PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽELETAVA

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽELETAVA

Duben 2012

RNDr. Václav Novák, Ph.D.

Program rozvoje obce Želetava

Profil obce

OBSAH: 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 3 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI ŽELETAVA .......................................................... 3 2.1. POLOHA ............................................................................................................................ 3 2.2. FORMA ORGANIZACE OBCE ŽELETAVA ............................................................................. 4 2.3. HISTORIE OBCE ................................................................................................................. 5 3. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ ....................................................................................... 5 3.1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OBCI ŽELETAVA ...................................................................... 5 3.2. STRUKTURA OBYVATEL .................................................................................................. 16 3.3. VÝVOJ BYTOVÉHO FONDU OBCE ŹELETAVA ................................................................... 20 4. TRH PRÁCE ...................................................................................................................... 22 5. HOSPODÁŘSTVÍ .............................................................................................................. 26 6. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA.................................................................................. 27 7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .............................................................................. 29 8. OBČANSKÁ VYBAVENOST OBCE ŽELETAVA ....................................................... 30 9. KRAJINA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................. 31 10. CESTOVNÍ RUCH A KULTURA ................................................................................. 33 PROGRAMOVÁ ČÁST ........................................................................................................ 35 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 40

© RNDr. Václav Novák, Ph.D.

2


Profil obce

1. ÚVOD Profil obce Želetava obsahuje aktuální demografickou, ekonomickou, sociální, kulturní, turistickou, dopravní a environmentální situaci ovlivňující zdejší hospodářský a společenský život. Jedná se o souhrnný a komplexní zdroj informací a aktuálních dat o Želetavě pro všechny potenciální zájemce. Profil obce je zpracován jako výchozí dokument pro nastavení základních strategických rozvojových priorit, které hodlá obec dle svých finančních možností ve střednědobém časovém horizontu naplňovat.

2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI ŽELETAVA 2.1. Poloha Obec Želetava leží v moravské části Českomoravské vrchoviny v okrese Třebíč. Větším městem v okolí jsou Moravské Budějovice, které se nachází 15 km jihovýchodně od Želetavy. Směrem na východ leží okresní město Třebíč vzdálené 20 km. Na západ od Želetavy je nejbližším významným střediskem Telč (20 km). Krajské město Jihlava je severně od Želetavy vzdáleno 30 km. Želetava je druhou největší obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále ORP) Moravské Budějovice. Obec Želetava se člení na čtyři sídelní jednotky. Kromě samotné Želetavy je obec tvořena částmi obce Bítovánky, Šašovice a Horky. Polohu v rámci Kraje Vysočina zobrazuje obrázek č. 2.1. Obr. 2.1: Poloha obce Želetava v rámci Kraje Vysočina

Pramen: vlastní zpracování 2012 V následující tabulce 2.1 jsou uvedeny základní informace o obci Želetava.


3


Profil obce

Tab. 2.1: Základní informace o obci Želetava Název: Počet obyvatel (SLDB 2011): Rozloha: Hustota osídlení: Počet částí obce: Počet katastrálních území: Nadmořská výška: Zeměpisná šířka: Zeměpisná výška: Výčet místních částí: Výčet katastrálních území: Oficiální název úřadu: Sídlo: IČ: Tel., fax: E-mail: Oficiální www:

Obec Želetava 1 549 27,56 km2 56,2 obyv./km2 4 4 578 m n.m. 49° 8' 30" s.š. 15° 40' 22" v.d. Bítovánky, Horky, Šašovice, Želetava Bítovánky, Horky u Želetavy, Šašovice, Želetava Obecní úřad Želetava nám. Míru 1, 675 26 Želetava 00290751 568 455 100, 568 455 224 [email protected] http://www.obeczeletava.cz

Pramen: Sčítání lidu, domů (http://www.obeczeletava.cz)

a

bytů

k 26.3.2011,

ČSÚ

2012,

Obec

Želetava

2.2. Forma organizace obce Želetava Obec Želetava je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, základním územním samosprávným společenstvím občanů. Je veřejnoprávní korporací, má tedy vlastní majetek, se kterým hospodaří. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Obec Želetava je zřizovatelem příspěvkových organizací. Příspěvkové organizace obce Źeletava • Základní škola a Mateřská škola Želetava Výbory Zastupitelstva obce Źeletava • Finanční výbor • Kontrolní výbor Přehled veřejných institucí s působností pro Želetavu je uveden v následující tabulce. Tab. 2.2: Veřejné instituce s působností pro obec Želetava Název

Umístění

Finanční úřad

Moravské Budějovice

Hygienická správa

Třebíč

Katastrální úřad

Třebíč

Matrika Obvody středisek (ZZS) Obecní živnostenský úřad OSSZ

Želetava Moravské Budějovice Moravské Budějovice Třebíč

Název ČR (obvodní

Policie oddělení) Pozemkový úřad Státní sociální podpora (kontaktní místo) Státní veterinární správa Stavební úřad Úřad práce Územní odbor (HZS)

Umístění Moravské Budějovice Třebíč Moravské Budějovice Třebíč Moravské Budějovice Moravské Budějovice Třebíč

Pramen: www.e-pusa.cz


4


Profil obce

2.3. Historie obce První písemně doložená zpráva o Želetavě je z roku 1303 (zhruba o 50 - 60 let později pak také o ostatních částech dnešní obce Želetava). Hovoří se v ní o založení kostela sv. Michaela a název Želetavy je psán jako Seletau, později Zeletahau a Zeletaw. Prvním majitelem Želetavy byl pan Oldřich ze Želetavy z větve mocného rodu na hradě Bílkov u Dačic. Ten kolem roku 1370 prodal Želetavu i s tvrzí Benešovi z Weitmille, žerotínskému faráři. Čilý obchod a kutání kovů mělo vliv na význam obce. Roku 1370 byla Želetava povýšena na městečko s právem používat vlastní pečeť a disponující trhovými právy. V letech 1370 až 1379 se zde vystřídali majitelé Jan z Kosovy Hory, Vok z Kněžic a Čeněk Krušina z Lichtenburku a Bítova. Sňatkem dcery Elišky přebírá želetavské zboží mocný rod z Hradce a Telče. Ujednáním mezi bratry Leopoldem a Gustavem, hrabaty Podstatskými, dostává zboží Gustav, královský komoří, a to i s Bítovánkami, Krasonicemi, Šašovicemi, Meziříčkem a Zdeňkovem. Tak se Želetava dostala až do roku 1812 do majetku poboční větve Rožmberků. Městečko Želetava dostává postupně další privilegia – právo pořádat čtyři výroční trhy, trhy dobytčí, privilegium odúmrtí, vinného šenku, prodeje soli a cestovní artikule. Nemalý význam pro rozvoj městečka měla vojenská a obchodní cesta „Via regia” - královská cesta. Za vlády Marie Terezie byla tato cesta rozšířená a používala se jako císařská silnice z Prahy do Vídně. Z větších neštěstí, jež obec postihla, se připomíná vyloupení kostela sv. Michaela za vojenského vpádu po bitvě bělohorské v roce 1620 a dva velké zničující požáry v roce 1842 a 1882. Roku 1812 koupil panství Želetava Karel Fridrich Kammel, šlechtic z Hardegu. To bylo již celé panství rozdrobeno na jednotlivé dvory. Prostřednictvím sňatků přechází majetek na Františka Kurze a poté na posledního majitele - Františka Staňka, poslance říšského sněmu a poslance a ministra za první republiky. Všechny tři stávající části obce Želetava (Bítovánky, Horky a Šašovice) byly připojeny k Želetavě v roce 1961.

3. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ V následující kapitole je zachycen demografický vývoj Želetavy od počátku moderního statistického sledování a podrobně od roku 1991, přičemž výrazné změny ve vývoji jsou komparovány s hlavními trendy na úrovni okresu Třebíč, Kraje Vysočina i České republiky. Další kapitola pak pojednává o vývoji bytového a domovního fondu v Želetavě. 3.1. Demografický vývoj v obci Želetava Obec Želetava se svými 1 549 obyvateli je v současnosti 42. největší obcí v Kraji Vysočina (celkem 704 obcí). Analýza demografického vývoje obce Želatava bude probíhat vždy za území obce v současných hranicích. Počet obyvatel obce Želatava dosáhl při prvním moderním sčítání lidu v roce 1869 hodnoty 2 067. V následujících třech desetiletích populace Želetavy stagnovala a od počátku nového století pak obec zaznamenávala postupný úbytek počtu obyvatel. Výrazně do zdejší populace zasáhla druhá světová válka. Zatímco v roce 1930 zde žilo ještě více než 2 tis. obyvatel, při sčítání v roce 1950 činila populační velikost obce pouze 1649 osob. O deset let později v roce 1961 bylo sečteno více než 1,7 tis. obyvatel, což bylo až do posledního sčítání lidu v roce 2011 nejvíce. Nad hranicí 1,6 tis. se počet obyvatel Želetavy udržel ještě při sčítání v roce 1970 a 1980, od devadesátých let již zdejší populace nepřesáhla hranici 1550 obyvatel.


5


Profil obce

Obr. 3.1: Vývoj počtu obyvatel v obci Želetava v letech 1869 – 2001 2 500 2 067

2 166 2 168 2 170 2 136 2 122 2 066

2 000

Počet obyvatel

1 649

1 723

1 606 1 660

1 545 1 544 1 549

1 500

1 000

500

0 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Rok

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, ČSÚ, 2007, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ 2012 Populační vývoj v obci Želetava byl podstatně odlišný od vývoje v celé České republice i v okrese Třebíč. Zatímco počet obyvatel dnešní ČR do roku 1930 intenzivně rostl (v tomto roce žilo na území ČR o 40 % více obyvatel než v roce 1869) obdobně jako v okrese Třebíč (v roce 1930 o 22,4 % více než v roce 1869), populace Kraje Vysočina podobně jako obce Želetava spíše stagnovala, ale udržovala se na mírně vyšší úrovni než v roce 1869. Obr. 3.2: Vývoj počtu obyvatel v obci Želetava, v okrese Třebíč, v Kraji Vysočina a v ČR v letech 1869 – 2001 vyjádřený bazickým indexem

Bazický index (rok 1869 = 100 %)

150,0 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Rok Želetava


Okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

6


Profil obce

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, ČSÚ, 2007, Sčítání lidu 1921 – 1991, ČSÚ 2007, Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001, ČSÚ 2003, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ 2012, vlastní výpočty Mezi lety 1930 a 1950 se na republikové, krajské i okresní úrovni v důsledku válečných i poválečných událostí (válečné ztráty, poválečný odsun občanů německé národnosti, emigrace v důsledku politických změn) počet obyvatel podstatně propadl, nicméně jak v celé ČR, tak v okrese Třebíč zůstal na vyšší úrovni než v roce 1869. V kraji Vysočina zato klesl pod 90 % a v obci Želetava dokonce pod 80 % stavu z roku 1869. Zatímco na úrovni ČR, kraje i okresu následoval ve druhé polovině 20. století postupný nárůst počtu obyvatel (v Kraji Vysočina překročil počet obyvatel hodnotu z roku 1869 až v roce 1980), v Želetavě počet obyvatel vykazoval klesající tendenci. V posledních třech sčítáních lidu v obci žily necelé ¾ z počtu obyvatel evidovaných na počátku moderního sčítání lidu v roce 1869. Prostřednictvím výsledků ze sčítání lidu lze analyzovat vývoj počtu obyvatel Želetavy také dle jednotlivých částí obce. Tab. 3.1: Vývoj počtu obyvatel v obci Želetava podle místních částí v letech 1869 – 2001 Název části obce

