PROJEKT. Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor ZADAVATEL ZPRACOVATEL

PROJEKT Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor

ZADAVATEL Město Tábor Žižkovo náměstí 2 390 15 Tábor

ZPRACOVATEL ASCEND s.r.o. Korunní 859/18 120 00 Praha 2 IČO 27097005

červen 2007

Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor

ÚDAJE O ZAKÁZCE Zpracovatel: ASCEND s.r.o. Korunní 18, 120 00 Praha 2 IČO 27097005, DIČ CZ27097005 Bankovní spojení 51-1525490297/0100 E-mail: [email protected] Statutární zástupce: RNDr. Lubomír Paroha, jednatel zapsáno v OR Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 95995

Řešitelský tým: RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borůvková, odborný konzultant Mgr. Jakub Bucek, odborný konzultant Ing. Petr Honskus, odborný konzultant (SPF Group, v.o.s.) Olga Vonková, koordinátor projektu

Zpracováno pro: Město Tábor

ASCEND s.r.o.

Strana 2 (celkem 91)


OBSAH SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................................9 1.

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ................................................................................11

2.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU A ŘEŠENÉM ÚZEMÍ.....................13

2.1

Základní identifikační údaje ..................................................................................................... 13

2.1.1 Identifikace zadavatele programu ............................................................................................... 13 2.1.2 Název oblasti a zóna pro kterou je program zpracováván.......................................................... 13 2.1.3 Geografické vymezení oblasti..................................................................................................... 13 2.1.4 Přehled měřicích stanic v rámci řešeného území, na kterých došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v roce 2004 a 2005................................................................................. 14 2.1.5 Odpovědné orgány – kontaktní údaje institucí a osob odpovědných za zpracování a provádění programu ..................................................................................................................................... 15 2.2

Všeobecné informace o území ................................................................................................ 15

2.2.1 Stručná charakteristika řešeného území, relevantní pro řízení kvality ovzduší.......................... 16 2.2.2 Odhad rozlohy území s překračovanými limitními hodnotami a odhad velikosti exponované skupiny z hlediska ochrany zdraví .............................................................................................. 17 2.2.3 Charakteristika prioritních znečišťujících látek............................................................................ 18 2.2.4 Identifikace velkoplošných chráněných územích nalézajících se v řešeném území z hlediska limitů ochrany ekosystémů a vegetace (CHÚEV)....................................................................... 19

3.

KVALITA OVZDUŠÍ .........................................................................................20

3.1

Vyhodnocení současné, případně historické, kvality ovzduší na základě měření ve vztahu ke všem znečišťujícím látkám dle zákona o ovzduší ............................................................ 20

3.1.1 Přehled měřících stanic na území města Tábor a v jeho okolí a jejich lokalizace...................... 20 3.1.2 Větrná růžice ............................................................................................................................... 24 3.1.3 Přehled hodnocených znečišťujících látek z hlediska ochrany lidského zdraví a imisních limitů ................................................................................................................................................... .24 3.1.4 Hodnocení z hlediska naměřených hodnot imisí na jednotlivých stanicích ve vztahu k limitům pro ochranu zdraví lidí................................................................................................................. 25 3.1.5 Hodnocení z hlediska zvláštních imisních limitů ......................................................................... 26 3.1.6 Souhrnný výsledek hodnocení kvality ovzduší v řešeném území............................................... 27 3.2

Závěry – lokalizace.................................................................................................................... 28

3.3

Popis historického a současného stavu monitorování ovzduší .......................................... 29

3.3.1 Historický vývoj ........................................................................................................................... 29 3.3.2 Současný stav monitorování ovzduší ......................................................................................... 29 3.3.3 Zhodnocení stavu monitorování ovzduší na základě provedené analýzy imisního zatížení území a současného stavu monitorování ovzduší – požadavky na rozsah a způsob sledování úrovně koncentrací jednotlivých znečišťujících látek .............................................................................. 29

4.

ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ A EMISE ...............................................30

ASCEND s.r.o.



4.1

Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší ............................................................................ 30

4.1.1 Stacionární zdroje (REZZO 1- 3)................................................................................................. 30 4.1.2 Mobilní zdroje (REZZO 4) ........................................................................................................... 31 4.2

Přehled zdrojů znečišťování ovzduší v řešeném území........................................................ 31

4.2.1 Počet zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1-3) v řešeném území........................................... 31 4.2.2 Jednotlivé kategorie REZZO s uvedením všech příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území ......................................................................................................................... 31 4.3

Zhodnocení zdrojů .................................................................................................................... 31

4.4

Přehled emisí ............................................................................................................................. 32

4.4.1 Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 1 v řešeném území................... 32 4.4.1.1

Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí jednotlivých znečišťujících látek v řešeném území ............................................................................... 33

4.4.2 Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 2 v řešeném území................... 34 4.4.2.1

Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí jednotlivých znečišťujících látek............................................................................................................ 37

4.4.3 Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 3 v řešeném území................... 39 4.4.4 Celkové emise jednotlivých znečišťujících látek v řešeném území a podíly jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích.................................................................................... 40

5.

IDENTIFIKACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PŘISPĚVATELŮ KE ZHORŠENÉ KVALITĚ OVZDUŠÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ NA ZÁKLADĚ ROZPTYLOVÉ STUDIE – MODELOVANÍ ................................................................................ 44

5.1

Rozčlenění řešeného území ..................................................................................................... 44

5.2

Rozptylová studie – modelování.............................................................................................. 46

5.2.1 Metodika modelování .................................................................................................................. 46 5.2.2 Shrnutí vstupních údajů modelování........................................................................................... 49 5.2.3 Identifikace nejzatíženějších lokalit a původců znečištění v řešeném území, vyhodnocení výsledků modelování pro jednotlivé znečišťující látky................................................................. 51 5.2.3.1

PM10 .................................................................................................................................. 51

5.2.3.2

NO2 .................................................................................................................................... 56

5.2.3.3

Benzen .............................................................................................................................. 60

6.

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ.................................................................................. 63

6.1

Stručný výčet opatření, která již byla v řešeném území ke zlepšení kvality ovzduší realizována ................................................................................................................................. 63

6.2

Specifikace opatření ke zlepšení kvality ovzduší .................................................................. 63

6.2.1 Projekty/akce zaměřené na snížení imisních koncentrací PM10 ................................................. 64 6.2.2 Podpůrná opatření....................................................................................................................... 69 6.2.3 Další plánovaná opatření/akce, která ovlivní kvalitu ovzduší v řešeném území......................... 70 6.3

Výčet všech opatření/projektů seřazených dle jejich významu ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území ....................................................................................................................... 70

6.4

Finanční rámec .......................................................................................................................... 75

ASCEND s.r.o.



6.4.1 Přehled priorit OPŽP ................................................................................................................... 75 6.4.2 Přehled priorit ROP NUTS II Jihozápad...................................................................................... 78 6.4.3 Slučitelnost opatření/projektů navržených v programu s OPŽP a ROP pro region NUTS II Jihozápad.................................................................................................................................... 78 6.4.4 Rámec pro financování ............................................................................................................... 84

7.

INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ MÍRY A EFEKTIVNOSTI PLNĚNÍ CÍLŮ PROGRAMU.....................................................................................................87

7.1

Indikátory dopadu ..................................................................................................................... 87

7.1.1 Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10 ............................................................. 87 7.2

Indikátory výsledku................................................................................................................... 87

7.2.1 Emise tuhých znečišťujících látek z malých stacionárních zdrojů .............................................. 87 7.2.2 Emise tuhých znečišťujících látek z mobilních zdrojů................................................................. 88 7.3

Indikátory výstupů .................................................................................................................... 88

7.3.1 Počet projektů dle jednotlivých opatření tohoto programu.......................................................... 88 7.3.2 Celkové investiční náklady projektů dle jednotlivých opatření tohoto programu ........................ 88 7.3.3 Délka vysazené (rekonstruované) liniové izolační zeleně .......................................................... 88 7.3.4 Výměra vysazené (rekonstruované) plošné izolační zeleně....................................................... 89 7.3.5 Objem uspořené energie v důsledku realizovaných projektů ..................................................... 89 7.4

Kontrola plnění a aktualizace programu................................................................................. 89

8.

ZDROJE INFORMACÍ ......................................................................................90

9.

PŘÍLOHY ..........................................................................................................91

Seznam příloh: Příloha I

ZDROJE EMISÍ - Jednotlivé kategorie REZZO s uvedením příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území

Příloha II

KVALITA OVZDUŠÍ – Základní informace o imisní situaci v řešeném území Příloha 1:

Tabulky OZKO - % území a obyvatel s překročením imisních limitů

Příloha 2:

Imisní mapy OZKO

Příloha 3:

Imisní mapy ISKO řešeného území s překročením imisních limitů

Příloha 4:

Imisní limity, cílové imisní limity, dlouhodobé imisní cíle, meze tolerance a horní a dolní meze pro posuzování vyhlášené pro ochranu zdraví lidí podle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.

Příloha 5:

Přehled koncentrací znečišťujících látek v řešeném území ve vztahu k imisním limitům – souhrnný přehled

Příloha III

ASCEND s.r.o.

ROZPTYLOVÁ STUDIE



Seznam tabulek: Tabulka 1: Stanice v řešeném území, na kterých došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v roce 2004 a 2005............................................................................................................ 14 Tabulka 2: Klimatické údaje za rok 2005 ve srovnání s dlouhodobými normály 1961-1990 v řešeném území....................................................................................................................................... 16 Tabulka 3: Klimatické údaje za rok 2006 ve srovnání s dlouhodobými normály 1961-1990 v řešeném území....................................................................................................................................... 16 Tabulka 4: Překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (v % plochy území a obyvatel) ................ 17 Tabulka 5: Přehled měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí................................................ 20 Tabulka 6: Přehled limitních hodnot a mezí tolerance pro posuzování pro ochranu zdraví lidí podle NV č.350/2002 Sb. ........................................................................................................................ 25 Tabulka 7: Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování podle Vyhlášky MŽP č.553/2002 Sb. ................................................................................................ 26 Tabulka 8: Episody s překročením zvláštních imisních limitů O3 .............................................................. 27 Tabulka 9: Počet zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1-3) v řešeném území ....................................... 31 Tabulka 10: Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 1 v řešeném území ............. 32 Tabulka 11: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí TE ........................ 33 Tabulka 12: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí SO2 ...................... 33 Tabulka 13: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí NOx ..................... 33 Tabulka 14: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí CO ....................... 34 Tabulka 15: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí VOC..................... 34 Tabulka 16: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí NH3 ...................... 34 Tabulka 17: Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 2 .......................................... 34 Tabulka 18: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí TE ........................ 37 Tabulka 19: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí SO2 ...................... 38 Tabulka 20: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí NOx ..................... 38 Tabulka 21: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí CO ....................... 38 Tabulka 22: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí VOC..................... 39 Tabulka 23: Přehled emisí znečišťujících látek zdrojů REZZO 3 (zahrnuje i domácnosti) ....................... 39 Tabulka 24: REZZO 3 – palivo .................................................................................................................. 40 Tabulka 25: Celkové emise jednotlivých znečišťujících látek REZZO 1-4 v řešeném území a podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích............................................. 40 Tabulka 26: Výčet bilančních jednotek v řešeném území ......................................................................... 44 Tabulka 27: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru........................................................ 46 Tabulka 28: Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Tábor – platná ve výšce 10 m nad zemí (v %).... 47 Tabulka 29: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro PM10 v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) ........................................................................................................ 52 Tabulka 30: Vypočtené koncentrace PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) ............................................. 52 Tabulka 31: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro NO2 v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) ........................................................................................................ 56 ASCEND s.r.o.



Tabulka 32: Vypočtené koncentrace NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) ..............................................57 Tabulka 33: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro benzen v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %)...................................................................................................60 Tabulka 34: Vypočtené koncentrace benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) ..............................................61 Tabulka 35: Navržené projekty/akce ke snížení imisních koncentrací PM10 .............................................64 Tabulka 36: Priorizace navržených projektů/akcí z pohledu významu ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území .....................................................................................................................71 Tabulka 37: Předpokládaná slučitelnost projektů navržených v programu s OPŽP a ROP NUTS II Jihozápad.................................................................................................................................78 Tabulka 38: Odhad celkových nákladů dle jednotlivých opatření, včetně odhadu celkových nákladů projektů/akcí, které by mohly být financovány z OPŽP a ROP NUTS II Jihozápad ................84 Seznam obrázků: Obrázek 1: Správní území města Tábor ....................................................................................................13 Obrázek 2: Lokalizace měřicí stanice na území města Tábor, na které došlo k překročení imisních limitů v roce 2004 a 2005........................................................................................................14 Obrázek 3: Mapa měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí – aktuální stanice ......................22 Obrázek 4: Mapa měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí – stanice použité pro hodnocení území .....................................................................................................................22 Obrázek 5: Lokalizace měřicích stanic na území města Tábor .................................................................23 Obrázek 6: Větrná růžice naměřená na stanici AIM Tábor ........................................................................24 Obrázek 7: Kartogram s vymezením bilančních jednotek v řešeném území.............................................45 Obrázek 8: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro PM10 v řešeném území.....................54 Obrázek 9: Rozložení vypočtené průměrné denní koncentrace pro PM10 v řešeném území ....................54 Obrázek 10: Intervaly překročení imisního limitu pro PM10 v řešeném území ...........................................55 Obrázek 11: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro NO2 v řešeném území.....................58 Obrázek 12: Rozložení vypočtené maximální hodinové koncentrace pro NO2 v řešeném území .............59 Obrázek 13: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro benzen v řešeném území ...............62 Seznam grafů: Graf 1: Podíl zdrojů REZZO 1 na emisích jednotlivých znečišťujících látek (v %) ....................................32 Graf 2: Podíl zdrojů REZZO 2 na emisích jednotlivých znečišťujících látek (v %) ....................................37 Graf 3: Podíl zdrojů REZZO 3 na emisích jednotlivých znečišťujících látek (v %) ....................................40 Graf 4: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích jednotlivých TE (v %)........41 Graf 5: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích NOx (v %) .........................41 Graf 6: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích SO2 (v %)..........................42 Graf 7: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích CO (v %)...........................42 Graf 8: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích VOC (v %) ........................43

ASCEND s.r.o.



Graf 9: Odborný odhad větrné růžice - platná ve výšce 10 m nad zemí ( v %)........................................ 47 Graf 10: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách (v %) ................................................................................... 52 Graf 11: Vypočtené koncentrace PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) .................................................................. 53 Graf 12: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách (v %) ................................................................................... 57 Graf 13: Vypočtené koncentrace NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) .................................................................. 58 Graf 14: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách (v %)..................................................................... 60 Graf 15: Vypočtené koncentrace benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) ................................................... 61

ASCEND s.r.o.



SEZNAM ZKRATEK µm AIM As B(a)P BZN C6H6 Cd CIL CO CZT ČHMÚ ČIŽP ČSÚ ČUTR ČÚZK DŘEV EU Hg HUTR CHÚEV IČP IČZ IPRM ISKO LNA LTO LV MHD MT MÚ MW, MWe MŽP ČR NH3 Ni NOx, NO2, NO NTL NV O3 OC OOO OPŽP OS OZE OZKO PAH – B(a)P Pb PB PM10, 2,5 RB REZZO ROP ŘSD SLDB SO2 SPEZZO ASCEND s.r.o.

mikrometr automatizovaný imisní monitoring arsen benzo(a)pyren benzen benzen kadmium cílový imisní limit oxid uhelnatý Centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Český statistický úřad černé uhlí tříděné Český úřad zeměměřičský a katastrální dřevo Evropská unie rtuť hnědé uhlí tříděné chráněná území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace identifikační číslo provozovny identifikační číslo zdroje Integrovaný plán rozvoje města Informační systém kvality ovzduší lehké nákladní automobily lehký topný olej „Limit Value“ – hodnota imisního limitu Městská hromadná doprava „Margin of Tolerance“ - mez tolerance Městský úřad megawatt, megawatt - elektřina Ministerstvo životního prostředí České republiky amoniak nikl oxidy dusíku, oxid dusičitý, oxid dusnatý nízkotlaký Nařízení vlády ozon „Organic Compouds“ – organické látky Odbor ochrany ovzduší Operační program Životní prostředí osobní automobily obnovitelné zdroje energie oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky, representují se benzo(a)pyrenem – B(a)P olovo propan-butan prachové částice frakce PM10 a PM2,5 referenční bod registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Regionální operační program Ředitelství silnic a dálnic Sčítání lidí, domů a bytů oxid siřičitý Souhrnná provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší Strana 9 (celkem 91)


SPM SRS STL TL (TE) TNA TSP TZL UAT ÚEK VOCs ZIL ZP ZSJ ZÚ ZÚJ

ASCEND s.r.o.

prašný aerosol smogový varovný a regulační systém středotlaký tuhé látky (tuhé emise) těžká nákladní vozidla „Total Suspended Particles“ – celkové suspendované částice tuhé znečišťující látky „Upper Assessment Treshold“ – horní mez pro posuzování Územní energetická koncepce „Volatile Organic Compounds“ – těkavé organické látky zvláštní imisní limit zemní plyn základní sídelní jednotka Zdravotní ústav základní územní jednotka



1.

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ

CÍL PROGRAMU Cílem programu je identifikace nápravných opatření/projektů, které povedou k dosažení platných imisních limitů (snížení zatížení) pro PM10 se zaměřením na spolufinancování z Operačního programu Životní prostředí pro období 2007-2013 a Regionálního operačního programu pro region NUTS II Jihozápad. KVALITA OVZDUŠÍ Území města Tábor bylo v letech 2003, 2004 a 2005 zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO). Vymezení OZKO v řešeném území je určeno překračováním imisního limitu pro PM10. V roce 2003 bylo do OZKO zařazeno 58,8 % území města s expozicí obyvatel 95%, v roce 2004 27% území města (3,7 % území stavebního úřadu Městský úřad Tábor) s expozicí obyvatel 90% a v roce 2005 18 % území města (2,4 % území stavebního úřadu Městský úřad Tábor) s expozicí obyvatel 85 %. Výskyt vysokých koncentrací PM10 vytváří předpoklady i pro výskyt zvýšených koncentrací znečišťujících látek, které jsou obsaženy v prašném aerosolu a stanovují se jako jejich obsah v PM10. Mezi tyto látky patří například polyaromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a)pyren – B(a)P. EMISNÍ CHARAKTERISTIKA Všechny zdroje znečišťování ovzduší v řešeném území splňují emisní limity stanovené NV č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, NV 615/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a vyhláškou MŽP č. 355/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 509/2005 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu. Celkové emise jednotlivých znečišťujících látek v řešeném území a podíly jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích jsou uvedeny v následující tabulce. ZDROJ

TE

SO2

NOX

CO

VOC*

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

REZZO 1

7,7

10,4

345,8

77,8

161,6

70,0

22,6

7,5

10,8

13,9

REZZO 2

0,9

1,2

3,7

0,8

10,6

4,6

8,8

2,9

5,6

7,2

28,5

12,4

270,6

89,6

61,5

78,9

200,7

87,0

302,0

100,0

77,9

100,0

30,0

13,0

0,0

0,0

0,0

0,0

230,7

100,0

302,0

100,0

77,9

100,0

REZZO 3 59,6 80,7 95,3 21,4 CELKEM 68,2 92,3 444,8 100,0 REZZO 1-3 REZZO 4 5,7 7,7 0,0 0,0 CELKEM 73,9 100,0 444,8 100,0 REZZO 1-4 Zdroj: ČHMÚ,2004 Pozn.: zaokrouhleno na jedno desetinné místo * Zahrnuje OC,TOC

ASCEND s.r.o.



IDENTIFIKACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PŘISPĚVATELŮ KE ZHORŠENÉ KVALITĚ OVZDUŠÍ PRO PM10 Modelování prokázalo, že se na zhoršené kvalitě ovzduší v řešeném území (v závislosti na lokalitě) nejvyšší měrou podílejí následující kategorie zdrojů nebo jejich složky:  Malé zdroje (REZZO 3)  resuspendované částice (sekundární prašnost)  Doprava IDENTIFIKACE NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ/PROJEKTŮ V rámci programu byla identifikována následující nápravná opatření:  Opatření zaměřená na zlepšení/snížení imisních koncentrací PM10 

Opatření 1. Snížení emisí z dopravy výstavbou obchvatů



Opatření 2. Snížení emisí z dopravy omezením dopravy ve městě



Opatření 3. Snížení emisí z dopravy zvýšením plynulosti dopravy



Opatření 4. Snížení emisí z dopravy podporou rozvoje MHD (nákup a přestavba vozidel MHD s alternativními palivy)



Opatření 5. Omezení primární a sekundární prašnosti z povrchů (čištění komunikací, rekonstrukce komunikací, rekonstrukce zeleně)



Opatření 6. Zateplování, rozvoj a rekonstrukce CZT, pořízení ekologicky šetrných spalovacích zařízení



Související opatření (výkup pozemků, energetické audity)

 Podpůrná opatření Celkem byly v rámci Programu identifikovány projekty za více než 3,8 mld. Kč, z čehož by dle analýzy slučitelnosti mohly být z OPŽP financovány projekty v objemu 553 mil. Kč a z ROP NUTS II Jihozápad projekty v objemu 2 360 mil. Kč, celkem tedy v objemu 2 913 mil. Kč. RÁMEC PRO FINANCOVÁNÍ Na základě dostupných informací byl rámec pro financování odhadnut následovně:  maximální možný dosažitelný příspěvek z OPŽP ve výši cca 360 mil. Kč  maximální možný dosažitelný příspěvek z ROP NUTS II Jihozápad ve výši cca 1 534 mil. Kč  spolufinancování ve výši cca 1 019 mil. Kč  náklady na přípravu projektů ve výši cca 204 mil. Kč Podmínkou je příprava a realizace dostatečného počtu kvalitních projektů. To nebude možné bez realizace osvětové kampaně a technické asistence pro potenciální žadatele.

ASCEND s.r.o.



