Projekt podpory rozvoje cestovního ruchu obce Prušánky a vinné obce Nechory. Bc. Gabriela Kamenská

Projekt podpory rozvoje cestovního ruchu obce Prušánky a vinné obce Nechory

Bc. Gabriela Kamenská

Diplomová práce 2015

PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE Prohlašuji, že  beru na vědomí, že odevzdáním diplomové/bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby;  beru na vědomí, že diplomová/bakalářská práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému dostupná k prezenčnímu nahlédnutí, že jeden výtisk diplomové/bakalářské práce bude uložen na elektronickém nosiči v příruční knihovně Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně;  byl/a jsem seznámen/a s tím, že na moji diplomovou/bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, zejm. § 35 odst. 3;  beru na vědomí, že podle § 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlíně právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona;  beru na vědomí, že podle § 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu užít své dílo – diplomovou/bakalářskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen připouští-li tak licenční smlouva uzavřená mezi mnou a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně s tím, že vyrovnání případného přiměřeného příspěvku na úhradu nákladů, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše) bude rovněž předmětem této licenční smlouvy;  beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování diplomové/bakalářské práce využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu využití), nelze výsledky diplomové/bakalářské práce využít ke komerčním účelům;  beru na vědomí, že pokud je výstupem diplomové/bakalářské práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce. Prohlašuji, 1. že jsem na diplomové/bakalářské práci pracoval samostatně a použitou literaturu jsem citoval. V případě publikace výsledků budu uveden jako spoluautor. 2. že odevzdaná verze diplomové/bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné. Ve Zlíně ……………………. podpis diplomanta

ABSTRAKT Tato diplomová práce je zpracována ve třech částech. První část, teoretická část, vysvětluje základní pojmy cestovního ruchu, typologii cestovního ruchu a také vysvětluje pojem destinační management a marketingový mix. Ve druhé části je zpracována analýza podmínek rozvoje a rozmístění cestovního ruchu, tedy analýza lokalizačních, selektivních a realizačních podmínek. Poslední částí je část projektová, v níž je zpracován projekt, který má obci Prušánky pomoci k získání lepšího image a stát se oblíbenou destinací turismu.

Klíčová slova: cestovní ruch, destinační management, marketingový mix, podmínky rozvoje cestovního ruchu, obec Prušánky

ABSTRACT This thesis is split into three parts. The first, theoretical part, is explained basic concept of tourism, types of tourism and concept of destination management and marketing mix. In the second part is processed analysis of conditions for tourism developement and analysis of tourism locations. In the last part, project part, is done project which should help to village Prušánky to get better image and become to be favorite destination for tourism.

Keywords: Tourism, a destination management, marketing mix, conditions of tourism developement, village Prušánky

Touto cestou bych chtěla poděkovat své vedoucí diplomové práce doc.Ing. Zuzaně Tučkové, Ph.D. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům obecního úřadu v Prušánkách a zejména starostovi obce Ing. Lubomíru Zahradníkovi za jejich čas, podporu a poskytnuté informace.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE .................................................................. 11 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 1 CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................. 13 1.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ........................................................................... 14 1.1.1 Objekt cestovního ruchu .............................................................................. 14 1.1.2 Subjekt cestovního ruchu ............................................................................. 15 1.1.3 Produkt cestovního ruchu ............................................................................. 15 1.2 ČLENĚNÍ CESTOVNÍHO RUCHU .............................................................................. 16 1.2.1 Druhy cestovního ruchu ............................................................................... 16 1. Typy cestovního ruchu podle převažující motivace účasti na cestovním ruchu ........................................................................................... 16 1.2.2 Forma cestovního ruchu ............................................................................... 18 1.3 ČINITELE ROZVOJE A ROZMÍSTĚNÍ CESTOVNÍHO RUCHU ....................................... 19 1.3.1 Selektivní faktory ......................................................................................... 19 1.3.1.1 Objektivní faktory ................................................................................ 19 1.3.1.2 Subjektivní faktory .............................................................................. 20 1.3.2 Lokalizační faktory ...................................................................................... 20 1.3.2.1 Přírodní podmínky a atraktivity ........................................................... 20 1.3.2.2 Společenské podmínky a atraktivity .................................................... 21 1.3.2.3 Význam lokalizačních faktorů pro cestovní ruch ................................ 22 1.3.3 Realizační podmínky .................................................................................... 22 1.4 REGIONÁLNÍ POLITIKA ......................................................................................... 23 1.4.1 Nástroje regionální politiky v České republice ............................................ 23 2 MARKETINGOVÝ MANAGEMENT DESTINACE .......................................... 25 2.1 MARKETING ......................................................................................................... 25 2.1.1 Specifika marketingu u služeb ..................................................................... 26 2.1.2 Specifika marketingu v cestovním ruchu ..................................................... 26 2.1.3 Marketingový mix cestovního ruchu ........................................................... 28 2.1.3.1 Product ................................................................................................. 28 2.1.3.2 Cena ..................................................................................................... 29 2.1.3.3 Place – distribuce ................................................................................. 30 2.1.3.4 Propagace ............................................................................................. 31 2.1.3.5 People................................................................................................... 32 2.1.3.6 Partnership ........................................................................................... 32 2.1.3.7 Packaging ............................................................................................. 32 2.1.3.8 Programming ....................................................................................... 33 2.1.4 Marketing destinace cestovního ruchu ......................................................... 33 2.2 MANAGEMENT DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU .................................................. 34 II PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 36 3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU CESTOVNÍHO RUCHU OBCE PRUŠÁNKY .............................................................................................................. 37

3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI PRUŠÁNKY ................................................................... 37 3.2 LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY ..................................................................................... 38 3.2.1 Kulturně historické podmínky...................................................................... 38 3.2.1.1 Historie obce prušánky ........................................................................ 38 3.2.1.2 Historie vinné obce Nechory ............................................................... 38 3.2.2 Památky a zajímavosti.................................................................................. 39 3.2.2.1 Nechory ................................................................................................ 39 3.2.2.2 Muzeum vinařství ................................................................................ 40 3.2.2.3 Kostel sv. Isidora ................................................................................. 41 3.2.2.4 Kaple .................................................................................................... 42 3.2.2.5 Boží muka ............................................................................................ 42 3.2.2.6 Sochy ................................................................................................... 42 3.2.2.7 Kříže..................................................................................................... 43 3.2.3 Vodstvo, fauna, flóra .................................................................................... 43 3.2.4 Společenské a kulturní akce ......................................................................... 44 3.2.4.1 Tradiční krojované hody ...................................................................... 44 3.2.4.2 Zarážání hory ....................................................................................... 46 3.2.4.3 Vinobraní ............................................................................................. 46 3.2.4.4 Otevřené sklepy ................................................................................... 47 3.2.5 Sportovní akce .............................................................................................. 48 3.3 REALIZAČNÍ PODMÍNKY ....................................................................................... 49 3.3.1 Doprava ........................................................................................................ 49 3.3.2 Ubytovací a stravovací zařízení ................................................................... 50 3.3.3 Kulturní zařízení........................................................................................... 51 3.3.4 Sportovní zařízení ........................................................................................ 51 3.4 SELEKTIVNÍ PODMÍNKY ........................................................................................ 52 3.4.1 Demografie ................................................................................................... 52 3.4.2 Činnost spolků .............................................................................................. 52 3.4.3 Sektor služeb ................................................................................................ 53 3.5 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................................... 53 3.6 ZHODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE OBCE ................................................................ 55 3.7 VYHODNOCENÍ ANALÝZY PODMÍNEK PRO CESTOVNÍ RUCH .................................. 56 IIIPROJEKTOVÁ ČÁST ................................................................................................... 58 4 PROJEKT ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU OBCE PRUŠÁNKY A VINNÉ OBCE PRUŠÁNKY.................................................................................... 59 4.1 VIZE A CÍLE PROJEKTOVÉHO ŘEŠENÍ ..................................................................... 59 4.2 POPIS NAVRHOVANÝCH AKCÍ ............................................................................... 59 4.2.1 Rozpočet nákladů a výnosů akcí .................................................................. 61 4.2.2 Personální zabezpečení ................................................................................ 62 4.2.3 Harmonogram akce ...................................................................................... 63 4.3 NAUČNÁ STEZKA .................................................................................................. 64 4.3.1 Harmonogram projektu ................................................................................ 66

4.4 AGROTURISMUS ................................................................................................... 67 4.5 RIZIKA PROJEKTU ................................................................................................. 68 4.6 FINANCOVÁNÍ PROJEKTU ...................................................................................... 69 4.7 SWOT ANALÝZA OBCE PRUŠÁNKY PO ZAČLENĚNÍ PROJEKTU .............................. 70 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 73 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 76 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 77 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 78

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

10

ÚVOD Cestovní ruch je významným odvětvím národního hospodářství ČR, které patří do sektoru služeb a je jedním z nejvýznamnějších odvětví v Evropské unii. V uplynulých letech prošel velkým vývojem a jeho role pro ekonomiku postupně narůstala. Toto odvětví je tak významné, protože má dopad na trh práce, regionální rozvoj, životní prostředí, infrastrukturu, kulturu a mnoho dalších. Také ovlivňuje spoustu ekonomických ukazatelů: podílí se na tvorbě HDP, tvoří příjmy státního rozpočtu, ovlivňuje platební bilanci státu a také má vliv na příjmy místních rozpočtů, aj. Cestovní ruch se stal tak významným jevem zejména, protože využívá potřeb lidí trávit svůj volný čas smysluplně, kvalitně a s maximální přidanou hodnotou. Cestování se stalo neodmyslitelnou součástí života. Přispívají k tomu nejen změny v životním stylu, rozvoj dopravy a komunikačních spojeních, rozvoj automobilismu, ale i změny v politickém a ekonomickém dění v různých světových regionech. V mé diplomové práci je navrhnut projekt na podporu cestovního ruchu v obci Prušánky a vinné obci Nechory. Tuto obec jsem si zvolila, protože zde žiji a myslím si, že má velký turistický potenciál. Kultura a rozkvět obce jsou zde velmi podporovány, jak místním zastupitelstvem, tak občany obce, kteří se sdružují v různých spolcích. Diplomová práce je rozdělena do tří částí: teoretické, praktické a projektové. Teoretická část představí pojem cestovní ruch, typy cestovního ruchu a pojem destinační management a marketing. V praktické části je provedena analýza rozvoje a rozmístění cestovního ruchu. Projekt je zaměřen na tři části rozvoje cestovního ruchu, jde jak o zajištění zábavy, tak o přínos nových informací pro návštěvníky, ale také o získání lepšího image pro obec. V mém projektu jsou navrženy nové akce, které by měli přilákat turisty ze všech koutů republiky a třeba i mimo ni. Dále pak naučná stezka, která by se měla postarat o poučení návštěvníků o typech vína pěstovaných v okolí obce Prušánky. A poslední částí je rozvoj agroturismu, který by měl zajistit návštěvníkům zkušenosti z praxe pěstování vinné révy a tvorby vína.


11

CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE Cílem mé diplomové práce je zpracování projektu, který přinese obci Prušánky nové možnosti, jak nalákat turisty. Zajistí obci lepší image a přinese nové akce, které budou velmi atraktivní pro turisty. Ve splnění cíle by mi měla pomoci analýza rozvoje a rozmístění cestovního ruchu, která vyhodnotí stávající stav obce a přinese poznatky, ve kterých oblastech může své předpoklady pro turismus zlepšovat. Diplomovou práci jsem zpracovala ve třech částech, tak jak je zadáno fakultou, jde o část teoretickou, praktickou a projektovou. V teoretické části je provedena literární rešerše z oblasti cestovního ruchu. Vymezení tohoto pojmu, dělení a typologie cestovního ruchu a jsou zde popsány analytické metody použité v praktické části, tedy analýza rozvoje a rozmístění cestovního ruchu. Také je zde přiblížen pojem destinační management a marketing. V praktické neboli analytické části je zpracována velmi významná analýza pro tento projekt a to analýza rozvoje a rozmístění cestovního ruchu. V této analýze jsou zpracovány jednotlivé podmínky, které toto rozmístění určují. Jde o podmínky lokalizační, selektivní a realizační. Projektová část navazuje na poznatky praktické části, kdy využívá poznatků, ve kterých oblastech lze vylepšit postavení obce, co se týče cestovního ruchu. V projektu jsou navrženy tři možnosti, jak lze přilákat více turistů do obce. První část se zabývá možností zvýšit počet akcí atraktivních nejen na regionální úrovni. Druhá část tvorbou naučné stezky a nakonec ve třetí části je zmíněna možnost rozvoje agroturismu.


I. TEORETICKÁ ČÁST

12


1

13

CESTOVNÍ RUCH

V této kapitole se budu zabývat vymezením základních pojmů cestovního ruchu. Jde především o především o definici pojmu cestovní ruch, základní charakteristiku, druhy a formy cestovního ruchu. Také zde rozeberu činitele, které ovlivňují rozmístění a rozvoj cestovního ruchu. Cestovní ruch je základní hnací silou různých ekonomických dopadů. Cestovní ruch významně přispívá k zaměstnanosti, odbytu, zisku, příjmům a daňovým příjmům měst a obcí, regionů a zemí. (Robinson, Lück a Smith, 2013, s. 30) Cestovní ruch se stal v průběhu vývoje společnosti neodmyslitelnou součástí života lidí a významným faktorem rozvoje ekonomik většiny států. Promyšleně rozvíjený cestovní ruch, založený na těsné spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zajišťuje základní předpoklady svého rozvoje: 

podporuje přátelství mezi lidmi různých států a jejich lepší vzájemné porozumění,



vytváří podnikatelské příležitosti a zvyšuje zaměstnanost v dané oblasti,



ovlivňuje růst životní úrovně obyvatelstva a zlepšuje využívání volného času, cestou účasti na cestovním ruchu. (Indrová a kolektiv, © 2008, s. 9)

Obrázek 1: Přínosy cestovního ruchu (Zdroj: jeseniktourism.cz)


14

1.1 Vymezení základních pojmů Pojem cestovní ruch můžeme definovat mnoha způsoby. Dle definice UNWTO jde o: „činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu ne na více než jeden rok za účelem strávení volného času, obchodu nebo jinými účely.“ (Definition of tourism, © 2015) Podle Palátkové lze cestovní ruch definovat jako: „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Palátková, 2011, s. 11) Výkladový slovník vykládá pojem cestovního ruchu následovně: „jde o společenský jev bez jakýchkoli pevně stanovitelných hranic, který je synergickým souhrnem všech jevů, vztahů a dopadů v časoprostorovém kontextu, souvisících s narůstající mobilitou lidí, motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti využití volného času, rekreace, cestování a poznání, dále v oblasti sociální, kulturní a v dalších oblastech.“ (Zelenka a Pásková, 2002, s. 6-7) Cestovní ruch představuje v současné době důležitou oblast národního hospodářství a je významnou součástí spotřeby obyvatelstva. Jde o komplexní společenský jev, který je charakterizován následujícími rysy: 

dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj



nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase)



vztahy mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává. (Indrová a kolektiv, © 2008, s. 9)

1.1.1 Objekt cestovního ruchu Objekt cestovního ruchu tvoří cílové místo (příroda, podniky a instituce cestovního ruchu) a je nositelem nabídky (Hesková, 2006, s. 13)


15

Obrázek 2: Objekty cestovního ruchu (Linderová, © 2013, s. 22) 1.1.2 Subjekt cestovního ruchu Subjektem cestovního ruchu je účastník cestovního ruchu. „Z ekonomického hlediska je jím každý, kdo uspokojuje svoje potřeby spotřebou statků cestovního ruchu v době cestování a pobytu mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Je nositelem poptávky. (Hesková, 2006, s. 13)

Obrázek 3: Subjekty cestovního ruchu (Linderová, © 2013, s. 19) 1.1.3 Produkt cestovního ruchu Produkt cestovního ruchu se nabízí na trhu cestovního ruchu za účelem uspokojení potřeb a vytvoření souhrnného zážitku návštěvníků. Z ekonomického hlediska je souborem služeb, zboží, volných a veřejných statků. Z pohledu jednotlivého návštěvníka je balíkem vzájemně propojených individuálních služeb. Rozmanitost služeb v cestovním ruchu umožňuje jejich základní klasifikaci na služby cestovního ruchu a ostatní služby. Služby cestovního ruchu jsou určeny výlučně nebo převážně na uspokojení potřeb účastníků


16

cestovního ruchu. Ostatní služby i na uspokojení potřeb místního obyvatelstva. Vedle tohoto dělení se dále diferencují podle druhů, fází realizace cestovního ruchu, z časového hlediska, z hlediska uspokojovaných potřeb, podle charakteru spotřeby a z ekonomického hlediska. (Hesková, 2006, s. 127) Jejich věcnou charakteristiku umožňuje druhová klasifikace na informační, dopravní, ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační, kulturně-společenské a kongresové služby, služby

venkovského

cestovního

ruchu,

průvodcovské,

asistenční,

animační,

zprostředkovatelské, pojistné a směnárenské služby, služby pasových a celních orgánů, obchodní, komunální, zdravotnické, záchranné, poštovní a telekomunikační služby a služby policie. Ke konečnému spotřebiteli se produkt rozděluje buď přímo, nebo nepřímo. Při přímé distribuci se produkt dostává rovnou od producenta ke konečnému spotřebiteli, při nepřímé distribuci mezi ně vstupuje jeden nebo více mezičlánků, jimiž jsou cestovní kanceláře, cestovní agentury, turistické informační kanceláře, elektronické informační a rezervační systémy. (Hesková, 2006, s. 127)

