Projekt ochranného sanačního čerpání

Odstranění krajně naléhavého stavu – ochranné sanační čerpání v areálu Koksovny Svoboda společnosti OKK Koksovny, a.s. vedoucí k zabránění znečištění povrchových vod řeky Ostravice Projekt ochranného sanačního čerpání

Brno, duben 2013

GEOtest, a.s. Šmahova 1244/112, 627 00 Brno IČ: 46344942 DIČ: CZ46344942

tel.: 548 125 111 fax: 545 217 979 e-mail: [email protected]

Geologické a sanační práce pro ochranu životního prostředí, geotechnický a hydrogeologický průzkum

Číslo a název zakázky: 12 7392 Koksovna – ochranné sanační čerpání, projekt Objednatel: Česká republika - MF, Letenská 15, 118 10 Praha 1 IČ (DIČ) objednatele: 00006947 (CZ00006947) Zástupce objednatele: Ing. Libor Antoš, ředitel odboru 45 Kontakt na objednatele: Mgr. Monika Zbořilová Evidenční číslo ČGS: Neevidováno

Koksovna Svoboda ochranné sanační čerpání Projekt

Odpovědný řešitel:

RNDr. Zuzana Vilímová, výrobní manažer

Zpracoval:

RNDr. Zuzana Vilímová a kolektiv

Schválil:

RNDr. Lubomír Klímek, výrobní ředitel

___________________________________ RNDr. Lubomír Procházka ředitel společnosti

Brno, duben 2013

Výtisk č.

Koksovna – ochranné sanační čerpání

Projekt ochranného sanačního čerpání, duben 2013

OBSAH 1. Úvod ..................................................................................................................................... 1 1.1 Identifikace zhotovitele projektu prací........................................................................... 1 1.2 Geografické vymezení území ......................................................................................... 2 1.3 Cílové parametry ochranného čerpání............................................................................ 2 1.4 Cíle ochranného čerpání ................................................................................................. 3 1.5 Základní výsledky dřívějších prací................................................................................. 4 2. Koncepce prací.................................................................................................................... 6 3. Projektované práce............................................................................................................. 7 3.1 Přípravná a inženýrská činnost....................................................................................... 7 3.2 Doplnění čerpacích a monitorovacích vrtů..................................................................... 8 3.2.1 Vrtné práce .............................................................................................................. 8 3.2.2 Vzorkovací práce..................................................................................................... 9 3.2.3 Laboratorní práce .................................................................................................... 9 3.2.4 Režimní měření ..................................................................................................... 10 3.2.5 Geologické práce................................................................................................... 10 3.3 Přípravné výkony pro ochranné čerpání....................................................................... 10 3.3.1 Vybudování infiltračních objektů.......................................................................... 10 3.3.2 Zřízení pracovních ploch....................................................................................... 11 3.3.3 Instalace zařízení ve vrtech a dekontaminační stanice.......................................... 11 3.3.4 Potrubní a kabelové rozvody................................................................................. 12 3.3.5 Revize elektroinstalace, vstupní kontrola BOZP a PO.......................................... 12 3.4 Ochranné čerpání a dekontaminace čerpané vody ....................................................... 12 3.4.1 Zkušební provoz systému...................................................................................... 12 3.4.2 Ochranné čerpání................................................................................................... 13 3.4.3 Dekontaminace čerpané vody – provoz dekontaminační stanice.......................... 13 3.4.4 Infiltrace očištěné vody ......................................................................................... 14 3.5 Monitoring ochranného čerpání ................................................................................... 15 3.5.1 Počty vzorků.......................................................................................................... 15 3.5.2 Odběry vzorků....................................................................................................... 16 3.5.3 Analytika vzorků ................................................................................................... 16 3.6 Monitoring po ukončení ochranného čerpání............................................................... 16 3.6.1 Počty vzorků.......................................................................................................... 16 3.6.2 Analytika vzorků ................................................................................................... 17 3.6.3 Režimní měření ..................................................................................................... 17 3.6.4 Geologické výkony................................................................................................ 18 3.7 Hydraulický model ochranného čerpání....................................................................... 18 3.8 Sled a řízení prací, vyhodnocení geologických a technických prací............................ 18 4. Nakládání s odpady .......................................................................................................... 18 Objednatel: ČR - MF

3

Zpracovatel: GEOtest, a.s., Šmahova 1244/112, 627 00 Brno


Projekt ochranného sanačního čerpání, duben 2013

5. Bezpečnost práce............................................................................................................... 20 5.1 Opatření z hlediska bezpečnosti práce a ochrany zdraví osob ..................................... 20 5.2 Stanovení podmínek pro provádění prací z hlediska bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.......................................................................................................... 20 5.3 Způsob ochrany a vymezení ohroženého prostoru....................................................... 21 5.4 Podmínky pro ochranu životního prostředí při odstraňování stavby............................ 21

SEZNAM PŘÍLOH 1. Přehledná situace

měřítko 1 : 25 000

2. Rozmístění čerpacích a monitorovacích vrtů 2.1. Rozmístění čerpacích a monitorovacích vrtů v ploše ochranného čerpání HSZ-1 měřítko 1 : 1 000 2.2. Rozmístění čerpacích a monitorovacích vrtů v ploše ochranného čerpání HSZ-2 měřítko 1 : 1 000 2.3. Rozmístění čerpacích a monitorovacích vrtů v ploše ochranného čerpání HSZ-3 měřítko 1 : 1 000 3. Umístění dekontaminační stanice a infiltračních objektů v ploše areálu Koksovny Svoboda měřítko 1 : 1 000 4. Rozpočet prací 5. Kopie Rozhodnutí ČIŽP

Objednatel: ČR - MF

4



Projekt ochranného sanačního čerpání duben 2013

1. Úvod Předkládaná nabídka na zpracování projektové dokumentace sanačního zásahu – „Odstranění krajně naléhavého stavu – ochranné sanační čerpání v areálu Koksovny Svoboda společnosti OKK Koksovny, a.s. vedoucí k zabránění znečištění povrchových vod řeky Ostravice“ byla vypracována v souladu se smlouvou o dílo č. 05822-2012-452-S0131/96-01-034-S00481mezi MF ČR a společností GEOtest, a.s. ze dne13.9.2012. Předkladatel nabídky GEOtest, a.s. má certifikovaný a udržovaný „Systém jakosti“ dle ČSN EN ISO 9001 a 9002, „Systém EMS“ dle ČSN EN ISO 14001 a „Systém managmentu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci OHSAS18001“, vlastní hydrochemické laboratoře akreditované ČIA včetně akreditovaného odběru vzorků a je tak zárukou kvalitního provedení projektovaných prací. Řešitelské týmy předkladatele nabídky tvoří specialisté s dlouhodobou praxí v oborech geologie, hydrogeologie, sanační geologie, geochemie, chemie, informatiky, manažeři vzorkování atd., z nichž mnozí mají osvědčení o odborné způsobilosti v daném oboru, resp. se jedná o certifikované odborníky na zpracování dokumentace EIA, analýzy ekologických rizik, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů apod. Vzorky vod budou odebrány akreditovanou vzorkařskou skupinou a zpracovány ve vlastních hydrochemických laboratořích (Zkušební laboratoř č. 1271, akreditovaná ČIA), které jsou neustále dovybavovány novou měřicí technikou na vysoké úrovni.

1.1 Identifikace zhotovitele projektu prací Obchodní firma:

GEOtest, a.s.,

Právní forma:

akciová společnost

IČ:

46344942

DIČ:

CZ46344942

Sídlo:

Šmahova 1244/112, 627 00 Brno,

Telefon:

548 125 111,

Fax:

545 217 979

E-mail:

[email protected]

Bankovní spojení:

UNICREDIT – Brno – město

Číslo účtu:

39239-027/2700

Kontaktní osoba:

RNDr. Zuzana Vilímová, odpovědný řešitel adresa: Šmahova 1244/112, 627 00 Brno


1




tel.: 724 241 961, 548 125 317 fax: 545 217 979 e-mail: [email protected]

1.2 Geografické vymezení území Zájmová lokalita se nachází v zastavěném území statutárního města Ostrava, v městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, na katastrálním území Přívoz (kód k.ú. 713767). Území tvoří areál koksovny Svoboda. Zájmové území má nepravidelný tvar, souhrnně lze však říci, že se jedná o obdélník. Délka území je cca 750 m a šířka území je cca 450 m - plocha areálu koksovny je cca 27 ha. Provozy a subjekty administrativně náležející koksovně se nacházejí na společné ploše s provozy patřícími Dalkii Česká republika, a.s. (teplárna v centrální části zájmového prostoru). Situaci areálu je znázorněna v příloze č. 1. Prakticky na hranici areálu zasahuje břežní linie řeky Ostravice, která teče podél areálu na jeho východní straně směrem k severu a poté se vlévá do řeky Odry. Soutok řek je od centrální části areálu koksovny vzdálen cca 700 m.