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

Želetava

1162

1224

1236

1296

1222

1160

1106

879

942

932

874

914

962

960

278 309 355

295 312 325

281 283 310

265 303 346

262 334 366

281 308 371

Ostatní části obce Celkem 905 v tom Bítovánky 277 Horky 288 Šašovice 340

1961

1970

1980

1991

2001

953

853

996

985

1037

770

770

753

664

560

507

230 244 296

217 254 299

227 242 284

206 216 242

177 183 200

181 154 172

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, I. díl, ČSÚ, Praha, 2006 Počet obyvatel ve vlastní Želetavě dosáhl maxima v roce 1900, kdy zde žilo bezmála 1,3 tis. obyvatel, nicméně následoval postupný pokles, který byl završen válečnými a poválečnými událostmi. Mezi lety 1930 a 1950 klesl počet obyvatel o více než pětinu na necelých 900. Sedmdesátá léta znamenala pro Želetavu nárůst počtu obyvatel, který vystřídalo v letech osmdesátých mírné snížení populace, ale nárůst v devadesátých letech vedl k tomu, že při sčítání v roce 2001 žilo v této části obce již opět více než tisíc obyvatel (nejvíce od roku 1930). Výsledky za části obce ze sčítání 2011 nebyly v době zpracování analýzy k dispozici. Druhé největší z ostatních třech částí obce byly dlouhodobě Šašovice. Až do roku 1930 zde vždy žilo více než 300 obyvatel (nejvíce právě v roce 1930 – 371 osob), poté však byl zaznamenáván postupný pokles zdejší populace až na 172 v roce 2001. V tomto roce již počtem obyvatel byly větší Bítovánky. Tato část obce byla v roce 1869 ze všech čtyř nejmenší (277 obyvatel) a populace zde nikdy nepřesáhla hodnotu 300 (maximum v roce 1890 – 295 obyvatel). Vývoj ve druhé polovině 20. století zde byl obdobný jako v ostatních částech obce, nicméně v devadesátých letech zaznamenaly Bítovánky narozdíl od Horek i Šašovic nárůst počtu obyvatel, čímž se se 181 lidmi staly druhou největší částí obce. Horky vykazovaly po většinu let sčítání lidu více než 300 obyvatel, avšak po válečném propadu již pouze v roce 1961 měly více než 250 obyvatel. Následoval další pokles při všech ostatních sčítáních a v roce 2011 bylo v této vsi evidováno pouze 154 obyvatel, což bylo ze všech částí obce Želetava nejméně. © RNDr. Václav Novák, Ph.D.

7


Profil obce

Vývoj počtu obyvatel v Želetavě lze sledovat nejen prostřednictvím dat ze sčítání lidu, které probíhá pouze jednou za 10 let, ale také na základě tzv. průběžné evidence obyvatelstva. Demografický pohyb obyvatelstva se skládá z přirozeného pohybu (porodnost a úmrtnost) a mechanického pohybu (migrace). Během devadesátých let 20. století se počet obyvatel obce příliš razantně neměnil a kolísal mezi 1520 a 1550 obyvateli (maximum v roce 1995 – 1544 osob). Od roku 1998 byl však zaznamenán pozvolný nárůst počtu obyvatel, který vyvrcholil v roce 2003. Tehdy v obci žilo 1579 osob. Poté však následoval relativně prudký pokles počtu obyvatel až na hodnoty z poloviny devadesátých let (1542 obyvatel v roce 2006), který však byl hned v roce následujícím vystřídán rychlým vzestupem pokračujícím i v roce 2008, na jehož konci žilo v obci opět 1579 osob. Za poslední dva roky ve sledovaném období počet obyvatel mírně klesl (o 15 osob). Obr. 3.3: Vývoj počtu obyvatel v obci Želetava v letech 1991 – 2010 1 590 1 565

1 570

Počet obyvatel

1 550

1 543

1 535 1 537

1 525

1 530

1 579 1 568

1 5711 564

1 554

1 547

1 544 1 542

1 579 1 573

1 542

1 536 1 526

1 524

1 521

1 510

1 490

1 470 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok

Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Vývoj počtu obyvatel v Želetavě ve srovnání s vývojem na území okresu Třebíč, Kraje Vysočina a celé České republiky od roku 1991 pomocí bazického indexu zachycuje obrázek č. 3.4. Změny v počtu obyvatel jsou v obci Želetava velmi výrazné a neodpovídají spíše mírným změnám probíhajícím na území okresu Třebíč a Kraje Vysočina, což je pro obce velikosti Želetavy charakteristické. Pod hodnotami roku 1991 se počet obyvatel v Želetavě udržoval s výjimkou let 1994 a 1995 až do roku 2001. poté však byly hodnoty evidovány vyšší, a to i přes výrazný propad v roce 2006. V okrese Třebíč se pod hodnoty z roku 1991 dostal počet obyvatel až v roce 2003, v Kraji Vysočina v roce 2000 a na úrovni ČR již v roce 1997. Zatímco v okrese Třebíč od té doby nevzrostla populace nad hodnoty roku 1991, v Kraji Vysočina k tomu došlo v roce 2008 a v celé ČR již o rok dříve, přičemž nárůst v posledních letech byl velmi intenzivní. © RNDr. Václav Novák, Ph.D.

8


Profil obce

Obr. 3.4: Vývoj počtu obyvatel v obci Želetava, v okrese Třebíč, Kraji Vysočina a v ČR v letech 1991 - 2010 (bazický index, rok 1991 = 100 %) 103,0 Bazický index (rok 1991 = 100 %)

102,5 102,0 101,5 101,0 100,5 100,0 99,5 99,0 98,5 98,0 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok Želetava

Okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Demografická ročenka krajů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Demografické chování obyvatel České republiky se v devadesátých letech minulého století začalo značně měnit. Nastalo období tzv. druhého demografického přechodu, který byl charakteristický snížením porodnosti a sňatečnosti, případně nárůstem počtu dětí narozených mimo manželství. I když se zlepšovaly také úmrtnostní poměry, klesala porodnost intenzivněji než úmrtnost, což se projevovalo poklesem počtu obyvatel přirozenou měnou. Z ostatních demografických pohybů je třeba zmínit především velmi rychlý nárůst rozvodovosti a vlivem přístupu k do té doby nedostupným antikoncepčním prostředkům také k poklesu počtu případů umělého přerušení těhotenství. Vývoj počtu obyvatel území ovlivňují dva pohyby, a to přirozený a mechanický. Přirozený pohyb obyvatelstva souvisí s počtem narozených a zemřelých osob. Během sledovaného období (1991 – 2010) se v Želetavě narodilo v úhrnu 345 osob a průměrně tedy 17 dětí za rok, zemřelo pak celkem 317 osob, tedy průměrně 16 za rok. Následující tabulka zachycuje přirozený pohyb obyvatelstva v obci Želetava v letech 1991 – 2010. Zatímco v první polovině devadesátých let výrazně převažoval počet živě narozených dětí nad osobami zemřelými a přirozený přírůstek byl kladný, ve druhé polovině posledního desetiletí 20. století se situace obrátila, výrazně klesl počet narozených a počet zemřelých zůstal zhruba na stejné úrovni, takže obec přirozenou měnou obyvatelstvo ztrácela.


9


Profil obce

Obdobně se situace vyvíjela také v prvních pěti letech následujícího desetiletí, kdy počet zemřelých sice podstatně klesl, ale ještě mnohem výrazněji se snížil počet narozených dětí. Po roce 2005 se však situace změnila. Zvýšil se počet narozených a dále klesal počet zemřelých, přičemž hrubá míra úmrtnosti již v žádném z posledních pěti let nepřesáhla 10 ‰. V tomto období byl vykázán velmi vysoký přirozený přírůstek ve výši 4,6 ‰. Nejvyšší počet dětí se narodil v roce 1993 a 1992, poté více než 20 dětí až v roce 2007. Počet zemřelých klesal a nejméně osob (10) zemřelo v roce 2006 a 2008. Nejvyšší přirozený přírůstek byl zaznamenán v roce 1993 (12 osob), největší úbytek pak o deset let později v roce 2003 (-10 osob). Tab. 3.2: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel v obci Želetava v letech 1991 - 2010 Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1991 - 1995 1996 1997 1998 1999 2000 1996 - 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2001 - 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2006 - 2010

Počet živě narozených 17 25 28 20 14 104 16 11 19 18 12 76 17 11 10 12 18 68 19 23 19 19 17 97

Počet zemřelých 25 18 16 16 13 88 19 17 14 22 17 89 11 13 20 18 17 79 10 14 10 14 13 61

Přirozený přírůstek -8 7 12 4 1 16 -3 -6 5 -4 -5 -13 6 -2 -10 -6 1 -11 9 9 9 5 4 36

Hrubá míra (v ‰) porodnosti 11,1 16,4 18,3 13,0 9,1 13,6 10,4 7,2 12,5 11,8 7,8 9,9 10,9 7,0 6,3 7,7 11,6 8,7 12,2 14,6 12,1 12,1 10,9 12,4

úmrtnosti 16,3 11,8 10,4 10,4 8,4 11,5 12,4 11,1 9,2 14,4 11,1 11,6 7,1 8,3 12,7 11,5 11,0 10,1 6,4 8,9 6,3 8,9 8,3 7,8

přirozeného přírůstku -5,2 4,6 7,8 2,6 0,6 2,1 -2,0 -3,9 3,3 -2,6 -3,3 -1,7 3,9 -1,3 -6,3 -3,8 0,6 -1,4 5,8 5,7 5,7 3,2 2,6 4,6

Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty V obci Želetava se přirozený pohyb obyvatel vyvíjel poněkud dynamičtěji než v celé České republice, ale také než v kraji Vysočina a okrese Třebíč. Nicméně i tak vykazoval přirozený pohyb obyvatelstva klesající tendenci obdobně jako vyšší územní jednotky až do konce devadesátých let. V roce 1999 dosáhla hrubá míra porodnosti svého minima jak na úrovni celé ČR (9,0 ‰), tak v Kraji Vysočina (8,9 ‰). V okrese Třebíč byla nejnižší hrubá míra porodnosti zaznamenána až v roce 2002 (8,7 %). Poté hodnoty tohoto ukazatele zvolna rostly a na všech úrovních dosáhly svého maxima v roce 2008 (v ČR 11,5 ‰, v Kraji Vysočina 11,0 © RNDr. Václav Novák, Ph.D.

