Obsah Prohlášení ................................................................................................................................................ 3 Anotace ................................................................................................................................................... 4 Anotation ................................................................................................................................................. 4 Poděkování .............................................................................................................................................. 5 Úvod ........................................................................................................................................................ 6
1. Charakteristika a klasifikace dlouhodobého majetku ......................................................................... 8 1.1 Dlouhodobý majetek ..................................................................................................................... 8 1.2 Dlouhodobý hmotný majetek ....................................................................................................... 9 1.3 Dlouhodobý nehmotný majetek ................................................................................................. 12 1.4 Dlouhodobý finanční majetek ..................................................................................................... 14
2. Pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotné majetku ............................................................. 16 2. 1 Oceňování dlouhodobého majetku ............................................................................................ 16 2.2 Pořízení dlouhodobého majetku ................................................................................................. 17 2.3 Poskytnutí zálohy na pořízení dlouhodobého majetku ............................................................... 22
3. Uvedení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku do užívání ........................................... 24 3.1 Technické zhodnocení majetku ................................................................................................... 24 3.2 Přebytky dlouhodobého majetku zjištěné při inventarizaci ........................................................ 26 3.3 Péče o majetek ............................................................................................................................ 26 3.4 Vyřazení dlouhodobého majetku ................................................................................................. 27
4. Odpisování dlouhodobého majetku .................................................................................................. 29 1
4.1 Daňové odpisy ............................................................................................................................. 31 4. 2 Účetní odpisy .............................................................................................................................. 32 4. 3 Rovnoměrné odpisování ............................................................................................................. 33 4.4 Zrychlené odpisování ................................................................................................................... 34 Závěr ...................................................................................................................................................... 39 Použitá literatura ................................................................................................................................... 41
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
………….................................... Jana Srbová
V Praze dne 19. června 2010
3
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá dlouhodobým majetkem v České republice. Práce je vypracovaná na základě poznatků z použité literatury. Cílem mojí práce je charakteristika dlouhodobého majetku, jeho členění, pořízení, užívání, ocenění, vyřazování a odepisování.
Anotation The bachelor thesis focuses on a fixed assets in the Czech Republic. This bachelor is elaborated on the basis of information from perused literature. The objective of my work is the characteristics of the longterm assets, their division, the forms oftheir obtaining, valuation, how to depreciate and eliminate them. I displayed the longterm assets in accounting.
4
Poděkování Mé poděkování patří paní Mgr. Aleně Klumparové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
5
Úvod
Z časového hlediska rozlišujeme majetek pořizovaný účetními jednotkami na majetek krátkodobý a majetek dlouhodobý. Tato práce je zaměřena pouze na majetek dlouhodobý. Dlouhodobý majetek je spotřebováván v delším časovém období, a to pomocí odpisů dlouhodobého majetku. Všechny subjekty, které jsou účetními jednotkami dle §1 Zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, by měly vyjadřovat odpisy účetní a daňové zvlášť. Účetní odpisy u těchto účetních jednotek obvykle představují pouze účetní (nikoliv daňový) náklad, který vyjadřuje skutečné opotřebení majetku, a snižují účetní výsledek hospodářského výsledku. Cílem této bakalářské práce je v prvé řadě poskytnout přehled o dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku. V první kapitole se věnuji převážně charakteristice dlouhodobého majetku z obecného hlediska. Zařazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a vysvětlení hlavních rozdílu mezi jednotlivými druhy majetku. Následuje kapitola zabývající se pořízením dlouhodobého majetku, ve které velkou roli hraje i oceňování majetku, jenž je věnovaná samostatná podkapitola v této bakalářské práci. Třetí kapitola jak již samotný název napovídá „Uvedení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku do užívání“ se zabývá především částí, kdy majetek je již pořízen a je nutné ho zařadit do příslušné účetní kategorie ve správném ocenění a dále se o něj starat a to zejména o údržbu dlouhodobého majetku, technické zhodnocení či opravy majetku tak, aby se stal opět provozuschopný.
Poslední kapitola se zabývá odpisování dlouhodobého majetku a to různými způsoby. A podrobněji se věnovat lineárním, degresivním a progresivním odpisům. 6
Samostatnou podkapitolou je i neodepisovaný majetek, jehož hlavním charakterem je, že svou cenu prakticky neztrácí – jedná se o majetek charakteru například uměleckých děl nebo pozemků.
Dále jsem si dovolila přiložit účetní osnovu, z které vycházím a je proto velmi důležitým doplňkem bakalářské práce.
7
1. Charakteristika a klasifikace dlouhodobého majetku 1.1 Dlouhodobý majetek
Hmotný a nehmotný majetek pro účely zákona o daních z příjmů a pro účely odpisování jako způsobu promítání hodnoty majetku do výsledků činnosti podnikatelských subjektů je definován v § 26 a § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že není-li některý druh majetku v § 26 a § 32a zákona č. 586/1992 Sb. Uveden, není hmotným ani nehmotným majetkem a nelze jej tudíž odpisovat daňově způsobem definovaný v § 26 až § 33, tedy postupně po dobu životnosti tohoto majetku. Dlouhodobý majetek můžeme nazvat též stálým, fixním a neoběžným aktivem. Tato aktiva umožňují podniku vyrábět, tvořit a poskytovat služby v podobě například pracovních nástrojů, programů, balíků akcií nebo jiným finančním majetkem. Dlouhodobý majetek, jehož charakteristickým znakem je, že má relativně stálou formu, avšak z hlediska přeměny na peněžní prostředky ho můžeme označit za nesnadno likvidní aktivum. Dlouhodobost je v účetnictví určena hranicí nad jeden rok. Rokem z hlediska zákona o účetnictví rozumíme dvanáct bezprostředně po sobě jdoucích měsíců. 1
Dlouhodobý majetek můžeme rozdělit do tří skupin majetku: 2
1)
Dlouhodobý hmotný majetek
2)
Dlouhodobý nehmotný majetek
3)
Dlouhodobý finanční majetek
1. V. Munzar, H. Březinová, Účetnictví, ISU, 2007 2. Zákon č. 563/1991 Sb
8
Cenu pořízení pro zařazení majetku může stanovit dle práva účetní jednotka sama, nebo může využít platný daňový právní předpis, jenž stanovuje cenu, za kterou se majetek považuje již za dlouhodobé aktivum. Mezi stálá aktiva však řadíme i některé druhy majetku bez ohledu na jejich cenu pořízení. Vymezení dlouhodobého majetku je dosud obsahově skoro totožné v účetnictví i v daňových předpisech. Je téměř stejné pro všechny typy organizací (banky, pojišťovny, podnikatelské subjekty, organizační složky státu, příspěvkové nebo obecně prospěšné organizace). Ve směrné účtové osnově pro podnikatele dle českých účetních pravidel je pro dlouhodobý majetek vyhrazená účtová třída 0. V účtové třídě 0 je směrnou účtovou osnovou vymezeno devět účtových skupin. Účtuje se zde o majetku, ke kterému má účetní jednotka právo
(vlastnické
nebo
hospodaření).