1.2 Členění cestovního ruchu 1.2.1 Druhy cestovního ruchu Druhové členění zachycuje průběh cestovního ruchu a jeho vlastní realizaci v závislosti na ekonomických, sociálních, geografických či jiných podmínkách, s přihlédnutím k výsledným efektům a účinkům. (Indrová a kolektiv, © 2008, s. 9) Typy cestovního ruchu dle Indrová a kolektiv (© 2008): 1. Typy cestovního ruchu podle převažující motivace účasti na cestovním ruchu 

rekreační cestovní ruch



kulturně-poznávací cestovní ruch



cestovní ruch s náboženskou orientací



cestovní ruch se vzdělávacími motivy



cestovní ruch se společenskými motivy



zdravotně-orientovaný cestovní ruch



sportovně orientovaný cestovní ruch



cestovní ruch orientovaný na poznávání přírodního prostředí



cestovní ruch s dobrodružnými motivy

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 

cestovní ruch s profesními motivy



cestovní ruch specificky orientovaný

17

2. Cestovní ruch dle místa realizace 

Domácí cestovní ruch



Zahraniční cestovní ruch

3. Členění cestovního ruchu dle vztahu k platební bilanci státu 

Zahraniční cestovní ruch aktivní



Zahraniční cestovní ruch pasivní

4. Cestovní ruch dle délky pobytu 

Krátkodobý



Dlouhodobý

5. Členění cestovního ruchu podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu 

Organizovaný



Neorganizovaný

6. Typy cestovního ruchu podle počtu účastníků 

Individuální



Skupinový

7. Cestovní ruch podle způsobu financování 

Komerční



Sociální

8. Členění cestovního ruchu podle věku účastníků 

cestovní ruch dětí



cestovní ruch mládeže



cestovní ruch rodin s dětmi



cestovní ruch „babyboomers“ (věková skupina lidí mezi 40-50 rokem, kteří mají již odrostlé děti, jsou ekonomicky aktivní se sklonem k cestování)



cestovní ruch seniorů

9. Typy cestovního ruchu podle převažujícího prostředí pobytu 

městský cestovní ruch



venkovský cestovní ruch



lázeňský cestovní ruch



cestovní ruch v horských střediscích cestovního ruchu


18

cestovní ruch v přímořských střediscích cestovního ruchu

Další užívaná kritéria v typologii cestovního ruchu – členění podle: 

ročního období



způsobu ubytování



použitého dopravního prostředku apod.

1.2.2 Forma cestovního ruchu Formou cestovního ruchu rozumíme takový typ cestovního ruchu, kdy přihlížíme především k motivům účasti na cestovním ruchu. Základními motivy můžou být: poznání nového prostředí, jako je, poznání nových kultur, chutí a lidí, odpočinek nebo zážitky. Formy cestovního ruchu podle Zelenky a Páskové (2002): 

Rekreační



Poznávací



Obchodní



Kongresový



Společenský



Kulturní



Sportovní



Etnický



Léčebný

Obrázek 4: Formy a druhy cestovního ruchu (Doležalová, 2011, s.18)


19

1.3 Činitele rozvoje a rozmístění cestovního ruchu Činitele rozvoje a rozmístění cestovního ruchu dělíme na: 

Selektivní faktory



Lokalizační faktory



Realizační faktory

1.3.1 Selektivní faktory Selektivní nebo také stimulační faktory stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Zatímco lokalizační faktory jsou tím, co se „musí vidět“, a realizační faktory tím, zda k „tomu“ cestovatel dojede a bude mít, kde přespat či najíst se, selektivní faktory určují, zda někdo vůbec přijede, a když přijede, tak kdo to bude a v jakém počtu. Mezi tyto faktory patří např. úroveň řízení destinace, úroveň spolupráce mezi jednotlivými subjekty, vnímání důležitosti politiky cestovního ruchu, aj. Selektivní faktory dělíme na objektivní a subjektivní faktory. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 37) 1.3.1.1 Objektivní faktory Objektivní selektivní faktory lze podle Ryglové, Buriana a Vajčnerové (2011) dělit na: 

Politické faktory,



Ekonomické faktory



Demografické faktory



Administrativní podmínky

Mezi základní politické faktory stimulující rozvoj cestovního ruchu patří obecně mírové uspořádání světa, ve vztahu k jednotlivým zemím pak jejich vnitropolitická stabilita a charakter politického systému. Stabilita vnitropolitické situace umožňuje intenzivnější realizace vnitrostátního cestovního ruchu i zapojení do mezinárodního cestovního ruchu, zatímco konfliktní poměry vedou k jeho degradaci. V rámci politicko-administrativního rozdělení světa mají znační vliv na územní uspořádání mezinárodního cestovního ruchu státní hranice. Ty zpravidla omezují volný pohyb obyvatelstva na široké frontě a soustřeďuje ho na určité koridory. (Hrala, 2002, s. 12-13) Mezi ekonomické faktory patří směnitelnost měny, výše reálné mzdy, výše nerealizované kupní síly obyvatelstva (množství volných peněz mezi lidmi), míra investic do prezentace destinace nebo možnost čerpání prostředků na rozvoj cestovního ruchu. Vztah mezi


20

ekonomikou a cestovním ruchem lze vyjádřit mnoha ukazateli, např.: podílem služeb cestovního ruchu na tvorbě HDP, výdaji obyvatelstva na služby spojené s turistikou, výše devizových příjmů z aktivního cestovního ruchu, podílem pasivního cestovního ruchu, saldem ze zahraničního cestovního ruchu, apod. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 38) Demografické skutečnosti se promítají do cestovního ruchu veličinami, jako je počet obyvatel destinace, jejich ekonomická aktivita, střední délka života, mobilita apod., a to ze dvou pohledů – lidský faktor vystupuje v cestovním ruchu jako pracovní síla i jako jeho účastník. Na rozmach cestovního ruchu má také nepochybně vliv životní úroveň potenciálních cestovatelů. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 38) Mezi administrativní podmínky řadíme právní předpisy, zákony, vyhlášky, celní a devízové předpisy, pasové a vízové podmínky daňovou legislativu, potřebu očkování, výši denního limitu finančních prostředků na pobyt apod. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 38) 1.3.1.2 Subjektivní faktory Patří mezi ně řada psychologických pohnutek, kterými je ovlivňováno rozhodování obyvatel k účasti na cestovním ruchu a jeho směrování. Významnou roli zde má reklama a propagace, které mají vliv na vytváření mondénnosti a módnosti některých středisek a oblastí. Mohou v relativně krátké době zvýšit příliv návštěvníků a postupně vyvolat i značné změny v rozmístění mezinárodního cestovního ruchu. (Hrala, 2002, s. 14) 1.3.2 Lokalizační faktory Lokalizační faktory jsou takové faktory či podmínky pro cestovní ruch, které jsou dány územím a jsou prakticky neměnné. Patří mezi ně především přírodní podmínky – klima, charakter a modelace terénu (geologie, reliéf, geomorfologie), vodní poměry, přírodní atraktivity, živočichové a rostliny – a dále společenské atraktivity, tedy ty, jež vznikly a existují díky činnosti lidí (památky, zvyky, slavnosti, gastronomie, aj.) (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 34) 1.3.2.1 Přírodní podmínky a atraktivity Přírodní podmínky mají ve vztahu k rozmístění cestovního ruchu význam v tom, že jsou stacionární, do značné míry konstantní a uplatňují se zpravidla v plošně rozsáhlejších


21

areálech. Svým charakterem vytvářejí předpoklady pro jeho konkrétní formy i případnou rajonizaci. Atraktivity jsou jednotlivé přírodní zvláštnosti, jejichž ojedinělost a exotika činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější. (Hrala, 2002, s. 15) Do přírodních podmínek patří: 

Klimatické poměry – teplota, vlhkost vzduchu, množství srážek, délka slunečního svitu, aj.



Hydrologické poměry – moře, řeky, jezera, gejzíry, léčebné a minerální prameny, vodopády, apod.



Reliéf a morfologické poměry – skály, pobřeží, jeskyně, nadmořská výška, aj.



Rostlinstvo a živočišstvo – vzácné a ohrožené rostlinné druhy, chráněná a lovná zvěř, aj.

1.3.2.2 Společenské podmínky a atraktivity Společenské podmínky a atraktivity uspokojují hlavně poptávku po poučení, vzdělání a zábavě. Charakteristickým rysem je značná územní koncentrace, převažuje střediskové rozmístění. Jejich koncentrace v určité oblasti je výhodná z hlediska směrování i rozsahu cestovního ruchu, avšak rozhoduje jejich kvalita. (Hrala, 2002, s. 22) Pro cestovní ruch jsou významnými atraktivitami jednotlivé události, zvyky, slavnosti, památky, velký růst zažívá gastronomie, sportovních akcí nebo zábavních akcí. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 35) Dělí se na: 

Kulturněhistorické památky – mají mezi společenskými podmínkami největší význam. Jejich využití cestovním ruchem je dáno zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou. Mezi nejpřitažlivější patří architektonická díla jednotlivých historických slohů a epoch. Kromě vlastních staveb je předmětem zájmů jejich výzdoba – sochy, malby, řezbářské práce. Navštěvovanými objekty jsou také stavby a památníky vojenských bitev a událostí spojených s válkami.



Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce – muzea, galerie, knihovny, skanzeny, divadla, opery, koncertní síně, hudební a jiné festivaly, atd.



Sportovní a zábavní zařízení a akce – olympiáda, mistrovství světa, býčí zápasy, fotbalové a hokejové stadiony, zábavní parky, aj. (Hrala, 2002, s. 26)


22

1.3.2.3 Význam lokalizačních faktorů pro cestovní ruch Lokalizační faktory do značné míry předurčují, jaký druh cestovního ruchu se bude v území vyvíjet, pro který je území vhodné – zda se jedná o hornaté území s množstvím sněhu, kde lze rozvíjet zimní sporty nebo vysokohorskou turistiku, nebo mírný terén vhodný pro cyklistiku, či území s množstvím vod vhodné například pro vodní sporty nebo lázeňství. Současně je tím do značné míry dáno, zda budou v území probíhat krátkodobé aktivity ne se stane nebo se stane vyhledávaným pro dlouhodobé pobyty a rekreaci. Pomocí lokalizačních faktorů lze docílit odlišení jednotlivých území, neboť zejména lokalizační faktory určují, čím se daná turistická oblast bude prezentovat a vymezovat vůči konkurenci. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 35) 1.3.3 Realizační podmínky Realizační faktory mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování různych forem cestovního ruchu. Umožňují oblast cestovního ruchu dosáhnout (pomocí dopravy) a využít je (prostřednictvím ubytovacích, stravovacích a jiných zařízení). (Hrala, 2002, s. 27) Bez dostatečné kapacity služeb není možné technicky využít potenciál území. Bez odpovídající nabídky služeb určité kvality nelze ani dobře sestavit turistický produkt, a tím ani oblast nabízet na trhu. Bez dostatečné kvality služeb i při uspokojující kapacitě není možné ekonomický přínos cestovního ruchu dlouhodobě udržet, natožpak zvyšovat. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 35) Mezi realizační faktory patří: 

Doprava – Doprava zajišťuje styk mezi výchozím místem účastníka a navštěvovanou oblastí a rozhoduje o využívání regionu. Jednoduchost, bezpečnost, rychlost a pohodlnost dopravy je jedna ze základních klíčových otázek při rozhodování cestovatele. Patří sem železniční, automobilová, letecká, vodní a vertikální doprava jako jsou lanovky a vleky. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 36)



Ubytovací a stravovací zařízení – tvoří podstatnou část materiální základny zabezpečující realizaci cestovního ruchu. Jejich rozsah i úroveň limitující využití přírodních možností a kulturněhistorických či jiných atraktivit konkrétních oblastí a intenzitu jejich zapojení do vnitrostátního či mezinárodního cestovního ruchu. Kapacita těchto zařízení vytváří možnosti pro jeho koncentraci, a tedy i faktické rozmístění. (Hrala, 2002, s. 30)


23

1.4 Regionální politika Regionální politika je v evropském kontextu obvykle chápána jako „činnost, jejímž úkolem je přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a k zabezpečení jejich harmonického rozvoje“. (Pojetí regionální politiky, © 2015) Základním předpokladem pro existenci regionální politiky je kromě stanovení cílů i vymezení regionů, vůči kterým bude regionální politika uplatňována. Klíčovým prvkem regionální politiky je právě regionální selektivnost, tedy zaměření podpory jen na vybrané regiony. (Blažek a Uhlíř, 2002, s. 17) Můžeme rozlišit následující typy regionální politiky podle: 

růstově orientovaná regionální politika, jejímž cílem je optimální alokace výrobních faktorů v prostoru prostřednictvím odpovídající koordinace soukromých a veřejných investičních aktivit,



stabilizačně orientovaná regionální politika, jejímž cílem jsou relativně vyvážené hospodářské struktury v jednotlivých regionech, čehož je dosaženo prostřednictvím koordinace regionální politiky a odvětvových politik,



infrastrukturálně orientovaná regionální politika, jejímž cílem je více méně relativně rovnoměrné vybavení jednotlivých regionů infrastrukturou (Kocourová, 2007, s. 14)

1.4.1 Nástroje regionální politiky v České republice Regionální politika v České republice si dosud nevytvořila vlastní specifické nástroje a využívá tedy standardní ekonomické a finanční nástroje. Charakteristické znaky nástrojů české regionální politiky: 

doplňková funkce tj. omezenost váhy regionální politiky v celkovém kontextu hospodářské politiky,



dočasný charakter konkrétních podpůrných opatření, limitovaných buď časově nebo trváním podmínek,



katalytický charakter podpůrných opatření aplikovaných v zájmu urychlení sociálně – ekonomických procesů,



regionální diferenciace podpůrných prostředků dle vyznačených regionů anebo dle intenzity působení. (Kocourová, 2007, s. 15)


24

K podpoře regionálního rozvoje České republiky jsou využívány následující skupiny nástrojů: 

pobídkové nástroje – dotace, úvěry, návratné finanční výpomoci, atd.,



institucionální nástroje – finanční podpora institucí poskytujících informace a poradenství, regionální rozvojové agentury,



programování – programové dokumenty Evropské unie pro využití strukturálních fondů, Národní rozvojový plán ČR, Rámec podpory Společenství, Státní program regionálního rozvoje, program rozvoje cestovního ruchu na území kraje atd.,



zabezpečování infrastruktury – zajišťování dopravní a ostatní technické infrastruktury, technická a investiční příprava průmyslových ploch (Kocourová, 2007, s. 15)


2

25

MARKETINGOVÝ MANAGEMENT DESTINACE

V této kapitole se budu zabývat specifiky marketingu u služeb a cestovního ruchu. Bude zde také rozebrán rozdíl v marketingovém mixu u cestovního ruchu. Vysvětlím pojem destinační management a marketing.

2.1 Marketing Stejně jako u definice cestovního ruchu neexistuje jen jedna jednoznačná definice marketingu, každý autor se na tuto problematiku dívá jinak. „Marketing je řízení vztahů se ziskovými zákazníky. Cílem marketingu je vytváření hodnoty pro zákazníky a příjímání hodnoty na oplátku od zákazníků.“ (Kotler, 2014, s. 2) „Marketing se zabývá zjišťováním a naplňováním lidských potřeb“ (Kotler a Keller, 2007, s. 43) „Marketing lze definovat jako proces, v němž jednotlivci a skupiny získávají prostřednictvím tvorby a směny produktů a hodnot to, co požadují.“ (Zamazalová a kol., 2010, s. 3) Marketing může být podle Palátkové (© 2007, s. 14) na základě výše uvedených definic charakterizován osmi rysy. 

Marketing se soustředí na uspokojování zákaznických potřeb, přání a požadavků.



Kontinuální proces – marketing je plynulou činností řízení, nikoli jednorázovým rozhodnutím či aktem.



Sled dílčích kroků v marketingu – „správný“ marketing je procesem množství konsekutivních kroků.



Filozofie marketingu musí být přijata každým v organizaci/destinaci – marketing není výhradní odpovědností jednoho oddělení.



Budoucí potřeby musí být identifikovány a očekávány – klíčová role marketingového výzkumu.



Vzájemná vnitřní závislost subjektů odvětví turismu – vysoký stupeň provázanosti, a tedy množství příležitostí ke spolupráci v odvětví turismu.



Orientace na zisk je zcela normální, specielně v soukromém sektoru. Nicméně, s postupujícím zaváděním marketingového konceptu do veřejných či neziskových organizací, není orientace na zisk podmínkou.


26

Vliv marketingu na společnost.

2.1.1 Specifika marketingu u služeb Služby jsou formou produktu, který se skládá z činností, prospěchu nebo uspokojení nabízených k prodeji, jsou ve své podstatě nehmotné a nevedou k vlastnictví. (Kotler, 2014, s. 224) Specifika marketingu služeb vycházejí z povahy služeb, kterou lze charakterizovat následovně: 

nehmatatelnost



neoddělitelnost



různorodost



dočasnost (netrvanlivost)



podmíněnost nákladů



vztah služeb a provozovatele

Marketingový mix se u služeb z původních „4P“ rozšiřuje na „7P“. Je to tedy produkt, cena, propagace, místo, procesy, lidé a fyzické procesy.

