pásech, apod.), tzn. v rozporu se stávající legislativou. Pouze za cenu porušování předpisů mohou dnes na sídlišti Řeky parkovat všichni ti, kteří mají trpělivost s vyhledáváním volných míst. Možným východiskem z této nelehké situace je výstavba hromadných garáží. V počátku pouhým stanovením a vymezením ploch pro jejich výstavbu a následně důslednou realizací, lze docílit alespoň částečného smazání rozdílu mezi nabídkou a poptávkou po parkovacích místech. Tyto hromadné garáže pak mohou tvořit významný doplněk parkovacím místům v legálně užívaném uličním prostoru, záchytným parkovištím na okrajích sídlišť, v současných zastaralých, chátrajících a nevhodně urbanisticky umístěných řadových garážích, které by však měly být postupně z center měst odstraňovány, nebo nakonec i „odstavných“ plochách v ulicích v rozporu s pravidly silničního provozu a na plochách, kde parkování není dovoleno (různé kdysi zelené plochy následně proměněné na parkoviště, dvory apod.). Tyto plochy využívané v rozporu s pravidly silničního provozu mohou být ovšem později zkultivovány. Na sídlišti v Řekách je těchto ploch nesčetně. V polovině roku 2001 byl stupeň automobilizace v ČR 1 automobil na 2,7 obyvatel, v Praze 1 automobil na 1,9 obyvatele, což předstihuje i nejmotorizovanější (resp. přesněji nejautomobilizovanější - stupeň motorizace značí počet motorových vozidel /vč. nákladních/ na 1000 obyvatel) západoevropská velkoměsta, kde se stupeň automobilizace obvykle pohybuje v hodnotách 1 osobní automobil na 2,1 až 2,3 obyvatele s tím, že celkový počet vozidel registrovaných na území Prahy stále roste. Na sídlišti Řeky je tento údaj 1 automobil na 3,49 obyvatele, což je téměř shodný údaj s hodnotou, kterou pro úvahy projektování základního počtu odstavných stání uvádí např. ČSN 73 61 10 o projektování místních komunikací z roku 1986 a na tento údaj bylo také projektováno sídliště Řeky, ovšem při zahrnutí hromadných garáží a záchytných parkovišť v okolí dnešních kotelen, k jejichž výstavbě nikdy nedošlo. Stále platí, že rozhodující podíl na přírůstcích motorových vozidel tvoří osobní automobily. Je zapotřebí také zdůraznit, že v době výstavby sídliště Řeky bylo uvažováno s kapacitou až 2 500 osob, z analýzy průzkumu však vyplývá, že na sídlišti dnes MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

ANALYTICKÁ ČÁST

žije, po přepočtu ze 40,1% domácností, ve kterých žije 829 osob, přibližně 2 067 obyvatel (+ obyvatelé sociálních služeb). Tento neplánovaný úbytek (je způsoben klesajícím průměrným počtem osob v domácnosti) částečně kompenzuje přírůstek osobních automobilů na obyvatele. A.4.11 Rekapitulace již realizovaných úprav na sídlišti Řeky

Návrh a realizace nové plynové kotelny s bezobslužným provozem a kapacitou 2 x 2,8 + 2,3 = 7,9 MW, teplovodním systémem 110/70 °C a předpokládaným ročním odběrem 2 000 tis. m3/rok. Kotelna a směšovací stanice jsou ovládány automaticky s přenosem veškerých dat a informací do velína v kotelně. Současně byla provedena rekonstrukce podzemního rozvodu topné vody větve „B“ bezkanálovým předizolovaným potrubím. Rekonstrukce větve „A“ je v plánu na nejbližší období. Rekonstrukce a přestavba ZŠ Dr. Fr.L. Riegra, a to v celém kontextu areálu - viz. podrobná charakteristika v kapitole A 4.5.1 občanská vybavenost – areál ZŠ. Cílem navrhované rekonstrukce je vytvoření moderního funkčního a bezbariérového školského zařízení, vyhovujícího současným trendům výuky.

Penzion pro důchodce – Sociální služby Počátkem devadesátých let minulého století byla na okraji SV strany sídliště zahájena projektová příprava a následně také realizace výstavby objektu sociálního bydlení, která byla koncipována v návaznosti na dům pečovatelské služby, tedy objekt základním projektem označený písmenem „A“. Novostavba penzionu byla určena pro ubytování starých lidí v rámci sociálního bydlení programu města. Navrhovaná kapacita je 35 b.j., což při optimálním obsazení bytů je 46 lůžek, a to za předpokladu, že v garsoniérách bude ubytování pouze pro jednu a dvougarsoniérách pro dvě osoby. Stavební program byl stanoven s ohledem na organizační propojení se stávajícím zařízením (objekt „A“), které je v docházkové vzdálenosti cca 400m. Vlastní dispozice objektu je rozdělena na východní a západní část, které jsou propojeny spojovací chodbou. Vnější architektonické řešení maximálně člení hmoty s ohledem na měřítko člověka. Objekty jsou třípodlažní, ale s posledním podlažím upraveným jako mansarda bez omezení světlé výšky místností, všechna podlaží obou objektů jsou propojena spojovací chodbou. Na rozdíl od ostatní bytové výstavby v území jsou základy objektu tvořeny monolitickými pásy s příčným propojením roštového charakteru a svislé konstrukce jsou navrženy zděné. Vnější zdi jsou z plynosilikátových tvárnic a vnitřní stěny jsou plné cihelné. Stropy jsou pak monolitické železobetonové. Střecha nad objektem je sedlová s valbami na štítech. Kolem objektu je drátěné transparentní oplocení, vymezující prostor hospodářského dvora, plné zdi ohraničující jednotlivé předzahrádky a vytváří optickou a částečně i akustickou clonu části parteru. Zároveň zabraňuje vstupu nepovolaných osob. Oplocení dvora plní pouze účelovou funkci, po realizaci sadových úprav, resp. po vzrůstu vysazené křoviny by se z vnějších pohledů nemělo vůbec uplatnit.

Záměrem projektanta stavby bylo vytvoření maximálního soukromí pro jednotlivce s možností společenského života, bez zjevné nucenosti. Ubytovaní mají absolutní volnost pohybu a kontaktu s okolím. Tato přijatá teorie měla ve svých důsledcích nutit jednotlivce k větší aktivitě a péči o vlastní osobu, což jsou vlastnosti, které se v klasickém uspořádání takovýchto provozů většinou ztrácejí. Rekonstrukce a dostavba Domova důchodců (objekt A) Budova dnešního Domova důchodců byla postavena v první vlně stavební činnosti v roce 1981, jako penzion s malometrážními byty. S ohledem na zvyšující se věk a počet ~65~


ANALYTICKÁ ČÁST

obyvatel důchodového věku bylo v průběhu užívání stavby rozhodnuto o změně charakteru jejího převážného využití, z penzionu na domov důchodců. V roce 1997 došlo ke změně užívání I. - IV. podlaží při současném zachování dispozičního užívání. Dnešní kapacita objektu je 130 osob v domově důchodců a 18 v penzionu. K návrhu dalších stavebních úprav v rámci dokončení změny využití, dochází v důsledku požadavku zajištění požárního zabezpečení objektu při realizaci změn způsobu užívání. Nyní, dle požární normy ČSN 73 0834 změny staveb, se jedná o změnu staveb skupiny II., kdy dochází k záměně věcně příslušné projektové normy na ČSN 73 0835 budovy zdravotnických zařízení skupiny LZ 2. Základním požadavkem je zajistit podmínky bezpečné evakuace osob z objektu. REALIZACE ZMĚNY VYUŽITÍ UVEDENÉHO OBJEKTU NA DOMOV DŮCHODCŮ BYLA PODMÍNĚNA PROVEDENÍM ZEJMÉNA NÁSLEDUJÍCÍCH STAVEBNÍCH A BEZPEČNOSTNÍCH ÚPRAV:

o úpravy dvou stávajících výtahů o nosnosti 500 kg a 320 kg, o změna umístění stávajících požárních dveří v prostoru schodiště 2, o odvětrání schodišť - zajištění bezpečnosti osob proti ohrožení zplodinami hoření a kouře, o instalace elektrické požární signalizace (EPS), o instalace náhradního zdroje elektřiny s napojením zařízení sloužících při evakuaci, o instalace nouzového osvětlení na únikových cestách, o úprava požární odolnosti dalších zařízení a prostor, o vybudování nového lůžkového evakuačního výtahu - přístavba, o vybudování schodiště s šířkou ramene min. 150 cm - přístavba. Výše uvedené stavební aktivity byly rozloženy do více samostatných etap, jejichž financování probíhá kolísavě s a bez státní dotace. Při větším zásahu do stavební konstrukce či budování nových přístaveb jsou poskytovány státní dotace z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Zbývající rozpočtované náklady jsou kryty finančními prostředky z rozpočtu města. PŘEHLED FINANCOVÁNÍ ZMĚNY UŽÍVÁNÍ STAVBY Z PENZIONU NA TAB. 18: DOMOV DŮCHODCŮ Rok realizace 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Celkem

Státní dotace [mil. Kč] 8,0 0 0 0 5,0 7,0 0 20,0

Rozpočet města [mil. Kč] 1,318 0,531 0,150 0,435 3,787 2,400 1,500 10,121

Celkem [mil. Kč] 9,318 0,531 0,150 0,435 8,787 9,400 1,500 30,121

Instalace části mobiliáře – odpadkových košů na psí exkrementy a to na základě výběru komplexního systému městského mobiliáře rozděleného dle specifiky konkrétních městských zón (listopad 2005) – firma MMCité Zlín. Realizace všech rozvodů ve stoupačkách včetně řádné tepelné izolace ÚT a TUV u bytových objektů B1, C a F. Realizace rekonstrukce střech u bytových objektů B1, C a F, avšak pouze ve vztahu k hydroizolaci – nikoliv izolaci tepelné dle současných normativů (nesystémový postup, který nesměřuje k potřebným úsporám energie na vytápění).


A.4.12 Rekapitulace problémů, které ze stavu sídliště vyplývají pro řešení projektu regenerace panelového sídliště Řeky – Semily Z výše uvedeného posouzení lze vyspecifikovat následující výčet problémů, které je nutné zařadit do předmětu řešení projektu regenerace: Problematika koncepčního uspořádání Bavlnářské ulice s doplněním o odsazená kolmá nebo podélná parkovací stání. Funkční a s tím úzce související polohové přeřešení stávající stykové křižovatky Bavlnářské a Jatecké ulice na předpolí mostu přes náhon (dnes velmi ostré levé odbočení ve směru od města – hluboce se vkliňujícího do obytné zóny). Úprava – přeřešení - stávajícího diagonálního nástupu pro pěší do sídliště, včetně chodníků navazujících na stykovou křižovatku a předpolí mostu přes náhon a Jizeru. Úprava pěšího a cyklistického chodníku vedeného v levobřežní části nábřeží Jizery, včetně řešení absence odpočinkových zákoutí, základního městského mobiliáře a veřejného sadového osvětlení (problematika funkce estetiky prostoru, bezpečnosti pěších a cyklistů, atraktivity místa). Řešení problematiky absence krátkého přímého provozně funkčního pěšího a cyklistického propojení mezi sídlišti Řeky a Pod Černým mostem. Nedostatek parkovacích a odstavných stání transformovaný z dob předchozích a jen minimálně reagující drobnými úpravami na zvýšený stupeň motorizace v současnosti. Problematika nalezení optimálního kompromisu mezi umístěním nových odstavných a parkovacích stání na terénu a v centrálních garážích. Problematika utváření koncepce parteru – pomyslné podélné kompoziční osy sídliště – tj. Textilní ulice (funkce provozu, estetika parteru). Zvážit úlohu této ulice ve vztahu k budoucí výstavbě uvažované v mezilehlém prostoru mezi sídlištěm a areálem firmy Hybler. Otázka formování nových ploch odstavných a parkovacích stání v uličním parteru, kde při menší intenzitě parkování – (víkendy, svátky, dopolední hodiny) – vzniká zpevněný pás široký 10 – 16m minimálně využívaný (z 10 – 30 %) a bez doplňkové vzrostlé zeleně. Řešení problematiky koncepce, funkčnosti a estetiky venkovního parteru sídliště – formování smysluplných dětských hřišť, ploch pro míčové hry, odpočinkových ploch a zákoutí, návrh nových spojovacích a promenádních chodníků. Náprava absence koordinovaného návrhu veřejné nízké, vzrostlé, liniové, skupinové i solitérní zeleně v parteru sídliště. Výběr vhodného typu městského mobiliáře a jeho umístění (lavičky, odpadkové koše, koše na psí exkrementy, informační skříňky, plakátovací stěny atd.), a to v souladu se zónováním města. Doplnění dominantního postavení obytné funkce o další aktivity v rámci občanské vybavenosti – polyfunkčnost obytného celku a zvýšení podílu zaměstnanosti. Řešení problematiky stanovišť na TKO (kontejnery) – uvolnění stávajících parkovacích ploch ( umístění, funkčnost, estetika, jednoduchost údržby). Spolupracovat s komisemi místní samosprávy, statutárními zástupci vlastníků bytových jednotek, či představiteli bytových družstev při výběru možných variant řešení úprav a oprav bytových panelových objektů. Preferovat snahu komplexní regenerace stávajícího bytového fondu zajišťující úspory energií, prodloužení životnosti, zvýšení estetické kvality díla a tím i zkvalitnění životního prostředí obyvatel sledovaného sídliště. Řešit každý bytových dům jako celek – nikoliv každou bytovou jednotku. ~66~


ANALYTICKÁ ČÁST

Vytvářet podmínky pro smysluplné funkční a městotvorné dokomponování navazujícího okolí a zajistit tak plnohodnotné spolupůsobení s celým městem. Klást důraz na bezbariérová řešení obytného parteru sídliště.

A.4.13 Zachycení stávajícího stavu, Problémový výkres, Fotodokumentace panelového sídliště Řeky Pro ilustraci jevů popisovaných v analytické části je dále zopakován výkres stávajícího stavu (byl použit již v úvodní kapitole). Dále jsou ve výkresu Problémové analýzy vyznačeny problémové okruhy, které lze vyjádřit grafickými ukazateli. Nezbytnou součástí posouzení stavebně technického a funkčně provozního stavu sídliště je fotodokumentace.


~67~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 13: VÝKRES STÁVAJÍCÍHO STAVU PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY


~68~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 14: PROBLÉMOVÁ ANALÝZA


~69~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 15: FOTODOKUMENTACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY – VSTUPNÍ PARTIE SÍDLIŠTĚ ŘEKY


~70~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 16: FOTODOKUMENTACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY – POHLED DO VNITROBLOKU PANELOVÝCH DOMŮ


~71~


ANALYTICKÁ ČÁST

OBR. 17: FOTODOKUMENTACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY – DETAILY A OKRAJOVÉ PARTIE SÍDLIŠTĚ


~72~


ANALYTICKÁ ČÁST

TAB. 21: VÝVOJ POČTU OBYVATEL A.5 Vývoj věkové a sociální skladby obyvatel, potřeba pracovních míst Současné území města je složeno ze čtyř místních částí, dříve samostatných obcí Semily, Podmoklice, Bítouchov a Spálov. Město má podle sčítání v roce 2001 celkem 9328 obyvatel. Vlastní sčítání pouze na území sídliště Řeky, v rámci zjištění koncentrace obyvatel v jednotlivých částech města, nebylo nikdy provedeno. Pozn.: Podrobný rozbor současné věkové struktury obyvatel na sídlišti Řeky je proveden v kapitole A.3.3.2 : „Vyhodnocení ankety mezi obyvateli panelového sídliště Řeky“, a to v analýze otázky A.2.

Rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 Počet obyvatel 4 219 6 305 7 396 6 844 7 081 8 077 Muži 3 359 3 802 Ženy 3 722 4 275

1980 1991*1 8 464 9 399 4 040 4 533 4 424 4 870

1999*2 9 193

2001*3 9 328 4 487 4 841

Pramen: Program pro město

*1 údaj k 1.1 *2 údaj k 15.11. *3 údaj k 1.3. 2001 (oficiální sčítání obyvatel ČSÚ)

GRAF 30: KRÁTKODOBÝ VÝVOJ STAVU OBYVATELSTVA ŽIJÍCÍHO VE MĚSTĚ SEMILY

Město

Katastrální území Semily

Semily

Bítouchov Spálov

Místní části Semily Podmoklice Bítouchov Spálov

Základní sídelní jednotky Nouzov, Podmoklice, Střed, Vinice Letná, Podmoklice, V Řekách Bítouchov, Na Cimbále, Janeček Spálov, Janeček

Počet obyvatel

TAB. 19: VÝČET KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ TVOŘÍCÍCH ÚZEMÍ OBCE 9400 9300

Měřená veličina Celková výměra Zemědělský půdní fond Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

k.ú. Semily 1 080,6 542,8 267,1 23,9 61,2 185,6

k.ú. Bítouchov 370,8 215,2 84 5,2 5,3 61,1

k.ú. Spálov 179,8 72,6 87 3,8 1,9 14,5

Celkem 1 631,2 830,6 438,1 32,9 68,4 261,2


POŽADAVKY ÚZEMNÍHO PLÁNU VYPLÝVAJÍCÍ SOCIÁLNÍCH A EKONOMICKÝCH ÚDAJŮ OBCE

ZE

ZÁKLADNÍCH

DEMOGRAFICKÝCH,

Územní plán, zejména jeho následné změny, si kladou za cíl, v souvislosti s řešením demografických potřeb, zejména zastavení úbytku a stabilizaci počtu obyvatel na dnešní úrovni, eventuelně vytvoření podmínek pro případně mírné navýšení počtu obyvatel. Územní plán se snaží odliv této populace zastavit vytvářením podmínek pro podnikání a bydlení. Projekt regenerace, resp. jeho následná realizace, zvýší úroveň kvality bydlení ve významné hustě obydlené části města, což může mít pozitivní dopad na obyvatelstvo města. A.5.1 Obyvatelstvo Údaje o sčítání obyvatel k 1.3.2001 jsou: počet obyvatel Města Semily - 9328, z toho

ve věku 0-14 1556 (16,7%)

ve věku 15-59 6089 (65,3%)

ve věku 60 a více 1683 (18,0%)

počet ekonomicky aktivních obyvatel - 4438 (47,6%) /z toho ženy 2073/ za prací vyjíždí - 1169 (26,3 %)

národnostní menšiny - 171 Slováků, 97 Poláků, 21 Romů a další Pozn.: skutečný počet obyvatel Romské národnosti odhadujeme na 300

cizí státní příslušníci - 154 osob (48 Ukrajina, 18 Rusko, 12 Slovensko) MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

9320

9200

9262

9207 9241

9148

9185

9100

9040

9125

9000 1995

Pramen: ÚP SÚ Semily

TAB. 20: ÚDAJE O VÝMĚŘE OBCE (V HA)

Počet obyvatel ve Městě Semily k 31.12.