O
cizím
majetku
účtuje
účetní
jednotka
v podrozvahových účtech, ovšem existují i výjimky např. pronájem podniku či jeho části. V následující podkapitole se budu podrobně věnovat dlouhodobému hmotnému majetku a jeho charakteristice. 3
1.2 Dlouhodobý hmotný majetek Podstatou dlouhodobého majetku v účetnictví jsou věci movité a nemovitosti, které účetní jednotka vlastní po dobu delší než jeden rok. U některých z nich je rozhodující výše ocenění, ale to si na základě svého rozhodnutí stanovuje účetní jednotka sama. Tento finanční limit je uváděn ve vnitřní směrnici. Směrná účtová osnova pro podnikatele vymezila dvě účtové skupiny pro dlouhodobý hmotný majetek a to na majetek, který je odpisovaný či neodpisovaný. U odpisovaného majetku se zohledňuje postupné snižování hodnoty majetku vlivem jeho používání i morálního zastarávání.
3.Zákon č. 563/1991 Sb
9
Některý majetek svou cenu neztrácí nebo dokonce naopak, postupem času se jeho hodnota zvyšuje – takový majetek nazýváme neodpisovaným majetkem. Do neodepisovaného majetku můžeme zařadit například pozemky nebo umělecká díla.
Druhy dlouhodobého hmotného majetku (dle používaného účtového rozvrhu): 4
o Pozemky o Stavby o Samostatné movité věci a soubory movitých věcí o Pěstitelské celky trvalých porostů o Základní stádo a tažná zvířata o Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
O pozemcích je účtováno bez ohledu na výši jejich ocenění. Patří mezi dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný. Do dlouhodobého majetku se neúčtuje o pozemcích v případě, když jsou předmětem koupě a prodeje účetní jednotkou, která má právo s nimi obchodovat. V takovémto případě je pozemek zásobou čili oběžným aktivem. Další kategorii hmotného majetku tvoří stavby. Věci tohoto charakteru jsou hmotným majetkem vždy bez ohledu na cenu a dobu použitelnosti. Do této kategorie se zařazují i dočasné stavby a stavby charakteru zařízení staveniště. 5 Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebnětechnické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Budovou se rozumí nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. 6
4. Zákon č. 563/1991 Sb 5. V. Munzar, L. Muzikářová, Z. Burda: Účetnictví, Fortuna, 2009 6. P. Štohl: Učebnice účetnictví 2008
10
Mezi stavby u nichž není rozhodující ani výše ocenění ani doba použitelnosti patří: 7 a)
Stavby vymezené stavebním zákonem včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla například pro vodovodní a kanalizační potřebu.
b)
Otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť
c)
Technické rekultivace
d)
Byty a nebytové prostory vymezené jako samostatné jednotky
Do samostatných movitých věcí a souborům movitých věcí lze zařadit zejména stroje, přístroje, zařízení, dopravní prostředky a inventář, avšak jen tehdy, pokud je jejich doba používání delší než jeden rok. Do této skupiny se zahrnují předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí, i kdyby splňovaly podmínku držení po dobu delší než jeden rok, ale jejich ocenění by bylo nižší než stanovila účetní jednotka, nepatří do dlouhodobého majetku. V tomto případě by se jednalo o zásoby, které by ÚJ mohla také účtovat rovnou do nákladů. Do pěstitelských celků a trvalých porostů zařazujeme například trvalý porost vinic nebo chmelnic. Podstatná je opět doba používání delší než jeden rok, cena pořízení však rozhodující není. Při vymezování, která zvířata patří do dlouhodobého hmotného majetku (na účet základní stádo a tažná zvířata) a která do zásob, je rozhodující záměr, s jakým účetní jednotky zvířata chovají. Do stálých aktiv zahrnují právní předpisy plemenná zvířata kategorií skotu, koní a dále na základě rozhodnutí účetní jednotky bez ohledu na výši ocenění.