10


Profil obce

a v okrese Třebíč 10,5 ‰). Obec Želetava se v první polovině devadesátých letech vyznačovala výrazně nadprůměrnou hrubou mírou porodnosti (průměr 13,6 ‰, ČR 11,1 ‰) a přes výrazný pokles porodnosti si nadprůměrné hodnoty zachovala i ve druhé polovině devadesátých let (9,9 ‰, v ČR 8,8 ‰). Další vývoj však již ve srovnání s ČR, Krajem Vysočina ani s okresem Třebíč tak pozitivní nebyl – za roky 2001 – 2005 vykázaly všechny zmiňované územní jednotky hrubou míru porodnosti ve výši 9,3 ‰, kdežto obec Želetava pouze 8,7 ‰. V následujících pěti letech se však situace podstatně zlepšila, přičemž hodnoty hrubé míry porodnosti v Želetavě vzrostly na 12,4 ‰, což bylo podstatně více než činil průměr ČR (11,1 ‰), ale zároveň mnohem více než v Kraji Vysočina (10,5 ‰) i okrese Třebíč (10,1 %). Přes velké výkyvy měla v posledních 20 letech rovněž hrubá míra úmrtnosti v obci Želetava klesající tendenci, a to po celé sledované období stejně jako v případě území vyšší úrovně. Zatímco v celé ČR se hrubá míra dosud pod hranici 10 ‰ nedostala, Kraj Vysočina zaznamenal hrubou míru úmrtnosti nižší než 10 ‰ již v roce 2004 a poté trvale od roku 2006. V okrese Třebíč hodnoty více kolísaly, ale průměrně za poslední dvě pětiletá období byla hrubá míra úmrtnosti v okrese rovna 10 ‰. V devadesátých letech vykazovala obec Želetava spíše průměrnou hrubou míru úmrtnosti ve srovnání s celou ČR a vyšší ve srovnání s okresem i krajem (průměr za prvních pět let činil v obci 11,5 ‰, v ČR 11,6 ‰, v okrese Třebíč i v Kraji Vysočina pak 11,2 ‰, ve druhé polovině devadesátých let v obci 11,5 ‰, v ČR 11,3 ‰ a v okrese i kraji 10,9 ‰). V posledním desetiletí se však situace změnila a Želetava vykazovala již podprůměrnou hrubou míru úmrtnosti ve srovnání s ČR (10,1 ‰, v ČR 10,6 ‰) a téměř shodnou s okresem Třebíč (10,0 ‰) i Krajem Vysočina (10,2 ‰). Za posledních pět let hrubá míra úmrtnosti ještě klesla, a to na 9,3 ‰, což bylo mnohem méně než v ostatních sledovaných územích, z nichž nikde hodnota tohoto ukazatele v průměru neklesla pod 10 ‰. V úhrnu lze konstatovat, že období 1996 – 2004 bylo pro obec Želetava tím, ve kterém obyvatelstvo přirozenou měnou spíše ztrácela, kdežto v ostatních letech získávala. V případě ČR se ztrátové období týká let 1994 – 2005, obdobně v Kraji Vysočina (1995 – 2005) a rovněž podobně v okrese Třebíč (1995 – 2006 s výjimkou roku 2004). Srovnání vývoje hrubých měr porodnosti, úmrtnosti a přirozeného přírůstku ve sledovaném období v grafickém provedení je uvedeno v příloze č. 2 – 4. Druhým pohybem, který ovlivňuje počet obyvatel v území, je migrace, tedy jev, při kterém obyvatelé mění své trvalé bydliště1. Vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých, migračního obratu (součet přistěhovalých a vystěhovalých) a migračního salda (rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých) v obci Želetava v letech 1991 - 2010 zachycuje tabulka č. 3.3. Celkově Želetava migrací obyvatelstvo v období let 1991 – 2006 ztrácela. Nejvýraznější populační úbytek způsobený migrací byl evidován v první polovině devadesátých let minulého století. V následujících deseti letech došlo k opačnému vývoji. Více obyvatel se do obce přistěhovalo, než se z ní vystehovalo. V letech 2006 – 2010 vykázala Želetava opět mírné záporné migrační saldo.

1

V následující analýze migrace nebude použita komparace Želetavy s vývojem ve vyšších územně administrativních celcích (ČR, kraj, okres), neboť z prostorového hlediska by šlo o metodicky nekorektní komparaci.


11


Profil obce

Tab. 3.3: Vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých a migračního salda obyvatel v obci Želetava v letech 1991 - 2010 Rok

Přistěhovalí

1991 1992 1993 1994 1995 1991 - 1995 1996 1997 1998 1999 2000 1996 - 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2001 - 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2006 - 2010

42 37 36 30 19 164 22 21 20 34 29 126 33 38 39 13 28 151 46 28 33 17 25 149

Vystěhovalí 52 43 30 33 29 187 17 31 20 20 28 116 21 22 35 26 41 145 29 26 50 29 25 159

Migrační obrat 94 80 66 63 48 351 39 52 40 54 57 242 54 60 74 39 69 296 75 54 83 46 50 308

Migrační saldo absolutně relativně -10 -6,5 -6 -3,9 6 3,9 -3 -1,9 -10 -6,5 -23 -3,0 5 3,3 -10 -6,5 0 0,0 14 9,1 1 0,7 10 1,3 12 7,7 16 10,2 4 2,5 -13 -8,3 -13 -8,4 6 0,8 17 10,9 2 1,3 -17 -10,8 -12 -7,7 0 0,0 -10 -1,3

Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty


12


Profil obce

2010

2009

2008

2007

2006

2005

Migrační saldo - počet osob

-15

2004

0

2003

-10

2002

5

2001

-5

2000

10

1999

0

1998

15

1997

5

1996

20

1995

10

1994

25

1993

15

1992

30

1991

Počet přistěhovalých a vystěhovalých

Obr. 3.5: Počet přistěhovalých a vystěhovalých v obci Želetava v letech 1991 - 2010

Rok Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty Součtem přirozeného přírůstku a migračního salda je dosaženo celkového přírůstku obyvatel území v daném období. Vývoj celkového pohybu obyvatel Želetavy zachycuje následující graf. Největší celkový přírůstek byl v obci zaznamenán v roce 2007, největší úbytek pak tři roky předtím v roce 2004. Obr. 3.6: Vývoj celkového přírůstku obyvatel v obci Želetava v letech 1991 - 2010 30 25 Celkový přírůstek - počet osob

20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok


13


Profil obce

Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty Mezi demografické procesy, které nepřímo ovlivňují celkový pohyb obyvatel v území, patří sňatečnost, rozvodovost a potratovost. Sňatečnost ovlivňuje především porodnost, i když v současnosti již není její vliv tak intenzivní jako dříve, neboť stále více dětí se rodí mimo manželství. Vývoj sňatečnosti zaznamenal v devadesátých letech v souvislosti se společenskými a ekonomickými změnami ve srovnání s předchozím obdobím podstatných změn. Po roce 1990, kdy došlo k nárůstu počtu sňatků v souvislosti s avizovaným ukončením novomanželských půjček, docházelo k postupnému snižování počtu sňatků. V obci Želetava bylo v roce 1991 oddáno 19 párů, což představovalo hrubou míru sňatečnosti ve výši 12,4 ‰, tedy podstatně více než na úrovni kraje i okresu (oba 6,8 ‰) a také než v průměru v ČR (7,0 ‰). Poté však již počet sňatků klesal a nejmenší hodnoty bylo dosaženo v roce 1999 (pouze 4 sňatky, 2,6 ‰). Okres Třebíč i Kraj Vysočina vykazoval po celé sledované období 1991 – 2010 menší intenzitu sňatečnosti než celá ČR, obec Želetava se držela na mírně vyšší úrovni ve všech pětiletých obdobích. Tab. 3.4: Vývoj počtu sňatků, rozvodů a potratů (absolutně a na 1000 obyvatel středního stavu) v obci Želetava v letech 1991 - 2010 Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1991 - 1995 1996 1997 1998 1999 2000 1996 - 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2001 - 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2006 - 2010

Sňatky absolutně 19 11 8 8 10 56 12 9 9 4 14 48 8 9 10 6 11 44 11 7 7 7 7 39

‰ 12,4 7,2 5,2 5,2 6,5 7,3 7,8 5,9 5,9 2,6 9,1 6,3 5,1 5,7 6,3 3,8 7,1 5,6 7,1 4,4 4,4 4,5 4,5 5,0

Rozvody absolutně ‰ 5 4 2 0 2 13 1 1 2 5 2 11 7 4 5 5 5 26 2 4 3 3 3 15

3,3 2,6 1,3 0,0 1,3 1,7 0,7 0,7 1,3 3,3 1,3 1,4 4,5 2,5 3,2 3,2 3,2 3,3 1,3 2,5 1,9 1,9 1,9 1,9

Potraty absolutně . 10 6 11 11 38 6 5 6 6 5 28 5 5 8 9 5 32 11 5 4 1 5 26

‰ . 6,6 3,9 7,1 7,1 5,0 3,9 3,3 3,9 3,9 3,3 3,7 3,2 3,2 5,1 5,8 3,2 4,1 7,1 3,2 2,5 0,6 3,2 3,3

Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty


14


Profil obce

Vývoj rozvodovosti v České republice vykazoval od počátku devadesátých let až do roku 1998 rostoucí trend. V roce 1998 došlo k přijetí zákona o rodině, který zpřísnil rozvod manželství s nezletilými dětmi, což mělo vliv na výrazné snížení počtu rozvodů v roce 1999. Pokles se na úrovni obce Želetava neprojevil, na úrovni okresu Třebíč a Kraje Vysočina k určitému poklesu došlo, ale hned v dalších letech se hrubá míra rozvodovosti opět dostala do úrovně 2 – 3 ‰. Prvních pět let nového desetiletí byl v obci Želetava charakteristický vysokou rozvodovostí. Bylo zde uskutečněno celkem 26 rozvodů, což představovalo průměrnou hrubou míru rozvodovosti ve výši 3,3 ‰, tedy podstatně více než na úrovni okresu i kraje (2,4 ‰), ale rovněž také více než činil průměr ČR (3,1 ‰). Přes vysokou rozkolísanost lze říci, že Želetava vykazuje z dlouhodobého hlediska spíše nižší než průměrnou rozvodovost. Obr. 3.7: Počet sňatků a rozvodů v obci Želetava v letech 1991 - 2010 140,0

18

120,0

Počet sňatků a rozvodů

16 100,0

14 12

80,0

10 60,0

8 6

40,0

4

Počet rozvodů na 100 sňatků

20

20,0

2 0

0,0 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok Sňatky

Rozvody

Počet rozvodů na 100 sňatků

Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty Rozvodovost lze sledovat také podle toho, kolik rozvodových událostí připadá na sto sňatků uzavřených v daném roce (tyto demografické události spolu sice přímo nesouvisí, neboť málokdy dojde k tomu, že se manželství rozpadne ve stejný rok, kdy bylo uzavřeno, ale ukazuje, že proces rozvodovosti získává v současné společnosti stále větší váhu). Vývoj tohoto ukazatele byl v Želatavě opět velmi dynamický – zatímco v devadesátých letech většinou nepřipadalo na 100 sňatků ani 25 rozvodů, v roce 1999 se v obci rozvedlo více manželství, než bylo uzavřeno a index rozvodovosti dosáhl hodnoty 125,0, což bylo prozatím dosavadní maximum. Po většinu následujících let se index rozvodovosti udržoval nad hranicí 40,0, což bylo podstatně méně než na úrovni okresu, kraje i ČR, neboť zde se průměrné hodnoty pohybovaly mezi 50 – 60 rozvody na 100 uzavřených sňatků. Vývoj indexu rozvodovosti v obci Želetava ve srovnání s okresem Třebíč, Krajem Vysočina a s ČR je uvedena v příloze č. 9. Dalším procesem, který determinuje vývoj populace, je potratovost. Hlavními faktory, které potratovost ovlivňují, jsou především legislativní ustanovení, rozšířenost antikoncepčních prostředků, ale také společenské klima a převažující názor na legálnost potratů (např. vliv © RNDr. Václav Novák, Ph.D.

