PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komplexní studie krajiny Mostecka (katastrální území Most I a Most II) vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Dne.……………………… Podpis …………………....
1
ABSTRAKT Bakalářská práce Komplexní studie krajiny Mostecka analyzuje město Most, konkrétně katastrální území Most I a Most II. Úvodní kapitoly jsou věnovány poloze města a základním údajům. Práce seznamuje s přírodními podmínkami a faunou a flórou, která se ve městě a jeho okolí vyskytuje. Důležitá je kapitola o historii města, díky které se Most stal zajímavým. Jádrem bakalářské práce je popis současného života ve městě a SWOT analýza. Následující kapitoly poukazují na konkrétní ekologické a environmentální problémy a předkládají návrh k jejich řešení. Čtenář se také dozví, jestli se na území města, které je postiženo těžbou hnědého uhlí, vyskytuje nějaké chráněné území. Poslední kapitola poskytuje shrnutí poznatků a návrh opatření, kterými by město Most mohlo zlepšit kvalitu života nejen nynějším obyvatelům. Klíčová slova: město Most, environmentální problémy, starý Most, těžba hnědého uhlí, SWOT analýza
ABSTRACT The bachelor thesis A Comprehensive Study of the Most Region Landscape analyses the town Most, especially the cadastral territory Most I and Most II. The opening chapters are about the town location and its basic characteristics. The thesis contains conditions of nature and biota which we can find in the town and its environs. The important chapter is about history of the town, thanks to which the town became interesting. The focus of the bachelor thesis lies in the characterization of current life in the town, a SWOT analysis. The following chapters describe specific ecological and environmental problems and propose a suggestion of their solution. The reader finds out if there is a conservations area in the region of a town so affected by brown coal mining. The last chapter contains a summary and a solution proposal for helping to improve the quality of life in Most for both its current and future inhabitants. Key words: town Most, environmetal problems, the Old town of Most, brown coal mining, SWOT analysis 2
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Silvii Kozlovské, vedoucí mé bakalářské práce, za nasměrování a cenné rady, které mi byly k užitku při psaní této práce. Také bych chtěla poděkovat Ing. Ivě Mazurové, vedoucí odboru rozvoje a územního plánu na Magistrátu města Mostu, jejím kolegům a pracovníkům oddělení GIS, za poskytnutí mnoho materiálů a informací, bez kterých by tato bakalářská práce nevznikla.
3
OBSAH 1 ÚVOD.............................................................................................................................6 2 CÍL PRÁCE....................................................................................................................7 3 METODIKA PRÁCE.....................................................................................................8 4 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA.................................................................................9 4.1 Poloha města...........................................................................................................9 4.2 Městský znak a symboly.........................................................................................9 4.3 Rozdělení Mostecka na krajinné prostory.............................................................10 4.3.1 Starý Most.....................................................................................................11 4.3.2 Město Most....................................................................................................11 5 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY.............................................................................................13 5.1 Biogeografické členění.........................................................................................13 5.1.1 Milešovský bioregion....................................................................................13 5.1.2 Mostecký bioregion.......................................................................................14 5.2 Geomorfologie a nerostné suroviny......................................................................15 5.3 Půdní podmínky....................................................................................................15 5.4 Klimatické a hydrologické podmínky...................................................................15 5.5 Biota......................................................................................................................16 6 HISTORIE OBCE........................................................................................................17 6.1 Přesun děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie.........................................18 6.2 Památky ve městě.................................................................................................18 6.2.1 Hrad Hněvín..................................................................................................19 6.2.2 Budovy kasáren.............................................................................................19 6.2.3 Památky přestěhované ze starého Mostu......................................................19 6.3 Osobnosti města Mostu.........................................................................................20 7 SOUČASNÝ ŽIVOT V K.Ú........................................................................................21 7.1 Obyvatelstvo.........................................................................................................21 7.1.1 Počet obyvatel...............................................................................................21 7.1.2 Národnost......................................................................................................21 7.1.3 Vzdělanost a pracovní sektory......................................................................22 7.2 Využití území........................................................................................................22 7.2.1 KES (koeficient ekologické stability) dle Míchala (1985)............................23 7.3 Technická vybavenost...........................................................................................24 7.3.1 Voda, kanalizace............................................................................................24 7.3.2 Teplo, plyn.....................................................................................................25 7.3.3 Nakládání s odpadem....................................................................................26 7.3.4 Veřejná doprava a MHD................................................................................26 7.4 Občanská vybavenost............................................................................................26 7.5 Doprava.................................................................................................................27 7.6 Rekreace a cestovní ruch......................................................................................27 7.6.1 Hipodrom......................................................................................................28 7.6.2 Autodrom a koupaliště..................................................................................28 7.6.3 Jezero Most...................................................................................................28 7.7 Kultura a tradice....................................................................................................29 8 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY...........................................................................30 8.1 Naučná stezka Ressl..............................................................................................30 9 EKOLOGICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY..........................................32 4
9.1 Těžební činnost.....................................................................................................32 9.1.1 Zámek Jezeří.................................................................................................32 9.2 Znečištění řeky Bíliny...........................................................................................33 9.3 Nedostavěné objekty.............................................................................................33 10 SWOT ANALÝZA.....................................................................................................34 11 NÁVRH OPATŘENÍ..................................................................................................35 11.1 Prolomení limitů těžby........................................................................................35 11.2 Regenerace krajiny..............................................................................................35 11.3 Řeka Bílina .........................................................................................................36 11.4 Rozestavěné objekty...........................................................................................36 11.5 Romská menšina.................................................................................................37 11.6 Dotace.................................................................................................................37 12 ZÁVĚR.......................................................................................................................39 13 LITERATURA............................................................................................................40 13.1 Tištěné publikace: ..............................................................................................40 13.2 Internetové zdroje:..............................................................................................41 14 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................44 14.1 Mapová příloha...................................................................................................44 14.2 Foto příloha.........................................................................................................44
5
1 ÚVOD Téma této bakalářské práce jsem si vybrala proto, že jsem se ve městě Most narodila a bydlím zde. Také si myslím, že toto město má za sebou zajímavou minulost a před sebou slibnou budoucnost, protože různými rekultivacemi a přestavbami se stává stále více atraktivnějším, jak pro stávající obyvatele, tak i pro nově příchozí. Mnoho lidí si myslí, že Most je hornické město plné smogu a panelových domů. Proto bych toto město ráda představila ve zcela jiném, lepším, světle, ale také poukázala i na nedostatky, které se zde stále nacházejí. Bakalářská práce je zaměřena konkrétně na katastrální území Most I a II. Nejprve se soustředí na obecnou charakteristiku, kde jsou popsány krajinné celky, které se na území města Mostu nacházejí, ale také symboly a znaky města a jeho poloha na mapě. V další části seznamuje s přírodními poměry jako je biogeografické členění, půdní podmínky, hydrologický režim a klima, geomorfologie a geologie a biota na území Mostu. Šestá kapitola je věnována historii města, jeho památkám a významným osobnostem, které se zde narodily. Následující kapitola rozebírá současný život na území města Mostu. Popisuje jeho obyvatelstvo, využití území města a jakou má technickou a občanskou vybavenost. Zabývá se i dopravou, rekreačními možnostmi a cestovním ruchem. Osmá kapitola je zaměřena na ochranu přírody a krajiny. Představuje nám územní systém ekologické stability, památné a vzácné stromy a naučnou stezku na území města. Poslední kapitoly týkající se rozboru města obsahují jeho ekologické a environmentální problémy, SWOT analýzu a návrh opatření. Součástí bakalářské práce je shrnutí získaných poznatků, použitá literatura, přílohy a vytyčení cíle a metodiky bakalářské práce.
6
2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je rozbor současného stavu území v historických souvislostech, identifikace problémů životního prostředí obce a ekologických problémů souvisejících s využíváním místní krajiny, vylišení jejich příčin a návrh možných nápravných či zlepšujících opatření.
7
3 METODIKA PRÁCE Nejdůležitější činnost při sestavování bakalářské práce bylo sbírání informací. Potřebné informace byly získány především na Magistrátě města Mostu v odboru rozvoje a územního plánu a v odboru životního prostředí a mimořádných událostí. Použity byly i internetové zdroje a tištěné publikace především o samotném městě. Přílohou práce je fotodokumentace vlastní tvorby, tabulky a mapy. Praktická část bakalářské práce obsahuje SWOT analýzu, která posuzuje silné a slabé stránky města, jeho příležitosti a možné hrozby. Návrh opatření pak navrhuje případná řešení a opatření, která by město mohlo použít, aby se mohlo rozvíjet.