2.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU A ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

2.1 Základní identifikační údaje 2.1.1 Identifikace zadavatele programu Program byl zpracován pro město Tábor, ZÚJ: 552046. 2.1.2 Název oblasti a zóna pro kterou je program zpracováván Název oblasti: město Tábor Zóna: Jihočeský kraj (kód CZ031) Typ zóny: nejedná se o aglomeraci 2.1.3 Geografické vymezení oblasti Obrázek 1: Správní území města Tábor

Zdroj: podklad ČÚZK; grafická úprava Ascend s.r.o. Poznámka: Správním územím města Tábor se rozumí soubor katastrálních území Tábor, Klokoty, Měšice, Čekanice, Čelkovice, Horky, Hlinice, Stoklasná Lhota, Zárybničná Lhota a Náchod

ASCEND s.r.o.



2.1.4 Přehled měřicích stanic v rámci řešeného území, na kterých došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v roce 2004 a 2005 Tabulka 1: Stanice v řešeném území, na kterých došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v roce 2004 a 2005 Rok

Kód lokality

Název stanice

PM10 roční průměr [µg.m-3]

2004

CTAB

Tábor

43,9

PM10 36. nejvyšší -3 24h průměr [µg.m ] 71,6

CTAB

Tábor

37,7

63,9

2005 Zdroj: ČHMÚ

Obrázek 2: Lokalizace měřicí stanice na území města Tábor, na které došlo k překročení imisních limitů v roce 2004 a 2005

Zdroj: podklad CÚZK; grafická úprava Ascend s.r.o.

ASCEND s.r.o.



2.1.5 Odpovědné orgány – kontaktní údaje institucí a osob odpovědných za zpracování a provádění programu Adresa zadavatele: Město Tábor Žižkovo náměstí 2 390 15 Tábor Telefon: 381 486 111 Fax: 381 486 100 URL: http://www.tabor.cz Email – podatelna elektronické pošty: [email protected] Název útvaru odpovědného za program: Odbor životního prostředí Husovo náměstí 2938 390 02 Tábor Jméno pracovníka odpovědného za program: Ing. Jan Fišer – vedoucí odboru životního prostředí Telefon: 381 486 480 E – mail: [email protected]

2.2 Všeobecné informace o území Informace byly čerpány především z internetových stránek města Tábor a Jihočeského kraje, z rozvojových a koncepčních dokumentů města, z internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Město Tábor leží v Jihočeském kraji v okrese Tábor. Okres Tábor se svou rozlohou (1 328 km2 ) řadí na páté místo v kraji, ale počtem obyvatel (102 217), stejně jako hustotou osídlení (cca 77 obyvatel na 1 km2), na místo druhé. Ze správního pohledu se území okresu Tábor člení do 111 obcí, z nichž 8 má statut města. Uvedené údaje jsou platné ke dni 31.12.2004. Tábor je obcí s rozšířenou působností a do jejího správního území patří 79 obcí, z nichž 6 má statut města. Svou rozlohou 100 209 ha je druhým největším správním obvodem v kraji a zaujímá cca 10% rozlohy Jihočeského kraje. Sousedí se správními obvody Milevsko, Týn nad Vltavou, Soběslav a Jindřichův Hradec. Severní hranici správního obvodu Tábor tvoří Středočeský kraj a východní hranici kraj Vysočina. Město Tábor je se svými téměř 36 tisíci obyvateli druhým největším městem (po Českých Budějovicích) Jihočeského kraje. Tábor ZÚJ 552046 Katastrální plocha (ha)

6 222

Počet částí obce

15

Počet katastrů

10

Počet obyvatel

35 807*

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Tábor

Údaje ke dni 31.12.2004 (ČSÚ); *Údaje ke dni 1.1.2007 (Evidence obyvatel města Tábor)

ASCEND s.r.o.



2.2.1 Stručná charakteristika řešeného území, relevantní pro řízení kvality ovzduší Základní topografické údaje Město Tábor leží na 49°24‘ severní šířky a 13°39‘ východní délky na severním okraji Jihočeského kraje na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny, 83 km jižně od hlavního města Prahy, 60 km severně od Českých Budějovic (centra Jihočeského kraje). Území města Tábor leží v průměrné nadmořské výšce 437 m n.m. (nejvyšší bod města Tábora – Žižkovo náměstí, leží v nadmořské výšce 450 m n. m.) v mírně zvlněné krajině Táborské pahorkatiny a Třeboňské pánve. Městem protéká řeka Lužnice. Téměř v centru města leží vodní nádrž Jordán s plochou cca 50 ha. Katastrální území města Tábor (10) a jednotlivé městské části (15): Klokoty (Klokoty, Všechov, Zahrádka), Náchod u Tábora, Stoklasná Lhota, Čekanice u Tábora, Čelkovice, Hlinice, Tábor, Horky u Tábora (Horky, Větrovy), Měšice u Tábora (Měšice, Smyslov, Záluží), Zárybničná Lhota. Základní klimatické údaje Podnebí Táborska je přechodného středoevropského typu, kde se střídavě uplatňují vlivy oceánu na západě a vlivy kontinentálního podnebí z východu, takže počasí má značně proměnlivý průběh. Podle klimatické klasifikace ČR patří toto území do mírně vlhké a teplé oblasti, záleží ovšem i na nadmořské výšce. Klimatické údaje v řešeném území za roky 2005 a 2006 ve srovnání s dlouhodobými normály 1961-1990 jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 2: Klimatické údaje za rok 2005 ve srovnání s dlouhodobými normály 1961-1990 v řešeném území Meteorologická stanice Tábor Dlouhodobý normál 1961–1990 (° C) Tábor Dlouhodobý normál 1961–1990 (° C) Tábor Dlouhodobý normál 1961–1990 (° C) Zdroj: ČHMÚ

8.

9.

10.

11.

12.

-4,1

Měsíc 3. 4. 5. 6. 7. Průměrná teplota vzduchu (° C) 0,9 8,9 13,1 16,0 17,5

15,6

13,7

8,8

1,3

-2,0

7,4

-2,8

-1,1

2,6

7,4

16,6

12,9

7,9

2,7

-1,0

7,6

64,4

54,6

20,2

Úhrn srážek (mm) 27,5 50,9 57,3 127,7 105,5

41,6

6,1

19,9 46,8

618,5

32,5

30,7

34,4

41,4

45,6

35,2

36,2 35,4

578,8

43,3

56,8

Trvání slunečního svitu (h) 132,2 176,7 223,2 223,2 188,8 153,8 166,8 149,6 15,0 15,5 1544,9

11,1

48,5

106,6 148,5 182,6 182,1 197,0 192,8 149,6

1.

2.

-0,9

12,6

66,9

15,8

79,3

17,3

68,4

72,7

99,1

22,5

9,4

Rok

1349,6

Tabulka 3: Klimatické údaje za rok 2006 ve srovnání s dlouhodobými normály 1961-1990 v řešeném území 9.

10.

11.

12.

-3,3

Měsíc 3. 4. 5. 6. 7. 8. Průměrná teplota vzduchu (° C) -0,2 8,0 13,2 17,2 21,1 14,9

15,9

10,0

5,6

1,7

8,2

-2,8

-1,1

2,6

7,4

17,3

16,6

12,9

7,9

2,7

-1,0

7,6

Tábor Dlouhodobý normál 1961–1990 (° C)

31,7

39,0

62,9

Úhrn srážek (mm) 70,1 119,0 132,3 22,1

81,2

11,3

18,0

31,7

17,8

637,1

32,5

30,7

34,4

41,4

72,7

45,6

35,2

36,2

35,4

578,8

Tábor

60,7

80,9

97,5

Trvání slunečního svitu (h) 153,8 212,7 254,5 324,4 133,9 237,6 151,3 53,8

46,4

1807,5

Meteorologická stanice Tábor Dlouhodobý normál 1961–1990 (° C)

ASCEND s.r.o.

1.

2.

-6,3

12,6

66,9

15,8

79,3

68,4


Rok


Dlouhodobý normál 1961–1990 (° C) Zdroj: ČHMÚ

11,1

48,5 106,6 148,5 182,6 182,1 197,0 192,8 149,6

99,1

22,5

9,4

Poznámka: Z porovnání vlivu srážek na prašnost (resp. koncentrace prachových částic v ovzduší) za rok 2005 (koncentrace za rok 2006 ještě nejsou známy), bylo zjištěno, že zvýšený úhrn srážek má podstatný positivní vliv na množství prachových částic v ovzduší.

Životní prostředí – chráněná území  Natura 2000 – Evropsky významná lokalita – Přírodní památka Tábor – Zahrádka. Jedná se o soustavu čtyř malých, nebeských, extenzivně obhospodařovaných rybníků (30,08 ha) s rozsáhlými litorálními porosty na vojenském cvičišti asi 2,5 km od města. Rybníky jsou obklopeny mozaikou mokřadů, tůní, náletových porostů dřevin a sukcesních travinobylinných porostů, kde hnízdí řada druhů vodních ptáků a vyskytují se početné populace obojživelníků – regionálně významná lokalita kuňky obecné.  Natura 2000 – Evropsky významná lokalita – Lužnice a Nežárka. Lokalita (859,50 ha) zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Jedná se o polopřírodní až přírodní vodní toky v nivě, kde jsou vyvinuta mokřadní společenstva (tůně, vlhké louky, slatiniště, lužní lesy – olšiny, doubravy). Lokalita je stanovištěm páchníka hnědého, piskoře pruhovaného, velevruba tupého a vydry říční. 2.2.2 Odhad rozlohy území s překračovanými limitními hodnotami a odhad velikosti exponované skupiny z hlediska ochrany zdraví V letech 2001 a 2002 nebylo území města Tábor zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO). Vymezení OZKO v řešeném území v letech 2003, 2004 a 2005 je určeno překračováním imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10. V roce 2003 bylo do OZKO zařazeno centrální území města Tábora, a to 58,8 % území města a 95% obyvatel, v roce 2004 27% území města a 90% obyvatel a v roce 2005 18 % území města a 85 % obyvatel.

2003 Tábor 58,8 58,8 2004 Tábor 3,0 27,0 27,0 2004 Stavební úřad MÚ Tábor* 0,4 3,7 3,7 2005 Tábor 18 18 2005 Stavební úřad MÚ Tábor* 2,4 2,4 Vysvětlivky: * Vyhodnocena % překročení v území odpovídající správě stavebního úřadu MÚ Tábor Zdroj: ČHMÚ

Expozice obyvatel %

Souhrn (% plochy)

Obec/území

PM10 36.nejvyšší 24h průměr (% plochy)

Rok

PM10 roční průměr (% plochy)

Tabulka 4: Překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (v % plochy území a obyvatel)

95,0 90,0 85,0 -

Poznámka: Počet obyvatel je součtem odhadů počtu obyvatel žijících v OZKO na území měst a obcí spadajících do správního obvodu příslušné obce se stavebním úřadem.

ASCEND s.r.o.


1349,6


Zmenšení plochy území, kde došlo k překročení imisních limitů pro PM10 v roce 2004 je nejspíše způsobeno faktem, že v uvedeném roce byly extrémně příznivé klimatické podmínky (větší úhrn srážek a menší teploty), které měly vliv na snížené množství tvorby prachových částic. Všeobecně platí pro rok 2005 pro území ČR zhoršení kvality ovzduší oproti roku 2004. Vysvětlení je následující:  došlo ke skutečnému nárůstu úrovně znečištění ovzduší PM10 i u ostatních látek  došlo k úpravě modelu, který ČHMÚ využívá. Byly nově započteny faktory jako např. nadmořská výška a nově byly zahrnuty sekundární částice anorganického původu. Při zpětném modelování let 2003 a 2004 by situace byla horší i v těchto letech.  začalo fungovat měření na více venkovských a pozaďových lokalitách. Úrovně naměřené na těchto lokalitách byly vysoké a vzhledem k tomu, že uvedený typ lokalit má hodně velkou územní reprezentativnost, spadla do OZKO poměrně velká část území ČR. Tato situace platí všeobecně pro území ČR, neplatí však pro území města Tábora, kde nedošlo v roce 2005 na základě uvedených důvodů ke zvětšení plochy spadající do OZKO. Uvedené důvody se totiž nemusejí týkat větších měst, jako je Tábor. Imisní mapy OZKO a podrobnější tabulky OZKO území města Tábor za roky 2001-2004 jsou obsahem samostatné Přílohy II, Příloha 1 a 2.

2.2.3 Charakteristika prioritních znečišťujících látek Za prioritní znečišťující látku je z důvodu překračování imisních limitů považován prach = PM10. Charakteristika Suspendované částice představují různorodou směs organických a anorganických látek různé velikosti, složení a původu. Pro jejich označení se používá řada pojmů – tuhé znečišťující látky (TZL), tuhé emise (TE), pevný aerosol, prašný aerosol, polétavý prach atd., v zahraniční literatuře pak suspendované částice (Suspended Particulate Matter – SPM), celkové suspendované částice (Total Suspended Particles – TSP), černý kouř (black smoke) a další. Suspendované částice se dělí na primární a sekundární. Primárními suspendovanými částicemi označujeme ty, které jsou emitovány do ovzduší přímo ze zdrojů; a to buď ze zdrojů přírodních (např. sopečná činnost, mořský aerosol atd.) nebo antropogenních (spalování fosilních paliv, doprava, technologické procesy atd.). Sekundární částice jsou ty, které vznikají až v ovzduší (atmosféře) na základě probíhajících chemických a fyzikálních procesů z tzv. prekurzorů částic (např. SO2, NOx, NH3 a VOC). Pro významné prekurzory PM10 jsou v literatuře popsány faktory potenciálu tvorby částic. Evropská agentura pro životní prostředí používá následující sadu faktorů: pro NOx 0,88; pro SO2 0,54 a pro NH3 0,641. Celkové emise PM10 pak lze získat součtem emisí primárních PM10 a emisí prekurzorů PM10 násobených jejich potenciálem pro tvorbu částic. Sekundární částice jsou z pohledu kvality ovzduší významné, neboť tvoří významnou část jemných částic, jejichž úrovně znečištění ovzduší se sledují zvlášť. Dalším typem částic jsou tzv. resuspendované částice („Resuspended Particles“), které se do ovzduší dostávají resuspenzí (zvířením) již usazených částic v důsledku lidské činnosti (např. doprava) nebo meteorologických faktorů (např. vítr). PM10, resp. PM2,5 pochází z anglického označení „Particulate Matter“. Číslovka označuje velikost částic. PM2,5 jsou tzv. jemné prachové částice o velikosti menší než 2,5 mikrometru. PM10 představují tzv. hrubší frakci částic z celkových suspendovaných částic menší než 10 mikrometrů. Dle definice v Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. jsou suspendované částice frakce PM10 částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50%. Jemné suspendované částice frakce PM2,5 jsou částice, které projdou

ASCEND s.r.o.



velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 µm odlučovací účinnost 50%. Z hlediska původu, složení i chování se jemná frakce částic do 2,5 µm a hrubší frakce většího průměru výrazně liší. pH jemných částic je často v kyselé oblasti, jemné částice jsou do značné míry rozpustné a zahrnují sekundárně vzniklé aerosoly kondenzací plynů, částice ze spalování fosilních paliv včetně dopravy a znovu kondenzované organické či kovové páry. V ovzduší jemné částice přetrvávají dny až týdny a vytváří více či méně stabilní aerosol, který může být transportován stovky až tisíce km. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi. Hrubší částice naproti tomu bývají zásaditého pH, jsou z větší části nerozpustné a vznikají nekontrolovatelným spalováním, mechanickým rozpadem materiálu zemského povrchu, při demolicích, dopravě na neupravených komunikacích a sekundárním vířením prachu. Podléhají rychlé sedimentaci během minut až hodin s přenosem řádově do kilometrových vzdáleností.

Zdravotní riziko Částice v ovzduší představují významný rizikový faktor s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Jejich účinek na lidské zdraví je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které je tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Větší částice jsou zachyceny v horních částech dýchacího ústrojí a dále se dostávají až do trávicího ústrojí. Částice frakce PM10 (tzv. thorakální frakce) se dostávají pod hrtan do dolních cest dýchacích, jemnější částice frakce PM2,5 (tzv. respirabilní frakce) pronikají až do plicních sklípků. Největší podíl prachu se ukládá v plicích při velikosti částic mezi 1 až 2 μm. S dalším zmenšováním se částice začínají chovat jako plynné molekuly a jejich retence v plicích klesá. Účinky suspendovaných částic jsou dále ovlivněny jejich chemickým složením a adsorpcí dalších znečišťujících látek na jejich povrchu. Obecně je možno shrnout, že suspendované částice dráždí sliznici dýchacích cest, zvyšují produkci hlenu a snižují samočisticí schopnosti dýchacího ústrojí. Tyto změny usnadňují vznik infekce. Tento vývoj je současně podmíněn a ovlivněn mnoha dalšími faktory, jako je stav imunitního systému, alergická dispozice, expozice v pracovním prostředí, kouření apod. Zvýšení denních průměrných koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 může vést k zvýraznění obtíží u astmatiků a může do určité míry přispět i k celkové nemocnosti a úmrtnosti. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí.

2.2.4 Identifikace velkoplošných chráněných územích nalézajících se v řešeném území z hlediska limitů ochrany ekosystémů a vegetace (CHÚEV) Území města Tábor ani jeho nejbližší okolí nespadá do chráněných území z hlediska limitů ochrany ekosystémů a vegetace (CHÚEV). Nejbližšími územími CHÚEV jsou Blaník a Třeboňsko.

ASCEND s.r.o.



3.

KVALITA OVZDUŠÍ

3.1 Vyhodnocení současné, případně historické, kvality ovzduší na základě měření ve vztahu ke všem znečišťujícím látkám dle zákona o ovzduší Zpracování informací o imisní situaci a posouzení kvality ovzduší je provedeno ve vztahu k požadavkům Zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění a příslušných prováděcích předpisů, zejména na základě výsledků měření imisních stanic a na základě imisních map vydávaných ISKO ČHMÚ. Imisní mapy ISKO pro znečišťující látky u nichž došlo k překročení imisních limitů jsou uvedeny v Příloze II, Příloha 3. Uváděné imisní mapy ISKO zobrazují průměrné plošné znečištění území v příslušném roce ve čtvercové síti 2 x 2 km do roku 2003, resp. v síti 1 x 1 km od roku 2004 a jsou vytvářeny na základě kombinace výsledků měření a modelování s využitím registru zdrojů emisí. Posouzení bylo provedeno s důrazem na hodnocení podle dat z roku 2004 (rok 2004 je poslední rok s úplnými dostupnými verifikovanými daty k termínu zpracování) pro všechny znečišťující látky pro něž byly stanoveny limity podle Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., platné pro rok 2004. Většina podkladových dat byla čerpána z údajů uvedených na internetu a v tabelárních a grafických ročenkách o znečištění ovzduší vydávaných ISKO ČHMÚ Praha. Informace lze nalézt na tomto odkazu: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/groc.html. V hodnocení a v grafech v samostatné Příloze II, Příloha 5 jsou uvedeny výsledky měření v současnosti i v minulosti provozovaných měřících stanic na území města Tábor a v jeho okolí (měřící stanice ČHMÚ, ZÚ a další). Pro srovnání, zejména v případech znečišťujících látek pro které pro území města Tábor nebyly dostupné naměřené údaje, jsou uvedeny i výsledky z měřicích stanic nacházejících se mimo území města a jeho okolí. Stanice ČHMÚ Košetice dostatečně reprezentuje pozaďovou úroveň znečištění ovzduší i v severní části Jihočeského kraje, tzn. i v širším okolí Tábora. Imisní zatížení je závislé jednak na množství emisí na území města a v jeho blízkém i dalekém okolí, jednak na meteorologické situaci. Proto je důležité, kromě sledování emisí, sledovat i vývoj rozptylových podmínek a teplotu, hlavně v zimním období. Souhrnná zpráva o hodnocení kvality ovzduší v řešeném území je obsahem samostatné Přílohy II. 3.1.1 Přehled měřících stanic na území města Tábor a v jeho okolí a jejich lokalizace Tabulka 5: Přehled měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí Poř.č. stanice

Název stanice (typ měřícího programu)

Provozovatel stanice

1

Tábor (AIM měření)

ČHMÚ

2

Košetice (AIM měření, měř.těžkých kovů v PM10, měření VOC)

ČHMÚ

3

Benešov-Spořilov (kombin.měření)

ZÚ

4

Příbram (AIM měření)

ČHMÚ

5

Č.Budějovice (AIM měření)

ČHMÚ

6

Č.Budějovice-Třeš.(kombin.měření)

ASCEND s.r.o.

ZÚ

Měřené znečišťující látky SO2, PM10, NO2, NOX, O3, CO,BZN SO2, PM10, NO2, NOX, O3, CO, BZN, Pb, As, Cd, Ni Pb, As, Cd, Ni SO2, PM10, NO2, NOX SO2, PM10, NO2, NOX, O3, CO,BZN SO2, PM10, NO2, NOX, CO*, Pb,

Stanice nebo měření určité veličiny zrušeno dne

*29.1.2004



Poř.č. stanice

Název stanice (typ měřícího programu)

Provozovatel stanice

Měřené znečišťující látky

Stanice nebo měření určité veličiny zrušeno dne

As, Cd, Ni SO2, PM10, NO2, NOX, O3, CO Zrušené stanice použité v dlouhodobém hodnocení vývoje znečištění ovzduší 7

Prachatice (AIM měření)

ZÚ

8

Tábor-mrazírny (manuální měření) Tábor-st.rybářství (manuální měření) Tábor-U sladovny (manuální měření)

ZÚ

SO2, SPM, NOX

1.7.1992

ZÚ

SO2, SPM, NOX

1.7.1992

ZÚ

SO2, SPM, NOX

1.7.1992

9 10 11

Dobešov (manuální měření)

EKOTOXA

SO2*, NOX

SO2*, SPM*, NOX*, PM10 SO2, PM10, NO2, 13 Dublovice (AIM měření) ČHMÚ NOX SO2, SPM, NOX, 14 Příbram-nemocnice(kombin.měření) ZÚ Pb, As, Cd, Ni SO2*, SPM*, 15 NOX*, PM10, Pb, Příbram-OÚNZ (kombin. Měření) ZÚ As, Cd, Ni Stanice použité v posouzení, ale nacházející se mimo oblast širšího okolí Tábora 12

Benešov-Spořilov (kombin. Měření)

ZÚ

16

Pha4-Libuš ( AIM měření)

17

Pha10-Šrobárova (kombin. Měření)

ZÚ

B(a)P, BZN

18

Brno-Húskova ul. (kombin. Měření)

ZÚ

B(a)P

19

Hr.Král.Suk.sady (kombin.měření)

ZÚ

B(a)P

20

Ždár nad Sázavou (kombin. Měření)

ZÚ

B(a)P

21

Plzeň-Roudná (kombin. Měření)

ZÚ

B(a)P

22

Český Těšín (kombinované měření)

ZÚ

Hg

23

Karviná-ZÚ (kombinované měření)

ZÚ

B(a)P, Hg

24

Ostrava-Přívoz ZÚ (kombin. Měření)

ZÚ

B(a)P

25

Teplice (měření PAHs)

ČHMÚ

B(a)P

26

Ústí n.L.Pasteurova (kombin.ěření)

ZÚ

27

Litoměřice-ZÚ (kombin. Měření)

ZÚ

28

Most (AIM měření)

29

Most-ZÚ (kombinované měření)

30 Ústí n.L. – město (AIM měření) Zdroj: ČHMÚ

ASCEND s.r.o.