15


Profil obce

církve). Potratovost zaznamenala v ČR od počátku devadesátých let, kdy se pohybovala na dosti vysoké úrovni ve srovnání se západní Evropou, prudký pokles. Příčinou bylo především rozšíření povědomí o používání antikoncepce, přístup k hormonální antikoncepci a po roce 1996 také zpoplatnění potratů vykonávaných z jiných než ze zdravotních důvodů. Vývoj potratovosti byl v obci Želetava podobný jako v celé ČR, i když opět s určitými výkyvy, nicméně jasně vykazoval klesající tendenci. V první polovině devadesátých let bylo registrováno v úhrnu 38 potratů, ročně mnohdy více než 10. Postupně však docházelo ke snižování absolutního počtu i hrubé míry potratovosti, která byla v průměru za pětiletá období vždy nižší než na úrovni okresu, kraje i ČR. Více než 10 potratů proběhlo v obci pak až v roce 2006. Zatímco na vyšších úrovních se hrubá míra potratovosti snižovala v podstatě plynule, v Želetavě došlo mezi lety 2001 – 2005 ve srovnání s předchozími pěti lety ke zvýšení průměrné hrubé míry potratovosti z 3,7 ‰ na 4,1 ‰. Během let 2006 – 2010 však docházelo k rychlému poklesu na v průměru za toto období hrubá míra potratovosti klesla na 3,3 ‰, což bylo sice více než činil průměr v okrese Třebíč, ale méně než v Kraji Vysočina a v ČR. Celkově se tedy obec dlouhodobě vyznačuje spíše podprůměrnou potratovostí. 3.2. Struktura obyvatel Od roku 1991 jsme svědky toho, že se již příliš nemění počet obyvatel žijících na území České republiky, ale mění se jeho struktura, a to především věková a vzdělanostní. Zatímco vzdělanostní struktura se zlepšuje, neboť přibývá obyvatel s vyšším vzděláním, věková struktura se výrazně zhoršuje, což má především negativní dopad na ekonomiku státu. Stárnutí obyvatelstva a jeho nedostatečné nahrazování mladší ekonomicky aktivní složkou vede např. k nutnosti prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu. Nárůst počtu obyvatel v důchodovém věku, který v současnosti probíhá a v současnosti vrcholí (do důchodového věku se již dostaly silné ročníky narozené po druhé světové válce) povede k dalším ekonomickým nárokům na sociální a zdravotní péči. V následujícím textu bude analyzována struktura obyvatelstva obce Želetava podle pohlaví, věku a vzdělání, národnosti a náboženského vyznání, a to pomocí dat ze sčítání lidu 2001 a předběžných výsledků sčítání 2011. Tab. 3.5: Věková struktura obyvatel obce Želetava, okresu Třebíč, Kraje Vysočina a ČR 1.3.2001 abs.

Želetava

0 – 14 let 15 – 64 let 65 a více let index stáří (65+/0-14)

Okres Třebíč


Kraj Vysočina


Česká republika

0 – 14 let 15 – 64 let


302 1 045 197 20 843 80 474 16 050 88 582 353 067 70 494 1 654 862 7 161 144

26.3.2011 %

abs. 19,6 67,7 12,8 65,2 17,8 68,6 13,7 77,0 17,3 68,9 13,8 79,6 16,2 70,0

243 1 075 231 16 380 79 256 18 112 75 006 354 336 83 385 1 527 670 7 360 249

% 15,7 69,4 14,9 95,1 14,4 69,7 15,9 110,6 14,6 69,1 16,3 111,2 14,5 69,6

16


Profil obce

1 414 054 -

65 a více let index stáří (65+/0-14)

13,8 85,4

1 674 295 -

15,9 109,6

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2003, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty Struktura obyvatelstva obce Želetava podle pohlaví zůstává od roku 2001 téměř neměnná. Mezi obyvateli převažovaly stejně jako na úrovni okresu Třebíč, Kraje Vysočina i ČR ženy, ale zatímco v Želetavě se jejich podíl mezi oběma sčítáními zvýšil (z 50,2 % na 50,9 %), na ostatních úrovních se snížil (okres Třebíč z 50,6 % na 50,5 %, v Kraji Vysočina z 50,6 % na 50,4 % a v ČR z 51,3 % na 50,9 %). Věková struktura obyvatel Želetavy je podstatně příznivější než v případě okresu, kraje i České republiky, ale stejně jako na celém území ČR se postupně zhoršuje, jinými slovy obyvatelstvo stárne. Zatímco v roce 2001 žilo v Želetavě ještě 19,6 % obyvatel mladších 15 let, v roce 2011 při posledním sčítání lidu to bylo již pouze 15,6 %. Bylo to sice stále více než na úrovni vyšších územních celků, ale i tak se index stáří, tedy poměr obyvatel v poproduktivním a předproduktivním věku pomalu přibližuje stu. Počet obyvatel v poproduktivním věku vzrostl z 12,8 % v roce 2001 na 14,9 % v roce 2011. Tato hodnota však byla stále menší než na úrovni ostatních tří sledovaných celků. Pouze malé byly rozdíly v případě produktivní složky obyvatelstva. Údaje o vzdělanostní struktuře obce lze získat pouze ze sčítání lidu, výsledky však dosud nejsou k dispozici. Kraj Vysočina se však vyznačuje spíše horší vzdělanostní strukturou ve srovnání s ostatními kraji ČR a při předchozím sčítání lidu v roce 2001 vykazovala Želetava ještě o něco slabší strukturu obyvatel starších 15 let dle nejvyššího dosaženého vzdělání než činil krajský i okresní průměr. V posledních třech sčítáních lidu se zjišťovala také struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání (v roce 1991 poprvé od sčítání z roku 1950, neboť v roce 1954 byla tehdejší vládou zrušena evidence náboženského vyznání). V České republice došlo z hlediska počtu věřících k zajímavému vývoji, neboť mezi posledními dvěma sčítáními se počet věřících výrazně snížil, což bylo ale zároveň dáno také tím, že mnoho respondentů na tuto otázku neodpovědělo. V roce 2001 činil podíl věřících ze všech obyvatel 32,1 % (bez vyznání bylo v roce 2001 pak 59,0 %, zjištěno nebylo v roce 2001 náboženské vyznání u 8,8 %), v roce 2011 pak pouze 20,6 %2 (bez vyznání 34,2 % a zjištěno nebylo 45,2 % obyvatel). Tab. 3.6: Struktura obyvatel obce Želetava, okresu Třebíč, Kraje Vysočina a ČR podle náboženského vyznání Náboženské vyznání Bez vyznání Věřící - Církev římskokatolická - Českobratrská církev evangelická - Církev československá husitská - ostatní Neuvedeno 2

Želetava abs.

Okres Třebíč (%)

% 354 469 420 2 1 46 726

22,9 30,3 27,1 0,1 0,1 3,0 46,8

25,6 30,9 21,0 0,4 0,2 9,3 43,4

Kraj Vysočina (%) 25,8 29,2 19,2 0,9 0,2 8,9 45,0

ČR (%) 34,2 20,6 10,3 0,5 0,4 9,4 45,2

Včetně těch, kteří uvedli, že jsou věřící, ale nejsou členy žádné církve


17


Profil obce

Celkem

1 549

100,0

100,0

100,0

100,0

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty I když také v Kraji Vysočina, potažmo i v okrese Třebíč a v Želetavě došlo od sčítání v roce 2001 ke snížení religiozity obyvatelstva, potvrdily poslední údaje z roku 2011, že je obyvatelstvo Kraje Vysočina stále výrazně více věřící než v případě celé ČR. V Kraji Vysočina bylo v roce 2011 z celkového počtu obyvatel 29,2 % věřících (v roce 2001 to bylo 46,4 %), v okrese 30,9 % (v roce 2001 to bylo 47,5 %) a v Želetavě 30,3 % obyvatel (v roce 2001 to bylo 53,2 %). Téměř všichni věřící v obci byli členy Římskokatolické církve (96,6 % věřících). Osoby bez vyznání v Želetavě tvořily více než pětinu obyvatel (22,9 %), v případě okresu Třebíč i Kraje Vysočina pak zhruba čtvrtinu. Obr. 3.8: Struktura obyvatelstva v Želetavě, okrese Třebíč, Kraji Vysočina a ČR podle vyjádření k náboženskému vyznání bez vyznání 23%

Želetava

věřící 30%

O kre s Tře bíč

věřící 31%

nezjiš. 47%

Kraj Vysočina

věřící 29%

nezjiš. 45%

bez vyznání 26%

nezjiš. 43%

bez vyznání 26%

věřící 21%

Če ská re publika

bez vyznání 34%

nezjiš. 45%

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2003, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty Kromě náboženské struktury lze sledovat na základě výsledků sčítání lidu také strukturu národnostní. Úvodní euforie z roku 1991, kdy každý mohl vyjádřit svoji příslušnost k libovolné národnosti a silná byla především moravská národnost, v následujícím sčítání tento zájem upadl, takže v obci Želetava se k moravské národnosti hlásilo pouze 7,7 %, v okrese Třebíč 10,9 %, v Kraji Vysočina pouze 5 % a v ČR celkově pouhých 3,7 %. O deset let později se k moravské národnosti přihlásilo o něco více obyvatel, a to na všech územních úrovních (viz následující tabulka). Tab. 3.12: Struktura obyvatel obce Želetava, okresu Třebíč, Kraje Vysočina a ČR podle národnosti


18


Národnost Česká Moravská Slovenská Ostatní a neuvedeno Celkem

Profil obce

944 169 5 431

61,0 10,9 0,3 27,8

54,6 16,3 0,6 28,5

Kraj Vysočina (%) 65,3 7,0 0,6 27,1

1 549

100,0

100,0

100,0

Želetava abs.

Okres Třebíč (%)

%

ČR (%) 63,7 4,9 1,54 30,0 100,0

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty


19


Profil obce

3.3. Vývoj bytového fondu obce Źeletava V rámci všech moderních sčítání lidu byly sledovány také počty domů lokalizovaných na území obcí. Od roku 1869 do roku 1921 rostl počet domů v obci Želetava pouze velmi pozvolna. V roce 1869 na jeden dům připadalo více než 6,5 obyvatel, což bylo méně než na úrovni okresu Třebíč (6,8 obyvatel), kraje Vysočina i České republiky (kraj i stát 7,6 obyvatel). Ve dvacátých letech minulého století docházelo k intenzivnější výstavbě a do roku 1930 vzrostl počet domů na 425, takže na jeden dům vycházelo 4,9 obyvatel (v okrese 5,4, v kraji 5,8 a v ČR 6,7). K ještě prudšímu nárůstu navzdory hospodářské krizi a druhé světové válce došlo v období 1930 – 1950. Při sčítání v roce 1950 bylo na území obce sečteno 455 domů. Vzhledem k poklesu počtu obyvatel obce ve třicátých a čtyřicátých letech zde v roce 1950 připadalo na jeden dům 3,6 obyvatel, zatímco jinde z důvodu úbytku počtu obyvatel v tomto období byly hodnoty nižší (v okrese 4,3, v kraji 4,5 a v ČR 5,1 obyvatel na jeden dům). V dalších letech se počet domů v obci snižoval až na 414 v roce 1980. Tehdy na jeden dům připadali 4 obyvatelé. Intenzivní výstavbu zaznamenala obec především v osmdesátých letech. Do roku 1991 se poměr mezi domy a obyvateli snížil (na 3,3) a stejný trend pokračoval i do roku 2001; při předposledním sčítání na jeden dům připadalo 3,2 obyvatel, což bylo stále výrazně méně než v okrese (4,0), v kraji (4,0) i v ČR (5,2). Obr. 3.9: Vývoj počtu domů v obci Želetava z dlouhodobého hlediska (1869 – 2011) 600

500

455 425

Počet domů

400 317

333

338

346

363

367

1880

1890

1900

1910

1921

487

495

2001

2011

465

428

419

414

1961

1970

1980

300

200

100

0 1869

1930

1950

1991

Rok

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, I. díl, ČSÚ, Praha, 2006 Vývoj bazického indexu v následujícím obrázku vypovídá o méně intenzivním vývoji počtu domů v Želetavě ve srovnání s ostatními sledovanými územními celky. V okrese Třebíč i v ČR rostl počet domů až do roku 1950 mnohem rychleji než v Želetavě, v kraji byl vývoj obdobný. Naopak pokles po roce 1950 byl mnohem zřetelnější v Želetavě; v ostatních území stagnoval či mírně rostl. V roce 1980 bylo v Želetavě pouze o čtvrtinu domů více než v roce 1869. Ani následující rozvoj výstavby domů neměl v Želetavě velkou odezvu, takže zatímco