Technické zhodnocení je vymezeno podle daňových zákonů ve vazbě na stavební zákon. Představuje výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku. Rozhodující je, že převýší celkové pořizovací výdaje u jednotlivého majetku za rok o částku 40 000 Kč. 8
7. Zákon č. 563/1991 Sb 8. V. Munzar, L. Muzikářová, Z. Burda: Účetnictví, Fortuna, 2009
11
1.3 Dlouhodobý nehmotný majetek Základem dlouhodobého nehmotného majetku je, že jej v podstatě nelze uchopit, což vychází i z jeho názvu. Jedná se například o projekty, programové vybavení a ocenitelná práva v ocenění stanovené účetní jednotkou dle zákona o účetnictví a dobou použitelnosti delší než jeden rok. 10 V případě goodwill není rozhodující její ocenění, jelikož vyplívá až z provedené obchodní transakce. Dále do dlouhodobého nehmotného majetku bez ohledu na výši ocenění patří povolenky na emise skleníkových plynů, individuální produkční kvóty atd. Směrná účtová osnova pro podnikatele vymezila pro dlouhodobý nehmotný majetek účtovou skupinu 01. Účetní jednotka může stanovit, že dlouhodobým majetkem je též drobný dlouhodobý nehmotný majetek (jsou to takové složky dlouhodobého majetku, jejichž pořizovací cena je nižší než ocenění určené účetní jednotkou). 11
Druhy dlouhodobého nehmotného majetku (dle používaného účtového rozvrhu):
Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Povolenky na emise a preferenční limity Preferenční limity Goodwill Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
10. V. Munzar, L. Muzikářová, Z. Burda: Účetnictví, Fortuna, 2009 11. Mrkosová: Účetnictví 2008, Computer Press, 2008
12
Zřizovací výdaje jsou výdaje spojené se založením nového podniku, společnosti či firmy. Jde například o soudní a notářské poplatky, ostatní úřední výlohy, odměny za poradenské služby atd. Obecně lze zřizovací výdaje charakterizovat jako vynaložené prostředky od okamžiku založení subjektu (např. valnou hromadou společníků), do okamžiku oficiálního vzniku (zápisem do obchodního rejstříku). Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje zahrnují především výsledky již dokončených prací (například: technologické postupy a projekty). Software musí být koupen samostatně (nesmí být součástí hardware a jeho ocenění) a musí splňovat charakteristické vlastnosti dlouhodobého hmotného majetku (časový a finanční limit, který stanovuje účetní jednotka). Ocenitelná práva se týkají výrobně technických poznatků (know-how), licencí a jiných výsledků duševní tvořivé činnosti, které jsou součástí práv, a to jak nabývaných, tak poskytovaných. Povolenky na emise a preferenční limity lze zřídit účet od roku 2005 bez ohledu na výši jejich ceny. Oceňují se reprodukční pořizovací cenou, nakoupené cenou pořizovací. U povolenek se bavíme především o limitech skleníkových plynů a u preferenčního limitu jde například o individuální produkční kvóty. Zcela novou kategorií dlouhodobého nehmotného majetku od roku 2003, je goodwill. Goodwillem se rozumí kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku, nebo jeho části ve smyslu obchodního zákoníku, nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti, s výjimkou změny právní formy, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky. Goodwill se účetně odpisuje rovnoměrně 5 let od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů. Goodwill však nelze od 1. 1. 2004 jako druh dlouhodobého nehmotného majetku daňově odpisovat, neboť jej zákon v § 32a odst. 2 z nehmotného majetku vylučuje, avšak to nic nemění na způsobu účetního odpisování goodwillu. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek je takový majetek, který je v kompetenci účetní jednotky. Tento syntetický účet musí splňovat obecné podmínky dlouhodobého nehmotného majetku.
12. Zákon č. 563/1991 Sb
13
Technické zhodnocení patří též do dlouhodobého nehmotného majetku, za předpokladu, že je jeho cena po ukončení vyšší než 40 000 Kč a představuje zlepšení původního nehmotného majetku. V další kapitole se dozvíme více o dlouhodobém finančním majetku, který však z hlediska společnosti bývá oproti dlouhodobému hmotnému či nehmotnému spíše podřadný.
1.4 Dlouhodobý finanční majetek
Tento majetek zahrnuje aktiva, která podnik nakupuje, vlastní, případně půjčuje s cílem dlouhodobě investovat volné peněžní prostředky takovým způsobem, který mu přinese očekávaný výnos charakteru dividend, úroků, zhodnocení v důsledku růstu tržních cen držených aktiv apod. Tato aktiva tedy nejsou určena k užívání při běžné provozní činnosti podniku. Druhy dlouhodobého finančního majetku (dle používaného účtového rozvrhu: 13
Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s rozhodujícím vlivem Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s podstatným vlivem Realizovatelné cenné papíry a podíly Dlužné cenné papíry držené do splatnosti Půjčky podnikům ve skupině Ostatní půjčky Ostatní dlouhodobý finanční majetek
13. Zákon č. 563/1991 Sb
14
Dlouhodobý finanční majetek celkem obsahuje cenné papíry a podíly, které budou v držení účetní jednotky déle než jeden rok, jimiž jsou majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem, v osobách s podstatným vlivem a v případech, kdy má účetní jednotka v jiné účetní jednotce menšinový vliv, půjčky poskytnuté účetní jednotkou osobám ve skupině a ostatní půjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok, dluhové cenné papíry držené do splatnosti, soubory movitých a nemovitých věcí pronajímaných jako celek podle § 28 zákona o daních z příjmů, ostatní dlouhodobý finanční majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek. Na rozdíl od ostatních, výše uvedených druhů dlouhodobého majetku, dlouhodobý finanční majetek není předmětem odpisování. V následující kapitole si přiblížíme pořízení dlouhodobého hmotného majetku a různé způsoby jeho ocenění.
15
2. Pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotné majetku V okamžiku pořízení hmotného a nehmotného majetku je daňový subjekt povinen z hlediska účetnictví a z hlediska daňového provést řadu úkonů a vystavit některé doklady.
