Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor - Příloha III

Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor - Příloha III

PROJEKT Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor

Příloha III ROZPTYLOVÁ STUDIE

ASCEND s.r.o.

Strana 1 (celkem 25)


OBSAH SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................... 4 1.

ÚVOD.............................................................................................................................................. 5

2.

ROZSAH A OBSAH ZPRACOVÁNÍ .............................................................................................. 5

2.1.

Sběr dat ...................................................................................................................................... 5

2.2.

Zpracování, vyhodnocení a verifikace vstupních údajů ............................................................. 5

2.3.

Metodika modelování ............................................................................................................... 12

3.

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ROZPTYLOVÉ STUDIE DLE JEDNOTLIVÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK.......................................................................................................... 15

PM10 ....................................................................................................................................................... 15 NO2 ........................................................................................................................................................ 19 Benzen .................................................................................................................................................. 23 Seznam obrázků: Obrázek 1: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro PM10 v řešeném území ................ 17 Obrázek 2: Rozložení vypočtené průměrné denní koncentrace pro PM10 v řešeném území ............... 18 Obrázek 3: Intervaly překročení imisního limitu pro PM10 v řešeném území ........................................ 18 Obrázek 4: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro NO2 v řešeném území.................. 21 Obrázek 5: Rozložení vypočtené maximální hodinové koncentrace pro NO2 v řešeném území.......... 22 Obrázek 6: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro benzen v řešeném území ............ 25 Seznam tabulek: Tabulka 1: Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 1 v řešeném území (t/rok) .. 6 Tabulka 2: Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 2 v řešeném území (t/rok) .. 6 Tabulka 3: Pozaďové zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1) a jejich emise (t/rok) ............................ 8 Tabulka 4: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru...................................................... 13 Tabulka 5: Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Tábor - platná ve výšce 10 m nad zemí (v %) .. 13 Tabulka 6: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro PM10 v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) ...................................................................................................................... 15 Tabulka 7: Vypočtené koncentrace PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3)............................................................ 16 Tabulka 8: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro NO2 v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) ...................................................................................................................... 19 Tabulka 9: Vypočtené koncentrace NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3)........................................................................... 20 Tabulka 10: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro benzen v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) ................................................................................................................ 23 Tabulka 11: Vypočtené koncentrace benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3)............................................................ 24

ASCEND s.r.o.



Seznam grafů: Graf 1: Odborný odhad větrné růžice - platná ve výšce 10 m nad zemí (v %)..................................... 14 Graf 2: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách (v %) ............................................................................................ 16 Graf 3: Vypočtené koncentrace PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3)........................................................................... 17 Graf 4: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách (v %) ............................................................................................ 20 Graf 5: Vypočtené koncentrace NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3)........................................................................... 21 Graf 6: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách (v %) ............................................................................. 23 Graf 7: Vypočtené koncentrace benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) ............................................................ 24

ASCEND s.r.o.



SEZNAM ZKRATEK B(a)P CO CZT ČHMÚ ČIŽP LNA MW MŽP ČR NOx, NO2, NO NV OC OS PM10 RB REZZO ŘSD SLDB SO2 SPEZZO TE, TZL TNA TOC ÚEK UO VOCs

ASCEND s.r.o.

benzo(a)pyren oxid uhelnatý Centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí lehké nákladní automobily megawat Ministerstvo životního prostředí České republiky oxidy dusíku, oxid dusičitý, oxid dusnatý Nařízení vlády „Organic Compounds“ – organické látky osobní automobily prachové částice frakce PM10 referenční bod registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic Sčítání lidí, domů a bytů oxid siřičitý Souhrnná provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší tuhé emise, tuhé znečišťující látky těžká nákladní vozidla „Total Organic Compounds“ – celkové organické látky Územní energetická koncepce urbanistický obvod „Volatile Organic Compounds“ - těkavé organické látky



1.

ÚVOD

Rozptylová studie je vypracována jako podklad pro zpracování programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor.

2.

ROZSAH A OBSAH ZPRACOVÁNÍ Práci na rozptylové studii lze rozdělit do několika okruhů:      

sběr dat zpracování, vyhodnocení a verifikace vstupních údajů příprava vlastního modelu výpočtu výpočet verifikace vypočtených hodnot tabelární a grafické zpracování výsledků rozptylové studie

2.1. Sběr dat Pro výpočet rozptylové studie bylo potřeba získat velké množství podkladových údajů, především o zdrojích znečišťování ovzduší. Podkladem byla především databáze REZZO. V této databázi je vyjmenovaná a vedená databáze většiny zdrojů znečišťování ovzduší. Databází REZZO existuje několik typů. Základem jsou vyplněné formuláře původců znečišťování ovzduší (v případě REZZO 1, vyplnění formuláře je jejich zákonná povinnost), které dále putují na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), kde jsou údaje převáděny do elektronické podoby a část dat je pak odevzdávána na Český hydrometeorologický ústav (ČHMU), který je ze zákona správcem databáze. Z uvedeného je asi patrné, že tento složitý způsob získávání dat v sobě nese velké procento chyb a nepřesností, které je potřeba verifikovat. Základním zdrojem informací o zvláště velkých a velkých zdrojích v řešeném území byla databáze REZZO 1 (SPEZZO za rok 2004), dále pak databáze REZZO 2 (hlášení znečišťovatelů ovzduší, předávané na odbor životního prostředí města Tábor). Údaje o malých zdrojích byly získávány velice komplikovaným způsobem, jež bude popsán v rámci zpracování, vyhodnocení a verifikace vstupních údajů. Dalšími, neméně podstatnými, zdroji informací pro přípravu modelu rozptylové studie byly protokoly o autorizovaném měření významných zdrojů znečišťování ovzduší (protokoly o autorizovaném měření je vhodné použít z toho důvodu, protože ,jak už bylo uvedeno výše, databáze REZZO obsahuje značné množství chyb, vzniklých především složitým způsobem získávaní a přepisem dat na úřadech) a dále pak různé databáze, kde jsou uvedeny emisní faktory pro jednotlivé typy paliv ve vztahu k typu, spotřebě a kvality paliv (např.CORINAIR, EPA ,NV 355/2002 Sb., atd.). Z hlediska ovzduší byla nejzásadnějšími zdroji emisí a tím i imisí automobilová doprava a zdroje REZZO 3, které bývají ve velkých městech z hlediska imisního zásadním problémem. V celém programu snižování emisí a imisí se vycházelo z dat sčítání automobilové dopravy za rok 2005 (ŘSD 2006), která byla přepočtovými koeficienty navýšena na rok 2006. V modelování byla zohledněna i uvažovaná komunikace v průmyslové zóně Sever.

2.2. Zpracování, vyhodnocení a verifikace vstupních údajů Na základě dosavadních zkušeností s databázemi REZZO bylo nejdříve započato s verifikací a dopracováním vstupních údajů. Bylo potřeba jednak verifikovat a doplnit chybějící údaje pro umístění jednotlivých zdrojů, dále pak na základě křížových analýz verifikovat data ve vztahu spotřeba paliva versus množství uvolněných emisí, provozní hodiny, objemové toky spalin atd. V následujícím textu jsou ve zkratce uvedeny použité postupy při doplňování chybějících údajů a verifikací jednotlivých typů dat.