Obrázek 5: Marketingový mix služeb „7P“ (Zdroj:salesprocessblog.com) 2.1.2 Specifika marketingu v cestovním ruchu Specifika marketingu (destinace) vyplývají podle Palátkové (©2007, s. 17)ze 3 oblastí: 

specifika trhu turismu



struktura trhu turismu a jeho heterogenita


27

charaktera služeb cestovního ruchu

Existuje osm specifických rysů marketingu v turismu. 

Kratší expozitura služeb – pro udělání dobrého či špatného dojmu na klienta má firma/destinace kratší čas



Větší vliv psychiky a emocí v rozhodovacím procesu i během pobytu a po něm – potlačení logických a na faktech založených faktorů (turismus = obchod se sny)



Důraz na “vnější” stránku poskytovaných služeb – plyne z nemožnosti vyzkoušet produkt, takže se klient chytá určitých bodů, důkazů



Důraz na úroveň a image



Složitější a proměnlivější distribuční cesty – fyzický distribuční systém neexistuje, jen řada zprostředkovatelů a travel konzultantů



Větší závislost na komplementárních firmách – důraz na komplexnost služby – řada subjektů “dotváří” celkový dojem z pobytu



Snazší kopírování služeb – složité uchránit tajemství – není možné zakázat konkurenci



Důraz na propagaci mimo sezónu o větší časová prodleva mezi rozhodovacím procesem/nákupem a spotřebou služeb o výrobní kapacita nemůže být výrazněji navýšena o rostoucí tlak na využívání existující kapacity v mimosezónním období výrobní kapacity nemohou být libovolně navyšovány jako u fyzických produktů (Palátková, © 2007, s. 17)

Marketing cestovního ruchu rozšiřuje základní, možno říci klasickou podobu marketingového mixu, o další „4P“: people (lidé), packaging (tvoření balíčků), programming (programování či spíše, s ohledem na užívaný smysl slova, tvorba projektů), partnership (spolupráce, kooperace). (Foret, Foretová, 2001, s. 66)


28

Obrázek 6: Rozšířený marketingový mix (Zdroj: Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 109) 2.1.3 Marketingový mix cestovního ruchu 2.1.3.1 Product Tak jako má průmyslová výroba výstupy v podobě svých výrobků, má cestovní ruch výstupy nazývané produkty cestovního ruchu. Lze říci, že produkt cestovního ruchu je souborem všeho, co umožňuje zákazníkovi získat informace k rozhodnutí o cestě a služby s ní spojené získat a využít. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 111) Typickým znakem produktu cestovního ruchu je závislost na přítomnosti klienta, spotřebitele cestovního ruchu, kdy příprava i spotřeba probíhá časově i prostorově současně. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 111) Stejně jako j průmyslový výrobek vyroben, zabalen a jako zboží nabízen v obchodní síti pro určité cílové skupiny, jsou i v produktu cestovního ruchu jednotlivé služby zkombinovány a distribuovány prostřednictvím cestovních kanceláří a agentur, informačních center, destinačních agentur, webových portálů, apod. směrem ke specifickým cílovým skupinám. A stejně jako průmyslový výrobek podléhá módním vlivům. Kvůli nim má jen určitou životnost. Proto je nezbytné stále sledovat trendy poptávky a produkty jim neustále přizpůsobovat. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 112)


29

2.1.3.2 Cena Zákazníci mají sklon vytvářet si obrázek o destinaci, kde nikdy nebyli, mimo jiné i podle cenové úrovně. Cena může působit na některé klienty negativně, některé může naopak přitahovat. Spolu s kvalitou služby je cena základním faktorem ovlivňující výběr klienta. Cenové nabídky sehrávají významnou roli v reklamních kampaních a při podpoře prodeje. Je rovněž zřejmé, že klienti požadují za danou cenu stále větší hodnotu. Současně však platí, že zatímco všechny ostatní složky marketingového mixu produkují náklady, cena jako jeho jediná produkuje výnosy. Cena dle Ryglové, Buriana a Vajčnerové (2011) má vliv zejména na: 

Výši a strukturu nákladů



Nabídku konkurence



Úroveň poptávky

K uvedeným základním vlivům podle Ryglové, Buriana a Vajčnerové (2011) dále přistupuje také vliv marketingových cílů, jež si poskytovatel služeb stanovil, např.: 

Zabírání trhu



Zvýšení podílu na trhu



Zlepšení postavení poskytovatele služeb



Optimální využití aktuální fáze životního cyklu produktu

Při stanovení ceny můžeme dle Ryglové, Buriana a Vajčnerové (2011) využít následujících principů: 

Poptávkově orientovaný přístup - založen na odhadu objemu prodeje v závislosti na různé výši cen



Nákladově orientovaný přístup – stanovuje cenu na základě kalkulace nákladů



Konkurenčně orientovaný přístup – cena je stanovena dle konkurence



Cena jako vyjádření zákazníkem vnímané hodnoty – vychází z výzkumů mezi stávajícími a potenciálními zákazníky



Cena dle marketingových cílů firmy

Lze také využít některých alternativních metod stanovení ceny, kterými podle Ryglové, Buriana a Vajčnerové (2011) jsou: 

Cena respektující návratnost investice


Cena na stejné výši jako v minulém období



Diferencované ceny



Cena podle fáze životního cyklu



Strategie penetrace



Strategie „sbírání smetany“



Psychologické ceny



Cenové balíky, cena za komplet



Individuální cena

30

2.1.3.3 Place – distribuce Distribuce je proces zpřístupnění produktu nebo služby konečnému spotřebiteli. Slouží k nalezení a realizaci cesty mezi poskytovatelem služby a jeho zákazníkem. Odlišnost mezi výrobky a službami CR spočívá v tom, že zatímco výrobky jsou dodány na místo, kde si je informace o nich i nákup je možné zajistit si odkudkoliv. U výrobku je tedy cesta od vzniku ke spotřebiteli relativně jednoduchá – výroba – velkoobchod – maloobchod – zákazník, přičemž ji lze v některých případech zkrátit na výroba – zákazník. U služeb existují složitější a proměnlivější distribuční cesty, jež lze dle Ryglové, Buriana a Vajčnerové (2011) rozdělit na dvě hlavní skupiny: 

Přímá – poskytovatel služby – zákazník (objednávka ubytování přímo v recepci hotelu)



Zprostředkovaná – přes jednoho nebo více zprostředkovatelů.

Skupina zprostředkovatelů je v cestovním ruchu velice široká. Zahrnuje samotné poskytovatele základních služeb cestovního ruchu, kteří prodávají doplňkové služby, cestovní kanceláře, cestovní agentury, individuální smluvní prodejce, agentury pořádající různé konference, pracovní setkání, turistická informační centra, aj. Zásadní změn ve způsobu distribuce nastaly s rozmachem internetu, kdy se nabídka dostává přímo do domácností či na pracoviště potenciálního klienta. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 122) Ačkoliv přesun od tradičního vyzvednutí papírového katalogu v cestovní kanceláři s využitím jejich služeb k přímému individuálnímu nákupu prostřednictvím internetu je dramatický a roční nárůsty rezervací dosahují desítek procent, stále se s tradičními formami prodeje budeme setkávat. Vždy se najdou klienti, kteří raději osobně zamíří do


31

pobočky cestovní kanceláře, protože zde obdrží hmatatelný výrobek (leták, katalog) a nabídku si mohou prolistovat v klidu doma. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 124) 2.1.3.4 Propagace Pod pojmem propagace se skrývá marketingová komunikace. Jejím cílem je službu vhodné popsat a oslovit cílový tržní segment tak, aby byla upoutána pozornost potenciálního zákazníka, jehož je třeba s produktem seznámit a vzbudit jeho zájem o něj, vyvolat přání spotřebitele ke koupi a současně jej o koupi přesvědčit. V rámci marketingové komunikace rozlišujeme přímé a nepřímé propagační nástroje. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 124) Přímé nástroje umožňují adresné oslovení potenciálního zákazníka a patří k nim podle Ryglové, Buriana a Vajčnerové (2011): 

Osobní prodej – telefonický či přímý kontakt, tato metoda představuje vysoké náklady, proto se používají zejména u dražších produktů.



Přímý marketing – jedná se o adresné oslovení klienta, např.: dle databáze klientů, kteří již využili službu v minulosti, a to poštou nebo emailem.



Telemarketing – nepříliš využívaný nástroj.



Virální marketing – poměrně nový způsob komunikace využívající sociální sítě.

Nepřímé nástroje působí na rozdíl od přímých nástrojů masově a neselektivně. Patří sem podle Ryglové, Buriana a Vajčnerové (2011): 

Reklama

–

placená

inzerce

v rozličných

médiích

vybíraných

podle

předpokládaného účinku na žádoucí segment trhu. Reklama je jednosměrná, neočekává se zpětná vazba od cílového segmentu. 

Umisťování produktů – rozumí se tím, technika, kdy výrobky a služby nejsou v médiích, zejména televizi, rozhlase, anonymizovány, ale naopak veřejně prezentovány jako samotná součást sledovaného programu.



Publicita – volně přeloženo jako vztahy s veřejností. Jde o dlouhodobou cílevědomou činnost, pomocí níž instituce nebo firma buduje a udržuje vztahy se svým okolím a s veřejností, sleduje její postoje, snaží se je ovlivňovat a současně získávat zpětnou vazbu, informace od veřejnosti.



Podpora prodeje – techniky a akce motivující zákazníky k rychlé koupi, jde o slevy, prémie, soutěže, dárkové předměty, aj.


32

Ve službách mají velký význam tzv. nekontrolované komunikační nástroje, což jsou reference. Je potřeba počítat s tím, že negativní recenze od zákazníků se šíří mnohem rychleji než ty pozitivní. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 126) 2.1.3.5 People Lidé (people) jsou vyčleněni jako zvláštní složka turistického marketingového mixu, poněvadž turismus je odvětví postavené na osobním poskytování služeb, na kontaktu lidí s lidmi, kdy úroveň poskytnuté „osobní“ služby ovlivňuje celkové hodnocení kvality produktu klientem. Zajištění kvality začíná u managementu společnosti a přenáší se až k pracovníkům, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty, takže filozofie kvalitního poskytnutí služby musí zasáhnout každého, kdo se na poskytnutí nebo přípravě služby podílí, jedná se o kontinuální proces. (Palátková, © 2007, s. 105-106) 2.1.3.6 Partnership Organizace destinačního marketingu často využívají společenské události, kulturní a sportovní akce a další atraktivity v rámci kooperace (partnership), která je při tvorbě paketů a programování nezbytná. Partnerství představuje jednu ze složek rozšířeného marketingového mixu, jejíž význam v turismu je důsledkem heterogennosti a průřezovému charakteru odvětví, určité roztříštěnosti trhu ve smyslu existence množství malých a středních podniků (poskytovatelů a zprostředkovatelů služeb) v destinaci. Pro proniknutí destinace na mezinárodní trh v podmínkách silné mezinárodní konkurence je nezbytné partnerství subjektů v destinaci a koordinační úsilí organizace destinačního marketingu. (Palátková, © 2007, s. 106) 2.1.3.7 Packaging Znamená konkrétní sestavení vzájemně se doplňujících služeb do komplexní nabídky obvykle za jednotnou cenu. K jednoznačným výhodám tvorby paketů pro zákazníka patří: o větší pohodlí (úspora času) o nižší cena (úspory z rozsahu), poněvadž package jsou levnější než na míru připravená cesta. o garance kvality služeb za určitou předem známou cenu. o

přestože mají pakety nádech masovosti, stále více se prosazují pakety a programy pro specializované skupiny klientů. (Palátková, © 2007, s. 10)


33

2.1.3.8 Programming Tedy

programová

specifikace

paketů,

představuje

velmi

významnou

součást

marketingového mixu destinací. Programování je určitým rozšířením produktu ve smyslu propojení a kombinace řady služeb s orientací na potřeby klientů při využití specializovaných činností, programů nebo událostí, které zvyšují objem prodeje. Programování a paketování je možné charakterizovat jako specifický způsob tvorby produktu. Programování a paketování jsou spojenými činnostmi, většina paketů totiž obsahuje programy, ale ne vždy se programování váže výhradně na pakety. Nespornými výhodou programování a paketování pro poskytovatele a zprostředkovatele služeb (destinaci) je: o stimulace poptávky a nárůstu prodeje, a to zejména v mimosezónních obdobích (měsíce, týdny, dny). Snazší predikce vývoje prodeje a zlepšení efektivnosti pomocí podpory opakovaného využívání služeb. o zvýšení přitažlivosti pro specifické tradiční i nové cílové trhy (golfové pakety, lyžařské pakety, incentivní pakety, …) o využívání komplementárních zařízení, atraktivit a společenských událostí (neobvyklá zapojení různých poskytovatelů služeb do tvorby paketů). (Palátková, © 2007, s. 10) 2.1.4 Marketing destinace cestovního ruchu Pro vymezení destinace turismu neexistuje žádný jednotný recept a přístupy k vymezení destinace jsou různé. Při vymezení destinace turismu jako geografického prostoru se většinou nejedná jen o vymezení jedné destinace, ale o určení návaznosti na vyšší a nižší stupeň hierarchie destinace (nadnárodní – národní – regionální – místní – resort), tedy o určení zařazení destinace do širšího systému. Vymezení destinace na národní úrovni je dáno administrativní hranicí, místní destinace pak obvykle hranicí města. Nejsložitější je vymezení těžiště celého systému marketingového řízení destinace, a sice úrovně regionální. Vymezení destinací na regionální úrovni, a tedy základní nastavení systému marketingového řízení může být průsečíkem různých zájmů. Odlišné přístupy reflektují administrativní hledisko nebo hledisko obchodní. (Palátková, 2011, s. 13) Destinace lze pak podle Palátkové (2011) vymezit pomocí kombinace následujících přístupů:


Podle administrativních hranic



Podle soustředění poptávky



Podle míry zásahu veřejného sektoru do tvorby a fungování systému



Podle strategie indukce, dedukce či centralizace



Podle vybraných indikátorů rozvoje turismu

34

Marketingové řízení destinace je založeno na obecných principech managementu a marketingu. Koncept marketingového řízení destinace je relativně mladý a v současné, i když stále se vyvíjející podobě existuje od 90. let minulého století, a to především v zemích alpského prostoru, ve Velké Británii, Irsku, Kanadě či Austrálii. Destinace jsou obecně považovány za zcela standardní, navzájem si konkurující jednotky, jejichž rozvoj, i jejich prodej musejí být řízeny. (Palátková, 2011, s. 17) Marketing destinace cestovního ruchu je možno pojmout dvojím způsobem. Za prvé, marketing destinace jako filozofie řízení destinace, stanovující na základě spotřebitelské poptávky zjištěné výzkumem a předpověďmi umístění produktu destinace na trh s cílem realizace maximálního zisku (prodeje). Za druhé, marketing destinace jako řízený a cílený souhrn aktivit, vyvažujících cíle destinace s potřebami klientů. (Palátková, © 2007, s. 18)

2.2 Management destinace cestovního ruchu Destinační management je forma řízení určité oblasti za účelem zvýšení efektivnosti aktivit spojených s cestovním ruchem a jeho udržitelným rozvojem. Cílem destinačního managementu je koordinovat činnost jednotlivých zájmových skupin podílejících se na rozvoji cestovního ruchu destinace (poskytovatelé služeb, investoři, místní obyvatelstvo, ochránci životního prostředí, aj.), vytvářet strategické plány pro její rozvoj, využívat podpůrné fondy, organizovat a podporovat spolupráci mezi komerčním a neziskovým sektorem, realizovat marketingové aktivity a celou destinaci řídit za účelem udržení konkurenceschopnosti na trhu. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 163) Lze říci, že destinační management je proces, který je založen na principu dobrovolné spolupráce mezi podnikatelskými a veřejnoprávními subjekty a optimálním zhodnocení a využití všech pozitivních dopadů tohoto spojení. Výsledkem je produkt obsahující specifickou přidanou hodnotu. Nabídku vytvářejí poskytovatelé služeb, avšak prostředí pro jejich poskytování vytvářejí samosprávní orgány. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 163)


35

Destinační management je dle Páskové a Zelenky (2002) soubor technik, nástrojů a opatření používaných koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společně sídlené logo, značka kvality, společný informačně-rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdružení a organizací.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

36


3

37

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU CESTOVNÍHO RUCHU OBCE PRUŠÁNKY

3.1 Základní údaje o obci Prušánky

Obrázek 7: Mapa Jihomoravského kraje (Zdroj: www.csuego.i-server.cz) Status: Obec Kraj: Jihomoravský Geografická poloha: 48°49′42″ s. š., 16°58′50″ v. d. Obec Prušánky se nachází na jihu Jihomoravského kraje nedaleko od hranic se Slovenskem a Rakouskem. Prušánky patří do regionu Podluží a nachází se uprostřed cesty mezi městy Hodonín a Břeclav Nadmořská výška: 185 m n. m. Rozloha: 14,13 km2 Počet obyvatel: 2 201 (stav k 1.1.2014)