2. 1 Oceňování dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek můžeme ocenit dle zákona o účetnictví těmito způsoby: 14 Pořizovací cenou Reprodukční pořizovací cenou Vlastními náklady
Pořizovací cenou se oceňuje nakoupený dlouhodobý majetek od externího dodavatele. Pořizovací cena zahrnuje vedle vlastní ceny pořízení majetku, také náklady na pořízení. Do těchto nákladů zahrnujeme například průzkumné geologické a projektové práce, zabezpečovací, konzervační a udržovací práce nebo také dopravu či clo. Reprodukční pořizovací cena se použije k ocenění dlouhodobého majetku, který je nabyt darováním nebo bezúplatně na základě finančního leasingu. Tímto oceněním se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. 15
14. Zákon č. 563/1991 Sb. 15. V. Munzar, L. Muzikářová, Z. Burda: Účetnictví, Fortuna, 2009
16
Dlouhodobý hmotný či nehmotný majetek, který je vytvořen vlastní činností se oceňuje vlastními náklady. Do vlastních nákladů se zahrnují nejen veškeré přímé náklady, ale i nepřímé náklady bezprostředně související s vytvářeným dlouhodobým majetkem. Do nepřímých nákladů zahrnujeme například náklady typu výrobní režie. Do vlastních nákladů se v žádném případě nesmí zahrnout zisk a u poplatníka fyzické osoby ani hodnota vlastní práce. 17, 16
2.2 Pořízení dlouhodobého majetku Způsoby pořízení DM: 18 -
Koupě od externího subjektu
-
Vytvoření vlastní činností
-
Nabytí práv k výsledkům duševní tvořivé činnosti
-
Bezúplatné nabytí, darování
-
Vklad od jiné osoby
-
+Přeřazení z osobního užívání do podnikání
V případě pořízení dlouhodobého majetku nákupem je nezbytné postupně zahrnout všechny výdaje, které právní předpisy považují vedle vlastní ceny pořízení majetku za náklady s pořízením související.
16. V. Munzar, H. Březinová, Účetnictví, ISU, 2007 17. V. Munzar, L. Muzikářová, Z. Burda: Účetnictví, Fortuna, 2009 18. Zákon č. 563/1991 Sb.
17
Pořízení nákupem 19, 20, 21 a) Pořízení automobilu u tuzemského dodavatele – cena pořízení 500 000Kč, DPH 20% 100 000 Kč. 1. Faktura přijatá od dodavatele 321 Dodavatelé
042 Pořízení DHM
500 000Kč
500 000Kč
2. Zúčtování DPH 321 Dodavatelé
343 DPH
100 000Kč
100 000Kč
3. Úhrada faktury 221 Bankovní účet
321 Dodavatelé
600 000Kč
600 000Kč
19. B. Blechová, J. Janoučková: Podvojné účetnictví v příkladech, Grada 20. M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010 21. P. Štohl: Učebnice účetnictví 2008
18
b) zahraniční dodavatel Dodavatelé
Pořízení DHM / DNM Cena pořízení majetku + clo
Jestliže účetní jednotka vlastní činností vytváří majetek, zvyšují se jí tím aktiva. Proto se této činnosti také říká aktivace. Protože obecně přírůstek majetku v peněžním vyjádření lze označit jako výnos, zachycuje se tato aktivace jednak jako zvýšení příslušného vytvořeného majetku, a jednak jako výnos. Tato operace se projeví na jedné straně jako přírůstek dlouhodobého majetku, a na straně druhé jako úbytek nedokončené výroby. 22, 23
Pořízení vlastní činností (Vyrobení kancelářského nábytku – pořizovací cena 60 000Kč v rámci společnosti + externí náklad – přeprava – 2 000Kč 1) Aktivace dlouhodobého majetku 24 624 Aktivace DHM 60 000 Kč
042 Pořízení DHM vlastní náklady
22. B. Blechová, J. Janoučková: Podvojné účetnictví v příkladech, Grada 23. M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010 24. P. Štohl: Učebnice účetnictví 2008
19
60 000 Kč
2) Zaúčtování přepravy do ceny pořízení 321 Dodavatelé 2 000 Kč
042 Pořízení DHM vlastní náklady
2 000 Kč
Bezúplatné nabytí nebo darování se může projevit i na účtu změny základního kapitálu, pokud se jedná o majetek nabytý státním podnikem delimitací. Bezúplatné nabytí, darování 24, 25, 26 a) Bezúplatné nabytí majetku po skončení finančního leasingu Oprávky k DHM
DHM
b) Darování softwaru v pořizovací hodnotě 120 000Kč Ost. kapitálové fondy
042 Pořízení DNM
120 000Kč
120 000Kč
24. B. Blechová, J. Janoučková: Podvojné účetnictví v příkladech, Grada 25. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010 26. Štohl: Učebnice účetnictví 2008
20
c) Majetek nabytý státním podnikem delimitací – Budova oceněna na 10 000 000Kč. Změny ZK
041 Pořízení DNM
10 000 000Kč
10 000 000Kč
Vkladem od jiné osoby, rozumíme takový vklad, kdy například akcionář splatí svůj vklad nepeněžitou formou (dlouhodobým majetkem).
