PROJEKT. Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov ZADAVATEL ZPRACOVATEL

PROJEKT Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov

ZADAVATEL Město Chomutov Zborovská 4602 43028 Chomutov IČO: 002610891

ZPRACOVATEL ASCEND s.r.o. Korunní 859/18 120 00 Praha 2 IČO 27097005

Květen 2006

Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov

ÚDAJE O ZAKÁZCE Zpracovatel: ASCEND s.r.o. Korunní 18, 120 00 Praha 2 IČO 27097005, DIČ CZ27097005 Bankovní spojení 51-1525490297/0100 E-mail: [email protected] zapsáno v OR Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 95995 Statutární zástupce: RNDr. Lubomír Paroha, jednatel

Řešitelský tým: RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borůvková Mgr. Jakub Bucek Ing. Petr Honskus Olga Vonková

Zpracováno pro: Města Chomutov a Jirkov Státní fond životního prostředí ČR

[email protected]

Strana 2 (celkem 69)


SEZNAM ZKRATEK AIM AOT40 As BaP BZN C6H6 Cd CIL CO CS2 CZT ČHMÚ ČIŽP ČSÚ EPA ERDF EU GIS H2S Hg CHKO CHÚEV ISKO LAT LCP LV MHD MT MÚ MW MŽP NH3 Ni NOx, NO2 NV O3 OHS OPŽP OZKO OŽP PAH – BaP Pb PM10 REZZO ŘSD SFŽP SLDB SO2 SPM SRS SZÚ TL (TE) UAT VOC WHO [email protected]

automatizovaný imisní monitoring součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová -3 -3 koncentrace 80 µg·m (40 ppb) a hodnotou 80 µg·m , v období 8-20 hod. SEČ arsen benzo(a)pyren benzen benzen kadmium cílový imisní limit pro ozon oxid uhelnatý sirouhlík centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Český statistický úřad „Environmental Protection Agency“ - Agentura pro ochranu životního prostředí „European Research and Development Fund“ - Evropský fond regionálního rozvoje Evropská unie geografický informační systém sirovodík rtuť chráněná krajinná oblast chráněná území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Informační systém kvality ovzduší dolní mez posuzování „Large Combustion Plants“ - Velké spalovací zdroje limitní hodnota městská hromadná doprava mez tolerance Městský úřad mega waty Ministerstvo životního prostředí amoniak nikl oxidy dusíku, oxid dusičitý Nařízení vlády ozón Okresní hygienická stanice Operační program životní prostředí oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odbor životního prostředí polycyklické aromatické uhlovodíky, representují se benzo(a)pyrenem – BaP olovo prachové částice registr zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic Státní fond životního prostředí sčítání lidí, domů a bytů oxid siřičitý prašný aerosol smogový varovný a regulační systém Státní zdravotní ústav tuhé látky (tuhé emise) horní mez posuzování těkavé organické látky „World Health Organization“ - Světová zdravotnická organizace Strana 3 (celkem 69)


ZP ZÚ ZÚJ

[email protected]

zemní plyn Zdravotní ústav základní územní jednotka



OBSAH ÚDAJE O ZAKÁZCE .............................................................................................................................. 2 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................... 3 1.

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ........................................................................................................... 8

2.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU A ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ............................................... 9

2.1 Základní identifikační údaje ...................................................................................................... 9 2.1.1 Identifikace zadavatele programu ......................................................................................... 9 2.1.2 Název oblasti a zóna pro kterou je program zpracováván.................................................... 9 2.1.3 Geografické vymezení oblasti ............................................................................................... 9 2.1.4 Přehled měřicích stanic na území měst Chomutov a Jirkov na kterých došlo k překročení imisních limitů ............................................................................................................... 10 2.1.5 Odpovědné orgány - kontaktní údaje institucí a osob, odpovědných za zpracování a provádění programu. ......................................................................................................................... 11 2.2 Všeobecné informace o území................................................................................................ 11 2.2.1 Stručná charakteristika řešeného území, relevantní pro řízení kvality ovzduší .................. 12 2.2.2 Odhad rozlohy území s překračovanými limitními hodnotami z hlediska ochrany zdraví... 13 Chomutov ....................................................................................................................................... 13 2.2.3 Identifikace případných velkoplošných chráněných územích nalézajících se v řešeném území........ ......................................................................................................................................... 14 2.2.4 Vztah k ostatním koncepčním dokumentům ....................................................................... 14 3.

KVALITA OVZDUŠÍ ................................................................................................................... 15

3.1 Vyhodnocení současné, případně historické, kvality ovzduší na základě měření ve vztahu ke všem znečišťujícím látkám dle zákona o ovzduší ...................................................................... 15 3.1.1 Přehled měřících stanic na území měst Chomutov a Jirkov a v jejich blízkém okolí a jejich lokalizace ........................................................................................................................................... 15 3.1.2 Větrné růžice ....................................................................................................................... 18 3.1.3 Přehled hodnocených znečišťujících látek z hlediska ochrany lidského zdraví a imisních limitů................................................................................................................................................... 20 3.1.4 Přehled hodnocených znečišťujících látek z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace a imisních limitů....... ............................................................................................................................. 22 3.1.5 Hodnocení z hlediska ochrany zdraví lidí............................................................................ 23 3.1.6 Hodnocení z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace ..................................................... 24 3.1.7 Hodnocení z hlediska zvláštních imisních limitů ................................................................. 24 3.1.8 Souhrnný výsledek hodnocení – závěry ............................................................................. 26 3.2

Závěry – lokalizace ................................................................................................................... 27

3.3 Popis historického a současného stavu monitorování ovzduší ......................................... 27 3.3.1 Historický vývoj.................................................................................................................... 27 3.3.2 Současný stav monitorování ovzduší.................................................................................. 27 3.3.3 Zhodnocení stavu monitorování ovzduší na základě provedené analýzy imisního zatížení území a současného stavu monitorování ovzduší - požadavky na rozsah a způsob sledování úrovně koncentrací jednotlivých znečišťujících ............................................................................................. 28 4.

ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ A EMISE ........................................................................ 29

4.1

Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší............................................................................ 29

[email protected]



4.1.1 4.1.2

Stacionární zdroje (REZZO 1- 3) ........................................................................................ 29 Mobilní zdroje (REZZO 4) ................................................................................................... 30

4.2 Přehled zdrojů znečišťování ovzduší v řešeném území....................................................... 30 4.2.1 Počet zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1-3) ............................................................... 30 4.2.2 Jednotlivé kategorie REZZO s uvedením všech příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území....... ........................................................................................................................ 30 4.3

Zhodnocení zdrojů ................................................................................................................... 31

4.4 Přehled emisí ............................................................................................................................ 31 4.4.1 Přehled emisí znečišťujících látek v řešeném území pro REZZO 1 ................................... 31 4.4.1.1 Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných jednotlivých emisí.... 31 4.4.2 Přehled emisí znečišťujících látek v řešeném území pro REZZO 2 ................................... 33 4.4.2.1 Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných jednotlivých emisí.... 35 4.4.3 Přehled emisí znečišťujících látek a paliv v řešeném území pro REZZO 3........................ 37 4.4.4 Celkové emise znečišťujících látek v řešeném území ........................................................ 38 5. IDENTIFIKACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PŘISPĚVATELŮ KE ZHORŠENÉ KVALITĚ OVZDUŠÍ............................................................................................................................................... 39 5.1

Rozčlenění řešeného území na podrobnější územní jednotky ............................................ 39

5.2 Rozptylová studie - modelování ............................................................................................. 40 5.2.1 Metodika modelování .......................................................................................................... 40 5.2.2 Shrnutí vstupních údajů modelování................................................................................... 42 5.2.3 Identifikace nejzatíženějších lokalit a původců znečištění .................................................. 43 5.2.4 Vyhodnocení výsledků modelování pro jednotlivé znečišťující látky .................................. 51 6.

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ............................................................................................................ 56

6.1

Stručný výčet opatření, která již byla v řešeném území ke zlepšení kvality uskutečněna 56

6.2 Specifikace opatření ke zlepšení kvality ovzduší ................................................................. 56 6.2.1 Chomutov ............................................................................................................................ 56 6.2.1.1 Opatření CH.1.................................................................................................................. 56 6.2.1.2 Opatření CH.2.................................................................................................................. 57 6.2.1.3 Opatření CH.3.................................................................................................................. 58 6.2.1.4 Opatření CH.4.................................................................................................................. 59 6.2.2 Jirkov ................................................................................................................................... 59 6.2.2.1 Opatření JI.1. ................................................................................................................... 59 6.2.2.2 Opatření JI.2. ................................................................................................................... 60 6.2.2.3 Opatření JI.3. ................................................................................................................... 62 6.2.2.4 Opatření JI.4. ................................................................................................................... 63 6.3 Výčet všech opatření seřazených dle jejich významu pro zlepšení kvality ovzduší v řešeném území....... ............................................................................................................................. 63 6.3.1 Chomutov ............................................................................................................................ 63 6.3.2 Jirkov ................................................................................................................................... 63 6.4

Finanční rámec ......................................................................................................................... 63

7. INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ MÍRY A EFEKTIVNOSTI PLNĚNÍ CÍLŮ PROGRAMU, ŘÍZENÍ A AKTUALIZACE PROGRAMU .............................................................................................. 66 7.1

Indikátory dopadu .................................................................................................................... 66

7.2

Ostatní Indikátory ..................................................................................................................... 66

[email protected]



7.3

Kontrola plnění a aktualizace programu ................................................................................ 67

8.

ZDROJE INFORMACÍ................................................................................................................ 68

9.

PŘÍLOHY.................................................................................................................................... 69

Seznam Příloh: Příloha I

ZDROJE EMISÍ - Jednotlivé kategorie REZZO s uvedením všech příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území

Příloha II

KVALITA OVZDUŠÍ – Základní informace o imisní situaci v řešeném území Příloha 1: Příloha Příloha Příloha Příloha

Příloha III

[email protected]

2: 3: 4: 5:

Mapy měřicích stanic na území měst Chomutov a Jirkov a v jeho blízkém okolí Imisní mapy ISKO s překročením imisních limitů (ročenky ISKO ČHMÚ) Tabulky OZKO - % území a obyvatel s překročením imisních limitů Imisní limity pro ochranu zdraví podle Nařízení vlády č.429/2005 Sb. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace podle Nařízení vlády č.429/2005 Sb.

Zpráva o modelování



1.

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ

Města Chomutov a Jirkov leží v západní části Ústeckého kraje na křižovatce významných železničních i silničních dopravních komunikací. Města jsou od sebe oddělena pouze okružní silnicí. Jak Chomutov tak i Jirkov je zařazen do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a proto měla obě města (v době zahájení prací na Programu) za povinnost zpracovat program ke zlepšení kvality ovzduší. V roce 2003 byl v Chomutově překročen imisní limit pro roční průměr PM10 včetně mezí tolerance na 14,3% plochy území města, 24hodinový průměr PM10 včetně mezí tolerance na 100 % plochy území města. Roční průměrná hodnota imisního limitu PM10 byla na území města Chomutov překročena v roce 2003 na 85,7% plochy území města a hodnota 24hodinového imisního limitu byla překročena na 100% plochy území města. V roce 2003 byl v Jirkově překročen imisní limit pro 24hodinový průměr PM10 včetně mezí tolerance na 66,7% plochy území města. Roční průměrná hodnota PM10 byla překročena na 33,3% plochy území města a hodnota 24hodinového limitu na 100% plochy území města. Na základě analýzy zdrojů znečišťování ovzduší a odhadu jejich příspěvku ke kvalitě ovzduší bylo zjištěno, že na zhoršené kvalitě ovzduší se nejvyšší měrou podílejí: •

Povrchové doly

•

Sekundární prašnost ve městech

•

Domácnosti

•

Doprava

Protože omezení prašnosti z dolů je nad rámec místního programu ke zlepšení kvality ovzduší, byla identifikována následující nápravná opatření: •

•

Opatření 1. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy

Podopatření 1.1. Ekologizace MHD

Podopatření 1.2. Budování systémů „bike and ride“

Podopatření 1.3. Budování obchvatů a přivaděčů

Podopatření 1.4. Změny infrastruktury pro parkování

Opatření 2. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením prašnosti

Podopatření 2.1. Výsadba a rekonstrukce zeleně

Podopatření 2.2. Úpravy povrchů a omezení velkých odkrytých ploch

Podopatření 2.3. Čištění města

•

Opatření 3. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT

•

Opatření 4. Osvěta

S výjimkou podopatření 1.4. a opatření 4. jsou všechna opatření financovatelná z operačního programu Životní prostředí pro čerpání finančních prostředků z fondů EU v období 2007-2014 (dle návrhu operačního programu k 20. 3. 2006). Celkové náklady na tato opatření činí v Chomutově 839 mil. Kč, přičemž 629 mil. Kč by bylo možné získat ze strukturálních fondů EU. Celkové náklady na tato opatření činí v Jirkově 258 mil. Kč, přičemž 194 mil. Kč by bylo možné získat ze strukturálních fondů EU. Podmínkou pro získání těchto prostředků je jednak zařazení opatření z tohoto programu do tzv. programového dodatku ke krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší a dále pak včasná příprava projektů a žádostí do operačního programu Životní prostředí.

[email protected]



2.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU A ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

2.1 Základní identifikační údaje 2.1.1 Identifikace zadavatele programu Program zpracovalo město Chomutov, ZÚJ: 562971 a Jirkov, ZÚJ: 563099.

2.1.2 Název oblasti a zóna pro kterou je program zpracováván Program je zpracováván pro města Chomutov a Jirkov, zóna Ústecký kraj, typ zóny: nejedná se o aglomeraci.

2.1.3 Geografické vymezení oblasti Město Chomutov se nachází v západní části Ústeckého kraje na křižovatce významných železničních i silničních dopravních komunikací. Město se rozkládá při okraji podkrušnohorské pánve na jižním úpatí Krušných hor. V jeho severní části sousedí s městem Jirkov, města jsou od sebe oddělena pouze okružní silnicí. Centra obou měst jsou od sebe vzdálena 6 km. Obrázek 1: Území měst Chomutov a Jirkov

[email protected]



2.1.4 Přehled měřicích stanic na území měst Chomutov a Jirkov na kterých došlo k překročení imisních limitů Tabulka 1: Přehled měřicích stanic na území města Chomutov a Jirkov, na kterých došlo k překročení imisních limitů

Lokalita Chomutov (2003) Jirkov (2003) Chomutov (2004) Jirkov (2004)

KMPL

ID

Vlastník

MP

Zneč. látka

Limitní hodnota

Klasifikace

Roční/24 hodinová koncentrace

UCHVA

1001

ČHMÚ

AMS

PM10

40

B/U/R

41,8/213,5

-

-

-

-

-

-

UCHMA

1001

ČHMÚ

AMS

B/U/R

- /208,3

-

-

-

-

-

-

PM10

50

Obrázek 2: Mapa měřicích stanic na území měst Chomutov a Jirkov, na kterých došlo k překročení imisních limitů

[email protected]



2.1.5 Odpovědné orgány - kontaktní údaje institucí a osob, odpovědných za zpracování a provádění programu Adresa zadavatele: Městský úřad Chomutov Zborovská 4602 43028 Chomutov Tel.: 474 637 111 Fax: 474 652 777 URL: http://www.chomutov-mesto.cz E-mail – podatelna elektronické pošty: [email protected] Název útvaru odpovědného za program: Odbor životního prostředí Husovo náměstí 104 43028 Chomutov Jméno pracovníka odpovědného za program: Ing. Ludmila Rusňáková - vedoucí odboru životního prostředí Tel.: 474 637 940 E-mail: [email protected]

2.2 Všeobecné informace o území Informace jsou čerpány především z internetových stránek měst Chomutov a Jirkov a Ústeckého kraje, z rozvojových a koncepčních dokumentů měst a kraje a z ČHMÚ. Města Chomutov a Jirkov leží v okrese Chomutov. Okres Chomutov je v současné době rozdělen na 44 obcí (počet částí obcí 173), z nichž 5 má statut města. Ke dni 31.12.2004 (zdroj ČSÚ) mělo v okrese trvalý pobyt 125 104 osob. Chomutov je obec s rozšířenou působností a do jeho správního území patří 1 obec s pověřeným obecním úřadem Jirkov a dalších 23 obcí. Správní obvod obce s rozšířenou působností Chomutov 2 svou rozlohou 486 km zaujímá 9,1 % rozlohy Ústeckého kraje, je tak druhým největším správním obvodem v kraji. Převážná většina obyvatel žije ve městech Chomutově a Jirkově. Sousedí se správními obvody Kadaň, Litvínov, Most a Žatec, na severozápadě hraničí se SRN. Chomutov ZÚJ 562971

Jirkov ZÚJ 563099

Katastrální plocha (ha)

