Projekt naučné cyklistické stezky

Projekt naučné cyklistické stezky Naučná cyklistická stezka za historickými památkami na východ od Prahy

Diplomová práce

Vypracoval: Michal Mrtka Vedoucí práce: PaeDr. Jiří Šafránek

Katedra Sportů v přírodě Fakulty Tělesné výchovy a sportu Univerzita Karlova v Praze Praha, 2010

SOUHRN Název: Projekt naučné cyklistické stezky - Naučná cyklistická stezka za historickými památkami na východ od Prahy

Cíle práce: 1. Vytvoření projektu naučné cyklistické stezky v předem zvolené oblasti 2. Zpracování návrhu informační brožury k této cyklistické naučné stezce 3. Ověření možnosti praktické využitelnosti cyklistické naučné stezky v praxi

Metody: Sběr informací o dané oblasti z dostupných zdrojů, sběr dat v dané oblasti o stávajících cyklotrasách, naučných stezkách, historii dané oblasti, jejích přírodních a kulturních památkách. Následně třídění a ověřování těchto dat. Zpracování návrhu naučné cyklistické stezky v této oblasti, vypracování návrhu informační brožury

k této

cyklistické naučné stezce. Ověření možnosti praktické využitelnosti cyklistické naučné stezky v praxi formou anketního šetření.

Výsledky: Výsledkem této práce je zpracování návrhu naučné cyklistické stezky ve vymezené oblasti, zpracování návrhu informační brožury o dané cyklistické naučné stezce včetně fotografií, textů a map, podle kterých lze danou naučnou cyklistickou stezku absolvovat. Ta může být nabídnuta prostřednictvím internetu nebo informačních center návštěvníkům dané oblasti. Praktické využití této stezky bylo ověřeno formou anketního šetření.

Klíčová slova: naučná stezka, cyklostezka, cyklotrasa, cyklistika, kulturní památka

ABSTRACT Title: Project of Educational Cycle Trail in the Protected Landscape Area

Objective: 1. Creation of project of educational cycle trail in defined area 2. Processing of the informational brochure to the educational cycle trail 3. Verification of practical use of the educational cycle trail

Methods: Collection of information of existing bicycle tracks, bicycle trails, educational trails, history of the defined area, natural and cultural assets of the area. Classification and verification of the dates. Processing of projest of educational cycle trail in defined area, informational brochure to the educational cycle trail. Verification of the practical use of the educational cycle trail.

Results: The result of this work is the proposal of the educational cycle trail and the informational brochure to this trail including the photographs, text and maps, which are possible to be used for navigation during the ride. The brochure is possible to be delivered via network or informational centres to the visitors of the area.

Keywords: educational trail, cycle trail, cycle track, biking, cultural asset

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením PaeDr. Jiřího Šafránka a použil pouze uvedenou literaturu.

V Praze dne 2.9.2010

……………………. Michal Mrtka

PODĚKOVÁNÍ Rád bych touto cestou poděkoval všem, kteří mi pomohli při tvorbě této diplomové práce. Děkuji PaedDr. Jiřímu Šafránkovi za trpělivé vedení a odborné rady, dále svému cyklopartnerovi Ing. Martinu Vondroušovi za doprovod při poznávacích cyklistických vyjížďkách do mapované oblasti. Také bych rád poděkoval Mgr. Petře Urbancové za podporu a pomoc při řešení redakčních úprav této diplomové práce. Jsem velice vděčný svým drahým rodičů za morální i materiální pomoc. Na závěr bych rád poděkoval své přítelkyni Terezce Bučilové za nikdy nekončící podporu, trpělivost a lásku, kterou mi věnovala.

Souhlasím se zapůjčením této diplomové práce ke studijním účelům a prosím, aby byla vedena evidence vypůjčovatelů, a tito, aby pramen řádně citovali. Datum

Jméno a příjmení

Poznámka

Podpis

OBSAH 1. 

ÚVOD................................................................................................................................................ 4 

2. 

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE................................................................................................................ 5 

3. 

TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST PRÁCE ............................................................. 6  3.1  ZDŮVODNĚNÍ, VÝZNAM A POTŘEBA PRÁCE .................................................................................... 6  3.2  METODOLOGIE NAVRHOVANÉHO PROJEKTU................................................................................... 7  3.2.1 

Metody práce ....................................................................................................................... 7 

3.2.2 

Vyhodnocení......................................................................................................................... 7 

3.3  LIMITY PROJEKTU........................................................................................................................... 8  4. 

DEFINICE POJMŮ ......................................................................................................................... 9 

5. 

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA OBLASTI ........................................................................... 11 

6. 

HISTORIE OSÍDLENÍ OBLASTI............................................................................................... 12  6.1  STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT, 1,5 MIL. LET AŽ 10 TIS. LET

P. N. L.) ............................... 12 

6.2  STŘEDNÍ DOBA KAMENNÁ (MEZOLIT, 8 TIS. LET AŽ 5,5 TIS. LET

P. N. L.) ................................. 13 

6.3  MLADŠÍ DOBA KAMENNÁ (NEOLIT, 5,5 AŽ TIS. LET AŽ 4 TIS LET

P. N. L.)................................ 13 

6.4  POZDNÍ DOBA KAMENNÁ (ENEOLIT 4 TIS LET AŽ 2,2 TIS LET P. N. L. ) ........................................... 13  6.5  DOBA BRONZOVÁ (2,2 TIS. LET AŽ 0,8 TIS. LET P. N. L.) ................................................................ 14  6.6  DOBA ŽELEZNÁ (750 LET PŘ. N. L. AŽ 0) ....................................................................................... 14  6.7  DOBA ŘÍMSKÁ ( 1. STOL. AŽ 5. STOL. N. L.)................................................................................... 15  6.8  DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ (5. STOL. AŽ 6. STOL. N. L.) ............................................................... 15  6.9  RANÝ STŘEDOVĚK (7. STOL AŽ 12. STOL. N. L.) ............................................................................ 15  7. 

KULTURNÍ PAMÁTKY SLEDOVANÉ OBLASTI .................................................................. 17  7.1  NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY.................................................................................................... 17  7.2  PAMÁTKOVÉ REZERVACE ............................................................................................................. 17  7.3  PAMÁTKOVÉ ZÓNY ....................................................................................................................... 18 

8. 

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK VE

SLEDOVANÉ OBLASTI........................................................................................................................ 19  8.1  HRADY A ZÁMKY ......................................................................................................................... 19  8.2  HRADIŠTĚ..................................................................................................................................... 21  8.3  SAKRÁLNÍ PAMÁTKY .................................................................................................................... 21  8.4  TVRZE .......................................................................................................................................... 25  9. 

CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ VE SLEDOVANÉ OBLASTI ................................................................. 27  9.1  MALOPLOŠNÁ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ .................................................................................. 27  9.2  MALOPLOŠNÁ OBECNĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ .................................................................................... 27 

1

9.3  SOUSTAVA NATURA 2000 ............................................................................................................ 28  10.  NAUČNÉ STEZKY POZOROVANÉ OBLASTI ....................................................................... 29  10.1 

NAUČNÁ STEZKA HRADEŠÍN.................................................................................................... 29 

10.2 

NAUČNÁ STEZKA KLEPEC ........................................................................................................ 29 

10.3 

NAUČNÁ STEZKA ZAHRADY .................................................................................................... 30 

10.4 

NAUČNÁ STEZKA RADONICE ................................................................................................... 30 

10.5 

NAUČNÁ STEZKA ÚDOLÍM LABE .............................................................................................. 31 

11.  CYKLOTRASY VE SLEDOVANÉ OBLASTI........................................................................... 32  12.  PRAŽSKÉ CYKLOTRASY.......................................................................................................... 33  12.1 

VÝVOJ PRAŽSKÝCH CYKLOTRAS.............................................................................................. 33 

12.2 

SYSTÉM PRAŽSKÝCH CYKLOTRAS............................................................................................ 33 

12.2.1 

Páteřní cyklotrasy (I. třída)........................................................................................... 33 

12.2.2 

Hlavní cyklotrasy (II. třída) .......................................................................................... 33 

12.2.3 

Doplňkové a místní cyklotrasy (III. a IV. třídy)............................................................. 34 

12.3 

PŘEPRAVA JÍZDNÍCH KOL V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVĚ (PID)...................................... 34 

12.3.1 

Metro............................................................................................................................. 34 

12.3.2 

Tramvaj ......................................................................................................................... 34 

13.  PRAKTICKÁ ČÁST...................................................................................................................... 35  13.1 

ZPŮSOB TVORBY CYKLISTICKÉ NAUČNÉ STEZKY VE SLEDOVANÉ OBLASTI .............................. 35 

13.2 

ZMAPOVÁNÍ KOMUNIKACÍ, PO KTERÝCH BUDE CYKLISTICKÁ NAUČNÁ STEZKA VEDENA ......... 37 

13.3 

REKOGNOSKACE PŘEDBĚŽNĚ NAVRŽENÉ TRASY ..................................................................... 37 

13.4 

CYKLISTICKÁ NAUČNÁ STEZKA A JEJÍ ZDŮVODNĚNÍ ................................................................ 38 

13.4.1 

Popis cyklistické naučné trasy a jejích variant ............................................................. 38 

13.4.2 

Hlavní trasa cyklistické naučné stezky .......................................................................... 47 

13.4.3 

Texty a umístění jednotlivých zastavení na cyklistické naučné stezce ........................... 56 

13.4.4 

Zdůvodnění umístění úvodního zastavení...................................................................... 66 

13.5 

TVORBA INFORMAČNÍ BROŽURY .............................................................................................. 66 

13.6 

TVORBA MAP A VÝŠKOVÝCH PROFILŮ K CYKLISTICKÉ NAUČNÉ STEZCE .................................. 67 

13.7 

DEMONSTRACE NÁVRHU CYKLISTICKÉ NAUČNÉ STEZKY A JEJÍ ZDŮVODNĚNÍ.......................... 67 

13.7.1 

Zdůvodnění a potřeba demonstrace .............................................................................. 67 

13.7.2 

Průběh demonstrace na trase cyklistické naučné stezky a její variantě ........................ 67 

13.7.3 

Vyhodnocení demonstrace cyklistické naučné stezky a její varianty............................. 68 

14.  DISKUZE........................................................................................................................................ 70  15.  ZÁVĚR............................................................................................................................................ 71  16.  SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK........................................................................................... 72  17.  SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................................- 73 - 

2

17.1 

MONOGRAFIE ...................................................................................................................... - 73 - 

17.2 

ELEKTRONICKÉ ZDROJE ....................................................................................................... - 75 - 

18.  PŘÍLOHY ...................................................................................................................................- 77 -  18.1 

PŘÍLOHA Č. 1 ....................................................................................................................... - 78 - 

18.2 

PŘÍLOHA Č. 2 ....................................................................................................................... - 79 - 

18.3 

PŘÍLOHA Č. 3 ....................................................................................................................... - 80 - 

18.4 

PŘÍLOHA Č. 4 ....................................................................................................................... - 81 - 

3

1. ÚVOD K sestrojení vozidla podobného kolu a poháněného odrazem lidských nohou od země došlo pravděpodobně již ve starověkém Egyptě (Šafránek, 2000). Od té doby prodělalo kolo dlouhý vývoj a zformovalo se do dnešní podoby. V součastné době existuje široká paleta druhů jízdních kol určených do různých terénů od silničního kola, přes kolo trekingové až po kolo horské. Cyklistika je ideálním sportem pro širokou veřejnost všech výkonnostních kategorií. Hmotnost těla je totiž nesena sedlem, díky tomu necítí člověk svou váhu tak intenzivně a může být více hodin tělesně aktivní, aniž by přetěžoval klouby, šlachy a vazy (Konopka, 2007). Kolo dnes najdeme téměř v každé domácnosti a tato pohybová aktivita je využívána jedinci všech věkových kategorií. Jízda na kole patří k nejoblíbenějším sportům dětí, které jinak pohyb ani neláká (Šafránek, Vaňková, 2002). Z vlastní zkušenosti učitele mohu konstatovat, že na sportovních kurzech jsou cykloturistické výlety jednou z nejoblíbenějších aktivit. Jízdní kolo dnes již neslouží jen jako dopravní prostředek, ale především jako forma zábavy, sportovního vyžití a také možnosti vydat se do přírody a poznávat krásy okolní krajiny. Tato forma cyklistiky se nazývá cykloturistika. Počátky cykloturistiky sahají už na konec 19. století. V poslední době se na území České republiky začala rozvíjet síť značených cyklistických tras, a to především z iniciativy Klubu českých turistů. Co však stále chybí, jsou naučné cyklistické stezky, které by cyklistům umožňovali vedle sportovního výkonu a turistického vyžití také získat informace o přírodním a kulturním bohatství navštívené oblasti. Tato práce si klade za cíl tuto mezeru alespoň částečně vyplnit a nabídnout především obyvatelům hl. města Prahy možnost lépe se seznámit s kulturními památkami a historií blízkého okolí jejich bydliště a zároveň udělat něco pro své zdraví.

4

2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Cíle práce: 1. Vytvoření projektu naučné cyklistické stezky v předem zvolené oblasti 2. Zpracování návrhu informační brožury k této cyklistické naučné stezce 3. Ověření možnosti praktické využitelnosti cyklistické naučné stezky v praxi Úkoly práce: 1. Sběr dat o vymezené oblasti 2. Vytyčení bodů zájmu na trase 3. Naplánování možného vedení naučné cyklistické stezky 4. Vytvoření projektu naučné cyklistické stezky 5. Vytvoření informační brožury 6. Vytvoření dotazníku a provedení anketního šetření

5

3. TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST PRÁCE 3.1 Zdůvodnění, význam a potřeba práce Toto téma diplomové práce jsem si vybral, protože mě zaujala možnost praktického využití projektu. Doufám že práce, kterou jsem vypracoval, bude v budoucnu použita v terénu. Ve sledované oblasti je minimum značených cyklotras, naučná cyklostezka se zde nevyskytuje. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl danou oblast blíže prozkoumat a navrhnout naučnou cyklistickou stezku, která by tuto mezeru vyplnila. Oblast považuji za vhodnou pro osazení takové naučné cyklistické stezky i z toho důvodu, že se zde nachází velké množství komunikací III. třídy a sjízdných nezpevněných cest. Dá se předpokládat, že na těchto komunikacích bude pro cykloturistiku únosná hustota automobilové dopravy. Sledovaná oblast se vyznačuje příznivým výškovým profilem bez výrazných stoupání a klesání. Proto je vhodná i pro méně zdatné cyklisty. Trasa byla po úvaze rozčleněna do tří variant, které korelují s požadavky cyklistů různých výkonnostních úrovní. Je navržena i varianta, která svou délkou a profilem odpovídá potřebám rodin s dětmi. Vybraná oblast je zajímavá tím, že se zde nachází velké množství historických a kulturních památek. Osídlení se zde datuje již z období paleolitu a trvá nepřetržitě až do dnešních dob. Můžeme zde vysledovat stopy sídlišť starých více než tisíc let, např. zbytky hradišť v Královicích a Tismicích. Zajímavá je také možnost sledovat vývoj v architektuře jednotlivých objektů v průběhu času. Na trase jsou objekty, které jsou zachovány téměř v původní podobě, např. bazilika v Tismicích. Objekty v této oblasti většinou nejsou v obecném povědomí, což přikládám faktu, že se nachází v relativní blízkosti hlavního města, kde je velká koncentrace historicky významnějších památek. Dalším cílem bylo nabídnout Pražanům další možnost sportovního vyžití spojenou s poznáváním kulturních a historických zajímavostí v okolí hlavního města.

6

3.2 Metodologie navrhovaného projektu Jedná se o teoreticko – empirickou práci. První část této práce je vedena formou rešerše, která zahrnuje shrnutí veškerých dostupných informací o dané oblasti, při které bylo využito literárních a internetových zdrojů, a rozbor materiálů na důležité a vhodné informace do brožury, která má omezenou velikost. Druhá část práce má empirický charakter. Data byla získána formou anketního šetření na základě dotazníku.

3.2.1 Metody práce Rešerše zdrojů Tato část práce byla zaměřena na sběr dat a bylo v ní využito především dostupné a odborné literatury a webových stránek. Anketní šetření K ověření použitelnosti projektu cyklistické naučné stezky bylo použito anketní šetření, které bylo provedeno pomocí krátkého dotazníku (viz příloha č. 4). Tento dotazník byl předložen předem vybranému souboru testovaných osob po absolvování navržené trasy. Jednalo se o náhodný výběr ze studentů Gymnázia Čelákovice. Sledovanou skupinu tvořilo celkem 9 studentů ve věku 17 až 19 let. Testování proběhlo ve dvou dnech. První den byla testována hlavní trasa a druhý den trasa s variantou s ukončením v Českém Brodě. 3.2.2 Vyhodnocení Během analýzy dat, získaných z vyplněných dotazníků došlo k rozdělení četností jednotlivých odpovědí. Na základě tohoto rozdělení cyklistické naučné stezky.

7

byla zhodnocena kvalita

3.3 Limity projektu Omezením tohoto projektu je velké množství historicky a kulturně cenných objektů ve sledované oblasti a nelze je tedy v plánované trase všechny obsáhnout. Některé hodnotné památky jsou pro cykloturisty vzhledem k jejich umístění na frekventovaných komunikacích hůře dostupné. Limitující je také fakt, že trasu naučné cyklistické stezky nelze vést po cyklostezkách a tím minimalizovat vliv automobilové dopravy. Má – li být projekt v budoucnosti realizován v praxi, bude třeba dořešit finanční krytí vzniku navržené informační brožury. Soubor testovaných osob byl vybrán náhodně, počet osob je nízký, proto není možné provést statistické zpracování dat. Na druhou stranu umožňuje nekoherentnost testovaného souboru porovnat údaje o navržené cyklistické stezce z hlediska osob různé výkonnostní úrovně.

8

4. DEFINICE POJMŮ Turistika Je zájmová činnost spočívající v krátkodobém cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí (WIKIPEDIA – Otevřená encyklopedie [online], 2010). Cykloturistika Cykloturistika je odnož turistiky provozovaná na kole (WIKIPEDIA – Otevřená encyklopedie [online], 2010). Cyklotrasa Cyklotrasy jsou vedeny po silnicích dobrých místních a účelových komunikací a jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: 

návěst před křižovatkou



směrová tabule



směrová tabulka

Na všech se objevuje symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích jsou udávány i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umísťují se

tak jako

dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou trasy (CYKLOZNAČENÍ – internetové stránky KČT [online], 2010). Cykloturistická trasa Cykloturistické trasy jsou vedeny většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Značí se pásovými značkami o rozměru 14 x 14 cm, které mají krajní pásy žluté. Prostřední je pak červený, modrý, zelený nebo bílý. Tyto mohou být doplněny na šipku. Jedná se o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských, základní barva je však žlutá. Značky jsou přibližně dvojnásobných rozměrů, tudíž pro cyklisty lépe viditelné. Pásové značení je doplněno směrovkami a má na rozdíl od pěších žlutý podklad, dvě řádky textu a v záhlaví text „Cyklotrasa KČT č. …“ (CYKLOZNAČENÍ – internetové stránky KČT [online], 2010).