1.3 Cílové parametry ochranného čerpání V době zpracování tohoto projektu prací nebylo dosud vydáno Rozhodnutí, kterým by byly stanoveny závazné limitní ukazatele pro realizaci nápravných opatření v areálu Koksovny Svobody. ČIŽP OI Ostrava vydala dne 13.4.2012 Rozhodnutí o uložení opatření k nápravě závadného stavu směřující k odstranění krajně naléhavého stavu, a to pod číslem jednacím ČIŽP/49/OOV/SR01/1201992.007/12/VBC. Jednotlivé body výše uvedeného rozhodnutí jsou následující: 1. Na sanační ploše HSZ-1 zahájit ochranné čerpání z vhodného vrtu, např. z vrtu PV-115. Délka ochranného čerpání bude dána dosažením koncentrací kontaminantů: Benzen 6 mg/l, naftalen 1,2 mg/l, amonné ionty 390 mg/l, fenoly 3 mg/l, C10-C40 8 mg/l a NEL 10 mg/l v podzemní vodě v profilu levobřehové linie řeky Ostravice v úseku přilehlém k areálu Koksovny Svoboda na pozemcích p. č. 355/1 a p. č. 304/1, k. ú. Přívoz, zejména ve vrtech PV-204, PV-205, PV-207 a PV-210 po dobu minimálně 3 následujících měsíců a současně odstraněním volné fáze organických látek z podzemní vody této plochy. Lhůta zahájení prací: Do 1 měsíce od schválení prováděcího projektu. 2. Na sanační ploše HSZ-2 vybudovat systém vhodných monitorovacích vrtů a zahájit ochranné čerpání z vhodného vrtu, např. z vrtu PV-107. Čerpání na této ploše provádět po dobu čerpání na ploše HSZ-1 a do doby odstranění volné fáze organických látek z podzemní vody této plochy. Lhůta zahájení prací: Do 1 měsíce od schválení prováděcího projektu. 3. Na sanační ploše HSZ-3 vybudovat systém vhodných monitorovacích vrtů a zahájit ochranné čerpání z vhodného vrtu, např. z vrtu VS-18. Čerpání na této ploše provádět po Objednatel: ČR - MF

2




dobu čerpání na ploše HSZ-1 a do doby odstranění volné fáze organických látek z podzemní vody této plochy. Lhůta zahájení prací: Do 1 měsíce od schválení prováděcího projektu. 4. Provádět monitoring kvality podzemních vod v průběhu ochranného čerpání a po dobu 5 let od jeho ukončení. Lhůta zahájení prací: Do 1 měsíce od schválení prováděcího projektu. 5. Pro provoz ochranného čerpání a pro monitoring zpracovat prováděcí projekt obsahující: způsob a postup jednotlivých prací, způsob likvidace znečištěných čerpaných vod při ochranném čerpání, rozsah a způsob analytické kontroly, režim provozní kontroly a jejího vyhodnocování, monitoring během ochranného čerpání a po jeho ukončení, zejména četnost a způsob odběru vzorků, způsob likvidace či další nakládání s použitými vrty Projekt předložit ke schválení MF České republiky, MŽP České republiky a ČIŽP. Lhůta předložení projektu: Do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí ČIŽP o uložení nápravných opatření dle výše uvedených bodů 1 až 4.

1.4 Cíle ochranného čerpání Z dosavadních výsledků doprůzkumu je zřejmé, že prokázaný plošný rozsah kontaminace představuje pro řeku Ostravici vysoké riziko s krajně naléhavým řešením. K eliminaci tohoto rizika je nezbytná, v co možná nejbližším časovém horizontu, realizace nápravných opatření. Nápravná opatření je možno realizovat formou vlastní sanace prostoru Koksovny Svoboda (řeší komplexně odstranění staré zátěže včetně ohnisek kontaminace) anebo formou ochranného sanačního čerpání (řeší se ochrana rizikem ohrožených příjemců). Vzhledem k průmyslovému využití a výrobě koksu v areálu Koksovny Svoboda s výhledem na dalších cca 20 let nelze realizovat totální sanační zásah v celém prostoru koksovny s cílem odstranit zdroje kontaminace a snížit koncentrace sledovaných ukazatelů na přijatelné úrovně (sanační limity). Sanační práce lze realizovat pouze na vymezených lokalitách, a to jen formou redukování koncentrací sledovaných ukazatelů v saturované zóně. Sanace bývalých zdrojů kontaminace, které jsou dnes „pohřbené“ (zejména staré provozy), je možná až po ukončení provozu koksovny. Proto tento projekt volí jako nápravné opatření realizaci ochranného sanačního čerpání. Cílem tohoto ochranného čerpání bude zabránění postupu kontaminačního mraku z jednotlivých ohnisek k řece Ostravici, a to:  na odtokové linii kontaminačního mraku v blízkosti řeky Ostravice, kde je prokázáno vysoké riziko z existence volné fáze benzenu s krajně naléhavým stavem. Tato plocha je vymezena v příloze č. 2.1 s názvem HSZ-1. Zde bude vytvořena deprese jako hydraulická bariéra pro šíření fáze benzenu a dalších látek ve směru k řece Ostravici s cílem snížit obsah volné fáze (čerpaný vrt PV-115, popř. vrt VS-4) a zabezpečit koncentrační úroveň sledovaných ukazatelů na úrovni břehové linie řeky Ostravice v hodnotách pod navrženými sanačními limity (monitorovací vrty PV-202, PV-204, PV-205, PV-207, PV-208, PV-209 a PV-210). Čerpání z monitorovacích vrtů u břehu řeky nelze realizovat z důvodu rychlé mobilizace kontaminantů do prostoru břehové linie


3




- tím by došlo k navýšení rizika přestupu kontaminace z podzemních vod do povrchových vod.  v místech uvnitř kontaminačního mraku (SP-1), kde jsou v blízkosti původní zdrojové objekty kontaminace a kde se předpokládá i existence volné fáze (zatím neprokázáno, obsahy na úrovni cca 1/10 rozpustnosti benzenu) - plochy HSZ-2 a HSZ-3 (přílohy č. 2.2 a 2.3). Zde bude rovněž vytvořena deprese jako hydraulická bariéra pro zabránění další dotace kontaminace do kontaminačního mraku v saturované zóně a pohybu kontaminované podzemní vody s vysokými obsahy benzenu (a dalších kontaminujících látek) ve směru k čelu kontaminačního mraku a tím k odtokové linii u břehu řeky Ostravice. Cílem ochranného sanačního čerpání je rovněž specifikován v Rozhodnutí ČIŽP OI Ostrava Čj.: ČIŽP/49/OOV/SR01/1201992.007/12/VBC ze dne 13.4.2012 o opatření k nápravě závadného stavu směřující k odstranění krajně naléhavého stavu (viz. příloha č. 5 tohoto projektu).