9357

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

PŘÍLEŽITOSTI MĚSTA SEMILY V NAVÝŠENÍ POČTU OBYVATEL aktivní složka obyvatel města má velký podíl v drobném podnikání. Velká část občanů soukromě podniká, ale prozatím samostatně. Se zvyšující se podporou drobného a středního podnikání na úrovni podpory státu se dá očekávat stabilizace a mírné navýšení současně mírně sestupného trendu počtu obyvatel ve městě zapojení cizích státních příslušníků do těch pracovních oblastí, kde chybí pracovní síly (např. stavebnictví, sezónní práce) OHROŽENÍ V ÚBYTKU OBYVATEL velký pokles mladých lidí část populačně silných ročníků z let 1970 - 80 je ve městě hlášena, ale žije na území jiného města nesleduje se podíl a možnosti asimilace občanů cizích národností V Semilech územně převažuje zástavba v rodinných domech, v počtu bytů převažuje bydlení v obytných domech s více byty. Je to dáno čtyřmi oblastmi, ve kterých jsou umístěna sídliště - v Podmoklicích Na Olešce, sídliště Pod nádražím, sídliště Pod Černým mostem a největší sídliště Řeky (nejnovější výstavba v letech 1980-90). Výstavba rodinných domů je situována v částech města Nad Školami, Kruha, Letná a Vinice a v okrajových částech (a bývalých samostatných obcích Bítouchov a Spálov.

TAB. 22: DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND Domy úhrnem 1 337

v tom Trvale obydlené Celkem z toho RD 1 110 885

Neobydlené abs. % 227 17

Byty celkem 3 809

v tom Trvale obydlené Neobydlené abs. % abs. % 3 417 89,7 392 10,3

Pramen: ČSÚ, Program pro město *1 údaje k 1.3.2001 (týká se obecního i soukromého vlastnictví) dle ČSÚ *2 použitý pojem neobydlené byty a domy = rekreační pobyt, majitel má trvalé bydlení v jiném městě, netýká se domů ve vlastnictví města Semily, s výjimkou domů určených k demolici - v roce 2001 to byly 2 domy)

~73~


ANALYTICKÁ ČÁST

A.5.2 Hospodářství-zaměstnanost a podnikání Nezaměstnanost ve městě se pohybuje již několik let na úrovni okolo 7%, v poslední době mírně stoupá. Do oblasti zaměstnanosti je nutno zahrnovat i okolní obce, pro které je nabídka pracovních příležitostí v Semilech často jedinou možností zaměstnání. Nezaměstnanost v obcích se příliš neliší od Semil, v průměru se pohybuje na nižší úrovni okolo 5% s výjimkou obce Benešov u Semil, kde se pohybuje nad 8%, krátkodobě dokonce nad 10%. Mezi požadované profese patří manipulační dělník v průmyslu, kovoobráběč, švadlena, stavební dělníci, brusič skla a dělníci v zemědělství. Naopak mezi nezaměstnanými se nejčastěji objevují středoškoláci v oboru ekonomie a podnikání, prodavačky, zedníci, truhláři a tkadleny. Z přehledu (poskytl Úřad práce v Semilech v březnu 2001) vyplývá, že některé obory, jako stavebnictví nebo textilní průmysl, se vyskytují jak u nabídky tak u poptávky profesí. V těchto případech se zřejmě jedná o problém nízkého platu vůči výši podpory v nezaměstnanosti nebo na práci ve směnách. Soukromé podnikání se po roce 1990 orientovalo na vznik drobných živnostníků, kteří však podnikají jednotlivě a ve většině případů ani ti úspěšní nezakládají drobné firmy pro 510 zaměstnanců. Počet podnikajících fyzických osob je na okrese Semily vysoko nad celostátním průměrem a svědčí o aktivitě a podnikatelském duchu. Podnikání v zemědělství a lesnictví nehraje v území výraznější úlohu než v jiných regionech. Vzhledem k údržbě krajiny a terénním podmínkám probíhá zalesňování nepřístupných nebo podmáčených svahů nevyužitelných pro zemědělskou činnost. Zemědělská výroba se vzhledem ke klimatickým podmínkám orientuje na nenáročné plodiny. Výhledově bude klesat produkční činnost a zemědělství se bude orientovat na údržbu krajiny. V případě podpory ekologické výroby a podpory alternativních zdrojů energie (biomasy) je prostor pro chov dobytka nebo pro pěstování rychle rostoucích dřevin (štěpky) nebo technického konopí. Na sídlišti Řeky je hlavním zdrojem zaměstnanosti základní škola, domov důchodců a sociální služby, prodejna potravin a továrna společnosti Hybler. Počet zaměstnaných v těchto objektech je odhadován na 150 – 200 osob.

GRAF 31: VÝVOJ STAVU NEZAMĚSTNANOSTI VE MĚSTĚ SEMILY V LETECH 1991 - 2004 Míra nezaměstnanosti [%]

9,00

Roční průměrná hodnota míry nezaměstnanosti

8,00

7,13

7,00

7,82

6,08

8,22

6,70

6,00

6,46

5,00

4,98

4,00

2,00 1,00

1,37

1,61

1,17

1991

1992

1993

1,58

1,75

1994

1995

A.5.3 Školství Zastupitelstvem města Semily byla v říjnu 2003 schválena Koncepce rozvoje školství v Semilech do roku 2006. Z koncepce vyplývá, že v jednotlivých školních objektech je dle stávajícího stavu následující počet využitých učeben, jejichž počet se po dostavbě ZŠ v Řekách již nebude navyšovat - ZŠ Ivana Olbrachta 15 tříd (z toho v budově na Komenského náměstí 6 tříd), ZŠ Dr. F.L.Riegra na sídlišti Řeky 21 tříd (budova v Jizerské a Žižkově ulici), v prosinci 2003 dochází k přestěhování 1. stupně z odloučeného pracoviště v Žižkově ulici do hlavní budovy v Jizerské ulici, ZŠ Waldorfská v Tyršově ulici s devíti třídami bude přemístěna do rekonstruované budovy v Žižkově ulici, kde se uvažuje s třídami a případným zázemím pro Waldorfské lyceum. Mimo základních škol město provozuje Základní uměleckou školu na Komenského náměstí, Zvláštní školu dočasně umístěnou v Bořkovské ulici s předpokladem přestěhování do ZŠ v Řekách a SVČDM v Husově ulici s předpokladem přestěhování do budovy Vojenské správy.

TAB. 23: MĚSTEM

VYNALOŽENÉ SCHVÁLENÝCH ROZPOČTŮ

Škola I. ZŠ Ivana Olbrachta (včetně jídelny) *1 II. ZŠ Dr. F.L.Riegra (včetně jídelny) *2 III. ZŠ Waldorfská ZUŠ Komenského náměstí Zvláštní škola Celkem

NÁKLADY

NA BĚŽNÝ

2000 2,43 3,31 1,26 0,82 0,39 8,21

2001 2,52 3,92 1,06 0,87 0,56 8,93

PROVOZ

ŠKOL

DLE

2002 2,73 4,26 1,16 0,95 0,54 9,64

*2 odhadem na provoz budov v Řekách asi 75 %, na budovu v ul.Žižkova 25 %

2,02

* rok 2004 leden - květen

0,00 1996

OHROŽENÍ HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU MĚSTA v případě jednosměrného zaměření zemědělství na produkci dojde k jeho dalšímu omezení v regionu v případě nedostatečné podpory drobných zaměstnavatelů bude jakékoli propouštění velkých podniků znamenat nebezpečí nárůstu nezaměstnanosti nebo odchodu obyvatel za prací mimo město zcela chybí informace a koordinace záměrů se sousedním Železným Brodem (nabídka pracovních příležitostí ve sklářství) a dalšími většími městy

Pozn.: Údaje v mil. Kč *1 odhadem na provoz budovy na Komenského náměstí 35 %, na pronájem v Gymnáziu I. Olbrachta 65 %

3,15

3,00

podpora ekologického hospodaření a podpora alternativních zdrojů energie zajistí zaměstnání v zemědělství a lesnictví zlepšením dopravní dostupnosti hromadné dopravy do Turnova lze využít vyšší nabídky zaměstnání (vznik průmyslové zóny)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003


2004*

Rok

PŘÍLEŽITOSTI HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU MĚSTA vytvořit podmínky pro podporu drobných podnikatelů k zakládání drobných provozoven připravit programy pro asimilaci emigrantů z východních zemí, kteří zajistí dělnické práce ve stavebnictví nebo průmyslu


~74~


ANALYTICKÁ ČÁST

A.6 Rozbor ekonomických podmínek úprav, finanční zdroje Pro charakter úprav, které budou navrhovány Projektem regenerace panelového sídliště Řeky, je možné využít 6 základních druhů finančních zdrojů:

a) Vlastní zdroje města Semily Lze je využít na všechny akce, jenž jsou navrhovány na pozemcích ve vlastnictví města Semily. b) Zdroje soukromých či právnických osob Zpravidla se týká vlastníků pozemků na sídlišti Řeky, či vlastníků bytových objektů, nebo také právnických osob, které mohou mít v nájmu pozemek, na němž realizují stavbu za účelem dalšího pronajímání. Tyto prostředky mohou být použity na řešení problematiky nedostatku parkovacích a odstavných stání v obytném parteru sídliště (např. na výstavbu hromadných garáží), nebo na řešení problematiky doplnění základní občanské vybavenosti (restaurace s kavárnou a cukrárnou, fitnescentrum, squash, bowling, zdravotnická zařízení, apod.). c) Finanční prostředky Libereckého kraje Lze je využívat na úpravy méně finančně náročné, zejména ve spojení s podporou tělovýchovy a sportu, bezbariérového řešení sídliště. d) Finanční prostředky ministerstev ČR Zde existuje několik potencionálních zdrojů. Lze je využívat jak na úpravy financované z veřejných prostředků, tak na úpravy soukromého charakteru. Tato forma finančních zdrojů se týká např. podpory modernizace bytového fondu, řešení problematiky dopravní a technické infrastruktury, řešení problematiky koncepce, funkčnosti a estetiky venkovního parteru sídliště, problematiky životního prostředí, bezbariérových úprav sídliště. e) Finanční prostředky Evropské unie Jsou využitelné především v souvislosti s problematikou dopravní infrastruktury, případně v budoucnu také v souvislosti s modernizací bytového fondu. f) Finanční prostředky nadací Lze je využívat na úpravy méně finančně náročné, zejména v souvislosti s podporou kvality životního prostředí a bezbariérových úprav, problematiky koncepce, funkčnosti a estetiky venkovního parteru sídliště.

TAB. 24: ZDROJE PRO FINANCOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ÚPRAV ČÍSLO ZDROJE

ZDROJ

NÁZEV PROGRAMU

TYP PODPORY

VÝŠE PODPORY

1

Město Semily

Rozpočet města Semily

investiční prostředky

Neomezená

2

Investice soukromých či práv. osob

Vlastní zdroje


Neomezená

3

MMR

Regenerace panelových sídlišť

dotace

max. 70% a 6 mil. Kč

4

MMR

Oprava bytových domů postavených panelovou technologií

bankovní záruka za úvěr

snížení úroku o 3%

dotace

snížení úroku z úvěru o 3, 4, 5%

dotace

max. 70%

dotace

max. 70%

dotace

max. 75%

dotace

max. 60%

dotace

max. 50% max. 2 mil. Kč

5

SFRB

6

MF

7

MF

8

SFDI

9

SFDI

10

MŠMT

11

Nadace ČEZ Duhová energie

Oranžová hřiště

dotace

SROP

Grantové schéma na podporu projektů zaměřených na rekonstrukce, modernizace a výstavbu místních komunikací Liberecký kraj

grant

Místo pod stromy

dotace

12

13 14

Možnosti financování jednotlivých úprav Projektu regenerace panelového sídliště Řeky jsou vyjádřeny v následující tabulce, ke které budou v Návrhové části přiřazeny dílčí etapy regenerace.

Rozvoj a obnova regionální infrastruktury Rozvoj a obnova materiálně technické základny regionálního školství Příspěvky pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace Příspěvky na výstavbu a údržbu cyklistických stezek Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny ve sportu

Nadace Partnerství KÚ Libereckého kraje

15

MZe

16

MMR

Vysvětlivky zkratek:


Program Panel

Program podpory tělovýchovy a grant sportu Leader 2005-2007 Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech (obnova a výstavba dotace venkovských center, obnova místních komunikací a veřejných prostranství) Podpora budování doprovodné technické infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj SFRB – Státní fond rozvoje bydlení SFDI – Státní fond dopravní infrastruktury MZe – Ministerstvo zemědělství SROP – Společný regionální operační program MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MF – Ministerstvo financí

SPOLUÚČAST ŽADATELE

30%

není povinná

max. 170.000,-Kč

max. 3 mil Kč

~75~


A.7 Charakteristika jednotlivých úprav Z výše uvedených analýz lze vyspecifikovat následující výčet problémů a jejich stručnou charakteristiku pro řešení Návrhové části Projektu regenerace panelového sídliště Řeky. 1. REKONSTRUKCE A PŘESTAVBA BAVLNÁŘSKÉ ULICE Problematiku rekonstrukce a přestavby Bavlnářské ulice řešit komplexně, systémově a funkčně – nikoliv na úrovni pouhé opravy dnes zničeného povrchu. Stávající příčné uspořádání profilu komunikace v rozmezí 7,5 – 9,0 m je s ohledem na funkční kategorii silnice naddimenzované, doporučujeme zúžení tohoto profilu s tím, že část přebytečné šíře jízdního pruhu bude jednostranně využita pro bezpečnostní odstup nově vložených kolmých nebo podélných odstavných stání po pravé straně komunikace při příjezdu od města. Odstavná stání navrhovat jako modulační – tj. s pravidelnou rytmizací vložených ostrůvků zeleně. V místech přechodů – před ubytovnou, u nové lávky a autobusové zastávky a ve spojení s vyústěním odbočení obslužných komunikací po sídliště – zdůraznit tato dopravně akcentovaná místa použitím odlišné struktury povrchů a tím i různých materiálů. Přechody pro chodce krom vodorovného značení a jiné struktury materiálů, ve večerních hodinách nasvětlit minimálně jasnější (bílou) barvou osvětlení. V rámci parteru Bavlnářské ulice řešit i souběžný pěší chodník, nové veřejné osvětlení, systémovou a okrasnou nízkou i vzrostlou zeleň a městský mobiliář, který bude ctít základní projekt zónace pro celé město Semily (vybrána firma MM Cité a.s. Zlín). Pro napojení odbočných obslužných komunikací bude logicky vymezen rozsah úprav, tak aby i v dílčí etapě výstavby byla zajištěna provozuschopnost. 2. REKONSTRUKCE A PŘESTAVBA STYKOVÉ KŘIŽOVATKY BAVLNÁŘSKÉ ULICE A ULICE K MOSTU PŘES JIZERU Stávající křižovatka na předpolí mostu přes náhon a ve své podstatě i předpolí mostu přes Jizeru svým tvarem a umístěním zcela nevyhovuje, neboť se hluboce vkliňuje do parteru obytného bloku objektu G2, H1 a H2. Novou křižovatku lépe situovat ve vazbě na most přes náhon a ve vazbě na nově formovanou Bavlnářskou ulici, upravit trasování návazných pěších chodníků, napojení parkoviště u ubytovny firmy Hybler, nově koncipovat přechod pro pěší, zeleň a veřejné osvětlení. 3. ÚPRAVA - PŘEŘEŠENÍ STÁVAJÍCÍHO DIAGONÁLNÍHO NÁSTUPU PĚŠÍCH DO SÍDLIŠTĚ Nové trasové vedení nástupního pěšího chodníku vedeného diagonálně v rámci bloku vymezeného domovem - penzionem důchodců, bytovým domem G2 a H1 a ubytovnou firmy Hybler a.s. S tím související úprava napojení pěšího chodníku v rámci rekonstrukce stykové křižovatky a Bavlnářské ulice. 4. ÚPRAVA PĚŠÍHO A CYKLISTICKÉHO CHODNÍKU VEDENÉHO V LEVOBŘEŽNÍ ČÁSTI NÁBŘEŽÍ JIZERY Stávající trasu – převážně s nezpevněným povrchem – pěšího a cyklistického chodníku po levém břehu řeky Jizery – tj. od provizorního automobilového mostu přes Jizeru po stávající ocelovou lávku přes Jizeru – upravit profilově na šířku 3,00 m se zpevněným povrchem a doplnit o odpočinkové plochy a zálivy s lavičkami. Parter dále dovybavit veřejným sadovým osvětlením, odpadkovými koši, včetně košů na psí exkrementy, směrovým a informačním systémem. Ve vazbě na výše uvedené upravit i napojení systému stávajících pěších chodníků vedoucích ze sídliště na nábřeží Jizery. 5. NÁVRH NOVÉHO PROPOJENÍ DO SÍDLIŠTĚ POD ČERNÝM MOSTEM Řešení problematiky absence krátkého, přímého, provozně funkčního pěšího a cyklistického propojení formou lávky přes náhon v šířkovém profilu 3 – 4,00 m mezi sídlišti Řeky a Pod Černým mostem, včetně odpovídajícího veřejného osvětlení a mobiliáře. Tímto


ANALYTICKÁ ČÁST

dojde i ke značenému zkrácení přístupnosti stávajícího areálu řadových garáží, jenž v současné době též slouží pro potřebu garážování některých obyvatel sídliště. 6. ÚPRAVA – REKONSTRUKCE TEXTILNÍ ULICE Řešit problematiku utváření koncepce parteru pomyslné podélné kompoziční osy sídliště, kterou tvoří Textilní ulice. Stávající pěší chodník souběžný s komunikací podél obytného objektu C a D – jako minimálně využívaný – zrušit a na jeho místě situovat jak šikmá odstavná stání (např. pod úhlem 45° nebo 60°), tak podélná stání. Příčný profil komunikace a odstavných stání koncipovat tak, aby jednosměrný jízdní pruh netvořil přímou linii – ale zároveň nebyla zhoršena průjezdnost (vznik jakéhosi přirozeného – i když uměle formovaného rychlostního retardéru). Šikmá odstavná stání doplnit vloženými ostrůvky zeleně v harmonické poziční rytmizaci. Parter ulice dotvořit systémovou a okrasnou zelení, městským mobiliářem a úpravou veřejného osvětlení v rámci údržby. 7. ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY NEDOSTATKU PARKOVACÍCH A ODSTAVNÝCH STÁNÍ V OBYTNÉM PARTERU SÍDLIŠTĚ

Současný počet vyznačených parkovacích a odstavných stání je 352 (původní projekt sídliště byl projektován na 730 stání včetně míst v centrálních garážích, dodnes nerealizovaných). Na sídlišti bylo k dispozici 270 stání na terénu. Hodnoty 352 stání se dosáhlo až po změně organizace dopravy – zjednosměrněním některých ulic, atd. Problematiku schodku počtu parkovacích a odstavných stání řešit podle zjištěného skutečného počtu osob žijících na sídlišti – tj. 2 067 obyvatel a stupně automobilizace na sídlišti – tj. 1 : 3,5. Současný deficit stání pak dosáhne hodnoty 307 míst. Výhledově je však nutné počítat s přibližováním se stupně automobilizace celorepublikovému průměru, kde by již deficit stání představoval hodnotu 518 stání. o Nová parkovací a odstavná stání řešit v rámci parteru rekonstruované Bavlnářské ulice (kolmá nebo podélná – jednostranná s odsazením bezpečnostního pruhu od pruhu jízdního), nebo zkapacitněním příčného profilu Textilní ulice (nové dispoziční uspořádání s využitím jednosměrného provozu. o Doplnění nových odstavných stání v rámci úprav bloku tvořeného objektem – A, H (H1) a ubytovnou (H2) . o Návrh parkovacích stání ve vazbě na pojížděný chodník zásobování ubytovny firmy Hybler a.s., a to na vlastním pozemku parcel č.1714/28 v k.ú. Semily. Dnes ubytovna využívá optimální počet stávajících odstavných stání pro bytový dům H1 a G2. o Nová parkovací stání v optimální kapacitě situovat ve vazbě na novou občanskou vybavenost – např. jako kolmá stání při stávající komunikaci vymezující sídliště na severozápadě. o Centrální garáže situovat do rezervovaného prostoru mezi areál mazutové kotelny a sportovní část areálu ZŠ Dr. Fr. L. Riegra (v souladu s platnou změnou ÚPSÚ). o Stávající nevyznačená jednostranná odstavná stání podél pojížděného a nástupního chodníku od ulice Textilní až po hlavní vstup do ZŠ Dr. Fr. L. Riegra – dále neuvažovat. Tento chodník bude sloužit pro pěší provoz a centrální nástup ke škole. o Vytvářet podmínky pro humanizaci prostoru stávajících odstavných a parkovacích stání v rámci uličního parteru, kde při menší intenzitě parkování (víkendy, svátky, dopolední hodiny) vzniká zpevněný pás široký 10 – 16 m minimálně využívaný z 10 – 30 %. Nejde o snižování kapacity parkovacích a odstavných stání – jde o vhodnou formu úprav parteru dispozičního uspořádání s vloženou doprovodnou zelení.