9

Cyklostezka Stezka pro cyklisty (cyklostezka, cyklistická stezka) je pozemní komunikace nebo její jízdní pás vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu. Automobilová a motocyklová doprava je z ní vyloučena. Pravidla silničního provozu povolují užití cyklostezky též např. jezdům na kolečkových bruslích, lyžařům a podobně (WIKIPEDIA – Otevřená encyklopedie [online], 2010). Naučná stezka Je

druh

venkovní

naučné

turistické

trasy

seznamující

návštěvníky

s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi okolí. Od běžné turistické trasy se zpravidla odlišuje sérií informačních tabulí, rozmístěných na jednotlivých zastaveních po délce trasy naučné stezky. Základním typem je naučná stezka pro pěší, ale existují i cyklistické, vodácké, pro běžkové lyžaře a další (WIKIPEDIA – Otevřená encyklopedie [online], 2010). Kulturní památka Kulturní památka je movitou nebo nemovitou věcí, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, nebo které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem (WIKIPEDIA – Otevřená encyklopedie [online], 2010).

10

5. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA OBLASTI Sledovaná oblast je vymezena územím hl. města Prahy a linií obcí na západě, řekou Labe na severu, linií obcí Kolovraty, Pacov, Březí, Doubek, Doubravčice na jihu a linií obcí Přehvozdí, Tuchoraz, Český Brod, Kounice na východě. Oblast zasahuje do tří okresů, a to konkrétně

do severovýchodní části okresu Praha – východ,

severozápadní části okresu Kolín a jihozápadní části okresu Nymburk. Profil krajiny je mírně zvlněný, bez výrazných převýšení a pozvolna klesá k Labi na severu. Nejvyšším bodem je vrch v obci Hradešín (399 m n. m.) Krajina má především zemědělský ráz bez souvislejšího zalesnění. Na jihu sem zasahuje Babický a Hradešínský les, na jihozápadě les v údolí říčky Šembery a na severu Lužní lesy v Polabí. Oblast je odvodňována řekou Labe do Severního moře. Výraznými vodními toky oblasti jsou říčky Šembera a Výmola, dále Týnický, Kounický, Čelákovický či Vinořský potok. Z geologického hlediska leží oblast v české křídové tabuli, do které zasahuje z východu říčanský žulový masiv.

11

6. HISTORIE OSÍDLENÍ OBLASTI Osídlení sledované oblasti má díky příhodné nadmořské výšce a úrodnosti dané blízkostí řeky Labe velice bohatou historii a již od pravěku. Ve sledovaném prostoru se předkové dnešní populace s menšími či většími přestávkami pohybovali již zhruba před 1,8 miliony let (Ložek, Cílek, Kubíková, a kol., 2003).

6.1 Starší doba kamenná (paleolit, 1,5 mil. let až 10 tis. let p. n. l.) Paleolitický člověk se pohyboval v blízkosti vodních ploch a toků, které mu poskytovaly příležitost k obživě, kterou si zajišťoval lovem a sběrem. Nezakládal však stálé osady a měnil své působiště podle dostupnosti potravních zdrojů. Nejvýznamnější archeologickou lokalitou ve sledované oblasti jsou Přezletice u Prahy ze staršího paleolitu. Známky působení člověka ve středním a mladším paleolitu jsou v oblasti patrné na Nymbursku a Kolínsku i v okolí Prahy. Jedna z našich nejvýznamnějších archeologických lokalit celoevropského významu se nachází v Přezelticích u Prahy. Nálezy svědčí o osídlení starém 700 000 let. Nálezy patří druhu Homo Erectus (člověk vzpřímený). Nejstarší nálezy pocházejí z Afriky a jsou přibližně 2 miliony let staré. Tento druh člověka je prvním zástupcem rodu Homo, který pronikl do Evropy. Byl vysoký zhruba 1,7 metru, měl vzpřímenou postavu a živil se lovecko – sběračským způsobem života. Dokázal vyrábět jednoduché kamenné pěstní klíny a uměl využívat oheň. Volně kočoval po krajině, ale některá místa navštěvoval častěji než jiná, o čemž také vypovídají nálezy z Přezletic. S archeologickým výzkumem zde bylo započato v roce 1974 a bylo zde objeveno mimo jiné nejstarší ohniště a nejstarší pěstní klín v celé Evropě (Hora, 1985).

12

6.2 Střední doba kamenná (mezolit, 8 tis. let až 5,5 tis. let p. n. l.) Představuje doznívání paleolitu za změněných klimatických podmínek. Člověk se ocitá v prostředí geologické současnosti – holocénu. Což znamená, že žije téměř ve stejných klimatických podmínkách, jaké máme nyní (Čornej, Čornejová, Rada, Vaníček, 1992). Původní stepní oblasti se začaly zalesňovat, což vedlo k úbytku stád velkých savců. Řada lovců v té době putovala za zvěří dál na sever. Stále dominuje lovecko – sběračský způsob života. Z této doby nejsou na sledovaném území významná naleziště.

6.3 Mladší doba kamenná (neolit, 5,5 až tis. let až 4 tis let p. n. l.) Představuje zásadní změnu způsobu života. Předchozí sběr a lov je nahrazen zemědělstvím. Spolu s počátky pěstování kulturních rostlin a chovu domestikovaných zvířat dochází k prvním zásahům člověka do přírody. Zemědělský způsob života podmínil budování stálých sídel a zakládání políček. Začíná výroba keramiky, jejíž rozbor se stává pro archeology hlavním kulturním i chronologickým kritériem (Čornej, Čornejová, Rada, Vaníček, 1992). Mezi významná naleziště této doby ve sledované oblasti patří nálezy v Tuchorazi a pohřebiště v Květnicích. Další významnou archeologickou lokalitou je Hradešín a stopy osídlení lze nalézt i v Polabí. Archeologické nálezy ve sledované oblasti patří především kultuře s vypíchanou keramikou.

6.4 Pozdní doba kamenná (eneolit 4 tis let až 2,2 tis let p. n. l. ) Pro pozdní dobu kamennou je typické prohlubování společenských změn započatých v neolitu. Krajina se díky působení člověka začíná měnit. Přibývá luk a obdělávání polí na úkor původního lesního porostu. Zemědělská činnost se díky lepší spolupráci a vyspělejším technologiím zefektivňuje. Pro pozdní eneolit jsou typické i občasné nálezy měděných nástrojů, nejčastěji dýk.

13

Významným archeologickým nalezištěm ve sledované oblasti je pohřebiště v Mochově, kde byl nalezen mimo jiné i hrob muže s měděnou dýkou, či Lázně Toušeň, kde byl nalezen nejstarší zlatý předmět ve střední Evropě. Archeologické naleziště v Bylanech u Českého Brodu do pozorované oblasti sice přímo nezasahuje, přesto jsem se ho kvůli jeho významu rozhodl uvést. Jsou zde zaznamenány pozůstatky opevněného hradiště i doklady intenzivního zemědělství.

6.5 Doba bronzová (2,2 tis. let až 0,8 tis. let p. n. l.) Pro dobu bronzovou je typické prohlubování výše uvedených společenských trendů. Zvládnutí metalurgie bronzu vedlo k daleko větší spotřebě dřeva a tím pádem k intenzivnějšímu odlesňování krajiny, k čemuž přispěly i dokonalejší zemědělské techniky. Významná naleziště tohoto období jsou v Květnicích, v Mochově, ve Staré Boleslavi a opět v Bylanech u Českého Brodu.

6.6 Doba železná (750 let př. n. l. až 0) Dobu železnou lze rozdělit na starší hallstattskou (8. stol až 5. stol. př. n. l.) a mladší laténskou. Ve straší době železné se na sledovaném území projevuje tzv. Bylanská kultura, pojmenovaná podle Bylan u Českého Brodu. Železo je zpočátku vzácné a používá se především k výrobě šperků (Hora, 1985). V této době lze rozpoznat počátky rozdělení společnosti na aristokracii a poddané, o čemž svědčí nálezy bohatě vybavených, tzv. knížecích hrobů (Čornej, Čornejová, Rada, Vaníček, 1992). Pozůstatky po Bylanské kultuře pocházejí především z nalezišť v okolí Českého Brodu a Polabí (Vokolek, Kuchař, 2008). Významným nalezištěm je Přerov nad Labem. V mladší době železné (3. stol př. n. l. až 1.stol. n. l.) se na naše území dostávají Keltové, s to především kmen Bóju. Během své expanze přišli Keltové do styku se starověkým Římem a jsou tak prvním historicky doloženým etnikem na našem území (Čornej, Čornejová, Rada, Vaníček, 1992). Pro Kelty je typické použití železných nástrojů v běžném životě v této době vznikají na našem území první sídliště městského typu, tzv. oppida (Hora, 1985).

14

Pozůstatky keltského osídlení lze nalézt v Břiství, Českém Brodě, Hradešíně, Tismicích, Škvorci či Vrátkově.

6.7 Doba římská ( 1. stol. až 5. stol. n. l.) Pro tuto dobu je charakteristický příchod severských germánských kmenů na naše území. Pravděpodobně částečně vytlačily, částečně asimilovaly původní keltské obyvatelstvo, ačkoliv jejich kultura byla primitivnější (Hora, 1985). Jedním z mála hodnotnějších archeologických nálezů z této doby jsou obětní jámy v Limuzech či germánské pohřebiště v Záluží.

6.8 Doba stěhování národů (5. stol. až 6. stol. n. l.) Pro toto období jsou charakteristické přesuny poměrně velkých skupin obyvatel na značné vzdálenosti (Ložek, Cílek, Kubíková, a kol., 2003). Bylo vyvoláno nájezdy asijského kmene Hunů a celkovým úpadkem Římské říše. Pro sledovanou oblast a celé Čechy to znamená postupný příchod slovanských kmenů. Významným nalezištěm je Mochov, kde bylo objeveno rozsáhlé pohřebiště z tohoto období.

6.9 Raný středověk (7. stol až 12. stol. n. l.) Archeologické nálezy naznačují, že slovanské osídlení bylo zpočátku řídké. S nejstarší přistěhovaleckou vlnou k nám mohlo proniknout 30 000 až 50 000 lidí (Hora, 1985). Výsledkem demografického a hospodářského růstu během dalších století byla stabilizace sídlištní sítě, formování kmenových svazů a výstavba soustavy hradišť. Rozvíjel se pohyb na hlavních obchodních spojích a do popředí vystupovaly aristokratické rody s válečnickými družinami (Čornej, Čornejová, Rada, Vaníček, 1992). Prameny 9. a 10. století ukazují, že česká kotlina byla rozdělena na tři kmenová uskupení s centry ve středních, severozápadních

a východních Čechách (Čornej,

Čornejová, Rada, Vaníček, 1992). Ve sledované oblasti to je knížectví Přemyslovské v oblasti Prahy a okolí a knížectví Zlické v na Českobrodsku.

15

Významnými nalezišti z této doby jsou především pozůstatky hradišť. Ty lze nalézt v Královicích a Tismicích. Slovanská hradiště stála též v Čelákovicích či Staré Boleslavi. Poté, co Přemyslovský stát ovládl území celých Čech, přichází období tzv. vnitřní kolonizace (Ložek, Cílek, Kubíková, 2003), kdy se vládnoucí rod snažil zalidnit ovládnutá území. Věrní družiníci za své služby získávali tzv. popluží, neosídlená území, ke spravování. V těchto místech vznikají poplužní dvory, základy budoucích obcí. V této době pravděpodobně vzniká většina obcí ve sledované oblasti (některé v místech staršího osídlení) a sídlištní síť dosahuje prakticky stejné hustoty, jako v dnešní době.

16

7. KULTURNÍ PAMÁTKY SLEDOVANÉ OBLASTI Za kulturní památky podle zákona č. 425/1990 Sb.

prohlašuje ministerstvo

kultury České republiky nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. (Archeologie - Projekt Archaeologica [online], 2010) Na území sledované oblasti je celkem 178 nemovitých kulturních památek, a to 128 v okrese Praha – východ, 35 v okrese Kolín a 15 v okrese Nymburk (Národní památkový ústav – oficiální stránky Národního památkového ústavu [online], 2010) Pro jejich velký počet jsem se rozhodl neuvádět jejich seznam. V praktické části práce budou uvedeny nemovité kulturní památky obcí, kudy naučná stezka prochází.

7.1 Národní Kulturní památky Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany (Archeologie - Projekt Archaeologica [online], 2010) Ve sledované oblasti se žádné národní kulturní památky nevyskytují.

7.2 Památkové rezervace Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami (Archeologie - Projekt Archaeologica [online], 2010) Ve sledované oblasti nejsou žádné památkové rezervace. 17

7.3 Památkové zóny Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany (Archeologie - Projekt Archaeologica [online], 2010) Ve sledované oblasti jsou tyto městské památkové zóny: 

Brandýs nad Labem



Český Brod.

18

8. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK VE SLEDOVANÉ OBLASTI 8.1 Hrady a zámky Hrad Jenštejn Hrad byl vybudován na skalním ostrohu nad potokem Chobotem pravděpodobně již koncem první poloviny 14. století. Jeho zakladatelem byl Jan z Jenčík z Jankovic. Nevýznamnějším vlastníkem však byl pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, který hrad vlastnil koncem 14. století (Einhor, Wagner, 1974).Tento velice vzdělaný muž nechal hrad výrazně rozšířit (mimo jiné zvýšil hradní věž do dnešní velikosti) a zmodernizovat tak, aby jeho podoba odpovídala jeho vysokému postavení. Spory s králem Václavem VI. vedly roku 1390 až ke konfiskaci hradu, který od té doby často měnil majitele a na přelomu 16. a 17. století je již hrad uváděn jako pustý (Pešta, 2003). Území hradu poté začala pohlcovat nově vznikající zástavba a do dnešní doby se zachovaly jen zbytky obvodového zdiva a mohutná oválná věž, z které je nádherný výhled do okolní krajiny. Nový zámek ve Škvorci V roce 1791 vybudovali majitelé zdejšího panství, Lichtenštejnové, na volné ploše proti již nevyhovujícímu starému zámku rozsáhlou barokní jednopatrovou novostavbu s barokní vstupní branou do rozsáhlého nádvoří (Poche a kol., 1980). Po roce 1950 sloužil jako sídlo JZD a chátral. Zámek byl po roce 1989 vrácen v restituci (Dvořák, 2008). V součastné době je objekt v rekonstrukci. Starý zámek ve Škvorci Středověký gotický hrad byl ve Škvorci vystavěn v letech 1262 až 1297 (Poche a kol., 1980). Ten připomíná do dnešních dnů pouze vstupní gotická brána pod zámeckou věží. Na jeho místě byl v 16. století vystavěn renesanční zámek. Ten byl původně čtyřkřídlý a v 18. století barokně upravený. Po radikálním bourání během 19.století se ze zámku zachovala pouze část východního křídla se vstupní věží (Dvořák, 2008). V současné době je objekt v rekonstrukci a v nejbližší době snad bude zpřístupněn veřejnosti.

19

Zámek v Brandýse nad Labem Zámek měl předchůdce v gotickém gotickém hrádku, který byl postaven ve 13. století. Koncem 14. století bylo přistavěno severní křídlo s nádherným pozdně gotickým arkýřem (Einhorn, Wagner, 1974). V 16. století byl po přechodu do císařského vlastnictví zámek přestavován a získal goticko – renesanční podobu, která je na objektu patrná dodnes. Barokní prvky získal zámek při obnově v 18. století. Zámek je čtyřkřídlý s renesančními arkádami na nádvoří a s barokně upravenou věží. Výrazným architektonickým prvkem je též krytá chodba spojující zámek se zahradou (Poche a kol., 1977). Zámek Ctěnice V místě dnešního zámku stála původně pětiúhelníková gotická tvrz, zmiňovaná již v roce 1372 (Einhorn, Wagner). Ta byla později renesančně přestavěna. V druhé polovině 18. století získala barokní podobu a začala plnit funkci zámku, který byl později ještě klasicistně upraven Dominantou zámku je věž z portálem. Do přízemí věže vede přes příkop klenutý most. (Poche, 1977) V rozsáhlém areálu zámku je též muzeum kočárů, zámecký park, či restaurace. Zámek v Přerově nad Labem Vznikl na místě vodní tvrze Ranka, vystavěné v raně gotickém stylu již v druhé polovině 13. století z iniciativy Břevnovského kláštera jako správní centrum Přerovského panství, které měl v té době klášter ve správě (Kasička, 1984). Přibližně v polovině 15. století byl objekt rozšířen a přestavěn v pozdně gotickém stylu. Z této doby se zachovaly jen části obvodových zdí. Tvrz připadla v roce 1547 královské komoře a zámek byl v druhé polovině dvakrát přestavován do podoby renesančního zámku se sgrafitovou výzdobou a zděným vodním příkopem (Einhorn, Wagner 1974). V součastné době stojí pouze dvě z původních čtyř křídel a v budova slouží jako archiv českého rozhlasu.

20

8.2 Hradiště Královické hradiště Staroslovanské hradiště bylo stavěno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. století zde byl na základech pozdější tvrze vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není přesně známa, ale jde zřejmě o klasický případ přemyslovský stát rozšířil své hranice a jako opěrné body byly budovány modernější hrady. Do dnešní doby zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřní prostor vyplňuje z části sad, z části menší pole (Čtverák, Lutovský, Slabina, Smejtek, 2003). Tismické hradiště Hradiště je považováno za slovanské, datované do 8. nebo 9. století. Rozsah hradiště není jednoznačně prokázán, nejčastěji je uváděna rozloha 25 ha. Hradiště patrně patřilo ke Zlickému knížectví (Čtverák, Lutovský, Slabina, Smejtek, 2003).

8.3 Sakrální památky Kostel sv. Jakuba Většího v Zápech Jednolodní kostel, stojící na návrší v centru obce, měl patrně románského předchůdce. Kolem poloviny 18. století byl kompletně barokně přestavěn do dnešní podoby. Za autora návrhu je pokládán sám K. I. Dienzenhofer. V areálu kostela je též hranolovitá goticko - renesanční zvonice (Poche a kol. 1982) Kostel sv. Gotharda v Českém Brodě Na místě původního románského kostelíka byla ve 14. století vystavěna gotická trojlodní bazilika s dvouvěžovým průčelím. Kostel byl v 15. století upravován a v 18. století byl barokně přestavěn. Věže byly sneseny na úroveň lodě a vybudováno nové barokní průčelí s jedinou věží, jehož strany zdobí niky se sochami svatých. Ve zdech lodi je vidět původní románské řádkové zdivo a z dob gotiky se zachoval presbytář (Poche a kol. 1977).