8
4 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
4.1 Poloha města Město Most je obec s rozšířenou působností (dále jen “ORP Most“), jehož správní území leží v severozápadních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje. Převážná část území ORP Most leží v Mostecké kotlině, pouze jihovýchodní část náleží do chráněné krajinné oblasti Českého středohoří. Sousedními správními obvody Ústeckého kraje jsou ORP Litvínov (severozápad), Bílina (východ), Louny (jihovýchod), Žatec (jihozápad) a Chomutov (západ). (Antlová, 2008) Rozloha ORP Most je 23 113 ha, což představuje 4,3% rozlohy Ústeckého kraje. Rozlohou je ORP Most třetím nejmenším obvodem v Ústeckém kraji. (Antlová, 2008) Do obvodu ORP Most spadá 15 obcí, 39 částí obcí a 49 katastrálních území. Z těchto obcí má statut města pouze Most. (Antlová, 2008) Rozloha samotného města je 8694 ha. (Olžbut, 2002) Statutární město Most tvoří přirozené správní centrum ORP. Je to bývalé okresní město, které se na statutární město změnilo 12. listopadu 2000. Byla zde koncentrována většina ekonomických aktivit a občanské vybavenosti v území. Město Most je jediným výrazným centrem osídlení, koncentruje se zde 88% obyvatel ORP Most. (Antlová, 2008)
4.2 Městský znak a symboly Městský znak (viz. obrázek č.1) je vyhotoven podle starobylé stříbrné pečeti z doby kolem roku 1400. Na modrém štítě je vyobrazen stříbrný z kvádru stavěný most o třech obloucích. Na mostě stojí dvě stříbrné kvádrové věže, viditelné ze dvou stran, s branou v přízemí a okny v poschodí. Mají červené stanové střechy se zlatou makovicí ve tvaru hroznu. Na mostě mezi věžemi stojí stříbrný vztyčený dvouocasý lev s červeným jazykem a zlatou korunou na hlavě. Nad hlavou se mu vznáší šesticípá zlatá hvězda. Městský prapor byl schválen rozhodnutím předsedy poslanecké sněmovny
9
Parlamentu ČR Ing. Miloše Zemana. List tvoří sedm vodorovných pruhů střídavě světle modrých a bílých, v poměru 15:11. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Město Most má také městské právo, které bylo vyrobeno podle historické předlohy v roce 1997. Je dřevěné a znázorňuje lidskou paži s dlaní, na spodní části je městská pečeť. Slouží primátorovi města při slavnostních příležitostech jako symbol moci.[7]
Obr. č.1 Městský znak města Mostu
4.3 Rozdělení Mostecka na krajinné prostory ORP Most se nalézá v Hercynském systému, v provincii České vysočiny, v Krušnohorské subprovincii na rozhraní částí Mostecká pánev a České středohoří (Antlová, 2008). Území ORP Most, které se nachází v Mostecké pánvi, je vertikálně málo členité charakteristické především plochými celky většího rozsahu. V současnosti pak zejména v západní až severozápadní části je území totálně antropogenně přeměněné. (Krejčí, 2008a) Terén prostoru činných i ukončených velkolomů lze popsat jako antropogenně vzniklou (resp. vznikající) pahorkatinu (Tesařová, 2009). Druhá polovina Mostecka, která se nachází v oblasti Českého středohoří, je vrchovina až pahorkatina přírodní (Krejčí, 2008a). Výškovými dominantami území jsou vrchy: Ressl (413 m n.m.), Hněvín (399 m n.m.) a Špičák (386 m n.m.). Nejníže položeným místem je řeka Bílina u Rudolic (cca 216 m n.m.). Katastrální úz. Most I a II leží ve výšce 220 – 250 m n.m. (Krejčí, 2008a)
10
4.3.1 Starý Most Místo krajinného rázu, což je individuální pohledově související krajinný prostor, Starý Most se nachází v oblasti krajinného rázu (území se stejným či podobným souborem typických znaků odrážejících jeho trvale udržitelný stav a vývoj) Komořansko v základním krajinném celku (individuální krajinný prostor vymezený pohledovými bariérami, který je uvnitř sebe pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť) Mostecká pánev. Toto místo má se starým městem společnou jen geografickou polohu. Je tvořeno zbytkovou jámou lomu Most, ve které se napouští budoucí jezero Most, a Střimickou výsypkou (viz. obrázek č. 2). Z hlediska ochrany krajinného rázu je tento celek málo cenný. (Krejčí, 2008a) 4.3.2 Město Most Místo krajinného rázu Most-město patří do oblasti krajinného rázu Most v základním krajinném celku Ranské středohoří. Určovat krajinný ráz tohoto místa není příliš vhodné, protože se jedná o čistě urbánní prostor bez výraznější krajinné struktury. O něco zajímavější je oblast krajinného rázu Most, jehož středem je město Most. I tuto oblast lze označit za urbanizované území a v části zcela antropogenně přeměněné. Město Most nejenže tvoří střed této oblasti, nýbrž zabírá její největší část. Území této oblasti je bez vodních toků, na severním okraji zasahuje pouze malá řeka Bílina. Vodní plochy zastupuje vodní nádrž Benedikt. Ačkoliv se jedná o urbanizovaný prostor, je zde značné zastoupení souvislých lesních porostů. Významným prvkem krajiny jsou vinice. Nachází se přímo na území města – na svazích vrchu Hněvínu a Širokého vrchu. (Krejčí, 2008a)
11
Obrázek č. 2 Návrh členění Mostecka na typické krajinné celky
12
5 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 5.1 Biogeografické členění Území ORP Most leží na rozhraní především dvou bioregionů. (Tesařová, 2009).
5.1.1 Milešovský bioregion Tento bioregion se nachází v západní časti severních Čech a zaujímá jihovýchodní část území ORP Most na ploše 536 km². V jeho části se rozkládá katastrální území Most I. Milešovský bioregion je tvořen křídovými horninami, slíny, slínovci i smíšenými horninami. Místy prostor vyplňují tektonické ostrůvky kyselých hornin – ruly, fylity, paleoryolity. Reliéf se vyznačuje velkou výškovou členitostí v rozsahu 200 – 560 m. Okrajové části bioregionu leží v teplé oblasti, střední polohy se nacházejí v mírně teplé a vrcholky nad 700 m v chladné oblasti. Celé území leží ve srážkovém stínu. V tomto bioregionu jsou nejhojnější hnědé půdy. V nižších suchých polohách jsou různé typy černozemních půd. Půdy se rychle střídají podle sklonu a expozice. Jihozápad a východ bioregionu je prakticky bez lesa. Louky jsou zde také málo časté. Současná vegetace je narušována vlivem imisí. V nejvyšších polohách se nacházejí květnaté bučiny, v nižších partiích svahů se nalézají dubohabřiny. Podél potoků se vyskytuje nivní vegetace. V nejvyšších polohách můžeme nalézt jediné malé rašeliniště. V lesní flóře se vyskytuje např. jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) prvosenka vyšší (Primula elatior) nebo kakost lesní (Geranium sylvaticum). Nelesní flóru zastupuje např. kavyl Ivanův (Stipa joannis) nebo hlaváček jarní (Adonis vernalis). Významnými druhy patřícími do fauny tohoto území jsou: ježek západní (Erinaceus europaeus), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus) a mlok skvrnitý ( Salamandra salamandra). Tekoucí vody patří do cejnového pásma. (Tesařová, 2009)
13
5.1.2 Mostecký bioregion Mostecký bioregion se převážně shoduje s Mosteckou pánví a zaujímá plochu 1301 km². V tomto bioregionu se nachází katastrální území Most II. (Tesařová, 2009) V minulosti se Mostecký bioregion vyznačoval přítomností rozsáhlých pánví s mokřady a jezery. Dnes je pro něj typická gigantická antropogenní přestavba reliéfu a velkoplošná devastace bioty. (Tesařová, 2009) Charakteristické pro tento region, jsou jílovité a písčité sedimenty s mocnými slojemi hnědého uhlí. Dle výškové členitosti má reliéf charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75-100 m. (Tesařová, 2009) V oblasti Českého středohoří převažují zpevněné sedimenty – pískovce, slínovce a spraše. Nachází se zde mohutná vyvřelá tělesa z čediče a znělce. (Antlová, 2008) Celé území tohoto regionu se nachází v teplé oblasti. Podnebí je silně ovlivněno reliéfem. Hlavním zástupcem půd jsou černozemě. Na okrajích pánve lze nalézt hnědé půdy a hnědozemě. Lesy na tomto území v současnosti téměř chybějí. Místo nich se zde nachází orná půda a v severní části jsou přítomné antropogenní tvary jam, povrchových dolů, výsypek a odkališť. Ve vegetaci na tomto území převažují různé typy teplomilných doubrav. Flóra je tvořena především expanzivními ruderálními druhy jako je třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) nebo ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Fauna regionu je silně ochuzená hlavně velkoplošnou devastací krajiny. Specifické druhy zvířeny osídlily i výsypky, např. strnad luční (Miliaria Calandra). Na místech, kde byla zahájena počáteční rekonstrukce, nastupují sukcesní stadia. Specifickým biotopem se stávají vodní nádrže a mokřady, které vznikají různým způsobem. Významné jsou hlavně pro hnízdění některých druhů ptáků, např. moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Významné druhy fauny se přibližně shodují s druhy, kteří žijí v Milešovském bioregionu. (Tesařová, 2009)
