Projekt nového wellness centra na Kroměříţsku a moţnosti jeho spolufinancování s dotací

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií

Katedra společenských věd a managementu sportu

Projekt nového wellness centra na Kroměříţsku a moţnosti jeho spolufinancování s dotací. Diplomová práce

Vedoucí

Vypracoval

Mgr. Milena Strachová Ph.D

Mgr. Stanislav Brázda N-TV MAN

Brno, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem uvedenou diplomovou práci „Projekt nového wellness centra na Kroměříţsku a moţnosti jeho spolufinancování s dotací.“ vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Mileny Strachové Ph.D. s vyuţitím zdrojů uvedených v pouţité literatuře. V Brně dne 25. 4. 2014

Stanislav Brázda

Poděkování: Rád bych poděkoval Mgr. Mileně Strachové Ph.D., za vedení a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. .

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 3 1 Literární přehled projektového managementu .............................................. 5 1.1 Kategorie projektu .................................................................................. 5 1.2 Specifičnost projektu .............................................................................. 6 1.3 Logická rámcová matice......................................................................... 6 1.4 Ţivotní cyklus projektu........................................................................... 7 1.4.1 Předprojektová fáze (přípravná, definiční fáze) .............................. 7 1.4.2 Projektová fáze (realizační)............................................................. 8 1.4.3 Poprojektová fáze (vyhodnocování) ............................................... 8 1.5 Časové plánování projektu ..................................................................... 8 1.5.1 Ganttův diagram .............................................................................. 8 1.5.2 Uzlově definovaný síťový graf ....................................................... 9 1.6 Čas projektu ............................................................................................ 9 1.7 Zdroje projektu ..................................................................................... 10 1.8 Cíle projektu ......................................................................................... 11 1.8.1 Trojimperativ projektu .................................................................. 11 1.8.2 Cíle ................................................................................................ 12 1.8.3 SMART cíle .................................................................................. 12 1.8.4 Shrnutí ........................................................................................... 13 1.9 Rizika.................................................................................................... 13 1.9.1 Procesy rizikového managementu................................................. 14 1.9.2 Shrnutí ........................................................................................... 15 2 Cíle, hypotézy, úkoly a metodika práce ...................................................... 16 2.1 Cíle ....................................................................................................... 16 2.2 Hypotézy .............................................................................................. 16 2.3 Úkoly .................................................................................................... 17 2.4 Metody práce ........................................................................................ 17 3 Marketingová analýza ................................................................................. 19 3.1 Analýza prostředí projektu ................................................................... 19 3.1.1 Demografické prostředí................................................................. 19 3.1.2 Ekonomické prostředí ................................................................... 20 3.1.3 Sociálně kulturní a sportovní prostředí ......................................... 22 3.1.4 Politicko-právní prostředí ............................................................. 22 3.1.5 Technologické prostředí ................................................................ 23 3.2 Analýza nabídky wellness center v Kroměříţi a okolí. ........................ 23 3.2.1 Konkurenceschopnost projektu ..................................................... 27 3.3 Analýza poptávky ................................................................................. 27 3.3.1 Analýza primárních dat poptávky ................................................. 27 Primární data - dotazníky ............................................................................ 28 3.3.2 Analýza sekundární data ............................................................... 31 3.4 Marketingový mix ................................................................................ 35 3.4.1 Product/Produkt ............................................................................ 35 3.4.2 Price/Cena ..................................................................................... 40 3.4.3 Place/ místo ................................................................................... 41 3.4.4 Promotion / Propagace .................................................................. 42 4 Projekt ......................................................................................................... 44 4.1 Základní informace ............................................................................... 44

4.1.1 Prostory ......................................................................................... 45 4.1.2 Nulová varianta ............................................................................. 46 4.1.3 Investiční nabídka ......................................................................... 46 4.2 Cíle projektu ......................................................................................... 47 4.2.1 Smart cíle ...................................................................................... 48 4.2.2 Trojimperativ ................................................................................ 48 4.2.3 Logická rámcová matice ............................................................... 49 4.2.4 Cíloví uţivatelé ............................................................................. 50 4.3 SWOT analýza ..................................................................................... 51 4.4 Harmonogram projektu ........................................................................ 51 4.5 Aktivity spojené s projektem ................................................................ 52 4.5.1 Předpokládané činnosti spojené s 1. částí projektu ....................... 53 4.5.2 Předpokládané činnosti spojené s 2. částí projektu ....................... 53 4.5.3 Předpokládané činnosti spojené s 3. aktivitou projektu ................ 54 4.6 Souhrnné etapy projektu ....................................................................... 55 4.6.1 Ganttův diagram projektu ............................................................. 55 4.6.2 Síťový graf projektu ...................................................................... 56 4.7 Organizační zajištění ............................................................................ 56 4.8 Kritéria úspěšnosti projektu .................................................................. 58 4.9 Vhodný způsob financování projektů................................................... 59 4.9.1 Soukromý investor ........................................................................ 59 4.9.2 Dotace ........................................................................................... 59 4.10 Vazby vyplývající z marketingové analýzy ...................................... 60 4.10.1 Příjmy ............................................................................................ 60 4.10.2 Výdaje ........................................................................................... 61 4.10.3 Příjmy vs. výdaje........................................................................... 65 4.11 Očekávaný socioekonomický přínos ................................................ 66 4.12 Finanční a ekonomické analýzy........................................................ 68 4.13 Rizika a jejich hodnocení .................................................................. 70 5 Diskuse ........................................................................................................ 72 Závěr ................................................................................................................... 75 Pouţitá literatura: ................................................................................................ 77 Seznam příloh ..................................................................................................... 79 Seznam tabulek, obrázků, grafů .......................................................................... 80 Přílohy ................................................................................................................. 82 Resumé ................................................................................................................ 84 Summary ............................................................................................................. 84

Úvod Diplomová práce je zaměřena na potřeby lidí na Kroměříţsku a jejich plnohodnotné vyuţití volného času. Se vzrůstajícím fondem volného času v populaci, díky účinnějším systémům v pracovním procesu docházelo a stále dochází k přesunu zájmů a aktivit lidí do oblasti sportu. Z tohoto důvodu je nesmírně důleţité, aby existovala i místa, kde člověk můţe spojit sportovní činnost s odpočinkem, masáţí a regenerací na té nejvyšší a nejkvalitnější úrovni. Na Kroměříţsku existuje řada firem poskytujících sluţby v péči o zdraví. Převáţně se pak jedná o moţnosti saunování, masáţí či vyuţití whirpool bazénů. Těmto firmám ovšem chybí celkové zázemí pro prostředky regenerace. Často jsou wellness produkty zcela vytrhnuty ze svého účelu pomoci při tělesném a duševním odpočinku uţivatele. Problémem těchto firem je velmi úzká specializace a nemoţnost nabídky komplexních wellness programů na jednom místě, stejně jako neodbornost personálu při poskytování informací ke sluţbám. Projekt nového wellness centra na Kroměříţsku by měl přinést lidem moţnost zábavy, aktivního odpočinku a relaxace na jednom místě, coţ by mělo zabezpečit řadu výhod pro občany ţijící v této oblasti České republiky. Hlavním cílem mé diplomové práce je vytvořit vhodný projekt nového wellness centra v Kroměříţi. Abychom toho mohli dosáhnout, museli jsme vypracovat vhodnou marketingovou analýzu. Informace, které jsme získali pomocí marketingové analýzy, jsme dále zakomponovali do celkového projektu k vybudování nového wellness centra. Dosavadní vývoj sluţeb okolo wellnes programů ukazuje, ţe produkty wellness budou dominantními v péči o zdraví v populaci (Self, Busbin, 1990, pp. 20). Tato skutečnost mi pomohla při rozhodování vytvořit projekt, který by komplexní přístup ve wellness a zdraví umoţnil i lidem v Kroměříţi a okolí. Problémy, které mohou nastat při realizaci projektu nového wellness centra jsou především spojeny s financováním celého projektu a s moţností získat dotace a tedy finanční pomoc z městského, krajského, státního či evropského rozpočtu. Druhou otázkou, kterou se budeme zabývat při tvorbě daného projektu, je otázka potřebnosti a vyuţitelnosti objektu wellness centra v okresu Kroměříţ. Moţnost navázání spolupráce se sportovními kluby v okolí by pro wellness centrum byla 3

příleţitost k získání celé řady potencionálních zákazníků. Pro dostatečné oslovení široké veřejnosti by pak pomohla silná vhodně zvolená reklama a marketingová strategie. Všechny tyto moţnosti společně by pomohly pokrýt potřeby na zabezpečení chodu wellness centra a z projektu vytvořit reálný podnikatelský produkt. Má diplomová práce je rozdělena na tři hlavní části. V teoretické části, pracuji s velkým mnoţstvím publikací a internetových stránek, které se zaměřuji na problematiku samotného projektu, či projektového managementu. Je zde vytvořen literární přehled, pomocí kterého stanovujeme a udáváme základní a podstatné informace o projektu. Vytváříme tak posloupnosti, které by měl projekt obsahovat. V prostřední části diplomové práce vytvářím marketingovou analýzu, která je součástí projektu pouze okrajově. To ovšem neznamená, ţe marketingová analýza neposkytuje řadu důleţitých informací k projektu. Tyto informace jsou v případě vytváření projektu naprosto nepostradatelné, a proto marketingová analýza je před zahájením jakéhokoliv projektu nesmírně důleţitá a její vypracování je nezbytné. Podle literárního přehledu a marketingové analýzy pak v závěrečné části diplomové práci vytváříme reálný projekt na vznik nového wellness centra v Kroměříţi. Dáváme do souvislosti teoretické znalosti o projektu a projektovém managementu z literárního přehledu a zkoumáním získané informace prostřednictvím marketingové analýzy, tak abychom představili realizovatelný projekt nového wellness centra v Kroměříţi

4

1 Literární přehled projektového managementu Existuje celá řada definic dle různých publikací a autorů zabývajících se projektovým managementem. Základní vymezení prvků v definicích však zůstává stejné. Pro ukázku jsme zvolili tyto tři definice projektu: „Projekt je jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daným časem, náklady a zdroji“ (Murray, A., 2009). „Projekt je charakterizován jedinečností, systémovostí, omezenými zdroji, nejistotou a rizikem“ (Dolanský, 1996, p. 14). Podle Fialy (2002, p. 10) je projekt výsledek materiální nebo nemateriální povahy zaloţený na strategickém plánu, navrţený, organizovaný a realizovaný pod řízením někoho v zájmu vlastníka nebo zadavatele Projekt je aktivita omezená v čase, realizovaná pouze jedenkrát bez opakování se značným mnoţstvím charakteristických rysů, ke kterým patří: má začátek a konec rozsáhlost a jedinečnost úkolu různorodost činností velké mnoţství vazeb (mezi lidmi i činnostmi) omezené zdroje omezené pravomoci manaţera projektu dynamičnost riziko stres (Dolanský, Měkota, Němec, 1996, p. 15.) Projekt je prostorově a časově ohraničený soubor technologicky a organizačně souvisejících činností, jeho účelem je dosaţení stanoveného cíle při zadaném čase, zdrojích, nákladech a kvalitě. (Skalický, Vostrancký, 2000, p. 6.)

1.1 Kategorie projektu Projekty je moţno rozdělovat podle rozsahu 5

Komplexní (unikátní, jedinečný, dlouhodobý, speciální organizační struktura, vysoké náklady) Speciální (střednědobý, niţší rozsah činností, odpovídající zdroje a náklady) Jednoduchý (malý projekt, krátkodobý, jednoduchý cíl vykonávaný většinou jednou osobou) Dále lze dělit projekty podle druhovosti: Investiční charakter Humanitární akce Organizační změny Zavádění nových technologií (Dolanský, Měkota, Němec, 1996, p. 16).

1.2 Specifičnost projektu Kaţdý projekt je jedinečný. Realizace dvou naprosto stejných projektů je vţdy odlišná. Zejména díky přístupu lidí zapojených do realizace projektu. Ten se mění, podle stavu mezilidských vztahů ve spolupracujícím týmu nebo sounáleţitosti osoby s daným projektem. Stejně tak, jak je projekt ovlivňován zevnitř působením lidí, můţe být projekt ovlivněn i z venku. Především se pak jedná o změny v legislativě u daného projektu, která prochází také určitým vývojem a která nám z kaţdého projektu dělá originál (Rosenau, 2007, p. 5-8).

1.3 Logická rámcová matice Logický rámec projektu je základem pro řízení projektu, umoţňuje identifikovat a analyzovat problémy a současně definovat cíle a stanovit konkrétní aktivity k jejich řešení. Metoda logického rámce ověřuje projekt z hlediska vhodnosti a přiměřenosti pro řešení daného problému a dále z hlediska proveditelnosti a trvalé udrţitelnosti projektu. Metoda logického rámce, přehledně mapuje naše záměry, naše očekávání a uvádí je do souladu s konkrétními výstupy a činnostmi při realizaci projektu Je to postup, s jehoţ pomocí jsme schopni stručně, přehledně a srozumitelně popsat projekt na velmi malém prostoru (Vašák, 2004).

6

1.4 Ţivotní cyklus projektu Projekt je charakterizován jako časově, nákladově a zdrojově omezený proces realizovaný za účelem vytvoření realizovaných výstupů. Je to proces změny od počátečního stavu aţ ke stavu konečnému. V praxi se vyuţívá tento model praktického rozdělení ţivotního cyklu projektu: Zahájení Plánování Vlastní realizace Ukončení Zavádění takových fází v projektu má význam v rámci organizace a organizační jednotky a mezi zúčastněnými. Usnadňuje komunikaci, umoţňuje utváření pravidel, procesů a nástrojů v jednotlivých fázích. Zvýší se také porozumění postupu přípravy a realizace projektu u všech zúčastněných. Také můţe slouţit k lepší orientaci při porovnávání a vyhodnocování projektů. Přílišná konkretizace ţivotního cyklu můţe zamezovat flexibilitě. To můţe být problém v dnešním silně turbulentním prostředí. Pro zřetelné oddělení fází, etap nebo menších dílčích částí projektu slouţí tzv. milníky (Doleţal J., Máchal P., Lacko B., 2009 p. 152-154). Projekt z hlediska managementu můţeme dle prováděných činností rozdělit také na několik fází řízení projektu. Základní fáze projektu lze obecně rozdělit na předprojektovou fázi, projektovou fázi a poprojektovou fázi. 1.4.1 Předprojektová fáze (přípravná, definiční fáze) Hledáme odpověď na strategickou otázku – odkud jdeme, kam chceme dojít, jakou cestu zvolíme a zda vůbec má smysl projekt realizovat. Studie příleţitostí (Je správná doba navrhnout a realizovat daný projekt?) o Cíl (zpracování informací o podnětech, příleţitostech a reakcích na hrozby trhu) o Vstup a obsah (námět záměru na projekt, analýza podnětů na trh, zákazníky, SWOT analýza…) Studie proveditelnosti (ukázka optimální cesty k realizaci projektu, upřesnění obsahu, termínů, nákladů) 7

o Cíl (rozbor cest k dosaţení cíle, ohodnocení cest vzhledem k času a nákladům, doporučení nejvýhodnější cesty a upřesnění cílů) o Vstup a obsah (závěry ze studie příleţitostí, popis základní myšlenky projektu, upřesnění cílů, analýza současného stavu a podmínek, lokalizace prostředí, odhad času, nákladů a přínosů, organizace a řízení projektu, popis základního technického řešení, návrh milníků, finanční a ekonomickou analýza ROI, ROEM, analýza kritických faktorů úspěchu, sociální a jiné dopady, rozbor základních rizik) 1.4.2 Projektová fáze (realizační) Dochází především k sestavení projektového týmu a vytvoření plánu, realizace a předání výsledků. Zahájení (základní listina projektu – cíl projektu, účel, personální obsazení, kompetence) Plánování (base line – plán projektu) Vlastní realizace (kick - off meeting – opravdové zahájení projektu, sledování a kontrola průběhu s plánem) Předání výstupů a ukončení projektu 1.4.3 Poprojektová fáze (vyhodnocování) Přenášení zkušeností do nových projektů, jakost subdodavatelů (Doleţal J., Máchal P., Lacko B., 2009 p. 154-160).

1.5 Časové plánování projektu Plánování času v projektu je základním kamenem realizace projektu. Neprobíhá odděleně od ostatních oblastí plánování, ale tvoří podklad pro vše ostatní. Z Projektového managementu podle IMPA je patrné, ţe časový plán ovlivňuje i ostatní parametry projektu (Doleţal J., Máchal P., Lacko B., 2009, p. 154-160). 1.5.1 Ganttův diagram Vyuţívá se při řízení projektů pro grafické znázornění naplánování posloupnosti činností v čase. Díky jeho jednoduchosti ve znázornění se dá snadno vytvořit, pochopit a změnit plán cesty k cíli v projektu. Výhodou Ganttova diagramu je 8

jeho jednoduchost a srozumitelnost. Pouţívá se při projektech menších rozsahů. Jak ukazuje Obrázek 1 - Ganttův diagram na horizontální ose Ganttova diagramu je časové období trvání projektu, rozdělené do stejně dlouhých časových jednotek (dny, týdny apod.). Na vertikální ose jsou pak jednotlivé činnosti, na které se projekt člení, jeden řádek je vţdy určen pro jednu činnost (Svozilová, 2006).

Obrázek 1 - Ganttův diagram Zdroj: Ganttův graf vytvořený v Ms project

1.5.2 Uzlově definovaný síťový graf Obvykle se začíná definováním činností, které se později převádí do logických vazeb. Po převedení do časově uzavřeného cyklu se začátkem a koncem vzniká tzv.

Graf 1 - Síťový graf můţeme vidět souslednost činností v čase. Uzly

v grafu nám ukazují jednotlivé činnosti. Šípky pak uvádí čas a souslednost daných činností (Doleţal J., Máchal P., Lacko B., 2009, p. 160-163).

Graf 1 - Síťový graf Zdroj Doleţal J., Máchal P., Lacko B (2009) Projektový management podle IMPA

1.6 Čas projektu Plánování celkového času stráveného na konkrétním projektu je spojen s mnoţstvím zdrojů v projektu. Časové odhady jednotlivých fází projektu by

9

měli dělat lidé odpovědní za daný úsek s patřičnou dávkou znalostí o úkonech v dané části projektu. Při odhadu se vyuţívají techniky: odhad úsudkem odhad podle podobnosti odhad podle simulace Vlastní stanovení harmonogramu pak vychází z odhadů a navazuje na tzv. kritickou cestu projektu. Aplikace metody kritické cesty si ukáţeme na Graf 2 Kritická cesta. Písmena v uzlech znamenají jednotlivé činnosti a číslice jsou odhad doby potřebné k realizaci činnosti (ve dnech, měsících atd.). Přerušovaně zde můţeme vidět zaznačenu kritickou cestu projektu. A+B+D+G+I=28 A+B+D+H+I=15 A+B+E+H+I=32 A+C+F+H+I=33 – Kritická cesta

(Doleţal J., Máchal P., Lacko B., 2009, p. 163-170).