21

Kostel sv. Havla ve Vykáni Raně gotický kostel svatého Havla pochází ze 13. století. Jedná se o jednolodní kostel s obdélnou kaplí. V jižní stěně se zachovala okna s raně gotickou kružbou. Ostatní okna jsou obdélníková půlkruhově uzavřená. Kostelní loď je plochostropá, presbytář je zaklenut valenou klenbou s lunetami. Kostel byl barokně upraven v 18. století (Poche a kol., 1982). Kostel sv. Jiří v Hradešíně Kostel se nachází na návrší v obci Hradešín. Byl vystavěn patrně už v první polovině 12. století (Poche a kol., 1977). Z této doby se zachovala pouze románská rotunda, které byla při přestavbě ve 14 století ubourána apsida a v tomto místě byla přistavěna gotická plochostropá loď. Další výrazné přestavby se kostel dočkal v roce 1557, kdy byla přistavěna renesanční předsíň. Poslední výrazná stavební úprava byla realizována v

druhé polovině 17. století, kdy byla přistavěna renesanční sakristie

(Poche a kol., 1977). Kostel je unikátní tím, že ačkoliv prošel mnoha přestavbami, vždy se do dalších století zachovaly známky stavebních stylů předchozích století. Kostel tak nese prvky jak původní románské (rotunda), tak prvky dalších stavebních slohů od gotiky až po baroko. Kostel sv. Martina v Rostoklatech Jedná se o prostou jednolodní, obdélníkovou stavbu. Původní kostel byl vystavěn v gotickém stylu již ve 14. století a dnešní barokní podobu získal při přestavbě z roku 1700. Areál kostela je obehnán hřbitovní zdí s výraznou barokní bránou. Kostelu dominuje barokní cibulovitá báň (Poche a kol., 1980). V součastné době je kostel ve zchátralém stavu. Kostel sv. Martina ve Vyšehořovicích Kostel byl v obci Vyšehradskou kapitulou vystavěn přibližně ve stejné době, jako Vyšehořovická tvrz, tedy ve 2. polovině 13. století. Z původního raně gotického kostela se zachovala jenom zřícenina presbytáře se štítem a dvěma hrotitými okny. K původní kostelní věži byl v roce 1769 přistavěn nový kostel (Poche a kol., 1982). Ten svou funkci plní dodnes.

22

Kostel Nanebevzetí panny Marie v Čelákovicích Jednolodní kostel z řádkového neomítnutého zdiva byl pravděpodobně vystavěn v první polovině 13. století v románském slohu (Radová-Štiková, 1983). Objekt byl po značném poškození během husitských válek obnoven až v roce 1653 a v 18. století byl barokně upraven. Mezi tyto úpravy patří například polokruhem ukončená okna v lodi, či presbytář či předsíň (Poche a kol., 1977). Kostel si však navzdory těmto úpravám podržel původní románský charakter. Kostel Nejsvětější Trojice v Českém Brodě Renesanční jednolodní hřbitovní kostel byl postaven v roce 1560 po zrušení hřbitova v centru města. Na první pohled zaujme renesanční pískovcová kazatelna vedle portálu z roku 1585, s reliéfně zdobenými boky. Vyobrazeny jsou zde výjevy z Kalvárie a Zmrtvýchvstání. V součastné době slouží jako modlitebna Církve Českobratrské (Poche a kol., 1997). Kostel Obrácení sv. Pavla v Brandýse nad Labem Kostel je trojlodní s polokruhovým presbitářem. Byl postaven v 16. století s církví Českobratrskou. Je to jedna z prvních Renesančních sakrálních staveb severně od Alp. V 18. století prošel kostel barokní přestavbou a vznikla též barokní zvonice s charakteristickou cibulovitou bání (Poche a kol., 1977). Kostel sv. Petra a Pavla v Jirnech Gotický kostel byl v Jirnech vystavěn již ve 14. století v gotickém slohu a do současné podoby byl přestavěn v 1. polovině 18 století. Pozoruhodné je především průčelí kostela, kde jsou na každé straně niky se sochami světců, kterým je tento kostel zasvěcen. Pozoruhodný je také zazděný gotický portál na jižní straně kostela (Poche a kol., 1977). Kostel sv. Václava v Nehvizdech Nejstarší částí jednolodního kostela sv. Václava je románská loď. Kostel byl raně goticky upraven koncem 13. století, v 16. století byla přistavěna renesanční předsíň a zvonice. Další úpravy následovaly v barokním slohu a naposledy byla v 19. století přistavěna sakristie (Poche a kol. 1980).

23

Kostel sv. Vavřince v Brandýse nad Labem. Jednoduchá raně gotická jednolodní stavba z konce 13. Století. Kostel byl upravován v 16. a 17. století. Dodne jsou však patrné gotické prvky, jako hrotité okno na jižní straně lodi (Poche a kol. 1977). Tismická bazilika Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích

je vskutku unikát a jedna z

nejvýznamnějších románských památek u nás. Původní bazilika totiž, na rozdíl od většiny podobných objektů, unikla drastickým stavebním úpravám následujících století a do dnešních dnů se dochovala takřka v té podobě, v jaké byla dokončena (RadováŠtiková, 1983). Trojlodní kostel je vystavěn z neomítnutých pískovcových kvádrů, přičemž každá loď je zakončena apsidou. Nad každou z vedlejších lodí se klene mohutná věž s typickou barokní bání a portál v průčelí je taktéž z období baroka, i když o tom jeho strohost zdaleka nevypovídá. O proti exteriéru je interiér, jako téměř ve všech venkovských církevních stavbách, čistě barokní (Poche a kol., 1982). Vyšehořovická zvonice Budova zvonice byla vystavěna koncem patnáctého století. Její neobvykle rozměrný půdorys nasvědčuje o záměru na zavěšení několika poměrně velkých zvonů. Zvonice byla ve druhé polovině 16. století renesančně upravena, o čemž svědčí zbytky sgraffitové výzdoby. Funkci zvonice plnila stavba jen do požáru, který zničil většinu vsi roku 1677. Objekt od té doby chátrá. Do dnešní doby se zachovalo nejnižší patro s typicky gotickými okny (Poche a kol., 1982) Zvonice v Českém Brodě Dvoupatrová hranolovitá věž z pískovcových kvádrů byla vystavěna v pozdně gotickém stylu v druhé polovině 16. století. Zvonice má ve druhém patře pozdně gotická oblouková okna a je kryta jehlancovou střechou z druhé poloviny 18. století (Poche a kol., 1977).

24

8.4 Tvrze Čelákovická tvrz Kamenná gotická tvrz byla v Čelákovicích vystavěna na místě původní dřevěné tvrze ve 14. století. Objekt byl v 16. století renesančně upraven a obehnán hradbou. Z té doby pochází i renesanční brána. Budovu tvoří dvě křídla, přičemž jižní obsahuje nejstarší gotické jádro stavby (Kasička, 1984). Českobrodské opevnění Město Český Brod bylo opevněno kolem roku 1360 hradbami z mohutných bloků červeného pískovce. Do dnešních dnů se zachoval pouze jihovýchodní roh a opevnění a barokní předbraní Kouřimské brány (Poche a kol., 1977). Královická tvrz Královická gotická tvrz byla patrně vystavěna v jižní části zaniklého slovanského hradiště již koncem 14. století. Skládala se z třípatrového věžového paláce, který se zachoval až do dnešních dnů, a mohutné hradební zdi (Poche a kol., 1978). V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna do dnešní podoby. Kolem věže také vznikl rozsáhlý renesanční dvorec, dochovaný v základních obrysech dodnes (Einhorn, Wagner, 1973). V současnosti je tvrz i dvorec v soukromém vlastnictví a postupně chátrá. Pozůstatky Květnické tvrze Mohutná tvrz byla patrně založena v druhé polovině 14. století pražským patricijským rodem Olbramoviců. Roku 1425 byla dobyta pražskými Husity zpustla asi o sto let později (Kasička, 1984). Z objektu vystavěném na Skalnatém ostrohu mezi rybníky se zachovaly pouze zbytky obvodové zdi paláce a další struktury, na kterých jsou dnes vystavěny rodinné domky. Místo může sloužit jako příklad barbarského přístupu k památkám. Mnoho stojících částí tvrze bylo totiž strženo a nenávratně ztraceno při vzniku novostavby. Tuchorazská tvrz Vyrostla na místě starého zemanského dvorce v druhé polovině 15. století a je jedním z mála historických objektů, u kterých lze doložit stavitele. Byl jím jistý mistr Květoň, který zanechal svůj podpis nad vstupní branou (Kasička, 1984). Komplex tvrze

25

sestával z obvodové zdi, obytné věže, paláce a koníren. Do současnosti se zachovaly jen fragmenty a především mohutná věž, která byla současně vstupní branou, o čemž svědčí zachovalá brána. Tvrz je zářným příkladem pozdně gotické éry z doby vlády Jiřího z Poděbrad (Einhorn, Wagner, 1984). Tuklatská tvrz Věžovitá tvrz byla v obci vystavěna pravděpodobně v první polovině 14. století. Je opatřena úzkými střílnovými otvory a barokními okny v nejvyšším patře (Kasička, 1984). Tvrz byla v roce 1699 přestavěna a od té doby plní funkci zvonice (Poche a kol., 1982). Ve dnech 5. – 9. května 1945 byla na věži zřízena pozorovatelna českého odboje. V současnosti je objekt nově omítnut a opatřen měděnou střechou. Tvrz v Dřevčicích Tvrz byla vystavěna patrně již v 1. polovině 13 století, poprvé je však zmiňována až v roce 1362 jako majetek Litomyšlského biskupa. Po období husitských válek tvrz postupně chátrala a v 18. století byla přestavěna na sýpku. Dodnes jsou patrné původní opěrné pilíře a zbytky původního obvodového zdiva. V současné době je tvrz zrekonstruována a komerčně využívána (Kasička, 1984). Vyšehořovická tvrz Podle archeologických průzkumů byla raně gotická tvrz patrně vystavěna ve Vyšehořovicích už v druhé polovině 13. století, kdy obec patřila Vyšehradské kapitule (Kasička, 1984). V této době tvrz sestávala z dnes již neexistující hranolové věže a malého paláce. Na počátku 15. století byla tvrz rozšířena do dnešního rozsahu a celek obehnán hradební zdí (Poche a kol., 1982). Objekt byl ještě renesančně upraven koncem 16. století. Tvrz byla posléze používána především k hospodářským účelům a postupně chátrala do podoby dnešní zříceniny.

26

9. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ VE SLEDOVANÉ OBLASTI 9.1

Maloplošná zvláště chráněná území

Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje 4 kategorie MCHÚ : 1.

národní přírodní rezervace (NPR)

2.

národní přírodní památka (NPP)

3.

přírodní rezervace (PR)

4.

přírodní památka (PP)

MCHÚ národních kategorií (NPR a NPP) vyhlašuje MŽP ČR, péči o ně včetně provádění managementu zajišťují územně příslušné správy CHKO. Přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP) vyhlašují od 1.1.2003 krajské úřady, které současně stanovují bližší ochranné podmínky a zajišťují péči o ně (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – oficiální stránky resortu životního prostředí [online] 2010). Na sledovaném území jsou to tyto oblasti: 

Přírodní rezervace: Káraný – Hrbáčkovy tůně, Klánovický les, Mýto



Přírodní památky: Klánovický les – Cyrilov, Klepec I., Klepec II., Lom na Plachtě, Přerovská hůra, Rokytka, Šembera, Vynořský potok, Výmola, Vyšehořovice – U skal

9.2 Maloplošná obecně chráněná území Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje i tzv. Obecně chráněná území. Jsou to: 1.

Přírodní park (PřP)

2.

Významný krajinný prvek (VKP) Ve sledované oblasti to jsou: PřP Park Botič – Milíčov, PřP Rokytka, PřP

Klánovice - Čihadla .

27

9.3 Soustava Natura 2000 V květnu roku 1992 státy Evropské unie přijaly zákon určený k ochraně nejvážněji ohrožených lokalit a druhů napříč Evropou. Tento zákon nazvaný „Směrnice o stanovištích” je doplněn o tzv. „Směrnice o ptácích.” Hlavním cílem obou těchto směrnic je vytvoření systému stanovišť nazvaných Natura 2000. Směrnice o ptácích zahrnuje ustanovení o „Ptačích oblastech” (angl. originál – Special Protection Areas [SPAs]). Podobně směrnice o stanovištích zahrnuje ustanovení o „Chráněných oblastech” (angl. originál – Special Areas of Conservation [CACs]), které jsou určené pro ostatní druhy a stanoviště. Dohromady SPAs a CACs vytvářejí soustavu Natura 2000. Všechny státy Evropské unie se podílí na tvorbě systému stanovišť v celoevropském společenství (Natura 2000 – oficiální stránky celoevropské sítě natura 2000 [online], 2010). Na sledovaném území jsou to tyto oblasti: 1. Káraný – Hrbáčkovy tůně u Čelákovic 2. Lom na Plachtě u Třebohostic 3. Letňanské letiště 4. Milíčovský les 5. Písčina u Bišiček 6. Polabské Hůry

28

10. NAUČNÉ STEZKY POZOROVANÉ OBLASTI 10.1 Naučná stezka Hradešín Naučná stezka seznamuje s historií obce Hradešín, ležící na svazích stejnojmenného vrchu nedaleko Českého Brodu. Stezka vede přes vrchol Hradešín se stavebně pozoruhodným kostelem sv. Jiří (původně románská rotunda, k níž byla později přistavěna gotická loď kostela a renesanční předsíň) na severní okraj obce, odkud je za dobrého počasí vidět Říp, Bezděz nebo i Krkonoše. Stezka končí u barokní kapličky sv. Jana Nepomuckého v obci (Stezky.info – průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách [online] 2010). Zastavení naučné stezky Hradešín: 1. Vítejte v Hradešíně 2. Historické jádro 3. Fara 4. Kostel sv. Jiří 5. Vyhlídka 6. Kaplička Sv. Jana Nepomuckého

10.2 Naučná stezka Klepec Krátká naučná stezka, nebo spíše dva samostatné informační panely se značkou naučné stezky, seznamují s přírodní památkou Klepec mezi obcemi Přišimasy a Limuzy u Českého Brodu. Na vrcholu Klepce se zvětrávacími procesy odkryly bizarní žulové skalní útvary vyčnívající na povrch. Podle svých tvarů dostaly různá lidová jména (Slouha, Fůra sena). Předmětem ochrany jsou rovněž dva zatopené žulové lomy se vzácnou flórou a faunou (Stezky.info – průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách [online] 2010 ). Zastavení naučné stezky Klepec: 1. Přírodní památka Klepec I. 2. Přírodní památka Klepec II.

29

10.3 Naučná stezka Zahrady Naučná stezka prochází okolím osady Zahrady a obce Tuchoraz u Českého Brodu. Začíná před autokempingem u Podviničního rybníka, vede do Zahrad, a poté se okruhem kolem Mlýnského rybníka a Tuchorazské hlásky vrací na hráz Mlýnského rybníka v Zahradách, kde končí. Stezka seznamuje s historií tuchorazské tvrze, z níž se dochovala romantická Tuchorazská hláska tvořící dominantu svahu nad Mlýnským rybníkem, a dále flórou a faunou Mlýnského rybníka a jeho okolí (Stezky.info – průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách [online] 2010). Zastavení naučné stezka Zahrady: 1. Mapa trasy naučné stezky 2. Místní historie 3. Jak cestují rostliny 4. Pozorování ptactva 5. Ryby, rybníky a rybaření

10.4 Naučná stezka Radonice Stezka je určena pro rodiny s dětmi. Jejím cílem je přiblížit dětem život na venkově a chov hospodářských zvířat. V Radonicích, malé obci pár kilometrů za Prahou u Černého Mostu, lze v areálu bývalého JZD nalézt zookoutek a naučnou stezku s podrobným a zajímavým výkladem (Stezky.info – průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách [online] 2010). Zastavení naučné stezky Radonice: 1. Venkovní klece – různé druhy králíků, liška, fretky 2. Uvnitř – morčata, kachny, srnka, hendikepovaní živočichové, vietnamská prasata, kozy 3. Venkovní výběh – husy, kachny 4. Venkovní výběh – ovce, poníci 5. Uvnitř – kozy, divočáci, prase domácí 6. Voliéry – holubi, slepice, bažanti, koroptve, perličky 7. Ohrada – slepice, husy, kachny atd. 30

10.5 Naučná stezka údolím Labe Spojuje dvě města ve středočeském Polabí (Lysá nad Labem a Čelákovice), seznamuje na své dlouhé a členité trase nejen s jejich historií, ale rovněž s historií okolního osídlení, geologickou minulostí a flórou a faunou chráněných území – NPR Hrabanovská černava, PR Hrbáčkovy tůně, PR Lipovka – Grado (Stezky.info – průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách [online] 2010). Zastavení Naučné stezky údolím Labe: 1. Lysá nad Labem 2. Zámecký park 3. Lom ve skále 4. Hrabanovská černava 5. Vinička – svrchnokřídové moře, 6. Vinička – říční terasy 7. Červený hrádek 8. Hráz rybníka Hladoměře 9. Dvorecké lesy 10. Dvůr Karlov 11. Řehačka – Labský meandr 12. Písečný přesyp u Byšiček 13. Byšičky – kamenný most 14. Byšičky – barokní ves 15. Hrbáčkovy tůně 16. Niva Labe 17. Eremitáž u sv. Václava 18. Vodní zdroj Káraný 19. Lipovka 20. Grado 21. Řeka Labe 22. Mlýnský náhon 23. Čelákovice.

31

11. CYKLOTRASY VE SLEDOVANÉ OBLASTI Ve sledované oblasti jsou cyklotrasy spravované Klubem českých turistů. Tyto cyklotrasy se nachází především ve východní a severní části sledované oblasti. V následující tabulce uvádím seznam cyklotras, jejich kilometráž a body na trase. V seznamu nejsou uvedeny cyklotrasy na území hl. města Prahy. Tabulka. č. 1. Cyklotrasy na území sledované oblasti Název Body na cyklotrase

Délka cyklotrasy na

cyklotrasy

sledovaném území

(číslo) č. 0019

Přerov nad Labem – Císařská Kuchyně – Čelákovice – Lázně Toušeň – Brandýs nad 21 km Labem

č. 0034

Zeleneč – Svémyslice – Deháry – Jenštejn – Podolanka – Přezletice – Ctěnice

č. 0088

Přehvozdí – Tuchoraz

č. 0089

Doubravčice – Vrátkov – Tuchoraz –

2,5 km

Český Brod č. 241

13 km

Lázně Toušeň – Zápy – Radonice

32

9 km 8 km

12. PRAŽSKÉ CYKLOTRASY 12.1 Vývoj pražských cyklotras Vývoj systému cyklotras lze sledovat od roku 1993, kdy rada hl. města Prahy schválila koncepci základního systému cyklistických tras na území hlavního města Prahy. Tato síť městských páteřních cyklotras se stala v roce 1999 základem sítě cyklotras obsažené v územním plánu Prahy (Informační server hlavního města Prahy – Praha cyklistická [online], 2010). V roce 2006 byl radou hl. m. projednán nový systém cyklotras, který je základem ucelené sítě cyklistické infrastruktury pro dopravní i rekreační cyklisty (Informační server hlavního města Prahy – Praha cyklistická [online], 2010).

12.2 Systém pražských cyklotras 12.2.1 Páteřní cyklotrasy (I. třída) Páteřní cyklistické trasy jsou základní kostrou cyklistické dopravy v Praze a slouží především pro dálkové vztahy uvnitř města i pro spojení se středočeským regionem. Podél Vltavy vedou dvě severojižní trasy - levobřežní A1 a pravobřežní A2. Z páteřních tras odbočují radiály, které vedou obvykle podél potoků nebo po hřebenech. Radiály jsou značeny dvoucifernými čísly, A1X na levém břehu a A2X na pravém břehu, kde X značí pořadí trasy směrem po proudu Vltavy. Severojižní tangenty jsou značeny A3X na levém břehu a A4X na pravém břehu (Informační server hlavního města Prahy – Praha cyklistická [online], 2010). 12.2.2 Hlavní cyklotrasy (II. třída) Rozšiřují síť páteřních cyklotras, přičemž

slouží především dopravní funkci.