2927

Katastrální plocha (ha)

1712

Počet částí obce

1

Počet částí obce

5

Počet obyvatel

50176

Počet obyvatel

21203

z toho v produktivním věku/% 36612/73 Správní obvod obce s rozšířenou působností

Chomutov

z toho v produktivním věku/% 15193/71.7 Správní obvod obce s rozšířenou působností

Chomutov

Údaje k 31.12.2004 (ČSÚ – Statistická ročenka Ústeckého kraje)

[email protected]



2.2.1 Stručná charakteristika řešeného území, relevantní pro řízení kvality ovzduší Základní topografické údaje Okres Chomutov se rozprostírá v jihozápadní části Ústeckého kraje. Hřebenem Krušných hor hraničí na severu se SRN, na jihovýchodě s okresem Louny, na severovýchodě s okresem Most a na straně západní sousedí s okresem Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nejvýše položené místo na území okresu leží na úpatí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se ale nachází již na území kraje Karlovarského. 2

Svou rozlohou 936 km patří okres Chomutov mezi středně velké okresy České republiky a v Ústeckém kraji je po okresech Louny a Litoměřice třetím největším okresem. Na rozdíl od rozlohy 2 patří v hustotě zalidnění se svými 133 obyvateli na 1 km až na páté místo ze všech sedmi okresů tohoto kraje. Z geomorfologického hlediska můžeme okres rozdělit do zhruba čtyř oblastí: 1. Krušné hory 2. Mostecký úval 3. Žateckou pánev a 4. vrchovinu Doupovských vrchů. Poměrně velkou část okresu zaujímají Krušné hory, asi 41 %. Lesní půda zaujímá téměř 30 % rozlohy okresu, ale v důsledku poškození exhalacemi bylo nutné nahradit především jehličnaté druhy ve prospěch listnatých stromů a jiných dřevin. Okresem procházejí důležité dopravní tepny, které tvoří především železniční tahy Ústí nad Labem – Chomutov – Cheb, Chomutov – Praha a silniční tahy I. třídy s hlavními směry Chomutov – Praha – hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána (I/7) a silnice Karlovy Vary – Chomutov – Děčín (I/13 a E442). Město Chomutov leží na 50°28' severní ší řky a 13°25' východní délky. Nadmo řská výška Chomutova se uvádí 330 m.n.m., nicméně reliéf katastru města je daleko členitější. Nová výstavba zasahuje až na svahy Krušných hor a rozdíl nejvyšší a nejnižší nadmořské výšky tak činí 120 m. Město Jirkov leží na 50°30' severní ší řky a 13°27' východní délky. Nadmo řská výška Jirkova se uvádí okolo 305 m.n.m. Základní klimatické údaje Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Na velké části území převládá mírně teplé podnebí s krátkou a mírnou zimou a s krátkým přechodným o obdobím. Průměrná roční teplota vzduchu je 8 C ± 1°C. Nejchladn ější měsíc je leden, nejteplejší červenec. Na jaře je patrný rychlý vzestup teplot, na podzim teplota opět dosti rychle klesá. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 450-500 mm. Rozdělení srážek během roku v jednotlivých klimatických oblastech vykazuje značné rozdíly. V nížinných částech okresu jsou srážky nejvlhčího měsíce, jímž bývá obvykle červenec, přibližně dvakrát vyšší než srážky nejsuššího měsíce, kterým je většinou únor nebo březen. Na horách je tento rozdíl mnohem nižší a srážky nejvlhčího měsíce převyšují srážky měsíce nejsuššího asi o polovinu. Základním ovlivňujícím faktorem klimatu okresu Chomutov jsou Krušné hory. Oblast je sice chráněna před pronikáním studeného severního a severozápadního proudění, ale tím jsou také nepříznivě ovlivňovány srážky, kterých je zde méně než v jiných oblastech. Území leží v dešťovém stínu Krušných hor a Doupovských vrchů. Projevuje se zde také zhoršená ventilace, závětrné víry, vlnové proudění a díky těmto klimatickým poměrům je v území zhoršený rozptyl exhalací. V okrese Chomutov převládají západní a jihozápadní větry. Průměrné trvání slunečního svitu za rok vykazuje vyšší hodnoty na horách (cca 1 700 hodin) než v údolních polohách (cca 1 500 hodin).

[email protected]



2.2.2 Odhad rozlohy území s překračovanými limitními hodnotami z hlediska ochrany zdraví Chomutov Z hlediska ochrany zdraví byl na území města Chomutova v roce 2002 překročen imisní limit pro 24hodinový průměr PM10 na 71,4% plochy území města a roční imisní limit na 85,7% plochy. Imisní limit 24hodinové průměru PM10 plus mez tolerance byl překročen na 14,3% plochy a roční průměr plus mez tolerance také na 14,3% plochy. V roce 2003 byl překročen imisní limit pro roční průměr PM10 včetně mezí tolerance na 14,3% plochy území města, 24hodinový průměr PM10 včetně mezí tolerance na 100 % plochy území města. Roční průměrná hodnota imisního limitu PM10 byla na území města Chomutov překročena v roce 2003 na 85,7% plochy území města a hodnota 24hodinového imisního limitu byla překročena na 100% plochy území města. V rámci vyhodnocení % překročení v území odpovídající správě Stavebního úřadu MÚ byl v roce 2004 byla překročena imisní hodnota 24hodinového průměru PM10 na 7,1% plochy a imisní hodnota 24hodinového průměru PM10 včetně meze tolerance byla překročena na 0,5% plochy. Jirkov Z hlediska ochrany zdraví byl na území města Jirkova v roce 2002 překročen imisní limit pro 24hodinový průměr PM10 na 100% plochy území města a roční imisní limit na 33,3% plochy. V roce 2003 byl překročen imisní limit pro 24hodinový průměr PM10 včetně mezí tolerance na 66,7% plochy území města. Roční průměrná hodnota PM10 byla překročena na 33,3% plochy území města a hodnota 24hodinového limitu na 100% plochy území města. V rámci vyhodnocení % překročení v území odpovídající správě Stavebního úřadu MÚ byla překročena imisní hodnota 24hodinového průměru PM10 na 5,6% plochy a imisní hodnota 24hodinového průměru PM10 včetně meze tolerance byla překročena na 0,2% plochy. Tabulka 2: Překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (v % plochy)

Rok

2002 2003

Obec/území

Chomutov Jirkov Chomutov Jirkov

Rok

2004

Obec/území

PM10 roční průměr > 40 3 µg/m

PM10 36. nejvyšší 24h průměr > 60 -3 µg.m > 35x/rok

Souhrn %

85,7 33,3 85,7 33,3

71,4 100 100 100

85,7 100 100 100

PM10 roční průměr > 41,6 3 µg/m

PM10 36. nejvyšší 24h průměr > 55 µg.m 3 > 35x/rok

Stavební úřad MÚ Chomutov* Stavební úřad MÚ Jirkov*

7,1 5,6

Souhrn %

7,1 5,6

* Vyhodnocena % překročení v území odpovídající správě Stavebního úřadu MÚ

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Tabulka 3: Překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí a meze tolerance (v % plochy)

Rok

2002

1)

2003

2)

2004

3)

Obec/území

Chomutov Jirkov Chomutov Jirkov Stavební úřad MÚ Chomutov* Stavební úřad MÚ Jirkov*

PM10 roční průměr

PM10 36.nejvyšší 24h průměr

Souhrn %

14,3

14,3

14,3

14,3

100 66,7 0,5 0,2

100 66,7 0,5 0,2

1)

PM10 roční průměr > 44,8 µg.m-3, PM10 36. nejvyšší 24h průměr > 65 µg.m-3 > 35x/rok PM10 roční průměr > 43,2 µg.m-3, PM10 36. nejvyšší 24h průměr > 60 µg.m-3 > 35x/rok 3 ) PM10 roční průměr > 41,6 µg.m-3, PM10 36. nejvyšší 24h průměr > 55 µg.m-3 > 35x/rok * Vyhodnocena % překročení v území odpovídající správě Stavebního úřadu MÚ 2)

2.2.3 Identifikace případných velkoplošných chráněných územích nalézajících se v řešeném území Do území měst Chomutov a Jirkov nezasahuje žádný národní park ani CHKO. 2.2.4 Vztah k ostatním koncepčním dokumentům Program slouží jako podklad pro aktualizaci krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší a krajského programu snižování emisí (body c a f dle přílohy č. 2 zákona o ovzduší). Program je dále v souladu se státním programem úspor energie a využití obnovitelných zdrojů (bod e dle přílohy č. 2 zákona o ovzduší). Program je zároveň v souladu s programem rozvoje Ústeckého kraje (bod d dle přílohy č. 2 zákona o ovzduší).

[email protected]



3.

KVALITA OVZDUŠÍ

3.1 Vyhodnocení současné, případně historické, kvality ovzduší na základě měření ve vztahu ke všem znečišťujícím látkám dle zákona o ovzduší Zpracování informací o imisní situaci a posouzení kvality ovzduší hodnocení je provedeno ve vztahu k požadavkům zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, v platném znění a příslušných prováděcích předpisů, zejména na základě výsledků měření imisních stanic a na základě imisních map vydávaných ISKO ČHMÚ. Imisní mapy ISKO pro znečišťující látky u nichž došlo k překročení imisních limitů jsou uvedeny v Příloze II, Příloha 2.

Analýza imisního zatížení a vyhodnocení současné kvality ovzduší jsou vypracovány na základě výsledků imisních měření, většinou za období 2000 až 2004 s důrazem na hodnocení roku 2003 a 2004 (2004 poslední rok s verifikovanými daty k termínu zpracování). Většina podkladových dat byla čerpána z údajů uvedených na internetu a z ročních zpráv o znečištění ovzduší vydávaných ČHMÚ Praha. Převážně se jedná o údaje z měřicích stanic uváděné v tabelárních přehledech nebo o údaje uváděné ve formě imisních map, které jsou přístupné na internetu např. na adrese http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/groc.html (ročenky ISKO ČHMÚ). Imisní zatížení je závislé jednak na množství emisí na území města a v jeho blízkém i dalekém okolí, jednak na meteorologické situaci. Proto je důležité, kromě sledování emisí, sledovat i vývoj rozptylových podmínek a teplotu, hlavně v zimním období. Souhrnná zpráva je o hodnocení kvality ovzduší v řešeném území je obsahem Přílohy II.

3.1.1 Přehled měřících stanic na území měst Chomutov a Jirkov a v jejich blízkém okolí a jejich lokalizace Tabulka 4: Přehled měřicích stanic na území měst Chomutov a Jirkov a v jejich blízkém okolí

Poř.č. stanice

Název stanice

Provoz. stanice

Měřené znečišťující látky

Stanice nebo měření určité veličiny zrušeno dne

1

Blatno (manuální měření)

ČHMÚ

SO2, SPM

31.3.2003

2

Chomutov-OHS (kombinované měření)

ZÚ

SO2, SPM, NOX

31.12.2002

3

Chomutov-NSP (kombinované měření)

ZÚ

31.12.2002

4

Chomutov (AIM měření)

ČHMÚ

5

Tušimice (AIM měření)

ČHMÚ

6

Strupčice (manuální měření)

VÚRV

SO2, SPM, NOX SO2, PM10, NO2, NOX, CO SO2, PM10, NO2, NOX, O3 SO2

7

Chomutov (manuální měření)

VÚRV

SO2 SO2, PM10, NO2, NOX, O3, BZN, 8 Rudolice v Horách (AIM měření) ČHMÚ BaP, Pb, Cd, As, Ni SO2, NO2, NOX, 9 Droužkovice (AIM-TK měření) ORGREZ SPM*, Pb*, Cd*, As*, Ni* Zrušené stanice použité v dlouhodobém hodnocení vývoje znečištění ovzduší

31.12.2003

31.12.2003

*31.12.2002

10

Boleboř (manuální měření)

ČHMÚ

SO2

31.12.1978

11

Kálek (manuální měření)

ČHMÚ

SO2

31.12.1994

12

Nezabylice (manuální měření)

ČHMÚ

SO2, SPM

31.12.1978

13

Tušimice (manuální měření)

ČHMÚ

SO2, SPM

31.12.1993

14

Újezd u Jirkova I. (manuální měření)

ČHMÚ

SO2

31.12.1978

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov 15

Újezd u Jirkova I. (manuální měření)

ČHMÚ

SO2

31.12.1978

16

Chomutov (manuální měření)

ČHMÚ

SO2, SPM

31.12.1978

17

Jirkov (manuální měření)

ČHMÚ

SO2

31.12.1994

18

Brány-Brančíky (manuální měření)

ORGREZ

SO2, SPM, NOX

19

Chomutov (kombinované měření)

ORGREZ

SO2, SPM*, NOX**

20

Kálek (manuální měření)

ORGREZ

SO2, SPM

21

Újezd u Jirkova (manuální měření)

ORGREZ

SO2, SPM, NOX

31.12.1987

22

Holešice (manuální měření)

ORGREZ

SO2, SPM

31.12.1981

23

Černovice (manuální měření)

ČHMÚ

SO2, NOX

30.6.1989

24

Vysoká Pec (manuální měření)

ČHMÚ

SO2, SPM, NOX

31.12.1992

25

Chomutov-Škroupova (manuální měření)

ZÚ

SO2, SPM, NOX

26

Kopeček (kombinované měření)

ORGREZ

SO2*, SPM, NOX

27

Chomutov (AIM měření)

ČHMÚ

SO2

1.3.1993 31.12.1988 *15.12.1994 1.5.1992

31.12.1981 31.12.1999, *31.12.1991, **31.12.1981 31.12.1987

Stanice se znečišťujícími látkami, které se neměří v blízkosti katastru města Chomutov, Jirkov 28

Bohumín-Čáslavská (manuální-TK měření)

ZÚ

Hg

29

Brno-Húskova ul. (měření PAHs)

ZÚ

BaP

30

Český Těšín (manuální-TK měření)

ZÚ

Hg

31

Havířovov-MÚ (manuální-TK měření)

32

Havraň (manuální-TK měření)

33

35

Hr.Král.-Sukovy sady (měření PAHs) Karviná-OHS (měření PAHs, kont. manuální-TK měření) Košetice (manuální měření)

36

Lovosice -MÚ (kont. manuální měření)

37

Meziboří (kombinované měření)

38

Most (AIM-SRS měření)

39

Most-ZÚ (manuální-TK měření)

34

ZÚ

Hg

ORGREZ

Pb, Cd, As

ZÚ

BaP

ZÚ

BaP, Hg

ČHMÚ

NH3

ZÚ

NH3

ZÚ

NH3

ČHMÚ

O3, BZN, NH3 Pb, Cd, As, Ni, Hg, NH3*

ZÚ

41

Nová Víska u Domašína (manuální-TK měření) Orlová-nemocnice (manuální měření)

42

Ostrava-Přívoz (AIM-SRS měření)

43

ZÚ

BaP, BZN

45

Ostrava-Přívoz HS (měření PAHs) Pha10-Šrobárova (kont. manuální, měření PAHs) Pha4-Libuš (manuální měření)

ČHMÚ

NH3

46

Pha4-Libuš (AIM-SRS měření)

ČHMÚ

BZN

47

Plzeň-Roudná (měření PAHs)

ZÚ

BaP

48

Svratouch (manuální měření)

ČHMÚ

NH3

49

Teplice (měření PAHs)

ČHMÚ

BaP

50

ČHMÚ

Hg

ZÚ

BaP, BZN

52

Ústí n.L. – město (AIM-SRS měření) Ústí n.L. – Pasteurova ul. (kont. manuální, měření PAHs) Všechlapy (manuální-TK měření)

ČHMÚ

Pb, Cd, As, Ni

53

Ždár nad Sázavou (měření PAHs)

ZÚ

BaP

40

44

51

[email protected]

ORGREZ

Pb, Cd, As

ZÚ

Hg

ČHMÚ

BZN

ZÚ

BaP

31.12.2002

31.12.2001 29.3.1999

*29.3.1999 31.12.2002

31.12.2001

31.12.2001

4.11.2004


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Obrázek 3: Mapa měřicích stanic na území měst Chomutov a Jirkov a v jejich blízkém okolí – stanice použité pro hodnocení území

Obrázek 4: Mapa měřicích stanic na území měst Chomutov a Jirkov a v jejich blízkém okolí – stanice použité pro historické hodnocení území

[email protected]



3.1.2 Větrné růžice Obrázek 5: Větrná růžice AIM Chomutov

Chomutov S 25 20

SZ

SV

15 10 5 Z

0

V

JZ

JV

J

2000

2001

2002

2003

2004

CALM: 2000 - 0.0% 2001 - 22.7% 2002 - 29.0% 2003 - 29.8% 2004 - 17.7%

Obrázek 6: Větrná růžice AIM Tušimice

Tušimice S 35 30 25 20 15 10 5 0

SZ

Z

SV

V

JV

JZ

J

2000

[email protected]

2001

2002

2003

2004

CALM: 2000 2001 2002 2003 2004 -

2.0% 3.9% 4.5% 3.5% 0.8%


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Obrázek 7: Větrná růžice AIM Rudolice v Horách

Rudolice v Horách S 30 25 SZ

SV

20 15 10 5

Z

0

V

JZ

JV

J

2000

2001

2002

2003

2004

CALM: 2000 2001 2002 2003 2004 -

5.1% 7.6% 1.1% 1.0% 0.2%

CALM: 2000 2001 2002 2003 2004 -

6.2% 3.1% 1.3% 1.3% 2.6%

Obrázek 8: Větrná růžice AIM –TK Droužkovice

Droužkovice S 25 20

SZ

SV

15 10 5 Z

0

V

JZ

JV

J

2000

[email protected]

2001

2002

2003

2004


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Obrázek 9: Větrná růžice Jirkov - Otrvice

Jirkov - Otrvice S 10 8

SZ

SV

6 4 2 Z

0

V

JZ

JV

J CALM: 1995 - 2004 - 57.1%

1995 - 2004

3.1.3 Přehled hodnocených znečišťujících látek z hlediska ochrany lidského zdraví a imisních limitů V následujících tabulkách jsou uvedeny limitní hodnoty podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. a referenční koncentrace znečišťujících látek platné v období za něž je posuzování prováděno. Přehled limitních hodnot, mezí tolerance a horních a dolních mezí pro posuzování z hlediska ochrany zdraví platných od 1.11.2005 podle NV č.429/2005 Sb. je uveden v Příloze II, Příloha 4.

