Projekt naučné stezky přírodní rezervací Jechovec
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne
……………………………. Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěla vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. PhDr. Petru Chalupovi, CSc. za odborné vedení a cenné rady. Dále bych také chtěla poděkovat celé mé rodině za trpělivost a podporu, kterou mě zahrnovali během celého studia.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Cestovní ruch
Projekt naučné stezky přírodní rezervací Jechovec Bakalářská práce
Autor: Pavla Jurková Vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Jihlava 2015
Copyright © Pavla JURKOVÁ
Abstrakt JURKOVÁ, Pavla: Projekt naučné stezky přírodní rezervací Jechovec. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 71 stran. Cílem této práce je vytvoření návrhu naučné stezky v přírodní rezervaci Jechovec. Hlavním tématem je hojný výskyt ohrožené bledule jarní. Práce bude také obsahovat geografickou charakteristiku regionu, vypracování návrhu trasy včetně informačních materiálů a tabulí. Součástí práce bude i zpracování finančních nákladů realizace. Závěrem zdůvodnění návrhu a význam pro cestovní ruch.
Klíčová slova Naučná stezka. Přírodní rezervace. Jechovec. Bledule jarní. Pěší turistika.
Abstract JURKOVÁ, Pavla: The Plan of Educational Trail in Nature Reserve Jechovec. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Vocational qualification level: bachelor. Jihlava 2015. 71 pages. The aim of this Bachelor Thesis is to create an educational trail in the Jechovec nature reserve. The main topic is the presence of endangered spring snowflake. The bachelor thesis will also include the geographical characteristics of the region, including the design of an educational route with information points, these would include signs and relevant materials. Another part of the thesis will be the financial costs of implemantation. Finally the thesis will justify the importace of tourism.
Key words Educational trail. Nature Reserve. Jechovec. Spring snowflake. Hiking.
7
Obsah Úvod................................................................................................................................ 13 1
Cíl práce .................................................................................................................. 14
2
Diskuze literatury .................................................................................................... 15
3
Analýza současného stavu řešené problematiky ..................................................... 16 3.1
4
5
3.1 Naučné stezky na Jihlavsku ....................................................................... 16
3.1.1
Hornická NS ............................................................................................. 16
3.1.2
NS Čertův hrádek...................................................................................... 17
3.1.3
NS Čeřínek ................................................................................................ 17
3.1.4
NS Josefa Klementa .................................................................................. 18
3.1.5
NS Pěšky krajem malíře Františka Mořice Nágla .................................... 18
3.1.6
NS Roštejnská obora ................................................................................. 19
3.1.7
NS Špičák ................................................................................................. 19
3.1.8
NS Velký Pařezitý rybník ......................................................................... 19
3.1.9
Pojmannova stezka ................................................................................... 20
3.1.10
NS Lipky Telč ........................................................................................... 20
Metody zpracování ................................................................................................. 21 4.1
Terénní šetření .................................................................................................. 21
4.2
Kalkulace.......................................................................................................... 22
4.3
Práce s mapou a GPS zařízením....................................................................... 22
Základní pojmy ....................................................................................................... 23 5.1
Pěší turistika ..................................................................................................... 23
5.2
Přírodní rezervace ............................................................................................ 23
5.3
Naučná stezka všeobecně ................................................................................. 23
5.3.1
Zastávky naučné stezky ............................................................................ 23
5.3.2
Značení trasy naučné stezky ..................................................................... 24
5.3.3
Nejčastější tématika naučných stezek ....................................................... 25 8
6
5.3.4
Životnost naučné stezky............................................................................ 25
5.3.5
Historie naučných stezek .......................................................................... 25
5.3.6
Nejdelší naučná stezka .............................................................................. 26
Výchova v přírodě .................................................................................................. 27 6.1
Naučné stezky jako nástroj výchovy v přírodě ................................................ 27
Praktická část .................................................................................................................. 28 7
Kraj Vysočina ......................................................................................................... 28
8
Okres Jihlava........................................................................................................... 29
9
Přírodní rezervace Jechovec ................................................................................... 30 9.1
Geologie ........................................................................................................... 30
9.2
Klima ................................................................................................................ 31
9.3
Vodstvo ............................................................................................................ 31
9.4
Flóra ................................................................................................................. 31
9.5
Péče o flóru ...................................................................................................... 32
9.6
Fauna ................................................................................................................ 32
9.7
Péče o faunu ..................................................................................................... 32
9.8
Ochrana přírody ............................................................................................... 32
9.9
Myslivost .......................................................................................................... 33
9.10
Lesnictví .......................................................................................................... 33
10 Další místa s vysokou koncentrací bledule jarní .................................................... 34 11 Popis trasy ............................................................................................................... 35 11.1
Seznam zastavení.......................................................................................... 35
11.1.1
Zastavení č. 1 ............................................................................................ 36
11.1.2
Zastavení č. 2 ............................................................................................ 36
11.1.3
Zastavení č. 3a .......................................................................................... 36
11.1.4
Zastavení č. 3b .......................................................................................... 36
11.1.5
Zastavení č. 4 ............................................................................................ 36 9
11.1.6
Zastavení č. 5 ............................................................................................ 36
11.1.7
Zastavení č. 6 ............................................................................................ 36
11.1.8
Odpočinková zóna .................................................................................... 37
12 Atraktivity v okolí ................................................................................................... 47 12.1
Telč ............................................................................................................... 47
12.2
Rozhledna Oslednice .................................................................................... 48
12.3
Dačice ........................................................................................................... 48
12.4
Nová Říše ..................................................................................................... 49
12.5
Rozhledna Mařenka ...................................................................................... 50
12.6
Hospodářský dvůr Bohuslavice .................................................................... 51
13 Kalkulace nákladů................................................................................................... 52 13.1
Náklady na výstavbu .................................................................................... 52
13.2
Náklady na údržbu ........................................................................................ 53
14 Závěr ....................................................................................................................... 54 Seznam použité literatury ............................................................................................... 55 Zkratky ............................................................................................................................ 60 Seznam příloh ................................................................................................................. 61 Přílohy............................................................................................................................. 62
10
Seznam obrázků Obrázek 1: Informační panel Hornické NS ................................................................... 16 Obrázek 2: Trasa NS Čeřínek ........................................................................................ 17 Obrázek 3: Trasa NS Pěšky krajem malíře F. M. Nágla ................................................ 18 Obrázek 4: Velký Pařezitý rybník ................................................................................. 19 Obrázek 5: Informační panel NS Lipky ......................................................................... 20 Obrázek 6: Cyklotrasa č. 5220 ....................................................................................... 21 Obrázek 7: Značení naučných stezek ............................................................................. 24 Obrázek 8: Geografická mapa Kraje Vysočina ............................................................. 28 Obrázek 9: Mapa PR Jechovec ...................................................................................... 30 Obrázek 10: Klimatické regiony .................................................................................... 31 Obrázek 11: Mapa s hojným výskytem bledule jarní ..................................................... 34 Obrázek 12: Trasa naučné stezky ................................................................................... 35 Obrázek 13: Výškový profil trasy ................................................................................... 37 Obrázek 14: Návrh informačního panelu 1 .................................................................... 38 Obrázek 15: Návrh informačního panelu 2 .................................................................... 39 Obrázek 16 Návrh informačního panelu 3a .................................................................... 40 Obrázek 17: Návrh informačního panelu 3b .................................................................. 41 Obrázek 18: Návrh informačního panelu 4 .................................................................... 42 Obrázek 19: Návrh informačního panelu 5..................................................................... 43 Obrázek 20: Návrh informačního panelu 6..................................................................... 44 Obrázek 21: Návrh informačního brožury 1 .................................................................. 45 Obrázek 22: Návrh informačního brožury 2 .................................................................. 46 Obrázek 23: Rohový dům s arkýřem ............................................................................. 47 Obrázek 24: Rozhledna Oslednice ................................................................................. 48 Obrázek 25: Státní zámek Dačice .................................................................................. 49 Obrázek 26: Klášter Nová Říše ..................................................................................... 49 Obrázek 27: Rozhledna Mařenka .................................................................................. 50 Obrázek 28: Mapa s atraktivitami v okolí ...................................................................... 51
11
Seznam tabulek Tabulka 1: Vzdálenosti jednotlivých úseků ................................................................... 37 Tabulka 2: Přibližná kalkulace ...................................................................................... 53
12
Teoretická část Úvod Pěší turistika je nenáročnou sportovně-rekreační formou cestovního ruchu. Je tedy vhodná téměř pro každého. Navíc nevyžaduje žádné speciální či nákladné vybavení. V současné době se stále najde velká část populace, která ráda tráví svůj volný čas procházkami v přírodě a poznáváním okolí. Naučné stezky jsou proto ideálním spojením těchto aktivit. Turisté navštěvující naučné stezky si svým tempem projdou předem připravenou trasu, na které jsou rovnoměrně rozmístěny informační panely. Touto nenásilnou formou se dozví mnoho zajímavých faktů o dané lokalitě či jejím okolí. Informační panely by ovšem neměly být zahlceny textem. Příliš obsáhlý psaný výklad by mohl turisty snadno odradit. Vítáno je spíše poutavé grafické zpracování s mnoha ilustracemi a krátkými popisky. Pro ty nejmenší může být trasa ozvláštněna interaktivními prvky, které upoutají dětskou pozornost. Ovšem problematika naučných stezek se potýká i s jistými nevýhodami. Jednou z nich je například závislost na počasí. V případě nepříznivých povětrnostních podmínek se lidé pravděpodobněji uchýlí do muzeí, zábavních center či jiných zastřešených zařízení pro volnočasové aktivity. Počasí zároveň ovlivňuje i délku životnosti inventáře, stejně tak jako nenechaví vandalové. I když naučné stezky disponují mnoha úskalími, jsem přesvědčena o hodnotách, které nám příroda nabízí. Proč je tedy výrazně avšak nedestruktivně nevyužít?