20


Profil obce

ve všech ostatních sledovaných územích se během let 1869 – 2011 počet domů více než zdvojnásobil, v Želetavě je v současnosti pouze o necelých 60 % domů více než v roce 1869. Obr. 3.10: Vývoj počtu domů v obci Želetava, v okrese Třebíč, v kraji Vysočina a v ČR z dlouhodobého hlediska (1869 – 2011)

Bazický index (rok 1869 = 100 %)

240,0 220,0 200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Rok Želetava

Okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, I. díl, ČSÚ, Praha, 2006, vlastní výpočty Výsledky sčítání 2011 v současnosti poskytují pouze úhrnné údaje o počtu domů a bytů. Z celkového počtu domů (495) jich bylo trvale obydleno 392, zbývajících 103 nebylo obydleno trvale. Podíl trvale obydlených domů byl 79,2 %, obdobně jako na úrovni Kraje Vysočina (79,0 %), v okrese Třebíč byl o něco vyšší (81,6 %) stejně jako v průměru v celé ČR (82,5 %). Trvale obydlených bytů bylo v Želetavě evidováno ke dni sčítání 508, takže na jeden trvale obydlený dům vycházelo pouze 1,3 obydlených bytů, což bylo méně než na úrovni okresu Třebíč (1,6), Kraje Vysočina (1,7) i ČR (2,2).


21


Profil obce

4. TRH PRÁCE Základními charakteristikami popisujícími trh práce je ekonomická aktivita, zaměstnanost a nezaměstnanost. Ekonomická aktivita obyvatelstva podává informace o počtu obyvatel, kteří jsou schopni podílet se na ekonomickém růstu a rozvoji území3. V Želetavě žilo při posledním sčítání lidu celkem 775 ekonomicky aktivních a z celkového počtu obyvatel tak představovali 50,0 %, což bylo o něco více než při sčítání v roce 2001 (ekonomicky aktivní tehdy představovali jen 48,8 %). Pokud bychom měřili míru ekonomické aktivity, tedy podíl ekonomicky aktivních osob z obyvatel starších 15 let, byla by hodnota tohoto ukazatele v případě Želetavy rovněž největší ve srovnání s ostatními vyššími územními celky (59,3 %, u ostatních činila méně než 58 %). Tab. 4.1: Struktura obyvatel obce Želetava, okresu Třebíč, Kraje Vysočina a ČR podle ekonomické aktivity v roce 2011 Ekonomický status Ekonomicky aktivní - z toho zaměstnaní - z toho nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní Celkem

775 649 126 732

50,0 41,9 8,1 50,0

49,3 43,2 6,1 50,7

Kraj Vysočina (%) 49,3 44,7 4,6 50,7

1 549

100,0

100,0

100,0

Želetava abs.

Okres Třebíč (%)

%

ČR (%) 49,0 44,2 4,8 51,0 100,0

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty Ekonomicky aktivní obyvatelstvo lze dále členit na zaměstnané a nezaměstnané. Podíl nezaměstnaných z celkového počtu ekonomicky aktivních je možno chápat jako míru nezaměstnanosti ke dni sčítání lidu. Ta v případě Želetavy činila 8,1 %, což bylo podstatně více než v okrese (6,1 %), v kraji (4,6 %) a v celé ČR (4,8 %). Další údaje ze sčítání lidu do úrovně obcí (struktura ekonomicky aktivních podle vzdělání, odvětvím hospodářství, strukturu zaměstnaných) dosud nelze ze sčítání lidu získat. Za pomoci výsledků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR lze definovat také vývoj nezaměstnanosti v obci Želetava, a to jednak za pomoci počtu uchazečů o zaměstnání a také prostřednictvím vývoje míry nezaměstnanosti za posledních 5 let ve srovnání s vývojem ve vyšších územních celcích.

3

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo se zjišťuje pouze při sčítání lidu, tedy zhruba jednou za deset let. Mezi ekonomicky aktivní osoby dle posledního sčítání lidu 2011 jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, osoby samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané.


22


Profil obce

Obr. 4.1: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v obci Želetava v letech 2007 – 2010 (k 31.12.) 140 124

Počet uchazečů o zaměstnání

120 100

113

90

80 60

50 43

40 20 0 2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Pramen: Uchazeči a volná pracovní místa v okresech ČR, 2006.-.2011, SSZ MPSV ČR, 2007 – 2012 Počet uchazečů o zaměstnání v době ekonomického růstu na konci roku 2007 činil pouze 43 osob. Meziročně jejich počet vzrostl o 16 % na 50 osob. Během roku 2009 lze zaznamenat významný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání (o 80 %) na 90 osob a obdobný, i když o něco mírnější vzestup počtu nezaměstnaných pokračoval i v roce 2010 (meziroční nárůst o 38 %). V tomto roce v obci nezaměstnanost vrcholila a v roce 2011 již docházelo k postupnému snižování nezaměstnanosti, přičemž ke konci roku bylo v evidenci úřadů práce 113 občanů Želetavy. Před nástupem ekonomické krize byla míra nezaměstnanosti v obci Želetava na úrovni Kraje Vysočina a ČR, zatímco míra nezaměstnanosti v okrese Třebíč byla podstatně vyšší. Během krize v letech 2009 a 2010 však došlo k podstatnému zhoršení situace a míra nezaměstnanosti se zvýšila na hodnoty vyšší než 16 %, což bylo podstatně více než v případě míry nezaměstnanosti okresu Třebíč (13,8 %), Kraje Vysočina (10,7 %) i ČR (9,6 %).


23


Profil obce

Obr. 4.3: Vývoj míry nezaměstnanosti v obci Želetava, okrese Třebíč, Kraji Vysočina a v ČR v letech 2006 – 2011 18,0

Míra nezaměstnanosti (%)

16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok Želetava

Okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Uchazeči a volná pracovní místa v okresech ČR, 2006 - 2011, SSZ MPSV ČR, 2007 – 2012 Během roku 2011 se situace na trhu práce v Želetavě postupně zlepšovala. Počet uchazečů o zaměstnání se snižoval až do května. Během letních měsíců se do evidence úřadů práce dostávají noví uchazeči z řad čerstvých absolventů škol a zvyšují celkový počet nezaměstnaných. V případě Želetavy se tato situace projevila zvýšením počtu uchazečů až na 111 osob evidovaných na konci července. Během dalších měsíců však počet uchazečů v evidenci stagnoval mírně nad úrovní 100 osob, přičemž svého ročního minima dosáhl v říjnu (103 uchazečů). Až v listopadu došlo k meziměsíčnímu zvýšení na 108 uchazečů a v prosinci pak na 113 osob. Ročního maxima tedy bylo dosaženo již v lednu 2011.


24


Profil obce

Obr. 4.4: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry nezaměstnanosti v obci Želetava v roce 2011 128

125

113

116

120 Počet uchazečů o zaměstnání

18,0

124 107

111

107

107

107

103

108

100

17,0 16,0

80 15,0 60 14,0

40

Míra nezaměstnanosti (v %)

140

13,0

20 0

12,0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Rok Počet uchazečů o zaměstnání

Míra nezaměstnanosti (v %)

Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska, 2011, SSZ MPSV ČR, Praha, 2012


25


Profil obce

5. HOSPODÁŘSTVÍ Využití půdy v Želetavě se odvíjí od odlišného charakteru území v samotném jádru obce a v jeho okolních, méně zalidněných, částech. Z plochy 2 756 ha, na které se rozprostírá celé území obce se všemi svými částmi, tvoří největší díl zemědělská půda (67,8 %), z toho nejvíce zabírá orná půda (58,2 %), dále trvalé travní porosty (8,3 %) a zahrady (1,3 %). Podíl zemědělské půdy je vyšší než v případě ČR (53,7 %), Kraje Vysočina (60,4 %) i okresu Třebíč (63,9 %). Lesní pozemky zabírají na území obce druhou nejrozsáhlejší plochu, a to 694 ha, tj. 25,2 % celé plochy, což je podstatně méně než činí průměr okresu (27,1 %), kraje (30,4 %) i ČR (33,7 %). Vodní plochy se rozkládají na 40 ha (1,5 % rozlohy) a zastavěné plochy obdobně na 38 ha (1,4 %). Ostatní plochy zabírají 112 ha (4,1 %). Na území Želetavy mělo dle údajů ČSÚ v roce 2011 sídlo celkem 462 ekonomických subjektů, z nichž však pouze 14 uvedlo, že má nějaké zaměstnance. Aktivních jich však bylo pouze 267, z toho nejvíce fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona (193), dále 32 zemědělských podnikatelů, 11 bylo společností s ručením omezeným, z toho 2 jsou v likvidaci, 8 bylo fyzických osob podnikajících dle jiného než živnostenského zákona a stejný počet představovala společenství vlastníků jednotek, 5 mělo formu sdružení, 2 akciových společností a 8 dalších mělo jinou právní formu. Z celkového počtu jich bylo 49 podnikajících v zemědělství, 30 v lesnictví a 12 v rybolovu (může se překrývat), avšak většinou se jednalo o podniky fyzických osob bez zaměstnanců. Zdejší zemědělské družstvo je v likvidaci. Dále zde dle údajů MOS fungovalo 43 subjektů podnikajících v průmyslu a 35 ve stavebnictví. Z průmyslových odvětvích převládala z hlediska počtu subjektů výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (24 subjektů), 7 subjektů se zabývalo výrobou nábytku a stejný počet opravami a instalacemi. Šest subjektů zpracovávalo různým způsobem odpad. Ve stavebních oborech figurovalo 32 subjektů zabývajících se speciální stavební činností a 19 subjektů zaměřených na stavbu budov (ve všech případech se jednalo o fyzické osoby, žádná větší stavební firma nemá v obci své sídlo). Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů ve výrobních odvětvích uvádí následující tabulka. Tab. 5.1: Největší zaměstnavatelé ve výrobním sektoru se sídlem či provozovnou v obci Želetava IČO 48208205 00257200 60714603 49453319

Název TIRAD, s.r.o. STROJMONT CZ a.s. BEL Sýry Česko a.s. BRABENEC spol. s r.o.

CZ - NACE 257300 257200 105100 256200

Počet zaměstnanců 77 55 202 60

Pramen: Zpravodaj obce Želetava Další drobní podnikatelé a živnostníci žijící v obci se zabývají především maloobchodem (40 subjektů), velkoobchodem (13 subjektů) a stravováním a pohostinstvím (13 subjektů). Přímo u hlavní silnice I/38 je lokalizováno jedno ubytovací zařízení (Hotel Turek), které disponuje 33 lůžky nižší kvality. Další ubytovací zařízení na území obce je Pacherův mlýn s kapacitou 47 lůžek hotelové kvality (**). V obou zařízením je možnost stravování. Další občerstvovací kapacity jsou umístěny ve sportovním areálu a v budově bývalého kina přiléhající ke Kulturnímu domu.