Přeřazení z osobního užívání do podnikání se týká fyzické osoby – podnikatele. Podnikatel, fyzická osoba, nevytváří základní kapitál, o vlastních zdrojích musí účtovat v účtové skupině 49 – Individuální podnikatel. 27, 28
Vklad od jiné osoby 29 Vklad osobního automobilu v ceně pořízení 300 000Kč. Pohledávky za upsaný ZK 300 000Kč
042 Pořízení DNM vložení DM akcionářem
27. B. Blechová, J. Janoučková: Podvojné účetnictví v příkladech, Grada 28. M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010 29. P. Štohl: Učebnice účetnictví 2008
21
300 000Kč
Přeřazení z osobního užívání do podnikání Zůstatková cena osobního automobilu – 100 000Kč. Individuální podnikatel
DM
100 000Kč
100 000Kč
2.3 Poskytnutí zálohy na pořízení dlouhodobého majetku
Pořizování DM může být financováno různými způsoby:
Z bankovního účtu společnosti
Z peněz v hotovosti, které jsou k dispozici na pokladně
Z poskytnutého úvěru společnosti finanční institucí
Formou finančního leasingu s následnou koupí
Poskytnutí dodavateli zálohu, která představuje částečnou úhradu před konečným vyúčtováním dodávky
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek hmotný či nehmotný představují v podstatě přeměnu peněžních prostředků společnosti na pohledávku vůči dodavateli pořizovaného majetku. Jelikož tato pohledávka bezprostředně souvisí s pořízením majetku, zaznamenáváme ji na účtech dlouhodobého majetku, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o pohledávku dlouhodobou či krátkodobou. 30
30. P. Štohl: Učebnice účetnictví 2008
22
V následující kapitole se dozvíme více o uvedení dlouhodobého majetku hmotného či nehmotného do užívání. Řekneme si něco více k technickému zhodnocení a nezapomněli jsme ani na péči o majetek během užívání.
23
3. Uvedení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku do užívání Dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem se stávají věci uvedené do užívání, tj. zabezpečením všech technických funkcí potřebných k užívání a splněním všech povinností stanovených právními předpisy, např. požárními, stavebními, ekologickými, bezpečnostními, hygienickými. Zařazení majetku do užívání je doloženo zápisem ( protokolem ) o zařazení majetku do užívání, kde je zároveň stanovena i hmotně zodpovědná osoba za danou majetkovou složku.
Pořízení DHM / DNM
DM uvedení do užívání
V případě zmařené investice se výdaje zaúčtované na účtech pořízení DHM / DNM odepíší jednorázově jako provozní náklad. Podmínkou však je, že dojde k trvalému zastavení procesu pořizování.
3.1 Technické zhodnocení majetku Výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud překročí u jednotlivého majetku za účetní období částku 40 000 Kč. 31
31. M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010
24
Technické zhodnocení se v takovém případě zahrnuje mezi dlouhodobý hmotný majetek. Jeho hodnota buď zvýší pořizovací cenu dlouhodobého majetku, na němž je technické zhodnocení prováděno, nebo tvoří samostatnou položku (např. prováděno na pronajatém majetku). V praxi je složité odlišit rekonstrukce a modernizace od oprav a udržování. Z hlediska účetnictví je to však velmi podstatné, neboť o opravách se účtuje na nákladový účet, takže jejich hodnota ovlivní výsledek hospodaření v okamžiku, kdy se o opravě účtuje, naopak technické zhodnocení se do nákladů zúčtovává postupně na základě odpisového plánu. Rekonstrukcí se v podstatě rozumí zásahy do majetku, které se projeví změnou účelu nebo technických parametrů majetku. 32 Za modernizaci se považuje rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Opravy představují výdaje na odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození. Účelem přitom je uvést majetek do původního nebo provozuschopného stavu. Udržováním se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází se jeho následku a odstraňují se drobnější závady. Technické zhodnocení, které u jednotlivého majetku v úhrnu za účetní období nepřekročí limit 40 000 Kč se technické zhodnocení zaúčtuje na nákladové účty (ostatní provozní náklady, drobný nehmotný majetek nebo ostatní služby). 33
32. M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010 33. Zákon č. 563/1991 Sb.
25
3.2 Přebytky dlouhodobého majetku zjištěné při inventarizaci Přírůstek majetku způsobený tím, že byl zjištěn při inventarizaci majetku dosud nezaúčtovaný dlouhodobý majetek,se zaúčtuje podle toho, zda se jedná o majetek odpisovaný či neodpisovaný. V případě odpisovaného majetku se přebytek vyúčtuje jako plně odepsaný, přičemž se na účtu majetku ocení reprodukční pořizovací cenou. Přebytek neodpisovaného majetku se zachycuje jako přírůstek vlastních zdrojů a příslušného majetku v reprodukční pořizovací ceně.
Ost. kapitálové fondy
DHM neodepisovaný přebytek DM
3.3 Péče o majetek Rezervy na opravy hmotného majetku Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje vytvářet za zdaňovací období daňově účinné rezervy na opravy hmotného majetku, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Aby takto vytvořené rezervy postupem podle zákona byly skutečně oprávněné, je poplatník povinen provádět před podáním daňového přiznání prověrku odůvodněnosti jejich tvorby a porovnat jejich skutečný stav s výší, kterou může uplatnit dle zákona. Kromě tohoto podléhají rezervy inventarizaci k rozvahovému dni podle účetní evidence. 34 34. M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010
26
Zákon, jak bylo výše uvedeno, dovoluje tvořit rezervy na opravy hmotného majetku. V první řadě je třeba si vysvětlit, co se pod pojmem oprava rozumí. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem
uvedení
do
předchozího
nebo
provozuschopného
stavu.
Uvedením
do
provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. 35
3.4 Vyřazení dlouhodobého majetku Jak jsem již psala výše, dlouhodobý majetek se opotřebovává, tudíž je potřeba jej postupem času vyřadit a odstranit z evidence.
Dlouhodobý majetek vyzařujeme zejména: Prodejem Likvidací Bezúplatným převodem či darováním V důsledku škody nebo manka Přeřazením do osobního užívání Vkladem do jiné obchodní společnosti či družstva.