1.5 Základní výsledky dřívějších prací Stěžejními jsou výsledky prací realizované pro AAR (leden 2011). Z těchto výsledků lze sumarizovat následující:  Mocnost fluviálních štěrků je prakticky stálá (zastižená mocnost je kolem 4,0 m), jedná se o plošně rozsáhlou akumulaci se zvodněním freatickou zvodní s vazbou na řeku Ostravici potažmo Odru. Svrchní část štěrkopískové akumulace je v prostoru lokality redukována odstraněním při stavební činností, spojené se založením budov a jiných průmyslových objektů. Do úrovně současného terénu je původní geologický profil nahrazen navážkami zejména stavebních materiálů s charakterem zahliněných štěrků (mocnosti jsou kolem (3 - 5 m).  Hydrogeologicky se jedná o území, kde je hlavní zvodnělý obzor v kvartérních fluviálních štěrcích nivy řeky Ostravice a Odry. Jedná se o plošně rozsáhlou fluviální akumulaci s freatickou zvodní, kde hladina podzemní vody přímo koresponduje s hladinou v povrchových vodotečích. Propustnost štěrků, charakterizovaná koeficientem filtrace kf, se generelně pohybuje v řádu n.10-4 až n.10-5 m.s-1. Hladina podzemní vody je vesměs volná, kolektor má průlinovou propustnost. Fluviální štěrková akumulace nepředstavuje homogenní hydrogeologický obzor. Vlivem sedimentačních cyklů a vztahu daného prostoru k situaci vodoteče v čase došlo k vývoji proměnlivě mocných vložek písčitých, písčitojílovitých a jílovitých vložek v různých výškových úrovních. Celý fluviální sedimentační cyklus je ukončen vývojem souvislé vrstvy jemnozrnných zemin v nadloží štěrkopískové akumulace jedná se o segment povodňových jílů a hlín, který plní funkci nadložního poloizolátoru až izolátoru. Jejich propustnost je závislá na zrnitostním složení, koeficient filtrace se pohybuje v rozmezí n.10-7 až n.10-9 m.s-1.Tato vrstva je další činností vodotečí místy redukována, většinou zůstala zachována. Podstatný vliv na existenci této vrstvy zemin má antropogenní činnost v krajině, kdy bylo při zakládání objektů koksovny přistoupeno k razantní redukci této vrstvy. Tím bylo umožněno rychlejší zasakování srážkových vod do podloží. Přímé podloží kolektorských fluviálních štěrkopísčitých zemin je na lokalitě tvořeno z větší části horninami


4












karbonu. Generelně mají karbonské horniny z hlediska hydrogeologického proměnlivý charakter v závislosti na matečné hornině a stupni přípovrchového rozvolnění hornin. Hlubší karbonský fundament představuje relativně nepropustný podklad území s puklinovou propustností. Proudění podzemní vody v horninovém masivu je přednostně po otevřeném systému puklin, kdy se projevuje vysoká propustnost velkých puklin při jejich celkově malém relativním objemu. Přitom vzniká velký piezometrický skok mezi napětími uvnitř velkých puklin a bloků kompaktnější horniny. Projevuje se zde zpožděné uvolňování vod ze statických zásob horninového prostředí. Odlišný charakter má přípovrchová zóna zvětrávání zvětralinový plášť s velmi hustou sítí diskontinuit má místy až průlinovou propustnost, orientačně lze uvažovat o hodnotě koeficientu filtrace kf v řádu n.10-5 až n 10-8 m.s-1. Pouze na malé části zájmové plochy (J a JV část areálu) jsou karbonské horniny překryty transgredujícími miocenními sedimenty, které mají vzhledem ke svému pelitickému složení, charakter izolátoru s koeficientem filtrace cca n.10-9 až n.10-11 m.s-1. Vrstevní sled ukončují navážky. Navážky nelze z hlediska možné akumulace a proudění podzemní vody, vzhledem k jejich nehomogenitě, blíže hodnotit. Průměrná mocnost saturace v navážkách a štěrcích dosahuje v prostoru lokality 4,10 m. Průměrný kf pro fluviální štěrkopísky je stanoven na 1.0E-04 m.s-1, pro uvažované sanační čerpání lze přítok do vrtů stanovit výpočtem na hodnotu cca 0,5 l.s-1 při snížení kolem 1,5 m. Dosah deprese pak bude cca 30 - 45 m. Tato hodnota dosahu depresního kužele byla potvrzena při čerpací zkoušce v pozorovacím vrtu PV-201, který je od čerpaného vrtu VS-10 vzdálen 31,0 m a pokles hladiny zde dosáhl celkem 2 cm. Dominantní kontaminanty z pohledu analyzovaných obsahů a na základě hodnocení rizikovosti pro lidskou populaci (hodnocení dle skóre) jsou: - v zeminách: benzen, naftalen, benzo(b)flouranten, benzo(a)pyren, NEL a C10-C40, - v povrchových vzorcích: PAU, Pb, - v podzemní vodě: benzen, naftalen, antracen, kyanidy, amonné ionty, NEL a C10-C40, - v půdním vzduchu: benzen, toluen, naftalen, NEL. Ověřená míra kontaminace dominantními kontaminanty je vázána na jednotlivé technologie zpracování uhlí nebo nakládání se závadnými látkami. Situaci ovlivňuje skutečnost, že některé provozy se za dobu existence Koksovny Svoboda (cca 100 let) vícekrát stěhovaly (benzolka, zásobníky dehtu, apod). Převážná část kontaminantů v nesaturované zóně je soustředěna v oblasti koksochemie, pouze okrajově zasahuje kontaminace do oblasti uhelné a koksovacích baterií. V této oblasti byly v minulosti situovány rizikové objekty - benzolka, vypírání naftalenu, nádrže dehtu, čpavkárna, rybníky na mour, nyní - jemná a hrubá kondenzace, úpravna závadných vod, absorpce apod. Interpretované kontaminační mraky tvoří v 1. Vzorkované úrovni jeden velký mrak všech sledovaných kontaminantů, který se v nižších vzorkovaných úrovních rozpadá na jednotlivé dílčí kontaminační mraky jednotlivých ukazatelů. Maximální koncentrace jsou soustředěny v okolí vrtu PV-107 (vypírání naftalenu, benzolu, výšková nádrž dehtu, chladiče plynu), VS-7 (mechanické dílny, jemná kondenzace), J-135 (vypírání H2S z plynu), v okolí vrtů PV-115 a J-132 (benzolka) a J-131 (starý plynojem, retenční nádrže). Bilance celkového množství kontaminace v zeminách je 246 813 kg. Hlavním kontaminantem saturované zóny je benzen, jeho zjištěné koncentrace indikují výskyt volné fáze v několika oddělených lokalitách v areálu koksovny


5












Svoboda a v navazujícím území ve směru k řece Ostravici a cca 70 m od břehu řeky Ostravice. Interpretované kontaminační mraky v podzemní vodě víceméně kopírují rozsah kontaminace v zeminách, pouze u ukazatelů benzen a naftalen je rozsah kontaminačních mraků větší. Kontaminace je vázána v okolí zdrojů kontaminace buď ze vzdálené minulosti (staré mechanické dílny (VS-7), staré koksovací baterie č. 5 a 6 (PV-104), vypírání naftalenu, benzolu a nádrže dehtu (okolí PV-107) nebo z bližší minulosti - hrubá kondenzace (PV-108) a benzolka (PV-115). Bilance celkového množství kontaminace ve vodách je 156 344 kg kontaminantů, z toho 153 792 kg tvoří benzen vyskytující se ve vysokých koncentracích na ploše cca 5,1 hektaru. Striktní vymezení vztahu mezi ohnisky kontaminace a plošným rozsahem na ně vázaných kontaminačních mraků není v současné době zcela reálné. V průběhu existence kontaminace v geoprostředí a v důsledku její migrace se kontaminační mraky z jednotlivých ohnisek kontaminace překrývají. Příčinou je i stěhování jednotlivých provozů za cca 100 let provozu koksovny. Nejprůkazněji se dá rozsah kontaminačního mraku spojovat s ohniskem kontaminace v místě staré a nové benzolky, vypírání naftalenu a benzolu, výškové nádrže dehtu, chladičů plynu. Přestup kontaminace z nesaturované a saturované zóny do povrchové vodoteče byl provedenými rozbory prokázán, ovšem s hodnotami (pyren, fluoranten, benzo(a)antracen), které nedosahují k limitním hodnotám přípustného znečištění povrchových vod. Obsahy dobře migrovatelných kontaminantů (fenoly) již byly analýzami v povrchové vodě prokázány nad úroveň limitů NV 61/2003 Sb., v platném znění. Obsahy kontaminantů ve dnových sedimentech jsou podlimitní, ale ve vzorku neovlivněném koksovnou jsou nižší než ve vzorku v profilu koksovny. K dotaci tedy dochází z kontaminačního mraku v podzemní vodě z oblasti koksochemie a benzolky. Tvorba výluhů ze zastižené kontaminace probíhá s různou intenzitou, do výluhu se relativně dobře dostávají látky z olejů z okolí nádrží odpadních vod a zásobníků pracího oleje, několikanásobně hůře se do výluhu dostávají kontaminanty obsažené ve stavebních sutích, které mohou být zastoupeny jak tuhými dehty, tak degradovanými produkty olejů, smoly aj. Ze zastoupených kontaminantů jsou relativně dobře migrovatelné amonné ionty, fenoly, benzen, méně pak naftalen. Prakticky bez migrace nebo s velmi nízkou migrační schopností jsou ukazatele PAU - benzo/a/pyren.