38

3.2 Lokalizační podmínky 3.2.1 Kulturně historické podmínky 3.2.1.1 Historie obce prušánky Obec Prušánky se nachází na jihu Jihomoravského kraje nedaleko od hranic se Slovenskem a Rakouskem. Prušánky patří do regionu Podluží a nachází se uprostřed cesty mezi městy Hodonín a Břeclav Okolí vesnice bylo osídleno již od pravěku, význačnější stopy přítomnosti člověka však pocházejí až z doby bronzové a také z časů příchodu slovanských kmenů – z tohoto období zde bylo archeology v trati Podsedky odkryto rozsáhlé pohřebiště včetně hrobu velmože. (Obce, © 2010) První písemná zmínka o Prušánkách se váže k roku 1261. Tenkrát se obec, pod názvem Prusy, dostává do držení cisterciáckého kláštera ve Vizovicích. V dokumentech, vztahujících se k roku 1415 je užíváno názvu Prussyenky. V názvosloví novokřtěnců v Prušánkách je užíván název Prutschän. Od konce 16. století je používán název Prušánky. (Historie, © 2015). Po zániku konventu r. 1497 ji získává rod pánů z Kunštátu. To už je ovšem v důsledku českouherských válek probíhajících v druhé polovině 15. století pustá. Znovu osadit se ji podařilo až v první půli století následujícího. Roku 1536 přechází do majetku Prusinovských z Víckova, po Bílé hoře ji spravují olomoučtí jezuité a po rozpuštění řádu r. 1773 patří k majetku tzv. studijního fondu. (Obce, © 2010) V 16. století se tu usadila komunita novokřtěnců, r. 1605 byla obec vypálena bočkajovci, r. 1842 téměř celá vyhořela, velmi ji postihla rovněž cholera přivlečená sem pruskými vojáky v roce 1866. Krátce poté se odtud vystěhovalo zhruba sto rodin do Ruska a hlavně do Chorvatska. (Obce, © 2010) Dnes se valná část občanů věnuje vinařství, které má v Prušánkách tradici trvající několik set let a výsledkem jsou výtečné lehké bílé odrůdy vína. K vínu se váže i folklor, který tu zaznamenal velké oživení založením národopisného souboru Podlužánek, z něhož vzešly i cimbálové muziky Šohaj a Verbuňk. Aktivní je též Slovácký krúžek. (Obce, © 2010) 3.2.1.2 Historie vinné obce Nechory Vinné sklepy v Nechorách se začaly stavět na konci 18.století, nejprve podél vinohradnické cesty, kdy bylo v roce 1827 asi 50 sklepů bez lisoven. V roce 1870 je již v


39

Nechorách zhruba 70 sklepů s lisovnou a 60 bez lisovny. Dnes se jich zde nachází více jak 450, různých velikostí a tvarů. V současné době jsou již všechny sklepy s lisovnou tzv. búdou, kdy je někdy nad lisovnou ještě přistavěna společenská místnost nebo místnost k přespání. A jen ojediněle najdeme sklep bez lisovny. Původní a typické jsou sklepy s pozednicemi, které jsou na nárožích podepřeny dřevěnými sloupy v průčelí se sedlovými střechami a okny do oblouku, zdobené podlužáckým ornamentem, lidově nazývaným žůdrem, u země s různobarevnou obrovnávkou a drobnou malbou. Uvnitř sklepu bývaly velké jednoprostorové lisovny, ve kterých se postupem času vestavěly malé místnosti „izébky“, sloužící především ke společenským událostem nebo k odpočinku. Nové sklepy převážně z konce 20. století , jsou stavěny jako jednopatrové. V dolní části s velkou lisovnou a nad ní společenské nebo obytné patro. Z lisovny se jde úzkou hlubokou chodbou „šíjí“ do samotného kvelbeného sklepa, většinou rovného nebo tvořícího písmeno T, některé sklepy mají i kruhový půdorys tzv. rotundu, obvykle bývají 3-4 metry pod zemí. Historie a vznik Nechor je velmi pikantní. Prušánecké vinné stavby ležely nejdříve hned u vesnice, při cestě do Čejkovic, kde se nacházel nejbližší kostel. Ale protože se v nich zastavovali prušánečtí občané, zejména muži, cestou k nedělní bohoslužbě a velká část jich na mši nedorazila, nechali tehdejší majitelé panství sklepy zbourat a vystavět sklepy v dnešních místech a pro jistotu nařídili postavit kostel přímo v Prušánkách. (Nechory, © 2014) 3.2.2 Památky a zajímavosti 3.2.2.1 Nechory Nechory jsou vesničkou tvořenou pouze vinnými sklepy, vytvářející ráz malé obce se svým náměstíčkem a přiléhajícími uličkami. Neobvyklý název vinných sklepů v Prušánkách by mohly vysvětlovat dvě pověsti, jedna trochu veselejší a druhá dá se říci, že pravdivá. Podle první prý kdysi ve sklepech vznešení pánové tak popíjeli až jeden z nich zůstal zmožen ležet a jedni se ptali „Je chorý?“ „Ne chorý – opitý“ odpověděli druzí. Druhá verze tvrdí, že kdo často navštěvuje prušánecké sklepy, je zdravý a ne chorý. Vinné sklepy Nechory leží nedaleko Prušánek, asi jeden kilometr za vesnicí. Nechory jsou snad ojedinělou lidmi vytvořenou lokalitou, kde nikdo nebydlí a všechny stavení slouží


40

pouze pro jeden účel a to k výrobě vína a pěstování vinné révy. V dnešní době jsou již tak velké, že se ještě dělí na horní a dolní Nechory. Dolní Nechory tvoří obdivovanou vinařskou vesničku, zatímco Horní Nechory jsou podél vinohradnické cesty ležící přímo mezi vinohrady. V Nechorách se koná i mnoho zajímavých kulturních akcí, nejen vinařských ale i folklórních a společenských i pro návštěvníky blízkého okolí a vzdálenějších koutů naší země. Nejznámějším je asi Zarážení hory. Za čtrnáct dní se koná slavnostní krojované vinobraní s kulturním programem. Na jaře, před prvním květnem stavějí vinaři v Nechorách májku. Při příznivém počasí se na konci května koná na náměstíčku „Májové zpívání“ mužských a ženských sborů z Prušánek a okolí. V dnešní době je v Nechorách více jak 450 vinných sklepů a nacházejí se v nich i soukromé zájezdní vinárny nebo penzion a různá ubytování. Přes Nechory vede také vinařská cyklistická stezka. (Nechory, © 2014)

Obrázek 8: Nechory (Zdroj: www.nechory.cz) 3.2.2.2 Muzeum vinařství Muzeum vinařství je mikromuzeum, ve kterém je k navštívení v průběhu turistické sezóny expozice "O NECHORSKÝCH SKLEPECH A BŮDÁCH", pojednávající o vývoji a architektuře sklepů u Nechor. Výstava je umístněna v "Obecní, sklepě" v Nechorách, který slouží jako informační místo a zázemí pro návštěvníky. Prohlídku je třeba si domluvit na Obecním úřadě v Prušánkách. (Nechory, © 2014)


41

3.2.2.3 Kostel sv. Isidora Kostel byl postaven v roce 1758 a byl zasvěcen sv. Isidorovi, patronu rolníků, druhým patronem kostela je sv. Martin, protože na jeho svátek byl kostel vysvěcen. Na stavbu kostela dohlížel P. Jiřík, který ale zemřel těsně před dokončením stavby kostela, která trvala 7 let. Kostel byl vybudován ve stylu vrcholného baroka a na trůnu vládla právě Marie Terezie. Stavba kostela byla bohužel založena na nepevném slínovitém podloží. Proto se časem objevily ve zdivu pukliny a kostel se začal pomalu rozjíždět. Údajně se chrámové zdi klonily do farské zahrady, což bylo již okem viditelné. Kostel musel být tedy podepřen postupně 7 pilíři. Každý byl postaven asi ze 7 000 cihel z panské cihelny v Čejkovicích. Roku 1880 byla loď kostela stažena železnými táhly a koruna zdiva zpevněna železobetonovým věncem – za pomoci cementu, což se později projevilo zavlháním zdiva. Tehdy byl také v předsíni pod věží v tzv. žebračce zazděn kamenný kříž, který dali zbudovat manželé Cyril a Marie Trechovi, a který stál původně u kaple sv. Anny směrem na Moravský Žižkov. Kříž je chráněnou movitou památkou. Kostel byl mnohokrát opravován. K nejzávažnějším stavebním zásahům došlo po druhé sv. válce, kdy byl kostel poškozen dělostřelbou. Tehdy byl snížen hřeben nad kopulí a udělala se nová věžička. Poslední velká oprava proběhla v 90. letech, kdy byly vyměněny krovy, krytina nad kopulí, proběhla sanace zdiva a byly opraveny omítky. (Historie farnosti, ©2015)

Obrázek 9: Kostel sv. Isidora (Zdroj: www.obecprusanky.cz)


42

3.2.2.4 Kaple 

Kaple sv. Františka z Assisi postavená na cestě od Novinek. Datum postavení není známo.



Kaple sv. Antonína Paduánského stojí u fotbalového hřiště TJ Podlužan. Datum postavení není známo.



Kaple Panny Marie byla postavena v roce 1888 na cestě z Prušánek do Moravské Nové Vsi. V devadesátých letech minulého století byla kaple zbourána a přenesena do parku u farního chrámu. V kapli je pískovcová socha Piety. Autor není znám. (Památky, © 2015) Obrázek 10: Kaple sv. Františka z Assisi (Zdroj: www.obecprusanky.cz)

3.2.2.5 Boží muka Boží muka ke cti patrona vinařů, sv. Urbana, byla postavena ve čtyřicátých letech minulého století u cesty mezi horními a dolními vinařskými tratěmi Nechor. Původně zde byl umístěn ve dřevě řezaný reliéf sv. Urbana zhotovený lidovým řezbářem z Lužic. V současné době je památka opravena a vybavena keramickou soškou světce. Soška pochází z keramických závodů v Dubňanech. (Památky, © 2015)

Obrázek 11: Boží muka (Zdroj: www.obecprusanky.cz) 3.2.2.6 Sochy Historicky nejcenější sochou je socha sv. Floriána z roku 1839. Autor ani dárce není známý. Socha stávala v dřívějších dobách v areálu dnešního obecního úřadu. V současné době zdobí park uprostřed návsi.


43

V parku na návsi v těsné blízkosti sochy sv. Floriána se nachází socha sv. Josefa. Tato socha byla postavena ve dvacátých letech minulého století péčí rodiny Hromkové. U cesty k Nechorám stojí od roku 1847 socha sv. Jana Nepomuckého. Stejná socha se nachází v parku u farního chrámu. V roce 1942 byla farnosti darována rodinou Treškovou socha sv. Václava. Socha, která je dílem sochaře Františka Bílka z Podhorního Ujezda je umístěna v parku u farního chrámu. (Památky, © 2015) Obrázek 12: Socha sv. Floriána 3.2.2.7 Kříže

(Zdroj: www.obecprusanky.cz)

Na počátku dvacátého století byla v katastru obce postavena řada křížů. Jsou zpravidla z pískovce nebo mramoru. 

Kříž mezi Prušánkami a Josefovem z roku 1908



Kříž mezi Prušánkami a Moravským Žižkovem z roku 1917



Kříž v Nové ulici (Směr Moravská Nová Ves) z roku 1930



Kříž v parku u farního chrámu z roku 1930

U rodinného domku je postaven kříž rodiny Mrákové. Významnou památkou je také pískovcový kříž, který stával u polní cesty

Obrázek 13: Kříž v parku u kostela

do Moravského Žižkova a který je dnes včleněn do vnitřní zdi (Zdroj: www.obecprusanky.cz) věže farního chrámu. (Památky, © 2015) 3.2.3 Vodstvo, fauna, flóra

Jedinou říčkou protékající Prušánkami je Prušánka, která se dále vlévá do Kyjovky. Kyjovka je přítokem řeky Dyje. Měří 93, 3 km² při toku o délce 24,6 km. Na území obce se dále vykytují tři uměle vytvořené nádrže. Ani jedna z nich však není určena ke koupání. První nádrž se nachází ve středu obce a je využívána hlavně v zimních měsících k bruslení. Další dvě jsou umístěny v oblasti Nechor. Návštěvnici se můžou kolem nádrží procházet a kochat se panoramatem svahů s vinicemi. V okolí obce se nevyskytují žádné vzácné stromy nebo rostliny, či chránění živočichové. Zeleně je v obci poměrně dostatek, ale to je na venkově zcela běžné. Kolem obce se rozprostírají rozsáhlé vinice a také zde roste spousta ořechů.


44

Vodstvo ani přírodní památky nemají rozhodující vliv na cestovní ruch. Jediným přírodním bohatstvím obce, ze kterého může těžit, jsou vinice. 3.2.4 Společenské a kulturní akce Kalendář společenských akcí je tradičně velmi nabitý. Ovšem většina pořádaných akci v obci je turisticky ne příliš zajímavá, jde např. o: plesy v průběhu zimy, Velikonoční zábavu, Svatojánskou noc, karneval nebo Gulášfest. Mezi nejvýznamnější tradiční slavnosti patří Krojované hody, Vinobraní a Zarážání hory. Zajímavými akcemi, které pravidelně lákají mnoho turistů jsou Otevřené sklepy a noční soutěž hasičských sborů. 3.2.4.1 Tradiční krojované hody Hody jsou bezpochyby nejtradičnější událostí roku. Místní kostel byl vysvěcen na sv. Martina a v tomto termínu se slavily hody až do roku 1980, pak došlo ke změně. Prušánecké chase se nelíbily dosavadní svatomartinské hody na podzim. Chasa požadovala hodovou zábavu v létě, kdy je teplo a může se tancovat venku v krojích. Hody se tedy přesunuli na srpen a slaví se o jeho druhém víkendu. (Čapka,1999, s. 250-251) Symbolem hodů je mája – dlouhý opracovaný kmen stromu s jehličnatou špičkou. Okolo máje se staví „zelené“, které ohraničuje taneční prostor a besedu pro muzikanty (Čapka, 1999, s. 251). Zelené proto, že nad taneční plochou je střecha ze zelených listnatých větví, které mají tanečníky chránit před sluníčkem. (Hody bývají v Prušánkách největší událostí, 2014, s. 2)

Obrázek 14: Hodová zábava pod „zeleným“ (Zdroj: vlastní fotka)


45

Hody jsou pravidelně zahájeny sobotní besedou u cimbálu, kde vystupuje mužský i ženský sbor Slováckého krúžku a pozvaní hosté. Hlavním hodovým dnem je neděle. Dopoledne je v místním kostele hodová mše. Ve dvě hodiny odpoledne vychází krojovaná chasa z pod zeleného ve slavnostním průvodu s dechovou hudbou, jde žádat ke starostovi obce povolení uspořádat hody. Navštíví i faru, protože hody jsou vzpomínkovou akci k vysvěcení kostela. Když se chasa vrátí pod zelené, už na ně čekají hodový hosté. Většinu nedělního odpoledne hraje dechová hudba pochody, protože se sjíždí přespolní chasa, všichni přijíždějící zazpívají, zaverbují a stárci se přivítají skleničkou vína. Když se sjede přespolní chasa, všichni společně tancují a zpívají až do večeře. Po večeři zábava pokračuje často až do rána. (Hody bývají v Prušánkách největší událostí, 2014, s. 2)

Obrázek 15: Krojovaný průvod před domem starosty (Zdroj: vlastní fotka) V pondělí odpoledne opět vychází krojovaný průvod, tentokrát pro své stárky. Stárci jsou celkem tři, nejdříve se jde pro třetího, potom pro druhého a nakonec pro hlavního stárka. Před domem stárků vyhrává muzika a tancuje se. Rodiče každého stárka musejí pro chasu přichystat občerstvení – tradiční jsou zákusky, koláčky a samozřejmě víno. Poté se chasa vrátí pod máju, kde hodová zábava pokračuje opět tancem a zpěvem. Protože i pondělní hody trvají do ranních hodin, v úterý, poslední den začínají hody až večer. (Hody bývají v Prušánkách největší událostí, 2014, s. 2) Úterní zábava je velmi specifická, tento den se nenosí tradiční kroje. Děvčata si oblékají všední chlapecký kroj, „třaslavice“ – bílé plátěné kalhoty, plátěnou košili a modrou zástěru. Chlapci se převlékají za děvčata či staré ženy, ale o jejich úboru se dá říct, že jsou spíše za maškary. Stejně jako v neděli se sjíždí okolní chasa, dívky i chlapci, a předvádějí