13
1 Cíl práce V Kraji Vysočina, v okrese Jihlava, a v těsné blízkosti obce Stará Říše, se nachází přírodní rezervace Jechovec. Tato lokalita je populární, zejména v období jara, díky hojnému výskytu bledule jarní. Jedná se o místo navštěvované nejen obyvateli okolních obcí, ale i turisty ze všech koutů České republiky k procházkám a výletům do přírody. Zmíněná oblast se nachází nedaleko mého bydliště, ve vzdálenosti přibližně 7 km. Právě tento fakt je jedním z důvodů, proč jsem se zde rozhodla v rámci své bakalářské práce vyprojektovat naučnou stezku. Dalším důvodem je pokus o rovnoměrnější návštěvnost během celého roku. Jsem si ovšem vědoma hlavního lákadla v podobě „bílého koberce“ z bledulí jarních, který se zde každoročně rozprostře v období jara. Proto bude zřejmě velmi obtížné tuto ideu naplnit. Ráda bych se tedy podílela alespoň na zatraktivnění rezervace a na zvýšení kvality zázemí v podobě značené trasy a ostatního inventáře. Současné informační panely v podobě stránky formátu A4 ve třech vyhotoveních považuji za nedostatečné. Projekt zahrnuje ucelenou trasu o délce 1,5 km se sedmi zastávkami. Každé zastavení se zabývá určitým tématem. Jedná se tedy o sedm panelů, které jsou doplněny o dva interaktivní prvky určené nejen pro děti. Opomenuta nebyla ani část pro oddech či občerstvení, stojany na bicykly či odpadkové koše. Součástí bakalářské práce je také přibližná kalkulace nákladů na výstavbu včetně nezbytné údržby naučné stezky. S přihlédnutím k možnému negativnímu vlivu, který by mohl nastat vzhledem ke zvýšenému zájmu turistů, zhodnotím význam navržené naučné stezky v rámci cestovního ruchu.
14
2 Diskuze literatury Pro zpracování této bakalářské práce bylo nutné věnovat pozornost jak metodice tvorby naučných stezek, tak vypracování geografické charakteristiky modelového regionu. Důležité bylo i vyhledání informací o bleduli jarní, která se zde hojně vyskytuje. Proto jsem usoudila, že by bylo vhodné ji zakomponovat do návrhu jako hlavní motiv. Nejprve jsem se seznámila s bakalářskými pracemi s podobným tématem, tedy pracemi zabývající se návrhem naučných stezek a problematiky s tím související. Dále jsem využila oficiálního webového portálu Klubu českých turistů, kde jsem čerpala pravidla značení turistických tras. Všeobecné informace o naučných stezkách jsem převzala z Průvodce po naučných stezkách a lokalitách v Praze a středních Čechách. Tento elektronický zdroj poskytoval podklady k tomu, jak správně tvořit naučnou stezku, jaké zásady při její výstavbě dodržovat, ale i jak udržovat tyto předem připravené trasy. Z publikace Naučné stezky a trasy od Karla Drábka (2005) se dozvídám několik praktických rad pro zhotovení naučné stezky. Např. že stezka má mít jednoduchou trasu, nejlépe okružní a že značení musí být jednoznačné a přehledné. Nápomocný mi byl dokument Plán péče o Přírodní rezervaci Jechovec na období 2014 - 2023 zpracovaný firmou LESPROJEKT Brno, a.s.
15
3 Analýza současného stavu řešené problematiky Vzhledem k tomu, že v České republice neexistuje žádný seznam všech existujících naučných stezek, je velice obtížné stanovit celkový počet těchto předem připravených tras. V současné době se jejich počet odhaduje na 700, a toto číslo stále narůstá.