Graf 2 - Kritická cesta Zdroj: Doleţal J., Máchal P., Lacko B (2009) Projektový management podle IMPA

1.7 Zdroje projektu Řízení zdrojů znamená především správné směrování vhodných zdrojů (lidé, materiál) na potřebná místa ve vhodný čas podle schopností a vlastností, které jsou v danou chvíli optimální. Řízení projektu musí zajistit, aby potřebné úkony dělali lidé s potřebnou kvalifikací a znalostmi – lidé s potřebnými kompetencemi (Doleţal J., Máchal P., Lacko B, 2009, p.60). 10

1.8 Cíle projektu Součástí definování cílů je potřeba jasně vědět na čem pracujeme. K tomu nám slouţí správné určení poslání, vize a v neposlední řadě strategie projektu. Poslání: definuje základní smysl existence dané organizace a její kvality (Jací chceme být?, Proč tu jsme?) Vize: Vyjevení budoucnosti se základní náplní naší činnosti (Čeho chceme dosáhnout? Čím se chceme stát?) Strategie: Stanovení základních cílů obohacená o základní postupy a nástroje k jejich dosaţení. K dosaţení strategie se vyuţívají metody jako SWOT-analýza nebo Balance scorecard. Při stanovení strategie uţ předpokládáme s nějakým záměrem projektu, cílem projektu (jaké změny dosáhneme), s hlavními milníky a s časovým a finančním rámcem (Doleţal J., Máchal P., Lacko B., 2009., p.62). 1.8.1 Trojimperativ projek tu

Obrázek 2 - Trojimperativ Zdroj: Rosenaou, M., Řízení projektů, (2007)

Jedním z pomocných ukazatelů, který popisuje postupné kroky k dosaţení zadaných cílů je tzv. Obrázek 2 - Trojimperativ. Úspěšné řízení projektu znamená dosáhnout poţadovaného cíle schválenou cestou v určitém termínu v rámci

dostupných

zdrojů.

Můţeme

zde

vyčíst

souvislosti

mezi

harmonogramem daného projektu a způsobem provedení tohoto projektu. Stejně tak je zde naznačena souvislost mezi harmonogramem a zdroji projektu. 11

V neposlední řadě je zde ukázána stejně důleţitá souvislost mezi provedením projektu a jeho dostupnými zdroji. V případě změny jedno z parametru většinou dochází, i kdyţ ne bezprostředně, ke změně ostatních parametrů (např. dojde-li ke zvýšení rozpočtu, je moţné změnit provedení nebo časový harmonogram projektu (Rosenau, 2007, p. 5). 1.8.2 Cíle Cíle projektu se definují tak, aby jejich splnění jednoznačně zajišťovalo účel projektu. Stanovení cílů je velmi obtíţné, musí být stanoveny tak aby všichni, kteří se podílí na realizaci projektu, věděli, co má být vyprodukováno na konci realizace. Cíle obvykle tvoří hierarchickou strukturu, která by však měla být naprosto průhledná pro všechny účastníky projektu. Tyto čtyři hlavní charakteristiky nám pomáhají definovat cíle: Popis jednotlivých výstupů, které mají být vytvořeny Očekávaný časový rámec zhotovení těchto výstupů Měřítka, podle kterých se bude cíl povaţovat za splnitelný Podmínky, které upřesňují představy zadavatele o způsobu splnění tohoto cíle Formálně by cíle projektu měly být vyjádřeny ve formě atributu (např. náklady), jednotek měření (Kč) a absolutních hodnot (např. max. 7 mil. Kč). Neměřitelné cíle (např. uspokojení zákazníka) sebou nesou velká rizika (Svozilová, 2011) 1.8.3 SMART cíle Jednou z pomůcek stanovení cílů je metoda SMART, která definuje cíle takto: S (Specific) - Co se bude dělat? M (Measurable) – Určení čeho jsme dosáhli A (Agreed) – Všichni vědí a souhlasí R (Realistic) - Reálné T (Timed) – Časově zvládnutelné (Doleţal, Máchal, and Lacko, 2012, p. 65). Hlavním výstupem projektu je úspěšné ukončení projektu a vytvoření tak projektového produktu, který byl hlavním cílem nadefinován a který se na konci odevzdá uţivateli (Skalický, Jermář, Svoboda, 2010, p. 50). 12

1.8.4 Shrnutí V kapitole jsou popsány základní teoretické poznatky z projektového managementu, které vymezují termín projekt. Důleţitým prvkem pro celý projekt je správné a jasné vymezení cíle, který je hnací myšlenkou projektu a kterého chceme dosáhnout. Velikost zdrojů a času, které budeme potřebovat na jeho realizaci, jsou dalšími nepostradatelnými parametry. Čím přesněji bude cíl projektu definovaný, tím bude realizace projektu méně problematická. Dosaţením hlavního cíle se děje prostřednictvím plnění postupných cílů. Plnění určených cílů v časovém období, je základní částí kaţdého projektu. Plnění je definováno časově ohraničenými fázemi, které vytváří ţivotný cyklus projektu. Postupování při řešení projektu bývá velice podobné. Vţdy záleţí na velikosti a sloţitosti projektu a počtu jeho činností.

1.9 Rizika Míra rizika a nejistot se vztahuje na mnoţství informací, kterými projektový manaţer disponuje. Čím lepší a kvalitnější informace má, tím jsou rizika v průběhu rozhodovacích procesů menší. Informace projektový manaţer čerpá z předešlých projektů, z vyhotovených analýz, z chování zaměstnanců a dodavatelů atd. Situace pro projektového manaţera v procesu rozhodování se mění podle míry jistoty či nejistoty. Pro jistotu je typická značná informovanost manaţera o rozhodovacím procesu. Zatímco nejistota představuje situaci, která prověřuje manaţer a jeho schopnosti předpovídat budoucnost a tím minimalizovat velikost rizik. Stav mezi jistotou a nejistotou pak označujeme jako riziko. Riziko tedy vzniká s určitou pravděpodobností a vţdy ovlivní projekt. Míra ovlivnění projektu rizikem vţdy spočívá na mnoţství dostupných informací, které pomáhají při stanovení přesného výsledku. Dobří manaţeři dokáţí stanovit správný výsledek i s minimem informací (Svozilová, 2006, p. 267). Nejčastější zdroje rizik v projektu jsou změny zadavatele, chyby v dokumentaci a v přípravném plánu projektu. Tyto nedostatky jsou většinou způsobeny nekompetencí projektového manaţera nebo celého projektového týmu, případně nízkou způsobilostí personálu (Veber, 2009, p. 278).

13

Vhodné metody k minimalizování potencionálních rizik je nutno stanovovat na základě stanovení všech rizik, které jsou výsledkem systematické analýzy rizik. Ta se vypracovává v předprojektové fázi. Mezi hlavní podmínky existence rizika můţeme zařadit těţko kontrolovatelné jevy v průběhu projektu a nejistotu výskytu takových jevů (Svozilová, 2006, p. 269). Dle velikosti vlivu rizika na projekt pak určujeme různou velikost negativního či pozitivního působení. V pozitivním smyslu jde převáţně o vytváření nových příleţitostí, které projekt mohou dále posunout, pokud se správně vyuţijí. Při řízení projektu se snaţíme o minimalizaci negativních vlivů a maximalizaci pozitivních událostí. (Skalický, Jermář a Svoboda, 2010, p. 162). 1.9.1 Procesy rizikového managementu Procesy určující postup řízení rizika (v čase) projektu:

identifikace rizik hodnocení rizik (kvalitativní analýza, kvantitativní analýza) plánování, reakce na rizika, monitorování rizik v průběhu projektu (Skalický, Jermář, and Svoboda, 2010, p. 163).

Proces identifikace rizik vychází ze systematické analýzy a určení rizikových faktorů. Rizika, která se mohou objevit a tím pádem ovlivnit projekt je nezbytné popsat a kategorizovat k určení vzájemné závislosti mezi riziky. Vzájemná propojenost a návaznost rizik znamená větší pravděpodobnost jejich skutečnému výskytu v projektu (Svozilová, 2006, p. 274). Rizikový projekt nutně neznamená neúspěšný projekt, je nutné se vţdy podrobně zaměřit na rizika a vypracovat plán řízení rizik (Skalický, Jermář a Svoboda, 2010, p. 165). Rizika ovlivňující projekt můţou být vnitřní (nedostatečně kvalifikovaný členové týmu, manaţer, nedostatek zdrojů) nebo vnější (devízové kurzy). Další rizika vznikají především v oblasti rozpočtu a financování, v personálním zajištění, legislativě. Je potřeba vybrat rizika, které jsou pro projekt důleţitá. K výběru rizik se pouţívá především poučení se z minulých projektů, brainstorming. Pomoci těchto

metod se hledá řešení konkrétního problému, konkrétního rizika (Wilson, 2013, p. 6). 14

Výsledkem výběrového procesu jsou podstatné rizikové faktory, které obsahují jasné vymezení rizik, jasné řešení rizik a osoby, které jsou za řízení daného rizika zodpovědná. Dalším důleţitým krokem v práci s riziky je jejich hodnocení. Rizika, které jsme pomocí identifikace rizik objevili je potřeba ohodnotit z důvodu jejich závaţnosti a zvolení vhodné reakce na ně. Je důleţité toto hodnocení pravidelně aktualizovat po celou dobu projektu, z důvodu neustálých změn v procesu. Hodnocení rizika obsahuje kvalitativní a kvantitativní analýzu rizik (Skalický, Jermář, and Svoboda, 2010, p. 165). Kvalitativní analýza Kvalitativní analýza ověřuje rizika z více stran pohledu a popisuje je slovně. Důleţitým prvkem této analýzy je váha rizika, předvídatelnost a odhadnutí pravděpodobné vazby mezi riziky. Kvantitativní analýza Popisujeme

riziko

pravděpodobnosti

vzniku

pomocí

číselných

hodnot

(Svozilová, 2006, p. 276). 1.9.2 Shrnutí Určení a kontrola rizik je neoddělitelnou součástí procesu plánování v projektu. Mnoţství a kvalita informací potom udává mnoţství a velikost identifikovaných rizik. Pro projekt je nesmírně důleţité sběr těchto informací a následné jejich vyhodnocování. Pokud z informací vyplyne, ţe rizika jsou navzájem propojená, či na sebe navazují, jejich opravdový výskyt v projektu se zvyšuje. Proto jiţ v předprojektové fázi je důleţité se tímto problémem zabývat. Po identifikaci rizik je důleţité jejich zhodnocení a určení jejich pravděpodobnosti. V případě vhodného a včasného rozebrání rizika se dá jeho dopad minimalizovat, či dokonce převést do pozitivní nabídky příleţitostí. Z finální části plánování rizik se pak posuzuje, moţnost vzniku daného rizika. Díky informacím manaţeři dokáţí stanovit strategii, která tyto rizika bude eliminovat nebo bude sniţovat jejich celkový dopad na projekt.

15

2 Cíle, hypotézy, úkoly a metodika práce Hlavním cílem práce je vytvořit projekt nového komplexního wellness centra v Kroměříţi.

2.1 Cíle

Cíl 1. Vypracovat vhodnou marketingovou analýzu k našemu wellness centru. Cíl 2. Zjistit jaká by byla reakce obyvatel města Kroměříţ a okolí na otevření nového wellness centra, zda je potřeba nové wellness centrum a zda by obyvatelé měli zájem a navštěvovali nové wellness centrum. Cíl 3. Představit realizovatelný projekt k vytvoření relaxačních prostor v Kroměříţi

2.2 Hypotézy Hypotéza č. 1. Předpokládáme, ţe komplexní wellness centrum v Kroměříţi bude konkurenceschopné Hypotéza č. 2. Předpokládáme, ţe lidé na Kroměříţsku mají zájem o nové wellness centrum. Předpokládáme, ţe sportovní kluby a organizace na Kroměříţsku vyuţívají wellness centrum jako prostředek regenerace. Předpokládáme, ţe by otevřením nového wellness centra zvýšilo počet dnů, které turisté stráví ve městě Hypotéza č. 3. Předpokládáme, ţe vytvoření projektu bude mít šanci na pozdější realizaci pomocí ekonomické rozvahy.

16

2.3 Úkoly Pro ověření hypotézy č. 1. je důleţité vypracovat marketingovou analýzu projektu. Základem marketingové analýzy jsou analýzy prostředí, SWOT analýza, analýza nabídky a poptávky a marketingový mix. Vyuţijeme poznatků získaných z marketingové analýzy i poznatků z výsledků dotazníkového šetření získaných během naší práce v terénu, tak abychom mohli vytvořit konkurence schopný projekt. Pro ověření hypotézy č. 2 vypracujeme dotazníky, na které budou odpovídat obyvatelé města, sportovní kluby a turisté. Vytvoříme si tak realistickou představu o potřebnosti nového wellness centra v Kroměříţi závislou na případných zákaznících. Pro ověření hypotézy č. 3 pak pomocí odborné firmy udělat návrh rekonstrukce části budovy a následný návrh realizace wellness centra v této části budovy. Ověřit zda všechny plánované rekonstrukce a návrhy na změny by schválil vlastník budovy popř. stavební úřad (komunikace s úřady). Výsledky těchto bodů budou směrodatné pro realizaci nebo uzavření projektu.

2.4 Metody práce Při vytváření tohoto projektu a zkoumání daných hypotéz jsem čerpal z následujících informačních zdrojů: Z dosavadních poznatků získaných během mého studia managementu sportu a regenerace a výţivy ve sportu. Z odborné literatury týkající se především wellness a projektového managementu. Z jiţ schválených a realizovaných projektů wellness center a aquaparků po celé České republice. Z konzultací a materiálů získaných díky spolupráci v brněnském wellness centru. Z konzultací a materiálů získaných díky spolupráci s Krytým bazénem ve Valašském Meziříčí. Z dotazníkového šetření prováděného na území města Kroměříţe. 17

Z konzultací ze stavební a projekční firmou. Z konzultací ze stavební firmou zaměřenou na wellness zóny. Vyuţité metody Metoda analýzy, pomocí které jsem získané informace analyzoval, rozloţil je na menší části a následně je zpracoval, konkrétně se jedná o marketingovou analýzu, SWOT analýzu a podobně. Metoda syntézy, pomocí níţ jsem získané poznatky propojil a následně jsem jich pouţil v práci, konkrétně se pak jedná o vazby vyplývající z marketingové analýzy Metoda indukce, které jsem získala všeobecné závěry na základě jednotlivých poznatků a získaných informací Metoda dedukce, kterou jsem vytvořil závěry vycházející ze všeobecných předpokladů. Tyto získané informace mě vedly k vytvoření diplomové práce Projekt nového wellness centra na Kroměříţsku.

18

3 Marketingová analýza Tato kapitola je zaměřená na důkladné rozebrání podmínek, ve kterých nové wellness centrum chceme provozovat. Jedná se především pak o analýzy prostředí, poptávky a nabídky a marketingový mix.

3.1 Analýza prostředí projektu Analýza prostředí projektu ukazuje celkový pohled a vliv projektu na prostředí, ve kterém se daný projekt bude realizovat 3.1.1 Demografické prostředí Dle údajů ČSÚ ţilo v okrese Kroměříţ k 31. 12. 2012 106 995 obyvatel, z toho 28 926 obyvatel ţije v Kroměříţi. Kroměříţ nepatří mezi města v České republice, jejichţ populační vývoj je ovlivněn negativními trendy. Tento stav je zaznamenán v Tabulka 1 - Počet obyvatel v Kroměříţi podle pohlaví a věku v roce 2012. Demografický vývoj odpovídá celorepublikovým trendům. Tak jako v jiných městech i ve městě Kroměříţi obyvatelstvo postupně stárne, klesá počet dětí a roste počet seniorů. Stárnutí obyvatelstva klade vyšší nároky na kvalitu a nabídku sluţeb vhodných pro starší Nejvíce trvale bydlících obyvatel měla Kroměříţ jako celek v polovině 90. let 20. století a od té doby počet obyvatel stále mírně klesal. Od roku 2006 počet obyvatel opět začal růst, coţ můţe být způsobeno zvýšenou porodností silných ročníků a napojením města na dálniční síť. V roce 2011 počet obyvatel opět začal klesat. Naproti tomu se začal zvedat počet obyvatel v příměstských obcích. Projekt řeší vybudování wellness centra a tedy volnočasové infrastruktury, která můţe zatraktivnit město také pro mladší obyvatele a rodiny s malými dětmi. Stejně tak areál poskytující wellness procedury nabízí sluţby vhodné i pro starší obyvatele města. (Retrieved from: http://www.mesto-kromeriz.cz/dokumenty/SP_fin_012010.pdf, accessed 28.6.2013)

19

Tabulka 1 - Počet obyvatel v Kroměříţi podle pohlaví a věku v roce 2012 Obec Zlínský Okres Město s rozšířenou kraj Kroměříţ Kroměříţ působností Počet obyvatel

587 693 106 995

muţi

287 350

ţeny

300 343

69 780

28 926

9 837

3 938

47 900

19 592

12 043

5 396

52 099

54 896 15 108 0–14 84 163 (14,1 %) Obyvatelé 73 268 15–64 401 633 ve věku (68,5 %) 18 619 65 a více 101 897 (17,4 %)

Zdroj: Český statistický úřad. (2013). Statistická ročenka Zlínského kraje 2013 Retrieved from http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/721011-13-xz (accessed 2.10.2013)

3.1.2 Ekonomické prostředí Město Kroměříţ je součástí zemědělského regionu stejně jako jeho okolí. V oblasti průmyslu se rozvíjí strojírenská a elektrotechnická odvětví. Město si udrţelo historický charakter správního centra, města kulturních památek, duchovní kultury, umění a vzdělanosti. (Retrieved from http://www.vychodnimorava.cz/lokalita/26/kromerizsko, accessed 14.10.2013) Celkem je na území města Kroměříţe evidováno 6922 ekonomických subjektů k 31. 12. 2012. V obci s rozšířenou působností pak evidujeme 14 654 ekonomických subjektů, přičemţ se jedná převáţně o fyzické osoby (11 420) k 31. 12. 2012. Nezaměstnanost v okrese Kroměříţ se pohybuje okolo 8,3 %, to znamená, ţe v druhém kvartálu v roce 2013 bylo 6267 lidí bez práce. Vývoj nezaměstnanosti ukazuje Tabulka 2 - Vývoj nezaměstnanosti v okrese Kroměříţ (retrieved from: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/721011-13-xz, 3.10.2013)

20

accessed

Tabulka 2 - Vývoj nezaměstnanosti v okrese Kroměříţ Nezaměstnanost 2011

3. kvartál 10,10% 4. kvartál 10,50% 1. kvartál 10,70%

2012

2. kvartál

9,70%

3. kvartál 10,30% 4. kvartál 11,60%

2013

1. kvartál

9,30%

2. kvartál

8,30%

Zdroj: Český statistický úřad. (2013). Statistická ročenka Zlínského kraje 2013 [Online]. [Czech republic]: CSU Retrieved from http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/721011-13-xz (accessed 3.10.2013)

Pro lepší představu o rozloţení místního obyvatelstva. Vzhledem k ekonomické aktivitě je přidána i Tabulka 3 - Ekonomicky aktivní/neaktivní obyvatelstvo. (Retrieved from http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/721011-13-xz, accessed 3.10.2013) Tabulka 3 - Ekonomicky aktivní/neaktivní obyvatelstvo Ekonomicky aktivní Ekonomicky neaktivních obyvatelstvo obyvatelstvo Celkem Nezaměstnaní Celkem Důchodci Ţáci, studenti Zlínský kraj

281576

28761

279 417

138 405

86 609

Okres Kroměříţ

50235

5909

51 886

26 748

15 357

Kroměříţ (obec s rozšířenou působností)

32 730

33 822

Kroměříţ (město)

13 866

14 236

Zdroj: Český statistický úřad. (2013). Statistická ročenka Zlínského kraje 2013 [Online]. [Czech republic]: CSU Retrieved from http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/721011-13-xz (accessed 3.10.2013)

Realizace projektu přispěje k vytvoření nových pracovních míst a tím ke sníţení nezaměstnanosti

ve

městě

Kroměříţi.

Projekt

wellness

centra

také

zprostředkovaně zvýší příjmy dalších subjektů pohybujících se v odvětví cestovního

ruchu

(ubytování,

stravování).