2. Koncepce prací Z bilance kontaminace je v podzemní vodě v celé zájmové lokalitě Koksovny Svoboda cca:  254 kg fenolů,  16 kg antracenu,  1 718 kg sumy PAU,  565 kg naftalenu,  4 253 kg benzenu v kontaminačním mraku, mimo oblast s předpokládanou volnou fází,  149 539 kg benzenu v ploše s volnou fází


6




Dobu, po kterou by bylo nutné realizovat ochranné čerpání, odhadujeme z předpokládaného množství odstraněného benzenu z 1 litru vody (AAR - zjištěná průměrná koncentrace ve vodě je cca 90 000 g.l-1). Předpokládané roční odčerpané množství podzemní vody ze tří ploch (HSZ1 až HSZ3) představuje celkem cca 94 608 000 litrů - tomu odpovídá orientačně odstranění cca 8 500 kg kontaminantu za rok (při dané koncentraci). To znamená, že ochranné čerpání by mělo probíhat po dobu minimálně 15 let (při výtěžnosti 8500 kg by šlo o cca 17.5 let při odstranění veškeré fáze benzenu), kdy dojde k významnému snížení koncentrace látek v podzemní vodě, ale nedojde k definitivní sanaci saturované zóny. Výtěžnosti kontaminantu budou vyšší v prvních letech čerpání (natahování fáze), kdy může dojít k odstranění až 19 000 kg kontaminantu za 1. rok. Za další dva roky lze reálně uvažovat o odstranění až 26 000 kg kontaminantu. V dalších letech bude výtěžnost postupně klesat až na hodnotu v řádu stovek až jednotek kg/měsíc. Předkládaný projekt řeší ochranné čerpání po dobu 15 let. Realizace ochranného čerpání zahrnuje následující nezbytné činnosti:  přípravná a inženýrská činnost,  doplnění čerpacích a monitorovacích vrtů,  vybudování infiltračních objektů,  přípravné výkony pro ochranné čerpání: - zařízení staveniště, - instalace techniky a technologie,  ochranné čerpání a dekontaminace čerpané vody: - zkušební provoz sanačního systému – 1 týden, - roční provoz systému ochranného čerpání s intenzivním zčerpáváním fáze, - dvouleté ochranné čerpání pro zajištění hydraulické bariéry proti šíření kontaminace ve směru k řece Ostravici,  sanační monitoring,  sled, řízení, koordinace a vyhodnocení prací  monitoring po ukončení ochranného čerpání Jednotlivé výše uvedené činnosti jsou podrobněji popsány v následujících kapitolách.

3. Projektované práce 3.1 Přípravná a inženýrská činnost Přípravné práce budou zahrnovat následující činnosti:  studium archívních materiálů,  rekognoskaci lokality a vytýčení nových vrtů (8 ks),  vypracování realizačního projektu ochranného čerpání,  inženýrská činnost při realizaci přípravných prací - jednání s příslušnými státními institucemi, jednání se zástupci Koksovny Svoboda o umístění vrtů, dekontaminačních stanic a infiltračních objektů, školení pracovníků BOZP pro činnosti uvnitř areálu Koksovny Svoboda, splnění podmínek zákona č. 62/1988 Objednatel: ČR - MF

7




Sb. (o geologických pracích), evidenci geologických prací (v souladu s Vyhláškou č. 282/2001 Sb. o evidenci geologických prací).

3.2 Doplnění čerpacích a monitorovacích vrtů 3.2.1 Vrtné práce Pro ochranné čerpání se uvažuje s vybudováním nových 8 vystrojených vrtů s hloubkou 11 m, tj. celkem 88 m. Z tohoto počtu bude 5 vrtů situovaných do prostoru a okolí plochy HSZ-2 a 3 ks do prostoru a plochy HSZ-3. Označení vrtů bude upřesněno v realizačním projektu prací ochranného čerpání. Ideové rozmístění je zřejmé z Přílohy č.2. Přesná pozice bude určena podle zjištěného průběhu sítí a provozních možností nabyvatele tak, aby alespoň jeden z nových vrtů byl v dosahu deprese ochranného čerpání. Nové vrty budou realizovány jádrově, nástrojem o průměru minimálně 245 mm. Vystrojení vrtů bude provedeno ocelovou pažnicí o minimálním průměru 160 mm s obsypem praným kačírkem. Vrtné jádro bude odstraněno jako nebezpečný odpad (celkem cca 5 t). Všechny nově vyhloubené vrty budou po odvrtání geodeticky zaměřeny v souřadnicovém systému JSTK a výškovém systému Bpv. Přehled monitorovacích a čerpacích vrtů Plocha HSZ-1 HSZ-2 HSZ-3 CELKEM ks

Čerpací vrty PV-115 (obnova) PV-107 (obnova) VS-18 (obnova) 3

Tabulka č. 3.2.1-1

Monitorovací vrty Obnova vrtů: PV-205, PV-208, PV-210, VS-5 Nové v místě vrtu: J-125, J-126, SS-15, + 1 nový u objektu 29a 3 nové na volné ploše u železniční vlečky 11

Doplňující čerpací vrty VS-4 (obnova)

Obnova vrtů 6

Nové vrty 0

Celkem ks vrtů 6

Nový v místě vrtu J-130 PV-104 (obnova) 3

1

5

6

2

3

5

14

8

17

S realizací vrtů bude spojena geologická dokumentace vrtného jádra, zjištění úrovně naražené a ustálené hladiny podzemní vody ve vrtu. Obnova stávajících vrtů: Stávající vrty, zařazené do systému čerpacích a monitorovacích objektů ochranného čerpání u nichž je předpoklad výskytu vysokých koncentrací benzenu (tedy pravděpodobnost jeho výskytu v podobě fáze), budou přesvytrojeny ocelovou pažnicí o minimálním průměru 160 mm. Celkem se jedná o 9 ks vrtů. Důvodem je skutečnost, že fáze benzenu je vysoce účinným rozpouštědlem a významně snižuje životnost a odolnost proti kolapsu u PE a PVC výstroje vrtu. To potvrzuje fakt, že již cca rok odvrtání nebylo možné odebrat vzorky z vrtu PV-115 (úplné rozleptání pažnic a kolaps stěn vrtu). Obnova vrtů nemusí proběhnout jednorázově, počítá se s postupnou obnovou podle stupně využitelnosti vrtů v průběhu prací. Všechny realizované a obnovené vrty budou zabezpečeny ochrankou, jejímž úkolem bude eliminovat možné emise těkavých látek do ovzduší z hladiny podzemní vody a z nesaturované zóny (celkem jde o 17 ks). Všechny obnovené vrty budou zaměřeny v souřadnicovém systému JSTK a výškovém systému Bpv.


8




Při převystrojení vrtů vznikne vytěžením stávající výstroje odpad, který bude zařazen jako nebezpečný odpad (kontaminovaná výstroj a obsyp) - celkem půjde o cca 3 t odpadu.

3.2.2 Vzorkovací práce Vrtné jádro z nově realizovaných vrtů bude segmentově vzorkováno, a to v intervalu 0.5 2.5 m a 2.5 až 5.0 m (případně po hladinu podzemní vody). Celkem bude odebráno 16 ks vzorků zemin. Ze směsi vrtného jádra (odpad) bude odebrán jeden směsný vzorek pro stanovení vyluhovatelnosti. Vzorky zemin a jejich analýzy sice nemají přímý dopad na rozsah a průběh ochranného čerpání, jejich odběr však sleduje naplnění pravidla geologických prací o získání maxima informací při hloubení vrtů a sond. V budoucnu tak bude možné využít získaná data, aniž by bylo nutné realizovat vrty nové. Vzorkování podzemní vody: Z nově realizovaných a obnovených vrtů budou jednorázově odebrány vzorky podzemní vody. Celkem bude v této etapě odebráno 22 vzorků podzemní vody. Vzorkování bude předcházet záměr hladiny podzemní vody a měření případného výskytu fáze a její mocnosti. Vzorkování povrchových vod z řeky Ostravice: Bude realizováno na stejných odběrných bodech jako v předchozích etapách průzkumů: Odběrné body povrchových vod v řece Ostravici odběrný bod OB-1 OB-2 OB-3 OB-4 OB-5 OB-6 OB-7

Tabulka č. 3.2.2-1

Y (m) 470 326.74 470 434.23 470 466.45 470 487.33 470 499.73 470 514.47 470 545.62

X (m) 1 098 809.78 1 098 689.72 1 098 670.28 1 098 655.80 1 098 608.57 1 098 589.17 1 098 540.82

Zhladina (mnm) 200.31 199.80 199.78 199.66 199.52 199.32 199.22

Celkem bude odebráno 7 vzorků povrchových vod.