3.1 Naučné stezky na Jihlavsku V Kraji Vysočina najdeme více než 40 naučných stezek, přičemž v okrese Jihlava, ve kterém se nachází i PR Jechovec, jich nalezneme 14. Uvádím některé z nich:
3.1.1 Hornická NS Délka 5 km, počet zastavení 10, časová náročnost 3 hod Hornická naučná stezka prochází lokalitou Jihlava – Lesnov po místech s nejvíce patrnými pozůstatky dolování stříbra. Stanoviště jsou zaměřena na ukázky pozůstatků hornické činnosti, historii rozhledny na vrchu Rudný a přírodní zajímavosti. [9]
Obrázek 1: Informační panel Hornické NS [vlastní zdroj]
16
3.1.2 NS Čertův hrádek Délka 0,8 km, počet zastavení 4, časová náročnost 0,5 hod Cílem a smyslem této naučné stezky je seznámit se s přírodními hodnotami lokality Čertův hrádek, podat informace o přírodním prostředí a lesním ekosystému. Nenáročná, krátká stezka vás dovede až ke skalnímu útvaru Čertův hrádek. [9]
3.1.3 NS Čeřínek Délka 6,5 km, počet zastavení 14, časová náročnost 3,5 hod Na
čtrnácti
zastaveních
se
seznámíte
s botanickými,
geomorfologickými
a
zoologickými zvláštnostmi tohoto území. Přírodní park Čeřínek pokrývá území s řadou biologicky cenných lokalit a s četnými přírodními zajímavostmi z oblasti neživé přírody. [9]
Obrázek 2: Trasa NS Čeřínek [9]
17
3.1.4 NS Josefa Klementa Délka 7 km, počet zastavení 8, časová náročnost 4 hod Okružní naučná stezka je zaměřená na poznávání přírody a významných památek na trase. Z náměstí dojdeme do bývalého židovského ghetta. Značky nás dále povedou kolem bývalého měšťanského pivovaru, v němž krátce žil spisovatel Bohumil Hrabal. [9]
3.1.5 NS Pěšky krajem malíře Františka Mořice Nágla Délka 3,5 km, počet zastavení 6, časová náročnost 1,5 hod Tato stezka začíná a končí uprostřed obce Kostelní Myslová. Nejprve Vás dovede k chátrajícímu statku, rodnému domu malíře Nágla. Informační tabule seznamují se životem a tvorbou akademického malíře Františka Mořice Nágla, dále s historií obce a s osudy lidí žijících v tomto kraji na počátku 20. století. [9]
Obrázek 3: Trasa NS Pěšky krajem malíře F. M. Nágla [9]
18
3.1.6 NS Roštejnská obora Délka 2 km, počet zastavení 11, časová náročnost 1 hod Naučná přírodovědná stezka se line krásným lesním prostředím PR Roštýnská obora a opravenou historickou oborou. Z jedenácti informačních tabulí se dozvíte o vzniku myslivosti, o vývoji lovu zvěře, o mysliveckých tradicích a zvycích, o péči o zvěř, sokolnictví a kynologii a seznámíme se s druhy zvěře, které se zde pohybují. Roštýnská obora s rozlohou 126,9 ha, vznikla koncem 16. století a patří mezi nejstarší obory v naší zemi. [9]
3.1.7 NS Špičák Délka 10 km, počet zastavení 10, časová náročnost 3,5 hod Informační panely na stezce seznamují s okolní krajinou a místními přírodními podmínkami, historií a zajímavostmi území. Kromě památných stromů a významných krajinných prvků, které cestou potkáme, navštívíme i národní přírodní rezervaci Velký Špičák. [9]
3.1.8 NS Velký Pařezitý rybník Délka 3 km, počet zastavení 4, časová náročnost 1,5 hod Naučná, pozorovací, informační a rekreační stezka tvoří okruh kolem rybníka Velký Pařezitý u Řásné na Telčsku. Informační zastávky nás seznámí s historií rybníka, se zajímavostmi a životem v jeho okolí. [9]
Obrázek 4: Velký Pařezitý rybník [9]
19
3.1.9 Pojmannova stezka Délka 6,5 km, počet zastavení 5, časová náročnost 4 hod Vycházková trasa vede z historického centra města k Borskému rybníku, poté kolem bývalého Štohanzlova mlýna a dále půvabnými přírodními místy – lesním porostem po břehu rybníka Kukle a Obecním lesem zpět do Polné. [9]
3.1.10 NS Lipky Telč Délka 6 km, počet zastavení 10, časová náročnost 3,5 hod Stezka propojuje město Telč s kaplí sv. Karla Boromejského. Projdete alejí dlouhou 1,4 km, která spojuje podzámeckou zahradu s bývalou bažantnicí, někdejší panskou myslivnou a navazující oborou, později změněnou na lesopark. [17]
Obrázek 5: Informační panel NS Lipky [vlastní zdroj]
20
4 Metody zpracování 4.1 Terénní šetření Výběr území pro zrealizování této naučné stezky ovlivnilo hned několik faktorů. Hlavní důvod je ten, že je mi daná lokalita známá, jelikož se nachází nepříliš daleko od mého bydliště. Lesní celek Jechovec je unikátní oblastí s hojným výskytem bledule jarní. Tisíce a tisíce bledulí jarních přitahují turisty i ze vzdálenějších koutů České republiky. Jelikož bledule rozkvetou pouze na pár týdnů v roce, není radno s výletem otálet. Právě v období jara lze pozorovat zvýšený pohyb turistů toužících po neobvyklém zážitku. Bohužel neexistují data, která by prozrazovala alespoň přibližný počet návštěvníků v tuto roční dobu. Vzhledem k silně podmáčeným olšinám na lesním potoce, bych doporučovala vhodné obutí. Promočené a znečištěné obuvi od bahna se v těchto podmínkách zřejmě nevyhnete. Jak jsem již zmínila, nynější vybavenost informačními panely považuji za nedostatečnou. K vidění jsou pouze tři tabule poskytující stručné informace a tři tabule se státním znakem České republiky označující oblast za Přírodní rezervaci (viz Příloha č. 4 a Příloha č. 5). Rezervací vede cyklotrasa číslo 5220.
Obrázek 6: Cyklotrasa č. 5220 [vlastní zdroj]
21
4.2 Kalkulace Součástí práce je vyčíslit náklady na realizaci naučné stezky. Její výstavba rozhodně není levnou záležitostí a snaha ušetřit by se mohla dříve či později projevit. Celkové náklady se liší ať už v závislosti na vlastnostech naučné stezky (počet informačních panelů, výrobní materiál, interaktivní panely apod.) nebo na společnosti, které zpracování stezky zadáte. Specializované firmy jsou schopny zrealizovat naučnou stezku tzv. na klíč. Řádově však bezesporu hovoříme o statisících korun českých.
4.3 Práce s mapou a GPS zařízením Využití mapových podkladů bylo během zpracování mé práce nezbytné. Z webového portálu Český úřad zeměměřický a katastrální jsem čerpala mapu pro vytyčení trasy naučné stezky. Trasu jsem změřila pomocí GPS zařízení značky Garmin s možností vyhodnocení pomocí speciální aplikace. Naměřené hodnoty jsem poté exportovala do aplikace connect.garmin.com, která je zdarma k dispozici všem uživatelům navigací Garmin. Systém GPS (Global position system) byl původně americký vojenský navigační systém. Principiálně je GPS založen na měření vzdálenosti k družicím, přesněji řečeno doby, po kterou signál putuje od družic k jinému bodu (DRÁBEK, K., 2005, s. 12). Do slepé mapy České republiky jsem zakreslila další místa se silným výskytem bledule jarní v naší zemi.
22
5 Základní pojmy 5.1 Pěší turistika Pěší turistika užívá chůze jako nejpřirozenějšího pohybu většinou v přírodním prostředí. Veškeré formy pěší turistiky jsou vyhovující pro rekreaci nejrůznějších skupin populace. K základním formám zařazujeme vycházky, výlety, túry, delší turistické pochody a vícedenní putování (NEUMAN, J., 2000, s. 95). Z toho vyplývá, že naučná stezka je v podstatě základní forma pěší turistiky doplněna o vzdělávací funkci. Trasa naučné stezky dokonce často kopíruje turistické značení.
5.2 Přírodní rezervace Běžně používané jako hromadné označení dvou kategorií maloplošných zvláště chráněných území přírody. Ve smyslu zákona však rozlišujeme kategorii přírodní rezervace (PR) a národní přírodní rezervace (NPR). PR je menší území se soustředěním přírodních hodnot s ekosystémy typickými a významnými pro danou geografickou oblast. Území zmíněné kategorie vyhlašuje příslušný krajský úřad. V terénu je označeno zelenou tabulí s malým státním znakem a nápisem Přírodní rezervace (RUBÍN, J. a kol., 2004, s. 7,8).
5.3 Naučná stezka všeobecně Naučná stezka je předem určená turistická trasa, linoucí se např. chráněnými územími, lesy, lesoparky, okolími obcí, obcemi, přírodními parky, apod. Jejím cílem je vzdělávat, respektive poskytnout informace lidem, kteří ji navštíví. K tomuto účelu využívá informační panely, nebo tištěné průvodce. [3]
5.3.1 Zastávky naučné stezky Informační panely jsou ve většině případů rovnoměrně umístěny po celé délce trasy, obvykle vzestupně číslované od výchozího ke konečnému bodu. Jednotlivé zastávky se zabývají určitým tématem nebo tematickým okruhem. Na informačním panelu konkrétní zastávky naleznete vysvětlující text k danému jevu, doplněný o související ilustraci, schémata apod. (Příklad: zastávka u olšin s hojným výskytem bledule jarní informuje o funkci olšin v krajině, ochraně této rostliny apod.)