ASCEND s.r.o.



 Databáze REZZO 1 Prvním zásadním nedostatkem databáze byly údaje o geografických souřadnicích vlastních zdrojů. Zdroje znečišťování ovzduší byly usazeny do souřadného systému na základě adresných bodů, získaných v rámci spolupráce s Městským úřadem. Výše uvedenými způsoby byla získána emisní data, která byla nutno ověřit ve vztahu ke spotřebě paliva nebo ve vztahu k požívané technologii křížovými analýzami jednotlivých údajů o zdroji ve vztahu k celkové spotřebě paliv. Výsledné emise ze zdrojů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1: Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 1 v řešeném území (t/rok) Název zdroje Agpi, a.s. - výroba vajec a odchov kuřic AL INVEST Břidličná, a.s., divize TAPA Tábor BRISK Tábor a. s. EIT a.s. KATEV spol.s.r.o. - chemická čistírna Tagrea, a.s. - Výrobna krmných směsí Teplárna Tábor, a.s. – TTA 1, Průmyslový obvod * Zahrnuje OC,TOC Poznámka: Řazeno podle abecedy

TE 0,168 0,023 1,394 0,051 0,033 0,004 5,950

SO2 1,580 0,000 2,643 0,020 0,260 0,000 340,890

t/rok NOX 0,148 1,143 28,590 1,000 0,250 0,034 130,120

CO 0,108 3,880 4,910 10,020 0,001 0,005 3,590

VOC* 0,027 0,995 0,160 0,124 0,012 0,028 8,990

 Databáze REZZO 2 Na rozdíl od databáze REZZO 1 se údaje v databázi REZZO 2 o umístění jednotlivých zdrojů nesledují vůbec. Proto zásadním problémem bylo umístit zdroje do území. Většina studií tohoto rozsahu údaje o umístění zdrojů neřeší a umístí zdroje na střed obcí. Dle našeho názoru je vhodnější způsob umístit zdroje tam kam opravdu patří a to hned z několika důvodů. Jednak i mezi středními zdroji jsou zdroje o celkovém tepelném výkonu od 4 do 5 MW, což již jsou hodně významné zdroje především pro mikroregion ve kterém se nacházejí a můžou tedy významným způsobem ovlivnit kvalitu ovzduší v bezprostřední blízkosti zdroje. Údaje o emisních charakteristikách zdrojů byla získávána obdobný způsobem jako emisní charakteristiky REZZO 1 s tím rozdílem, že významným způsobem převažoval výpočet emisí na základě emisních faktorů pro jednotlivé škodliviny a jednotlivá paliva. Emise z uvažovaných zdrojů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2: Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 2 v řešeném území (t/rok) Název zdroje 1. Základní škola Tábor - kotelna 2. Základní škola Tábor - kotelna 3. Základní škola Tábor – kotelna - 1.budova 3. Základní škola Tábor – kotelna - 2.budova ARAL ČR a.s. - čerpací stanice PHM Tábor AUTOPRODEJ s.r.o. - kotelna AUTOPRODEJ s.r.o. - lakovna BYTES Tábor s.r.o. - domovní kotelna K 11 BYTES Tábor s.r.o. - domovní kotelna K 12 BYTES Tábor s.r.o. - kotelna K 1 BYTES Tábor s.r.o. - kotelna K 2 MěÚ Tábor BYTES Tábor s.r.o. - kotelna K 4 MěÚ Tábor COMETT PLUS spol. s r.o. - ČS nafty Tábor Chýnovská CONOCO Czech Republic s.r.o. - čerpací stanice PHM „JET“ Tábor - Měšice Česká republika-vojenská správa, VÚ 1825 - čerpací ASCEND s.r.o.

TE 0,002 0,001 0,002 0,001

SO2 0,001 0,000 0,000 0,000

t/rok NOX 0,219 0,082 0,155 0,190

CO 0,036 0,016 0,005 0,064

0,043 0,013 0,003 0,003 0,015 0,002 0,001

0,013 0,013 0,001 0,001 0,007 0,000 0,000

0,200 0,059 0,265 0,197 1,156 0,035 0,096

0,012 0,003 0,128 0,002 0,254 0,002 0,012

VOC* 0,007 0,003 0,006 0,005 0,3620 0,007 0,002 0,009 0,009 0,048 0,005 0,002 0,743 0,483 0,009



Název zdroje stanice Česká republika-vojenský útvar 5648 Tábor - ČS PHM České dráhy a.s. - administrativní budova Tábor – Košínská - Čekanice České dráhy a.s. – DKV - čerpací stanice PHM Tábor Kamenická ČSSZ Praha-Okresní správa soc. zabezpečení Tábor – kotelna DELVITA a.s. – kotelna Tábor DITA, výrobní družstvo invalidů – kotelna ústředí Tábor Divadlo Oskara Nedbala – kotelna Tábor DOMITA a.s. – čerpací stanice PHM Tábor DOMITA a.s. – kotelna a pekařské pece Domov mládeže Tábor – kotelna Drahomíra Wágnerová – čerpací stanice PH Tábor – Chýnovská Drahomíra Wágnerová – čerpací stanice PH Tábor – Klokoty FAURECIA LECOTEX a.s. – čerpací stanice nafty Tábor Friall spol. s r.o. – kotelna Tábor Greiner perfoam s.r.o. – plynová kotelna Jednota, obchodní družstvo Tábor – kotelna ústředí Tábor Jednota, obchodní družstvo Tábor – nákupní středisko Tábor Kaufland Česká republika v.o.s. – kotelna Tábor Komerční banka a.s. – kotelna Tábor Nábytek VASA spol. s r.o. – výrobní linka Tábor OkÚ Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových – kotelna A Tábor OkÚ Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových – kotelna B Tábor OMV Česká republika s.r.o. – čerpací stanice PHM Tábor E 55 Pohřební a kremační ústav Tábor s.r.o. – krematorium Policie ČR, Správa Jihočeského kraje – čerpací stanice PHM Tábor Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřevy pražírny Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřevy hvozdů č.2 a 3 Rudolf s.r.o., Sladovna Tábor - ohřev hvozdu č.4 Sempra Centrum Veselí nad Lužnicí s.r.o. – kotelna Tábor Shell Czech Republic a.s. – čerpací stanice PHM Tábor SOŠ stavební a SOU stavební – kotelna Tábor Tagrea a.s. – sušárna obilí č.16,17 – silo I betonové Čekanice Tagrea a.s. – výrobna krmných směsí Čekanice, vyvíječ páry Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s. – kotelna ČOV Tábor VSP DATA a.s. – kotelna Tábor * Zahrnuje OC,TOC Poznámka: Řazeno podle abecedy

ASCEND s.r.o.

