Prohlášení. Ve Znojmě dne 8. dubna Jarmila OUHRABKOVÁ

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Srovnávací studie platů příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky“ jsem vypracovala samostatně pod vedením Prof. Ing. Václava Vybíhala, CSc. a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů. Ve Znojmě dne 8. dubna 2011 ……………………………… Jarmila OUHRABKOVÁ

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc. za jeho vstřícný přístup, konzultace a především za odborné rady. Dále bych chtěla poděkovat vedení Ředitelství řízení lidských zdrojů Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje za odbornou pomoc při psaní bakalářské práce a poskytnutý materiál.

Abstract Bakalářská práce se zabývá služebními příjmy příslušníků a platy zaměstnanců Policie České republiky. Cílem bakalářské práce je porovnání vybraných tarifních a platových tříd na konkrétních příkladech příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, složky služebního příjmu příslušníka a platu zaměstnance Policie České republiky. V praktické části je popsána organizace Policie České republiky, a na konkrétních příkladech znázorněn vývoj příjmů obou zkoumaných skupin.

Klíčová slova: služební příjem, plat, příslušník, zaměstnanec.

Abstract This bachelor's thesis focuses on policemen's service income and salaries of employees' of the Police of the Czech Republic. The aim of the bachelor's thesis is to compare certain tarif and salary grades using certain employees and policeman of the Police of the Czech Republic as case studies. The bachelor's thesis has two parts-theoretical and practical. The theoretical part explains some fundamental expressions, the of

components of the

policeman's servise income and employee salary of the Police of the Czech Republic .The practical part describes how the Police of the Czech Republic is organized and illustrates the salary development of both examined focus groups.

Keywords: servis income, salary, policeman, employee.

Obsah

1

Úvod ......................................................................................................................... 8

2

Cíl a metodika práce .................................................................................................. 9

3

Teoretická část ........................................................................................................ 10

3.1

Základní pojmový aparát ......................................................................................... 10

3.2

Služební příjem a odměna za služební pohotovost ................................................... 11

3.3

3.2.1

Složky služebního příjmu .................................................................................. 12

3.2.2

Služební příjem ve zvláštních případech ............................................................ 14

3.2.3

Odměna za služební pohotovost ........................................................................ 16

Plat zaměstnance ..................................................................................................... 16 3.3.1

Platové tarify ..................................................................................................... 16

3.3.2

Příplatky............................................................................................................ 18

4

Praktická část .......................................................................................................... 21

4.1

Geneze platů příslušníků od roku 1993 do roku 2006 podle zákona č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky ........................................... 23

4.2

Součastný stav platové úrovně příslušníků od roku 2007(doposud) podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ..................... 25 4.2.1

Základní tarif..................................................................................................... 26

4.2.2

Odměna ............................................................................................................. 33

4.2.3

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas........................................... 34

4.2.4

Odměna za služební pohotovost ........................................................................ 34

4.2.5

Přehled složek služebního příjmu pro vybrané tarifní třídy ................................ 35

4.2.6

Konkrétní příklady vývoje služebního příjmu a průměrného výdělku v letech

2007 až 2010 ........................................................................................................... 37 4.3

Platy zaměstnanců ................................................................................................... 44

4.3.1

Zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně ................................ 45

4.3.2

Zvláštní příplatek .............................................................................................. 48

4.3.3

Příplatek za vedení ............................................................................................ 48

4.3.4

Osobní příplatek ................................................................................................ 49

4.3.5

Odměna ............................................................................................................. 49

4.3.6

Přehled složek platu zaměstnance pro vybrané platové třídy .............................. 49

4.3.7

Konkrétní příklady vývoje platu zaměstnance a průměrného platu v letech 2007

až 2010 .................................................................................................................... 51 5

Závěr ....................................................................................................................... 57

6

Seznam použitých zdrojů ......................................................................................... 59

1 Úvod Téma bakalářské práce „Srovnávací studie platů příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky“ jsem si sama zvolila po konzultaci s vedoucím práce panem Prof. Ing. Václavem Vybíhalem, CSc., neboť jako vedoucí Odboru personálního řízení a odměňování Krajského ředitelství policie Libereckého kraje denně přicházím s danou problematikou do styku. Z náplně mé práce mimo jiné vyplývá povinnost studovat právní předpisy dotýkající se odměňování pracovníků našeho krajského ředitelství. Na základě toho vím, že problematika odměňování je upravena velkým množstvím právních předpisů i interních aktů řízení. Záměrem této práce je soustředit data o příjmech příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky, provést jejich analýzu, porovnat obligatorní i fakultativní složky jejich platu, vztáhnout výši jejich příjmu k zastávané funkci a množství vykonávané práce. Z praxe vím, že služební příjmy příslušníků a platy zaměstnanců Police České republiky, tvoří dvě pomyslná ramena týchž nůžek. Od roku 1990 dochází v popisované oblasti k dynamickému vývoji a zajímalo mě, zda se „nůžky“ otvírají a prohlubují se tak finanční rozdíly mezi pracovníky téhož zaměstnavatele, nebo zda je tomu naopak. Rozhodla jsem se vybrat dvojice policistů a zaměstnanců, kteří v pomyslné hierarchii zastávají obdobná místa, trvaní jejich služebního nebo pracovního poměru se výrazně neliší a splňují obdobné kvalifikační předpoklady.

Chtěla bych, aby moje práce mohla posloužit jako jeden z pokladů při kvalifikovaném a fundovaném rozhodování o vytváření koncepce reformy policie, aby se nezapomínalo, že součástí Policie České republiky jsou i občanští zaměstnanci, kteří jsou pro její funkčnost dle mého názoru stejně důležití jako samotní policisté.

8

2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce provést komparaci celkových příjmů dvou zkoumaných skupin, příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky, ve sledovaném období. Nedílnou součástí tohoto cíle je analyzovat vývoj a strukturu služebního příjmu příslušníka PČR a identifikovat změny, které nastaly s účinností zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část bakalářské práce tvoří tři kapitoly. V první kapitole jsou vysvětleny základní pojmy týkající se služebních příjmů příslušníků a platů zaměstnanců, které jsou používány v celé bakalářské práci. Druhá kapitola je zaměřena na složky služebního příjmu příslušníka. Jsou zde vyjmenovány a vysvětleny jednotlivé součásti služebního příjmu, a uvedeno co je tarifní třída a tarifní stupeň, kdy mohou být poskytnuty jednotlivé příplatky, kdy lze udělit odměnu, co je služební příjem ve zvláštních případech, kdy je možné poskytnout služební příjem za službu přesčas a odměnu za služební pohotovost. Třetí kapitola teoretické části je zaměřena na plat zaměstnance PČR. Skladba této kapitoly je stejná jako v kapitole druhé. Praktická část je tvořena třemi kapitolami. První kapitola je zaměřena na služební příjmy příslušníků v letech 1993 až 2006, kde je vysvětleno, jaké složky byly součástí služebního příjmu příslušníka PČR. Ve druhé kapitole jsou podrobně popsány jednotlivé složky služebního příjmu, na které má příslušník nárok od roku 2007, kdy vešel v účinnost výše zmíněný zákon o služebním poměru. Jsou zde také uvedeny tři konkrétní příklady vývoje služebního příjmu v letech 2007 až 2010. Třetí kapitola je zaměřena na platy zaměstnanců PČR a má stejnou strukturu jako kapitola druhá. I zde jsou tři konkrétní příklady vývoje platu ve stejném období jako u příslušníků.

9

3 Teoretická část Pro organizaci bezpečnostních sborů a mzdovou problematiku jejich příslušníků, jsou typické některé základní pojmy, které je důležité v této práci vymezit. Pro pochopení rozdílu mezi složkami služebního příjmu příslušníka a platu zaměstnance, uvádím základní pojmový aparát obou skupin pracovníků.

3.1 Základní pojmový aparát Pracovněprávní vztahy – zaměstnání je z právního hlediska realizováno uzavřením pracovního poměru nebo dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovně právní vztahy mohou vzniknout pouze se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele [4, s. 23]. Zaměstnanec – způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku [1, s. 69]. Zaměstnavatel se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu [1, s. 71]. Organizační složka státu – jestliže je účastníkem pracovněprávních vztahů Česká republika (dále jen „stát“), je právnickou osobou a je zaměstnavatelem. Za stát, jako příslušná v pracovněprávních vztazích, jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která za stát v pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává [1, s. 74]. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jmenováním na vedoucí pracovní místo [1, s. 137].

10

Služební poměr je právní poměr fyzické osoby, která v bezpečnostním sboru vykonává službu [3, s. 20]. Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace [3, s. 20]. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je: a) stát; b) územní samosprávný celek; c) státní fond; d) příspěvková organizace, nebo e) školská právnická osoba, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky [4, s. 83]. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby [3, s. 212].

3.2

Služební příjem a odměna za služební pohotovost

Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce. Nárok na služební příjem vzniká příslušníkovi zásadně jen za vykonanou službu a také v dalších případech, kdy sice nevykonává službu (například při překážkách ve službě, dovolené apod.), ale zákon stanoví, že mu služební příjem přesto náleží. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených zákonem. Odměna za služební pohotovost

11

netvoří součást služebního příjmu, neboť to není odměna za vykonanou službu, ale za omezení, které má příslušník v době odpočinku při připravenosti na případný výkon služby [3, s. 212,213].

3.2.1 Složky služebního příjmu Služební příjem příslušníka tvoří: a) základní tarif, b) příplatek za vedení, c) příplatek za službu v zahraničí, d) zvláštní příplatek, e) osobní příplatek, f) odměna a g) služební příjem za službu přesčas [3, s. 214, 215]. Základní tarif je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, která je stanovena v měsíčních částkách za stanovenou dobu služby. Příslušník má nárok na základní tarif, který je stanoven pro tarifní třídu stanovenou pro služební místo a služební hodnost, do níž je jmenován, a pro tarifní stupeň, do kterého je zařazen. Základní tarif, na který má příslušník nárok podle odstavce 1, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby [3, s. 215]. Tarifní třída se stanoví podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Pro služební místo vedoucího příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušné organizační jednotky bezpečnostního sboru. Není-li dále uvedeno jinak, v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze zákona, stanoví vláda nařízením katalog činností v bezpečnostních sborech zařazených do jednotlivých tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti [3, s. 216].