26


Profil obce

6. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Nejvýznamnějším dopravním tahem, jenž prochází obcí Želetava, je silnice I. třídy č. 38. Tato komunikace představuje jednu z hlavních os dopravní kostry Kraje Vysočina (vede z Mladé Boleslavi do Znojma a dále na hraniční přechod Hatě). Komunikace I/38 je součástí tzv. páteřní sítě kraje Vysočina4. Mezi další významné komunikace patří silnice druhé třídy č. 410 z Třebíče do Jemnice, která rovněž pokračuje k hranicím s Rakouskem (Hluboká). Z té se za Želetavou odděluje silnice II. třídy č. 112 končící v Benešově (Středočeský kraj). Obr. 6.1: Základní silniční síť v Želetavě a v jejích částích

Pramen: Ředitelství silnic a dálnic, Praha, 2012 Ředitelství silnic a dálnic organizuje v pětiletých intervalech sčítání dopravy, kterým se zjišťuje intenzita dopravy na jednotlivých úsecích silnic I. a II. tříd a na vybraných úsecích některých silnic III. tříd. Poslední celostátní sčítání dopravy proběhlo v roce 2010. To 4 Páteřní silniční síť kraje Vysočina tvoří základní a rozhodující komunikační spojení významných center osídlení regionu a zabezpečuje propojení mezi okresy a sousedními kraji. Dne 16. května 2006 přijalo zastupitelstvo kraje Vysočina usnesení, ve kterém schvaluje Páteřní silniční síť kraje Vysočina.


27


Profil obce

ukázalo, že intenzita dopravy na českých silnicích mezi lety 2005 a 2010 v průměru poklesla. Následující tabulka potvrzuje stejný trend také v úsecích silnic, které prochází Želetavou. Intenzita dopravy na nich ve sledovaném období poklesla o 17 % (u všech kategorií celkem). Výraznější pokles byl zaznamenán u těžkých motorových vozidel (o 23 %) ve srovnání s osobními vozy (o 15 %). Tab. 6.1: Roční průměr denních intenzit průjezdů vozidel vybranými úseky silnic v letech 2005 a 2010 dle základních kategorií vozidel TV O M SV Silnice č. Sledovaný úsek 2005 2010 2005 2010 2005 2010 2005 2010 38 Želetava - Kasárna 1 535 1 230 3 960 3 276 39 24 5 534 4 530 Želetava – 38 Martínkovská 1 408 1 276 3 005 2 956 23 28 4 436 4 260 křižovatka Želetava 112 69 68 380 276 3 4 452 348 Jindřichovice 410 Želetava - Krasonice 383 49 969 430 7 6 1359 485 Želetava - Rokytnice 410 75 46 239 309 2 6 316 361 nad Rokytnou Všechny úseky celkem 3 470 2 669 8 553 7 247 74 68 12 097 9 984 Vysvětlivky zkratek: Ž. - Želetava TV – těžká motorová vozidla O – osobní a dodávková vozidla M – jednostopá motorová vozidla SV – všechna motorová vozidla celkem (součet vozidel) Zdroj dat: Celostátní sčítání dopravy 2005 a 2010. Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Obr. 6.2: Intenzita dopravy v Želetavě a v jejích částích

Pramen: Ředitelství silnic a dálnic, Praha, 2012 Silniční komunikace I/38 představuje jednu z hlavních tranzitních os pro automobilovou a nákladní dopravu v severojižním směru. Tato dopravní komunikace je značně dopravně využívána, intenzita dopravy dle výsledků sčítání 2010 se zde pohybuje v intervalu 3 - 5 tis.


28


Profil obce

automobilů denně. Na ostatních silnicích jezdí zhruba desetkrát méně aut než na hlavní silnici Jihlava – Znojmo. Směrem na západ, tedy na úseku silnice č. 410 mezi Želetavou a počátkem silnice č. 112 projede denně 1 – 3 tis. vozů, na zbývajících úsecích obou silnic II. třídy pak do 500 vozidel na 24 hodin. Ne na všech silnicích, které prochází Želetavou, došlo ke snížení intenzity provozu. Výjimku totiž tvoří úsek silnice II. třídy č. 410 mezi Želetavou a Rokytnicí nad Rokytnou, kde došlo k poměrně výraznému nárůstu provozu osobních automobilů. Výsledkem tohoto nárůstu bylo nakonec celkové zvýšení intenzity dopravy na této části silnice č. 410. Do celostátního sčítání dopravy nebyly zařazeny komunikace III. třídy procházející Želetavou, a tak bohužel nejsou ve výše uvedené tabulce data za silnici č. 03832 Želetava – Lesná, č. 41011 Bítovánky – Lesonice a silnici č. 11272, která prochází Šašovicemi. Přes katastrální území Želetavy a Bítovánek prochází dálková cyklotrasa č. 5125 z Telče do Jaroměřic nad Rokytnou, která měří celkově 37,5 km. Vede po silnicích II. třídy na asfaltovém povrchu a je hodnocená jako středně těžká. V Bítovánkách z ní odbočuje cyklotrasa č. 5104, která vede na sever kolem hory Mařenky (711 m n.m.) až do Rokytnice na Rokytnou a pak dále k Třebíči, kde navazuje na další značené cyklotrasy. Občané obce mohou využít v rámci dojížďky za prací či do škol pouze veřejnou autobusovou dopravu, neboť železnice obcí neprochází. Občané mohou využít místní linkové spoje, které propojují obec s okolními městy (Moravské Budějovice, Třebíč, Telč, Dačice, Jihlava atd.), ale i dálkové linkové spoje spojující Jihlavu, Moravské Budějovic, resp. Prahu a Znojmo. Autobusové nádraží se nachází v centru obce a je dobře dostupné nejen z vlastní Želetavy, ale i z Bítovánek. Horky mají svoji vlastní zastávku u silnice I/38, občanům Šašovic staví autobus na rozcestí vzdáleném od obce 1,5 km. Tab. 6.2: Četnost spojů stavících na autobusových zastávkách v částech obce Želetava Všední den Sobota Neděle, svátky Bítovánky 12 Horky 23 2 4 Šašovice 38 2 4 Želetava 51 8 18

Celkem 12 29 44 77

Pramen: www.idos.cz

7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Informace obsažené v této kapitole vychází z Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací kraje Vysočina (PRVK), který pro Krajský úřad vypracovala až do úrovně obcí firma Aqua Procon, s.r.o. v roce 2004 s poslední aktualizací v roce 2007. Část obce Želetava se částečně nachází v ochranném pásmu vodárenského toku, má vybudovanou kompletní rozvodnou síť, zásobovanou z místních podzemních zdrojů. Voda je do obce přiváděna gravitačně přes úpravnu vody z VDJ Želetava, vlastníkem vodovodu i jeho provozovatelem je obec. Části obce Bítovánky, Horky a Šašovice nemají vybudovaný veřejný vodovod, obyvatelé jsou zásobeni ze soukromých studní. V části obce Źeletava byla v období 2006 a 2007 vybudována splašková kanalizace v celkové délce 13 556 m a výtlačné řady v celkové délce 901 m včetně 8 čerpacích stanic. Byla vybudována mechanicko-biologická ČOV pro 1100 EO. Provozovatel kanalizace a ČOV je obec. V ostatních částech obce není v současnosti vybudována veřejná kanalizační síť. © RNDr. Václav Novák, Ph.D.

29


Profil obce

Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách, nebo septicích. Není v nich vybudována ani čistírna odpadních vod. Je však uvažováno s výstavbou nové kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody. Splašky budou odváděny sběračem na ČOV Želetava. V obci nejsou žádní významní producenti odpadních vod. Z hlediska zásobování elektrickou energií správním územím obce prochází: vzdušné vedení VVN 400kV Slavětice – Dasný, vzdušné vedení VVN 110kV Moravské Budějovice – Dačice, vzdušné vedení VN 22kV č.184 Řípov – Telč a odbočka Jindřichovice, Želetava, Bítovánky, vzdušné vedení VN 22kV č. 149 s odbočkami Meziříčko, Šašovice, Horky. Podrobnější informace o systému zásobování elektrickou energií jsou obsaženy v územním plánu obce. Vlastní obec a její místní části jsou plně plynofikovány. Obec Želetava je napojena na VTL plynovod procházející částečně zastavěnou částí obce. Odbočkou z tohoto plynovodu je napojena regulační stanice plynu VTL / STL. Z regulační stanice je pak vedena středotlaká a nízkotlaká plynovodní síť. Na středotlaký plynovodní řad ve východní části obce je připojena i Bítovánky. Horky a Šašovice jsou zásobeny z vysokotlakého plynovodu, probíhajícího po jihozápadním okraji Horek, přes regulační stanici VTL/STL středotlakými rozvody. Pro celé území obce včetně všech částí obce byl v roce 2005 - 2006 zpracovaný územní plán, který obsahuje nejen územně plánovací dokumentaci, ale také mapuje územní systém ekologické stability.

8. OBČANSKÁ VYBAVENOST OBCE ŽELETAVA Občanská vybavenost obce je následující: V obci je lokalizována Základní škola a Mateřská škola Želetava, přičemž základní škola má maximální kapacitu5 až 300 dětí (v současnosti ji navštěvuje 162 žáků) a mateřská škola s maximální kapacitou 60 žáků. Do školy dojíždí i žáci z okolních obcí (Lesná, Meziříčko, Jindřichovice, Krasonice6). Ke škole patří školní družina a škola disponuje školní jídelnou. Škola má celkem tři budovy, 2 z toho slouží pro žáky základní školy, třetí pro předškolní péči. V obou budovách pro žáky ZŠ jsou tělocvičny. Prostory pro mimoškolní aktivity, společenské akce, koncerty, plesy a hudební zábavy poskytuje Kulturní dům. V obci není lokalizováno zdravotní středisko, pouze zde funguje ordinace jednoho praktického lékaře pro dospělé a jednoho pro děti. Rovněž je zde samostatná ordinace stomatologa. V obci je v současnosti umístěna lékárna, která je v provozu jen některé dny v týdnu. Obdobně se zde nachází kancelář České pojišťovny s provozní dobou 2 hodiny týdně. Na území obce se nachází sběrný dvůr provozovaný obcí, který slouží pro krátkodobé skladování (shromaždování) jednotlivých složek komunálního odpadu. V obci má provozovnu zřízenou Česká pošta, s.p. Na severním okraji obce se nachází benzínová stanice. V Želetavě funguje dům s pečovatelskou službou, kterou provozuje obec. V obci jsou čtenářům k dispozici dvě knihovny (v Želetavě založena již v roce 1909). Větší je umístěna v budově základní školy a druhá na Horkách, kde má svoji historii již od roku 1937. Obě jsou 5 6

dle Rejstříku škol a školských zařízení, MŠMT ČR, 2012 dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001


30


Profil obce

vybaveny počítačem a přístupem k internetu. Želetava má svoji farnost, resp. sídlí zde Římskokatolická farnost Želetava. V obci jsou umístěny dva kostely – kostel sv. Michala a kaple sv. Kateřiny, kterou obklopuje hřbitov (druhý hřbitov v obci je na Horkách). Obě církevní budovy jsou nemovitými kulturními památkami. V obci funguje řada sportovních oddílů a klubů. Jedná se především o Tělovýchovnou jednotu Sokol Želetava sdružující fotbalový, hokejový, volejbalový oddíl a oddíl stolního tenisu. Tělocvičná jednota Sokol Želetava spadá pod sokolskou Župu Plk. Švece se sídlem v Jihlavě. Registrován je také SKI klub Želetava a Sportovní klub Želetava, které však v současnosti nejsou příliš aktivní a činnost nevyvíjejí. Sportovcům je přímo v Želetavě k dispozici fotbalové hřiště, nové tréninkové hřiště, v zimě kluziště ve sportovním areálu tzv. Sokolské zahrady. Pro menší děti obec v roce 2011 za pomocí dotace z MMR ČR zbudovala nové dětské hřiště, přičemž rekonstruované prvky původního dětského hřiště byly rovněž umístěny do sportovního areálu zahrady. Fotbalové hřiště se nachází také na území části obce Horky a dětské hřiště je k dispozici rovněž dětem žijícím v části obce Bítovánky. Ve všech částech obce patří mezi aktivní spolky především sdružení dobrovolných hasičů, z dalších aktivních spolků lze uvést Základní organizaci Českého zahrádkářského svazu Želetava, Moravský rybářský svaz, místní organizace Želetava, Okrašlovací spolek Bítovánky, Základní organizace technických sportů a činností Želetava, či Rally Sport Šašovice.