TE

SO2

t/rok NOX

CO

VOC* 0,101

0,075

1,073

0,091

6,476

0,642 0,276

0,001

0,000

0,059

0,014

0,003

0,002

0,000

0,060

0,042

0,004

0,002

0,001

0,155

0,000

0,007

0,001

0,001

0,096

0,040

0,017 0,018

0,008 0,009

1,284 1,340

0,002 0,006

0,004 0,0000 0,054 0,058 0,144 0,274 0,0000

0,027 0,002

0,012 0,000

1,116 0,084

0,021 0,016

0,080 0,004

0,101

0,978

0,541

0,694

0,014

0,199

0,694

0,309

0,601

0,025

0,002 0,000

0,000 0,000

0,030 0,071

1,388 3,470

0,004 0,003 0,0010

0,001

0,000

0,089

0,000

0,003

0,001

0,000

0,058

0,000

0,002 0,108

0,000

0,000

0,045

0,007

0,001 0,1200

0,010 0,010 0,008

0,001 0,001 0,004

0,363 0,736 0,579

0,105 0,000 0,035

0,031 0,031 0,025

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000 0,298

0,000

0,001

0,000

0,001

0,000

0,000

0,000

0,041

0,000

0,002

0,004

0,002

0,304

0,048

0,010

0,001

0,042

0,428

0,096

0,002

0,093

0,874

0,437

0,026

0,015



 Databáze REZZO 3 Emise znečišťujících látek byly vyhodnoceny na základě databáze REZZO 3, které vydává ČHMU. U spotřeby tuhých paliv v domácnostech byl proveden vlastní výpočet a to na základě údajů SLBD 2001, údajů o dodávce tepla z CZT po jednotlivých urbanistických obvodech (z výchozích bilancí ÚEK) a údajů o dodávkách zemního plynu pro obyvatelstvo. Emise ze spalování tuhých paliv byly propočteny pomocí údajů ze zprávy TEKO k charakteristikám spalovaných paliv. Výpočet emisí ze spotřeby zemního plynu v domácnostech vycházel z údajů o dodávkách zemního plynu v členění dle kategorie odběru a UO a emisních faktorů dle uvedené vyhlášky.  Databáze REZZO 4 Jak již bylo uvedeno výše, doprava byla řešena na základě sčítání automobilové dopravy za rok 2005, která byla přepočtovými koeficienty navýšena na rok 2006 následujícím způsobem:  TNV:  LNA:  OS:

1,17 1,2 1,23

Do rozptylové studie byla zahrnuta i automobilová doprava na uvažované komunikaci do průmyslové zóny Sever. Pro modelové vyhodnocení bylo potřeba každou komunikaci jenž byla součástí výše uvedeného sčítání a byla zahrnuta do modelu znečištění ovzduší, rozdělit na úseky po 50 metrech. Tento krok má následující zdůvodnění. Jelikož bylo dopředu rozhodnuto po kroku sítě 100 metrech, bylo důležité, aby liniové zdroje měly nižší krok než je právě zvolený krok sítě referenčních bodů. Dále pak byla podél komunikace vytvořena druhá síť referenčních bodů lemující komunikaci v konstantní vzdálenosti a bylo vhodné, z hlediska grafických výstupů modelu, aby mezi krokem klasické čtvercové sítě byly alespoň dva body sítě lemující komunikaci. Pro výpočet rozptylové studie imisního zatížení z dopravy jsou limitující zvolené emisní faktory. Pro výpočty emisí z automobilové dopravy byla použita nová metodika, kterou vyvinula Vysoká škola chemicko-technologická a Ateliér ekologických modelů v rámci projektu MŽP ČR. Metodika umožňuje hodnotit celkem 57 anorganických a organických látek či jejich skupin. Emisní model, zpracovaný na základ této metodiky, umožňuje zohlednit při výpočtech emisí působení jednotlivých faktorů (typ vozidla, skladba dopravního proudu,rychlost, sklon apod.) pomocí soustavy vzájemných provázaných rovnic. Metodika byla publikována MŽP ČR v říjnu 2002 jako závazný výpočetní postup pro hodnocení emisí z dopravy (program MEFA 02). Do hodnocení byly, jako plošné zdroje emisí, zahrnuty i jiné zdroje dopravy, tak jak je to běžné i v ostatních krajích. Podklady o emisích těchto zdrojů byly převzaty z ČHMU. Nicméně je nutné uvést, že tyto emisní faktory jsou pro městský typ dopravy velice problematické. Bylo potřeba, na základě zkušeností, navýšit vliv automobilové dopravy v místech dopravních křížení a tam, kde dochází k častému ucpávání sledovaných komunikací.  Pozaďové zdroje znečišťování ovzduší Do rozptylové studie byly zahrnuty jako pozadí všechny významné velké stacionární zdroje emisí (REZZO 1). Jejich výčet a emise uvádí následující tabulka. Tabulka 3: Pozaďové zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1) a jejich emise (t/rok) Název zdroje 1.Jihočeský drůbežářský podnik, s.r.o. AES Bohemia spol. s r. o.

ASCEND s.r.o.

Obec

TE

SO2

t/rok NOX

VOC*

CO

Veselí nad Lužnicí

0,000

0,000

0,200

0,050

0,000

Planá nad Lužnicí

86,400

2597,100

965,300

283,400

48,930



Název zdroje AGPI PŘEŠTĚNICE spol. s r.o.porodna prasat Agpi, a.s. - odchovna kuřic Nový Dvůr AGPI, a.s. - porodna prasnic Agpi, a.s. - Porodna prasnic Pořín Agpi, a.s. - výkrm prasat a porodna Agpi, a.s. - výkrm prasat, Lety Agpi, a.s. - výkrmna brojlerů Agpi, a.s. - výkrmna brojlerů Agpi, a.s. - výkrmna prasat Turovec AGRO - D, a.s. - Výkrmna br. kuřat AGRO Čejetice s.r.o. - hala Sedlíkovice AGRO Čejetice s.r.o. - hala Sudoměř AGRO CHÝNOV, zemědělské obchodní družstvo ALAS, a.s. Aloisie Křiváčková - prádelna a čistírna AUTO ŠEVČÍK c.z., spol. s r.o. lakovna Blatenská ryba, spol. s r.o. Výkrmna BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec a.s. BROLA a.s. výkrm kuřat Bytová správa města Soběslavi spol. s.r. ČMO-české a Moravské obalovny s. r. o. ČMO-české a moravské obalovny, s. r. o. DENIOS s r.o. DMP s.r.o. - výkrm brojlerů drůbežárna Drůbež Blakova Lhota spol. s r.o. Drůbež Radomyšl, s.r.o. - farma Čejetice Drůbež Radomyšl, s.r.o. - farma Radomyšl DURA AUTOMOTIVE CZ s.r.o. DURA AUTOMOTIVE CZ s.r.o. E.ON energie a.s. - výtopna ELK a.s. ERDING a.s. Centrální plynová kotelna Farma Dolní Hořice GRANA a.s. -výrobně nákupní středisko Grena a.s. HELUZ v.o.s - Cihelna ING. MARTA TŮMOVÁ Výkrmna brojlerů INTER INDUSTRY GROUP a.s. ASCEND s.r.o.