~76~


8. ŘEŠENÍ

PROBLEMATIKY KONCEPCE, FUNKČNOSTI A ESTETIKY VENKOVNÍHO PARTERU SÍDLIŠTĚ

o Přehodnocení počtu dětských hřišť, hřišť na volejbal a nohejbal včetně jejich stávajícího umístění. Akcentace hlavních ploch pro mimoškolní využití a volnočasové aktivity formované do ucelených, kvalitně funkčně a smysluplně vybavených souborů prostorově a provozně vymezených (např. zvážit i vhodnost oplocení do v = 1,20 m , a tím vytvořit podmínky ochrany proti vandalismu atd.). o Pro sportovní využití obyvatel využívat sportovní zázemí areálu ZŠ – Dr. Fr. L. Riegra. Ttomuto základnímu požadavku podřídit formu dostavby a rekonstrukce stáv. sportovních ploch a zařízení školy včetně nového oplocení. o Úprava stávajících tras pěších chodníků ve vazbě na nově koncipované funkční plochy a zařízení a nové pěší vycházkové chodníky a odpočinková zákoutí smysluplně řešená a dotvářející stávající lineární systém. Zrušení nesystémových a nefunkčních chodníků (mezi objektem E2 a E3). o Doplnění parteru sídliště městským mobiliářem – tj. odpočinkovými lavičkami, odpadkovými koši a koši na psí exkrementy, informačními a plakátovacími plochami, zahrazovacími sloupky nebo zábradlím, informačním systémem, stojany na kola atd. Výběr vhodného typu městského mobiliáře bude v kontextu s dokončovacím plánem zónace města z pohledu vybavení města komplexním systémem mobiliáře (dodavatel MMCité a.s.Zlín ). 9. KOORDINOVANÝ NÁVRH VEŘEJNÉ ZELENĚ o Přehodnocení a náprava dříve nesystémového a nekoordinovaného založení systému zeleně (výsadba vzrostlé zeleně do těsné blízkosti staveb s možným zásahem do základových poměrů a v neposlední řadě zastínění obytných místností). V rámci projektu regenerace panelového sídliště naznačit požadovaný základní systém zeleně s rozlišením stavu a návrhu s tím, že v kontextu dalších projektů a činností bude tento systém blíže specifikován a rozpracován – např. v samostatném projektu sadových úprav sídliště. o Na sídlišti Řeky chybí v současné době klasický zklidněný prostor městského parku. Doporučujeme využít část stávající volné plochy mezi objekty B1 a B2 pro toto funkční využití. o Zvážení – případně vymezení polosoukromé zeleně a funkčních ploch. Při stávajícím prostorovém uspořádání se na sídlišti nacházejí veřejné plochy zeleně, jejichž funkční náplň je problematická a diskutabilní. Většinou se jedná o velkou proluku mezi konkrétním objektem a přilehlou komunikací, nebo mezi objekty navzájem. Řešením by mohlo být např. přiřazení části této zeleně jako funkční plochy k danému konkrétnímu objektu. Prostory by pak mohly sloužit obyvatelům domu jako klidové a odpočinkové plochy. 10. DOPLNĚNÍ ZÁKLADNÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Doplnění stávající základní občanské vybavenosti, tj. základní školy a prodejny potravin, o další plnohodnotné funkce, vedoucí ke změně monofunkčního charakteru sídliště s jasně dominující obytnou funkcí. Jako příklad lze uvést objekt restaurace s kavárnou a cukrárnou nebo fitnescentrum, sqush nebo bowling atd. Úkolem je vytvořit plnohodnotný obytný soubor – zajímavý funkční a hlavně žijící (nikoliv pouhou „noclehárnu“). 11. ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY STANOVIŠŤ NA TKO Stávající forma nevyhovuje jak svým neestetickým provedením, tak umístěním na okraji – lépe řečeno v rámci parkovacích a odstavných stání, čímž dochází ke zvyšování úrovně schodku těchto stání. Stanoviště situovat mimo odstavná stání, ale lze ve vazbě na ně. Pro stanoviště využít komplexní systém firmy MM Cité a.s. Zlín, která byla vybrána jako dodavatel městského mobiliáře v Semilech.


ANALYTICKÁ ČÁST

12.

BEZBARIÉROVÉ ŘEŠENÍ Stejně tak jak je bezbariérově – v rámci rekonstrukce – řešena ZŠ Dr. Fr. L. Riegra, je třeba klást silný důraz na bezbariérové řešení, obytného parteru celého sídliště. Současně je nutné koncipovat pěší chodníky tak, aby umožňovaly bezproblémový pohyb nevidomých (vytváření umělých vodících linií tam, kde chybí přirozené urbanistické linie – např. stavby, zídka, ploty, atd.). 13. PROBLEMATIKA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Řešení technické infrastruktury spočívá především v odpovědném posouzení stavebně – technického stavu stávajících inženýrských sítí, které musí ze zákona sledovat a realizovat vlastník, nebo provozovatel těchto sítí. V rámci připravovaných změn a rekonstrukcí je třeba zajistit maximální možnou koordinaci se správci inženýrských sítí. o Navrhnout a realizovat přeložku stávajícího topného kanálu formou bezkanálového předizolovaného potrubí v místě předpokládaného umístění parkoviště v Bavlnářské ulici, nebo jako součást rekonstrukce celé větve „A“ (v rámci plynofikace kotelny realizována rekonstrukce větve „B“). o Pro umístění objektu centrálních garáží lze předpokládat nutnost přeložení části úseku kanalizačního a vodovodního řadu, a to v prostoru mezi areálem mazutové kotelny a sportovní části areálu ZŠ Dr. Fr. L. Riegra. o Řešení problematiky odvedení povrchových dešťových vod v rámci návrhu universálního sportovního hřiště a rekonstrukce stávajících sportovních hřišť a rekonstrukce stávajících sportovních ploch areálu ZŠ Dr. Fr. L. Riegra. o Návrh nového veřejného sadového osvětlení podél levobřežní pěší, cyklistické stezky, v úseku od provizorního automobilového mostu přes Jizeru až po příhradovou pěší a cyklistickou část lávky přes Jizeru (předpolí jihovýchodní části „Kolonky“). o Návrh nového veřejného osvětlení ve vazbě na ostatní úpravy (křižovatka Bavlnářské a Jatecké ulice atd.). 14. PROBLEMATIKA REKONSTRUKCÍ – ÚPRAV STÁVAJÍCÍCH PANELOVÝCH BYTOVÝCH DOMŮ

o Spolupracovat s komisemi místní samosprávy, statutárními zástupci vlastníků bytových jednotek či představiteli bytových družstev při výběru možných variant řešení úprav a oprav bytových panelových objektů. Preferovat snahu komplexní regenerace stávajícího bytového fondu zajišťující úspory energií, prodloužení životnosti, zvýšení estetické kvality díla a tím i zkvalitnění životního prostředí obyvatel sledovaného sídliště. Řešit každý bytových dům jako celek – nikoliv každou bytovou jednotku. 15. PROBLEMATIKA DOKOMPONOVÁNÍ URBANISTICKY NAVAZUJÍCÍHO OKOLÍ o Dostavba území mezi areálem mazutové kotelny a penzionem pro důchodce je velmi důležitým a strategickým rozhodnutím, jehož prostorové, urbanistické i funkční řešení bezprostředně navazuje na Projekt regenerace sídliště Řeky. Je tedy nutné zajistit potřebnou předprojektovou a projektovou přípravu po vyřešení majetkoprávních vztahů k dotčeným pozemků. V rámci urbanistického řešení – hlavního výkresu – předložit možnou variantu – ideu možného utváření koncepce zástavby v tomto prostoru, a to buď jako zcela nový pohled, nebo potvrzení jedné ze dvou dříve zpracovaných variant (ing. arch. F. Křelina, ing. arch. Jirouš). o Vytvářet podmínky pro smysluplné funkční a městotvorné dokomponování bloku okresního archivu v duchu regulativů a doporučení vyplývajících z výsledků architektonické soutěže (ing. arch. Petr Bouřil).

~77~


NÁVRHOVÁ ČÁST



NÁVRHOVÁ ČÁST

B Návrhová část B.1 Textová část B.1.1 Popis cílů Projektu regenerace panelového sídliště Řeky

Parkování je navrženo s ohledem na dopravní režim a potřebu parkovacích míst v lokalitě kolmo k vymezující silniční obrubě, a to o celkovém počtu 82 parkovacích míst, vč. 8 stání pro invalidy. Parkovací stání jsou v určitém pravidelném cyklu od sebe oddělena zelenými ostrůvky s nízkou i vzrostou zelení. Návrh dále počítá s přeložkou telekomunikačního kabelu a krátkého úseku teplovodu. Současně je určena poloha pro rozmístění prvků městského mobiliáře. V kontextu celkové rekonstrukce je proveden návrh sadových úprav.

B.1.1.1 Specifické cíle řešení CÍL 1. DOPORUČENÝ

CÍL 2. DOPORUČENÝ

OZNAČENÍ

ROK REALIZACE

AKCÍ

2006 2007

A B

NÁZEV JEDNOTLIVÝCH AKCÍ

ROK REALIZACE

AKCÍ

2007

C D D1 E F

Rekonstrukce a přestavba Bavlnářské ulice Rekonstrukce a přestavba Bavlnářské ulice - křižovatka

CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH AKCÍ CÍLE:

Rekonstrukce a přestavba Bavlnářské ulice: Komunikace se nachází na jihozápadním okraji sídliště. Je vedena v souběhu s vodním náhonem k průmyslovému areálu. Vnitřní obslužné komunikace sídliště jsou na Bavlnářskou ulici napojeny 5 stykovými křižovatkami. Bavlnářská ulice je z pohledu koncepčního návrhu i stavebně - technického stavu nevyhovující. Stávající šířka této obousměrné komunikace je 7,5 až 9.0 m, celková délka uvnitř sídliště činí 650m. Podél komunikace je veden jednostranný chodník š.3 m. Odvodnění komunikace a chodníku je nevyhovující – zpravidla jednostranným příčným sklonem chodníku a vozovky směrem k vodnímu náhonu, resp. k zatravněné nezpevněné krajnici podél komunikace při straně u náhonu. Podélný sklon je minimální až nulový 0.5 – 0.0 %. Odtokové poměry povrchových vod na komunikaci jsou tedy značně nevyhovující. Prostor pro parkování při komunikaci není. V daném úseku se nachází oboustranná autobusová zastávka v rámci jízdních pruhů – při straně u náhonu je situován zastávkový přístřešek na betonovém základu, nástupiště a přechod pro pěší přes vozovku není proveden. Při straně náhonu jsou osazeny stožáry veřejného osvětlení. Za vnější linií chodníku je vysazeno vzrostlé stromořadí – převažuje platan, dále bříza. Samotný stavební stav komunikace je v havarijním stavu – v živičných krytech jsou prokopírované trhliny s lokálními výtluky. Popis navrhovaného řešení Je navržena celková rekonstrukce a přestavba komunikace v délce 515m. Navrhuje se zklidněná obousměrná komunikace kategorie 7/30 s kolmým jednostranným parkováním po celé délce komunikace, se změnou výškového uspořádání hlavních křižovatek, přechodů pro chodce, vč. změny struktury a barvy povrchu. Parkovací stání jsou v počtu cca 5 – 8 stání od sebe oddělena vloženými ostrůvky zeleně. Je navrženo odvedení dešťových vod systémem uličních vpustí s napojením do jednotné veřejné kanalizace. Dílčí opatření na vozovce vč. bezbariérových úprav zvýší bezpečnost provozu na dané komunikaci. Návrh klade důraz na zvýšení podílu zelených ploch a zeleně vůbec. Řešení vytváří předpoklady pro rozvoj ostatních funkcí v přilehlém prostoru komunikace (funkce obslužné, pobytové, společenské atd.). Stávající veřejné osvětlení je rekonstruováno a přizpůsobeno funkční třídě komunikace. Podél nového chodníku š.3,25m, který je od komunikace nově oddělen kolmými stáními, je navrženo sadové veřejné osvětlení. Přechody pro chodce jsou zdůrazněny intenzivnějším nasvětlením bílé barvy. Navržena je rovněž optimalizace tvaru křižovatky na začátku úseku, dále úprava autobusových zastávek vč. vyhotovení samostatného zálivu na straně u chodníku.

A


OZNAČENÍ

NÁZEV JEDNOTLIVÝCH AKCÍ Rekonstrukce dětského hřiště „A“ u školy Dovybavení sídliště městským mobiliářem Regenerace stání pro kontejnery Realizace parkové úpravy mezi objekty B1 a B2 Realizace diagonály a parkové úpravy před objektem 34 B.J.


C

Rekonstrukce dětského hřiště „A“ u školy: Stále nižší počet předškolních a školních dětí vyvolává otázku počtu dětských hřišť na sídlišti. Ta, pokud nejsou devastovaná, jsou v současnosti při dobré vůli pouze neudržovaná. Navrhujeme řešit tento problém úplným zrušením některých „hřišť“ a zajištěním vyšší kvality a vybavenosti hřišť nově rekonstruovaných nebo nově realizovaných, která budou podporována městem. S důrazem na pravidelné rozložení byla ve studii zachována hřiště u objektu „C“ (označení hřiště – A), u objektu „F“ (ozn. hřiště – C) a mezi objekty B 3 a B 4 (ozn. hřiště – B) a č. A ( mezi obj. C a areálem ZŠ). Doporučené řešení na tomto dětském hřišti je následující: odstranění stávajících ploch a zařízení, realizace nového povrchu hřiště, doplnění a regenerace zeleně, návrh herních prvků - průlezka č.1, pískoviště, kolotoč, 2x houpačka, 3x hračky na pružině, 7x lavička -, oplocení v celkové délce 120 m do výšky 1,23 m, které plní funkci psychické i fyzické bariéry a tvoří ochranu proti vandalismu. Dětská hřiště a pískoviště na jiných místech sídliště navrhovaná k užívání jednotlivými bytovými družstvy budou převedena do jejich správy na základě smlouvy, v níž se bytová družstva zaváží k údržbě a převezmou veškerou odpovědnost za plnění hygienických limitů apod. (např. mezi B1 a B2). D

Dovybavení sídliště městským mobiliářem: Doplnění parteru sídliště městským mobiliářem – tj. odpočinkovými lavičkami, odpadkovými koši a koši na psí exkrementy, informačními a plakátovacími plochami, zahrazovacími sloupky nebo zábradlím, informačním systémem, stojany na kola, bude řešeno v souladu s výběrem vhodného typu městského mobiliáře pro celé území města Semily. V současné době je akcentována zónová skladba mobiliáře podle významu té které části města Semily. Dodavatelem městského mobiliáře je zvolena společnost MMCité a.s.Zlín.

D1

Regenerace stání pro kontejnery: Stávající forma nevyhovuje jak svým neestetickým provedením, tak umístěním na okraji – lépe řečeno v rámci parkovacích a odstavných stání, čímž dochází ke zvyšování úrovně schodku těchto stání. Stanoviště v návrhu jsou z větší části situována mimo odstavná stání, ale ve vazbě na ně. Pro stanoviště bude rovněž využíván komplexní systém firmy MM Cité a.s. Zlín, která byla vybrána jako dodavatel městského mobiliáře pro město Semily. ~79~


NÁVRHOVÁ ČÁST

E

Realizace parkové úpravy mezi objekty B1 a B2: Na sídlišti Řeky chybí v současné době „klasický“ zklidněný prostor parku. Z toho důvodu je navrhováno využít část stávající volné plochy mezi objekty „B1“ a B2“ pro toto funkční využití. Vymezený prostor je dispozičně řešen jako síť parkových cest s umístěním odpočinkových ploch doplněných lavičkami. Od zbývající části prostoru lze klidovou parkovou část oddělit terénní úpravou. Řešení se týká následujících úprav: odstranění stávajících nevyhovujících ploch a devastovaných zařízení, vybudování zpevněných cest, osazení parkového osvětlení, doplnění a regenerace zeleně, návrh oplocení v celém vnitrobloku, doplnění městského mobiliáře.