(retrieved

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/721011-13-xz, 3.10.2013)

21

from accessed

3.1.3 Sociálně kulturní a sportovní prostředí Kroměříţ, město historických památek, umění a kultury, je nazýváno „Hanáckými Aténami“. Je vyhledáváno návštěvníky zejména pro bohatství památek. Kroměříţ byla vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky za rok 1997. Komplex historických zahrad a Arcibiskupského zámku byl v prosinci 1998 zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město je dějištěm kaţdoročních hudebních festivalů, výstav, odborných konferencí, sympozií a kongresů. (retrieved from: http://www.mestokromeriz.cz/dokumenty/SP_fin_012010.pdf, accessed 28.6.2013) Nabídka sportovních činností a aktivit je v Kroměříţi poměrně pestrá. Existuje zde řada sportovních zařízení a občanských sdruţení zabývajících se organizovaným sportem na výkonnostní i rekreační úrovni – tenisové kurty, minigolfové hřiště, sportovní stadion, zimní stadion, dětská hřiště, tělocvičny aj. Realizací projektu dojde k vytvoření wellness centra a tedy ke zkvalitnění volnočasové infrastruktury slouţící pro místní obyvatele i pro turisty. 3.1.4 Politicko-právní prostředí Předkládaný projekt reaguje na slabou stránku města Kroměříţe a je podporován napříč politickým spektrem, neboť představitelé města Kroměříţe si jiţ několik let uvědomují absenci odpovídajícího zařízení pro provozování relaxace a vodních radovánek, které by vhodně doplnilo stávající turistickou a volnočasovou infrastrukturu regionu. Aktivity navrţené v projektu jsou tedy v souladu s prioritami města definovanými ve Strategickém plánu města Kroměříţe - Aktualizace na léta 2010 – 2020 z roku 2010. Vybudování regionálního wellness centra se řadí do Prioritní oblasti V vzdělání a volnočasové aktivity, priorita V 3 – podpora aktivního trávení volného času, stejně jako do prioritní oblasti K – Kultura a cestovní ruch, priorita K 2 – podpora cestovního ruchu. (retrieved from: http://www.mestokromeriz.cz/dokumenty/SP_fin_012010.pdf, accessed 28.6.2013)

22

3.1.5 Technologické prostředí Tento projekt bude realizován pomocí technologií, které jsou charakteristické pro tento typ projektu, tzn. pro a wellness provozy. Technologické prostředí tedy nemá na projekt významný vliv.

3.2 Analýza nabídky wellness center v Kroměříţi a okolí. Wellnes Kroměříţ bude po realizaci komplexu nabízet svým uţivatelům tyto sluţby. Vnitřní bazének s moţností koupání, vodních radovánek a protiproudem. Sauny (finská suchá, finská elektrická, parní, parní aromatická, parní solná) Infra-saunu Cryosauny Perličkové koupele Whirpool Masáţe a zábaly Koupele s aromatickýmí a uvolňovacími učínky Kardiozóna Za konkurenci tohoto zařízení lze proto povaţovat převáţně tato zařízení: Kryté a letní plavecké bazény Wellnes (sport) centra Lázeňská zařízení, wellness u hotelů a ubytovacích zařízeních Masérská studia Terminologie pouţívaná v souvislosti s těmito zařízeními není jednotná a pod stejným označením se často skrývá odlišná nabídka sluţeb. Pro potřeby této analýzy tedy budou mezi kryté a letní plavecké bazény zařazena primárně zařízení nabízející pouze plavecké bazény a doplňkově produkty wellness, v kapitole wellness (sport) centra budou popsána zařízení, která jsou primárně zaměřena na nabídku sportovního vyţití ve městě, ale nabízí i určité části z wellness produktů. V neposlední řadě jsou pak zmíněna lázeňská a ubytovací

23

zařízení, která mají vodní zábavu a wellness sluţby také jako doplňkovou aktivitu. Moţnost regenerace v Kroměříţi a okolí je značně omezená. Wellness sluţby jsou velice roztříštěné a nemají centrální místo čí místa, kde je moţná komplexní regenerace a odpočinek. Ve městě se nachází čtyři moţnosti saunování, které jsou velice přetěţované v zimním období a nenabízí komplexní zázemí k saunování jako je odpočívárna, či moţnost zchlazení. (retrieved from http://www.aquajesenik.cz/ke-stazeni/?strana=3, accessed 15.9.2013) Kryté a letní bazény Krytý plavecký bazén v Kroměříţi (25 m a dětský 10 m bazén). V lednu roku 2013 vyšlo najevo, ţe krytý bazén v Kroměříţi uvaţuje o znovu zprovoznění sauny a parní sauny po několikaletém přerušení provozu z důvodu velkých finančních investic na opravu zařízení. Plavecký bazén také nabízí solárium, masáţe a fitness centrum. Pro sezónu 2014 jiţ v krytém bazénu v Kroměříţi funguje parní komora i finská sauna. Ceny pro sezónu 2013 a 2014 ukazuje Tabulka 4 - Ceny permanentek městských koupališť a saun v Kroměříţi. Jednotlivé vstupné do bazénu je pak 40 Kč pro dospělého a 30 Kč pro dítě Letní koupaliště Bajda (25 m, dětský bazén a brouzdaliště – ţádné vodní atrakce). V letním období je toto koupaliště centrem vodních radovánek. Nabízí svým návštěvníkům beachvolejbal, tenis, nohejbal, ping-pong a petanq.

(retrieved

from:

http://www.szmk.cz/sportoviste/plavecky-

bazen/page2.html, accessed 13.12.2013) Tabulka 4 - Ceny permanentek městských koupališť a saun v Kroměříţi Druh vstupného

10 vstupů (6 měsíců) 20 vstupů (12 měsíců)

Dospělý

270 Kč

480 Kč

Děti (6-15), důchodci, ZTP

180 Kč

300 Kč

Děti do 6 let

90 Kč

160 Kč

Dospělý - sauna

940 Kč

1 760 Kč

Důchodci - sauna

470 Kč

880 Kč

Zdroj: Sportovní zařízení města Kroměříţe (2012). Plavecký bazén [Online]. [Czech republic]: Retrieved

from

http://www.szmk.cz/sportoviste/plavecky-bazen/page2.html

13.12.2013)

Wellness (sport) centra

24

(accessed

Sport centrum Paráda nabízí svým zákazníkům saunu, vířivou vanu a masáţe. Ceny v sport centru Paráda uvádí Tabulka 5 - Ceník Sport centrum Paráda. (retrieved from: http://www.sportparada.cz/wellness, accessed 16.10.2013) Tabulka 5 - Ceník Sport centrum Paráda Nečlen

Člen

Finská sauna

1 hodina 550 Kč 400 Kč

Parní sauna

1 hodina 450 Kč 350 Kč

Bio sauna Sauny (finská, bio, parní) vyhrazené sezóní hodiny Whirpool (max 4 osoby)

1 hodina 300 Kč 250 Kč 2 hodiny 120 Kč

90 Kč

1 hodina 350 Kč 250 Kč

Whirpool + sauna (Max. 15 lidí) 1 hodina 1 200 Kč 900 Kč Ručník

30 Kč

10 Kč

Ţupan

50 Kč

30 Kč

Členství 12 měsíců / 1 osoba

500 Kč

12 měsíců/ 1 student

200 Kč

12 měsíců/ rodinné (2 os.)

700 Kč

12 měsíců / rodinné (3 os.) 800 Kč

Zdroj: Sport centrum Paráda (2011). Wellness [Online]. [Czech republic]: Retrieved from: http://www.sportparada.cz/wellness (accessed 16.10.2013)

Sport centrum Zapletal nabízí saunu, infra saunu, vířivou vanu a Khmerské masáţe. Ceny v tomto zařízení udává Tabulka 6- Ceny welness

sluţeb

ve

sport

centru

Zapletal

(retrieved

from:

http://www.sportkm.cz/aktivity/wellness, accessed 1.11.2013) Tabulka 6- Ceny welness sluţeb ve sport centru Zapletal Veřejná (max 120 minut) Finská sauna Soukromá (max. 10 os., 90 minut)

90 Kč 450 Kč

Soukromá (max. 10 os., 120 minut) 550 Kč Infra sauna

Whirpool

1 osoba

40 Kč

2 osoby

55 Kč

30 minut

190 Kč

60 minut

350 Kč

90 minut

420 Kč

Zdroj: Sport centrum KM (2013). Wellness [Online]. [Czech republic]:

Retrieved from:

http://www.sportkm.cz/aktivity/wellness (accessed 1.11.2013)

Lázeňská zařízení, wellness u hotelů a ubytovacích zařízeních Sauna a vířivá vana a sauna v hotelovém komplexu Stará Octárna

25

Finská sauna, vířivá vana pro dvě osoby a masáţe v hotelu U Zlatého kohouta Finská sauna, klasická či aroma masáţ a venkovní termální koupací sud v hotelu Excellent Ranč Kostelany (20 km) sauna, vířívá vana a krytý bazén Masérská studia V současné době se v Kroměříţi nachází celá řada soukromých masírovací „studií“. Fyzioterapie Ţidlíková - masáţe klasické, lávovými kameny, baňkami, rašelinové zábaly, vířivá koupel Jana Soldánová - masáţe klasické, manuální lymfatické, medové detoxikační, baňkování, masáţ lávovými kameny Ivo Škrabal - klasická masáţ, baňkování, reflexní terapie, antimigrénová masáţ Ajurvédské centrum- infrasauna, masáţe Masáţe-relax-oriens Stanislava Dupalová- exotické masáţe, fidţijské masáţe a procedury, medové, čokoládové, aromaterapeutické masáţe Masérské, regenerační a rekondiční sluţby Jaroslava Vejsová aromateraputické masáţe, thajská masáţ, ruční lymfatická, anticelulitická masáţ, Breussova masáţ, masáţ lávovými kameny, baňkování a různé alternativní techniky Masáţe Fénix - klasická masáţ s rašelinovým zábalem, čokoládová masáţ a zábal, medové masáţe, masáţe lávovými kameny, skořicový zábal a masáţ, baňkování, masáţ ovocnými a bylinnými měšci Mini-fit centrum- masáţe, infrasauna Vladimír Duda - masáţe klasické, lymfatické, meridiánové, lávovými kameny Tyto studia sice nabízí základní masírovací sluţby svým zákazníkům a některá dokonce i moţnost nějaké další wellness procedury, ale nemají moţnosti ani prostory pro rozsáhlejší a komplexní péči o své zákazníky (např. nabídky zábalů, sloţitějších masírovacích technik, komplexních balíčků sluţeb wellness centra). Proto po uváţení tato studia nebyla zařazena do konkurenčních podniků 26

k našemu vznikajícímu wellness centru a jejich analýza nebyla do projektu zařazena. (retrieved from http://www.mesto-kromeriz.cz/mistatyp.asp?typ=47&modul= navstevnik&map=14, accessed (1.2.2014) 3.2.1 Konkurenceschopnost projektu Projekt nového wellness centra přináší nové hodnoty pro celý región Kroměříţska a zaplňuje mezeru ve sluţbách, které v tomto regionu České republiky stálé chybí. Výhodou tohoto projektu je jeho umístění, vyuţití prázdných budov po vojenských kasárnách v centru Kroměříţe přináší projektu jedinečnost a moţnost vybudovat v centru prostory, které budou slouţit občanům města k regeneraci a odpočinku. Centrum je koncipováno tak, ţe jeho vyuţití je celoroční. Komplexnost nabízených sluţeb v oblasti regenerace a relaxace bude ojedinělá v celém okrese Kroměříţ. Výhodná cena v kontextu s rozsahem poskytovaných sluţeb. Dostatečná kapacita, větší velikost a kapacita všech nabízených sluţeb

3.3 Analýza poptávky Pro určení odhadu poptávky vyuţijeme analýzu primárních a sekundárních dat určené pro projekt. 3.3.1 Analýza primárních dat poptávky Potřebu vybudovat rekreační a relaxační prostor ve městě je ovšem třeba ověřit. Je potřeba zjistit, jak vnímají konkrétní problémy současní a budoucí uţivatelé zařízení a jak se zlepší jejich situace (pomocí měřitelných ukazatelů). K tomuto účelu byly vyuţity dotazníkové průzkumy, které byly mezi cílovými skupinami provedeny. V rámci průzkumu bylo osloveno celkem 100 respondentů všech věkových kategorií ţijících v Kroměříţi, 100 turistů (50 zahraničních a 50 tuzemských) a 10 sportovních klubů z Kroměříţe a blízkého okolí. Analýza poptávky byla vytvořena na základě těchto dotazníkových anket mezi cílovými

27

uţivateli. Výsledky těchto anket tvoří primární data k vytvoření odhadu poptávky v Kroměříţi pro nové wellness centrum. Parametry dotazníkového výzkumu byly následující: Cílové skupiny: 1 obyvatelé města, 2. návštěvníci města Kroměříţe 3. sportovní kluby Metoda výběru: nahodilý výběr ve vybraných lokalitách Termín výzkumu: listopad- prosinec 2013 Primární data – dotazníky

Dotazník pro turisty (návštěvníky) města: -0 -1

Kolik nocí strávíte v městě Kroměříţ.

-2 -Více

Kdyby bylo ve městě kvalitní wellness centrum prodlouţili byste svůj pobyt v tomto městě?

-Ano -Ne -Vícekrát týdně -Jednou týdně -Minimálně jednou měsíčně

Jak často vyuţíváte wellness zařízení?

-Navštívil několikrát -Navštívil pouze jednou -Zatím nenavštívil

V případě ţe by wellness nabízel váš hotel mimo budovu hotelu vyuţili byste této nabídky?

-Ano -Moţná -Ne -Muţ

Pohlaví:

-Ţena -0 – 15 -16 – 30

Věk:

-31 – 45 -46 – 60 -61+

28

Dotazník pro obyvatele města: Městu Kroměříţ chybí místo, kde by si člověk mohl -Ano „odpočinout, zregenerovat“ -Ne -Vícekrát týdně -Jednou týdně Jak často vyuţíváte relaxační a jiná zařízení typu wellnes na Kroměříţsku?

-Minimálně jednou měsíčně -Navštívil několikrát -Navštívil pouze jednou -Zatím nenavštívil

-Dostatečný (vţdy kdyţ jsem potřeboval, bylo volno) Současný počet wellnes zařízení v městě Kroměříţi -Průměrný hodnotíte jako: -Nedostatečný Sluţby, které nabízí současná zařízení ve wellnes oboru jsou:

Objekt bývalých kasáren na Hanácké náměstí je podle vás pro umístění toto zařízení:

Pohlaví:

-Komplexní -Průměrné -Nedostatečné -Vhodné -Nevhodné -Není důleţité -Muţ -Ţena -0 – 15 -16 – 30

Věk:

-31 – 45 -46 – 60 -61+

Dotazník pro sportovní kluby -Ano Mají vaši členové (sportovci) moţnost -Ne komplexní komplexní regenerace (másáţe, sauna, vířivka): -Vůbec

Kdo tuto regeneraci zabezpečuje:

Stáli byste o moţnost spolupráce s wellness centrem: V případě zájmu ze stran vašich sportovců, byli byste ochotni přispívat na tuto péči.

-Přímo sportovní klub v místě sportoviště -Sportovní klub spolupracuje s jinými osobami zabezpečujícími jednotlivé procedury mimo sportoviště -Regenerační procedury nejsou komplexní (sportovci je dostávají jako benefity) -Ano -Ne -Ano -Ne

29

Výsledky z dotazníků Na základě výše zmíněných dotazníků byly vyhodnoceny tyto výsledky: Dotazník s obyvateli města Ze 100 náhodně vybraných obyvatel města Kroměříţe, kde 58 % tvoří muţi a 42 % ţeny a kde věkové hranice respondentů jsou zastoupeny v poměru: 0-15 roků 5%, 16- 30 roků 30%, 31-45 roků 30%, 46-60 roků 30% a 61 a více roků 5% si 78% respondentů myslí, ţe městu chybí prostory k regeneraci a odpočinku. Jednou a vícekrát do měsíce vyuţije moţnosti wellness v zimním období 30% dotázaných obyvatel města. 47% Respondentů si myslí, ţe sluţby v oblasti wellness jsou na Kroměříţsku nedostatečné. Co se týče umístění wellness centra v budovách bývalých kasáren tak, jak navrhuje náš projekt, je polovina respondentů s tímto umístěním spokojena. Dotazník s návštěvníky města Průzkum ukázal, ţe 62% návštěvníků ve městě stráví maximálně dvě noci. Celých 25% z dotázaných by uvaţovalo o prodlouţení pobytu v případě moţnosti návštěvy kvalitního wellness centra. Wellness centrum umístěné mimo budovu hotelu by navštívilo podle ankety 15% respondentů a dalších 15 % dotázaných by o návštěvě uvaţovali. V této anketě odpovídalo 43 muţů a 57 ţen ve věkovém rozloţení 0-15 roků 2 respondenti, 16- 30 roků 14 respondentů, 3145 roků 21 dotázaných, 46-60 roků 38 respondentů a 61 a více roků 25 respondentů. Dotazníky pro sportovní kluby Na dotazník pro sportovní kluby odpovídalo 10 sportovních klubů z okresu Kroměříţ. Mezi teamové sporty zastoupené v anketě patří fotbal, hokej, florbal a basketbal, mezi individuální sporty patří tenis a plavaní a atletika. Sportovní kluby v okrese Kroměříţ v současné době nepatří do české sportovní špičky, ale i tak produkují sportovce, pro které je kvalitní regenerace a moţnost dobrého odpočinku důleţitá. Při vyplňování dotazníků celá polovina sportovních klubů uvedla, ţe nezajišťuje ţádným způsobem regeneraci svých sportovců. Co se týče spolupráce sportovních klubů s wellness centrem, jasný zájem ukázali v dotazníku 3 kluby, z toho 2 by byly ochotni se i finančně podílet na spolupráci. Sportovec by si nehradil celou regenerační proceduru sám.