Obec

TE

SO2

t/rok NOX

VOC*

CO

Přeštěnice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Písek

0,040

0,460

0,020

0,030

0,000

Chotoviny Dolní Hořice Kostelec nad Vltavou Lety Králova Lhota Smetanova Lhota

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000 0,010 0,030

0,000 0,000 0,320

0,000 0,050 0,020

0,000 0,000 0,030

0,000 0,000 0,010

Turovec

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Kardašova Řečice

0,020

0,000

0,070

0,020

0,000

Strakonice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Čejetice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Chýnov

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Dolní Bukovsko

0,150

1,420

0,130

0,050

0,030

Vodňany

0,100

0,060

0,310

0,000

0,000

Vodňany

0,020

0,000

0,010

0,000

0,070

Myštice

0,010

0,000

0,070

0,010

0,000

Přehořov

0,010

0,000

0,060

0,010

0,000

Lažánky

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Soběslav

0,070

41,480

6,570

5,940

3,550

Soběslav

0,170

0,010

1,750

0,150

0,010

Písek

0,450

0,010

2,790

0,230

0,020

Strakonice

0,050

0,000

0,020

0,000

7,800

Pracejovice

0,000

0,000

0,040

0,010

0,000

Dražice

0,020

0,000

0,420

0,080

0,020

Čejetice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Radomyšl

0,010

0,000

0,400

0,080

0,020

Blatná Strakonice Mydlovary Planá nad Lužnicí

0,630 0,560 0,090 0,410

0,010 0,000 0,270 0,180

1,910 0,610 6,030 3,600

0,340 0,100 0,300 3,400

0,420 9,670 0,110 1,190

Bechyně

0,020

0,010

0,090

0,390

0,160

Dolní Hořice

0,000

0,000

0,160

0,050

0,030

Záhoří

0,020

0,020

0,600

0,120

0,090

Veselí nad Lužnicí Dolní Bukovsko

39,510 10,560

8,280 0,070

61,070 12,180

41,830 9,800

1,530 0,510

Libějovice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Husinec

0,930

0,040

0,110

0,040

1,050



Název zdroje INTER INDUSTRY GROUP a.s. provozovna Ivanka Šenkýřová - Farma Cikar Jaderná elektrárna Temelín Jan Virag- KBU - Velkokapacitní výkrm brojlerů JAROKAI - Jaromír Kainc LAKOVNA Jihočeská drůbež a.s. Vodňany Jihočeské dřevařské závody Soběslav a.s. Jiří Šonka - Farma u lesa - výkrm brojlerů JITEX Písek,a.s.,hlavní závod Písek JITONA, a.s. - závod Soběslav Josef Kabele - Čistírna textilu KOVOSVIT MAS, a.s. - Sezimovo Ústí - slévárna Laufen CZ s.r.o. - provozovna Bechyně MADETA a.s. - závod Planá n. Lužnicí Madeta a.s. závod Strakonice Martin Wolf - CLINT - farma Rojice Martin Wolf - CLINT - farma Štěkeň Martin Wolf - farma Osek Maso Planá, a. s. Mavela a.s. Dynín - rozmnož. chov prasat Mavela a.s. Dynín - výkrm prasat Mavela a.s. chov slepic Mavela a.s. odchov kuřic Městský pivovar PLATAN s.r.o. MEYSTER CZ s.r.o. - Strakonice MO ČR - VUSS Č.Budějovice Nemocnice Písek Ogmios s.r.o.- lakovna Písek Ogmios.r.o.- kotelna, lakovna, dřevovýrobna Omnitch Plus s.r.o. PAVUSI a.s. Pigmal a.s. - porodna prasnic a odchov selat PIGMAL a.s. - Výkrmna prasat Podnik živočišné výroby a.s. Podnik živočišné výroby a.s. Vajax Ponědraž s.r.o. výkrm prasat Lhota POŠUMAVÍ, a.s. - výkrmna brojlerů Produkční stanice Ponědrážka Quail spol. s r.o. - biodegrační a soli R.A.B. spol. s r.o. ŠVCH prasnic

ASCEND s.r.o.

Obec

TE

SO2

t/rok NOX

CO

VOC*

Husinec

0,040

0,010

0,270

1,260

0,020

Kardašova Řečice Temelín

0,000 0,040

0,000 0,000

0,000 1,430

0,000 0,060

0,000 0,360

Boudy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Čkyně

0,160

0,000

0,000

0,000

3,130

Vodňany

0,020

0,020

1,840

0,240

0,150

Soběslav

4,540

0,120

0,720

0,140

2,420

Sudoměřice u Bechyně

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Písek

6,530

97,300

41,120

20,040

6,950

Soběslav Písek

1,770 0,000

1,370 0,000

5,950 0,000

1,960 0,000

2,170 0,100

Sezimovo Ústí

6,010

0,630

1,900

34,120

143,630

Bechyně

0,930

1,860

16,630

37,150

0,220


14,100

0,000

0,000

0,000

0,000

Strakonice Rojice

20,810 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

Štěkeň

0,000

0,000

0,010

0,000

0,000

Osek Planá nad Lužnicí

0,000 0,450

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 9,410

0,000 0,790

Dolní Bukovsko

0,010

0,000

0,040

0,010

0,000

Mazelov Dynín Dolní Bukovsko Protivín Strakonice Hodonice Písek Písek

0,010 0,000 0,000 27,100 3,890 0,030 0,030 0,020

0,070 0,000 0,000 136,000 0,750 0,010 0,000 0,000

0,010 0,020 0,030 276,000 0,680 1,860 1,840 0,000

0,020 0,000 0,000 58,400 0,970 0,100 0,290 0,000

0,010 0,000 0,000 3,200 0,900 0,040 0,060 2,190

Mirotice

0,420

0,800

0,250

5,000

0,080

Písek Veselí nad Lužnicí

0,060 0,020

0,000 0,250

0,050 0,070

0,000 0,000

0,310 0,000

Ratibořské Hory

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Malšice Dolní Hořice

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

Strakonice

0,000

0,000

0,150

0,010

0,020

Dynín

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Střelské Hoštice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ponědrážka

0,140

1,160

0,320

0,410

0,210

Temelín

0,000

0,000

0,000

0,000

2,070

Lomnice nad Lužnicí

0,160

0,950

0,170

5,570

1,260



Název zdroje REPROGEN, a.s. - Planá nad Lužnicí - SKV RESTACO LAKOVNA RUMPOLD s.r.o.-provozovna Spalovna SCHIEDEL a.s. - závod Zliv SIGNUM spol. s r.o. - závod 03 SILON a.s. Společnost VOJTOVI - obchod, služby, s.r.o. Strakonická obalovna s.r.o.obalovna živ Technické služby města Blatné s.r.o. Teplárna Písek Teplárna Písek a.s. - výtopna Teplárna Strakonice, a.s. TINOSS s.r.o. - Výkrmna kuřecích brojlerů TONAK a.s. - závod Strakonice Transgas a.s. - Kompresní stanice UNI CZ a.s. Soběslav Velkovýkrmna brojlerů, s.r.o. VELKOVÝKRMNA PRASAT a.s. Veselské služby s.r.o. - plynová kotelna Veselské služby s.r.o. - uhelná kotelna Viasfalt- spol. s.r.o.- obalovna Teltoma Vladimír Simota - drůbežárna VOD Všemyslice - VKT Slavětice VOS a.s. VSP Unistroj a.s. Planá nad lužnicí Výkrmna drůbeže Chobot Výrobně obchodní družstvo Výrobně obchodní družstvo Lidmovice - VK Výrobně obchodní družstvo Všemyslice Wienerberger cihl.prům. -Záv.21 Wienerberger cihl.prům. -Záv.22 Wienerberger cihl.prům. -Záv.23 Zemědělské a obchodní družstvo PODHRADÍ Zemědělské družstvo NOVA Zemědělské družstvo Novosedly farma Volenice Zemědělské družstvo OPAŘANY výkrm jate Zemědělské družstvo Pluhův Žďár Zemědělské družstvo PŘEŠŤOVICE - VKK 800 Zemědělské družstvo Ražice výkrm brojlerů Zemědělské družstvo Slapy - VKK ASCEND s.r.o.