12

Tarifní stupeň znamená, že se základní tarify v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12 tarifních stupňů. Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se započítává a) doba výkonu služby podle zákona, b) prokázaná doba jiné praxe, kterou příslušník vykonával v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební funkcionář, c) doba výkonu vojenské základní služby a civilní služby d) doba mateřské dovolené a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu, který odpovídá délce mateřské nebo rodičovské dovolené [3, s. 217]. Příplatek za vedení je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, na níž má nárok vedoucí příslušník; stanovuje se v rámci rozpětí podle řídící úrovně služebního místa a náročnosti řídící činnosti [3, s. 220]. Příplatek za službu v zahraničí se poskytuje příslušníkovi po dobu působení v zahraničí, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby do zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů. Po dobu poskytování tohoto příplatku nemá příslušník nárok na náhradní volno a služební příjem za službu přesčas a na odměnu za služební pohotovost [3, s. 221]. Na zvláštní příplatek má nárok příslušník, který1 koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, nebo který vykonává službu spojenou s ochranou zájmů státu, při níž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě jiným závažným rizikům, nebo službu s mimořádnou psychickou zátěží, má nárok na zvláštní příplatek. Podmínky pro poskytování tohoto příplatku a jeho výše se řídí nařízením vlády [3, s. 222].

1

Příslušník, který je uveden v § 117 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru, např. specialista

v zásahové jednotce, nebo je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby v zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů.

13

Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně odůvodněno. Osobní příplatek lze přiznat až do výše 60% základního tarifu, resp. až do výše 100% základního tarifu příslušníka [3, s. 224]. Odměnou lze jednorázově ocenit práci příslušníka v případě: a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného úkolu, b) splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného příslušníka, nebo c) dosavadní výkon služby při dovršení 50 let věku [3, s. 226].

3.2.2 Služební příjem ve zvláštních případech Příslušník, který je pověřen zastupováním na jiném služebním místě, má nárok na služební příjem ve výši, v jaké by mu náležel, kdyby byl na toto služební místo ustanoven. Příslušník, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě, má nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu, jestliže mu není poskytována odměna za vykonanou práci uvedenými subjekty. Je-li tato odměna nižší než služební příjem podle věty první, má nárok na doplatek služebního příjmu. Příslušník, který je zařazen do zálohy pro studující nebo zálohy pro přechodně nezařazené, má nárok na služební příjem ve výši odpovídající 80% průměrného služebního příjmu. Příslušník zařazený do zálohy zvláštní má nárok na služební příjem podle činností jím vykonávané v této záloze. Příslušník má ode dne vzniku neschopnosti ke službě nárok na služební příjem, a to po dobu nejdéle a) 30 dnů, nebo b) 12 měsíců, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.

14

Příslušník, který je zproštěn výkonu služby, má nárok na služební příjem ve výši 50% služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu; to neplatí, byl-li příslušník vzat do vazby. Tento příjem náleží příslušníkovi zproštěnému výkonu služby i po dobu neschopnosti ke službě uvedenou v předchozím odstavci. Jestliže se v řízení o kázeňském přestupku, o jednání, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu, anebo o trestném činu neprokáže vina příslušníka, doplatí se mu část služebního příjmu, o niž mu byl služební příjem zkrácen [3, s. 228]. Dále má příslušník nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu za dobu čerpání řádné dovolené nebo služebního volna, za dobu, kdy nemůže vykonávat službu z provozní příčiny nebo jiné překážky ve službě na straně bezpečnostního sboru. Dále po zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru za dobu, po kterou nevykonával službu. Příslušník má nárok na příjem podle činnosti vykonávané v případě, kdy je zařazen do zálohy činné a vyslán k výkonu služby do zahraničí nebo k výkonu služby k orgánům Evropské unie jako národní expert [3, s. 228].

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná. Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí [3, s. 231].

15

3.2.3 Odměna za služební pohotovost Za hodinu služební pohotovosti na služebně mimo dobu služby má příslušník nárok na odměnu ve výši 35%, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 70% poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby v kalendářním měsíci, na který připadla služební pohotovost. Za hodinu služební pohotovosti vykonávané mimo služebnu mimo služební dobu příslušníka má příslušník nárok na odměnu ve výši 10%, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 15% poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadajícího na 1 hodinu služby v měsíci, na který připadla služební pohotovost; to neplatí, jde-li o příslušníka, který má nárok na zvláštní požitky podle § 135 odst. 12. Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. Odměna za služební pohotovost mu v takovém případě nenáleží [3, s. 232,233].

3.3 Plat zaměstnance 3.3.1 Platové tarify Při stanovení výše platu zaměstnanci platí určité zásady. Patří mezi ně zejména: Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací.

2

Služební funkcionář, který má nárok na užívání služebních prostředků k jiným účelům

16

Zaměstnavatel

zařadí

vedoucího

zaměstnance

do

platové

třídy

podle

nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby. Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich ve 12 platových stupních. Platový tarif v šestnácté platové třídě činí nejméně 3,4 násobek platového tarifu v první platové třídě. Platový tarif ve dvanáctém platovém stupni činí nejméně 1,5 násobek platového tarifu v prvním platovém stupni. Platové tarify v platových třídách a stupních se oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. Vláda stanoví nařízením: 1) způsob usměrňování výše prostředků vynakládaných zaměstnavateli na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců, 2) zařazení prací do platových tříd v souladu s charakteristikami platových tříd odstupňovanými podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, 3) kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, 4) způsob zařazení zaměstnanců do platových tříd 5) podmínky pro určení započitatelné praxe, 6) podmínky pro zvláštní způsob zařazení do platové třídy a určení platového tarifu pro zaměstnance, kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti, pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních a pro zaměstnance vykonávající jednoduché obslužné nebo rutinní práce, 7) stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 5, a to zpravidla účinností od počátku kalendářního roku [1, s. 413].

17

3.3.2 Příplatky Příplatek za vedení Vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení, a to podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Příplatek za vedení přísluší také a) zástupci vedoucího zaměstnance, který trvale zastupuje vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídící činnosti, je-li toto zastupování u zaměstnavatele upraveno zvláštním právním předpisem nebo organizačním předpisem, a to v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro nejbližší nižší stupeň řízení než přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci, b) zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než 4 týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, a to od prvého dne zastupování.

Příplatek

přísluší

za

zastupovaného vedoucího zaměstnance.

18

stejných

podmínek

stanovených

pro

Tab. 1

Výše příplatku za vedení Výše příplatku za vedení v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do kterého je vedoucí zaměstnanec zařazen

Stupeň řízení

1. stupeň řízení: vedoucí zaměstnanec, který řídí práci podřízených pracovníků 2. stupeň řízení: vedoucí zaměstnanec, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení nebo vedoucí zaměstnanec – statutární orgán, který řídí práci podřízených zaměstnanců 3. stupeň řízení: vedoucí zaměstnanec, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení nebo vedoucí zaměstnanec – statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení nebo vedoucí zaměstnance – vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení 4. stupeň řízení: vedoucí zaměstnanec – statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, vedoucí zaměstnanec – vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, náměstek člena vlády, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, vedoucí Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky, vedoucí Kanceláře Veřejného ochránce práv a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdroj: [1]

5 až 30

15 až 40

20 až 50

30 až 60

19

Zaměstnanci, který není vedoucím zaměstnancem, avšak je podle organizačního předpisu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 5 až 15% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen [1, s. 419].

Zvláštní příplatek Zaměstnanci, který vykonává práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy přísluší zvláštní příplatek. Rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce, podmínky pro poskytování příplatku a výši příplatku v jednotlivých skupinách stanoví vláda nařízením. Zaměstnavatel určí zaměstnanci výši příplatku v rámci rozpětí stanoveného pro skupinu s pracovními podmínkami, ve kterých zaměstnanec soustavně vykonává práci [1, s. 426].

Osobní příplatek Zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen [1, s. 443].

20

4 Praktická část Vývoj policie odpovídal v jednotlivých etapách vývoje naší společnosti, politickým, ekonomickým a právním změnám převládajícím v příslušných společensky – historických obdobích. Policie České republiky tak, jak ji známe dnes, vychází z tradic prvorepublikových bezpečnostních složek - četnictva a státní policie. Řídícími články četnictva a státní policie byli do roku 1919 dvě ministerstva - Ministerstvo národní obrany, kde působilo Generální velitelství četnictva, a Ministerstvo vnitra. Teprve zákonem č. 218 sb. zákonů

a nařízení z 31. března 1919 bylo četnictvo podřízeno

Ministerstvu vnitra. Policie České republiky byla zřízena jako jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor zákonem České národní rady č. 283 Sb., o Policii České republiky, ze dne 21. června 1991, v současné době se řídí zákonem č. 273 Sb., o Policii České republiky ze dne 17. července 2008. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti. Policii České republiky řídí policejní prezidium v čele s policejním prezidentem, který odpovídá za činnost policie ministru vnitra. Policejnímu prezidiu jsou podřízeny útvary s celostátní působností, které zřizuje ministr vnitra, a krajská ředitelství policie, která jsou zřízena zákonem. Útvary s celostátní působností plní specifické a velice specializované úkoly na celém území republiky. Krajská ředitelství policie jsou útvary s územně vymezenou působností, představují samostatné organizační složky státu. Zákon zřizuje 14 krajských ředitelství policie, které jsou územními obvody shodné se 14. kraji České republiky. V rámci krajských ředitelství policie působí další teritoriální útvary – územní odbory. Kromě toho jsou to ještě městská ředitelství v případě KŘP Plzeň, Ostrava a Brno a obvodní ředitelství v rámci KŘP hlavního města Prahy. Tyto jsou zřizovány policejním prezidentem na návrh krajského ředitele. Policejní prezidium analyzuje činnost policie, vytváří podmínky pro činnost policejním útvarům a koordinuje činnosti při plnění úkolů, které přesahují územní nebo věcnou příslušnost těchto útvarů. Jednou ze stěžejních činností policejního prezidia je mimo jiné i hospodaření s finančními prostředky přidělenými Ministerstvem vnitra ze státního