14
5.2 Geomorfologie a nerostné suroviny Řešené území se rozkládá na geomorfologických jednotkách Mostecké pánve a Českého středohoří. Rozdíl mezi těmito jednotkami je značný. Mostecká pánev je z většiny antopogenně přeměněné území a „zásadně ovlivněna těžební činností“ (Antlová, 2008), kdežto geomorfologické jednotky Českého středohoří jsou tvořeny křídovými a vulkanickými horninami a příkrovy. (Tesařová, 2009) Na území ORP Most je zaznamenáno velké množství sesuvních území. Jsou to plochy s narušenou stabilitou reliéfu v důsledku těžební činnosti. Díky této činnosti jsou zde rozsáhlá i poddolovaná území v Mostecké pánvi. (Antlová, 2008) Nejvýznamnější nerostnou surovinou na Mostecku je kvalitní hnědouhelná sloj. Bohužel kvůli těžbě hnědého uhlí bylo postoupeno území několika obcí, včetně původní obce Most. V mnoha dobývacích částech je těžební činnost ukončena, protože zásoby hnědého uhlí jsou do značné míry vytěženy. Na těchto prostorech probíhají rekultivace. (Antlová, 2008) Na území ORP Most se nalézají i významná ložiska bentonitu, žáruvzdorných jílů, čediče, písků či štěrků. Je zde vyhlášeno 11 chráněných ložiskových území. Jedná se především o ochranu zásob hnědého uhlí v Mostecké pánvi a bentonitu na Braňansku. (Antlová, 2008)
5.3 Půdní podmínky Podobně jako v bioregionech, tak i na konkrétním území Mostecka, se půdy také dělí na černozemě a kambizemě, které se využívají na zemědělskou činnost a jako orná půda, a na velké plochy tvořeny antropogenní půdou, u které byl člověkem upraven pouze profil (kultisoly) nebo byly celé uměle vytvořené (antrosoly). Rekultivační plochy jsou často náchylné k erozi, neboť tělesa výsypek a zavážek jsou překryta ornicí různého původu. (Antlová, 2008)
5.4 Klimatické a hydrologické podmínky Celé Mostecko se nachází v teplé klimatické oblasti a ve srážkovém stínu
15
Krušných hor, který je příčinou toho, že se jedná o srážkově velmi chudé místo. Průměrné roční srážky činí zhruba 500 mm [17]. Dalším důsledkem jsou typické inverzní situace (Tesařová, 2009). Vlivem reliéfu převažuje jihozápadní proudění větru (Antlová, 2008). Průměrné roční teploty ovzduší jsou pokládány za vysoké. Pohybují se v rozmezí 8,4 až 8,8 stupňů Celsia. [17] Celé území ORP Most patří do povodí řeky Bíliny (Antlová, 2008), která je nejdůležitější a takřka jedinou větší řekou v tomto území. Tvoří přirozenou hranici mezi katastrálním územím Most I. a II. Průtok řeky v profilu LG Bílina ČD činí Q355 = 1,58 [m3.s-1], což je velmi malý průtok. [16] Většina toků na území Mostecka byla ovlivněna těžební činností, některé zanikly úplně a klesla i hladina spodních vod. Celkově hydrologická síť není hustá a díky klimatu je málo vodná. Výraznější je četnost vodních ploch, které jsou výsledkem těžební činnosti nebo následné rekultivace těžební krajiny. V katastrálním území Most II se jedná o menší vodní plochu Benedikt. Větší vodní plochy jsou právě důsledkem rekultivací v katastrálním území Most I. Zde se nachází nyní napouštěné budoucí jezero Most, které leží v Kopistské výsypce na místě lomu Ležáky. (Krejčí, 2008a)
5.5 Biota Původní přírodní krajina Mostecka se skládala z lesních ploch, močálů a jezer. S nástupem zemědělství a rozšiřováním orné půdy a pastvin se krajina postupně vysušovala a změnila se na kulturní step. Nyní vlivem těžby se reliéf zásadně přemodeloval. Lesy v ORP Most mají nízké zastoupení cca 8% rozlohy. (Antlová, 2008) Vegetace na území samotného Mostecka je rozprostřena tak, jako v jednotlivých bioregionech. Jsou to především teplomilné doubravy. Pro těžební oblast jsou typická různá sukcesní stádia. (Krejčí, 2008a)
16
6 HISTORIE OBCE První zmínku o městě Most nalezneme v Kosmově kronice české a to roku 1040 ve spojitosti války mezi německým císařem Jindřichem III. a knížetem Břetislavem I. Most je zde nazýván Hněvův most nad řekou Bílinou.[8] Město své nynější jméno získalo roku 1253, kdy bylo oficiálně založeno a v roce 1273 bylo potvrzeno králem Přemyslem Otakarem II. (Krejčí, 2008b). Dalším důležitým mezníkem byl rok 1594, kdy byl dokončen a vysvěcen známý děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, který o několik století později musel ustoupit těžbě hnědého uhlí. Ta zažívala svůj hlavní rozvoj ve druhé polovině 19. století (Krejčí, 2008), ale zatím se jednalo o primitivní dolování [1]. V roce 1902 město získalo elektrické osvětlení a začaly se budovat a obnovovat důležité budovy města. Vše přerušila I. světová válka a od té doby se doly dostaly pod vojenský dohled. Již v roce 1945, ihned po ukončení druhé světové války, se v dolech začalo opět pracovat. Těžba uhlí se zásadně změnila a to na povrchovou těžbu za vzniku velkokapacitních otevřených lomů. Tomuto postupu musela ustoupit řada obcí, které byly před zvyšující se těžbou likvidovány. (Krejčí, 2008b) Pod samotným Mostem ležely obrovské zásoby uhlí, které byly známy již dříve, proto ve městě už řadu let neprobíhala žádná modernizace. Bylo zjištěno, že na jediném metru čtverečním plochy bylo ukryto 35,83 tun uhlí. Netrvalo tedy dlouho, aby se začalo uvažovat o likvidaci i starého města Mostu, avšak za velké nevole jeho obyvatel. (Krejčí, 2008b) Druhého října roku 1962 vydává předsednictví UV KSČ rozhodnutí o likvidaci starého města Mostu (Olžbut, 2002), která má započít roku 1967 a ukončena je roku 1982. Připravování totální likvidace starého města bylo na druhé straně vyvažováno snahou o vybudování města nového, několik stovek metrů vzdáleného od původní obce. V hlavách památkářů se mezitím rodil plán, jak zachránit některé důležité a historicky cenné památky města, mezi které patřil i děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. (Krejčí, 2008b)
17
6.1 Přesun děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie Tento kostel (viz. fotopříloha č. 4) se řadí do období přelomu gotiky a renesance a má své místo mezi nejcennějšími historickými památkami u nás. Svou polohou bohužel patřil již do první etapy likvidace města. Pokud by se ponechal na původním místě, nevydolovaly by se zásoby uhlí o rozsahu 1,8 miliónů tun asi za 120 miliónů korun. Proto bylo vypracováno několik variant s různým technickým řešením na jeho záchranu. Komise expertů se nakonec rozhodla pro posun kostela na vzdálenost 974 metrů na území nového města. (Krejčí, 2008b) Přesun projektovaly pražské Transfery a organizace ministerstva kultury ČSR. Realizaci provedli pracovníci podniku Průmstav Pardubice a Škody Plzeň. Přípravy trvaly sedm let. Musely se zbořit všechny domy, které stály v připravované cestě pro přesun kostela.[1] V první fázi samotného přesunu se nejprve musely demontovat některé části kostela, např. mobiliář, schodiště, byla snesena věž. Kostel byl vyztužen vnitřní konstrukcí. Vlastní dráha byla tvořena železobetonovými dílci a měla délku 160 metrů. Postupně se za kostelem rozkládala a před ním opět pokládala. Hrubá hmotnost kostela byla 40 tisíc tun, avšak přesunovaný kostel bez demontovaných částí měl hmotnost pouze 12 tisíc tun. Kostel je dlouhý 58 metrů a 29 metrů široký. Výška lodi dosahuje 30 metrů. Kostel se přesouval na vzdálenost 841,1 metrů průměrnou rychlostí 129,6 cm za hodinu. Přesun započal 30. září 1975 a skončil 27. října 1975. V nové lokalitě byl zasazen na železobetonovou základovou konstrukci, postupně byl smontován a proběhly restaurátorské práce. Teprve až v roce 1988 začal kostel opětovně sloužit jako kulturní památka. (Krejčí, 2008) V roce 1993 byl znovu slavnostně vysvěcen.[1]
6.2 Památky ve městě Převážně všechny památky, které můžeme najít především v centru nynějšího města Mostu, mají za sebou stěhování. Jelikož město Most patří mezi města nová, není zde žádná památka původní.