Tabulka 5: Přehled limitních hodnot, mezí tolerance a horních a dolních mezí pro posuzování pro ochranu zdraví lidí podle NV č.350/2002 Sb.

Složka

SO2

PM10 1. stádium

PM10 2. stádium

Mez pro posuzování -3 [µg.m ] Mez tolerance Termín dosažení (pro rok 2004) -3 [µg.m ] MT Horní UAT Dolní LV LAT

Doba průměrování

Limitní hodnota -3 [µg.m ] LV

Mez tolerance (pro rok 2003) -3 [µg.m ] MT

1 hod

350, max. 24x za rok

60

30

24 hod

125, max. 3x za rok

bez meze tolerance

bez meze tolerance

kalendářní rok

50

bez meze tolerance

bez meze tolerance

24 hod

50, max. 35x za rok

10

5

kalendářní rok

40

3.2

1.6

24 hod

50, max. 7x za rok

X

X

kalendářní rok

20

10 (2005)

10 (2005)

[email protected]

–

–

75, max. 3x 50, max. za rok 3x za rok –

–

30, max. 7x 20, max. za rok 7x za rok 14

10

30, max. 7x 20, max. za rok 7x za rok 14

10

1.1.2005

1.1.2005 nabytí účinnosti nařízení 1.1.2005 1.1.2005 1.1.2010 1.1.2010



1 hod

NO2

200, max. 18x za rok

70

60

140, max. 100, max. 1.1.2010 18x za rok 18x za rok

kalendářní rok

40

14

12

32

26

1.1.2010

Pb

kalendářní rok

0.5

0.2

0.1

0.35

0.25

1.1.2005

CO

maximální denní 8hod. klouzavý průměr

10 000

3 300

1 700

7 000

5 000

1.1.2005

C6H6

kalendářní rok

5

4.375

3.75

3.5

2

1.1.2010

bez meze tolerance

bez meze tolerance

120**

–

1.1.2010

O3

maximální denní 120, 25x* 8hod. klouzavý v průměru za 3 roky průměr

Cd

kalendářní rok

0.005

0.002

0.001

0.003

0.002

1.1.2005

As

kalendářní rok

0.006

0.00525

0.0045

0.0036

0.0024

1.1.2010

Ni

kalendářní rok

0.02

0.014

0.012

0.014

0.01

1.1.2010

Hg

kalendářní rok

0.05

–

–

0.045

0.035

1.1.2010

BaP

kalendářní rok

0.001

0.007

0.006

0.0005

0.00025

1.1.2010

NH3

kalendářní rok

100

40

20

14

8

1.1.2005

* v případě ozonu se tato úroveň nazývá cílový imisní limit ** tuto úroveň pro ozon nazývá nařízení dlouhodobý imisní cíl X bude odvozena ze získaných údajů a bude ekvivalentní limitním hodnotám pro etapu 1 Tabulka 6: Referenční koncentrace vydané SZÚ (µg/m3) - (podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší)

Chemická látka aceton akrylonitril benzo(a)antracen 1,2-dichloretan dichlormetan etylbenzen fenantren fenol fluor a anorg. sloučeniny formaldehyd chlorbenzen (VI+) Chrom mangan sirouhlík sirovodík styren tetrachloreten tetrachlormetan toluen trichloreten trichlormetan vanad vinylchlorid xyleny

[email protected]

CAS N.

PK

KR - 6

67-64-1 107-13-1 56-55-3 107-06-2 75-09-2 100-41-4 85-01-8 108-95-2 7782-41-4 50-00-0 108-90-7 1854-02-99 7439-96-5 75-15-0 7783-06-4 100-42-5 127-18-4 56-23-5 108-88-3 79-01-6 67-66-3 7440-62-2 75-01-4 1330-20-7

370 3 000 400 20 50 60 100 0,15 * 100 * 150 * 260 250 20 260 100 1 100

0,05 0,01 1 1 -5
zdroj Klasifikace Poznámka informace IARC d rok N US-EPA a rok WHO 2B b rok SZÚ 2A a rok 2B WHO a den 2B WHO b SZÚ 2B b rok SZÚ 3 c rok RIVM 3 b rok SZÚ N b hodina SZÚ 2A b rok SZÚ N a rok WHO 1 a rok WHO N a den WHO N 1 a den WHO N 2 a týden 2B 3 WHO a rok WHO 2A b rok SZÚ N a týden WHO N a rok WHO 2A c rok RIVM 2B a den N WHO a rok WHO 1 e rok IRIS 3 -

interval


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Vysvětlivky: CAS.N. - identifikační číslo látky v seznamu Chemical Abstracts Service PK - referenční koncentrace pro látky s prahovými účinky KR-6 - referenční koncentrace pro karcinogenní látky, odpovídají úrovni rizika 1*10-6 * - referenční koncentrace nezajišťují ochranu vůči obtěžování zápachem a - Air quality guidelines for Europe second edition 2000, WHO b - stanoveno NRL pro venkovní ovzduší SZÚ c - Human toxicological maximum permisible risk levels, RIVM Bilthoven, 2001 d - US-EPA, Risc based concentration region III, Philadelphia, Pensylvania,USA e - Integrated risc information systém US EPA Klasifikace IARC: • Skupina 1 - látky prokazatelně karcinogenní pro člověka • Skupina 2 - látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka • Skupina 2A – látky s aspoň omezenou průkazností karcinogenity pro člověka a dostačujícím důkazem karcinogenity pro zvířata • Skupina 2B - látky s nedostatečně doloženou karcinogenitou pro člověka a s dostatečně doloženou karcinogenitou pro zvířata • Skupina 3 – látky, které nelze klasifikovat na základě jejich karcinogenity pro člověka • N - látka není uvedena v seznamu Poznámky: 1. Pro ochranu proti obtěžování zápachem 20 µg/m3 (30 min. průměrná koncentrace) 2. Pro ochranu proti obtěžování zápachem 7 µg/m3 (30 min. průměrná koncentrace) 3. Pro ochranu proti obtěžování zápachem 70 µg/m3 (30 min. průměrná koncentrace)

3.1.4 Přehled hodnocených znečišťujících látek z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace a imisních limitů Podle NV č. 350/2002 Sb. území, na kterých musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, jsou území národních parků a chráněných krajinných oblastí, území o nadmořské výšce 800 m n.m. a vyšší a ostatní vybrané přírodní lesní oblasti – zveřejňováno ve věstníku MŽP. V následující tabulce jsou uvedeny limitní hodnoty podle NV č. 350/2002 Sb. platné pro ochranu ekosystémů a vegetace platné v období za něž je posuzování prováděno. Přehled limitních hodnot, mezí tolerance a horních a dolních mezí pro posuzování z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace platných od 1.11.2005 podle NV č. 429/ 2005 Sb. je uveden v Příloze II, Příloha 5.

Tabulka 7: Přehled limitních hodnot, mezí tolerance a horních a dolních mezí posuzování pro ochranu ekosystémů a vegetace podle NV č.350/2002 Sb.

Znečišťující látka SO2

NOx

O3

Mez Limitní hodnota tolerance LV MT -3 kalendářní rok 20 µg.m bez meze a zimní období ochrana tolerance (1. 10.-31. 3.) ekosystémů -3 30 µg.m bez meze kalendářní rok ochrana tolerance ekosystémů AOT40, vypočten z 1hod. hodnot -3 18 000 µg.m .h bez meze v období ochrana vegetace tolerance květenčervenec, průměr za 5 let

[email protected]

Časový interval

Mez pro posuzování

Termín dosažení LV

Horní UAT -3

8 µg.m

-3

19.5 µg.m

12 µg.m

24 µg.m

-3

6 000 µg.m .h

nabytí účinnosti nařízení

-3

-

-3

nabytí účinnosti nařízení

1.1.2010



3.1.5 Hodnocení z hlediska ochrany zdraví lidí Tabelární a grafický přehled časových řad naměřených hodnot imisí na jednotlivých stanicích ve vztahu k limitům pro ochranu zdraví a ve vztahu k referenčním koncentracím je uveden v Příloze II. V přehledu jsou uvedeny grafy dlouhodobého průběhu imisních koncentrací SO2, PM10 a NO2, Pb, CO, benzenu, Cd, amoniaku, As, Ni, Hg, B(a)P a ozónu a tabelární časové řady naměřených hodnot imisí pro znečišťující látky, u nichž se vyskytuje překročení limitů nebo hodnoty blízké limitům (nad UAT). V hodnocení jsou zohledněny výsledky měření v současnosti i v minulosti provozovaných měřících stanic na území města Chomutov a Jirkov a v jeho nejbližším okolí, a pro srovnání, zejména v případech, kdy sledovaná znečišťující látka není na území města měřena, jsou požity i výsledky ze stanic mimo toto území. Dále jsou pro hodnocení použity výsledky imisních map zpracovaných ČHMÚ pro příslušné roky.

Z uvedených naměřených dat a z příslušných imisních map vyplývá: -3

Hodnota ročního imisního limitu PM10 (40 µg.m ), která platí od roku 2005, byla překračována na stanici AIM ČHMÚ v letech 2001 až 2003, přičemž v roce 2002 byla překročena včetně meze tolerance. Podle vyhodnocení provedeného na základě imisní mapy za rok 2002 je na 14,3 % území města Chomutov překročen roční imisní limit včetně meze tolerance a hodnota ročního imisního limitu (který vstoupil v platnost v roce 2005) je překročena na 85,7 % území města Chomutov a na 33,3 % území -3 města Jirkov. Zbytek území leží v oblasti koncentrací 14 až 40 µg.m . Prakticky stejné je vyhodnocení území provedené na základě imisní mapy za rok 2003 je na 14,3 % území města Chomutov překročen roční imisní limit včetně meze tolerance a hodnota ročního imisního limitu (který vstoupil v platnost v roce 2005) je překročena na 85,7 % území města Chomutov -3 a na 33,3 % území města Jirkov. Zbytek území leží v oblasti koncentrací 14 až 40 µg.m . V roce 2004 byla imisní situace příznivější. K překročení ročního imisního limitu nedošlo na žádné měřicí stanici na území města Chomutov a Jirkov a v blízkém okolí, přestože na jiných místech v Podkrušnohoří, např. na stanicích Horní Jiřetín a Všechlapy k překročení imisního limitu došlo a městské stanice Most a Teplice byly prakticky na hranici imisního limitu. Podle příslušné imisní mapy -3 pro rok 2004 se nacházelo 50% území města Chomutov v pásmu koncentrací 30 až 40 µg.m , 40% -3 -3 v pásmu 14 až 30 µg.m , 10% v pásmu 10 až 14 µg.m a 30% území města Jirkov v pásmu -3 -3 koncentrací 30 až 40 µg.m a 70% v pásmu 14 až 30 µg.m . Hodnota 24 hodinového (denního) imisního limitu PM10, která platí od roku 2005, byla překročena na stanici Chomutov NSP v roce 2000, na stanici Spořice jejíž provoz zajišťuje VÚHU Most pro SD Chomutov byla překročena v roce 2003 a 2004 a na stanici Chomutov AIM ČHMÚ byla tato hodnota překračována v celém sledovaném období tj. v letech 2000 až 2004, přičemž v roce 2001, 2002 a 2003 byla překročena včetně mezí tolerance a v roce 2004 dosáhla mezí tolerance. Podle vyhodnocení provedeného na základě imisní mapy za rok 2002 je na 14,3 % území města Chomutov překročen denní imisní limit včetně meze tolerance a hodnota denního imisního limitu (který vstoupil v platnost v roce 2005) je překročena na 71,4 % území města Chomutov a na 100 % -3 území města Jirkov. Zbytek území města Chomutov leží v pásmu koncentrací 30 až 50 µg.m . Podle vyhodnocení území provedeného na základě imisní mapy za rok 2003 je na 100 % území města Chomutov a na 66,7% území města Jirkov překročen denní imisní limit včetně mezí tolerance. Hodnota denního imisního limitu (který vstoupil v platnost v roce 2005) je překročena na 100 % území -3 města Chomutov a města Jirkov. Zbytek území leží v oblasti koncentrací 50 až 60 µg.m . Podle imisní mapy za rok 2004 je na cca 8 % území města Chomutov překročen denní imisní limit včetně mezí tolerance a hodnota denního imisního limitu (který vstoupil v platnost v roce 2005) je překročena na cca 35 % území města Chomutov a na 4 % území města Jirkov. Zbytek území leží -3 v pásmu koncentrací 30 až 50 µg.m . Podle imisních map a v souladu s měřeními prováděnými v podobných lokalitách z hlediska měření ozonu, jako je území města Chomutov a Jirkov, dochází na celém území města a v jeho okolí k překročení hodnoty cílového imisního limitu ozonu. Hodnota cílového imisního limitu ozonu pro [email protected]



ochranu zdraví (vždy průměr za poslední tři roky) má vstoupit v platnost od roku 2010. Je zde třeba ale uvést, že k překročení došlo na 94% území státu. K těmto překročením přispěla letní období s výskytem situací s vysokými teplotami a vysokými hodnotami slunečního záření. Imisní limity ostatních uvedených znečišťujících látek nejsou překročeny. Z výsledků měření benzo(a)pyrenu (BaP) na jiných stanicích v ČR je ale patrné, že není teoreticky možné vyloučit překročení cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu v užších malých lokalitách extrémně exponovaných dopravě a spalování pevných paliv. Jinak podle zpracování imisních map za roky 2002 až 2004 k překročení cílového imisního limitu BaP na území města Chomutov a Jirkov „v průměru“ nedochází. 3.1.6 Hodnocení z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Podle Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. území, na kterých musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, jsou území národních parků a chráněných krajinných oblastí, území o nadmořské výšce 800 m n.m. a vyšší a ostatní vybrané přírodní lesní oblasti –zveřejňováno ve věstníku MŽP. Mezi tyto vybrané přírodní lesní oblasti v současnosti patří také přírodní lesní oblast „LO 1 – Krušné hory“ definovaná v Příloze č.1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb., která vyjmenovává přírodní lesní oblasti a vymezuje jejich hranice. Část území LO 1 – Krušné hory spadá do území města Chomutov a Jirkov. Tabelární a grafický přehled časových řad naměřených hodnot imisí na jednotlivých měřicích stanicích ve vztahu k limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace je uveden v Příloze II. V přehledu jsou uvedeny grafy dlouhodobého průběhu imisních koncentrací NOx a ozón AOT 40 a tabulkové zhodnocení.