ČHMÚ

ČHMÚ ZÚ ČHMÚ

*31.12.1999 31.3.2001 *31.12.2003 31.10,2003 31.12.2003 *31.12.2003

BZN

B(a)P, BZN SO2, PM10, NO2, NOX, O3, Pb, As, Cd, Ni SO2, PM10, NO2, NOX, CO, O3, BZN Pb, As, Cd, Ni, Hg Hg

3.2.2005


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Obrázek 3: Mapa měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí – aktuální stanice

Zdroj: ČHMÚ Obrázek 4: Mapa měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí – stanice použité pro hodnocení území

Zdroj: ČHMÚ

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Obrázek 5: Lokalizace měřicích stanic na území města Tábor

Zdroj: ČHMÚ

ASCEND s.r.o.



3.1.2 Větrná růžice Obrázek 6: Větrná růžice naměřená na stanici AIM Tábor

Tábor S 20 SZ

15

SV

10 5 Z

V

0

JZ

JV

J

2004

2005

CALM: 2004 - 18.7% 2005 - 22.5%

Zdroj: ČHMÚ

Poznámka: Uvedená větrná růžice nereprezentuje stav na území města Tábora, ale pouze stav v místě měření u stanice AIM. Podle dlouhodobých údajů jsou v řešeném území výrazně převládajícím směrem větry severozápadní (SZ). Zkreslené poměry četností SZ směrů větrů jsou zřejmě ovlivněny umístěním stanice mezi bloky zástavby. Uvedená větrná růžice nebyla podkladem pro hodnocení imisních koncentrací v rozptylové studii. 3.1.3 Přehled hodnocených znečišťujících látek z hlediska ochrany lidského zdraví a imisních limitů V následujících tabulkách jsou uvedeny limitní hodnoty a referenční koncentrace znečišťujících látek platné v období za něž je posuzování prováděno (Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). Přehled limitních hodnot, mezí tolerance a horních a dolních mezí pro posuzování z hlediska ochrany zdraví, platných od 31.12.2006 podle NV č.597/2006 Sb., je uveden v samostatné Příloze II, Příloha 4.

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Tabulka 6: Přehled limitních hodnot a mezí tolerance pro posuzování pro ochranu zdraví lidí podle NV č.350/2002 Sb.

Zneč. Látka

Limitní hodnota Mez tolerance (pro Mez tolerance (pro [µg.m-3] LV a Termín dosažení -3 -3 Doba průměrování rok 2003) [µg.m ] rok 2004) [µg.m ] přípustná četnost LV MT MT překročení 1 hod

SO2

24 hod

350, max. 24x za rok

60

30

1.1.2005

125, max. 3x za rok bez meze tolerance bez meze tolerance

nabytí účinnosti nařízení

kalendářní rok

50

24 hod

50, max. 35x za rok

10

5

1.1.2005

kalendářní rok

40

3,2

1,6

1.1.2005

24 hod

50, max. 7x za rok

X

X

1.1.2010

kalendářní rok

20

10 (2005)

10 (2005)

1.1.2010

1 hod

200, max. 18x za rok

70

60

1.1.2010

kalendářní rok

40

14

12

1.1.2010

Pb

kalendářní rok

0,5

0,2

0,1

1.1.2005

CO

maximální denní 8hod. klouzavý průměr

10 000

3 300

1 700

1.1.2005

C6H6

kalendářní rok

5

4,375

3,75

1.1.2010

PM10 1. etapa PM10 2. etapa

NO2

O3

bez meze tolerance bez meze tolerance

1.1.2005

maximální denní 120, 25x* v průměru 8hod. klouzavý bez meze tolerance bez meze tolerance za 3 roky průměr

1.1.2010

Cd

kalendářní rok

0,005

0,002

0,001

1.1.2005

As

kalendářní rok

0,006

0,00525

0,0045

1.1.2010

Ni

kalendářní rok

0,02

0,014

0,012

1.1.2010

Hg

kalendářní rok

0,05

–

–

1.1.2010

B(a)P

kalendářní rok

0,001

0,007

0,006

1.1.2010

NH3

kalendářní rok

100

40

20

1.1.2005

Zdroj: NV č.350/2002 Sb.

3.1.4 Hodnocení z hlediska naměřených hodnot imisí na jednotlivých stanicích ve vztahu k limitům pro ochranu zdraví lidí Tabelární a grafický přehled časových řad naměřených hodnot imisí na jednotlivých stanicích ve vztahu k limitům pro ochranu zdraví je uveden v samostatné Příloze II, kapitola 2.1.1. V přehledu jsou uvedeny grafy dlouhodobého průběhu imisních koncentrací SO2, PM10 a NO2 a tabelární časové řady naměřených hodnot imisí pro znečišťující látky u nichž se vyskytuje překročení

ASCEND s.r.o.



limitů nebo hodnoty blízké limitům (nad UAT), nadlimitní hodnoty jsou v tabulkách zvýrazněny. Vyhodnoceny byly všechny znečišťující látky. Tabulky/grafy pro znečišťující látky, které nedosahovaly hodnot blízkých imisním limitům jsou uvedeny v samostatné Příloze II, Příloha 5. 3.1.5 Hodnocení z hlediska zvláštních imisních limitů Město Tábor je na základě hodnocení z let 2003, 2004 a 2005 zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Pro tyto oblasti stanoví prováděcí právní předpis smogový varovný a regulační systém a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci podle § 8 odstavce 3 zákona. Provoz smogového, varovného a regulačního systému upravuje ústřední regulační řád, krajský a místní regulační řád. Obce jsou povinny v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší svým nařízením vydat regulační řád pro jejich území. V tomto regulačním řádu upraví vyhlašování a odvolávání signálu upozornění a signálu regulace na svém území v případě možnosti vzniku nebo výskytu smogové situace a omezení nebo zastavení provozu stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ve své územní působnosti, s výjimkou stacionárních zdrojů regulovaných podle § 8 odstavce 3 zákona. Podle Vyhlášky MŽP č. 553/2002 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, je jednou z nutných podmínek pro vyhlášení signálů v rámci SRS překročení hodnoty koncentrace zvláštních imisních limitů minimálně ve třech po sobě jdoucích hodinách. Tabulka 7: Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování podle Vyhlášky MŽP č.553/2002 Sb. 1. Signál upozornění následuje po překročení hodinového průměru koncentrace oxidu siřičitého

250 µg.m-3

oxidu dusičitého

200 µg.m-3

troposférického ozonu

180 µg.m-3

ve třech po sobě následujících hodinách 2. Signál regulace následuje po překročení hodinového průměru koncentrace oxidu siřičitého

500 µg.m-3

oxidu dusičitého

400 µg.m-3

ve třech po sobě následujících hodinách 3. Signál varování následuje po překročení hodinového průměru koncentrace 240 µg.m-3 troposférického ozonu ve třech po sobě následujících hodinách Zdroj: Vyhláška MŽP č.553/2002 Sb.

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Tabulka 8: Episody s překročením zvláštních imisních limitů O3 1. Signál upozornění O3 Č. stanice

Název stanice

JKOS

Košetice

2000

6

22

181,0 193,4

JKOS

Košetice

2003

8

13

197,6 197,3

CPRA

Prachatice

2003

8

13

180,2 185,3

České Budějovice

2003

8

13

187,0 196,0

CCBD Zdroj: ČHMÚ

Rok Měsíc Den

Hodina H_12_00 H_13_00 188,4 183,8 H_10_00 H_11_00 H_12_00 190,9 189,9 188,1 H_13_00 H_14_00 187,8 186,3 H_15_00 183,0

Zvláštní imisní limit (ZIL) platný pro SO2 a NO2 nebyl v letech 2000 až 2004 překročen. Zvláštní imisní limity, pokud dochází k jejich překročení, bývají překročeny zpravidla při meteorologických podmínkách nepříznivých pro rozptyl škodlivin v ovzduší a v případě ozonu v jarních a letních situacích doprovázených vysokými maximálními denními teplotami. Podle výsledků měření ozónu na stanici AIM Tábor nedošlo letech 2004 až 2005 k překročení ZIL ozónu. V širším okolí Tábora došlo v posledních letech k výskytu překročení ZIL ozónu na stanici Košetice. Vyhlašování příslušných signálů pro ozon je zajišťováno centrálně z ČHMÚ Praha pro území celé republiky. 3.1.6 Souhrnný výsledek hodnocení kvality ovzduší v řešeném území Překračování imisních limitů v období let 2002 až 2005 pro ochranu zdraví 2002



cílový imisní limit pro ozon

2003

 

24hodinový imisní limit PM10 cílový imisní limit pro ozon

2004

  

roční imisní limit PM10 24hodinový imisní limit PM10 cílový imisní limit pro ozon

2005

 

24hodinový imisní limit PM10 cílový imisní limit pro ozon

Hodnoty blízké imisním limitům – ležící v pásmu nad horní mezí posuzování, ale pod imisním limitem v letech 2004 a 2005 pro ochranu zdraví 2004 a 2005



B(a)P roční průměr

Výše uvedená překročení a hodnoty blízké imisním limitům vyplývají z hodnot získaných měřením a z imisních map ISKO. Imisní mapy ISKO pro znečišťující látky u nichž došlo k překročení imisních limitů, případně k výskytu hodnot blízkých imisním limitům jsou uvedeny v samostatné Příloze II, Příloha 3. Pro B(a)P nebyly k dispozici naměřené hodnoty, uvedený odhad průměrné městské pozaďové úrovně koncentrací B(a)P (hodnoty blízké imisním limitům) vyplývá z příslušných imisních map ISKO (Zdroj: Ročenky ČHMÚ).

ASCEND s.r.o.



Rovněž pro těžké kovy, amoniak, rtuť a prašný spad nebyly pro území města Tábor k dispozici naměřené hodnoty. Posouzení bylo provedeno podle imisních map (As, Cd) a v případě látek, pro které nebyly imisní mapy k dispozici, bylo posouzení provedeno odhadem na základě porovnání s výsledky měření na jiných místech v ČR (viz. samostatná Příloha II, Příloha 5). Výsledkem posouzení pro všechny tyto látky je konstatování, že v letech 2002 až 2004 nebyly překračovány jejich imisní limity.

3.2 Závěry – lokalizace Novelou zákona o ochraně ovzduší, zákonem č. 385/2005 Sb. v roce 2005, došlo se v souvislosti s vyhlášením oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a s vypracováním programů ke zlepšení kvality k vyjmutí cílových imisních limitů. Imisní limity zůstaly stanoveny pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku (eko), oxid uhelnatý, suspendované částice PM10, benzen a olovo. Pro arsen, kadmium, nikl a benzo(a)pyren, které měly dříve imisní limity, platí nyní cílové imisní limity. Amoniak byl z limitů vypuštěn a rtuť je zmiňována, ale nemá stanovenu hodnotu imisního limitu. Pro ozón platí jako dříve cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Na předkládané hodnocení imisní situace v Táboře nemají tyto legislativní úpravy podstatný vliv, protože zhoršenou kvalitu ovzduší způsobuje zejména prach, respektive suspendované částice frakce PM10, jejichž imisní limity se nemění. Jak je patrné z uvedených údajů, byly ve sledovaném období z hlediska ochrany zdraví na území města Tábor překračovány imisní limity pro suspendované částice frakce PM10 v roce 2003, 2004 a 2005. Na základě překročení těchto imisních limitů bylo území města Tábor zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz. kapitola 2.2., samostatná Příloha II, Příloha 1 a Příloha 2) . Překročení imisních limitů pro PM10 bylo zaznamenáno měřením stanice AIM ČHMÚ Tábor umístěné v centru města. Toto odpovídá i příslušným imisním mapám (viz. samostatná Příloha II, Příloha 3), podle kterých v síti 2x2 km území s překročením imisních limitů zahrnuje v roce 2003 širší centrum města (cca 59 % území města) a v roce 2004 centrum města (cca 27 % území města), přičemž v roce 2004 došlo na části území centra i k překročení imisního limitu zvětšeného o meze tolerance. Uvedené imisní mapy mají pouze hrubé rozlišení, protože jsou konstruovány zejména pro hodnocení větších území na celostátní a krajské úrovni. Výskyt vysokých koncentrací PM10 vytváří předpoklady i pro výskyt zvýšených koncentrací znečišťujících látek, které jsou obsaženy v prašném aerosolu a stanovují se jako jejich obsah v PM10. Mezi tyto látky patří například polyaromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a)pyren (B(a)P. Výsledky měření B(a)P z Tábora nejsou v databázi Informačního systému kvality ovzduší k dispozici, ale podle zpracování imisních map pro B(a)P za rok 2004 se cca 20 % území města Tábora v ročním průměru nachází v pásmu koncentrací B(a)P 0,5 až 1,0 ng/m3, což jsou hodnoty pod úrovní imisního limitu, ale nad úrovní horní meze posuzování. Jak je však patrné z výsledků měření B(a)P na jiných stanicích v ČR, teoreticky není možné vyloučit lokální překročení hodnoty cílového imisního limitu B(a)P (jehož dodržení by mělo být splněno do roku 2012) v menších místních lokalitách nadměrně zatížených emisemi z nízkých zdrojů, zejména z domácích topenišť na pevná paliva nebo z blízké frekventované dopravy. V případě ozónu je uvedený výskyt překročení (podle imisních map) cílového imisního limitu z hlediska ochrany zdraví velkoprostorovou záležitostí, která se týká velké části území státu a měla by být řešena zejména opatřeními na centrální úrovni. Jak již bylo uvedeno výše, nedocházelo u ostatních znečišťujících látek v období let 2002 až 2004 k překračování imisních limitů ani k výskytu hodnot blízkých imisním limitům.

ASCEND s.r.o.



3.3 Popis historického a současného stavu monitorování ovzduší 3.3.1 Historický vývoj Jak je patrné z grafů a tabulek uvedených v přehledu časových řad naměřených hodnot imisí na jednotlivých stanicích ve vztahu k limitům pro ochranu zdraví (viz. Příloha II, kapitola 2.1.1.), v Příloze II, Příloha 5 a z imisních map v Příloze II, Příloha 3, došlo oproti 80.a 90. létům k poklesu koncentrací SO2 a prašného aerosolu (tudíž i suspendovaných látek PM10). Od konce 90. let úroveň koncentrací těchto znečišťujících látek stagnuje resp. v případě PM10 opět mírně narůstá až do roku 2003. V letech 2003 až 2005 došlo k překročení imisního limitu pro PM10 na základě čehož bylo území města Tábora zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Od roku 2004 dochází k poklesu koncentrací (posledním rokem se známými údaji je rok 2005). Jak je patrné z grafů uvedených v Příloze 5, došlo od 80. let rovněž k mírnému poklesu koncentrací NOx. Údaje o koncentracích NO2 z 80. a 90. let v Táboře nejsou k dispozici. Měření NO2 v Táboře je k dispozici za poslední dva roky a z úrovně naměřených hodnot vyplývá, že v posledních letech dochází k mírnému nárůstu koncentrací NO2 a tudíž i NOx, což je zřejmě způsobeno zejména vlivem narůstající dopravy. Koncentrace ostatních sledovaných látek buď mírně klesaly nebo stagnovaly. 3.3.2 Současný stav monitorování ovzduší Současný stav monitorování ovzduší lze vyčíst z tabulky 5 na straně 20 a z obrázků 3,4 na straně 22 a obrázku 5 na straně 23. Monitorování se postupně přizpůsobuje požadavkům nové legislativy, v případě vybraných znečišťujících látek (SO2, PM10, NO2, CO, BZN, O3) jsou na stanici AIM ČHMÚ Tábor v provozu kontinuální analyzátory, aby mohlo být prováděno hodnocení vzhledem ke konstrukci jednotlivých typů imisních limitů (např. krátkodobé průměry, klouzavé 8hodinové průměry, expoziční limity). 3.3.3 Zhodnocení stavu monitorování ovzduší na základě provedené analýzy imisního zatížení území a současného stavu monitorování ovzduší – požadavky na rozsah a způsob sledování úrovně koncentrací jednotlivých znečišťujících látek Současný stav monitorování ovzduší vyhovuje novelizované legislativě ochrany ovzduší. Znečišťující látky, které mají stanoveny imisní limity a u nichž dochází k plošnému překračování hodnoty koncentrace UAT (horní mez pro posuzován), případně k překračování imisního limitu jsou sledovány měřením. Pokud by v příštích letech docházelo k nárůstu koncentrací PM10, bylo by pak vhodné zajistit provedení kontrolních měření úrovní koncentrací znečišťujících látek, které se stanovují v PM10 a jsou pro ně vyhlášeny cílové imisní limity, ale jejich měření se běžně neprovádí. V případě Tábora by se jednalo zejména o B(a)P a případně i o těžké kovy. Pokud by byla požadována prostorově přesnější analýza znečištění ovzduší, případně ověření imisní situace v určité užší lokalitě, musely by být provedeny lokální rozptylové studie se zahrnutím příslušných zdrojů emisí nebo realizovány programy doplňkových měření, například pomocí mobilní měřicí techniky.

ASCEND s.r.o.



4.

ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ A EMISE

Cílem této kapitoly je poskytnout informace o zdrojích znečišťování ovzduší a emisích v řešeném území. Obsahem je stručná informace o kategorizaci zdrojů a přehled zdrojů znečišťování ovzduší v řešeném území.

4.1 Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší Dle zákona č. 86/2002 Sb., zákon o ovzduší, v platném znění, se zdroje znečišťování ovzduší dělí na zdroje stacionární a zdroje mobilní. 4.1.1 Stacionární zdroje (REZZO 1- 3) Stacionární zdroj je, dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění, zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná plocha s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů a další obdobné zařízení nebo činnost.

Stacionární zdroje jsou podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší, svého tepelného výkonu a podle závažnosti provozované technologie rozděleny na zvláště velké, velké, střední a malé. Dále se pak dělí na zařízení spalovacích technologických procesů, spalovny odpadů a zařízení pro spoluspalování odpadu a ostatní stacionární zdroje. Spalovací zdroje se zařazují podle tepelného příkonu nebo výkonu do těchto kategorií: 

zvláště velké spalovací zdroje, jsou zdroje znečišťování ovzduší o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším bez přihlédnutí ke jmenovitému tepelnému výkonu



velké spalovací zdroje, jsou zdroje znečišťování ovzduší o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW do 50 MW



střední spalovací zdroje, jsou zdroje znečišťování ovzduší o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2 MW do 5 MW včetně



malé spalovací zdroje, jsou zdroje znečišťování ovzduší o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,2 MW

Množství znečišťujících látek vypouštěné do ovzduší je vykazováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je v závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonech členěn na: 

REZZO 1 – zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Zařízení uvedené skupiny jsou označována jako „velké zdroje znečišťování“.



REZZO 2 – zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Uvedená skupina je označována jako „střední zdroje znečišťování“.



REZZO 3 – zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Uvedená skupina je označována jako „malé zdroje znečišťování“.

ASCEND s.r.o.



4.1.2 Mobilní zdroje (REZZO 4) Mobilní zdroje jsou, dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění, samohybná a další pohyblivá, případně přenosná zařízení vybavená spalovacími motory znečišťujícími ovzduší, pokud tyto motory slouží k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná součást technologického vybavení. Jde zejména o dopravní prostředky, kterými jsou silniční vozidla, drážní vozidla a stroje, letadla a plavidla, nesilniční mobilní stroje, kterými jsou kompresory, přemístitelné stavební stroje a zařízení, buldozery, vysokozdvižné vozíky, pojízdné zdvihací plošiny, zemědělské a lesnické stroje, zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení, přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem, například motorové sekačky a pily, sbíječky a jiné obdobné výrobky.



REZZO 4 – zahrnuje pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Uvedená skupina je označována jako „mobilní zdroje znečišťování“.

4.2 Přehled zdrojů znečišťování ovzduší v řešeném území 4.2.1 Počet zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1-3) v řešeném území Tabulka 9: Počet zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1-3) v řešeném území Řešené území Tábor

REZZO 1 8

REZZO 2 57

REZZO 3* 10

Vysvětlivky: * Bez domácností; zdroje podléhající evidenci (databáze MÚ Tábor)

Zdroj: ČHMÚ, 2004; MÚ Tábor, 2005

4.2.2 Jednotlivé kategorie REZZO s uvedením všech příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území Jednotlivé kategorie REZZO (1-4; domácnosti hodnoceny zvlášť) s uvedením všech příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území jsou obsahem samostatné Přílohy I.