Obec

TE

SO2

t/rok NOX

CO

VOC*

Malšice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Týn nad Vltavou

0,270

1,080

0,220

0,070

2,420

Strakonice

0,090

0,510

1,870

0,170

0,070

Zliv Deštná Planá nad Lužnicí

0,690 3,660 0,890

8,440 0,000 0,000

2,360 0,240 0,000

66,200 0,010 0,000

0,170 0,010 2,580

Strakonice

0,000

0,000

0,000

0,000

2,510

Mutěnice

0,230

0,000

0,730

0,120

0,050

Blatná

0,030

0,000

1,510

0,030

0,060

Písek Písek Strakonice

2,880 1,420 12,580

432,160 19,870 1280,880

130,390 3,420 452,570

48,950 0,660 99,330

414,240 2,350 24,870

Protivín

0,040

0,000

0,180

0,040

0,000

Strakonice Žíšov Soběslav Vlachovo Březí Strunkovice nad Blanicí

0,000 0,000 0,020 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 134,030 0,440 0,000

0,000 25,100 0,200 0,000

1,100 0,070 0,850 0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000


0,030

0,000

0,130

0,070

0,040


1,680

28,410

7,250

6,880

0,690

Soběslav

0,020

0,590

0,050

0,100

0,010

Hracholusky Všemyslice Písek

0,000 0,000 2,400

0,000 0,000 0,000

0,060 0,000 0,020

0,000 0,000 0,070

0,000 0,000 24,090


0,310

0,000

0,000

0,000

4,800

Uzenice VšemysliceBohunice Strakonice Lidmovice

0,010

0,000

0,040

0,010

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Temelín

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Číčenice 101 Týn nad Vltavou Lety

3,370 2,600 8,260

12,680 4,130 36,900

8,200 13,720 15,190

173,200 37,510 137,820

10,890 1,900 1,800

Choustník

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Dříteň

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Volenice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Stádlec

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Pluhův Žďár

0,000

0,000

0,000

0,000

0,010

Přešťovice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ražice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Lom

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000



Název zdroje Zemědělské družstvo Třebohostice Zemědělské družstvo Vodňanyvýkrmna brojlerů Zemědělské služby Dynín, a.s. ZEMPO - VOS, a.s. - porodna prasnic ZOD "Blata" - VKK Sedlec ZŘUD - Masokombinát Písek cz a.s. ZVVZ a.s. Milevsko * Zahrnuje OC,TOC Poznámka: Řazeno podle abecedy

Obec

TE

SO2

t/rok NOX

CO

VOC*

Mečichov

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Vodňany

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Dynín Strunkovice nad Blanicí Temelín

0,250

2,340

0,430

1,270

0,060

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Písek

0,650

10,910

4,310

0,410

0,480

Milevsko

3,980

129,760

51,190

40,170

71,360

I když jsou výše uvedené zdroje především lokálního působení (vzhledem k charakteru emisí a výšce komína) a nepředpokládalo se ovlivnění imisní situace v řešeném území, byly do modelu zahrnuty. Údaje o referenčních bodech Pro výpočet imisní charakteristiky bylo vytvořeno zájmové území s sítí uzlových bodů v počtu 22 278 s krokem 50 m (základní síť RB) a dále pak síť referenčních bodů lemující komunikaci. Lokalizace a vyhodnocení emisí v jednotlivých bilančních jednotkách Lokalizace zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 a vyhodnocení jejich příspěvku v jednotlivých bilančních jednotkách řešeného území je prováděno na základě souřadnic. Zdroje REZZO 3 jsou vztaženy k počtu domů/bytů nenapojených na CZT z databáze SLDB v jednotlivých městských částech. Pokud známe celkové emise ze zdrojů REZZO 3 a počet domů/bytů nenapojených na CZT z databáze SLDB, spočítáme podíl domů/bytů nenapojených na CZT ze SLBD v jednotlivých městských částech a vypočteným podílem pak rozpočítáme celkové emise REZZO 3.

2.3. Metodika modelování Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení zvolených hraničních koncentrací byl proveden podle novelizované metodiky „SYMOS 97“, která byla vydána MŽP ČR v roce 2003. Pro výpočet emisí z dopravy – konkrétně pro resuspendované částice byla použita metodika US EPA „AP-42 - Compilation of Air Pollutant Emission Factors“ (dříve ASEM 1.02), která obsahuje emisní faktory pro jednotlivé fáze dopravy na zpevněných a nezpevněných komunikacích. Metodika vychází z počtu automobilů na předmětných komunikacích, klimatických podmínek dané lokality a předpokládaného složení prachových částic na základě pedologických faktorů. Metodika „SYMOS 97“ je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky.

ASCEND s.r.o.



Tabulka 4: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru třída stability I II III IV V

rozptylové podmínky silné inverze, velmi špatný rozptyl inverze, špatný rozptyl slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky normální stav atmosféry, dobrý rozptyl labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

výskyt tříd rychlosti větru (m/s) 1,7 1,7 5 1,7 5 11 1,7

5 1,7

11 5

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím i k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek. To je právě případ inverzí, při kterých jsou rozptylové podmínky popsané pomocí tříd stability I a II. Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně vychlazuje a ochlazuje přízemní vrstvu ovzduší. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou trvat i nepřetržitě mnoho dní za sebou. V letní polovině roku, kdy je příkon slunečního záření vysoký, se inverze obvykle vyskytují pouze v ranních hodinách před východem slunce. Výskyt inverzí je dále omezen pouze na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a tedy rozrušení inverzí. Silné inverze (třída stability I) se vyskytují jen do rychlosti větru 2 m/s, běžné inverze (třída stability II) do rychlosti větru 5 m/s. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III a IV, kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí teplý vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Ze stejného důvodu jako u inverzí se tyto rozptylové podmínky nevyskytují při rychlosti větru nad 5 m/s. Pro území města Tábor byl pro výpočet rozptylové studie použit odhad větrné růžice pro 5 tříd teplotní stability atmosféry a 3 třídy rychlosti větru dle Bubníka a Koldovského, zpracovaný ČHMÚ Praha. Parametry této růžice jsou prezentovány v následující tabulce a na obrázku s rozdělením podle jednotlivých tříd rychlosti a stability, která je vytvořena programem „SYMOS 97“, verze 2003. Tabulka 5: Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Tábor - platná ve výšce 10 m nad zemí (v %) Třída/rychlost (m/s) I.tř. v=1.7 II.tř. v=1.7 II.tř. v=5 III.tř. v=1.7 III.tř. v=5 III.tř. v=11 IV.tř. v=1.7 IV.tř. v=5 IV.tř. v=11 V.tř. v=1.7 V.tř. v=5 Celkem (údaje do grafu)

ASCEND s.r.o.