18
6.2.1 Hrad Hněvín Tento hrad (viz. fotopříloha č. 3 a 7) byl postaven na druhém nejvyšším kopci na území města Mostu. Našly se pozůstatky hradeb, které byly vybudovány již v 9. století. Samotný hrad byl postaven ve 12. století. V roce 1595 byl hrad prodán Rudolfem II. samotnému městu. Bohužel původní hrad byl roku 1651 zbourán na příkaz císaře Ferdinanda III. Na jeho místě byla jako upomínka postavena roku 1898 nová kamenná věž, která dosahovala výšky deseti metrů. Postupně se navyšovala, až v roce 1900 dosáhla výšky dvaceti metrů. Teprve v roce 1969 byla započata důkladná rekonstrukce a dnes se proto může kopec Hněvín opět pyšnit krásným hradem. Vyhlídková věž na Hněvíně se stala zajímavou stavební památkou.[1] 6.2.2 Budovy kasáren Další stavebně zajímavou památkou jsou budovy kasáren, postaveny v secesním slohu. Vystavěny byly v roce 1906 a celkem bylo postaveno 18 budov. Kasárny byly oficiálně nazvány Nová jezdecká kasárna jubilea císaře Františka Josefa I. Od roku 2007 podle rozhodnutí Ministerstva kultury je soubor těchto budov kulturní památkou. [1] 6.2.3 Památky přestěhované ze starého Mostu Sousoší sv. Jana Nepomuckého v barokním slohu od neznámého autora se nyní nachází v areálu děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na stejném místě byl umístěn sloup se sochami sv. Jana Nepomuckého a zemských patronů, který pochází z let 1719 – 1722 od J. A. Dietze. Ve starém Mostě byl umístěn na II. náměstí.[1] Alegorie živlů z roku 1715 měla své původní místo na římse mostecké radnice. Nyní se nachází před magistrátem města Mostu.[1] Morový sloup vytvořený roku 1680 italským sochařem Pietro de Toscanou má sloužit jako upomínka na oběti morové nákazy, která se tyčí na 1. náměstí.[1] Chráněnou kulturní památkou je kamenná křtitelnice z 15. století. K vidění je v atriu budovy magistrátu.[1]
19
6.3 Osobnosti města Mostu Ve starém městě Most se narodila nebo alespoň část svého života prožila řada významných osobností. Mezi velmi známé osobnosti, které se prosadily i v cizině, patří Florian Leopold Gassmann (1729-1774). Tento hudební skladatel proslul v Itálii, Rakousku a Německu svými operami Řemeslnou láskou nebo Komtesou. V Mostě se narodil a zemřel ve Vídni. V Mostě se roku 1892 narodil mezinárodní šachový mistr Karel Opočenský. Třikrát se stal mistrem Československa a od roku 1951 byl mezinárodním mistrem. V roce 1964 byl jmenován čestným občanem města Mostu. Zemřel roku 1975 v Praze. Velmi slavným mosteckým rodákem byl herec Raoul Schránil, který se v Mostě roku 1910 narodil. Nejprve účinkoval v Divadle Vlasty Buriana a poté hrál ve stovkách především prvorepublikových filmů jako např. Zlatý člověk, Kristian, Eva tropí hlouposti nebo Katakomby. Zemřel roku 1998 v Praze. Mostecké literáty zastupuje básník, autor experimentální prózy a poezie a výtvarník Emil Juliš (1920 – 2006). V Mostě prožil téměř třicet let, které se promítly i do jeho tvorby. Mezi jeho díla patří Pohledná poezie, Krajina her nebo Blížíme se ohni. Emil Juliš je držitel Ceny Jaroslava Seiferta a Státní ceny za literaturu. Zemřel v Lounech. [2]
20
7 SOUČASNÝ ŽIVOT V K.Ú. 7.1 Obyvatelstvo Statutární město Most je zatíženo poničeným životním prostředím v důsledku nakupení těžkých a nebezpečných průmyslových technologií, devastovanou krajinou a značně oslabenou sociální skladbou danou vysokou nezaměstnaností (Olžbut, 2002). 7.1.1 Počet obyvatel Demografický vývoj je naposledy zaznamenán roku 2001, kdy proběhlo poslední sčítání lidu a mapuje roky 1991 – 2000. Z něho vyplývá nepříznivá tendence ve městě Most a to, že se snižuje počet narozených a zvyšuje se počet zemřelých. I přes tento negativní proces byl ve výsledku přirozený přírůstek kladný. Naopak počet přistěhovalých je podstatně menší než počet vystěhovalých. Za vinu se tomu dává nedostatek pracovních míst. (Olžbut, 2002) K 1. březnu 2001 žilo ve městě 68 728 osob, z toho 33 318 můžu a 35410 žen. Skupina osob 0 – 14 let se v tomto období nacházela v úbytku, naopak nejpočetnější skupinu tvořili lidé ve věku tzv. produktivního narozeni v létech 1940 – 1945, kteří se v současné době nacházejí ve věku postproduktivním (Olžbut, 2002). Tabulka č.1 Počet obyvatel za rok 2009 Počet obyvatel k 31.12.
67518
Počet obyvatel 0-14 let
9858
Počet obyvatel 15-64 let
48710
Počet obyvatel 65+ let
8950
(zdroj www.czso.cz) 7.1.2 Národnost Určování národnosti v Mostě se pokládá za citlivé téma, protože zde žije velký počet romských občanů. Národnost si každý občan určoval sám podle svého osobního
21
rozhodnutí, proto je překvapující, že k romské národnosti se přihlásilo pouze 208 osob. Převažovala národnost česká – téměř 92% obyvatel, která byla doplňována národností slovenskou (3,1%) a německou (0,3%). Dle státního občanství naprosto převažuje státní občanství České republiky. Výzkum opět potvrdil, že se zde nachází velmi nízký počet věřících. (Olžbut, 2002) 7.1.3 Vzdělanost a pracovní sektory Mezi další ukazatele sledování patří stupeň dosaženého vzdělání. Nutno opět podotknout, že tento výzkum byl prováděn před deseti lety. Z něho vyplývá, že nejvíce osob se hlásilo k základnímu vzdělání (27,2%). Absolventů vysokých škol bylo pouze 6%. Opět se dá předpokládat, že tato skutečnost souvisí s nízkým počtem pracovních příležitostí na území města Mostu a jeho přilehlého okolí. Ekonomicky aktivních obyvatel bylo napočítáno 43,5%. Práceschopných, nicméně nepracujících obyvatel města bylo před deseti lety sečteno téměř sedm tisíc (10%). Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2010 byla v Mostě 16,2%.[21] Více než 60% obyvatel bylo zaměstnáno v oblasti služeb, správy a dopravy. V průmyslu a stavebnictví bylo zaměstnáno 37,2% ekonomicky aktivních obyvatel. V oblasti dobývání uhlí pracovalo pouze 10% obyvatel a v oblasti zemědělství a lesnictví pouhé jedno procento. (Olžbut, 2002)
7.2 Využití území Rozdělení území statutárního města Mostu dle využití se člení na zastavěné plochy města a jeho území, tzv. urbanizované území, na plochy dotčené těžební činností a na přírodní prostředí, což je území v podstatě nezastavitelné (Olžbut, 2002). Zemědělství a lesnictví se v řešených k.ú. Most I a II téměř nevyskytuje. Jedinou zemědělskou jednotkou jsou vinice nacházející se na vrchu i pod vrchem Hněvín a na Širokém vrchu. Jsou to nejvýše položené vinice v České republice. Z hroznů se vyrábějí košer i ledová vína a jako jediné košer víno se dováží do Izraele.[9]
22
Tabulka č.2 Rozloha města Mostu Celková plocha ORP Most (ha)
23113
Celková plocha města Most (ha)
8694
Plocha kat. úz. Most I (Starý Most) (ha)
1842
Plocha kat. úz. Most II (ha)
1555
(zdroj: Olžbut, 2002) Tabulka č.3 Druhy pozemků a jejich rozloha (včetně půdy vlastní i pronajaté a pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu) Z celkové plochy 8694 ha: Orná půda (ha)
493
Vinice (ha)
70
Zahrady (ha)
133
Ovocné sady (ha)
155
TTP (ha)
275
Zemědělská půda (ha)
1126
Lesní půda (ha)
1101
Vodní plochy (ha)
183
Zastavěné plochy (ha)
330
Ostatní plochy (ha)
6044
(zdroj: www.czso.cz) V řešeném katastrálním území se nevyskytuje žádný průmyslový areál ani podnik. Tyto můžeme najít až za hranicemi města Mostu v průmyslových zónách, které byly nově vystavěny právě za účelem průmyslového rozvoje. V minulosti největší podíl měl těžební a chemický průmysl (Antlová, 2008).
7.2.1 KES (koeficient ekologické stability) dle Míchala (1985)
KES představuje v pojetí této metodiky poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.