4.3 Zhodnocení zdrojů Všechny zdroje znečišťování ovzduší v řešeném území splňují (dle evidence oddělení ochrany ovzduší) emisní limity stanovené NV č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, NV 615/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a vyhláškou MŽP č. 355/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 509/2005 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu. Nejvýznamnější zdroje znečišťování ovzduší dle množství produkovaných emisí jednotlivých znečišťujících látek v řešeném území jsou uvedeny v tabulkách v následující kapitole.

ASCEND s.r.o.



4.4 Přehled emisí 4.4.1 Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 1 v řešeném území V řešeném území je provozováno 8 zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1). Tabulka 10: Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 1 v řešeném území IČZ

Název zdroje

Agpi, a.s. – výroba vajec 58 a odchov kuřic AL INVEST Břidličná, 70 a.s., divize TAPA Tábor 71 BRISK Tábor a. s. 5

Čepro, a.s.- středisko 03, sklad Smyslov

23 EIT a.s. KATEV spol.s.r.o. – chemická čistírna Tagrea, a.s. – Výrobna 76 krmných směsí Teplárna Tábor, a.s. – 16 TTA1 CELKEM Tábor 51

CELKEM okres Tábor

t/rok TE

SO2

NOX

CO

VOC*

NH3

0,206000

1,940000

0,193000

0,122000

0,033000

1,350000

0,023260

0,000092

1,143000

3,880000

0,995000

-

1,393130

2,643150

28,590050

4,910250

0,160024

-

0,003130

0,001500

0,300000

0,050220

0,500670

-

0,051000

0,020000

1,000000

10,020000

0,123500

-

0,032600

0,260300

0,250000

0,001200

0,012700

-

0,003540

0,000350

0,034000

0,005310

0,028020

-

5,950000

340,890000

130,120000

3,590000

8,990000

-

7,66

345,76

161,63

22,58

10,84

1,35

78,7

429,0

407,5

189,7

-

-

7 710,5

3 577,1

1 430,1

-

-

CELKEM Jihočeský kraj 503,2 Zdroj: CHMÚ, REZZO 1, 2004 *Zahrnuje OC,TOC Poznámka: Řazeno podle abecedy

Graf 1: Podíl zdrojů REZZO 1 na emisích jednotlivých znečišťujících látek (v %)

VOC CO 2% 4%

NH3 0% TE 1%

NOX 26%

SO2 67%

Zhodnocení:  Nejvíce se podílejí zdroje REZZO 1 na emisích SO2 (67%)  Nejméně se podílejí zdroje REZZO 1 na emisích NH3 (pod 1 %) ASCEND s.r.o.



4.4.1.1 Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí jednotlivých znečišťujících látek v řešeném území V následujících tabulkách jsou uvedeny nejvýznamnější zdroje emisí z kategorie REZZO 1 podle množství produkovaných emisí jednotlivých znečišťujících látek v řešeném území. Data v tabulkách jsou vztažena (pokud existují) na prvních deset nejvýznamnějších zdrojů (dle Metodického pokynu MŽP ČR pro zpracování místních programů ke zlepšení kvality ovzduší). Tabulka 11: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí TE Název zdroje

TE

Pořadí

IČZ

1

16

Teplárna Tábor, a.s. – TTA1

t/rok 5,950000

2

71

BRISK Tábor a. s.

1,393130

3

58

Agpi, a.s. – výroba vajec a odchov kuřic

0,206000

4

23

EIT a.s.

0,051000

5

51

KATEV spol.s.r.o. – chemická čistírna

0,032600

6

70

AL INVEST Břidličná, a.s., divize TAPA Tábor

0,023260

7

76

Tagrea, a.s. – Výrobna krmných směsí

0,003540

8

5


0,003130

Tabulka 12: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí SO2 Název zdroje

SO2

Pořadí

IČZ

1

16


2

71

BRISK Tábor a. s.

2,643150

3

58


1,940000

t/rok 340,890000

4

51


0,260300

5

23

EIT a.s.

0,020000

6

5


0,001500

7

76


0,000350

8

70


0,000092

Tabulka 13: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí NOx Název zdroje

NOX

Pořadí

IČZ

1

16


t/rok 130,120000

2

71

BRISK Tábor a. s.

28,590050

3

70


1,143000

4

23

EIT a.s.

1,000000

5

5


0,300000

6

51


0,250000

7

58


0,193000

8

76


0,034000

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Tabulka 14: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí CO CO

Pořadí

IČZ

Název zdroje

1

23

EIT a.s.

t/rok 10,020000

2

71

BRISK Tábor a. s.

4,910250

3

70


3,880000

4

16


3,590000

5

58


0,122000

6

5


0,050220

7

76


0,005310

8

51


0,001200

Tabulka 15: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí VOC VOC

Pořadí

IČZ

Název zdroje

1

16


t/rok 8,990000

2

70


0,995000

3

5


0,500670

4

71

BRISK Tábor a. s.

0,160024

5

23

EIT a.s.

0,123500

6

58


0,033000

7

76


0,028020

8

51


0,012700

Tabulka 16: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí NH3 Pořadí

IČZ

1

58

NH3

Název zdroje

t/rok 1,350000


Zhodnocení:  Nejvýznamnějším zdrojem emisí TE, SO2, NOX a VOC je Teplárna Tábor a.s.  Nejvýznamnějším zdrojem emisí CO je EIT a.s.  Nejvýznamnějším (a jediným) zdrojem emisí NH3 je Agpi, a.s.

4.4.2 Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 2 v řešeném území V řešeném území je provozováno 57 středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2). Tabulka 17: Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 2 IČP

Název zdroje

t/rok

311200742 1. Základní škola Tábor – kotelna

TE 0,002

SO2 0,001

NOX 0,219

CO 0,036

VOC* 0,007

311200752 2. Základní škola Tábor – kotelna

0,001

0,000

0,082

0,016

0,003

ASCEND s.r.o.



IČP

Název zdroje

t/rok

311200762 3. Základní škola Tábor – kotelna 1.budova

TE 0,002

SO2 0,000

NOX 0,155

CO 0,005

VOC* 0,006


0,001

0,000

0,190

0,064

0,005

311203512 ARAL ČR a.s. – čerpací stanice PHM Tábor ARMEX S.H. Oil s.r.o. – čerpací stanice 311205382 PHM 311205362 AUTOPRODEJ s.r.o. – kotelna

0,2130 0,1050 0,056

0,026

0,259

0,015

0,009

311205362 AUTOPRODEJ s.r.o. – lakovna BENZINA a.s. – čerpací stanice PHM Tábor311203932 E 55 311200782 BYTES Tábor s.r.o. – domovní kotelna K 11

0,2240

0,003

0,001

0,265

0,128

0,009

311200792 BYTES Tábor s.r.o. – domovní kotelna K 12

0,003

0,001

0,197

0,002

0,009

311200772 BYTES Tábor s.r.o. – kotelna K 1

0,015

0,007

1,156

0,254

0,048

311200712 BYTES Tábor s.r.o. – kotelna K 2 MěÚ Tábor

0,002

0,000

0,035

0,002

0,005

311200712 BYTES Tábor s.r.o. – kotelna K 4 MěÚ Tábor COMETT PLUS spol. s r.o. – ČS nafty Tábor 311202992 – Chýnovská CONOCO Czech Republic s.r.o. – čerpací 311204592 stanice PHM „JET“ Tábor – Měšice ČEPRO a.s. – čerpací stanice PHM Tábor311202292 Náchod Česká republika-vojenská správa, VÚ 1825 – 311203002 čerpací stanice Česká republika-vojenský útvar 5648 Tábor 311201452 – ČS PHM České dráhy a.s. – administrativní budova 311202242 Tábor – Košínská – Čekanice České dráhy a.s. – čerpací stanice PHM 311204092 Tábor – Kamenická České dráhy a.s. – lakovna Tábor – 311204092 Kamenická ČSSZ Praha-Okresní správa soc. 311203502 zabezpečení Tábor – kotelna 311204742 DELVITA a.s. – kotelna Tábor DITA, výrobní družstvo invalidů – kotelna 311200652 ústředí Tábor 311202872 Divadlo Oskara Nedbala – kotelna Tábor

0,001

0,000

0,096

0,012

0,002

0,0450

0,7430 0,4830 0,0070 0,0090 0,1010 0,075

1,073

0,091

6,476

0,642 0,0150 0,2610

0,001

0,000

0,059

0,014

0,003

0,002

0,000

0,060

0,042

0,004

0,002

0,001

0,155

0,000

0,007

0,001

0,001

0,096

0,040

0,004

311201202 DOMITA a.s. – kotelna a pekařské pece

0,018

0,009

1,340

0,006

0,058

311202902 Domov mládeže Tábor – kotelna Drahomíra Wágnerová – čerpací stanice 311201842 PHM Tábor – Chýnovská Drahomíra Wágnerová – čerpací stanice 311201852 Tábor – Klokoty FAURECIA LECOTEX a.s. – čerpací stanice 311205272 nafty Tábor 311200912 Friall spol. s r.o. – kotelna Tábor

0,002

0,001

0,115

0,001

0,007

0,027

0,012

1,116

0,021

0,080

311205372 Greiner perfoam s.r.o. – plynová kotelna Jednota, obchodní družstvo Tábor – kotelna 311201142 ústředí Tábor Jednota, obchodní družstvo Tábor – NS 311201132 Tábor – Chýnovská Kaufland Česká republika v.o.s. – kotelna 311204492 Tábor

0,002

0,000

0,084

0,016

0,004

0,101

0,978

0,541

0,694

0,014

0,199

0,694

0,309

0,601

0,025

0,002

0,000

0,030

0,000

0,004

311201202 DOMITA a.s. – čerpací stanice PHM Tábor

ASCEND s.r.o.

0,0000

0,1440 0,2740 0,0000



IČP

Název zdroje

311200642 Komerční banka a.s. – kotelna Tábor 311202342 Lakma v.d. Tábor – lakovna Nábytek VASA spol. s r.o. – výrobní linka 311204792 Tábor 311205302 NI-KA s.r.o. – čerpací stanice PHM OkÚ Úřad pro zastupování státu ve věcech 311203812 majetkových – kotelna A Tábor OkÚ Úřad pro zastupování státu ve věcech 311203812 majetkových – kotelna B Tábor OMV Česká republika s.r.o. – čerpací stanice 311202792 PHM Tábor E 55 Pohřební a kremační ústav Tábor s.r.o. – 311200702 krematorium Policie ČR, Správa Jihočeského kraje – 311205142 čerpací stanice PHM Tábor Radim Brunclík – čerpací stanice PH GAS311204562 PLUS Tábor – Všechov Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřevy 311200672 hvozdů č.2 a 3 Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřevy 311200672 pražírny Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřev 311200672 hvozdu č.4 Sempra Centrum Veselí nad Lužnicí s.r.o. – 311204872 kotelna Tábor Shell Czech Republic a.s. – čerpací stanice 311203532 PHM Tábor SOŠ stavební a SOU stavební – kotelna 311200802 Tábor Tagrea a.s. – sušárna obilí č.16,17 – silo I 311201032 betonové Čekanice Tagrea a.s. – výrobna krmných směsí 311201032 Čekanice, vyvíječ páry Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s. – 311201332 kotelna ČOV Tábor 311200922 VSP DATA a.s. – kotelna Tábor

SO2 0,000

NOX 0,071

CO 0,010

VOC* 0,003 0,1250

0,0010 0,2830 0,001

0,000

0,058

0,000

0,002

0,001

0,000

0,089

0,000

0,003 0,1080

0,2590

0,839

0,043

0,011 0,1200 0,9570

0,010

0,001

0,736

0,000

0,031

0,010

0,001

0,363

0,105

0,031

0,008

0,004

0,579

0,035

0,025

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000 0,2980

0,000

0,001

0,000

0,001

0,000

0,000

0,000

0,041

0,000

0,002

0,004

0,002

0,304

0,048

0,010

0,001

0,042

0,428

0,096

0,002

0,093

0,874

0,437

0,026

0,015

CELKEM Tábor

0,906

3,730

10,595

8,809

5,605

CELKEM okres Tábor

96,4

22,2

38,8

36,9

-

902,3

324,7

240,4

410,9

-

CELKEM Jihočeský kraj Zdroj: CHMÚ, REZZO 2, 2004 * Zahrnuje OC,TOC Poznámka: řazeno podle abecedy

ASCEND s.r.o.

t/rok TE 0,000


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Graf 2: Podíl zdrojů REZZO 2 na emisích jednotlivých znečišťujících látek (v %)

VOC 19%

TE 3%

SO2 12%

CO 30%

NOX 33%

Zhodnocení:  Nejvíce se podílejí zdroje REZZO 2 na emisích NOx (33%)  Nejméně se podílejí zdroje REZZO 2 na emisích TE (3%) 4.4.2.1 Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí jednotlivých znečišťujících látek V následujících tabulkách jsou uvedeny nejvýznamnější zdroje jednotlivých emisí z kategorie REZZO 2 podle množství produkovaných emisí. Jak je doporučováno Metodickým pokynem MŽP ČR pro zpracování místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, jsou data v tabulkách vztažena (pokud existují) na prvních deset nejvýznamnějších zdrojů. Tabulka 18: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí TE Pořadí 1

IČP

TE

Název zdroje

t/rok 0,259

311200702 Pohřební a kremační ústav Tábor s.r.o. – krematorium

2

311201132 Jednota, obchodní družstvo Tábor – NS Tábor – Chýnovská

0,199

3

311201142 Jednota, obchodní družstvo Tábor – kotelna ústředí Tábor

0,101

4

311200922 VSP DATA a.s. – kotelna Tábor

0,093

5

311202242 České dráhy a.s. – administrativní budova Tábor – Košínská – Čekanice

0,075

6

311205362 AUTOPRODEJ s.r.o. – kotelna

0,056

7

311200912 Friall spol. s r.o. – kotelna Tábor

0,027

8


0,018

9


0,015

10

311200672 Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřevy hvozdů č.2 a 3

0,010

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Tabulka 19: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí SO2 Pořadí

IČP

SO2

Název zdroje

1


t/rok 1,073

2


0,978

3


0,874

4


0,694

5

311201332 Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s. – kotelna ČOV Tábor

0,042

6

311205362 AUTOPRODEJ s.r.o. – kotelna

0,026

7


0,012

8


0,009

9


0,007

10

311200672 Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřev hvozdu č.4

0,004

Tabulka 20: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí NOx Pořadí

IČP

NOX

Název zdroje

1


t/rok 1,340

2


1,156

3


1,116

4


0,839

5

311200672 Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřevy hvozdů č.2 a 3

0,736

6

311200672 Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřev hvozdu č.4

0,579

7


0,541

8


0,437

9


0,428

10

311200672 Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřevy pražírny

0,363

Tabulka 21: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí CO Pořadí

IČP

CO

Název zdroje

1


t/rok 6,476

2


0,694

3


0,601

4


0,254

5

311200782 BYTES Tábor s.r.o. – domovní kotelna K 11

0,128

6

311200672 Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřevy pražírny

0,105

7


0,096

8


0,064

9

311201032 Tagrea a.s. – výrobna krmných směsí Čekanice, vyvíječ páry

0,048

10


0,043

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Tabulka 22: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí VOC Pořadí

IČP

VOC

Název zdroje

1

311204562 Radim Brunclík – čerpací stanice PH GAS-PLUS Tábor – Všechov

t/rok 0,957

2

311202992 COMETT PLUS spol. s r.o. – ČS nafty Tábor – Chýnovská

0,743

3

0,642

5

311202242 České dráhy a.s. – administrativní budova Tábor – Košínská – Čekanice CONOCO Czech Republic s.r.o. – čerpací stanice PHM „JET“ Tábor – 311204592 Měšice 311203532 Shell Czech Republic a.s. – čerpací stanice PHM Tábor

6

311205302 NI-KA s.r.o. – čerpací stanice PHM

0,283

4

0,483 0,298

7

311201852 Drahomíra Wágnerová – čerpací stanice Tábor – Klokoty

0,274

8

311204092 České dráhy a.s. – lakovna Tábor – Kamenická

0,261

9

311205362 AUTOPRODEJ s.r.o. – lakovna

0,224

10

311203512 ARAL ČR a.s. – čerpací stanice PHM Tábor

0,213

Zhodnocení:  Nejvýznamnějším zdrojem emisí TE je Pohřební a kremační ústav Tábor s.r.o. – krematorium  Nejvýznamnějším zdrojem emisí SO2 a CO České dráhy a.s. – administrativní budova Tábor – Košínská – Čekanice

 Nejvýznamnějším zdrojem emisí NOx je DOMITA a.s. – kotelna a pekařské pece  Nejvýznamnějším zdrojem emisí VOC je Radim Brunclík – čerpací stanice PH GAS-PLUS Tábor – Všechov

4.4.3 Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 3 v řešeném území Tabulka 23: Přehled emisí znečišťujících látek zdrojů REZZO 3 (zahrnuje i domácnosti) OBEC/ÚZEMÍ Tábor okres Tábor Jihočeský kraj Zdroj: ČHMÚ,2004

t/rok TE

SO2

NOX

CO

VOC

59,649

95,342

28,521

270,584

61,515

548,2

727,7

207,4

2 053,2

-

3 587,1

3 607,3

1 284,2

10 057,7

-

Dle databáze městského úřadu je v řešeném území (k roku 2005) provozováno 10 malých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3), které podléhají evidenci. Jejich seznam a lokalizace v řešeném území je uveden v samostatné Příloze I.

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Graf 3: Podíl zdrojů REZZO 3 na emisích jednotlivých znečišťujících látek (v %)

TE 12%

VOC 12%

SO2 18%

NOX 6% CO 52%

Zhodnocení:  Nejvíce se podílejí zdroje REZZO 3 na emisích CO (52 %)  Nejméně se podílejí zdroje REZZO 3 na emisích NOx (6%) Tabulka 24: REZZO 3 – palivo OBEC Tábor

HUTR t/rok

ČUTR t/rok

KOKS t/rok

DŘEV t/rok

LTO t/rok

PB t/rok

ZP 3 tis.m /r

5 714

132

106

1 484

33

5

3 893

HUTR=hnědé uhlí tříděné, CUTR=černé uhlí tříděné, KOKS=koks, DŘEV=dřevo LTO=lehké topné oleje, PB=propan butan, ZP=zemní plyn

Zdroj: ČHMÚ,2004

4.4.4 Celkové emise jednotlivých znečišťujících látek v řešeném území a podíly jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích Tabulka 25: Celkové emise jednotlivých znečišťujících látek REZZO 1-4 v řešeném území a podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích ZDROJ

TE

SO2

NOX

CO

VOC*

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

REZZO 1

7,7

10,4

345,8

77,8

161,6

70,0

22,6

7,5

10,8

13,9

REZZO 2

0,9

1,2

3,7

0,8

10,6

4,6

8,8

2,9

5,6

7,2

28,5

12,4

270,6

89,6

61,5

78,9

200,7

87,0

302,0

100,0

77,9

100,0

30,0

13,0

0,0

0,0

0,0

0,0

230,7

100,0

302,0

100,0

77,9

100,0

REZZO 3 59,6 80,7 95,3 21,4 CELKEM 68,2 92,3 444,8 100,0 REZZO 1-3 REZZO 4 5,7 7,7 0,0 0,0 CELKEM 73,9 100,0 444,8 100,0 REZZO 1-4 Zdroj: ČHMÚ,2004 Pozn.:zaokrouhleno na jedno desetinné místo * Zahrnuje OC,TOC

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Graf 4: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích jednotlivých TE (v %)

TE

REZZO 4 7,7%

REZZO 1 10,4% REZZO 2 1,2%

REZZO 3 80,7%

Graf 5: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích NOx (v %)

NOx REZZO 4 13,0% REZZO 3 12,4% REZZO 2 4,6% REZZO 1 70,0%

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Graf 6: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích SO2 (v %)

SO2 REZZO 3 21,4% REZZO 2 0,8%

REZZO 1 77,8%

Graf 7: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích CO (v %) CO REZZO 1 7,5%

REZZO 2 2,9%

REZZO 3 89,6%

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Graf 8: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích VOC (v %) VOC REZZO 1 13,9% REZZO 2 7,2%

REZZO 3 78,9%

Zhodnocení: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích jednotlivých znečišťujících látek: TE  Největší podíl na celkových emisích TE mají zdroje REZZO 3 – 80,7%.  Nejmenší podíl na celkových emisích TE mají zdroje REZZO 2 – 1,2%. NOx  Největší podíl na celkových emisích NOx mají zdroje REZZO 1 – 70,0%.  Nejmenší podíl na celkových emisích NOx mají zdroje REZZO 4 – 4,6%. SO2  Největší podíl na celkových emisích SO2 mají zdroje REZZO 1 – 77,8%.  Nejmenší podíl na celkových emisích SO2 mají zdroje REZZO 4, které se nepodílí vůbec. CO  Největší podíl na celkových emisích CO mají zdroje REZZO 3 – 89,6%.  Nejmenší podíl na celkových emisích CO mají zdroje REZZO 4, které se nepodílí vůbec. VOC  Největší podíl na celkových emisích VOC mají zdroje REZZO 3 – 78,9%.  Nejmenší podíl na celkových emisích VOC mají zdroje REZZO 4, které se nepodílí vůbec.

ASCEND s.r.o.



5. IDENTIFIKACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PŘISPĚVATELŮ KE ZHORŠENÉ KVALITĚ OVZDUŠÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ NA ZÁKLADĚ ROZPTYLOVÉ STUDIE – MODELOVANÍ 5.1 Rozčlenění řešeného území Řešené území bylo dle požadavků zadavatele rozčleněno do 19 pracovních (bilančních) jednotek. Jejich výčet je uveden v následující tabulce. Tabulka 26: Výčet bilančních jednotek v řešeném území Číslo bilanční jednotky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

ASCEND s.r.o.

Název bilanční jednotky Náchod Čekanice Klokoty Pražské Předměstí Staré město Nové město Blanické Předměstí Průmyslová zóna – sever Horky Čelkovice Maredův Vrch Průmyslová zóna – jih Měšice Větrovy Sídliště nad Lužnicí Hlinice Všechov, Zahrádka Stoklasná Lhota Smyslov, Záluží


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Obrázek 7: Kartogram s vymezením bilančních jednotek v řešeném území

Zdroj: podklad ČÚZK; grafická úprava Ascend s.r.o.