S 0,04 0,36 0,04 3,23 0,31 0 3,99 0,32 0 0,59 0,83

SV 0,04 0,12 0,03 2,44 0,1 0 0,99 0,06 0 0,21 0,32

V 0,01 0,03 0,05 2,08 0,27 0 1,16 0,14 0 0,13 0,14

JV 0,11 0,42 0,57 5,07 0,31 0,06 2,58 0,15 0,04 0,42 1,07

J 0,1 0,67 0,16 4,44 0,18 0 2,96 0,12 0 0,73 0,33

Směr JZ 0,12 0,61 0,07 3,46 0,06 0 4,06 0,07 0 1,24 1

Z 0 0,01 0,02 1,73 0,21 0 3,33 0,36 0 0,23 1,01

SZ 0,05 0,3 0,06 3,35 0,46 0,04 11,68 0,82 0,06 1,22 2,37

CALM 9,01 9,85 0 2,34 0 0 1,6 0 0 0,68 0

Součet 9,48 12,37 1 28,14 1,9 0,1 32,35 2,04 0,1 5,45 7,07

9,71

4,31

4,01

10,8

9,69

10,69

6,9

20,41

23,48

100/100



Graf 1: Odborný odhad větrné růžice - platná ve výšce 10 m nad zemí (v %)

Metodika SYMOS' 97 musela být oproti původní verzi upravena. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší. Tyto změny zahrnují např.:  stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací nebo 8-hodinových průměrných hodnot (dříve 1/2-hodinové hodnoty)  hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO2 (dříve pouze NOx) Změna průměrovací doby se promítla do změny rozptylových parametrů σy a σz (viz [9] Metodika, kap.3.2.5.1.) tak, aby popisovaly rozptyl znečišťujících látek v delším časovém intervalu. Pro NO2 a PM10 jsou jako krátkodobé koncentrace počítané 1-hodinové průměrné hodnoty. Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle předchozí praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku označených NOx. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NOx byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NOx je přitom tvořena zejména dvěmi složkami, a to NO a NO2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NOx ve vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově imisní limit pro NO2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí, zřejmě proto, že pro člověka je NO2 mnohem toxičtější než NO. Ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO2, přičemž rychlost této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože vstupem do výpočtu zůstaly emise NOx, bylo nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO2 v závislosti na rozptylových podmínkách. Podle dostupných informací obsahují průměrné emise NOx pouze 10 % NO2 a celých 90 % NO. Rychlost konverze NO na NO2 popisuje parametr kp, jehož hodnota závisí na třídě stability atmosféry. Zároveň platí, že i po dostatečně dlouhé době zbývá 10 % oxidů dusíku ve formě NO. Vztah pro výpočet krátkodobých koncentrací NO2 z původních hodnot koncentrací NOx pak má tvar

   x  c  c 0 . 0,1  0,8.1  exp  k p . L     u h1       kde c je krátkodobá koncentrace NO2 c0 je původní krátkodobá koncentrace NOx xL je vzdálenost od zdroje ASCEND s.r.o.



uh1 je rychlost větru v efektivní výšce zdroje. Výpočet průměrných denních koncentrací prachu byl odvozen na základě vztahu mezi naměřenými průměrnými denními koncentracemi a maximálními hodinovými hodnotami na měřicích stanicích v ČR. Tento vztah se dá vyjádřit rovnicemi: Pro PM10: pro Ch ≤ 350 µg/m3 pro Ch > 350 µg/m3

Cd = 0,808 . Ch Cd = 220,35 . ln Ch - 1008

Denní průměry koncentrací se pak stanoví z vypočtených hodinových hodnot (podle metodiky SYMOS) pomocí těchto vztahů. Výpočet koncentrací prachu způsobených vířením prašných částic větrem na prašných plochách byl proveden podle metodiky [11], která byla upravena pro použití v metodice SYMOS' 97. Metodika umožňuje ze znalosti geometrického tvaru prašné plochy a její rozlohy, křivky zrnitosti částic a jejich hustoty, větrné růžice a topografie terénu v okolí zdroje stanovit krátkodobé koncentrace prachu v libovolném bodě v okolí v závislosti na směru a rychlosti větru a rovněž průměrné roční koncentrace a dobu překročení zvolených hraničních koncentrací. Podle této metodiky prašné emise silně závisí na rychlosti větru. Při slabém větru do rychlosti zhruba 4 m/s jsou prašné emise prakticky nulové, při vyšších rychlostech větru nad 10 m/s velmi rychle vzrůstají. Nejvyšší rychlost větru, pro kterou se koncentrace prachu počítají, je 20 m/s. Při výpočtu se předpokládá, že prašný povrch je suchý, sypký a bez vegetace. Naproti tomu při výpočtu ostatních charakteristik prašnosti se již bere v úvahu doba během roku, po kterou se z povrchu nepráší, protože je z přirozených příčin vlhký nebo pod sněhem. Tato doba činí zhruba 1/3 roku.

3.

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ROZPTYLOVÉ STUDIE DLE JEDNOTLIVÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

Výpočet byl proveden pro následující znečišťující látky: NO2, PM10, benzen a SO2. Místo VOCs byl zvolen benzen, protože na rozdíl od VOCs má imisní limit. PM10 Výpočet primární emise PM10 z TZL byl uvažován na úrovni od 10 do 23 % v závislosti na typu zdroje. Při výpočtu vycházíme z výsledků autorizovaných měření (databáze ENVING, DETEKTA) na různých typech zdrojů. Podíly jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší a jejich příspěvky k imisnímu zatížení pro průměrné roční koncentrace PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách řešeného území jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech. Tabulka 6: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro PM10 v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 ASCEND s.r.o.

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

1,3 1,2 1,1 0,7 0,7 0,6 1,8

0,4 0,5 0,3 0,3 0,4 1,2 0,9

43,5 30,5 50,7 40,9 49,4 44,5 42,6

16,4 20,3 14,4 17,4 14,9 16,1 16,4

Resuspendované částice 38,3 47,4 33,6 40,7 34,7 37,6 38,3 Strana 15 (celkem 25)


8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

3,4 1,1 0,5 0,5 0,7 1,2 1,3 1,0 2,1 1,6 2,4 1,4

0,5 0,4 0,5 0,8 0,9 0,8 0,4 0,5 0,3 0,3 0,3 0,3

36,9 60,4 53,6 46,2 27,2 26,2 63,1 43,7 24,5 39,7 18,9 18,5

17,8 11,4 13,6 15,8 21,4 21,6 10,6 16,4 21,9 17,5 23,5 24,0

41,4 26,7 31,8 36,8 49,9 50,3 24,6 38,3 51,2 40,9 54,8 55,9

Graf 2: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách (v %)

%

PM10 70 60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

bilanční jednotka REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Resuspendované částice

Tabulka 7: Vypočtené koncentrace PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

0,10521415 0,19806569 0,08089686 0,10865913 0,07946691 0,09767857 0,34119122 0,57625000 0,05859738 0,04900885 0,05369661 0,17753747 0,14625356 0,03818795 0,05845121 0,11799787 0,07801679 0,23688727 0,18956120

0,03157666 0,08330292 0,02366218 0,04323102 0,05389706 0,20219388 0,16557994 0,09433442 0,01906250 0,04757522 0,09773196 0,22426124 0,09443495 0,01035686 0,02830714 0,01715655 0,01236097 0,02616938 0,03652810

3,39283054 5,00924270 3,84834081 6,05308562 6,02487132 7,71987245 8,15805643 6,33352273 3,22579942 5,29198230 5,38014728 7,12027837 3,21102564 1,79555908 2,46718730 1,38581470 1,88397692 1,83538418 2,50501925

1,27967101 3,33976277 1,09153961 2,58126010 1,81443015 2,79943878 3,13934169 3,04782468 0,60958576 1,34322124 1,83558174 5,60014989 2,64197531 0,30048771 0,92740341 1,23933972 0,83246590 2,27674145 3,24800616

ASCEND s.r.o.