OZNAČENÍ

ROK REALIZACE

AKCÍ

2009

H I J K

NÁZEV JEDNOTLIVÝCH AKCÍ Rekonstrukce zpevněných ploch před ubytovnou Hybler a objekty „H“ a „G2“ Rekonstrukce a výstavba před domovem důchodců „A“ Výstavba lávky přes náhon Úprava plochy před ubytovnou Hybler


F

Realizace diagonály a parkové úpravy před objektem 34 B.J.: Diagonální pěší komunikace od ubytovny k Jizerské ulici je jednou z hlavních pěších tras v území a spojuje vstupní jižní část s ostatním prostorem sídliště. Výstavbou nového bytového domu o 34 b.j. došlo k prostorové kolizi se severozápadním rohem tohoto objektu. Z tohoto důvodu je navrhována úprava trasy chodníku s možností řešit vstupní parter sídliště více parkovou formou – tj. estetičtěji a zároveň provozně logičtěji. Stávající trasa chodníku je v místě kolize s rohem nové budovy mírně zaoblena a odsazena. Nově je vytvořeno napojení chodníku novou pěšinou s prostorem před domovem důchodců „A“. Ve vhodných místech jsou na trase včleněny zálivy s možností posezení. Výsadba vyšší zeleně ve vnitrobloku podél koridorů diagonály mezi objekty G2 a novým domem o 34 b.j. zachováním volného přímého pásu průhledu respektuje komunikační funkci pěší trasy. Zároveň, zejména v místech klidových zálivů, vytváří určitou intimitu dotčených parterových prostorů a potlačuje tak nevyhovující měřítkové vnímání okolní zástavby. Navrženo je odstranění stávajících nevyhovujících a provozně dožitých povrchů, výstavba zpevněné cesty (velmi zatížené), sadové osvětlení, doplnění a regenerace zeleně, návrh městského mobiliáře.

H

Rekonstrukce zpevněných ploch před ubytovnou Hybler a objekty „H“ a „G2“: Stávající slepá komunikace s jednostranným kolmým parkováním slouží pro obsluhu objektu H, G2 a popřípadě ubytovny. Do prostoru komunikace ústí pěší diagonální chodník ze sídliště. Návrh předpokládá posunutí hrany stávajícího chodníku a umožnění oboustranného kolmého stání. Od průjezdné ulice Bavlnářské je prostor oddělen příčným prahem. Zcela nově je navrhováno kolmé stání před objektem H a také na východní straně ubytovny (pro její potřebu a na vlastním pozemku). Křížení s diagonálním chodníkem je uskutečněno prostřednictvím vysunutých pěších ostrůvků s minimální výškovou segregací vůči pojížděné ploše parkoviště. Stávající kontejnery TKO jsou umístěny ve vymezeném prostoru, mimo průjezdný profil. Celý prostor od vjezdu z Bavlnářské ulice je definován jako zklidněná komunikace s omezením pro vjezd a možným odlišením struktury povrchu a použitého materiálu krytu vozovky. Parter vnitrobloku je koncipován s ohledem na charakter a zásady rekonstruovaného diagonálního chodníku v rámci II. etapy regenerace panelového sídliště. I


OZNAČENÍ

ROK REALIZACE

AKCÍ

2008

G

NÁZEV JEDNOTLIVÝCH AKCÍ Rekonstrukce stezky podél Jizery


Rekonstrukce stezky podél Jizery: Zásadní úpravy na trase stezky podél Jizery se v řešeném území týkají rekonstrukce stávajícího přírodního povrchu, realizace veřejného osvětlení a v konkrétních případech i situování zálivů pro možnost posezení a odpočinku. Tato místa jsou pohledově směrována, až na výjimky, do krásného parteru nábřeží Jizery. Dále je navrhována rekonstrukce stávajících pěších napojení od přilehlých obytných objektů „E1“, „E3“ a „F“ a ubytovny Hybler včetně trasových úprav a sjednocení příčného profilu v linii pěšího napojení. V systému zeleně byl v návrhu odstraněn nepříjemný tmavý tunel ze živého plotu u objektu „H“ a došlo ke koncepčnímu prolnutí vzrostlé zeleně nábřeží Jizery a přilehlého urbanisticky otevřeného zastavění sídliště. Tím je do jisté míry eliminován „panelový bariérový efekt“. Rekonstruovaná trasa podél Jizery je koncipována v šířkovém profilu 3,00 m tak, aby vyhověla jak provozu pěších tak cyklistů. Samozřejmostí je vybavení trasy městským mobiliářem (lavičky, odpadkové koše, koše na psí exkrementy), směrovým a informačním systémem.

Rekonstrukce a výstavba před domovem důchodců „A“: Na parkovišti před objektem Domova důchodců „A“ je navrhováno upravit stávající plochu parkoviště se zrušením jižního chodníku a umožnit tak oboustranné kolmé parkování . To si zároveň vyžádá posun vjezdu o cca 1,2 m jižněji a zrušení zeleného pásu u stávajícího podélného parkování. Celá plocha parkoviště je charakterizována jako zklidněná a od Bavlnářské ulice oddělena příčným prahem včetně odlišení struktury povrchu, typu materiálu (betonová dlažba) a barevného pojetí.

G


J

Výstavba lávky přes náhon: Vodní náhon k areálu firmy Hybler tvoří v současné době bariéru. Překonání této bariéry je dnes možné pouze přes most u archivu (jih) nebo přes lávku přírodní prostorovou u areálu Hybler. Návrhem lávky přes náhon situované do krajové polohy sídliště – nicméně s bezprostřední provozní vazbou na středovou část obytného souboru a pěší nástupní chodník k areálu ZŠ Dr. Fr. L. Riegra – se podstatně zlepší přístupnost stávajícího areálu řadových garáží, sídliště Pod Černým mostem, zkrátí stávající dostupnost nádraží ČD a ČSAD. Význam tohoto propojení je zásadní jak z pohledu lokálních, tak širších městských vazeb.

~80~


NÁVRHOVÁ ČÁST

K

Úprava plochy před ubytovnou Hybler: Zatravněná - dnes nevyužívaná - plocha před ubytovnou Hybler je vstupním prostorem nejen do celého sídliště, ale i prostorem zásadně formujícím parter předpolí mostu přes Jizeru, kde hlavní pěší tah podél Jizery přechází ze zpevněného „městského“ chodníku v přírodní pěšinu. Z tohoto důvodu je řešení lokality pojato jako ideový centrální nástup do území na uměle vytvořeném ostrově. Plocha je koncipovaná jako klidový prostor s možností relaxace, odpočinku, občerstvení, popřípadě v kombinaci s dalším městským informačním centrem. . Prostor je navržen k zastavění přízemním avšak koncepčně dominujícím objektem centrálního půdorysu s možnou funkční náplní veřejné služby - jednoduché občerstvení bez významných nároků na skladové zázemí, informace, prodej suvenýrů, ad. Přesná poloha a tvar objektu bude do jisté míry determinován procházejícími vedeními inženýrských sítí v území - vodovod, kanalizace. Rekapitulace: navržena je výstavba nového objektu, odstranění stávajících povrchů, výstavba nové obslužné komunikace (pouze povrch), návrh chodníků, doplnění a regenerace zeleně, městského mobiliáře a veřejného sadového osvětlení. CÍL 5. DOPORUČENÝ

OZNAČENÍ

ROK REALIZACE

AKCÍ

2010

L M N

NÁZEV JEDNOTLIVÝCH AKCÍ I. fáze regenerace sportovišť ZŠ – (víceúčelové hřiště s umělým povrchem) Rekonstrukce dětského hřiště „B“ mezi objektem B3 a B4 Zpevnění zálivů u pojížděných chodníků

regenerace zeleně, návrh herních prvků - průlezka č.2, pískoviště, kolotoč, 2x houpačka, 3x hračky na pružině, 14 x lavička , oplocení v celkové délce 240 m a výšce 1,23 m , které plní funkci psychické i fyzické bariéry a zároveň chrání zařízení proti vandalismu.

N

Zpevnění zálivů u pojížděných chodníků: Zde se jedná o dvě základní řešení: a) Jednak jde o čistě technickou a provozní záležitost, kdy je třeba pravoúhlá napojení linií pojížděných ploch nebo chodníků v nárožích doplnit optimálním obloučkem, což znamená v daném místě vytěžení stávající hlíny a nahrazení únosnou konstrukční skladbou včetně odpovídajícího a na okolní plochu - navazujícího krytu. Společně s tím je vhodné osadit zahražovací sloupky nebo nízká ocelová zábradlí zamezující poškozování nízké i vzrostlé navazující zeleně. Zahražovací sloupky a zábradlí řešit v celkovém systému městského mobiliáře (dodavatel MM.Cité Zlín). b) Podobně konstrukčně provedené úpravy se týkají vytvoření zálivů u pojížděných chodníků před bytovými objekty, kde je nutné zpevnit v současné době využívaná stání na trávníku – s optimalizováním jejich polohy – která jsou využívána zejména pro krátkodobé odstavení vozidel za účelem vyložení nákladku, vyčkání příchodu osoby s omezenou schopností pohybu, atd. Takové řešení eliminuje vliv na funkci pojížděných chodníků, po kterou jsou vytvořeny, tzn. v každém okamžiku a za každé situace umožnit rychlý a těsný příjezd k bytovému objektu vozidlům zdravotnických organizací a hasičů. CÍL 6. DOPORUČENÝ

AKCÍ

2011

O P R S


I. fáze regenerace sportovišť ZŠ – (víceúčelové hřiště s umělým povrchem): Součástí komplexní rekonstrukce základní školy Dr. Fr. L. Riegra je i řešení problematiky vytváření venkovních, sportovních ploch, jejichž provozně – funkční, obsahové a systémové formování sleduje základní cíl – tj. využitelnost těchto sportovních ploch nejen pro potřeby školy, ale také pro obyvatele sídliště – veřejnost a tím maximální eliminaci totální absence ploch pro volnočasové aktivity ve sledovaném. území. Prvním záměrem v této oblasti je výstavba universálního sportovního hřiště s umělým povrchem (umělá tráva), které svými rozměry cca 44,00 x 22,00 m umožní vytvořit zároveň hřiště na malou kopanou, v zimním období kluziště; hřiště na házenou; 2 x hřiště na košíkovou; 2 x hřiště na volejbal a nohejbal a 1 x hřiště na tenis. Universální sportovní hřiště svou kvalitou rozšíří provozní a obsahovou využitelnost. Lehké sportovní oplocení, zintenzivní a zrychlí hru. Umělý povrch a správné odvedení dešťových vod eliminuje výkyvy počasí. Universální hřiště nahradí svým umístěním stávající dvě nevyhovující sportovní plochy.

L

M

Rekonstrukce dětského hřiště „B“ mezi objektem B3 a B4: Toto hřiště plní podobnou úlohu jako dětské hřiště s ozn. - A, které je navrhováno k realizaci ve II. etapě – tj. v roce 2007, ovšem v mírně vyšším standardu, který umožňují lepší prostorové vstupní podmínky. (Větší odstupová vzdálenost bytových domů B 3 a B 4, menší plocha zastínění, centrální poloha v rámci vnitrobloku). Doporučené řešení na tomto dětském hřišti je následující: odstranění stávajících ploch a zařízení, realizace nového povrchu hřiště, návrh nových zpevněných ploch, doplnění a MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

OZNAČENÍ

ROK REALIZACE

T

NÁZEV JEDNOTLIVÝCH AKCÍ Stavební a šířkové úpravy Textilní ulice Rekonstrukce parkové plochy mezi objektem E2 a E3 Rekonstrukce záchytného parkoviště u domu „B1“ Rekonstrukce dětského hřiště „C“ u domu „F“ Realizace objektu občanské vybavenosti za prodejnou potravin


O

Stavební a šířkové úpravy Textilní ulice: Stávající jednosměrná komunikace s šikmým stáním u pravého chodníku je podélně vedena středem sídliště v souběhu s Bavlnářskou ulicí, se kterou je propojena třemi příčnými komunikacemi - Jizerská, parkování mezi B2 a B3, komunikace mezi samoobsluhou a Domovem důchodců. Příčný profil vlastní pojízdné komunikace je lemován oboustranným chodníkem, přičemž levý (jižní) je výrazně víc preferován než chodník u parkovacích stání. Návrh řešení předpokládá zrušení severního nevyužívaného chodníku a rozšíření plochy pro parkování. Takto získaný celkový příčný profil umožňuje realizovat zklidněnou jednosměrnou komunikaci s průjezdným pruhem 4,5 m , jednostranným šikmým parkováním pod úhledm 60 ° v šíři pásu od obruby 5,48 m a podélným stáním v šíři 2,25 m. Monotónní prostor ulice je oživen výsadbou stromů na ostrůvcích mezi parkovacími stáními. Z důvodu vyšší bezpečnosti je poloha šikmého a podélného stání v místě napojení příčné komunikace zaměněna. Průjezdný profil v parteru Textilní ulice pak netvoří přímou linii, ale určité souběžné posunuté vyosení, jenž má funkci estetickou, provozně bezpečnostní (rychlostní retardér). Přechody souběžného chodníku s příčnými komunikacemi navrhujeme vybavit zpomalovacími prahy. Ve vazbě na Textilní ulici je realizována nová parkovací plocha severozápadně štítu bytového domu „C“ – respektive jako rozšíření stávající severozápadní hrany pojížděného ~81~


chodníku mezi objektem „C“ a plynovou kotelnou. Novou polohu zde nachází i přístřešek na kontejnery TKO. Nové funkční a prostorové uspořádání Textilní ulice ve svém důsledku znamená zvýšení počtu odstavných vyznačených stání ze stávajících 54 kusů na 84 stání. Nejde o zanedbatelný počet při současném výrazném schodku v této oblasti.

NÁVRHOVÁ ČÁST CÍL 7. DOPORUČENÝ

OZNAČENÍ

ROK REALIZACE

AKCÍ

2012

U

NÁZEV JEDNOTLIVÝCH AKCÍ 2. fáze regenerace sportovišť ZŠ (atletický ovál, travnaté hřiště, lezecká stěna, atd.), squash centrum


P

Rekonstrukce parkové plochy mezi objektem E2 a E3: Úprava stávajícího parkoviště ulice je omezena na nové vymezení polohy pro kontejnery TKO, mimo stáv. plochu určenou pro parkování, na zrušení chodníku kolem trojúhelníkového ostrůvku zeleně a zrušení nevyužívaného chodníku od Jizerské ulice. (Pojížděná plocha je využívána i pro přístup pěších). Celá plocha včetně příjezdové komunikace je definována jako zklidněná s omezením jízdy strukturálním a materiálovým odlišením povrchu. V místě zrušení dnes nevyužívaného chodníku na příjezdové komunikaci navrhuje studie jednoznačně situovat čtyři podélná stání. Celý dotčený parter se podstatně zefektivní, zkapacitní a bude estetičtější. R

Rekonstrukce záchytného parkoviště u domu „B1“: U stávajícího parkoviště bude rekonstruován stávající značně poškozeny povrch (se záměnou stávající živice za betonovou dlažbu) s prostorovým vymezením jednotlivých odstavných stání – např. formou vložené betonové dlažby odlišné barvy a povrchové struktury. Rozlehlost dnes jednolité centrální parkovací plochy je v návrhu prostorově rozčleněna vložením vzrostlé liniové zeleně na úrovni rozhraní dvou protilehlých stání ve středu parkoviště. Tím dojde ke zmenšení optického vnímání plochy parkoviště. S

Rekonstrukce dětského hřiště „C“ u domu „F“: Poslední z řady dětských hřišť navržených pro účely plošného pokrytí sídliště dětskými volnočasovými aktivitami je u domu „F“. Jeho standard je oproti předchozím dvěma dětským hřištím nejmenší, což je dáno prostorem, který tato lokalita skýtá. Doporučené řešení na tomto dětském hřišti je následující: odstranění stávajících ploch a zařízení, realizace nového povrchu hřiště, návrh nových zpevněných ploch, doplnění a regenerace zeleně, návrh herních prvků - průlezka č.3, pískoviště, kolotoč, 1x houpačka, 2x hračky na pružině, 6x lavička , oplocení v celkové délce 90 m a výšce oplocení 1,23 m, které plní funkci psychické i fyzické bariéry a ochrany proti vandalismu. T

Realizace objektu občanské vybavenosti za prodejnou potravin: Návrh regulativů pro případnou zástavbu u prodejny potravin v poloze proti Penziónu důchodců vychází z předpokládaného možného zásobování - ze stávající komunikace, od parkoviště u domu B1, nebo ze zásobovací komunikace stávající prodejny. Nové parkovací kapacity pro navržený objekt musí být navrženy dle ČSN 73 6110, což bude provedeno teprve v době rozhodnutí o přesné funkční náplni objektu. Konkrétní funkční náplň objektu musí být v souladu s využitím ploch dle ÚPSÚ a je v kompetenci stavebníka - investora. Minimální rozsah úprav představuje výstavbu objektu, pěších chodníků, odstranění stávajících povrchů, výstavbu nezbytných parkovacích ploch, doplnění zeleně, napojení na komunikace, realizace přípojek inženýrských sítí a doplnění městského mobiliáře v okolí objektu.