ASCEND s.r.o.



5.2 Rozptylová studie – modelování Modelování bylo použito k výpočtu koncentrací PM10, NO2, benzenu a SO2. Místo modelování VOCs byl zvolen benzen a to z toho důvodu, že na rozdíl od VOCs má imisní limit. Souhrnná zpráva o modelování je obsahem samostatné Přílohy III. 5.2.1 Metodika modelování Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení zvolených hraničních koncentrací byl proveden podle novelizované metodiky „SYMOS 97“, která byla vydána MŽP ČR v roce 2003. Pro výpočet emisí z dopravy – konkrétně pro resuspendované částice – byla použita metodika US EPA „AP-42 – Compilation of Air Pollutant Emission Factors“ (dříve ASEM 1.02), která obsahuje emisní faktory pro jednotlivé fáze dopravy na zpevněných a nezpevněných komunikacích. Metodika vychází z počtu automobilů na předmětných komunikacích, klimatických podmínek dané lokality a předpokládaného složení prachových částic na základě pedologických faktorů. Metodika „SYMOS 97“ je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky. Tabulka 27: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru třída stability I II III IV V

rozptylové podmínky silné inverze, velmi špatný rozptyl inverze, špatný rozptyl slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky normální stav atmosféry, dobrý rozptyl labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

výskyt tříd rychlosti větru (m/s) 1,7 1,7 5 1,7 5 11 1,7

5 1,7

11 5

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím i k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek. To je právě případ inverzí, při kterých jsou rozptylové podmínky popsané pomocí tříd stability I a II. Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně vychlazuje a ochlazuje přízemní vrstvu ovzduší. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou trvat i nepřetržitě mnoho dní za sebou. V letní polovině roku, kdy je příkon slunečního záření vysoký, se inverze obvykle vyskytují pouze v ranních hodinách před východem slunce. Výskyt inverzí je dále omezen pouze na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a tedy rozrušení inverzí. Silné inverze (třída stability I) se vyskytují jen do rychlosti větru 2 m/s, běžné inverze (třída stability II) do rychlosti větru 5 m/s.

ASCEND s.r.o.



Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III a IV, kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. Třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. Třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí teplý vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Ze stejného důvodu jako u inverzí se tyto rozptylové podmínky nevyskytují při rychlosti větru nad 5 m/s. Pro území města Tábor byl pro výpočet rozptylové studie použit odhad větrné růžice pro 5 tříd teplotní stability atmosféry a 3 třídy rychlosti větru dle Bubníka a Koldovského, zpracovaný ČHMÚ Praha. Parametry této růžice jsou prezentovány v následující tabulce a na obrázku s rozdělením podle jednotlivých tříd rychlosti a stability, která je vytvořena programem „SYMOS 97“, verze 2003. Tabulka 28: Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Tábor – platná ve výšce 10 m nad zemí (v %) Třída/rychlost (m/s) I.tř. v=1.7 II.tř. v=1.7 II.tř. v=5 III.tř. v=1.7 III.tř. v=5 III.tř. v=11 IV.tř. v=1.7 IV.tř. v=5 IV.tř. v=11 V.tř. v=1.7 V.tř. v=5 Celkem (údaje do grafu)

S 0,04 0,36 0,04 3,23 0,31 0 3,99 0,32 0 0,59 0,83

SV 0,04 0,12 0,03 2,44 0,1 0 0,99 0,06 0 0,21 0,32

V 0,01 0,03 0,05 2,08 0,27 0 1,16 0,14 0 0,13 0,14

JV 0,11 0,42 0,57 5,07 0,31 0,06 2,58 0,15 0,04 0,42 1,07

J 0,1 0,67 0,16 4,44 0,18 0 2,96 0,12 0 0,73 0,33

Směr JZ 0,12 0,61 0,07 3,46 0,06 0 4,06 0,07 0 1,24 1

Z 0 0,01 0,02 1,73 0,21 0 3,33 0,36 0 0,23 1,01

SZ 0,05 0,3 0,06 3,35 0,46 0,04 11,68 0,82 0,06 1,22 2,37

CALM 9,01 9,85 0 2,34 0 0 1,6 0 0 0,68 0

Součet 9,48 12,37 1 28,14 1,9 0,1 32,35 2,04 0,1 5,45 7,07

9,71

4,31

4,01

10,8

9,69

10,69

6,9

20,41

23,48

100/100

Graf 9: Odborný odhad větrné růžice - platná ve výšce 10 m nad zemí ( v %)

Metodika SYMOS ‚97 musela být oproti původní verzi upravena. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům a proto v ní

ASCEND s.r.o.



vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší. Tyto změny zahrnují např.:  stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací nebo 8-hodinových průměrných hodnot (dříve ½-hodinové hodnoty)  hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO2 (dříve pouze NOx) Změna průměrovací doby se promítla do změny rozptylových parametrů σy a σz (viz [9] Metodika, kap.3.2.5.1.) tak, aby popisovaly rozptyl znečišťujících látek v delším časovém intervalu. Pro NO2 a PM10 jsou jako krátkodobé koncentrace počítané 1-hodinové průměrné hodnoty. Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle předchozí praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku označených NOx. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NOx byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NOx je přitom tvořena zejména dvěmi složkami, a to NO a NO2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NOx ve vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově imisní limit pro NO2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí, zřejmě proto, že pro člověka je NO2 mnohem toxičtější než NO. Ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO2, přičemž rychlost této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože vstupem do výpočtu zůstaly emise NOx, bylo nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO2 v závislosti na rozptylových podmínkách. Podle dostupných informací obsahují průměrné emise NOx pouze 10 % NO2 a celých 90 % NO. Rychlost konverze NO na NO2 popisuje parametr kp, jehož hodnota závisí na třídě stability atmosféry. Zároveň platí, že i po dostatečně dlouhé době zbývá 10 % oxidů dusíku ve formě NO. Vztah pro výpočet krátkodobých koncentrací NO2 z původních hodnot koncentrací NOx pak má tvar

   x  c  c 0 . 0,1  0,8.1  exp  k p . L     u h1       kde c je krátkodobá koncentrace NO2 c0 je původní krátkodobá koncentrace NOx xL je vzdálenost od zdroje uh1 je rychlost větru v efektivní výšce zdroje. Výpočet průměrných denních koncentrací prachu byl odvozen na základě vztahu mezi naměřenými průměrnými denními koncentracemi a maximálními hodinovými hodnotami na měřicích stanicích v ČR. Tento vztah se dá vyjádřit rovnicemi: Pro PM10: Cd = 0,808 . Ch Cd = 220,35 . ln Ch - 1008

pro Ch ≤ 350 µg/m3 pro Ch > 350 µg/m3

Denní průměry koncentrací se pak stanoví z vypočtených hodinových hodnot (podle metodiky SYMOS) pomocí těchto vztahů. Výpočet koncentrací prachu způsobených vířením prašných částic větrem na prašných plochách byl proveden podle metodiky [11], která byla upravena pro použití v metodice SYMOS‘97. Metodika umožňuje ze znalosti geometrického tvaru prašné plochy a její rozlohy, křivky zrnitosti částic a jejich hustoty, větrné růžice a topografie terénu v okolí zdroje stanovit krátkodobé koncentrace prachu v libovolném bodě v okolí v závislosti na směru a rychlosti větru a rovněž průměrné roční koncentrace a dobu překročení zvolených hraničních koncentrací.

ASCEND s.r.o.



Podle této metodiky prašné emise silně závisí na rychlosti větru. Při slabém větru do rychlosti zhruba 4 m/s jsou prašné emise prakticky nulové, při vyšších rychlostech větru nad 10 m/s velmi rychle vzrůstají. Nejvyšší rychlost větru, pro kterou se koncentrace prachu počítají, je 20 m/s. Při výpočtu se předpokládá, že prašný povrch je suchý, sypký a bez vegetace. Naproti tomu při výpočtu ostatních charakteristik prašnosti se již bere v úvahu doba během roku, po kterou se z povrchu nepráší, protože je z přirozených příčin vlhký nebo pod sněhem. Tato doba činí zhruba 1/3 roku. 5.2.2 Shrnutí vstupních údajů modelování Rozptylová studie byla vypracována jako podklad pro zpracování programu snižování emisí a imisí města Tábor. Práce na rozptylové studii lze rozdělit do několika okruhů:      

sběr dat zpracování, vyhodnocení a verifikace vstupních údajů příprava vlastního modelu výpočtu výpočet verifikace vypočtených hodnot tabelární a grafické zpracování výsledků rozptylové studie

Sběr dat Pro výpočet rozptylové studie bylo potřeba získat velké množství podkladových údajů, především o zdrojích znečišťování ovzduší. Podkladem byla především databáze REZZO. V této databázi je vyjmenovaná a vedená databáze většiny zdrojů znečišťování ovzduší. Databází REZZO existuje několik typů. Základem jsou vyplněné formuláře původců znečišťování ovzduší (v případě REZZO 1, vyplnění formuláře je jejich zákonná povinnost), které dále putují na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), kde jsou údaje převáděny do elektronické podoby a část dat je pak odevzdávána na Český hydrometeorologický ústav (ČHMU), který je ze zákona správcem databáze. Z uvedeného je asi patrné, že tento složitý způsob získávání dat v sobě nese velké procento chyb a nepřesností, které je potřeba verifikovat. Základním zdrojem informací o zvláště velkých a velkých zdrojích v řešeném území byla databáze REZZO 1 (SPEZZO za rok 2004), dále pak databáze REZZO 2 (hlášení znečišťovatelů ovzduší, předávané na odbor životního prostředí města Tábor). Údaje o malých zdrojích byly získávány velice komplikovaným způsobem, jež bude popsán v rámci zpracování, vyhodnocení a verifikace vstupních údajů. Dalšími, neméně podstatnými, zdroji informací pro přípravu modelu rozptylové studie byly protokoly o autorizovaném měření významných zdrojů znečišťování ovzduší (protokoly o autorizovaném měření je vhodné použít z toho důvodu, protože ,jak už bylo uvedeno výše, databáze REZZO obsahuje značné množství chyb, vzniklých především složitým způsobem získávaní a přepisem dat na úřadech) a dále pak různé databáze, kde jsou uvedeny emisní faktory pro jednotlivé typy paliv ve vztahu k typu, spotřebě a kvality paliv (např.CORINAIR, EPA ,NV 355/2002 Sb., atd.). Z hlediska ovzduší byla nejzásadnějšími zdroji emisí a tím i imisí automobilová doprava a zdroje REZZO 3, které bývají ve velkých městech z hlediska imisního zásadním problémem. V celém programu snižování emisí a imisí se vycházelo z dat sčítání automobilové dopravy za rok 2005 (ŘSD 2006), která byla přepočtovými koeficienty navýšena na rok 2006. V modelování byla zohledněna i uvažovaná komunikace v průmyslové zóně Sever. Zpracování, vyhodnocení a verifikace vstupních údajů Na základě dosavadních zkušeností s databázemi REZZO bylo nejdříve započato s verifikací a dopracováním vstupních údajů. Bylo potřeba jednak verifikovat a doplnit chybějící údaje pro umístění jednotlivých zdrojů, dále pak na základě křížových analýz verifikovat data ve vztahu spotřeba paliva versus množství uvolněných emisí, provozní hodiny, objemové toky spalin atd. V následujícím textu jsou ve zkratce uvedeny použité postupy při doplňování chybějících údajů a verifikací jednotlivých typů dat.

ASCEND s.r.o.



 Databáze REZZO 1 Prvním zásadním nedostatkem databáze byly údaje o geografických souřadnicích vlastních zdrojů. Zdroje znečišťování ovzduší byly usazeny do souřadného systému na základě adresných bodů, získaných v rámci spolupráce s Městským úřadem. Výše uvedenými způsoby byla získána emisní data, která byla nutno ověřit ve vztahu ke spotřebě paliva nebo ve vztahu k požívané technologii křížovými analýzami jednotlivých údajů o zdroji ve vztahu k celkové spotřebě paliv. Přehled zdrojů REZZO 1 zahrnutých do modelování je uveden v samostatné Příloze III, Tabulka 1.  Databáze REZZO 2 Na rozdíl od databáze REZZO 1 se údaje v databázi REZZO 2 o umístění jednotlivých zdrojů nesledují vůbec. Proto zásadním problémem bylo umístit zdroje do území. Většina studií tohoto rozsahu údaje o umístění zdrojů neřeší a umístí zdroje na střed obcí. Dle našeho názoru je vhodnější způsob umístit zdroje tam kam opravdu patří a to hned z několika důvodů. Jednak i mezi středními zdroji jsou zdroje o celkovém tepelném výkonu od 4 do 5 MW, což již jsou hodně významné zdroje především pro mikroregion ve kterém se nacházejí a můžou tedy významným způsobem ovlivnit kvalitu ovzduší v bezprostřední blízkosti zdroje. Údaje o emisních charakteristikách zdrojů byla získávána obdobný způsobem jako emisní charakteristiky REZZO1 s tím rozdílem, že významným způsobem převažoval výpočet emisí na základě emisních faktorů pro jednotlivé škodliviny a jednotlivá paliva. Přehled zdrojů REZZO 2 zahrnutých do modelování je uveden v samostatné Příloze III, Tabulka 2.  Databáze REZZO 3 Emise znečišťujících látek byly vyhodnoceny na základě databáze REZZO 3, které vydává ČHMU. U spotřeby tuhých paliv v domácnostech byl proveden vlastní výpočet a to na základě údajů SLBD 2001, údajů o dodávce tepla z CZT po jednotlivých urbanistických obvodech (z výchozích bilancí ÚEK) a údajů o dodávkách zemního plynu pro obyvatelstvo. Emise ze spalování tuhých paliv byly propočteny pomocí údajů ze zprávy TEKO k charakteristikám spalovaných paliv. Výpočet emisí ze spotřeby zemního plynu v domácnostech vycházel z údajů o dodávkách zemního plynu v členění dle kategorie odběru a UO a emisních faktorů dle uvedené vyhlášky.  Databáze REZZO 4 Jak již bylo uvedeno výše, doprava byla řešena na základě sčítání automobilové dopravy za rok 2005, která byla přepočtovými koeficienty navýšena na rok 2006 následujícím způsobem:  TNV:  LNA:  OS:

1,17 1,2 1,23

Do rozptylové studie byla zahrnuta i automobilová doprava na uvažované komunikaci v průmyslové zóně Sever. Vzhledem k nízkým počtům projíždějících vozidel, které jsou uváděny v projektové dokumentaci, se bude na imisní situaci však podílet minimálně. Pro modelové vyhodnocení bylo potřeba každou komunikaci jenž byla součástí výše uvedeného sčítání a byla zahrnuta do modelu znečištění ovzduší, rozdělit na úseky po 50 metrech. Tento krok má následující zdůvodnění. Jelikož bylo dopředu rozhodnuto po kroku sítě 100 metrech, bylo důležité, aby liniové zdroje měly nižší krok než je právě zvolený krok sítě referenčních bodů. Dále pak byla podél

ASCEND s.r.o.



komunikace vytvořena druhá síť referenčních bodů lemující komunikaci v konstantní vzdálenosti a bylo vhodné, z hlediska grafických výstupů modelu, aby mezi krokem klasické čtvercové sítě byly alespoň dva body sítě lemující komunikaci. Pro výpočet rozptylové studie imisního zatížení z dopravy jsou limitující zvolené emisní faktory. Pro výpočty emisí z automobilové dopravy byla použita nová metodika, kterou vyvinula Vysoká škola chemicko-technologická a Ateliér ekologických modelů v rámci projektu MŽP ČR. Metodika umožňuje hodnotit celkem 57 anorganických a organických látek či jejich skupin. Emisní model, zpracovaný na základ této metodiky, umožňuje zohlednit při výpočtech emisí působení jednotlivých faktorů (typ vozidla, skladba dopravního proudu,rychlost, sklon apod.) pomocí soustavy vzájemných provázaných rovnic. Metodika byla publikována MŽP ČR v říjnu 2002 jako závazný výpočetní postup pro hodnocení emisí z dopravy (program MEFA 02). Do hodnocení byly, jako plošné zdroje emisí, zahrnuty i jiné zdroje dopravy, tak jak je to běžné i v ostatních krajích. Podklady o emisích těchto zdrojů byly převzaty z ČHMU. Nicméně je nutné uvést, že tyto emisní faktory jsou pro městský typ dopravy velice problematické. Bylo potřeba, na základě zkušeností, navýšit vliv automobilové dopravy v místech dopravních křížení a tam, kde dochází k častému ucpávání sledovaných komunikací.  Pozaďové zdroje znečišťování ovzduší Do rozptylové studie byly zahrnuty jako pozadí všechny významné velké stacionární zdroje emisí (REZZO 1). Přehled pozaďových zdrojů REZZO 1 zahrnutých do modelování je obsahem samostatné Přílohy III, Tabulka 3. Údaje o referenčních bodech Pro výpočet imisní charakteristiky bylo vytvořeno zájmové území s sítí uzlových bodů v počtu 22 278 s krokem 50 m (základní síť RB) a dále pak síť referenčních bodů lemující komunikaci. Lokalizace a vyhodnocení emisí v jednotlivých bilančních jednotkách Lokalizace zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 a vyhodnocení jejich příspěvku v jednotlivých bilančních jednotkách řešeného území je prováděno na základě souřadnic. Zdroje REZZO 3 jsou vztaženy k počtu domů/bytů nenapojených na CZT z databáze SLDB v jednotlivých městských částech. Pokud známe celkové emise ze zdrojů REZZO 3 a počet domů/bytů nenapojených na CZT z databáze SLDB, spočítáme podíl domů/bytů nenapojených na CZT ze SLBD v jednotlivých městských částech a vypočteným podílem pak rozpočítáme celkové emise REZZO 3.

5.2.3 Identifikace nejzatíženějších lokalit a původců znečištění v řešeném území, vyhodnocení výsledků modelování pro jednotlivé znečišťující látky 5.2.3.1

PM10

Výpočet primární emise PM10 z TZL byl uvažován na úrovni od 10 do 23 % v závislosti na typu zdroje. Při výpočtu vycházíme z výsledků autorizovaných měření (databáze ENVING, DETEKTA) na různých typech zdrojů. Podíly jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší a jejich příspěvky k imisnímu zatížení pro průměrné roční koncentrace PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách řešeného území jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech.

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Tabulka 29: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro PM10 v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

1,3 1,2 1,1 0,7 0,7 0,6 1,8 3,4 1,1 0,5 0,5 0,7 1,2 1,3 1,0 2,1 1,6 2,4 1,4

0,4 0,5 0,3 0,3 0,4 1,2 0,9 0,5 0,4 0,5 0,8 0,9 0,8 0,4 0,5 0,3 0,3 0,3 0,3

43,5 30,5 50,7 40,9 49,4 44,5 42,6 36,9 60,4 53,6 46,2 27,2 26,2 63,1 43,7 24,5 39,7 18,9 18,5

16,4 20,3 14,4 17,4 14,9 16,1 16,4 17,8 11,4 13,6 15,8 21,4 21,6 10,6 16,4 21,9 17,5 23,5 24,0

Resuspendované částice 38,3 47,4 33,6 40,7 34,7 37,6 38,3 41,4 26,7 31,8 36,8 49,9 50,3 24,6 38,3 51,2 40,9 54,8 55,9

Graf 10: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách (v %)

%

PM10 70 60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

bilanční jednotka REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Resuspendované částice

Tabulka 30: Vypočtené koncentrace PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů 3 v řešeném území (roční koncentrace v μg/m ) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

0,10521415 0,19806569 0,08089686 0,10865913 0,07946691 0,09767857 0,34119122 0,57625000 0,05859738 0,04900885

0,03157666 0,08330292 0,02366218 0,04323102 0,05389706 0,20219388 0,16557994 0,09433442 0,01906250 0,04757522

3,39283054 5,00924270 3,84834081 6,05308562 6,02487132 7,71987245 8,15805643 6,33352273 3,22579942 5,29198230

1,27967101 3,33976277 1,09153961 2,58126010 1,81443015 2,79943878 3,13934169 3,04782468 0,60958576 1,34322124

ASCEND s.r.o.

Resuspendované částice 2,98585351 7,79277372 2,54710762 6,02332795 4,23369485 6,53193878 7,32570533 7,11150974 1,42226017 3,13470796



Bilanční jednotka 11 12 13 14 15 16 17 18 19

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

0,05369661 0,17753747 0,14625356 0,03818795 0,05845121 0,11799787 0,07801679 0,23688727 0,18956120

0,09773196 0,22426124 0,09443495 0,01035686 0,02830714 0,01715655 0,01236097 0,02616938 0,03652810

5,38014728 7,12027837 3,21102564 1,79555908 2,46718730 1,38581470 1,88397692 1,83538418 2,50501925

1,83558174 5,60014989 2,64197531 0,30048771 0,92740341 1,23933972 0,83246590 2,27674145 3,24800616

Resuspendované částice 4,28312224 13,06715203 6,16464862 0,70085646 2,16402750 2,89162939 1,94224554 5,31240045 7,57881447

Graf 11: Vypočtené koncentrace PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů 3 v řešeném území (roční koncentrace v μg/m )

μg/m3

i

PM10 30 27 24 21 18 15 12 9 6 3 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


ASCEND s.r.o.

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Resuspendované částice

Celkem


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Obrázek 8: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro PM10 v řešeném území

Obrázek 9: Rozložení vypočtené průměrné denní koncentrace pro PM10 v řešeném území

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Obrázek 10: Intervaly překročení imisního limitu pro PM10 v řešeném území

Z uvedených údajů vyplývá, že: 

Nejvyšší podíl z hlediska průměrných ročních koncentrací mají resuspendované částice z automobilové dopravy1 (podíl na imisním zatížení je na úrovni od 25 do 56 % v závislosti na bilanční jednotce) a malé spalovací zdroje (domácí kotelny), jejichž podíl je na úrovni podílu resuspedovaných částic.