23
Stabilní ekosystémy: LP - lesní půdy – 1101 ha VP - vodní plochy a toky – 183 ha TTP - trvalé travní porosty (louky a pastviny) - 275 ha Mo – mokřady – 0 ha Sa – sady – 155 ha Vi – vinice (dále zahrady) – 203 ha Nestabilní ekosystémy: OP - orná půda – 493 ha AP - antropogenizované plochy – 6374 ha Ch – chmelnice – 0 ha
KES = 0,27 Pokud se KES pohybuje v rozmezí 0,10 – 0,30 jedná se o území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur. Základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Město Most leží z velké většiny na antropogenizovaných plochách, které vznikly v důsledku těžby hnědého uhlí a území se tedy stalo spíše nestabilním.
7.3 Technická vybavenost 7.3.1 Voda, kanalizace Statutární město Most má vlastní veřejný vodovod. Protože se ve městě
24
nenachází žádný místní zdroj vody, je nutné pitnou vodu do města přivádět z jiných zdrojů. Most se stal důležitým vodárenským uzlem do dalších měst a obcí. Voda přijímána do mosteckého vodovodu je jímaná z podstatné části z Krušných hor a řeky Ohře. Užitková voda je přijímána z průmyslového vodovodu Nechranice (PVN) a je používána pro průmysl, energetiku, zemědělství a výrobu pitné vody. Zdrojem vody je opět řeka Ohře. Město má svou vlastní kanalizační síť, která je převážně jednotková. Veškeré důlní vody z bývalých lomů jsou předčištěny a poté vypouštěny do odpadního kanálu, což je bývalé koryto řeky Bíliny. Město Most má několik čistíren odpadních vod. Nejvíce využívaná s největší kapacitou je ČOV Chanov. ČOV Souš je další mechanicko-biologické zařízení, které se ale plánuje zrušit a nahradit čerpací stanicí, která by splašky svedla do ČOV Chanov. Téměř každý těžařský podnik, který se na území města nachází, má v areálu svou čistírnu odpadních vod. Předčištěné vody jsou odplavovány do odkališť, ale většinou směřují do řeky Bíliny. (Olžbut, 2002) 7.3.2 Teplo, plyn Dodávkové teplo je vyráběno v teplárně Komořany, která se nachází vedle řešeného území a je zdrojem tepla a elektřiny, které se pomocí plynovodů přepravují do města Mostu. Na území města se nachází několik rozvoden vysokého napětí. Systém zásobování teplem ve městě vznikal postupně s výstavbou nového Mostu v 60. a 70. letech. Vznik tepla závisí na těženém hnědém uhlí v regionu. Po provedení ekologizace a rekonstrukce je tento zdroj schopen splnit ekologické limity a vyrábět energii další 30 let. Díky využití uhlí na zdroj tepla je zaručen odbyt těženého uhlí a tím se budou mírnit i sociální dopady v regionu. (Olžbut, 2002) Město Most je plošně plynofikováno. Většinou se zemní plyn využívá pouze na vaření. (Olžbut, 2002)
25
7.3.3 Nakládání s odpadem Ve městě je zřízen sběrný dvůr v ulici Zahradní, který shromažďuje objemný odpad, odpad, který obsahuje nebezpečné látky, biologicky rozložitelný odpad a výrobky podléhající zpětnému odběru jako jsou pneumatiky nebo baterky. Ve spolupráci se společnostmi ASEKOL s.r.o., EKOLAMP s.r.o. a ELEKTROWIN a.s. zajišťuje také odběr výrobků podléhajících zpětnému odběru elektrozařízení. Druhý sběrný dvůr umístěný v Rudolicích ukončil svou činnost k 31.1. 2011.[13] V Mostě se třídí papír, plast sklo a nápojové kartony, které se umísťují do příslušných středních nebo podzemních kontejnerů, které jsou od sebe rozlišeny barevně. Směsný komunální odpad, který vznikne po odseparování tříděného odpadu, se shromažďuje do středních kontejnerů nebo popelnic šedočerné barvy. K dispozici jsou i velkokapacitní kontejnery pro odkládání objemného odpadu, jejichž umístění ve městě je předem oznámeno.[14] Město Most nakládá s odpady dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Sváží odpad do nejbližší řízené skládky – Skládkového komplexu CELIO a.s., který se nachází v Litvínově.[18] 7.3.4 Veřejná doprava a MHD K technické vybavenosti patří i zajištění veřejné dopravy. Ve městě Most se nachází železniční zastávka, autobusové nádraží a městská hromadná doprava, která je zajištěna autobusy a tramvajemi a je plně ekologizována. Tramvaje spojují město Most s městem Litvínov, což není v České republice obvyklé. (Olžbut, 2002)
7.4 Občanská vybavenost Občanská vybavenost je přiměřená velikosti a vytížení města. Na jeho území se nachází 4 mateřské školy, 12 základních škol, 4 střední odborná učiliště, 8 středních odborných škol, 6 speciálních škol, jedno gymnázium, 2 základní umělecké školy a dvě vyšší odborné školy. Tyto informace jsou vybrány z roku 2005/2006. Později v Mostě přibyly i dvě vysoké školy.[3]
26
Ve městě se nachází několik domů s pečovatelskou službou, několik kulturních zařízení včetně kina a divadel, sportovních zařízení jako je zimní i letní stadion, několik hřišť, tělocvičen a koupališť. V Mostě je nově vybudováno velké obchodní centrum. Nalézt zde můžeme hotely i penziony, širokou síť pošt i účelové areály jako je hipodrom nebo autodrom. Samozřejmostí je nemocnice a několik zdravotních středisek a soukromých ambulancí.
7.5 Doprava Dopravní síť na Mostecku i přímo ve městě je dostačující a snaží se pokrýt kapacitu automobilů. Nedořešená je pouze dopravní situace v oblastech postihnutých těžbou. Silniční doprava je zastoupena silnicemi první třídy, které propojují město Most s městy na jihu a dále na Prahu, tak i na západ směrem na Karlovy Vary a na východ směrem na Děčín. Místní komunikace mají charakter pravidelné sítě ulic městského typu a jsou přímo napojeny na vnější silniční tahy. Jak již bylo uvedeno výše, ve městě je zastoupena jak železniční, autobusová, tak i doprava s hromadnou přepravou osob. Železniční doprava je důležitá především pro přepravu uhlí z pánevní oblasti do celého státu. Ve městě jsou vybudovány chodníky a komunikace pro pěší především podél hlavních ulic, v některých místech s oddělením pohybu chodců od cyklistů. Cyklistické stezky, které by propojovaly přírodní místa ve městě mezi sebou, jsou v řešení. Nalézt můžeme pouze uzavřené cyklostezky. Dopravní vybavenost zastupují pneuservisy, autoservisy a čerpací stanice, kterých je na území města několik. (Olžbut, 2002)
7.6 Rekreace a cestovní ruch Jak historii města Mostu, tak i rekreační možnosti vysoce ovlivnila těžba uhlí. Protože je ale těžba na mnoha místech v těsné blízkosti samotného města ukončena, mohly být anebo jsou v plánu značné rekultivace. Díky nim se město může pyšnit
27
několika zajímavými místy, které jsou koncentrovány právě v jednom městě. 7.6.1 Hipodrom Významným sportovním areálem, který láká nejenom nadšence dostihových závodů, je mostecký Hipodrom, který byl vybudován právě v rámci rekultivací v roce 1997. Jezdí se zde i parkurové závody a v roce 2008 byla v areálu vybudována in-line dráha pro jezdce na kolečkových bruslích. Sousedním areálem je golfové hřiště o devíti jamkách.[10] 7.6.2 Autodrom a koupaliště Jedním ze sportovních míst města je Autodrom (viz. fotopříloha č. 5), na kterém probíhají celosvětové závody trucků, motorek i závodních automobilů. Autodrom byl opět vybudován v rámci rekultivací stejně tak, jako nedaleká vodní nádrž Matylda, která je nejvíce navštěvována v letních měsících za účelem koupání a kempinku .[11] Další vodní plochou je nádrž Benedikt, který slouží ke sportovnímu vyžití. Ale spíše než ke koupání ji lidé využívají k jízdě na kolečkových bruslích nebo zdejší hřiště ke hraní volejbalu, pozemního hokeje, basketbalu nebo tenisu. V centru se nachází kryté koupaliště Aquadrom, který vyhledávají jak sportovci, tak i rodiče s malými dětmi. V letních měsících se dá využít i jako koupaliště venkovní. Další venkovní koupaliště se nachází pod vrchem Ressl. 7.6.3 Jezero Most Nejvíce nadějí na posílení cestovního ruchu město vkládá do právě probíhajícího projektu Jezero Most (viz. fotopříloha č. 6). V rámci rekultivaci je do zbytkové části lomu Ležáky napouštěna voda. Napouštění probíhá od října roku 2008 a jeho ukončení se předpokládá v roce 2011. Jezero o ploše 311 hektarů má dosáhnout maximální hloubky 75 metrů. V jeho okolí mají být vybudovány cyklostezky, naučné stezky, arboretum, přírodní koupaliště a také hotely, rekreační zařízení, restaurace a dokonce i malý přístav. Svou velikostí by jezero mělo být druhé největší v České republice.[6]
28
7.7 Kultura a tradice Občané města Mostu mohou navštívit Městské divadlo v Mostě nebo jeho loutkovou scénu Divadlo rozmanitostí. Ve městě se také nachází kino Kosmos, planetárium, hvězdárna na hradě Hněvín nebo Oblastní muzeum, ve kterém je stálá expozice Mineralogie Krušnohoří, Geologická minulost Mostecka nebo Historický nábytek 17.-19. století [12]. Každoročně se na mosteckém hipodromu pořádají dostihy a slaví se zde Den horníků. Na mosteckém náměstí probíhají tradičně vánoční a velikonoční trhy a stavění májky. V areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie se každý rok konají mostecké slavnosti. Ke stálému kulturnímu vyžití v období podzimu a zimy patří plesová sezóna a taneční pro mládež i pro dospělé.