V případě prodeje dlouhodobého majetku se sjednaná kupní cena zahrne do zdanitelných výnosů (na základě smlouvy a příslušné vydané faktury) v okamžiku splnění fakturačních podmínek a převodu vlastnických práv k prodanému majetku. Současně se musí zaúčtovat vyřazení prodaného dlouhodobého majetku z evidence. Pokud není prodaný dlouhodobý majetek zcela odepsán, je třeba zaúčtovat zůstatkovou cenu do nákladů. 36 35. V. Munzar, H. Březinová, Účetnictví, ISU, 2007 36. M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010
27
K likvidaci dlouhodobého
majetku dochází v důsledku jeho opotřebení, velké
poruchovosti, velké technické zaostalosti, v důsledku poškození, popřípadě i z jiných příčin. Vyřazení se provádí na podkladě Protokolu o likvidaci dlouhodobého majetku. Při vyřazení majetku darováním se zůstatková cena zaúčtuje do nákladů. Při darování musí „dárce“ odvést DPH finančnímu úřadu (pokud je plátcem DPH). V případě vyřazení dlouhodobého majetku z podnikání do osobního užívání musí podnikatel (pokud je plátcem DPH) odvést z vyřazeného majetku daň z přidané hodnoty (a to i v případě, že majetek je již odepsán). Výjimkou je pouze vyřazení osobních automobilů, u kterých si podnikatel nemohl uplatnit nárok na odpočet daně. Následující a také poslední kapitola se věnuje odpisování dlouhodobého majetku při použití různých metod odepisování. 37
37. M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010
28
4. Odpisování dlouhodobého majetku Používáním se postupně snižuje hodnota většiny druhů dlouhodobého majetku, která vstupuje do vytvářených výrobků, prací a služeb. Hodnota dlouhodobého majetku může klesat i v důsledku jeho morálního zastarávání. Morálním opotřebením může být způsobeno výrobou modernějších, dokonalejších přístrojů. Hodnota DM se může snižovat také nepoužíváním, protože dochází například ke korozi některých druhů materiálů, zanedbáváním běžné údržby, která by při používání byla zcela automatická. Z tohoto důvodu se provádí postupné snižování hodnoty majetku formou odpisů. Odpisy jsou nástrojem, jímž se vyjadřuje trvalé snížení hodnoty určitého druhu DM. Toto snížení se převádí do nákladů. Odpisy obecně představují peněžní vyjádření opotřebení DM za určité časové období. 38 Tak dochází k úpravám původního ocenění majetku ve vazbě na jeho využívání včetně morálního opotřebování a rozvaha tak lépe vyjadřuje finanční situací účetní jednotky. K vyjádření odpisů lze použít různé metody. Zásadním rozhodnutím je, zda se za dobu používání musí reprodukovat celková hodnota DM. Záleží, zda se provádějí odpisy do 100% této hodnoty nebo se připustí možnost odepsat hodnotu vyšší nebo nižší než je stoprocentní hodnota. Doba upotřebitelnosti dlouhodobého majetku může být určena tak, že odpovídá v letech předpokládané fyzické životnosti majetku, nebo tak, že odráží ekonomickou životnost. Ekonomickou životností se rozumí doba, po kterou je ekonomicky výhodné DM používat. V obou případech lze při určení doby upotřebitelnosti respektovat jak fyzické, tak i morální opotřebení. Odpisy podle výkonu vycházejí z předem stanovené výše výkonů (u osobního automobilu – předpoklad ujetých kilometrů za dobu životnosti auta). V jednotlivých účetních obdobích se vypočítávají odpisy tak, že skutečný počet ujetých kilometrů se násobí podílem pořizovací ceny na předpokládaný počet kilometrů. Výše odpisů je tedy proměnlivá v závislosti na počtu skutečně ujetých kilometrů. 39
38. Zákon č. 586/1992 Sb. 39. Sedláček, J., Daňové a účetní odpisy
29
Účetní jednotka si určí předpokládanou dobu odpisování v letech, která závisí na době používání, dále si stanoví odpisovou sazbu. Odpisová sazba vyjadřuje v procentech roční objem opotřebení dlouhodobého majetku.
Ve vztahu k času mohou být odpisy: Lineární Degresivní Progresivní
Lineární odpisy (rovnoměrné) za každé vymezené časové období odepisuje stejné procento z hodnoty odpisovaného majetku. Degresivní odpisy (zrychlené) se na počátku doby používání stanoví vyšší odpisy, postupně se snižuje procento odpisování. Cílem degresivního odpisování je chránit se před morálním zastaráváním dlouhodobého majetku, vychází se z předpokladu, že nový majetek je produktivnější v prvních letech využívání a že jeho výkonnost může mít klesající tendenci. Při progresivním odepisováním se na počátku doby používání stanoví nižší odpisy, postupně se zvyšuje procento odpisování. Metoda je využívána při postupném náběhu výroby. Vychází se z úvahy, že užitná hodnota nového majetku klesá v prvních letech pomaleji, čím je majetek starší, tím je jeho opotřebení rychlejší, a proto odpisy při této metodě mají vzestupný průběh. 40, 41
40. Zákon č. 586/1992 Sb. 41. Sedláček, J., Daňové a účetní odpisy
30
4.1 Daňové odpisy Zákon o dani z příjmu ( 586/1992 Sb. ) ukládá účetním jednotkám vypočítávat odpisy podle tohoto zákona. Takto vypočítaný odpis je daňově uznatelným nákladem pro účely stanovení daňového základu a z toho vyplývající daně z příjmů. Dlouhodobý majetek je v příloze zákona rozdělen do 6 odpisových skupin. Každé skupině dopovídá určitá doba životnosti, např. počítače jsou zařazeny do první odpisové skupiny s dobou odpisování 4 roky, budovy do páté odpisové skupiny s dobou odpisování 30 let.