46

vtipné scénky, zpívají veselé, mnohdy výsměšné písně, které si sami vytvořili. O půlnoci se tančí „košelové“ sólo, děvčata si chodí pro své maminky nebo babičky a tančí s nimi. Vyjadřují takto vděk za to, že se starají o jejich kroj. (Hody bývají v Prušánkách největší událostí, 2014, s. 2) 3.2.4.2 Zarážání hory S touto tradiční slavností je spojen začátek září, jde o letitou slavnost vinařů. Koná se vždy první sobotu v září při západu slunce v Nechorách. Muži přinášejí na ramenou za zpěvu písně Sobotěnka ide „horu“ – oloupaný kmen, v jehož vrcholu je upevněná kytice z devatera kvítí a po jedné láhvi s bílým a červeným vínem a také červený a bílý hrozen. Přinesený kmen se zasadí do předem vykopané díry a upevní se 12 kolíky, které symbolizují měsíce v roku a také 12 apoštolů. Kolíky se ozdobí révovým věncem. Starosta poté při zapáleném ohni, v němž má hořet věnec z loňské „hory“, vyzve přítomné, aby drželi minutu ticha za vinaře, kteří zemřeli v minulém roce. Nezbytnou součástí slavnosti je čtení vinařských artikulí, v nichž se zapovídá vstup do vinohradu po dobu jejich uzavření a oznamují se sankce za porušení. Po přečtení artikulí místní vinaři, seřazeni podle významu, obcházejí horu a sekerou lehce poklepou na všech 12 kolíku. Tím je slavnost ukončena a vinaři se se svými hosty rozejdou do sklepů. Hora je znamením, že do vinohradů již nemá nikdo přistup až do vinobraní. Jedinou výjimkou je hotař, hlídač, který prochází a hlídá vinohrady, plaší ptáky a chrání vinice před zloději. (Čapka, 1999, s. 236) 3.2.4.3 Vinobraní Tato akce se koná 14 dnů po zarážání hory, na které navazuje. Zaražením hory byl zakázán vstup do vinohradů, vinobraní značí ukončení tohoto zákazu a zahájení prací na vinobraní. Tato slavnost začíná průvodem, který vede z kulturního domu do Nechor. Chlapci nesou máju zdobenou kvítím a do kroku vyhrává muzika. Po příchodu k nechorám se postavví mája okolo, které se slavnost odehrává. Děvčata postupně odrecitují krátké básničky, které se vztahují vždy k jednomu měsíci v roce, a říká se v nich, co v tomto období dělá vinař ve vinici a ve sklepě. Pak šohaji a děvčata tančí v kruhu a zpívají písně, tančí se vyhazovaný valčík a vrtěná. Vinobraní je posledním povyražením než začne tvrdá práce se sklizní hroznů. (Hody bývají v Prušánkách největší událostí, 2014, s. 4)


47

Obrázek 16: Slavnost Vinobraní (Zdroj: www.obecprusanky.cz) 3.2.4.4 Otevřené sklepy Jde o akci, kdy zaregistrovaní vinaři „otvírají“ své sklepy návštěvníkům. Prostor Nechor je uzavřen a při vstupu u něj zaplatí návštěvník vstupné, obdrží „koštovací“ skleničku a plánek sklepů a vinařů, kteří jsou do této akce zapojeni. Návštěvníci se volně prochází a můžou se zastavit u vybraného vinaře a ochutnat jeho vzorky. Po ukončení je připraven doprovodný program s cimbálovou muzikou. Podobnou akcí je i burčákový pochod, ten se však liší v tom, že trasa vede přes více vinařských obcí. Tabulka 1: Seznam akcí konaných v obci (Zdroj: obecprusanky.cz)

Datum

Název akce

2. 1.

Ohňostroj

17. 1.

Krojový ples

24. 1.

Diskoples kuželkářů

31. 1.

Ples SRPDŠ

14. 2.

Čundrbál

21. 2.

Maškarní diskoples

8. 3.

Dětský karneval

13. 3.

Spolek Hrozen – divadelní představení

27. 3.

Folkový večer

5. 4.

Velikonoční zábava

18. 4.

Košt vín


3.2.5

30. 5.

Májové zpívání

19. 6.

Svatojánská noc

20. 6.

K Nechorám do sklepa - otevřené sklepy

27. 6.

Turnaj ulic

6. - 12. 7.

Šachový turnaj

20. 7. - 8. 8.

6. ročník Memoriálu Stanislava Zálešáka

1. 8.

Noční soutěž SDH o pohár starosty obce

8. 8.

Beseda u cimbálu

9. - 11. 8.

Krojové hody

9. - 11. 8.

Výstava mladých prušáneckých umělců

5. 9.

Zarážání hory

19. 9.

Vinobraní

31. 10.

Gulášfest

28. 11.

K Nechorám za mladým vínem

30. 11.

Adventní jarmark

30. 11.

Rozsvícení vánočního stromku u OÚ

11. - 13. 12.

Vánoční výstava

23. 12.

Vánoční koncert

24. 12.

Vánoční koledování

26. 12.

Štěpánský turnaj

48

Sportovní akce

Sportovní akce konané v obci mají převážně místní charakter. Tradičně se zde koná Štěpánský turnaj ve stolním tenise. V létě se na místním fotbalovém hřišti koná turnaj ulic v kopané. Velmi oblíbeným sportem v obci jsou kuželky. Je zde amatérská kuželkářská liga, které se účastní mnoho obyvatel obce. Také je zde každoročně pořádán kuželkářský turnaj dvojic. Jedinou sportovní akcí, na kterou se zde sjíždí lidé z širokého okolí, je již zmíněný noční turnaj hasičských sborů, kterého se každý rok účastní i dobrovolní hasiči z Prušánek.


49

3.3 Realizační podmínky 3.3.1 Doprava Obec Prušánky je velmi dobře dopravně dostupná a to zejména díky silniční dopravě. Je jen deset minut od dálnice D2 Brno – Břeclav – Bratislava. Spojovací silnicí z dálnice do Prušánek je silnice I/55 Hodonín - Břeclav. Z této komunikace se odbočí na silnicí III/4233. Tato komunikace není v příliš dobrém technickém stavu, je to dáno nedostatkem financí na její opravu. Obcí také prochází silnice II/423, která spojuje Prušánky s obcemi Josefof, Moravský Žižkov, Velké Bílovice a Lužice. Po této komunikaci, dle celostátního sčítání dopravy z roku 2010, projede během 24 hodin 3330 vozidel. Tato komunikace je v celkem dobrém technickém stavu, protože to není dlouho, co byla většina jejího úseku zrekonstruována. V obci také funguje veřejná doprava, kterou zajišťují autobusy. Přepravu zde zajišťují tři dopravní společnosti a to ČSAD Hodonín a.s., BORS Břeclav a.s. a VYDOS BUS a.s. Autobusová doprava je zde stále velmi oblíbená a hojně využívána. Je to dáno zejména tím, že se v obci nachází jen základní škola. Studenti tak musejí dojíždět na střední školy do okolních měst a k přepravě využívají právě autobusy. Také starší obyvatelstvo využívá k přepravě převážně autobusovou dopravu. V Prušánkách se nachází tři zastávky. Vlakové nádraží se zde nenachází a nejbližší je v obci Moravská Nová Ves, která je přibližně 4 km vzdálená. V okolí Prušánek je nespočet cyklistických stezek.

Obrázek 17: Mapa cyklostezek (Zdroj: www.stezky.cz)


50

3.3.2 Ubytovací a stravovací zařízení V současné době se v obci nachází pět ubytovacích zařízení. Čtyři z pěti zařízení se nacházejí v Nechorách. Jde o hotel Beatrice, penzion Nechorka, sklep Nechory, sklep Moravia Vino spol. s r.o. V obci se nachází ubytování U Slunečnice, které je provozováno v rodinném domě. Hotel Beatrice - Hotel Beatrice je součástí sklepního areálu U Jeňoura, nabízí pohodlné ubytování v klidném prostředí nechorských vinic, kde můžete strávit ideální dovolenou s dětmi, víkendový pobyt ve dvou, firemní školení nebo nocleh po bujarém večírku ve vinných sklepech. (O Hotelu Beatrice, © 2015) Služby: 

ubytování ve 25 komfortně vybavených pokojích s balkóny



kapacita hotelu až 75 lůžek



konferenční sál pro firemní školení, koncerty, vernisáže a jiné kulturní akce



přímé propojení s Vinnými sklepy U Jeňoura



bezbariérový přístup a pokoj uzpůsobený pro vozíčkáře



na recepci jsou k dispozici pohodlné pohovky, denní tisk a velkoplošná televize



WiFi připojení



uzavřené hotelové parkoviště



hezký venkovní bazén



půjčovna jízdních kol (O Hotelu Beatrice, © 2015)

Penzion Nechorka - nachází se v lokalitě vinných sklepů zvané Nechory patřící k obci Prušánky. Součástí ubytování v penzionu je i kvelbený sklep, kde pořádáme řízené ochutnávky, firemní večírky, soukromé akce, rauty apod. V letních měsících možnost grilování a posezení v příjemném prostředí pod pergolou. Pro děti dětský koutek a pískoviště. Možnost půjčení jízdních kol - penzion se nachází v blízkosti vinařských cyklistických stezek, které vás dovedou na zajímavá místa. Kapacita ubytování je 19 lůžek. (Ubytování, © 2013) Sklep Nechory – Ubytování se nachází ve vinném sklepě rodinného vinařství Sasín. Nabízí ochutnávku vín, ubytovací služby, zajištění občerstvení k vínu. Kapacita ubytování je 6 osob.


51

Sklep Moravia Víno spol. s r. o. – Toto ubytování je také součástí rodinného vinařství, kde nabízejí, kromě ubytování i ochutnávku vína s občerstvením. Kapacita ubytování 10 osob. U Slunečnice – Toto ubytování se nachází v rodinném domě v centru obce. dispozici je dětská postýlka a kuchyňka s ledničkou. Společné sociální zařízení je umístěno na patře. V letních měsících je k dispozici venkovní bazén, zahrada s možností grilování nebo opékání. Děti se mohou vydovádět na pískovišti a houpačce. Nabízíme také návštevu vlastního vinného sklípku s odborným výkladem a ochutnávkou vín. Cyklisté mají k dispozici uzamykatelnou úschovnu kol uvnitř zahrady, součástí je také parkoviště pro 3 automobily. (U Slunečnice, © 2007) Stravování nabízí hned několik zařízení: Vinné sklepy U Jeňoura – nabízí vynikající domácí gastronomii. Vaří zde typickou moravskou kuchyni. Kapacita restaurace je až 300 osob. Je zde možnost uspořádání firemní večírků s rauty. Restaurace U Schottlů - Hostinec U Schottlů nabízí možnost stravování úterý až pátek po celý den, sobota, neděle od 14 hodin. Možnost pořádání rodinných i podnikových oslav, sportovní vyžití (petanque, tenis), zahradní posezení s grilováním, letní zábavy. Dále se zde nacházejí čtyři pohostinská zařízení, ve kterých se nevaří – Kuželna, Tafraporte, Kavárna U Předinských a U Savice. 3.3.3 Kulturní zařízení V obci se nachází kulturní dům, ve kterém se koná většina společenských akcí, ať jsou to plesy, besedy, výstavy, divadelní představení, vánoční koncert, karneval aj. Při nepřízni počasí se sem přesouvají i letní akce, které se jinak konají venku. Také zde probíhají zasedání zastupitelstva. 3.3.4 Sportovní zařízení V obci se nachází jedna tělocvična, která je součástí ZŠ. Konají se zde lekce zumby. Také se zde scházejí skupiny přátel kvůli volejbalu, florbalu nebo košíkové. V zimním období se zde konají tréninky fotbalového týmu. Součástí areálu školy je i venkovní multifunkční hřiště, kde se dá hrát kopaná, tenis, volejbal aj.


52

V obci se také nachází fotbalové hřiště, kde se konají fotbalové zápasy místního fotbalového týmu. U areálu hřiště se nachází kuželna, kde se pořádají zápasy amatérské kuželkářské ligy. V obci se také nachází staré koupaliště, které již není využíváno a chátrá. Obec však již schválila projekt na přestavbu areálu a zrušení koupaliště. Místo koupaliště, zde bude vybudován park s prolézačkami a hřištěm pro děti.

3.4 Selektivní podmínky 3.4.1 Demografie Tabulka 2: Obyvatelstvo dle pohlaví a věku za rok 2011 (Zdroj: ČSÚ) Dle pohlaví

Dle věkových kategorií

Počet obyvatel 2090

Muži

Ženy

0-14

15-64

65 a více

1049

1041

296

1474

318

Tabulka 3: Obyvatelstvo podle stupně vzdělání pro rok 2011 (Zdroj: RISY) Obyvatelstvo 15leté a starší

1721 Bez vzdělání, základní vč. neukončeného

V tom podle stupně

492

Vyučení a stř. odborné bez maturity

706

Úplné střední s maturitou

389

Vyšší odborné a nástavbové

38

Vysokoškolské

92

Nezjištěné

4

vzdělání

3.4.2 Činnost spolků Činnost spolků je v obci velice pestrá. Působí zde spolky sportovní, volnočasové či umělecké. Zástupci sportovních spolků jsou TJ Podlužany Prušánky. Jde o fotbalový oddíl TJ Podlužan Prušánky, který byl v obci založen v roce 1934. Momentálně v Prušánkách


53

existují týmy mladších žáků a mužů. Dále je to šachový oddíl TJ Podlužan Prušánky, který je v Prušánkach od roku 1974. Jsou zde tři oddíly a to Prušánky A, B a C. Posledním zástupcem TJ Podlužan Prušánky je kuželkářský oddíl. Dalším zástupcem sportovních spolků jsou dobrovolní hasiči. Významným spolek je Slovácký krúžek. Jeho náplní je vzdělávací činnost členů, osvětová, kulturní a folklórní činnost, obnovení starých lidových tradic a jejich další udržování a konečně navazování a rozvíjení kontaktů se sdruženími s obdobným zaměřením. Kromě pořádání kulturních akcí jsou to také pravidelné týdenní zkoušky jednotlivých složek, na kterých se připravují k tomu, aby mohly reprezentovat naši obec na dalších společenských akcích. V obci je od roku 1953. (Slovácký krúžek, © 2015) Mezi další spolky patří Spolek Nechorských vinařů, Seniorky z Prušánek, sdružení Krásné místo a spolek myslivců. Také se v místní tělocvičně konají lekce Zumby. 3.4.3 Sektor služeb Lékařskou péči zajišťuje zdravotnické středisko v centru obce. Nachází se zde dětský lékař i lékař pro dospělé a lékárna. Je zde i stanoviště vozů Donera, která zajišťují převoz pacientů k lékaři. Dále je v obci ještě jeden dětský lékař, který provozuje svou soukromou ordinaci v rodinném domě. Také se v Prušánkách nachází zubní lékařka. V obci jsou zastoupeny obchody potravin značky Coop a Hruška. Také je zde masna a drogerie. Dále obchod se smíšeným zbožím, dvě květinářství a zahradnictví. V obci je také benzinová pumpa a prodejna motocyklů. V budově obecního úřadu se nachází knihovna, Česká pošta a Dům s pečovatelskou službou. V obci jsou dvě vzdělávací zařízení Mateřská a Základní škola, ve kterých se vzdělává většina dětí nejen z Prušánek, ale i vedlejší obce Josefov. Jak již bylo zmíněno výše, v obci se nachází 7 pohostinských zařízení. Další službou je autoškola nebo několik kadeřnictví.

3.5 Potenciál cestovního ruchu Prušánky leží na pomezí okresů Hodonín a Břeclav. Zatímco oblast hodonínska je podle hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky hodnocena jako oblast s nepříliš vysokým potenciálem pro cestovní ruch. Oblast břeclavska již vykazuje střední potenciál pro cestovní ruch. Přímo Prušánky jsou oblastí se zvýšeným potenciálem


54

cestovního ruchu. Na druhé straně v celé oblasti Jihomoravského kraje jde o území pro turisty spíše nezajímavé.

Obrázek 18: Potenciál cestovního ruchu v okolí Prušánek (Zdroj: CzechTourism) Přes Prušánky vede cyklistická stezka Podluží, která je součástí projektu Moravské vinné stezky. Jde o 1200 km dlouhou síť vinařských stezek, která je tvořena deseti okruhy. Cyklostezka Podluží je dlouhá 120 km. Celá trasa je rovinatá a vede téměř výhradně po zpevněných komunikacích, je sjízdná po celý rok a za každého počasí. Celá trasa stezky je vhodná i pro méně zdatné cyklisty, nenáročné jsou i kopečky v okolí Nového a Starého Poddvorova. Obec má zájem vybudovat nové cyklostezky podél silnic, aby turisté nemuseli jezdit přímo po silnici mezi auty. Zatím je vybudována polovina stezky do obce Josefov a brzy by se měla vystavět stezka, která povede z Prušánek do Nechor.

Obrázek 19: Značení cyklostezky Podluží (Zdroj: www.stezky.cz) Turisticky nevýznamnějším bodem Prušánek jsou bezesporu Nechory, ostatní památky Prušánek nejsou příliš turisticky zajímavé. Dalšími pro obec významnými atraktivitami


55

jsou tradiční slavnosti, které se v obci pořádají. Jde především o krojové hody, vinobraní a zarážání hory. Velmi oblíbenou akci je i pochod „otevřenými sklepy“. Z prušánek však není daleko k jiným velmi atraktivním turistickým cílům v okolí. Jen 6 km je vzdálena obec Mikulčice, kde se nachází archeologicky významná oblast nalezišť a národní kulturní památka Slovanské hradiště. Byly zde nalezeny keramické předměty, kamenné předměty, šperky nebo součásti výzbroje. Na turistické pěší trase je 12 kamenných staveb, mezi nimiž je i knížecí palác z 9. století. (Národní kulturní památka, © 2015) Další významnou památko je 20 km vzdálený Lednicko-Valtický areál, kde se nachází novogotický zámek. V areálu se nachází minaret, umělá zřícenina Janův hrad nebo Valtický zámek. Daleko není ani k pálavským vrchům, zde je chráněná krajinná oblast. Pod Pálavou ve vesnici Dolní Věstonice bylo nalezeno tábořiště lovců mamutů a byla zde objevena asi nejvýznamnější soška pro celou Českou republiku a to Věstonická venuše.