21

rozpočtu. Policejní prezidium tyto finanční prostředky přerozdělí krajským ředitelstvím a útvarům s celostátní působností, která s nimi samostatně hospodaří. Na služební příjmy příslušníků a platy zaměstnanců mají krajská ředitelství a útvary s celostátní působností od policejního prezidia pevně stanovený rozpočet. Tento je pro krajská ředitelství závazný. V roce 2009 plnilo úkoly Policie České republiky 47 000 policistů a 11 000 zaměstnanců policie. V druhé polovině roku 2010 byla novým vedením ministerstva vnitra nastartována redukce počtu policistů i zaměstnanců, takže na konci roku 2010 bylo ve služebním poměru 41 862 policistů, z toho 41 224 vyplácených a 638 v neplacených zálohách. Počet zaměstnanců byl snížen na 9 206. [17] Souvztažně s vývojem policie jako organizačního celku se vyvíjel i způsob odměňování za práci policistů a zaměstnanců Policie České republiky. Po roce 1989 nastala nejprve velká změna pro policisty účinností zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a od 1. ledna 2007 zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Platy občanských pracovníků se do 1. ledna 2007, kdy vešel v účinnost nový zákoník práce č. 262/2006 Sb., ze dne 21. dubna 2006, řídily zákonem č. 65/1995 Sb., zákoníkem práce. Zároveň v těchto letech docházelo ke zcivilňování některých vybraných, dosud policejních, profesí na základě Usnesení vlády České republiky o určení početních stavů Policie České republiky. Například byli zcivilněni pracovníci na ekonomických a personálních odborech. Toto zcivilňování probíhalo v průběhu několika let v různých intervalech, proto není možné vymezit přesné datum těchto změn. Policejní místa se zcivilňováním některých profesí nerušila, ale byla využita pro posílení některých policejních služeb, např. hlídkové služby, na posílení programu protidrogové politiky, posílení úřadů vyšetřování a pořádkové jednotky.

22

4.1 Geneze platů příslušníků od roku 1993 do roku 2006 podle zákona č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky Služební příjmy příslušníků Policie České republiky byly od 1. července 1992 stanoveny podle zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., ze dne 19. března 1992, o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. Tento zákon však ve svém znění nespecifikoval konkrétní náležitosti služebního příjmu, neboť v § 55 odkazoval na ostatní zákony: Náležitosti Policista má nárok na tyto náležitosti: a) služební příjem podle zvláštních zákonů, b) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti spojené se vznikem služebního poměru, c) naturální náležitosti potřebné pro výkon služby [20]. Policista se zařazoval do platové třídy a platového stupně na základě splnění kvalifikačních předpokladů a nejnáročnější požadované práce podle katalogu prací na zastávané funkci, do které byl ustanoven, a v závislosti na délce započtené praxe. Vedoucí příslušník byl zařazen do platové třídy, ve které byly v katalogu prací zařazeny nejnáročnější práce jemu podřízených a jím řízených policistů nebo nejnáročnější práce jím vykonávané. Platový stupeň, kterých bylo deset, se taktéž určil podle délky započtené praxe. Osobní příplatek mohl být přiznán v případě, že policista dosahoval velmi dobrých pracovních výsledků, nebo kvalitně plnil větší rozsah pracovních úkolů než ostatní, až do výše 40% platového tarifu desátého platového stupně v platové třídě, kdo které byl zařazen, nebo až do výše 100% platového tarifu, pokud byl vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a byl zařazen do desáté až dvanácté platové třídy. Příplatek za vedení náležel vedoucímu příslušníkovi, který řídil práci podřízených příslušníků, nebo který řídil více útvarů. Dále zástupci statutárního orgánu a statutárnímu orgánu. Výše příplatku za vedení se v průběhu let 1992 – 2006 měnila nařízeními vlády.

23

Příslušníkovi, který zastupoval vedoucího příslušníka na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídicí činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování nebylo součástí jeho povinností vyplývající z pracovní smlouvy, náležel příplatek za zastupování ve výši určené zaměstnavatelem v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro zastupovaného vedoucího příslušníka. Za hodinu noční práce náležel příslušníkovi příplatek ve výši 20% průměrného hodinového výdělku, za hodinu práce v sobotu nebo v neděli ve výši 25% průměrného hodinového výdělku. Příslušníkovi bezpečnostního sboru příslušel, podle dosažené hodnosti, hodnostní příplatek. Výše hodnostního příplatku se v průběhu let 1992 – 2006 měnila platným zněním zákona. Za hodinu práce přesčas příslušela policistovi část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadajícího na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas vykonal, a příplatek ve výši 25% průměrného hodinového výdělku, a jednalo-li se o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50% průměrného hodinového výdělku, pokud se policista nedohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna. Za vykonávání činnosti, při nichž bylo riziko ohrožení života nebo zdraví příslušníka, činnosti spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, činnosti při zabezpečování

obrany

nebo

činnosti s mimořádnou

psychickou

zátěží

náležel

příslušníkovi zvláštní příplatek. Dále náležel příslušníkovi zvláštní příplatek v případě, že vykonával práci ve směnném nebo nepřetržitém pracovním režimu. Osobní

příplatek

mohl

být

příslušníkovi

poskytnut

k ohodnocení

dlouhodobě

dosahovaných kvalitních výsledků vykonávané práce. Za splnění mimořádných, nebo zvlášť významných pracovních úkolů, za mimořádné pracovní zásluhy, za dlouhodobé dosahování kvalitních výsledků nebo při významných pracovních nebo životních výročích mohl zaměstnavatel příslušníkovi poskytnout odměnu [ 19 ]. 24

4.2 Součastný stav platové úrovně příslušníků od roku 2007(doposud) podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Od 1. ledna 2007 nabyl účinnost zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který znamenal velký zlom v právní úpravě služebního poměru příslušníků. Došlo k definitivnímu a úplnému legislativnímu oddělení služebního poměru od soukromoprávních zaměstnaneckých poměrů upravených zákoníkem práce [3]. Novým zákonem došlo ke zpřísnění režimu služebního poměru všech příslušníků (do té doby zákon č. 186/1992 Sb., upravoval pouze právní předpisy pro příslušníky Policie České republiky) a na druhé straně jim poskytl posílení právní jistoty (nemožnost propuštění ze služebního poměru z důvodu zrušení dosavadního služebního místa v důsledku organizačních změn) a měla přinést i zvýšení služebního příjmu, což výrazným způsobem narušila celá řada změn v průběhu legislativního procesu a následných novelizací, které vedly k nedostatečnému profinancování změny právní úpravy k datu účinnosti [3]. Zákon o služebním poměru má vlastní úpravu odměňování příslušníků bezpečnostních sborů za výkon služby. Cílem nového zákona bylo vytvořit jednoduchý, srozumitelný a průhledný systém odměňování příslušníků. V původní verzi návrhu zákona se předpokládalo posílení role základního (platového) tarifu se sedmi navrhovanými služebními hodnostmi, a tím i tarifními třídami. Tím měl být položen základ pro zásadní rozdíly ve výši základních tarifů, a tím celého služebního příjmu, mezi příslušníky s nižší a vyšší služební hodností. Současně mělo dojít k zásadnímu snížení počtu a výše příplatků. K tomuto návrhu vedly negativní zkušenosti z praxe, kdy například osobní příplatek byl využíván více k umělému zvyšování nízkého platového tarifu, než k účelu, k němuž je právními předpisy určen. Na základě zásadního požadavku Ministerstva práce a sociálních věcí musel být zákon přizpůsoben předpisům platným pro ostatní rozpočtovou sféru. Z toho vyplynula současná podoba stupnice základní tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů, která má 11 tarifních tříd a 12 tarifních stupňů. Tato úprava přinesla, oproti

25

původnímu záměru předkladatele zákona, snížení základních tarifů a opětovné zakotvení příplatků a fakultativních složek služebního příjmu [3]. Příslušník, který je přijat do služebního poměru na základě přijímacího řízení, je ustanoven služebním funkcionářem zpravidla na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost referent nebo vrchní referent. Příslušníka, který již byl ve služebním poměru, lze při přijetí ustanovit na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost, kterou dosáhl v předchozím služebním poměru. Na služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost než referent nebo vrchní referent, je při přijetí možné ustanovit příslušníka na základě výběrového řízení. Jedná se o tzv. „boční vstup“ do kariérního způsobu obsazování služebních míst [3]. Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře, které mimo jiné musí obsahovat také výrok o složkách služebního příjmu. Těmito složkami se rozumí základní tarif včetně jeho zvýšení, příplatek za vedení, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek a ve výjimečných případech též o osobní příplatek [3]. V dalším průběhu služby lze příslušníka ustanovit na volné služební místo s vyšší služební hodností, splňuje-li příslušník odborné požadavky.

4.2.1 Základní tarif Základní tarif je základní složkou služebního příjmu příslušníka. Ostatní složky služebního příjmu činí pouze doplňkovou část služebního příjmu. Základní tarif se poskytuje v pevných měsíčních částkách. Výše základního tarifu je závislá na tarifní třídě, tarifním stupni, případně na zvýšení tarifu o 10% za splnění zákonem požadovaných podmínek. Tarifní třída je odvozena ze služebního místa, na něž je příslušník ustanoven, respektive ze služební hodnosti, do níž byl v souvislosti s ustanovením na služební místo ustanoven. Zařazení do tarifní třídy se provádí podle skutečně konkrétní náplně služební činnosti, určené příslušníkovi na základě potřeb bezpečnostního sboru, za využití příkladů specifických a dalších činností uvedených v katalogu činností, který tvoří přílohu

26

k nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech [3, s. 217 – 218]. Služební funkcionář zařadí příslušníka do tarifní třídy podle nejnáročnější činnosti, kterou na něm při výkonu služebního místa požaduje. Příslušník je proto povinen vykonávat i činnosti, které jsou jinak v katalogu zařazeny v nižších tarifních třídách [3, s. 218]. Služební činnost, pro kterou byl zařazen příslušník do platové třídy, nemusí být podle právních předpisů vykonávána soustavně nebo alespoň převážně, ale služební funkcionář při zařazování příslušníka do platového tarifu vychází z reálného předpokladu, že tuto činnost bude vykonávat [3, s. 218]. Pro služební místo vedoucího příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušné organizační jednotky bezpečnostního sboru [3, s. 218]. Základní tarify se v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností do 12 tarifních stupňů. Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se započítává doba výkonu služby, to znamená nikoliv celá doba trvání služebního poměru, ale doba skutečného výkonu služby. Do této doby se nezapočítává doba, kdy příslušník dlouhodobě službu nevykovával z důvodu zařazení do neplacené zálohy, zproštění výkonu služby (nebyl-li po skončení zproštění doplacen služební příjem), doba vazby a doba mateřské nebo rodičovské dovolené nad rámec stanovený zákonem [3, s. 218]. Dále se započte doba jiné praxe, po kterou příslušník před přijetím do služebního poměru získával praktické poznatky, zkušenosti a dovednosti využitelné při plnění služebních úkolů, které pro něj vyplývají ze služebního místa, na které je ustanoven. Míru využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební funkcionář [3, s. 218]. Do doby praxe se započítává i doba výkonu vojenské základní a civilní služby v rozsahu stanoveném pro výkon vojenské služby a doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu, který odpovídá délce mateřské nebo rodičovské dovolené, nejvýše však v rozsahu 3 let. Podmínkou však je, že tato doba neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním nebo prezenčním studiu [3, s. 218 -219].