30

3.3.2 Analýza sekundární data Jako sekundární data pro odhad poptávky po takovém zařízení ve městě byly vyuţity následující statistická data vztahující se k vyjádření stávající poptávky i k odhadu chování cílových skupin v budoucnu: Sekundární data - počet návštěvníků krytého bazénu ve Valašském Meziříčí Statistiky podobného zařízení ve Valašském Meziříčí Krytý bazén ve Valašském Meziříčí je velikostí, rozsahem nabízených sluţeb a pouţitými technologiemi větší v porovnání s nově budovaným wellness centrem v Kroměříţi (převáţně jde pak o velikost vodní plochy bazénu). Areál nabízí plavecký bazén (délka 25 m), rekreační bazén (proudový kanál, houpací bazén, vířivka, masáţní lehátka a trysky, perličky, vodní číše, pavoučí síť, vodopád), dětský bazén, solnou vířivku, tobogán (délka 92 m), parní kabinu, mokrý bar a wellness provoz (solná parní komora, turecká parní lázeň, finská sauna, bylinková parní lázeň, infrakabina, vířivka). Otevírací doba plaveckého a rekreačního bazénu je ve všední dny od 6:00 do 21:00, o víkendu pak od 8:00 do 21:00, provozní doba wellness provozu je od 15:00 do 21:00 resp. 22:00. Počet návštěvníků nám udává Tabulka 7 - Počet návštěvníků krytého bazénu ve ValMez (vč. Wellness). Návštěvníky areálu tvoří jak obyvatelé města a blízkého regionu, tak i turisté. Krytý bazén ve Valašském Meziříčí byl zprovozněn v červnu 2008, tzn., ţe je v provozu cca 6 let a přináší tedy obecné informace o návštěvnosti nově vybudovaných areálů zaměřených na vodní sporty a wellness. (retrieved from http://www.bazenvm.cz/index_2.php?ID=aktual, accessed 15.12.2013)

31

Tabulka 7 - Počet návštěvníků krytého bazénu ve ValMez (vč. Wellness) 2009

2010

2011

2012

Průměr

Leden

20051

20178

24342

23872

22111

Únor

17331

22382

21075

21501

20572

Březen

25633

21287

19970

22632

22381

Duben

15427

17816

15702

16234

16295

Květen

18006

18908

17702

26967

20396

Červen

18820

16992

16235

17176

17306

Červenec

19948

19407

26574

20035

21491

Srpen

15850

19948

16628

17629

17514

Září

14534

15579

14985

13568

14667

Říjen

19409

17980

17393

17675

18114

Listopad

16953

18637

17478

17562

17658

Prosinec

17579

16165

16894

17195

16958

Celkem za rok

219541

225279

224978

232046

225461

Průměr za den

610

626

625

645

626

Zdroj: Studený, J. (personal communication, January 15, 2014)

Dle statistických údajů navštíví bazén ve Valašském Meziříčí průměrně 225 461 lidí za rok, coţ představuje průměrně 617 návštěvníků za den. Součástí areálu a výše uvedené tabulky s návštěvností je také wellness provoz. Následující Tabulka 8 - Počet návštěvníků wellness ve Valašském Meziříčí zachycuje samostatně pouze návštěvníky wellness provozu ve Valašském Meziříčí

(retrieved

from

http://www.bazenvm.cz/index_2.php?ID=aktual,

accessed 15.12.2013) Tabulka 8 - Počet návštěvníků wellness ve Valašském Meziříčí 2009

2010

2011

2012

Průměr

Leden

730

1041

1044

1110

981

Únor

745

903

913

915

869

Březen

872

836

705

810

806

Duben

384

621

487

510

501

Květen

483

648

355

410

474

Červen

510

295

292

301

350

Červenec

257

165

326

320

267

Srpen

219

163

189

195

192

Září

418

568

620

584

548

Říjen

818

813

853

809

823

Listopad

911

719

825

901

839

Prosinec

888

874

926

893

895

Celkem za rok

7235

7646

7535

7758

7544

Průměr za den

20

21

21

22

21

Zdroj: Studený, J. (personal communication, January 15, 2014)

32

Dle sledovaných statistik navštíví wellness provoz ve Valašském Meziříčí průměrně 7 544 lidí za rok, coţ představuje 21 návštěvníků denně. Návštěvníci wellness provozu tak tvoří cca 3,4% všech návštěvníků areálu. Z hlediska struktury návštěvníků tvoří dospělí cca 80 % všech návštěvníků, ostatní (děti, senioři, studenti, ZTP) tvoří cca 20%. Sekundární data - počet návštěvníků krytého bazénu v Kroměříţi Statistiky návštěvnosti krytého bazénu v Kroměříţi Krytý bazén v Kroměříţi je větší v porovnání s nově budovaným wellness centrem v Kroměříţi (převáţně jde pak o velikost vodní plochy u bazénů). Areál nabízí plavecký bazén (délka 25 m), dětský bazén (délka 10 m), finskou saunu, parní komoru, masáţe, solárium a fitness. Otevírací doba plaveckého bazénu je ve všední dny od 6:00 do 21:00, o víkendu pak od 8:00 do 21:00, provozní doba saun je pak v pondělí a v úterý od 14:00 do 21:00, středa aţ pátek od 12:00 – 21:00 a v sobotu od 10:00 do 18:00. Návštěvníky areálu tvoří převáţně obyvatelé města a blízkého regionu. Krytý bazén v Kroměříţi můţe ukázat jaký je skutečný zájem obyvatel města a turistů o vodní sporty v dané oblasti a můţe společně s výsledky z krytého bazénu ve Valašském Meziříčí ukázat přesnější odhad poptávky viz. Tabulka 9 Návštěvnost krytého bazénu v Kroměříţi. (retrieved

from

http://www.szmk.cz/sportoviste/plavecky-bazen/page2.html,

accessed 13.12.2013) Tabulka 9 - Návštěvnost krytého bazénu v Kroměříţi 2011 2012 Průměr Celková návštěvnost Za den

71836 72 695 72 266 197

199

198

Zdroj: Opravil, P. (personal communication, January 25, 2014)

Sekundární data - odhad poptávky Odhad poptávky je vyjádřen jako celkový počet návštěvníků wellness centra (tzn. relaxačního bazénu i wellness) za rok. Předpokládá se, ţe návštěvníky wellness centra budou tvořit jak místní obyvatelé (obyvatelé města Kroměříţe a přilehlých obcí), tak i domácí a zahraniční turisté a návštěvníci regionu. Z tohoto důvodu se při vyčíslování odhadu poptávky vycházelo jednak ze stávající návštěvnosti krytého bazénu v Kroměříţi (tato návštěvnost ukazuje i budoucí 33

zájem o zařízení podobného typu) a z návštěvnosti krytého bazénu ve Valašském Meziříčí (tato návštěvnost ukazuje celkový zájem o návštěvu zařízení srovnatelného v poskytovaných sluţbách). Údaje o počtu obyvatel a počtu příjezdů hostů za jednotlivé obce s rozšířenou působností byly následně vyuţity pro vyjádření návštěvního potenciálu daných zařízení, jak ukazuje Tabulka 10 - Návštěvní potenciál jednotlivých zařízení, máme na mysli roční návštěvnost zařízení v případě, ţe by jej kaţdý obyvatel území vyuţil kaţdý den v roce a kaţdý návštěvník by ho navštívil kaţdý den svého pobytu v regionu. Tabulka 10 - Návštěvní potenciál jednotlivých zařízení Krytý bazén Valašské Krytý bazén Wellness centrum Meziříčí Kroměříţ Kroměříţ Počet obyvatel ORP

42 178

69 780

69 780

Počet dní v roce

365

365

365

Návštěvní potenciál obyvatel ORP

15 394 970

25 469 700

25 469 700

Počet příjezdů hostů

2116

27154

27154

Průměrná doba pobytu

3,6

1,88

1,88

Návštěvní potenciál turistů

7 618

51049,52

51049,52

CELKOVÝ NÁVŠTĚVNÍ POTENCIÁL ZAŘÍZENÍ

15 402 588

25 520 750

25 520 750

Zdroj: vlastní výpočty

Pokud vztáhneme celkový návštěvní potenciál ke skutečné návštěvnosti zařízení ve Valašském Meziříčí a v Kroměříţi, získáme míru skutečného vyuţití daného potenciálu ve Valašském Meziříčí a Kroměříţi. To nám pomůţe provést i odhad skutečné návštěvnosti zařízení nového wellness centra. Vzhledem k nabídce sluţeb a celkového dojmu z obou zkoumaných objektů, a vzhledem k cenové úrovni vstupného a kapacity našeho zařízení byla nakonec pro přepočet odhadované budoucí návštěvnosti zvolena hodnota krytého bazénu v Kroměříţi jako správná míra vyuţití, jak ukazuje Tabulka 11 - Míra vyuţití potenciálu zařízení Tabulka 11 - Míra vyuţití potenciálu zařízení Krytý bazén Valašské Krytý bazén Welness centrum Meziříčí Kroměříţ Kroměříţ Celkový návštěvní potenciál

15 402 588

25 520 750

25 520 750

Celoroční návštěvnost

225 461

72 266

222 030

Míra skutečného vyuţití

1,46%

0,28%

0,28%

Zdroj: vlastní výpočty

34

Při odhadování struktury budoucích návštěvníků wellness centra se vycházelo z následujících skutečností: stávající počet všech návštěvníků krytého bazénu v Kroměříţi je 72 695 návštěvníků za rok. stejně jako v případě Valašského Meziříčí se předpokládá i podíl dospělých ve výši 80 % a dětí (resp. dětí, studentů, seniorů a ZTP) ve výši 20 %. Podíl vyuţití draţších wellness sluţeb, jakou jsou masáţe, zábaly či kryo-sauna se stejně jako v krytém bazénu ve Valašském Meziříčí bude pohybovat kolem 3,4 %. Podíl místních obyvatel a turistů vychází z celkového počtu moţných návštěvníků za rok a tedy domácí klienti (72%) turisté 28 %. podíl domácích a zahraničních turistů vychází ze stávajícího podílu rezidentů (93 %) a nerezidentů (7 %) ubytovaných v okrese Kroměříţ.

3.4 Marketingový mix Doplňuje potřebné informace o našem vzniklém projektu a udává potřebné marketingové cesty k dosaţení zisku v našem wellness centru. 3.4.1 Product/Produkt Výslednou sluţbou projektu bude celoroční sportovní vyţití v oblasti vodních sportů a wellness sluţby slouţící k volnočasovým aktivitám místním obyvatelům, turistům a návštěvníkům města Kroměříţ. Pro náš projekt je nesmírně důleţité, aby nabídka wellness oslovila co největší spektrum laické veřejnosti. Naše vznikající wellness centrum by mělo být opravdu v duchu a filozofii wellness programu. Proto součástí našeho projektu jsou místa: klasická vznikající ve wellness centrech, jako jsou saunového světy, místnosti s whirpool bazény a s perličkovými vanami netradiční pro nerušený odpočinek, jako jsou odpočívárny ve stylu a místa na regenerační masáţe. Také se zde nachází menší relaxační bazén s vývěrem a protiproudem.

35

Vnitřní bazének Vnitřní bazének bude nepravidelného tvaru o objemu 70 m

3

s hloubkou 1 m.

V jedné části bude bazén uzpůsoben jako kanál s protiproudem. V druhé části pak budou masáţní lehátka, trysky s perličkami, vodní číší a vývěr. Bazén by se dál vyuţít i na moţnosti regeneračního cvičení ve vodě s celkovou hloubkou 1m. Sauny Prostředky slouţící k prohřívání či podchlazení organismu. Finská sauna suchá Finská suchá sauna slouţí k regeneraci, relaxaci a ke zvýšení nespecifické obranyschopnosti organismu. Proces změny teploty organismu má příznivý vliv na zdraví. Sauna působí především na prevenci, protoţe se tělo během procesu detoxikuje. Přispívá také příznivým působením na nervovou soustavu, tlumí migrénu a nervozitu. Teplota v suché sauně se pohybuje od 90 °C aţ do 100 °C s minimální nebo ţádnou vlhkostí vzduchu v kabině. Doba pobytu ve finské suché sauně se pohybuje od 10 do 20 minut, vţdy se ale řídí dle subjektivních pocitů klienta. Finská elektrická sauna Finská elektrická sauna je známější typ finské sauny s moţností zvyšování vlhkosti v saunovém prostoru pomocí polévání naţhavených kamenů, které jsou uloţeny v elektrických kamnech. Výhodou této sauny je moţnost pocitového zvýšení teploty pomocí zvýšení vlhkosti vzduchu v sauně. V této sauně je také moţné přidávat vonné esence, které se spolu s vodou postupně uvolňují do vzduchu v sauně a zpříjemňují tak proces saunování. Stejně jako finská suchá sauna

přispívá

i

finská

elektrická

sauna

ke

zvýšení

nespecifické

obranyschopnosti, k celkové regeneraci a relaxaci. Infrasauna Saunování v infračervené kabině je zaloţeno na principu emise infračerveného záření speciálními keramickými zářiči. Slouţí k léčebným a preventivním procedurám. Je vhodná pro osoby léčící se s krevním tlakem, kardiaky, diabetiky a nemocné hypertenzí. Také je vhodná pro osoby těţce snášející vysoké teploty finské sauny, protoţe se teplota vzduchu pohybuje okolo 50 °C a prohřívá pokoţku aţ 4 cm do hloubky. Doba trvání jednoho pobytu v kabině se pohybuje okolo 20-30 minut, ale řídí se dle subjektivních pocitů klienta. 36

Parní turecké lázně Na uvolnění dýchacích cest, svalů a zmírnění celkové únavy se doporučuje parní lázeň. Teplota se pohybuje kolem 45 °C a vlhkost se pohybuje aţ u 100 %. Parní aromatická sauna Tato sauna slouţí k celkové relaxaci těla a zmírnění únavy. Oproti parním tureckým lázním má výhodu esenciálních aromatických vůní, které zpříjemňují pobyt v sauně a přispívají tak k silnějšímu proţitku a účinnější regeneraci organismu. Parní solná komora Díky své vlhkosti v komoře a miniaturním částicím soli rozpuštěné v páře má tato sauna větší regenerační účinky pro organismus a přispívá tak k lepší regeneraci a relaxaci organismu. Kryosauny Princip kryosaun spočívá v zchlazení těla ve velmi extrémních teplotách -110 °C aţ -190 °C na 1 aţ 3 minuty. Vzduch v komoře je úplně bez vlhkosti a je ochlazován tekutým dusíkem, proto se ochlazují pouze vnější části těla, jako jsou kůţe, svalovina podkoţní tkáně. Nedochází k nechtěnému podchlazení vnitřních orgánů, které si tak udrţují normální teplotu a funkci. Zchlazení vnějších částí těla však napomáhá k vyšší produkci hormonů a k vyššímu prokrvení svalů a podkoţních tkání. Kryosauna je jedna z nejefektivnějších metod jak zabezpečit co nejrychlejší regeneraci. Kryosauna dokonce přispívá k rozvoji síly prostřednictvím zvýšení svalového tonu. Pomáhá i při poranění pohybového aparátu jako např. zánětu Achillovy šlachy a kloubních potíţích. (retrieved from file:///C:/Users/pc/Downloads/wellness-v-cr.pdf, accessed 2. 2. 2014) Prostory k ochlazení Prostory pro ochlazení a opláchnutí pokoţky jsou ve wellness centru skoro stejně důleţité jako samotné sauny. Proto se tato diplomová práce věnuje i těmto záleţitostem Masáţní sprchy a sprchy Sprchy umístěné poblíţ finských saun s moţností zapnutí i masáţních trysek jsou vhodným doplňkem pro klienty, kteří nepatří k podporovatelům prudkého zchlazení vědrem nebo v bazénku. 37

Vědro Prudší zchlazení neţ ve sprše si klient můţe dopřát pomocí vědra se studenou vodou. Tento typ zchlazení ovšem není komplexní, tudíţ by po pouţití vědra měl klient dokončit proces sprchováním nebo pouţitím ochlazovacího bazénku. Ochlazovací bazének Tento typ zchlazení je pro většinu lidí vyuţívajících saunu nejpreferovanější, pokud je tato sluţba nabízena. Dochází ke komplexnímu zchlazení celého organismu i hlavy v malém bazénku se studenou vodou. Prostory k odpočinku a regeneraci Poslední částí saunového světa je odpočinková místnost, kde člověk tráví potřebné minuty na lehátku, aby dal svému tělu čas k regeneraci po procesu prohřátí v sauně a zchlazení metodou popsanou výše. Odpočinková místnost Místnost s lehátky a relaxační hudbou ve stylu solné jeskyně s tlumenými světly a vonnými svíčkami, tak aby si klient mohl řádně odpočinout po procedurách. Čas strávený po sauně a zchlazení na lehátku v odpočinkové místnosti je do značné míry individuální, ale neměl by být kratší neţ 15 minut. Doporučuje se doba aţ o kolo 30 minut. Kneippův chodník Nízký bazének kruhovitého tvaru s obláskovým dnem, který je rozdělen do úseků se studenou a horkou vodou, které se střídají. V tomto chodníčku dochází k regeneračnímu procesu pomocí rychlého střídaní studené a horké vody na chodidlech. Má vliv na nervový systém, odbourává stres a zlepšuje prokrvení končetin. Doporučuje se revmatikům a lidem s problémy s termoregulací. Whirpool vany Whirpool vany jsou vybaveny soustavou trysek, které slouţí k masírování jednotlivých svalových skupin. Díky značné síle v tryskách jsou masírovány nejhlubší vrstvy tkání a tím dochází k velkému prokrvení pokoţky. Hydroterapie ve vířivé vaně odstraňuje únavu a bolest z přetěţovaných svalů. V kaţdém rohu vany je sedací prostor s tryskami. Rohy je vhodné střídat. Vířivé vany jsou také vhodné pro relaxaci a odpočinek. Často se vířivá vana vyuţívá po úrazech pohybového aparátu, při rehabilitaci. Doporučená doba jednoho cyklu ve vířivé vaně je 20 minut. Teplota vody se pohybuje kolem 35-37 °C. 38

Perličkové vany Vany uzpůsobené k relaxaci a regeneraci pomocí velkého mnoţství perliček vzduchu puštěného do vodní lázně. Koupele s aromatickými a uvolňovacími účinky Základem této regenerační a osvěţující metody je vyuţití přírodních esenciálních olejů. Ty, díky svému uvolnění v koupeli pomáhají odstraňovat nejen fyzickou bolest vzniklou po zátěţi, ale také prokazatelně účinkují na psychiku člověka. Podle R. Tisseranda (1997, p. 12) je základem aromaterapie vůně esence a ta pokud je příjemná pro nos, tak dokáţe potěšit také ducha. Aroma ovlivňuje i nervovou soustavu a tím i celý organismus. Při aroma-terapii se teplota vody pohybuje kolem 32-37 °C. Délka takové koupele by neměla přesáhnout 20 minut. (retrieved from file:///C:/Users/pc/Downloads/wellness-vcr.pdf, accessed 2. 2. 2014) Zábaly Pro zábaly je vyhrazena místnost s vyhřívanými lavicemi se sprchou. Nanesení hlíny, jílu nebo jiného produktu na tělo zákazníka je plně v kompetenci odpovědné osoby ve wellness centru. Minimální doba působení jílu je 30 minut. Vzhledem ke koncentraci účinných látek v jílu či hlíně se produkt na tělo nanáší v malém mnoţství. Vzduch v místnosti je zvlhčován pro větší účinek procedury. (Tisserand. R., 1997) Masáţe Nabízené masáţe v našem wellness centru se budou týkat jak celého těla, tak i jeho částí (určitých svalových skupin). Procedury budou korespondovat a vhodně doplňovat ostatní produkty našeho wellness centra a také budou nabízeny ve vhodných balíčcích tak, aby si zákazník vţdy vyuţil naplno návštěvu v regeneračním centru. V nabízených masáţích nebude chybět sportovní a rekondiční masáţ, masáţ lávovými kameny nebo lymfatické masáţe. Kardiozóna Pro zlepšení celkové kondice, spálení přebytečných tuků a zajištění si zdravějšího ţivotního stylu by součástí našeho wellness centra byla i místnost s moţností kardiotréninku. Tento způsob posilování srdeční soustavy přispívá

39

k urychlení regeneračních procesů po zátěţi a mimo jiné zlepšuje stav pacientů s diabetem. Součástí kardio-zóny by byly rotopedy a běţící pásy Výslednou sluţbou projektu bude celoroční sportovní vyţití v oblasti vodních sportů a wellness sluţby slouţící k volnočasovým aktivitám místním obyvatelům i turistům a návštěvníkům města Kroměříţ. 3.4.2 Price/Cena Cena za jednotlivé sluţby poskytované pro zákazníka je odvozena s ohledem zejména: Věk zákazníka - dvě skupiny

- děti a zvýhodnění (děti do 12 let,

senioři od 65 let, studenti a ZTP – po předloţení platného průkazu) - dospělí Četnost návštěv zákazníka - moţnost hromadných vstupů a ročních členství Nastavení pravidel spolupráce s hotely a sportovními kluby – v případě spolupráce s hotely a sportovními kluby moţnost zisku zvýhodněných vstupů Typu poskytovaných sluţeb – návštěva rekreačního bazénku nebo saunového světa nebo ostatních sluţeb nabízených ve wellness centru Délku pobytu – moţnost časově omezeného vstupu Při stanovování předpokládaných hodnot vstupného, které ukazuje Tabulka 12 Cena jednotlivých procedur, byly samozřejmě zohledněny také provozní náklady a ceny konkurence, aby byl projekt dlouhodobě finančně udrţitelný a konkurenceschopný.

40

Tabulka 12 - Cena jednotlivých procedur Děti a Dospělí zvýhodnění

Procedury Vnitřní bazének (1,5. hod základní vstupné = Zvs)

50

70

Zvs+1 hod.

70

90

Zvs+2hod.