3.2.3 Laboratorní práce Veškeré analytické práce budou realizovány v akreditovaných laboratořích podle platných operačních postupů a čs. norem v následujícím rozsahu. Vzorky vrtného jádra budou analyzovány na ukazatele: C10-C40, PAU, fenoly, BTEX, TOC, TK (Hg, As, Pb). Zde je rozsah analýz dán účelem odběru vzorků, tedy možnost zařazení do množiny dat získaných v dosavadních průzkumných etapách a možnosti jejich budoucího plošného hodnocení. V případě směsného vzorku bude analyticky stanovena výluhová charakteristika a obsah škodlivin v sušině, a to v rozsahu dle tabulky č. 2.1 a č. 4.1 Vyhlášky č. 294/2005 Sb.pro kategorizaci odpadu. Odebrané vzorky podzemní a povrchové vody budou analyzovány na ukazatele: NEL, PAU, BTEX, C10-C40, fenoly, amonné ionty, TK (Hg, As, Pb) a ZCHR (zkrácený chemický rozbor - sírany, pH, CHSK, Cl -, rozpuštěný O, Fe, rozpuštěné látky, KNK, ZNK, vodivost).


9




Počty analyzovaných ukazatelů Ukazatel BTEX PAU C10-C40 ZCHR TK Fenoly NEL Amonné ionty TOC

Tabulka č. 3.2.3-1 Vody

Zeminy

29 29 29 29

16 16 16

Vzdušnina

16 16

29 29 29

16

3.2.4 Režimní měření V průběhu etapy vzorkování proběhnou záměry hladiny podzemní vody ve všech funkčních a dostupných vrtech na lokalitě. Zaměřena bude také hladina povrchové vody v řece Ostravici v místech odběrů (v 7 bodech). Při tomto prvním režimním měření bude provedena kontrola, fixace a zaměření vodočtů v místě odběrných bodů. Zaměřené hodnoty nadmořské výšky hladiny podzemní a povrchové vody budou zapracovány do aktuální mapy hydroizohyps. Tato mapa bude rovněž charakterizovat ustálený stav před zahájením ochranného čerpání.

3.2.5 Geologické práce Výsledky výše uvedených prací pro doplnění čerpacích a identifikačních vrtů budou shrnuty do dílčí závěrečné zprávy a rovněž budou doplněny do databáze SEKM.

3.3 Přípravné výkony pro ochranné čerpání 3.3.1 Vybudování infiltračních objektů Součástí systému ochranného čerpání bude vybudování 2 infiltračních objektů, kde bude přečištěná podzemní voda utrácena. Jedná se o infiltrační jímky s hloubkou cca 5 m a minimálním horizontálním rozměrem (průměr, nebo strana čtverce) 2 m. Umístění infiltračních objektů je zřejmé z Přílohy č.3 (vyznačení objektů je pouze schematické, není tedy v měřítku) a bylo provedeno po konzultaci se zástupci nabyvatele s ohledem na požadavky a omezení provozu koksovny. Konstrukce jímek bude provedena z prefabrikovaných betonových skruží, nebo čtvercových betonových profilů vytažených cca 0.7 m nad úroveň terénu. Na dno jímek bude uložena vrstva filtračního materiálu cca 1m mocná, přes kterou budou vody zasakovány. Mezi infiltračním materiálem a rostlou zeminou pode dnem jímky bude položena separační geotextilie. Jímky budou zbudovány tak, aby byla možnost výměny infiltrační vrstvy, protože se předpokládá, že v této vrstvě bude docházet při stálém zavodnění ke vzniku inkrustačního materiálu, či postupné kolmataci. Vnitřní stěna jímek bude opatřena stupy, aby bylo možné, v případě nutnosti, provádět manipulace i na dně jímky. Konečná hloubka jímky bude v úrovni ustálené hladiny podzemní vody. Hloubka jímek bude stanovena na Objednatel: ČR - MF

10




základě průzkumného vrtu, přičemž rozhodujícím faktorem pro konečnou hloubku díla bude výšková úroveň hladiny podzemní vody. Filtrační vrstva bude v mocnosti cca 1 m, což znamená, že přečištěné vody nebudou infiltrovat přímo do saturované zóny, ale 1 m nad úroveň ustálené hladiny podzemní vody. Ústí infiltračních objektů bude zakrytováno a zabezpečeno proti neoprávněné manipulaci. Kryt však bude umožňovat otevření jímky pro případné manipulace a kontrolu. V hloubce cca 1 m pod úrovní terénu bude do objektu zaústěno potrubí přivádějící vodu z dekontaminační stanice. Při hloubení jámy pro vybudování infiltrační jímky budou stěny výkopu staticky zajištěny. Kubatura výkopu pro jeden objekt je cca 100 m3 (potřebný půdorys pro manipulace ve výkopu je cca 4,5x4,5 m). Předpokládá se, že materiál z těžby budou představovat vesměs navážky s charakterem stavebních sutí, popelů, škváry, uhelného prachu aj. s malým obsahem kontaminujících složek (měrná hmotnost cca 1 900 kg/m3). Jímky budou situovány mimo kontaminační mrak, a to do prostorů, kde nedojde k ovlivnění hladiny podzemní vody depresí z čerpaných objektů (viz příloha č. 3). Vytěžený materiál neupotřebitelný pro zához (celkem cca 40 m3 = 76 t pro oba objekty) bude zařazen jako ostatní odpad a odstraněn v souladu s legislativou. Infiltrační jímky budou s dekontaminační stanicí propojeny potrubním systémem pro odvod přečištěných vod z dekontaminační stanice k zásaku.

3.3.2 Zřízení pracovních ploch Před vlastní instalací DS bude upraveno pracoviště sanačních prací, a to:  zřízením zpevněné manipulační plochy pro umístění dekontaminační technologie a nezbytné vybavení pracoviště obsluhy technologie. Povrch plochy musí zabezpečovat podloží proti kontaminaci v případě úniku či úkapů při provozu technologie (vybavení záchytnými vanami, popřípadě podložní fólií s vyspárováním do bezodtoké jímky. Povrch plochy musí umožnit bezproblémové ustavení a ukotvení jednotlivých prvků technologie (zejména stripovacích věží) a provozního zázemí techniků obsluhy,  oplocením, tedy zabezpečením proti neoprávněnému přístupu k technologii,  provedením přípojky elektrické energie.

3.3.3 Instalace zařízení ve vrtech a dekontaminační stanice Čerpání znečištěných podzemních vod z vrtů bude realizováno čerpadly s výkonem minimálně 1 l/s. Čerpadla budou uzpůsobena provozu v agresivním organickém prostředí (benzen) a budou odpovídat i požadavkům stran požární bezpečnosti. Čerpadlo bude v čerpaném objektu umístěno tak, aby sání čerpadla bylo v hloubce cca 1.5 m pod ustálenou hladinou podzemní vody. Cílem je vytvoření deprese dostatečně rozsáhlé, aby nedocházelo k postupu kontaminačního mraku po směru proudění podzemní vody. Zejména v sanační ploše HSZ-1 pak bude dbáno na to, aby nedocházelo (vlivem deprese) k přísunu vody z vodního toku (říční vody) do kolektoru. Současně bude sáním čerpadla sbírána volná fáze kontaminantu (pokud bude přítomna). Hloubka usazení čerpadla bude v průběhu čerpání upravována na základě výsledků režimního měření a matematického modelování. Dekontaminační stanice (dále DS) jsou projektovány na 2 stanovištích (viz příloha č. 3):  1. samostatně pro plochu HSZ-1 Objednatel: ČR - MF

11






2. společně pro plochu HSZ-2 a HSZ-3

Každá z dekontaminačních stanic bude instalována jako samostatný celek, který bude plně funkční pro celou škálu očekávané organické kontaminace v čerpané podzemní vodě. Jednotlivé funkční technologické celky budou postupně napojovány a sestaveny tak, aby bylo možné provádět pravidelnou kontrolu, odběry vzorků a údržbu technologie. Veškeré prvky budou rovněž provedeny s maximálním důrazem na bezpečnost při práci, jak s ohledem na kontaminanty, tak také na pohyb a manipulaci v průběhu provozu.