23
K některým stezkám jsou dostupné informační panely i tištěný průvodce – na panelech je problematika popsaná jen stručně, v průvodci pak detailněji. S tištěnými průvodci však bývá často potíž s jejich obstaráním – ne vždy je v dané lokalitě vybudováno informační centrum, a ne každé je otevřeno i o víkendu. Je tedy vhodnější opatřit si je v předstihu. Někteří tvůrci stezek začínají využívat internet, materiály jsou tedy k dispozici v elektronické podobě ke stažení. [3]
5.3.2 Značení trasy naučné stezky Trasy pro pěší jsou vyznačeny pásovými značkami, které tvoří tři vodorovné pásy. Pás umístěný uprostřed, určuje barvu značené trasy. Ta může mít červenou, modrou, zelenou nebo žlutou barvu. Zbývající dva pásy na okrajích jsou bílé a mají značku více zviditelnit. V ostrých lomech cesty nebo při jejím odbočení na jinou komunikaci je pásová značka doplněna o šipku. Naučné stezky se obvykle značí bílým čtvercem o velikosti 10×10 cm s úhlopříčným zeleným pruhem vedeným z levého horního do pravého dolního rohu. Mohou se ale značit i místními značkami nebo speciálními značkami naučné stezky. Ve městech, vesnicích, na křižovatkách s jinou značenou trasou a na dalších turisticky významných místech je značení doplněno o tabulky a směrovky. Tabulky informují o názvu místa popř. jeho nadmořské výšce, směrovky informují o kilometrových vzdálenostech k dalším cílovým místům. [10]
Obrázek 7: Značení naučných stezek [10]
24
5.3.3 Nejčastější tématika naučných stezek
Lesnické – stezka vede většinou příměstským lesem či lesoparkem, a seznamuje souhrnně s faunou a flórou lesa, lesnickým hospodářstvím, těžbou dřeva apod.
Hornické – vedou regionem, který v minulosti proslul jako význačné naleziště nerostných surovin, drahých kovů apod., které se zde těžily. Stezka navštěvuje místa se zachovanými pozůstatky těžby, zabezpečené vstupy do štol apod.
Geologické – seznamují s významnými geologickými lokalitami, starými lomy, nalezišti minerálů, nalezišti zkamenělin.
Vlastivědné – stezky, které souhrnně seznamují s krajinou, kterou procházejí, a zajímavostmi na trase.
Přírodně ochranářské – zpravidla takové, které komplexně seznamují s jedním určitým chráněným územím, tedy jeho faunou, flórou apod.
Městské – vedou obvykle historickým centrem města nebo obce a jeho bezprostředním okolím, seznamují se stavebními a jinými památkami (kostely, původní městská zástavba, pomníky, technické památky), zajímavou architekturou, městským opevněním (hradby, brány) apod.
Sportovní – objevují se většinou v příměstských lesích nebo lesoparcích. Sestávají z několika sportovišť a informačních panelů s doporučenými cviky. [3]
5.3.4 Životnost naučné stezky Péčí o naučnou stezku je zpravidla někdo pověřen, udržuje její trasu, opravuje chodníky, obnovuje značení, nahrazuje zničené panely. Problém naučných stezek je právě v jejich životnosti. Kromě nepřízně počasí a nedostatku údržby se na nich v nemalé míře podepisují vandalové. Stezka tak bohužel může být poničena již krátkou dobu po svém otevření. [3]
5.3.5 Historie naučných stezek Historicky první naučná stezka na území dnešní ČR spatřila světlo světa počátkem 40. let 20. století na Krásnolipsku. Díky patří tamnímu rodáku Rudolfu Köglerovi. Významný rozvoj naučných stezek a informačních panelů nastává od 60. let, kdy se jeden z jejich iniciátorů Jan Čeřovský inspiroval v tehdejší NDR a Anglii, ale také tištěným průvodcem paleontologa a univerzitního profesora Bedřicha Boučka. V něm 25
byly v mapách vyznačeny trasy s číslovanými zastávkami. Další naučné stezky následovaly na Medvědím vrchu na Šumavě a v Obřím dolu v Krkonoších. Od roku 1967 se používá i speciální značení naučných stezek, které vytvořil Svaz turistiky ČSTV. [7]
5.3.6 Nejdelší naučná stezka Ke květnu 2012 byla za nejdelší naučnou stezku oficiálně považována trasa na Onen svět s délkou 66 km. Trasa vede po nynější turistické stezce z Týna nad Vltavou údolím řeky Lužnice přes Bechyni až ke Stádleckému mostu, kde se odklání směr Milevsko, a končí u rozhledny na Onom Světě poblíž obce Kovářov. [4]
26
6 Výchova v přírodě Na počátku 20. století byl pojem „výchova v přírodě“ používán v podobném významu jako „školy v přírodě“. Program v této oblasti byl nabízen především dětem z měst pro zlepšení jejich zdravotního stavu (NEUMAN, J., 2000, s. 31). V současné moderní době, kdy mládež tráví svůj volný čas raději u počítače či jiné elektroniky, je příroda odstrčena tzv. na druhou kolej.
6.1 Naučné stezky jako nástroj výchovy v přírodě Zkušenosti, které získá člověk v přímém kontaktu s přírodou, jsou často považovány při rozvoji osobnosti za nejdůležitější. Od klasického vyučování pomocí učebnic se liší tím, že se opírá o bezprostřední zkušenosti, což zvyšuje efektivitu jejího působení. (NEUMAN, J., 2000, s. 33). Naučné stezky jsou dle mého názoru nenásilnou formou vzdělávání. Mládež se dozví mnoho informací, aniž by si to v určitých okamžicích připouštěla. Pokud se však mládež na naučnou stezku nevydá z vlastní iniciativy, mohly by vzdělávání zprostředkovávat školní instituce. Panely obsahující převážně fotografie než text by byly doplněny o výklad pedagoga.
27
Praktická část 7 Kraj Vysočina Pátý největší kraj v České republice se rozprostírá na ploše 6 796 km2, na podstatné části Českomoravské vrchoviny. Krajem Vysočina prochází hlavní dopravní tepna dálnice D1. Metropolí kraje je město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.
Obrázek 8: Geografická mapa Kraje Vysočina [21]
Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři – historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči – jsou zařazeny na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Přírodní bohatství kraje zahrnuje chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory, dále národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a mnoho přírodních rezervací (mimo jiné i PR Jechovec).
28
Pro Vysočinu jsou charakteristické menší vesnice situované v blízkosti místního centra, jímž bývá malé město se třemi až deseti tisíci obyvatel. Pouze ve čtyřech městech činí populace více než dvacet tisíc obyvatel, krajské město Jihlava dosahuje počtu padesáti tisíc obyvatel. [13]
8 Okres Jihlava Okres Jihlava se nachází ve střední části České republiky. Leží ve vrcholové části Českomoravské vrchoviny při hlavním evropském rozvodí mezi úmořími Černého a Severního moře. Plocha území okresu je 1180 km2. Nejvyšším bodem okresu je nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny Javořice (836,5 m n. m.) v Jihlavských vrších. Naopak nejnižší místo leží v údolí řeky Jihlavy u obce Dolní Smrčné (430 m n. m.) (ČECH, L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V., 2002, s. 130).
29
9 Přírodní rezervace Jechovec PR Jechovec je zachovalá enkláva prameništních a přípotočních olšin na polorovině Markvartické pahorkatiny. Předmětem ochrany je zachování přirozeného společenstva Alnetum glutinosea s dominantní bledulí jarní (Leucojum vernum) v bylinném patře. Nejbližší obcí jsou 1 km jihovýchodně vzdálené Olšany. Mezi další obec v blízkosti patří například 1,5 km vzdálená Stará Říše. Lesní celek Jechovec se rozprostírá na ploše 6,1084 ha, ovšem rozloha chráněného území činí 3,08 ha (NEKUDA, V., 2005, s. 106).
Obrázek 9: Mapa PR Jechovec [22]
9.1 Geologie Horninové podloží tvoří cordieritické ruly až nebulitické migmatity, přecházejí východním směrem k biotitických a sillimanitickobiotitickým pararulám, místy migmatitickým. Kvartérní překryv je tvořen deluviálními hlinitopísčitými sedimenty. Lokalita se nachází v mírné terénní sníženině holoroviny s četnými prameništi. Na trvale zamokřených stanovištích se vyvinul glej typický (pseudoglejový), v okrajových částech pseudoglej typický (glejový). Ve vyšších polohách se vyskytuje kambizem typická, varieta kyselá (ČECH, L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V., 2002, s. 156).