80

100

+ Sauny

50

60

+ Infrasauna

10

20

Cryosauna

150

200

1 x 20 minut Whirpool

60

80

1 x 20 minut Perličková koupel

100

150

1 koupel s aromatickýmí a uvolňovacími učínky

130

170

vstup do Kardiozóny (důkladně osušení)

30

50

Zábaly

Od 550

Od 600

Masáţe

Od 110

Od 130

Zdroj: vlastní výpočty

3.4.3 Place/ místo Výsledným výstupem projektu bude moderní wellness centrum, které se nachází v Kroměříţi na Hanáckém náměstí. Konečné sluţby projektu, tedy sportovní vyţití v oblasti vodních sportů a zábavy, wellness sluţby a kardio-zónu, budou moci vyuţívat místní obyvatelé i návštěvníci a turisté města. Vstup do areálu wellness centra se bude nacházet na Hanáckém náměstí. Cesty na Hanácké náměstí jak chodníky pro pěší, cyklostezky pro cyklisty, cesty a parkoviště pro auta a autobusy jsou v okolí tohoto místa nově vybudovány a opraveny a navazují na stávající trasy ve městě Kroměříţ. K zásobování objektu bude slouţit jiţ vybudovaná cesta kolem celého Hanáckého náměstí. K parkování návštěvníků bude slouţit parkoviště vybudované na Hanáckém náměstí jak pro autobusy, tak pro automobily (cca 3 autobusy 50 parkovacích míst). Nejbliţší cyklostezka probíhající městem Kroměříţ kopíruje ulici Velehradská a tudíţ je od wellness centra ve vzdálenosti do 100 m. Tato cyklostezka je dále napojena na síť cyklostezek probíhajících územím Zlínského kraje. Nejbliţší autobusová zastávka městské hromadné dopravy „Hanácké náměstí“ je od wellness centra ve vzdálenosti 100m (5 minut chůze). Nejbliţší autobusová zastávka meziměstského významu „Miličovo náměstí“ je od vstupu do wellness centra přibliţně 250 m (10 minut chůze), zastávka. Autobusové a vlakové 41

nádraţí je vzdáleno od wellness centra cca 1,5 km. Areál wellness centra tedy bude dobře dostupný pěším, cyklistům i motoristům, kteří přijedou do města a budou chtít navštívit wellness centrum. Areál bude v provozu denně (po – ne) od 10:00 do 22:00 hod. Wellness centrum má vhodné umístění v blízkosti centra města Kroměříţ. Zároveň se však nachází v místech bývalých kasáren, které nepatří hustě obydleným zónám a tak je toto místo klidnější částí města vhodné pro vznik rekreační a volnočasové zóny. V blízkosti areálu je umístěn i obchodní dům Lídl, stejně jako jsou v okolí, převáţně pak směrem do centra města, restaurační zařízení. 3.4.4 Promotion / Propagace Propagace

nového

wellness

centra

bude

zajištěna

několika

různými

propagačními kanály: Místní propagace Časově dlouhodobá propagace: o Navigace - Pouţití malých reklamních a navigačních ploch pro návštěvníky města k snadnému vyhledání wellness centra v Kroměříţi. Konkrétně se pak jedná o tři tabule ze směru Hulín, dvě tabule ze směru Kojetín a po jedné navigační ploše ze směru Zdounky a Kotojedy. Před otevřením a bezprostředně po otevření budou vyuţity navíc propagační kanály: o Billboardy – Dvou-měsíční pronájem ploch na příjezdech a výjezdech z města a v okolí u významných komunikací v blízkosti města Kroměříţ. o Reklama v rádiu Kroměříţ - Měsíční reklama na rádiu Kroměříţ. 30 sekundová nahrávka vysílána 4 x za den. o Inzerce v týdeníku Kroměříţ - Měsíční reklama (čtyři po sobě jdoucí vydání) o velikosti jedné třetiny strany. o Letáky – Vhodně umístěné propagační materiály do hotelů, ke vstupům do historických památek, do restaurací ve městě i okolí,

42

do poštovních schránek obyvatel a také do infocentra města Kroměříţe a ke všem sportovním zařízením ve městě. Vzdálenější propagace: o Vlastní webové stránky – Jiţ během prvního roku budování wellness centra by měly být vytvořeny vlastní webové stránky tohoto zařízení, kde budou zveřejňovány informace o průběhu realizace, časovém harmonogramu a základní informace o nového wellness centru. Po otevření wellness centra budou webové stránky průběţně aktualizovány s moţností sledování aktuálního počtu osob v zařízení. o Jiné webové stránky – Součástí spolupráce s městem, hotely a sportovními kluby bude i propagace wellness centra na jejich webových stránkách. Odkaz na samotné webové stránky wellness centra bude umístěn na běţné internetové vyhledávače, případně na jiné stránky týkající se koupání, wellness sluţeb a cestovního ruchu

v

regionu

www.kromeriztourism.cz,

(www.mesto-kromeriz.cz,

www.kudyznudy.cz)

aj.

Wellness

centrum bude umístěno i na sociální sítě – kde se bude snaţit zviditelnit také prostřednictvím např. sítě facebook – bude zaloţená skupina, do níţ budou přizvání přátelé a známí, kteří budou pozvánku do skupiny šířit dál. Obsah informací v této skupině bude korespondovat s obsahem internetových stránek. o Dárkové poukazy, balíčky a členství – Propagaci podpoří i moţnosti dárkového poukazu, balíčkování sluţeb či moţnost pořízení ročního členství, kterým zákazník získá členské výhody. o V případě nízké návštěvnosti budou zváţeny také další vhodné formy propagace

43

4 Projekt V této kapitole se zmiňujeme o základních informacích k projektu a seznamujeme tím všechny zainteresované strany s projektem.

4.1 Základní informace Předpokládaný projekt by vznikl ve městě Kroměříţ, která má okolo 30 000 tisíc obyvatel a nachází se na severozápadním okraji zlínského kraje na okraji Hané. Město Kroměříţ je kulturním, historickým i ekonomickým centrem oblasti. Sehrává zde významnou roli jak z pohledu administrativně-správního střediska, tak z pohledu přirozeného spádového centra cestovního ruchu. Toto postavení si Kroměříţ získala díky své mimořádné historii spojené se vzdělaností a uměním. Kroměříţ disponuje mnoha atraktivitami, které lákají návštěvníky nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Po právu je nazývána Hanáckými Athénami. Město je od roku 1978 městskou památkovou rezervací, v roce 1997 bylo vyhlášeno nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později v roce 1998 byl Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Cestovní ruch je pro město Kroměříţ jedním ze stěţejních témat a projevuje se zde velká snaha vyuţít nemalého potenciálu města a jeho okolí k co nejvyšší prosperitě města a jeho obyvatel. Ačkoli je region Kroměříţska pro své historické krásy, sakrální památky a kulturní akce turisticky vyhledávanou lokalitou, v oblasti doplňkové volnočasové infrastruktury zatím nenabízí návštěvníkům a turistům sluţby odpovídající úrovně a rozsahu. Nedostatek je poté převáţně patrný v oblasti péče o tělo a regeneraci tzv. wellness produkty. Tyto produkty v současné době nabízí v Kroměříţi jen několik úzce specializovaných firem a organizací a komplexní přístup ve městě zcela chybí. Kdyţ uţ najdeme vyhovující finskou saunu, zcela chybí zázemí potřebné ke kvalitnímu odpočinku po proceduře, či moţnost kvalitního zchlazení organismu. Navštívit vířivou vanu nebo perličkovou koupel v Kroměříţi je takřka nadlidský úkol. Stav takových zařízení potom plně odpovídá vytíţenosti tohoto artiklu a člověk si tak místo příjemné procedury odnáší nepěkné záţitky. 44

Předkládaný projekt reaguje na velice chabou nabídku volnočasových aktivit a regenerace v oblasti Kroměříţska a snaţí se zaplnit mezery ve stále se zvyšující poptávce po wellness produktech u lidí. Předmětem projektu je vybudování komplexního wellness centra s moţností úplné relaxace člověka a to jak pro místní obyvatele, tak pro turisty, kterým by při zbudování tohoto centra klidu a pohody vznikla další alternativa proč strávit více času v Kroměříţi. Projekt je postavený na zbudování odpovídajícího centra. Zároveň je při přípravě projektu zohledněn poţadavek efektivity a smysluplnosti investice a velikost areálu i jeho finanční náročnost je přizpůsobena velikosti spádového území města Kroměříţe a turistické atraktivitě tohoto regionu. Kapacita zařízení je tedy v maximální míře přizpůsobena počtu turistů a návštěvníků, kteří do tohoto regionu zavítají, aby zařízení nebylo v provozní fázi ani přeplněné ani poloprázdné, a tedy příliš ztrátové. 4.1.1 Prostory Současné prostory bývalých kasáren v centru města na ulici Velehradská a Purkyňova jsou ideálně situované prostory pro zbudování relaxačního a regeneračního centra. Vzhledem k dobrému přístupu z Hanáckého náměstí a jiţ vybudovanému parkovišti, jak pro autobusovou dopravu, tak i pro osobní vozidla, je objekt ideální pro tento typ projektu. Budovy patří do vlastnictví města, které je v současné době nevyuţívá, proto by mohlo dojít k dohodě mezi městem a společností zaštiťující tento projekt, tzn. dlouhodobému pronájmu objektu či odkupu objektu do osobního vlastnictví za zvýhodněných podmínek. Vnitřní přestavba objektu pro nejefektivnější rozvrţení wellness centra byla konzultována s architektonickou a stavební firmou. Při vstupu do budovy se v přízemí nachází recepce s bufetem a potřebným zázemím. Z recepce se pak zákazník dostane do prostor hromadných šaten se sociálními zařízeními a sprchami, které jsou jiţ rozděleny. Ze sprch bude přístupná hlavní část s menším rekreačním bazénem atypického rozměru o objemu 70 m

3

s hloubkou 1 m

(s proudovým kanálem, masáţními lehátky, tryskami, perličkami, vodní číší a vývěrem), nedaleko bazénu bude mokrý bar je spojený s bufetem u recepce. Samostatně oddělený provoz saunového světa, kde bude přístupná sucha finská sauna, vlhká finská sauna a infra (sauna) kabina, dvě kryo-sauny a v zadní části budou zprovozněny parní sauny (solná parní komora, turecká parní lázeň a 45

bylinková parní lázeň). V saunovém světě se podle plánů nachází i malý bazének na ochlazení, sprcha s kyblíkem se studenou vodou, sprcha s masáţními tryskami a Kneippův chodník. Samozřejmostí zde budou i dostatečné prostory pro odpočinek a relaxaci s ergonomicky tvarovanými lehátky. V další části naší wellness zóny, by se pak nacházela oblast vířivých a perličkových van (solná vířivka, vířivka, perličková koupel, bylinná perličková koupel). Zde bude oddělený prostor pro masáţe a zábaly. V poslední části wellness projektu, pak bude vybudována kvalitní fitness zóna s částí pro kardiotrénink a s menším sálem pro sportovní hodiny řízené zkušenými lektory. 4.1.2 Nulová varianta V případě nezrealizování projektu nového wellness centra město Kroměříţ přichází o potencionální moţnost nabídnout svým návštěvníkům další atrakci. Neexistence atraktivního volnočasového zařízení by i nadále sniţovala přitaţlivost této lokality a limitovala mnoţství času, které jsou návštěvníci a turisté ochotni v tomto regionu strávit, a peněz, které jsou ochotni zde utratit. Z projektu zpracování aktualizace strategického plánu města Kroměříţe vyplývá, ţe více jak 74% návštěvníků v zimním i v letním období se zdrţí ve městě maximálně 2 dny. Tento stav je také způsoben velmi malým propojením veřejného a soukromého sektoru zabývajícím se cestovním ruchem na území města Kroměříţe. Nulová varianta vzniku projektu znamená pro místní sportovní kluby a občany města Kroměříţe stále neutěšený stav sluţeb týkajících se odpočinku a regenerace ve městě. Při nulové variantě nevznikají ţádné příjmy ani výdaje proto se dále touto variantou nebudeme zabývat. Rozdílová varianta mezi nulovou a investiční variantou je tudíţ varianta investiční. 4.1.3 Investiční nabídka V případě realizace daného projektu dojde k rekonstrukci poslední části Hanáckého náměstí a k vyuţití budovy, která je dnes nevyuţita, coţ bude mít pro cílové skupiny – návštěvníky, turisty, sportovce a místní obyvatele celou řadu přínosů. Nový areál bude slouţit k relaxaci a odpočinku (whirlpool, sauny, odpočinkové prostory) i k provozování sportů (vodní zábava, fitness, skupinové cvičení). Objekt bude moţné vyuţívat celoročně. 46

Projekt přispěje k rozvoji sportovní a relaxační infrastruktury ve městě, uspokojí poptávku návštěvníků po moţnosti aktivního trávení času v průběhu celého roku, čímţ přiláká do města nové návštěvníky a turisty a také prodlouţí dobu pobytu stávajících návštěvníků města Kroměříţe i návštěvníků okolních obcí. Díky široké nabídce sluţeb poskytovaných v komplexu se tak zařízení stane významnou atraktivitou pro turisty a návštěvníky okresu Kroměříţe. Areál bude slouţit také k aktivnímu trávení volného času místních obyvatel a sportovců z místních sportovních klubů. Komplexní řešení stávajícího plánu plně vyuţije potenciál tohoto místa. Vybudování dosud neexistujícího centra relaxace a odpočinku zvýší atraktivitu území pro návštěvníky a přispěje ke zvýšení jeho celoroční návštěvnosti. To pomůţe rozvoji podnikání a tvorbě nových pracovních míst v regionu. Projekt přispěje k zatraktivnění města Kroměříţe pro návštěvníky. Posune se tak i hranice kvality ţivota pro místní obyvatele. Potřebu vybudovat rekreační a relaxační prostor ve městě je ovšem třeba ověřit. Je potřeba zjistit pomocí měřitelných ukazatelů, jak vnímají konkrétní problémy současní a budoucí uţivatelé zařízení a jak se zlepší jejich situace. K tomuto účelu byly vyuţity dotazníkové průzkumy, které byly mezi cílovými skupinami provedeny a jejichţ výsledky jsou zároveň vstupem pro monitorovací indikátor „Zvýšení atraktivity měst“. V rámci průzkumu bylo osloveno celkem 100 respondentů všech věkových kategorií ţijících v Kroměříţi, 10 sportovních klubů z Kroměříţe a blízkého okolí a 100 turistů (50 zahraničních a 50 tuzemských).

4.2 Cíle projektu Rekonstrukce budovy tak, aby zde mohlo vzniknout volnočasové rekreační centrum pro obyvatele sportovce a návštěvníky Kroměříţe. Následné vybudování wellness centra pro potřeby veřejnosti v daném objektu. Dílčí cíle tohoto projektu podporují hlavní cíl našeho projektu: Výchova ke zdraví místních obyvatel a podpora volnočasových aktivit s péčí o zdraví populace Konkurenceschopnost daného projektu vzhledem k ostatním wellness centrům ve Zlínském kraji. 47

Revitalizace objektu bývalých kasáren 4.2.1 Smart cíle S – Projekt vybudování wellness centra na Kroměříţsku s moţností spolufinancování z dotací je dostatečně specifický a jedinečný projekt vznikající na Kroměříţsku. M – Projekt má jasně stanovený cíl, který bude měřen na základě návštěvnosti wellness centra a jeho konkurenceschopnosti. A – Tímto projektem se v městě Kroměříţi rozšíří stále slabá nabídka volnočasových aktivit v oblasti wellness. V případě zájmu sportovních klubu se zvýší moţnosti vrcholových sportovců díky profesionálnímu přístupu k regeneraci a vyuţívání moderních prvků regenerace. R – Reálné vybudování wellness centra nabídne návštěvníkům města Kroměříţ další vyuţití jejich času. Reálně vznikne komplexní zóna pro odpočinek a regeneraci ve městě a dojde tak k další nabídce atraktivní volnočasové aktivity pro obyvatele města. T – Pro dosaţení cíle je stanoveno datum 20. 10. 2015 4.2.2 Trojimperativ Pro jednoznačné vymezení projektu byl definován trojimperativ projektu, který vymezuje nejpodstatnější charakteristiky projektu – co (cíl), kdy, za kolik. V rámci trojimperativu byla určena prioritní osa projektu – za kolik, která je v grafu zvýrazněná červenou barvou. Prioritní osou byla stanovena cena a to z toho důvodu, ţe se bude jednat o rozpočet spolufinancovaný z dotací, a ten je třeba bezpodmínečně dodrţovat.

Obrázek 3 - Trojimperativ k projektu Zdroj: Vlastní úpravy

48

4.2.3 Logická rámcová matice Přínos:

Ověřitelné ukazatele: Zdroje infotmací:

Nabídka volnočasové aktivity pro obyvatele a návštěvníky města. Rozvoj péče o tělo a zdraví lidí

Vzestup poptávky lidí po kvalitních wellness zařízeních. Zájem o komplexní přístup v oblasti regenerace a wellness

Cíl:

Výstupy Moţnost komplexní regenerace pro obyvatele města Kroměříţ, Nabídka balíčků dostupných sluţeb pod jednou střechou, regenerační procedury pro vrcholové i rekreační sportovce, osvěta populace o zdravý ţivotní styl Klíčové činnosti: 1. Zisk dlouhodobého nájmu budovy a vypracování všech dokumentů. 2. rekonstrukce budovy a realizace wellness centra v budově 3. provoz wellness centra

Záznamy z wellness Výzkumy veřejnosti center v ČR., vzhledem k atraktivnosti Statistické údaje, daného wellness centra dotazníkové šetření

Ověřitelné ukazatele: Zdroje informací:

Rekonstrukce stávajícího objektu na Hanáckém náměstí a umístění wellness Výstavba wellness centra centra (zábavný na Kroměříţsku bazének, sauny, masáţní stoly, whirpool bazény, perličkové vany, bar) do této budovy.

Předběţné podmínky:

Smlouvy o dlouhodobém pronájmu objektu a smlouvy s dodavatelskou a stavební firmou.

Předpoklady, za jakých cíl skutečně přispěje a bude v souladu s přínosem: Komplexnost, individuálnost a udrţení vysoké kvality nabízených sluţeb v novém zařízení. Vytvoření si a udrţení si stálé klientely.

Předpoklady, za jakých Objektivně ověřitelné Zdroje informací k výstupy skutečně ukazatele: ověření: povedou k cíli: nové moderní vybavení bude vyuţíváno jak místními obyvateli a Počet návštěvníků ve turisty. Dojde k dohodě wellness centru, mezi sportovními kluby a semináře o zdravém webové stránky wellness centrem o ţivotním stylu a wellness centra spolupráci a přínosu wellness v neposlední řadě budou sluţeb. mít i školy moţnost návštěvy tohoto zařízení. Klíčové činnosti: Klíčové činnosti Klíčové Zdroje: Časový rámec skutečně povedou k aktivit: výstupům: komunikace mezi zainteresovanými subjekty bude probíhat 1. 20 let–2400000 Kč 1. 7 měsíc; správně, dodavatelé 2. 11 000 000 Kč 2. 9 měsíců; zařízení budou 3. finanční a 3. 224 měsíců spolehliví, pověření ekonomická analýza pracovníci vykonají práci dle poţadavků

49

4.2.4 Cíloví uţivatelé Nabídka nového wellness centra bude mít převáţně tři hlavní skupiny uţivatelů: Obyvatelé města Kroměříţe a blízkého okolí, kteří tak budou mít moţnost vyuţít wellness centra přímo ve městě a nebudou muset jezdit do okolních větších měst za podobnými sluţbami. Turisté a návštěvníci města Kroměříţ. Pro návštěvníky města, kteří přijeli ať uţ kvůli historii města nebo obchodním záleţitostem bude wellness centrum slouţit jako regenerační a odpočinkové centrum. Sportovní kluby a sportovci, wellness centrum by mohlo slouţit jako regenerační a odpočinková zóna pro sportovce z místních a okolních sportovních klubů, kterým by byla nabídnuta moţnost komplexní regenerační kúry. Jako vedlejší cílové skupiny lidí vyuţívající nové wellness centrum bych dále zmínil: Seniory a domovy důchodců z města Kroměříţe a okolí. Ţáky základních a středních škol z Kroměříţe a blízkého okolí. Lidé z psychiatrické léčebny a z domova pro mentálně postiţené.