Zajišťují hlavní osy obsluhy území a vzájemné propojení městských částí. Označovány jsou trojmístným číslem ve tvaru A PRX (PR je číslo nejbližší radiály proti proudu Vltavy a X je rozlišovací číslo, např. A226) (Informační server hlavního města Prahy – Praha cyklistická [online], 2010).

33

12.2.3 Doplňkové a místní cyklotrasy (III. a IV. třídy) Slouží k plošné obsluze území a zajišťují napojení na celoměstskou síť. Označovány jsou čtyřmístným číslem ve tvaru A PRXX (PR je číslo nejbližší radiály proti proudu Vltavy a XX je rozlišovací číslo) (Informační server hlavního města Prahy – Praha cyklistická [online], 2010).

12.3 Přeprava jízdních kol v pražské integrované dopravě (PID) 12.3.1 Metro V metru mohou být přepravována v každém voze maximálně dvě jízdní kola na každé poslední plošině ve směru jízdy. První tři plošiny každého vozu nejsou pro přepravu jízdních kol určeny (Oficiální webové stránky Pražské integrované dopravy [online] 2010) 12.3.2 Tramvaj Přeprava jízdních kol je možná pouze ve vybraných úsecích ve směru z centra, a to v pracovních dnech v období 20:00 – 6:00, v nepracovní dny celodenně (Oficiální webové stránky Pražské integrované dopravy [online] 2010) . Vybrané úseky: 1. Anděl – Sídliště Řepy 2. Dejvická – Divoká Šárka 3. Hradčanská - Petřiny 4. Nádraží Holešovice – Vozovna Kobylisy 5. Nádraží Modřany – Sídliště Modřany 6. Palmovka – Spojovací 7. Smíchovské nádraží – Sídliště Barrandov. Jízdní kola mohou být přepravována pouze v místech určených pro přepravu kočárků. U krátkých vozů je to většinou na konci vozu, u článkových vozidel na jedné či více vnitřních plošinách. Na každé takové plošině je možné přepravovat maximálně dvě jízdní kola (Oficiální webové stránky Pražské integrované dopravy [online] 2010).

34

13. PRAKTICKÁ ČÁST 13.1 Způsob tvorby cyklistické naučné stezky ve sledované oblasti Sledovaná oblast (území východně od Prahy) byla vybrána především pro velké množství kulturních památek na relativně malé ploše a jejich dostupnost po pozemních komunikacích. Dalším kritériem výběru byl fakt, že naučnou cyklistickou stezku lze začít i ukončit ve stanicích pražského metra, nebo ve stanicích českých drah a využít spoje navazující na pražskou integrovanou dopravu s rozšířenou přepravou jízdních kol. Mnou zvolená trasa také navazuje na síť pražských cyklotras. Díky tomu může být naučná cyklistická stezka využita širokou pražskou veřejností. Tuto oblast jsem zvolil také kvůli relativně nízkému množství cyklotras v její jižní části, ačkoliv je zde velké množství vhodných ideálních terénů, kudy lze cyklotrasy vést. V neposlední řadě byla důvodem výběru také absence naučné cyklistické stezky v této oblasti. Na sledovaném území je několik naučných stezek, jak je patrné z předchozí kapitoly, ale žádná z nich není vhodná pro cyklistiku, ať už z důvodu nedostatečné délky či absencí vhodných terénů. Z těchto důvodů si myslím, že bude mnou navrhovaná cyklistická stezka vyplňovat určitou mezeru v nabídce. Trasa mnou navrhované cyklistické naučné stezky se nachází východně od Prahy. Zasahuje do okresů Praha-východ, Kolín a Nymburk. Konkrétněji do severovýchodní části okresu Praha – východ, severozápadní části okresu Kolín a jihozápadní části okresu Nymburk. Trasa končí i začíná v Praze a spojuje stanice metra Opatov a Letňany na lince C. Návrh počítá i s jednou možnou variantou, která je kratší a je zakončena ve stanici ČD v Českém Brodě. Určitou nevýhodou je absence cyklotras v jižní části navrhované trasy. Naopak výhodou je velká koncentrace cyklotras v závěrečné části naučné cyklistické stezky, které značně napomáhají orientaci cyklistů v terénu. Dalším mírným nedostatkem by mohl být fakt, že oblast, ve které je naučná cyklistická stezka lokalizována, postrádá souvislejší zalesnění, což může místy působit dojmem jisté jednotvárnosti. Tento fakt lze však i ocenit, a to především v severní části trasy, která je výše než jižní, což umožňuje krásné výhledy do krajiny. Především z

35

vrchu Hradešín je nádherný rozhled do Polabí a za dobrého počasí lze dohlédnout i do Krkonoš. Velkým plusem této oblasti je podle mého názoru vhodný reliéf. Krajina je v této oblasti jen mírně zvlněná a zvolená trasa postrádá výraznější výškové rozdíly. Naučnou trasu tak mohou absolvovat i méně zdatní cyklisté, případně rodiny s dětmi. Výhodou je v neposlední řadě i to, že naučnou cyklistickou stezku lze předčasně ukončit v Čelákovicích a z místní stanice pokračovat do Prahy vlakem. Prvním krokem bylo vymezení oblasti, ve které se bude plánovaná naučná cyklistická stezka nacházet. Při prvotním výběru oblasti jsem využíval turistické mapy z edice klubu českých turistů – OKOLÍ PRAHY východ (2009) s měřítkem 1 : 50 000. Poté jsem v této oblasti s pomocí odborné literatury určil místa, ve kterých se nachází významné kulturní památky. Důležitým kritériem výběru bylo především stáří těchto památek a vazba na historii osídlení této oblasti. Seznam těchto objektů bude uveden níže. Dalším krokem bylo vytyčení trasy, která by obsahovala co do historického a kulturního významu ty nejvýznamnější lokality a zároveň splňovala kritéria vhodná pro cykloturistiku. Tedy kvalitní povrch a zároveň co nejřidší provoz na zvolených komunikacích. Z tohoto důvodu jsem nezařadil do výběru kostel sv. Václava v Nehvizdech a tvrz v Dřevčicích. Zároveň jsem z výběru vyloučil takové lokality s velkým množstvím památek na rozsáhlé ploše, kde by bylo těžké určit ty nejvýznamnější. Proto jsem ze seznamu možných lokalit vyřadil Brandýs nad Labem. Zároveň bylo nutné stanovit trasu tak, aby svou délkou nebyla příliš časově náročná a neobsahovala zbytečně mnoho zastavení. Proto jsem opomenul kostel sv. Jakuba v Zápech, kostel sv. Floriána v Lázních Toušeň, kostel sv. Martina v Rostoklatech či kostel sv. Prokopa ve Svémyslicích. Na trase nebo v její těsné blízkosti se nacházejí i přírodně cenné lokality. Jako příklad lze uvést přírodní památku vrch Klepec u Přišimas, přírodní památku U skal v blízkosti obce Vyšehořovice, či přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně mezi Přerovem nad Labem a Císařskou Kuchyní. Tato místa činí trasu cyklistické naučné stezky atraktivnější.

36

13.2 Zmapování komunikací, po kterých bude cyklistická naučná stezka vedena Ve sledované oblasti se nenachází vyhovující síť cyklistických stezek, je proto nevyhnutelné vést trasu naučné cyklistické stezky po komunikacích s určitým stupněm automobilové dopravy. Již od začátku bylo mým cílem vést trasu po málo frekventovaných komunikacích, případně po polních a lučních cestách. Nakonec trasa vede převážně po komunikacích III. třídy (celková délka u hl. trasy je 61,5 km, u varianty s ukončením v Českém Brodě 33,7 km) a zpevněných, či nezpevněných cestách (celková délka u hl. trasy je 12,8 km, u varianty s ukončením v Českém Brodě 4,6 km). V některých úsecích je trasa vedena po silnicích II. třídy (celková délka u hl. trasy je 2 km, u varianty s ukončením v Českém Brodě 0,6 km) a v jednom krátkém úseku v Praze – Uhříněvsi je trasa vedena po silnici I. třídy. Povrch po téměř celé délce cyklistické naučné stezky je kvalitní a trasu lze absolvovat na všech typech kol, jen v některých místech je hůře sjízdná pro kola silniční (úsek Čelákovice – Lázně Toušeň, úsek Přezletice - Ctěnice) a v úseku mezi obcemi Vrátkov a Tuchoraz je třeba kolo v prudkém stoupání po nekvalitním dlážděném povrchu přibližně 400 metrů vést. Nejvhodnějším výchozím bodem cyklistické naučné stezky a její varianty s ukončením v Českém Brodě je stanice metra C Opatov. Cestu lze ukončit v Čelákovicích po absolvování 52 kilometrech a deseti zastaveních. Trasu i její variantu lze absolvovat i v opačném směru, tedy z výchozího místa ve stanici metra C Letňany. Tato možnost je však fyzicky náročnější neboť krajina od Labe na sever stále mírně stoupá. Cyklistickou naučnou stezku by při zvolení tohoto způsobu bylo možno ukončit již v Čelákovicích. Měřila by však 26 km a obsahovala pouze tři zastavení. Variantu s ukončením v Českém Brodě lze taktéž projet v opačném směru. V tomto případě je třeba dojet vlakem do stanice ČD Český Brod a po trase cyklistické naučné stezky dojet zpět do Prahy.

13.3 Rekognoskace předběžně navržené trasy Po vytvoření předběžného návrhu trasy cyklistické naučné stezky jsem tuto trasu osobně absolvoval. Výchozím bodem byla stanice metra C Opatov. To nic nemění na faktu, že trasu lze absolvovat i v opačném směru. Jednotlivá zastavení však budou číslována ve směru původním. 37

Úkolů, kterých jsem chtěl při rekognoskaci splnit, bylo několik. Prvním z nich bylo ověření náročnosti trasy, která podle mého názoru patří k méně náročným. V jejím průběhu je pouze jedno výraznější stoupání a to v úseku mezi obcemi Škvorec a Hradešín - přes 100 výškových metrů na dvou kilometrech. Nejvýraznějším sjezdem je potom úsek z obce Hradešín k zastavení č. 5 v Přišimasech, kdy sjedeme přibližně 100 výškových metrů na téměř dvou kilometrech. Dalším z úkolů bylo zhodnocení stavu povrchu komunikací. Podle mého názoru je povrch kvalitní. V úseku mezi obcemi Dobročovice a Škvorec je komunikace lehce poškozená, pro silniční kola však stále sjízdná. V některých úsecích není cesta zpevněna asfaltem, na těchto místech však lze kolo vést. Také mě zajímalo, jak moc jsou zvolené komunikace dopravně vytížené. Trasu naučné cyklistické stezky jsem absolvoval jak ve všední dny, tak o víkendech a také v dopoledních a odpoledních hodinách, mohl jsem tedy srovnávat. V dopoledních hodinách ve všední dny byl provoz minimální, po poledni se začal zvyšovat a gradoval mezi čtvrtou a šestou hodinou, což je podle mě způsobeno tím, že se většina lidí vrací ze zaměstnání. Obce na trase jsou také ve spádové oblasti Prahy, což provoz ještě zvyšuje. Naopak o víkendu byl provoz téměř nulový, což přikládám faktu, že oblast není příliš vyhledávaná pražskými „automobilovými turisty“. Za nejkritičtější místa považuji průjezd městskou částí Praha – Uhříněves, průjezd obcí Český Brod a ulici Toužimská mezi městskými částmi Praha – Kbely a Praha – Letňany.

13.4 Cyklistická naučná stezka a její zdůvodnění 13.4.1 Popis cyklistické naučné trasy a jejích variant Hlavní trasa cyklistické naučné stezky Stanice metra C – Opatov N 50°02'75" E 14°66'95" Cyklostezka ÚJ-BR na levé straně Chilské čtyřproudové ulice směrem k ulici Opatovská. Tu podjedeme podjezdem a pokračujeme stále podél Chilské ulice. Cyklostezka se dále mírně stáčí doleva a pokračuje podél dálnice D1 na pravé straně a obytné zástavby na straně levé. Cesta po zhruba 300 metrech uhýbá lehce vpravo a pokračuje obytnou zástavbou, za kterou se napojíme na cyklotrasu A209 do Újezdu, kde

38

na druhé křižovatce zahneme vlevo do ulice Josefa Bíbrdlíka tím se napojíme na cyklotrasu A23, která nás dovede do Křeslic. V Křeslicích na první křižovatce ve tvaru kříže zahneme vpravo do ulice Štychova, čímž se napojíme na cyklotrasu A218. Projedeme celé Křeslice bez odbočování a pokračujeme na Pitkovice, kde na druhé křižovatce zahneme vlevo a pokračujeme bez odbočování až ke kruhovému objezdu, kde se dáme vlevo směrem na Uhříněves. Dále pokračujeme zpevněnou cestou skrz téměř celý les (cca 1,5 km) bez odbočování. Až na čtvrté křižovatce lesních cest se dáme vpravo a tím se dostaneme na cyklostezku A226, po které pokračujeme zhruba 150 metrů k další křižovatce, na které odbočíme vlevo a zhruba po 150 - ti metrech vyjedeme z lesa a napojíme se na cyklotrasu A23, po které pokračujeme ulicemi Josefa Bíbrdlíka a ke štítu s obytnou zástavbou po pravé straně a polem po straně levé. Mineme několik odboček vpravo až se dostaneme ke křižovatce s ulicí Štychova, po které dojedeme do Pitkovic. V Pitkovicích se dáme na druhé křižovatce vpravo a projedeme obcí až ke kruhovému objezdu, kde se dáme doleva a pokračujeme směrem na Uhříněves. V Uhříněvsi hned na první možné odbočce ještě před obytnou zástavbou zahneme vlevo do ulice Ke Kříži, která nás zavede až ke křižovatce s ulicí Přátelství, kde se dáme vlevo a tak se napojíme na cyklotrasu A230. Tou pokračujeme až na konec obce, kde se na kruhovém objezdu dáme vlevo tím se napojíme na cyklotrasu A50, která nás dovede do Královic. Královice N 50°03'81" E 14°63'58" Zde zahneme hned do první možné levostranné ulice Kuťatská, která nás dovede typickou vesnickou obytnou zástavbou až k fotbalovému hřišti, odkud je krásný výhled na Královickou tvrz a kde je také zastavení č. 1. Na křižovatce se dáme vlevo a pokračujeme až ke křižovatce cyklotras, kde se dáme vlevo a tím se napojíme na cyklotrasu č. 8100. Na první odbočce se dáme po klesající ulicí K Markétě, lemované ovocnými stromy, až se dostaneme k valům starého slovanského hradiště (N 50°04'35" E 14°63'45"). Poté se vracíme ulicí K Markétě zpět ke křižovatce, kde odbočíme vlevo směrem na Květnice a tím se napojíme na cyklotrasu č. 8100. Zhruba po 1,5 kilometru dojedeme ke křižovatce, na které pokračujeme rovně, čímž cyklotrasu 8100 opouštíme a pokračujeme dále na Květnice.

39

Sibřina N 50°05'63" E 14°66'95" Zhruba po jednom kilometru dorazíme do obce Sibřina. Zde jedeme neustále po hlavní ulici až na náves, kde se u hospody U Pofíka dáme vpravo směrem na Květnice, které na Sibřinu přímo navazují. Květnice N 50°05'73" E 14°63'58" V Květnicích jedeme stále rovně po ulicích Hořcová, K Sibřině a K Dobročovicům až na náves, kde je zastavení č. 2. Zde si můžeme prohlédnout pozůstatky tvrze. Poté pokračujeme ulici K Dobčovicům až do stejnomenné obce. Dobročovice N 50°05'63" E 14°69'84" V Dobročovicích se držíme neustále na hlavní ulici směrem na Úvaly u Prahy. Hned za obcí se však dáme doprava směrem na Škvorec, kam dorazíme zhruba po dvou kilometrech. Škvorec N 50°04'49" E 14°73'67" Ve Škvorci se dáme hned na první křižovatce doprava a na další křižovatce zahneme vlevo směrem na Brandýs. Po chvíli dojedeme na Masarykovo náměstí, kde zahneme kolem potravin U Komárků vpravo směrem na Hradešín a po mírném klesání a posléze stoupání spatříme dva zámky, a to Starý zámek na levé straně a Nový zámek na straně pravé. Zde je zastavení č. 3. Po prohlídce zámků pokračujeme v původním směru ulicí Tyršova. Mineme odbočku, na křižovatce ve tvaru písmene “V” se dáme vlevo a na další křižovatce se dáme vpravo směrem na Hradešín. Zde nás čeká největší stoupání, kdy na 1,5 kilometru vyšlapeme 94 výškových metrů. Hradešín N 50°03'97" E 14°75'82" Obcí Hradešín projíždíme bez odbočování až k autobusové zastávce, za kterou se dáme kolem památníku padlých a po chvilce dojedeme k návrší, jemuž vévodí kostel sv. Jiří se hřbitovem, jenž v sobě snoubí několik stavebních stylů od románského až po barokní. Zde je zastavení č. 4 a zároveň nevyšší bod naučné cyklistické stezky (399 m. n. m.). Po prohlídce se vracíme stejnou cestou a na křižovatce u památníku padlým se dáme vlevo, projedeme malou návsí a zhruba po 250 metrech dorazíme k hlavní ulici, kde se dáme vlevo. Po 100 metrech dojedeme ke křižovatce ve tvaru “V,” kde se dáme doleva a po dalších 100 metrech zabočíme opět vlevo směrem na Přišimasy. 40

Přišimasy N 50°03'81" E 14°63'58" Zde pokračujeme po hlavní ulici přibližně do středu obce k autobusové zastávce a první značené křižovatce, kde se dáme doprava a zhruba po 130 metrech dorazíme ke kostelu sv. Petra a Pavla. Zde je zastavení č. 5. Od kostela se vracíme stejnou cestou až k první křižovatce, kde se dáme vpravo. Mineme tři odbočky vlevo a po 450 metrech dojedeme ke křižovatce, kde se dáme vlevo a po 80 metrech zahneme vpravo směrem na Úvaly. Po 550 metrech mineme odbočku na Úvaly a pokračujeme směrem na Tuklaty. Po zhruba dalších dvou kilometrech přijedeme na křižovatku se silnicí 12 “Stará Kolínská,” kterou musíme přejet a kde je třeba dbát kvůli silnému provozu zvýšené opatrnosti. 400 metrů od křižovatky přejedeme železniční most a po dalších 600 metrech dojedeme do obce Tuklaty. V Přišimasech lze navštívit přírodní památku, a to vrchy Klepec I. a Klepec II. Budeme – li pokračovat v započatém směru, dojedeme po 0,7 kilometru na konec obce, budeme pokračovat po žluté turistické značce až ke zmíněným vrchům. Po jejich prohlídce dále pokračujeme po značené cestě až k silnici. Zde se dáme vlevo a po 1,5 kilometru dojedeme zpět do Přišimas, nebo se dáme doprava a pokračujeme variantou naučné cyklistické stezky s ukončením v Českém Brodě. Tuklaty N 50°08'59" E 14°76'51" Zde pokračujeme po hlavní ulici, mineme několik odboček do dvorů zemědělských usedlostí a přibližně po 400 metrech dojedeme na malou náves, nad kterou je malé návrší s věžovitou tvrzí. Zde je zastavení č. 6. Po prohlídce tvrze pokračujeme

ulicí Ke Hřišti, mineme odbočky do ulic Na Valech a Sportovní,

projedeme jasanovou alejí a po výjezdu z obce pokračujeme směrem na malou vesničku Tlustovousy, kam dojedeme přibližně po 650-ti metrech. Tlustovousy N 50°03'81" E 14°63'58" Po příjezdu do obce se dáme hned na první křižovatce vpravo kolem hostince do ulice Tuklatská, projedeme kolem rybníka až ke křižovatce, kde zabočíme vpravo směrem na Horoušany.