3.3.4 Potrubní a kabelové rozvody  Od čerpaných vrtů k DS budou provedeny potrubní a kabelové rozvody. Potrubní

rozvody budou provedeny z materiálu, který bude odolný vůči agresivnímu organickému prostředí (HDPE, nebo kov). Průměr potrubí musí být dostatečný pro čerpané množství min. 1 l/s, každý vrt bude do systému zapojen samostatně. Předpokládaná délka kabelových a potrubních rozvodů je 650 m., dále budou realizovány potrubní rozvody k infiltračním objektům, které budou uloženy pod povrch terénu, aby v zimním období nedocházelo k zamrzání.

3.3.5 Revize elektroinstalace, vstupní kontrola BOZP a PO Po ukončení instalace veškeré techniky a technologie a po funkčním propojení jednotlivých celků bude provedena vstupní revize veškeré elektroinstalace oprávněnou osobou. Revize elektroinstalace bude, v souladu s legislativou prováděna pravidelně v půlročních intervalech. Před zahájením prací bude rovněž provedena bezpečnostním technikem kontrola zaměřena na bezpečnost práce a požární bezpečnost.

3.4 Ochranné čerpání a dekontaminace čerpané vody Ochranné čerpání bude spuštěno ze tří stávajících vrtů (po jednom na každé sanační ploše). Po realizaci nových sanačních a monitorovacích vrtů budou do čerpání postupně zapojovány další vrty. Celkem je v plném provozu počítáno s čerpáním 6 vrtů (po dvou na každé ploše).

3.4.1 Zkušební provoz systému Pro odzkoušení funkčnosti sanačního systému bude proveden zkušební provoz v délce trvání 30 dnů, kde bude:  stanoveno zda bude čerpán pouze 1 objekt nebo 2,  posouzeno zda je dimenzování sanačního systému dostačující pro odstraňování kontaminantů z čerpané podzemní vody,  posouzeno zda infiltrační jímka spolehlivě řeší utrácení přečištěných vod,  kontrolována funkční úplnost a návaznost sanačního systému. Čerpání bude zahájeno v jednom vrtu na každé ze 3 ploch (viz tabulka č. 1). V případě, že nebude vytvořena dostatečná deprese v saturované zóně a nebude tak splněna funkce hydraulické bariéry pro prevenci šíření fáze benzenu a dalších látek ve směru k řece Ostravici, bude čerpání rozšířeno na další vrt (viz tabulka č. 1).


12




Kontrolní vzorkování během zkušebního provozu uvažujeme s týdenní frekvencí v rozsahu:  podzemní voda - výstup z DS (3 ks), 19 vzorků podzemních vod z čerpaných a monitorovacích vrtů, 7 vzorků povrchových vod z řeky Ostravice = celkem 29 vzorků/týden,  vzdušnina - výstup z každé věže bude monitorován detektory každých 5 dnů, tj. 36 ks, analyticky bude sledován výstup z posledního filtru v každé DS jednou týdně, tj. celkem 8 ks. Celkem bude v rámci zkušebního provozu odebráno a nalyžováno 116 vzorků podzemní a povrchové vody a 8 vzorků vzdušniny. Detektory (případně přenosným měřidlem) bude vzdušnina na výstupu z jednotlivých vzduchových filtrů sledována na obsah benzenu každý druhý den (to je celkem 90 odběrů). Počty analyzovaných ukazatelů v průběhu zkušebního provozu Ukazatel BTEX PAU C10-C40 ZCHR TK Fenoly Amonné ionty

Vody 29 x 4 = 116 29 x 4 = 116 29 x 4 = 116 29 x 4 = 116 29 x 4 = 116 29 x 4 = 116 29 x 4 = 116

Tabulka č. 3.5.1-1

Vzdušnina 2 x 4 = 8, detektory 6 x 30 = 180

3.4.2 Ochranné čerpání Během 1. roku předpokládáme, že ze všech čerpacích vrtů bude čerpáno s celkovou vydatností cca 1,0 l.s-1z každé čerpané lokality. Hlavním cílem 1. roku ochranného čerpání bude zčerpávání volné fáze benzenu popř. dalších kontaminantů. Z realizované čerpací zkoušky (AAR) je prokázán dosah deprese při snížení hladiny o cca 1,5 m do vzdálenosti 31 m. Celý systém bude během prvního roku optimalizován tak, aby bylo dosaženo stabilního režimu ochranného čerpání. K regulaci provozu systému budou využity výsledky matematického modelu. Následující dva roky bude čerpání prováděno v ustáleném, již vyzkoušeném režimu a rovněž celý systém bude trvale v provozu. Regulace bude probíhat podle výsledků aktualizací matematického modelu. Celková délka ochranného čerpání v plném rozsahu bude 36 měsíců.

3.4.3 Dekontaminace čerpané vody – provoz dekontaminační stanice Provoz dekontaminační stanice bude trvalý po celou dobu ochranného čerpání. S ohledem na charakter kontaminace, očekávané koncentrace hlavních znečišťujících látek v čerpané podzemní vodě a čerpané množství, bude nutné několikastupňové čištění vody. Hlavními technologickými procesy, kterými bude koncentrace kontaminantů snížena na povolenou úroveň, budou:  gravitační separace,  provzdušňování (stripping),  sorbce.


13




Gravitační separace bude v první fázi čištění odstraňovat směs fáze benzenu a jiných ropných (či dehtovitých) látek, jejichž rozpustnost a mobilita je benzenem zvýšena. Gravitační separátor o dostatečné kapacitě bude při provozu zakrytován, aby nedocházelo k odvětrávání těkavých organických látek do ovzduší. Za gravitační separací bude voda z kryté retenční nádrže přečerpávána do stripovacích kolon. Podle výsledků laboratorních analýz (maximální koncentrace benzenu na úrovni stovek miligramů až gramů na litr) lze při běžně dosahované účinnosti stripovacího procesu 95% zaručit spolehlivé dosažení navrženého cílového limitu pro benzen v podzemní vodě trojnásobným průchodem stripovací kolonou. Proces stripování tedy bude trojstupňový. Výstup vzduchu z každého stupně stripování bude opatřen vzduchovým filtrem s aktivním uhlím. Po průchodu stripovací kolonou bude zbytková kontaminace (zejména organické kontaminanty, které nejsou těkavé) odstraněna sorbcí na aktivní uhlí (či jiný sorbent vhodný pro organické látky) průchodem přes tlakový filtr. Před infiltrací bude voda zbavena zbytků mechanických nečistot filtrací na pískovém filtru. Tak bude minimalizována kolmatace infiltračních šachtic. Účinnost sanačních stanic pro uvedené kontaminanty (PAU, fenoly, BTEX) se pohybuje v rozmezí 90 - 99 %. Účinnost závisí na správném dimenzování jednotlivých stupňů, kontinuitě provozu, kvalifikované obsluze a zejména na včasné výměně filtrů s aktivním uhlím. To je zabezpečeno sériovým zapojením filtrů a odběrem kontrolních vzorků za oběma filtry. Po proražení prvního filtru proběhne sorpce kompletně v druhém filtru a první filtr je vyměněn. Nasycené aktivní uhlí bude shromažďováno. Jakmile bude množství vhodné pro transport, bude uhlí převezeno k regeneraci. Na lokalitě bude trvale provozní zásoba uhlí, která umožní okamžitou výměnu veškerých náplní (ve vzduchových i ve vodních filtrech). Při provozu dvou dekontaminačních stanic bude nezbytná každodenní obsluha technologie po celou dobu ochranného čerpání, kterou bude zabezpečovat zkušený technik. Kapacita dekontaminačních stanic musí být dostatečná pro projektované čerpané množství ze všech zapojených vrtů, tedy min. 4 l/s pro společnou dekontaminaci HSZ-2 a HSZ-3 a min. 2 l/s pro plochu HSZ-1. Pro plochu HSZ-1 však doporučujeme rezervu v kapacitě z důvodu blízkosti vodního toku, tedy i zde by měla dekontaminační technologie kapacitně zvládnout 4 l/s. Kvalita předčištěné vody na výstupu je dána požadavkem ČIŽP na koncentrace vyjmenovaných látek v podzemní vodě v profilu levobřežní linie řeky Ostravice v úseku přilehlém k areálu Koksovny Svoboda. Požadované limity jsou následující: Benzen 6 mg/l, naftalen 1,2 mg/l, fenoly 3 mg/l, C10-C40 8 mg/l a NEL 10 mg/l. Rozhodnutí ČIŽP OI Ostrava Čj.: ČIŽP/49/OOV/SR01/1201992.007/12/VBC ze dne 13.4.2012 o opatření k nápravě závadného stavu směřující k odstranění krajně naléhavého stavu (jehož je výše uvedený požadavek součástí) je zařazeno jako příloha č. 5 tohoto projektu. Uvedené limity jsou pro infiltraci v rámci ochranného čerpání pouze orientační, a jsou v době zpracování projektu jedinou danou podmínkou pro kvalitu podzemní vody. Skutečně platné limitní koncentrace jednotlivých látek v infiltrované vodě může stanovit pouze


14




vodoprávní orgán (KÚ MSK) v rámci povolení k odběru podzemní vody a vypouštění očištěné vody (vodoprávní řízení). Po průchodu dekontaminační stanicí bude voda přečerpána do retenční nádrže, odkud bude gravitačně vypouštěna do potrubí zaústěného do infiltrační šachtice.