29
8 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Ve sledovaném katastrálním území Most II se nenachází žádné chráněné území ani národní přírodní či jen přírodní rezervace. Katastrální území Most I je nyní rekultivováno po prodělané těžbě uhlí, a proto se zde žádná přírodní památka nevyskytuje. V katastrálním území Most II je zaznamenán chráněný strom borovice Schwerinova (Pinus schwerinii), který se v severo-západních Čechách pokládá za vzácný. Nachází se nedaleko Oblastního muzea v Mostě v soukromé zahradě a je to kříženec borovice vejmutovky a borovice himalájské. Přímo před vchodem do muzea je vyhlášeno památným stromem stromořadí lípy srdčité (Tilia cordata), které se řadí k nejstarším stromům města. (Štýs, 2006) I přesto, že se Most řadí mezi nově vybudovaná města a je vystavěný především za účelem osídlení obyvateli starého Mostu, i zde se nacházejí zelená místa. Po městě jsou rozprostřeny malé parky i větší zalesněné kopce. Tato místa jsou zahrnuta do územního systému ekologické stability (ÚSES) a jsou navzájem mezi sebou alespoň částečně propojena. V katastrálním území Most II je na východní straně města propojen kopec Lajsník se zrekultivovanou vodní nádrží Benedikt. Ze západu na sever je spojeno okolí Hipodromu s parkem Hrabák, dále pak s kopcem Ressl, který je propojen s okolím Autodromu a tento řetězec je zakončen kopcem Hněvín. Tento systém samozřejmě nekončí ve městě, ale pokračuje dál za hranice města do okolního prostředí. Na kopci Ressl se nachází naučná stezka [4]
8.1 Naučná stezka Ressl
Naučnou stezku na vrchu Ressl připravilo Statutární město Most ve spolupráci s Oblastním muzeem v Mostě. Délka stezky činí 3 km. Začíná na vrchu Ressl, který celý protíná a končí u zahrádek na konci ulice Okrajová. Po celé délce trasy jsou rozmístěné tabule s informacemi, jaké organismy na vrchu i v jeho okolí žijí či rostou. Přirozeným lesním ekosystémem tohoto vrchu je teplomilná doubrava a dubohabrové háje. V nižších polohách pak rostou tyto druhy: lípa srdčitá (Tilia cordata),
30
jírovec maďal (Aescolus hippocastanum), smrk ztepilý (Picea sylvestris) čí borovice černá (Pinus nigra) nebo vejmutovka (Pinus strobus). V tomto lesním ekosystému hnízdí několik druhů dravců jako je káně lesní (Buteo buteo), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus) nebo puštík obecný (Strix aluco). Z dalších ptáků se zde vyskutuje brhlík lesní (Sitta europaea) nebo strakapoud velký (Dendrocopos major). Útočiště zde mají brouci jako je chroust obecný (Melolontha Melolontha) nebo tesařík obrovský (Corymbia rubra). Na vrchu Ressl se nachází malý rybníček, který poskytuje přírodní stanoviště mnoha rostlinám i zvířatům, kteří žijí v něm, na něm i v jeho přilehlém okolí. Dominantou rybníčka je uměle vysazený leknín (Nymphaea), který pluje na jeho hladině společně s rdestem vzplývavým (Potamogeton natans), rákosem obecným (Phragmites australis) nebo okřehkem menším (Lemna minor). Z fauny se zde vyskytují kachna divoká (Anas platyrhynchos), karas obecný (Carassius carassius) nebo ropucha obecná (Bufo bufo). Vodní hmyz zastupují potápník vroubený (Dytiscus marginalis), vážká obecná (Sympetrum vulgatum), znakoplavka obecná (Notonecta glauca) nebo ploštice (Heteroptera). Z druhů, které podléhají ze zákona zvláštní ochraně, se tu vyskytují užovka obojková (Natrix natrix), která je ohrožená a silně ohrožený čolek obecný (Triturus vulgaris). Vrch Ressl má dnes díky mnoha vybudovaným stezkám charakter parku. Má funkci naučnou a slouží k rekreaci. Lidé zde jezdí na kole nebo sbírají houby. (Statutární město Most, 2007)
31
9 EKOLOGICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY Statutární město Most se dá pokládat za nové město, protože bylo vybudované zhruba před třiceti lety, proto se jak občanská, tak i technická vybavenost řadí mezi moderní a zachovalé zařízení. Veškeré důležité ekologické a environmentální problémy se týkají těžební činnosti a jejího vlivu na životní prostředí města.
9.1 Těžební činnost Největším problémem zůstává zhoršená
kvalita ovzduší,
přestože se
v posledních letech výrazně zlepšila a poslední smogová událost byla zaznamenána v roce 1997. Z hlediska výskytu inverzí má Most špatnou polohu mezi Krušnými a Doupovskými horami a Českým středohořím. Nejvíce ovzduší zatěžovalo znečištění oxidem siřičitým, které se postupně podařilo eliminovat pomocí odsiřovacích zařízení a snížení průmyslové výroby. Větší úskalí ale představuje znečištění prachovými částicemi, jejichž hlavním zdrojem je doprava, elektrárny, průmysl, těžba a také domácí topeniště. Významně se poškodil krajinný ráz a ekologická stabilita krajiny je nedostatečná. Ve prospěch těžby probíhala rozsáhlá likvidace ploch zemědělské půdy a lesů. Plochy, které se rekultivují na výsypkách, jsou velmi náchylné k erozi. Těžební činnost zničila i některé dopravní úseky, které je potřeba opravit, i když obecně se dá říci, že silnice jsou nové a řeší se pouze jejich kapacitní nedostatečnost. Ve městě pak chybí dostatek parkovacích ploch. (Antlová, 2008) 9.1.1 Zámek Jezeří Kvůli těžbě se zničil i georeliéf krajiny. V oblasti se nacházejí sesuvná území, tzn. nestabilní území s nevhodnými podmínkami pro zakládání staveb. V ohrožení je ceněná památka zámek Jezeří, která se tyčí přímo nad velkolomem Československé armády (viz. fotopříloha č. 1), kde stále probíhá těžba a narušuje se tak půdní reliéf. Proto oblast zámku Jezeří je označena jako sesuvné území. I přesto, že největší
32
nebezpečí má zámek za sebou, těžba pro něj stále představuje jisté ohrožení stejně jako prolomení limitů těžby, o kterých se již několik let vedou spory mezi politiky, občany měst a těžařskými společnostmi. Pokud by limity těžby byly prolomeny, znamenalo by to, že se velkolom Čs. armády zvětší, což představuje riziko jak pro blízké město Litvínov, tak i pro zámek Jezeří, ale hlavně by musely být postoupeny těžbě obce Horní Jiřetín a Černice tak, jako zhruba před třiceti lety původní město Most. [15]
9.2 Znečištění řeky Bíliny Těžba narušila hydrologický režim povrchových i podzemních vod a narušená je také retenční schopnost krajiny. Těžební činnost se uvádí jako jeden ze zdrojů znečištění řeky Bíliny. (Antlová, 2008) Vyšší podíl na jejím znečištění má však chemický průmysl, z jehož závodů v okolí Mostu občas uniknou nějaké znečišťující látky přímo do řeky a také čistírny odpadních vod jsou možným zdrojem znečištění, protože mohou odpadní vody nedostatečně vyčistit. Je potřeba zkvalitnit čištění odpadních vod v celém povodí. (Olžbut, 2002) Řeka Bílina je pravděpodobně jedna z nejvíce znečištěných řek v České republice.