41

Horoušany N 50°03'81" E 14°63'58" Tuto obec projedeme bez odbočování po hlavní silnici, projedeme kolem hostince u rybníka a na konci obce se dáme vpravo směrem na Vyšehořovice. Vyšehořovice N 50°03'81" E 14°63'58" Ve Vyšehořovicích projedeme kolem fotbalového hřiště, mineme jednu odbočku doprava a přijedeme na křižovatku, kde se dáme vpravo. Po 230 metrech zahneme vlevo a již jsme na návsi před zříceninou Vyšehořovické tvrze. Zde je zastavení č. 7. V Obci je i další zajímavá památka, a to barokní kostel sv. Martina, v jehož areálu je velice zajímavá zřícenina původního kostela románsko – gotického. Za prohlídku také stojí budova bývalé fary na návsi (dnes obecní úřad) a zřícenina gotické zvonice, která je z návsi viditelná. Poté se vracíme na hlavní ulici, po které se dáme vlevo, mineme Vyšehořovickou tvrz i odbočku na Houroušany, po které jsme přijeli, a téměř na konci obce se dáme vpravo směrem na obec Kozovary, do které dorazíme po necelém kilometru jízdy. Kozovary N 50°12'51" E 14°77'96" Tuto vesničku projedeme bez odbočování stále po hlavní ulici směrem na Mochov. V obci je výrazné klesání. Po přibližně 850-ti metrech jízdy podjedeme dálnici D11 ve směru Hradec Králové a po dalších přibližně 800-ti metrech dojedeme do Mochova. Mochov N 50°14'25" E 14°79'23" Po vjezdu do obce pokračujeme rovně ulicí Chudomelská až na nejbližší křižovatku, kde se dáme vlevo do ulice Pod kostelem a již jsme u návrší s kostelem sv. Martina. Zde je zastavení Č. 8. Po prohlídce pokračujeme až ke křižovatce. Zde zahneme vpravo a tím se dostaneme na hlavní ulici. Po té projedeme celou obcí a hned na první křižovatce za Mochovem se dáme vlevo směrem na samotu Obora, ke které dorazíme přibližně p dvou kilometrech a kde se dáme před benzinovou pumpou vlevo směrem na Přerov nad Labem. V tomto místě přejíždíme silnici I. třídy č. 611, kde bývá hustší provoz, proto musíme být nad míru opatrní. Zhruba po 900-ti metrech dojedeme do Přerova nad Labem.

42

Přerov nad Labem N 50°03'81" E 14°63'58" Po vjezdu do obce pokračujeme zhruba 350 metrů bez odbočování až k hlavní křižovatce, kde pokračujeme rovně a ze které již vidíme cíl naší cesty, místní zámek, který stojí osamoceně na malé louce. Zde je zastavení č. 9. V obci lze také navštívit Polabské národopisné muzeum, které je přímo naproti tvrzi. Po prohlídce se vracíme zpět na křižovatku, kde se tentokrát dáme vpravo směrem na Čelákovice. Po levé straně mineme dvě pole se solárními panely, projedeme částí obce Čelákovice - Císařská Kuchyně a zhruba po čtyřech kilometrech jízdy dorazíme do Čelákovic. Čelákovice N 50°16'59" E 14°75'24" Zde pokračujeme rovně bez odbočování po ulici Roosveltova až k viaduktu. Ten podjedeme a pokračujeme ulicí Sedláčkova. Druhou odbočkou vlevo se dostaneme do ulice Masarykova, která nás dovede po 400 metrech k vlakovému nádraží. V tomto okamžiku můžeme naší cestu ukončit a zpět do Prahy pokračovat vlakem. Vlak jede na Masarykovo nádraží a cesta trvá dvacet sedm minut. Spoje jezdí ve všední dny každou půlhodinu (v celou a čtyři minuty, o půl a čtyři minuty) a o víkendech každou hodinu (o půl a čtyři minuty) a cena lístku je 42 Kč. Pokud vlastníme průkazku PID, je třeba koupit si lístek pouze do Horních Počernic, který stojí 23 Kč. Na trati jezdí vlaky typu Elefant city, kde lze velice pohodlně přepravovat jízdní kola. Cena za přepravu jednoho kola je 25 Kč. Pokud chceme po naučné cyklistické stezce pokračovat dál, tak se za viaduktem dáme třetí možnou odbočkou vpravo do ulice Kostelní, která nás dovede po 400 metrech k Čelákovické tvrzi, která v součastné době slouží jako městské muzeum. Hned naproti muzeu je románský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zde je zastavení Č. 10. Po prohlídce Čelákovické tvrze se otočíme směrem, odkud jsme přijeli a okamžitě za tvrzí se dáme vpravo, pokračujeme směrem do parku a okamžitě za budovou muzea zahneme vpravo do ulice Na Hrádku, čímž se napojíme na cyklotrasu č. 019. Projedeme parkem kolem osamělé budovy Městské knihovny a hned na první možné odbočce zahneme vpravo a kolem fotbalového hřiště dojedeme k Labi, kde se dáme vlevo. Po 130-ti metrech se ulice stáčí doleva a dalších 140-ti metrech ke křižovatce, kde se dáme vpravo kolem tenisových kurtů a po cyklotrase č. 019 dojedeme podél Labe až do městečka Lázně Toušeň. Je nutno upozornit, že v úseku Čelákovice – Lázně Toušeň je trasa hůře sjízdná na silničním kole.

43

Lázně Toušeň N 50°17'20" E 14°70'79" Po příjezdu do obce pokračujeme ulicí Na Nábřeží podél Labe 750 metrů, mineme čtyři odbočky vlevo a na páté zahneme do ulice Na Krétě, čímž opouštíme cyklotrasu č. 019 a pokračujeme po cyklotrase č. 241. Mineme komplex zemědělských budov a dojedeme na křižovatku s hlavní ulicí, kde se dáme vlevo a hned na další křižovatce zahneme vpravo do ulice Pražská, po které obec opustíme směrem na Zápy. Po 800-tech metrech mineme odbočku ke golfovému hřišti na Mstětice a po dalším 1,2 kilometru dojedeme ke křižovatce se silnicí II. třídy č. 101, kde se dáme vpravo směrem na Zápy. Zápy N 50°16'37" E 14°68'09" Hned na začátku obce se dáme vlevo směrem na část obce Ostrov u Záp. Hned po vjezdu do zástavby spatříme po pravé straně na jedné ze zahrad zříceninu středověké tvrze. Po příjezdu do obce zahneme na první křižovatce vlevo a pokračujeme stále rovně až do výjezdu z obce směrem na Radonice, přejedeme silnici č. E 65, mineme odbočku na Dřevčice a po 1,7 kilometrech odbočíme vpravo směrem na Jenštejn, čímž opustíme cyklotrasu č. 241 a napojíme se cyklotrasu č. 0034, která nás po 0,5 kilometru přivede do obce Jenštejn, kde už z dálky uvidíme hradní věž, která je naším cílem v této obci. Jenštejn N 50°15'34" E 14°61'09" Projedeme novostavbou v Hradní ulici až na křižovatku s ulicí Radonická, kde se dáme vpravo. Další dvě křižovatky projedeme rovně, čímž se dostaneme do ulice V Podhradí, která nás zavede až ke zřícenině hradu Jenštejn, po kterém je obec pojmenována. Zde je zastavení č. 11. Po prohlídce pokračujeme po cyklotrase č. 0034 ulicí V Podhradí, po levé ruce mineme rybníky U Tržických, projedeme listnatou alejí a pokračujeme ke křižovatce ve tvaru písmene “V,” na které zahneme vlevo do ulice Pražská v obci Podolanka. Podolanka N 50°15'80" E 14°60'16" Zde přejedeme silnici II. třídy č. 610 a dostaneme se do ulice Hlavní, kterou pokračujeme až na malé náměstíčko, na jehož konci se dáme doleva a pokračujeme rovně až do výjezdu z obce, kde asfaltová silnice přechází na další kilometr v polní cestu, která je hůře sjízdná pro silniční kola. Polní cesta nás dovede do obce Přezletice.

44

Přezletice N 50°15'62" E 14°57'25" V Přezleticích mineme komplex zemědělských budov, mineme dvě těsně po sobě jdoucí odbočky vlevo a vjedeme do ulice Kaštanová, která přechází v ulici Akátová. Tou projedeme bez odbočování až na konec obce, kde se dáme vlevo do ulice Topolová. Tou pokračujeme 150 metrů k první možné odbočce vlevo. Zahneme na zpevněnou cestu, která nás po jednom kilometru dovede k zámku Ctěnice. Ctěnice N 50°14'86" E 14°56'30" Zámek Ctěnice je renesančně přestavěná středověká tvrz, která je volně přístupná v návštěvních hodinách. Posléze pokračujeme 350 metrů Bohdalečskou ulicí směrem ke komplexu zemědělských budov, kde zahneme vlevo do ulice Jilemnická, čímž se dostaneme na cyklotrasu KB-VI, po které vjedeme do městské části Praha – Kbely. Kbely N 50°13'50" E 14°55'02" Po ulici Jilemnická pojedeme stalé rovně až ke křižovatce ve tvaru písmene “T,” kde zahneme vpravo do ulice Toužimská, která nás dovede Letňan. Přejedeme železniční trať a tím se napojíme na cyklotrasu č. A27. Na křižovatce zahneme vlevo do ulice Beranových, přičemž využíváme cyklostezky vedle ulice. Projedeme kolem areálu výstaviště Letňany a zahneme vlevo do ulice Tupolevova, která nás pomocí vyhrazených pruhů pro cyklisty dovede až k zastávce metra C Letňany.

Trasa varianty naučné cyklistické stezky s ukončením v Českém Brodě Limuzy N 50°05'78" E 14°78'87" Po prohlídce kostela v Přišimasech se vracíme stejnou cestou až k první křižovatce, kde se dáme vpravo. Mineme tři odbočky vlevo a po 450 metrech dojedeme ke křižovatce, kde se dáme vpravo směrem na Limuzy projedeme po okraji této obce a pokračujeme dále směrem na Tismice.

45

Tismice N 50°05'83" E 14°82'17" Do této obce dorazíme po 4,5 kilometrech jízdy. V této obci se hned na první křižovatce dáme vpravo, po 140 metrech zahneme, přejedeme silnici č. 111 a po dalších 230 metrech odbočíme vlevo a již stojíme před románskou bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. Zde je zastavení č. 13. V Tismicích si též můžeme prohlédnout pozůstatky slovanského hradiště na návrší za obcí, kam se dostaneme od baziliky po zelené turistické značce, ale cesta je vhodná spíše pro pěší turistiku. Z Tismic se od vstupu do areálu basiliky vydáme vpravo směrem na Vrátkov. Vrátkov N 50°04'94" E 14°83'85" Cesta do této obce nám bude trvat 1400 metrů a hned na první křižovatce v obci se dáme vlevo směrem na Vrátkov. Po 140 metrech se silnice stáčí ke křižovatce, kde se dáme vlevo, hned na další křižovatce se dáme doprava. Dalších 300 metrů pokračujeme bez odbočování až k břehu Mlýnského rybníka, kde zatočíme vlevo k hrázi, po které přejedeme do obce Tuchoraz. Tuchoraz N 50°04'60" E 14°84'61" Tím se napojíme na cyklotrasu. č. 0089. Hned za hrází je prudké stoupání po nekvalitní dlážděné cestě, kde je třeba kolo vést. Ta nás dovede k rozcestí cyklotras, kde se dáme vlevo a po chvíli dojedeme k malému náměstíčku. Když se budeme držet v jeho levé části, po chvilce dojedeme k Tuchorazské tvrzi, kde je zastavení č. 14. Poté se vrátíme zpět k rozcestí cyklotras a pokračujeme po cyklotrase 0089 na Český Brod. Český Brod N 50°07'35" E 14°85'90" Po příjezdu do Českého Brodu pojedeme bez odbočování po ulici Tuchorazská 750 metrů, až po levé straně spatříme významnou místní památku - renesanční hřbitovní Kostel Nejsvětější Trojce. Zde je zastavení Č. 15. Po jeho prohlídce pokračujeme stále ve stejném směru, projedeme jednu křižovatku a jednu odbočku vlevo a na následující křižovatce se napojíme na ulici Jana Kouly (pozor, vjíždíme na hlavní) pokračujeme po ní dalších 260 metrů, než po levé straně spatříme kouřimskou bránu a na ní navazující zbytky městského opevnění, po jehož prohlídce projedeme Kouřimskou branou a po 100 metrech se dostaneme na Náměstí Arnošta z Pardubic, kde je hned několik zajímavých architektonických památek, jako barokní Kostel svatého Gotharda a vedle něj stojící renesanční zvonice, kapucínský hospic, zrekonstruované sklepní prostory, či 46

pomník Prokopa Holého z počátku dvacátého století. Po prohlídce se dáme ulicí Krále Jiřího (po příjezdu od Kouřimské brány na pravé straně náměstí, těsně za renesanční zvonicí) směrem k nádraží, kam dojedeme bez odbočování po 450 metrech. Zde naše cesta končí. Do Prahy se vracíme vlakem, který končí v zastávce Praha – Masarykovo Nádraží. Vlak jezdí ve všední den každou půlhodinu (v celou deset a ve čtyřicet) a o víkendech každou hodinu (v celou deset) cesta trvat 37 minut. Cena jízdenky na Masarykovo nádraží je 50 korun. V případě vlastnictví průkazu Pražské integrované dopravy je třeba kopit lístek do stanice Praha Klánovice, který stojí dvacet osm korun.

13.4.2 Hlavní trasa cyklistické naučné stezky Tato část podává stručné informace o obcích, které se nacházejí na trase cyklistické naučné stezky. Čelákovice - Císařská Kuchyně Základní údaje: 109 obyvatel, 187 m n. m., okres Praha – východ Malá vesnička je součástí obce Čelákovice, od kterých je vzdálená 1,2 kilometru. První známky osídlení tohoto území Slovany jsou již ze 7. století n. l. Východně od obce je malý lužní les, do kterého zasahuje území přírodní rezervace Káraný – Hrbáčkovy tůně. Nejvýznamnější kulturní památkou obce je kaple sv. Václava Čelákovice Základní údaje: 11 629 obyvatel, 184 m n. m., okres Praha – východ Oblast byla osídlena již v mladší době kamenné. V 10. století zde vyrostlo slovanské opevněné hradiště, které bylo ve dvanácté století nahrazeno osadou s dřevěnou tvrzí, která byla nahrazena ve 14. století gotickou kamennou stavbou. První písemná zmínka o Čelákovicích je z roku 1290. V roce 1421 byly katolické Čelákovice dobyty pražskými husity a vypáleny. Město bylo obnoveno a zejména v 16. století zažívalo období prosperity. S třicetiletou válkou však přišly pro město těžké časy. Bylo vypleněno a vypáleno polskými kozáky, Sasy, císařskou armádou i

Švédy a bylo

takřka kompletně zničeno. I z této katastrofy se však Čelákovice vzpamatovaly a postupně rostly, k čemuž přispěla především stavba nádraží a zavedení železnice z roku 1873, což přivedlo do města průmyslové podniky. Poslední velkou katastrofou, která

47

město postihla, je asanace z roku 1978, kdy z centra zmizela většina staré zástavby. Historicky zajímavá je tak pouze malá oblast kolem čelákovické tvrze u břehu Labe. K významným památkám patří již výše zmíněná gotická tvrz, později renesančně a barokně přestavěna, a románský kostel Nanebevzetí Panny Marie a pozdně barokní děkanství. Všechny tyto památky jsou v jednom areálu na levém břehu Labe. Český Brod Základní údaje: 6 637 obyvatel, 219 m n. m., okres Kolín Český Brod je prastaré město na říčce Šembeře, založené pražským biskupem Janem I. (odtud původní název Biskupův brod) v 1. polovině 12. století jako ochrana brodu na frekventované Trsenické stezce, spojující Prahu s východní Evropou. Ve 14. století nechal město biskup Arnošt z Pardubic obehnat hradbami a v té době Český brod slušně prosperoval až do třicetileté války, kdy byl téměř vylidněn. Většího rozvoje se posléze město dočkalo až v polovině 19. století, kdy sem byla zavedena železnice. 8. května 1945 zde byla podepsána kapitulace zbylých německých vojsk na českém území Ve městě se zachovala řada historických památek. Mezi nejvýznamnější patří fragmenty městského opevnění se zachovalou Kouřimskou branou, renesanční kostel Nejsvětější trojice, barokně přestavěný, původně goticko-románský kostel sv. Gotharda, renesanční zvonice na náměstí, či zrekonstruované sklepní prostory, přístupné z městského informačního centra.

Dobročovice Základní údaje: 219 obyvatel, 273 m n. m., okres Praha – východ Jsou poprvé připomínány v roce 1391, kdy patřily Janovi z Dobročovic. Obec často měnila majitele a koncem 15. století byla připojena ke Škvoreckému panství. Na přelomu 17. a 18. století byla v obci na návsi vystavěna kaple sv. Isidora, která byla v roce 1771 přestavěna Marií Teresií Savojskou do dnešní podoby. Významnými památkami obce jsou kaple sv. Isidora, či krucifix u odbočky na Škvorec.