3.5 Monitoring ochranného čerpání 3.5.1 Počty vzorků Účinnost ochranného čerpání na snižování míry kontaminace podzemních vod a zabránění dalšího postupu kontaminačního mraku směrem k řece Ostravici bude monitorována:  1. Analyticky z odebraných vzorků podzemních vod,  2. Analyticky z odebraných vzorků povrchových vod řeky Ostravice,  3. Analyticky z odebraných vzorků vzdušnin,  4. Režimním měřením hladin podzemních a povrchových vod,  5. Analyticky stanovením složení separátu z DS,  6. Vyluhovatelnost a obsah organických látek v odpadech. Ad1) Jedná se o měsíční interval vzorkování a analytiky vzorků vod - celkem je to měsíčně 21 ks vzorků: vstup do DS, výstup z DS, 19 monitorovacích vrtů. Celkem bude v průběhu 15 let ochranného čerpání odebráno 3780 vzorků podzemní vody. Ad2) Jedná se o měsíční interval vzorkování a analytiky vzorků vod - celkem je to měsíčně 7 ks vzorků (pouze v prvním roce čerpání, v dalších letech pak 3 ks vzorků) z jednotlivých OB řeky Ostravice (tj. 84 ks/rok v prvním roce, v dalších letech pak 36 ks/rok)). Celkem za 15 let bude odebráno 588 vzorků povrchové vody. Ad3) Jedná se o měsíční interval vzorkování a analytiky vzdušnin (BTEX) na výstupu z technologie, tj. 2 vzorků měsíčně (tj. 24 ks/rok). Celkem za 15 let ochranného čerpání bude odebráno 360 vzorků vzdušniny pro laboratorní stanovení BTEX. Dále budou pravidelně odebírány vzorky vzdušniny na výstupu ze všech vzduchových filtrů na obou DS jednou týdně, měsíčně tak bude odebíráno a testováno detektory (případně přenosnou aparaturou) 26 vzorků vzdušniny (tj. 312 ks/rok). Celkem za 15 let bude detektory testováno 4680 vzorků vzdušniny. Ad4) Jedná se o měsíční frekvenci záměrů hladin na všech dostupných monitorovacích objektech a čerpaných vrtech. Ročně bude provedeno 12 sad měření. Celkem za 15 let bude provedeno 180 sad měření. Ad5) provedena bude kontrolní kvalitativní analýza odseparovaného produktu s cílem zjištění podílu jednotlivých uhlovodíkových řad. V průběhu ochranného čerpání budou provedeny 3 analýzy odpadů (odseparovaného produktu). Ad6) Dále budou před odstraněním odpadů vyprodukovaných v průběhu prací provedeny analýzy, které umožní zatřídění a určení způsobu odstranění odpadů. Provedeno bude stanovení vyluhovatelnosti v rozsahu dle tab. 2.1 a tab. 4.1 Vyhl. 294/2005 Sb. Předpokládáme analýzu jednoho vzorku ročně. Za 15 let ochranného čerpání bude takto provedeno 15 analýz odpadů.


15




3.5.2 Odběry vzorků Vzorky podzemních vod z monitorovacích vrtů budou odebírány po dosažení dynamického stavu režimu podzemních vod (tj. po předchozím začerpáním). Vzorky povrchových vod budou odebírány přímo do vzorkovnice u břehové linie, a to po ponoření celého objemu vzorkovnice do povrchové vody. Vzorky vzdušnin pro analytiku budou odebírány nasátím do vzorkovnice se sorbentem, které dodá laboratoř.

3.5.3 Analytika vzorků Veškeré analytické práce budou realizovány v akreditovaných laboratořích podle platných operačních postupů a čs. norem v následujícím rozsahu. Parametry obsažené v rozhodnutí ČIŽP budou analyzovány s měsíční frekvencí (tedy celkem 5040 stanovení). Ostatní parametry pak budou ověřovány analýzami jednou ročně (420 stanovení). Rovněž jednou ročně bude u celé sady odebraných vzorků vod proveden úplný chemický rozbor (420 stanovení). U vzorků vzdušniny bude stanovován pouze parametr BTEX laboratorně (celkem 360 analýz) a u detektorů benzen (4680 stanovení). Počty analyzovaných ukazatelů v průběhu ochranného čerpání Ukazatel BTEX PAU NEL C10-C40 ÚCHR TK Fenoly Amonné ionty

Vody celkem 5040 5040 5040 5040 420 420 5040 5040

Tabulka č. 3.5.1-1 Vzdušnina 360 analýz, 4680 - detektory

3.6 Monitoring po ukončení ochranného čerpání Monitoring po ukončení ochranného čerpání je, vzhledem k závažnosti kontaminace a blízkosti vodního toku, navržen na dobu 5 let. Interval vzorkování bude čtvrtletní.

3.6.1 Počty vzorků Stav kontaminace na lokalitě po ukončení ochranného čerpání bude monitorován na vybrané síti odběrných bodů formou odběrů vzorků vody a jejich následnou analýzou. Vzorky budou odbírány z funkčních monitorovacích vrtů a z vodoteče. Pro tento monitoring předpokládáme:  Zachování odběrných profilů na vodoteči (7 bodů) Objednatel: ČR - MF

16





 


Zachování profilu levobřehové linie monitorovacích vrtů PV-201, PV-202, PV204, PV-205, PV-207 a PV-210 (6 bodů) Využití vrtů využitých pro ochranné čerpání (6 bodů) Doplnění odběrných bodů jedním bodem (vrtem) pro každou plochu ochranného čerpání, a to vždy po směru proudění podzemní vody od místa čerpání zhruba v polovině vzdálenosti mezi plochou ochranného čerpání a levobřehovým profilem (3 body)

V rámci jedné sady bude odebráno vždy 7 vzorků povrchové vody a 15 vzorků podzemní vody. Celkem bude v rámci jedné sady odebráno 22 vzorků vody. Během 5 let monitoringu bude odebráno celkem 440 vzorků vody. Vzorky podzemních vod z monitorovacích vrtů budou odebírány po dosažení dynamického stavu režimu podzemních vod (tj. po předchozím začerpáním). Vzorky povrchových vod budou odebírány přímo do vzorkovnice u břehové linie, a to po ponoření celého objemu vzorkovnice do povrchové vody. V průběhu ochranného čerpání může dojít ke změnám v technickém stavu nebo umístění některého z vybraných odběrných bodů. Proto bude po ukončení ochranného čerpání provedena revize vybraných monitorovacích bodů. Na základě aktuálních výsledků analýz a modelování bude pak vybrána definitivní skupina odběrných bodů pro pětiletý monitoring. Může se tedy změnit umístění některého z odběrných bodů (vrt nebo vodočet). Celkový počet odběrných bodů, počty vzorků ani počty analýz se nezmění.

3.6.2 Analytika vzorků Veškeré analytické práce budou realizovány v akreditovaných laboratořích podle platných operačních postupů a čs. norem v následujícím rozsahu: Parametry obsažené v rozhodnutí ČIŽP budou analyzovány ve všech odebraných vzorcích (celkem 1320 stanovení). Rozsah analýz v průběhu monitoringu po ukončení ochranného čerpání Ukazatel BTEX PAU NEL C10-C40 Fenoly Amonné ionty

Tabulka č. 3.5.1-1

Vody celkem 440 440 440 440 440 440

3.6.3 Režimní měření Současně s odběry vzorků budou provedeny záměry hladin podzemní vody ve všech dostupných vrtech a záměry hladiny vody v řece Ostravici na všech odběrných profilech (vodočtech). Naměřené hodnoty budou zapracovány do aktuální mapy hydroizohyps a současně hodnoceny s ohledem na aktuální údaje o teplotách a srážkách (ČHMÚ).