30
9.2 Klima Z klimatického hlediska jde o oblast mírně teplou s průměrnou roční teplotou 6,5 °C. Průměrná délka vegetační doby je 140 – 150 dní, průměrný roční úhrn srážek činí cca 650 mm. Klimaticky patří území do oblasti chladné MT3 (dle Quitta). [5]
Obrázek 10: Klimatické regiony [23]
9.3 Vodstvo Hydrologicky náleží k úmoří Černého moře. Je odvodňováno drobnou vodotečí, Jechovickým potokem, pravostranným přítokem Vápovky do Moravské Dyje. [5]
9.4 Flóra Vegetační kryt území je tvořen přirozenými lesními společenstvy přípotočních a prameništních olšin svazu Alnion incanae. V porostu zcela převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), v příměsi se vyskytuje olše šedá (Alnus incana) a na krajích přistupuje smrk ztepilý (Picea abies). V křovinném patře rostou krušina olšová (Frangula alnus), bez červený (Sambucus racemosa), ostružiník malinový (Rubus idaeus) a vzácně kalina obecná (Viburnum opulus).
31
Bylinné patro je velmi pestré. V jarním období je dominantní již zmíněná bledule jarní (Leucojum vernum), dále se zde vyskytuje orsej jarní (Ficaria bulbifera), prvosenka vyšší (Primula elatior), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa), ostřice lesní (Carex sylvatica) a mnoho dalších. V létě převažuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) (ČECH, L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V., 2002, s. 156).
9.5 Péče o flóru Pro zajištění další prosperity bledule jarní by bylo vhodné volněji udržovat porost v nivě potoka a průběžně v těchto místech sledovat a případně i odstraňovat rozrůstající se smrkové zmlazení. Odstraňování odumřelých stromů, padlých kmenů a tlejícího dříví by znamenalo významné ochuzení zdejšího lesního ekosystému. [5]
9.6 Fauna Olšiny se zamokřenými sníženinami jsou vhodným místem pro rozmnožování některých druhů obojživelníků. Vyskytuje se v nich ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a čolek horský (Triturus alpestris). Ptačí fauna odpovídá bitopům podmáčených olšin a smrčin. Z charakteristických druhů je možno uvést střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes), drozda brávníka (Turdus viscivorus), červenku obecnou (Erithacus rubecula), pěnici červenohlavou (Sylvia atricapilla) a strakapouda velkého (Dendrocopos major) (ČECH, L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V., 2002, s. 156).
9.7 Péče o faunu Jádrovou část zdejší vegetace lze považovat za potenciálně vhodné prostředí pro hnízdění různých druhů ptáků. Za účelem zachování těchto příznivých podmínek pro tyto ptačí druhy by bylo vhodné zejména ve starších porostech v celé lokalitě ponechávat alespoň část vývratů, zlomů, souší, tlejících kmenů apod. (výjimkou případné zásahy proti kalamitním škůdcům). Těžební činnost směřovat pokud možno mimo hnízdní období ptáků, tj. 1. 4 – 31. 8. [5]
9.8 Ochrana přírody Území bylo vyhlášeno jako Chráněný přírodní výtvor v roce 1982 a následně převedeno vyhláškou Okresního národního výboru Jihlava do kategorie Přírodní rezervace. Jednalo se o nejbohatší naleziště bledule jarní v původním Jihomoravském kraji. 32
K zabezpečení území před rušivými vlivy okolí bylo zřízeno ochranné pásmo, které tvoří pruh široký 50 m po celém obvodu přírodní rezervace. Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. [5]
9.9 Myslivost Území je součástí honitby Stará Říše. Při terénním šetření nebyly zjištěny negativní vlivy aktivit mysliveckého sdružení, které zde hospodaří. Spárkatá zvěř působí při vyšším počtu spíše rušivě a poškozuje zmlazení lesních dřevin a zabraňuje jeho zdárnému odrůstání. Právo myslivosti s výjimkou instalace mysliveckých zařízení (netýká se dřevěných posedů a kazatelen) není omezeno. [5]
9.10 Lesnictví Lokalita byla v minulosti odvodňována, a proto lze místy vidět zčásti zanesené odvodňovací příkopy. Olšová kmenovina je 70 až 90 let stará, často se vyskytují vícekmenné olše z pařezových výmladků. Lesnické hospodaření je omezeno na šetrný jednotlivý výběr v místech s přirozeným zmlazením olše. Jiné zásahy nejsou prováděny (ČECH, L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V., 2002, s. 156).
33
10 Další místa s vysokou koncentrací bledule jarní V České republice existuje několik významných lokalit, které se mohou, stejně jako PR Jechovec, pyšnit hojným výskytem bledule jarní. Tyto oblasti mají jedno společné, a to podmáčený terén, díky němuž rostliny velice prospívají. Jedná se například o tyto oblasti:
Přírodní rezervace Jechovec (Kraj Vysočina) Přírodní rezervace Údolí Chlébského potoka (Kraj Vysočina) Přírodní rezervace Králova zahrada u Semanína (Pardubický kraj) Přírodní rezervace Peklo u České Lípy (Liberecký kraj) Přírodní park Rakovecké údolí (Jihomoravský kraj) Přírodní památka Třebichovická olšinka (Středočeský kraj)
Obrázek 11: Mapa s hojným výskytem bledule jarní [vlastní zpracování, mapový podklad http://www.zemepis.com/smkraje.php]
34
11 Popis trasy Okružní stezka s nenáročným profilem a délkou 1,5 km začíná na polní cestě zhruba 200 metrů od parkoviště, kde lze zaparkovat automobil. Parkovací plocha pojme přibližně 35 vozidel. Pokud by byla kapacita nedostačující, 200 metrů od zmíněného parkoviště je další prostor pro zhruba 40 automobilů. Trasa vede po lesních travnatých a kamenitých cestách či menších vyšlapaných cestičkách. Vzhledem k tomu, že oblastí protéká Jechovický potok, by bylo vhodné pro jeho snazší zdolávání, i v rámci bezpečnosti, instalovat alespoň na třech místech dřevené lávky. Turisté míjí celkem 7 informačních tabulí, které jsou rovnoměrně a vhodně rozmístěny (např. panel s tématikou bledule jarní je umístěn v úseku, kde lze daný jev pozorovat či demonstrovat).
Obrázek 12: Trasa naučné stezky [vlastní zpracování, mapový podklad www.geoportal.cuzk.cz]
11.1 Seznam zastavení Všechny panely obsahují v pravém horním rohu jednoduchou mapu s trasou naučné stezky usnadňující orientaci. Čísla zastávek v červeném kruhu znázorňují aktuální polohu.
35
11.1.1 Zastavení č. 1 - Vítejte v turistickém regionu Vysočina Přivítá návštěvníky naučné stezky. Seznámí se základními údaji o PR Jechovec (např. rozloha území, datum vyhlášení PR, předmět ochrany apod.). Na mapě České republiky lokalizuje chráněné území.
11.1.2 Zastavení č. 2 - Další místa s vysokou koncentrací bledule jarní Ústředním motivem je mapa sloužící k vyznačení míst v České republice s podobným přírodním úkazem. Jedná se o lokality v Karlovarském, Pardubickém, Libereckém, Jihomoravském a Středočeském kraji. Návštěvníci zároveň zjistí, že PR Jechovec není jediným územím Kraje Vysočina, na kterém lze spatřit podobný jev.
11.1.3 Zastavení č. 3a - Bledule jarní - první posel jara Nabízí základní fakta o bleduli jarní (např. způsob rozmnožování, ochrana a vzhled rostliny apod.). Pomocí ilustrace poučuje o jednotlivých částech rostliny. V neposlední řadě obsahuje zajímavost prozrazující lidový název pro bleduli jarní.