48

Hradešín Základní údaje: 215 obyvatel, 398 m n. m., okres Kolín Hradešín se rozkládá kolem vrcholu, který dosahuje nadmořské výšky 399 m n. m., na němž stojí dominanta obce, kostel sv. Jiří. Místo má velice bohatou historii, která začíná již před 5 000 lety v mladší době kamenné a pokračuje keltským osídlením. Vrch byl Slovany obýván pravděpodobně již v 9. století, jako strategická hlídka nad trsenickou obchodní stezkou, která touto oblastí procházela. Počátkem 12. století oblast pravděpodobně ovládly na úkor Zličanů Přemyslovci, kteří na vrcholu obce nechali vystavět kostel sv. Jiří. Dalšími významnými památkami obce je barokní fara a zvonice vedle areálu kostela. Jenštejn Základní údaje: 830 obyvatel, 232 m n. m., okres Praha – východ První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368, kdy místní hrad i s malou vesničkou zakoupil Pavel z Vlašimi, otec arcibiskupa Jana z Jenštejna. Obec (ve středověku plnící funkci podhradí) poté často měnila majitele až do třicetileté války, kdy po nájezdech Švédů zcela zpustla. Nejvýznamnější památkou obce je již výše zmíněný hrad, tvořený Vysokou věží a trojkřídlým palácem. Hrad zpustl koncem 16. století a byl postupně rozebrán a pohlcen okolní zástavbou. Věž se ale zachovala a dodnes tvoří dominantu vesnice i okolní krajiny. V obci je několik dalších historicky cenných objektů, jako starobylý zděny dům č. p. 18, či roubený dům z počátku 18. století č. p. 17. Květnice Základní údaje: 1 026 obyvatel, 274 m n. m., okres Praha – východ Obec leží na obou březích potoka Výmola v ploché krajině na východ od Prahy. První zmínka o Květnici je z roku 1352. Obec často měnila majitele. Mezi nejvýznamnější patřil Johánek z Květnice, který nechal v obci na výrazném skalním ostrohu vybudovat mohutnou tvrz. Další výraznou postavou historie obce byl Prokop Trčka z Kralovic, který zůstal zapřisáhlým katolíkem i v době, kdy bylo celé okolí v moci pražských husitů. Přesile odolával až do roku 1425, kdy byla tvrz dobyta a vypleněna. Dalším významným mezníkem historie byla třicetiletá válka, během které se obec úplně vylidnila. V součastné době se v obci, vzhledem k výhodné poloze blízko

49

Prahy, intenzivně staví, což vedlo i k devastaci pozůstatků místní tvrze. V současné době je obec známá především díky slatinným lázním, které byly založeny v roce 1866. Významnými památkami obce jsou kostel a kaple sv. Floriána. Lázně Toušeň Základní údaje: 1 216 obyvatel, 177 m n. m., okres Praha – východ První písemná zmínka o obci Lázně Toušeň pochází z roku 1293. První známky osídlení zasahují až do eneolitu. Z této doby pochází také nález zlaté náušnice, nejstaršího zlatého předmětu nalezeného ve střední Evropě. V 8. století zde stálo slovanské hradiště a na témže místě byla ve 13. století zbudována tvrz. V současné době je obec známá především díky slatinným lázním, které byly založeny v roce 1866. Významnými památkami obce jsou kostel a kaple sv. Floriána, vodní mlýn, radnice a stará rychta. Limuzy Základní údaje: 87 obyvatel, 284 m n. m., okres Kolín Limuzy, pojmenované po slovanském kmeni lemuzů, jsou zmiňovány již v roce 1227. Nikdy nebyly samostatným správním centrem a v průběhu času patřily pod různá panství (např. Škvorecké nebo Jenštejnské). Od roku 1964 jsou přičleněny k obci Tismice. Významnou památkou obce je špýchar u domu č. p. 5. Mochov Základní údaje: 1 297 obyvatel, 193 m n. m., okres Praha – východ Obec se nachází na lokalitě s bohatou a starobylou historií. První známky osídlení pochází již z mladší doby bronzové, kdy zde žili příslušníci kultury unětické. Archeologové rovněž prokázali existenci pohřebiště z doby stěhování národů (5. až 6. století n. l.). První písemná zmínka o obci je z roku 1360, kdy Mochov patřil pražskému rodu Nymburských, kteří zde nechali ve druhé polovině 14. století přestavět původní románskou kapli na návrší na kostel svatého Bartoloměje. Mezi další památky patří například pomník mistra Jana Husa z roku 1928 nebo venkovská usedlost č. p. 10.

50

Zápy Základní údaje: 665 obyvatel, 201 m n. m, okres Praha – východ Obec vznikla spojením čtyř samostatných sídel, a to Záp, Zípců, Ostrova a Stránky. Nejstarší z nich jsou Zápy, o nichž písemné prameny hovoří již v roce 1052. Nejvýznamnější kulturní památkou obce je kostel sv. Jakuba, který stojí na místě svého románského předchůdce, ten byl v 18. století kompletně přestavěn do dnešní barokní podoby. Stavba je připisována samotnému K. I. Dienzenhoferovi. Dalšími památkami obce je renesančně – gotická zvonice v areálu kostela či pozůstatky tvrzí v částech obce Stránka a Ostrov. Přerov nad Labem Základní údaje: 1 122 obyvatel, 178 m n. m., okres Nymburk První písemná zmínka o této obci je již z roku 993 n.l., kdy jej druhý pražský biskup

Vojtěch Slavníkovec věnoval pražskému benediktýnskému klášteru. Svatý

Vojtěch prý často přes Přerov putoval z rodového sídla v Libici do Prahy a figuruje v několika místních pověstech. Jednou prý měl na cestě žízeň, a tak do země zabodl hůl a v tom místě vytryskl pramen, u kterého je dnes drobná kaplička. Obec je známá především díky skanzenu Národopisné muzeum Polabí, který byl založen už v roce 1901 jako první v Čechách a čtvrtý v Evropě. Zakladatelem je František Salvátor Toskánský, vědec, spisovatel a cestovatel, který se osobně znal se spisovatelem Julesem Vernem a byl dokonce předlohou pro jeden z jeho románů. Dalšími zajímavými památkami v obci, po již zmiňovaném skanzenu a kapličce sv. Vojtěcha, je renesanční zámek, jenž vzniknul přestavěním původní gotické vodní tvrze, po které zůstal zděný vodní příkop a jejíž fragmenty jsou zřetelné v zámeckém zdivu a Novorománský kostel sv. Vojtěcha náměstí. Praha – Kbely Základní údaje: 5 185 obyvatel, 275 m n. m., hl. město Praha V roce 1722 přešly Kbely v držení rodu Černínů a díky jejich působení obec Kbely postupně ztrácela původně zemědělský a pomalu dostávala průmyslový charakter. Obec se stala samostatnou v roce 1895. Pojem Kbely je nesmazatelně zapsán v historii našeho letectví, neboť brzy po skončení první světové války zde bylo vybudováno letiště a již v roce 1920 byla zahájena civilní letecká doprava a vysílání československého rozhlasu. Během 2. 51

světové války byly Kbely obsazeny německou armádou a to hlavně příslušníky Luftwaffe, s ohledem na místní kasárna a hlavně jimi využívané letiště. Významnými památkami obce je socha sv. Vojtěcha v místním parku a letecký maják v areálu letiště. V obci je též muzeum letectví. Praha – Královice Základní údaje: 315 obyvatel, 267 m n. m., hl. město Praha První písemná zmínka o obci Královice pochází z roku 1260. Historie osídlení této oblasti je však daleko starší, o čemž svědčí zbytky slovanského hradiště 600 metrů severně od obce. Nejvýznamnější památkou a dominantou vlastní obce je středověká, později renesančně přestavěná tvrz. Další významnou památkou je gotický, později barokně přestavěný kostelík svaté Markéty, stojící na akropoli bývalého hradiště. V obci se dochovalo i několik příkladů starší venkovské zástavby (např. dům č. p. 52). Praha – Uhříněves Základní údaje: 5 029 obyvatel, 271 m n. m., hl. město Praha První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Na konci 13. a počátku 14. století byla obec v držení templářů, kteří zde měli svojí komendu. Po zákazu řádu v roku 1312 přešla vesnice do majetku řádu johanitů. Jejich zásluhou zde byl vystavěn malý kostelík a později i tvrz, která pravděpodobně vznikla přestavbou templářské komendy. Později byla obec v držení rodu Smiřických. Po porážce stavovského povstání a konfiskaci majetků jeho účastníků získali panství Lichtenštejni, kteří zde nechali vystavět kostel Všech svatých. Vedle již zmiňovaného kostela jsou významnými památkami obce židovský hřbitov či správcovský dům Lichtenštejnského panství. Přezletice Základní údaje: 916 obyvatel, 232 m n. m., okres Praha - východ Přezletice jsou jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť z doby kamenné v Čechách a v Evropě vůbec. V této lokalitě žili naši předci, konkrétně rod homo erectus, již před 700 000 lety. Z přezletického lomu pochází rovněž nejstarší kus opracovaného křemence a rovněž vzácný nález pozůstatku (část zubu) nejstaršího člověka Evropy.

52

První písemná zmínka o vsi je z roku 1352, kdy ji koupil pekař Pecold Čepice od vdovy Freclina z Posenpacha, hofrychtáře měst královských. Od konce 16. století byly Přezletice připojeny ke Ctěnicím. Jako nejvýznamnější rodák je zmiňován někdejší rychtář Přezletic Josef Černý, řečený Josef Mirab nebo též Miran z Přezletic, který se zúčastnil selského povstání na jaře roku 1775 a následně byl 29. března 1775 u Invalidovny v místech pozdějšího Karlína oběšen.

Přišimasy Základní údaje: 624 obvatel, 336 m n. m., okres Kolín Obec vznikla spojením tří původně nezávislých obcí Horka, Skřivany a Přišimasy. První písemná zmínka o obci Horka je z roku 1253, o Přišimasy jsou poprvé zmiňovány v roce 1309 a Skřivany v roce 1385. V 16. století získal Přišimasy rod Smiřických. Po nezdařeném stavovském povstání jim však byl majetek odebrán a obec na krátký čas vlastnil Albrecht z Valdštejna. Nejvýznamnější památkou obce je původně románský, později goticky a renesančně přestavěný kostel sv. Petra a Pavla. Sibřina Základní údaje: 645 obyvatel 277 m n.m., okres Praha – východ Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1197, kdy je jmenován první majitel Bertoldus de Zebrin, z jehož jména vznikl název obce. Na přelomu 14. a 15. století se poprvé připomíná zdejší tvrz. V 16. století získaly obec, stejně jako mnoho dalších v regionu, Smiřičtí. Těm byl v pobělohorské době zkonfiskován majetek a jejich panství získal Albrecht z Valdštejna, aby je krátce nato prodal Lichtenštejnům, kterým posléze patřil až do 20. století. V období první republiky zde pobýval budoucí protektorátní prezident dr. Emil Hácha. Škvorec Základní údaje: 1 258 obyvatel, 305 m n. m., okres Kolín Obec Škvorec se objevuje v písemných pramenech již v roce 1275, kdy obec vlastnil vysoký královský úředník Domaslav, který zde nechal vystavět hrad. Obec několikrát změnila majitele, až jí v 16. století získal Zikmund Smiřický, který místní hrad nechal přestavět na representativní renesanční sídlo. Po konfiskaci majetku v 17. století získali celé panství Smiřických v této oblasti, a tedy i Škvorec, Lichtenštejnové.

53

Mezi další významné památky obce patří nový barokní zámek z konce 18. století a barokní socha sv. Prokopa, krotícího ďábla, mezi starým a novým zámkem. Tismice Základní údaje: 452 obyvatel, 230 m n. m., okres Kolín První písemná zmínka o osadě ležící na říčce Bušinec pochází z roku 1295. Historie této oblasti je však daleko starší. Jižně nad obcí bylo při archeologickém výzkumu objeveno rozsáhlé slovanské hradiště z 8. století, které zaujímalo plochu snad až 25 hektarů. Na toto prastaré osídlení navázala obec Tismice, která vznikla snad již v 10. století. V raném středověku bývaly Tismice hlavním mocenským a kultovním centrem regionu a důležitou obchodní stanicí na Trsenické stezce, o čemž vypovídá monumentální stavba románské baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Mohutná středověká tvrz se do dnešní doby bohužel nezachovala. Tlustovousy Základní údaje: 186 obyvatel, 242 m n. m., okres Kolín První písemná památka o obci je již z roku 1227. V obci stála středověká tvrz, která se však nedochovala. Jedinou historickou zajímavostí je křížek na návsi z 19. století. V současné době jsou Tlustovousy přičleněny k obci Tuklaty. Tuchoraz Základní údaje: 358 obyvatel, 273 m n. m., okres Kolín První písemná zmínka již z roku 1295, kdy obec vlastnil vladycký rod pánů z Tuchoraze. Koncem 14. století již byla obec ve vlastnictví Petra z Klučova. Ten zde na skalním ostrohu nad říčkou Šemberou nechal vystavět kamennou tvrz, která byla koncem patnáctého století přestavěna v pozdně gotickém stylu. O pevnosti Tuchorazské tvrze se během třicetileté války přesvědčili Švédové, kteří ji roku 1639 neúspěšně obléhali. V součastné době se každoročně koncem srpna v areálu tvrze koná velká historická slavnost Tuchorazské mračení. Další významnou památkou obce je pozdně gotický hospodářský dvůr, který však v současné době chátrá.

54

Tuklaty Základní údaje: 687 obyvatel, 248 m n. m., okres Kolín První písemná zmínka o obci Tuklaty pochází z roku 1205 ještě pod názvem Havraň. Věžovitá tvrz, dominanta obce a dnes zvonice, byla pravděpodobně vystavěna koncem čtrnáctého století. Pověst vypráví, že zde v době husitských válek často pobýval Prokop Holý, který zde po prohrané bitvě u Lipan hledal útočiště. Nedaleko obce byl však dostižen a popraven. Pronásledovatelé mu prý dovolili pokleknout a naposledy se pomodlit. Odtud dřívější název obce Tuklety. Tuklaty se ještě jednou výrazně zapsaly do vojenské historie naší země, a to během pražského povstání, kdy zde byla zřízena pozorovatelna československého odboje. V obci stojí za vidění též barokní fara a kostel Narození sv. Jana Křtitele. Vrátkov Základní údaje: 251 obyvatel, 275 m n. m., okres Kolín První zmínka o obci pochází z roku 1361. Tehdy byla vlastníkem obce boleslavská kapitula.Od roku 1592 bylo vlastníkem obce nedaleké město Český Brod, které o ní přišlo po bitvě na Bílé hoře v roce 1623. Tehdy koupil obci Vrátkov Karel kníže Lichtenštejn a byl jejím majitelem až do roku 1919.

Vyšehořovice Základní údaje: 585 obyvatel, 239 m n. m., okres Praha - východ První písemná zmínka o Vyšehořovicích je již z roku 1178, kdy kníže Soběslav II. věnoval místní poplužní dvůr Vyšehradské kapitule, která zde nechala na přelomu 13. a 14. století vystavět kostel sv. Bartoloměje, ze kterého se dodnes dochovaly zbytky presbytáře. Obec s pravidelnou zástavbou a poplužním dvorem zde vznikla patrně ve 13. století. Podle dobových listin však část statků nejpozději od 14. století patřila místnímu vladyckému rodu pánů z Vyšehořovic, kteří zde nechali vystavět gotickou tvrz. V 15. století byla vystavěna další místní unikátní památka, a to mohutná pozdně gotická zvonice, jejíž zřícenina se dochovala do dnes.

Pohromou pro obec byla

třicetiletá válka, kdy byla obec vypleněna Švédy a podobný osud jí potkal i v době napoleonských válek.

55

Vyšehořovice jsou co do počtu historických architektonických památek opravdový unikát. Za zmínku stojí také barokní budova fary, dnes sídlo obecního úřadu, barokní kostel sv. Bartoloměje, či barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi.

13.4.3 Texty a umístění jednotlivých zastavení na cyklistické naučné stezce Texty a umístění jednotlivých zastavení č. 1. Královice – Úvodní zastávka, Královická tvrz Vítejte na naučné cyklostezce Za historickými památkami na východ od Prahy. Dozvíte se mnoho zajímavých informací o tvrzích, o jejich vzniku, významu, o jejich dalších osudech v průběhu věků. Navštívíme však také řadu dalších historicky cenných objektů, jako jsou církevní stavby, hrady a zámky. Délka hl. trasy je 78 km a na její zdolání je třeba 7 – 9 hodin. Při zvolení varianty s ukončením v Českém Brodě nás čeká 40 km, které lze zdolat za 4 – 6 hodin. Tvrze na našem území vznikaly v dlouhém časovém období od konce 12. století až po současnost. Tvrzí se rozumí drobné opevněné feudální sídlo, stavěné převážně ve vesnicích a malých venkovských městech. Život na tvrzi byl bezprostředně vázán na půdu, která k ní patřila, a poddané, kteří tuto půdu obdělávali. Tvrze si od počátku stavěli příslušníci drobné venkovské šlechty, kteří se nazývali rytíři, vladyky, zemany, či panoši. Mnozí z nich byli povinni splňovat tzv. manské povinnosti k blízkému královskému hradu nebo šlechtickému hradu či církevní instituci. Ten spočíval především v odvádění části zemědělského výtěžku. Na návrší před námi stojící gotická tvrz byla patrně vystavěna v jižní části zaniklého slovanského hradiště již koncem 14. století. Skládala se z třípatrového věžového paláce, který se zachoval až do dnešních dnů, a mohutné hradební zdi. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna do dnešní podoby. Kolem věže také vznikl rozsáhlý renesanční dvorec, dochovaný v základních obrysech dodnes. V současnosti je tvrz i dvorec v soukromém vlastnictví a postupně chátrá. Nedaleko tvrze (na obrázku značeno vlaječkou) lze pozorovat zbytky valů slovanského hradiště z 9. století. Patrně sloužilo jako hraniční opevnění raného přemyslovského knížectví, po jehož územní expanzi na Východ stratilo význam a

56

postupně zaniklo. Po červené turistické značce se též dostaneme k baroknímu kostelu sv. Markéty. č. 2. Květnice – Torzo tvrze Tvrze vyrůstaly v průběhu středověku v mnoha venkovských sídlech. V době vrcholného středověku a začátku novověku se však majetky drobných zemanů často stávaly majetkem mocných rodů vysoké šlechty, v tomto kraji především rodu Smiřických, či později Lichtenštejnů a tvrze postupně ztrácely svůj význam jako centrum správní oblasti a postupně zanikaly a pustly. Místo jejich výskytu postupně zarůstalo vesnickou zástavbou a kámen byl použit na výstavbu nových domů. Nejinak tomu bylo zde v Květnici. Nad návsí, kde se teď nacházíme, je vidět skalní ostroh, kde ve středověku stála mohutná tvrz, založená patrně v druhé polovině 14. století pražským patricijským rodem Olbramoviců. Její zbytky lze pod novou výstavbou zahlédnout. Osídlení obce Květnice sahá až do mladší doby kamenné, o čemž svědčí archeologické nálezy na místním pravěkém pohřebišti. Velice zajímavý je i objev rituálního hrobu z mladší doby bronzové, který svědčí o kanibalismu mezi tehdejšími obyvateli lokality. Ulicí Ke Tvrzi, která vede na opačnou stranu skalního ostrohu se dostaneme k výborné restauraci U Lávky. č. 3. Škvorec Nyní se nacházíme v městečku jménem Škvorec a stojíme mezi dvěma nejvýznamnějšími místními památkami, Starým a Novým zámkem. Obě budovy byly ještě nedávno v katastrofálním stavu a hrozilo jim úplné zničení. Na záchraně obou se však intenzivně pracuje. Na první pohled nás jistě zaujme barokní socha, stojící mezi oběma zámky. Znázorňuje Svatého Prokopa krotícího ďábla. Ztvárněný pekelník má však kupodivu beraní hlavu. Beran byl totiž odedávna symbolem zdejšího kraje. Starý renesanční zámek vyrostl na základech středověkého hradu, o čemž svědčí gotická vstupní brána. Nejhorší časy si zámek prožil začátkem 90. let, kdy neměl daleko ke zřícení. V současnosti je však objekt

v rekonstrukci, po které má být

zpřístupněn veřejnosti. V zámku se prý zjevuje Bílá paní, přízrak lidumilné kněžny a majitelky zdejšího panství v 18. století Marie Terezie Savojské z Lichtenštejnu, lidově přezdívané 57