Podíl zdrojů REZZO 2 je víceméně na úrovni jednotek %.



Podíl zdrojů REZZO 1 na imisním zatížení je velmi nízký a vzhledem k emisím zanedbatelný.



Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace se pohybují na úrovni do 150 µg/m3, což je překročení imisního limitu. Nicméně složkou imisního limitu je povolená doba překročení a to na úrovni 35 dnů za rok. Tato doba je překročena pouze v blízkosti významných komunikací. Vlivem provozu na pozemních komunikacích a resuspenze prachu dochází k překračování cca 5 až 15 dnů za rok, což znamená i nedodržování platného imisního limitu.



Průměrné roční koncentrace podél komunikací mohou být vyšší jenž je hodnota imisního limitu. Nejvyšší vypočtené koncentrace se podél komunikací pohybují na úrovni do 60 µg/m3. Hodnota imisního limitu je 40 µg/m3. Na ostatním území je imisní limit dodržován.

Poznámka: Z výpočtu celkových emisí prachových částic a podílu jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší na emisích prachových částic vyplývá, že se nejvíce podílejí na emisích prachových částic zdroje REZZO 1

Resuspenze funguje asi následovně. Pokud projede po komunikaci automobil vznikne vzdušný vír, který zapříčiní nový vznos TZL o frakci nižší než 50 µm (dochází ke vznosu i velikostně větších částic, nicméně ty se ve vznosu neudrží dlouho). S tímto jevem uvažuje i Maňákova metodika výpočtu imisí v rámci modelu SYMOS).

ASCEND s.r.o.



3 (59,6 t/rok; 80,7 %), dále pak zdroje REZZO 1 (7,7 t/rok; 10,4 %) a REZZO 4 (5,7 t/rok; 7,7%). Modelování však prokázalo největší příspěvek zdrojů REZZO 3 a REZZO 4 (resp. resuspendovaných částic) v podstatě na stejné úrovni, naopak podíl u zdrojů REZZO 1 se pohybuje pouze na úrovni jednotek procent. Vysvětlení je následující. Pro REZZO 3 se při modelování uvažuje s výškou výduchu 7 metrů na terénem, pro REZZO 4 s výduchem 0,5 metrů nad terénem a pro REZZO 1 se uvažuje s reálnou výškou komína (Teplárna Tábor má komín 72 m). Je proto rozdíl, když určité množství emisí vypustíme z 0,5 metrů nad zemí (v případě REZZO 4) a ze 72 metrů nad zemí (v případě REZZO 1, konkrétně Teplárna Tábor – ta se na celkových emisí podílí nejvíce). Navíc emise z teplárny jsou teplé (140 °C), takže dochází nejdříve k jejich vystoupání do větších výšek a pak teprve začnou klesat. Dostávají se tak do velkých vzdáleností od místa vzniku a jejich vliv na imisní situaci se projeví právě až tam. V emisní bilanci uváděné množství emisí pro zdroje REZZO 4 jsou navíc emisemi primárními. Podle modelu uvažujeme emise na vstupu podle místa 1,4 až 13krát vyšší než jaké jsou primární emise. 5.2.3.2

NO2

Podíly jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší a jejich příspěvky k imisnímu zatížení pro NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách řešeného území jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech. Tabulka 31: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro NO2 v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

ASCEND s.r.o.

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

4,0 2,4 3,8 2,4 2,0 1,2 1,8 4,5 4,1 1,5 1,1 1,7 3,6 5,2 3,6 4,2 5,2 2,8 3,1

0,9 0,9 1,4 1,0 1,7 2,4 2,5 1,4 1,2 1,6 2,0 1,3 0,8 1,0 1,2 0,7 0,8 0,6 0,6

3,0 2,2 3,7 3,0 3,6 3,2 3,1 2,6 4,4 4,1 3,6 2,0 2,0 4,6 3,5 1,8 2,6 1,6 1,4

92,1 94,4 91,1 93,6 92,7 93,2 92,6 91,5 90,2 92,8 93,3 95,0 93,5 89,2 91,6 93,3 91,4 95,1 94,9


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Graf 12: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách (v %)

%

NO2 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Tabulka 32: Vypočtené koncentrace NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

0,47663563 0,53625912 0,38857997 0,42570275 0,29062500 0,24405612 0,40354232 0,99832792 0,27859012 0,17323894 0,15620029 0,52721627 0,66739791 0,21266455 0,30681401 0,49881789 0,44499475 0,43263040 0,66773672

0,10107387 0,20604015 0,13678625 0,18741519 0,25130515 0,48772959 0,55294671 0,31886364 0,08406977 0,17640708 0,27552283 0,41792291 0,15102564 0,03997224 0,10430583 0,08169329 0,06854145 0,08974201 0,12960739

0,34947238 0,47546533 0,37102392 0,53487884 0,52437500 0,64576531 0,67927900 0,56615260 0,30053779 0,46623009 0,49347570 0,62959315 0,37945869 0,18505155 0,30235756 0,20847710 0,22683106 0,24080202 0,30782910

10,85069522 20,68854015 9,22477578 16,86208401 13,50053309 18,79155612 20,61398119 20,21667208 6,09247820 10,43591150 12,83715758 29,76847966 17,35641975 3,62516257 7,80847086 10,95998935 7,89596013 14,66729108 20,56759815

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Graf 13: Vypočtené koncentrace NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů 3 v řešeném území (roční koncentrace v μg/m )

μg/m3

NO2 33 30 27 24 21 18 15 12 9 6 3 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Celkem

Obrázek 11: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro NO2 v řešeném území

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Obrázek 12: Rozložení vypočtené maximální hodinové koncentrace pro NO2 v řešeném území

Z uvedených údajů vyplývá,že: 

Dominantním přispěvatelem je automobilová doprava podílející se na imisním zatížení jednotlivých bilančních jednotek od cca 90 do 95 %. Tak významný vliv žádná s ostatních kategorií zdrojů nemá.



Příspěvek zdrojů REZZO 1 je na úrovni od cca 1 do 5 %.



Zdroje REZZO 2 a REZZO 3 se na imisním zatížení NO2 podílejí minimálně.



Z hlediska průměrných ročních koncentrací lze konstatovat, že nejvyšší koncentrace dosahují hodnot na úrovni 20 µg/m3, což odpovídá zhruba ½ platného imisního limitu, který je 40 µg/m3. (Obecně pro škodlivinu NO2 platí že nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace a maximální hodinové koncentrace se nejvíce vyskytují v blízkosti nejvýznamnějších komunikací a tam, kde automobily jezdí pomalou rychlostí).



Maximální hodinové koncentrace lze očekávat na úrovni cca do 150 µg/m3, a to především blízkosti nejvýznamnějších komunikací. Především komunikace č. D5 spojující Tábor s Prahou a dále pak na průjezd města směrem na Sezimovo Ústí je významným zdrojem imisního zatížení. Stacionární zdroje se na imisním zatížení podílejí minimálně.

Poznámka: Dominantní příspěvek zdrojů REZZO 4 k imisnímu zatížení NO2 (průměrné roční koncentrace) řešeného území lze vysvětlit následovně. Při modelování imisního zatížení nezáleží pouze na množství emisí, které daný typ zdroje vypouští, ale také na výšce výduchu (vztah množství emisí a výšce výduchu, a jak se tento vztah může projevit na imisním zatížení je popsán již výše). Dále jsou pak důležité provozní hodiny. U zdrojů lokálního vytápění se počítá, že emise budou odcházet po dobu cca 3000 provozních hodin, tedy cca 1/3 za rok. Doprava jezdí pořád. Malé zdroje přispívají tedy k průměrný ročním koncentracím pouze 1/3 roku, doprava naopak celý rok. U maximálních hodinových koncentrací NO2 to tak pochopitelně nebude. Zde vliv zdrojů REZZO 3 na imisním zatížení bude výrazně větší, protože nebude do výpočtu vstupovat provozní doba zdroje.

ASCEND s.r.o.



5.2.3.3

Benzen

Pro benzen je stanovený platný imisní limit, 5 µg/m3. Benzen je důležitý především z hlediska vlivu na zdraví obyvatel a ve vztahu možného hodnocení zdravotních rizik. Podíly jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší a jejich příspěvky k imisnímu zatížení pro benzen v jednotlivých bilančních jednotkách řešeného území jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech. Tabulka 33: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro benzen v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

2,0 1,7 1,7 1,3 1,2 1,5 3,0 6,3 1,9 1,1 1,2 3,9 2,9 1,9 2,0 3,6 2,7 2,3 2,7

4,1 5,3 4,4 3,3 2,9 4,0 5,5 5,9 2,8 2,9 4,1 6,8 5,0 2,5 5,5 3,4 3,3 3,6 3,4

59,2 45,5 64,4 55,8 59,4 55,5 54,5 49,4 72,6 65,6 60,0 39,7 42,2 75,0 57,8 40,9 55,9 34,6 33,2

34,7 47,4 29,5 39,6 36,5 39,0 37,0 38,3 22,8 30,4 34,7 49,6 49,9 20,4 34,7 52,1 38,1 59,5 60,8

Graf 14: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách (v %)

Benzen 80 70 60

%

50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


ASCEND s.r.o.

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Tabulka 34: Vypočtené koncentrace benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

0,02556176 0,04187044 0,02177130 0,03033926 0,02588235 0,04645408 0,09695925 0,17641234 0,01859738 0,01854867 0,02306333 0,15222698 0,04812915 0,01000397 0,01851343 0,02695421 0,02000000 0,02735838 0,04447267

0,05156425 0,12824818 0,05781016 0,07920840 0,06494485 0,12153061 0,18068966 0,16602273 0,02694041 0,05035398 0,07960236 0,26548180 0,08413105 0,01334655 0,05139162 0,02591054 0,02426023 0,04189007 0,05602771

0,74502793 1,09680657 0,84412556 1,32384491 1,31704044 1,68538265 1,78056426 1,38394481 0,70654797 1,15704425 1,17658321 1,55571734 0,70630579 0,39410389 0,54339882 0,30788072 0,41591815 0,40582726 0,55205543

0,43642458 1,14225365 0,38707773 0,93770598 0,81069853 1,18285714 1,20815047 1,07300325 0,22207122 0,53596460 0,68083947 1,94394004 0,83497151 0,10737113 0,32660118 0,39250266 0,28316894 0,69664049 1,01140878

Graf 15: Vypočtené koncentrace benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3)

Benzen 5

μg/m3

4 3 2 1 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


ASCEND s.r.o.

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Celkem


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Obrázek 13: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro benzen v řešeném území

Z uvedených dat vyplývá, že: 

Nejvyšší podíl na imisním zatížení má, stejně jako u PM10, automobilová doprava a zdroje REZZO 3 (to je dáno především strukturou paliv, kde většina tepla v malých zdrojích je vyráběna z tuhých paliv). Podíl automobilové dopravy je na úrovni cca od 20 do 61 % v závislosti na bilanční jednotce. Podíl zdrojů REZZO 3 je na úrovni cca od 33 do 75 %.



Zdroje REZZO 2 se podílejí cca od 2 do 7 %.



Zdroje REZZO 1 se podílí cca od 1 do 6 %.



Nejvyšší vypočtené koncentrace pro průměrné roční koncentrace dosahují hodnot na úrovni do 4 µg/m3 což odpovídá cca 4/5 imisního limitu.

Poznámka: Pro dopravu byly uvažované emisní faktory MEFA 02, pro stacionární zdroje byly uvažovány emise podle typu paliva na úrovni 1% až 15 % VOCs. Podíl emisních faktorů benzenu versus VOCs se za posledních 5 let výrazně mění a není ustálený. Modelování benzenu (stejně tak jako B(a)P a kovů) ze stacionárních zdrojů je relativně nová věc. Emisní faktory a výsledky modelování jsou pro tuto škodlivinu víceméně orientační. Nicméně výsledky odpovídají reálným měřením. Výsledky modelování pro SO2 byly natolik nízké, že je jejich tabelární zhodnocení a grafická modelace z hlediska imisního zatížení nezajímavá, a proto zde není zohledněna.

ASCEND s.r.o.



6.

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ

Cílem této kapitoly je poskytnout informace o nápravných opatřeních/projektech ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území.

6.1 Stručný výčet opatření, která již byla v řešeném území ke zlepšení kvality ovzduší realizována Na kvalitu ovzduší v řešeném území měla zásadní vliv následující realizovaná opatření:  Plošná plynofikace a teplofikace domácností a ostatních zdrojů znečišťování ovzduší  1.etapa, rok 1995-1996 o

plynofikace: kotelna Bydžov, ZŠ Čekanice, 12 MŠ Blanické předměstí, 1. ZŠ nám. Mikuláše z Husi, 2. ZŠ Parkány, Č.p. 310, 311, 312

o

teplofikace: napojení domu č.p. 2100 (pečovatelský dům) na CZT

 2. etapa, rok 1997 o

plynofikace: Blanické předměstí I. a II., Maredův vrch, Staré město

 3. etapa, rok 1997-1998 o

plynofikace: Kotnovská II., Hradební I. a II., Bechyňská a Korandova II., Jordánská

 4. etapa, rok 1997-1998 (bez dotace) o

plynofikace: Podhrad I., Měšice západ a východ, Čekanice střed, Roháčova a Dobrovského

 5. etapa, rok 1997-1998 o

plynofikace: Pintova, Jar. Vacka, Měšice-Průhon

o

teplofikace: Kvapilova a Politických vězňů, Dukelských Třebízského, Údolní, Kollárova, Kamarýtova, U Obecních domů

bojovníků,

 Změna palivové základny (hnědouhelný dehet) Teplárny Tábor, a.s., rok 2000  Modernizace zdrojů – Teplárna Tábor a.s. – realizace opatření ke snížení emisí NOx – DENOX, rok 1999 a 2000  Ukončení provozu kotelny – Teplárna Tábor a.s. – provozovna Nemocnice, rok 2002  Ekologizace elektráren a tepláren ve středních a jižních Čechách  Dotace MHD

6.2 Specifikace opatření ke zlepšení kvality ovzduší V rámci programu byla identifikována následující opatření:  Opatření zaměřená na zlepšení imisních koncentrací PM10 

Opatření 1. Snížení emisí z dopravy výstavbou obchvatů



Opatření 2. Snížení emisí z dopravy omezením dopravy ve městě



Opatření 3. Snížení emisí z dopravy zvýšením plynulosti dopravy

ASCEND s.r.o.





Opatření 4. Snížení emisí z dopravy podporou rozvoje MHD (nákup a přestavba vozidel MHD s alternativními palivy)



Opatření 5. Omezení primární a sekundární prašnosti z povrchů (čištění komunikací, rekonstrukce komunikací, rekonstrukce zeleně)






Související opatření (výkupy pozemků, energetické audity)

 Podpůrná opatření 6.2.1 Projekty/akce zaměřené na snížení imisních koncentrací PM10 V následující tabulce jsou uvedeny navržené projekty/akce zaměřené na snížení imisních koncentrací PM10 a jejich předpokládaná finanční náročnost. Tabulka 35: Navržené projekty/akce ke snížení imisních koncentrací PM10 Časový horizont

Předpokládaná finanční náročnost (mil. Kč)

S

neidentifikováno

po r.2008

380 – 440

2008

102

Přeložka silnice I/123 ulice Vožická (II/137) – silnice I/19

S

150

Propojení silnic III/00347 a III/00346 v prům zóně Čekanice

S

40

Přeložka silnice I/19 Tábor Všechov

D

200

Přeložka silnice I/19 Tábor Zárybničná Lhota

D

200

Napojení silnice II/137 od Kutné Hory na dálnici D3

S

80

Propojení silnice III/01912 se silnicí I/19 za Pražským sídlištěm

S

80

2009 – 2010

6

Zřízení zóny zákazu stání nákladních vozidel v Táboře

K

0,5

Plošné zklidňování dopravy, zóny 30

D

5

Plošné zklidňování dopravy, obytné zóny

D

1

Zřízení zón se zákazem vjezdu vozidel s vyšší okamžitou hmotností ( např.2,5t, 3,5t )

S

3

Realizace parkovacího objektu ul. ČS Armády – záchytný parkovací objekt pro oblast Starého města – 90 parkovacích míst. Po jeho dobudování bude redukován počet parkovacích míst na místních komunikacích uvnitř Starého města.

2007

65

Realizace parkovacího objektu ul. Parkány (pivovar) – záchytný parkovací objekt pro oblast Starého města – 165 parkovacích míst. Po jeho dobudování bude redukován počet parkovacích míst na místních komunikacích uvnitř Starého města.

2007

55

Projekt/akce Opatření 1. Dálnice D3, úsek 0307 Tábor –Soběslav Silnice II/137 Slapy – silnice I/3 (přeložka Tábor) Propojení ulic Chýnovská (II/123) – Vožická (II/137)

Propojení Světlogorská – E55 (30000 m2) Opatření 2.

ASCEND s.r.o.



Projekt/akce

Časový horizont


Realizace parkovacího objektu nad stávajícím autobusovým nádražím mezi ulicemi Valdenská – Jeronýmova – Šafaříkova. Záchytný parkovací objekt pro 200 až 250 vozidel bude sloužit pro snížení IAD v oblasti Nového města a to jak v oblasti dynamické, tak i statické dopravy.

S

60

Realizace dynamického informačního systému o stavu naplněnosti jednotlivých parkovacích ploch na Starém i Novém městě. Cílem je zachytávat vozidla na hranicích těchto oblastí, případně co nejplynuleji navést motoristy na volné parkovací kapacity.

S

Parkoviště Moskevská ul.

5

2009

3

Silnice II/137, kruhová křižovatka s II/603 (Křižíkovo nám.), včetně vybudování vodního prvku

2008

12

Silnice II/137, průtah Tábor (Budějovická ulice)

2008

5,8

Silnice II/123, Tábor (Chýnovská ulice)

2007

6,1

Silnice III/4093, Tábor Měšice – křižovatka III/1365

K

27,5

Silnice III/01912, křiž.I/19 Tábor – křiž.II/603 (Písecké rozc.)

K

6,9

Silnice III/1372, Tábor Horky – Lom

K

7,9

Most Tábor Čelkovice (na sil. III/1371)

K

15,5

Silnice III/00346, Tábor – konec obce

S

3,5

Silnice II/123,Tábor (Zavadilská ulice)

S

1,5

Silnice II/603, Tábor (Soběslavská ulice) s napojením pod tratí ČD do sil. II/123 (Chýnovská)

S

60

Silnice III/00349, Tábor křiž.I/3 – konec obce

S

1,5

Silnice III/0334, Tábor Záluží – Tábor Smyslov

S

2

Stavební úpravy ul.Mlýnské

2007

0,9

Komunikace U Cihelny

2007

6,2

Napojení Jordánské ulice + úpravy pod Střelnicí

2007

16

Stavební úpravy komunikace ul.Průběžná

2007

5,2

Přemostění nádraží ČD

2008-2009

200

Stavební úpravy Bydlinského a Trocnovská ulice

2007-2008

4

K

20

2007

3

Stavební úpravy Husova nám. A Valdenské ulice

K

15,5

Komunikační napojení Klokoty –tankodrom

K

8

Rekonstrukce ul.Mírová

K

3,2

Komunikace V Souhradí

K

0,75

Stavební úpravy Míkova ul. Tábor-Měšice

K

6

2009

12

K

20

Opatření 3.

Komunikace k Housovu mlýnu Komunikace kolem Lužnice

Rekonstrukce Nám. Mikuláše z Husi Stavební úpravy ul.Družstevní

ASCEND s.r.o.



Časový horizont


Tábor Staré město-sever komunikace

K

22

Staré město západ II komunikace

K

37

Staré město východ komunikace

S

25

Stavební úpravy Vožické a Vodňanského ul.

K

16,5

Stavební úpravy ul. Údolní

K

12

Regenerace Náchodské sídliště II. Etapa

K

15

Regenerace Pražského sídliště

S

30

Stavební úpravy pravé nábřežní zóny řeky Lužnice

K

6

Stavební úpravy ulic v Táboře (v návaznosti na projekt „Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko“)

S

200

Stavební úpravy komunikací v Táboře (ostatní)

D

100

Výstavba a vyznačení pěších a cyklistických tras a cyklostezek v návaznosti na celostátní cyklistické trasy dle generelu pěší a cyklistické dopravy

D

20

Stavební úpravy ul.Ústecká

2008

10

Stavební úpravy ul. Hošťálkova, Harantova, Thurnova

2008

30

Stavební úpravy komunikací u Otavanu a Kalových polí

2008

21

Stavební úpravy ul. Husinecká

2008

16

Stavební úpravy ul. Bezručova

2008

19

Stavební úpravy ul. Lužnická

2009

28

Stavební úpravy ul.Ve Struhách

2009

4

Stavební úpravy ulic v Čelkovicích

2009

57

Stavební úpravy ul. Příběnická, Laudova a Zbyňkova

2009

17

Stavební úpravy ul. Kvapilova

2010

20

Stavební úpravy ul. M.Koláře

2010

16

Stavební úpravy ul. Komenského

2010

18

Stavební úpravy ul. Tankistů

2010

3

Stavební úpravy ul. Jeronýmova a Havlíčkova

2010

13

Stavební úpravy ul. Šafaříkova

2010

7

Zavedení nové linky obsluhované malými autobusy

K

5

Zavedení nové linky

K

2

Změna vedení linky v oblasti Pražského a Náchodského sídliště

K

2

Preference MHD světelnou signalizací

S

1

Výstavba a oprava autobusových zastávek

D

15

Obnova a výstavba nových zastávek MHD

2008 – 2010

14

trvale

více než 20 mil. ročně

Projekt/akce

Opatření 4.

Provozování MHD –dotace jízdného MHD za účelem udržení nízkých cen dopravy

ASCEND s.r.o.