Obrázek 20: Pálava (Zdroj: www.janmiklin.cz)

3.6 Zhodnocení finanční situace obce Na rok 2015 byl schválen rozpočet ve výši 41 317 000 Kč. V loňském roce byl rozpočet podstatně nižší a byl ve výši 36 213 000 Kč. Jde o navýšení o více než 5 000 000 Kč. Významné navýšení na straně výdajů bylo u položky výdaje na pozemní komunikace z 3 870 400 Kč na 12 182 300 Kč. Toto navýšení způsobila plánovaná výstavba cyklostezky a úprava komunikací mezi Prušánkami a Nechorami. Naopak výdaje byly výrazně sníženy u položky komunální služby a místní rozvoj z 10 638 100 Kč na 1 155 000 Kč. V loňském roce byla v plánu výstavba smuteční síně, projekt na výstavbu zněl na 10 000 000 Kč, avšak zastupitelstvo tento projekt zrušilo. Důvodem bylo zjištění, že projekt nezahrnuje všechny náklady a cena 10 000 000 je jen odhad. Síň se plánuje vystavět v dalších letech po přepracovaní projektu a výrazného snížení nákladů na


56

výstavbu. Další výraznou úsporou na straně výdajů je zrušení výdajů na tělovýchovu, které činily v roce 2014 2 610 000 Kč. K navýšení výdajů došlo u položky nakládání s odpady a to přibližně 4 000 000 Kč. Toto navýšení je způsobeno plánovanou výstavbou kompostárny. Zvýšení nastalo také u položky odvádění a čištění odpadních vod ze 100 000 Kč na 5 600 000 Kč. Zde jde o rekonstrukce čističky odpadních vod. U kultury došlo k navýšení o 500 000 Kč. Daňové příjmy se meziročně zvýšily o přibližně 2 000 000 Kč. O 1 000 000 Kč se zvýšily příjmy, které obec získává díky tomu, že se na jejich pozemcích nacházejí naleziště ropy. Značný nárůst v oblasti příjmů nastal na účtu změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech a to o 6 000 000 Kč. Co se týče zadluženosti obce, můžeme pozorovat pokles úvěrového zatížení. V loňském roce úvěry činily 2 289 500 Kč, letos je tato částka 1 407 700 Kč. Lze tedy konstatovat, že obec nemá problémy se splácením úvěru a toto zatížení se snižuje. Finanční situace obce je příznivá a obec má zájem a prostředky na nové investice, které mají zvýšit životní úroveň v obci a její atraktivitu.

3.7 Vyhodnocení analýzy podmínek pro cestovní ruch Analýza podmínek pro rozvoj a umístění cestovního ruchu, tedy analýza lokalizačních, selektivních a realizačních podmínek, nám přinesla poznatky, které mohou mít rozhodující vliv na rozmístění cestovního ruchu. Z kapitoly 3.2., která se zabývá lokalizačními podmínkami, vyplývá: 

Nejvýznamnější památkou obce je přilehlá obec vinných sklepů.



Ostatní památky nejsou příliš turisticky atraktivní.

Kapitola 3.3., o realizačních podmínkách, nám přináší tyto poznatky 

V obci je několik možností ubytování, které zlepšují atraktivitu obce.



Z uvedených stravovacích zařízení jen jedno nabízí kvalitní gastronomii, ostatní jsou spíše hospodská zařízení.



Obec je poměrně dobře dopravně přístupná, protože leží blízko sjezdu z dálnice D2.



Veřejná doprava zde velmi dobře funguje a je zde dostatek spojů s okresním městem Hodonín.


57

Koná se zde značné množství společenských a kulturních akcí, ovšem valná většina z nich má význam jen pro obyvatele obce a jejího okolí.



Přes obec vede významná vinařská cyklostezka. Ovšem obci by i tak velmi prospěla výstavba dalších cyklostezek, protože část trasy cyklostezky Podluží vede po silnicích třetí třídy a bylo by vhodné podél těchto silnic vést cestu jen pro cyklisty.

Z kapitoly 3.4., zabývající se selektivními podmínkami, vyplývá: 

Služby jsou tu, vzhledem k velikosti obce, velmi dobře a široce zastoupeny.



Spolky, které v obci fungují, jsou velmi činné a přispívají ke kulturnímu životu v obci.


III.

PROJEKTOVÁ ČÁST

58


4

59

PROJEKT ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU OBCE PRUŠÁNKY A VINNÉ OBCE PRUŠÁNKY

V této části diplomové práce se budu zabývat vytvořením návrhů, které by měli pomoci obci k získání více turistů. Vytvořím koncept nových akcí, naučné stezky a návrh na rozvoj agroturismu. Projekt zde také bude ekonomicky zhodnocen.

4.1 Vize a cíle projektového řešení Vizí tohoto projektu je vytvoření konceptu obce, který by přilákal více turistů a také by zajistil obci více akci a příležitostí, turisty nalákat. Celý koncept by se měl týkat toho, co je v obci nejrozšířenější a tedy pěstování vína a cyklistiky. Projekt bude rozdělen do tří částí: vytvoření nových akcí, vytvoření naučné stezky a zavedení agroturismu. Jak jsem již zmínila, projekt bude rozdělen do tří částí. V první části vytvořím nové akce, které budou souviset s vínem a cyklistikou. Vinné sklepy v Nechorách jsou největší pýchou obce a také největší atrakcí, proto je logické lákat na ně turistu. V Nechorách se zatím odehrává jen pár turisticky významných akcí a to Zarážání hory a Vinobraní, které se obě konají v září jen několik dní od sebe a pak dále pochod otevřenými sklepy. Nejvýznamnější část turistů, kteří do obce zavítají, jsou cyklisté. Z tohoto důvodu chci některé z akcí zacílit i na ně. Chtěla bych vytvořit koncept akcí, které by lákaly turisty od jara do podzimu. Je tedy nutné vytvořit akce, jejich obsah a zasadit tyto akce do stávajícího kalendáře. Druhou částí je vytvoření naučné stezky mezi vinohrady v okolí obce Prušánky. Tato stezka by byla přístupná celoročně, jak pro pěší turisty, tak pro cyklisty. Zde je nutné připravit trasu a zajisti její naučný charakter. Ve třetí části vytvořím koncept agroturismu, který by přilákal další segment turistů. Rozsáhlé vinice dávají obci dobré podmínky pro přilákání návštěvníků, kteří by chtěli poznat a naučit se, jak se starat o vinice, co vše je potřeba udělat, než se hrozny dostanou z vinohradu až do lahve nebo do skleničky a také, jak se víno vyrábí.

4.2 Popis navrhovaných akcí Do kalendáře akcí budou přidány tyto nové akce: Zahájení sezóny, Kurz degustace, Cyklistický závod a Košt nejlepších vín.


60

Kalendář akcí je poměrně nabitý, avšak jak již jsem zmiňovala, většina akcí je regionálního charakteru. Chtěla bych přidat do kalendáře akce, které budou atraktivní pro turisty v celé republice i mimo ni. První akcí by bylo zahájení sezóny, které by se konalo v průběhu dubna. „Zahájení sezóny v červené a bílé“. Tato akce by byla tematicky orientována do červené a bílé, návštěvníci by měli přijít v bílém nebo červeném oblečení. Pro návštěvníky bude připraven program v podobě koncertu, soutěží a občerstvení. Návštěvníci by se mohli zúčastnit několika soutěží např.: soutěž v pojídání jahodových knedlíků s tvarohem, soutěž o největší pusu (soutěžící by si dávali do pusy bobule hroznů, kdo jich zvládne dát do úst nejvíce, vyhrává) nebo plivání hroznových bobulí na cíl. Výherce by získal věcnou cenu jako balíček vína, pohár a jiné maličkosti, které by se nasbírali od sponzorů. V měsíci květnu by mohl být uspořádán kurz základů degustace vína. Akce by mohla být uspořádána v prostorách konferenčních sálů hotelu Beatrice. Na kurz by byl najat kvalifikovaný lektor. Tento kurz by byl jednodenní, rozdělený do dvou částí. V pauze mezi dopolední a odpolední částí by bylo nachystáno občerstvení pro účastníky. Kurz by byl vypsán pro 30 lidí. Pokud by se tento kurz ujal, mohl by se konat častěji. V červnu je již v kalendáři velmi významná akce a to „ K Nechorám do sklepa“, otevřené sklepy. Tato akce je velmi turisticky oblíbena a každoročně ji navštěvuje víc a víc turistů. Návštěvníci chodí od sklepa ke sklepu, kde mohou ochutnat vzorky vinařů a majitelů sklepů. V červenci je v okolí mnoho tradičních kulturních akcí, kterým by obec mohla konkurovat akcii z jiného soudku a to uspořádáním sportovní akce - „Cyklistický závod mezi vinohrady“. Trasa by mohla vést stejnou cestou, jako naučná stezka (viz. níže). Měla by tedy délku 5,6 km. Závod by měl 5 kol a celková délka by byla 28 km. Závodníci by mohli startovat po zaplacení startovného, v ceně by získali občerstvení. První tři závodníci by získali ceny. Po skončení závodu by zábava pokračovala občerstvením a příjemným posezením u muziky. Před zahájením sběru hroznů pro nový ročník by v srpnu byl uspořádán košt nejlepších vzorků loňského roku. Po zakoupení skleničky by mohli návštěvníci ochutnávat vzorky až do vyčerpání zásob. Vinaři by mohli vložit libovolný počet vzorků, avšak vždy od jednoho druhu tři láhve. Za vzorek (zvlášť za víno bílé, červené a růžové), který by byl vypit


61

nejrychleji, by vinař obdržel symbolickou cenu. Součástí programu by byl táborák, kde by si mohli návštěvníci opéct klobásy a děti marshmallows. Září je nabito tradičními vinařskými slavnostmi Zarážáním hory a Vinobraním. 4.2.1 Rozpočet nákladů a výnosů akcí V tabulce jsou uvedeny celkové očekávané náklady a výnosy. Jednotlivé položky nákladů a výnosů jsou rozepsány pod tabulkou. Tabulka 4: Přehled výdajů a výnosů nových akcí (Zdroj: vlastní zpracování) Náklady

Výnosy

Zahájení sezóny

53 200

53 500

Kurz degustace

22 000

24 000

Cyklistický závod

33 800

30 100

Košt nejlepšího vína

35 000

48 500

Celkem

131 000

131 600

Akce

V nákladech zahájení sezóny je zahrnuta cena za jídlo pro účinkující a dobrovolníky, které činí 8000 Kč (25 lidí, 200 Kč jídlo, 2 jídla – obě a večeře). Dále je zde zahrnuto pití pro účinkující a dobrovolníky za 2 000 Kč. Náklady na muzikanty a DJ´e 20 000 (5 000 DJ, 7 500 dechová hudba, 7 500 cimbálová muzika). Dále se musí zařídit toalety, které stojí 6 000 (3x2 000). Je nutno zaplatit poplatky za reprodukovanou hudbu a autorská práva, které činí 10 000 Kč. Také sem počítáme náklady na ceny pro účastníky soutěže, ty činí 1 000 Kč (5 trofejí za 200 Kč), zbytek cen by byl vybrán od sponzorů. Na propagaci by byly vytisknuty letáky za 2 000 Kč. Dále také náklady na uvaření knedlíků a koupení hroznů 1 000 Kč. Výnosy za tuto akci činí vstupné, které by bylo 100 Kč pro lidi, kteří na sobě nebudou mít bílou nebo červenou a 80 Kč pro ty, kteří přijdou v těchto barvách. Počítám tedy s průměrným vstupným 90 Kč. Na akce do Nechor pravidelně chodí 700 lidí, já počítám s účastí 500 lidí. Výnos na vstupné tedy činí 45 000 Kč. Dalšími výnosy jsou pronájmy ploch stánkům s občerstvením. Cena za m2 činí 100 Kč, kdyby přijelo 5 stánků s plochou 15 m2, výnos by byl 7 500 Kč + elektřina 200 Kč stánek. Dohromady tedy 8 500 Kč. Co se týče kurzu degustace, zde jsou do nákladů započítány náklady na občerstvení 6 000 Kč (200 Kč osoba, 30 osob). Náklady na lektora 15 000 a náklady na pronájem místnosti


62

1 000 Kč. Výnosem je zápisné na kurz, které by činilo 800 Kč. Celkový výnos by tak byl 24 000. Cyklistický závod by do svých nákladů zahrnoval ceny za country muziku 10 000 Kč, která se nejlépe hodí k táboráku. Poplatky za autorská práva 5 000 Kč. Toalety za 6 000 Kč. Dále náklady na klobásy, chleba a marsmallows k táboráku 16 200 Kč (500 ks klobás za 10 000 kč, chleba 2 000 Kč a marshmallows 300 ks za 200 Kč). Dále zde musíme započítat 3 trofeje pro nejlepší závodníky za 600 Kč. Výnosy u této akce jsou startovné, které by vyneslo 15 000 Kč (50 lidí, startovné 300 Kč). Počítáme s účastí 300 lidí, výnosy za občerstvení tedy jsou 9 000 Kč (300 lidí, 30 Kč za porci klobásy a chleba). Dále výnosy z marshmallows, které by se prodávaly v dávce po 3 ks za 10 Kč a počítáme s prodejem 100 ks porcí, by vyneslo 1 000 Kč. Znovu by zde byli výnosy za nájemné pro stánky, které by činily 5 100 Kč (3 stánky, výměra 15 m2, cena 100 Kč/m2+elektřina 200 Kč/stánek). U koštu nejlepších vín by největší skupinu nákladů tvořili náklady na muziku 15 000 Kč (7 500 cimbálová muzika, 7 500 Kč dechová muzika). Dále pak poplatky za autorská práva 5 000 Kč. Toalety za 6 000 Kč. Dále by to byl pronájem za chladící box pro vzorky vína za 2 000 Kč. Občerstvení pro muziku a pořadatele by činilo 3 000 (15 lidí, 200 Kč porce) a pití za 1 000 Kč. Letáky na propagaci za 2 000 Kč. Ceny pro vinaře za 1 000 Kč. Výnosy by činili 25 000 vstupné (500 lidí, 50 Kč). Výnosy z prodeje skleniček na košt 15 000 Kč (50 Kč/sklenička, 300 lidí). Posledními výnosy by byly výnosy za pronájem plochy stánkům 8 500 Kč. 4.2.2 Personální zabezpečení Všechny akce konané v Prušánkách organizačně zařizují zaměstnanci obecního úřadu a dobrovolníci. Nebylo by tomu jinak ani u těchto akcí. Uvedu personální zabezpečení u akce k Zahájení sezóny, další akce mohou být řešeny obdobně. Nejvýznamnější osobou při organizování akcí je kulturní referentka, která má na starosti zajištění vystupujících a občerstvení pro ně, zajištění propagace, zajištění toalet, zaplacení poplatků za muziku. Můžeme tedy říci, že kulturní referentka je naše vedoucí projektu, která dohlíží na hladký průběh akce a ostatní se na ni můžou obracet, pokud mají dotazy nebo potřebují vyřešit nastalé problémy. Za vytvoření rozpočtu a jeho dodržování je zodpovědná účetní.


63

Dále je třeba čtyř dobrovolníků, kteří budou prodávat vstupenky, jelikož jsou dvě přístupové cesty do Nechor je třeba dvou dobrovolníků ke dvěma vybíracím místům. Další tři dobrovolníci jsou třeba na dohlížení průběhu soutěží. Tito lidé by zapisovali jména a jejich výsledky, aby mohla být soutěž vyhodnocena a vítězům mohli být předány ceny. Také je třeba dobrovolnice, která uvaří ovocné knedlíky, které budou konzumovány v soutěži pojídání. Dobrovolníci budou třeba i k nachystání sezení pro návštěvníky, zde budou stačit dva. Den před akcí je taky potřeba vystavět pódium, o to se postará 5 dobrovolníků. Tabulka 5: Personální zabezpečení (Zdroj: vlastní zpracování) Pozice

Kulturní referentka/Vedoucí projektu

Funkce

Jméno

vedení týmu

Jana Nováková

propagace kontrola prací

Ekonom projektu

tvorba rozpočtu

Martina Konečná

kontrola dodržování projektu prodej vstupenek stavba pódia

Tým dobrovolníků přichystání posezení dohled nad soutěžemi

Radka Novotná, Pavel Zálešák, Jiří Čupr, Jitka Hromková, Lenka Poláchová, Jana Budínová, Martin Horák, Jaroslava Trechová, Petr Tichý, Jan Zahradník, Tomáš Trecha, Zdeněk Opluštil

4.2.3 Harmonogram akce Příprava akce začíná asi měsíc před dnem konání akce, kdy je třeba zajistit muzikanty, kteří budou vystupovat na akci. Rezervace kapel má na starosti kulturní referentka. Dalším krokem je tři týdny před konáním akce zajištění propagace. Nechají se vytisknout letáky a plakáty, které se rozmístí po okolních vesnicích. Letáky budou také umístěny na informačních turistických centrech vybraných měst např.: Brně, Praze a Olomouci. Pomoci s propagací může také webový portál kudyznudy.cz, kde jsou prezentovány akce konající se po celé České republice.