U 2. fáze regenerace sportovišť ZŠ (atletický ovál, travnaté hřiště, lezecká stěna, atd.), squash centrum: Stávající neudržovaný sportovní areál u školy navrhujeme regenerovat a zpřístupnit veřejnosti viz. cíl č. 5 akce „L“ – I. fáze regenerace sportovišť ZŠ (shodný požadavek). . To při předpokládaném omezení podpory klasických sportovišť na sídlišti umožní větší koncentraci finančních prostředků na rekonstrukci, údržbu i provoz. Zároveň umožní obyvatelům sídliště plnohodnotné sportovní vyžití na rekonstruovaných a kvalitních sportovištích. Dále navrhujeme v areálu jedno venkovní sportoviště kolektivních „halových“ sportů (dle projektu), dráhu s umělým povrchem a centrální zatravněnou plochu pro 2 hřiště 20 x 40m, nebo pro školní softbal. Přístup do uzavřeného areálu by byl pod kontrolou správce, u kterého by byla možnost zapůjčení nářadí. Jako součást sportovního areálu školy navrhujeme umístit v severním rohu, ve vymezeném prostoru, lezeckou stěnu, popř. opičí dráhu. Tato zařízení ovšem nejsou z důvodu bezpečnostního zajištění navrhována jako volně přístupná a i v rámci školního sportovního areálu jsou zabezpečena (nutná přítomnost školeného instruktora, potřeba specifického vybavení). Koncepce řešení sportovních ploch na sídlišti nevylučuje možnost umístění ploch pro míčové hry menších dětí také mimo areál školy. Jako součást úprav školního areálu byl v Návrhové části doplněn požadavek na možnost úpravy atria školy pro divadelní představení. Plusem tohoto řešení je minimalizace dodatečných úprav, neboť ve škole je bezbariérový přístup, skladové prostory pro židle a vyhovující sociální zázemí. Rekapitulace úprav: návrh komunikace, rekonstrukce atletického oválu a dílčích sportovních sektorů, rekonstrukce vnitřní plochy na fotbal, event. softbal, doplnění odvodnění – drenáž, výstavba nezbytné kanalizace, vybavení areálu brankami a nářadím na atletiku, výstavba lezecké stěny, areálové oplocení v délce 360 m a výšce oplocení 1,73 m, doplnění a regenerace zeleně, doplňkové sportovní - záchytné oplocení. CÍL 8. DOPORUČENÝ

OZNAČENÍ

ROK REALIZACE

AKCÍ

2013

V V1

NÁZEV JEDNOTLIVÝCH AKCÍ Výstavba parkového domu - centrálních garáží Vybavenost mezi kotelnou a hřištěm u ZŠ


V

Výstavba parkového domu - centrálních garáží: Stávající nevyužívaná plocha je v současné době přístupná pouze po provizorní komunikaci. Plochu rezervovanou územním plánem pro hromadné parkování řešíme s ohledem na rozlohu lokality a stávající schodek parkovacích a odstavných stání jednoznačně formou výstavby centrálních garáží s celkovou kapacitou minimálně 135 parkovacích stání ve dvou podlažích. Pří větší kapacitě lze připustit i objekt o třech podlažích. Zároveň se předpokládá pěší propojení této části sídliště se stezkou podél Jizery a ostatním systémem pěších chodníků. ~82~


S ohledem na časový výhled cílového řešení navrhuje studie rekultivovat stávající skládku TSS a dočasně využít ozeleněnou plochu s terénními úpravami jako cyklo - areál.

NÁVRHOVÁ ČÁST

B.1.1.2 Obecné cíle řešení B.1.1.2.1 Problematika životního prostředí - koordinovaný návrh veřejné zeleně

V1

Vybavenost mezi kotelnou a hřištěm u ZŠ: Zatravněná plocha mezi plynovou kotelnou a trafostanicí je v současnosti územím bez funkční náplně. Jako cílové řešení je v lokalitě navrhováno umístění patrového objektu občanské vybavenosti – se zaměřením na sport, služby. Objekt u vstupu do sportovní části areálu školy je navrhován jako objekt pro sportovní vybavenost (squash,..), zároveň jako zázemí pro správce areálu školy. Návrh možného dočasného využití lokality pro volnočasové aktivity -náctiletých vychází z polohy u sportovní části areálu školy a zároveň je mimo hlavní prostor sídliště. Mírně anonymní poloha s nízkým rizikem rušení okolí je ideálním místem pro umístění plochy skateparku s možností vybudování U-rampy,....

o Přehodnocení a náprava dříve nesystémového a nekoordinovaného založení systému zeleně (výsadba vzrostlé zeleně do těsné blízkosti staveb s možným zásahem do základových poměrů a v neposlední řadě zastínění obytných místností) je provedeno v obecné rovině vymezením lokalit s chybějící parkovou či solitérní zelení. V rámci Projektu regenerace panelového sídliště je naznačen požadovaný základní systém zeleně s rozlišením stavu a návrhu s tím, že v kontextu dalších projektů a činností bude tento systém blíže specifikován a rozpracován – např. v samostatném projektu sadových úprav sídliště. o Z důvodu chybějícího klasického zklidněný prostoru městského parku je pro toto funkční využití navržena část stávající volné plochy mezi objekty B1 a B2 (viz. cíl 2 – akce ozn. „E“). o Navrhujeme vymezení polosoukromé zeleně a funkčních ploch v okolí bytových objektů. Při stávajícím prostorovém uspořádání se na sídlišti nacházejí veřejné plochy zeleně, jejichž funkční náplň je problematická a diskutabilní. Většinou se jedná o velkou proluku mezi konkrétním objektem a přilehlou komunikací, nebo mezi objekty navzájem. Řešením by mohlo být např. přiřazení části této zeleně jako funkční plochy k danému konkrétnímu objektu. Tyto prostory budou sloužit obyvatelům příslušných domů jako klidové a odpočinkové plochy. B.1.1.2.2 Problematika bezbariérových úprav sídliště

Stejně tak jak je bezbariérově – v rámci rekonstrukce – řešena ZŠ Dr. Fr. L. Riegra, je třeba klást silný důraz na bezbariérové řešení obytného parteru celého sídliště. Současně je nutné koncipovat pěší chodníky tak, aby umožňovaly bezproblémový pohyb nevidomých (vytváření umělých vodících linií tam, kde chybí přirozené urbanistické linie – např. stavby, zídky, ploty, atd.). Tato doporučení je třeba respektovat při řešení dílčích akcí realizovaných v příslušných letech. Za základní směr budoucí přeměny dopravní infrastruktury sídliště v bezbariérové plochy je chápán návrh na rekonstrukci a přestavbu Bavlnářské ulice, z něhož by měly vycházet veškeré následující úpravy, tzv. s použitím zvýšených ploch křižovatek do úrovně chodníků, zvýšených vlastních přechodů pro chodce, návrhem vodicích linií pro slepce, atd. B.1.1.2.3 Problematika technické infrastruktury

Řešení technické infrastruktury spočívá především v odpovědném posouzení stavebně – technického stavu stávajících inženýrských sítí, které musí ze zákona sledovat a realizovat vlastník, nebo provozovatel těchto sítí. V rámci připravovaných změn a rekonstrukcí je třeba zajistit maximální možnou koordinaci se správci inženýrských sítí. Za nezbytné z pohledu realizace lze uvést: o Přeložku stávajícího topného kanálu formou bezkanálového předizolovaného potrubí v místě předpokládaného umístění parkoviště v Bavlnářské ulici, nebo jako součást rekonstrukce celé větve „A“ (v rámci plynofikace kotelny realizována rekonstrukce větve „B“). Realizaci provádí vlastník otopné soustavy. o Pro umístění objektu centrálních garáží zajištění přeložení části úseku kanalizačního a vodovodního řadu, a to v prostoru mezi areálem mazutové kotelny a sportovní části areálu ZŠ Dr. Fr. L. Riegra – je zahrnuto ve vymezení specifických cílů. o Řešení problematiky odvedení povrchových dešťových vod v rámci návrhu universálního sportovního hřiště a rekonstrukce stávajících sportovních hřišť a rekonstrukce stávajících sportovních ploch areálu ZŠ Dr. Fr. L. Riegra - je zahrnuto ve vymezení specifických cílů.. MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

~83~


o Návrh nového veřejného sadového osvětlení podél levobřežní pěší a cyklistické stezky v úseku od provizorního automobilového mostu přes Jizeru až po příhradovou pěší a cyklistickou lávku přes Jizeru (předpolí jihovýchodní části „Kolonky“) a návrh nového veřejného osvětlení ve vazbě na ostatní úpravy (křižovatka Bavlnářské a Jatecké ulice atd.).

NÁVRHOVÁ ČÁST

B.1.2 Cíle Projektu regenerace panelového sídliště Řeky v pořadí podle naléhavosti Problematika časového postupu úprav, které navrhuje Projekt regenerace panelového sídliště Řeky, je řešena v souladu se závěry vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště i se závěry posouzení stavebně technického stavu sídliště.

B.1.1.2.4 Problematika rekonstrukcí - úprav – stávajících panelových bytových domů

V návaznosti na realizaci dílčích etap Projektu regenerace je nutno systémově přistupovat také k vlastní problematice modernizace bytového fondu. V tomto ohledu je nutné spolupracovat s komisemi místní samosprávy, statutárními zástupci vlastníků bytových jednotek či představiteli bytových družstev při výběru možných variant řešení úprav a oprav bytových panelových objektů. Preferovat snahu komplexní regenerace stávajícího bytového fondu zajišťující úspory energií, prodloužení životnosti, zvýšení estetické kvality díla, a tím i zkvalitnění životního prostředí obyvatel sledovaného sídliště. Řešit každý bytových dům jako celek – nikoliv každou bytovou jednotku samostatně.

TAB. 25: SPECIFICKÉ CÍLE V POŘADÍ PODLE NALÉHAVOSTI

CÍL

ROK REALIZACE

NÁZEV AKCE

1.

2006

A rekonstrukce a přestavba Bavlnářské ulice

2.

2007

B rekonstrukce a přestavba Bavlnářské ulice - křižovatka

B.1.1.2.5 Problematika dokomponování urbanisticky navazujícího okolí

C rekonstrukce dětského hřiště „A“ u školy

o Dostavba území mezi areálem mazutové kotelny a penzionem pro důchodce je velmi důležitým a strategickým rozhodnutím, jehož prostorové, urbanistické i funkční řešení bezprostředně navazuje na Projekt regenerace sídliště Řeky. Je tedy nutné nadále zajistit potřebnou předprojektovou a projektovou přípravu - po vyřešení majetkoprávních vztahů k dotčeným pozemkům. V rámci urbanistického řešení – hlavního výkresu tohoto dokumentu – je předložena jedna z možných variant utváření koncepce zástavby v tomto prostoru, která se přiklonila bez dalšího zhodnocení k jedné ze dvou dříve zpracovaných variant (autor: ing. arch. Jirouš). o Vytvářet podmínky pro smysluplné funkční a městotvorné dokomponování bloku okresního archivu v duchu regulativů a doporučení vyplývajících z výsledků architektonické soutěže (ing. arch. Petr Bouřil). o Sledovat a podporovat vazby na další připravované akce – jako např. výstavbu koupaliště, které ještě výrazněji zatraktivní současnou polohu, funkci a životní podmínky sídliště v Řekách“.

D dovybavení sídliště městským mobiliářem D1 regenerace stání pro kontejnery E realizace parkové úpravy mezi obj. B1 a B2 F realizace diagonály a parkové úpravy před objektem 34 B.J.

3.

2008

G rekonstrukce stezky podél Jizery

4.

2009

H rekonstrukce zpevněných ploch před ubytovnou Hybler a objektem. „H“ a G2“ rekonstrukce a výstavba před domovem důchodců „A“

J

výstavba lávky přes náhon

K úprava plochy před ubytovnou Hybler

5.

Je třeba mít na paměti, že toto sídliště, stejně tak jako řada jiných sídlišť budovaných v této republice od poloviny 70. let minulého století, neexistuje v prostorové a funkční izolaci, ale jest a bude i nadále nedílnou součástí městského organismu. Jakou součástí však bude – tj. zda-li aktivní nebo pasivní - to záleží na nás všech. V současné době máme neopakovatelnou příležitost zmírnit nebo maximálně napravit chyby a nedostatky z předchozích období, proto je nutné tuto příležitost využít a danou problematiku řešit komplexně a odpovědně – chceme-li pro naše obyvatele zajistit vyšší kvalitu obytného prostředí. Projektu regenerace panelového sídliště i jeho aktualizaci, na přelomu roku 2005 – 2006, věnoval autorský kolektiv maximální pozornost a péči. Také věříme, že určité formální nedostatky – nikoliv věcné – se podařilo odstranit. Projekt regenerace panelového sídliště Řeky - Semily je zpracován a předkládán v souladu s nařízením vlády č. 494/2000 Sb. „O podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť“.

I

2010

L I. fáze regenerace sportovišť ZŠ – (víceúčelové hřiště s umělým povrchem) M rekonstrukce dětského hřiště „B“ mezi objektem B 3 a B4 N zpevnění zálivů u pojížděných chodníků

6.

2011

O stavební a šířkové úpravy Textilní ulice P rekonstrukce parkové plochy mezi objektem E2 a E3 R rekonstrukce záchytného parkoviště u domu „B1“ S rekonstrukce dětského hřiště „C“ u domu „F“

T realizace objektu občanské vybavenosti za prodejnou potravin

7.

2012

U 2. fáze regenerace sportovišť ZŠ (atletický ovál travnaté hřiště, lezecká stěna atd.) squash centrum

8.

2013

V výstavba parkového domu - centrální garáží V1 vybavenost mezi kotelnou a hřištěm u ZŠ


~84~


NÁVRHOVÁ ČÁST

B.1.3 Návrh na nezbytné změny ÚP SÚ Semily

Návrh č.2:

Návrh na změnu funkčního využití zastavitelných ploch

Projekt regenerace panelového sídliště Řeky v převážné míře respektuje základní funkční uspořádání ploch navrhovaných Územním plánem sídelního útvaru Semily pro panelové sídliště Řeky. Přesto je ve třech případech, z důvodu podrobnějšího zpracování tohoto Projektu regenerace, navrhována určitá změna či úprava ÚP SÚ Semily. Žádná z nich se však netýká základní urbanistické koncepce, ani jinak neovlivňuje základní koncepci dopravní či technické infrastruktury. Tyto změny se týkají pouze zpřesnění, nebo lépe řečeno optimalizace stanovené základní funkční skladby.

Stav:

Území koncentrované vícepodlažní zástavby

Návrh:

Vybavenost nadměstského významu Vnv

Všechny změny jsou pro přehlednost zachyceny také ve výkresu č.1 v následující kapitole. Pozn: V době aktualizace tohoto Projektu regenerace je stav následující: V souladu s tímto doporučením dalo Zastupitelstvo města Semily svým usnesením č.146 ze dne 9.9.2004 podnět na Změnu č.4 ÚP SÚ Semily. Na základě tohoto podnětu vypracoval pořizovatel územního plánu Návrh zadání Změny č.4 ÚP SÚ Semily, vč. výkresu limitů využití území, jenž obsahoval všechny tři návrhy, které jsou navrženy Projektem regenerace (Změna č.4 řeší také jiné podněty občanů města). Návrh zadání byl projednán a schválen, v souladu se stavebním zákonem, se všemi dotčenými orgány státní správy, veřejností, dotčenými orgány sousedních územních obvodů a s Nadřízeným orgánem územního plánování. Poslední právní stav této změny je datován k 10.11.2005, kdy usnesením č.109 Zastupitelstva města Semily byl tento Návrh zadání schválen, a to se všemi třemi podněty, které vyplývají z Projektu regenerace. V současné době probíhá výběrové řízení na zpracovatele Změny č.4 ÚP SÚ Semily. NAVRHOVANÉ ZMĚNY PRO ÚP SÚ SEMILY: Návrh č.1:

Návrh na doplnění hlavních komponent pěší osnovy města

Stav:

Vodní plocha, komunikace, veřejná zeleň

Návrh:

Veřejně prospěšná stavba - lávka ze sídliště Řeky přes náhon s pěším napojením

Vodní náhon k areálu firmy Hybler tvoří v současné době bariéru. Jeho Zdůvodnění překonání je dnes možné pouze přes most u archivu (jih), nebo přes lávku návrhu: areálu Hybler. Návrhem lávky přes náhon v centrální části u objektu „B2“ získá sídliště větší prostupnost ve vztahu k levému břehu náhonu. Obyvatele sídliště tak získají lepší přístupnost obou nádraží (autobusového i ČD) a naopak pro levý břeh budou přístupnější areál školy i stezky podél Jizery. Řešení problematiky spočívá v návrhu krátkého, přímého, provozně funkčního pěšího a cyklistického propojení formou lávky přes náhon v šířkovém profilu 3 – 4,00 m mezi sídlišti Řeky a Pod Černým mostem, včetně odpovídajícího veřejného osvětlení a mobiliáře. Tímto dojde i ke značenému zkrácení přístupnosti stávajícího areálu řadových garáží, jenž v současné době též slouží pro potřebu garážování některých obyvatel sídliště.


Doplnění stávající základní občanské vybavenosti na sídlišti Řeky, tj. Zdůvodnění základní školy a prodejny potravin, o další plnohodnotné funkce, vedoucí ke návrhu: změně monofunkčního charakteru sídliště s jasně dominující obytnou funkcí. Jako příklad lze uvést objekt restaurace s kavárnou a cukrárnou nebo fitnescentrum, sqush nebo bowling atd. Úkolem návrhu je vytvořit plnohodnotný obytný soubor – zajímavý funkční a hlavně žijící (nikoliv pouhou „noclehárnu“). ÚP SÚ Semily dnes tuto lokalitu označuje jako plochu pro vícepodlažní zástavbu, což při podrobnějším studiu ÚP SÚ Semily lze vnímat jako jistou chybu, nepřesnost návrhu zpracovatelů, neboť do tohoto označení spadá také objekt plynové kotelny, technická a dopravní infrastruktura, tzn. že v některých případech nepřináší ÚP SÚ Semily ani přesnější specifikaci stávajících funkčních ploch. Neboť je lokalita, která je předmětem této změny, v majetku vlastníka stávající prodejny potravin, na níž přímo navazuje, je i s ohledem na jeho budoucí podnikatelské plány zjevné, že by tato nesrovnalost činila značné problémy v budoucnu, které by i při absenci Projektu regenerace vedli k podobně navrhované změně ÚP SÚ. Projekt regenerace tedy svou podrobnější lokalizací objektů občanské vybavenosti potvrdil úvahy nad možným využitím této lokality pro občanskou vybavenost.

Návrh č.3:

Návrh na změnu funkčního využití zastavitelných ploch

Stav:

Plocha vyčleněná pro provozy (výroba, služby)

Návrh:

Koncentrovaná vícepodlažní zástavba ve spojení s vybaveností nadměstského významu

Jedná se o velmi důležitý a strategický prostor situovaný mezi stávající Zdůvodnění areál firmy Hybler a.s., mazutovou kotelnu a sídliště v Řekách, tedy v těsném návrhu: sousedství s hranicí řešeného území Projektu regenerace. Dle změny ÚPSÚ Semily je část zájmového území zahrnuta do ploch s označením Tna 14 (plochy pro řemesla, drobný průmysl, podnikatelskou činnost a služby) a část do ploch Bk4 (plochy pro koncentrovanou vícepodlažní obytnou zástavbu). Problematikou území se poprvé vážněji – nicméně pouze na úrovni jakéhosi ideového návrhu nebo spíše představy - zabývali uchazeči o výkon činnosti městského architekta v prosinci roku 2002. Vybrány tehdy byly dva vítězné návrhy ing. arch. Františka Křeliny a ing. arch. Milana Jirouše. Oba však po stránce urbanistické koncepce diametrálně odlišné. Společným ukazatelem je však z větší části návrh využití pro dostavbu bytovými objekty a objekty občanské vybavenosti. Vazba na sídliště a stávající prostorová nefunkčnost a disharmonie dotčeného území jednoznačně vyžaduje koncepční a smysluplné řešení systémově navazující na Projekt regenerace. Teprve pak lze považovat předmětnou část města za koncepčně dořešenou – za předpokladu dodržení hmotově prostorových regulativů specifikovaných pro doposud nedostavěný blok Okresního archivu v Bavlnářské ulici v duchu vítězného návrhu ing. arch. P.Bouřila. Po analýze funkčních vazeb stávajícího sídliště vůči volné nezastavěné ~85~


ploše Tna 14, je Projektem regenerace doporučeno využití podle nových ideových záměrů. Neboť se území nachází mimo hranici řešeného území, Projekt regenerace se jím hlouběji nezabývá. Ve výkresu Návrhové části je zakomponováno také jedno z možných řešení navržené ideovými urbanistickými záměry. Upřednostněním dostavby bytovými objekty před skladovými areály se také docílí efektivnějšího využití objektů občanské vybavenosti a sportovních ploch navrhovaných na sídlišti Řeky a zvýší se pěší prostupnost dnešního nevyužívaného pozemku ze sídliště do volné nezastavěné krajiny.