Resuspendované částice 2,98585351 7,79277372 2,54710762 6,02332795 4,23369485 6,53193878 7,32570533 7,11150974 1,42226017 3,13470796 4,28312224 13,06715203 6,16464862 0,70085646 2,16402750 2,89162939 1,94224554 5,31240045 7,57881447



Graf 3: Vypočtené koncentrace PM10 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3)

μg/m3

i

PM10 30 27 24 21 18 15 12 9 6 3 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Resuspendované částice

Celkem

Obrázek 1: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro PM10 v řešeném území

ASCEND s.r.o.



Obrázek 2: Rozložení vypočtené průměrné denní koncentrace pro PM10 v řešeném území

Obrázek 3: Intervaly překročení imisního limitu pro PM10 v řešeném území

ASCEND s.r.o.



Z uvedených údajů vyplývá, že: 

Nejvyšší podíl z hlediska průměrných ročních koncentrací mají resuspendované částice z automobilové dopravy1 (podíl na imisním zatížení je na úrovni od 25 do 56 % v závislosti na bilanční jednotce) a malé spalovací zdroje (domácí kotelny), jejichž podíl je na úrovni podílu resuspedovaných částic.



Podíl zdrojů REZZO 2 je víceméně na úrovni jednotek %.



Podíl zdrojů REZZO 1 na imisním zatížení je velmi nízký a vzhledem k emisím zanedbatelný.



Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace se pohybují na úrovni do 150 µg/m3, což je překročení imisního limitu. Nicméně složkou imisního limitu je povolená doba překročení a to na úrovni 35 dnů za rok. Tato doba je překročena pouze v blízkosti významných komunikací. Vlivem provozu na pozemních komunikacích a resuspenze prachu dochází k překračování cca 5 až 15 dnů za rok, což znamená i nedodržování platného imisního limitu.



Průměrné roční koncentrace podél komunikací mohou být vyšší jenž je hodnota imisního limitu. Nejvyšší vypočtené koncentrace se podél komunikací pohybují na úrovni do 60 µg/m3. Hodnota imisního limitu je 40 µg/m3. Na ostatním území je imisní limit dodržován.

Poznámka: Z výpočtu celkových emisí prachových částic a podílu jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší na emisích prachových částic vyplývá, že se nejvíce podílejí na emisích prachových částic zdroje REZZO 3 (59,6 t/rok; 80,7 %), dále pak zdroje REZZO 1 (7,7 t/rok; 10,4 %) a REZZO 4 (5,7 t/rok; 7,7%). Modelování však prokázalo největší příspěvek zdrojů REZZO 3 a REZZO 4 (resp. resuspendovaných částic) v podstatě na stejné úrovni, naopak podíl u zdrojů REZZO 1 se pohybuje pouze na úrovni jednotek procent. Vysvětlení je následující. Pro REZZO 3 se při modelování uvažuje s výškou výduchu 7 metrů na terénem, pro REZZO 4 s výduchem 0,5 metrů nad terénem a pro REZZO 1 se uvažuje s reálnou výškou komína (Teplárna Tábor má komín 72 m). Je proto rozdíl, když určité množství emisí vypustíme z 0,5 metrů nad zemí (v případě REZZO 4) a ze 72 metrů nad zemí (v případě REZZO 1, konkrétně Teplárna Tábor – ta se na celkových emisí podílí nejvíce). Navíc emise z teplárny jsou teplé (140 °C), takže dochází nejdříve k jejich vystoupání do větších výšek a pak teprve začnou klesat. Dostávají se tak do velkých vzdáleností od místa vzniku a jejich vliv na imisní situaci se projeví právě až tam. V emisní bilanci uváděné množství emisí pro zdroje REZZO 4 jsou navíc emisemi primárními. Podle modelu uvažujeme emise na vstupu podle místa 1,4 až 13krát vyšší než jaké jsou primární emise. NO2 Podíly jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší a jejich příspěvky k imisnímu zatížení pro NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách řešeného území jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech. Tabulka 8: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro NO2 v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

4,0 2,4 3,8 2,4 2,0 1,2 1,8

0,9 0,9 1,4 1,0 1,7 2,4 2,5

3,0 2,2 3,7 3,0 3,6 3,2 3,1

92,1 94,4 91,1 93,6 92,7 93,2 92,6

1

Resuspenze funguje asi následovně. Pokud projede po komunikaci automobil vznikne vzdušný vír, který zapříčiní nový vznos TZL o frakci nižší než 50 µm (dochází ke vznosu i velikostně větších částic, nicméně ty se ve vznosu neudrží dlouho). S tímto jevem uvažuje i Maňákova metodika výpočtu imisí v rámci modelu SYMOS). ASCEND s.r.o.



Bilanční jednotka 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

4,5 4,1 1,5 1,1 1,7 3,6 5,2 3,6 4,2 5,2 2,8 3,1

1,4 1,2 1,6 2,0 1,3 0,8 1,0 1,2 0,7 0,8 0,6 0,6

2,6 4,4 4,1 3,6 2,0 2,0 4,6 3,5 1,8 2,6 1,6 1,4

91,5 90,2 92,8 93,3 95,0 93,5 89,2 91,6 93,3 91,4 95,1 94,9

Graf 4: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách (v %)

%

NO2 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Tabulka 9: Vypočtené koncentrace NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 ASCEND s.r.o.

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

0,47663563 0,53625912 0,38857997 0,42570275 0,29062500 0,24405612 0,40354232 0,99832792 0,27859012 0,17323894 0,15620029 0,52721627 0,66739791 0,21266455 0,30681401 0,49881789 0,44499475 0,43263040 0,66773672

0,10107387 0,20604015 0,13678625 0,18741519 0,25130515 0,48772959 0,55294671 0,31886364 0,08406977 0,17640708 0,27552283 0,41792291 0,15102564 0,03997224 0,10430583 0,08169329 0,06854145 0,08974201 0,12960739

0,34947238 0,47546533 0,37102392 0,53487884 0,52437500 0,64576531 0,67927900 0,56615260 0,30053779 0,46623009 0,49347570 0,62959315 0,37945869 0,18505155 0,30235756 0,20847710 0,22683106 0,24080202 0,30782910

10,85069522 20,68854015 9,22477578 16,86208401 13,50053309 18,79155612 20,61398119 20,21667208 6,09247820 10,43591150 12,83715758 29,76847966 17,35641975 3,62516257 7,80847086 10,95998935 7,89596013 14,66729108 20,56759815 Strana 20 (celkem 25)


Graf 5: Vypočtené koncentrace NO2 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3)

μg/m3

NO2 33 30 27 24 21 18 15 12 9 6 3 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Celkem

Obrázek 4: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro NO2 v řešeném území

ASCEND s.r.o.