Z uvedených naměřených dat a z příslušných imisních map vyplývá: V případě oxidu siřičitého došlo od devadesátých let ve městě a v okolí k poklesu koncentrací až na hodnoty nižší než ekologický limit. V případě koncentrací oxidů dusíku došlo od devadesátých let rovněž k poklesu koncentrací až na hodnoty nižší než ekologický limit, mimo některých oblastí ve městě bezprostředně ovlivněných dopravou, případně lokálním vytápěním, jako je například okolí stanice AIM ČHMÚ Chomutov. Z uvedených výsledků měření a z imisních map za rok 2003 a 2004 vyplývá, že v části města Chomutov a Jirkov spadající do eko-zóny nejsou eko-limity platné pro SO2 překračovány a eko-limity platné pro NOx jsou překračovány na cca 10% plochy příslušné eko-zóny směrem k centru města. Hodnoty cílového (požadavek splnění do roku 2010) imisního limitu AOT 40 pro ozon se v chomutovské oblasti v posledních letech pohybují těsně nad úrovní příslušné limitní hodnoty (pětiletý průměr) s tím, že v roce 2004 došlo k poklesu jednoročních hodnot pod úroveň hodnoty limitu. Přesto část území města Chomutov a Jirkov spadající do eko-zóny má celá v roce 2003 a 2004 překročenu hodnotu cílového imisního limitu AOT 40 pro ozon. 3.1.7 Hodnocení z hlediska zvláštních imisních limitů Města Chomutov a Jirkov jsou na základě hodnocení z roků 2002, 2003 a 2004 zařazeny mezi obce se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve kterých je třeba uplatňovat podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění smogový varovný a regulační systém (SRS). Podle Vyhlášky MŽP č. 553/2002 Sb. je jednou z nutných podmínek pro vyhlášení signálů v rámci SRS překročení hodnoty koncentrace zvláštních imisních limitů minimálně ve třech po sobě jdoucích hodinách. Hodnoty zvláštních imisních limitů jsou stanoveny pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a ozon a jsou uvedeny v Tabulce 8 níže.

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Tabulka 8: Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování podle Vyhlášky MŽP č. 553/2002 Sb.

1. Signál upozornění následuje po překročení hodinového průměru koncentrace oxidu siřičitého

250 µg.m

-3

oxidu dusičitého

200 µg.m

-3

troposférického ozonu ve třech po sobě následujících hodinách

180 µg.m

-3

oxidu siřičitého

500 µg.m

-3

oxidu dusičitého ve třech po sobě následujících hodinách

400 µg.m

-3

2. Signál regulace následuje po překročení hodinového průměru koncentrace

3. Signál varování následuje po překročení hodinového průměru koncentrace -3 240 µg.m troposférického ozonu ve třech po sobě následujících hodinách Tabulka 9: Episody s překročením zvláštních imisních limitů O3 1. Signál upozornění O3 Č. stanice Název stanice 1002

Tušimice

Rok Měsíc Den 2003

8

13

Hodina H_11_00 H_12_00 H_13_00 H_14_00 182.6

190.3

184.8

184.8

189.2

189.7

H_13_00 H_14_00 1005

Most

2000

6

21

182.2

191.0

189.7

182.5

H_13_00 H_14_00 H_15_00 1005

Most

2003

8

7

182.1

184.1

189.9

192.5

189.2

H_13_00 1317

Rudolice v Horách 2000

6

21

190.5

184.2

182.9 H_20_00

1317


8

12

180.2

184.5

183.3 H_02_00 H_03_00 H_04_00 H_05_00 H_06_00 H_07_00 H_08_00

1317


8

13

188.8

191.9

190.6

188.1

188.2

192.7

184.3

194.4

197.8

H_09_00 H_10_00 H_11_00 H_12_00 H_13_00 H_14_00 H_15_00 H_16_00 H_17_00 1317


8

13

196.9

192.7

197.1

193.9

194.2

194.0

180.1

185.4

180.1

H_19_00 H_20_00 H_21_00 H_22_00 1317


9

19

187.6

190.3

195.1

193.2

196.3

194.4

H_16_00 H_17_00 1317


9

20

182.0

183.9

186.0

188.5

Zvláštní imisní limity, pokud dochází k jejich překročení, bývají překročeny zpravidla při meteorologických podmínkách nepříznivých pro rozptyl škodlivin v ovzduší a v případě ozonu v jarních nebo letních situacích doprovázených vysokými maximálními denními teplotami. Zvláštní imisní limit platný pro SO2 a NO2 nebyl v letech 2000 až 2004 překročen.

[email protected]



Z výsledků měření ozonu v Tušimicích a v Mostě lze odvodit, že episody zvýšených koncentrací ozonu při nichž byly splněny podmínky pro vydání upozornění se s vysokou pravděpodobností (vzhledem k jejich poměrně velkoplošnému charakteru) vyskytly na území města Chomutov a Jirkov třikrát, jedna episoda v červnu 2000 a dvě episody v srpnu 2003. Vyhlašování příslušných signálů pro ozon je zajišťováno centrálně z ČHMÚ Praha pro území celé republiky. 3.1.8 Souhrnný výsledek hodnocení – závěry Překračování imisních limitů plus meze tolerance – z hlediska lidského zdraví 2002

Roční imisní limit PM10 plus meze tolerance 24hodinový imisní limit PM10 plus meze tolerance

2003

Roční imisní limit PM10 plus meze tolerance 24hodinový imisní limit PM10 plus meze tolerance

2004

24hodinový imisní limit PM10 plus meze tolerance

Překračování imisních limitů, hodnoty blízké imisním limitům 2002

Roční imisní limit PM10 (zdraví) 24hodinový imisní limit PM10 (zdraví)

2003

Roční imisní limit PM10 (zdraví) 24hodinový imisní limit PM10 (zdraví) Roční imisní limit NOx (eko)

2004

24hodinový imisní limit PM10 (zdraví) Roční imisní limit NOx (eko)

Překračování zvláštních imisních limitů 2003

Zvláštní imisní limit pro ozon (zdraví)

Překračování cílových imisních limitů 2002

Cílový imisní limit pro ozon (zdraví) Cílový imisní limit AOT 40 pro ozon (eko)

2003


2004


[email protected]



3.2 Závěry – lokalizace Vliv na způsob hodnocení kvality ovzduší mohou mít legislativní změny proběhlé koncem roku 2005. V roce 2005 vyšlo ve Sbírce zákonů 5.12.2005 č. 472/2005 Sb. úplné znění zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a dále 26.10.2005 nařízení vlády č. 429/2005 Sb. z 5.10.2005 kterým se mění Nařízení vlády č. 350/2002, kterým se stanoví imisní limity. V § 7 odstavci 1 a 6 zákona o ochraně ovzduší se v souvislosti s vyhlášením oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a s vypracováním programů ke zlepšení kvality ovzduší na rozdíl od dřívějška uvádí pouze překročení imisních limitů a nikoli překročení cílových imisních limitů. Imisní limity zůstaly stanoveny pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku (eko), oxid uhelnatý, suspendované částice PM10, benzen a olovo. Pro arsen, kadmium, nikl a benzo(a)pyren, které měly dříve imisní limity, platí nyní cílové imisní limity. Amoniak byl z limitů vypuštěn a rtuť je zmiňována, ale nemá stanovenu hodnotu imisního limitu. Pro ozón platí jako dříve cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Jak je patrné z uvedených údajů, byly ve sledovaném období na území města Chomutova a Jirkova překračovány imisní limity pro suspendované látky PM10. Na základě překročení těchto imisních limitů bylo území města Chomutova a Jirkova zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z měřicích stanic bylo překročení imisních limitů PM10 zaznamenáno stanicí AIM ČHMÚ charakterizující širší centrum města Chomutova, což odpovídá i příslušným imisním mapám, podle kterých v síti 2x2 km rovněž území s překročením imisních limitů zahrnuje širší centrum města (uvedené imisní mapy mají pouze hrubé rozlišení, protože jsou konstruovány pro hodnocení větších území). Z velkých zdrojů, které vykazují roční emise v desítkách a více tunách za rok je přímo na území města Chomutov teplárna ACTHERM s.r.o. (udává emise tuhých látek cca 10t/rok). Vzhledem k výšce komína a příslušnému rozptylu a přenosu emisí, koncentrace PM10 v centru města Chomutov nebudou tímto zdrojem podstatně ovlivňovány. Podkrušnohorská oblast v okolí města Chomutov a Jirkov má vlivem svého industriálního charakteru (zejména těžební činnost, hustá doprava včetně tranzitní a velké energetické závody) vysoké pozadí koncentrací PM10 (viz např. výsledky měření mimoměstské stanice stanice Tušimice). Za této situace pak emise z nízkých zdrojů na území města (topeniště na pevná paliva, frekventované komunikace, stavební činnost) způsobují překročení imisních limitů PM10 ve svém okolí. Největší lokální zatížení PM10 lze očekávat v okolí nejfrekventovanějších komunikací zejména s nákladní dopravou, v částech města, kde jsou používána k vytápění pevná paliva a v okolí míst se stavební činností. V analýze zmíněný výskyt překročení zvláštního imisního limitu a cílových imisních limitů pro ozón je velkoprostorovou záležitostí, která se týká velké části území státu a musí být řešena opatřeními na vyšší úrovni. Imisní limit NOx pro ochranu ekosystémů (část území města spadá do eko-zóny LO 1 – Krušné hory) je překročen na menší části eko-území směrem k centru města, zejména v okolí tranzitní dopravy na Horu sv. Šebestiána.

3.3 Popis historického a současného stavu monitorování ovzduší 3.3.1 Historický vývoj Jak je vidět z grafů a tabulek došlo u tzv. základních znečišťujících látek oproti 80. a 90. létům k výraznému poklesu koncentrací SO2 a prašného aerosolu (tudíž i suspendovaných látek PM10), v případě NOx a NO2 byl pokles koncentrací pouze mírný. Od konce 90. let úroveň koncentrací těchto znečišťujících látek kolísá respektive stagnuje. Vývoj koncentrací ostatních sledovaných látek je rovněž vidět v kapitole 1.2., koncentrace těchto látek buď mírně klesaly nebo stagnovaly, pouze počet překročení hodnoty cílového imisního limitu 8 hodinové koncentrace pro ozón v letech 2000 až 2004 mírně stoupal. 3.3.2 Současný stav monitorování ovzduší Monitorování se přizpůsobuje požadavkům nové legislativy, v případě vybraných znečišťujících látek (SO2, NO2, CO, O3) jsou v provozu kontinuální analyzátory, aby mohlo být prováděno hodnocení [email protected]



vzhledem k jednotlivým typům imisních limitů (např. krátkodobé průměry, klouzavé 8hodinové průměry, expoziční limity). Jak bylo zmíněno v textu analýzy, kromě v tabulce uvedených stanic, zajišťují Severočeské doly Chomutov na základě zákona č. 244/1992 Sb. také monitoring prašnosti (včetně měření PM10) mimo jiné v obcích Černovice a Spořice. 3.3.3 Zhodnocení stavu monitorování ovzduší na základě provedené analýzy imisního zatížení území a současného stavu monitorování ovzduší - požadavky na rozsah a způsob sledování úrovně koncentrací jednotlivých znečišťujících Současný stav monitorování ovzduší vyhovuje novelizované legislativě ochrany ovzduší. Znečišťující látky u nichž je nebo se předpokládá plošné překračování hodnoty koncentrace UAT (horní mez pro posuzování – Nař. vlády č. 429/2005 Sb.), případně imisního limitu jsou sledovány měřením. Pokud by v příštích letech docházelo k nárůstu koncentrací PM10 a NO2, bylo by pak vhodné zajistit provedení kontrolních měření úrovní koncentrací těžkých kovů a benzo(a)pyrenu v PM10 a porovnat výsledky měření s cílovými imisními limity. V případě kdy dojde k rozšíření nebo přemístění těžební činnosti, by toto mělo být příslušně zohledněno v rámci měření PM10 zajišťovaných Severočeskými doly Chomutov.

[email protected]



4.

ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ A EMISE

Cílem této části je poskytnout informace o zdrojích znečišťování ovzduší a emisích v řešeném území. Obsahem je stručná informace o kategorizaci zdrojů a přehled zdrojů znečišťování ovzduší v řešeném území.

4.1 Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší Dle zákona č. 86/2002 Sb., zákon o ovzduší, ve znění zákona č. 472/2005 Sb., se zdroje znečišťování ovzduší dělí na zdroje stacionární a zdroje mobilní. 4.1.1 Stacionární zdroje (REZZO 1- 3) Stacionární zdroj, dle zákona č. 86/2002 Sb., ve znění zákona č. 472/2005 Sb., je zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná plocha s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů a další obdobné zařízení nebo činnost.

Stacionární zdroje jsou podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší, svého tepelného výkonu a podle závažnosti provozované technologie rozděleny na zvláště velké, velké, střední a malé. Dále se pak dělí na zařízení spalovacích technologických procesů, spalovny odpadů a zařízení pro spoluspalování odpadu a ostatní stacionární zdroje. Spalovací zdroje se zařazují podle tepelného příkonu nebo výkonu do těchto kategorií:

zvláště velké spalovací zdroje, jsou zdroje znečišťování ovzduší o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším bez přihlédnutí ke jmenovitému tepelnému výkonu

velké spalovací zdroje, jsou zdroje znečišťování ovzduší o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW do 50 MW

střední spalovací zdroje, jsou zdroje znečišťování ovzduší o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2 MW do 5 MW včetně

malé spalovací zdroje, jsou zdroje znečišťování ovzduší o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,2 MW

Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěné do ovzduší je vykazováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je v závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonech členěn na:

REZZO 1 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Zařízení uvedené skupiny jsou označována jako „velké zdroje znečišťování“.

REZZO 2 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Uvedená skupina je označována jako „střední zdroje znečišťování“.

REZZO 3 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Uvedená skupina je označována jako „malé zdroje znečišťování“.

[email protected]



4.1.2 Mobilní zdroje (REZZO 4) Mobilní zdroje, dle zákona č. 86/2002 Sb., ve znění zákona č. 472/2005 Sb., jsou samohybná a další pohyblivá, případně přenosná zařízení vybavená spalovacími motory znečišťujícími ovzduší, pokud tyto motory slouží k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná součást technologického vybavení. Jde zejména o dopravní prostředky, kterými jsou silniční vozidla, drážní vozidla a stroje, letadla a plavidla, nesilniční mobilní stroje, kterými jsou kompresory, přemístitelné stavební stroje a zařízení, buldozery, vysokozdvižné vozíky, pojízdné zdvihací plošiny, zemědělské a lesnické stroje, zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení, přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem, například motorové sekačky a pily, sbíječky a jiné obdobné výrobky.

REZZO 4 - zahrnuje pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Uvedená skupina je označována jako „mobilní zdroje znečišťování“.

4.2 Přehled zdrojů znečišťování ovzduší v řešeném území 4.2.1 Počet zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1-3) Tabulka 10: Počet zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1-3)

Řešené území Chomutov Jirkov

REZZO 1 7 0

REZZO 2 53 6

REZZO 3 70 0

Graf 1: Zastoupení zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1-3) v % (Chomutov)

Chomutov

41%

5%

54%

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

4.2.2 Jednotlivé kategorie REZZO s uvedením všech příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území Jednotlivé kategorie REZZO (1-4; domácnosti hodnoceny zvlášť) s uvedením všech příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území jsou obsahem samostatné Přílohy I.

[email protected]



4.3 Zhodnocení zdrojů Všechny zdroje znečišťování ovzduší v řešeném území splňují emisní limity stanovené nařízením vlády 352/2002 Sb.ze dne 3. července 2002, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Nejvýznamnějším zdrojem znečišťování v řešeném území je ACTHERM, spol. s r.o., o.z. Chomutov - teplárna, která vykazuje nejvyšší hodnoty emisí sledovaných látek.

4.4 Přehled emisí 4.4.1 Přehled emisí znečišťujících látek v řešeném území pro REZZO 1 Tabulka 11: Přehled emisí znečišťujících látek pro REZZO 1 Chomutov (data 2004, ČHMÚ)

IČZ 4 5

Název zdroje ACTHERM, spol. s r.o., o. z. Chomutov, teplárna FERROMET GROUP, s.r.o.

TE

SO2

t/rok NOX

CO

VOC

10,049

728,378

328,880

13,934

17,224

0,189

0,027

4,902

2,512

0,209

44 HOPPE s.r.o.

0,106

0,001

0,581

0,788

0,073

28 Slévárna Chomutov a.s.

0,802

0,005

2,580

11,063

0,026

11,146

728,411

336,943

28,297

17,594

29 TACITA s.r.o.

0,062 CELKEM

Pozn.: Šedě jsou vyznačeny zvláště velké zdroje; řazeno podle abecedy

Na území města Jirkov se nenachází žádný velký zdroj znečišťování ovzduší. 4.4.1.1 Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných jednotlivých emisí V následujících tabulkách jsou uvedeny nejvýznamnější zdroje jednotlivých emisí z kategorie REZZO 1 podle množství produkovaných emisí. Jak je doporučováno Metodickým pokynem MŽP pro zpracování místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, jsou data v tabulkách vztažena (pokud existují) na prvních deset nejvýznamnějších zdrojů. Tabulka 12: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 Chomutov podle množství produkovaných emisí TE

Název zdroje

TE

Pořadí

IČZ

1

4

ACTHERM, spol. s r.o., o. z. Chomutov, teplárna

2

28

Slévárna Chomutov a.s.

10,049 0,802

3

5

FERROMET GROUP, s.r.o.