NÁVRHOVÁ ČÁST

B.2 Výkresová část Je strukturována do 3 samostatných části, jenž jsou nezbytné pro komplexní vyjádření a popis navrhovaných úprav, dříve popsaných v textové části. První představuje návrh na nezbytné změny Územního plánu sídelního útvaru Semily (ÚP SÚ Semily), jenž jsou vyvolány komplexním přístupem k regeneraci panelového sídliště Řeky. Druhou část reprezentují výkresy vlastního návrhu regenerace, tedy Výkres regenerace sídliště, Výkres návrhu na rekonstrukci a přestavbu Bavlnářské ulice, Výkres dočasného využití území za plynovou kotelnou a výkresy Řešení dopravy a řešení inženýrských sítí. Třetí část přináší prostorový náhled na některé z navrhovaných úprav formou perspektivních skic, k nimž je přiřazena problematika návrhu městského mobiliáře v souladu se zónovým návrhem městského mobiliáře pro město Semily, který byl navržen v průběhu roku 2005.

Pozn.: Původní znění Projektu regenerace bylo rozvrženo na formát A4, což způsobovalo, že některé přílohy ve formátu A3 byly přeloženy a výkresová část byla umístěna v samostatné složce ve formátu A0. To značně omezovalo práci s vlastním Projektem regenerace a činilo to některé kapitoly méně přehlednými. Z toho důvodu jsou při této aktualizaci Projektu regenerace veškeré přílohy zmenšeny na formát A3, což pro základní ilustraci plně postačuje. Toto rozvržení na formát A3 je nejvíce přínosné u kapitoly „Vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště“ (grafické vyjádření je na společné stránce s verbálním zhodnotím a dílčími závěry - mimo dvou otázek) a právě u všech výkresů, schémat a obrázků, které není nutné překládat či dohledávat v jiném svazku. V původní velikosti a rozlišení jsou tyto výkresy k dispozici u zpracovatelů a také na internetové stránce města Semily – www.semily.cz ve formátu „.pdf“.


~86~


B.2.1 Výkresová část týkající se ÚP SÚ Semily


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 1.1: NÁVRH NA NEZBYTNÉ ZMĚNY ÚP SÚ SEMILY

~87~


B.2.2 Výkresová část návrhů regenerace panelového sídliště Řeky - Semily


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 2.1: NÁVRH REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY – SEMILY

~88~


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 2.2.1: NÁVRH NA REKONSTRUKCI A PŘESTAVBU BAVLNÁŘSKÉ ULICE – KOORDINAČNÍ SITUACE


~89~


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 2.2.2: NÁVRH DOČASNÉHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZA PLYNOVOU KOTELNOU


~90~


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 2.3: ŘEŠENÍ DOPRAVY


~91~


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 2.4: INŽENÝRSKÉ SÍTĚ


~92~


B.2.3 Motivační skici – perspektivy – návrhů regenerace panelového sídliště Řeky – Semily


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 3.1: MOTIVAČNÍ SKICA–POHLED DO VNITROBLOKU B3 – B4 S NAVRHOVANÝM DĚTSKÝM HŘIŠTĚM

~93~


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 3.2: MOTIVAČNÍ SKICA – POHLED OD PROVIZORNÍHO MOSTU PŘES JIZERU DO NÁSTUPNÍHO PARTERU SÍDLIŠTĚ S UBYTOVNOU SPOLEČNOSTI HYBLER, A.S.


~94~


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 3.3: MOTIVAČNÍ SKICA – PRŮHLED TEXTILNÍ ULICÍ SMĚREM K JIZEŘE


~95~


B.2.4 Návrh městského mobiliáře pro panelové sídliště Řeky – Semily


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 4.1: NÁVRH PARKOVÝCH LAVIČEK

~96~


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 4.2: NÁVRH ODPADKOVÝCH KOŠŮ


~97~


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 4.3: NÁVRH PARKOVÝCH LAVIČEK A ODPADKOVÝCH KOŠŮ PRO OKRAJOVOU PŘÍRODNÍ POLOHU SÍDLIŠTĚ – STEZKU PODÉL ŘEKY JIZERY


~98~


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 4.4: NÁVRH AUTOBUSOVÝCH PŘÍSTŘEŠKŮ


~99~


VÝKRES 4.5: NÁVRH ZAHRAŽOVACÍCH SLOUPKŮ, ZÁBRADLÍ

NÁVRHOVÁ ČÁST A STOJANŮ NA KOLA


~100~


NÁVRHOVÁ ČÁST

B.3.1 Seznam navrhovaných úprav B.3 Ekonomická část Ekonomická část Projektu regenerace panelového sídliště Řeky je systémově zaměřena do dvou základních návrhových kategorií: Kategorie regenerace parteru předmětného sídliště dle konkrétní věcné náplně s rozdělením do realizačních etap v daném časovém horizontu a finančním předpokládaném objemu s nástinem možného finančního krytí (specifikace max. výše státní dotace po etapách) – viz. následující tabulky: tabulka č.26 – rekapitulace věcné náplně a předpokládaných nákladů Regenerace panelového sídliště (RPS) – Řeky – Semily s rozdělením do dílčích realizačních etap tabulka č.27 – podrobná specifikace věcné náplně a nákladů.

Kategorie regenerace – úprav a odstranění vad panelové bytové výstavby. Podle konkrétní věcné náplně byly sledovány a předběžně posouzeny tři možné varianty řešení: Varianta č.1: základní - se zaměřením na výměnu rozvodů, stoupaček, zónovou dynamickou nebo hydraulickou regulaci otopných soustav, tepelná ochrana rozvodů ÚT a TUV; výměna radiátorů ÚT a regulaci ventilů, výměna osvětlovacích těles za kompaktní zářivková ve společných prostorách atd. Varianta č.2: varianta č.1 + zateplení obvodových konstrukcí, opravy loggií a balkonů; výměny oken, vstupních dveří atd. Varianta č.3: varianta č.1 a č.2 s rozšířením o nové zateplení střechy; doteplení stropních konstrukcí nad suterénem a stěn bytů orientovaných do schodišťového traktu; výměna oken i v suterénu, výměna loggiových dřevěných panelů za systém vyzdívaný atd. Pro přehlednost byla posuzovaná problematika sestavena a předložena v následujících tabulkách: tabulka č.28: přehledná charakteristika věcné náplně jednotlivých variant oprav panelových bytových objektů tabulka č.29: rekapitulace předpokládaných nákladů na opravy a úpravy panelových bytových domů tabulka č.30: rekapitulace ročních předpokládaných výnosů ve formě úspor tepelné energie, elektrické energie a úspor nákladů na údržbu v jednotlivých variantách oprav a úprav panelových bytových objektů.

TAB. 26: REKAPITULACE VĚCNÉ NÁPLNĚ A PŘEDPOKLÁDANÝCH NÁKLADŮ S ROZDĚLENÍM DO DÍLČÍCH ETAP (BEZ NÁKLADŮ NA OPRAVY A ÚPRAVY BYTOVÝCH PANELOVÝCH DOMŮ) HRUBÝ ODHAD NÁKLADŮ ROK ETAPA ČERPÁNÍ 1.

2.

1.

2006

2.

3. 4.

2007

B.3.1 bez DPH 19% (mimo akce „A“, která je s DPH 19%) B.3.2 tab. 27 - bez DPH 19% (mimo akce „A“, která je s DPH 19%) tab. 29 – s DPH 5% tab. 30 – s DPH 5%


3.

4.

5.

přestavba

8 577 000,--** 8 577 000,--**

6.000 000,--

2 492 000,--

C rekonstrukce dětského hřiště „A“ u školy

688 000,--

D dovybavení sídliště městským mobiliářem

323.500,--

D1 regenerace stání pro kontejnery

1 039 500,--

E realizace parkové úpravy mezi obj. B1 a B2

839 000,--

F realizace diagonály a parkové úpravy před objektem 34 B.J.

750 000,--

6 132 000,--

4 292 000,--

2008


3 598 000,--

3 598 000,--

2 518 000,--

2009

H

rekonstrukce zpevněných ploch před ubytovnou Hybler a objektem. „H“ a G2“

815 000,--

rekonstrukce a výstavba před domovem důchodců „A“

515 000,--

4 017 500,--

2 812 000,--

B

J

6.

JEDNOTLIVÉ ETAPY (KČ)

rekonstrukce a přestavba Bavlnářské ulice – křižovatka

2010

Závěr ekonomického posouzení projektu regenerace panelového sídliště Řeky včetně doporučení dle jednotlivých posuzovaných kategorii. Uváděné ceny jsou uváděny, v kapitole:

JEDNOTLIVÁ AKCE (KČ)

A rekonstrukce a Bavlnářské ulice

I

5.

NÁZEV AKCE

MAX. VÝŠE POŽADOVANÉ DOTACE (KČ) ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU MMR 6.

2011


1 260 000,--


1 427 500,--

L I. fáze regenerace sportovišť ZŠ – (víceúčelové hřiště s umělým povrchem)

3 195 000,--

M rekonstrukce dětského hřiště „B“ mezi objektem B 3 a B4

1 403 500,--

N zpevnění zálivů u pojížděných chodníků

239 400,--

4 837 900,--

3 386 000,--

stavební a šířkové úpravy Textilní ulice

3 883 000,--

18 138 500,--

4 833 000,--

rekonstrukce parkové plochy mezi objektem E2 a E3

1 092 000,--

rekonstrukce záchytného parkoviště u domu „B1“

1 347 700,--

S rekonstrukce dětského hřiště „C“ u domu „F“

582 000,--

O P R

~101~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY T realizace objektu vybavenosti za potravin *

7.

8.

2012

2013

1- 8.

2006 2013

V výstavba parkového domu centrální garáží

11 233 800,--

celkem

18 004 750,--

18 004 750,--

6 000 000,--

ETA PA 1.

-

vybavenost mezi kotelnou a hřištěm u ZŠ *

A – V1

B.3.2 Odhad nákladů na provedení jednotlivých úprav, vyčíslení možných následných zisků TAB. 27: PODROBNÁ SPECIFIKACE VĚCNÉ NÁPLNĚ A NÁKLADŮ REGENERACE SÍDLIŠTĚ ŘEKY

občanské prodejnou


V1

NÁVRHOVÁ ČÁST

AKCE A)

41 530 250,--

64 953 250,--

6 000 000,--

128 258 900,-- 128 258 900,--

35 841 000,--

23 423 000,--

2.

POLOŽKY

Rekonstrukce a komunikace (odstranění stávajícího přestavba Bavlnářské povrchu, nová konstrukce vozovky) ulice parkování chodníky odvodnění přeložka telek. kabelů vegetační a ostatní úpravy veřejné osvětlení

B)

Rekonstrukce a odstraněná stávající komunikace přestavba Bavlnářské komunikace ulice - křižovatka chodníky odvodnění zeleň výměna veřejného osvětlení vybavení (značení, ...)

C)

Rekonstrukce odstranění stávajících ploch a dětského hřiště „A“ u zařízení školy povrch hřiště zeleň (doplnění a regenerace) herní prvky (průlezka č.1, pískoviště, kolotoč, 2x houpačka, 3x hračky na pružině, 7x lavička) oplocení v = 1230 mm

Poznámka k textu: • akce hrazená formou soukromé investice • ** jediná akce uváděná s DPH

D) Dovybavení sídliště lavičky městským mobiliářem sdružené koše montáž D 1) Regenerace stání objekt pro kontejnery TKO osazení


82 stání 425 m 526 m 510 m 610 m2 26 sl.

1 556 900,-544 800,-1 744 500,-792 500,-273 700,-1 071 000,--

CELKOVÁ CENA 2 593 600,--

kompl.

30.000,-

1 556 900,-544 800,-1 744 500,-792 500,-273 700,-1 071 000,-8.577.000,-250 000,-750 000,-400 000,-600 000,-100 000,-250 000,-142 000,-2 492 000,-30.000,--

400 m2 300 m2 kompl.

550,100,300.000,-

220.000,-30.000,-300.000,--

120 m

900,-

108.000,-688.000,-154.000,-149.000,-20.000,-323.500,-945.000,-94.500,-1 039 500,-77.000,-208.000,-150.000,-88.000,-216.000,-100.000,-839.000,-50.000,-238.000,-114.000,-150.000,-150.000,-48.000,-750.000,-175.000,-2.261.000,-986.000,-176.600,-3.598.600,--

250 000,-750 000,-400 000,-600 000,-100 000,-250 000,-142 000,--

13 + 5 ks 8000/10000,23 ks 6 500,40 ks 500,21 ks 21 ks

45.000,4.500,-

Realizace parkové odstranění stáv. ploch a zařízení úpravy mezi objekty zpevněné cesty B1 a B2 parkové osvětlení zeleň (doplnění a regenerace) oplocení (celý vnitroblok) lavičky

kompl. 260 m2 5ks / 150 880 m2 240 m 10 ks

77.000,800,15000/500 100,90010 000,-

F) Realizace diagonály a odstranění stávajících povrchů parkové úpravy před zpevněné cesty (velmi zatížené) objektem „34 b.j.“ zpevněné cesty (povrch) osvětlení zeleň (doplnění a regenerace) lavičky

100 m3 280 m2 200 m2 5ks - 150 1.500 m2 6 ks

500,850,570,15000/500 100,8 000,-

G) Rekonstrukce stezky odstranění stávajících povrchů podél Jizery zpevněné cesty (velmi zatížené) osvětlení lavičky (včetně osazení)

350 m3 2.660 m2 32ks/820 22 ks

500,850,18000/500 8.000,-

E)

3.

JEDNOTKO VÁ CENA (KČ) 445 m 2 593 600,--

VÝMĚRA

~102~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ETA PA

4.

AKCE

H)

Rekonstrukce zpevněných ploch před ubytovnou Hybler a objektem „H“ a „G2“

I)

Rekonstrukce a výstavba před domovem důchod.„A“ J) Výstavba lávky přes Náhon K) Úprava plochy před ubytovnou Hybler

5.

JEDNOTKOVÁ CENA (KČ)

VÝMĚRA 3

N) Zpevnění zálivů u pojížděných chodníků O) Stavební a šířkové úpravy ulice Textilní P)

Rekonstrukce parkovací plochy mezi objekty „E2“ a „E3“ R) Rekonstrukce záchytného parkoviště u domu „B1“

S)

CELKOVÁ CENA

odstranění stávajících povrchů komunikace (pouze povrch) chodník (pouze povrch) zeleň

250 m 750 m2 150 m2 150 m2

500,800,500,100,-

125.000,-600.000,-75.000,-15.000,-815.000,--

odstranění stávajících povrchů komunikace (pouze povrch)

150 m3 550 m2

500,800,-

objekt 21 x 4

kompl. 84,0 m2 285 m3 105 m3 450 m2 200 m2 750 m2 5 ks

15.000,-

75.000,-440.000,-515.000,-1.260.000,-1.260.000,-741.000,-31.500,-360.000,-170.000,-75.000,-50.000,-1.427.500,-3.195.000,--

objekt odstranění stávajících povrchů komunikace (pouze povrch) chodníky zeleň (doplnění a regenerace) lavičky (včetně osazení)

L) 1.fáze regenerace víceúčelové hřiště sportovišť ZŠ víceúčelové hřiště s umělým povrchem M) Rekonstrukce dětského hřiště „B“ mezi objekty „B3“ a „B4“

6.

POLOŽKY

NÁVRHOVÁ ČÁST

2.600,300,800,850,100,10.000,dle nabídky (02/2004)

50.000,800,550,100,525.000,-

9x 16 m2 54 ks

1.250,1.100,-

odstranění stávajících povrchů komunikace +parkování zeleň

kompl 2300 m2 200 m2

988.000,1.250,100,-

odstranění stávajících povrchů komunikace (pouze povrch) zeleň

komp. 960 m2 200 m2

288.000,800,180,-

odstranění stávajících povrchů komunik. + parkoviště zeleň

kompl. 1.154 m 2 530 m2

345.000,800,150,-

145 m2 250 m2 200 m2 kompl.

300,550,100,300.000,-

90 m

900,-

Rekonstrukce odstranění stáv. ploch a zařízení dětského hřiště „C“ povrch hřiště u domu „F“ zeleň (doplnění a regenerace) herní prvky (průlezka č.3, pískoviště, kolotoč, 1x houpačka, 2x hračky na pružině, 6x lavička) oplocení v = 1230 mm

900,-


50.000,-160.000,-192.500,-260.000,-525.000,--

216.000,-1.403.500,-180.000,-59.400,-239.400,-988.000,-2 875 000,-20.000,-3 883.000,-288.000,-768.000,-36.000,-1 092 000,-345.000,-923.200,-79.500,-1.347.700,-43.500,-137.500,-20.000,-300.000,--

AKCE

JEDNOTKOVÁ CENA (KČ)

VÝMĚRA

2.180 m 230 m2 114 m2 150 m2 360 m2 164 m2 kompl 2 ks

4.800,850,200,1.050,100,1.250,140 000,6.500,-

1.670 m3 285 m2 1.750 m2 2.500 m2 6.600 m 50 m komplet komplet 360 m 5.500 m2

4.500,1.250,2.200,1.600,75,3.500,250.000,500.000,1.100,85,-

V) Výstavba objekt parkovacího domu komunikace chodník zeleň přeložka vodovod přeložka kanalizace do Ø300

11500 m3 175 m2 380 m2 2100 m2 30 m 135 m

3.500,1.250,800,100,2.500,3.500,-

V1) vybavenost mezi objekt kotelnou a hřištěm pěší chodníky V1) sejmutí stáv. krytu vozovky komunik. ( povrch) parkoviště zeleň

4 980 m3 390 m2 305 m2 305 m2 180 m2 300 m2 kompl.

4.500,850,300,800,1.050,100,127.000,-

T)

7.