9. KRAJINA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z geologického hlediska je území obce Želetava budováno metamorfovanými, neboli přeměněnými horninami Českého masívu (starohorní až prvohorní vrásnění). Převažuje moldanubikum, které je tvořeno přeměněnými horninami pestré skupiny – Želetava leží na hranici, od níž na západ je geologické podloží tvořeno horninami jako jsou svorové ruly, pararuly až migmatity a na východ jsou tyto horniny navíc obohaceny vložkami vápenců, erlanu, kvarcitu, grafitu a amfibolitu. Želetavsko patří mezi výše položené oblasti České republiky s nadmořskými výškami pohybujícími mezi 550 a 650 m n.m. Z regionálně geomorfologického členění spadá území do podsoustavy Českomoravská subprovincie, oblasti Českomoravská vrchovina, celku Křižanovská vrchovina s podcelkem Brtnická vrchovina. Katastrem obce Želetava prochází hranice mezi dvěma geomorfologickými okrsky. Terén na jihovýchod od Bítovánek a Šašovic se zvedá do Zašovského hřbetu, ve kterém se nachází místní část Horky. Želetava i místní části Bítovánky a Šašovice náleží do okrsku zvaného Markvartická pahorkatina. Nejvyšším bodem Brtnické vrchoviny (v rámci Zašovského hřbetu) i celého okresu Třebíč je vrch Mařenka (711 m n. m.) nacházející se asi 4,5 km severovýchodním směrem od Želetavy. V půdním pokryvu jsou zastoupeny hlavně hnědé půdy kyselé (mezobazické) až méně kyselé (oligobazické) a jsou zrnitostně lehčí. Půdy jsou obhospodařovány jako orná půda pro pěstování méně náročných obilnin, okopanin a pícnin. Obec Želetava spadá do dvou klimatických oblastí. Většina území dle metodiky E. Quitta patří do oblastí chladné (CH7), jihovýchodní cíp do mírně teplé klimatické oblasti (MT3). Podnebí Brtnické vrchoviny patří k nejchladnější části okresu Třebíč. Léto je zde krátké, mírné a zima spíše delší a suchá s normálním trváním sněhové pokrývky. Dlouhodobý roční


31


Profil obce

teplotní průměr je 6,4°C, nejchladnější je leden -3,1°C, nejteplejší pak červenec 18,5°C. Průměrný roční úhrn srážek je asi 650 mm. Charakteristické jsou dva druhy proudění – západoseverozápadní a východojihovýchodní. Jejich přesné charakteristiky jsou uvedeny v příloze č. 12. Hydrologicky se okolí vyznačuje nízkou puklinovou propustností, z čehož vyplývá, že zdroje podzemních vod jsou malé a kolísavé vydatnosti. Přesto zde má prameny několik menších vodních toků. Ovšem nejvýznamnějším je obcí protékající říčka Želetavka. Jedná se o levostranný přítok Dyje v povodí Moravy o celkové délce 55,8 km s řadou rybníků - Bouzek, Rekreant, Hadrava, Pánkův a Panský. Rybníky slouží jako zásoby povrchové vody a jsou využívány zejména pro rybářské a rekreační účely. Příroda - z fytogeografického hlediska spadá Želetavsko do oblasti vegetace pahorkatin a vrchovin zvané Mezofyzikum. Zastoupený je podhorský vegetační stupeň (buk, jedle), středoevropskou květenu představují druhy opadavých listnatých lesů (buk, dub, habr) a druhy boreálních jehličnatých lesů (smrk obecný). Zvířena je mnohotvárná a pestrá, setkat se s ní můžeme v lesních a křovinatých porostech, lukách a rybnících. Koeficient ekologické stability, tj. poměr ploch ekologicky stabilním (v tomto případě lesů a luk a pastvin) k plochám ekologicky nestabilním (orná půda a zastavěné plochy) je 0,59, což znamená, že se jedná o krajinu narušenou, která je ale schopná autoregulace (dle Novákové a kol. 2005). Jedná se o území intenzivně využívané zejména zemědělskou velkovýrobou, což je příčinou oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech, které způsobuje jejich ekologickou labilitu. Severní, východní a jižní části území obce je významná z hlediska krajinného rázu, neboť vytváří souvislý pás komplexů lesů. Tímto komplexem probíhá regionální biokoridor č. 525 a č. R 011 s několika regionálními biocentry doplněnými místními biocentry. Dalším významným prvkem je údolí Želetavky se svými přítoky a převážně přirozeně meandrujícím korytem. Významnou součástí této převážně výše položené krajiny o nadmořské výšce kolem 700 m n.m. jsou vodní plochy rybníků. Ochrana přírodních hodnot a zachování funkčnosti této krajiny je dána zapracováním prvků ÚSES do územního plánu, ve kterém tvoří vzájemně propojenou a systémově sladěnou síť koridorů a biocenter. Obec neprovozuje odpadové hospodářství, odvoz tuhého domovního odpadu a specifického odpadu provádí smluvně odborná firma z celého správního území a vlastní likvidace tuhého domovního odpadu je prováděna mimo území obce. V obci Želetava byl zřízen sběrný dvůr, tedy obcí určené místo, které splňuje všechny technické a legislativní požadavky pro krátkodobé skladování (shromaždování) jednotlivých složek komunálního odpadu tj. sklo obalové sklo, papír - lepenka, plasty – obalové znečištěné, kovy, nebezpečné složky (oleje motorové, převodové, mazací, obaly od olejů, olovené akumulátory, chladničky, pračky, barvy, nádoby od barev a laku, ředidla, rozpouštědla, el. galvanické články, zářivky) objemný odpad, dřevo (dřevěné desky, dřevotříska, dýha, nábytek), pneumatiky bez disku z os. aut, textilní materiál (staré oblečení, hadry znečištěné), elektrotechnický odpad (části od elektropřístrojů, televize, rádia, biologický odpad a stavební či demoliční odpad.


32


Profil obce

10. CESTOVNÍ RUCH A KULTURA Obec Želetava leží dle Atlasu cestovního ruchu v turistickém regionu Vysočina, avšak v území, které je z hlediska přírodní atraktivity spíše méně hodnotné a z pohledu kulturně historické atraktivity průměrné. Obec má nízký potenciál rekreačních ploch, neboli zdejší přírodní podmínky jsou pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné. Na jejím území je procento plochy vhodné k rekreaci v intervalu 20 – 38 %, neboť krajina má sice pahorkatinný charakter, ale je většinou zemědělsky využívaná. Na území obce se nenachází žádná přírodní atraktivita regionálního či nadregionálního významu (např. Národní park, CHKO apod.), ani žádné velkoplošné či maloplošné chráněné území. Ani z hlediska vesnických památkových objektů či lidové architektury není Želetava příliš významná. Na jejím území se nachází 9 nemovitých kulturních památek. Kromě již zmiňovaných dvou kostelů jsou zde ještě z církevních objektů lokalizovány troje boží muka (u cesty do Jindřichovic, u silnice do Lesné a při tzv. Francouzské cestě), dále sousoší Piety a především tvrz Starý hrad. Na náměstí se nachází sloup se sochou Panny Marie a kašna. Žádná z těchto nemovitostí však není národní kulturní památkou ani celostátně či regionálně významnou církevní památkou. Rovněž žádná technická či vojenská památka se na území obce nevyskytuje. Nepříliš vhodné přírodní i kulturně-historické vlastnosti území se projevují v nízké podnikatelské aktivitě v oblasti cestovního ruchu. Jak již bylo zmíněno, na území obce se nachází pouze 2 ubytovací zařízení nižšího standardu, a to Hotel Turek a Pacherův mlýn, které disponují stravovacím zařízením. Další dvě pohostinství jsou využívána spíše místními občany než turisty. Celková kapacita ubytovacích zařízení nepřesáhuje 100 lůžek. Přesto je polohu Želetavy v rámci Kraje Vysočina možno hodnotit jako vhodnou pro rozvoj ubytovacích kapacit. Nachází se mezi dvěma městy, v nichž je lokalizována památka UNESCO (Telč, Třebíč) a od krajského města Jihlavy, které se může chlubit nejen mnoha památkami, ale například jednou z nejnavštěvovanějších atraktivit kraje – Zoologickou zahradou – ji dělí jen 30 km. Dobrou dostupnost má rovněž vůči České Kanadě a mimo dosah nejsou ani vinařské oblasti na jižní Moravě. Nízká zalesněnost okolí a nepřítomnost vodní plochy či významnějšího vodního toku nedává zdejší krajině ani možnost k rozvoji chataření a chalupaření. Želetava nespadá ani do hlavních oblastí či center víkendové a pobytové rekreace a cestovního ruchu pro obyvatele Jihlavy ani Třebíče. Jižní část Kraje Vysočina bohužel neposkytuje vhodné podmínky ani pro zimní sporty. V obci Želetava si sice vyskytuje sjezdovka a lyžařský vlek a určitým způsobem zde funguje SKI Klub Želetva, nicméně vše má pouze spíše lokální význam a využití ze strany domorodých lyžařů. Terén v okolí Želetavy je vhodný pro lyžování na běžkách, nicméně značené lyžařské trasy tu nejsou. Želetavou prochází tři pěší turistické cesty – červená, modrá a zelená. Červenou představuje tzv. Březinova cesta, která má počátek v Počátkách, rodišti básníka Otokara Březiny a přes Horní Dubénky, Michkův vrch, okolo Jarovice a Velkého pařezitého rybníka, Telč a Novou Říši vede do Želetavy, odkud dále pokračuje přes Lesonice do Jařoměřic nad Rokytnou. Pro zelenou i modrou značku je výchozím bodem právě Želetava. Zelená míří na jihozápad do Jemnice, modrá na severovýchod do Krahulova. Z hlediska marketingu se Kraj Vysočina shoduje s marketinovou turistickou oblastí Vysočina. Vzhledem k postavení Želetavy jako obce s malou turisticko-rekreační funkcí i správního obvodu ORP Moravské Budějovice jako mikroregionu méně atraktivního, nejvýše s přítomností atraktivit lokálního významu a z hlediska turistické infrastruktury slabě vyvinutého, nedochází ani k významné propagaci obce jako turisticky atraktivní lokality. V obci není umístěno turistické informační centrum. Výhodou pramenící z toho postavení je


33


Profil obce

nízké turisticko-rekreační zatížení území hodnocené např. počtem rekreačních a turistických lůžek na km2. Obec by nicméně v budoucnu mohla využít svého potenciálu jako tzv. „obec sýrů“, neboť turistika založená na gastronomii se v posledních letech v České republice hojně rozvíjí.


34


Profil obce

PROGRAMOVÁ ČÁST


35


Profil obce

Záměrem následujícího textu je specifikace vize a hlavních rozvojových priorit obce Želetava. Vedení obce předpokládá, že programová část Programu rozvoje obce Želetava projde v budoucnu aktualizacemi a bude upřesňována a konkretizována.