0,189

4

44

HOPPE s.r.o.

0,106

t/rok

Pozn.: Šedě jsou vyznačeny zvláště velké zdroje

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Tabulka 13: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 Chomutov podle množství produkovaných emisí SO2

Pořadí

IČZ

1

4

Název zdroje ACTHERM, spol. s r.o., o. z. Chomutov, teplárna

SO2 t/rok 728,378

2

5


0,027

3

28


0,005

4

44

HOPPE s.r.o.

0,001


Tabulka 14: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 Chomutov podle množství produkovaných emisí NOx

Název zdroje

NOX

Pořadí

IČZ

1

4


2

5


4,902

3

28


2,580

4

44

HOPPE s.r.o.

0,581

t/rok 328,880


Tabulka 15: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 Chomutov podle množství produkovaných emisí CO

Pořadí

IČZ

Název zdroje

CO

1

4


t/rok 13,934

3

28


11,063

2

5


2,512

4

44

HOPPE s.r.o.

0,788


Tabulka 16: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 Chomutov podle množství produkovaných emisí VOC

Název zdroje

VOC

Pořadí

IČZ

1

4


t/rok 17,224

2

5


0,209

3

44

HOPPE s.r.o.

0,073

4

29

TACITA s.r.o.

0,062

5

28


0,026


[email protected]



4.4.2 Přehled emisí znečišťujících látek v řešeném území pro REZZO 2 CHOMUTOV Tabulka 17: Přehled emisí znečišťujících látek pro REZZO 2 Chomutov (data 2004, ČHMÚ)

IČZ

Název zdroje

420301782 Agip ČR s.r.o. - ČS PHM Chomutov 420301872 ARAL ČR a.s. - ČS PHM Chomutov

0,321

420301422 BENZINA a.s. - ČS PHM Chomutov CONOCO Phillips Czech Republic s.r.o. - ČS 420302932 PHM JET Chomutov 420300032 ČD a.s. - plynová kotelna Chomutov ČD a.s., depo kolejových vozidel Louny 420301182 ČOV, ČS PHM a zprac. ČR MO, VUSS Litoměřice - ČS PHM 420300322 středisko logistiky VÚ 4341 ČR MO, VUSS Litoměřice - truhlárna VS 0422 420302442 Chomutov 420303112 DELVITA a.s. - supermarket 168 A Chomutov 420302202 DELVITA a.s. - supermarket 168 B Chomutov DP měst Chomutova a Jirkova a.s. - ČS PHM 420302412 Chomutov EKOSTAVBY Louny s.r.o. - ČS PHM 420300012 Bencalor Chomutov FERONA a.s., Divize II., o.z. Chomutov - ČS 420301802 PHM FERONA a.s., Divize II., o.z. Chomutov 420302422 kotelna ZP 420300222 FINSTAV s.r.o. Chomutov

SO2

t/rok NOX

VOC 0,909

420300482 AUTO DŮM s.r.o. Chomutov

TE

0,001

0,038

CO

0,001

0,003 1,466 1,142

0,001

0,079

0,013

0,057

0,003 0,455 0,056

0,001

0,137

0,023

0,005

0,001

0,06

0,01

0,002 0,025 0,018 0,06

0,745

0,585

0,027

0,005

0,001

0,12

0,2

0,052

420303472 GLOBUS ČR k.s. - ČS PHM Chomutov

0,68

420303442 GLOBUS ČR k.s. - hypermarket Chomutov

0,007

0,689

0,115

0,023

420303002 HOPPE s.r.o. Chomutov - kotelna závodu HOPPE s.r.o. Chomutov - lakovna (aplikace 420303152 nátěrových hmot) HOPPE s.r.o. Chomutov - lakovna (hořáky ZP 420303022 Riello RS 28) 420303012 HOPPE s.r.o. Chomutov - plynové pece CT HS UMFORMTECHNIK s.r.o. Chomutov 420303782 kotelna ZP a infrazářiče HZS Ústeckého kraje - ČS PHM (nafta) 420300052 Chomutov 420303502 Ing. Petr Svoreň - kotelna ZP Chomutov Ing. Vojtěch Čihař - ČS PHM TOTALFINAELF 420303602 ČR Chomutov interStroj a.s. - Mechanika Chomutov (kotel 420303532 ZP a infrazářiče) interStroj a.s. - Mechanika Chomutov 420303542 (lakovna) Intier Automotive Seating Chomutov s.r.o. 420303512 plynové kotelny 420300272 Jiří Weber - zpracování dřeva Chomutov

0,002

0,204

0,034

0,007 4,428

0,002

0,184

0,031

0,006

0,002

0,146

0,024

0,005

0,035

0,006

0,001

0,286

0,048

0,01

0,003

0,238 0,006

0,586

0,098

0,02 0,849

0,001

0,083

0,014

0,003 0,081

420300302 KERNER s.r.o. - zpracování dřeva Chomutov 420300042 MultiTechnik s.r.o. - ČS PHM Chomutov MV - ÚP, Policie ČR Správa Severočeského 420300472 kraje - ČS PHM Nemocnice Chomutov p.o. - kotelna na ZP v 420303802 areálu nemocnice s [email protected]

0,135 0,004 0,002

0,207

0,035

0,007


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov 420303812 420303792 420303142 420303932 420303712 420300502 420302312 420301002 420300082 420302302

Nemocnice Chomutov p.o. - vyvíječ páry CERTUS (2x) Nemocnice Chomutov p.o. - vyvíječ páry JUNIOR 500 (2x) OMV ČR s.r.o. - ČS PHM Chomutov PARKER HANNIFIN INDUSTRIAL s.r.o. Chomutov - letování kovů PARKER HANNIFIN INDUSTRIAL s.r.o. Chomutov - provozní hala Pekárna Chomutov a.s. - plynové pekařské pece a boxy Plynostav Pardubice holding a.s. - plynová kotelna Chomutov Plynostav Pardubice holding a.s. - plynová kotelna Chomutov Povodí Ohře s.p. Chomutov - soubor spotřebičů a infrazářiče Robert Salát - ČS PHM Chomutov

0,002 0,005

0,432

0,072

0,014 0,35

0,003

0,030

0,018

0,004

0,001

0,002

0,202

0,034

0,007

0,010

0,908

0,151

0,03

0,002

0,14

0,023

0,005

0,002

0,23

0,038

0,008

0,003

0,246

0,041

0,008 0,307

420303632 RoBiN OIL s.r.o. - ČS PHM Chomutov

0,189

420300152 SETA - COS s.r.o. - ČS PHM Chomutov SHELL Czech Republic a.s. - ČS PHM 420301812 Chomutov TRUHLÁŘSTVÍ V.H.V. s.r.o. - zpracování 420300252 dřeva Chomutov 420301152 TS města Chomutova - ČS PHM Bencalor TS města Chomutova - hotel Kamencové 420302892 jezero 420302552 VAIGL A SYN s.r.o. - provoz Nové Spořice VINNÉ SKLEPY Chomutov s.r.o. - plynový 420303892 vyvíječ páry ZZN Rakovník a.s. - sušárna obilí SSŽ 2 420300382 Maxův Důl CELKEM

0,091 0,252

0,013 0,001

0,094

0,016

0,003

0,001

0,058

0,01

0,002

0,021

0,004

0,001

5,232

1,05

12,296

t/rok NOX 0,156

CO 0,026

VOC 0,005

0,86

0,615

Pozn.: Řazeno podle abecedy

JIRKOV Tabulka 18: Přehled emisí znečišťujících látek pro REZZO 2 Jirkov (data 2004, ČHMÚ)

IČZ

Název zdroje

420300642 OU a PŠ Jirkov

TE 0,002

420300862 SeVa a.s. - kotelna ZP ČOV Jirkov

0,007

0,709

0,118

0,024

420301012 Základní škola Jirkov Podnik služeb Jirkov s.r.o. - ČS PHM /(nafta) 420302322 (neveřejná)/ Preciosa a.s. - zařízení na výrobu sklářských 420302432 výrobků Jirkov 420303952 FISAD s.r.o. - ČS PHM Jirkov

0,002

0,2

0,033

0,007

CELKEM

SO2

0,004 2,506

0,002

50,056

29,546

23,872 0,204

2,517

0,002

51,121

29,723

24,116

Pozn.: Řazeno podle abecedy

[email protected]



4.4.2.1 Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných jednotlivých emisí V následujících tabulkách jsou uvedeny nejvýznamnější zdroje jednotlivých emisí z kategorie REZZO 2 podle množství produkovaných emisí. Jak je doporučováno Metodickým pokynem MŽP pro zpracování místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, jsou data v tabulkách vztažena (pokud existují) na prvních deset nejvýznamnějších zdrojů. CHOMUTOV Tabulka 19: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 Chomutov podle množství produkovaných emisí TE

Pořadí

IČZ

TE

Název zdroje

1

420300222 FINSTAV s.r.o. Chomutov

t/rok 0,745

2

420301182 ČD a.s., depo kolejových vozidel Louny - ČOV, ČS PHM a zprac.

0,057

3

420300502 Pekárna Chomutov a.s. - plynové pekařské pece a boxy

0,010

4


0,007

5

420303532 interStroj a.s. - Mechanika Chomutov (kotel ZP a infrazářiče)

0,006

6

420303792 Nemocnice Chomutov p.o. - vyvíječ páry JUNIOR 500 (2x)

0,005

7

420303502 Ing. Petr Svoreň - kotelna ZP Chomutov

0,003

7

420303932 PARKER HANNIFIN INDUSTRIAL s.r.o. Chomutov - letování kovů

0,003

7

420300082 Povodí Ohře s.p. Chomutov - soubor spotřebičů a infrazářiče

0,003

10

420303002 HOPPE s.r.o. Chomutov - kotelna závodu

0,002

Tabulka 20: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 Chomutov podle množství produkovaných emisí SO2

Pořadí

IČZ

SO2

Název zdroje

1


t/rok 0,585

2

420303932 PARKER HANNIFIN INDUSTRIAL s.r.o. Chomutov - letování kovů

0,030

Tabulka 21: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 Chomutov podle množství produkovaných emisí NOx

Pořadí

IČZ

NOX

Název zdroje

1


t/rok 0,908

2


0,689

3


0,586

4


0,432

5


0,286

6


0,246

7

420301002 Plynostav Pardubice holding a.s. - plynová kotelna Chomutov

0,23

8

420303802 Nemocnice Chomutov p.o. - kotelna na ZP v areálu nemocnice s

0,207

9


0,204

10

420303712 PARKER HANNIFIN INDUSTRIAL s.r.o. Chomutov - provozní hala

0,202

Tabulka 22: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 Chomutov podle množství produkovaných emisí CO

Pořadí

IČZ

Název zdroje

CO

1


t/rok 0,2

2


0,151

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov 3


0,115

4


0,098

5


0,072

6


0,048

7


0,041

8

420301002 Plynostav Pardubice holding a.s. - plynová kotelna Chomutov

0,038

9

420303802 Nemocnice Chomutov p.o. - kotelna na ZP v areálu nemocnice s

0,035

10


0,034

Tabulka 23: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 Chomutov podle množství produkovaných emisí VOC

Pořadí

IČZ

VOC

Název zdroje

1

420303152 HOPPE s.r.o. Chomutov - lakovna (aplikace nátěrových hmot)

t/rok 4,428

2

420301422 BENZINA a.s. - ČS PHM Chomutov

1,466

3

420302932 CONOCO Phillips Czech Republic s.r.o. - ČS PHM JET Chomutov

1,142

4

420301782 Agip ČR s.r.o. - ČS PHM Chomutov

0,909

5

420303542 interStroj a.s. - Mechanika Chomutov (lakovna)

0,849

6

420303472 GLOBUS ČR k.s. - ČS PHM Chomutov

0,68

7

420301182 ČD a.s., depo kolejových vozidel Louny - ČOV, ČS PHM

0,455

8

420303142 OMV ČR s.r.o. - ČS PHM Chomutov

0,35

9

420301872 ARAL ČR a.s. - ČS PHM Chomutov

0,321

10

420302302 Robert Salát - ČS PHM Chomutov

0,307

JIRKOV Tabulka 24: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 Jirkov podle množství produkovaných emisí TE

Pořadí

IČZ

Název zdroje

TE

1

420302432 Preciosa a.s. - zařízení na výrobu sklářských výrobků Jirkov

t/rok 2,506

2


0,007

3


0,002

4

420301012 Základní škola Jirkov

0,002

Tabulka 25: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 Jirkov podle množství produkovaných emisí SO2

Pořadí 1

IČZ

Název zdroje


SO2 t/rok 0,002

Tabulka 26: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 Jirkov podle množství produkovaných emisí NOx

Pořadí

IČZ

Název zdroje

NOX

1


t/rok 50,056

2


0,709

3


4


[email protected]

0,2 0,156


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Tabulka 27: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 Jirkov podle množství produkovaných emisí CO

Pořadí

IČZ

CO

Název zdroje

1


t/rok 29,546

2


0,118

3


0,033

4


0,026

Tabulka 28: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 Jirkov podle množství produkovaných emisí VOC

Pořadí

IČZ

VOC

Název zdroje

1


t/rok 23,872

2

420303952 FISAD s.r.o. - ČS PHM Jirkov

0,204

3


0,024

4


0,007

5


0,005

6

420302322 Podnik služeb Jirkov s.r.o. - ČS PHM /(nafta) (neveřejná)/

0,004

4.4.3 Přehled emisí znečišťujících látek a paliv v řešeném území pro REZZO 3 CHOMUTOV Tabulka 29: Přehled emisí znečišťujících látek pro REZZO 3 Chomutov (data 2004 ČHMÚ)

OBEC Chomutov

TE

SO2

t/rok NOX

CO

VOC

7,0

8,9

13,3

27,1

6,6

Tabulka 30: REZZO 3 Chomutov - palivo (data 2004 ČHMÚ)

OBEC Chomutov

HUTR 544

ČUTR 1

KOKS 3

t/rok DŘEV 250

LTO 1

PB 7

ZP 6786

HUTR=hnědé uhlí tříděné, CUTR=černé uhlí tříděné, KOKS=koks, DŘEV=dřevo LTO=lehký topný olej, PB=propan butan, ZP=zemní plyn

JIRKOV Tabulka 31: Přehled emisí znečišťujících látek pro REZZO 3 Jirkov (data 2004 ČHMÚ)

OBEC Jirkov

TE

SO2

t/rok NOX

CO

VOC

5,2

5,0

5,5

14,5

3,6

Tabulka 32: REZZO 3 Jirkov - palivo (data 2004 ČHMÚ)

OBEC Jirkov

HUTR

ČUTR

KOKS

t/rok DŘEV

LTO

PB

ZP

298

1

2

244

2

2

2412

HUTR=hnědé uhlí tříděné, CUTR=černé uhlí tříděné, KOKS=koks, DŘEV=dřevo LTO=lehký topný olej, PB=propan butan, ZP=zemní plyn

[email protected]



4.4.4 Celkové emise znečišťujících látek v řešeném území Tabulka 33: Celkové emise hlavních znečišťujících látek v řešeném území (Chomutov)

CHOMUTOV Kategorie zdroje

TE

SO2 t/rok % 728,411 98,711

NOX t/rok % 339,943 24,547

CO t/rok % 28,297 50,130

VOC t/rok % 17,594 48,216

0,378

1,050

1,860

12,296

33,697

13,300

0,960

27,100

48,010

6,600

18,087

13,300

25,885

56,447 100,000 36,490 100,000

1026,378

74,115

REZZO 1

t/rok 11,146

% 13,628

REZZO 2

0,860

1,052

0,615

0,083

5,232

REZZO 3 CELKEM REZZO 1-3 REZZO 4 (doprava) CELKEM

7,000

8,559

8,900

1,206

19,006

23,239

62,779

76,761

737,926 100,000

81,785 100,000 737,926 100,000 1384,853 100,000 56,447 100,000 36,490 100,000

K celkovým emisím TE a NOx nejvíce přispívají zdroje REZZO 4, tedy doprava a REZZO 1. Co se týká emisí SO2 a CO přispívají k celkovým emisím nejvíce REZZO 1 a REZZO 3, k celkovým emisím VOC pak REZZO 1 a REZZO 2. Tabulka 34: Celkové emise hlavních znečišťujících látek v řešeném území (Jirkov)

JIRKOV Kategorie zdroje

TE

SO2

NOX

CO

VOC

REZZO 1

t/rok -

% -

t/rok -

% -

t/rok -

% -

t/rok -

% -

t/rok -

% -

REZZO 2

2,517

1,806

REZZO 3 CELKEM REZZO 1-3 REZZO 4 (doprava)

5,200

3,732

0,002

0,040

51,121

79,048

29,723

67,212

24,116

87,011

5,000

99,960

5,500

8,505

14,500

32,788

3,600

12,989

7,717

5,539

5,002 100,000 56,621

87,552

44,223 100,000 27,716 100,000

131,614

94,461

8,050

12,448

CELKEM

139,331 100,000 5,002 100,000 64,671 100,000 44,223 100,000 27,716 100,000

K celkovým emisím TE nejvíce přispívají zdroje REZZO 4, tedy doprava. K celkovým emisím NOX nejvíce přispívá doprava a REZZO 2. Co se týká emisí SO2 a CO přispívají k celkovým emisím nejvíce REZZO 3 a REZZO 2, k celkovým emisím VOC pak přispívají nejvíce REZZO 2 a REZZO 3.