11.1.4 Zastavení č. 3b - Bledule jarní (Leucojum vernum) Detailnější informace o rostlině (např. čeleď, třída, rod, doba květu, výskyt apod.). Upozornění na možné zdravotní obtíže spojené s otravou. Doplněno o vlastní fotografie bledule jarní pořízené přímo ve zmíněné oblasti.
11.1.5 Zastavení č. 4 - Fauna Panel věnující se rozmnožování obojživelníků (ropucha obecná, skokan hnědý, čolek horský). Zmíněná zastávka bude doplněna o interaktivní prvek č. 2 v podobě motanice, která zábavnou formou představí nejznámější druhy hub. Motanice funguje na principu propojování hub s jejich vlastnostmi pomocí lana.
11.1.6 Zastavení č. 5 - Zajímavosti v okolí Jechovce Tipy pro další výlety do blízkého okolí. Například město Telč s památkami zapsanými na seznamu UNESCO, rozhledna Mařenka nebo premonstrátský klášter v Nové Říši.
11.1.7 Zastavení č. 6 - Děkujeme Vám za návštěvu Vyjádření díků za přízeň věnovanou naučné stezce. Dále za chování zodpovědného turisty a za respektování nepsaných zákonů přírody.
36
Tabulka 1: Vzdálenosti jednotlivých úseků [vlastní zpracování] Číslo zastavení 1 2 3a 3b 4 5 6
Délka (m) 0 173 342 240 196 318 220
Průběžná délka (m) 0 173 515 755 951 1269 1489
11.1.8 Odpočinková zóna Místo vyhrazeno pro odpočinek či občerstvení. K tomuto účelu bude sloužit dřevěný mobiliář v podobě laviček a stolů (viz Příloha č. 9). Během chvíle strávené oddechem lze sdělit své dojmy či připomínky do návštěvnické knihy, na kterou je připravený speciální dřevěný stojan (viz Příloha č. 9). Do tohoto prostoru bude umístěn interaktivní panel č. 1 ve formě pexesa se zdejší faunou. Jelikož se místo zde popsané nachází poblíž počáteční a zároveň konečné zastávky, návštěvníci budou moci využít stojany pro úschovu bicyklů. Dále zde budou rozmístěny odpadkové koše pro zachování pořádku a neznečišťování životního prostředí.
Obrázek 13: Výškový profil trasy [vlastní zpracování, mapový podklad www.mapy.cz]
37
Obrázek 14: Návrh informačního panelu 1 [vlastní zpracování]
38
Obrázek 15: Návrh informačního panelu 2 [vlastní zpracování]
39
Obrázek 16 Návrh informačního panelu 3a [vlastní zpracování]
40
Obrázek 17: Návrh informačního panelu 3b [vlastní zpracování]
41
Obrázek 18: Návrh informačního panelu 4 [vlastní zpracování]
42
Obrázek 19: Návrh informačního panelu 5 [vlastní zpracování]
43
Obrázek 20: Návrh informačního panelu 6[vlastní zpracování]
44
Obrázek 21: Návrh informačního brožury 1 [vlastní zpracování]
45
Obrázek 22: Návrh informačního brožury 2 [vlastní zpracování]
46
12 Atraktivity v okolí 12.1 Telč (12 km) Telč se svým unikátním náměstím a honosným renesančním zámkem je skutečnou architektonickou perlou Vysočiny. V roce 1992 byla po právu zapsána na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Dnešní zámek byl původně hradem, který si v Telči vybudovali páni z Hradce, již ve druhé polovině 14. století. V polovině 16. století nechal Zachariáš z Hradce hrad nákladně přestavět. Závěrečnou etapu přestavby vedl italský architekt Baldassare Maggi. Hlavní telečské náměstí se pyšní mimořádně zachovaným urbanistickým celkem. Kromě zámku a několika jezuitských staveb je obklopeno téměř sedmi desítkami měšťanských domů, z nich jsou nejpozoruhodnější radnice, rohový dům s arkýřem. Domy mají většinou renesanční původ, jejich fasády jsou často upraveny do barokního nebo klasicistního stylu. Uprostřed náměstí stojí mariánský sloup a dvě kašny. (URBAN, V., 2008, s. 44, 52, 53)
Obrázek 23: Rohový dům s arkýřem [vlastní zdroj]
47
12.2 Rozhledna Oslednice (12 km) Stačí vystoupat několik málo schodů na 36 metrů vysokou železnou konstrukci, ze které budete mít město Telč jako na dlani. Původní 16 metrovou dřevěnou věž nechal postavit v roce 1898 pan Alois Kulhánek. [15]
Obrázek 24: Rozhledna Oslednice [vlastní zdroj]
12.3 Dačice (18 km) Jedno z nejstarších a nejkrásnějších moravských měst, leží na návrší nad pravým břehem Moravské Dyje. Díky velkému bohatství historických budov a jen málo narušenému středověkému půdorysu bylo vyhlášeno za památkovou zónu. Procházka půvabnými uličkami přes dvě historická náměstí, k zámku, řadě kostelů, ke klášteru i renesančním měšťanským domům je smysluplně stráveným časem. V roce 1829 se v nedalekém Kostelním Vydří založil první cukrovar v našich zemích, a to zásluhou bratří Grebnerů. Cukr se v tehdejší době dodával v nepraktickém tvaru homole, ovšem později, v roce 1841, byla na světě první kostka cukru. Dnes tuto událost připomíná žulový pomník. (DAVID, P., SOUKUP, V. a kol., 1997, s. 71,72)
48
Obrázek 25: Státní zámek Dačice [18]
12.4 Nová Říše (6 km) Pokud se vydáte do Nové Říše, ocitnete se na neobvykle prostorném, dlouhém náměstí, na kterém stojí polygonální kašna, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století a pomník padlým. Jihovýchodní části městečka dominuje rozlehlý areál premonstrátského kláštera, vystaveného na ostrohu, který strmě spadá do údolí potoka Vápovky.
Obrázek 26: Klášter Nová Říše [19]
Je to nejmladší z moravských klášterů řádu premonstrátů a také jediný, který zůstal řádu zachován až do současnosti. Nejhodnotnější je zdejší knihovna, kterou vyzdobil v roce 1774 brněnský malíř Ignác Mayer výjevy ze života sv. Norberta. Chodbou je klášter
49
propojen s kostelem sv. Petra a Pavla. V horní části náměstí, na budově bývalé školy, dnes obecního úřadu, je pamětní plastika, která připomíná, že tu v letech 1888-1901 učil český básník Otokar Březina (DAVID, P., SOUKUP, V. a kol., 1997, s. 92-94)
12.5 Rozhledna Mařenka (12 km) Rozhledna na vrchu Mařenka (711 m n. m.) u obce Štěmechy, nabízí krásné výhledy na celé Třebíčsko. Má neobvyklý trojúhelníkový půdorys a tyčí se do výšky 31 m. Vyhlídkovou věž navrhl architekt Ing. arch. Martin Franěk ze společnosti Penta Jihlava. Hora Mařenka je nejvyšším místem okresu Třebíč. Na Mařence stávalo již dříve několik dřevěných rozhleden, poslední z nich byla z roku 1941. Z obce Dašov vede na vrchol značená Naučná stezka Mařenka. [14]
Obrázek 27: Rozhledna Mařenka [vlastní zdroj]
50
12.6 Hospodářský dvůr Bohuslavice (4 km) Areál uprostřed malebné vesničky pro odpočinkovou i aktivní dovolenou. Využít zde můžete restauraci, ubytování nebo kompletní jezdecké služby. Kromě koní a oslů zde chovají i další hospodářská zvířata - kozy, lamy, poníky, ovce, prasata domácí i divoká nebo jeleny. Součástí je i zavedená pěstitelská pálenice, kde probíhají prohlídky včetně ochutnávky. [16]
Obrázek 28: Mapa s atraktivitami v okolí [vlastní zpracování, mapový podklad www.mapy.cz]
51
13 Kalkulace nákladů 13.1 Náklady na výstavbu Finančních zdrojů, které by pokryly náklady na vybudování naučné stezky, je relativně velké množství. Peněžní prostředky mohou plynout od příslušného městského, obecního či krajského úřadu. Dále také od různých sdružení a svazů, zabývajících se cestovním ruchem v dané oblasti. Realizace naučné stezky by také mohla být spolufinancována Evropskou unií z ROP Jihovýchod nebo z dotačních prostředků Ministerstva životního prostředí. Opomenout bychom neměli ani dobrovolné dárce, ať už v řadách jednotlivců nebo firem v podobě sponzorských darů. Výroba veškerého vybavení pro realizaci naučné stezky by mohla být v kompetenci firmy Infopanely Krásný & Kout. Společnost má dlouholeté zkušenosti v oblasti populárně-naučného vzdělávání. Stezky jsou schopni vytvořit a dodat od A do Z – od projektu po instalaci. V tomto případě by se jednalo o sedm dřevěných informačních panelů se stříškou o rozměrech 150 x 100 cm, dva interaktivní panely, tři dřevěné mostky, tři sety pro posezení (lavice + stůl), jeden stojan na kola, jeden stojan na knihu návštěv a dva odpadkové koše. Kompletní zpracování zahrnuje grafické a obsahové zpracování, tisk, informační panel a instalaci. Panely budou vyrobeny z kvalitního smrkového dřeva, které budou impregnovány roztokem proti plísním, houbám a dřevokaznému hmyzu. Následovat bude dvouvrstvý nátěr dle požadavků. Pro ukotvení budou použity masivní kovové U-profily zabetonované do podloží. Lavice a stůl pro posezení budou vyrobeny ze dřeva dubového.