U) 2.fáze regenerace sportovišť ZŠ atletický ovál, trávník, lezecká stěna,..

8.

POLOŽKY

3

6.

3.195.000,--

odstranění stávaj. ploch a zařízení kompl. zpevněné cesty 200 m2 350 m2 povrch hřiště zeleň (doplnění a regenerace) 2.600 m2 kompl. herní prvky (průlezka č.2, pískoviště, kolotoč, 2x houpačka, 3x hračky na pružině, 14x lavička) oplocení v = 1230 mm 240 m komunikace omezení sloupky á 1m + montáž

ETA PA

Vybavenost za objekt prodejnou potravin pěší chodníky odstranění stáv. povrchů parkoviště zeleň komunikace přípojky odpadkové koše squasch – centrum komunikace atletický ovál, sektory vnitřní plocha - fotbal/ softbal odvodnění – drenáž kanalizace vybavení (branky, atlet. nářadí...) lezecká stěna oplocení v = 1.730 mm zeleň (doplnění a regenerace)

CELKOVÁ CENA

10.464.000,-195.500,-22.800,-157.500,-36.000,-205.000,-140.000,-13.000,-11.233.800,-7.515.000,--356.250,-3.850.000,-4.000.000,-495.000,-175.000,-250.000,-500.000,-396.000,-467.500,-18.004.750,-40.250.000,-218.750,-304.000,-210.000,-75.000,-472.000,-41.530.250,-22.410.000,-331.500,-91.500,-244.000,-189.000,-30.000,-127.000,-23.423.000,--

81.000,-582.000,~103~


TAB. 28: CHARAKTERISTIKA

NÁVRHOVÁ ČÁST

VĚCNÉ NÁPNĚ JEDNOTLIVÝCH VARIANT OPRAV PANELOVÝCH

BYTOVÝCH OBJEKTŮ

P.Č.

VARIANTA ŘEŠENÍ

STRUČNÝ POPIS NAVRHOVANÝCH OPRAV

P.Č.

STRUČNÝ POPIS NAVRHOVANÝCH OPRAV

1.

2.

VARIANTA ŘEŠENÍ

Č. 1

Č. 2

Č. 3

3.

4.

5.

Č. 1

Č. 2

Č. 3

10.1.

Výměna oken v suterénu

-

-

●

1.

2.

3.

4.

5.

10.2.

Výměna schodišťové sestavy

-

●

●

1.1.

Rozdělení páteřního rozvodu do 2 samostatných větví – zónová a dynamická regulace

●

●

●

10.3.

Výměna schodišťových dveří

-

●

●

1.2.

Hydraulické vyregulování soustavy pro vnitřní rozvod Ú.T. (není-li realizován bod 1.1)

●

●

●

10.4.

Výměna bytových oken dvoudílných

-

●

●

10.5.

Výměna bytových oken jednodílných

-

●

●

1.3.

Výměna vnitřních rozvodů Ú.T. ( při současné platnosti bodu 1.1)

●

●

●

10.6.

Výměna balkónové bytové sestavy

-

●

●

1.4.

Obnova poškozených tepel. izolací nebo montáž nové izolace dle vyhlášky 152/2001 Sb.

●

●

-

●

●

10.7.

Montáž vyměněných oken., odvoz a likvidace stávajících .

●

Zednické začištění doomítnutí oken a parapetů

-

●

●

2.1.

●

10.8.

Seřízení schodišťových spínačů eventuelní náhrada za nové

11.

Výměna střešních odvětrávacích hlavic

-

-

●

2.2.

Výměna původních zářivkových osvětlovacích těles za úspornější – kompaktní zářivková tělesa ve společných prostorách

●

●

●

12.

Soubor opatření pro energeticky vědomý provoz a diagnostiku

○

◓

●

3.

Výměna zastaralých a méně výkonných radiátorů Ú.T. (nebo dokončení již započaté výměny).

●

●

●

Poznámka: - není předmětem realizované varianty

4.

Výměna rozvodů a stoupaček vody, TUV a kanalizace – u TUV i tepelné izolace)

●

●

●

◓ v rámci dané varianty pouze nižší stupeň rozsahu realizovaných prací ● plný rozsah prací v rámci vybrané varianty

-

-

●

Oprava a zateplení stropní konstrukce střechy nad byty

-

-

●

6.1

Řešení zateplení stěn bytů přiléhajících ke schodišťovému traktu

-

-

●

6.2

Řešení dozateplení podlahy nad nevytápěným suterénem

-

-

●

7.1 7.2

Výměna balkónové stěny s dřevěným rámem a obkladem

-

●

●

Zateplení balkónové stěny bez předchozí demontáže

-

-

-

Průzkum stavu ukotvení obvodových panelů vč. atikových, balkonových a loggiových atd.(na základě vyhodnocení oprava)

-

◓

●

8.2.

Zateplení obvodového pláště kontaktním zateplovacím systémem včetně nových venkovních omítek akrylátových

-

●

●

8.3

Výměna oplechování atiky, strojoven výtahů, parapet. panelů bytových atd.

-

●

●

Rekonstrukce balkonů a loggií včetně schodišťového traktu (oprava betonové dlažby, hydroizolace, zábradlí, kotvení).

-

●

●

5.1

8.1.

9.

Oprava a zateplení schodišťovými trakty

stropní

konstrukce

střechy

nad


●

●

~104~


TAB. 29: REKAPITULACE

NÁVRHOVÁ ČÁST

PŘEDPOKLÁDANÝCH PANELOVÝCH BYTOVÝCH DOMŮ NA SÍDLIŠTĚ ŘEKY

NÁKLADŮ

NA

OPRAVY

A

ÚPRAVY

TAB. 30: REKAPITULACE ROČNÍCH PŘEDPOKÁDANÝCH VÝNOSŮ VE FORMĚ ÚSPOR TEPELNÉ ENERGIE, ELEKTRICKÉ ENERGIE A ÚSPOR NÁKLADŮ NA ÚDRŽBU V JEDNOTLIVÝCH VARIANTÁCH OPRAV A ÚPRAV PANELOVÝCH BYTOVÝCH OBJEKTŮ

OBJEMOVÁ CHARAKTERISTIKA BYTOVÝCH OBJEKTŮ PODPOČET OZN. OBJ. LAŽNOST SEK.

PŘEDPOKLÁDANÉ NÁKLADY NA REKONSTRUKCI BYTOVÝCH OBJEKTŮ

OZN. OBJ.

POČET

VARIANTA OPRAV A ÚPRAV

PODLAŽÍ

SEKCÍ

B.J.

Č. 1 ( KČ )

Č. 2 (KČ)

3.

4.

Č. 3 (KČ)

B.J.

VARIANTA 1

VARIANTA 2

VARIANTA 3

VÝTAHŮ

1.

2.1

2.2

2.3

5.

5.

6.

7.

8.

A

1+8

1

95

106 000,--

357 000,--

524 000,--

1.

2.

3.

4.

A

1+8

1(MB)

95

2 062 000,--

9 565 000,--

11 250 000,--

1 850 000,--

B1

1+8

4

78

118 500,--

402 000,--

590 400,--

B1

1+8

4

78

1 500 000,--

14 827 000,--

17 850 000,--

3 800 000,--

B2

1+8

4

78

118 500,--

402 000,--

590 400,--

B2

1+8

4

78

2 100 000,--

15 427 000,--

18 450 000,--

3 800 000,--

B3

1+8

4

78

118 500,--

402 000,--

590 400,--

B3

1+8

4

78

2 100 000,--

15 427 000,--

18 450 000,--

3 800 000,--

B4

1+8

4

78

118 500,--

440 000,--

590 400,--

B4

1+8

4

78

2 100 000,--

15 427 000,--

18 450 000,--

3 800 000,--

C

1+6

6

84

130 000,--

440 000,--

645 000,--

C

1+6

6

84

1 620 000,--

16 042 000,--

19 220 000,-

4 500 000,--

D

1+6

4

72

95 000,--

315 000,--

462 500,--

E1

1+8

2

40 *

49 500,--

167 500,--

246 000,--

E2

1+8

2

40 *

49 500,--

167 500,--

246 000,--

E3

1+8

2

40 *

49 500,--

167 500,--

246 000,--

F

1+6

3

42

55 000,--

187 000,--

274 000,--

D

1+6

4

72

1 944 000,--

14 904 000,--

17 028 000,--

3 000 000,--

E1

1+8

2

40

1 080 000,--

8 271 000,--

9 460 000,--

1 900 000,--

E2

1+8

2

40

1 080 000,--

8 271 000,--

9 460 000,--

1 900 000,--

E3

1+8

2

40

1 080 000,--

8 271 000,--

9 460 000,--

1 900 000,--

F

1+6

3

42

811 000,--

7 962 000,--

9 610 000,--

2 250 000,--

G1

1+6

2

30

810 000,--

6 010 000,--

7 095 000,--

1 500 000,--

G1

1+6

2

30

38 000,--

126 000,--

185 000,--

G2

1+6

2

30

810 000,--

6 010 000,--

7 095 000,--

1 500 000,--

G2

1+6

2

30

38 000,--

126 000,--

185 000,--

H1

1+6

2

34

918 000,--

6 694 000,--

8 041 000,--

1 500 000,--

H1

1+6

2

34

43 000,--

143 000,--

210 000,--

H2

1+8

1

31

837 000,--

6 391 000,--

7 332 000,--

950 000,--

H2

1+8

1

31

40 000,--

130 000,--

191 000,--

20 852 000,--

159 499 000,--

188 251 000,--

37 950 000,--

15

Ø 7,86

43

850

24 532,-KČ / B.J.

187 646,-KČ / B.J.

221 472 ,-KČ / B.J.

45 647,-KČ / B.J.

15

Ø 7,86

43

850

1 167 500,--

3 934 500,--

5 776 100,--

Poznámka k textu: * Hodnoty vykázané na základě energetického auditu zpracovaného pro bytový objekt č.p. 561 – 562 v březnu 2004 energetickým auditorem Miroslavem Vybíralem.


~105~


B.3.2.1 Závěr ekonomického posouzení projektu regenerace panelového sídliště Řeky - Semily Ekonomická rozvaha je ve své podstatě směrována do dvou základních obsahových kategorií Projektu regenerace panelového sídliště.

Kategorie ekonomické náročnosti regenerace, humanizace a zvýšení stupně polyfunkčnosti parteru panelového sídliště, jenž v mnohém napravuje zcela zásadní obsahovou okleštěnost z předchozích období socialistické komplexní bytové výstavby podléhající centrální kontrole ČKVTIR Praha, a to až do roku 1988. Náklady zde vynaložené zvyšují životní standard, funkčnost sídliště a v neposlední řadě kvalitu obytného prostředí. V tomto případě lze říci, že jde o jakýsi morální dluh společnosti – a je proto nanejvýš správné, že se na financování podílí i stát. celková výše předpokládaných nákladů v dané kategorii regenerace panelového sídliště 128 258 900,-- Kč celková maximální výše státní dotace z programu MMR na podporu regenerace panelových sídlišť - předpoklad (max. výše 70 % z nákladů – maximálně však omezeno limitem 6 milionů korun ) 35 841 000,-- Kč celková výše soukromých investic – předpoklad 34 656 800,-- Kč celková výše investic z rozpočtu města (případně posílení z ostatních strukturálních fondů na rozvoj sportu a turistického ruchu) 57 761 100,-- Kč Rozdělení výše finančních prostředků i státních dotací do 8 realizačních etap – tj. od roku 2006 – do roku 2013 se jeví jako reálné pro všechny zúčastněné strany.

Kategorie ekonomické náročnosti úprav a odstranění vad panelové bytové výstavby je z hlediska hodnocení poněkud více složitá a prozatím nespadá do předmětu stáních dotací z programu regenerace panelových sídlišť. Nicméně je zcela zásadní a neopomenutelná i s ohledem na schválený energetický zákon č. 406/200 Sb. „O hospodaření energiemi“ a příslušných prováděcích vyhlášek, jako např. 151, 152/2000 Sb., nebo 213/2001 Sb., kterou se stanoví a vydávají podrobnosti a náležitosti energetického auditu. Svou roli sehrává i uvedení do platnosti řady zásadních českých i evropských norem, např. řešení bezpečného provozu výtahů, atd. V rámci ekonomického hodnocení byla zohledněna problematika nedostatečné údržby, dožívajících vnitřních rozvodů a stoupaček, dodatečné zateplení obvodových konstrukcí, výměna oken, atd. Podle konkrétní věcné náplně byly sledovány tři základní varianty lišící se rozsahem realizovaných prací a v kontextu s tím i různou mírou výnosů a samozřejmě odlišnou ekonomickou mírou návratnosti. Varianta č. 1 – obecně zahrnuje výměnu stoupaček a rozvodů; opravu nebo nové teplené izolace páteřních rozvodů ÚT a TUV; zónovou dynamickou nebo hydraulickou regulaci otopné soustavy, výměnu radiátorů Ú.T., výměnu svítidel ve společných prostorách za kompaktní zářivková tělesa atd. Bereme-li zde do úvahy pouze nákladovou položku zohlednění hospodaření s energiemi, je návratnost vložených finančních prostředků v rozmezí 4 – 6 let. Bereme-li v potaz celý soubor opatření v rámci varianty č. 1 – je předpokládaná návratnost delší – tj. cca 12 – 18 let. o soubor zahrnuje bytových panelových objektů celkem 15 o celkový počet bytov. jednotek ve sledovaném souboru 850 b.j. o předpokládaný náklad v rámci varianty č. 1 20.852 000,-- Kč o přepočtený náklad v průměru na 1 byt jednotku souboru 24 532,-- Kč MĚÚ SEMILY – ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, URBAPLAN HRADEC KRÁLOVÉ

NÁVRHOVÁ ČÁST

Varianta č. 2 – zahrnuje obecně rozsah dle varianty č.1 a dále kontaktní zateplení obvodových konstrukcí objektu (mimo střechy), opravu balkonů a loggií a výměnu oken a hlavních vchodových dveří (bez oken v technickém podlaží). Zároveň je zde zahrnuta nezbytná oprava poškozených stávajících betonových konstrukcí obvodového pláště (obnažená výztuž, poškozené rohy atd.). Budeme-li zde brát do úvahy nezbytné náklady na problematiku hospodaření s energiemi – bude předpokládaná doba návratnosti cca 26 let. V kontextu celého navrhovaného rozsahu varianty č.2 lze předpokládat dobu návratnosti ještě delší – tj. za hranicí 30 let. o soubor zahrnuje bytových panelových objektů celkem 15 850 b.j. o celkový počet bytov. jednotek ve sledovaném souboru o předpokládaný náklad v rámci varianty č. 2 159 499 000,-- Kč 187 646,-- Kč o přepočtený náklad v průměru na 1 byt jednotku Varianta č. 3 – zahrnuje v podstatě rozsah varianty č.1 a č.2. Dále doplněné o řešení zateplení střešních konstrukcí, konstrukcí stropu nad suterénem a stěn bytů orientovaných do schodišťových traktů, výměnu oken také v suterénu a opravu stávajících betonových konstrukcí, balkonů, loggií, atikových a štítových panelů. Předpokládaná doba návratnosti je také za hranicí 30 let. o soubor zahrnuje bytových panelových objektů celkem 15 o celkový počet bytov. jednotek ve sledovaném souboru 850 b.j. 188 251 000,-- Kč o předpokládaný náklad v rámci varianty č. 3 o přepočtený náklad v průměru na 1 byt jednotku 221 472,-- Kč Do nákladů varianty č.1, č.2 a č.3 není zahrnuta položka na výměnu – či zásadní opravu výtahů v bytových panelových objektech. Tato položka je vyčíslena zcela samostatně. o soubor zahrnuje bytových panelových objektů celkem 15 o celkový počet bytov. jednotek ve sledovaném souboru 850 b.j. o předpokládaný náklad celkem 34 082 000,-- Kč o přepočtený náklad v průměru na 1 byt jednotku souboru 45 647,-- Kč

Z výše uvedeného vyplývá, a to i z citace zpracovaného energetického auditu pro bytový panelový dům - ozn. E1 ( potažmo i E2 a E3), že z pohledu ekonomické návratnosti je optimální varianta č.1, která vylepšuje hospodaření s energií a řeší problematiku technického dožití stávajících rozvodů a stoupaček. Nicméně neřeší zcela zásadní problém životnosti obvodového pláště, balkonů, loggií, atikových panelů a štítových stěn a s tím i řady teplených mostů, ukotvení panelů, atd. Je nutné si zcela jednoznačně uvědomit, že řešení pouze dílčích problémů může znamenat do budoucnosti vznik např. srážení vlhkosti, vznik plísní atd. Proto rozhodneme-li se pro regeneraci panelových bytových domů – pak nejlépe v plném rozsahu s tím, že bude zároveň i povýšena estetická úroveň dříve standardního průměru odpovídajícího průmyslové formě výstavby. Zohlednění budoucích nákladů na opravy a úpravy panelových domů bylo promítnuto do prodejních cen bytů (prvoplánových).

~106~


NÁVRHOVÁ ČÁST

B.3.3 Časový postup úprav Problematika časového postupu úprav je sestavena v souladu se závěry vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště i se závěry posouzení stavebně technického stavu sídliště. Pro úplnost je zde uvedeno tabelární i grafické vyjádření:

TAB. 31: HARMONOGRAM REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY ETAPA

ROK ČERPÁNÍ

NÁZEV AKCE

1.

2006

A rekonstrukce a přestavba Bavlnářské ulice

2.

2007

B rekonstrukce a přestavba Bavlnářské ulice - křižovatka C rekonstrukce dětského hřiště „A“ u školy D dovybavení sídliště městským mobiliářem D1 regenerace stání pro kontejnery E realizace parkové úpravy mezi obj. B1 a B2 F realizace diagonály a parkové úpravy před objektem 34 B.J.

3.

2008


4.

2009

H rekonstrukce zpevněných ploch před ubytovnou Hybler a objektem. „H“ a G2“ I

rekonstrukce a výstavba před domovem důchodců „A“

J



5.

2010

L I. fáze regenerace sportovišť ZŠ – (víceúčelové hřiště s umělým povrchem) M rekonstrukce dětského hřiště „B“ mezi objektem B 3 a B4 N zpevnění zálivů u pojížděných chodníků

6.

2011

O stavební a šířkové úpravy Textilní ulice P rekonstrukce parkové plochy mezi objektem E2 a E3 R rekonstrukce záchytného parkoviště u domu „B1“ S rekonstrukce dětského hřiště „C“ u domu „F“

T realizace objektu občanské vybavenosti za prodejnou potravin

7.

2012


8.