9.3 Nedostavěné objekty Pokud bych se měla zaměřit přímo na samotné město Most, problémem zůstávají napůl rozestavěné nebo zbourané objekty, které hyzdí obytná sídliště i samotné centrum. Některé budovy nepatří do vlastnictví města, proto nemohou být zlikvidovány. Některé objekty město vlastní, ale nemá dostatek financí na jejich rekonstrukci. Tyto lokality nejenže nejsou příjemné na pohled, ale představují nebezpečí v podobě úkrytu bezdomovců, narkomanů a jiných nevhodných skupin občanů, kteří žijí mezi námi.
33
10 SWOT ANALÝZA Silné stránky sportovní a kulturní vyžití třídění a recyklace odpadu poloha města - blízko hranic s Německem pod Krušnými horami blízko hlavního města Prahy dobrá infrastruktura postupně regenerovaná krajina ekologická MHD zázemí pro vzdělávání – možnost studia na VŠ Slabé stránky minulost města zdevastovaná krajina těžbou uhlí znečištěné ovzduší nezaměstnanost znečištěná řeka Bílina poškozený krajinný ráz možná eroze na rekultivovaných plochách Romská menšina nedostatek parkovacích míst Příležitosti zlepšit krajinu rekultivacemi – např. jezero Most renovace panelových domů prolomení limitů těžby Hrozby město se stane neatraktivní pro investory prolomení limitů těžby trvalý deficit v rozpočtu města vznik ghett
34
11 NÁVRH OPATŘENÍ 11.1 Prolomení limitů těžby Prolomení těžebních limitů je poslední dobou velmi diskutovaným tématem. Představuje pro město jak velkou příležitost, tak i možnou hrozbu. Je samozřejmostí, že obě tato stanoviska mají své příznivce. Pozitivum na prolomení těchto limitů je, že se zvýší zaměstnanost, která je v regionu kritická. Těžba by zvýšila příjmy do městského rozpočtu, který se momentálně nachází ve schodku. Není třeba podotýkat, že vytěžené uhlí by bylo přínosem pro Českou republiku obecně. Na místě, kde by těžba měla probíhat, se nachází velkolom ČSA, který by se měl rozšířit. Negativní ohlasy se ozývají především z řad ekologů, kteří připomínají jaké důsledky měla těžba v minulých letech na krajinu a ekologickou stabilitu a že se s nimi vyrovnáváme doposud. V ohrožení by byl zámek Jezeří, který se tyčí nad propastí lomu a hrozí mu sesutí půd. Jednoznačné stanovisko nezní ani z řad obyvatel vesnic Horní Jiřetín a Černice. Tyto vesnice by musely ustoupit těžbě a je zcela pochopitelné, že někteří obyvatelé se bouří a nechtějí se vzdát svých domovů. Jiní si již nechali vykoupit své domy za přijatelné odškodné. Už v tomto počínání je znatelný rozdíl oproti rozhodnutí zbourat starý Most. Jeho obyvatelé žádné odškodnění nedostali, maximálně jim byl přidělen panelákový byt, kam se měli ze svých domků přestěhovat, a nemohli se zúčastnit rozhodování o tom, zda město zbourat. Názory místních obyvatel, politiků ve městě i ve vládě se liší. K závěrečnému rozhodnutí by se měli vyjádřit obyvatelé měst a vesnic, kterých se těžba dotkne, ve veřejném referendu.
11.2 Regenerace krajiny Nejenže rekultivace přispívají ke zlepšení vizuální stránky města, ale jsou přímo vyžadovány. Provádějí je společnosti, které na plochách těžily hnědé uhlí. Dalo by se říci, že město Most je sestavené z mnoha rekultivovaných ploch. Ty činí město hezčím a přitažlivějším pro nynější a budoucí obyvatele města, i pro turisty. Rekultivace ovšem
35
narušené půdy nezachrání okamžitě. Trvá několik let než se půda ustálí a může se na ní bez obav stavět. Rekultivované půdy také snadněji podléhají erozi. Řešením je většinu z nich zatravnit nebo sestavit jiné správné protierozní opatření.
11.3 Řeka Bílina Zmírnit znečištění řeky Bíliny by se mělo považovat za jeden z nejdůležitějších úkolů současné doby. Je to jediná řeka, která alespoň částečně protéká městem Most. Její znečištění je alarmující, dle územního plánu se ukazatelé charakterizující obecné fyzikální a chemické vlastnosti vody pohybují v V. třídě, která značí, že voda je silně až velmi silně znečištěna.(Olžbut, 2002) Jako zdroj znečištění se udávají převážně úniky chemikálií z průmyslových a těžařských podniků, které se v okolí nacházejí. Důležitá opatření potřebná k čistější řece by si měly obstarat podniky samy, aby nedocházelo k únikům chemikálií nebo alespoň ne v takové míře jako doposud. Důležité jsou čistírny důlních vod, do kterých proudí odpadní vody z těžební činnosti a mají se zde předčistit a poté jsou vypouštěny do řeky. (Olžbut, 2002) Je třeba zajistit, aby tyto čistírny pracovaly velmi důkladně. Za úvahu stojí popřemýšlet, zda by takto předčištěné vody měly ještě opakovaně projít procesem čištění. Nebo je využít na jinou činnost než je vypouštět do řeky. Dají se použít například jako závlaha, která je jistě potřeba na rekultivovaných plochách k obnovení vegetace. Kapacita koryta řeky Bíliny je dostačující, protože zde není velký průtok a v oblasti nedochází k povodním. Koryto řeky by se však mělo zpevnit a dohlížet na to, aby nedocházelo k jeho zanášení např. větvemi, jinou organickou hmotou, ale i odpadky. Znečištěná řeka chemikáliemi a odpadky není absolutně vhodná pro jakékoli živočichy, proto se v ní žádní takřka ani nevyskytují. Pro obnovení biotopu je nutné začít se o řeku starat pečlivěji než tomu bylo doposud.
11.4 Rozestavěné objekty
Rozestavěných a polorozpadlých objektů najdeme v Mostě několik. Nejenže
36
hyzdí ráz města, ale mohou být i nebezpečné. Většina z nich takto skončila, protože majitelům došly peníze na jejich dostavbu. Řešením by mohlo být, že objekty které nepatří městu, město za přijatelnou částku vykoupí a vypíše výběrové řízení na jejich dostavbu anebo naopak na jejich zbourání. Bohužel jsou i takové objekty, které vlastní samo město a nemůže s nimi nic udělat, protože samo nemá peníze. Nezbývá tedy než jen čekat, že soukromé budovy vykoupí opět nějaký soukromník, který se postará o jejich dostavbu nebo budovu zbourá, aby získal pozemek.
11.5 Romská menšina
Ačkoliv dle sčítání lidu, které probíhalo v Mostě v roce 2001, se k romské národnosti přihlásilo pouze 208 osob (Olžbut, 2002), jen na nedalekém sídlišti Chanov dle odhadů žije Romů přes tisíc. Konkrétní čísla však nejsou zjistitelná, protože skutečný počet Romů žijících na sídlišti Chanov je zkrátka nespočitatelný. Část Romů bydlí i přímo v Mostě na zdejších sídlištích. Pokud se pomine otázka vandalismu nebo drobné kriminality, kdy není možné poukázat pouze jedním směrem, nejvíce tato skupina ohrožuje ekonomiku města. Jsou to převážně Romové, kteří jsou neplatiči nájemného a jezdí v městské hromadné dopravě bez zaplacení jízdného. Vymáhat na nich tyto peníze je bezpředmětné a právě i tímto jejich počínáním se zvyšuje schodek v městském rozpočtu. Podotýkat, že většina z nich nemá stálou práci, je zbytečné. Na Mostecku je obecně vysoká nezaměstnanost, a proto šance na uplatnění romského občana je mizivá. Avšak i snaha těchto občanů najít si práci je také velmi malá. Tento problém by mohl být klasifikován jako bludný kruh, kdy své chování musí pozměnit obě strany tohoto konfliktu. Vše, co je psáno v této podkapitole, je názor a pohled autorky této bakalářské práce.