52
Přibližná kalkulace je následovná (ceny jsou uvedeny včetně DPH):
Tabulka 2: Přibližná kalkulace [vlastní zpracování dle www.infopanely.cz]
Druh Informační panel Interaktivní panel - motanice Interaktivní panel - otočné desky Lavice a stůl Stojan na knihu Odpadkové koše Dřevěný mostek Celkem
Počet MJ 7 1 1 3 1 2 3 -
Cena v Kč za MJ 21 900 13 600 20 900 17 000 4 000 4 000 3 500 -
Celkem v Kč 153 300 13 600 20 900 51 000 4 000 8 000 10 500 261 300
13.2 Náklady na údržbu S jistotou můžeme říci, že žádná naučná stezka zde není navždy. U stezek se počítá s jejich obměnou po zhruba 7 – 10 letech. Než ale nastane celková renovace, je třeba stezku preventivně udržovat. Údržbou je zpravidla někdo pověřen. V tomto případě by mohli být pověřeni zaměstnanci některé z okolních obcí (Olšany, Stará Říše). Pravidelnou údržbou se rozumí například obnova značení pro stálou funkčnost naučné stezky. Do údržby zahrnujeme také kontrolu či případnou opravu poškozeného zařízení naučné stezky. Pokud jsou rozmístěny odpadkové koše, je nutné je pravidelně vyprazdňovat. Náklady na každoroční údržbu mohou činit až 35 000 Kč.
53
14 Závěr Záměrem bakalářské práce bylo vyprojektování naučné stezky ve zvolené lokalitě. Cíl byl, dle mého názoru, naplněn ve všech směrech. Navrhla jsem inventář, který je nezbytnou součástí každé naučné stezky. Jelikož první dojem je pro získání pozornosti turistů nejdůležitější, snažila jsem se, aby byly informační panely poutavé. Stručnost je další výsadou informačních panelů, proto na nich nenaleznete dlouhé odstavce textu. Pro ty, kteří touží po více faktech, byla připravena brožura s detailnějšími informacemi. Pamatovala jsem i na ty nejmenší. Zařazené interaktivní prvky pobaví a zároveň obohatí děti o nové poznatky. S délkou 1,5 km a celkovým převýšením 13 m se naučná stezka PR Jechovec řadí mezi ty méně náročné. Vzhledem k nenáročnosti je vhodná nejen pro víkendové vycházky do přírody, jelikož vám procházka zabere přibližně 2 – 2,5 hodiny. Pokud by se mnou navržená naučná stezka stala skutečností, neutrpěla by přírodní rezervace újmu zvýšeným zájmem veřejnosti? Vzhledem k relativní nepřístupnosti území po většinu roku návštěvností turistů příliš netrpí a není třeba žádných opatření pro její regulaci. Případný vznik poškození předmětu ochrany, tedy bledule jarní, je třeba monitorovat a popřípadě řešit s vlastníkem lesa, případně Policií České republiky. Dle Plánu péče o Přírodní rezervaci Jechovec by se mělo zvážit, zda nebude lepší na zmíněnou lokalitu raději neupozorňovat. Vyvstává ale další otázka. Proč kvůli některým nedisciplinovaným návštěvníkům, kteří si zřejmě na památku odnáší trsy bělostných květů, skrývat tuto nádhernou lokalitu? O výše popsaném by se dalo dlouze diskutovat. Já přesto zastávám názor, že si přírodní rezervace Jechovec zaslouží promyšlenější prezentaci lidem, kteří projevují zájem o přírodu. Návrh naučné stezky byl nabídnut dvěma obcím, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti rezervace – Stará Říše a Olšany. Starosta městyse Stará Říše k návrhu zaujal velmi kladný postoj a uvedl, že by případný návrh naučné stezky rádi ze strany městyse podpořili.
Zároveň ale argumentoval tím, že by se obec nemohla stát hlavním
iniciátorem realizace. Pozemek je totiž ve vlastnictví římskokatolické církve a náleží do katastrálního území obce Olšany. Starostka obce Olšany se též vyjádřila v pozitivním slova smyslu. Doplnila však, že by záleželo na celkovém usnesení zastupitelstva obce, které zasedá jedenkrát měsíčně. 54
Seznam použité literatury Tištěné zdroje (1)
ČECH, Luděk, ŠUMPICH Jan, ZABLOUDIL Vladimír a kolektiv. Chráněná
území ČR, svazek VII. Jihlavsko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 2002. s. 156. ISBN 80-86064-54-9 (2)
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír a kolektiv. Průvodce po Čechách Moravě
Slezku. Telčsko a Dačicko. 1997 Praha: Soukup & David. s. 140. ISBN 80-86050-09-2 (3)
DRÁBEK, Karel. Naučné stezky a trasy I. Praha a Středočeský kraj. Praha:
Dokořán. 2005. s. 280. ISBN 80-7363-044-3 (4)
NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno:
Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2005. s. 106. ISBN 80-7275-059-3. (5)
NEUMAN, Jan a kolektiv. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál. 2000. s.
200. ISBN 80-7178-391-9 (6)
RUBÍN, Josef a kolektiv. Přírodní památky, rezervace a parky. Praha: Olympia.
2004. s. 120. ISBN 80-7033-826-1 (7)
URBAN, Vítek. Vysočina - Kam na víkend. Brno: Computer Press. 2008. s. 124.
ISBN 978-80-251-2053-8
Elektronické zdroje [1] Web o naučných stezkách v ČR [online]. [cit. 2014-08-14]. Dostupné z: http://www.naucnoustezkou.cz/ns/naucne-stezky/vysocina [2]
Naučné
stezky
ČR
[online].
[cit.
2014-09-12].
Dostupné
z:
http://www.stezky.unas.cz/index2ns.htm [3] Průvodce po naučných stezkách a lokalitách v Praze a středních Čechách [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné z: http://www.stezky.info/ns/obecne-o-stezkach [4]
AHOJ!
Česká
republika
[online].
[cit.
2014-08-20].
Dostupné
z:
http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Zivotni-styl-v-CR/Sport-a-volny-cas/Nejdelsinaucna-stezka-v-Ceske-republice [5] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. [cit. 2014-08-20]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=70 9 55
[6] Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ Ochrana
[7]
přírody
[online].