Vize: Obec Želetava chce být svým vzhledem a funkční vybaveností atraktivním místem pro život obyvatel. Dodatek k vizi: Vzhled obce je kromě péče obce o veřejná prostranství ovlivněn vztahem obyvatel k obci. Tento vztah je budován především na bázi spolků, a to prioritně těch, které pracují s mládeží. Rozvoj funkce obytné předpokládá dostatečnou nabídku ploch pro výstavbu rodinných domů. Funkce pracovní se odvíjí od počtu pracovních míst na území obce. Funkce obslužná je dána paletou služeb, které jsou v obci dostupné, přičemž zájmem obce je nabídnout občanům maximální rozsah kvalitních veřejných služeb adekvátní velikosti a významu obce. Hlavním cílem obce Želetava je zkvalitňování vzhledu obce a rozvoj všech vyjmenovaných funkcí.

Vizi obce rozvádí následující priority:


36


Profil obce

PRIORITY OBCE ŽELETAVA 1. ZKVALITNĚNÍ VZHLEDU OBCE Vzhled obce je dán péčí o veřejná prostranství, kterým svým funkčním významem dominuje Náměstí Míru v Želetavě. Problematicky se jeví především vzhled a využití některých budov náměstí. Obec Želetava není vlastníkem těchto budov s výjimkou obecního úřadu. Nicméně řešení stavu a funkčního využití náměstí je jednou z priorit obce. Součástí venkovských sídel a krajiny jsou církevní památky, kterých je na území obce celá řada. Obec Želetava se bude aktivně podílet na údržbě těchto památek tak, aby byl hodnotný kolorit venkovské krajiny Vysočiny, které je území obce součástí, zachován i pro příští generace. Na území obce se nachází dva hřbitovy. Údržbě obou bude věnována zvýšená pozornost. • • • •

revitalizace a údržba náměstí v Želetavě spolupráce s místní farností při údržbě církevních památek péče o hřbitovy (Želetava, Horky) údržba ostatních veřejných prostranství 2. ROZVOJ SPOLKOVÝCH A OBČANSKÝCH AKTIVIT

Aktivity spolků a iniciativy jednotlivců představují základní předpoklad pro udržitelný rozvoj celé obce. Život v obci je tím bohatší, čím intenzivněji se do takových aktivit či iniciativ její občané zapojují. Pokládáme za důležité věnovat pozornost mimoškolní činnosti mládeže, a proto bude speciální pozornost věnována těm spolkovým nebo občanským aktivitám, které jsou zaměřeny na práci s dětmi. Prioritou tedy je dát dětské složce populace prostor, jak využít svůj volný čas. Smyslem těchto aktivit je, aby si mládež vytvořila k místu svého dětství vztah. To je jeden za základních předpokladů, aby lidé chtěli v rodné obci setrvat a nedocházelo tak k poklesu počtu obyvatel obce. Prací s mládeží chceme využít sociální potenciál obce a budovat pozitivní vztah občanů k obci Želetava. Chceme vytvářet prostředí pro volnočasové aktivity budováním a údržbou sportovišť, dětských hřišť a podporou sportovní a kulturní činnosti mládeže ve všech místních částech obce. • • • • •

aktivní přístup obce k návrhům spolků a občanů vedoucím k obecnému rozvoji obce aktivní asistence k zajištění podpory pro návrhy spolků a občanů z dostupných dotačních titulů) budování a údržba ploch určených pro sportovní vyžití obyvatel obce budování a údržba dětských hřišť budování a údržba infrastruktury a majetku určeného pro pořádání kulturních akcí


37


Profil obce

3. ZVÝŠENÍ NABÍDKY PLOCH URČENÝCH PRO VÝSTAVBU RODINNÝCH DOMŮ Pokud chce být Želetava atraktivním místem pro život, musí těm občanům, kteří chtějí v obci zakládat rodiny, nabídnout vhodné pozemky pro výstavbu rodinných domů. Obec Želetava se dlouhodobě potýká s nízkou nabídkou volných pozemků určených pro výstavbu rodinných domů, přičemž je na druhou stranu registrován vysoký zájem obyvatel rodinné domy v obci stavět. Prioritou proto je zabývat se identifikací vhodných pozemků pro výstavbu domů, jejich vykoupením za „rozumnou“ cenu a posléze napojením těchto pozemků na technické sítě. • • •

nákup pozemků za účelem jejich přeměny na stavební parcely napojení stavebních parcel na technickou infrastrukturu aktivní řešení stávajícího domovního fondu v intravilánu obce 4. UDRŽITELNOST PRACOVNÍCH MÍST V OBCI

Obec Želetava svým významem v sídelní struktuře Kraje Vysočina nabízí širokou škálu privátních a veřejných služeb a díky tomu je ve terciární sféře zajištěn patřičný počet pracovních míst. Počet pracovních míst ve výrobních sektorech se však přímo úměrně neodvíjí od velikosti obce. V primárním sektoru došlo v transformačním období po roce 1989 ke značnému úbytku pracovních míst v celé ČR. Obec Želetava byla úbytkem pracovních míst v zemědělství zasažena ve větší míře i proto, že se zde rozpadlo zemědělské družstvo. Na druhou stranu existují v obci průmyslové podniky z potravinářského, kovozpracujícího a strojírenského odvětví. Pro konkurenceschopnost těchto podniků je třeba, aby v Želetavě vyrůstala kvalifikovaná pracovní síla, ze které budou moci tyto podniky čerpat. V tomto ohledu je důležitá spolupráce obce a její příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Želetava. • •

•

aktivní přístup obce Želetava na řešení problémů zaměstnavatelů v obci pořádání exkurzí žáků základní školy do provozů průmyslových zaměstnavatelů v obci za účelem seznamování žáků s pracovními příležitostmi a požadavky těchto zaměstnavatelů zapojování průmyslových podniků v obci do společenského života obce (sportovní a kulturní akce) 5. KVALITNÍ NABÍDKA VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Obec Želetava má historicky v sídelním systému Kraje Vysočina významné postavení. Bohužel v průběhu několika desetiletí byla tato pozice obce velmi oslabena. Význam obce může růst za předpokladu, že se jí podaří nabídnout komplexní škálu veřejných služeb nejen občanům obce Želetava, ale i pro občany obcí v okolí. Základním předpokladem ovšem je, aby obec měla k dispozici dostatečné prostory pro umístění veřejných služeb. • • •

oprava a energeticky úsporné řešení školních budov zajištění dostatečných prostor pro zdravotnické služby zajištění a podpora dalších veřejných služeb (knihovna, odpadové hospodářství apod.)


38


Profil obce

AKČNÍ PLÁN PRO ROK 2012 Plánované investiční akce v roce 2012


39


Profil obce

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Počet narozených, zemřelých a přirozený přírůstek v obci Želetava v letech 1991 - 2007 180

100

168

160

Narození

148

142

Zemřelí

80

Přirozený přírůstek

140 124 120

101

96

100 80

115

110

80

105 95

97 98 88

86 84 86

84

104 83

97 100 89

90

74

115

112

111 94

88

74

87

108

80

60

60

40

20

40 0 20 0

-20 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Pramen: Demografická ročenka vybraných měst ČR, 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, vlastní výpočty Příloha č. 2: Vývoj hrubé míry porodnosti v obci Želetava, v okrese Třebíč, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1991 – 2010 (v ‰) 19,0 18,0 Hrubá míra porodnosti ( v ‰)

17,0 16,0 15,0 14,0 13,0 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok Želetava

Okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Demografická ročenka okresů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka okresů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Demografická ročenka krajů ČR 1991 –


40


Profil obce

2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011


41


Profil obce

Příloha č. 3: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obci Želetava, v okrese Třebíč, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1991 – 2010 (v ‰) 17,0 16,0 Hrubá míra úmrtnosti ( v ‰)

15,0 14,0 13,0 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok Želetava

okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Demografická ročenka okresů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka okresů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Demografická ročenka krajů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Příloha č. 4: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v obci Želetava, v okrese Třebíč, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1991 – 2010 (v ‰)

Hrubá míra přirozeného přírůstku ( v ‰)

9,0 7,0 5,0 3,0 1,0 -1,0 -3,0 -5,0 -7,0 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok Želetava

okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Demografická ročenka okresů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka okresů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Demografická ročenka krajů ČR 1991 – © RNDr. Václav Novák, Ph.D.

42


Profil obce

2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Příloha č. 5: Hrubá míra migračního salda v obci Želetava, v okrese Třebíč a v kraji Vysočina v letech 1991 - 2010 (v ‰) 12,0 Hrubá míra migračního salda ( v ‰)

10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0 -4,0 -6,0 -8,0 -10,0 -12,0 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok Želetava

Okres Třebíč

Kraj Vysočina

Pramen: Demografická ročenka okresů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka okresů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Demografická ročenka krajů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Příloha č. 6: Hrubá míra celkového přírůstku v obci Želetava, v okrese Třebíč a v kraji Vysočina v letech 1991 - 2010 (v ‰)

Hrubá míra celkového přírůstku ( v ‰)

10,0 6,0 2,0 -2,0 -6,0 -10,0 -14,0 -18,0 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok Želetava


Okres Třebíč

Kraj Vysočina

43


Profil obce

Pramen: Demografická ročenka okresů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka okresů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Demografická ročenka krajů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Příloha č. 7: Vývoj hrubé míry sňatečnosti v obci Želetava, v okrese Třebíč, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1991 – 2010 13,0

Hrubá míra sňatečnosti ( v ‰)

12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok Želetava

Okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Demografická ročenka okresů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka okresů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Demografická ročenka krajů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Příloha č. 8: Vývoj hrubé míry rozvodovosti v obci Želetava, v okrese Třebíč, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1991 – 2010


44


Profil obce

Hrubá míra rozvodovosti ( v ‰)

5,0

4,0

3,0

2,0

1,0

0,0 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok Želetava

Okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Demografická ročenka okresů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka okresů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Demografická ročenka krajů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011

Příloha č. 9: Vývoj indexu rozvodovosti v obci Želetava, v okrese Třebíč, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1991 – 2010 140,0

Index rozvodovosti v %

120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Rok Želetava

Okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Demografická ročenka okresů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka okresů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Demografická ročenka krajů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011


45


Profil obce

Příloha č. 10: Vývoj indexu potratovosti v obci Želetava, v okrese Třebíč, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1992 – 2010 100,0

Index potratovosti v %

80,0

60,0

40,0

20,0

0,0 1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

Rok Želetava

Okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Demografická ročenka okresů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka okresů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Demografická ročenka krajů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Příloha č. 11: Vývoj hrubé míry potratovosti v obci Želetava, v okrese Třebíč, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1992 – 2010 11,0

Hrubá míra potratovosti ( v ‰)

10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

Rok Želetava

Okres Třebíč

Kraj Vysočina

ČR

Pramen: Demografická ročenka okresů ČR 1991 – 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka okresů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Demografická ročenka krajů ČR 1991 –


46


Profil obce

2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 – 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Příloha č. 12: Charakteristiky klimatických oblastí zasahujících na území obce Želetava Klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Klimatické oblasti CH7

MT3 10 – 30 120 – 140 140 – 160 50 – 60 -3 – -4 15 – 16 4–6 6–7 120 – 130 500 – 600 350 – 400 100 – 120 150 – 160 40 – 50

20 – 30 120 – 140 130 – 160 40 – 50 -3 - -4 16 – 17 6–7 6–7 110 – 120 350 – 450 250 – 300 60 – 100 120 – 150 40 - 50

Pramen: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa


47

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽELETAVA

Recommend Documents