27

Příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby, se základní tarif služebního příjmu zvyšuje o 10% [3, s. 219]. Stupnici základních tarifů pro každý následující kalendářní rok stanoví vláda svým nařízením [3, s. 220].

Charakteristika tarifních tříd příslušníků bezpečnostních sborů 1. tarifní třída Služební hodnost referent Předepsané vzdělání: střední nebo střední s výučním listem Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby různých postupů a rámcovými návaznostmi na další procesy, kde jsou předmětem činnosti ucelené systémy s vnitřním řádem mnoha vzájemně provázaných prvků s případnými dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů [3, s. 379]. 2. tarifní třída Služební hodnost vrchní referent Předepsané vzdělání: střední s maturitní zkouškou Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy (dále jen „odborné činnosti“), kde jsou předmětem ucelené samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy [3, s. 379]. 3. tarifní třída Služební hodnost asistent Předepsané vzdělání: střední s maturitní zkouškou Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s dalším vnitřním členěním. Vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy), dokumentováním, šetřením, prošetřováním [3, s. 379]. 28

4. tarifní třída Služební hodnost vrchní asistent Předepsané vzdělání: střední s maturitní zkouškou Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy, způsobem vykonávání a vymezenými vstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen „odborné specializované činnosti“), kde jsou předmětem činnosti samostatné komplexní systémy složené ze samostatných sourodých systémů. Zajišťování uceleného souhrnu služebních úkolů (dále jen „služební agenda“) ve věcně stejně zaměřené části úseku činnosti bezpečnostního sboru (dále jen „obor služby“) s vymezenou územní působností nižšího stupně [3, s. 380]. 5. tarifní třída Služební hodnost inspektor Předepsané vzdělání: střední s maturitní zkouškou Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémové činnosti“), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami, například složité služební agendy organizačních složek bezpečnostních sborů s vymezenou územní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební agendy organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností [3, s. 380]. 6. tarifní třída Služební hodnost vrchní inspektor Předepsané vzdělání: střední s maturitní zkouškou, nebo vyšší odborné Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „specializované

29

činnosti“) v oborech služby organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou působností [3, s. 380]. 7. tarifní třída Služební hodnost komisař Předepsané vzdělání: vyšší odborné nebo vysokoškolské v bakalářském studijním programu Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů nebo obor služby organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby organizačních složek s územní působností s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí [3, s. 381]. 8. tarifní třída Služební hodnost vrchní komisař Předepsané vzdělání: vysokoškolské v bakalářském studijním programu Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy v oborech služby bezpečnostních sborů s celostátní působností nebo v oborech služby s územně vymezenou působností s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou působností při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti ve specializovaných oborech služby nebo ve služebních agendách bezpečnostních sborů zasahujících do různých vězných a právních oblastí nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami na další obory služby [3, s. 381]. 9. tarifní třída Služební hodnost rada Předepsané vzdělání: vysokoškolské v magisterském studijním programu

30

Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů nebo koncepce specializovaných oborů bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním a právně a věcně složitou problematikou. Systémové specializované činnosti ve specializovaných oborech služby při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností nebo výkonu služby specializovaných útvarů s celostátní působností nebo výkonu služby specializovaných útvarů s celostátní působností [3, s. 381]. 10. tarifní třída Služební hodnost vrchní rada Předepsané vzdělání: vysokoškolské v magisterském studijním programu Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory a s širokými vazbami na jiné celospolečenské systémy předurčující konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech nebo specializovaných služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností a koordinace uzavírání dohod s příslušnými územními celky sousedních států [3, s. 382]. 11. tarifní třída Služební hodnost vrchní státní rada Předepsané vzdělání: vysokoškolské v magisterském studijním programu Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy [3, s. 382].

31

Příplatky3

Příplatek za vedení Příplatek za vedení je pevnou měsíční složkou služebního příjmu, kterou se oceňuje náročnost řídící činnosti vedoucích příslušníků, kteří jsou oprávněni dávat rozkazy podřízeným pracovníkům. Rozpětí příplatků za vedení jsou rozděleny podle pěti úrovní řízení a jsou dány zákonem. Sazby těchto příplatků jsou stanoveny diferencovaně. Míru náročnosti řídící a organizační činnosti nejen podle počtu řízených pracovníků, ale i složitosti vykonávané práce posuzuje individuálně vedoucí služební funkcionář, který určí konkrétní výši příplatku za vedení [3].

Příplatek za službu v zahraničí Výši příplatku za službu v zahraničí stanoví ředitel bezpečnostního sboru v rámci rozpětí, které je dáno zákonem. Po dobu poskytování příplatku za službu v zahraničí nenáleží příslušníkovi tzv. „rizikový“ příplatek, odměna za služební pohotovost ani služební příjem za službu přesčas [3].

Zvláštní příplatek Zvláštní příplatek je rozdělen do dvou skupin, ve kterých je podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek stanoveno rozpětí. Výše příplatku je odstupňována podle míry ohrožení a rizika. Závazný pokyn zařazuje služební činnosti do I. a II. skupiny zvláštního příplatku pro služební místa. O konkrétní výši zvláštního příplatku v rámci stanoveného

3

zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

ve znění pozdějších

předpisů; nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě ve znění pozdějších předpisů; závazný pokyn policejního prezidenta č. 40/2009, kterým se provádí některá ustanovení zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

32

rozpětí pro dané služební místo rozhoduje příslušný služební funkcionář, který je oprávněn ustanovovat policisty na služební místa [3].

Osobní příplatek Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu. Služebnímu funkcionáři má umožnit ocenění individuálních výsledků služební činnosti příslušníků a zároveň zpružnit systém odměňování. Podmínkou pro přiznání osobního příplatku je výkon služby v: mimořádné kvalitě nebo mimořádné rozsahu. Ke změně osobního příplatku by mělo docházet na základě vyhodnocení dlouhodobých výsledků činnosti příslušníka. Při ustanovení příslušníka na jiné služební místo by tomuto měl být přiznán osobní příplatek až tehdy, když prokáže, že vykonává službu v mimořádné kvalitě i na tomto služebním místě. Nepřiznání osobního příplatku v těchto případech by v praxi vedlo ke snížení služebního příjmu, což by vedlo k naprosté demotivaci kariérního postupu příslušníků. O zvýšení, snížení nebo odnětí osobního příplatku rozhoduje služební funkcionář v závislosti na plnění podmínek stanovených pro jeho přiznání. Reaguje tak na dlouhodobější změnu v kvalitě nebo rozsahu plnění služebních úkolů. Osobní příplatek nelze odejmout nebo snížit za jednorázové porušení služebních povinností [3].

4.2.2 Odměna Odměna je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou může služební funkcionář poskytnout za splnění mimořádných nebo zvlášť významných služebních úkolů. Tyto úkoly by měly být co do kvality a rychlosti splnění odlišné od běžných úkolů. Odměnu lze poskytnou také tehdy, jestliže příslušník i bez pověření zastupováním plní úkoly za krátkodobě nepřítomného příslušníka vedle plnění vlastních služebních úkolů. Důvodem

33

pro poskytnutí odměny je také dlouhodobý kvalitní výkon služby. Odměna se poskytne při příležitosti dovršení 50 let věku. [3].

4.2.3 Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas Nárok na poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas vzniká až po 3 kalendářních měsících následujících po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době. Tento nárok vzniká pouze v případě, že příslušník již v kalendářním roce konal službu přesčas v rozsahu 150 hodin, za něž se neposkytuje ani náhradní volno ani služební příjem. To však neplatí, byla-li příslušníkovi nařízena služební pohotovost a v době pohotovosti vykonával službu přesčas. V takovém případě má příslušník nárok na služební příjem za službu přesčas, i když ještě nevykonal 150 hodin služby přesčas. Náhradní volno mu v tomto případě nelze udělit. Veškerá doba služby přesčas se v průběhu kalendářního měsíce sčítá, služební příjem se poskytuje za celé hodiny práce přesčas a zbývající části hodiny služby přesčas nelze převádět do dalšího kalendářního měsíce [3].

4.2.4 Odměna za služební pohotovost Služební pohotovost je doba, po níž je příslušník připraven k případnému výkonu služby mimo předem stanovenou dobu služby v týdnu. Tuto je možno příslušníkovi nařídit v důležitém zájmu služby. Odměna za služební pohotovost je kompenzace za to, že se příslušník musí zdržovat na určitém místě v době, kdy by jinak měl volno. Jde tedy o zásah do osobního života příslušníka. Služební pohotovost služební funkcionář nařizuje: na služebně, nebo

34

mimo služebnu. Odměna za služební pohotovost je vypočítána podle toho, kde je vykonávána. Za jednu hodinu služební pohotovosti na služebně náleží příslušníkovi odměna ve výši 35%, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 70% průměrného hodinového služebního příjmu. Za hodinu služební pohotovosti mimo služebnu náleží příslušníkovi odměna ve výši 10%, resp. 15% průměrného hodinového příjmu. Odměna za služební pohotovost není odměnou za vykonanou práci, proto není součást služebního příjmu a není započítávána do průměrného platu. Pokud je v době pohotovosti příslušník povolán k výkonu služby, jde o službu přesčas, za kterou se mu poskytne služební příjem [3].