Časový horizont


2007

7,5

COMETT PLUS, spol. s r.o. – přestavba odbavovacího systému MHD na možnost využití bezkontaktních karet

K

2,5

COMETT PLUS, spol. s r.o. – dovybavení autobusů MHD o možnost vysílání signálů pro určení preference provozu autobusů MHD na křižovatkách

S

2

COMETT PLUS, spol. s r.o. – nákup 1 ks plynového linkového nízkopodlažního autobusu s plošinou pro nástup vozíku

2007

5,5

COMETT PLUS, spol. s r.o. – nákup 2 ks plynových linkových autobusů

2007

10,5

COMETT PLUS, spol. s r.o. – nákup 2 ks plynových městských nízkopodlažních autobusů (12 m)

2007

14

COMETT PLUS, spol. s r.o. – ročně nákup min. 4 ks plynových autobusů pro městskou a linkovou dopravu s výhledem 40 ks plynových autobusů ve vozovém parku

D

cca 25 mil. ročně

COMETT PLUS, spol. s r.o. – zavedení plynových nízkopodlažních mikrobusů do MHD v Táboře (nákup min. 2 ks)

K

7

COMETT PLUS, spol. s r.o. – podle vyhodnocení další nákup nízkopodlažních plynových mikrobusů do MHD

S

7

2008 – 2010

17,4

Rozšiřování blokového čištění komunikací

D

2

Technické služby Tábor a.s. – Nákupu mechanizace pro čištění města (1 zametač na chodníky a 1 na komunikace)

K

8

COMETT PLUS, spol. s r.o. – pravidelné strojní čištění veřejných prostor autobusových nádraží (Tábor, Bechyně, Soběslav, Mladá Vožice)

D

1

Rekonstrukce nám. T.G.M., včetně vybudování vodního prvku

D

15

Revitalizace Pražského sídl.

S

40

Park u popraviště II. etapa

S

10

Odpočinková zóna Komora

S

50

Odpočinková zóna Jordán I.a II.etapa

S

50

Revitalizace zeleně pod Parkány

S

5

Holečkovy sady

D

10

Revitalizace zeleně pod Bezručovou ulicí

S

5

2007 – 2008

10

Revitalizace Husova parku

S

4

Přístup a parkoviště ke klášteru Klokoty II.etapa

K

15

nejdříve 2011

1,15

Projekt/akce COMETT PLUS, spol. s r.o. – výstavba nové mycí linky autobusů a nákladních vozidel s čističkou odpadních vod

Nákup autobusů MHD Opatření 5.

Rekonstrukce nám. Mikuláše z Husi

Pás izolační zeleně podél obchvatu města za Náchodským sídlištěm

ASCEND s.r.o.



Časový horizont


Izolační zeleň Kopeček – připojení Soběslavské ul. Na jižní obchvat města

nejdříve 2011

0,35

Izolační zeleň Měšice a Svatá Anna – podél jižního obchvatu města (dálniční přivaděč)

nejdříve 2011

3,1

Pás izolační zeleně podél severního obchvatu města – Čekanice

nejdříve 2011

3,1

Zpevnění ploch a vozovky v areálu čp. 2418

2007

1,3

Čekanice – dosadby zeleně Soví x Průběžná, Zahradní

2010

0,6

Rekonstrukce – chodník Švehlův most – Horky II. etapa (nová cyklistická stezka)

2009

5

Rekonstrukce – chodníky Křižíkovo nám.-Družba (II/603) (společná investice se SÚS a JčK)

2007

4

2007 (K)

2,5

Rekonstrukce Tismenického údolí- III.etapa – Kozí stezka

2010

9,9

Helsinská ul. – stavební úpr. Park.a chodníků

2008

6

Rekonstrukce – chodníky Budějovická a Chýnovská ul.

2007 – 2010

20

Rekonstrukce chodníků a park.míst – Pražské sídliště

2007 – 2010

50

2007 – 2008

1

ZŠ Tábor, Helsinská 2732 – zateplení + výměna oken

S

30

ZŠ Tábor, Zborovská 2696 – zateplení + výměna oken

S

20

11. MŠ Tábor, Sokolovská 2417

S

15

21. MŠ – Světlogorská

S

20

2008

20

Stavební úpravy a zateplení haly – kuželna v Táboře, Skálova ul.

2007 – 2008

1,1

Teplárna Tábor a.s. – Přestavba lokality Sever z parovodních rozvodů na horkovodní – následné snížení výroby a množství vypouštěných tuhých znečišťujících látek*

2007 – 2008

30

Teplárna Tábor a.s. – Přestavba Ústeckého sídliště z čtyřtrubkového teplovodního systému na dvoutrubkový, zrušení parovodních rozvodů – následné snížení výroby a množství vypouštění tuhých znečišťujících látek*

2007 – 2008

45

Teplárna Tábor a.s. – Přestavba Pražského a Náchodského sídliště z čtyřtrubkového teplovodního systému na dvoutrubkový, zrušení parovodních rozvodů – následné snížení výroby a množství vypouštění tuhých znečišťujících látek*

2009 – 2011

85

Teplárna Tábor a.s. – Přestavba parovodu Východ na horkovod (teplovod) – následné snížení výroby a množství vypouštěných tuhých znečišťujících látek*

2012 – 2013

50

2008

8

Projekt/akce

Rekonstrukce – chodník Benešovská ul.-Náchod

Opatření 6. Dům dětí a mládeže Tábor, Tržní náměstí - rekonstrukce otopné soustavy a přechodem z tuhých paliv na zemní plyn

Zateplení + výměna oken Zubatka č.p. 2876

Fugnerova 2210, 2211 zateplení + okna

ASCEND s.r.o.



Časový horizont


Výměna oken včetně zateplení -1,2 a3 etapa(1.NP a 2.NP), MŠ Petrohradská

2008 – 2010

1,5

Výměna oken ZŠ Husova

2008 – 2010

2

2007

0,3

2008 – 2009

1

Výkup pozemku pro MK kolem Lužnice (2750 m uvaž,cena 200Kč/ m2 restit.)

2009

0,55

Výkup pozemku pro páteř MK Sv.Anna od Chuma (1250 m2 2 uvaž.cena 200Kč/m )

2008

2,5

Výkup pozemku pod MK Horky

2008

0,5

Výkup pozemků pod MK v příměstských částech

2007 – 2010

1,6

Výkup pozemku pod MK Sezimovská, Měšice

2007 – 2008

1

Projekt/akce

Související opatření Energetické audity bytových domů Výkup pozemku pod MK Vožická –Čekanice II.etapa 2

Vysvětlivky: K – časový horizont krátkodobý – do 3 let S – časový horizont střednědobý – 5-7 let D – časový horizont dlouhodobý – přes 10 let * Město má minoritní podíl (49%)

Pozn.: V případě investic do silnic I. třídy bude investorem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). U silnic II. a III. třídy bude investorem Krajský úřad Jihočeského kraje.

Námět ke zvážení: Opatření pro malé zdroje znečišťování ovzduší (lokální topeniště) Zpracovatel navrhuje zvážit jako možné opatření k omezení emisí ze zdrojů REZZO 3 (lokální topeniště) založení dotačního titulu (ze strany města) na podporu pořízení nízkoemisních zdrojů – využívající obnovitelné zdroje energie (např. solární panely) nebo pořízení ekologicky šetrných spalovacích zařízení (např. plynové kotle, atd.) Uvedený mechanismus dotací ze strany města již úspěšně funguje např. v Litoměřicích. Pro městský rozpočet je částka, která je vyčleněna na tuto podporu relativně zanedbatelná, ale velice efektivní. 6.2.2 Podpůrná opatření Navrhujeme následující podpůrná opatření na úrovni města:  v předstihu zpracovat analýzy proveditelnosti a projektové dokumentace,  v předstihu připravit žádosti o podporu,  připravit a realizovat osvětovou kampaň pro občany, zacílenou na používání MHD a využívání cyklostezek,  připravit a realizovat osvětovou kampaň pro občany, vysvětlující význam zeleně a čištění prašných prostor z pohledu snížení vlivu sekundární prašnosti,  připravit a realizovat osvětovou kampaň pro občany, vysvětlující příspěvek lokálního vytápění ke kvalitě ovzduší,  připravit a realizovat osvětovou kampaň pro občany, vysvětlující význam nízkoemisních automobilů.

ASCEND s.r.o.



6.2.3 Další plánovaná opatření/akce, která ovlivní kvalitu ovzduší v řešeném území  Teplárna Tábor a.s. – změna palivové základny – fluidní kotel pro spalování hnědého uhlí o výkonu 80 t/h páry doplněný o turbogenerátor s kondenzačním typem turbíny o výkonu 10 MWe zajišťující celoroční výrobu elektřiny. Vlastní realizace byla zahájena v dubnu 2006, do zkušebního provozu bude zařízení uvedeno v říjnu 2007 Existují i jiné technologie a jaká je jejich dostupnost v ČR? V současné době se (především ve světě) začínají uplatňovat tzv. plazmové technologie využívající pyrolýzního štěpení za vysokých teplot, které jsou považovány z pohledu ochrany ovzduší za ekologičtější než klasické spalovací procesy, neboť na jejich výstupu je syntézní plyn a pevná struska, nikoliv klasická směs znečišťujících látek. Plazmové technologie nepatří mezi běžně dostupné v České republice a v současné době není známa, jakákoliv fungující technologie na území ČR, která by mohla nahradit klasický spalovací zdroj pro dodávku do CZT. Většina záměrů na využití plazmové technologie se zatím v ČR orientuje na likvidaci odpadů a tyto záměry se standardně posuzují jako spalovny odpadů. V poslední době se začínají plazmové technologie uplatňovat také na zplyňování biomasy. Jaké jsou nevýhody a problémy spojené s realizacemi tzv. plazmových technologií? Značným problémem je vysoká investiční náročnost těchto moderních technologií. Při jejich realizaci je nutné řešit problémy spojené např. s přijatelností pro občany – v případě realizace jako spalovny odpadů ve městě, nebo v případě využití biomasy se zajištěním jejího dostatečného množství. Proč byla zvolena výše uvedená technologie? Teplárna Tábor prováděla výběrová řízení na dodávku nové technologie v roce 2005. Podmínkou zadavatele bylo, aby dodavatel využil v maximální možné míře nejmodernější poznatky tzv. BAT technologie. Fluidní kotle se v České republice považují za jednu z nejkvalitnějších běžně dostupných technologií výroby energie spalováním pevných paliv s vysokou spolehlivostí provozu, s maximální účinností a minimálním vlivem na životní prostředí. Jak je zmiňováno i výše, vznikl záměr náhrady/obnovy zdroje pro CZT již v roce 2005, kdy zavádění tzv. plazmových technologií bylo v ČR stále ještě v počátcích. (Zdroj: Ing. Zdeněk Majer, Teplárna Tábor a.s.; Ing. Jiří Morávek, OOO MŽP ČR)

 Výstavba nového velkého zdroje – Tagrea a.s. – cca 500 tis. brojlerů

6.3 Výčet všech opatření/projektů seřazených dle jejich významu ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území Z pohledu významu ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území byly jednotlivé projekty/akce v rámci jednotlivých opatření seřazeny/ohodnoceny následovně: Priorita I. – velký význam Priorita II. – střední význam Priorita III. – malý význam Hodnocení projektů/akcí bylo provedeno ve spolupráci s pracovníky odboru životního prostředí města Tábora a to s ohledem na nejvíce zatížené lokality (bilanční jednotky) identifikované v rozptylové studii.

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor Tabulka 36: Priorizace navržených projektů/akcí z pohledu významu ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území Priorita

Projekt/akce Opatření 1.

I.

Dálnice D3, úsek 0307 Tábor –Soběslav

I.

Silnice II/137 Slapy – silnice I/3 (přeložka Tábor)

I.

Propojení ulic Chýnovská (II/123) – Vožická (II/137)

I.

Přeložka silnice I/123 ulice Vožická (II/137) – silnice I/19

I.


I.


II.

Propojení silnic III/00347 a III/00346 v prům zóně Čekanice

II.


II.

Propojení Světlogorská – E55 (30000 m2)

III.

Přeložka silnice I/19 Tábor Všechov Opatření 2.

I.


I.


I.


I.


I.


II.


III.

Zřízení zóny zákazu stání nákladních vozidel v Táboře

III.


III.

Plošné zklidňování dopravy, obytné zóny Opatření 3.

I.

Silnice II/137, kruhová křižovatka s II/603 (Křižíkovo nám.), včetně vybudování vodního prvku

I.


I.


I.


I.


I.


I.


I.


I.

Stavební úpravy Husova nám. a Valdenské ulice

I.

Stavební úpravy ul.Družstevní

ASCEND s.r.o.



I.


I.


I.


I.


I.


II.


II.


II.


II.


II.


II.

Napojení Jordánské ulice + úpravy pod Střelnicí

II.

Komunikace kolem Lužnice

II.

Rekonstrukce Nám. Mikuláše z Husi

II.


II.


II.


II.

Regenerace Náchodské sídliště II. etapa

II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


II.


III.


III.


III.


III.


ASCEND s.r.o.



III.

Komunikace k Housovu mlýnu

III.

Komunikační napojení Klokoty -tankodrom

III.


III.


III.

Stavební úpravy Míkova ul. Tábor-Měšice Opatření 4.

I.

Zavedení nové linky obsluhované malými autobusy

I.


I.


I.

Provozování MHD - dotace jízdného MHD za účelem udržení nízkých cen dopravy

I.

COMETT PLUS, spol. s r.o. - dovybavení autobusů MHD o možnost vysílání signálů pro určení preference provozu autobusů MHD na křižovatkách

I.

COMETT PLUS, spol. s r.o. - nákup 1 ks plynového linkového nízkopodlažního autobusu s plošinou pro nástup vozíku

I.

COMETT PLUS, spol. s r.o. - nákup 2 ks plynových linkových autobusů

I.

COMETT PLUS, spol. s r.o. - nákup 2 ks plynových městských nízkopodlažních autobusů (12 m)

I.

COMETT PLUS, spol. s r.o. - ročně nákup min. 4 ks plynových autobusů pro městskou a linkovou dopravu s výhledem 40 ks plynových autobusů ve vozovém parku

I.

COMETT PLUS, spol. s r.o. - zavedení plynových nízkopodlažních mikrobusů do MHD v Táboře (nákup min. 2 ks)

I.

COMETT PLUS, spol. s r.o. - podle vyhodnocení další nákup nízkopodlažních plynových mikrobusů do MHD

I.

Nákup autobusů MHD

II.


II.


II.


III.

COMETT PLUS, spol. s r.o. - výstavba nové mycí linky autobusů a nákladních vozidel s čističkou odpadních vod

III.

COMETT PLUS, spol. s r.o. - přestavba odbavovacího systému MHD na možnost využití bezkontaktních karet Opatření 5.

I.

Rozšiřování blokového čištění komunikací

I.

Technické služby Tábor a.s. - Nákupu mechanizace pro čištění města (1 zametač na chodníky a 1 na komunikace)

I.

COMETT PLUS, spol. s r.o. - pravidelné strojní čištění veřejných prostor autobusových nádraží (Tábor, Bechyně, Soběslav, Mladá Vožice)

I.


I.

Odpočinková zóna Jordán I.a II.etapa

I.


I.


I.


I.

Izolační zeleň Kopeček – připojení Soběslavské ul. na jižní obchvat města

I.


ASCEND s.r.o.



I.


I.


I.


I.


I.


II.


II.


II.


II.


II.

Holečkovy sady

II.


II.


II.


II.


II.

Helsinská ul. – stavební úpr. park.a chodníků

II.


III.

Rekonstrukce Tismenického údolí- III.etapa – Kozí stezka Opatření 6.

I.

Dům dětí a mládeže Tábor, Tržní náměstí - rekonstrukce otopné soustavy a přechodem z tuhých paliv na zemní plyn

II.


II.


II.


II.

21. MŠ - Světlogorská

II.

Teplárna Tábor a.s. - Přestavba lokality Sever z parovodních rozvodů na horkovodní – následné snížení výroby a množství vypouštěných tuhých znečišťujících látek

II.

Teplárna Tábor a.s. - Přestavba Ústeckého sídliště z čtyřtrubkového teplovodního systému na dvoutrubkový, zrušení parovodních rozvodů – následné snížení výroby a množství vypouštění tuhých znečišťujících látek

II.

Teplárna Tábor a.s. - Přestavba Pražského a Náchodského sídliště z čtyřtrubkového teplovodního systému na dvoutrubkový, zrušení parovodních rozvodů – následné snížení výroby a množství vypouštění tuhých znečišťujících látek

II.

Teplárna Tábor a.s. - Přestavba parovodu Východ na horkovod (teplovod) – následné snížení výroby a množství vypouštěných tuhých znečišťujících látek

II.


II.

Výměna oken včetně zateplení -1,2 a 3 etapa (1.NP a 2.NP), MŠ Petrohradská

II.

Výměna oken ZŠ Husova

III.

Zateplení + výměna oken Zubatka č.p. 2876

III.

Stavební úpravy a zateplení haly – kuželna v Táboře, Skálova ul. Související opatření

I.

Energetické audity bytových domů

I.

Výkup pozemku pod MK Vožická -Čekanice II.etapa

ASCEND s.r.o.



I.

Výkup pozemku pro MK kolem Lužnice (2750 m2 uvaž,cena 200Kč/ m2 restit.)

II.

Výkup pozemku pro páteř MK Sv.Anna od Chuma (1250 m2 uvaž.cena 200Kč/m2)

II.


II.

Výkup pozemku pod MK Sezimovská, Měšice

III.


Pozn.: Jednotlivé projekty/akce v rámci jednotlivých opatření jsou seřazeny sestupně dle významu.

6.4 Finanční rámec Hlavním předpokládaným zdrojem financování výše uvedených identifikovaných projektů/akcí je Operační program Životní prostředí (dále jen OPŽP), ve verzi přijaté vládou ČR v prosinci 2006. Jmenovitě se jedná o následující priority:  Priorita 2 – Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí  Priorita 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie  Priorita 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny Opatření navržená v části „Ochrana ovzduší“ byla identifikována na základě zpracovaných (a v současné době zpracovávaných) místních a krajských programů ke zlepšení kvality ovzduší. Dalším možným zdrojem financování je Regionální operační program (dále jen ROP) pro region NUTS II Jihozápad, jmenovitě Prioritní osa 1 – Dostupnost center a Priorita osa 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí. 6.4.1 Přehled priorit OPŽP Priorita 2 – Ochrana ovzduší Oblast zlepšování kvality ovzduší  Snížení imisní zátěže z bytových a rodinných domů 

pořízení ekologicky šetrných spalovacích zařízení pro rodinné a bytové domy



snížení tepelných ztrát u rodinných a bytových domů, s úsporou energie nejméně 25 %



rozšíření stávající STL a NTL sítě ZP při současném zajištění přechodu zdrojů na ZP

 Snížení imisní zátěže obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT 

pořízení ekologicky šetrného spalovacího zdroje a příp. snížení energetické spotřeby



výstavba nových (případně celková rekonstrukce) zdrojů spalujících převážně fosilní paliva a sloužících pro dodávku tepla do CZT, nově budované rozvody CZT a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků

 Snížení imisní zátěže z povrchů

ASCEND s.r.o.





výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů (pouze ve městech a obcích ležících na území obvodů těch stavebních úřadů, kde došlo v r. 2005 k překročení hodnoty imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10)

Podmínkou přijatelnosti projektu v oblasti zlepšování kvality ovzduší je zahrnutí do programového dodatku krajského programu snižování emisí a imisí, nebo uvedení projektu v příslušném místním programu ke zlepšení kvality ovzduší (dle zákona o ochraně ovzduší). Oblast omezování emisí  Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOx a prachových částic  Instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx a prachových částic u stacionárních nespalovacích zdrojů  Technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší (např.:přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla, instalace katalytických či termooxidačních jednotek)  Technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší Priorita 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny  Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla 

výstavba a rekonstrukce kotelen využívajících OZE, včetně rozvodů, přípojek a předávacích stanic, eventuelně v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologie



výstavba a rekonstrukce lokálních zdrojů využívajících OZE pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody

 Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny 

instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny



výstavby a rekonstrukce malých vodních elektráren



výstavba elektráren spalujících biomasu



výstavba větrných elektráren

 Výstavba zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla 

instalace kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, skládkový a kalový plyn, včetně technologie pro výrobu bioplynu



instalace kogeneračních zařízení využívajících pevnou biomasu (např. klasický parní cyklus, ORC, zplyňování biomasy + plynový motor apod.)

ASCEND s.r.o.





kombinovaná výroba elektřiny a tepla z geotermální energie

Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry  Zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov 

zateplení stavebních konstrukcí (obvodových plášťů, střešních konstrukcí)



výměna či rekonstrukce otvorových výplní

 Zlepšení stavu technického zařízení budov 

rekonstrukce otopných soustav a rozvodů teplé vody (pouze se současnou instalací obnovitelného zdroje energie)



implementace měřící a regulační techniky v systémech vytápění a chlazení

 Snižování spotřeby energie budov pomocí instalace technologií na využití druhotných zdrojů energie 

aplikace technologií na využití odpadního tepla (např. rekuperace, výměníky na využití odpadního tepla apod.)

Environmentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vody pro fyzické osoby  Výroba tepla a teplé vody z obnovitelných zdrojů energie 

instalace solárních systémů pro ohřev teplé vody, případně přitápění v rodinných domech



instalace kotlů na biomasu pro vytápění a přípravu teplé vody



instalace tepelných čerpadel pro vytápění a přípravu teplé vody



využití odpadního tepla (rekuperace) v rodinných domech

Priorita 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny Oblast podpory 6.5. - Podpora regenerace urbanizované krajiny 

Individuální projekty pro zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně s preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopů a vztah obyvatel sídel (zejména dětí a mládeže) k přírodě: podpora je zaměřena na individuální zakládání a obnovu parků a další trvalé nelesní zeleně na plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadí a významných skupin stromů uvnitř sídel, hřbitovů, městských a obecních lesoparků, školních zahrad a komponovaných krajinných areálů,

 Zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci.

ASCEND s.r.o.