[email protected]



5.

Identifikace nejvýznamnějších přispěvatelů ke zhoršené kvalitě ovzduší

5.1 Rozčlenění řešeného území na podrobnější územní jednotky Tabulka 35: Výčet jednotek a jejich vymezení prostřednictvím urbanistických obvodů (Chomutov)

CHOMUTOV Číslo Číslo bilanční urbanistického jednotky obvodu 1 1-4, 7,11 2 5 3 6 4 8 5 12 6 13 7 14 8 17 9 18 10 22 11 23 12 29 13 9,10 14 19-21 15 15,16 16 25-28 Celkový součet

Názvy urbanistických obvodů

Počet bytových jednotek 4942 42 847 0 1 120 190 1509 471 291 0 9 112 3725 9 8961 21229

1 – Chomutov – historické jádro 2 – Střed 3 – U parku 4 – Mostecká 5 – U jezera 6 – Zadní Vinohrady 7 – U Soudu 8 – U Mechanického rybníka 9 – Průmyslový obvod 10 – Pražské pole 11 – U nemocnice 12 – Nemocnice 13 – Nádraží ( + Za nádražím) 14 – Nové Spoříce 15 – U Klikara 16 – Černý vrch 17 – Pod Černým vrchem 18 – Domovina 20 – U Jitřenky 21 – U Luny 22 – U Severky 23 – Zátiší 24 – Partyzán 25 – Březenecká ( + Pod Březeneckou) 26 – Kamenná 27 – Zahradní 28 – Písečná 29 – U rasovny

Tabulka 36: Výčet jednotek a jejich vymezení prostřednictvím urbanistických obvodů (Jirkov)

JIRKOV Číslo Číslo bilanční urbanistického jednotky obvodu 1 1-3, 6 2 5,8,12-14 3 7,9,15 4 10,11 5 16,17 Celkový součet

[email protected]

Názvy urbanistických obvodů

Počet bytových jednotek 2972 276 1469 1343 1762 7822

1 – Jirkov (střed) 2 – Nové Ervěnice 3 – U mlýnského rybníka 5 – Březenec 6 – Nový Březenec 7 – Údolí Bíliny 8 – Jindřišská 9 – Nové Vinařice (sever) 10 – Zátiší 11 – Osada 12 – Červený Hrádek 13 – Kozí Hřbet 14 – Za Nádražím 15 – Staré Vinařice 16 – Vinařice (jih) 17 – Pod Vinařicemi


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Obrázek 10: Kartogram s hranicemi urbanistických obvodů v řešeném území

5.2 Rozptylová studie - modelování Ke stanovení původu znečištění ovzduší v řešeném území bylo použito modelování, které zahrnulo výpočet koncentrací PM10, NO2 a SO2. Souhrnná zpráva o modelování je obsahem samostatné Přílohy III.

5.2.1 Metodika modelování Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení zvolených hraničních koncentrací byl proveden podle novelizované metodiky „SYMOS 97“, která byla vydána MŽP ČR v roce 2003. Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky. [email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Tabulka 37: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru

třída stability I II III IV V

výskyt tříd rychlosti větru (m/s)

rozptylové podmínky silné inverze, velmi špatný rozptyl inverze, špatný rozptyl slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky normální stav atmosféry, dobrý rozptyl labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

1,7 1,7 1,7

5 5

1,7 1,7

5 5

11 11

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím i k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek. To je právě případ inverzí, při kterých jsou rozptylové podmínky popsané pomocí tříd stability I a II. Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně vychlazuje a ochlazuje přízemní vrstvu ovzduší. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou trvat i nepřetržitě mnoho dní za sebou. V letní polovině roku, kdy je příkon slunečního záření vysoký, se inverze obvykle vyskytují pouze v ranních hodinách před východem slunce. Výskyt inverzí je dále omezen pouze na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a tedy rozrušení inverzí. Silné inverze (třída stability I) se vyskytují jen do rychlosti větru 2 m/s, běžné inverze (třída stability II) do rychlosti větru 5 m/s. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III a IV, kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí teplý vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Ze stejného důvodu jako u inverzí se tyto rozptylové podmínky nevyskytují při rychlosti větru nad 5 m/s. Metodika SYMOS'97 musela být oproti původní verzi upravena. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší. Tyto změny zahrnují např.:

stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací nebo 8-hodinových průměrných hodnot (dříve 1/2-hodinové hodnoty) hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO2 (dříve pouze NOx)

Změna průměrovací doby se promítla do změny rozptylových parametrů σy a σz (viz [9] Metodika, kap.3.2.5.1.) tak, aby popisovaly rozptyl znečišťujících látek v delším časovém intervalu. Pro NO2 a PM10 jsou jako krátkodobé koncentrace počítané 1-hodinové průměrné hodnoty. Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle předchozí praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku označených NOx. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NOx byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NOx je přitom tvořena zejména dvěmi složkami, a to NO a NO2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NOx ve vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově imisní limit pro NO2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí, zřejmě proto, že pro člověka je NO2 mnohem toxičtější než NO. Ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO2, přičemž rychlost této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože vstupem do výpočtu zůstaly emise NOx, bylo nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO2 v závislosti na rozptylových podmínkách.

[email protected]



Podle dostupných informací obsahují průměrné emise NOx pouze 10 % NO2 a celých 90 % NO. Rychlost konverze NO na NO2 popisuje parametr kp, jehož hodnota závisí na třídě stability atmosféry. Zároveň platí, že i po dostatečně dlouhé době zbývá 10 % oxidů dusíku ve formě NO. Vztah pro výpočet krátkodobých koncentrací NO2 z původních hodnot koncentrací NOx pak má tvar

   x  c = c0 . 0,1 + 0,8.1 − exp − k p . L     u h1       kde c je krátkodobá koncentrace NO2 c0 je původní krátkodobá koncentrace NOx xL je vzdálenost od zdroje uh1 je rychlost větru v efektivní výšce zdroje. Výpočet průměrných denních koncentrací prachu byl odvozen na základě vztahu mezi naměřenými průměrnými denními koncentracemi a maximálními hodinovými hodnotami na měřicích stanicích v ČR. Tento vztah se dá vyjádřit rovnicemi: Pro PM10: Cd = 0,808 . Ch Cd = 220,35 . ln Ch - 1008

3

pro Ch ≤ 350 µg/m 3 pro Ch > 350 µg/m

Denní průměry koncentrací se pak stanoví z vypočtených hodinových hodnot (podle metodiky SYMOS) pomocí těchto vztahů. Výpočet koncentrací prachu způsobených vířením prašných částic větrem na prašných plochách v lomu byl proveden podle metodiky [11], která byla upravena pro použití v metodice SYMOS'97. Metodika umožňuje ze znalosti geometrického tvaru prašné plochy a její rozlohy, křivky zrnitosti částic a jejich hustoty, větrné růžice a topografie terénu v okolí zdroje stanovit krátkodobé koncentrace prachu v libovolném bodě v okolí v závislosti na směru a rychlosti větru a rovněž průměrné roční koncentrace a dobu překročení zvolených hraničních koncentrací. Podle této metodiky prašné emise silně závisí na rychlosti větru. Při slabém větru do rychlosti zhruba 4 m/s jsou prašné emise prakticky nulové, při vyšších rychlostech větru nad 10 m/s velmi rychle vzrůstají. Nejvyšší rychlost větru, pro kterou se koncentrace prachu počítají, je 20 m/s. Při výpočtu se předpokládá, že prašný povrch je suchý, sypký a bez vegetace. Naproti tomu při výpočtu ostatních charakteristik prašnosti se již bere v úvahu doba během roku, po kterou se z povrchu nepráší, protože je z přirozených příčin vlhký nebo pod sněhem. Tato doba činí zhruba 1/3 roku. 5.2.2 Shrnutí vstupních údajů modelování Pro výpočet rozptylové studie bylo potřeba získat velké množství podkladových údajů o zdrojích znečišťování ovzduší. Podkladem byla především databáze REZZO. Základním zdrojem informací o zvláště velkých a velkých zdrojích byla databáze REZZO 1 (SPRZZO za rok 2004), dále pak databáze REZZO 2 (hlášení znečišťovatelů ovzduší, předávané na OŽP města Chomutova). Údaje o malých zdrojích byly získávány velice komplikovaným způsobem, jež je detailněji popsán v rámci zpracování, vyhodnocení a verifikace vstupních údajů v Příloze III. Dalšími neméně podstatnými zdroji informací pro přípravu modelu rozptylové studie byly protokoly o autorizovaném měření významných zdrojů znečišťování ovzduší a dále pak různé databáze, kde jsou uvedeny emisní faktory pro jednotlivé typy paliv ve vztahu k typu, spotřebě a kvality paliv (např.CORINAIR, EPA ,NV 3525/2002 Sb., atd.). Z hlediska ovzduší byla nejzásadnějšími zdroji emisí a tím i imisí automobilová doprava. Ve zpracovaném programu se vycházelo z dat sčítání automobilové dopravy ŘSD za rok 2000, která byla přepočtovými koeficienty navýšena na rok 2005. Pro výpočty emisí z automobilové dopravy byla použita nová metodika, kterou vyvinula Vysoká škola chemicko-technologická a Ateliér ekologických modelů v rámci projektu MŽP ČR. Metodika umožňuje hodnotit celkem 57 anorganických a organických látek či jejich skupin. Emisní model, zpracovaný na základ této metodiky, umožňuje [email protected]



zohlednit při výpočtech emisí působení jednotlivých faktorů (typ vozidla, skladba dopravního proudu,rychlost, sklon apod.) pomocí soustavy vzájemných provázaných rovnic. Metodika byla v říjnu 2002 publikována MŽP ČR jako závazný výpočetní postup pro hodnocení emisí z dopravy (program MEFA 02). Do hodnocení jako plošné zdroje emisí byly zahrnuty i jiné zdroje dopravy, tak jak je to běžné i v ostatních krajích. Podklady o emisích těchto zdrojů byly převzaty z ČHMÚ. Dalším, v tomto případě zásadním zdrojem emisí byl vliv těžby z hnědouhelných dolů na okolní prostředí. Při modelování se vycházelo z dřívějších prací na Velkolomu Bílina. Zdlouhavým procesem 2 byly stanoveny emise prachových částic km lomu na základě zrnitostních křivek složení odtěžovaných a skladovaných materiálů. Tato emise, po přepočtu na plochy lomů v okolí Chomutova a Jirkova (data MUS a SD), byla použita i v této rozptylové studii. Pro výpočet imisní charakteristiky bylo vytvořeno zájmové území s sítí uzlových bodů v počtu 7417 s krokem 100 m (základní síť RB). A dále pak síť referenčních bodů lemující komunikaci.

5.2.3 Identifikace nejzatíženějších lokalit a původců znečištění PM10 Podíly jednotlivých typů zdrojů na imisním zatížení v jednotlivých urbanistických obvodech jsou uvedeny v následující Tabulce 38. Tabulka 38: Příspěvek jednotlivých kategorií znečišťovatelů ke kvalitě ovzduší dle územních jednotek pro PM10 (v %)

Územní jednotka

REZZO1

REZZO 2

REZZO 3

CH1 CH2 CH3 CH4 CH5 CH6 CH7 CH8 CH9 CH10 CH11 CH12 CH13 CH14 CH15 CH16 CH17 CH18 CH20 CH21 CH22 CH23 CH24 CH25 CH26 CH27 CH28 CH29

0,3 0,2 0,1 0,1 0,1 0,2 0,4 0,3 0,5 1,2 0,3 0,4 0,2 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 1,1

0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 0,4 0,3 0,1 0,4 0,1 0,1 1,1 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1

36,3 30,4 27,0 20,1 26,1 26,8 29,8 19,5 20,1 22,6 33,8 28,8 28,8 18,6 15,8 14,3 27,6 25,0 22,5 27,4 26,9 19,2 16,6 27,1 23,5 27,1 30,7 10,6

REZZO 4

LOMY

Pozadí

Celkem

51 50 41 34 47 51 54 68 64 70 56 62 61 73 79 79 57 60 61 49 47 67 76 56 58 53 46 84

1,1 1,1 0,9 0,7 1,0 1,1 1,1 1,3 1,3 1,5 1,2 1,4 1,4 2,0 2,1 1,8 1,4 1,4 1,4 1,1 1,1 1,5 1,6 1,2 1,3 1,2 1,1 1,8

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Chomutov

[email protected]

11,1 17,7 31,0 44,6 26,2 21,3 14,7 10,7 14,1 4,6 9,1 6,8 8,4 5,7 3,0 4,6 13,5 13,3 14,0 22,5 24,5 12,4 5,5 15,6 17,0 18,1 21,7 2,6


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Jirkov J1 J10 J11 J12 J13 J14 J15 J16 J17 J2 J3 J5 J6 J7 J8 J9

0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 0,0 0,1 0,0 0,1 0,1

0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1

43,2 35,0 43,1 27,6 37,2 31,5 21,6 37,1 38,9 34,5 39,5 20,3 36,2 28,7 13,2 21,6

8,0 5,7 5,1 5,0 6,9 20,9 2,2 4,7 4,7 16,7 9,9 4,3 7,3 3,5 2,1 3,1

47 58 50 65 54 46 74 57 55 48 49 74 55 66 83 73

1,3 1,6 1,6 2,1 1,8 1,3 1,8 1,6 1,4 1,1 1,2 1,7 1,5 1,6 2,1 2,0

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Graf 2: Procentuální podíl jednotlivých kategorií zdrojů na vypočtených koncentracích PM10 v jednotlivých urbanistických obvodech (Chomutov) PM10 - příspěvky k imisní zátěži 100% 90% 80% 70% LOMY

60%

REZZO 4 50%

REZZO 3 REZZO 2

40%

REZZO1

30% 20% 10%

29 C H

27

26

28 C H

C H

C H

25

24 C H

C H

23

22 C H

C H

21

20 C H

C H

18

17 C H

C H

16

15 C H

C H

13

14 C H

C H

12

11 C H

C H

9

8

10 C H

C H

C H

7

6 C H

C H

5

4 C H

C H

3

2

[email protected]

C H

C H

C H

1

0%


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Graf 3: Procentuální podíl jednotlivých kategorií zdrojů na vypočtených koncentracích PM10 v jednotlivých urbanistických obvodech (Jirkov) PM10 - příspěvky k imisní zátěži 100% 90% 80% 70% LOMY

60%

REZZO 4 50%

REZZO 3 REZZO 2

40%

REZZO1

30% 20% 10% 0% J1

J10

J11

J12

J13

J14

J15

J16

J17

J2

J3

J5

J6

J7

J8

J9

Z uvedených dat vyplývá: V případě jednotlivých urbanistických obvodů platí, že cca od 50 do 80 % (záleží na umístění jednotlivé územní jednotce) je příspěvek lomů. Tedy emisí, které více méně nelze ovlivnit. Dalším významným přispěvatelem k imisnímu zatížení jsou malé zdroje a automobilová doprava. Podíl malých zdrojů na imisním zatížení je od 10 do 43 % v závislosti na územní jednotce. U automobilové dopravy pak od 2 do 44 %. Velké a střední zdroje se na imisním zatížení škodlivinou PM10 podílejí v této lokalitě minimálně. K malým zdrojům se dá konstatovat, že za stávajících podmínek je ve městě Chomutově a Jirkově ještě spalováno významné množství fosilních paliv, které vzhledem k rostoucím cenám energií ze zemního plynu a elektrické energie ještě spíše poroste. Pro automobilovou dopravu platí, že jsou vypočtené podíly dány spíše sekundární než primární prašností. Lze konstatovat, že za určitých podmínek je tato prašnost nejlépe odstranitelná pokud budou navržena dostatečná ozdravná opatření technického charakteru. NO2 Obecně pro NO2 platí, že nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace a maximální hodinové koncentrace se nejvíce vyskytují v blízkosti nejvýznamnějších komunikací a tam, kde automobily jezdí pomalou rychlostí. Z hlediska průměrných ročních koncentrací lze konstatovat, že nejvyšší 3 koncentrace dosahují hodnot na úrovni 30 µg/m , což odpovídá zhruba ¾ platného imisního limitu, 3 který je 40 µg/m . Podíly jednotlivých typů zdrojů na imisním zatížení v jednotlivých urbanistických obvodech jsou uvedeny v následující Tabulce 39.