64

Týden před konáním akce je třeba zajisti toalety pro návštěvníky a také nahlásit tuto akci na ochranný svaz autorský a zaplatit potřebné poplatky. Den před akcí je třeba nachystat pódium. V den konání akce přípravy začínají již od rána. V devět hodin se začíná s chystáním posezení pro návštěvníky. Také je třeba umístit dva stolky, každý na jednu přístupovou cestu, u kterých se budou prodávat vstupenky a také se zde budou moci návštěvníci přihlásit do soutěží. V tento den také jedna z dobrovolnic, během dopoledne připraví ovocné knedlíky na soutěž v jejich pojídání. Během dopoledne také budou přivezeny a umístěny toalety. Ve dvanáct hodin budou nachystány obědy pro dobrovolníky a zaměstnance obce. Po obědě budou přípravy pokračovat a ve dvě hodiny bude akce zahájena. Ve dvě hodiny tedy začne hrát dechová muzika. Dechová muzika bude hrát do pěti hodin, poté bude hodinová přestávka. V této přestávce budou mít muzikanti večeři. Také se v tomto čase uskuteční soutěž v pojídání knedlíků. Ostatní soutěže budou probíhat v průběhu akce. V šest hodin začne hrát cimbálová muzika a budou hrát do devíti hodin. Poté bude vyhlášení vítězů soutěží. Po vyhlášení vítězů bude až do konce akce hrát DJ. Tabulka 6: Časový harmonogram akce (Zdroj: vlastní zpracování) Časový harmonogram 14.00

Zahájení akce

14.00-17.00

Vystoupení dechové muziky

17.15

Soutěž v pojídání knedlíků

18.00-21.00

Vystoupení cimbálové muziky

21.00

Vyhlášení vítězů

21.10 do ukončení

Hraje DJ

4.3 Naučná stezka V této části projektu jde o vybudování trasy, na které se bude moci turista dozvědět mnoho informací o víně, které se v této oblasti pěstuje. U vyznačené trasy budou umístěny informační cedule, na kterých bude popis dané odrůdy, která na tomto místě roste, obrázek jejího hroznu a listu. V dnešní době lidé mnohém lépe rozeznají dobré a kvalitní víno, také jsou schopní rozeznat, jakou odrůdu pijí, avšak stále většina návštěvníků nikdy neviděla, jak vypadá hrozen, který na révě vinné roste a ze kterého víno vzniká. Z tohoto důvodu


65

bych navrhovala vytvořit tuto stezku, ze které si návštěvníci odnesou spoustu zajímavých znalostí.

Obrázek 21: Mapa naučné stezky (Zdroj: vlastní zpracování s využitím Google maps) V okolí Prušánek se pěstuje mnoho odrůd vinné révy, avšak na naučné stezce budou informační tabule zmiňující jen ty nejrozšířenější a nejzajímavější, kterých je 14. Na naučné stezce bude tedy umístěno 14 informačních tabulí s odrůdami a délka stezky bude 5,6 km. Z bílých vín zde bude: Müller Thurgau, Velstlínské zelené, Rulanské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a speciální moravská odrůda Pálava. Červená vína budou zastupovat: Frankovka, Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, André, Cabernet Moravia a nová odrůda, která se těší větší a větší oblíbenosti Dornfelder.

Obrázek 22: Návrh informační tabule (Zdroj: vlastní zpracování)


66

Náklad na pořízení čtrnácti informačních tabulí by byly přibližně 130 000 Kč (cena jedné tabule 9 130 Kč). Tyto náklady však nezahrnují potisk jednotlivých tabulí. Náklady na potisk by byly asi 28 000 Kč (2 000 Kč na jednu tabuli). Také je nutno započítat montáž, která by vyšla přibližně na 5 000 Kč a označení trasy přibližně za 1 000 Kč. Na stezku bude třeba vypracovat projekt, který zpracuje externí firma, to přinese náklady asi 50 000. Grafické návrhy tabulí by stáli přibližně 10 000 Kč. Celková cena projektu tak bude asi 224 000 Kč. Naučná stezka bude propagována na webových stránkách obce Prušánky (www.obecprusanky.cz) a na webových stránkách Nechor (www.nechory.cz). 4.3.1 Harmonogram projektu Časový harmonogram projektu bude záviset na délce dílčích činností projektu, jako tvorba projektu, schválení projektu, tvorba rozpočtu obce, schválení rozpočtu. Je třeba vypracovat projekt na výstavbu naučné stezky, který bude třeba schválit zastupitelstvem. A zapracovat náklady na projekt do rozpočtu obce. Po schválení projektu zastupitelstvem bude vybráno grafické studio, které vytvoří alespoň tři návrhy vzhledu informačních tabulí, ze kterých bude moci zastupitelstvo na zasedání vybírat. Grafické studio má na vytvoření návrhu jeden měsíc, také je zde ponechána rezerva 1 týdne, pokud by se grafické studio s návrhy opozdilo. Na zasedání zastupitelstva v průběhu ledna by bylo vybráno z předložených návrhů. Pokud by se zastupitelstvu návrhy nelíbili nebo k nim měli jakékoliv připomínky, které by bylo třeba do návrhu zapracovat, je zde ponechána rezerva 14 dnů. Ihned po schválení návrhu, by mohla dodavatelská firma začít s výrobou tabulí. Na výrobu je jim ponechán jeden měsíc. Následovala by montáž tabulí, která by měla být hotova během dvou dnů. V případě problémů s montáží je zde ponechána rezerva 2 dnů. V sobotu 1. dubna by byla stezka slavnostně otevřena. Tabulka 7: Harmonogram projektu (Zdroj: vlastní zpracování) Akce

Začátek

Konec

Rezerva

Zpracování projektu

1.9.2015

30.10.2015

1 týden

Předložení projektu zastupitelstvu ke schválení

24.11.2015

24.11.2015

-

Schválení rozpočtu

24.11.2015

24.11.2015

-

Zadání grafického návrhu tabulí

1.12.2015

31.12.2015

1 týden


67

Výběr grafického návrhu

19.1.2016

19.1.2016

14 dnů

Výroba informačních tabulí

3.2.2016

29.2.2016

-

Montáž informačních tabulí

28. 3. 2016

29.3.2016

2 dny

Slavnostní otevření

1.4.2016

1.4.2016

-

4.4 Agroturismus Tato část projektu je zaměřena na segment trhu turistů, kteří nechtějí trávit svou dovolenou rekreačně, ale chtějí ji strávit aktivně a také se chtějí pokud možno i něco nového dozvědět a naučit. Skupiny od dvou do deseti lidí by přijeli a setkali se s vinařem, mohli by si prohlédnout sklep, který jim poskytne zázemí. Před odjezdem do vinice by bylo nachystáno občerstvení. Následoval by přesun do vinice, kde by se skupina seznámila s jednotlivými odrůdami, které vinař pěstuje. Poté by si návštěvníci vyzkoušeli práci, která se v době jejich příjezdu na vinici provádí. Vinař jim také může vysvětlit, jaké práce se dělali do té doby a jaké budou následovat. Po náročné práci je nutná zábava, návštěvníci by se přesunuli do sklepa vinaře, kde by byla ochutnávka vína a také občerstvení. Byl by tedy nabízen celkový produkt, který by se mohl jmenovat např.: „Na den vinařem“, který by nabízel nejen nové zkušenosti, ale také zábavu. Časový plán 10.00 – 18.00 (možno prodloužit v závislosti na každém vinaři). U tohoto produktu jde samozřejmě hlavně o příjem pro vinaře, kteří by službu nabízeli, ale i pro obec je tato možnost velmi zajímavá a to z hned několika důvodů. Především protože agroturistika zvýší prestiž obce. Přiláká větší počet turistů, se zvednutím počtu turistů souvisí větší útrata u místních obchodníků a tím se zvýší příjem obce na daních. Účastníci agroturismu také mohou své zážitky předat dále svým známým a nalákat je tak na návštěvu této obce. Při zvýšení návštěvnosti obce lze také s určitostí konstatovat, že dosavadní ubytovací kapacity by přestali dostačovat a vytvořil by se tlak na výstavbu nových ubytovacích zařízení, která by rovněž zvýšila příjem obecní pokladny. U této části projektu tedy nejde o navýšení příjmů a nelze ani vyčíslit jaké přínosy jsou zde pro obec, protože jde hlavně o vylepšení image obce. Obec by zde teda měla hrát převážně úlohu podpory. Představit tuto možnost vinařům a přesvědčit je, že je to velmi výhodná příležitost. Také vypomoci s propagací na webových stránkách obce.


68

4.5 Rizika projektu Každý projekt je spojen s mnoha riziky, které mohou ohrožovat jeho plánování a průběh. Nejčastějšími riziky u projektů bývají finanční rizika, rizika spojená s výběrem lidských zdrojů a materiální rizika. V tabulce jsou uvedena rizika, která mohou ohrozit průběh tohoto projektu. Každému riziku jsem přidělila váhu v rozpětí od 0 do 5 a pravděpodobnost rizika od 0 do 1. Součinem těchto hodnot získáme hodnotu rizika, která nám vyjadřuje, jak závažné riziko z tohoto projektu plyne. Za největší riziko analýza určila počasí, toto riziko však nelze nijak ovlivnit a jediným řešením může být přesunutí akce na jiný termín. Dalšími riziky v pořadí je nedostatek finančních prostředků a nedostatek návštěvníků. Pokud bude rozpočet správně nastaven, nedostatek financí by neměl nastat, avšak je vždy dobré mít rezervu, která pomůže případné výkyvy pokrýt. Nedostatek návštěvníků je vždy velkým problémem, protože se nám nevrátí náklady, které byly do projektu vloženy. Zde není jiná možnost než akci dobře propagovat a připravit návštěvníkům zajímavý a lákavý program. Rizika spojená se špatným sestavením rozpočtu, nevhodně zvoleným dodavatel a nekvalitním provedením byli vyhodnoceny jako třetí největší riziko. Čtvrtým největším rizikem pak je špatná organizace. Následuje nedodržení rozpočtu. Jako nejmenší riziko analýza určila riziko spojené s nedostatečnou zainteresovaností pracovníků. Zaměstnanci obce, kteří tradičně akce organizují, jsou velmi zkušení a zapálení pro vše, co může obci pomoci při zviditelnění. Taktéž spolky působící v obci často a se zapálením při organizaci či zajištění programu pomáhají. Pravděpodobnost tohoto rizika je tedy pravdu velmi nízká Tabulka 8: Rizika projektu (Zdroj: vlastní zpracování)

Riziko

Váha rizika Pravděpodobnost Hodnota (0 - 5) rizika (0 - 1) rizika

Možná prevence

Společné Nedostatek finančních prostředků

4

0,4

1,6

Důkladné zaměření na plán projektu a výši obecního rozpočtu

Nedodržení rozpočtu

4

0,2

0,8

Zvolení odpovědné osoby, která bude na čerpání financí dohlížet

Špatné sestavení rozpočtu

4

0,3

1,2

Zajištění si finanční rezervy

Rizika spojená s akcemi


69 Bohužel toto riziko je vždy přítomné u venkovních akcí a nelze jej nijak ovlivnit

Počasí

5

0,5

2,5

Nedostatek návštěvníků

4

0,4

1,6

Správné nastavení cen vstupného, vhodná propagace

Nedostatečná zainteresovanost pracovníků na akcích

3

0,2

0,6

Důraz na schopnosti a kvalifikaci pracovníků Zvolení vhodného a zkušeného pracovníka, který bude mít organizaci na starosti

Špatná organizace

3

0,3

0,9

Nevhodný výběr dodavatele

4

0,3

1,2

Nekvalitní provedení informačních panelů a montáže

4

0,3

1,2

Rizika spojená se stezkou Podrobný průzkum trhu, zajištění si recenzí na jednotlivé dodavatele Výběr kvalitního dodavatele

4.6 Financování projektu Snažila jsem se navrhnout tento projekt tak, aby byl pro obec finančně dosažitelný. Financování projektu tedy bude zajištěno ze zdrojů obce. Jak lze vidět u rozpisu nákladů a výnosů na nové akce náklady a výnosy jsou téměř vyrovnané. Nové akce si na sebe tedy vydělají sami a zaručí tak vyrovnaný rozpočet. Bude tedy třeba zvýšit výdaje na kulturu o danou částku nákladu potřebnou na akce 131 000 Kč. Částka výdajů na kulturu se tak kvůli akcím zvýší z 1 012 000 Kč na 1 143 000 Kč. Na straně příjmů se příjmy z kultury zvýší o 131 600 Kč a budou tedy činit 384 600 Kč. Další možnost, která by mohla obci pomoci s financováním těchto akcí je sehnání sponzora. Sponzoři by mohli ulevit obci alespoň s částí nákladů. V obci jsou dvě prosperující firmy, které by mohly být ohledně sponzorství osloveny. Co se týče naučné stezky, aby na ni obec měla dostatek prostředků, bude muset upravit rozpočet a zvýšit výdaje na komunální služby a územní rozvoje o náklady na stezku. Tedy o částku 224 000 Kč. Tuto částku však bude muset ponížit v jiných oblastech. Zdroje na naučnou stezku tak budou získány z reorganizace rozpočtu. Nové výdaje u položky komunální služby a územní rozvoj tak budou činit 1 379 000 Kč. Přemýšlela jsem i o možnosti získání prostředku buď z evropských nebo krajských fondů, avšak nenalezla jsem žádný vhodný dotační program, který by byl momentálně otevřen a


70

daly by se z něj čerpat prostředky na tuto akci. Avšak si nemyslím, že by uskutečnění tohoto projektu bylo závislé na získání dotace. Obec bude muset přeorganizovat rozpočet a v některých položkách ubrat, ale financování tohoto projektu si může dovolit z vlastních zdrojů. Tabulka 9: Přehled změny rozpočtu (Zdroj: vlastní zpracování) Položka

Rok 2015

Rok 2016

Výnosy

Náklady

Výnosy

Náklady

Kultura

253 000

1 012 000

384 600

1 143 000

Komunální služby a územní rozvoj

46 000

1 155 000

46 000

1 379 000

4.7 SWOT analýza obce Prušánky po začlenění projektu V této části je sestavena SWOT analýza, tedy analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb obce Prušánky. V této SWOT analýze jsou již promítnuty i důsledky tohoto projektu. Silné stránky: 

Dobrá geografická poloha



Vinařská tradice a specifická vinná obec Nechory



Velké množství obecních spolků a klubů



Ochota zastupitelstva a spolků aktivně se zapojit v dění obce



Přítomnost cyklostezky



Dobré zastoupení služeb v obci



Originální akce, které se v rámci mikroregionu Podluží, v jiných obcích nekonají



Naučná stezka – naučnou stezku má zatím jen jedna obec v okolí



Akce nemají jen regionální význam



Cestovní ruch vázán nejen na pořádané akce – díky rozvoji agroturismu

Slabé stránky: 

Do obce nevede železniční spojení



Při zvednutí návštěvnosti, v obci není dostatek ubytovacích kapacit



Je zde jen jedno kvalitní stravovací zařízení

Příležitosti:


Propojení naučných stezek v Prušánkách a Velkých Bílovicích



Kooporece s rakouskými vinnými obcemi



Možnost příchodu nových investorů



Navýšení dotací a grantů, které můžou obce čerpat z Evropské unie

71

Hrozby: 

Omezení finančních prostředků na rozvoj cestovního ruchu od státu nebo Evropské unie



Nespokojenost turistů s nabízenými službami



Zanedbání ochrany přírody a kulturních památek



Snížení kvality životního prostředí



Nepříznivé klimatické podmínky


72

ZÁVĚR Cílem této práce bylo vytvořit projekt, který by zatraktivnil danou oblast pro turisty. Přinesl obci image místa, kde lidé vítají nové návštěvníky a užívají si zde života. Myslím si, že toto místo je velmi turisticky atraktivní, díky své půvabné přírodě, tradicím a kvalitnímu vínu. Proto jsem navrhla projekt, který tyto významné atraktivity využívá. Důraz jsem kladla nejen na zajištění zábavy pro turisty, ale také na obohacení návštěvníků o nové informace. Z analýzy současného stavu cestovního ruchu obce Prušánky vyplynulo, že obec má jen jednu významnou památku a tou je sklepní obec Nechory. Dopravní dostupnost obce autem je vyhovující a i místní infrastruktura je na dobré úrovni. V současnosti je i síť ubytovacích a stravovacích zařízení dostatečné, ale pokud by se díky tomuto projektu podařilo nalákat více turistů, bylo by jistě nevyhnutelné navýšit jejich kapacitu. Obec je velmi společensky činná, ale většina akcí je jen regionálního charakteru. Je zde velmi dobrá síť služeb a významným plus je také přítomnost vinařské cyklostezky, jejíž trasa vede přes Prušánky. Svůj projekt jsem rozvrhla do tří částí. První část měla překonat regionální charakter akcí a zařadila jsem do kalendáře akcí akce nové, které by mohly být atraktivní pro všechny. Mým záměrem také bylo, aby tyto akce byly nákladově pro obec dostupné a aby si na sebe vydělaly, proto jsem provedla i kalkulaci výnosů a nákladů na akci. V druhé části projektu navrhuji vytvořit naučnou stezku, který by návštěvníky poučila v oblasti odrůd vína, které se na území Prušánek a Nechor pěstují. Tato část projektu je tedy zaměřena na poučení návštěvníka, aby si přivezl kromě krásných zážitků také nové poznatky. I u této části jsem se snažila, aby projekt nebyl pro obec příliš nákladný a bylo ve finančních možnostech obce tuto stezku vybudovat. Poslední část projektu je zaměřena na rozvoj agroturismu, pro který jsou zde, dle mého názoru, velmi dobré podmínky. Tato část projektu není zaměřena primárně na ekonomický přínos ale hlavně na zvýšení image a povědomosti o obci. Měla by návštěvníkům přiblížit, že za tvorbou dobrého vína je velká dřina a práce na vinici zaberou mnoho času. Také by se mohli dozvědět, jak vlastně víno vzniká a jaké procesy jsou k tomu třeba. Nutno dodat, že místnímu zastupitelstvu velmi leží na srdci, aby obec vzkvétala a byla stále atraktivnější pro turisty, proto věřím, že potenciál obce bude v budoucnu naplno využit.