Odpisová skupina
Doba odpisování
1
4 roky
2
6 let
3
12 let
4
20 let
5
30 let
6
50 let
Daňové odpisy mohou být stanoveny dvojím způsobem, přičemž se účetní jednotka rozhoduje sama, který způsob použije. Metodiku odpisování potom musí dodržovat po celou dobu životnosti dlouhodobého majetku. 42, 43
42. Zákon č. 586/1992 Sb. 43. Sedláček, J., Daňové a účetní odpisy
31
4. 2 Účetní odpisy Účetní odpisování dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku vyplývá ze Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. Podnikatelé, kteří nejsou účetními jednotkami, nejsou účetními předpisy přímo vázáni, a tak účetní odpisy evidovat nemusí. Povinnost účetně odpisovat majetek mají jak účetní jednotky vedoucí účetnictví v plném rozsahu, tak i jednotky vedoucí účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Dle zákona o účetnictví tedy účetní odpisy vyjadřují trvalé snížení hodnoty majetku. Jejich účelem je vyjádřit skutečnou míru opotřebení majetku. Pokud by se jednalo pouze o dočasné snížení hodnoty majetku, nelze toto považovat za účetní odpisy, ale pouze za vytvoření opravné položky. 44 Odpisováním se vyjadřuje nejen fyzické opotřebení, ale i opotřebení morální, způsobené vědeckotechnickým pokrokem. Účetním odpisováním se snižuje hodnota dlouhodobého majetku přenášením do nákladů účetní jednotky. Každoročně tak vstupuje do nákladů část hodnoty dlouhodobého majetku odpovídající stupni jeho fyzického a morálního opotřebení. Posláním účetních odpisů je tedy co nejvěrněji zobrazovat skutečné fyzické a morální opotřebení dlouhodobého majetku v průběhu jeho využívání, neboť jen tak lze zajistit, aby zůstatková hodnota tohoto majetku uvedená v účetní závěrce se, co nejtěsněji blížila, jeho skutečné ekonomické hodnotě, a aby výsledek hospodaření dostatečně přesně vyjadřoval i úbytek hodnoty dlouhodobého majetku. Postupným odpisováním se vytvářejí oprávky. Výše oprávek je hodnotovým vyjádřením celkového opotřebení odpisovaného dlouhodobého majetku. Rozdíl mezi účetní cenou odpisovaného majetku a výší oprávek je zůstatková cena. Celková výše oprávek za celou dobu odpisování nesmí být vyšší než je cena konkrétního odpisovaného majetku, v níž je tento majetek veden na příslušném účtu. 45
44. P. Valouch: Účetní a daňové odpisy, GRADA, 2009 45. Kolektiv autorů: Daně, účetnictví – vzory a případy, Poradce s. r. o., 2007
32
4. 3 Rovnoměrné odpisování Odpisovým skupinám jsou určeny roční odpisové sazby v %, zvlášť pro první rok a zvlášť pro další léta odpisování a zvýšenou zůstatkovou cenu. 46, 47
Odpisová skupina
Roční odpisová sazba V prvním roce
V dalších letech
odepisování
odepisování
1
14,2
28,6
25,0
2
8,5
18,3
16,7
3
4,3
8,7
8,4
4
2,15
5,15
5,0
5
1,4
3,4
3,4
6
1,02
2,02
2
46. Zákon č. 586/1992 Sb. 47. Sedláček, J., Daňové a účetní odpisy
33
Pro zvýšenou vstupní cenu
4.4 Zrychlené odpisování Jednotlivým odpisovým skupinám jsou stanoveny koeficienty pro první rok odepisování, další léta a zvýšenou vstupní cenou. Odpis v první roce odpisování vypočteme podle zákona jako podíl vstupní ceny a koeficientu pro první rok odepisování ( vstupní cena/ koeficient ) 48 Odpisová skupina
Koeficient pro zrychlené odpisování V prvním roce
V dalších letech
Pro zvýšenou vstupní cenu
odepisování
odepisování
1
4
5
4
2
6
7
6
3
12
13
12
4
20
21
20
5
30
31
30
6
50
51
50
V dalších letech odpisování postupujeme podle vztahu Odpis =
2 ( VC – O ) k-n
kde VC je vstupní cena dlouhodobého majetku O jsou oprávky- součet odpisů za celou dobu používání K je koeficient pro zrychlené odpisování N je počet let, po které byl majetek již odpisován
48. Sedláček, J., Daňové a účetní odpisy
34
Existují dvě metody účtování odpisů: a) Přímé odpisy
DM PC
Odpisy přímý odpis (část PC)
Přímé odpisy se provádějí bezprostředně ve prospěch příslušného majetkového účtu a na vrub nákladového účtu.
Při použití této metody obsahuje rozvaha v aktivech zůstatkové ceny DM, po odečtení částek odpisů od pořizovací ceny.
Nevýhodou metody může být, že neumožňuje sledovat v účetnictví pořizovací cenu dlouhodobého majetku a neupozorňuje na problémy financování nového dlouhodobého majetku. Na straně Dal příslušného majetkového účtu se nerozlišují částky týkající se likvidace, prodeje, škod na dlouhodobém majetku s částkami odpisů, což může vést k omylům a znesnadňovat analýzu hospodaření s dlouhodobým majetkem dané účetní jednotky. Z rozvahy není patrné, zda účetní jednotka využívá starý dlouhodobý majetek nebo DM, který byl při pořízení méně finančně náročný. 49
b) Nepřímé odpisy
DM
Oprávky
PC
1 Zůstatková cena
49. V. Munzar, H. Březinová, Účetnictví, ISU, 2007
35
Oprávky
Odpisy 2 Odpisy
Tato metoda odstraňuje nevýhody při použití přímých odpisů, používá opravný účet (oprávky), který nahradí stranu Dal příslušného majetkového účtu.
Nesnižuje se přímo pořizovací cena dlouhodobého majetku, v niž majetek je veden na příslušném účtu a vykazován v aktivech v rozvaze až do jeho vyřazení z používání. Pořizovací cena majetku je v rozvaze oprávkami korigována na jeho zůstatkovou cenu. Oprávky tedy představují celkovou výši zúčtovaného opotřebení majetku formou odpisů.
Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se odpisuje nepřímo na základě odpisového plánu. Odpisový plán je důležitým účetním záznamem, který musí splňovat podmínky průkaznosti a účetní jednotka je ze zákona povinna jej archivovat po dobu pěti let počínajících koncem účetního období, kterého se týká. V odpisovém plánu je stanoven způsob výpočtu a provádění odpisů. 50
Účetní jednotka odpisuje dlouhodobý majetek, ke kterému má vlastnické právo, nebo právo jej využívat ke své činnosti, jedná se především o: Dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby
50. V. Munzar, H. Březinová, Účetnictví, ISU, 2007
36
Technické zhodnocení cizího dlouhodobého nehmotné a hmotného majetku, pokud je účetní jednotky oprávněna účtovat a odpisovat technické zhodnocení Technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku Soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění. 51
V praxi se též můžeme setkat s tím, že dlouhodobý majetek vlastní více subjektů. V takovém případě každý z nich odpisuje svůj vlastnický podíl. Právní předpisy omezují odpisování tohoto dlouhodobého majetku: Zřizovací výdaje je nezbytné odepsat nejpozději v průběhu pěti let od vzniku společnosti Goodwill je UJ povinna odepsat rovnoměrně šedesát měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů či výnosů Oceňovací rozdíl k nabytému majetku patřící do dlouhodobého hmotného majetku se odpisuje rovnoměrně sto osmdesát měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů či výnosů Zákon definuje hmotný a nehmotný majetek z hlediska daně z příjmů a v § 24 jej umožňuje zahrnovat do daňových nákladů formou odpisů nebo jednorázově podle druhu majetku a poplatníka. To znamená, že majetek neuvedený v § 26 a § 32a ani v § 24 zákona č. 586/1992 Sb. – tj. např. pozemky, finanční majetek atd. se neodepisuje proto, že jej zákon jako hmotný či nehmotný majetek nedefinuje a tudíž nezná. 52
51. Zákon č. 586/1992 Sb. – zákon o daných z příjmů 52. M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010
37
Kromě toho však zákon zejména v § 27 a v přechodných ustanoveních vymezuje majetek daňového subjektu, který sice je definován z hlediska zákona o daních z příjmů jako hmotný či nehmotný majetek, přesto se ale nesmí odpisovat, a to z nejrůznějších důvodů. Přitom hlavními hledisky je dosahování zdanitelných příjmů prostřednictvím odpisovaného majetku a zásada, že majetek lze uplatnit v nákladech daňového subjektu pouze jednou, a to ve faktické hodnotě. 53 Za neodpisovaný majetek se považují tyto položky aktiv: 54 Pozemky Umělecká díla, která nejsou součástí stavby Sbírky Movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání Preferenční limity Finanční majetek Najatý či obdobně užívaný dlouhodobě hmotný či nehmotný majetek, pokud k tomu UJ nemá oprávnění Pohledávky
53. M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010 54. Zákon č. 586/1992 Sb. – zákon o daných z příjmů 38
Závěr Závěrem musím konstatovat, že podnik musí mít pro uskutečnění své činnosti dostatek dlouhodobého majetku, ovšem i ve správné struktuře. Každý subjekt, ať už se jedná o právnickou či fyzickou osobu si pořizuje dlouhodobý majetek za účelem, aby mu přinesl, co možná největší ekonomický prospěch a pomohl mu snížit náklady v průběhu vykonávání jeho činnosti. Při rozhodování podniku o výši a struktuře majetku je potřebné zohlednit druh podnikatelské činnosti, kterou chce podnik vykonávat. Majetek představuje pro podnikatele budoucí přínos a při jeho správném využívání by za jeho pomoci měl podnikatel dosáhnout zisku. Dlouhodobý hmotný majetek tvoří ve většině podnikatelských subjektů největší část ve struktuře dlouhodobého majetku, a proto velice ovlivňuje efektivnost a rentabilitu podnikatelské činnosti. Dlouhodobý majetek z hlediska likvidity, váže peněžní prostředky, jak již samotný název napovídá dlouhodobě, a proto je součástí stálých respektive neoběžných aktiv podniku, které jsou méně likvidní než majetek oběžný. Hlavním rozdílem mezi oběžným a neoběžným majetkem je, že oběžný majetek se spotřebovává, zatímco neoběžný majetek se pouze opotřebovává. Z hlediska času je oběžný majetek charakterizován, jako majetek používaný do jednoho roku a neoběžný majetek nad jeden rok užívání.
39
Cílem mé práce bylo podat základní přehled o dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku. Doufám, že jsem tento cíl splnila, a tím také obohatila své dosavadní vědomosti. Tato bakalářská práce měla přiblížit základní a podstatné souvislosti dlouhodobého majetku a usnadnit, tak základní orientaci v problematice, kterou lze charakterizovat jako značně komplikovanou. Podrobná studie tohoto tématu by si zasloužila práci s několikanásobným počtem stránek, avšak věřím, že nejpodstatnější fakta jsem zde uvedla.
40
Použitá literatura
V. Munzar, L. Muzikářová, Z. Burda: Účetnictví, Fortuna, 2009 V. Munzar, H. Březinová, Účetnictví, ISU, 2007 J. Mrkosová: Účetnictví 2008, Computer Press, 2008 B. Blechová, J. Janoučková: Podvojné účetnictví v příkladech, Grada M. Lošťak, P. Prudký: Hmotný a nehmotný majetek v praxi, Anag, 2010 P. Štohl: Učebnice účetnictví 2008 http://business.center.cz (příloha) Sedláček, J., Daňové a účetní odpisy Zákon č. 563/1991 Sb. Zákon č. 586/1992 Sb. P. Valouch: Účetní a daňové odpisy, GRADA, 2009 Kolektiv autorů: Daně, účetnictví – vzory a případy, Poradce s. r. o., 2007
41