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Tabulka 39: Příspěvek jednotlivých kategorií znečišťovatelů ke kvalitě ovzduší dle územních jednotek pro NO2 (v %)

Územní jednotka

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Pozadí

Celkem

Chomutov CH1 CH2 CH3 CH4 CH5 CH6 CH7 CH8 CH9 CH10 CH11 CH12 CH13 CH14 CH15 CH16 CH17 CH18 CH20 CH21 CH22 CH23 CH24 CH25 CH26 CH27 CH28 CH29

1,52 1,16 0,59 0,29 0,29 0,64 1,36 1,56 1,57 2,39 1,78 1,76 1,36 1,62 2,89 2,71 1,04 1,15 1,13 0,84 0,63 1,15 1,66 0,60 0,36 0,44 0,49 1,72

0,50 0,24 0,15 0,11 0,11 0,17 0,35 0,22 0,32 0,71 0,61 0,98 0,74 0,27 0,12 0,10 0,27 0,14 0,15 0,17 0,11 0,08 0,05 0,10 0,08 0,08 0,08 0,49

J1 J10 J11 J12 J13 J14 J15 J16 J17 J2 J3 J5 J6 J7 J8

0,76 0,78 0,90 0,96 1,06 0,71 1,08 0,70 0,61 0,59 0,61 0,94 0,66 0,73 1,34

J9

0,94

[email protected]

61,25 70,40 80,47 86,76 77,37 73,58 66,14 61,01 63,77 46,14 57,81 52,80 57,25 51,40 38,97 45,27 65,35 65,34 66,35 74,42 76,03 62,77 45,99 67,62 68,21 68,74 71,77 34,13

21,52 17,43 11,44 7,99 14,28 16,43 20,18 27,04 24,66 36,72 24,45 29,48 26,49 35,34 48,11 43,12 22,14 23,12 22,92 15,74 15,09 27,51 42,95 21,31 22,39 20,87 17,62 52,42

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

0,10 0,12 0,11 0,13 0,11 0,08 0,05 0,11 0,10 0,09 0,10 0,07 0,11 0,08 0,04

15,21 10,76 7,34 4,85 7,95 9,19 11,97 10,18 9,68 14,04 15,35 14,99 14,16 11,37 9,92 8,80 11,20 10,25 9,46 8,83 8,14 8,48 9,35 10,37 8,96 9,87 10,05 11,24 Jirkov 18,50 17,49 20,38 14,07 15,94 10,86 12,63 17,89 19,17 12,27 16,47 12,24 16,84 16,34 9,01

50,64 44,40 42,31 40,72 45,98 66,76 27,51 41,47 42,13 66,39 56,43 39,78 49,65 36,43 25,81

30,00 37,21 36,29 44,12 36,90 21,59 58,72 39,83 38,00 20,66 26,39 46,96 32,74 46,42 63,80

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

0,07

12,20

32,12

54,68

100,00


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Graf 4: Procentuální podíl jednotlivých kategorií zdrojů na vypočtených koncentracích NO2 v jednotlivých urbanistických obvodech (Chomutov) NO2 - příspěvky k imisní zátěži 100% 90% 80% 70% Pozadí

60%

REZZO 4 50%

REZZO 3 REZZO 2

40%

REZZO 1

30% 20% 10%

29 C H

27

28 C H

26

C H

C H

25

24 C H

C H

23

22 C H

C H

21

20 C H

C H

18

17 C H

C H

16

15 C H

C H

13

14 C H

C H

12

11 C H

C H

9

10 C H

8 C H

C H

7

6 C H

C H

5

4 C H

C H

2

3 C H

C H

C H

1

0%

Graf 5: Procentuální podíl jednotlivých kategorií zdrojů na vypočtených koncentracích NO2 v jednotlivých urbanistických obvodech (Jirkov) NO2 - příspěvky k imisní zátěži

100% 90% 80% 70% Pozadí

60%

REZZO 4 50%

REZZO 3 REZZO 2

40%

REZZO 1

30% 20% 10% 0% J1

[email protected]

J10

J11

J12

J13

J14

J15

J16

J17

J2

J3

J5

J6

J7

J8

J9



Z uvedených dat vyplývá: Zásadní podíl na imisním zatížení má, jak již bylo uvedeno, automobilová doprava. Její podíl se v jednotlivých urbanistických obvodech pohybuje na úrovni od 25 do 86%. Dalším významným přispěvatelem jsou okolní zdroje a to především s elektráren. Jejich příspěvek se pohybuje na úrovni od 7 do 63% v závislosti na jednotlivých urbanistických obvodech. Podíl malých zdrojů na imisním zatížení je od 10 do 40 %, což lze považovat také za významný příspěvek. Střední a velké zdroje se na imisním zatížení podílejí minimálně.

SO2 Obecně platí, že se SO2 vyskytuje tam, kde se spaluje velké množství fosilních paliv ať už v malých a nebo velkých zdrojích znečišťování ovzduší. To je i případ Chomutova a Jirkova a jejich 3 okolí. Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace se pohybují na úrovni cca do 14 µg/m v horských partiích (zde jsou způsobovány okolními zdroji emisí především elektrárnami) a dále pak v centru Chomutova, kde se podle databáze REZZO 3 nejvíce spaluje fosilních paliv v malých zdrojích oproti Jirkovu. Maximální hodinové koncentrace SO2 se v horských partiích Krušných hor pohybují na úrovni cca 3 do 500 µg/m . Ve městě Chomutově a Jirkově se maximální vypočtené koncentrace pohybují pod 3 3 úrovní 100 µg/m . Imisní limit je 350 µg/m , s povolenou dobou překročení na úrovni 24 hod za rok. Podíly jednotlivých typů zdrojů na imisním zatížení v jednotlivých urbanistických obvodech jsou uvedeny v následující Tabulce 40. Tabulka 40: Příspěvek jednotlivých kategorií znečišťovatelů ke kvalitě ovzduší dle územních jednotek pro SO2 (v %)

Územní jednotka CH1 CH2 CH3 CH4 CH5 CH6 CH7 CH8 CH9 CH10 CH11 CH12 CH13 CH14 CH15 CH16 CH17 CH18 CH20 CH21 CH22 CH23 CH24 CH25 CH26 CH27 [email protected]

REZZO 1 4,52 6,27 4,50 2,89 2,33 3,42 2,95 8,17 6,47 7,15 7,27 5,89 4,99 7,18 12,12 14,03 5,26 6,51 6,71 5,65 4,36 7,31 9,10 3,63 2,63 3,07

REZZO 2 0,08 0,15 0,17 0,14 0,10 0,11 0,12 0,09 0,13 0,34 0,11 0,12 0,07 0,29 0,09 0,43 0,07 0,05 1,28 0,19 0,10 0,17 0,19 0,14 0,08 0,07

REZZO 3 Chomutov 60,26 54,61 57,37 55,90 55,36 54,25 55,34 39,06 41,55 40,31 54,65 48,42 49,18 32,79 24,96 24,16 48,90 45,24 41,43 52,04 52,83 35,95 30,15 50,80 46,81 50,78

Pozadí

Celkem

35,14 38,96 37,97 41,07 42,21 42,22 41,59 52,69 51,85 52,21 37,97 45,57 45,76 59,74 62,83 61,38 45,77 48,20 50,57 42,12 42,71 56,57 60,56 45,43 50,48 46,08

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Strana 48 (celkem 69)

Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov CH28 CH29

3,25 4,11

0,05 0,20

39,90 73,13

100,00 100,00

0,04 0,05 0,03 0,07 0,03 0,04 0,04 0,02 0,08 0,02 0,05 0,10 0,05 0,06 0,05

56,80 22,55 Jirkov 60,71 51,53 57,82 38,81 49,25 52,38 34,85 53,00 56,73 58,37 60,30 34,86 54,32 45,12 22,07

J1 J10 J11 J12 J13 J14 J15 J16 J17 J2 J3 J5 J6 J7 J8

2,70 2,78 2,86 3,70 3,94 4,26 4,21 2,27 1,95 3,26 2,51 3,94 2,49 2,47 5,59

36,56 45,64 39,29 57,42 46,78 43,32 60,89 44,71 41,24 38,35 37,14 61,10 43,14 52,36 72,30

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

J9

3,74

0,06

33,09

63,12

100,00

Graf 6: Procentuální podíl jednotlivých kategorií zdrojů na vypočtených koncentracích SO2 v jednotlivých urbanistických obvodech (Chomutov) SO2 - příspěvky k imisní zátěži

100% 90% 80% 70% 60%

Pozadí REZZO 3

50%

REZZO 2 REZZO 1

40% 30% 20% 10%

C H 1 C H 2 C H 3 C H 4 C H 5 C H 6 C H 7 C H 8 C H 9 C H 10 C H 11 C H 12 C H 13 C H 14 C H 15 C H 16 C H 17 C H 18 C H 20 C H 21 C H 22 C H 23 C H 24 C H 25 C H 26 C H 27 C H 28 C H 29

0%

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Graf 7: Procentuální podíl jednotlivých kategorií zdrojů na vypočtených koncentracích SO2 v jednotlivých urbanistických obvodech (Jirkov)

SO2 - příspěvky k imisní zátěži

100% 90% 80% 70% 60%

Pozadí REZZO 3

50%

REZZO 2 REZZO 1

40% 30% 20% 10% 0% J1

J10 J11 J12 J13 J14 J15 J16 J17

J2

J3

J5

J6

J7

J8

J9

Z uvedených dat vyplývá: Nejvyšší podíl na imisním zatížení SO2 je imisní pozadí ze zdrojů. Jeho podíl je cca od 35 – 73 %, což je relativně hodně a jsou to imise, které město nemůže omezit. Dalším významným zdrojem jsou malé zdroje, jejich podíl je cca od 22-60 % To jsou imise, které lze významně omezit změnou paliv potřebných k vytápění. Podíl velkých zdrojů je cca do 10 %.

[email protected]



5.2.4 Vyhodnocení výsledků modelování pro jednotlivé znečišťující látky PM10 Obrázek 11: Rozložení vypočtených průměrných ročních koncentrací pro PM10 (lomy)

Obrázek 12: Rozložení vypočtených průměrných ročních koncentrací pro PM10 (bez příspěvku lomů)

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Obrázek 13: Rozložení vypočtených nejvyšších průměrných denních koncentrací pro PM10 (lomy)

Obrázek 14: Rozložení vypočtených průměrných denních koncentrací pro PM10 (bez příspěvku lomů)

-

[email protected]



NO2 Obrázek 15: Rozložení vypočtených průměrných ročních koncentrací pro NO2

Obrázek 16: Rozložení vypočtených maximálních hodinových koncentrací pro NO2

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Obrázek 17: Rozložení vypočtených průměrných ročních koncentrací pro SO2

Obrázek 18: Rozložení vypočtených průměrných denních koncentrací pro SO2

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Obrázek 19: Rozložení vypočtených maximálních hodinových koncentrací pro SO2

[email protected]



6.

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ

Cílem této kapitoly je poskytnout informace o prioritních opatřeních a projektech ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území.

6.1 Stručný výčet opatření, která již byla v řešeném území ke zlepšení kvality uskutečněna Na historické zlepšení kvality ovzduší v Chomutově i Jirkově měla zásadní vliv následující opatření, která byla od počátku devadesátých let dvacátého století realizována: •

ekologizace elektráren a teplárny Komořany v okolí Chomutova a Jirkova

•

plošná plynofikace doprovázená přechodem domácností i ostatních zdrojů znečišťování ovzduší na spalování zemního plynu

•

rozvoj CZT

6.2 Specifikace opatření ke zlepšení kvality ovzduší Níže uvedená opatření jsou strukturována a navržena tak, aby byla v maximálním souladu s připraveným operačním programem životní prostředí pro čerpání fondů Evropské Unie v období 2007 -2013.

6.2.1 Chomutov Všechna níže uvedená opatření byla identifikována společně s pracovníky městského úřadu a dalších dotčených institucí a jsou v souladu s „Rámcovou strategií rozvoje města Chomutova do roku 2020.

6.2.1.1 Opatření CH.1. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy Územní vymezení: •

pro celé území města

Podopatření CH.1.1. ekologizace MHD Odhad nákladů 2007 - 2013: o

185 mil. Kč

Možné projekty: o

výstavba nové trasy trolejbusu – směr Globus, Kasárna (35 mil. Kč)

o

obnova vozového parku MHD (150 mil. Kč)

Podopatření CH.1.2. budování systémů „bike and ride“ Odhad nákladů 2007 - 2013: o

50 mil. Kč

Možné projekty: o

Cyklistická stezka Štefánikovo náměstí - propojovací cyklostezka ul. Bezručova - ul. Čelakovského

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov o

Cyklistické stezky sídliště x centrum

Podopatření CH.1.3. budování obchvatů a přivaděčů Odhad nákladů 2007 - 2013: o

120 mil. Kč

Možné projekty: o

Vybudování obchvatu včetně ochranných stěn

Podopatření CH.1.4. změny infrastruktury parkování Odhad nákladů 2007 - 2013: o

170 mil. Kč

Možné projekty: o

Centralizace parkovacích míst na malé plochy

Podpůrná opatření •

•

•

Na úrovni občana o

používání MHD

o

používání kol

Na úrovni města o

v předstihu zpracovat projektovou dokumentaci

o

v předstihu připravit žádosti o podporu ze strukturálních fondů

o

připravit a realizovat osvětovou kampaň pro občany, zacílenou na používání MHD a využívání cyklostezek

Na úrovni kraje o

•

zařadit toto opatření do programového dodatku

Na úrovni republiky o

zařadit tento typ opatření do operačního programu životní prostředí pro období 2007-13

6.2.1.2 Opatření CH.2. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární prašnosti Územní vymezení: •


Podopatření CH.2.1. Výsadba a rekonstrukce zeleně Odhad nákladů 2007 - 2013: o

90 mil. Kč

Možné projekty: o

výsadba liniové zeleně (30 mil. Kč)

o

výsadba plošné zeleně (30 mil. Kč)

o

rekonstrukce a obnova vyhrazené zeleně (15 mil. Kč)

o

výstavba zařízení ke zvýšení vlhkosti vzduchu – fontány (15 mil. Kč)

Podopatření CH.2.2. Úpravy povrchů a omezení velkých odkrytých ploch [email protected]



Odhad nákladů 2007 - 2013: o

180 mil. Kč

Možné projekty: o

generální rekonstrukce povrchů místních komunikací (150 mil. Kč)

o

zkvalitnění ostatních nezpevněných povrchů (30 mil. Kč)

Podopatření CH.2.3. Čištění města Odhad nákladů 2007 - 2013: o

14 mil. Kč

Možné projekty: o

pořízení techniky ke zvýšenému čištění města (14 mil. Kč)



•

•

Na úrovni města o


o


o

připravit a realizovat osvětovou kampaň pro občany, vysvětlující význam zeleně

Na úrovni kraje o

•

neničit veřejnou zeleň




6.2.1.3 Opatření CH.3. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT Územní vymezení: •

pro celé území města (bez ohledu na využívanou formu energie) Odhad nákladů 2007 - 2013: o

30 mil. Kč

Možné projekty: o

snížení energetické spotřeby objektů po kolaudaci (např. formou zateplení)

o

pořízení kotlů s nižšími emisemi

o

změna vytápění na obnovitelné zdroje energie



•

nespalovat odpad

Na úrovni města

[email protected]



o •

Na úrovni kraje o

•

připravit a realizovat osvětovou kampaň pro občany, vysvětlující příspěvek lokálního vytápění ke kvalitě ovzduší




6.2.1.4 Opatření CH.4. Realizovat osvětové aktivity uvedené ve výše uvedených opatřeních Odhad nákladů 2007 - 2013: o

4 mil. Kč

6.2.2 Jirkov Všechna níže uvedená opatření byla identifikována společně s pracovníky městského úřadu a dalších dotčených institucí:

6.2.2.1 Opatření JI.1. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy Územní vymezení: •


Podopatření JI.1.1. ekologizace MHD Odhad nákladů 2007 - 2013: o

97 mil. Kč

Možné projekty: o

o

rozšíření trolejové sítě přes stěžejní sídliště Vinařice II/1 a II/2

Trakční vedení na obchvatové komunikaci 35 mil.

pořízení 5 ks trolejbusů (2 ks kloubové, 3 ks krátké sólo nízkopodlažní) 50 mil.

Mobilní měnírna (případně k této trase) 10 mil.

Vybudování vícesměrné výhybky na křižovatce ulic Dvořákova a Studentská (čímž dojde ke snížení počtu linek) 2 mil.

Podopatření JI.1.2. budování systémů „bike and ride“ Odhad nákladů 2007 - 2013: o

7 mil. Kč

Možné projekty: o

Cyklistická stezka Jirkov – Vysoká Pec (trasa podél přivaděče) 7 mil.