50

4.3 SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky Budova bývalých kasáren ve vlastnictví města

Zvýšení atraktivnosti regionu

Jedinečnost wellness centra v celém městě Vstupní kapitál pro projekt takového rozsahu (v celém okrese) Komplexnost sluţeb nabízených ve wellness Personální obsazení s potřebnou kvalifikací a centru praxí k zajištění kvalitních sluţeb Podpora zdravého, aktivně tráveného volného času obyvatelstva Kroměříţe a Konkurence schopnost daného zařízení blízkého okolí Celoroční vyuţití Provozní náklady zařízení Rozšíření nabízených sluţeb wellness ve Technologie potřebná k provozu takového městě zařízení Spolupráce s hotely a sportovními kluby Umístění v centru města Vybudovaná infrastruktura pro toto zařízení (parkoviště) Dobrá dopravní dostupnost a poloha města (D1, ţeleznice, cyklostezky, Baťův kanál) Příleţitosti Hrozby Dotace z EU na vybudování wellness centra Komunikace s městem o pronájmu budovy Dotace na provoz od města Atraktivní způsob trávení volného času pro všechny Spolupráce se školami Podpora aktivit seniorů z Vhodně zvolený marketingový mix (reklama, cena, balíčkování)

Nedodrţení časového harmonogramu Špatně uzavřené smlouvy s dodavateli a partnery Nepřidělení dotací tomuto projektu Špatná finanční situace sportovních klubů Nedostatečný zájem veřejnosti o sluţby (malá kupní síla obyvatel)

4.4 Harmonogram projektu Předprojektová fáze V této fázi jsme analyzovali moţnosti vzniku nového wellness centra. Na základě výsledků marketingové analýzy jsme rozhodli, ţe zpracujeme projekt nového centra volnočasových aktivit a wellness procedur v Kroměříţi, tak aby bylo případně moţné ţádat o dotace z některého z dotačních titulů. Abychom zvládli zpracování této ţádosti, čerpali jsme z právního, projektového a stavebního poradenství stejně jako z jiných wellness center a zařízení. V případě schválení dotace, či nalezení jiného investora na tento projekt, by se rozeslala ţádost o zpracování nabídky firmám zabývajícím se budováním wellness center,

51

na základě zpracování nabídek a ukončeného výběrového řízení bude vybrán dodavatel či dodavatelé, kteří zabezpečí realizaci projektu. Projektová fáze V této fázi projektu vítěz výběrového řízení provede stavební rekonstrukci budovy a vystaví nové wellness centrum dle doloţené 3D vizualizace. Dodá veškerou technologii a techniku a zprovozní ji dle stanoveného harmonogramu. Jedná se zejména o zprovoznění techniky potřebné k provozování wellness centra se všemi nezbytnými úkoly dle právních norem, bezpečnosti a funkčnosti zařízení. Současně vedení wellness centra provede výběrová řízení na volná pracovní místa, která vzniknou vybudováním wellness centra. A zahájí reklamní kampaň propagující nové wellness centrum. Poprojektová fáze (udrţitelnosti) Nezbytnou aktivitou fáze je kolektivní práce všech zaměstnanců na kvalitní a cenově odpovídající sluţbě poskytované wellness centrem tak, aby si wellness centrum zajistilo co nejširší stálou klientelu. Dále se vedení wellness centra bude zajímat o novinky z wellness procedur, o které by se mohli rozšířit nabízené produkty a pravidelným zjišťováním názorů klientů na kvalitu jednotlivých procedur prostřednictvím knihy připomínek zdokonalovat provoz wellness centra. Sloţitější případy, jako je problém s technikou, budou řešeny ve spolupráci s odbornou firmou, která techniku a zařízení dodala. Provozní etapa projektu je podmíněna sjednáním dlouhodobého pronájmu budovy od města. V případě úspěšnosti projektu by wellness centrum mělo mít moţnost nájem prodlouţit i za předpokladu zvýšení ceny nájemného.

4.5 Aktivity spojené s projektem Projekt nového wellness centra na Kroměříţsku je komplexním projektem, který počítá s vyuţitím městských budov, které jsou v současnosti nevyuţívány a chátrají. Proto pro lepší orientaci si projekt rozdělíme do tří aktivit. Výsledkem těchto aktivit je poté projektový záměr tedy fungující nové wellness centrum v Kroměříţi

52

4.5.1 Předpokládané činnosti spojené s 1. částí projektu Nalezení vhodné dodavatelské firmy Vypracování projektové dokumentace Odsouhlasení projektové dokumentace patřičnými státními orgány. Komunikace s městskými orgány o moţnosti pronájmu či odkupu budovy. Předloţení projektové dokumentace městským orgánům. Vyřízení patřičného stavebního a územního rozhodnutí V této fázi projektu bude důleţité mít kvalitně zpracované podklady pro městské orgány, které rozhodují o budoucím vyuţití městských budov. Důleţité bude také správné přednesení a prezentace projektu na radnici města a získání podpory zastupujících orgánů města k získání budovy a potřebných povolení pro realizaci tohoto projektu. Časově tato fáze zabere sedm měsíců. Personální obsazení 1. části projektu Personální zastoupení v této fázi projektu není příliš rozsáhlé, je potřeba tým lidí komunikujících s úřady. Tito lidé by byli součástí projektového týmu, tudíţ lidské zdroje pro tuto fázi projektu nejsou nikterak výjimečné. Úkolem našeho čtyřčlenného projektového týmu je dosaţení poţadovaných výstupů projektu. Bude sestaven z odborníků z oborů wellness a wellness zařízení, stavebnictví, dotační politiky a ekonomie a právní a poradenské činnosti. Tým bude pracovat společně na přípravě projektového záměru a vykonává činnosti související s realizací projektu, převáţně pak má hlavní schvalovací a rozhodovací pravomoc v otázkách týkajících se projektu. Dosaţená kvalifikace členů projektového týmu musí odpovídat daným úlohám a personálním rolím v projektu. Výsledek 1. části projektu Očekávaným výsledkem této fáze je schválení projektu státními a městskými orgány. Podpoření projektu městem a získání potřebných stavebních povolení pro realizaci druhé části projektu a tedy vybudování wellness centra ve zmíněné budově. 4.5.2 Předpokládané činnosti spojené s 2. částí projektu Projektová dokumentace k wellness centru Ohlášení staveb a stavebního povolení Stavební řízení k získání stavebního povolení 53

Provedení rekonstrukce Vybudování a zapojení všech technologií potřebných ve wellness centru Schválení rekonstrukce a získání kolaudačního souhlasu Zkušební provoz Hledání vhodných kandidátů k obsazení volných pracovních pozic Fáze projektu, ve které dochází ke skutečné rekonstrukci a přestavbě objektu na poţadované wellness centrum. V této fázi je důleţité se zaměřit na kvalitní výběr stavební i dodavatelské firmy a spolupracovat s kontrolními institucemi. Personální obsazení 2. části projektu Personální obsazení v této části projektu, jiţ nebude jen na projekčním týmu. Ten bude mít ovšem stále rozhodující a schvalovací moc nad ostatními členy projektu. Ostatní členové v této části projektu budou zaměstnanci stavební a dodavatelské firmy, úředníci ze stavebního úřadu a další osoby, které budou při realizaci wellness centra zapojeni do projektu. Výsledek 2. části projektu Výsledkem úspěšně realizované druhé části projektu pak budou nově vytvořené prostory wellness centra na Hanáckém náměstí v Kroměříţi 4.5.3 Předpokládané činnosti spojené s 3. aktivitou projektu Zahájení provozu wellness centra Ukončení projektu Fáze uzavření projektu a správa nového wellness centra probíhající za plného provozu. Personální obsazení 3. části projektu Třetí část projektu se jiţ týká wellness provozu za plného chodu a tudíţ jsou jako personální obsazení povaţováni všichni zaměstnanci wellness centra. Výsledek 3. části projektu Předpokládané výsledky hospodaření wellness centra ukazuje Tabulka 23 Příjmy vs. výdaje.

54

4.6 Souhrnné etapy projektu Z důvodu provázanosti dokumentů, jednotnosti projektu a jednoduší orientace v etapách projektu vznikl tento konečný harmonogram celého projektu. Etapa zahájení a hledání vhodného dodavatele a stavební firmy (1.7.2014 – 1.9.2014) – analyzování situace moţnosti vzniku wellness centra. Výběr vhodné stavební a dodavatelské firmy dle ceny a realizačního návrhu. Etapa zpracování dokumentace (1.8.2014 – 1.11.2014) – zpracování veškeré dokumentace

spojené

s pronájmem

budovy,

vypracování

dokumentace

k územnímu a stavebnímu povolení, vypracování ţádosti o přidělení dotací. Etapa schvalování (1.11.2014 – 1.2.2015) Etapa rekonstrukce části budovy (1.2.2015 – 1.6.2015) – Začátek stavebních úprav dle projektu wellness centra, hrubé stavební úpravy v budově potřebné k realizaci wellness centra Etapa vybudování wellness centra (1.3.2015 – 10.10.2015) – technologické a technické úpravy potřebné pro vznik wellness centra, konečný vzhled wellness centra Etapa kontroly a schválení stavby (1.8.2015 – 15.10.2015) – Kolaudace Etapa hledání vhodných kandidátu na obsazení pracovních pozic (1.3.2015 – 20.10.2015) – výběrová řízení na personální obsazení jednotlivých pracovních pozic vzniklých realizací projektu Etapa zahájení provozu wellness centra (20.10.2015) Etapa ukončení projektu a podání monitorovací zprávy s ţádostí o vyplacení dotace (20.10.2015 – 1.2.2016) – vytvoření pamětní desky a zkompletování veškeré potřebné dokumentace pro vyplacení dotace. 4.6.1 Ganttův diagram projektu V příloze 1. Ganttův diagram projektu máme znázorněné jednotlivé etapy našeho projektu s časovým rozvrţením podle naplánovaného harmonogramu. Nejdelší části našeho projektu, jak je patrné z diagramu, jsou etapy vybudování wellness centra i díky vysokým nárokům na kvalitu hledání nových kandidátů na obsazení pracovních pozic.

55

4.6.2 Síťový graf projektu V příloze 2. síťový graf projektu je potom naznačena posloupnost projektových etap. Je zde také počítáno s přesnou dobou práce na jednotlivých etapách a návazností jednotlivých etap. Pro lepší přehlednost uvádím popis jednotlivých čísel a písmen v grafu:

4.7 Organizační zajištění Z Graf 3 - Organizační struktura projektu můţeme vyčíst organizační a řídící strukturu našeho wellness centra od začátku projektu aţ k jeho běţnému chodu se zaměstnanci.

Graf 3 - Organizační struktura projektu Zdroj: vlastní příprava

Vedoucí projektu: Člen projektového týmu, hlavní iniciátor projektu, který bude zajišťovat personální obsazení. Odpovědná osoba a ekonomické zajištění: Ekonomický člen projektového týmu. Osoba, která bude působit po dobu celého projektu, jako dozor nad celým projektem a která bude působit jako ekonom projektu a bude působit v realizační fázi jako finanční expert a účetní.

56

Koordinace činností: Zástupce v projektovém týmu z oblasti stavebnictví, který po dobu celého projektu bude řídit jednotlivé činnosti. Právní odpovědnost: Poslední člen projektového týmu, který bude jako právní dohlíţet v přípravné fázi jako kontrola a tvorba veškeré dokumentace potřebné k zahájení projekt. Během fáze realizace bude zapotřebí ještě odborníků ze stavební firmy zaměřující se na stavbu wellness center, designerů a v neposlední řadě dělníků na stavební práce. Ve fázi poprojektové (udrţitelnosti) bude vytvořeno 8 pracovních míst. Ty budou dohlíţet na chod wellness centra. Jako personalista bude mít rozhodující slovo při výběru vhodných kandidátů zadavatel projektu. Projektový tým Projektový tým je tvořen čtyřmi kvalifikovanými osobami, které v případě potřeby budou spolupracovat s dalšími odborníky. Jijich přesné funkce a činnosti zobrazuje Tabulka 13 - Přehled funkcí a činností. Tabulka 13 - Přehled funkcí a činností

Zdroj: vlastní příprava

V Tabulka 14 -Odpovědnost za jednotlivé úlohy uvádím souslednost jednotlivých úkonů nezbytných k realizaci centra, v závislosti na tom kdo daný úkol realizuje, schvaluje a kontroluje.

57

Tabulka 14 -Odpovědnost za jednotlivé úlohy

Zdroj: etapy, vlastní příprava

4.8 Kritéria úspěšnosti projektu Tvrdé faktory Bylo dosaţeno dohody s městem o pronájmu části budovy. Rekonstrukce budovy proběhla bez problémů. Vybudování wellness centra v objektu bylo bez problémů. Dodané zařízení a vybavení je plně funkční. Práce na všech fázích projektu jsou dokončeny včas. Nabídka nových sluţeb je dostatečně vyuţívána. Výdaje se příliš neliší od výdajů uvedených v ideovém plánu Měkké faktory Klienti jsou s wellness centrem spokojeni. Personál je dostatečně kvalifikován a dále vzděláván. Zařízení je vyuţíváno celoročně a hlavně efektivně. Klienti díky procedurám jsou více odpočatí. Kritéria neúspěšnosti Termíny dokončení prací nejsou dodrţeny. Nové zařízení není plně funkční. Sluţby nejsou dostatečně vyuţívány. 58

Zájem o wellness procedury klesl. Práce s klienty je méně kvalitní. Pracovníci nejsou spokojeni, nemají dostatečně kvalifikaci a zařízení tak není vyuţíváno efektivně.

4.9 Vhodný způsob financování projektů Investiční projekt takového rozsahu v současnosti nelze realizovat bez zajištění dostatku financí v předprojektové fázi projektu. Proto se u těchto projektů, v případě, ţe nejsou zajištěny finanční prostředky na realizaci, hledají vhodné způsoby jejich financování, jiţ od první chvíle vzniku projektu. Vhodné cesty k financování tohoto projektu mi připadají prostřednictvím soukromého investora, nebo prostřednictvím dotací z veřejných peněz. Jako reálná a často vyuţívaná metoda financování těchto projektů je zvolena kombinace obou těchto způsobů. (Marková. 2000) 4.9.1 Soukromý investor Zajištění dostatku finančních prostředků na tento projekt vede přes nalezení soukromého investora, který má podobný zájem o rozvoj města Kroměříţ a sluţeb wellness v tomto městě. Představením projektu a jeho výhod (odlišující náš projekt od konkurence, finanční a ekonomické analýzy, atd.) můţe pomoci s moţným zapojením soukromého investora do projektu a zisku potřebného kapitálu k uskutečnění tohoto investičního záměru. Dále pak v tomto případě bude záleţet na investorovi, jakým směrem se dané wellness centrum bude ubírat a kolik finančních prostředků bude ochoten soukromý investor poskytnout (Blaţek, Viturka, a kol. 2008) 4.9.2 Dotace Druhým

způsobem

zisku

finančních

prostředků

na

realizaci

daného

projektového záměru je vypracování ţádosti o investiční dotaci k jednomu z moţných poskytovatelů finančních dotací v České republice a Evropské unii. Převáţně se jedná o dotační tituly z EU, státu, kraje, nebo města. U investičního projektu takového rozsahu spíše předpokládáme poskytnutí dotace od EU či státu v případě, ţe daný investiční záměr koresponduje se navrţenými dotačními 59

tituly pro období, ve kterém má být projekt realizován. (Novotníková, 2005, p. 9-15) Pro dotační tituly z EU, které jsou od letošního roku odlišné od předcházejícího období 2007-2013, kde byl v hojné míře podporován i rozvoj cestovního ruchu, jsou pro roky 2014 aţ 2020 vypsány tyto dotační tituly, do kterých pokud budeme chtít uspět s naší ţádostí, budeme náš projekt muset začlenit: Podnikání a inovace, Integrovaný regionální operační program či zaměstnanost. Při ţádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu opět budeme muset projekt přizpůsobit, tak aby případně vyhovoval proporcím a atributům o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. V případě podání ţádosti o poskytnutí dotací na město Kroměříţ, projekt můţe uvaţovat o uspění ve dvou datačních titulech vyhlášených městem pro rok 2014. Jedná se pak o dotační titul „04 Dotace na dofinancování projektů“, který pomáhá především těm ţadatelům, kteří na své aktivity hledají i jiné neţ městské finanční zdroje. Pomáhá tak s dofinancováním projektu sice menší ale i tak důleţitou finanční částkou. V případě realizace projektu a jeho následném provozu by pak mohl projekt vzhledem ke svému charakteru dosáhnout na dotační titul „ 01 Dotace na provoz. Touto dotací město podporuje projekty zaměřené na veřejnost a vyuţití volného času a pomáhá s úhradou fixních nákladů na realizaci daných projektů či udrţení daných projektů v chodu (Marková, 2000)

4.10 Vazby vyplývající z marketingové analýzy Informace, které nám poskytla marketingová analýza, nám dále pomohly s kalkulací celkových příjmů a výdajů za roční provoz takového wellness centra. Pomohly nám dotvořit finanční a později ekonomickou analýzu k projektu. 4.10.1 Příjmy Provozní příjmy projektu v investiční variantě ukazuje Tabulka 15 - Provozní příjmy wellness centra. Provozní příjmy jsou spočítány z celkové návštěvnosti wellness centra a cen jednotlivých procedur. Podstatnou část příjmů v našem wellness centru tvoří návštěva zábavního bazénu a saun. Průměrná cena byla spočítána jako součet všech moţných kombinací vstupů, který si klient můţe 60

koupit dle Tabulka 12 - Cena jednotlivých procedur. Důleţitým krokem v budoucnu bude zvýšení poměrné částky příjmů u draţších produktů ve wellness centru, u ostatních procedur mimo základní vstupné a u vstupné se saunami ve wellness centru. Toho bychom chtěli dosáhnout především stoprocentně odvedenou kvalitní a odbornou prací s klienty v těchto nabízených sluţbách. U provozních příjmů ze sluţeb jako jsou příjmy z bazénů, saun či fitness centra je podle zákona o DPH sníţená sazba na 15 %, a s touto sazbou je u výše zmíněných procedur počítáno v Tabulka 15 - Provozní příjmy wellness centra. Tabulka 15 - Provozní příjmy wellness centra Poptávka Děti Dospělí Děti Příjmy z wellness celkově Dospělí Děti Příjmy z koupelí Dospělí Děti Příjmy z wellness Kryosauna Dospělí Děti Příjmy z wellness masáţe Dospělí Děti Příjmy z wellness zábaly Dospělí Děti Příjmy z welness karidozóna Dospělí Děti Celkové příjmy wellness centra Dospělí Celkem Příjmy z bazénu a saun

14 087 56 320 366 1 493 98 387 105 453 105 412 58 241 125 473 14 453 57 813 72 266

Průměrná cena za standardní sluţby 91,6 120,6

97 133 150 200 116 150 650 800 30 50

Provozní příjmy s DPH 1 290 369 6 792 192 69 380 368 850 9 467 51 587 15 750 90 600 12 180 61 800 37 700 192 800 3 750 23 650 1 363 499 7 184 692

168 309 885 938 6 637 16 455 1 643 8 953 2 054 11 817 2 114 10 726 6 543 33 461 489 3 085 175 436 905 478