4.2.5 Přehled složek služebního příjmu pro vybrané tarifní třídy Pro tuto práci jsem vybrala příslušníky: 1) v 5. tarifní třídě; 2) v 7. tarifní třídě – vedoucího funkcionáře základního organizačního článku – obvodního oddělení policie; 3) v 9. tarifní třídě – vedoucího funkcionáře II. řídící úrovně. V tabulce jsou uvedeny základní tarify dle platného nařízení vlády v daném roce a základní tarify zvýšené o 10% pro příslušníky zařazené ve směnném provozu služby. Zvláštní příplatky a příplatky za vedení jsou uvedeny v rozpětí, které určuje závazný pokyn policejního prezidenta.

35

Tab. 2

Přehled složek služebního příjmu pro vybrané tarifní třídy (v Kč)

Rok

2007

2008

2009

2010

22 790 (do 31. 05.) 23 590 (od 01. 06.) 25 070 (do 31. 05.) 25 950 (od 01. 06.)

23 590

3 000 – 5 000

3 000 – 5 000

5. tarifní třída Základní tarif

22 790

22 790

Tarif zvýšený o 10%

25 070

25 070

Zvláštní příplatek

1 000 4 000

1 000 – 4 000

25 950

7. tarifní třída 26 830 (do 31. 05.) 27 770 (od 01. 06.) 29 510 (do 31. 05.) 30 540 (od 01. 06.)

Základní tarif

26 830

26 830

Tarif zvýšený o 10%

29 510

29 510

1 000 4 000 2 000 4 000

1 000 – 4 000

3 000 – 5 000

3 000 – 5 000

2 000 – 4 000

2 000 – 4 000

2 000 – 4 000

Zvláštní příplatek Příplatek za vedení

27 770 30 540

9. tarifní třída Základní tarif

31 580

31 580

Tarif zvýšený o 10%

34 740

34 740

31 580 (do 31. 05.) 32 690 (od 01. 06.) 34 740 (do 31. 05.) 35 960 (od 01. 06.)

1 000 1 000 – 4 000 3 000 – 5 000 4 000 3 000 Příplatek za vedení 3 000 – 6 000 3 000 – 6 000 6 000 Zdroj: vlastní konstrukce podle zdrojů [5, 6, 7, 8, 11, 13, 14, 15, 16] Zvláštní příplatek

36

32 690 35 960 3 000 – 5 000 3 000 – 6 000

4.2.6 Konkrétní příklady vývoje služebního příjmu a průměrného výdělku v letech 2007 až 2010

Příklad č. 1 Příslušník zařazený na služebním místě se služební hodností inspektor (5 tarifní třída), sloužící na základním útvaru – obvodním oddělení PČR ve směnném provozu služby. Jeho základní tarif je zvýšený o 10%. Do října 2008 mu byl stanoven šestý tarifní stupeň, od listopadu 2008 mu byl přiznán postup v platovém stupni na sedmý. Od 1. června 2009 byly základní tarify změněny nařízením vlády. Zvláštní příplatek byl na základě rozhodnutí služebního funkcionáře zvyšován postupně od 1. 5. 2008 na 2 900 Kč, 1. 6. 2008 na 3 500 Kč, 1. 1. 2009 na 4 400 Kč a od 1. 2. 2009 na 4 400 Kč. Následně v roce 2010 byl snížen od 1. 4. na částku 3.800 Kč. Osobní příplatek byl tomuto příslušníkovi navýšen od 1. 9. 2009 o 300 Kč na částku 1 500 Kč. Rozdíly, které je možné zaznamenat mezi celkovou sumou složek služebního příjmu a průměrným platem, jsou dány proplacením odpracovaných hodin za službu přesčas a poskytnutými odměnami.

37

Konkrétní příklad vývoje služebního příjmu a průměrného platu

Tab. 3

v letech 2007 až 2010 u příslušníka zařazeného v 5. tarifní třídě (v Kč).

Rok

2007

2008

Základní tarif zvýšený o 10%

25 070

25 070 (do 31. 10.) 26 010 (od 01. 11.)

Zvláštní příplatek

2 500

2 500 (do 30. 04.) 2 900 (od 01. 05.) 3 500 (od 01. 06.)

Osobní příplatek

1 200

1 200

Plat celkem

28 770

2009

28 770 (do 30. 04.) 29 170 (do 31. 05.) 29 770 (do 31. 10.) 30 710 (od 01. 11.)

2010

26 010 (do 31. 05.) 26 920 26 920 (od 01. 06.) 4 000 (do 31. 01.) 4 400 (od 01. 02.)

4 400 (do 31. 03.) 3 800 (od 01. 04.)

1 200 (do 31.08.) 1 500 1 500 (od 01.09.) 31 210 (do 31. 01.) 31 610 (do 31. 05.) 32 820 (do 31. 03.) 32 520 (do 31. 08.) 32 220 (od 01. 04.) 32 820 (od 01. 09.)

Průměrný 29 472 31 937 34 230 33 965 plat Zdroj: vlastní výpočet s využitím mzdových listů za roky 2007, 2008. 2009 a 2010 vybraného příslušníka.

Graf 1

Vývoj služebního příjmu příslušníka v 5. tarifní třídě (v Kč)

Vývoj služebního příjmu příslušníka v 5. tarifní třídě (v Kč) plat celkem

průměrný plat

34 230

33 965

31 937 29 472

30 710 28 770 28 770 29 170

31 210 31 610

29 770

Zdroj: vlastní konstrukce.

38

32 520 32 820 32 820 32 220

Příklad č. 2 Příslušník zařazený na služebním místě se služební hodností komisař (7 tarifní třída), sloužící na základním útvaru jako vedoucí 3. řídící úrovně – vedoucí obvodního oddělení PČR, v nesměnném provozu služby, bez přiznaného desetiprocentního zvýšení základního tarifu. Do konce března 2009 mu byl stanoven osmý tarifní stupeň, od 1. dubna 2009 mu byl přiznán postup v platovém stupni na devátý. Od 1. června 2009 byly základní tarify změněny nařízením vlády. Zvláštní příplatek byl na základě rozhodnutí služebního funkcionáře zvyšován postupně od 1. 5. 2008 na 2 900 Kč, 1. 6. 2008 na 3 500 Kč, 1. 1. 2009 na 4 000 Kč a od 1. 2. 2009 na 4 400 Kč. Následně v roce 2010 byl snížen od 1. 4. na 3 800 Kč. Příplatek za vedení zůstal u tohoto příslušníka po celé zkoumané období ve stejné výši. Osobní příplatek byl tomuto příslušníkovi navýšen od 1. 4. 2008 o 1 300 Kč na částku 4 500 Kč a od 1. 9. 2009 o 500 Kč na částku 5 000 Kč. Rozdíly, které je možné zaznamenat mezi celkovou sumou složek služebního příjmu a průměrným platem, jsou dány proplacením odpracovaných hodin za službu přesčas a poskytnutými odměnami.

39

Konkrétní příklad vývoje služebního příjmu a průměrného platu

Tab. 4

v letech 2007 až 2010 u příslušníka zařazeného v 7. tarifní třídě (v Kč). Rok

2007

2008

2009

2010

28 880 (do 31. 03.) 29 960 (do 31. 05.) 31 010 (od 01. 06.)

Základní tarif

28 880

Zvláštní příplatek

2 500

2 500 (do 30. 04.) 2 900 (od 01. 05.) 3 500 (od 01. 06.)

4 000 (do 31. 01.) 4 400 (od 01. 02.)

4 400 (do 31. 03.) 3 800 (od 01. 04.)

2 500

2 500

2 500

2 500

Příplatek za vedení Osobní příplatek Plat celkem

3 200

37 080

28 880

3 200 (do 31. 03.) 4 500 (od 01. 04.) 37 080 (do 31. 03.) 38 380 (do 30. 04.) 38 780 (do 31. 05.) 39 380 (od 01. 06.)

4 500 (do 31. 08.) 5 000 (od 01. 09.) 39 880 (do 31. 01.) 40 280 (do 31. 05.) 42 410 (do 31. 08.) 42 910 (od 01. 09.)

31 010

5 000 42 910 (do 31. 03.) 42 410 (od 01. 04.)

Průměrný 38 941 40 799 42 690 42 830 plat Zdroj: vlastní výpočet s využitím mzdových listů za roky 2007, 2008. 2009 a 2010 vybraného příslušníka. Graf 2

Vývoj služebního příjmu příslušníka v 7. tarifní třídě (v Kč)

Vývoj služebního příjmu příslušníka v 7. tarifní třídě (v Kč) plat celkem

průměrný plat

42 690 40 799

42 410 38 941 38 380 38 780

39 380

39 880 40 280

37 080 37 080

Zdroj: vlastní konstrukce.

40

42 910 42 910

42 830 42 410

Příklad č. 3 Příslušník zařazený na služebním místě se služební hodností rada (9 tarifní třída), zařazený jako vedoucí policista 2. řídící úrovně – územní odbor PČR, v nesměnném provozu služby, bez přiznaného desetiprocentního zvýšení základního tarifu. Od 1. června 2009 byly základní tarify změněny nařízením vlády. Do konce září 2009 mu byl stanoven desátý tarifní stupeň, od 1. října 2009 mu byl přiznán postup v platovém stupni na jedenáctý. Zvláštní příplatek byl na základě rozhodnutí služebního funkcionáře zvyšován postupně od 1. 5. 2008 na částku 2 900 Kč, 1. 6. 2008 na 3 500 Kč, 1. 1. 2009 na 4000 Kč a od 1. 2. 2009 na 4 400Kč. Následně v roce 2010 byl snížen na částku 4 200 od 1. 4. a ještě jednou od 1. 9. 2010 na částku 3.700 Kč.

Příplatek za vedení u tohoto policisty vzrostl od 1. ledna 2009 ze 4.000 Kč na 6.000 Kč. Od 1. 6. 2010 na základě závazného pokynu policejního prezidenta č. 40/2009 byl snížen na 4.500 Kč. Osobní příplatek byl tomuto příslušníkovi navýšen od 1. 1. 2009 o 2.000 Kč na částku 11 000 Kč a od 1. 6. 2010 o dalších 500 Kč na 11 500 Kč. Rozdíly mezi celkovou sumou složek služebního příjmu a průměrným platem, jsou dány poskytnutými odměnami ve sledovaných obdobích.