“Cafojka.” Dalším místním strašidlem je ohnivý drak s hlavou berana, který za nocí vylétá z komína Starého zámku. Nový zámek je tvořen dlouhou jednopatrovou barokní budovou a spolu s dalšími obytnými a hospodářskými objekty tvoří rozsáhlý areál, do kterého vedou dvě barokní brány, před jednou z nichž právě stojíme. V minulosti zde sídlilo místní JZD a komplex byl téměř zničen. V současnosti je po částečné rekonstrukci v dobré stavu a v soukromém vlastnictví. č. 4. Hradešín – Učebnice architektury Vítejte v Hradešíně. Právě se nacházíme v nejvyšším bodě naší cesty (379 m n. m.). Historie osídlení, stejně jako na dalších mnoha místech, které jsme navštívili a které ještě navštívíme, je i zde velice stará. Pozůstatky sahají až do mladší doby kamenné a podle pověstí zde stálo i malé slovanské hradiště, či opevněný dvorec, což je vzhledem k výhodné poloze nad okolní krajinou a blízkosti Trsenické obchodní stezky více než pravděpodobné, a mohlo být předsunutým strážným bodem Zlického knížectví. V pozdějších dobách ovládli zdejší krajinu Přemyslovci a nechali na návrší počátkem 12. století vystavět románskou rotundu sv. Jiří. Toto pojmenování nemusí být náhodné a je možné, že mělo být symbolem přemyslovské nadvlády. Řecké jméno Georgieos totiž znamená oráč nebo rolník a nepřímo tedy odkazuje na mýtického zakladatele rodu, Přemysla Oráče. Samotný kostel lze s trochou nadsázky přirovnat ke “chronologické ose” české církevní architektury. Základem komplexu je typická raně románská rotunda. Ta byla později zbavena absidy a začleněna do gotické lodi, ve které byla v 16. století renesanční předsíň. Aby toho nebylo málo, tak v 17. století přibyl ještě barokní presbytář. Nedaleko kostela stojí ještě barokní zvonice z 18. století a do zdi okolo komplexu je zabudována renesanční polní kazatelna. Toužíte-li po více informacích, projděte si krátkou naučnou stezku “Hradešín.” Má celkem šest zastavení, začíná na rozhraní zástavby a akátového hájku a končí u kapličky sv. Jana Nepomuckého Z návrší je také nádherný výhled na Polabí a za dobrého počasí lze prý dohlédnout až do Krkonoš. Z Hradešína sjedeme do obce Přišimasy, kde je třeba na první značené křižovatce zahnout vpravo, čímž se dostaneme ke kostelu sv. Petra a Pavla, po jehož prohlídce se vracíme zpět na hlavní silnici. 58

č. 5. Přišimasy Vítejte v Přišimasech. Právě se nacházíme u kostela, určitě nejstarší budově v obci, jejíž historie sahá až do 13. století. Tento kostel byl pravděpodobně vystavěn v románském slohu. Ve 14. století byl kostel přestavěn goticky a v 16. století ještě renesančně upraven. Což je velice dobře vidět na exteriéru kostela. Sakristie je opatřena typickými úzkými hrotitými okny, zatímco ve stěnách jsou už okna typicky renesanční. Název obce nepochází z údajného "příchodu masy" obyvatel, ani nemá původ ve spojitosti s masem. Jazykovědci spojují vznik jména se staroslovanským slovem "šum", čili les. Vesnice byla tedy založena v poloze u lesa. Východně od Hradešína se nachází dvě významné přírodní památky, a to vrchy Klepec I. a Klepec II. Jsou porostlé listnatým lesem, ve kterém je ukryto několik mohutných žulových bloků. Ten největší je 8 metrů vysoký a nese jméno Slouha. A jak přišel ke svému zvláštnímu jménu? Kdysi dávno prý chodil na úpatí kopců pást jeden místní pasáček. Jednoho dne se mu však zaběhla ovce a zlá selka ho za tento prohřešek proklela a nebohý pasáček se pak proměnil v kámen i se svým stádem. Kámen totiž při troše fantazie připomíná shrbenou postavu a ještě v 19. století byl obklopen velkým množstvím menších balvanů. “Kamenné ovečky” však zlikvidovali českobrodští kameníci. Budete-li si chtít vrchy Klepec I. a II. prohlédnout, pokračujte od kostela po žluté turistické značce, která Vás k nim dovede. Tato cesta je na mapce vyznačena žlutou barvou. č. 6. Tuklaty – osudy tvrzí Ne všechny tvrze byly po zániku staršího feudálního řádu a zániku malých venkovských rodů odsouzeny k definitivnímu zániku. Mnohé z nich byly přestavěny a plnily jiné funkce, než v době svého vzniku. Nejinak tomu bylo i zde v Tuklatech. Z původní tvrze se zachovala pouze věž, která byla v 18. století přestavěna na zvonici. O původní funkci věže vypovídají pozůstatky úzkých střílnových otvorů, o té nové zase barokní okna v nejvyšším patře. Podle pověsti zde prý v době husitských bouří u svého strýce často pobýval vůdce Táboritů Prokop Holý, který zde hledal útočiště po prohrané bitvě u Lipan. Nedaleko obce byl však dostižen a popraven. Pronásledovatelé mu prý dovolili pokleknout a naposledy se pomodlit. Odtud dřívější název obce Tuklety. Tuklaty se ještě jednou výrazně zapsaly do vojenské historie naší země, a to během pražského povstání, kdy zde 59

byla zřízena pozorovatelna československého odboje. V obci stojí za vidění též barokní fara a kostel Narození sv. Jana Křtitele. A teď jedna historická zajímavost. Víte, jak přišel husitský vůdce Prokop ke svému přízvisku? Na rozdíl od tehdejší dobové zvyklosti si tváře holil do hladka. Proto tedy Prokop Holý. č. 7. Vyšehořovice – historický klenot Vyšehořovice jsou co do počtu historických památek v jedné vesnici opravdovým unikátem. Na návsi před požární nádrží stojí socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Vlevo od nás, v areálu firmy Agro Vyšehořovice, stojí pozůstatky tvrze vystavěné v druhé polovině 13. století rodem vladyků z Vyšehořovic. V této době tvrz sestávala z dnes již neexistující hranolové věže a malého paláce. Na počátku 15. století byla tvrz rozšířena do dnešního rozsahu a celek obehnán hradební zdí. Objekt byl ještě renesančně upraven koncem 16. století. Tvrz byla posléze používaná především k hospodářským účelům a postupně chátrala do podoby dnešní zříceniny. Další významnou památkou je kostel. Kostel byl vystavěn Vyšehradskou kapitulou, které patřila část obce. Vystavěn byl přibližně ve stejné době, jako Vyšehořovická tvrz, tedy ve 2. polovině 13. století. Z původního raně gotického kostela se zachovala jenom zřícenina presbytáře se štítem a dvěma hrotitými okny. K původní kostelní věži byl v roce 1769 přistaven nový kostel, který svou funkci plní dodnes. Areál kostela je volně přístupný. V neposlední řadě je třeba zmínit i zříceninu mohutné pozdně gotické zvonice západně od kostela. č. 8. Mochov Vítejte v Mochově. Historie osídlení tohoto místa sahá až do pravěku a podle archeologických nálezů zřejmě pokračuje téměř nepřetržitě až do dnešní doby. Vršek, na jehož úpatí teď stojíme, je i přes svou malou výšku dominantou okolí a je až podezřele pravidelný, což svádí k domněnce, že by mohlo jít o upravený terén pro dávné hradiště. První nálezy pocházejí z doby bronzové a jsou staré přes 4 500 let. Dále zde bylo objeveno pohřebiště z doby stěhování národů, tedy z přelomu 5. a 6. století. Krátce poté, patrně někdy koncem 7. století, se zde usídlili první Slované. V 19. století zde bylo

60

objeveno velké množství hrobů. Byli však místními “hledači pokladů” natolik poničeny, že nemohli posloužit jako materiál k objektivnímu archeologickému výzkumu. Nyní si pojďme prohlédnout kostelík sv. Bartoloměje na malebném návrší porostlém akáty a duby. Byl vystavěn již koncem 13. století a ve 14. století byl rozšířen. Architektonicky kostel kopíruje sakrální stavby klasického gotického období. Jediná obdélníková loď má rovný strop, na jižním boku s nízkou zvonicí s jehlanovitou střechou. K severnímu boku presbytáře přiléhá gotická kaplička. č. 9. Přerov nad Labem Písemné prameny zmiňují Přerov nad Labem již v roce 995, kdy byl věnován prvním pražským biskupem Vojtěchem Slavníkovcem Břevnovskému klášteru. Sám Vojtěch zde prý často pobýval na svých cestách mezi rodnou Libicí a Prahou. Podle archeologických nálezů však sahá historie osídlení této oblasti až do starší doby železné. Představitele Břevnovského kláštera zde nechali v druhé polovině 13. století vybudovat gotickou vodní tvrz, která byla ve 14. století rozšířena. Dalších přestaveb se objekt dočkal v 16. a 17. století, kdy se přerodil z gotické tvrze na elegantní renesanční zámek. Dodnes můžeme obdivovat nádhernou sgraffitovou výzdobu. Zámek bohužel není přístupný veřejnosti a slouží jako archiv českého rozhlasu. Přerov se může pyšnit nejstarším českým a čtvrtým nejstarším evropským skanzenem, který byl založen již roku 1901 Františkem Salvátorem Toskánským, vědcem spisovatelem a cestovatelem, který se osobně znal s Julesem Vernem a byl dokonce předlohou pro jednu z jeho románových postav. č. 10. Čelákovice – město upírů Nyní se nacházíme v malebném historickém centru města Čelákovic. Stojíme mezi románským Kostelem Nanebevzetí Panny Marie a čelákovickou tvrzí, ve které je dnes umístěno městské muzeum. Kousek od nás ještě stojí barokní budova děkanství. To je bohužel téměř vše, co z místních památek po násilné asanaci ze 70. a 80. let zbylo. První zmínka o Čelákovicích je z roku 1290, ale historie místa sahá daleko hlouběji do historie. Slovanské hradiště zde začalo vznikat patrně již v druhé polovině desátého století a později bylo nahrazeno osadou s dřevěnou tvrzí.

61

Tvrz Kamenná tvrz zde byla vystavěna patrně ve čtrnáctém století v gotickém slohu. Její dřevěná předchůdkyně zde však patrně stála již ve století jedenáctém. Tvrz byla poté několikrát upravována a

v16. století byla budova renesančně přestavěna. V

současné době v ní sídlí čelákovické muzeum. Upíři z Čelákovic Čelákovice drží jeden zajímavý primát. V roce 1966 bylo objeveno pohřebiště z přelomu 10. a 11. století. Bylo nalezeno dvacet jedinců, na kterých byly prokázány protivampiristické zásahy. A jak takové zásahy vypadaly? Hlavy byly odděleny od těla, ruce a nohy svázány a těla ležela v naprosto nepřirozené poloze, patrně s ucpanými ústy. Všechna tato opatření měla domnělým upírům zabránit v tom, aby opouštěli svoje hroby a škodili živým. Žádné podobné pohřebiště nebylo dosud v Evropě objeveno. Chcete-li se dozvědět víc, běžte se podívat dovnitř muzea. Najdete tu mnoho zajímavých expozic, třeba i o kanibalech z Květnic. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Románský kostel pochází patrně z už z počátku 13. století. Za husitských válek byl pobořen a obnovení se dočkal až v roce 1659. Barokní přestavba byla kupodivu, na rozdíl od mnoha jiných podobných případů, velice citlivá a kostel si naštěstí zachoval svůj původní románský ráz. Rozhodneme-li se pro absolvování celé trasy, je třeba pokračovat po cyklotrase č. 019 do městečka Lázně Toušeň. Zde odbočíme na cyklotrasu č. 241 ve směru Zápy a Radonice a poté se dáme po cyklotrase č. 0034. Ta nás dovede do obce Jenštejn. č. 11. Jenštejn Nyní se nacházíme v malé obci nedaleko Prahy, Jenštejně. Místní dominantou je zřícenina středověkého hradu a součastně i cíl naší cesty. Hrad byl vybudován na skalním ostrohu nad potokem Chobotem již koncem první poloviny 14. století Janem Jenčíkem z Jankovic, po němž hrad nese jméno. Nevýznamnějším vlastníkem však byl třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, který hrad vlastnil koncem 14. století. Jan byl jeden z nejvzdělanějších Evropanů té doby. Studoval na univerzitách v Praze, Bologni a Padově a poté dokonce přednášel na Sorboně.

62

Hrad nechal výrazně rozšířit (mimo jiné zvýšil hradní věž do dnešní velikosti) a zmodernizovat tak, aby jeho podoba odpovídala jeho vysokému postavení. Na počátku vlády krála Václava VI. byl jeho velkým přítelem a přívržencem. Pozdější spory s panovníkem však vedly až ke konfiskaci hradu v roce 1390, který od té doby často měnil majitele a na přelomu 16. a 17. století je již hrad uváděn jako pustý. Území hradu poté začala pohlcovat nově vznikající zástavba a do dnešní doby se zachovaly jen zbytky obvodového zdiva a mohutná oválná věž, z které je nádherný výhled do okolní krajiny. Více informací se můžete dozvědět uvnitř hradu, který rozhodně stojí za prohlídku a z vrcholku věže je navíc nádherný rozhled do okolní krajiny. Hradní věž sloužila místnímu obyvatelstvu i v 19. století, kdy v každém patře stavby žila jedna rodina. Z Jenštejna pokračujeme stále po cyklotrase č. 0034 až k zámku Ctěnice č. 12. Ctěnice Barokní zámek získal dnešní klasicistní podobu v druhé polovině 18. století, kdy byl v majetku Windischgrätzů. Původně zde stála pětiboká gotická tvrz z druhé poloviny 14. století, která byla v 16. století Mikulášem Hrzánem z Harasova renesančně rozšířena.

Zámek vystřídalo mnoho majitelů, počátkem 20. století byl v majetku

vídeňského velkoobchodníka Shölera. Ve 20. století sloužil zámek jako ubytovna. Od vyvlastnění areálu po druhé světové válce však neprobíhala u budov ani parku pravidelná údržba. Objekty byly opravovány sporadicky, jen když se stav přiblížil havarijnímu. Na konci působení posledního, zemědělsky hospodařícího subjektu Státního statku Praha, hrozil areálu zámku díky naprosté devastaci bezprostřední zánik. V součastné době je zámek po rekonstrukci. Můžeme si prohlédnout interiér zámku a projít si zajímavé expozice „Za císaře pána“ a „ Historie Vinoře.“ Můžeme si prohlédnout také muzeum kočárů, které představuje sbírku 19 kočárů ze sbírek Arcibiskupství pražského, Muzea hlavního města Prahy, Poštovního muzea, Národního technického muzea a Národního zemědělského muzea, či se najíst v místní restauraci a poté se projít v parku. Nyní jsme již na konci cesty. Podle mapky se dostaneme k metru Letňany. Doufáme, že jste si během cesty prohloubili své znalosti a zlepšili svou fyzickou kondici. Také věříme, že budete i nadále podnikat podobné výlety a na vašich cestách Vám přejeme mnoho krásných zážitků.

63

Varianta naučné cyklistické stezky s ukončením v Českém Brodě č. 13. Tismice – prastará bazilika Nyní se nacházíme v Tismicích před bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. Tismické osídlení má bohatou tradici a sahá až do 8. století n. l., kdy zde stálo slovanské hradiště, jehož pozůstatky jsou jižně od obce a lze k nim od baziliky dojít po zelené značce. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích

je vskutku unikát a jedna z

nejvýznamnějších románských památek u nás. Původní bazilika totiž, na rozdíl od většiny podobných objektů, unikla drastickým stavebním úpravám následujících století a do dnešních dnů se dochovala takřka v té podobě, v jaké byla dokončena. Trojlodní kostel je vystavěn z neomítnutých pískovcových kvádrů, přičemž každá loď je zakončena nádhernou apsidou. Nad každou z vedlejších lodí se klene mohutná věž s typickou barokní bání a portál v průčelí je taktéž z období baroka, i když o tom jeho strohost zdaleka nevypovídá. O proti exteriéru je interiér, jako téměř ve všech venkovských církevních stavbách, čistě barokní. Přítomnost takovéto stavby v tomto místě není náhodná. Tismice byly v prvních fázích raného středověku mocenským i kulturním centrem pro široké okolí. Měly totiž strategickou polohu poblíž Trsenické obchodní stezky a brodu přes říčku Šemberu. V Tismicích byla podle dobových pramenů i tvrz, která se však bohužel nedochovala. č.14. Tuchoraz Nyní se nacházíme na malém náměstíčku v Tuchorazech. V jeho levé části vede z kopce dolů nezpevněná cesta. Tou se dáme, projdeme kolem zchátralého pozdně gotického dvora a před námi se objeví kamenná věž, pozůstatek mohutné gotické tvrze. Vyrostla na místě starého zemanského dvorce v druhé polovině 15. století a je jedním z mála historických objektů, u kterých lze doložit stavitele. Byl jím jistý mistr Květoň, který zanechal svůj podpis nad vstupní branou. Komplex tvrze sestával z obvodové zdi, obytné věže, paláce a koníren. Do současnosti se zachovaly jen fragmenty a především mohutná věž, která byla součastně vstupní branou, o čemž svědčí zachovalá brána. Tvrz je zářným příkladem pozdně gotické éry z doby vlády Jiřího z Poděbrad. V součastné době je tvrz v soukromých rukou a není běžně přístupná veřejnosti. Prohlídku si však lze předem domluvit a koncem srpna se zde odehrávají historické 64

slavnosti, kdy je tvrz též zpřístupněna. Více informací naleznete na stránkách www.tuchoraz.xf.cz. č. 15. Český brod – biskupské město Vítejte v Českém Brodě. Tato osada

zde byla založena pražským biskupem

Janem již počátkem 12. století. Odtud také pochází původní název Biskupcův Brod. Historie osídlení tohoto místa je však mnohem starší. Důkazem jsou četné prehistorické hroby z doby bronzové. Archeologický průzkum potvrdil také přítomnost Keltů. Vraťme se však zpátky do středověku. Osada se nachází na křižovatce obchodních stezek a není proto divu, že bohatla a postupně přerostla v město, které nechal první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic ve 14. století obehnat mohutnými hradbami. Nyní stojíme před jednou z mnoha zajímavých historických památek. Jednolodní renesanční hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postavený za městskými hradbami v 16. století, kdy byl zrušen hřbitov v centru města. Od roku 1953 kostel slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Na první pohled nás jistě zaujme venkovní pískovcová kazatelna z 16. století, jejíž poprsnice je zdobena reliéfy Kalvárie a mrtvýchvstání, doplněnými nápisovými tabulkami s citáty z Janova evangelia. Renesanční zvonice za kostelem pochází z druhé poloviny 16. století. Jedná se o hranolovou jednopatrovou věž s bedněným patrem, krytou valbovou střechou. Zděné přízemí sloužilo jako márnice. Když budeme pokračovat dál, dříve nebo později narazíme na zbytky středověkého opevnění, které určitě stojí za prohlédnutí. Kouřimskou bránou, jedinou dochovanou z původních třech městských bran, se dostaneme na náměstí. Zde si můžeme prohlédnout barokní kostel sv. Gotharda, který stojí na místě původní gotické katedrály, Mohutnou pozdně gotickou zvonici, kapucínský kostel, či pomník Prokopa Holého. Z městského informačního centra můžeme sestoupit i do zrekonstruovaného středověkého sklepení.

65

13.4.4 Zdůvodnění umístění úvodního zastavení Po úvaze jsem se rozhodl umístit úvodní zatavení do směru trasy ze stanice metra C Opatov. Hlavní roli zde hrál fakt, že při této variantě je možné ukončit cestu po 52 kilometrech a za využití linky S2 vlakových spojů pražské příměstské dopravy pokračovat zpět do Prahy vlakem. Takto zvolená trasa má také lepší návaznost na variantu naučné cyklistické trasy s ukončením v Českém Brodě. V neposlední řadě byl také důvod, že takto zvolený směr má příznivější profil. Jak už bylo uvedeno výše, krajina v předem vytyčené oblasti směrem na sever k Labi stále mírně klesá. Je tedy fyzicky méně náročná.