Provozní prijmy bez DPH 1 122 060 5 906 254 62 743 352 395 7 824 42 634 13 696 78 783 10 066 51 074 31 157 159 339 3 261 20 565 1 188 064 6 279 214

8 548 191

1 080 913

7 467 278

DPH

Zdroj: vlastní výpočty, analýza konkurence

4.10.2 Výdaje Výdaje v investiční variantě vychází zejména z kapacity budoucího wellness centra a jeho energetické náročnosti. Další významnou poloţku výdajů wellness centra tvoří náklady na zaměstnance, reţijní náklady a chemie nezbytná pro provoz jednotlivých bazénů. Osobní výdaje Osobní výdaje představují výdaje na zaměstnance, kteří budou zabezpečovat chod wellness centra. Předpokládá se, ţe areál bude v provozu 7 dní v týdnu a 12 hodin denně. Předpokládá se vytvoření celkem 8 pracovních míst. Tento předpoklad vychází z kapacity zařízení a ze srovnání s obdobnými wellness centry a jejich nároky na zaměstnance. Přehled jednotlivých pracovních pozic a 61

jejich finanční náročnost zachycuje následující Tabulka 16 - Výdaje na zaměstnance. Tabulka 16 - Výdaje na zaměstnance Měsícní výdaje na osobu Pozice Vedoucí wellness centra Wellness trenér

Počet osob Hrubá mzda Odvod (34% )

Roční výdaje

Celkem

Za osobu

Celkem

1

30 000

10 200

40 200

482 400

482400

2

18 000

6 120

24 120

289 440

578880

Technik

2

20 000

6 800

26 800

321 600

643200

Pokladní

2

18 000

6 120

24 120

289 440

578880

uklízečka

1

15 000

5 100

20 100

241 200

241200

Celkem

8

101 000

34 340

135 340

2524560

Zdroj: obdobná zařízení, vlastní výpočty

Náklady na suroviny Nedílnou součástí nákladů v zařízeních podobného typu jsou materiál a suroviny určené k provozu (kancelářské potřeby, čisticí prostředky) a chemikálie a přípravky potřebné k provozu (chlór, tekutý dusík, jíl, hlína). Cenu tohoto zboţí na jeden kalendářní rok udává Tabulka 17 - Náklady na suroviny. Celkem je na suroviny potřeba 255 500 Kč na rok. Tabulka 17 - Náklady na suroviny Roční výdaje bez DPH

DPH

Roční výdaje s DPH

Chemikálie

50 000

10 500

60 500

Tekutý dusík

40 496

8 505

49 000

Suroviny na zábaly Ostatní materiály a suroviny

20 661

4 338

25 000

100 000

21 000

121 000

211 157

44 343

255 500

Celkem

Zdroj: ideový záměr, náklady na pořízení surovin z podobných wellness center

Energie Zahrnuje náklady na elektřinu (zejména provoz jednotlivých wellness technologií), vytápění (ohřev bazénové vody a vytápění samotného objektu) a vodu (vodné, stočné). Budoucí výdaje byly stanoveny na základě propočtů spotřeby v ideovém záměru a na základě výdajů obdobných zařízení. Elektřina Spotřeba elektrické energie jednotlivých bazénů vychází z jejich velikosti a technologického řešení. Podstatná část elektrické energie je potřeba k udrţování wellness centra v chodu. Celkovou spotřebu elektrické energie pak udává Tabulka 18 – Přehled roční spotřeby elektřiny. 62

U našeho wellness centra se předpokládá s roční spotřebou okolo 438000 kWh. Při ceně 4,03433 Kč za 1 kWh, jak je uváděno v ceníku společnosti E-on v tarifu C 25d – vysoký tarif (VT) - (1 MWh = 1000 kWh = 4034,33 Kč bez DPH) jsou náklady spojené s elektrickou energií v našem wellness centru ve výši 1.767.036,54 Kč bez DPH za rok. Tak jako u běţného zboţí a sluţeb má elektrická energie sazbu DPH ve výši 21% a proto roční výdaj elektrické energie včetně DPH činí 2.138.114,21,-Kč. Tabulka 18 – Přehled roční spotřeby elektřiny V době provozu

V době mimo provoz

Za rok (kWh)

Vnitřní bazének

40 kW/hod

20 kW/hod

262800

Wellness

40 kW/hod

Celkem

80 kW/hod

175200 20 kW/Hod

438000

Zdroj: ideový záměr, obdobná zařízení

Vodné a stočné Spotřeba vody v podobných zařízení je odhadována především v návaznosti na počet návštěvníků a jejich průměrnou spotřebu vody na den v podobném wellness centru a dále v návaznosti na celkovou spotřebu vody pro naplnění a udrţování hygienické čistoty v bazéncích. Při výpočtu spotřeby vody bylo počítáno s 30 l vody na osobu a den. U vnitřních bazénků a van bylo počítáno s celkovou potřebou vody pro první naplnění a s další potřebou vody v mnoţství 20 % celkového objemu bazénků a van denně pro obměnu a doplnění. Celkovou spotřebu vody ukazuje Tabulka 19 – Při ceně 60,54 Kč/m3 za vodné a stočné bez DPH jsou výdaje našeho wellness centra za rok ve výši 467.247,72 Kč bez DPH. Sazba DPH u vodného a stočného je sníţená na 15% a tudíţ cena vody s DPH pro naše wellness centrum je 537.334,878,-Kč Tabulka 19 – Přehled roční spotřeby vody 20% obměnou kaţdý den Maximální naplnění Celkem za rok Vnitřní bazéneky

15 m3

70 m3 + 5 m3

5550 m3

Wellness na osobu

2168 m3

Celkem

7718 m3

Zdroj: ideový záměr

Celkový přehled výdajů za energie Celkový přehled všech výdajů za energie za rok ukazuje následující Tabulka 20 Celkový přehled výdajů za energie za rok. Nechybí zde ani poloţka vytápění 63

objektu, tedy plyn spotřebovaný na udrţování konstantní teploty v prostorách wellness centra. Velikost nákladu na plyn je odvozena od dřívější spotřeby plynu z let, kdy budova byla vyuţívána. Tato spotřeba činila 31 200 m3 plynu za rok, coţ představuje spotřebu 321 960 kWh za rok (1m3 plynu se na jednotku kWh přepočte koeficientem 10,55). Sazba na 1 kWh činí dle ceníku 0,96281 Kč bez DPH. Při určování celkové ceny plynu je nezbytné počítat s poloţkou stálé měsíční platby, coţ ročně představuje 3272,60 Kč bez DPH. Vytápění objektu by nemělo překročit částku 313.258,91 Kč bez DPH. Tato částka s 21% DPH představuje náklad 379.043,28,-Kč za rok. Z výsledků vyplývá, ţe největší podíl téměř 70% všech výdajů jsou výdaje na spotřebovanou elektrickou energii. Zbytek peněz potřebných na úhradu výdajů za energie se celkem rovnoměrně rozdělí mezi vodu a plyn. Tabulka 20 - Celkový přehled výdajů za energie za rok Přehled výdajů za energie

Spotřeba za rok

cena za jednotku (Kč)

celková cena bez DPH

Elektřina

438 000 kWh

4,03433

1 767 036,5

Vytápění (plyn)

321 960 kWh

0,96281

313 258,9

Vodné stočné

7718 m3

60,54

467 247,7

Celkem

2 547 543,2

Zdroj: ideový záměr

Ostatní výdaje U ostatních výdajů se jedná především o nezbytné opravy na udrţování objektu v provozuschopném stavu. Mezi ostatní sluţby jsou zahrnuty také sluţby materiálové povahy (rozbory vody, praní prádla, odvoz odpadu), sluţby nemateriálové povahy (právní sluţby, internet), náklady na reklamu a další (jako je cestovné a telefony). Přehled těchto výdajů uvádí Tabulka 21 - Ostatní výdaje. Tabulka 21 - Ostatní výdaje

Opravy

Roční výdaje bez DPH 150 000

31 500

Roční výdaje s DPH 181 500

Sluţby materiální povahy

100 000

21 000

121 000

Sluţby nemateriální povahy

100 000

21 000

121 000

Reklama

150 000

31 500

181 500

Ostatní

200 000

42 000

242 000

Celkem

700 000

147 000

847 000

Zdroj: ideový záměr, vlastní výpočty

64

DPH

Přehled výdajů Přehled veškerých výdajů za rok v novém wellness centru v Kroměříţi ukazuje Tabulka 22 - Přehled výdajů. Z přehledu je patrné, ţe největší poloţky při ročním provozu wellness centra jsou nepochybně výdaje za energie a platy zaměstnanců. Výdaje za energie jsou relativně fixní výdaje. Sníţení těchto výdajů by umoţnila jen změna tarifu. U elektrické energie bychom mohli uvaţovat o poměrně razantním sníţení ceny za elektrickou energii přesným stanovením odběru v době s nízkým tarifem, kdy cena za elektrickou energii dosahuje hodnoty pouze 1,69 Kč za 1 kWh. Pokud přihlédneme k hodinám určeným v průběhu dne pro nízký tarif a otevírací době našeho wellness centra, můţeme předpokládat, ţe se jedná asi o 30 % celkové spotřeby, u které by bylo moţné počítat s niţším tarifem. Celková úspora by tedy mohla činit aţ 300 000 Kč za rok. Další moţností jak uspořit a sníţit náklady našeho wellness centra je úspora osobních výdajů. Mzdové ohodnocení u některých pozic v našem plánu je poměrně nadstandardní pro město Kroměříţ. Tabulka 22 - Přehled výdajů Roční výdaje bez DPH / bez odvodů

DPH / odvody

Roční výdaje s DPH/ s odvody

Náklady na suroviny

211 157

44 343

255 500

Energie

2 547 543

506 949

3 054 492

Ostatní výdaje Celkem bez osobních výdajů

700000

147000

847000

3 458 700

698 292

4 156 992

Osobní výdaje

1 884 000

640 560

2 524 560

Celkem

5 342 700

1 338 852

6 681 552

Zdroj: vlastní tabulky a výpočty

4.10.3 Příjmy vs. výdaje Porovnání příjmů a výdajů wellness centra za rok provozu ukazuje Tabulka 23 Příjmy vs. výdaje. V ideálním případě, kdy skutečné příjmy dosáhnou stejné hodnoty, jako je naznačeno v kapitole 4.10.1 a výdaje nepřekročí hodnotu, která je zaznamenána v kapitole 4.10.2 by naše wellness centrum v Kroměříţi dosáhlo poměrně přesvědčivého provozního zisku.

65

Tabulka 23 - Příjmy vs. výdaje bez DPH Příjmy Celkem bez osobních výdajů Výdaje

včetně DPH 8 452 297

3 458 700 698 292

4 156 992

Osobní včetně odvodů

2 524 560

Celkem

5 983 260

Provozní zisk

DPH

7 407 718 1 044 579

1 424 458

Zdroj: vlastní výpočty

4.11 Očekávaný socioekonomický přínos Výše jednotlivých socioekonomických přínosů je stanovena s ohledem na budoucí počet uţivatelů projektu, tedy uţivatelů wellness centra. Jak uvádí Tabulka 24 - Počet uţivatelů wellness centra Tabulka 24 - Počet uţivatelů wellness centra

Domací Domácí Turisté Zahraniční Celkem Děti, senioři Celkem

Celkem za rok 56367 14 786 1113 15 899 14 453 72 266

Denně 154 41 3 44 40 198

Zdroj: marketingová analýza

Socioekonomickým přínosem je pro všechny potencionální klienty zlepšení stavu infrastruktury pro volnočasové aktivity jak pro jednorázové uţivatele, tak pro stálé zákazníky. Projektový záměr přispěje ke zlepšení podmínek pro trávení volného času, resp. trávení volného času regenerací a odpočinkem v novém wellness centru. Celkový počet uţivatelů se po vybudování wellness centra odhaduje průměrně na 72 266 za rok (viz. odhad poptávky). Všem těmto návštěvníkům se zlepší podmínky pro trávení volného času, a proto jsou všichni započítáni do tohoto indikátoru „zlepšení stavu infrastruktury pro volnočasové aktivity“. Míra zlepšení současného stavu je stanovena na 100 %, neboť dochází k celkovému vybudování nového areálu wellness centra. Výpočet tohoto indikátoru je tedy stanoven jako součin počtu všech návštěvníků zařízení vynásobený mírou zlepšení současného stavu.

66

Další

nezanedbatelný

socioekonomickým

přínosem

je

vytvoření

osmi

pracovních míst v regionu, jak ukazuje Tabulka 25 - Pracovní místa. (1 pracovní místo – vysokoškolské, 6 pracovních míst - středoškolských a 1 pracovní pozice - základní vzdělání.) Tabulka 25 - Pracovní místa Fukce Vedoucí wellness centra Wellness trenér Technik Pokladní Uklízečka

Celkový počet míst na typ vzdělání Vysokoškolské 1 Středoškolské 6 Středoškolské Středoškolské Základní 1

Počet míst Typ vzdělání 1 2 2 2 1

Zdroj: marketingová analýza

Dalším socioekonomickým přínosem je uspokojení zájmu turistů přijíţdějících do města. Zvýšení atraktivnosti města nabídkou nových turistických lákadel jako je nové wellness centrum. Nově vybudované wellness centrum, jak ukazují výsledky dotazníkového šetření, můţe přispět k udrţení návštěvníků ve městě. Ze všech turistů, kteří navštíví město Kroměříţ, jak ukazuje dotazníkové šetření, by si bylo ochotno z důvodu návštěvy wellness centra prodlouţit svůj pobyt celých 25 % turistů. To znamená z 27 154 turistů, kteří navštíví město Kroměříţ za rok, celých 6 788 turistů by se ve městě zdrţelo déle. Míra zlepšení současného stavu je stanovena u tohoto indikátoru na průměrný počet přenocování ve městě Kroměříţ, který bez vybudování wellness centra se pohybuje na hranici 1,88 noci na turistu. Zvýšením počtu strávených nocí u 25 % turistů o jednu noc dojde k posunu této hranice na 2,13 noci na turistu. Dalším socioekonomickým přínosem pro město a celý turisticko-sportovní průmysl je vybudování pojítka mezi městem a lidmi podnikajícími v cestovním ruchu ve městě. Wellness centrum bude slouţit k rozvoji cestovního ruchu a sportu. Vedení bude plně akceptovat a podporovat plány města na rozvoj cestovního ruchu. Svými prostředky a moţnostmi bude centrum vhodnou oázou klidu pro turisty i vynikajícím a odborným pracovištěm pro sportovce vyţadující kvalitní regeneraci. Tyto socioekonomické přínosy po přepočítání jejich hodnot do celkových peněţních toků se připojují k celkovým příjmům wellness centra z provozu v ekonomické analýze.

67

4.12 Finanční a ekonomické analýzy Následující kapitola v projektovém řešení, bude zaměřena na celkový potencionál našeho wellness centra a jeho finanční a ekonomické výsledky v případě realizace projektu a udrţení si svého význačného postavení v oblasti wellness v průběhu následujících let. Budou představeny finanční a ekonomické analýzy, které budou dále upřesňovat a ekonomicky vymezovat potencionál daného zařízení ve zvolené lokalitě. Při předpokládané hrubé odhadní ceně, kterou poskytly dotazované firmy zabývající se výstavbou wellness center 30 000 Kč za m2 by mohlo být v našem projektu rekonstruováno kolem 330 m2. Cena vybudování wellness centra v dané lokalitě se tím pádem bude pohybovat na hranici 10 000 000 Kč. Společně s celkovou cenou výstavby musíme počítat 1 000 000 Kč, které budou investovány do rekonstrukce a úpravy budovy. Tyto částky jsou uváděny bez DPH. Současně při dlouhodobém pronájmu části budovy od města za jiţ zmíněných 2 400 000 Kč na dvacet let, by celkové náklady na realizaci projektu dělaly 13 310 000 Kč rekonstrukce a výstavba wellness centra a 2 400 000 Kč nájemné na dvacet let. Ročně by tyto náklady po dobu 20 let znamenaly navýšení nákladů o 785 500 Kč. Tabulka 26 - Finanční analýza projektu ukazuje finanční výsledky vytvořeného projektu po dobu stanoveného pronájmu budovy. Tabulka 26 - Finanční analýza projektu

Zdroj: vlastní výpočty

68

Z finanční analýzy nám potom vychází, ţe při diskontní sazbě 5 % za rok, která je dnes běţná u investičních projektů s diskontním faktorem 105 % se dostaneme po dvaceti letech na celkovou čistou finanční hodnotu (FNPV) 5 793 283 Kč. Finanční vnitřní výnosová míra (FMR) se pohybuje kolem 10% a index rentability je 43,14%. Všechny tyto získané ukazatele uvádí přehledně Tabulka 27 - Výsledky finanční analýzy Tabulka 27 - Výsledky finanční analýzy

Zdroj vlastní výpočty

Výsledné hodnoty finanční analýzy ukazují, ţe doba návratnosti takového projektu se pomocí odhadů poptávky, výdajů a finanční analýzy v diskontované cash flow pohybuje okolo 13 let provozu wellness centra. Výnosnost provozu wellness centra podle nastavených parametrů je ročně okolo2 000 000 Kč bez přidaných socioekonomických přínosů. Po odečtení DPH a odvodů a započítání socioekonomických přínosů k projektu vznikne ekonomická analýza projektu. V našem případě jsou socioekonomické přínosy z ekonomické analýzy vypuštěny. Výpočet socioekonomických přínosů v peněţních hodnotách je velmi sloţitý proces kombinací a výpočtů veškerých ekonomických přínosů, zajištěných vznikem projektu v dané oblasti. Tyto socioekonomické přínosy jsou zmíněny v kapitole 664.11. Tabulka 28 Ekonomická analýza (bez socioekonomických přínosů) ukazuje, jak náš projekt bude ekonomicky udrţitelný i po odpočtu všech odvodů a DHP.

69

Tabulka 28 - Ekonomická analýza (bez socioekonomických přínosů)

Zdroj: Vlastní výpočty

Z ekonomické analýzy vyplývá Tabulka 29 - Výsledky ekonomické analýzy Tabulka 29 - Výsledky ekonomické analýzy

Zdroj: vlastní výpočty

4.13 Rizika a jejich hodnocení V Tabulka 30- Rizika projektu ukazuji přehled předběţných rizik týkajících se uskutečnění tohoto projektu. Hodnocení míry rizik bude probíhat na základě trojčlenné škály - nízká – střední – vysoká stejně jako pravděpodobnost vzniku rizika. V tabulce dále uvádím strategii proti riziku a představím osobu, která bude zodpovědná za řízení těchto rizik.

70

Tabulka 30- Rizika projektu

Zdroj: Vlastní

Zdroj: Vlastní

71

5 Diskuse V této kapitole se vracíme zpět k cílům a hypotézám poloţených v naší diplomové práci. Prvním cílem bylo vypracování vhodné marketingové analýzy k našemu wellness centru. Pomocí této marketingové analýzy jsme rozebrali veškeré podmínky, zda provoz wellness centra v Kroměříţi má smysl. K vyřešení základních otázek a cílů v projektu jsme pouţili SWOT analýzu, která nám dále otevřela cestu k vypracování podrobné analýzy prostředí tohoto projektu. Tato analýza nám pomohla lépe se orientovat v oblasti, ve které má být projekt realizován a doplnila naši SWOT analýzu o důleţité informace z jednotlivých oblastí týkajících se našeho projektu v okrese Kroměříţ. Výsledky analýz nabídky a poptávky tohoto zařízení ukázaly, zda by toto zařízení mohlo být ekonomicky výdělečné a konkurenceschopné v dané lokalitě. Pomocí analýzy poptávky jsme mohli určit potencionální zájem zákazníků o nové wellness centrum. K tomu nám dopomohly informace získané z městského krytého plaveckého bazénu a z podobného zařízení ve Valašském Meziříčí. Dále jsme mohli určit cílové uţivatele projektu a jejich procentuální zastoupení. Díky dotazníkovému šetření můţeme usuzovat, ţe obyvatelé města a turisté mají velký zájem o projekt tohoto zaměření a rozsahu ve městě. Zájem sportovních klubů ať uţ z nedostatku financí nebo neochoty podmanit se novým trendům ve sportu byl niţší. V analýze nabídky wellness produktů jsme si prověřili konkurenční prostředí ve městě a blízkém okolí a zjistili jsme, ţe nabízené sluţby ve městě existují ale stále, díky silné poptávce po kvalitnějších a komplexnějších sluţbách ze stran klientů, se vytváří nová místa v duchu wellness (př. krytý plavecký bazén), coţ ukazuje na rostoucí zájem obyvatel o tyto

sluţby

a

potencionální

vhodnost

tohoto

projektu

v Kroměříţi.