[cit.
2014-12-15].
Dostupné
z:
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/naucme-se-delat-naucnestezky/ [8] Lesy ČR [online]. [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://www.lesycr.cz/volny-cas-vlese/naucne-stezky/Stranky/default.aspx?rgn=14 [9]
Vysočinou
na
kole
[online].
[cit.
2015-01-14].
Dostupné
z:
http://www.vysocinounakole.cz/prilohy/108_KV_NAUCNE_STEZKY_2009.pdf [10]
Klub
českých
turistů
[online].
[cit.
2015-01-16].
Dostupné
z:
http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct [11] Blíž přírodě [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://blizprirode.cz/cz/tipyvylet/lokality/sudslavicky-okruh.html [12]
Infopanely
Krásný
& Kout
[online].
[cit.
2015-02-14]. Dostupné
z:
http://www.infopanely.cz/turisticke-informacni-tabule/ [13] Kraj Vysočina [online]. [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 [14]
Info
Česko
[online].
[cit.
2015-02-15].
Dostupné
z:
http://rozhledny.infocesko.cz/content/vysocina-technicke-zajimavosti-rozhlednamarenka-u-trebice.aspx [15] Město Telč [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.mestotelc.cz/rozhledna-oslednice.php [16] Hospodářský dvůr Bohuslavice [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.hospodarskydvur.cz/cs/ [17] Oficiální stránky města Telč [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.telc.eu/ [18] Státní zámek Dačice [online]. [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: http://www.zamekdacice.eu/fotogalerie/exteriery/ 56
[19]
Dědictví
Vysočiny
[online].
[cit.
2015-02-21].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/cirkevni-3/?id=1609 [20]
Geografický
portál
Zeměpis
[online].
[cit.
2015-02-14].
Dostupné
z:
http://www.zemepis.com/smkraje.php [21] Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://csugeo.i-
server.cz/csu/2009edicniplan.nsf/krajkapitola/631011-09-2009-18 [22]
Google
mapy
[online].
[cit.
2015-02-25].
Dostupné
z:
https://www.google.cz/maps/place/Jechovec/@49.1829283,15.5784874,14z/data=!4m2! 3m1!1s0x470d3bc81c3cd4ff:0xfa313d0f14890c2e [23] MIG - Energy Saving Paint [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.migesp.cz/wp-content/uploads/klimaticke_regiony.png
Zdroje použité při tvorbě informačních, interaktivních panelů a brožury Informační panel 3a, 3b http://botanika.wendys.cz/kytky/K4.php http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=325 http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=2
Informační panel 4 http://www.rozhlas.cz/hlas/zaby/_zprava/ropucha-obecna--26038 http://pohledydoprirody.snadno.eu/Obojzivelnici.html http://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/clanky/r/detail/2746/colek-horsky-triturusalpestris/ http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=5400.00
Informační panel 5 http://www.vysocina-news.cz/redakce/pavel-krystof-novak/?s=20 57
http://www.pamatkyjinak.cz/telc http://www.rozhlednovymrajem.cz/vysoka-2/ http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Rozhledna-Marenka.aspx
Informační brožura http://www.mesto-telc.cz/rozhledna-oslednice.php http://www.novinky.cz/veda-skoly/historie/222634-sladite-ano-prosim-dve-kostky.html https://www.google.cz/maps/place/Jechovec/@49.176508,15.575011,14z/data=!4m2!3 m1!1s0x470d3bc81c3cd4ff:0xfa313d0f14890c2e http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/josef-florian-a-stara-rise/ http://www.petrhlous.cz/article.php?id_article=28&blog http://www.hospodarskydvur.cz/cs/ http://www.mesto-telc.cz/rozhledna-oslednice.php
Interaktivní panel 1 PEXESO http://www.spicephoto.cz/fotka/1574/skokan-hnedy http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Triturus_alpestris_20120326_183714.JPG http://www.naturfoto.cz/ropucha-obecna-fotografie-1935.html http://www.naturess.net/fotokuchyn-foceni_ptaku_pomoci_nahravek_jejich_hlasu-43 http://lukyslukys.rajce.idnes.cz/Drozd_bravnik/#Drozd_bravnik3.jpg http://fineartamerica.com/featured/european-robin-bob-kemp.html http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&gal=photo&rp=628307 http://ptacisvet.rajce.idnes.cz/Strakapoud_velky_Dendrocopos_major/#DSC07239.JPG
Interaktivní panel 2 HOUBY http://www.myko.cz/autor7/2/ 58
http://kudluvfotoatlashub.blog.cz/1207/24-cervenec-2012 http://www.novinky.cz/krimi/274988-na-decinsku-se-zena-priotravila-muchomurkoutygrovanou.html http://www.naturfoto.cz/hrib-satan-fotografie-16948.html
59
Zkratky NS – naučná stezka PR – přírodní rezervace NDR - Německá demokratická republika ČSTV - Československý svaz tělesné výchovy Z - západ SZ - severozápad ROP - regionální operační program
60
Seznam příloh Příloha 1: Pohled na PR Jechovec ze sportovního areálu 1 ....................62 Příloha 2: Pohled na PR Jechovec ze sportovního areálu 2 ....................62 Příloha 3: Pohled na PR Jechovec ze silnice směr Bohuslavice .............63 Příloha 4: Současná informační tabule 1 .................................................64 Příloha 5: Současná informační tabule 2 .................................................65 Příloha 6: Rozkvetlé bledule jarní v roce 2015 .......................................66 Příloha 7: Rozkvetlé bledule jarní v roce 2015 .......................................66 Příloha 8: Rozkvetlé bledule jarní v roce 2015 .......................................67 Příloha 9: Vzorový mobiliář ...................................................................68 Příloha 10: Vzor informačního panelu ....................................................68 Příloha 11: Vzor interaktivního panelu - motanice .................................69 Příloha 12: Vzor interaktivního panelu - otočné desky ..........................69 Příloha 13: Návrh interaktivního panelu č. 1 „PEXESO“ ......................70 Příloha 14: Návrh interaktivního panelu č. 2 „HOUBY“ .......................70 Příloha 15: Pexeso „FAUNA JECHOVCE“ ...........................................71
61
Přílohy List příloh č. 1
Příloha 1: Pohled na PR Jechovec ze sportovního areálu 1 [vlastní zdroj]
Příloha 2: Pohled na PR Jechovec ze sportovního areálu 2 [vlastní zdroj]
62
List příloh č. 2
Příloha 3: Pohled na PR Jechovec ze silnice směr Bohuslavice [vlastní zdroj]
63
List příloh č. 3
Příloha 4: Současná informační tabule 1 [vlastní zdroj]
64
List příloh č. 4
Příloha 5: Současná informační tabule 2 [vlastní zdroj]
65
List příloh č. 5
Příloha 6: Rozkvetlé bledule jarní v roce 2015 [vlastní zdroj]
Příloha 7: Rozkvetlé bledule jarní v roce 2015 [vlastní zdroj]
66
List příloh č. 6
Příloha 8: Rozkvetlé bledule jarní v roce 2015 [vlastní zdroj]
67
List příloh č. 7
Příloha 9: Vzorový mobiliář - stojan na knihu návštěv a lavice se stolem [11]
Příloha 10: Vzor informačního panelu [12]
68
List příloh č. 8
Příloha 11: Vzor interaktivního panelu - motanice [12]
Příloha 12: Vzor interaktivního panelu - otočné desky [12]
69
List příloh č. 9
Příloha 13: Návrh interaktivního panelu č. 1 „PEXESO“ [vlastní zpracování]
Příloha 14: Návrh interaktivního panelu č. 2 „HOUBY“ [vlastní zpracování]
70
List příloh č. 9
Příloha 15: Pexeso „FAUNA JECHOVCE“ [vlastní zpracování dle dostupných internetových zdrojů]
71