41

Tab. 5

Konkrétní příklad vývoje služebního příjmu a průměrného platu

v letech 2007 až 2010 u příslušníka zařazeného v 9. tarifní třídě (v Kč). Rok

2007

Tarifní plat

36 600

Zvláštní příplatek

2 500

2 500 (do 30. 04.) 2 900 (od 01. 05.) 3 500 (od 01. 06.)

4 000 (do 31. 01.) 4 400 (od 01. 02.)

4 000

4 000

6 000

9 000

9 000

11 000

Příplatek za vedení Osobní příplatek Plat celkem

52 100

2008

2009

2010

36 600 (do 31. 05.) 37 880 (od 01. 06.) 39 300 39 300 (od 01. 10.)

36 600

57 600 (do 31. 01.) 52 100 (do 30. 04.) 58 000 (do 31. 05.) 52 500 (do 31. 05.) 59 280 (do 30. 09.) 53 100 (od 01. 06.) 60 700 (od 01. 10.)

4 400 (do 31. 03.) 4 200 (od 01. 04.) 3 700 (od 01. 09.) 6 000 (do 31. 05.) 4 500 (od 01. 06.) 11 000 (do 31. 05.) 11 500 (od 01. 06.) 60 700 (do 31. 03.) 60 500 (do 31. 05.) 59 500 (do 31. 08.) 59 000 (od 01. 09.)

Průměrný 59 635 60 590 65 634 64 449 plat Zdroj: vlastní výpočet s využitím mzdových listů za roky 2007, 2008. 2009 a 2010 vybraného příslušníka.

42

Graf 3

Vývoj služebního příjmu příslušníka v 9. tarifní třídě (v Kč)

Vývoj služebního příjmu příslušníka v 9. tarifní třídě (v Kč) plat celkem 59 635

průměrný plat 65 634

60 590

52 100 52 500 53 100

57 600 58 000 59 280 60 700 60 500 59 500

Zdroj: vlastní konstrukce.

43

64 449

59000

59 000

4.3 Platy zaměstnanců Zaměstnanci, kteří jsou u Policie České republiky v pracovním poměru, zabezpečují servisní činnosti pro výkon služby policistů. Jedná se o činnosti na úseku ekonomickém, personálním, ale i administrativní a referentské činnosti na všech ostatních útvarech. Největším, co do počtu občanských zaměstnanců, je úsek ekonomický. Úkolem ekonomických odborů je zajišťování specializovaných činností (bezpečnost práce, ochrana životního prostředí, právní služby pro ekonomický úsek), sestavování plánů, rozpočtů a následné zúčtování celé organizační jednotky, správa veškerého movitého i nemovitého majetku. Ekonomický úsek dále obsluhuje informační a komunikační technologie, zajišťuje provoz a plynulý chod na územních odborech. Z předešlého je patrné, že jsou zde zařazeni zaměstnanci na různých pracovních pozicích od druhých až do dvanáctých platových tříd. Dalším odborem, kde jsou zařazeni pouze zaměstnanci v pracovním poměru, je odbor personálního řízení a odměňování, který je organizačně zařazen pod ředitelstvím řízení lidských zdrojů. Zaměstnanci tohoto odboru mají za úkol zabezpečit personální činnosti včetně zúčtování služebních příjmů a platů, vedou sociální evidenci, provádějí mzdové a personální analýzy pro potřeby vedení organizační složky, tvoří rozpočet mzdových prostředků a v neposlední řadě zabezpečují právní služby v personální oblasti. Na úseku ŘŘLZ jsou zaměstnanci zařazeni od sedmé do dvanácté platové třídy. Zaměstnanci zařazení na ostatních odděleních a službách vykonávají činnosti ve správě a organizaci. Touto svojí prací napomáhají řádnému chodu těchto služeb a jsou pro ně nezbytné. Převážně se jedná o pozice spisových a administrativních pracovníků, referentské pozice ale i např. vrátných. Kromě vrátných, kteří jsou zařazeni v první platové třídě, se na těchto odděleních platové třídy pohybují, podle vzorové systemizace, od sedmé do jedenácté.

44

4.3.1 Zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat. Za plat se považují plnění, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Plat nesmí být nižší než minimální mzda. Za plat se nepovažují: náhrady platu; odstupné; cestovní náhrady; odměna za pracovní pohotovost [2, s. 16].

Zařazení zaměstnance do platové třídy Zaměstnavatel zařadí zaměstnance v souladu s ustanovením § 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady, ve znění pozdějších předpisů, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání. Nemůže-li zaměstnavatel toto pracovní místo obsadit zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, může zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání až na dobu 4 let, nebo na dobu delší, pokud zaměstnanec předchozí praxí prokázal schopnost k výkonu požadované práce. Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách jsou: 1. platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání; 2. platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání; 3. platová třída: střední vzdělání; 4. platová třída: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání; 5. platová třída: střední vzdělání s výučním listem;

45

6. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem; 7. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou; 8. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou; 9. platová třída: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou; 10. platová třída: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání; 11. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu; 12. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu; 13. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu; 14. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu; 15. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu; 16. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu [12].

Zařazení zaměstnance do platového stupně Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně v souladu s ustanovením §123 odst. 4 zákoníku práce. V plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci v oboru požadované práce, čímž se rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce. Dále výkon vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby. V plném rozsahu, nejvýše však v celkovém rozsahu 6 let, se započítává do doby praxe také skutečné čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti. Dále osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, jeli závislou osobou nezletilé dítě. Tato doba se započítává pouze tehdy, pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec současně nepřipravovali na povolání v denním nebo prezenčním studiu.

46

V rozsahu nejvýše dvou třetin započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu jiné praxe, v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované práce [12]. Z doby, kterou zaměstnavatel započetl podle odstavců 2 až 6, odečte zaměstnavatel zaměstnanci zařazeném do: a) šesté až osmé platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s výučním listem dobu 1 roku, nebo dobu 2 roků, pokud dosáhl jen středního vzdělání, anebo dobu 4 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, b) deváté platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 2 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 3 roků, nebo středního vzdělání dobu 4 roků, anebo dobu 6 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, c) desáté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání dobu 1 roku, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 4 roků, nebo středního vzdělání dobu 5 roků, anebo dobu 7 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, d) jedenácté až šestnácté platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu dobu 2 roků, nebo jen vyššího odborného vzdělání dobu 3 roku, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 5 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 6 roků, nebo středního vzdělání dobu 7 roků, anebo dobu 9 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání [12, s. 3]. Zaměstnanci, který nezískal započitatelnou praxi, nebo získal započitatelnou praxi kratší, než je doba, kterou mu měl zaměstnavatel odečíst, se o dobu, která mu nemohla být odečtena, prodlužuje doba stanovená pro postup do nejbližšího platového stupně. Dosáhne-li zaměstnanec v průběhu pracovního poměru vyššího vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe, přičte mu zaměstnavatel dobu odpovídající dosaženému vzdělání, kterou mu odečetl.

47

Platový tarif ve vyšším platovém stupni náleží zaměstnanci od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl započitatelné praxe pro jednotlivé platové stupně [12]. Zaměstnanci může zaměstnavatel určit platový stupeň v rámci platového třídy, ve kterém je zařazen. Toto se u policie využívá především u zaměstnanců zařazených v prvních a druhých platových třídách. Zaměstnanci u policie jsou zařazování do platových tříd a platových stupňů podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

4.3.2 Zvláštní příplatek Zvláštní příplatek určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí příplatku stanoveného pro příslušnou skupinu prací. Rozdělení prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek je provedeno do šesti skupin [9]. Zaměstnanci vykonávající činnosti v rámci krajského ředitelství jsou zařazení do druhé skupiny, kde je zvláštní příplatek určen v rozsahu 600 až 2000 Kč. Konkrétní výši zvláštního příplatku určuje zaměstnanci vedoucí zaměstnanec.

4.3.3 Příplatek za vedení Závazným pokynem policejního prezidenta č. 194/2006 je stanoven příplatek za vedení vedoucích zaměstnanců Policie České republiky následovně: a) 5 až 30% 15 až 30%

- vedoucí skupiny, zástupce vedoucího oddělení; - vedoucí oddělení, zástupce vedoucího odboru;

b) 20 až 40%

- vedoucí odboru, zástupce ředitele;

c) 30 až 50%

- ředitel.

Konkrétní výši příplatku za vedení stanoví, tak jako zvláštní příplatek, vedoucí zaměstnanec.

48

4.3.4 Osobní příplatek Osobní příplatek je fakultativní složkou platu, kterou je možné přiznat na základě dlouhodobého dosahování dobrých pracovních výsledků, nebo z důvodu, že zaměstnanec dlouhodobě plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, příp. je vynikajícím odborníkem. Přiznáním osobního příplatku se tato složka platu stává obligatorní, a proto nemůže být zaměstnanci odebrán z jiných důvodů, než které jsou stanoveny pro jeho poskytnutí. Výši osobního příplatku je zaměstnavatel povinen uvést v platovém výměru, kde musí být zřejmé důvody k jeho přiznání, zvýšení, snížení nebo odebrání [1].

4.3.5 Odměna Odměna se poskytuje zaměstnanci za úspěšné splnění mimořádného (z hlediska věcného nebo časového), nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Zaměstnavatel by měl brát zřetel na obecný princip rovnosti při oceňování práce a zákazu jakékoli diskriminace, a vytvořit pravidla pro poskytování odměn. Nový zákoník práce vyloučil možnost poskytovat odměnu za skutečnosti, které nemají souvislost s výkonem práce, jako je např. dovršení 50 let věku nebo první skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod. V těchto případech lze, vzhledem k významnosti důvodu, zaměstnanci poskytnou odměnu podle § 224 odst. 2 zákoníku práce v rámci péče o zaměstnance [1].