Marketingovým mixem byly stanoveny ceny za procedury, které byly prověřeny jak u konkurence (srovnáním nabízených sluţeb a ceny za tentýţ produkt), tak byly také vztaţeny na samotný projekt a jeho předpokládané roční výdaje, aby byl projekt udrţitelný a ekonomicky výhodný. Dále byly vybrány vhodné kanály neboli distribuční cesty a místo k vytvoření tohoto projektu. Konečný výběr

72

vhodné reklamní a propagační strategie uzavírá celou kapitolu marketingového mixu. Předpokládáme, ţe komplexní wellness centrum v Kroměříţi bude konkurenceschopné Dle výše zmíněných analýz se nám povedlo ověřit konkurenceschopnost wellness centra v Kroměříţi. Ukázali jsme, ţe jeho výhody oproti konkurenci v dané oblasti jako je jeho umístění, celoroční vyuţití, ale především komplexnost nabízených sluţeb v oblasti regenerace a relaxace a výhodná cena s dostatečnými prostory pro soukromí a pohodlí klienta jsou výhody, které v dnešním světě klient wellness center vyhledává a které rozhodují o úspěšném podnikání v oboru wellness sluţeb. Druhým cílem bylo zjistit, jaká by byla reakce obyvatel města Kroměříţ a okolí na otevření nového wellness centra, zda je potřeba nové wellness centrum a zda by obyvatelé měli zájem a navštěvovali nové wellness centrum. Díky dotazníkovému šetření můţeme usuzovat, ţe obyvatelé města a turisté mají velký zájem o projekt tohoto zaměření a rozsahu ve městě. Obyvatelé města dle stanovených analýz by navštěvovali wellness centrum. Zájem sportovních klubů ať uţ z nedostatku financí nebo neochoty podmanit se novým trendům ve sportu byl niţší. Předpokládáme, ţe lidé na Kroměříţsku mají zájem o nové wellness centrum. Ze 100 náhodně vybraných obyvatel města Kroměříţe, si 78 respondentů myslí, ţe městu chybí prostory k regeneraci a odpočinku. Necelá polovina respondentů by přivítalo nové prostory, které by nabízelo sluţby v oblasti wellness na Kroměříţsku. Z těchto výsledků se dá odvodit, ţe obyvatelé města mají zajem o nové welllness centrum. Předpokládáme, ţe sportovní kluby a organizace na Kroměříţsku vyuţívají wellness centrum jako prostředek regenerace. Co se týče spolupráce sportovních klubů s wellness centrem, jasný zájem ukázaly v dotazníku 3 kluby, z toho 2 by byly ochotny se i finančně podílet na spolupráci.

73

Předpokládáme, ţe by otevřením nového wellness centra zvýšilo počet dnů, které turisté stráví ve městě Výsledky dotazníků ukázaly, ţe díky otevřením nového wellness centra by mohlo dojít k navýšení počtu nocí strávených v ubytovacích zařízeních u 25 % turistů, coţ by znamenalo celkové navýšení průměrného počtu přenocování u turistů na 2, 13 noci, které stráví turista ve městě Kroměříţ. Třetím cílem diplomové práce bylo představit realizovatelný projekt k vytvoření relaxačních prostor v Kroměříţi Projekt daného wellness centra, jeho cíle, časový harmonogram, personální zajištění, rozpočet i s finanční a ekonomickou analýzou Předpokládáme, ţe vytvoření projektu bude mít šanci na pozdější realizaci pomocí ekonomické rozvahy. Vzhledem k výsledkům hospodaření podle předpokládaných příjmů a výdajů zjištěných z informací uvedených výše, nejpřesněji nám tyto výsledky udává Tabulka 23 - Příjmy vs. výdaje, a tabulky finanční a ekonomické analýzy bude tento projekt s ročním ziskem pohybujícím se kolem 2 000 000 Kč ročně, i bez jakékoliv pomoci s financováním například prostřednictvím vhodných dotací na provoz či podporu investičních projektů. I při razantním zvýšení výdajů, či poklesu příjmů v našem wellness centru stále existují rezervní kroky ke sníţení výdajů. Tyto kroky jsou popsány v kapitole 4.10.2 Výdaje. Co se týče dlouhodobého plánu i vzhledem k investici do vybudování wellness centra výsledky jsou uvedeny v ekonomické a finanční analýze projektu. Díky kladnému hospodaření našeho projektu se i bez finanční podpory z veřejných rozpočtů (dotací) ukazuje jako projekt ziskový s dobou návratnosti pohledávek okolo 13 let provozu.

74

Závěr Wellness v České republice je stále více vzrůstajícím a rozvíjejícím se volnočasovým fenoménem, který s sebou přináší potřebu kvalitního zázemí, kvalitních center pro regeneraci a relaxaci. V současnosti ve městě Kroměříţ najdeme pouze tři podobná zařízení, která ovšem nenabízí potřebnou kapacitu ani sluţby pro komplexní regeneraci a vhodný odpočinek člověka. Hlavním záměrem zpracování návrhu projektu v této diplomové práci je rozšíření moţností wellness produktů v Kroměříţi. V rámci práce jsme navrhnuli projekt realizace výstavby wellness centra, které by zvýšilo nabídku produktů wellness v Kroměříţi a snaţilo by se zabezpečit pro klienty komplexní přístup v oboru wellness. Díky svému postavení by se stalo centrum nedílnou součástí plnohodnotného ţivota obyvatel Kroměříţe a lidí z blízkého okolí. Pomáhalo by také s rozvojem cestovního ruchu v okrese. Wellness centrum by bylo vhodné pro kaţdodenní klientelu, vyhledávající nerušený odpočinek a uvolnění. Stejně tak by si zde našla své i náročnější klientela, díky velikosti zařízení, mnoţství nabízených procedur a odborností v oboru wellness. Abychom začali přemýšlet o moţné realizaci centra, bylo velmi důleţité zrealizovat a představit marketingovou analýzu se všemi jejími částmi. Vysvětlit, co by nové wellness centrum přineslo a jak by se lišilo od jiţ nabízených produktů na Kroměříţsku. Zjišťovali jsme, zda by o nové wellness centrum byl zájem z řad obyvatel města Kroměříţ, stejně jako z řad turistů ve městě, coţ jsou dvě největší analyzované skupiny moţných klientů. Na začátku vytváření projektu jsem narazil na tři problémy, které jsem musel vyřešit ve své diplomové práci. Najít vhodné místo pro realizaci projektu. Zde se mi naskytla příleţitost vyuţít vhodně situovanou budovu poblíţ centra města, která je v současné době nevyuţívaná a chátrá a která je ve vlastnictví města Kroměříţe. Proto jsem zvolil moţnou spolupráci s městským úřadem. Aby to ovšem bylo moţné, musel jsem naplánovat projekt, který bude zapadat do jejich plánu rozvoje města Kroměříţe do roku 2020, který zmiňuje i lepší provázanost sluţeb spojených s cestovním 75

ruchem a veřejné správy, rozvoj cestovního ruchu a v neposlední řadě podpora míst pro aktivní trávení volného času. Určit vhodný časový plán projektu. Zde díky nabízeným sluţbám firem zabývajících se stavbou a realizací projektů wellness center mi byl zaslán plán potřebný k realizaci takového projektu. Z něho jsem vytvořil konečný plán a časový harmonogram projektu, kdy po necelých desíti měsících ode dne vyřízení veškerých povolení by nové wellness centrum mohlo vzniknout. Rozsah a postup prací vychází z plánovaného vypracování studie proveditelnosti a podmínek stavebního řízení. Jako poslední bod v začátcích plánování projektu mě zajímala cena, za kterou bude moţné nové wellness centrum vystavět. V tomto případě mi opět pomohly firmy zabývající se stavbou a realizací wellness center a poskytly mi hrubý návrh ceny při realizaci jiných wellness center v České republice, která se pohybovala v rozmezí od 20 000 Kč do32 000 Kč za m2 dle velikosti uprav při rekonstrukci

budovy

poţadovaných

rozměrů

a

potřebné

vybudování

vzduchotechniky. Pro náš projekt jsem nakonec zvolil draţší variantu výstavby, aby se omezilo nebezpečí dalšího navýšení ceny při reálné přestavbě. Uskutečnění zamýšleného projektu dojde k rekonstrukci části budovy. To bude mít pozitivní společenský přínos vzhledem k dalšímu vyuţívání dané lokality. Stejně tak, jako je velkým přínosem i rozvoj cestovního ruchu. Wellness centrum nabídne rozsáhlou škálu regenerace a odpočinku, zábavný bazének, Whirlpool, perličky, masáţe, zábaly, aromatické koupele, sauny. Produkty budou cíleně zaměřeny na potřeby klienta a budou nabízeny v takové míře, aby uspokojily poţadavky všech uţivatelů wellness centra. Důraz bude kladen hlavně na seznámení klienta s opravdovým „wellness“. Konkrétně se projekt zaměří na odbornost, individuální přístup a komplexnost, která byla označena obyvateli města za nevyhovující. Přínosem práce pro teorii je ukázka moţného postupu vzniku projektu nového wellness centra. Pro praktické vyuţití dále předpokládáme, ţe projekt wellness centra ve městě Kroměříţi bude na podkladech této diplomové práce zrealizován.

76

Pouţitá literatura: Blaţek, L., Viturka, M. a kol (2008) Analýza regionálních a mikroekonomických aspektů konkurenceschopnosti. (1. vyd., 283 s.) Brno: Masarykova univerzita. Český statistický úřad. (2013). Statistická ročenka Zlínského kraje 2013 [Online]. [Czech republic]: CSU Retrieved from http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/721011-13-xz (accessed 3.10.2013) Dolanský, V., Měkota, V. Němec, V. (1996). Projektový management. (1.vyd., 372 s.) Praha: Grada Publishing. Doleţal, J., Máchal, P., & Lacko, B. (2012). Projektový management podle IPMA. (2., aktualiz. a dopl. vyd., 526 s.) Praha: Grada. Fiala, P. (2004) Projektové řízení – modely, metody, analýzy. (1. vyd., 276 s.) Praha: Professional publishing. Informační portál města Kroměříţe. (2009). Strategický plán města Kroměříţe – Aktualizace na léta 2010 – 2020 [Online]. [Kroměříţ. Czech republic]:, Retrieved from: http://www.mesto-kromeriz.cz/dokumenty/SP_fin_012010.pdf (accessed 28.6.2013) Informační portál Východní Morava: Kroměříţsko (2013). Kroměříţsko [Online]. [Czech republic]: Retrieved from http://www.vychodnimorava.cz/lokalita/26/kromerizsko (accessed 14.10.2013) Marketingová analýza. (2011). Marketingový mix [Online]. [Czech republic]: Retrieved from http://www.aquajesenik.cz/ke-stazeni/?strana=3 (accessed 15.9.2013) Marková, H.(2000) Finance obcí měst a krajů. (1.vyd., 190 s.) Praha: ORAC. Město Kroměříţ, (2013), Masérská a wellness studia [Online]. [Czech republic]: Retrieved from http://www.mestokromeriz.cz/mistatyp.asp?typ=47&modul=navstevnik&map=14 (accessed 1.2.2014) Murray, Andy a kol., 2009 Managing Successful Projects With PRINCE2, (5. vyd., p. 328) Norwich: The Stationery Office Rosenau, M. (2007). Řízení projektů. (3. vyd., 344 s.) Brno: Computer Press. Poděbradský, J., (2008) Wellness v Čr [Online]. [Czech republic]: Retrieved from file:///C:/Users/pc/Downloads/wellness-v-cr.pdf (accessed 2. 2. 2014) 77

Self, D., Busbin, J. (1990) Marketing for Health and Wellness Programs. (249 s), Haworth Press Skalický, J., Jermář, M., & Svoboda, J. (2010). Projektový management a potřebné kompetence. (1. vyd., 389 s.) Plzeň: ZČU. Skalický, J. a Vostranský, Z. (2003) Projektový management. (2. vyd., 188 s.) Plzeň: ZČU Sport centrum Paráda (2011). Wellness [Online]. [Czech republic]: Retrieved from: http://www.sportparada.cz/wellness (accessed 16.10.2013) Sport centrum KM (2013). Wellness [Online]. [Czech republic]: Retrieved from: http://www.sportkm.cz/aktivity/wellness (accessed 1.11.2013) Sportovní zařízení města Kroměříţe (2012). Plavecký bazén [Online]. [Czech republic]: Retrieved from http://www.szmk.cz/sportoviste/plaveckybazen/page2.html (accessed 13.12.2013) Svozilová, A. (2011). Projektový management. (2. vyd., 380 s.) Praha: Grada Svozilová, A. (2006). Projektový management. (1. vyd., 353 s.) Praha: Grada Tisserand, R., (1997), Umění aromaterapie, (1. Vyd., 343 s.), Alternativa Vašák Z., (2004). Logický rámec - metodická příručka. Praha. Veber, J. (2009). Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. (2., aktualiz. vyd., 734 s.) Praha: Management Press. Wilson, C. (2013). Brainstorming and beyond: a user-centered design method. (viii, 75 pages). Oxford: Morgan Kaufmann.

78

Seznam příloh Příloha 1. Ganttův diagram projektu Příloha 2. Síťový graf projektu

79

Seznam tabulek, obrázků, grafů Seznam tabulek Tabulka 1 - Počet obyvatel v Kroměříţi podle pohlaví a věku v roce 2012 ....... 20 Tabulka 2 - Vývoj nezaměstnanosti v okrese Kroměříţ ..................................... 21 Tabulka 3 - Ekonomicky aktivní/neaktivní obyvatelstvo ................................... 21 Tabulka 4 - Ceny permanentek městských koupališť a saun v Kroměříţi ......... 24 Tabulka 5 - Ceník Sport centrum Paráda ............................................................ 25 Tabulka 6- Ceny welness sluţeb ve sport centru Zapletal .................................. 25 Tabulka 7 - Počet návštěvníků krytého bazénu ve ValMez (vč. Wellness) ........ 32 Tabulka 8 - Počet návštěvníků wellness ve Valašském Meziříčí ....................... 32 Tabulka 9 - Návštěvnost krytého bazénu v Kroměříţi........................................ 33 Tabulka 10 - Návštěvní potenciál jednotlivých zařízení ..................................... 34 Tabulka 11 - Míra vyuţití potenciálu zařízení .................................................... 34 Tabulka 12 - Cena jednotlivých procedur ........................................................... 41 Tabulka 14 - Přehled funkcí a činností ............................................................... 57 Tabulka 15 -Odpovědnost za jednotlivé úlohy ................................................... 58 Tabulka 16 - Provozní příjmy wellness centra.................................................... 61 Tabulka 17 - Výdaje na zaměstnance.................................................................. 62 Tabulka 18 - Náklady na suroviny ...................................................................... 62 Tabulka 19 – Přehled roční spotřeby elektřiny ................................................... 63 Tabulka 20 – Přehled roční spotřeby vody ......................................................... 63 Tabulka 21 - Celkový přehled výdajů za energie za rok ..................................... 64 Tabulka 22 - Ostatní výdaje ................................................................................ 64 Tabulka 23 - Přehled výdajů ............................................................................... 65 Tabulka 24 - Příjmy vs. výdaje ........................................................................... 66 Tabulka 25 - Počet uţivatelů wellness centra ..................................................... 66 Tabulka 26 - Pracovní místa ............................................................................... 67 Tabulka 27 - Finanční analýza projektu .............................................................. 68 Tabulka 28 - Výsledky finanční analýzy ............................................................ 69 Tabulka 29 - Ekonomická analýza (bez socioekonomických přínosů) ............... 70 Tabulka 30 - Výsledky ekonomické analýzy ...................................................... 70 Tabulka 31- Rizika projektu ............................................................................... 71 80

Seznam grafů Graf 1 - Síťový graf.............................................................................................. 9 Graf 2 - Kritická cesta ......................................................................................... 10 Graf 3 - Organizační struktura projektu .............................................................. 56 Seznam obrázků Obrázek 1 - Ganttův diagram ................................................................................ 9 Obrázek 2 - Trojimperativ................................................................................... 11 Obrázek 3 - Trojimperativ k projektu ................................................................. 48

81

Přílohy Příloha 1. Ganttův diagram projektu

Od 1.7.2014 1.8.2014 1.11.2014 1.2.2015 1.3.2013

2014 2015 2016 Do Celkem dnů 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 20.10.2015 10 11 12 1 2 1.9.2014 61 1.11.2014 92 1.2.2015 92 1.6.2015 120 10.10.2012 224

A - Etapa zahájení a hledání vhodného dodavatele B - Etapa zpracování dokumentace C - Etapa schvalování D - Etapa rekonstrukce části budovy E - Etapa vybudování wellness centra F - Etapa hledání vhodných kandidátu na obsazení pracovních 1.3.2015 15.10.2015 pozic G - Etapa schválení stavby 1.8.2015 20.10.2015 H - Etapa zahájení provozu wellness centra 20.10.2015 20.10.2015 I - Etapa ukončení projektu a podání monitorovací zprávy s ţádostí o vyplacení dotace

20.10.2015 1.2.2016

Zdroj: vlastní výroba v MS project

82

229 81 1 92

Příloha 2. Síťový graf projektu 31

č.

92

215

č.

120

92

B

123

120

D

335

0

č.

61

123

č.

92

243

č.

224

61

A

61

92

C

215

224

E

467 396

č.

81

477

č.

1

478

č.

92

81

G

477

1

H

478

92

I

750

243

č.

229

229

F

472

Zdroj: vlastní příprava Levé horní číslo – Den zahájení etapy projektu Levé dolní číslo – Doba strávená nad etapou ve dnech Střední tabulka – Označení etapy Pravé horní číslo - Doba strávená nad etapou ve dnech Pravé dolní číslo – Předpokládaný den ukončení činnosti v projektu

83

Resumé Diplomová práce Projekt nového wellness centra na Kroměříţsku a moţnosti jeho spolufinancování s dotací vymezuje problematiku vyuţití volného času obyvatel ve městě. Ukazuje moţný postup vybudování wellness centra, které by pomohlo přispět k rozvoji volnočasových aktivit stejně jako turismu ve městě. Díky zjištěným parametrům poptávky a nabídky, jsem byl schopen vytvořit finanční plán, který ukazuje vhodnost projektu podobného typu v Kroměříţi. Vzhledem finančním výsledkům zjištěných v projektu wellness centra vyplývá, ţe za pomoci dotací, nebo navázání projektu na soukromého investora, by byl projekt určitě vhodný pro realizaci.

Summary My diploma thesis Project of new wellness center in Kroměříţ and opportunities of its co-financing with grants, shows as problem of leisure time inhabitants. Shows as a possible way for building wellness, which would help contribute to development of leisure activities as well as tourism in the city With the identified parameters of demand and supply, I was able to create a financial plan that demonstrates the suitability of projects of a similar type in Kroměříţ. Because financial results identified in the project wellness center shows that with the help grants, or connect the project to the private investor, the project was certainly suitable for implementation.

84