11.6 Dotace
Město Most čerpá dotace z programu 15 ekomiliard, které vyčlenil stát z privatizačních výnosů na zneškodňování ekologických škod vzniklých těžební
37
činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném území Ústeckého a Karlovarského kraje.[19] Finanční prostředky z tohoto programu využilo město na rekultivaci lomu Ležáky, kde se napouští jezero Most. Dokončená je břehová linie jezera – technické opatření pro přístaviště lodí. Dotace také byly využity při umístění sousoší sv. Jana Nepomuckého v areálu děkanského kostela v Mostě. V současné době neprobíhá realizace žádné ze staveb, které by byly financovány z tohoto dotačního programu, ale jsou schválené dotace na realizaci těchto projektů na území katastrálního území Most I při budoucím jezeru Most: Středisko starý Most – MiniMost, Jezero Most – napojení na komunikace a inženýrské sítě a Revitalizace území pro oddech, sport a individuální výstavbu – jižní svahy budoucího jezera Most. (Statutární město Most, 2011) Město Most získalo dotaci z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad, který je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj na modernizaci městské dopravní dopravy. Částka 223 milionů korun bude použita na nákup dvou nových nízkopodlažních tramvají, modernizaci šest kilometrů trati, rekonstrukci devatenácti zastávek a vybudování nového dopravního informačního systému.[20]
38
12 ZÁVĚR Závěrem lze statutární město Most popsat jako nové a moderní. Využívá popelnic na tříděný odpad, má ekologickou hromadnou dopravu, svým občanům i turistům nabízí různá sportovní i kulturní vyžití. Snaží se stále zlepšovat svou vizáž a budovat nové objekty pro své obyvatele. Avšak svou minulost silně poznamenanou těžební činností si stále vleče před sebou a bude trvat ještě několik desetiletí, než se okolí Mostu zrekultivuje a uzdraví natolik, že zmizí veškeré stopy po těžbě a s ní i ekologické a environmentální problémy, které vyvolává. Tato práce shromažďuje informace týkající se jak současného života v katastrálním území Most I a Most II, tak jejich minulost i problémy se životním prostředím, se kterými se potýká celé město Most. Veškeré nedostatky jsou rozebrány ve SWOT analýze a návrhu opatření. Důležitým krokem pro tuto oblast je navýšení přírodních hodnot a celkově pozvednout a vybudovat přírodní oblasti, zřídit zvláště chráněné území a začlenit přírodu do běžného života občanů, protože vzhledem k minulosti města je právě příroda to, co nám zde chybí. Veškeré úsilí o dosažení těchto cílů je vkládáno do nového projektu Jezero Most a vybudování okolních přírodních areálů.
39
13 LITERATURA 13.1 Tištěné publikace: ANTLOVÁ, P. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území pro územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností MOST, Hradec Králové: T-mapy, listopad 2008. KREJČÍ, T. a kol. Hodnocení krajinného rázu Mostecka (Úvodní studie analýzy a jejího rázu), Brno, 2008. (a) KREJČÍ, V. Most, Zánik a vznik města, Most: Nakladatelství AA 2000 a. s., 2008. ISBN 978-80-254-3157-3. (b) MÍCHAL, I Ekologický generel ČSR. Textová část studie pro SKVTRI Praha – Brno, Terplan, Geografický ústav ČSAV, 1985 OLŽBUT, A. a kol. ÚPn města Mostu, Ústí nad Labem: Urbanistický ateliér v Ústí nad Labem, říjen 2002 STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST 15 EKOMILIARD – PROJEKTY MĚSTA MOST, informační materiál, aktuální stav k 7.3. 2011, poskytnuto Ing. Františkem Jiráskem, vedoucí oddělení rozvojových zón, odbor rozvoje a územního plánu STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST Naučná stezka Ressl 2007, Informační brožura, Most: Reklamní agentura Daniel s.r.o. 2007 ŠTÝS, S. -- KVAPILOVÁ, D. -- REOCHHOLF,J. – JÓZA,V – PÖSCHLOVÁ, S – SCHÖNBERR, J Stromy našich měst, Informační brožura, 1. vyd. Most: Magistrát města Mostu, 2006. 60 s.
40
TESAŘOVÁ, J. Aktualizace místního územního systému ekologické stability – Správní území statutárního města Most, Ústí nad Labem, listopad 2009.
13.2 Internetové zdroje: [1] Památky ve městě [online]. Most: Magistrát města Mostu, [2009-11-20] [cit. 2010-08-13]. Dostupný z: http://www.mumost.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=9959&id_ktg=1497&p1=1229 [2] Historické osobnosti města Mostu [online]. Most: Magistrát města Mostu [2009-11-10] [cit. 2010-08-13]. Dostupný z: http://www.mumost.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=9959&id_ktg=1378&p1=1230 [3] Vybrané statistické údaje za obec [online].Český statistický úřad, [2010-09-21] [cit. 2010-08-28]. Dostupný z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jspkapitola_id=5&pro_1_154=567027&cislotab=MO S+ZV01 [4] Mapa přírodních hodnot města Mostu [online]. Most: Magistrát města Mostu, [2010] [cit. 2010-08-28]. Dostupný z: https://maps.mesto-most.cz/prirodni_hodnoty/index.html [5] Mapa územního plánu města Mostu [online]. Most: Magistrát města Mostu, [2010] [cit. 2010-08-28]. Dostupný z: https://maps.mesto-most.cz/UP/index.html [6] Jezero Most [online] Ústí nad Labem: Palivový kombinát Ústí, [cit. 2010-08-28]. Dostupný z: http://www.pku.cz/pku/site.php?location=5&type=napousteni_most [7] Symboly města Mostu [online], Most: Magistrát města Mostu, [2010-02-10] [cit. 2010-08-13]. Dostupný z: http://www.mumost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=2674&p1=1195
41
[8] Historie města Mostu [online], Most: Magistrát města Mostu, [2010-11-08] [cit. 2010-08-13]. Dostupný z: http://www.mumost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3444&p1=1192 [9] Mostecká NEJ [online], Most: Magistrát města Mostu, [2010-08-09] [cit. 2010-08-13]. Dostupný z: http://www.mumost.cz/vismo/dokumenty2.asp? id_org=9959&id=7795&p1=11963&vol_stavzobrazeni=2#search [10] Hipodrom Most [online], Most: Magistrát města Mostu, [2009-11-17] [cit. 2010-11-08]. Dostupný z: http://www.mumost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3934&p1=1232 [11] Autodrom Most [online], Most: Magistrát města Mostu [2009-11-17] [cit. 2010-11-08] Dostupný z: http://www.mumost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3933&p1=1231 [12] Oblastní muzeum v Mostě [online], Most: Oblastní muzeum v Mostě, příspěvková organizace [cit. 2011-01-26] Dostupný z: http://www.muzeum-most.cz/indexcs.php?stranka=Uvod [13] Sběrný dvůr Most – ul. Zahradní [online]. Most: Magistrát města Mostu [2011-01-17] [cit. 2011-01-26]. Dostupný z: http://www.mumost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=5899 [14] Směsný komunální odpad a separovaný odpad [online]. Most: Magistrát města Mostu [2010-02-10] [cit. 2011-01-26]. Dostupný z: http://www.mumost.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=9959&id_ktg=1196 [15] Zámek Jezeří [online]. Oficiální stránky Zámku Jezeří 2007 [2010-01-31] [cit. 2010-11-26]. Dostupný z: http://www.zamek-jezeri.cz/historie-zamku/
42
[16] Průtok řeky Bíliny [online]. Povodí Ohře, státní podnik 2011 [2011-01-27] [cit. 2011-01-27]. Dostupný z: http://www.poh.cz/portal/sap/cz/index.htm [17] Charakteristika okresu Most – srážky, teplota [online]. Český statistický úřad 2011 [2009-05-15] [cit. 2011-01-27]. Dostupný z: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/okres_most [18] Skládkový komplex Celio a.s. [online]. Celio a.s. [cit. 2011-03-10]. Dostupný z: http://www.celio.cz/about.aspx [19] 15 ekomiliard [online]. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. Most 2008 [cit. 2011-03-11]. Dostupný z: http://www.15miliard.cz/index.php [20] Dotace na IPRM doprava [online]. Most: Magistrát města Mostu [2011-03-02] [cit. 2011-03-11]. Dostupný z: http://www.mumost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=9475&p1=1085 [21] Průměrná míra nezaměstnanosti[online]. Integrovaný portál MPSV [2011-01-19] [cit. 2011-03-11]. Dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady
43
14 SEZNAM PŘÍLOH 14.1 Mapová příloha Mapa č. 1 Územní plán města Mostu Mapa č. 2 Historická mapa města Mostu rok 1938 Mapa č. 3 Historická mapa města Mostu rok 1964 Mapa č. 4 Ortofotomapa města Mostu rok 2008 - vyznačené k.ú. Most I a Most II Mapa č. 5 Přehledová mapa města Mostu Mapa č. 6 Mapa k.ú. Most I a Most II Mapa č. 7 Vyznačená negativa a pozitiva města Mostu – k.ú. Most I a Most II
14.2 Foto příloha Foto č. 1 Zámek Jezeří nad velkolomem ČSA, 2011 (foto: Autor bakalářské práce) Foto č. 2 Město Most, 2011 (foto: Autor bakalářské práce) Foto č. 3 Hrad Hněvín a nejvyšší výšková budova Ústeckého kraje SHD Komes, 2011 (foto: Autor bakalářské práce) Foto č. 4 Kostel Nanebevzetí Panny Marie, 2009 (foto: Autor bakalářské práce) Foto č. 5 Vodní nádrž Matylda a Autodrom, 2009 (foto: Autor bakalářské práce) Foto č. 6 Budoucí Jezero Most, 2010 (foto: Autor bakalářské práce) Foto č. 7 Hrad Hněvín a vinice, 2010 (foto: Autor bakalářské práce)
44