Podopatření JI.1.3. budování obchvatů a přivaděčů Odhad nákladů 2007 - 2013: [email protected]



Dosud neurčeno

Možné projekty: o

komunikační napojení průmyslové zóny Jirkov střed


•

•


používání MHD

o

používání kol

Na úrovni města o


o


o

připravit a realizovat osvětovou kampaň pro občany, zacílenou na používání MHD a využívání cyklostezek

Na úrovni kraje o

•




6.2.2.2 Opatření JI.2. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární prašnosti Územní vymezení: •


Podopatření JI.2.1. Výsadba a rekonstrukce zeleně Odhad nákladů 2007 - 2013: o

30 mil. Kč

Možné projekty: o

výsadba a terénní úpravy – sportovní areál Vinařice 6 mil.

o

výsadba liniové zeleně dle generelu (celé město) 5.4 mil.

o

výsadba v ul. Dvořákova vč. středového pruhu 3 mil.

o

rekonstrukce ul. Červenohrádecká (kaštanka) 2 mil.

o

Jindřišská – oprava veř. prostor (rybníček, zeleň, zpevněné plochy) 1,6 mil.

o

liniová výsadba na obchvatové komunikaci – Vinařice Jirkov 1,5 mil.

o

zpevnění vyšlapaných cest v zeleni zatrav. tvárnicemi (snížení prašnosti) 1 mil.

o

ozelenění ul. Kostelní (garsy systém + květníky) – pěší zóna 800 tis.

o

kompletní rekonstrukce skalek v Nových Ervěnicích 600 tis.

o

výsadba živ plotů ve středu města (ul.Alešova, Červenohrádecká, Sm. sady) 600 tis.

o

výsadba v okolí panelové zástavby ul. Mládežnická + SNP (v blízkosti park. 500 tis.míst)

o

výsadba v okolí panelové zástavby ul. Na Borku (v blízkosti park. 500 tis.míst)

o

zbudování vodotrysku v ul. Kostelní 500 tis.

o

výsadba v ul. Školní u panelových bloků v návaznosti na obslužnou kom. 500 tis.

[email protected]



výsadba v ul. Na Stráni (oddělení ul. Na Stráni od Olejomlýnského parku) 500 tis.

o

rekonstrukce Smetanovy sady – oddělení od komunikace Dvořákova 500 tis.

o

rekonstrukce Svojsíkovy sady – oddělení od komunikace Palackého 500 tis. a Chomutovská)

o

oddělení komunikace a parčíku na návsi ČH + zprovoznění vodotrysku 450 tis.

o

dosadby dle generelu v ul. Krušnohorská kolem park. míst a panel. domů 400 tis.

o

dosadby dle generelu v ul. Gen. Svobody kolem park. míst a panel. domů 400 tis.

o

obnova zeleně v Zaječické ul. – liniová výsadba podél komunikace 300 tis.

o

rekonstrukce zeleně v ul. K.H.Máchy 300 tis.

o

ozelenění dvůr Alešova x 5.května x U Sauny + okolí 300 tis.

o

ozelenění dvůr Alešova x Tkalcovská x Jezerská + okolí 300 tis.

o

ozelenění dvůr Alešova x Mostecká x U Stadionu + okolí 300 tis.

o

rekonstrukce kašny na nám. Dr.E.Beneše 250 tis.

o

dosadby dle generelu v ul. Pionýrů 200 tis.

o

výsadby keřových růží v ul. Palackého, K.H.Máchy, Vrbenského, Popelkova 200 tis.

o

ozelenění protihlukových barier na obchvatové komunikaci 100 tis.

o

ozelenění svahu ul. Pionýrů – rampa pro invalidy 60 tis.

Podopatření CH.2.2. Úpravy povrchů a omezení velkých odkrytých ploch Odhad nákladů 2007 - 2013: o

96 mil. Kč

Možné projekty: o

generální rekonstrukce – obchvatová komunikace sídliště Vinařice – odfrézování stávajícího povrchu, pokládka živičného povrchu, výměna některých obrubníků 30 mil.

o

generální rekonstrukce – ul. Žižkova – kompletní rekonstrukce vozovky, chodníků, odstavných ploch 12 mil.

o

odvodnění ul. Jezerská - odvádění prašných částic do kanalizace 250 tis.

o

odvodnění ul. I.Olbrachta - odvádění prašných částic do kanalizace 250 tis.

o

kompletní rekonstrukce vozovky ul. Alešova a Červenohrádecká 8 mil.

o

rekonstrukce povrchu vozovky ul. Palackého - Chomutovská 20 mil.

o

rekonstrukce povrchu vozovky ul. Studentská 8 mil.

o

rekonstrukce povrchu vozovky ul. Nerudova 4,5 mil.

o

rekonstrukce povrchu vozovky ul. Jezerská 9 mil.

o

rekonstrukce povrchu vozovky ul. Budovatelů

Podopatření JI.2.3. Čištění města Odhad nákladů 2007 - 2013: o

13 mil. Kč investice

o

zvýšené provozní náklady

Možné projekty: o

nákup multifunkčního čistícího vozu a multifunkčního kropícího vozu (13 mil. Kč)

o

zvýšená frekvence čištění v období sucha

[email protected]





•

•

Na úrovni města o


o


o

připravit a realizovat osvětovou kampaň pro občany, vysvětlující význam zeleně

Na úrovni kraje o

•

neničit veřejnou zeleň




6.2.2.3 Opatření JI.3. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT Územní vymezení: •

pro celé území města, zejména Osada, Červený Hrádek, Nové Ervěnice, Staré Vinařice, Březenec, Nový Březenec, Žižkova (bez ohledu na využívanou formu energie) Odhad nákladů 2007 - 2013: o

15 mil. Kč

Možné projekty: o

snížení energetické spotřeby objektů po kolaudaci (např. formou zateplení)

o

pořízení kotlů s nižšími emisemi

o

změna vytápění na obnovitelné zdroje energie



•

•

Na úrovni města o

vypracování programu na podmínky města pro možnosti využitelnosti alternativních zdrojů vytápění (obnovitelných zdrojů energie)

o

připravit a realizovat osvětovou kampaň pro občany, vysvětlující příspěvek lokálního vytápění ke kvalitě ovzduší, zdůraznit výhody plynoucí ze spoření energií, souvislost mezi zatížením životního prostředí a spotřebou energie, vysvětlení správného topení (jak,čím,péče o komíny)

o

informace a osvěta v místním tisku a na internetu

o

zajistit školení pro pracovníky státní správy a samosprávy města

Na úrovni kraje o

•

nespalovat odpad


Na úrovni republiky

[email protected]



o


6.2.2.4 Opatření JI.4. Realizovat osvětové aktivity uvedené ve výše uvedených opatřeních Odhad nákladů 2007 - 2013: o

1 mil. Kč

6.3 Výčet všech opatření seřazených dle jejich významu pro zlepšení kvality ovzduší v řešeném území Pro obě města navrhujeme následující pořadí významu opatření

6.3.1 Chomutov Opatření 4. Osvěta Opatření 1. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy Opatření 2. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární prašnosti Opatření 3.Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT 6.3.2 Jirkov Opatření 4. Osvěta Opatření 1. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy Opatření 2. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární prašnosti Opatření 3.Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT

6.4 Finanční rámec Hlavním předpokládaným zdrojem financování je předpokládaný operační program Životní prostředí, který je v současné době před dokončením (probíhá tzv. „ex ante“ hodnocení). Opatření navržená v části „ochrana ovzduší“ byla identifikována na základě zpracovaných (a v současné době zpracovávaných) místních a krajských programů ke zlepšení kvality ovzduší. V části zlepšení kvality ovzduší jsou navrženy následující operace, včetně finančních zdrojů:

[email protected]


Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov Tabulka 41: Struktura části Ochrana ovzduší operačního programu Životní prostředí (k 20. 3. 2006)

Operace

Kategorie projektů

2.1.1. Imise – doprava

Celkem

ERDF

SFŽP

Ostatní

a) Vozidla MHD

3 000

2 250

300

450

b) Doprovodná infrastruktura

1 000

750

100

150

c) Prachové filtry

2 000

1 500

200

300

d) Zlepšení průjezdnosti e) Park (Bike) and Ride

3 000 1 350 15 000 11 000

2 250 1 013 11 250 8 250

300 135 1 500 1 100

450 203 2 250 1 650

a) Zeleň

6 000

4 500

600

900

b) Technika pro čištění c) Povrchy vozovek

500 15 000 150 5 000 5 000 2 000 70 000

375 11 250 113 750 3 750 1 500 49 500

50 1 500 15 0 500 200 6 500

75 2 250 23 4 250 750 300 14 000

2.1.2. Imise – domácnosti 2.1.3. Imise – energetika 2.1.4. Imise – prašnost 2.1.5. Imise – měření 2.2.1. Emise – strop NOX 2.2.2. Emise – strop NOX a TL 2.2.3. Emise – NH3 a VOC Celkem Ochrana ovzduší

LCP soukromé REZZO1 a LCP komunální REZZO 2 a REZZO 3

Slučitelnost opatření navržených pro města Chomutov a Jirkov s výše uvedeným operačním programem (struktura opatření dle současného členění návrhu Operačního Programu ŽP – priorita ovzduší) ukazuje následující tabulka: Tabulka 42: Slučitelnost opatření programu s operačním programem Životní prostředí (k 20. 3. 2006)

Města CV JI Opatření 1 ... Podopatření 1.1. ... Podopatření 1.2. ... Podopatření 1.3. ... Podopatření 1.4. Opatření 2 ... Podopatření 2.1. ... Podopatření 2.2. ... Podopatření 2.3. Opatření 3 Opatření 4

ano ano ano ano

ano ano ano ---

ano ano ano ano

ano ano ano ano

2.1.1.

Operační program Životní prostředí 2.1.2 2.1.3 2.1.4. 2.1.5 2.2.1 2.2.2

2.2.3

???

Legenda: •

Opatření 1. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy

•

Podopatření 1.1. ekologizace MHD

•

Podopatření 1.2. budování systémů „bike and ride“

•

Podopatření 1.3. budování obchvatů a přivaděčů

•

Podopatření 1.4. změny infrastruktury pro parkování

•

Opatření 2. Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární prašnosti

•

Podopatření 2.1. Výsadba a rekonstrukce zeleně

•

Podopatření 2.2. Úpravy povrchů a omezení velkých odkrytých ploch

[email protected]



•

Podopatření 2.3. Čištění města

•

Opatření 3.Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT

•

Opatření 4.Osvěta

U podopatření 1.4. (změna infrastruktury parkování) není otázka jeho zahrnutí do operačního programu životního prostředí dořešená. U osvěty předpokládáme, že ji bude možné financovat v rámci OPŽP, přestože do současného textu ještě nebyla zařazena. Pro odhad financování tohoto programu dále vycházíme z následujících předpokladů: •

Současná podoba opatření navržených v části „Ochrana ovzduší“ operačního programu Životní prostředí zůstane zachována

•

Podíl příspěvku ze strukturálních fondů EU bude činit 85% uznatelných nákladů a 75% celkových nákladů projektu

Vyjdeme- li z výše uvedených předpokladů a informací, získáme následující odhad financování opatření obsažených v tomto programu (pro období 2007-2013): Tabulka 43: Rámec pro financování opatření programu z OPŽP

Chomutov

Opatření 1 ... Podopatření 1.1. ... Podopatření 1.2. ... Podopatření 1.3. ... Podopatření 1.4. Opatření 2 ... Podopatření 2.1. ... Podopatření 2.2. ... Podopatření 2.3. Opatření 3 Celkem

Náklady celkem mil. Kč

OPŽP mil. Kč

Vlastní zdroje mil. Kč

185 50 120 170

138,75 37,5 90 127,5

46,25 12,5 30 42,5

90 180 14 30 839

67,5 135 10,5 22,5 629,25

22,5 45 3,5 7,5 209,75

Náklady celkem mil. Kč

OPŽP mil. Kč

Vlastní zdroje mil. Kč

97 7 dosud neurčeno

73 5

24 2

30 96 13 15 258

22,5 72 10 11 193,5

7,5 24 3 4 64,5

Jirkov

Opatření 1 ... Podopatření 1.1. ... Podopatření 1.2. ... Podopatření 1.3. Opatření 2 ... Podopatření 2.1. ... Podopatření 2.2. ... Podopatření 2.3. Opatření 3 Celkem

Poznámka zpracovatele: Finanční prostředky na některá opatření bude možné získat i z jiných zdrojů, např. programy příhraniční spolupráce, příp.ROP.

[email protected]



7.

INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ MÍRY A EFEKTIVNOSTI PLNĚNÍ CÍLŮ PROGRAMU, ŘÍZENÍ A AKTUALIZACE PROGRAMU

Monitorování míry a efektivnosti plnění cílů místního programu by mělo probíhat na základě pravidelného vyhodnocování vhodně navržených indikátorů. V souladu s obecnými principy monitorování a hodnocení programů strukturálních fondů, navrhujeme následující indikátory:

7.1 Indikátory dopadu Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10 Procento obyvatel jednotlivých měst žijících na území, kde byly v daném roce překročeny hodnoty stanovené denní nebo roční limitní úrovně znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí pro PM10. Měrná jednotka: procento obyvatel Informační zdroj: ČHMÚ Periodicita sledování: každoročně Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek Procento obyvatel jednotlivých měst žijících na území, kde byly v daném roce překročeny hodnoty některé ze stanovených limitních úrovní znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí pro PM10, NO2, SO2, CO, benzen, benzo(a)pyren, olovo, arsen, nikl nebo kadmium. Měrná jednotka: procento obyvatel Informační zdroj: ČHMÚ Periodicita sledování: každoročně

7.2 Ostatní Indikátory •

Počet projektů podle jednotlivých opatření

•

Náklady projektů dle jednotlivých opatření

•

množství uspořené energie (GJ/rok)

•

délka vysazené (rekonstruované) liniové zeleně (m)

•

výměra vysazené (rekonstruované) plošné zeleně (m )

•

délka vysazené (rekonstruované) liniové zeleně (m)

•

výměra vysazené (rekonstruované) plošné zeleně (m )

•

frekvence kropení a délka kropených komunikací

•

počet najetých km/rok s nově pořízenou čistící technikou

•

velikost snížení emisí cílových látek (t/rok)

•

počet osvětových akcí

•

počet účastníků (nebo oslovených)

•

vrstva GIS s realizovanými projekty

2

2

[email protected]



7.3 Kontrola plnění a aktualizace programu V souladu s body o a p dle Přílohy č. 2 zákona o ovzduší doporučujeme následující zásady pro řízení programu: •

v obou městech jednou ročně zpracovat zprávu o plnění cílů programu a předložit ji radě města (včetně základní informace o překračování limitů kvality ovzduší a případné aktualizace opatření/projektů)

•

na základě rozhodnutí rady aktualizovat program, např. formou dodatku.

[email protected]



8.

ZDROJE INFORMACÍ

Internet: www.chomutov-mesto.cz; www.jirkov.cz; www.czso.cz; www.chmi.cz; www.rsd.cz Statistická ročenka Ústeckého kraje 2005, Český statistický úřad Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a příslušná prováděcí nařízení a vyhlášky Ročenky: Znečištění ovzduší ČHMÚ Věstníky MŽP RNDr. J. Bubník, ČHMÚ: Obchodní centrum Chomutovka - Chomutov, předběžná rozptylová studie, Praha 2005 Ing. V. Píša, Ing. E. Gulíková, VÚHU a.s.: Měření prašnosti v lokalitě DNT, odborné posudky VÚHU Most za roky 2002 až 2004 Ing. V. Píša, Ing. E. Gulíková, Ing. J. Brejcha VÚHU a.s.: Vyhodnocní výsledků monitoringu prašnosti v lokalitě DNT, odborné posudky VÚHU Most za roky 2002 až 2004

[email protected]



9.

PŘÍLOHY

Příloha I

ZDROJE EMISÍ - Jednotlivé kategorie REZZO s uvedením všech příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území

Příloha II

KVALITA OVZDUŠÍ – Základní informace o imisní situaci v řešeném území Příloha 1: Příloha Příloha Příloha Příloha

Příloha III

[email protected]

2: 3: 4: 5:

Mapy měřicích stanic na území měst Chomutov a Jirkov a v jeho blízkém okolí Imisní mapy ISKO s překročením imisních limitů (ročenky ISKO ČHMÚ) Tabulky OZKO - % území a obyvatel s překročením imisních limitů Imisní limity pro ochranu zdraví podle Nařízení vlády č.429/2005 Sb. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace podle Nařízení vlády č.429/2005 Sb.

Zpráva o modelování


PROJEKT. Územní program snižování emisí a imisí pro města Chomutov a Jirkov ZADAVATEL ZPRACOVATEL

Recommend Documents