2013

V výstavba parkového domu - centrální garáží V1 vybavenost mezi kotelnou a hřištěm u ZŠ


~107~


NÁVRHOVÁ ČÁST

VÝKRES 4: NÁVRH ČASOVÉHO POSTUPU ÚPRAV


~108~


NÁVRHOVÁ ČÁST

TAB. 32: PŘEHLED ZDROJŮ PRO FINANCOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ÚPRAV B.3.4 Návrh způsobu financování úprav v jednotlivých letech, upřesnění zdrojů financování

ČÍSLO ZDROJE

ZDROJ

NÁZEV PROGRAMU

TYP PODPORY

VÝŠE PODPORY

Problematikou návrhu financování jednotlivých úprav, jenž Nařízení vlády doporučuje zpracovat jako samostatnou kapitolu, se zpracovatelé Projektu regenerace částečně zabývají již v kontextu s věcnou náplní a náklady na realizace jednotlivých etap, který je uveden v kapitole B.3.1, v tabulce č. 26. Zde je ovšem uvedena pouze maximální možná dotace ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť, kterou poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Tato finanční skladba představuje maximálně 70% rozpočtových nákladů stavby ze státního rozpočtu a zbylých min. 30% je nutno realizovat z vlastních zdrojů. Neboť je ministerstvem zároveň stanovena maximální hranice dotace ve výši 6 mil. Kč, převyšují mnohé novostavby, ale i opravy či rekonstrukce stanovený rámec 70 + 30% = 6 + 2,571 mil. Kč = 8,571 mil. Kč s DPH. Neboť se při realizaci nákladnější etapy mohou navyšovat pouze podíly vlastních zdrojů, doporučujeme, aby se město Semily ucházelo o finanční prostředky také z jiných zdrojů. K tomuto účelu je dále uveden jejich možný přehled, a to dotačního i soukromého charakteru. Návrh způsobu financování úprav v jednotlivých letech ze státního rozpočtu, soukromých i vlastních zdrojů je následující:

1

Město Semily

Rozpočet města Semily


Neomezená

2

Investice soukromých či práv. osob

Vlastní zdroje


Neomezená

3

MMR

Regenerace panelových sídlišť

dotace

max. 70% a 6 mil. Kč

4

MMR

Oprava bytových domů postavených panelovou technologií

bankovní záruka za úvěr

snížení úroku o 3%

dotace

snížení úroku z úvěru o 3, 4, 5%

dotace

max. 70%

dotace

max. 70%

dotace

max. 75%

dotace

max. 60%

dotace

max. 50% max. 2 mil. Kč

5

SFRB

6

MF

7

MF

8

SFDI

9

SFDI

10

MŠMT

11

Nadace ČEZ Duhová energie

Oranžová hřiště

dotace

SROP

Grantové schéma na podporu projektů zaměřených na rekonstrukce, modernizace a výstavbu místních komunikací Liberecký kraj

grant

Místo pod stromy

dotace

12

13 14

Rozvoj a obnova regionální infrastruktury Rozvoj a obnova materiálně technické základny regionálního školství Příspěvky pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace Příspěvky na výstavbu a údržbu cyklistických stezek Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny ve sportu

Nadace Partnerství KÚ Libereckého kraje

15

MZe

16

MMR

Vysvětlivky zkratek:


Program Panel

Program podpory tělovýchovy a grant sportu Leader 2005-2007 Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech (obnova a výstavba dotace venkovských center, obnova místních komunikací a veřejných prostranství) Podpora budování doprovodné technické infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj SFRB – Státní fond rozvoje bydlení SFDI – Státní fond dopravní infrastruktury MZe – Ministerstvo zemědělství SROP – Společný regionální operační program MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MF – Ministerstvo financí

SPOLUÚČAST ŽADATELE

30%

není povinná

max. 170.000,-Kč

max. 3 mil Kč

~109~


NÁVRHOVÁ ČÁST

TAB. 33: NÁVRH ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ ÚPRAV V JEDNOTLIVÝCH LETECH HRUBÝ ODHAD NÁKLADŮ ROK ETAPA ČERPÁNÍ 1. 1.

JEDNOTLIVÁ AKCE (KČ)

JEDNOTLIVÉ ETAPY (KČ)

3.

4.

5.

6.

2. 2006

2.

NÁZEV AKCE

ČÍSLO ZDROJE FINANCOVÁNÍ

2007

A B

rekonstrukce a přestavba Bavlnářské ulice

1,3

rekonstrukce a přestavba Bavlnářské ulice - křižovatka

1, 3

C

rekonstrukce dětského hřiště „A“ u školy

D

dovybavení mobiliářem

sídliště

městským

D1 regenerace stání pro kontejnery E F

1, 3

4.

2009

H

6.

7.

8.

2011

2012

2013

1, 2, 3

realizace diagonály a parkové úpravy před objektem 34 B.J.


2010

1, 3, 9

rekonstrukce zpevněných ploch před ubytovnou Hybler a objektem. „H“ a G2“ rekonstrukce a výstavba domovem důchodců „A“

J


K

úprava Hybler

plochy

před

před

2006 2013

1, 3, 6

1, 16

1, 3, 7, 10, 11

M

rekonstrukce dětského hřiště „B“ mezi objektem B 3 a B4

1, 3, 10, 11

N

zpevnění chodníků

O

stavební a šířkové úpravy Textilní ulice

1, 3, 9, 12

P

rekonstrukce parkové plochy mezi objektem E2 a E3

1, 3

R

rekonstrukce záchytného parkoviště u domu „B1“

1, 3, 15

S

rekonstrukce dětského hřiště „C“ u domu „F“

1, 3, 7, 10

T

realizace objektu občanské vybavenosti za prodejnou potravin

1, 2, 15

U

2. fáze regenerace sportovišť ZŠ (atletický ovál travnaté hřiště, lezecká stěna atd.) squash centrum

1, 3, 7, 10, 14

V

zálivů

u

výstavba parkového centrální garáží

pojížděných

domu

-

A – V1

celkem

8 577 000,--

6.000 000,--

750 000,--

6 132 000,--

4 292 000,--

3 598 000,--

3 598 000,--

2 518 000,--

4 017 500,--

2 812 000,--

4 837 900,--

3 386 000,--

11 233 800,--

18 138 500,--

4 833 000,--

18 004 750,--

18 004 750,--

6 000 000,--

23 423 000,--

64 953 250,--

6 000 000,--

128 258 900,--

128 258 900,--

35 841 000,--

2 492 000,-688 000,-323.500,-1 039 500,-839 000,--

815 000,--

I. fáze regenerace sportovišť ZŠ – (víceúčelové hřiště s umělým povrchem)

L

7.

1, 3, 16

1, 3, 8, 9

ubytovnou

V1 vybavenost mezi kotelnou a hřištěm u ZŠ

1- 8.

1, 3

1, 3, 13

2008

5.

1, 3, 10, 11

realizace parkové úpravy mezi obj. B1 a B2

3.

I

8 577 000,--

MAX. VÝŠE POŽADOVANÉ DOTACE (KČ) ZE ZDROJE Č.3 (DOTACE MMR)

515 000,-1 260 000,-1 427 500,--

3 195 000,--

1, 2, 3

1, 2, 3 1, 2

1 403 500,-239 400,-3 883 000,-1 092 000,-1 347 700,-582 000,--

41 530 250,--


~110~


Seznam tabulek TAB. 1: HARMONOGRAM ZMĚN ÚZEMNÍHO PLÁNU 9 TAB. 2: DEFINOVÁNÍ PROJEKTU REGENERACE V PROGRAMU PRO MĚSTO 12 TAB. 3: POČET A KATEGORIZACE BYTŮ 15 TAB. 4: ČASOVÝ PLÁN VÝSTAVBY PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY A VÝŠE INVESTIC 15 TAB. 5: KOMPLEXNÍ VYJÁDŘENÍ EFEKTIVNOSTI PRŮZKUMU 29 TAB. 6: KOMPLEXNÍ ANALÝZA REAKCÍ NA OTÁZKU A.1 30 TAB. 7:VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL NA SÍDLIŠŤI ŘEKY 31 TAB. 8: KOMPLEXNÍ ANALÝZA POČTU OBYVATEL V DOMÁCNOSTECH NA SÍDLIŠŤI ŘEKY 31 TAB. 9:RODINY A DOMÁCNOSTI V ČR V LETECH 1961 - 2001 31 TAB. 10: POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ANKETY S CELOSTÁTNÍM SČÍTÁNÍM LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 32 TAB. 11: VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL K 31.12.1999 V % 32 TAB. 12: KOMPLEXNÍ ANALÝZA REAKCÍ NA OTÁZKU A.3 34 TAB. 13: KOMPLEXNÍ ANALÝZA REAKCÍ NA OTÁZKU B.3 37 TAB. 14: POČET OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ NA 1 000 OBYVATEL V POLOVINĚ ROKU 2001 V ČR A V ROCE 2004 NA SÍDLIŠTI ŘEKY 45 TAB. 15: KOMPLEXNÍ ANALÝZA POČTU AUTOMOBILŮ V DOMÁCNOSTECH 45 TAB. 16: BYTOVÝ FOND PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY 60 TAB. 17: PŘEHLED FINANCOVÁNÍ REKONSTRUKCE A DOSTAVBY ZŠ DR. FR. L. RIEGRA 61 TAB. 18: PŘEHLED FINANCOVÁNÍ ZMĚNY UŽÍVÁNÍ STAVBY Z PENZIONU NA DOMOV DŮCHODCŮ 66 TAB. 19: VÝČET KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ TVOŘÍCÍCH ÚZEMÍ OBCE 73 TAB. 20: ÚDAJE O VÝMĚŘE OBCE (V HA) 73 TAB. 21: VÝVOJ POČTU OBYVATEL 73 TAB. 22: DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND 73 TAB. 23: MĚSTEM VYNALOŽENÉ NÁKLADY NA BĚŽNÝ PROVOZ ŠKOL DLE SCHVÁLENÝCH ROZPOČTŮ 74 TAB. 24: ZDROJE PRO FINANCOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ÚPRAV 75 TAB. 25: SPECIFICKÉ CÍLE V POŘADÍ PODLE NALÉHAVOSTI 84 TAB. 26: REKAPITULACE VĚCNÉ NÁPLNĚ A PŘEDPOKLÁDANÝCH NÁKLADŮ S ROZDĚLENÍM DO DÍLČÍCH ETAP (BEZ NÁKLADŮ NA OPRAVY A ÚPRAVY BYTOVÝCH PANELOVÝCH DOMŮ) 101 TAB. 27: PODROBNÁ SPECIFIKACE VĚCNÉ NÁPLNĚ A NÁKLADŮ REGENERACE SÍDLIŠTĚ ŘEKY 102 TAB. 28: CHARAKTERISTIKA VĚCNÉ NÁPNĚ JEDNOTLIVÝCH VARIANT OPRAV PANELOVÝCH BYTOVÝCH OBJEKTŮ 104 TAB. 29: REKAPITULACE PŘEDPOKLÁDANÝCH NÁKLADŮ NA OPRAVY A ÚPRAVY PANELOVÝCH BYTOVÝCH DOMŮ NA SÍDLIŠTĚ ŘEKY 105 TAB. 30: REKAPITULACE ROČNÍCH PŘEDPOKÁDANÝCH VÝNOSŮ VE FORMĚ ÚSPOR TEPELNÉ ENERGIE, ELEKTRICKÉ ENERGIE A ÚSPOR NÁKLADŮ NA ÚDRŽBU V JEDNOTLIVÝCH VARIANTÁCH OPRAV A ÚPRAV PANELOVÝCH BYTOVÝCH OBJEKTŮ 105 TAB. 31: HARMONOGRAM REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY 107 TAB. 32: PŘEHLED ZDROJŮ PRO FINANCOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ÚPRAV 109 TAB. 33: NÁVRH ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ ÚPRAV V JEDNOTLIVÝCH LETECH 110

Seznam grafů GRAF 1: ÚSPĚŠNOST PRŮZKUMU VZTAŽENÁ K BYTOVÝM OBJEKTŮM 29 GRAF 2: VYJÁDŘENÍ NÁZORU OBYVATEL NA VNÍMÁNÍ POBYTU NA SÍDLIŠTI 30 GRAF 3: ROZDĚLENÍ DOMÁCNOSTÍ NA SÍDLIŠŤI ŘEKY PODLE PRODUKTIVNOSTI OSOB 32 GRAF 4: POROVNÁNÍ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL SÍDLIŠTĚ ŘEKY A LIBERECKÉHO KRAJE 32 GRAF 5: OČEKÁVANÝ VÝVOJ POČTU OSOB V ČR VE VĚKU 0-14 A 65+ DO ROKU 2030, STŘEDNÍ VARIANTA PROJEKCE, ČSÚ 32 GRAF 6: VYHODNOCENÍ NÁZORU NA CELKOVÝ DOJEM OBYVATEL ZE ŽIVOTA NA SÍDLIŠTI 34 GRAF 7: CHARAKTERISTIKA VEŘEJNÉHO PROSTORU OBYVATELI SÍDLIŠTĚ 35 GRAF 8: CELKOVÝ PŘEHLED REAKCÍ NA VOLNOU OTÁZKU B.2 36


GRAF 9: CELKOVÉ VYJÁDŘENÍ DOMÁCNOSTÍ K PŘÍPADNÉMU ZÁBORU ZELENĚ 37 GRAF 10: VYHODNOCENÍ REAKCÍ NA OTÁZKU C.1 38 GRAF 11: VYHODNOCENÍ NÁZORŮ NA OPRAVY DĚTSKÝCH HŘIŠŤ 39 GRAF 12: ANALÝZA REAKCÍ NA OTÁZKU C.3 40 GRAF 13: PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ DOMÁCNOSTÍ O VÍKENDECH A SVÁTCÍCH NA SÍDLIŠTI 41 GRAF 14: SKLADBA DOMÁCNOSTÍ „S“ A „BEZ“ PSŮ 42 GRAF 15: BILANCE POČTU DRŽITELŮ PSŮ VE MĚSTE SEMILY ZA POSLEDNÍCH 7 LET 42 GRAF 16: VYJÁDŘENÍ NÁZORU OBYVATEL NA VOLNÝ POHYB PSŮ 43 GRAF 17: VYHODNOCENÍ DOPORUČENÝCH LOKALIT PRO VOLNÝ POHYB PSŮ 44 GRAF 18: POČET VOZIDEL NA 1 DOMÁCNOST HODNOCENÉ SKUPINY 45 GRAF 19: VÝVOJ AUTOMOBILIZACE V ČR V POROVNÁNÍ S PRAHOU V LETECH 1961 - 2001, ÚDI HL. M. PRAHY 45 GRAF 20: POČET VOZIDEL V DOMÁCNOSTECH 45 GRAF 21: PODÍL PARKOVANÝCH A GARÁŽOVANÝCH VOZIDELNA SÍDLIŠTI 48 GRAF 22: VYJÁDŘENÍ NÁZORU OBYVATEL NA NEJVHODNĚJŠÍ ZPŮSOB ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL 49 GRAF 23: VYJÁDŘENÍ PODPORY VÝSTAVBĚ HROMADNÝCH GARÁŽÍ 49 GRAF 24: VYJÁDŘENÍ NÁZORU NA ZPOPLATNĚNÍ GARÁŽOVÝCH STÁNÍ 49 GRAF 25: VYJÁDŘENÍ NÁZORU NA INVESTOVANÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY DO VÝSTAVBY GARÁŽÍ 49 GRAF 26: POROVNÁNÍ NÁZORU NA PRŮMĚRNOU DOCHÁZKOVOU VZDÁLENOST DO GARÁŽE PODLE JEDNOTLIVÝCH SKUPIN 50 GRAF 27: VYHODNOCENÍ NÁZORU VEŘEJNOSTI NA HARMONOGRAM REGENERACE 52 GRAF 28: VYJÁDŘENÍ POMĚRU DOMÁCNOSTÍ ZÚČASTĚNNÝCH V ANKETĚ V JEDNOTLIVÝCH BYTOVÝCH DOMECH 53 GRAF 29: ZHODNOCENÍ POSLEDNÍ VOLNÉ OTÁZKY, ZABÝVAJÍCÍ SE LIBOVOLNÝMI NÁZORY OBYVATEL NA PROBLEMATIKU REGENERACE SÍDLIŠTĚ 54 GRAF 30: KRÁTKODOBÝ VÝVOJ STAVU OBYVATELSTVA ŽIJÍCÍHO VE MĚSTĚ SEMILY 73 GRAF 31: VÝVOJ STAVU NEZAMĚSTNANOSTI VE MĚSTĚ SEMILY V LETECH 1991 - 2004 74

Seznam obrázků OBR. 1: ŠIRŠÍ VZTAHY MĚSTA SEMILY - OBECNĚ GEOGRAFICKÁ MAPA LIBERECKÉHO KRAJE 6 OBR. 2: ŠIRŠÍ VZTAHY PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY - MAPA ČÍSEL POPISNÝCH A ULIČNÍ SÍTĚ MĚSTA SEMILY 7 OBR. 3: ORTOFOTO PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY 8 OBR. 4: ZMENŠENÝ HLAVNÍ VÝKRES ÚP SÚ SEMILY 10 OBR. 5: VÝŘEZ Z HLAVNÍHO VÝKRESU ÚP SÚ SEMILY 11 OBR. 6: VÝKRES STÁVAJÍCÍHO STAVU PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY 16 OBR. 7: VÝKRES VLASTNICKÝCH VZTAHŮ 18 OBR. 8: PŘEHLED ČLÁNKŮ VE VEŘEJNÝCH SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDCÍCH (INFORMACE O 21 PŘÍPRAVĚ, ORGANIZACI A PROJEDNÁNÍ PROJEKTU REGENERACE) OBR. 9: FOTODOKUMENTACE ZACHYCUJÍCÍ LOKALITY PRO ZVEŘEJNĚNÍ PROJEKTU REGENERACE 22 OBR. 10: FOTODOKUMENTACE Z VEŘEJNÉHO JEDNÁNÍ 23 OBR. 11: DOTAZNÍK, STR. 1 27 OBR. 12: DOTAZNÍK, STR.2 27 OBR. 13: VÝKRES STÁVAJÍCÍHO STAVU PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY 68 OBR. 14: PROBLÉMOVÁ ANALÝZA 69 OBR. 15: FOTODOKUMENTACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY – VSTUPNÍ PARTIE SÍDLIŠTĚ ŘEKY 70 OBR. 16: FOTODOKUMENTACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY – POHLED DO VNITROBLOKU PANELOVÝCH DOMŮ 71 OBR. 17: FOTODOKUMENTACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY – DETAILY A OKRAJOVÉ PARTIE SÍDLIŠTĚ 72

~111~

PROJEKT REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEKY

Recommend Documents