17




3.6.4 Geologické výkony Výsledky vzorkování, analytiky a režimního měření budou vyhodnocovány průběžně v jednotlivých ucelených etapách monitoringu. Jednou ročně bude vypracována etapová zpráva se shrnutím výsledků, komentářem a vyhodnocením průběhu monitoringu. Součástí geologických prací bude rovněž nepřetržitý sled a řízení sanačních prací. Po pěti letech bude monitoring ukončen závěrečnou zprávou.

3.7 Hydraulický model ochranného čerpání Veškerá doposud shromážděná data o lokalitě budou revidována a zapracována do vstupního matematického modelu ochranného čerpání. Tento model bude upravován na základě výsledků přípravných prací, doplnění sítě monitorovacích vrtů a výsledků zkušebního provozu. Budou zde rovněž vloženy veškeré dostupné informace o starých provozech a jejich základech, které zasahují do saturované zóny a mohou tudíž ovlivňovat lokální směry šíření kontaminace a tím i účinnost ochranného čerpání. Model tedy bude zahrnovat veškeré poznatky o lokalitě, kontaminaci, hydraulických parametrech prostředí a bude simulovat nejen provoz sanačního systému, ale také modelovat skutečné směry proudění podzemní vody a tím i průběh šíření kontaminace při různém režimu nastavení systému ochranného čerpání. V průběhu ochranného čerpání bude model pravidelně aktualizován v ročních intervalech, minimálně však při každé podstatné změně v režimu ochranného čerpání, či v okrajových podmínkách. Celkem bude provedeno 14 aktualizací.

3.8 Sled a řízení prací, vyhodnocení geologických a technických prací Výsledky vzorkování, analytiky, režimního měření a vlastního odstraňování kontaminace z čerpané podzemní vody budou vyhodnocovány průběžně v jednotlivých ucelených etapách přípravy a realizace ochranného čerpání. Součástí geologických prací bude rovněž nepřetržitý sled a řízení sanačních prací. Výstupem hodnocení průběhu ochranného čerpání budou dílčí etapové zprávy, roční zprávy, zprávy pro kontrolní dny a v neposlední řadě matematický hydraulický model, zobrazující vlivy sanačního čerpání na vodní režim na lokalitě. Tento matematický model bude zpracováván s roční frekvencí.

4. Nakládání s odpady Nakládání s odpady bude po celou dobu provádění prací probíhat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění včetně jeho prováděcích předpisů.


18




Odpovědnost za evidenci a nakládání s odpady převezme vybraný zhotovitel pro realizaci ochranného čerpání. Rozhodováním o směrování určitých druhů odpadů ke zneškodnění bude pověřena osoba způsobilá k rozhodování ke kategorizaci odpadů dle zákona o odpadech. Kategorizace bude provedena dle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb. – katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů. Veškeré odpady budou odstraňovány u konečných příjemců s příslušnou koncesí, způsobem v souladu s platnou legislativou. Jednotlivé druhy všech vyprodukovaných odpadů včetně jejich zařazení podle katalogu odpadů, místa zneškodnění a předpokládaného množství jsou uvedeny v tabulce na následující straně: Přehled vyprodukovaných odpadů Kód odpadu

Název

Tabulka č. 4-1 Kateg orie

Místo vzniku

Způsob odstranění

Tonáž *)

13 05 06

Olej z odlučovačů oleje

N

Ochranné čerpání a čištění vody podzemní vody

Recyklace, spálení

96 t

17 05 03

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

N

Vrtné práce

Ošetření na dekontaminační ploše, zneškodnění na skládce

8t

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

N

Výkopové práce

Uložení na skládce

76 t

Upotřebené aktivní uhlí

N

19 13 01

Pevné odpady ze sanace obsahující nebezpečné látky

N

17 05 03

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

N

19 09 04

Ochranné čerpání a čištění vody podzemní vody Ochranné čerpání a čištění vody podzemní vody Výměna náplně v infiltračních objektech

Recyklace, regenerace, spálení

1074 t

Zneškodnění na skládce, spálení

85 t

Ošetření na dekontaminační ploše, zneškodnění na skládce

18 t

Přeprava odpadů Výčet základních právních předpisů, které upravují přepravu odpadů:  Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) v aktuálním znění,  Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v aktuálním znění,  Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě v aktuálním znění,  Přeprava veškerých kontaminovaných materiálů ke konečnému odstranění bude prováděna vozidly vybavenými k přepravě nebezpečných věcí podle předpisu č. 111/1994 Sb. upravujícím přepravu nebezpečných věcí – ADR, vyhlášeným ve sbírce zákonů č. 64/1987 Sb. O každé přepravě bude vedena evidence přepravovaných nebezpečných odpadů – Vyhláška MŽP o podrobnostech nakládání s odpady č. 383/2001 Sb. v aktuálním znění. Přeprava veškerých kontaminovaných materiálů bude probíhat v souladu se zákonem o Doprava odpadů kategorie O, bude zajišťována standardními dopravními prostředky – nákladní automobily.


19




5. Bezpečnost práce 5.1 Opatření z hlediska bezpečnosti práce a ochrany zdraví osob Zhotovitel, který bude vybrán pro realizaci stavby, musí mít interně propracovaný systém BOZP, vycházející z Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., dále z dokumentace dle Zákona č. 133/1985 Sb., zákona o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů a Vyhlášky MV č. 246/2001 Sb., vyhlášky o požární prevenci. Rovněž musí při provozu strojů a zařízení rovněž respektovat Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Dle NV č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a jejich příloh je nutno mimo jiné zejména dbát na dodržování ustanovení dle příloh:  přílohy č. 1 - kap. I. Požadavky na zajištění staveniště - kap. III. Požadavky na venkovní pracoviště na staveništi 



přílohy č. 2 - kap. II. Stroje pro zemní práce - kap. XIV. Společná ustanovení o zabezpečení strojů při přerušení a ukončení práce přílohy č. 3 - kap. II. Příprava před zahájením zemních prací - kap. III. Zajištění výkopových prací - kap. IV. Provádění výkopových prací - kap. V. Zajištění stability stěn výkopů

Seznam základních bezpečnostních předpisů:  Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích,  Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,  Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší,  Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech,  Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., katalog odpadů,  ČSN 733050 Zemní práce,  ČSN 736005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení, především pro práce v jejich ochranných pásmech,  Hygienické předpisy,  Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před účinky hluku a vibrací.

5.2 Stanovení podmínek pro provádění prací z hlediska bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci Za bezpečnost práce při výstavbě zodpovídá zhotovitel, který prokazatelně proškolí pracovníky své i svých subdodavatelů před zahájením stavby. Mistr nebo z jeho pověření vedoucí pracovní čety je povinen před přidělením práce a započetím práce provést seznámení pracovníků s nařízenou technologií práce, tj. Objednatel: ČR - MF

20




způsobem, jak bude práce prováděna, během práce bude kontrolovat dodržování technologického postupu a BOZP a proti pracovníkům nařízení nedodržujícím kázeňsky zakročit ve smyslu Zákoníku práce.

5.3 Způsob ochrany a vymezení ohroženého prostoru Ohroženým prostorem je otevřený výkop v místech budování infiltračních prvků. V jeho blízkosti se smí zdržovat pouze proškolení pracovníci stavby. Práce ve výkopech je dovolena pouze při zabezpečení stěn výkopu pažením, nebo vysvahováním a za trvalého dohledu osoby stojící mimo výkop.

5.4 Podmínky pro ochranu životního prostředí při odstraňování stavby Zhotovitel bude používat atestované stroje a nářadí. Dopravní prostředky budou v řádném technickém stavu. Pro zachycení případných úniků pohonných hmot a olejů bude na staveništi k dispozici pohotovostní havarijní souprava obsahující čerpací zařízení a těsné zásobníky ke shromažďování uniklého produktu. Hlučné práce budou realizovány v době, kdy budou mít minimální negativní vliv na okolí. V průběhu prací budou veškeré manipulace se závadnými látkami (pohonné hmoty, olej apod.) prováděny na vyhrazeném místě a na zabezpečeném podloží (záchytné vany, fólie apod.).


21


Projekt ochranného sanačního čerpání

Recommend Documents