13.5 Tvorba informační brožury Tvorba informační brožury (viz příloha č. 5) procházela několika fázemi. Po úvaze jsem se rozhodl zvolit formát 6 x A4, přičemž každý jednotlivý list je rozdělen na třetiny. Tím vznikne osmnáct polí, která jsou ohraničena ohyby papíru. Přehlednost se dá považovat za dostačující vzhledem k velikosti brožury. Výhodu tohoto formátu vidím především v tom, že je brožuru možno vložit do plastového obalu, kterým disponuje většina turistických map a tak mít vše potřebné stále po ruce a chráněné před nepříznivými vlivy počasí. Plocha informační brožury je rozdělena do jednotlivých částí podle jednotlivých zastavení na trase, přičemž každá část obsahuje číslo zastavení, text vztahující se k jednotlivým zastavením, výřez z mapy, podle kterého lze jednotlivá zastavení vyhledat, případně stručný popis, jak vyhledat zastavení příští a fotografii, která se k danému zastavení vztahuje. Mapa celé trasy cyklistické naučné stezky, její varianty s ukončením v Českém Brodě a výškové profily jsou umístěny zvlášť. Na závěr jsem přistoupil k vlastní tvorbě informační brožury a následně ke zhotovení samotného materiálu, který je součástí přílohy (příloha č. 6) této diplomové práce.

66

13.6 Tvorba map a výškových profilů k cyklistické naučné stezce Pro tvorbu mapy s vyznačenou trasou cyklistické naučné stezky a jejího profilu jsem použil softwarovou aplikaci programu cyklotrasy 2.20. Velkou výhodou tohoto programu je fakt, že je schopen vyhodnotit velké množství statisticky cenných údajů, jako je celkové převýšení trasy, počet nastoupaných metrů, GPS souřadnice bodů zanesených do trasy, schodu navrhované trasy s cyklotrasami provozovanými klubem českých turistů a mnoha dalších hodnotných informací. Exportovaných map, míst jednotlivých zastavení a výškových profilů jsem použil při tvorbě informační brožury. Mapy i výškové profily jsou součástí přílohy této práce (příloha č. 2 a č. 3).

13.7 Demonstrace návrhu cyklistické naučné stezky a její zdůvodnění 13.7.1 Zdůvodnění a potřeba demonstrace Na závěr této práce bylo třeba podrobit návrh cyklistické stezky zkoušce. Ta měla zjistit, zda je tento návrh realizovatelný v praxi. Bylo nutné zjistit, zda není trasa cyklistické naučné stezky příliš fyzicky náročná. Dále bylo třeba zjistit, jestli je informační brožura srozumitelná, zda jí lze využít přímo v terénu a jestli informace uvedené v textu jednotlivých zastavení cyklistu oslovují a poskytují mu dostatečně komplexní informace k daným tématům. Dále jsem chtěl zjistit, jestli jsou místa jednotlivých zastavení dobře vybrána. Testování se zúčastnilo celkem devět studentů Gymnázia Čelákovice.

13.7.2 Průběh demonstrace na trase cyklistické naučné stezky a její variantě Testování bylo rozděleno do dvou dnů, přičemž první den byla testována hlavní trasa naučné cyklistické stezky a druhý den její varianta s ukončením v Českém Brodě. První den se testování hlavní trasy účastnilo celkem pět osob. Čtyři chlapci, z toho tři ve věku 18 let a jeden ve věku 19 let, a jedna dívka ve věku 18 let. Druhý den se testování účastnily celkem čtyři osoby, všechny mužského pohlaví, z toho dvě ve věku 18 let a

67

dvě ve věku 17 let. V obou případech byla jako výchozí bod stanovena stanice metra Praha Opatov. Studentům jsem rozdal informační brožuru a cestu s nimi absolvoval. Do samotného průběhu testování jsem však nijak nezasahoval. Po absolvování trasy jsem jim formou ankety položil otázky, které měli s nejlepším úsudkem a svědomím zodpovědět.

13.7.3 Vyhodnocení demonstrace cyklistické naučné stezky a její varianty Anketa se skládala ze sedmi oddílů otázek. Po vyplnění údajů o pohlaví a věku odpovídali jedinci postupně formou zaškrtávání políček nabízených možností odpovědí. Na otázku, za jak zdatného jedince se považují, odpověděly během prvního testovacího dne tři osoby, že se považují za velmi zdatné jedince a dvě osoby uvedly, že se považují za průměrně zdatné jedince. Na otázku, zda se považují za aktivní cykloturisty, odpověděli všichni dotazovaní během obou dnů ano. Na otázku, zda je oblast, ve které se cyklistická naučná stezka nachází, podle jejich názoru, v hodná pro cykloturistiku, uvedli všichni dotazovaní v obou dnech, že tato oblast pro cykloturistiku vhodná je. Dalším souborem otázek bylo hodnocení samotného informačního materiálu. Tento soubor se skládal z jednotlivých otázek, které bylo možno hodnotit na škále od 1 do 5 (1 je nejlepší). Pro přehlednost a přesnost mapy, která je obsažena v informační brožuře, uvedli prvního testovacího dne tři jedinci známku 1 a dva jedinci známku 2. Během druhého testovacího dne uvedli všichni jedinci známku 1. Rozsah textů byl první den ohodnocen třikrát známkou 1 a dvakrát 2. Druhého dne pak třikrát známkou 1 a jednou známkou 2. Srozumitelnost textů

byla až na jeden případ během prvního dne, kdy byla

ohodnocena známkou 2, v obou testovacích dnech hodnocena známkou 1. Celkový dojem z informační brožury byl ve všech případech ohodnocen známkou 1. Poté následoval oddíl otázek hodnotících samotnou trasu cyklistické naučné stezky. Jako první se hodnotila fyzická náročnost. Během prvního dne byla fyzická náročnost hodnocena třikrát jako střední a jednou jako nízká. Během druhého dne při testování varianty s ukončením v Českém Brodě pak byla náročnost trasy hodnocena dvakrát jako střední a dvakrát jako nízká.

68

Při hodnocení odstupů jednotlivými zastaveními uvedli první testovací den tři jedinci, že odstupy mezi zastaveními jsou přiměřené, přičemž dva jedinci je hodnotili jako příliš dlouhé. Během druhého testovacího dne již byly odstupy jednotlivých zastavení ve všech případech hodnoceny jako přiměřené. Umístění zastávek z hlediska prostředí a bezpečnosti bylo hodnoceno ve všech případech jako vhodně zvolené. Stejně tak byl ve všech případech hodnocen celkový projev naučné cyklistické trasy jako zdařilý. Po vyhodnocení výsledků tohoto testování se domnívám, že projekt naučné cyklistické stezky je v realizovatelný v praxi.

69

14.

DISKUZE Účelem Projektu naučné cyklistické stezky „Za historickými památkami na

východ od Prahy“ bylo přiblížit tuto na historické památky bohatou oblast pražským cykloturistům a zároveň jim prostřednictvím informační brožury poskytnout zajímavé a podnětné informace k vybraným objektům na trase. Zároveň bylo mým cílem napojit cyklistickou naučnou stezku na systém pražských cyklotras a tím napomoci k její dostupnosti z hlavního města. Nejprve bylo třeba vymezit oblast, ve které se bude cyklostezka nacházet. Po úvaze jsem zvolil do severovýchodní část okresu Praha – východ, severozápadní část okresu Kolín a jihozápadní část okresu Nymburk. Tuto oblast jsem zvolil především proto, že se zde nachází velké množství historických památek v poměrně malých obcích, což podle mého povede k lepší orientaci na trase, a také velké množství komunikací III. třídy, kde by měl být podle mého předpokladu nízký automobilový provoz. Následovalo zmapování oblasti a výběr lokalit s významnými kulturními památkami. Z výběru jsem posléze vyloučil památky, které jsou pro cyklistu hůře dostupné či památky v obcích, kde je těchto objektů velké množství na příliš rozsáhlém prostoru a tudíž by bylo obtížné vybrat ty nejvýznamnější. Poté jsem určil trasu, kudy cyklistická naučná trasa povede. K tomuto úkolu jsem využil mapu z edice klubu českých turistů OKOLÍ PRAHY východ (2009) 1:50 000 a softwarovou aplikaci Cyklotrasy 2.20. Poté jsem trasu několikrát absolvoval s cílem určit přibližně názornost trasy, vybrat místa jednotlivých zastavení, zjistit míru automobilového provozu na vybraných komunikacích a zároveň otestovat kvalitu jejich povrchu. Poté následovala tvorba informační brožury, která obsahuje mapu trasy a výškové profily a tím slouží k orientaci cyklisty na trase cyklistické naučné stezky. Zároveň tato brožura obsahuje texty podávající informace k jednotlivým zastavením naučné stezky. Pro tvorbu brožury jsem využil softwarové aplikace Cyklotrasy 2.20 a Microsoft Publisher. Na závěr proběhla demonstrace cyklistické naučné stezky na vybraných jedincích a minimální ověření formou anketního šetření.

70

15. ZÁVĚR Smyslem této diplomové práce je projekt cyklistické naučné stezky

„Za

historickými památkami na východ od Prahy“. Tento projekt je určen především pražským cykloturistům. Snaží se o přiblížení historické i kulturně bohaté oblasti východně od Prahy a předložení zajímavých a podnětných informací, které se této oblasti týkají. Zároveň se snaží nabídnout sportovní vyžití ve formě cyklistiky na terénech odpovídajících cykloturistickým požadavkům. Jedním z bodů, které měla tato naučná cykloturistická stezka splňovat, je co nejlepší dostupnost pro pražské cykloturisty. Mnou navržená trasa tedy začíná i končí ve stanicích pražského metra, kterým je možno kola do výchozího i závěrečného místa dopravit. Varianta naučné cyklistické stezky je ukončena v Českém Brodě, odkud je možno kola zpět do Prahy dopravit příměstskou vlakovou linkou S3 s rozšířenou přepravou jízdních kol. Na trase je také stanice Českých drah v Čelákovicích, odkud se lze do Prahy dopravit příměstskou linkou S2, taktéž z rozšířenou přepravou jízdních kol. Zároveň se trasa snaží navázat na systém pražských cyklotras. Výstupem tohoto projektu je také informační brožura, která obsahuje mapu, trasy a texty jednotlivých zastavení a jejich umístění. V budoucnu by tento materiál mohl být k dispozici ve specializovaných centrech, či na webových stránkách klubu českých turistů.

71

16. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK atd. - a tak dále č. p. číslo popisné ČD - České dráhy ha – hektar hl. - hlavní hl. m. – hlavní město CHKO – Chráněná krajinná oblast JZD – jednotné zemědělské družstvo km - kilometr kol. – kolektiv m n. m. - metrů nad mořem MCHÚ – maloplošné chráněné území mil. – milion MŽP ČR – Ministerstvo životního prostředí České Republiky n. l. - našeho letopočtu např. - například NPP – národní přírodní památka NPR – národní přírodní rezervace p. n. l. – před naším letopočtem PID - Pražská integrovaná doprava PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace PřP – přírodní park sv. - svatý tis. – tisíc tzv. – tak zvaný tzv. - takzvaný VKP – Významný krajinný prvek

72

17. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 17.1 Monografie 1.

CÍLEK, V., KUBÍKOVá, J., LOŽEK, V. a kol. Střední Čechy. Příroda, člověk, krajina. Praha: Dokořán, 2003. ISBN 80-86569-40-3

2.

ČTVERÁK, V. LUTOVSKÝ, M., SLABINA, M., SMEJTEK, L. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-173-6

3.

DAVID, P., SOUKUP, V. 444 historických měst a městeček České Republiky. Praha: Kartografie Praha a.s., 2004. ISBN 80-7011-741-9

4.

DOLNÍ POJIZEŘÍ, Mladoboleslavsko a Nymbursko. Soubor turistických map 1:50 000, 3. vydání. Praha: Trasa spol. s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7324-181-0

5.

DVOŘÁK, M. Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy – diplomová práce. Praha, 2010

6.

DVOŘÁK, O. Krajinou Čaratovy brázdy. Beroun: MH Beroun, 2008. ISBN 978-80-86720-39-5

7.

EINHORN, E., WAGNER, J. Hrady, zámky a tvrze Středních Čech. Praha: Orbis, 1974.

8.

EISMANN, J. 25 Výletů kolem Prahy. Praha: Svoboda, 1992. ISBN 80-205-0247-5 ČORNEJ, P., ČORNEJOVÁ, I. RADA I. VANÍČEK V. Dějiny zemí Koruny České I. Praha: Paseka, 1992. ISBN 80-82192-29-2

9.

FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-367-6

10. HLAVÁČ L. Českobrodsko a Kolínsko. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1957 11. HORA, P. Toulky Českou minulostí 1. Praha: Práce, 1985. 12. JUMGEROVÁ, B. Kam na víkend. Okolí Prahy – Východ. Praha: Computer press a.s., 2007. ISBN 978-80-251-1740-8 13. KASIČKA, F. Tvrze Středních Čech. Praha: Středisko Státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1984 14. KONOPKA, P. Cyklistika. Liberec: ReproArt Liberec, 2007. ISBN 978-80-254- 0258-0 15. KOVÁŘ, R., BLAHUŠ, P. Stručný úvod do metodologie. Praha: Karolinum, 1971

- 73 -

16. KUCHAŘ, J., VOKOLEK, V. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 8. Praha: Eminent, 2008. ISBN 978-80-72-81-345-2 17. KUCHAŘ, J., VOKOLEK, V. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 9. Praha: Eminent, 2008. ISBN 978-80-72-81-366-7 18. LANGER, J. ŠTIKA J. Československá muzea v přírodě. Ostrava: Profil Ostrava, 1989. ISBN 80-217-0039-4 19. LÍBAL, D., LÍBALOVÁ, V. Gotická architektura středních Čech. Praha: Středisko Státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1983 20. OKOLÍ PRAHY – východ. Soubor turistických map 1:50 000, 6. vydání. Praha: Trasa spol. s.r.o., 2007. ISBN 978-80-7324-212-1 21. PEŠTA, J. Encyklopedie Českých vesnic, díl 1., Střední Čechy a Praha. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-148-5 22. POCHE, E. a kol. Umělecké památky Čech I. [A/J]. Praha: Academia, 1977 23. POCHE, E. a kol. Umělecké památky Čech II. [K/O]. Praha: Academia, 1978 24. POCHE, E. a kol. Umělecké památky Čech III. [P/Š]. Praha: Academia, 1980 25. POCHE, E. a kol. Umělecké památky Čech IV. [T/Ž]. Praha: Academia, 1982 26. Praha cyklistická, podrobná cyklomapa. 1:16 000. Vizovice: Shocart, 2009. ISBN 978-80-7224-651-9 27. RADOVÁ – ŠTIKOVÁ, M. Předrománská a románská architektura Středočeského kraje. Praha: Středisko Státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1983 28. ŠAFRÁNEK, J. Kolo pro děti i jejich rodiče. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-438-9 29. ŠAFRÁNEK, J., VAŇKOVÁ, H. S dětmi na kole Prahou a okolím. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-630-6 30. ŠIFNER, F. Jak psát odbornou práci a diplomovou práci zvláště. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2004. ISBN 80-72-90-167-2 31. ŠKABRADA, J., VAJDIŠ, J. Lidová architektura Středočeského kraje. Praha: Středisko Státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1984 32. TUREK, R. Čechy na úsvitě dějin. Praha: Orbis, 1963

- 74 -

17.2 Elektronické zdroje 1.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – oficiální stránky resortu životního prostředí [online] 2010 URL:

2.

Archeologie - Projekt Archaeologica [online], 2010. (citováno 22.8. 2010) URL:

3.

CYKLOZNAČENÍ – internetové stránky KČT [online], 2010). (citováno dne 18.8. 2010) URL:

4.

Hrady.cz – cestujte s přehledem [online], 2010 (citováno dne 12.8.2010) URL:

5.

Informační server hlavního města Prahy – Praha cyklistická [online], 2010). URL:

6.

Národní památkový ústav – oficiální stránky Národního památkového ústavu [online], 2010 URL:

7.

Natura 2000 – Oficiální stránka celoevropské sítě Natura 2000 [online], 2010. (citováno dne 15.8. 2010) URL:

8.

Oficiální webové stránky Pražské integrované dopravy [online] 2010. URL:

9.

Stezky.info – průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách [online] 2010. URL:

10. Stezky.info – průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách [online] 2010. URL: 11. Stezky.info – průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách [online] 2010. URL: 12. Stezky.info – průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách [online] 2010. URL: 13. Stezky.info – průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách [online] 2010. URL: 14. WIKIPEDIA – Otevřená encyklopedie [online], 2010, (citováno dne 18.8. 2010) URL: 15. WIKIPEDIA – Otevřená encyklopedie [online], 2010, (citováno dne 18.8. 2010)

- 75 -

URL: 16. WIKIPEDIA – Otevřená encyklopedie [online], 2010. (citováno dne 18.8. 2010) URL: 17. WIKIPEDIA – Otevřená encyklopedie [online], 2010. (citováno dne 18.8 2010) URL: 18. WIKIPEDIA – Otevřená encyklopedie [online], 2010. (citováno dne 18.8 2010) URL:

- 76 -

18. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Vyznačení sledované oblasti Příloha č. 2 Mapa s vyznačením jednotlivých zastavení a výškový profil hl. trasy naučné cyklistické stezky „Za historickými památkami na východ od Prahy“ Příloha č. 3 Mapa s vyznačením jednotlivých zastavení a výškový profil varianty naučné cyklistické stezky s ukončením v Českém Brodě Příloha č. 4 Dotazník Příloha č. 5 Informační brožura

- 77 -

18.1 Příloha č. 1 Vyznačení sledované oblasti

- 78 -

18.2 Příloha č. 2 Mapa s vyznačením jednotlivých zastavení a výškový profil hl. trasy naučné cyklistické stezky „Za historickými památkami na východ od Prahy“

- 79 -

18.3 Příloha č. 3 Mapa s vyznačením jednotlivých zastavení a výškový profil varianty naučné cyklistické stezky s ukončením v Českém Brodě

- 80 -

18.4 Příloha č. 4

Dotazník 1. Pohlaví a věk Žena

Věk: …………….

Muž

2. Považuji se za velmi zdatného jedince průměrně zdatného jedince nepříliš zdatného jedince

3. Jste aktivním cykloturistou Ano Ne

4. Oblast, ve které se naučná cyklistická stezka nachází je podle mého názoru pro cykloturistiku vhodná nevhodná

5. Hodnocení informačního materiálu na škále 1-5 (1 nejlepší) Přehlednost a přesnost mapy

1 2 3 4 5

Texty - poutavost

1 2 3 4 5

Texty - rozsah

1 2 3 4 5

Texty - srozumitelnost

1 2 3 4 5

- 81 -

Celkový dojem

1 2 3 4 5

6. Zhodnocení trasy a. Fyzická náročnost Vysoká Střední Nízká b. Odstupy mezi jednotlivými informačními zastávkami považuji za Příliš krátké Příliš dlouhé Úměrné c. Umístění jednotlivých zastávek z hlediska prostředí a bezpečnosti považuji za Vhodně zvolené Nevhodně zvolené

7. Celkově hodnotím naučnou cyklistickou stezku jako Velice zdařilá Průměrná Nezdařilá

- 82 -