4.3.6 Přehled složek platu zaměstnance pro vybrané platové třídy Pro bakalářskou práci jsem vybrala zaměstnance: 1) v 8. platové třídě; 2) v 10. platové třídě – vedoucího oddělení s příplatkem za vedení, tj. I. stupeň řízení;

49

3) ve 12. platové třídě – vedoucího odboru s příplatkem za vedení, tj. II. stupeň řízení. V tabulce jsou uvedeny základní tarify dle platného nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v daném roce. Zvláštní příplatky a příplatky za vedení jsou uvedeny v rozpětí, které určuje závazný pokyn policejního prezidenta.

Tab. 6

Přehled složek platu zaměstnance pro vybrané platové třídy (v Kč)

Rok

2007

2008

2009

2010

8. platová třída Platový tarif Zvláštní příplatek

15 260

15 260

15 260 (do 31. 05.) 15 800 (od 01. 06.)

15 800

600 - 2 000

600 - 2 000

600 - 2 000

600 - 2 000

10. platová třída 17 930

17 930

17 930 (do 31. 05.) 18 560 (od 01. 06.)

18 560

Zvláštní příplatek

600 - 2 000

600 - 2 000

600 - 2 000

600 - 2 000

Příplatek za vedení

15 až 30%

15 až 30%

15 až 30%

15 až 30%

Platový tarif

12. platová třída 21 100

21 100

21 100 (do 31. 05.) 21 840 (od 01. 06.)

21 840

Zvláštní příplatek

600 - 2 000

600 - 2 000

600 - 2 000

600 - 2 000

Příplatek za vedení

20 až 40%

20 až 40%

20 až 40%

20 až 40%

Platový tarif

Zdroj: vlastní konstrukce podle zdrojů [9, 10, 18, 12]

50

4.3.7 Konkrétní příklady vývoje platu zaměstnance a průměrného platu v letech 2007 až 2010 Příklad č. 1 Zaměstnanec pracující na ekonomickém úseku jako účetní, zařazený v 8. platové třídě. Tarifní plat činil 19 080 Kč od začátku roku 2007 až do 31. května 2009, dne 1. 6. 2009 byl zvýšen nařízením vlády na 19 750 Kč a zůstal stejný do konce roku 2010. Zvláštní příplatek byl v letech 2007 a 2008 stanoven na částku 600 Kč, od 1. do 31. ledna 2009 byl vedoucím zaměstnancem zvýšen na 1 300 Kč, od 1. 2. 2009 byl opět zvýšen na 1 700 Kč. Posléze byl od 1. 4. 2010 snížen na částku 1 500 Kč a od 1. 9. 2010 na 1 000 Kč. Osobní příplatek byl po celé zkoumané období stanoven na výší 2 500 Kč. Rozdíly, které je možné registrovat mezi celkovou částkou platu a průměrným platem, jsou způsobeny poskytnutými odměnami. Konkrétní příklad vývoje platu a průměrného platu v letech 2007 až

Tab. 7

2010 zaměstnance zařazeného v 8. platové třídě (v Kč).

Rok

2007

2008

2009

2010

Platový tarif

19 080

19 080

19 080 (do 31. 05.) 19 750 (od 01. 06.)

Zvláštní příplatek

600

600

1 300 (do 31. 01.) 1 700 (od 01. 02.)

1 700 (do 31. 03.) 1 500 (do 31. 08.) 1 000 (od 01. 09.)

Osobní příplatek

2 500

2 500

2 500

2 500

Plat celkem

22 180

22 180

22 880 (do 31. 01.) 23 280 (do 31. 05.) 23 950 (od 01. 06.)

23 950 (do 31. 03.) 23 750 (do 31. 08.) 23 250 (od 01. 09.)

Průměrný plat

24 008

24 065

25 203

25 255

19 750

Zdroj: vlastní výpočet s využitím mzdových listů za roky 2007, 2008. 2009 a 2010 vybraného zaměstnance.

51

Vývoj platu zaměstnance v 8. platové třídě (v Kč)

Graf 4

Vývoj platu zaměstnance v 8. platové třídě (v Kč) plat celkem

průměrný plat

25 255

25 203 24 008

24 065

23 950 23 280 22 880

22 180

23 950

23 750 23 250

22 180

Zdroj: vlastní konstrukce.

Příklad č. 2 Zaměstnanec pracující na ekonomickém úseku jako vedoucí oddělení, zařazený v 10. platové třídě. Tarifní plat činil 20 040 Kč od začátku roku 2007 až do 31. července 2008. K 1. 8. 2008 mu byla přepočítána doba praxe a poté postoupil do vyššího platového stupně a jeho tarifní plat činil 20 800 Kč. Dne 1. 6. 2009 byl platový tarif zvýšen nařízením vlády na 21 590 Kč. Od 1. 6.2009 postoupil do vyššího platového stupně a jeho tarifní plat až do konce roku 2010 činil 22 350. Zvláštní příplatek byl v letech 2007 a 2008 stanoven na částku 600 Kč, od 1. do 31. ledna 2009 byl vedoucím zaměstnancem zvýšen na 1 300 Kč, od 1. 2. 2009 byl opět zvýšen na 1 700 Kč. Potom byl od 1. 4. 2010 snížen na částku 1 500 Kč a od 1. 9. 2010 na 1 000 Kč.

52

Příplatek za vedení stanovil vedoucí zaměstnanec v letech 2007 a 2008 na částku 3 370 Kč a v letech 2009 a 2010 na částku 4 000. Osobní příplatek byl po celé zkoumané období stanoven na výší 3 000 Kč. Rozdíly, které je možné zaznamenat mezi celkovou částkou platu a průměrným platem, jsou způsobeny poskytnutými odměnami.

Tab. 8

Konkrétní příklad vývoje platu a průměrného platu v letech 2007 až

2010 zaměstnance zařazeného v 10. platové třídě (v Kč).

Rok

2007

Platový tarif

20 040

20 800 (do 31. 03.) 20 040 (do 31. 07.) 21 590 (do 31. 05.) 20 800 (od 01. 08.) 22 350 (od 01. 06.)

600

600

1 300 (do 31. 01.) 1 700 (od 01. 02.)

1 700 (do 31. 03.) 1 500 (do 31. 08.) 1 000 (od 01. 09.)

3 370

3 370

4 000

4 000

3 000

3 000

3 000

3 000

Zvláštní příplatek Příplatek za vedení Osobní příplatek Plat celkem

27 010

2008

2009

29 100 (do 31. 01.) 27 010 (do 31. 07.) 29 500 (do 31. 03.) 27 770 (od 01. 08.) 30 290 (do 31. 05.) 31 050 (od 01. 06.)

2010 22 350

31 050 (do 31. 03.) 30 850 (do 31. 08.) 30 350 (od 01. 09.)

Průměrný 27 927 33 651 34 995 35 232 plat Zdroj: vlastní výpočet s využitím mzdových listů za roky 2007, 2008. 2009 a 2010 vybraného zaměstnance.

53

Graf 5

Vývoj platu zaměstnance v 10. platové třídě (v Kč)

Vývoj platu zaměstnance v 10. platové třídě (v Kč) plat celkem

průměrný plat

35 232

34 995

33 651 27 927 27 010

27 010

27 770

29 100

29 500

30 290

31 050

31 050

30 850

30 350

Zdroj: vlastní konstrukce.

Příklad č. 3

Zaměstnanec pracující na ekonomickém úseku jako vedoucí odboru, zařazený ve 12. platové třídě. Tarifní plat činil 23 590 Kč od začátku roku 2007 až do 31. května 2009. Dne 1. 6. 2009 byl platový tarif zvýšen nařízením vlády na 24 420 Kč. Od 1. 7. 2009 postoupil do vyššího platového stupně a jeho tarifní plat až do konce roku 2010 činil 25 340. Zvláštní příplatek byl v letech stanoven na částku 800 Kč do 31. 3.2007, od 1. dubna do 31. ledna 2009 byl vedoucím zaměstnancem zvýšen na 1 200 Kč, od 1. 2. 2009 byl opět zvýšen na 1 600 Kč. Nakonec byl od 1. 5. 2010 snížen na částku 1 000 Kč.

54

Příplatek za vedení stanovil vedoucí zaměstnanec ves výši 5 280 Kč. Od 1. dubna 2007 až do konce roku byl zvýšen na 9 000 Kč a od 1. ledna 2010 byl opět zvýšen na částku 10 000. Osobní příplatek byl určen ve výši 9 000 Kč do 31. 3.2007, poté byl navýšen do konce roku 2008 na 10 000 Kč. Od 1. ledna do konce února 2009 činil 11 000 Kč, od 1. 3.2009 do konce roku 2009 pak 14 000 Kč. V průběhu celého roku 2010 byl zaměstnanci přiznán osobní příplatek ve výši 15 000 Kč. Rozdíly, které je možné registrovat mezi celkovou částkou platu a průměrným platem, jsou způsobeny poskytnutými odměnami.

Tab. 9

Konkrétní příklad vývoje platu a průměrného platu v letech 2007 až

2010 zaměstnance zařazeného v 12. platové třídě (v Kč). Rok Platový tarif Zvláštní příplatek

2007 23 590 800 (do 31. 03.) 1 200 (od 01. 04.)

2008

2009

2010

23 590 (do 31. 05.) 24 420 (do 30. 06.) 25 340 25 340 (od 01. 07)

23 590

1 200

Příplatek za vedení Osobní příplatek

5 280 (do 31. 03.) 9 000 9 000 (od 01. 04.) 9 000 (do 31. 03.) 10 000 10 000 (od 01. 04.)

Plat celkem

43 790

43 790

Průměrný plat 51 375

55 882

1 200 (do 31. 01.) 1 600 (od 01. 02.) 9 000

1 600 (do 30. 04.) 1 000 (od 01. 05.) 10 000

11 000 (do 28. 02.) 15 000 14 000 (od 01. 03.) 44 790 (do 31. 01.) 45 790 (do 28. 02.) 51 940 (do 30. 04.) 48 190 (do 31. 05.) 51 340 (od 01. 09.) 49 020 (do 30. 06.) 49 940 od 01. 07.) 57 153

53 802

Zdroj: vlastní výpočet s využitím mzdových listů za roky 2007, 2008. 2009 a 2010 vybraného zaměstnance.

55

Graf 6

Vývoj platu zaměstnance ve 12. platové třídě (v Kč)

Vývoj platu zaměstnance ve 12. platové třídě (v Kč) plat celkem

51 375

43 790

průměrný plat

57 153

55 882

43 790

44 790

45 790

48 190

Zdroj: vlastní konstrukce.