73

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literární zdroje: BLAŽEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Vyd. 2., přeprac. a rozš. Praha: Karolinum, 2011, 342 s. ISBN 978-80-246-1974-3. ČAPKA, František, 1999. Prušánky vinařská obec Podluží. Brno: CERM. ISBN 85-04893-0. DOLEŽALOVÁ, Kamila, 2011. Projekt na podporu cestovního ruchu v turistické lokalitě Moravského Slovácka [online]. Prušánky [cit. 2015-03-29]. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky. Vedoucí práce doc.

Ing.

Zuzana

Tučková,

PhD.

Dostupné

z:

http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/15114/dole%C5%BEalov%C3%A1_2011_ dp.pdf?sequence=1&isAllowed=y. INDROVÁ, Jarmila a kolektiv autorů © 2008. Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj [cit. 2015-03-29]. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2e-a43007314a2e/GetFile14_1.pdf HESKOVÁ, Marie, aj. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upravené vyd. Praha:IDEA SERVIS, 2002, 173 s. ISBN 80-85970-43-0. KOCOUROVA, Romana, 2007. Návrh projektu na podporu cestovního ruchu v kraji Vysočina [online]. Prušánky [cit. 2015-04-19]. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu. Vedoucí práce Ing. Jana Krbová. Dostupné z: http://theses.cz/id/b4ky3o/ KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Principles of marketing. 15th global ed. Harlow: Pearson, 2014, 716 s. ISBN 978-0-273-78699-3. KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. 12th edition. Praha: Grada Publishing, 2007, 816 s. ISBN 978-80-247-1359. LINDEROVÁ, Ivica © 2013. Cestovní ruch. Základy a právní úprava [online]. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava [cit. 2015-03-29]. ISBN 978-80-87035-82-5. Dostupné

z:

http://www.vspj.cz/ISBN/Skripta%20-


74

%20V%C5%A0PJ/Cestovn%C3%AD%20ruch%20%20Ivica%20Linderov%C3%A1.pdf. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích, evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80-247-3750-8. PALÁTKOVÁ, Monika © 2007. Místní, národní a mezinárodní marketing destinace [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 170 s. [cit. 2015-04-2]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/972b6eef-d405-4fac-906c-7de59435c861/GetFile8_3.pdf. ROBINSON, Peter, Michael LÜCK a Stephen L. SMITH. Tourism. Oxfordshire: CAB International, 2013, 525 s. ISBN 9781780642970. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80247-4039-3. ZAMAZALOVÁ, Marcela a kolektiv. Marketing. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 499 s. ISBN 978-80-7400-115-4. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-245-0858-3.

Elektronické zdroje Definition of tourism, © 2015. Tugberkugurlu [online]. Prušánky [cit. 2015-03-28]. Dostupné

z:

http://www.tugberkugurlu.com/archive/definintion-of-tourism-unwto-

definition-of-tourism-what-is-tourism Historie, © 2015. Obec Prušánky [online]. Prušánky [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.obecprusanky.cz/turistika/pamatky.php Historie farnosti, © 2015. Farnost Prušánky [online]. Prušánky [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.farnostprusanky.cz/novy/?page_id=11 Hody bývají v Prušánkách největší událostí, 2014. Hodonínský deník. Hodonín: Vltava Labe Press, červenec 2014. Obce, © 2010. Hodonínsko [online]. Prušánky [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://hodoninsko.eu/obce


75

O Hotelu Beatrice, © 2015. U Jeňoura [online]. Prušánky [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ujenoura.cz/cz/ubytovani/o-hotelu-beatrice.html Nechory

[online],

©

2014.

Prušánky

[cit.

2015-03-08].

Dostupné

z:

http://www.nechory.cz/?p=p_16 Národní kulturní památka, © 2015. Mikulčice [online]. Prušánky [cit. 2015-03-19]. Dostupné

z:

http://www.mikulcice.cz/udalosti-v-obci/turistika-ubytovani/narodni-

kulturni-pamatka-slovanske-hradiste-v-mikulcicich/ Památky, © 2015. Obec Prušánky [online]. Prušánky [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.obecprusanky.cz/turistika/pamatky.php Pojetí regionální politiky, © 2015. Regionální rozvoj [online]. Prušánky [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/pojeti-regionalni-politiky.html Slovácký krúžek, © 2015. Obec Prušánky [online]. Prušánky [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.obecprusanky.cz/instituce-spolky/slovacky-kruzek.php Ubytování, © 2013. Víno Vašíček [online]. Prušánky [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.vinovasicek.cz/ubytovani-penzion-nechorka-prusanky U

Slunečnice

[online],

©

http://www.uslunecnice.info/

2007.

Prušánky

[cit.

2015-03-16].

Dostupné

z:


76

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Přínosy cestovního ruchu .................................................................................. 13 Obrázek 2: Objekty cestovního ruchu ................................................................................ 15 Obrázek 3: Subjekty cestovního ruchu ................................................................................ 15 Obrázek 4: Formy a druhy cestovního ruchu....................................................................... 18 Obrázek 5: Marketingový mix služeb „7P“ ......................................................................... 26 Obrázek 6: Rozšířený marketingový mix ........................................................................... 28 Obrázek 7: Mapa Jihomoravského kraje ............................................................................. 37 Obrázek 8: Nechory ............................................................................................................. 40 Obrázek 9: Kostel sv. Isidora ............................................................................................... 41 Obrázek 10: Kaple sv. Františka z Assisi ............................................................................ 42 Obrázek 11: Boží muka ....................................................................................................... 42 Obrázek 12: Socha sv. Floriána ........................................................................................... 43 Obrázek 13: Kříž v parku u kostela ..................................................................................... 43 Obrázek 14: Hodová zábava pod „zeleným“ ....................................................................... 44 Obrázek 15: Krojovaný průvod před domem starosty ........................................................ 45 Obrázek 16: Slavnost Vinobraní .......................................................................................... 47 Obrázek 17: Mapa cyklostezek ............................................................................................ 49 Obrázek 18: Potenciál cestovního ruchu v okolí Prušánek.................................................. 54 Obrázek 19: Značení cyklostezky Podluží........................................................................... 54 Obrázek 20: Pálava .............................................................................................................. 55 Obrázek 21: Mapa naučné stezky ........................................................................................ 65 Obrázek 22: Návrh informační tabule ................................................................................. 65


77

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Seznam akcí konaných v obci ........................................................................... 47 Tabulka 2: Obyvatelstvo dle pohlaví a věku za rok 2011.................................................... 52 Tabulka 3: Obyvatelstvo podle stupně vzdělání pro rok 2011 ............................................ 52 Tabulka 4: Přehled výdajů a výnosů nových akcí ............................................................... 61 Tabulka 5: Personální zabezpečení ...................................................................................... 63 Tabulka 6: Časový harmonogram akce ............................................................................... 64 Tabulka 7: Harmonogram projektu...................................................................................... 66 Tabulka 8: Rizika projektu .................................................................................................. 68 Tabulka 9: Přehled změny rozpočtu .................................................................................... 70


SEZNAM PŘÍLOH I.

Potenciál cestovního ruchu Jihomoravský kraj

II.

Rozpočet obce Prušánky pro rok 2015

78

PŘÍLOHA P I: POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Kartogram 31

Jihomoravský kraj

Luko v

Cito nice

Maš ovice

Bezko v

Pod myče Ho rn í B ře čkov Vrano v na d Dyjí

Kuch ařovice Tě šetice Such oh rd ly

Dyje

Práče Lech ovice

Celkový potenciál cestovního ruchu

Šaf ov

Zn ojm o

Borot ice

Břežan y

Pravice

Litob ra třice

De štná Kně ževes Ho rn í P oříčí Stvo lo vá

Drnh olec Brod nad D yjí

Březí

Bavo ry

Sed le c

Velké Opa tovice Malá R ou dka

Valtice

Hloh ove c

Bořet ice Mut ěn ice

Du bňa ny

Lužice

0

bez potenciálu

Bodov á hodnota a intenzitní zóny:

základní potenc iál

zvý šený potenciál

1 - 15 16 - 20 21 - 25

30 35 40 50

vysoký potenciál

-

51 - 60 61 - 80 81 - 100

výjimečný potenciál

velmi vysoký potenciál

26 31 36 41

101 - 150 151 - 200

Lipo v

Blatn ic e p od Svat ým Ant on Blatn ič ka Lou ka

201 a více

Vese lí na d M ora vou

Že ra viny

Vno ro vy

Ta sov Such ov Sud om ěřice Strážnice Kně ždub Velká na d V eličkou Petro v Tva rožná Lh ota Malá Vrbka Hrub á V rb ka No vá L ho ta Kuže lo v Ra dějo v Javorn ík

Ro hat ec

Ra tíško vice

Starý P od dvoro v Do ln í B ojan ovice Ho don ín

Velké Pav lo vice Vrbice Če jk ovice

Týn ec

Mora vská N o vá V es Mikulčice

Josef ov Prušán ky

Hrušky

Tvrd onice

Lan žhot

Kost ice

Velké Bílo vice

Břeclav

Pod iví n

Ra kvice

Led nice

Přítluky

Za ječí

Staro vičk y Strach otí n Šakvice

Mikulo v

Bulha ry

Pavlov Do ln í D u najo vice Perná Milovice Klent nice

No vý Přero v

Jevišovka Do bré P ole No vose dly

Hrab ětice

He vlín

Velký K arlov Šan ov

Božice

Olešnice Borot ín Lazino v Úso brno Křetín Let ovice Ce tkovice Lho ta u O le šnice Van ovice Svět lá Křtěn ov Crho v Sulíko v Pam ět ice Ro zseč n ad Ku nštá tem Šeb eto v Vísky Mak ov Nýrov Mích ov Sud ice Kun štát Kořen ec Váža ny Svitávka Ben ešo v Seb ra nice Okro uh lá Če rn ovice Bosko vice Kun ice Vod ěrad y Osiky Bed řich ov Velen ov Such ý Jablo ňan y Běleč Újezd u Bosko vic Kun čin a Ves Lysice Obo ra Syna lo v Žďá rn á Že rů tky Strha ře Ně mčice Ocho z u T išno va Býkovice Bořitov Ra šov Kun ičk y Sloup Žďá r Brťo v-Jen eč Lom nice Vysoča ny Rá je c-Jestře bí Šerkovice Ro hoze c Lub ě Petro vice Ho lš tejn Če rn á H o ra Un ín Rá je čko No vé S ad y Lom nička Hlub oké D vory Zá vist Vavřine c Březina Předklá šteří Lipo vec Všech ovice Tišn ov Krasová Kulířov Stud nice Blansk o Laža ny Úsu ší Dráso v Vilé mo vice Krásen sko Lipů vka Pod ivice De blín Voh anč ice Jedo vnice Malh osto vice Šeb ro v-K ate řin a He ro ltice Sen etá řo v Ru dice Svinoš ice Pod om í Sen tice Olom učan y Svat oslav Če bín Ha brůvka Přib ysla vice Drysice Vrano v Ru prech tov Kuřim Křtiny Lažá nky Ch udč ice Ra dslavice Lesn í H lub oké Ada mo v Mora vské K nín ice Lele kovice Maršo v Pust im ěř Buko vinka Ježkovice Zá lesná Zho ř Bab ice n ad Svitavo u Ivan ovice na Ha né Javůre k Jin ačo vic e Stan oviště Ru dka Drno vice Ocho z u B rn a Ho štice-H eroltice Ří čky Veve rská Bí týška Újezd u Ro sic Ra čice-Píst ovice Vyškov Ro zdrojovice Bílovice na d S vit avo u Ho stěn ice Veve rské Kn ín ice Zb ra slav To po la ny Lule č Kan ice Olšany Dě tkovice Ří čany Prusy-Bošků vky Ne mo jany Příbram Ostrova čice Šváb en ice Mok rá -H o rá kov Brno Hlub oča ny Tu čap y Pozo řice Vysoké Po povice Orlo vic e Sivic e Ro sice Pop ůvky Luko van y Kova lo vice Kom ořan y Omice Ketk ovice Za křany Kuče ro v Boh dalice -P avlovice Pod olí Ro usín ov Trou bsko Zb ýšov Tva rožná Dražo vice Te tčice Hvě zdlice Ostop ovice Velešo vice Ču čice Ne slovice Kozlan y Střelice Šlapa nice Ho lu bice Let onice Ne mo cho vic e Oslavan y Blažovice Koját ky Ně mča ny Ra dos tice Ne bov id y Milonice Kob yln ice Hlín a No vá V es Slavko v u B rna Prštice Prace Křeno vice Branko vice Biskou pky Mod řice Ho dějice Oře cho v Soko ln ice Ne sovice Kožu šice Silů vky Že lešice Jam olice Re beš ovice Bučo vice Ivan čic e Váža ny na d Litavo u Šarat ice Do ln í K ou nice Te lnice Ne vojice Ne mo tice Do ln í D u bňa ny Ní žko vice Ra jh rad Re šice Mělča ny Újezd u Brna Sno vídky Do břínsk o Ro zkoš Milešo vice No vé B rá nice Syro vice He ršp ice Opa tovice Ža tčan y Újezd Ho rn í K oun ice Tu lešice Otnice Bratčice Ho stim Mora vský Krum lov Ta víko vice Slatina Vojkov ice Kob eřice u Brna Trbo uša ny Žd án ice Mou chn ice Če rm áko vice Měn ín Ne svačilka Ryb níky Blížkovice Prokop ov Přeskače Led ce Jezeřan y-M aršov ice Male šovice Blučina Blann é Vém yslice Běh ařovice Lovčice Med lic e Tě šan y Bošo vice Med lov Ža ro šice Žid lo cho vice Mora vany Džb ánice Bosko vštejn Če rn ín Ved ro vice Leso nice Ct id ru žice Mou tn ice Velké Ho stě rá dky Archleb ov Zb lovice Zá lesí Vřesovice Lod ěn ice Jevišovice Un kovice Pavlice Višňov é Ne chva lí n Lub nice Odrovice Borkova ny Ch valat ice Da mb ořice Če lo žnice No sisla v Vevčice Křepice Trstě nice Boh utice Dražů vky Ostrová nky Šum ice Ža bčice Kad ov Šitbo řice Uh řice Hýsly Lab uty Bíto v Štít ary Vrano vská Ves Bojan ovice Skalice Kyjo v Korolu py Mikulo vice Olbram ovice Cvrčov ice Věte řov Přísno tice Niko lčice Že ra vice Že letice Kost elec Oslnovice Ho rn í D un ajov ice Ho stěrad ice Vratě nín Sob ůlky Na šimě řice Šum ná Hlub oké M ašůvk y Lan čov Velké Ně m čice Ježov Syro vín Branišo vice Poh ořelice Přib ice Klobo uky u Brn a Ná sed lo vice Strážov ice Onšo v Kravsko Plaveč Vrano vice Pod hrad í na d Dyjí Žá do vice Ne nko vice Krum víř Že ro tice Starý P etřín Vracovice Kurdě jov Trno vé Pole Uh erčice Miroslav Plenko vice Vlkoš Do ma nín Víto nice Bolera dice Svat obo řice -M istřín Karlín Tě mice Staro vice Brum ovice Ún ano v Tvo řih rá z Vlasat ice Da mn ice Mora vský Pí sek Šardice Skoron ice Kyjo vice Te re zín Ivaň Oleksovice Hu stop eče Ho rn í B ojan ovice Do le nice Tros koto vic e Pop ice Vracov Ho voran y Milotice Mac kovice Jiřice u M iro slavi Ně mčičky Kob ylí Bzen ec Pou zdřany Če jč Vace no vice Paso hlávky Stálky

Pod mo lí

Ta sovice

Valtrovice

Krhovice

Dyjáko vice

Křídlůvky Strach otice Hrád ek Vrbove c Dyjáko vičky Slup Jaroslavice

Ch valovice Šato v

Ha vra ník y Hn anice

Zpracoval: Ústav územního rozvoje

PŘÍLOHA PIII: ROZPOČET OBCE NA ROK 2015

Projekt podpory rozvoje cestovního ruchu obce Prušánky a vinné obce Nechory. Bc. Gabriela Kamenská

Recommend Documents