Obrázek 5: Rozložení vypočtené maximální hodinové koncentrace pro NO2 v řešeném území

Z uvedených údajů vyplývá,že: 

Dominantním přispěvatelem je automobilová doprava podílející se na imisním zatížení jednotlivých bilančních jednotek od cca 90 do 95 %. Tak významný vliv žádná s ostatních kategorií zdrojů nemá.



Příspěvek zdrojů REZZO 1 je na úrovni od cca 1 do 5 %.



Zdroje REZZO 2 a REZZO 3 se na imisním zatížení NO2 podílejí minimálně.



Z hlediska průměrných ročních koncentrací lze konstatovat, že nejvyšší koncentrace dosahují hodnot na úrovni 20 µg/m3, což odpovídá zhruba ½ platného imisního limitu, který je 40 µg/m3. (Obecně pro škodlivinu NO2 platí že nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace a maximální hodinové koncentrace se nejvíce vyskytují v blízkosti nejvýznamnějších komunikací a tam, kde automobily jezdí pomalou rychlostí).



Maximální hodinové koncentrace lze očekávat na úrovni cca do 150 µg/m3, a to především blízkosti nejvýznamnějších komunikací. Především komunikace č. D5 spojující Tábor s Prahou a dále pak na průjezd města směrem na Sezimovo Ústí je významným zdrojem imisního zatížení. Stacionární zdroje se na imisním zatížení podílejí minimálně.

Poznámka: Dominantní příspěvek zdrojů REZZO 4 k imisnímu zatížení NO2 (průměrné roční koncentrace) řešeného území lze vysvětlit následovně. Při modelování imisního zatížení nezáleží pouze na množství emisí, které daný typ zdroje vypouští, ale také na výšce výduchu (vztah množství emisí a výšce výduchu, a jak se tento vztah může projevit na imisním zatížení je popsán již výše). Dále jsou pak důležité provozní hodiny. U zdrojů lokálního vytápění se počítá, že emise budou odcházet po dobu cca 3000 provozních hodin, tedy cca 1/3 za rok. Doprava jezdí pořád. Malé zdroje přispívají tedy k průměrný ročním koncentracím pouze 1/3 roku, doprava naopak celý rok. U maximálních hodinových koncentrací NO2 to tak pochopitelně nebude. Zde vliv zdrojů REZZO 3 na imisním zatížení bude výrazně větší, protože nebude do výpočtu vstupovat provozní doba zdroje.

ASCEND s.r.o.



Benzen Pro benzen je stanovený platný imisní limit, 5 µg/m3. Benzen je důležitý především z hlediska vlivu na zdraví obyvatel a ve vztahu možného hodnocení zdravotních rizik. Podíly jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší a jejich příspěvky k imisnímu zatížení pro benzen v jednotlivých bilančních jednotkách řešeného území jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech. Tabulka 10: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro benzen v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

2,0 1,7 1,7 1,3 1,2 1,5 3,0 6,3 1,9 1,1 1,2 3,9 2,9 1,9 2,0 3,6 2,7 2,3 2,7

4,1 5,3 4,4 3,3 2,9 4,0 5,5 5,9 2,8 2,9 4,1 6,8 5,0 2,5 5,5 3,4 3,3 3,6 3,4

59,2 45,5 64,4 55,8 59,4 55,5 54,5 49,4 72,6 65,6 60,0 39,7 42,2 75,0 57,8 40,9 55,9 34,6 33,2

34,7 47,4 29,5 39,6 36,5 39,0 37,0 38,3 22,8 30,4 34,7 49,6 49,9 20,4 34,7 52,1 38,1 59,5 60,8

Graf 6: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách (v %)

Benzen 80 70 60

%

50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


ASCEND s.r.o.

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4



Tabulka 11: Vypočtené koncentrace benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3) Bilanční jednotka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

0,02556176 0,04187044 0,02177130 0,03033926 0,02588235 0,04645408 0,09695925 0,17641234 0,01859738 0,01854867 0,02306333 0,15222698 0,04812915 0,01000397 0,01851343 0,02695421 0,02000000 0,02735838 0,04447267

0,05156425 0,12824818 0,05781016 0,07920840 0,06494485 0,12153061 0,18068966 0,16602273 0,02694041 0,05035398 0,07960236 0,26548180 0,08413105 0,01334655 0,05139162 0,02591054 0,02426023 0,04189007 0,05602771

0,74502793 1,09680657 0,84412556 1,32384491 1,31704044 1,68538265 1,78056426 1,38394481 0,70654797 1,15704425 1,17658321 1,55571734 0,70630579 0,39410389 0,54339882 0,30788072 0,41591815 0,40582726 0,55205543

0,43642458 1,14225365 0,38707773 0,93770598 0,81069853 1,18285714 1,20815047 1,07300325 0,22207122 0,53596460 0,68083947 1,94394004 0,83497151 0,10737113 0,32660118 0,39250266 0,28316894 0,69664049 1,01140878

Graf 7: Vypočtené koncentrace benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m3)

Benzen 5

μg/m3

4 3 2 1 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


ASCEND s.r.o.

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Celkem



Obrázek 6: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro benzen v řešeném území

Z uvedených dat vyplývá, že: 

Nejvyšší podíl na imisním zatížení má, stejně jako u PM10, automobilová doprava a zdroje REZZO 3 (to je dáno především strukturou paliv, kde většina tepla v malých zdrojích je vyráběna z tuhých paliv). Podíl automobilové dopravy je na úrovni od 20 do 60 % v závislosti na bilanční jednotce. Podíl zdrojů REZZO 3 je na úrovni od 33 do 75 %.



Zdroje REZZO 2 se podílejí cca od 2 do 7 %.



Zdroje REZZO 1 se podílí cca od 1 do 6 %.



Nejvyšší vypočtené koncentrace pro průměrné roční koncentrace dosahují hodnot na úrovni do 4 µg/m3 což odpovídá cca 4/5 imisního limitu.

Poznámka: Pro dopravu byly uvažované emisní faktory MEFA 02, pro stacionární zdroje byly uvažovány emise podle typu paliva na úrovni 1% až 15 % VOCs. Podíl emisních faktorů benzenu versus VOCs se za posledních 5 let výrazně mění a není ustálený. Modelování benzenu (stejně tak jako B(a)P a kovů) ze stacionárních zdrojů je relativně nová věc. Emisní faktory a výsledky modelování jsou pro tuto škodlivinu víceméně orientační. Nicméně výsledky odpovídají reálným měřením. Výsledky modelování pro SO2 byly natolik nízké, že je jejich tabelární zhodnocení a grafická modelace z hlediska imisního zatížení nezajímavá, a proto zde není zohledněna.

ASCEND s.r.o.


Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor - Příloha III

Recommend Documents