56

49 020

49 940

53 802

51 940

51 340

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo provést komparaci celkových příjmů dvou zkoumaných skupin, příslušníků a zaměstnanců PČR, ve sledovaném období a poukázat na změny, které nastaly s účinností nového zákona o služebním poměru. Změny, které je možné zaznamenat ve služebním příjmu podle zákona č. 361/2003 Sb., spočívají především ve vyplácených příplatcích a tím i nastavení stupnice platových tarifů. Do konce roku 2006 byl určován základní platový tarif u příslušníků a zaměstnanců podle stejných kriterií a stejných stupnic platových tarifů. V současné době je pro příslušníky bezpečnostních sborů příplatek za noční práci, za práci v sobotu a neděli a hodnostní příplatek zahrnut již v základním tarifu. Pro komparaci služebních příjmů příslušníků a platů zaměstnanců, tj. porovnání dvou skupin pracovníků u jedné organizace, jsem vybrala příslušníka v 5. tarifní třídě a zaměstnance v 8. platové třídě, kteří vykonávají samostatnou činnost s obecně vymezenými vstupy a rámcově stanovenými výstupy. Kvalifikačními předpoklady u obou pracovníků je střední vzdělání s maturitní zkouškou, doba praxe u organizace je přibližně stejná. Průměrný měsíční plat příslušníka v letech 2007 až 2010 činil 32 401 Kč a zaměstnance 24 633 Kč. U těchto dvou pracovníků je rozdíl v průměrném měsíčním platu za celé zkoumané období 7 768 Kč, což je 31, 5%. Dále jsem srovnávala příslušníka v 7. tarifní třídě a zaměstnance v 10. platové třídě, oba jsou vedoucími oddělení. Pro bakalářskou práci jsem vybrala vedoucí pracovníky přibližně stejně velkých útvarů. Kvalifikační předpoklady pro výkon funkce je vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, doba praxe je u zkoumaných pracovníků přibližně stejná. Průměrný měsíční plat příslušníka, vedoucího oddělení, v letech 2007 až 2010 byl 41 315 Kč a zaměstnance, také vedoucího oddělení 32 951 Kč. Rozdíl v průměrném měsíčním platu ve sledovaném období je u těchto pracovníků 8 364 Kč, což je 25, 4%.

57

Posledními srovnávanými pracovníky byli příslušník v 9. tarifní třídě a zaměstnanec ve 12.platové třídě, oba vedoucí odboru. Kvalifikačními předpoklady u obou je vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Doba praxe u organizace je srovnatelná. V letech 2007 až 2010 dosáhl příslušník, vedoucí odboru, průměrného měsíčního platu 62 577 Kč a zaměstnanec 54 553 Kč, což znamená rozdíl 8 024 Kč a 14,7%. Z uvedeného je patrné, že služební příjem příslušníků je u všech třech zkoumaných skupin vyšší než plat zaměstnanců. Nejvýraznější rozdíl je u pracovníků v nejnižších tarifních a platových třídách. Nutno podotknout, že tato skupina je také nejpočetnější v rámci organizace. Rozdíl mezi příjmy se snižuje s růstem tarifní a platové třídy, do které je pracovník zařazen a funkcí kterou zastává. Je důležité si uvědomit, že příslušník má vyšší příjmy i z důvodu různých omezení a rizik, které mu plynou ze zákona o služebním poměru. Na druhou stranu jsou tato omezení kompenzována dalšími požitky, jako je nárok na služební příjem po dobu 30 dnů v době dočasné neschopnosti ke službě, naturální náležitosti ve formě služebního stejnokroje nebo jiného oděvu a obuvi nebo poskytnutí jejich náhrady v penězích, náhrady cestovních výdajů v případě ustanovení na jiné služební místo po výběrovém řízení, odchodné při ukončení služebního poměru až ve výši šestinásobku měsíčního služebního příjmu, výsluhový příspěvek, na který má příslušník nárok, pokud vykonával službu alespoň 15 let.

Jako odůvodněný se jeví rozdíl mezi příjmem příslušníka a zaměstnance kolem 15% průměrného měsíčního platu. Naproti tomu rozdíl nad 20% průměrného měsíčního platu se zdá jako neopodstatněný a demotivující pro zaměstnance.

58

6

Seznam použitých zdrojů

[1] HOCHMAN, J. - KOTTNAUER, A. - ÚLEHLOVÁ, H. Nový zákoník práce s komentářem, použitelnou judikaturou a předpisy související. 2. Aktual. vyd. Praha: Linde, 2008. 927 s. ISBN 978-80-7201-724-9. [2] PLÁŇKOVÁ, Z. Mzdová účetní v příspěvkové organizaci. Znojmo: SVŠE Znojmo, 2010. 82 s. [3] TOMEK, P. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem k 1. 1. 2007. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. 511 s. ISBN 978-80-7263-385-2. [4] VYBÍHAL, V., a kol. Mzdové účetnictví 2011, praktický průvodce. 14. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4

Právní předpisy:

[5] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 145 ze dne 1. prosince 2006, kterým se stanoví konkrétní rozpětí příplatků za vedení pro služební místa vedoucích příslušníků Policie České republiky v jednotlivých řídích úrovních. [6] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 29 ze dne 1. března 2007, kterým se stanoví zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výše zvláštního příplatku pro služební místa v Policii České republiky. [7] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 188 ze dne 31. března 2008, kterým se provádí některá ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. [8] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 40 ze dne 31. března 2009, kterým se provádí některá ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

59

[9] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 193 ze dne 21. prosince 2006, kterým se stanoví zvláštní příplatek pro zaměstnance Policie České republiky. [10] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 194 ze dne 21. prosince 2006, kterým se stanoví příplatek za vedení vedoucích zaměstnanců Policie České republiky.

Internetové zdroje: [11] Česko. Nařízení vlády č. 556 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2007. In Sbírka zákonů České

republiky.

2006,

částka

180,

s.

7625-7627.

Dostupné

také

z WWW:

. ISSN 1211-1244 [12] Česko. Nařízení vlády č. 564 ze dne 22. prosince 2006 o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka

184,

s.

7706-7717.

Dostupné

také

z WWW:

. ISSN 1211-1244 [13] Česko. Nařízení vlády č. 337 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2008. In Sbírka zákonů České

republiky.

2007,

částka

107,

s.

4856-4858.

Dostupné

také

z WWW:

. ISSN 1211-1244 [14] Česko. Nařízení vlády č. 467 ze dne 30. prosince 2008, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2009. In Sbírka zákonů České

republiky.

2008,

částka

151,

s.

7996-7998.

Dostupné

. ISSN 1211-1244

60

také

z WWW:

[15] Česko. Nařízení vlády č. 125 ze dne 14. května 2009, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2009. In Sbírka zákonů České

republiky.

2009,

částka

37,

s.

1342-1344.

Dostupné

také

z WWW:

. ISSN 1211-1244 [16] Česko. Nařízení vlády č. 477 ze dne 31. prosince 2009, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2010. In Sbírka zákonů České

republiky.

2009,

částka

152,

s.

8330-8331.

Dostupné

také

z WWW:

. ISSN 1211-1244 [17] Policie České republiky, Pomáhat a chránit. 2. vyd. Praha 2010: Policejní prezidium České

republiky,

84

s.

Dostupné

také

z WWW:

. ISBN 978-80-254-6098-6 [18] Česko. Nařízení vlády č. 130 ze dne 15. května 2009, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 74/2009 Sb. In Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 39, s. 1430-1433. Dostupné také z WWW: . ISSN 1211-1244 [19] Česko. Zákon č. 143 ze dne 13. března 1992, o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. In Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. 1992, částka 32, s. 792-800. Dostupné také z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb032-92.pdf> [20] Česko. Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., ze dne 19. března 1992, o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. In Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. 1992, částka 39, s. 1002-1027. Dostupné také z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb039-92.pdf

61

Seznam použitých zkratek KŘP

Krajské ředitelství policie

PČR

Policie České republiky

ŘŘLZ

Ředitelství pro řízení lidských zdrojů

Seznam tabulek Tab. 1

Výše příplatku za vedení ........................................................................................ 19

Tab. 2

Přehled složek služebního příjmu pro vybrané tarifní třídy (v Kč)........................... 36

Tab. 3

Konkrétní příklad vývoje služebního příjmu a průměrného platu v letech 2007 až 2010 u příslušníka zařazeného v 5. tarifní třídě (v Kč). ............................................ 38

Tab. 4

Konkrétní příklad vývoje služebního příjmu a průměrného platu v letech 2007 až 2010 u příslušníka zařazeného v 7. tarifní třídě (v Kč). ............................................ 40

Tab. 5

Konkrétní příklad vývoje služebního příjmu a průměrného platu v letech 2007 až 2010 u příslušníka zařazeného v 9. tarifní třídě (v Kč). ............................................ 42

Tab. 6

Přehled složek platu zaměstnance pro vybrané platové třídy (v Kč) ........................ 50

Tab. 7

Konkrétní příklad vývoje platu a průměrného platu v letech 2007 až 2010 zaměstnance zařazeného v 8. platové třídě (v Kč). ................................................... 51

Tab. 8

Konkrétní příklad vývoje platu a průměrného platu v letech 2007 až 2010 zaměstnance zařazeného v 10. platové třídě (v Kč). ................................................. 53

Tab. 9

Konkrétní příklad vývoje platu a průměrného platu v letech 2007 až 2010 zaměstnance zařazeného v 12. platové třídě (v Kč). ................................................. 55

62

Seznam grafů Graf 1

Vývoj služebního příjmu příslušníka v 5. tarifní třídě (v Kč) ............................ 38

Graf 2

Vývoj služebního příjmu příslušníka v 7. tarifní třídě (v Kč) ............................ 40

Graf 3

Vývoj služebního příjmu příslušníka v 9. tarifní třídě (v Kč) ............................ 43

Graf 4

Vývoj platu zaměstnance v 8. platové třídě (v Kč) ............................................ 52

Graf 5

Vývoj platu zaměstnance v 10. platové třídě (v Kč) ...................................... 54

Graf 6

Vývoj platu zaměstnance ve 12. platové třídě (v Kč) ........................................ 56

63