6.4.2 Přehled priorit ROP NUTS II Jihozápad Prioritní 1 - Dostupnost center Oblast podpory 1.1. Modernizace regionální silniční sítě Oblast podpory 1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu Oblast podpory 1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy Oblast podpory 1.5. Rozvoj místních komunikací Prioritní 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí Oblast podpory 2.1. Integrované projekty rozvojových center 6.4.3 Slučitelnost opatření/projektů navržených v programu s OPŽP a ROP pro region NUTS II Jihozápad Oproti původnímu návrhu OPŽP z jara roku 2006 je vládou schválený návrh, v rámci Priority 2 – Ochrana ovzduší, okleštěn o podporu projektů v oblasti dopravy a rekonstrukce místních komunikací, přestože právě tyto projekty hrají pro zlepšení kvality ovzduší v Táboře klíčovou roli. Část těchto projektů bude zřejmě možné podpořit v rámci ROP NUTS II Jihozápad. Skutečnou slučitelnost s oběma operačními programy bude možné posoudit až po jejich schválení Evropskou Komisí a následném vydání/schválení příslušných prováděcích dokumentů. Možnou slučitelnost navržených opatření/projektů s výše uvedeným OPŽP a ROP pro region NUTS II Jihozápad ukazuje následující tabulka. Tabulka 37: Předpokládaná slučitelnost projektů navržených v programu s OPŽP a ROP NUTS II Jihozápad OPŽP

Náklady

Projekt/opatření

(mil. Kč)

P2

P3

ROP JZ* P6

P1

P2

Opatření 1. Dálnice D3, úsek 0307 Tábor -Soběslav

neidentifikováno 380 - 440

X1,3

Propojení ulic Chýnovská (II/123) – Vožická (II/137)

102

X1,3

Přeložka silnice I/123 ulice Vožická (II/137) - silnice I/19

150

Propojení silnic III/00347 a III/00346 v prům. zóně Čekanice

40

Přeložka silnice I/19 Tábor Všechov

200


200


80

X1,3


80

X1,3

Propojení Světlogorská – E 55 (30000 m2)

6

X1,3

Silnice II/137 Slapy – silnice I/3 (přeložka Tábor)

ASCEND s.r.o.

X1,3



OPŽP

Náklady

Projekt/opatření

(mil. Kč)

P2

P3

ROP JZ* P6

P1

P2

Opatření 2. Zřízení zóny zákazu stání nákladních vozidel v Táboře

0,5


5

Plošné zklidňování dopravy, obytné zóny

1


3


65

X2


55

X2


60

X2


5

X2


3

X2

Opatření 3. Silnice II/137, kruhová křižovatka s II/603 (Křižíkovo nám.), včetně vybudování vodního prvku

12

X1,3


5,8

X1,3


6,1

X1,3


27,5

X1,3


6,9

X1,3


7,9

X1,3


15,5

X1,3


3,5

X1,3


1,5

X1,3

ASCEND s.r.o.



Projekt/opatření

OPŽP

Náklady (mil. Kč)

P2

P3

ROP JZ* P6

P1

P2


60

X1,3


1,5

X1,3

2

X1,3


0,9

X3


6,2

X3

Napojení Jordánské ulice

16

X3


5,2

X3


200

X3


4

X3

Komunikace k Housovu mlýnu

20

X3

Komunikace kolem Lužnice

3

X3

15,5

X3

8

X3


3,2

X3


0,75

X3

Stavební úpravy Míkova ul. Tábor-Měšice

6

X3


12

X3

Stavební úpravy ul.Družstevní

20

X3


22

X3


37

X3


25

X3

16,5

X3


12

X3

Regenerace Náchodské sídliště II. etapa

15

X4


30

X4


6

X3

200

X3


Stavební úpravy Husova nám. a Valdenské ulice Komunikační napojení Klokoty –tankodrom



ASCEND s.r.o.



OPŽP

Náklady

Projekt/opatření

(mil. Kč)

P2

P3

ROP JZ* P6

P1


100

X3


20

X3


10

X3


30

X3


21

X3


16

X3


19

X3


28

X3


4

X3


57

X3


17

X3


20

X3


16

X3


18

X3


3

X3


13

X3


7

X3

P2

Opatření 4. Zavedení nové linky obsluhované malými autobusy

5

X4


2

X4


2

X4


1

X2


15

X2


14

X2

Provozování MHD - dotace jízdného MHD za účelem udržení nízkých cen dopravy COMETT PLUS, spol. s r.o. - výstavba nové mycí linky autobusů a nákladních vozidel s čističkou odpadních vod

ASCEND s.r.o.

více než 20 ročně 7,5



OPŽP

Náklady

Projekt/opatření

(mil. Kč)

COMETT PLUS, spol. s r.o. - přestavba odbavovacího systému MHD na možnost využití bezkontaktních karet

P2

P3

ROP JZ* P6

P1

2,5

X2

COMETT PLUS, spol. s r.o. - dovybavení autobusů MHD o možnost vysílání signálů pro určení preference provozu autobusů MHD na křižovatkách

2

X2

COMETT PLUS, spol. s r.o. - nákup 1 ks plynového linkového nízkopodlažního autobusu s plošinou pro nástup vozíku

5,5

X5

COMETT PLUS, spol. s r.o. - nákup 2 ks plynových linkových autobusů

10,5

X5

COMETT PLUS, spol. s r.o. - nákup 2 ks plynových městských nízkopodlažních autobusů (12 m)

14

X5

COMETT PLUS, spol. s r.o. - ročně nákup min. 4 ks plynových autobusů pro městskou a linkovou dopravu s výhledem 40 ks plynových autobusů ve vozovém parku

cca 25 mil ročně

X5

COMETT PLUS, spol. s r.o. - zavedení plynových nízkopodlažních mikrobusů do MHD v Táboře (nákup min. 2 ks)

7

X5

COMETT PLUS, spol. s r.o. - podle vyhodnocení další nákup nízkopodlažních plynových mikrobusů do MHD

7

X5

17,4

X5

Nákup autobusů MHD

P2

Opatření 5. Rozšiřování blokového čištění komunikací

2

Technické služby Tábor a.s. - Nákupu mechanizace pro čištění města (1 zametač na chodníky a 1 na komunikace)

8

COMETT PLUS, spol. s r.o. - pravidelné strojní čištění veřejných prostor autobusových nádraží (Tábor)

1


15

X6


40

X6


10

X6


50

X6

Odpočinková zóna Jordán I. a II.etapa

50

X6


5

X6

Holečkovy sady

10

X6


5

X6


10

X6

ASCEND s.r.o.



OPŽP

Náklady

Projekt/opatření

(mil. Kč)

P2

P3

ROP JZ* P6


4

X6


15

X6


1,15

X

Izolační zeleň Kopeček – připojení Soběslavské ul. na jižní obchvat města

0,35

X


3,1

X


3,1

X


1,3


0,6

P1

P2

X3 X6


5

X3


4

X3


2,5

X3

Rekonstrukce Tismenického údolí- III.etapa – Kozí stezka

9,9

X3

Helsinská ul. – stavební úpr. Park.a chodníků

6

X3


20

X3


50

X3

Opatření 6. Dům dětí a mládeže Tábor - rekonstrukce otopné soustavy a přechodem z tuhých paliv na zemní plyn

1


30

X


20

X


15

X

21. MŠ - Světlogorská

20

X

Zateplení + výměna oken Zubatka č.p. 28/76

20

X

Stavební úpravy a zateplení haly – kuželna v Táboře, Skálova ul.

1,1

X

Teplárna Tábor a.s. - Přestavba lokality Sever z parovodních rozvodů na horkovodní – následné snížení výroby a množství vypouštěných tuhých znečišťujících látek

30

ASCEND s.r.o.

X

X



OPŽP

Náklady

Projekt/opatření

(mil. Kč)

P2

Teplárna Tábor a.s. - Přestavba Ústeckého sídliště z čtyřtrubkového teplovodního systému na dvoutrubkový, zrušení parovodních rozvodů – následné snížení výroby a množství vypouštění tuhých znečišťujících látek

45

X

Teplárna Tábor a.s. - Přestavba Pražského a Náchodského sídliště z čtyřtrubkového teplovodního systému na dvoutrubkový, zrušení parovodních rozvodů – následné snížení výroby a množství vypouštění tuhých znečišťujících látek

85

X

Teplárna Tábor a.s. - Přestavba parovodu Východ na horkovod (teplovod) – následné snížení výroby a množství vypouštěných tuhých znečišťujících látek

50

X


8

X

1,5

X

2

X

Výměna oken včetně zateplení -1,2 a3 etapa(1.NP a 2.NP), MŠ Petrohradská Výměna oken ZŠ Husova

P3

ROP JZ* P6

P1

P2

Související opatření Energetické audity bytových domů Výkup pozemku pod MK Vožická –Čekanice II.etapa

2,15

X7

1

X8

Výkup pozemku pro MK kolem Lužnice (2750 m2 uvaž,cena 200Kč/ m2 restit.)

0,55

X8

Výkup pozemku pro páteř MK Sv.Anna od Chuma (1250 m2 uvaž.cena 200Kč/ m2)

2,5

X8


0,5

X8


1,6

X8

1

X8

Výkup pozemku pod MK Sezimovská, Měšice Vysvětlivky: 1

Priorita 1 – Oblast podpory 1.1. Modernizace regionální silniční sítě. Financování projektů v rámci uvedené oblasti podpory bude možné za předpokladu, že se bude jednat o komunikace II. nebo III. třídy, vzhledem k tomu, že příjemcem podpory bude v tomto případě kraj (Regionální silniční síť tvoří silnice II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví krajů). Podmínkou financovatelnosti projektu je, že realizací dojde k přispění ke zlepšení napojení na např. rozvojové území nebo napojení regionu a jeho obyvatel na nadřazenou silniční síť. 2

Priorita 1 – Oblast podpory 1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu, Typ podpory: Výstavba nebo modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu; modernizace, popř. výstavba autobusových nádraží a zastávek; budování nebo modernizace informačních systémů ve veřejné dopravě. Projekty parkovišť bude možné financovat pouze za předpokladu, že budou plnit funkci přestupu na veřejnou hromadnou dopravu. 3

Priorita 1 – Oblast podpory 1.5. Rozvoj místních komunikací. Z věcného hlediska se může jednat o všechny typy místních komunikací vč. chodníků, stezek pro cyklisty apod. 4

Priorita 2 – Oblast podpory 2.1. Integrované projekty rozvojových center, Typ podpory: Revitalizace sídlišť; modernizace a rozvoj sítě městské hromadné dopravy. Město Tábor je jmenováno jedním z měst, které budou příjemci této podpory – katastrální území rozvojových center. Podmínkou poskytnutí podpory je zpracování tzv. Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Povinnost zpracovat IPRM mají města nad 50 tis. Ostatní města si mohou IPRM také zpracovat. Projekty obsažené v IPRM budou při hodnocení bonifikovány (budou mu přiděleny plusové body navíc). Forma bonifikace je v současné době předmětem intenzivních vyjednávání mezi

ASCEND s.r.o.



Projekt/opatření

OPŽP

Náklady (mil. Kč)

P2

ROP JZ*

P3

P6

P1

P2

jednotlivými řídicími orgány. Hovoří se až o 15% zvýhodnění k celkovému počtu získaných bodů. 5

Priorita 1 – Oblast podpory 1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy, Typ podpory: Nákup jiných než kolejových vozidel pro přepravu osob, přestavba autobusů na ekologický pohon, výstavba doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy (např. stanice CNG a LPG). 6

Získání dotace na uvedené projekty/akce bude závislé na uznatelných nákladech.

7

Výdaje na audity a kontroly jsou podporované v rámci Prioritní osy 8 OPŽP – Technická asistence, oblast podpory 8.1 – Technická pomoc při přípravě, realizaci, monitorování a kontrole prací OP Životního prostředí. 8 Výkupy pozemků jsou nedílnou součástí projektů. Pořizovací cena pozemku může být započtena maximálně do výše 10 % celkových způsobilých výdajů na projekt.

* Prováděcí dokument.

6.4.4 Rámec pro financování Shrnutím výše uvedeného lze dospět k následující tabulce, která shrnuje odhady celkových nákladů na jednotlivá opatření, včetně odhadu celkových nákladů projektů, které by mohly být financovány z OPŽP (rozlišeny priority 2, 3 a 6) a ROP pro region NUTS II Jihozápad. Tabulka 38: Odhad celkových nákladů dle jednotlivých opatření, včetně odhadu celkových nákladů projektů/akcí, které by mohly být financovány z OPŽP a ROP NUTS II Jihozápad Odhad nákladů (mil. Kč) Opatření

OPŽP

ROP JZ

Celkem P2

P3

P6

P1

P2

1 298

748

198

188

1 233

1 188

45

Opatření 4. Snížení emisí z dopravy podporou rozvoje MHD

427

271

9

Opatření 5. Omezení primární a sekundární prašnosti z povrchů

332

8


329

211

Opatření 1. Snížení emisí z dopravy výstavbou obchvatů Opatření 2. Snížení emisí z dopravy omezením dopravy ve městě Opatření 3. Snížení emisí z dopravy zvýšením plynulosti dopravy

Související opatření

9

99

118 2

219 CELKEM

215

118

7 215

2 306

54

3 826 553*

2 360

Vysvětlivky: * Zahrnuje i náklady na projekty identifikované v souvisejících opatření - celkem.

ASCEND s.r.o.



Celkem byly v rámci Programu identifikovány projekty za více než 3,8 mld. Kč, z čehož by dle analýzy slučitelnosti mohly být z OPŽP financovány projekty v objemu 553 mil. Kč a z ROP NUTS II Jihozápad projekty v objemu 2 360 mil. Kč, celkem tedy v objemu 2 913 mil. Kč. Odhad financování programu je založen na následujících předpokladech, že:  tíži financování rozhodujících dopravních staveb ponese státní rozpočet  současná podoba OPŽP zůstane zachována  podíl příspěvku z fondů EU bude v průměru činit 65 % celkových nákladů projektu  celkové náklady na předprojektovou a projektovou přípravu projektů budou činit 7 % z celkových nákladů na realizaci projektů Z těchto předpokladů vyplývá následující rámec pro financování:  maximální možný dosažitelný příspěvek z OPŽP ve výši cca 360 mil. Kč  maximální možný dosažitelný příspěvek z ROP NUTS II Jihozápad ve výši cca 1 534 mil. Kč  spolufinancování ve výši cca 1 019 mil. Kč  náklady na přípravu projektů ve výši cca 204 mil. Kč Podmínkou je příprava a realizace dostatečného počtu kvalitních projektů. To nebude možné bez realizace osvětové kampaně a technické asistence pro potenciální žadatele. U osvěty i technické asistence pro přípravu projektů bude pravděpodobně možné získat podporu z OPŽP v rámci priority „Technická asistence“. Příjemci technické asistence budou Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí. Potenciální žadatelé budou moci požádat MŽP nebo SFŽP o poskytnutí výše uvedené asistence. Poznámka zpracovatele: Finanční prostředky na některá opatření bude možné získat i z jiných finančních zdrojů. V předkládaném Programu se zpracovatel soustředil pouze na možnost čerpání finančních prostředků z OPŽP a ROP pro region NUTS II Jihozápad.

ASCEND s.r.o.



7. INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ MÍRY A EFEKTIVNOSTI PLNĚNÍ CÍLŮ PROGRAMU Monitorování míry a efektivnosti plnění cílů místního programu by mělo probíhat na základě pravidelného vyhodnocování vhodně navržených indikátorů. V souladu s obecnými principy monitorování a hodnocení programů strukturálních fondů jakož i indikátory operačního programu životní prostředí, navrhujeme v této kapitole následující vhodné indikátory. Protože součástí programu nebylo stanovení závazných cílů, kterých by mělo být programem dosaženo, neuvádíme u indikátorů jejich cílové hodnoty. Přesto se domníváme, že by město Tábor mělo diskutovat o tom, jakých realistických cílů, chce tímto programem dosáhnout a cílové hodnoty pro níže uvedené indikátory stanovit. Jedním z důvodů, proč do programu nebyly zařazeny (nad rámec platné metodiky) závazné cíle, je skutečnost, že z Operačního programu Životní prostředí byla vyřazena podpora snižování emisí z dopravy a podpora omezování emisí z domácností a bytových domů nenapojených na CZT je v současné době nejasná.

7.1 Indikátory dopadu 7.1.1 Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10 Procento obyvatel města žijících na území, kde byly v daném roce překročeny hodnoty stanovené denní nebo roční limitní úrovně znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí pro PM10. Měrná jednotka: procento obyvatel Informační zdroj: ČHMÚ Periodicita sledování: každoročně Výchozí hodnota 2005: 85% Cílová hodnota 2013: dosud nestanovena

7.2 Indikátory výsledku 7.2.1 Emise tuhých znečišťujících látek z malých stacionárních zdrojů Emise tuhých znečišťujících látek z malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3) na území města Tábor. Měrná jednotka: tuny za rok (t/rok) Informační zdroj: ČHMÚ Periodicita sledování: každoročně Výchozí hodnota 2004: 59,6 t/rok Cílová hodnota 2013: dosud nestanovena

ASCEND s.r.o.



7.2.2 Emise tuhých znečišťujících látek z mobilních zdrojů Emise tuhých znečišťujících látek z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) na území města Tábor. Měrná jednotka: tuny za rok (t/rok) Informační zdroj: ČHMÚ Periodicita sledování: každoročně Výchozí hodnota 2004: 5,7 t/rok Cílová hodnota 2013: dosud nestanovena

7.3 Indikátory výstupů 7.3.1 Počet projektů dle jednotlivých opatření tohoto programu Počet projektů, které byly v rámci města Tábor v jednotlivých opatřeních programu realizovány. Měrná jednotka: počet na opatření Informační zdroj: Městský úřad Periodicita sledování: každoročně Výchozí hodnota 2004: 0 Cílová hodnota 2013: dosud nestanovena 7.3.2 Celkové investiční náklady projektů dle jednotlivých opatření tohoto programu Celkové investiční náklady projektů, které byly v rámci města Tábor v jednotlivých opatřeních programu realizovány. Měrná jednotka: Kč na opatření Informační zdroj: Městský úřad Periodicita sledování: každoročně Výchozí hodnota 2004: 0 Cílová hodnota 2013: dosud nestanovena 7.3.3 Délka vysazené (rekonstruované) liniové izolační zeleně Celková délka vysazené (rekonstruované) liniové izolační zeleně, která byla v rámci města Tábor realizována. Měrná jednotka: m2 Informační zdroj: Městský úřad Periodicita sledování: každoročně Výchozí hodnota 2004: 0 Cílová hodnota 2013: dosud nestanovena

ASCEND s.r.o.



7.3.4 Výměra vysazené (rekonstruované) plošné izolační zeleně Celková výměra vysazené (rekonstruované) plošné izolační zeleně, která byla v rámci města Tábor realizována. Měrná jednotka: m2 Informační zdroj: Městský úřad Periodicita sledování: každoročně Výchozí hodnota 2004: 0 Cílová hodnota 2013: dosud nestanovena 7.3.5 Objem uspořené energie v důsledku realizovaných projektů Celkový objem uspořené energie v rámci města Tábor v důsledku realizovaných projektů. Měrná jednotka: GJ/rok Informační zdroj: Městský úřad Periodicita sledování: každoročně Výchozí hodnota 2004: 0 Cílová hodnota 2013: dosud nestanovena

7.4 Kontrola plnění a aktualizace programu V souladu s body o a p dle Přílohy č. 2 zákona o ovzduší doporučujeme následující zásady pro řízení programu:  jednou ročně zpracovat zprávu o plnění cílů programu a předložit ji radě města (včetně základní informace o překračování limitů kvality ovzduší a případné aktualizace opatření/projektů),  na základě rozhodnutí rady aktualizovat program, např. formou dodatku.

ASCEND s.r.o.



8.

ZDROJE INFORMACÍ



Internetové stránky: Český hydrometeorologický ústav - www.chmi.cz Český statistický úřad - www.czso.cz Město Tábor - www.tabor.cz Soustava Natura 2000 - www.natura2000.cz Teplárna Tábor, a.s. – www.tta.cz Ředitelství silnic a dálnic – www.rsd.cz U.S. Environmental Protection Agency – www.epa.gov Ministerstvo životního prostředí ČR – www.env.cz Státní fond životního prostředí ČR – www.sfzp.cz



Zákon č.86/2002, o ovzduší, v platném znění a příslušná prováděcí nařízení a vyhlášky



Databáze REZZO 1, REZZZO 2 a REZZO 3, Český hydrometeorologický ústav, rok 2004



Energetický koncept sídelní aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí, Seven Středisko pro efektivní využívání energie, 1999



Strategický plán rozvoje mikroregionu Táborsko 2007 – 2013



Operační program Životního prostředí, verze listopad 2006



Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, UDIMO spol. s r.o., červenec 2006



Tábor – Dopravní prognóza, ZESA spol. s r.o., 1998



Projektová dokumentace – komunikace Průmyslová zóna



Frank A. A. M. de Leeuw: A set of emission indicators for long-range transboundary airpollution. Environmental Science & Policy 5/2002, p. 135–145



Regionální operační program pro region NUTS II Jihozápad – Prováděcí dokument, prosinec 2006

ASCEND s.r.o.



9.

PŘÍLOHY

Příloha I

ZDROJE EMISÍ - Jednotlivé kategorie REZZO s uvedením příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území

Příloha II

KVALITA OVZDUŠÍ – Základní informace o imisní situaci v řešeném území Příloha 1:

Tabulky OZKO - % území a obyvatel s překročením imisních limitů

Příloha 2:

Imisní mapy OZKO

Příloha 3:

Imisní mapy ISKO řešeného území s překročením imisních limitů

Příloha 4:

Imisní limity, cílové imisní limity, dlouhodobé imisní cíle, meze tolerance a horní a dolní meze pro posuzování vyhlášené pro ochranu zdraví lidí podle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.

Příloha 5:

Přehled koncentrací znečišťujících látek v řešeném území ve vztahu k imisním limitům – souhrnný přehled

Příloha III

ASCEND s.r.o.

ROZPTYLOVÁ STUDIE


PROJEKT. Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor ZADAVATEL ZPRACOVATEL

Recommend Documents